Lékový registr – YONDELIS
stav registru k datu 14.3. 2011
Základní informace o projektu
Odborná garance
Prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc., doc. MUDr. Jindřich Fínek, CSc.; doc. RNDr. Ladislav
Dušek, Ph.D.
Analytická zpráva byla zpracována z dat pracovišť zapojených do projektu Yondelis:
Masarykův onkologický ústav v Brně, MUDr. Mária Zvaríková
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, MUDr. Michal Vočka
Fakultní nemocnice v Motole, MUDr. Stanislav Batko
Fakultní nemocnice Plzeň, MUDr. Jana Dreslerová
Krajská nemocnice Liberec, MUDr. Pavel Pavlov Lazarov
Masarykova nemocnice Ústí nad Labem
Labem, prim
prim. MUDr.
MUDr Milan Lysý,
Lysý MUDr.
MUDr Jana Pukyová
Fakultní nemocnice Hradec Králové, Zdeňka Ptáčková
Nemocnice Jihlava, MUDr. Věra Benešová
Analýzu zpracovali:
MUDr. Vít Kandrnal; RNDr. Jiří Jarkovský, Ph.D.; Mgr. Zbyněk Bortlíček; RNDr. Daniel Klimeš; doc. RNDr. Ladislav
Dušek, Ph.D.
Institut biostatistiky a analýz Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity
Úvod
Projekt Yondelis byl zahájen v lednu 2011 s cílem získat základní epidemiologické informace
o pacientech
i t h se sarkomy
k
měkkých
ěkký h tká
tkání,
í o standardních
t d d í h postupech
t
h léčb
léčby a výsledcích
ý l d í h léčb
léčby
přípravkem trabectedin v běžné klinické praxi. Odbornou garanci nad projektem převzala
Česká onkologická společnost ČSL JEP. Projekt reprezentativně pokrývá síť komplexních
onkologických center, která se systematicky zabývají léčbou sarkomů měkkých tkání.
Do databáze byly retrospektivně zařazeny všechny záznamy o pacientech u kterých byla
diagnóza potvrzena a u kterých byla zahájena standardní léčba včetně léčby přípravkem
trabectedin v období 2008 – 2010. Záznamy byly do databáze ukládány konsekutivně. Sběr
d t b
dat
byll plně
l ě anonymizovaný
i
ý a nijak
ij k neovlivnil
li il lék
lékařem
ř
zvolené
l é léč
léčebné
b é schéma
hé
či
dostupnost léčby pro pacienty. Léčba i frekvence sledování byla zcela v kompetenci lékaře,
který zaznamenával do databáze informace o výsledcích a případných nežádoucích
účincích.
1. Charakteristika pacientů
1. Charakteristika pacientů
• Věk a pohlaví pacientů
Věk
hl í
i tů
• Rizikové faktory
• Funkční kapacita pacienta před zahájením farmakologické léčby
Funkční kapacita pacienta před zahájením farmakologické léčby
1.1 Věk a pohlaví pacientů
Pohlaví
Věk pacientů
N
Průměr
M diá
Medián
Min – Max
44,4%
Věk při DG
Věk při zahájení léčby
trabectedinem
44*
47 let
47 llett
21 – 70 let
45
50 let
51 llett
23 – 72 let
* U jednoho pacienta není uveden věk při diagnóze
55,6%
40
31,1
8,9
10
17,8
20,0
8,9
6,7
0,0
Věk (roky)
70
d
na
-7
61
51
-6
0
0
-5
41
0
0
0
N = 25
17,8
20
-4
Ženy
22,2
30
N = 20
30
do
Muži
% pac
cientů
31,1 31,1
31
N = 45
22
2,2
1.2 Rizikové faktory
N = 45 pacientů
% pacientů
p
ionizujícímu
j
záření
Expozice
Předchozí radioterapie
0
20
40
60
N=2
4,4
N=0
Práce se zdroji ionizujícího záření 0,0
53 3
53,3
Nepravděpodobná
Neznámo
42,2
N = 24
N = 19
U žádného z 45 pacientů nebyl prokázán či sledován další ze sledovaných rizikových faktorů:
• Genetický
G
ti ký syndrom
d
• Expozice chemickým karcinogenům
• Chronický lymfedém
• Jiný rizikový faktor
1.3 Funkční kapacita pacienta před zahájením farmakologické léčby
N = 45 pacientů
% pacientů
0%
20%
40%
Schopen normální tělesné aktivity
((Karnofskyy 90-100 %))
60%
80%
62,2%
Neschopen těžké fyzické námahy, ale může vykonávat lehčí práci
(Karnofsky 70-80 %)
26,7%
N = 28
N = 12
Soběstačný ale neschopný práce, tráví více jak 50 % mimo lůžko
0,0%
(Karnofsky 50-60
50 60 %)
N=0
Omezeně soběstačný, upoután na lůžko po více než 50 % času
0,0%
(Karnofsky 30-40 %)
N=0
Odkázán na cizí péči ostatních, trvale upoután na lůžko
0,0%
(Karnofsky 20-30
20 30 %)
N=0
Moribundní nemocný
0,0%
(Karnofsky 0-20 %)
N=0
Neuvedeno
,
11,1%
U pěti pacientů není uvedena funkční kapacita pacienta před zahájením farmakologické léčby.
N=5
Charakteristika pacientů
• Sarkomy měkkých tkání (C48, C49) obecně představují relativně vzácnou formu
nádorových onemocnění. Dle dat z národního onkologického registru (1) byla incidence
zaznamenaných
ý h případů
ří dů v letech
l t h 2000 až
ž 2008 v rozmezíí 3
3.26
26 – 3.59
3 59 případů
ří dů na 100
100.000
000
obyvatel a rok. Z hlediska incidence není zásadní rozdíl v populaci mužů a žen. V databázi
Yondelis mírně převažovaly ženy (55.6%) nad muži (44,4%).
• Průměrný
P ů ě ý věk
ěk při
ři stanovení
t
í diagnózy
di
ó u pacientů
i tů sledovaných
l d
ý hvd
databázi
t bá i Y
Yondelis
d li b
byll 47 llett
(medián 47 let). V České republice je toto onemocnění spíše typické pro věkovou skupinu
50-70 let (1).
• Dva
D ze čtyřiceti
čt ři ti sledovaných
l d
ý h pacientů
i tů podstoupili
d t
ili v období
bd bí před
ř d stanovením
t
í diagnózy
di
ó
sarkomu radioterapii, která je obecně uznávaným rizikovým faktorem vzniku sarkomů
měkkých tkání (2). U ostatních pacientů nebyl zaznamenán jakýkoliv rizikový faktor.
• Snahou
S h Č
České
ké onkologické
k l i ké společnosti
l č
ti jje kkoncentrovat
t
t léčbu
léčb pacientů
i tů se sarkomy
k
měkkých tkání do komplexních onkologických center (KOC), která mají s léčbou tohoto
onemocnění zkušenost. Jenom tak může být zaručena správná indikace léčby u pacientů,
jejichž věk, stádium onemocnění a celkový zdravotní stav zaručují maximální léčebný efekt.
2. Anamnestické údaje
2. Anamnestické údaje
• První příznaky
• MKN klasifikace nádoru
• Lokalizace a největší rozměr nádoru v době diagnózy
• Histologický typ nádoru
• Vyšetření provedené pro potvrzení diagnózy
• Druhá malignita u pacienta
• Operace / jiný intervenční výkon a její typ
• Rozsah onemocnění v době operace a charakter výkonu
• Grade a stadium onemocnění v době operace
2.1 První příznaky onemocnění
N = 45 pacientů
i tů
N = 36 pacientů
i tů se symptomatickým
t
ti ký onemocněním
ě í
Součet neodpovídá počtu pacientů se symptomatickým onemocněním,
protože jeden pacient mohl mít více prvních příznaků.
20,0%
Procento pacientů z daným prvním příznakem je počítáno pouze ze
symptomatických pacientů.
Procento symptomatických pacientů
0%
20%
40%
Progresivně rostoucí
N = 36
Asymptomatické
onemocnění
N=9
33,3%
Tlak na lokální struktury
Ulcerace
Symptomatické
S
t
ti ké
onemocnění
5,6%
diseminace
Jiné*
N = 12
N=2
Lokální edém 0,0%
Příznaky metastatické
80%
63,9% N = 23
rezistence
80,0%
60%
N=0
0,0%
, %
N=0
19,4%
N=7
* V kkategoriiii jijiné
éb
byly
l zaznamenány
á tyto příznaky:
ří
k gynekologické
k l i ké kkrvácení
á
í (N
(N=3),
3) d
dušnost
š
(N
(N=2),
2) b
bolesti
l i bři
břicha
h (N
(N=1)
1) a b
bolest
l
(N 1)
(N=1).
2.2 Klasifikace nádoru (MKN‐10)
N = 45 pacientů
% pacientů
0
10
Klasifikace nádoru
N
%
C49.2, ZN- pojivová a měkká tkáň dolní končetiny včetně boku
12
26,7
C53, C54, C55, ZN dělohy
7
15,6
C49.4, ZN- pojivová a měkká tkáň břicha
5
11,1
C48.0, ZN- retroperitoneum
3
6,7
6,7
C49.0, ZN- pojivová a měkká tkáň hlavy a obličeje, včetně krku
3
6,7
6,7
C49.1, ZN- pojivová a měkká tkáň horní končetiny včetně ramene
2
4,4
4,4
C49.3, ZNZN pojivová a měkká tkáň hrudníku
2
4,4
,
4,4
C38.1, ZN- přední mediastinum
1
2,2
2,2
C47.4, ZN- periferní nervy břicha
1
2,2
2,2
C48.8, ZN- léze přesahující měkké tkáně retroperitonea a peritonea
1
2,2
2,2
C49.5, ZN- pojivová a měkká tkáň pánve
1
2,2
2,2
C49.8, ZN- léze přesahující pojivovou a měkkou tkáň
1
2,2
2,2
Jiný
6
13,3
45
100,0%
Celkem
20
30
40
26,7
15,6
11,1
13,3
V kategorii jiné bylo zaznamenáno následujících šest možností: C348, C549, cystosarkoma phylloides, leiomyosarkom
v jaterní biopsii, střevo, blíže nespecifikováno.
50
2.3 Lokalizace a největší rozměr nádoru v době diagnózy
Lokalizace nádoru ve vztahu
k superficiální fascii
Nevětší rozměr nádoru v době
diagnózy
N = 45 pacientů
N = 45 pacientů
13,3%
17,8%
24,4%
33,3%
37,8%
24,4%
48,9%
Povrchový
N=8
V hloubce uložený
N = 22
Není relevantní
N = 15
2-5 cm
N=6
6-10 cm
N = 17
Více jak 10 cm
N = 11
Neznámo
N = 11
Lokalizace nádoru • U většiny pacientů (80%) byla diagnóza stanovena v době, kdy se onemocnění projevovalo
výraznou symptomatologií. Mezi nejfrekventovanější příznaky patřily progresivní rezistence a
tl k na okolní
tlak
k l í struktury
t kt
v oblasti
bl ti d
dolních
l í h kkončetin,
č ti bři
břicha,
h retroperitonea
t
it
a malé
lé pánve.
á
Nádory se méně často vyskytovaly v oblasti obličeje, krku, horní končetiny, v dutině hrudní a
mediastinu.
2.4 Histologický typ nádoru
N = 45 pacientů
% pacientů
Histologický
g ý typ
yp nádoru
N
%
Leiomyosarkom (8890/3)
16
35,6
Synoviální sarkom (9040/3)
6
13,3
Liposarkom (8850/3)
3
6,7
6,7
Maligní tumor periferní nervové pochvy MPNST (9540/3)
3
6,7
6,7
Sarkom NS (8800/3)
3
6,7
6,7
Fibromyxosarkom (8811/3)
2
4,4
Maligní fibrózní histiocytom (8830/3)
1
2,2
Jiný
11
24,4
C lk
Celkem
45
100 0%
100,0%
0
10
20
30
40
50
35,6
,
13,3
4,4
2,2
24,4
V kategorii jiné bylo zaznamenáno následujících 10 možností: endometriální stromální sarkom (N=2), desmoplastický tumor z malých kulatých buněk (N=1),
alveolární sarkom (N=1), cystosarkoma phylloides (N=1), high grade pleiomorfní sarkom (N=1), mixoidní liposarkom (N=1), nediferencovaný pleomorfní
sarkom (N=1)
(N=1), pleiomorfní liposarkom (N=1)
(N=1), sklerozující epiteloidní fibrosarkom (N=1),
(N=1) stromální sarkom (N=1) .
2.5 Potvrzení diagnózy
Zaznamenané kombinace
provedených vyšetření
N = 45 pacientů
I
Potvrzení diagnózy
II
III
IV
N (%)
N = 32
I
Histopatologicky
45 (100,0%)
II
Imunohistochemicky
35 (77,8%)
III
Molekulárně cytogenetickým
vyšetřením
y
(FISH,
(
, QF-PCR,
Q
, atd.))
3 (6,7%)
N=3
IV
Jiné*
1 (2,2%)
N=1
Vyšetření provedeno
N=9
Vyšetření neprovedeno
* V kategorii jiné byla zaznamenána možnost:
2x reoperace, TRT (N=1)
Všechny diagnózy byly potvrzeny histopatologicky
histopatologicky.
Zároveň 35 (77,8%) diagnóz bylo potvrzeno jak
histologicky tak imunohistochemicky.
Histologický typ nádoru
• Určení histologického typu nádoru je další z klíčových podmínek pro správnou volbu
léčebného algoritmu.
g
Vzhledem k tomu,, že sarkomyy měkkých
ý tkání jjsou p
poměrně
heterogenní a mnohdy obtížně diagnostikovatelnou skupinou nádorů, řada autorů doporučuje
doplnění histologického a imunohitologického vyšetření dalšími vyšetřeními jako jsou
například molekulárně cytogenetické vyšetření (4). Doporučováno je též druhé čtení na
specializovaných
p
ý p
pracovištích,, které se systematicky
y
y věnují
j diagnostikou
g
a léčbou sarkomů
(3).
• Dle SPC a 12. vydání Základů cytostatické léčby maligních onkologických onemocnění (5)
jje léčba p
přípravkem
p
trabectedin indikována u sarkomů měkkých
ý tkání,, především
p
u
liposarkomu, leiomyosarkomu případně synovialosarkomu.
• U všech léčených pacientů byl hodnocen histologický typ nádoru a stádium onemocnění
což svědčí o snaze jjednotlivých
ý KOC p
postupovat
p
p
podle doporučení
p
České onkologické
g
společnosti a zároveň poskytnou pacientům adekvátní péči.
Prosím navrhněte úpravu textu, děkuji VK
2.6 Grade a stadium onemocnění v době operace
Grade onemocnění v době
operace
Stadium onemocnění v době
operace
N = 45 pacientů
N = 45 pacientů
60
60
40
20,0
20
20,0
40
20
33,3
17,8
15,6
13,3
11,1
IIB
III
6,7
4,4
0
G1
% pacientů
% pacientů
48,9
G2
G3
G4
Grade onemocnění
GX
8,9 *
0
IB
IIA
IV
neznámo
Stadium onemocnění
* U 4 pacientů nebyla provedena operace a tito
pacienti nemají uvedeno stadium v době operace.
2.7 Operace / jiný intervenční výkon a její typ
Operace / intervenční výkon
Typ operace / intervenčního výkonu
N = 45 pacientů
N = 41 provedených operací
8,9%
4,9%
41,5%
53,7%
91,1%
Provedena
N = 41
Neprovedena
N=4
U 4 pacientů nebyla operace provedena. Ve dvou případech tomu
bylo kvůli příliš pokročilému onemocnění, v jednom případě kvůli
umístění nádoru.
nádoru U posledního případu nebyl důvod specifikován
specifikován.
Kompletní resekce
N = 22
Nekompletní resekce
N = 17
Probatorní,
P
b t í diagnostický
di
ti ký
nebo paliativní výkon
N=2
2.8 Rozsah onemocnění v době operace a charakter výkonu
N = 41 provedených operací
N = 20
N = 17
N=4
100%
25,0
Podíl pacientů
80%
50 0
50,0
58,8
60%
40%
Nekompletní resekce
75,0
Kompletní resekce
50,0
41,2
20%
0%
Probatorní, diagnostický
nebo
b paliativní
li ti í výkon
ýk
Lokalizované
resekabilní
Lokálně
pokročilé
resekabilní
Pokročilé
neresekabilní
Charakter onemocnění
Chirurgická léčba
• Jedním z klíčových parametrů, na základě kterého je doporučen léčebný postup je velikost
nádoru v době stanovení diagnózy, případně v době operace (2,3). V našem případě bylo
62 2% sarkomů
62.2%
k ů větších
ětší h nežž 5cm
5
z toho
t h 24.4%
24 4% větších
ětší h nežž 10cm
10
((měřen
ěř největší
j ětší rozměr
ě
nádoru).
• U 53.7% pacientů byla provedena kompletní resekce, u 46,4% resekce nekompletní či
probatorní,
b t í diagnostický
di
ti ký či paliativní
li ti í výkon.
ýk
U8
8.9%
9% pacientů
i tů nebylo
b l přistoupeno
ři t
k
chirurgické léčbě.
• Úspěšnost provedených zákroků do značné míry korespondovala s velikostí nádorového
l ži k V případě,
ložiska.
ří dě že
ž bylo
b l na základě
ákl dě předoperačního
ř d
č íh vyšetření
š tř í ložisko
l ži k posouzeno jjako
k
lokalizované a resekabilní, úspěšnost resekce dosahovala 75%. V případě lokálně
pokročilých nádorů byla úspěšnost resekce podstatně nižší.
3. Léčba trabectedinem
• Linie léčby podání trabectedinu
• Funkční kapacita pacienta při zahájení léčby trabectedinem
• Stadium onemocnění
Stadium onemocnění
• Stav léčby a důvod jejího ukončení
3.1 Linie zahájení léčby trabectedinu
Podíl pacientů
N = 45
pacientů
0%
Rok
k zahájení léčby
2008
20%
22,2
40%
60%
44,4
80%
11,1
100%
N=9
22,2
II. linie
2009
36 0
36,0
2010
40 0
40,0
55,6
22,2
16 0
16,0
80
8,0
11,1
11,1
N = 25
N=9
III linie
III.
li i
IV. linie
Další linie
2011
Celkem
N=2
100,0
40,0
35,6
13,3
11,1
N = 45
U jednoho pacienta jsou zaznamenány dvě linie léčby trabectedinem, přičemž první z nich je ukončena
k datu zahájení. Tato linie nebyla uvažována a do sumarizace byla zahrnuto až druhé podání.
Všichni pacienti podstoupili před nasazením trabectedinu alespoň jednu linii chemoterapie.
Léčba trabectidinem
• SPC, stejně tak jako aktuální doporučení České onkologické společnosti (5) předpokládají, že v
ý p
případech
p
bude léčba trabectedinem zahájena
j
v druhé linii (p
(po selhání AMD/IFO))
indikovaných
případně v linii první, při kontraindikaci podání AMD/IFO. V individuálních případech je zvažováno
zahájení terapie v liniích pozdějších.
• V kohortě sledovaných pacientů byla léčba zahájena ve II. linii u 40% pacientů. Ve 35,6% případů byl
trabectedin nasazen v linii třetí a v 24.4% v linii čtvrté, či další.
• Během tříletého sledování je patrný měnící se trend zahájení léčby trabectedinem. Zatímco v roce
2008, kdy získal registraci a dostupnost přípravku byla omezená, byl trabectedin nasazován převážně
ve třetí či další linii. V roce 2010 již byla léčba trabectedinem zahájena u 55.6% pacientů v rámci druhé
linie Tato skutečnost značně komplikuje následnou analýzu přežití a determinuje dosažitelné
linie.
výsledky.
3.2 Funkční kapacita pacienta při zahájení léčby trabectedinem
N = 45 pacientů
% pacientů
0
20
Schopen normální tělesné aktivity
((Karnofskyy 90-100 %))
60
37,8%
Neschopen těžké fyzické námahy, ale může vykonávat lehčí práci
(Karnofsky 70-80 %)
Soběstačný ale neschopný práce, tráví více jak 50 % mimo lůžko
(Karnofsky 50-60
50 60 %)
40
48,9%
13,3%
80
N = 17
N = 22
N=6
Omezeně soběstačný, upoután na lůžko po více než 50 % času
0,0%
(Karnofsky 30-40 %)
N=0
Odkázán na cizí péči ostatních, trvale upoután na lůžko
0,0%
(Karnofsky 20-30
20 30 %)
N=0
Moribundní nemocný
0,0%
(Karnofsky 0-20 %)
N=0
3.3 Srovnání stadií onemocnění
N = 45 pacientů
% pa
acientů
80
60
40
20
0
Stadium v
době
operace
Stadium při
zahájení léčby
trabectedinem
Stadium IB
8 (17
(17,8%)
8%)
0 (0
(0,0%)
0%)
Stadium IIA
7 (15,6%)
0 (0,0%)
Stadium IIB
6 (13,3%)
0 (0,0%)
Stadium III
5 (11,1%)
2 (4,4%)
Stadium IV
15 (33,3%)
43 (95,6%)
4 (8,9%)
0 (0,0%)
95,6
100
33,3
17,8
15,6
0,0
IB
13,3
0,0
IIA
Neznámo
11,1
0,0
IIB
89
8,9
4,4
III
St di
Stadium
onemocnění
ě í
0,0
IV
neznámo
3.4 Stav léčby a důvod jejího ukončení
N = 45 pacientů
Stav léčby
y
Důvody
y ukončení léčby
y trabectedinem
6,7%
93,3%
N
%
Progrese onemocnění
31
73,8
Odmítnutí pacientem
2
4,8
Komorbidita
1
24
2,4
Jiný*
5
11,9
Nevyplněno
yp
3
7,1
42
100,0
Léčba probíhá
N=3
Celkem
Pacienti s ukončenou
léčb
léčbou
N = 42
* Kategorie jiné není v datech blíže specifikována.
Průběhléčby
• V době zahájení léčby trabectidinem byla naprostá většina pacientů ve velice dobrém fyzickém stavu
(Karofsky 100-70), pouze 13.3% pacientů nebylo schopno těžší fyzické námahy a vyžadovalo častější
odpočinek na lůžku a to i přesto, že 95,6% z nich měli v té době již pokročile stádium onemocnění
(stádium IV).
• Hlavními důvody ukončení léčby byla progrese onemocnění (73.8%), což potvrzuje snahu KOC
držet se doporučení SPC. V době, kdy proběhla analýza dat, léčba pokračovala pouze u 6.7% pacientů.
4. Výsledky léčby
• Nejlepší dosažená léčebná odpověď
• Nežádoucí účinky
• Počet cyklů a celkové délka léčby
Počet cyklů a celkové délka léčby
• Celková dávka
• Současný stav pacienta
• Celkové přežití a přežití bez známek progrese lk é ř ži í ř ži í b
á k
4.1 Nejlepší dosažená léčebná odpověď na léčbu trabectedinem
N = 45 pacientů
% pacientů
Léčebná odpověď
N
%
CR
1
2,2
PR
2
4,4
SD
12
26,7
PD
24
53,3
Nehodnoceno*
3
6,7
6,7%
Nelze dosud hodnotit**
3
6,7
6,7%
Celkem
45
100,0%
0
10
20
30
40
50
60
2,2%
4,4%
26,7%
53,3%
* U dalších tří pacientů nebyla nejlepší léčebná odpověď hodnocena.
pacientů léčba stále p
probíhá, tedy
y nelze hodnotit nejlepší
j p dosaženou léčebnou odpověď.
p
** U tří p
4.2 Nežádoucí účinky
Výskyt NÚ v průběhu léčby
Počty pacientů s daným nežádoucím
účinkem
N = 45 pacientů
46,7%
53,3%
Výskyt alespoň jednoho
nežádoucího účinku u pacienta
N = 21
Pacient bez nežádoucích
účinků
N = 24
N
%
pacientů
Neutropenie
13
28,9
Elevace jaterních enzymů
12
26,7
Snížení renálních funkcí
2
4,4
Anémie
1
22
2,2
Trombocytopenie
1
2,2
Jiné*
Jiné
3
6,7
Součet neodpovídá počtu pacientů s výskytem
nežádoucího účinku, protože u jednoho pacienta
mohlo dojít k výskytu více NÚ.
Pouze u dvou pacientů byl zaznamenán nežádoucí účinek, který splňoval kritéria závažné nežádoucí příhody.
* V kategorii jiné byly zaznamenány tyto nežádoucí účinky: pancytopenie (N=1), periferní polyneuropatie (N=1) a těžká nausea (N=1).
Výsledky léčba a nežádoucí účinky
• Přesto, že u významného procenta pacientů byla léčba zahájena později než bylo běžné v
ý klinických
ý studiích,, došlo u 33.3%
%p
pacientů ke stabilizaci onemocnění (CR,
( , PR,, SD).
)
randomizovaných
• Z výsledků publikovaných Georgem D. Demetrim (6) je patrné, že u pacientů léčených trabectedinem
jjsou nezávažné nežádoucí účinkyy relativně časté,, byly
y y pozorovány
p
y u 75.8%
%p
případů.
p
Ve 4.6%
%p
případů
p
bylo nutno léčbu přerušit a v 5% případů nežádoucí účinek vedl k hospitalizaci.
• V registru
g
Yondelis byly
y y systematicky
y
y zaznamenávány
y nežádoucí účinkyy p
přípravku.
p
Nežádoucí účinek
byl zaznamenán u 46.7% pacientů, pouze ve dvou případech (4.3%) splnil kritéria závažného
nežádoucího účinku. Nežádoucí účinky nebyly důvodem ukončení léčby.
• Z léčby trebectidinem nejvíce profituje skupina pacientů, která reaguje pozitivně na léčbu (CR, PR,
SD) , v průběhu léčby nedochází k závažnějším nežádoucím účinkům a pacienti tak mohou na léčbě
setrvat delší dobu.
4.3 Počet cyklů léčby a celková délka léčby
N = 42 pacientů s ukončenou terapií
Délka léčby
y
Počet absolvovaných
ý cyklů
y
15
12
12
9
7
7
6
6
3
2
3
2
0
0
1
2
3
4
5
6
7
8
1
9
2
10 ≤
Počet pacie
entů
Počet pacie
entů
15
12
10
8
9
6
6
41*
6
6
12-16
16-20
20 a více
3
0
pod 4
4-8
8-12
Délk léčby
Délka
léčb (týdny)
( ýd )
Počet
č absolvovaných
ý cyklů
ů
N
6
N
42
Průměr
4 cykly
Průměr
13 týdnů
Medián
4 cykly
Medián
10 týdnů
Min – Max
1 – 10 cyklů
* U 1 pacienta není uveden počet absolvovaných
ý cyklů.
y
Min – Max
1 – 38 týdnů
4.4 Celková dávka trabectedinu
N = 42 pacientů s ukončenou terapií
Celková podaná dávka
trabectedinu (mg)
Procento
o pacientů
50
40
N
34,1
30
29,3
26,8
20
Průměr
9,1 mg
Medián
8,8
, mg
g
Min – Max
9,8
10
0
0,0 - 5,0
5,1 - 10,0
10,1 - 15,0
15,1 a více
Celková podaná dávka trabectedinu (mg)
* U 1 pacienta není uvedena celková dávka trabectedinu.
41 *
1,5 – 24,0 mg
4.5 Současný stav pacienta
N = 45 pacientů
11,1%
Žije
N = 18
40,0%
48,9%
Zemřel
N = 22
Neznámo *
N=5
* V datech je zaznamenáno pět pacientů s ukončenou léčbou trabectedinem, kteří byli ztraceni ze sledování.
4.6 Celkové přežití a přežití bez známek progrese
Přežití pacientů bylo hodnoceno metodikou podle Kaplana-Meiera.
Kaplana Meiera. Celkové přežití i přežití bez známek progrese
nezohledňuje značnou histologickou heterogenitu léčených sarkomů a měnící se přístup k léčbě v průběhu sledovaného
období (2008-2010).
N = 45
pacientů
Celkové přežití
Medián OS (95% IS)
Přežití bez známek progrese
g
11,7 měsíců (9,6; 13,8)
Medián PFS (95% IS)
3,0 měsíců (2,4; 3,6)
12měsíční přežití (%, 95% IS)
49,4% (31,7; 67,1)
3měsíční přežití (%, 95% IS)
48,4% (32,9; 63,9)
18měsíční přežití (%
(%, 95% IS)
32 3% (14,1;
32,3%
(14 1; 50
50,4)
4)
6měsíční přežití (%
(%, 95% IS)
19 2% (6,1;
19,2%
(6 1; 32
32,3)
3)
1,0
1,0
0,8
0,8
0,6
0,6
0,4
0,4
0,2
0,2
0,0
0,0
0
6
12
18
Čas (měsíce)
24
30
0
3
6
9
12
15
Čas (měsíce)
18
21
24
Počet cyklů léčby, celková délka léčby a léčebná odpověď
• Přímé srovnání výsledků léčby u pacientů zařazených do databáze Yondelis a výsledků klinické studie
vedené Georgem D. Demetrim (2) není možné. Jeho tým hodnotil výsledky léčby trabectedine podáným
ve druhé linii u pacientů s pokročilým,
pokročilým nebo metastatickým liposarkomem či leiomyosarkomem .
Analýza databáze Yondelis zohledňuje nejen pacienty, u kterých byl přípravek nasazen v linii druhé, ale
též v liniích vyšších a u širšího spektra histologických typů sarkomů. S důvodů nízkého počtu
analyzovaných záznamů (n=45) není možné hodnocení výsledků léčby u pacientů, u kterých byla léčba
zahájena
háj
ve d
druhé
hé liliniiii a liliniích
ií h vyšších.
šší h
Výsledky léčby u pacientů zařazených do databáze Yondelis:
 střední počet léčebných cyklů: 4 (min 1, max. 10)
 PFS 3,0 měsíce (2,4; 3,6)
 OS 11,7 měsíců (9,6; 13,8)
Použitá literatura
1. DUŠEK Ladislav, MUŽÍK Jan, KUBÁSEK Miroslav, KOPTÍKOVÁ Jana, ŽALOUDÍK Jan, VYZULA Rostislav. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice [online]. Masarykova univerzita, [2005], [cit. 2011‐4‐27]. Dostupný z WWW: http://www.svod.cz. Verze 7.0 [2007], ISSN 1802 – 8861
2. Cormier JN, Pollock RE. Soft tissue sarcomas. CA Cancer J Clin. 2004;54:94‐109
3. Casali PG, Blay JY; ESMO/CONTICANET/EUROBONET Consensus Panel of Experts. Soft tissue sarcomas: ESMO clinical
recommendations for diagnosis, treatment and follow‐up. Ann Oncol. 2010;21 (Suppl 5):v198‐v203
4. Veselý, Karel. Histopatologická diagnostika nádorů měkkých tkání. Onkologie 2010; 4(5): 293–296
5. Rostislav Vyzula, et al. Základy cytostatické léčby maligních onkologických onemocnění. Masarykům onkologický ústav, Žlutý kopec 7, 656 53 Brno. KAPCZ, s.r.o. 2011, ISBN 978‐80‐254‐9142‐3
kopec 7, 656 53 Brno. KAPCZ, s.r.o. 2011, ISBN 978
80 254 9142 3
6. George D. Demetri, et al. Efficacy and Safety of Trabectedin in Patients With Advanced or Metastatic Liposarcoma or Leiomyosarcoma After Failure of Prior Anthracyclines and Ifosfamide: Results of a Randomized Phase II Study of Two Different Schedules. http://jco.ascopubs.org/content/27/25/4188.full.pdf
Download

Analýza registru Yondelis k 14. 3. 2011