č.2/2011
Spravodaj
Súťaž
Umelecký pohľad na vedecké výsledky formou fotografie
Rozhovor s osobnosťou
Otec korózie na Slovensku - Dr.h.c. prof. Ing. Jaroslav Kocich
PhD.
Konferencie pod záštitou SSPÚ
Interantikor 2011, Korózia v energetike 2012, Galvanická
konferencia 2012, Nanomaterials: Fundamentals and
Applications 2012
Slovenská spoločnosť pre povrchové úpravy
Obsah Spravodaja 2/2011
Veda ako umelecký zážitok (M.Halama) ...............................................
3
Odmašťování v kyselém prostředí a inhibitory moření s nízkou
4
toxicitou (P. Szelag, M. Bartl) ................................................................
Zliatinové povlaky Ni-W (M Zemanová et.al.) .......................................
10
Rozhovor s „otcom“ korózie na Slovensku .............................................
18
Predstavujeme GALVANOTECHNIK (A.Fedorková) ...........................
24
Konferencia Povrchové inžinierstvo 2011 (D.Jankura) ........................
26
Korózia v energetike 2012 .......................................................................
28
Galvanická konferencia 2012
..............................................................
29
Nanomaterials: Fundamentals and applications 2012 .............................
30
Kontaktné adresy SSPÚ ...........................................................................
31
Oznamy ....................................................................................................
33
EDITORIÁL
Veda ako
umelecký
zážitok
Súťaž!
Veda nás mnohých živí. Hýbe svetom
vysokým tempom a v dnešnej informačnej
dobe sa prakticky táto rýchlosť ani nedá
spomaliť. Z času na čas nás však vie na chvíľu
spomaliť aj silný emocionálny zážitok
súvisiaci s aplikáciou nového technologického
postupu, úspešného experimentu v laboratóriu,
overenia hypotézy alebo skúmania vzorky, pri
ktorom sa môžeme cítiť ako „umelci vedy“.
Umelecký zážitok je to, čo sme chceli v tomto
čísle časopisu trocha oprášiť a pripomenúť,
pozrieť sa na výsledky práce z iného, tak
trochu umeleckého pohľadu. U niekoho je
tento cit vycibrenejší, u iného zas nemusí mať
taký výrazný efekt, ale zhodneme sa asi v tom,
že robí našu prácu zaujímavejšou, obohacuje
ju. Naposledy som natrafil pri skúmaní
korózne napadnutého asfaltového náteru na
makroskope na oblasť, ktorá mi pripomínala
jaskynnú maľbu býka. A čuduj sa svete, nebolo
to len prepracovanosťou. Dal som to posúdiť
kolegom a oni tam videli tiež niečo „praveké“.
To nás v redakcii motivovalo k zozbieraniu
vedeckých fotografií s umeleckým nádychom
z našej praxe. Rozhodli sme sa, že sa pokúsime
formou súťaže rozšíriť túto zbierku a na jednej
z konferencií, ktoré SSPÚ organizuje alebo
spoluorganizuje, formou výstavy obohatíme
nejeden spoločenský večer alebo prestávku pri
nemenej bohatom odbornom programe. Týmto
vyhlasujeme súťaž o najkrajšiu odbornú
fotografiu
s umeleckým
nádychom.
Fotografie s pomenovaním a kontaktom na
autora prosím posielajte na e-mailovú adresu
redakcie.
Maroš Halama
Ročník 11. © Copyright SSPÚ
Autorské práva sú vyhradené
a vykonáva ich vydavateľ.
Autori článkov súhlasili z ich
uverejnením v tomto vydaní.
VYDAVATEĽ
SSPÚ
Slovenská spoločnosť pre
povrchové úpravy
Radlinského 9
820 07 Bratislava
URL: www.sspu.sk
Vydanie č.2. Vychádza 2x
ročne.
REDAKCIA
Maroš Halama, Marta
Chovancová, Andrea
Fedorková, Rastislav Dzedzina,
Stanislav Tuleja
ADRESA REDAKCIE
SSPÚ
Slovenská spoločnosť pre
povrchové úpravy
Pobočka pri HF TUKE,
Letná 9, 042 00 Košice
[email protected]
tel.: + 421 55 602 25 37
fax: + 421 55 602 22 43
DÁTUM UZÁVIERKY:
29.12.2011
Rizikové upozornenie: Tento
spravodaj je pripravovaný v
dobrej viere s najvyššou možnou
odbornosťou. Použité
informácie a dáta v ňom
obsiahnuté boli získané zo
zdrojov, ktoré sa pokladajú za
spoľahlivé.
Foto na titulnej strane: korózia
asfaltového náteru
pripomínajúca býka
ODMAŠŤOVÁNÍ V KYSELÉM PROSTŘEDÍ A INHIBITORY MOŘENÍ
S NÍZKOU TOXICITOUOCCUPATIONAL
DEGREASING IN ACIDIC-BASED BATHS AND PICKLING
INHIBITORS OF LOW TOXICITY
PETR SZELAGa a MICHAEL BARTLb
a
Ing., Pragochema spol. s r.o., Praha 10, [email protected]
Ing., HBB s.r.o., Bezdružice
b
ABSTRAKT
Jsou probrána specifika odmašťování v kyselých odmašťovacích lázních.
Vlastnosti nových inhibitorů moření s nízkou toxicitou. Uvedeny jsou praktické
výsledky použití kyselé odmašťovací lázně a nových inhibitorů moření v přípravě
povrchu před žárovým zinkováním.
ABSTRACT
The degreasing process in acid-based degreasing baths and characteritic of the
pickling inhibitors of low toxicity are discussed. The practical experience with the
use of the acid degreasing bath as well as and the new pickling inhibitor before
the zinc galvanizing a presented here.
ÚVOD
Technologie zakázkového žárového zinkování používá k čištění povrchu
železných kovů odmašťování a moření. Již delší dobu je klasické odmašťování
v alkalických odmašťovacích lázních nahrazováno odmaštěním v kyselých
lázních. Náhrada alkalických odmašťovacích lázní kyselými má v technologii
žárového zinkování následující výhody:
• Zkrácení technologického postupu čištění, protože není nutný oplach po
odmaštění před mořením.
• Odstranění přenosu alkálií do mořících lázní a snížení spotřeby mořících
kyselin.
• Snížení množství odpadních vod a nákladů v čistírně odpadních vod.
• Počátek moření zboží již v průběhu odmašťování.
• Úspora zastavěné plochy a investičních nákladů v žárové zinkovně.
Alkalické odmašťování bylo doposud účinnější než kyselé. Teprve
pokroky v chemii tenzidů, pochopení mechanizmu a zvláštností odmašťování
v kyselé oblasti, umožnily formulovat dostatečně účinnou lázeň pro čištění před
žárovým zinkováním.
Druhým stupněm čištění před žárovým zinkováním je moření. Obvykle se
používá sdružená operace moření s inhibicí a odmaštěním v kyselině
chlorovodíkové za přítomnosti organických mořících inhibitorů a tenzidů.
Změny v chemické legislativě Evropské unie, klasifikuje řadu dosud běžně
užívaných mořících inhibitorů jako látky toxické, nebezpečné pro životní
prostředí, některé vykazují karcinogenní nebo bioakumulativní účinky, mají
nízkou biologickou rozložitelnost apod. Proto byl vyvinut mořící inhibitor, který
tyto nepříznivé vlastnosti nemá.
Nové přípravky se osvědčily v provozu a jsou již více než 3 roky
používány v žárové zinkovně firmy HBB s.r.o. Bezdružice.
SPECIFIKA ODMAŠŤOVÁNÍ V KYSELÉM PROSTŘEDÍ
Zkušenosti získané při formulaci a aplikaci odmašťovačů v alkalickém a
neutrálním prostředí nelze jednoduše využít při odmašťování v kyselé oblasti pH.
Pro kyselá prostředí existuje řada podstatných odlišností. Nevýznamnější jsou:
•
Anorganické kyseliny nemají žádnou odmašťovací schopnost, na rozdíl
od některých složek alkalických lázní (křemičitany…). Odmašťovací
schopnost lázní téměř výhradně spočívá na povrchově aktivních látkách –
tenzidech.
• Podstatně se mění chování řady tenzidů v kyselé oblasti.
• Zpravidla se snižuje rozpustnost anionaktivních a zvyšuje rozpustnost
neionogenních tenzidů.
• Mění se velikost micel tenzidů.
• Mění se ionogenita tenzidů, (z amfolytických tenzidů se stávají
kationaktivní).
• Mění se chování micel odmaštěných mastnot.
• Micely mastnot snadno koagulují a deemulgují.
• Mastnoty z micel se snadněji redeponují na již odmaštěný povrch kovu.
• Některé typy mastnot, (lubrikanty a korozní inhibitory zejména
s chemicky vázanou sírou nebo fosforem ve struktuře a chlorované
parafiny), zvyšují chemisorpční vazbu ke kovu a nedají se v kyselém
prostředí odmastit [1].
Tato specifika je nezbytné respektovat při formulaci odmašťovacích přípravků.
Více se využívá:
•
•
•
•
Neionogenních a amfolytických tenzidů. Kationaktivní tenzidy se
používají spíše jako mořící inhibitory.
Solubilizace nečistot. Solubilizace umožňuje obejít deemulgaci micel a
tvorbu vrstvy mastnot na hladině odmašťovací lázně.
Zvyšuje se množství antiredepozičních povrchově aktivních látek, aby se
zvýšila stabilita micel mastnot v lázni.
Odmašťování probíhá často za normální nebo jen mírně zvýšené teploty,
aby se předešlo těkání chlorovodíku. Proto se používají speciální
rozpouštědla a hydrotropní látky, které difundují do tuhých mastnost
snižují jejich viskozitu a usnadňují jejich odmaštění i za nízké teploty.
• Přidávají se speciální dispergátory, které omezují tvorbu uhlíkových a
grafitových úsad na stěnách van.
Nový, silně kyselý čistící přípravek je na bázi koncentrovaných kyselin
fosforečné a chlorovodíkové, tenzidů, inhibitorů a solubilizátorů. Byl vyvinut
speciálně pro odmašťování železných kovů před žárovým zinkováním. Aplikuje se
ponorem, zředěný na pracovní koncentraci vodou, za normální nebo zvýšené
teploty. Odmašťovací lázeň s mořícím účinkem nemá za cíl odstranění všech okují
a korozních produktů, ale přípravu povrchu kovů pro následné moření
v kyselinách s mořícími inhibitory a tenzidy bez nutnosti mezioplachu.
Základní složení odmašťovací lázně je voleno tak, aby se využily výhody
moření v obou kyselinách a potlačily jejich nevýhody. Kyselina chlorovodíková
zlepšuje rychlost moření a umožňuje udržet vysokou rozpustnost kovových solí.
Naproti tomu kyselina fosforečná silně omezuje napadení základního materiálu a
jeho navodíkování, zejména při nízkých koncentracích lázně a vyšší teplotě. Dále
snižuje agresivitu výparů a usnadňuje odmaštění a moření za zvýšených teplot až
do 50°C. Tenzidové složky i ostatní organické látky jsou výhradně neionogenního
charakteru. To umožňuje kombinaci s anionaktivními nebo kationaktivními
mořícími inhibitory, bez nežádoucích interakcí.
Při rozpouštění korozních produktů železa se v lázni tvoří se chlorid
železnatý a dihydrogenfosforečnan železnatý až se vyčerpají volné kyseliny. Lázeň
je však schopna rozpouštět oxidy dále, protože se regeneruje disproporcionační a
oxidačními reakcemi dihydrogenfosforečnanu železnatého
3 Fe(H2PO4)2 + 8 H2O
2 Fe(H2PO4)2
+
1/2 O2
2 Fe(H2PO4)2 + 1/2 O2 + 5 H2O
Fe3(PO4)2 . 8 H2O + 4 H3PO4
2 FePO4 + 2 H3PO4 + H2O
2 Fe(OH)3 + 4 H3PO4
Při těchto reakcích se obnovuje volná kyselina fosforečná a udržuje dlouhodobá
životnost lázně. Kal nerozpustného fosforečnanu železnatého a železitého se
usazuje na dně vany. Kal s vyčerpanou lázní se pravidelně odpouští nebo odsává a
likviduje v ČOV. Bližší údaje v [2].
MOŘÍCÍ TENZIDY A INHIBITORY
Sdružená operace moření + odmašťování + inhibice povrchu železných kovů
umožňuje efektivně dokončit čištění povrchu před žárovým zinkováním. Přídavek
mořících inhibitorů a tenzidů do kyseliny přináší řadu výhod:
•
•
Snižuje se rychlost rozpouštění oceli a zabraňuje přemoření železných
kovů.
Snižuje se navodíkování oceli.
•
•
•
•
•
Odmašťují se lehce zamaštěné povrchy.
Zabraňuje se redepozici mastnot.
Snižuje se vznik aerosolů kyselin při rozpadu bublin vodíku.
Snižuje se výnos lázní a zlepšuje oplachovatelnost zboží po moření.
Prodlužuje se životnost mořící lázně.
Pro inhibici kyselin se využívá mnoho organických inhibitorů. Velice
často se využívá například těchto typů sloučenin:
• Deriváty thiomočoviny
• Dibenzylsulfoxid
• Sloučeniny s kvarterizovaným dusíkem, alkyldimethylbenzyl amonium
chlorid…
• Deriváty s trojnou vazbou, butindiol, propinol..
• Dusíkaté heterocykly, triazoly, imidazoly…
• Thiazoheterocykly, merkaptobenzothiazol…
• Thioly
• Deriváty thioxantátů
• Organické rhodanidy
U některých surovin pro výrobu inhibitorů byla v rámci REACH zpřísněna
klasifikace a další suroviny, přicházející ze zemí mimo EU, se dokonce proto
přestaly dovážet. Většina heterocyklických sloučenin a sloučenin s aromatickými
kruhy ve struktuře je biologicky obtížně rozložitelná a proto klasifikovaná jako
nebezpečná pro životní prostředí. U oblíbených derivátů thiomočoviny je
potvrzena karcinogenita a jsou klasifikovány jako toxické. Hledání účinných
nových surovin pro mořící inhibitory je proto obtížné.
Vývoj nového inhibitoru byl veden snahou vyhnout se toxickým,
bioakumulativním, karcinogenním a obtížně biologicky rozložitelným surovinám.
Základ inhibiční účinnosti tvoří nové typy acetylenických derivátů. Na rozdíl od
dosud užívaných inhibitorů tohoto typu, butindiolu, který je toxický a propinolu,
který je toxický a nebezpečný pro životní prostředí, jsou nové deriváty
klasifikovány „jen“ jako zdraví škodlivé. Inhibiční účinnost podporují synergicky
působící látky a nepěnivé tenzidy. Tenzidy obsažené v přípravku při moření
zajišťují odmašťování, emulgaci a solubilizaci mastnot a podporují dispergaci
uhlíkových a grafitických nečistot. Přípravek je určen především jako inhibiční
přísada do mořících lázní na bázi kyseliny chlorovodíkové a sírové, případně
jiných neoxidujících kyselin (kyseliny fosforečné a organických kyselin) a jejich
směsí. Inhibuje povrch železných kovů a slitin hliníku, v menší míře inhibuje i
povrch zinku a jiných kovů. Silně snižuje navodíkování oceli a zrovnoměrňuje a
zjemňuje mořený povrch kovů. Používá se v kyselinách, po předchozím odmaštění
v alkalických, kyselých či tenzidových přípravcích, zejména před žárovým
zinkováním, galvanickým pokovením a nanášením nátěrových hmot. Rychlost
moření oceli a litiny snižuje až o 90 až 99 %, podle použité koncentrace a složení
oceli nebo litiny.
Přípravek má neionogenní charakter a proto je kompatibilní s přípravky na
bázi anionaktivních i kationaktivních povrchově aktivních látek nebo inhibitorů.
Kombinace s tenzidy pro odmaštění však může mírně snížit jeho inhibiční účinky.
Kompatibilita s jinými inhibitory moření usnadňuje přechod na nový inhibitor,
protože nevyžaduje likvidaci mořících lázní se staršími inhibitory. Bližší údaje v
[2].
Inhibiční účinnost pro nízkouhlíkovou ocel při dávkování 1 % přípravku
Mořící kyselina a pracovní teplota
Inhibiční účinnost v %
Kyselina sírová 10%, teplota 20°C
97
Kyselina sírová 10%, teplota 95°C
92
Kyselina chlorovodíková 15%,
teplota 20°C
92
Kyselina chlorovodíková 15%,
teplota 40°C
76
Doporučené dávkování inhibitoru
Inhibice povrchu
Koncentrace v %
Moření v HCl před žárovým zinkováním
0,3 - 1
Moření málo zaokujených nebo zrezavělých povrchů
oceli
0,5 - 1
Moření silně zaokujených nebo zrezavělých povrchů
oceli
1-2
Moření litiny a nízkolegovaných chromových ocelí
1-3
Snížení navodíkování pevnostních ocelí při moření
1,5 - 3
Dekapování před galvanickým pokovením
0,2 - 0,8
Inhibice povrchu hliníku a jeho slitin v kyselinách
0,5 - 1,5
PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S APLIKACÍ PŘÍPRAVKŮ V HBB S.R.O.,
BEZDRUŽICE
Aplikace kyselé odmašťovací lázně a inhibitoru moření byla v žárové
zinkovně HBB Bezdružice zahájena v červnu 2008. Oba přípravky nahradily
zahraniční přípravky bez nutnosti výměny lázní. Složitější to bylo v případě
mořících van kyseliny chlorovodíkové, protože původní inhibitor na bázi alkylaryl
kvarterní amoniové soli nebyl kompatibilní s běžnými inhibitory na bázi
alkylthiomočovin. Při přechodu na nový inhibitor se projevila výhoda jeho široké
kompatibility a postupný převod proběhl bez problémů. Linka předúprav obsahuje
5 mořících van každá o objemu 14 m3. Do každé vany bylo dávkováno 45 kg
inhibitoru to je asi 0,32 %. V jednotlivých mořících lázních bylo od 9,6 % do
11,6% volné kyseliny chlorovodíkové a od 89 g/l do 132 g/l iontů železa. Inhibiční
účinnost se z původních (73-80)% zvýšila na (78-84) %.
Údržba lázní do této doby probíhá odkalováním, při kterém se také snižuje
obsah železa v lázni a doplňováním vody, kyseliny a inhibitoru. Dávkování
inhibitoru se řídí podle měření úrovně inhibice, která se v intervalech 3-4 měsíců
kontroluje v laboratoři Pragochemy. Měření inhibiční účinnosti je výhodnější než
analytické stanovení inhibitoru, protože v sobě zahrnuje i vliv obsahu železa
v lázni. Navíc analytické stanovení v reálných lázních s mastnotami není
dostatečně přesné pro velmi nízkou koncentraci stanovovaných látek. Během doby
od 6/2008 do 6/2010 byly 4 mořící lázně zlikvidovány pro vysoký obsah Fe (až
152 g/l). Pro nasazení nové lázně (14 m3) bylo vždy použito 45 kg koncentrátu
inhibitoru, to je nasazení lázně s cca 0,46 % inhibitoru.
Odmašťovací lázeň byla nasazena do vany objemu 14 m3. Při výměně
technologie odmaštění byly odpuštěny za dna vany asi 3 m3 původní lázně s kaly a
lázeň byla doplněna vodou a 180 kg koncentrátu odmašťovací lázně, to je asi 1,3
%. Lázeň od té doby udržuje jen odpouštěním kalu a doplňováním vody a
koncentrátu. Dosud nebyla lázeň nově nasazována. Koncentrát se doplňuje při
poklesu odmašťovací účinnosti a po odkalení lázně. Koncentrace železa se
pohybuje mezi 9,4 g/l až 17,4 g/l železa v lázni. Při obsahu nad 15 g/l Fe je účelné
provést odkalení. Po odkalení se doplňování koncentrátu řídí množstvím doplněné
vody. Na jeden m3 přidané vody se doplňuje přibližně 20 kg koncentrátu.
Při odmašťování silně zamaštěných předmětů se v HBB nepoužívá ruční
odmaštění nebo předběžné odmaštění pomocí WAP. Silně zamaštěné zboží se
ponechá v lázni 8 až 24 hodin (přes noc nebo ze soboty na neděli), aby
odmašťovací lázeň mohla působit dlouhou dobu. Ani při 24 hodinové expozici
nedojde k přemoření zboží.
Spotřeba odmašťovacího koncentrátu v HBB
Období
Produkce
vt
6-12.2008
Spotřeba odmašťovacího koncentrátu v kg
Nasazení lázně
Údržba lázně
1580
180
120
1-12.2009
2740
-
480
1-6. 2010
780
-
300
Spotřeba nového inhibitoru a kyseliny chlorovodíkové v HBB
Období
Produkce
vt
Spotřeba inhibitoru v kg
Nasazení lázně
Údržba lázně
Spotřeba HCl v
t
6-12.2008
1580
225
75
73,5 za celý
rok
1-12.2009
2740
135
280
66
1-6. 2010
780
45
140
40
Přepočítáno na jednotku produkce pozinkovaného zboží v HBB je to 0,21 kg/t
odmašťovací lázně Pragolod 930 a 0,176 kg/t inhibitoru Pragolod AC 202.
ZÁVĚR
Nové přípravky se osvědčily v přípravě povrchu před žárovým zinkováním.
Oba přípravky mají širší uplatnění, nejen při přípravě povrchu před žárovým
zinkováním. Například na počátku roku 2010 bylo použito 1,5 t nového inhibitoru
pro přípravu 50 000 m3 mořící lázně na bázi organických kyselin pro čištění
vnitřního povrchu nového technologického zařízení pro výrobu butadienu
v Kaučuk Kralupy (nyní Synthos Kralupy a.s.).
LITERATÚRA
[1] Szelag, P.: Slévárenství, 2005, 441, Odmašťování odlitků – obtížně
odmastitelné látky
[2] Szelag, P., Bartl M.: Konstrukce, 6, 2010, P21-24, Odmašťování v kyselé
odmašťovací lázni a netoxické inhibitory moření
ZLIATINOVÉ POVLAKY Ni-W
Ni-W ALLOY COATINGS
MATILDA ZEMANOVÁa, VIERA KOPÁČIKOVÁb, JANA KOZÁNKOVÁc,
JÁN LOKAJd, MARTA CHOVANCOVÁe
a
Doc. Ing. PhD., FCHPT STU, Radlinského 9, 812 37 Bratislava b Ing., FCHPT
STU, Radlinského 9, 812 37 Bratislava c RNDr., FCHPT STU, Radlinského 9, 812
37 Bratislava, d Prof. Ing. PhD., FCHPT STU, Radlinského 9, 812 37 Bratislava e
Doc. Ing. PhD., FCHPT STU, Radlinského 9, 812 37 Bratislava,
[email protected]
ABSTRAKT
Korózna odolnosť zliatinových Ni-W povlakov sa skúmala potenciodynamickou
polarizáciou v roztoku obsahujúcom chloridové ióny a cyklickými skúškami.
Zliatinové povlaky Ni-W sa pripravili jednosmerným a impulzovým prúdom.
Vzhľad povlaku sa skúmal SEM a zloženie povlaku pred koróziou a po nej
metódou EDX. Korózne produkty sa analyzovali IR spektroskopiou. Zistilo sa, že
za skúmaných podmienok vysokú koróznu odolnosť prejavil povlak pripravený
impulzovým prúdom z elektrolytu s koncentráciou volfrámanu 0,4 M.
ABSTRACT
Corrosion resistance of alloy Ni-W coatings was analysed by potentiodynamic
polarization in a medium containing chloride ions and by cyclic tests. Alloy Ni-W
coatings were prepared with usage of direct and pulse current, respectively. The
prepared coatings were analysed by SEM. Content of the coatings was determined
by EDX before and after corrosion study. Corrosion products were analysed by IR
spectroscopy. It was found out that Ni-W alloy coating prepared by pulse current
with usage of the electrolyte with tungstate concentration 0.4 M achieved high
corrosion resistance.
ÚVOD
V oblasti galvanotechniky dochádza k inováciám a to najmä v
dôsledku vývoja nových zliatinových a kompozitných povlakov. Hybnou
silou vývoja v tejto oblasti sú rozdielne požiadavky na vlastnosti povlakov v
strojárstve, elektrotechnickom a automobilovom priemysle. Pri rozšírení
výberu vlastností vylúčených povlakov sa nezostáva len pri jednozložkových
povlakoch. Riešením je kombinovanie základného kovu s iným kovom,
pretože technológia vylučovania zliatin umožňuje voľbu vlastností v širšom
rozsahu ako pri čistých kovoch. Vhodnou kombináciou jednotlivých
komponentov a podmienok ich spracovania možno pripraviť materiály
s vynikajúcimi vlastnosťami. Dvojzložkové alebo viaczložkové kovové
povlaky ponúkajú mnohé zaujímavé vlastnosti pre technickú aplikáciu. Pri
štúdiu vylučovania dvojzložkových zliatin treba mať na zreteli významné
obmedzenie vychádzajúce zo skutočnosti, že sa jednak prednostne
elektrolyticky vylučuje ušľachtilejší kov s pozitívnejšou hodnotou
vylučovacieho potenciálu a jednak skutočnosť, že elektróda, prúdovo zaťažená,
v danom čase môže mať len jednu hodnotu potenciálu. Pracovné podmienky
pre elektrolytické vylučovanie dvoch kovov by mali byť teda také, aby
vylučovacie potenciály oboch kovov boli takmer identické. Pri elektrolytickom
vylučovaní kovu, ak je elektróda prúdovo zaťažená, jej elektródový potenciál
Ej nadobúda hodnotu Evyl. Platí Nernstova rovnica upravená vzhľadom na
polarizáciu:
Evyl – E r ≅ Ej – E 0 = (RT / zF) ln cox + η
(1)
kde E je štandardný a E r rovnovážny elektródový potenciál. Prvý člen strany
rovnice uvažuje s koncentráciou kovových iónov cox v pracovnom roztoku a
nadpätie η predstavuje nerovnovážne faktory–stupeň polarizácie [1]. Cieľom tejto
diplomovej práce bola príprava a skúmanie koróznej odolnosti zliatinových
povlakov Ni-W vylúčených z vodných elektrolytov s rozdielnou koncentráciou
volfrámanu na kovovom substráte (uhlíková oceľ). Študovala a porovnávala sa
korózna odolnosť takto pripravených povlakov, pričom korózna odolnosť sa
zisťovala metódou polarizačného odporu a na základe zmeny hmotnosti
skúmaných vzoriek počas cyklických skúšok.
0
EXPERIMENTÁLNA ČASŤ
Vzorky sa pripravili z oceľového plechu, pričom pokovovaná plocha mala
rozmery 1mm x 30mm x 30mm. Povrch každej vzorky sa pred elektrolytickým
vylučovaním zliatinového povlaku mechanicky aj chemicky upravoval
(odmasťovaním, dekapovaním). Po každej predúpravnej operácii nasledoval
oplach úžitkovou a destilovanou vodou. Zliatinové Ni-W povlaky sa pripravovali
z citrátového typu elektrolytu (NiSO4, Na2WO4 a kyselinu citónová)
jednosmerným prúdom DC a impulzovým prúdom PC. Pokovovanie sa
uskutočnilo jednosmerným prúdom za prúdovej hustoty 2 A dm-2 a čase
pokovovania 20 min. Pre vzorky pokovované impulzovým prúdom zostala
priemerná prúdová hustota rovnaká, dopočítaval sa špičkový prúd a čas
pokovovania. Použili sa dva typy elektrolytov. Elektrolyt s koncentráciou
volfrámanu sodného 0,242 mol dm-3 (E1) a elektrolyt s koncentráciou volfrámanu
sodného 0,40 mol dm-3 (E2). Korózna odolnosť pokovovaných vzoriek sa skúmala
potenciodynamickou polarizáciou a cyklickými skúškami v koróznej komore
SKB400 A-TR, Liebisch Labortechnik, Germany. Potenciodynamická polarizácia
sa testovala pri laboratórnej teplote v 6 % hmotn. roztoku NaCl
potenciodynamickou polarizáciou. Meranie sa uskutočnilo prostredníctvom
potenciostatu
AUTOLAB – PGSTAT 20
riadenom
GPES
softvérom.
Elektrochemické experimenty sa uskutočnili pri laboratórnej teplote
v trojelektódovom systéme
pozostávajúcom z
referenčnej
elektródy
(kalomelová), protielektródy (grafitová) a pokovovanej vzorky určenej na koróznu
skúšku. Skenovacia rýchlosť polarizácie bola 10 mV/s. Počas doby testovania
koróznej odolnosti vylúčených povlakov sa v určitých časových intervaloch
z polarizačnej krivky stanovil polarizačný odpor a pomocou softvéru vypočítala
korózna rýchlosť. Morfológia pripravených povlakov sa skúmala riadkovacou
elektrónovou mikroskopiou (SEM) Carl Zeiss EVO 40, Jena, Germany.
Pripravený povlak sa analyzoval pred koróznou skúškou i po nej energodisperznou mikroanalýzou (EDX) JEOL JXA-840A Electron Probe Microanalyzer
(Japonsko). Analýza koróznych produktov IR spektroskopiou sa uskutočnila na
OACH FCHPT STU v Bratislave na zariadení FTIR Spektrometer Nicolet 5700.
VÝSLEDKY A DISKUSIA
Pripravovali sa zliatinové Ni-W povlaky jednosmerným a impulzovým
prúdom z E1 a E2 elektrolytu. Povlaky sa hodnotili vizuálne a ich morfológia
metódou SEM (Obr.1). Ako je zrejmé z obr. 1 morfológia Ni-W zliatinových
povlakov získaná za rôznych podmienok prípravy je porovnateľná.
Okamžitá korózna rýchlosť sa určovala meraním z polarizačného odporu.
Meranie je realizované v tesnom okolí samovoľného korózneho potenciálu
za predpokladu, že v systéme prebieha len korózny dej, t.j. oxidácia kovu
a redukcia depolarizátora a riadiacim dejom anódového aj katódového procesu je
reakcia prenosu náboja [2, 3]. Na obr. 2 a 3 sú uvedené grafy koróznej rýchlosti
v závislosti od času. Výpočet koróznej rýchlosti skúmaných vzoriek predpokladal
znalosť zloženia povlakov (EDX) pred koróznou skúškou a po nej. Zo získaných
závislostí koróznej rýchlosti od času počas koróznej skúšky vyplýva, že zliatinové
povlaky vylúčené jednosmerným prúdom z E1 a E2, pri teplote 60 oC a čase 30
minút mali určité rozdiely v koróznom správaní. Po prvých hodinách merania pri
oboch typoch povlakov nastalo postupné rozpúšťanie vrstvy, ktoré sa po 24
hodinách merania pri povlaku vylúčenom z E2 ustálilo, z čoho sa dá usúdiť
pasivácia povlaku. Pri povlaku vylúčenom z elektrolytu E1 pasivácia nenastala a
rozpúšťanie pokračovalo aj po 24 hodinách. Po 168 h merania korózna rýchlosť
vylúčeného povlaku z E2 výrazne stúpla, čo znamenalo, že prebiehalo ďalšie
rozpúšťanie vzniknutej vrstvy na povrchu povlaku. Pri povlaku vylúčenom z E1
po 168 hodinách merania rýchlosť korózie naopak klesla. Z vizuálneho hľadiska sa
na povlakoch vylúčených z E1 objavili modré škvrny, čo je dôkaz korózneho
napadnutia čoho? a na povlakoch vylúčených z E2 bolo korózne napadnutie
minimálne. Z vyhodnotenia grafov koróznej rýchlosti pri pôsobení impulzového
prúdu vylúčených zliatinových povlakov z E1 a E2 je zrejmé, že najnižšiu koróznu
rýchlosť, čiže najviac odolný voči korózii za testovaných podmienok, bol
zliatinový povlak Ni-W vylúčený z elektrolytu E2 pri pomere aktívneho
a relaxačného času 1:10. Hodnota koróznej rýchlosti na začiatku merania bola
vysoká, po 24 hodinách merania klesla a následne počas času testovania zostala
takmer konštantná, čo sa dá prisúdiť pasivácii skúmaného povlaku. V porovnaní
s povlakom vylúčeným z elektrolytu E1, povlak vylúčený z E2 dosahoval počas
testovania nízku koróznu rýchlosť a aj vizuálnym hodnotením zostal po ukončení
skúšok bez výraznej vizuálnej zmeny. Pri porovnaní koróznej rýchlosti povlakov
vylúčených z elektrolytu E2 pri pomere aktívneho a relaxačného času 1:10
a 100:1000 sa dá konštatovať, že povlak s pomerom 100:1000 koroduje rýchlejšie,
čo sa prejavilo pri vizuálnom hodnotení odlupovaním vrstvy zhotoveného povlaku.
Výsledky koróznej odolnosti po testovaní cyklickými skúškami v koróznej komore
sa zhodovali s výsledkami koróznej odolnosti dosiahnutými výpočtom koróznej
rýchlosti použitím metódy polarizačného odporu. Vysoká korózna odolnosť sa
zaznamenala pre povlaky pripravené impulzovým prúdom z E2 pri pomere
aktívneho času ku relaxačnému 1:10. Infračervenou spektroskopiou (IR) sa
analyzovali korózne produkty na povlakoch počas skúmania ich koróznej
odolnosti potenciodynamickou polarizáciou v roztoku chloridových iónov. Pri
povlakoch vylúčených jednosmerným prúdom z E1 a E2 sa z výsledkov meraní
metódou polarizačného odporu a cyklickými skúškami v koróznej komore
dokázala degradácia volfrámu, pričom sa analyzoval korózny produkt Na2WO4 .
2H2O. Povlaky získané impulzovým prúdom z E2 pri pomere aktívneho
a relaxačného času 1:10 podliehali koróznym vplyvom v koróznej komore, kde sa
prejavila degradácia niklu na NiOOH. Pri meraniach metódou polarizačného
odporu sa neprejavili žiadne zmeny v porovnaní s vylúčeným zliatinovým
povlakom. Zmenou pomeru aktívneho a relaxačného času 100:1000 po cyklických
skúškach v koróznej komore sa pri týchto povlakoch dokázala prítomnosť zložky
(FeOOH), čoho dôkazom bol najviac skorodovaný vylúčený povlak. Vplyvom
cyklických skúšok pri povlakoch vylúčených z E1 pri pomere aktívneho
a relaxačného času 1:10 sa dokázala prítomnosť iba zložky (Fe2O3) [4,5]. Záznam
IR spektier pre vzorku pripravenú z E2 impulzovým prúdom je uvedený na obr.4.
Záverom možno konštatovať, že hodnotením koróznych skúšok metódou
polarizačného odporu a cyklickými skúškami v koróznej komore, najnižšia
korózna rýchlosť sa dosiahla pre povlaky vylúčené z elektrolytu s koncentráciou
volfrámanu 0,4 M impulzovým prúdom s pomerom aktívneho a relaxačného času
1:10.
POĎAKOVANIE
Táto práca bola realizovaná vďaka finančnej podpore grantu VEGA 1/0535/08
a1/0579/10.
LITERATÚRA
1. Brenner A. (1963) Electrodeposition of alloys, vol. II. Academic Press, New
York
2. Bard A. J., Faulkner L. R. (2001) Electrochemical methods. John Wiley and
Sons, New York
3. Joska L., Novák P. (2001) Polarizační odpor: standardní technika monitorování
koroze, Sborník přednášek z II. Konference s mezinárodní účastí „ Koroze a její
vliv na pevnost a životnost konstrukcí z oceli“, 61 – 66, Brno, 12 – 13. 3. 2001.
4. Nyquist R. A., Kagel R. O. (1971) Infrared spectra of inorganic compounds.
Academic
Press, New York and London
5. Yu P. C. and Lampert C. .M (1987) In – situ Spectroscopic studies of
electrochemic
hydrated nickel oxide films in Proceedings: Optical Materials Technology for
Energy
Efficiency and Solar Energy Conversion18-19 August 1987
DC
E1
PC
E1
DC
E2
PC
E2
Obr. 1 SEM záznamy zliatinového povlaku Ni-W vylúčeného jednosmerným a
impulzovým prúdom.
0 ,2 0
E1_DC
E2_DC
korózna rýchlosť / mm rok
-1
0 ,1 8
0 ,1 6
0 ,1 4
0 ,1 2
0 ,1 0
0 ,0 8
0 ,0 6
0 ,0 4
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
2 00
300
40 0
500
t/h
Obr. 2Grafická závislosť rýchlosti korózie od času pri Ni-W povlaku vylúčenom
jednosmerným prúdom z elektrolytu E1 a E2.
0.20
E1_PC
E2_PC
korózna rýchlosť / mm rok
-1
0.18
0.16
0.14
0.12
0.10
0.08
0.06
0.04
0.02
0
10 20 30 40 50 60 70 80 90
200
300
400
500
t/h
Obr. 3 Grafická závislosť rýchlosti korózie od času pri Ni-W povlaku vylúčenom
impulzovým prúdom s hodnotami pracovného cyklu 0,091 z elektrolytu E1 a E2.
E2_1:10
Ni-W
Rp
KK
Transmitancia / -
100
80
4000
3500
3000
2500
2000
vlnočet / cm
1500
1000
500
-1
Obr. 4 Záznam IR spektier pre zliatinový povlak Ni-W vylúčený impulzovým
prúdom z E2 za pracovného cyklu 9,1%.
Rozhovor s Dr.h.c. prof. Ing. Jaroslavom Kocichom
PhD. – „otcom“ korózie na Slovensku
Pán profesor, odborné kruhy na Slovensku Vás pasovali za
„otca“ korózie na Slovensku. Získali Ste mnoho ocenení, či už
na úrovni Univerzity, spolupráce s praxou alebo aj ako občan
mesta. Čo Vás pritiahlo ku korózii, ktorej Ste tak veľa dali
a zároveň Vám to aj adekvátne vrátila?
So základmi korózie kovov som sa zoznámil
počas vysokoškolského štúdia na hutníckej
fakulte Vysokej školy banskej v Ostrave. Ale v
učebnom pláne sa objavila prvýkrát Korózia
kovov až v školskom roku 1955 – 56, a to na
oboch hutníckych fakultách, v Košiciach aj
v Ostrave. Najväčší podiel na zaradenie tohto
učebného predmetu So základmi korózie kovov som sa zoznámil
počas vysokoškolského štúdia na hutníckej fakulte Vysokej školy
banskej v Ostrave. Boli včlenené do predmetu Fyzikálna chémia,
ktorý nám prednášal profesor Teindl. Bol to vynikajúci učiteľ
a práve on má najväčšiu zásluhu na mojom ďalšom smerovaní. Ako
samostatný predmet sa vďaka jemu objavila Korózia kovov
v učebných plánoch košickej i ostravskej hutníckej fakulty už v
školskom roku 1955 - 56. Mal rozsah 1 – 0 v zimnom a 2 – 1
v letnom semestri. Reakcie na nový predmet medzi učiteľmi našej
fakulty boli rôzne, odmietavé, vítané aj indiferentné. Jeden
profesor sa vtedy vyjadril dokonca posmešne – problém korózie je
problém kýblika farby. Ale další profesori našej fakulty,
Zimmerman, Malkovský a Kozina sa postavili za realizáciu
predmetu. Súhlasili tiež, že predmet budem prednášať ja, pre mňa
to bola skutočná pocta a vážil som si toho. V lete 1955 som tiež
absolvoval dôležitú prax
vo Výskumnom ústave ochrany
materiálov v Prahe a nadviazal vedecké, ale aj priateľské vzťahy
s jeho pracovníkmi. Tu som tiež nadobudol dobrý prehľad o rozvoji
ochrany proti korózii a o jej ekonomickom význame. Prvé
výsledky pedagogickej činnosti a vlastného výskumu v tejto vednej
oblasti sa dostavili nielen v spolupráci s prof. Teindlom z VŠB v
Ostave, ale i s prof. Čuprom z VÚT v Brne a
nezabudnuteľným doc.Malinovským, ktorý pôsobil na Chemickotechnologickej fakulte SVŠT v Bratislave.
Ako si spomínate na začiatky výskumu? Aké úlohy sa na
katedre riešili pri zavádzaní nového odboru? Prakticky všetko,
do čoho Ste sa pustili bola svojím spôsobom výskumná úloha...
Ako počiatočnú kapitolu výskumu možno považovať zavádzanie
elektrolytického a chemického leštenia kovov a výber vhodných
elektrolytov pre prípravu vzoriek na metalografické rozbory,. čo
súviselo s prácou našej katedry a predstavovalo vtedy nový smer
v oblasti povrchových úprav kovov. Leštenie zliatin medi bolo
jednoduché, základ tvorila kyselina fosforečná. Horšie to bolo
s leštením ocele a hliníka. Najlepšie výsledky sa dosahovali v
zmesi kyseliny octovej a chloristej, avšak táto zmes má jednu
oblasť koncentrácií s možnosťou explózie. Občas sme ju zažili,
naštastie mala vždy akúsi prípravnú fázu. Keď to začalo priveľmi
šumieť, utekali sme sa niekde schovať.
V súvislosti s výskumom tejto povrchovej úpravy mám jednu
zaujímavú príhodu. Po roku 1960 boli u nás vydávané
mince
s novým štátnym znakom. Tie korunové boli z hliníkového bronzu
s relatívne nižším obsahom medi a po niekoľkých mesiacov začali
tmavnúť, no korózia ako hrom. Napadlo nás vtedy skúsiť nové
československé koruny chemicky vyleštiť. Výsledok bol úžasný,
mohli kľudne konkurovať aj zlatým minciam a ich povrch sa časom
farebne nemenil. Tak sme poslali na ukážku 20 vyleštených mincí
na predsedníctvo vlády do Prahy s návrhom spôsobu ich finálneho
spracovania. Obratom sme dostali papierových Kčs 20,s pozvaním do štátnej mincovne v Kremnici, podpísané Ľubomírom
Štrougalom, vtedajším predsedom vlády. Dva týždne po našej
návšteve sme dostali odpoveď – vzhľadom na to, že by sa výrobné
náklady na každú mincu zvýšili o 2 haliere, nie je možné ich
chemické leštenie realizovať. A tak
koruny, žiaľ, korodovali
ďalej.
Naša spolupráca, prevažne s vychodoslovenským podnikmi sa
postupom doby začala sľubne rozvíjať, nadobúdala na dôležitosti.
Najväčší boom nastal v období intenzívnej výstavby, keď na
nových košických sídliskách začala kalamita s radiátormi. Do pol
roka po ich inštalácii boli netesné, proste tiekli. Pozemné stavby,
ktorým sme v nedávnej minulosti vyriešili niekoľko akútnych
koróznych problémov, nám na katedru začali nosiť ich deravé
radiátory na výskum príčin ich poškodenia, celý vchodový priestor
bol nimi doslova obložený. Niektorí „posměváčkové“ premenovali
v tej dobe našu katedru na Výskumný ústav radiátorový, so skratkou
VÚR. Úpravou napájacej vody sa podarilo problém vyriešiť a
zabrániť ďalším stratám.
Neskôr sa začala spolupráca s Východoslovenskými železiarňami.
Tie síce ešte zďaleka neboli dostavané, ale už vyrábali žiarovo
pocínovaný plech, bohužiaľ technológiou z tridsiatich rokov a na
plechu dovážanom z Talianska. Že ho istá časť pri preprave a
skladovaní skorodovala a skončila v šrote, bolo bohužiaľ časté.
Ironicky sme tomu hovorili predčasne uzavretý hutnícky cyklus.
To všetko bol ale čas malín nezrelých, na riešenie významnejších
úloh došlo až v priebehu šesťdesiatych rokov. a boli to práve
povrchové úpravy oceľových pásov pocínovaním a pozinkovaním,
ktoré sa stali ústrednou témou našej spolupráce.
Ktorú z početných spoluprác s praxou považujete za jednu
z najúspešnejších?
V tejto oblasti sme našu aktivitu stupňovali, pretože obmedzovanie
koróznych strát sa stávalo významnou celospoločenskou úlohou.
Najviac odborných posudkov na vznik príčin korózie a
zodpovedajúcich návrhov na riešenie koróznych problémov,
smerovalo do tepelnej energetiky, ďalej do chemického priemyslu,
hutníctva a strojárenstva. Väčšina zadávaných úloh bola určená
slovenskému priemyslu, nezriedka sme ale posudzovali prípady
korózie aj pre podniky v českých krajoch..
V jednej dobe, tuším že v sedemdesiatych rokoch, sa na riešenie
konkrétnych problémov vo výrobe zakladali komplexné
racionalizačné brigády. Na návrh podnikového riaditeľa Elektrárne
Vojany sme v roku 1976 založili KRB aj my. V pracovnej skupine
sme boli 3 zo školy a 3 pracovníci boli z EVO. Riešiť zadaný
problém korózie dymovodov EVO II nebola prechádzka ružovým
sadom. Vyžadovalo
to podrobne prezrieť
desiatky a desiatky
metrov
potrubí
odstavených kotlov
v ťažkých
podmienkach
komínového ťahu a
hľadať príčiny ich
korózie. Podľa toho
ale vyzeralo aj naše
oblečenie (viď. obrázok). Ako rybári pri výlove rybníku. Príčiny sa
našli, navrhnuté riešenie sa realizovalo, členovia KRB dostali
odmeny, o ich výške ale škoda hovoriť. KRB bola tvrdou školou.
Mala ešte jeden zaujímavý dodatok. Ukázalo sa, že sa oplatí
venovať korózii v energetike zvýšenú pozornosť. Z iniciatívy
riaditeľa sme každý prvý pondelok v mesiaci zasadali v EVO ako
korózna komisia a za jeho vedenia a za účasti námestníkov a
vedúcich prevádzok sa riešila hlavne perspektíva ochrany
energetických zariadení EVO. Bolo to veľmi prezieravé a EVO sa
zakrátko stala elektrárňou s najnižšou poruchovosťou v ČSSR a
bola dávaná za vzor našej energetiky. Máme na tom svoj podiel.
V osemdesiatych rokoch sme vypracovali 45 odborných posudkov
a návrhov riešení. Z tohto počtu bolo 26 prác pre energetiku, 15 pre
chémiu a strojárenstvo a hutníctvo a 4 výskumné práce sa zaoberali
pocínovaním oceľových pásov a jeho modifikáciou. Sľubné
výsledky sme mali aj pri mimosezónnej
ochrane
poľnohospodárskych strojov a zariadení, uplatniť sme mohli aj
výsledky našich predchádzajúcich výskumov koróznej únavy ocelí
pre vrtné tyče, GR Naftový a plynárenský priemysel ich využil
v praxi. Významný bol aj orientačný výskum elektrolytického
nanášania medzivrstvy FeSn2 na oceľové pásy pre potreby VSŽ
Košice a chromátovanie pozinkovaných pásov.
Aké spomienky máte na študentov v začiatkoch rozvoja
výučby korózie na fakulte a na zvyšovanie kvalifikácie či
vedeckú prípravu inžinierov v oblasti korózie a povrchových
úprav?
Študenti, to je to najkrajšie a najcennejšie, čo každá škola má.
Myslím, že sa nám podarilo zvládnuť začiatky výuky Korózie
kovov ako nového predmetu, prvé skriptá boli dokonca vydané
vďaka ich rukopisom textu mojich prednášok., tie ďalšie už boli
vydávané v SVTL. Praktické cvičenia sa v mnohom viazali na
problémy, riešené pre prax a poslucháči tak videli celú šírku
koróznej problematiky vrátane ekonomických dopadov. Zapájali
sme študentov aj do aktivít ŠVOČ a ich práce boli prezentované
nielen na celoštátnych, ale aj na zahraničných študentských
vedeckých konferenciach. Zvlášť som si vážil rozsiahlu prácu
našich študentov, ktorá hodnotila základné parametre pocínovaných
plechov, aplikovaných ako obalové materiály vo svete, ktoré
poslucháči konfrontovali s vlastnosťami pocínovaných plechov
VSŽ. Pribúdalo aj diplomových prác najmä z oblasti povrchových
úprav, dodnes oceňujem prínos práce Ing. Draveckého o mliečnom
chrómovaní ešte z roku 1957. A rád by som ešte doplnil, že som
prednášal aj na ostatných fakultách našej vysokej školy v smeroch,
ktoré sa venovali ekologickým problémom. Práve korózia je ich
dôležitým a negatívnym znakom.
Mimoriadny význam pre prax mali ale postgraduálne kurzy
z oblasti korózie a povrchových úprav, ktoré sme každé dva roky
realizovali pre inžinierov z chemických, strojárenských, hutníckych
podnikov a osobitne pre energetiku. Každá zo záverečných prác
absolventov znamenala výrazný technický a ekonomický prínos.
Osobitný význam mali naše postgraduálne kurzy venované
problémom korózie a ochrany plynových potrubí. Ale čo treba
zvlášť oceniť, to je naša účasť na vedeckej príprave dnes už vyše
20 graduovaných vedeckých pracovníkov, ktorá predstavuje
najvyššiu úroveň vzdelávania v príslušnom odbore a reálny prínos
vedeckému svetu. V tejto súvislosti by bolo dobré uviesť aj našu
vedeckú a výskumnú činnosť, ktorá bola zameraná na procesy
koróznej únavy ocelí a na výskum ocelí so zvýšenou odoľnosťou
voči atmosferickej korózii, ale to je priveľmi obsiahla téma.
Mali sme i odborné stáže pre zahraničných odborníkov. V tejto
súvislosti by som rád pridal aj jednu humornú príhodu. Stalo sa, že
nám bol pridelený na študijný pobyt jeden mexický inžinier, volal
sa Jesus Gilberto Godinez Salcedo, dosť komplikované meno a tak
pre nás bol proste Chesus. Prišiel do Košíc koncom roku 1980,
ubytoval sa v hoteli Slovan, strávil tam Vianoce a k nám na školu
zavítal, až keď ho hotel začal naháňať ohľadom platenia.
Samozrejme, že jeho ubytovanie potom musela škola zaplatiť.
Chesus bol zaujímavá postava, po vyštudovaní v New Mexiku ešte
nikde nepracoval, túlal sa po stážach a študijných pobytoch po
svete. Udával, že chce študovať koróziu implantovaných
nehrdzavejúcich ocelí. Ako konverzačný jazyk si písal angličtinu.
Sledovať jeho rozhovor s naším doc. Stanom Tulejom, ktorému bol
pridelený, bola zábava. Stano obmedzoval svoj výklad v angličtine
na kratšie pasáže a po každej z nich sa pýtal – do you understand
me? Chesus zakaždým prikyvoval a Stano teda pokračoval vo
výklade. Keď na jeho konci padla rovnaká otázka, Chesus zakrútil
hlavou a odpovedal – no. A tak znovu a znovu, ale výsledok bol
rovnaký, jeho angličtina nedostačovala pre odbornú prácu. Po roku
odišiel a my sme si vydýchli. Možno, že dodnes blúdi po svete po
stážach ako večný Ahasver. A snáď sa už, čo to, anglicky naučil.
Ste autorom 5 osvedčení na vynálezy a 1 priemyselného vzoru.
To sa na škole nie každému podarí ...
V niektorých prípadoch môže výsledok vedeckého výskumu
vyústiť až do vynálezu. Mal som viac podobných záverov, ale
namojdušu som nevedel svoje výsledky predať. Reálna cesta sa
ukázala, až keď som ich začal uplatňovať s ďalšími kolegami ,
pribudlo spoluautorov, hlavne pracovníkov VÚKOV Prešov.
Postupne som získal osvedčenia na vynálezy a spomenuté
osvedčenie na priemyselný vzor, čo nie je zlá bilancia, ale ak by
som mal odvahu od začiatku, bolo by ich viac.
Čo by ste radi odporučili
vašim nasledovníkom, novej
generácii vysokoškolských učiteľov, či vašim kolegom?
Základná činnosť každého pedagóga spočíva
vo výchove mladej generácie na riešenie úloh,
ktoré ich v živote očakávajú. Rovnako je to
v oblasti korózie, ktorej ekonomické následky
sú veľmi nepriaznivé. Preto je potrebné
dostatočne objasniť príčiny jej vzniku, ale
rovnako dôležité je vidieť, že korózia nie je
všemocná, pokiaľ dokážeme tieto príčiny
odstrániť. Preto je nevyhnuté, aby súčasťou
práce pedagógov na vysokých školách bola aj
vedecká a výskumná činnosť, do ktorej by mali byť zapájaní aj
poslucháči. Preto sme, tak v minulosti, ako aj dnes, požadovali po
našich študentoch aktívny prístup k riešeniu ochrany proti korózii
s dôrazom na výsledný ekonomický efekt. To ale nie je a nemôže
byť súčasťou prípravy len v jednom odbore. Tak ako korózia
pôsobí vo všetkých technických smeroch našej činnosti, nemôže
byť jej riešenie obmedzené, ako tomu niekedy býva, len na
chemikov, ale rovnako sa žiada po materiálových inžinieroch,
v strojárenstve a energetike a v ďalších odboroch techniky.
Rozhodujúca je ovšem aj ekonomická úroveň
riešenia
protikoróznych úprav. Preto sme najväčšie úspechy pri riešení
protikoróznych ochrán konkrétnych zariadení dosahovali vždy
v spolupráci s odborníkmi viacerých profesií, pretože pohľad na
koróziu a ochranu proti nej nemôže a nesmie byť len jednostranný.
Editoriál
|||||||||||| Predstavujeme časopis GALVANOTECHNIK ||||||||||||
Renomovaný nemecký časopis Galvanotechnik obsahuje príspevky a odborné
články o najnovších technologických novinkách, informáciách z praxe, správ z
podnikov, výstav a odborných akciách, patentoch a pod. Ide o jeden z najstarších
časopisov v Európe s vyše storočnou tradíciou.
Obsahuje tematické odborné bloky: Fotovoltaika - Tenkovrstvová a plazmová
technika - Mikrosystémová technika - Technológia životného prostredia.
Cieľovou skupinou sú firmy a odborníci z kovopriemyslu, najmä strojárskeho
a elektrotechnického, už tradične s automobilovým lídrom , ale aj ďalších
priemyselných odvetví, ktoré súvisia s povrchovou úpravou a antikoróznou
ochranou. Podľa prieskumu časopisu z roku 2009 patrí až 42% čitateľov medzi
pracovníkov s rozhodovacou právomocou v oblasti technických a organizačných
procesov, ktorí sú často zapojení do priamych obchodných rozhodnutí.
||||||||||||||||||||||||||||||
GALVANOTECHNIK 6/2011
||||||||||||||||||||||||||||||
Medzi odbornými článkami sú príspevky zamerané na tieto oblasti:
-
Vytváranie funkčných povlakov pre pH senzory elektrolytickým
vylučovaním antimónu a bizmutu.
Stanovenie vylučovacej sily kobaltových elektrolytov.
Elektrodepozícia kovov pomocou pulzného prúdu.
Aplikácie a limity žiarového striekania v automobilovom priemysle.
Nízko nákladové termo generátory založené na princípe tenkých
vrstiev.
V rubrike Aus der Praxis - für die Praxis je riešená problematika využitia tvrdého
chrómu, alebo chemicky vylúčeného niklu.
||||||||||||||||||||||||||||||
GALVANOTECHNIK 7/2011
||||||||||||||||||||||||||||||
Medzi odbornými článkami sú príspevky zamerané na tieto oblasti:
-
Využitie ľahkých materiálov v automobilových konštrukciách.
Historická prechádzka po Lipsku – Kolíska galvanického
pokovovania v Nemecku, Časť 3: Založenie Langbein-Pfanhauser
Werke AG (LPW) v roku 1907.
-
Anorganické ochranné povlaky pre horčíkové zliatiny založené na
nanočasticiach a sol-gel tmeloch.
Jednoduché modely popisu atmosférických DC plazmových procesov
nástreku.
Mechatronické zostavy – simulácie procesov a produktové vlastnosti.
Rubrika Umwelttechnik sa venuje problematike získavania tepla z korozívnych
výfukových plynov a novým možnostiam na zvýšenie výdrže batérií.
||||||||||||||||||||||||||||||
GALVANOTECHNIK 8/2011
||||||||||||||||||||||||||||||
Medzi odbornými článkami sú príspevky zamerané na tieto oblasti:
-
Povrchová úprava ľahkých materiálov využívaných v praxi.
Meranie kontaktného uhlu pomocou kamery mobilného telefónu
a Bikermanovej metódy.
Elektrolytické vylučovanie kovových povlakov chrómu z elektrolytov
Cr (III) – Časť VII: Voľba chrómovej soli.
Vysoko účinné ochranné nátery – šité na mieru v atómových
dimenziách.
Suché za sekundu – environmentálne nezávadné nátery sušené UV
svetlom, bez rozpúšťadiel.
||||||||||||||||||||||||||||||
GALVANOTECHNIK 9/2011
||||||||||||||||||||||||||||||
Medzi odbornými článkami sú príspevky zamerané na tieto oblasti:
-
Perspektívy elektrolytického vylučovania titánu a jeho zliatin.
Vytváranie kyanidov počas vylučovania Zn-Ni povlakov.
Masové pokovovanie a jeho využitie – Časť 3
Povlakovanie veľkých plôch pre využitie v architektúre.
Štúdium hydrodynamiky v pokovovacom zariadení.
Konferencia Povrchové inžinierstvo – INTERANTIKOR
2011
V dňoch 10. a 11. 11. 2011 sa uskutočnila na pôde Katedry technológií
a materiálov Strojníckej fakulty Technickej univerzity v Košiciach 9.
medzinárodná vedecká konferencia Povrchové inžinierstvo - Interantikor 2011,
ktorá sa koná každoročne začiatkom novembra.
Konferencia bola orientovaná na oblasť novovytvorených povrchov
konštrukčných
materiálov
vytvorených
konvenčnými
a progresívnymi
technológiami, tvorby funkčných a ochranných povlakov výrobkov z hľadiska
zvýšenia ich úžitkových vlastností, na problémy korózie a protikoróznej ochrany.
Ciele konferencie spočívajú v hľadaní stratégie nových materiálov a technológií a
v ich aplikácií do produkčnej sféry, zohľadňujúc požiadavky ekológie a ekonómie.
Na konferencii odbornými príspevkami zúčastnilo 37 zástupcov vedecko
– výskumných ustanovizní a praxe z Čiech a Slovenska. Táto skutočnosť
dokazuje, že konferencia má svoju tradíciu a dostala sa už do povedomia domácej
i zahraničnej vedecko – akademickej obce, na pôde ktorej je možné prezentovať
najnovšie poznatky z oblastí tvorby povrchov technológiami povrchových úprav,
obrábania a tvárnenia, protikoróznej ochrany, predúpravy technického povrchu,
nových metód hodnotenia povrchov ako i ďalších, ktoré sa týkajú technického
povrchu výrobkov.
Recenzované príspevky z konferencie boli publikované v časopise
Transfer inovácií, vybrané príspevky budú uverejnené v časopise Acta
Metallurgica Slovaca.
Na záver organizačný výbor ako i prítomní účastníci vyslovili
presvedčenie, že poznatky, získané v priebehu konferencie, vyústia do vytvorenia
fungujúcich spoluprác s užitočnými výstupmi pre rozvoj vzdelávania a prax a že
ďalší ročník konferencie opäť osloví a pritiahne odborníkov z oblasti tvorby
povrchov, protikoróznej ochrany a predúprav povrchu.
Daniel Jankura
Konferencie pripravované SSPÚ v roku 2012
KORÓZIA V ENERGETIKE 2012
CORROSION IN POWER INDUSTRY 2012
22. medzinárodná konferencia spojená s výstavou materiálov,
laboratórnej a meracej techniky
15.05. -16. 05.2012
Business Centre Košice
Konferencia sa bude zaoberať problematikou korózie materiálov tepelných
energetických zariadení elektrární a teplární s klasickou a jadrovou energetickou
bázou, ako aj energetických prevádzok ostatných priemyselných odvetví. Hlavná
pozornosť bude venovaná nasledujúcim tematickým okruhom:
obecné a špecifické prípady korózie v energetike
- vysokoteplotná korózia
- elektrochemická korózia a jej špecifické prejavy
- korózne - mechanické namáhanie materiálu
korózia a využívanie obnoviteľných zdrojov energie
ochrana energetických zariadení proti korózii
- úprava chladiacich vôd
- povlaky
metódy monitorovania korózneho stavu zariadenia
laboratórna a meracia technika
Konferenciu organizuje Technická univerzita v Košiciach, Hutnícka
fakulta v spolupráci so Slovenskou spoločnosťou pre povrchové úpravy, členom
ZSVTS.
ĎALŠIE INFORMÁCIE:
tel.: +42155602 2537, 602 2541
http://www.tuke.sk/metalcor
e-mail: [email protected]
Stanislav Tuleja
54. MEDZINÁRODNÁ GALVANICKÁ KONFERENCIA 2012
54th INTERNATIONAL GALVANIC CONFERENCE 2012
Zameranie konferencie:
•
•
•
•
Vplyv technológií povrchových úprav na životné prostredie
Progresívne technológie povrchových úprav
Aktualizácia legislatívy a problematika odpadov
Diskusný večer (porada SSPÚ)
ĎALŠIE INFORMÁCIE:
tel.: +4212/59325468, 0917 674560, 0903 013691
http://www.chtf.stuba.sk/katedry/kant/rozne/sspu.html
e-mail: [email protected], [email protected]
Marta Chovancová
NANOMATERIALS: FUNDAMENTALS AND
APPLICATIONS 2012
1. medzinárodná vedecká konferencia venovaná problematike nanomateriálov, ich
základným vlastnostiam a aplikáciám
03.10. – 06.10.2012
Hotel Patria, Štrbské pleso
Konferenciu organizuje Prírodovedecká fakulta Univerzity Pavla Jozefa Šafárika
v Košiciach v spolupráci so Slovenskou chemickou spoločnosťou.Partnerom je
Technická Univerzita v Košiciach a Slovenská spoločnosť pre povrchové úpravy.
Zameranie konferencie:
1. Nanomateriály pre obnoviteľné zdroje energie: Li-iónové batérie,
solárne články, palivové články, katalýza, vodíkové technológie.
2. Nanoštruktúrované materiály: povrchové vlastnosti, mechanizmy úpravy
nanopovrchov, tvarovanie, leptanie, sol-gel metódy, nanozariadenia a
nanoarchitektúra.
3. Samousporiadané materiály: nanomedicína, imobilizácia DNA, DNA
čipy a sensory nukleových kyselín, iné aplikácie.
4. Nové aplikácie a nové vlastnosti: chemické (katalýza, senzory,
uskladňovanie plynov, nanobezpečnosť) a fyzikálne (magneticke, optické
vlastnosti, vodivosť).
5. Bionanomaterály: biomoleculárne komponenty, prírodné a syntetické
receptory, organizmové a bunkove biosenzory.
6. Čipy a nanoanalytické miniaturizované systémy: separačné technológie,
detekčné technológie, mikrofluidika (DNA, lab-on-a-chip).
ĎALŠIE INFORMÁCIE:
http://nfa2012.science.upjs.sk/ [email protected]
Andrea Fedorková
Kontaktné adresy Výkonného výboru 2011
Valné zhromaždenie spoločnosti zvolilo výkonný výbor a revíznu komisiu pre
obdobie rokov 2011 – 2013 v nasledovnom zložení:
prezident:
viceprezident:
Prof. Ing. Ján Híveš, PhD.
Mgr. Maroš Halama, PhD.
členovia:
doc. Ing. Marta Chovancová, PhD.
Ing. Dagmar Draganovská, PhD.
Ing. Peter Ivic
Ing. Jaroslav Matúz
Mária Schwarzkopfová
Ing. Štefan Svetský, PhD.
doc. Ing. Stanislav Tuleja, CSc.
členovia revíznej komisie:
Ing. Marta Bielková, CSc.
doc. Ing. Daniel Jankura, CSc.
doc. Ing. Matilda Zemanová, PhD.
sekretárka spoločnosti:
doc. Ing. Marta Chovancová, PhD.
Ing. Marta Bielková, CSc.
ELCHEM SR, s.r.o.
Rybničná 4O
831 07 Bratislava 36
tel:
02/44 87 31 09
tel/fax 02/44 87 12 63
mobil: 0905 935 525
e-mail:[email protected]
Ing. Dagmar Draganovská, PhD.
Katedra technológií a materiálov
Strojnícka fakulta TU
Mäsiarska 74
040 01 Košice
tel:
055/602 3515
fax:
055/622 5186
email:[email protected]
Mgr. Maroš Halama, PhD
Hutnícka fakulta TU
Katedra náuky o materiáloch
Letná 9
042 00 Košice
tel:
fax:
mobil:
e-mail:
055/602 2537
055/602 2243
0903 663 207
[email protected]
Prof. Ing. Ján Híveš, PhD.
OAT ÚACHTM FCHPT
Radlinského 9
812 37 Bratislava 1
tel:
02/59 32 54 68
fax:
02/59 32 55 60
e-mail: [email protected]
Doc. Ing. Marta Chovancová, PhD
OAT ÚACHTM FCHPT
Radlinského 9
812 37 Bratislava 1
tel:
fax:
mobil:
e-mail:
02/59 32 54 59
02/59 32 55 60
0903 013 691
[email protected]
Ing. Peter Ivic
Atotech SK,s.r.o.
Sládkovičova 41
974 03 Banská Bystrica
tel:
fax:
mobil:
e-mail:
048/47 00 164
048/47 00 161
0903 805 161
[email protected]
Doc. Ing. Daniel Jankura, CSc.
Katedra technológií a materiálov
Strojnícka fakulta TU
Mäsiarska 74
040 01 Košice 1
tel:
055/602 3514
fax:
055/622 5186
e-mail: [email protected]
Ing. Jaroslav Matúz
MATÚZ consulting, s.r.o.
Janka Kráľa 23
986 01 Fiľakovo
mobil: 0918 349 996
e-mail: [email protected]
Mária Schwarzkopfová
Inpochem, s.r.o.
Nám. hrdinov 311/7
010 03 Žilina Budatín 3
tel:
041/56 20 183
mobil: 0903 523 242
e-mail: [email protected]
Ing. Štefan Svetský, PhD.
Detašované pracovisko MTF
018 41 Dubnica nad Váhom
tel:
fax:
mobil:
e-mail:
Doc. Ing. Stanislav Tuleja, CSc.
Vodná 4
040 01 Košice
mobil: 0905 438 125
e-mail: [email protected]
Doc. Ing. Matilda Zemanová, PhD.
OAT ÚACHTM FCHPT
tel:
fax:
042/44 87 314
042/44 87 298
0907 071 126
[email protected]
02/59 32 54 59
02/59 32 55 60
Radlinského 9
812 37 Bratislava 1
e-mail: [email protected]
Oznamy
Súťaž o elektronické prekvapenie + vložné na konferenciu
organizovanú SSPÚ !!!
Nezabudnite na súťaž o najkrajšiu odbornú fotografiu s umeleckým
nádychom. Je určená pre priemysel aj akademickú sféru, pre procesných
inžinierov, výskumníkov aj študentov. Svoje fotografie s názvom a kontaktom
na autora odosielajte na e-mailovú adresu redakcie: [email protected] Termín
1.5.2012.
Prioritne určené pre členov Slovenskej spoločnosti pre povrchové úpravy
® 2011 Editoriál SSPÚ
Download

Spravodaj c.1 2011