OBEC RYNHOLEC
ZMĚNA č.2
ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE
PRŮZKUMY A ROZBORY
TEXTOVÁ ZPRÁVA
POŘIZOVATEL: Obecní úřad Rynholec
PROJEKTANT:
Název územně plánovací dokumentace - ÚPD: Změna č.2 ÚPO Rynholec
Pořizovatel: Obecní úřad Rynholec
Projektant: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6, Šumberova 8
odpovědný projektant: Ing. Stanislav Zeman
autorizovaný urbanista
číslo autorizace: ČKA 02 220
IČO: 14 938 634
DIČ: 006-380519/032
Živnostenský rejstřík č.ŽO/011801/92 Zák
Zpracovatelský kolektiv:
Ing. Stanislav Zeman,
- zodpovědný projektant
Ing. Lenka Nováková
- urbanistická koncepce
Firma Dináto
- digitální zpracování
ZMĚNA č.2 ÚPO RYNHOLEC – PRŮZKUMY A ROZBORY
OBSAH:
1. Urbanistický rozvoj území obce v souvislosti se Změnou č.2
2. Analýza důsledků Změny č.2 na demografický vývoj obce
3. Rozbor důsledků Změny č.2 na trvale udržitelný rozvoj území obce
a) Rozbor důsledků Změny č.2 na krajinné a celkové životní prostředí
b) Rozbor důsledků Změny č.2 na hospodářský rozvoj
c) Rozbor důsledků Změny č.2 na kulturní hodnoty obce
d) Rozbor důsledků Změny č.2 na limity využití území
4. Rozbor důsledků Změny č.2 na veřejnou infrastrukturu
a) Doprava
b) Technická infrastruktura
5. Důsledky Změny č.2 na zemědělský půdní fond
6. SWOT analýza
ZMĚNA č.2 ÚPO RYNHOLEC – PRŮZKUMY A ROZBORY
1. Urbanistický rozvoj území obce v souvislosti se Změnou č.2
V rámci průzkumů a rozborů bylo posouzeno cca 25 ploch, které by měly být
předmětem Změny č.2 územního plánu obce (ÚPO) Rynholec. Z těchto cca 25 ploch bylo
na základě jejich územně technických a architektonicko-urbanistických předpokladů vybráno
pro Zadání Změny č.2 zatím celkem 20 ploch o celkové kapacitě cca 50 rodinných domů.
Důvodem je skutečnost, že dosavadní architektonicko-urbanistický vývoj, navržený
ve schváleném ÚPO obce, probíhá velmi intenzivně a Rynholec se z typického
venkovského sídla postupně stává atraktivním zahradním venkovským sídlem příměstského
charakteru, zejména ve vztahu k Novému Strašecí, ale i ke Kladnu a k Praze.
Projevuje se to zejména v důsledku postupné modernizace bytového fondu a výstavbou
nových rodinných domů. Původní selská stavení (v nichž v areálu dvora byly kromě
rodinného domu ještě stáje, stodoly a kůlny) se postupně transformují na čistě obytná
území, kde jsou dnes plnohodnotná zázemí rodinných domů. Stodoly a stáje se ruší
ve prospěch zahrad a míst pro trávení volného času. Někde vznikají malé provozovny
pro drobné podnikatele, avšak původní typická a plně funkční smíšená venkovská zástavba
s polyfunkčním využitím je v současné době již jen výjimkou a připomíná ji pouze specifická
diverzifikace urbanistického půdorysu zastavěného území obce.
I přes tento výrazný rozvoj obce zde zůstává stále nevyužité území vzniklé následkem
demolice západního sektoru obce s předpokladem rozvoje těžby, který se ale neuskutečnil a
hranice dobývacího prostoru byly posunuty dál od obce, tak, že v současné době téměř
nesnižují kvalitu životního prostředí v obci. Zde navrhoval schválený územní plán, kromě
parkového bydlení, i vytvoření rekreačních ploch určených pro aktivní trávení volného času
především formou lesoparků, fit areálů, event. zahrádkářských kolonií. V rámci změny č.2 se
zde uvažuje o souvislé ploše reprezentativního prostoru upraveného jako veřejná zeleň.
Současné změny obce k lepšímu architektonicko-urbanistickému výrazu jsou patrné mimo
jiné na úpravě obecního úřadu a jeho okolí a některých míst na náměstí. Přesto je v obci
ještě mnoho prostranství i větších ploch a lokalit, které vyžadují četná zlepšení. Mezi taková
místa patří především centrum obce jako celek, dále plochy po provedené asanaci v
západní části sídla, okolí rybníka, okolí zemědělského areálu u hřbitova, okolí pomníku,
okolí horní prodejny bývalé Jednoty a další.
Schválený
územní
plán
lokalizoval
nové
plochy
pro další
bytovou
výstavbu
na severozápadním okraji obce a v rozsáhlých prolukách ve východní polovině Rynholce,
s cílem scelit a arondovat urbanistický půdorys sídla tak, aby jeho zástavba byla kompaktní,
avšak zároveň by nemělo dojít k nadměrnému zahuštění zástavby. Rovněž by v rámci
změny č.2 nemělo dojít k podstatnému ovlivnění současné architektonicko-urbanistické
struktury sídla. I přes změny využití ploch, kterých by mělo být na základě požadavků
ZMĚNA č.2 ÚPO RYNHOLEC – PRŮZKUMY A ROZBORY
jednotlivých občanů i obce cca 20, nedojde k podstatné koncepční změně stávajícího
urbanistického půdorysu sídla. Hranice zastavěného území i zastavitelných ploch zůstane
dle schváleného ÚPO téměř beze změny. Pouze v případě, že by byly při projednávání
Změny č.2 dle § 47 stavebního zákona č.183/2006 Sb. odsouhlaseny nové plochy
na severu obce (pozemek parc.č. 869) a pozemek pro relativně rozsáhlejší výstavbu
rodinných domů (cca 30) na jihu obce (parc.č. 980), byla by hranice zastavitelných ploch
výrazněji zvětšena.
Souhrnně lze však v rámci průzkumů a rozborů konstatovat, že další rozvoj Rynholce je
možno považovat za přiměřený vzhledem k dosavadnímu rozvoji. Přitom nebude narušena
celková urbanistická koncepce dlouhodobého vývoje sídla.
Z hlediska dalšího rozvoje obce budou kromě dvou větších uvedených ploch
vyhodnoceny možnosti výstavby na dalších menších plochách vhodných převážně pouze
pro jeden rodinný dům. Jedná se o pozemky s parcelními čísly 327, 946/5, 607 + 608,
346/3, 950 + 954, 658/1 + 658/2, 614/2, 294, 625 + 626, 291/3, 291/2, 619 + 620, 272/2,
992, 638/1 + 640/1 + 637/1, 948/42, 869, 271/1 + 943/1 + 941/1 + 641/2 +2052.
Většina těchto pozemků se nachází v jižním sektoru zastavěného území, kde
bezprostředně navazují na stávající obytná území venkovského charakteru, která byla
vymezena ve schváleném územním plánu. Převážně se jedná o plochy zahrad a z části o
plochy orné půdy, Za účelem komplexního řešení budoucí výstavby v tomto území bude
řešit Změny č.2 jižní část obce komplexně s cílem vymezit zde souvislé plochy bydlení
venkovského charakteru, umožňující využití daného území v delším časovém horizontu.
2. Analýza důsledků Změny č.2 na demografický vývoj obce
Průzkumy a rozbory respektují dosavadní demografický vývoj obce, který reflektuje
skutečnost, že Rynholec prošel ve své moderní 120leté historii velice proměnlivým vývojem.
V roce 1869 žilo v obci 1 271 trvale bydlících obyvatel. V období 1869-1880 však Rynholec
zasáhla první vlna populační deprese, když v důsledku silného vystěhovalectví zdejších
obyvatel za lepšími ekonomickými a sociálními podmínkami do Prahy či okolních,
hospodářsky rozvinutějších středisek ztratila obec téměř 300 obyvatel. Po stagnaci
v posledním dvacetiletí 20. století se však i zde začaly projevovat důsledky nástupu
celostátního demografického vzestupu. V období 1900 - 1910 tak prodělala obec první
ze dvou vln populační progrese, když získala 371 nových obyvatel. Druhé populačně velice
příznivé období nastalo ve dvacátých letech, kdy, v důsledku hospodářské konjunktury
a z toho vyplývajícího příznivého sociálního klimatu v českých zemích, zvětšila obec svou
populační základnu o dalších 370 obyvatel, takže v roce 1930 zde žilo již 1 857 osob. V roce
1950 tak dosáhl Rynholec svého populačního vrcholu – 1 863 obyvatel.
ZMĚNA č.2 ÚPO RYNHOLEC – PRŮZKUMY A ROZBORY
Zanedbávání českého venkova v padesátých a v šedesátých letech 20. století se plně
projevilo i v případě Rynholce. Zde v padesátých letech ubylo, zejména v souvislosti
s těžební činností a zejména s asanací celé západní části zastavěného území, téměř 600
obyvatel. V roce 2001 zde bylo sečteno pouze 687 trvale bydlících obyvatel a přes mírný
populační nárůst na počátku 21. století zde v současné době žije pouze cca 40 % obyvatel
z roku 1950.
Z dalších demografických charakteristik je pro další rozvoj Rynholce limitující vysoké
stáří místní populace. Při sčítání lidu v roce 2001 žilo v obci jen 16,6 % dětí mladších 15 let,
zatímco obyvatelé v poproduktivním věku byli zastoupeni 21,5 % (ve stabilizované populaci
by měly být obě krajní věkové skupiny přibližně v rovnováze). Nedostatečně pestrá
ekonomická základna a blízkost Nového Strašecí vytváří z Rynholce vyjížďkovou obec.
V roce 2001 vyjížděly za prací mimo svou obec čtyři pětiny ekonomicky aktivních obyvatel
Rynholce.
V rámci Změny č. 2 budou prověřeny plochy pro výstavbu cca 50 rodinných domů a
předpokládaný nárůst obyvatel bude činit cca 200 obyvatel címž by obec dosáhla cca jedné
poloviny svého populačního vrcholu.
3. Rozbor důsledků Změny č.2 na trvale udržitelný rozvoj území obce
Tato kapitola vychází z požadavků vyhlášky č.500/2006 Sb., § 4, odst. 1b, kde je
uvedeno, že „rozbor udržitelného rozvoje území zahrnuje zjištění a vyhodnocení udržitelného
rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb, v tematickém
členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí,
ochranu přírodního prostředí, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce
lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení,
rekreaci, hospodářské podmínky. Záměrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení
udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek
pro příznivé přírodní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství
obyvatel území.“ Tato problematika je uvedena souhrnně ve SWOT analýze v závěrečné
části zprávy a dílčím způsobem v následujících podkapitolách.
a) Rozbor důsledků Změny č.2 na krajinné a celkové životní prostředí
Platný územní plán obce vymezil v řešeném území územní systém ekologické stability,
který byl zpracován na základě Generelu Územního systému ekologické stability, který byl
zpracován v roce 1992.
ZMĚNA č.2 ÚPO RYNHOLEC – PRŮZKUMY A ROZBORY
Na katastrálním území Rynholce se nachází 7 interakčních prvků (č.20-26), které ve
svém území plní krajinářskou (č.20-23 a č.26), ekostabilizační (č.21, 23, 24 a 26) a
protierozní funkci (č.26). Jedná se o bývalý sad přecházející v remíz (č.20), lesní remízy
(č.21 a 22), smíšený les (č.23), rašeliniště (č.24), březový remíz (č.25) a o travnaté stráně s
keřovým doprovodem nad železniční tratí (č.26). Ekologická stabilita těchto útvarů je
ohodnocena většinou stupněm 3 - 4, nižší stupeň vykazují pouze útvary č.24 a 25 (1 - 2).
Severně a východně od Rynholce probíhají dva lokální biokoridory (BK 2.2 a BK 2.3).
Biokoridor 2.2 zvaný Na Stochovské hoře-Na okrouhlici-Stráňky zasahuje na katastrální
území Nového Strašecí a je tvořen zčásti lesním komplexem na Stochovské hoře, zčásti
polní cestou a přilehlou mezí, dále ornou půdou a travnatou svažitou strání. Údolnicí v poli
na východním okraji řešeného území prochází biokoridor 2.3 (Holubín-Stochov). Mezi
oběma biokoridory je vklíněno lokální biocentrum č.2.2 (Stráňky-Holubín), tvořené
travnatými stráněmi s menšími sady a lesními remízy, kde rostou převážně borovice
a modříny. Významnou krajinářskou funkci plní také významné krajinné prvky, které jsou
v grafické části Generelu označeny čísly 8-12.
Přehledně jsou všechny tři základní prvky Územního systému ekologické stability
charakterizovány v tabulce na následující straně.
ZMĚNA č.2 ÚPO RYNHOLEC – PRŮZKUMY A ROZBORY
POŘADOVÉ MÍSTNÍ NÁZEV
ČÍSLO
ROZLOHA
NÁZEV, CHARAKTERISTIKA
jižně exponovaný svah severovýchodně od
Rynholce; travnaté stráně s menšími sady a
lesními remízy (borovice, modříny), výskyt
teplomilných druhů. Lemován polní cestou s
částečným dřevinným doprovodem
část lesního komplexu na Stochovské hoře,
trasa polní cesty, meze se stromovým
doprovodem, úsek orné půdy a část
travnaté svažité stráně severovýchodně od
Rynholce; les převážně modřínový, v menší
míře bříza, smrk, dub. Polní cesta bez
dřevinného doprovodu. Mez doprovázena
ovocnými stromy, keři (trniny). Travnatá
stráň s dřevinným doprovodem polní cesty
údolnice v poli jihozápadně od Stochova;
mezi tratí a silnicí upravená vodoteč
BC 2.2
Stráňky Holubín
13,0 ha
BK 2.2
Na Stochovské
hoře Na okrouhlici Stráňky
4,0 ha
BK 2.3
Holubín Stochov
3,0 ha
BIOLOGICKÝ
NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ
VÝZNAM
KATEGORIE
OCHRANY
lokální
biocentrum
vyloučení hnojení, doplnění
ochranného pásu dřevin podél
cesty, redukce křovin v ploše,
extenzivní pastva nebo kosení
VKP
lokální
biokoridor
optimalizace druhového složení
lesa, zatravnění pásu podél polní
cesty a v orné půdě, výsadba
doprovodné zeleně
VKP
lokální
biokoridor
zatravnění pásu orné půdy,
výsadba břehového doprovodu
VKP
V rámci Změny č.2 nebudou tyto jednotlivé prvky ÚSES dotčeny.
Změny č.2 prověří možnost návrh veřejné zeleně v západním sektoru obce, který byl
v důsledku předpokládané těžební činnosti asanován.
Důležité bude rovněž zamítnutí požadavku na využití plochy p.č. 822 pro výstavbu
rodinných domů. Na této ploše je nutné upřednostnit krajinnou zeleň a teplomilnou faunu,
která se zde vyskytuje.
V rámci životního prostředí byla při průzkumech a rozborech hodnocena i úroveň
životního prostředí. Ta se obvykle měří stupněm ohrožení ovzduší, vody a půdy. Z tohoto
hlediska je nejvíce ohrožena půda a voda v důsledku těžby uhlí na severu a východě území
a těžby lupků v západní části obce. Navíc je obec na jihu dotčena, a to nejen esteticky,
velkokapacitními výsypkami. Tato těžba zabírá a znehodnocuje půdní fond a narušuje
vodohospodářské poměry v okolí obce. V posledních letech se však těžba lupků částečně
omezuje, což by mohlo vést k mírnému zlepšení životního prostředí v obci. Proto také navrhl
územní plán změnu hranic dobývacího prostoru (tj. jeho zmenšení), aby rozvoj obce nebyl
již tolik omezován.
Problém likvidace tuhých komunálních odpadů je v obci v současné době již vyřešen
a v rámci Změny č.2 se nepředpokládají žádné další úpravy stávajícího způsobu likvidace
odpadů. Dnes jsou v obci četné odpadkové koše, popelnice a kontejnery i na separovaný
sběr odpadů (provádí se separace skla a plastů). Komunální odpady jsou odváženy
na společnou velkokapacitní skládku Babín-jih, která se nachází přímo na katastrálním
území obce.
b) Rozbor důsledků Změny č.2 na hospodářský rozvoj
Rynholec trpí negativními vlivy rozsáhlé těžby lupků, kterou realizují na katastrálním
území obce České lupkové závody Nové Strašecí. Tato těžba se měla rozšířit až do
západního sektoru zastavěného území a z tohoto důvodu došlo k likvidaci veškeré obytné
zástavby. Těžba v této lokalitě nebyla uskutečněna, neboť byla posunuta hranice dobývacího
prostoru tak, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění stávající zástavby. Plochy, která byla
v původním územním plánu navrhována pro zahradní bydlení bude ve Změně č.2
prověřžena za účelem návrhu ploch veřejné zeleně.
c) Rozbor důsledků Změny č.2 na kulturní hodnoty obce
V rámci Změny č.2 nebudou stávající kulturní hodnoty obce dotčeny. Celkem se
na území obce se nacházejí dvě nemovité kulturní památky:
rejstř.č. 37773/2-2778: hrad - hrádek Sobín (Starý zámek) – archeologické stopy
(jihovýchodně od vsi)
rejstř.č. 12635/2-4355: venkovská usedlost čp. 56 (na náměstí 1. máje)
d) Limity využití území
Změna č.2 bude ovlivněna běžnými limity využití území lokálního významu, které se na
území obce vyskytují, kromě limitů způsobených těžbou. Na území obce se vyskytují tyto
limity využití území:
1. ochranné pásmo silnic II/606, III/2373 a III/2373a v rozsahu 15 m,
2. ochranné pásmo železnice č.120 v rozsahu 60 m,
3. ochranné pásmo elektrorozvodů 22 kV v rozsahu 10 m,
4. ochranné pásmo trafostanic v rozsahu 7 m,
5. ochranné pásmo STL plynovodu v rozsahu 1 m,
6. ochranné pásmo vodovodních řadů v rozsahu 1,5 m,
7. manipulační plocha podél vodních toků v rozsahu 6 m,
8. ochranné pásmo lesa v rozsahu 50 m,
9. dobývací prostory ložisek lupků a černého uhlí,
10. poddolovaná území.
4. Rozbor důsledků Změny č.2 na veřejnou infrastrukturu
a) Doprava
Silnice
Katastrálním územím obce prochází silnice II/606, která vychází v Kamenných
Žehrovicích ze silnice I/6, míří západním směrem a v Novém Strašecí se napojuje na silnici
II/237.
Na východním okraji sídla odbočuje ze silnice II/606 silnice III. třídy č.2373, která
prochází zastavěným územím Rynholce jihozápadním směrem a končí v Pecínově.
V severozápadní části obce tvoří krátkou spojku mezi silnicemi II/606 a III/2373 další silnice
III. třídy č.2373a.
Místní komunikace
Současný stav místních komunikací v obci Rynholec je dobrý, neboť došlo k jejich
rekonstrukci. Z hlediska Změny č.2 je příznivé, že nové plochy, s nimiž se ve Změně č.2
uvažuje, budou napojeny na místní komunikace, které jsou rovněž v dobrém stavu,
a případné zvýšení dopravy nezpůsobí žádné další dopravní závady, a to nejen v místech
výstavby nových objektů.
ZMĚNA č.2 ÚPO RYNHOLEC – PRŮZKUMY A ROZBORY
Železnice
Obcí prochází železniční trať č.120 Praha-Chomutov. Po přeložení této trati do nové
trasy v důsledku těžby uhlí a lupků v prvé polovině tohoto století se uvažuje o dalším
přeložení v oblouku na jihozápadě obce. V rámci Změny č.2 bude oblouk upraven tak, aby
bylo možno zrušit plánovaný tunel, a celá trasa bude ve Změně č.2 vedena jako veřejně
prospěšná stavba (VPS).
b) Technická infrastruktura
Odtokové poměry
Celé území patří do povodí Berounky. Hlavním a vlastně jediným odvodňovacím
tokem je Tuchlovický potok, který pramení přímo na katastrálním území Rynholce
a v Srbech se vlévá do potoka Loděnice ústícího severně od Srbska do Berounky.
Na Tuchlovickém potoku nebyla v obci vybudována žádná vodní nádrž ani jiné
vodohospodářské stavby.
Zásobování vodou
V obci je v provozu veřejný vodovod DN 80 a DN 100, starý 30 let, který byl donedávna
zásobován z vodárny Stochov. Jednu část obce (po železniční trať) zásoboval výtlačný řad
3
ze Slovanky, odkud vedla voda do vodojemu 200 m vybudovaného na jihovýchodě sídla,
na kótě dna 472 m n.m. Do druhé části (nad železniční tratí) byla dopravována voda
ze zemního vodojemu pod obcí, který je umístěn na kótě 485 m n.m. (s kótou dna
3
480 m n.m.). Tento vodojem o obsahu 800 m byl vybudován pro zásobování vodou obce
Lány a vzhledem k pozdější době výstavby je samozřejmé, že již má zabudovaný přepad.
V současné době se však již ani jeden z těchto vodojemů nevyužívá, jelikož je Rynholec
nově napojen na vodárenský systém Kladno-Mělník.
Výpočet současné potřeby vody:
A.Obytné pásmo
680 obyvatel po 150 l/os
3
102,00 m /d
B.Občanská vybavenost
Základní a vyšší vybavenost
680 obyvatel po 20 l/os
mateřská škola 15 dětí po 60 l
fotbalové hřiště 40 sportovců po 60 l
ZMĚNA č.2 ÚPO RYNHOLEC – PRŮZKUMY A ROZBORY
3
13,60 m /d
3
0,90 m /d
3
2,40 m /d
3
kropení ploch
3,20 m /d
3
tenisové kurty 20 sportovců po 60 l
1,20 m /d
3
kropení ploch
1,80 m /d
3
jezdecký areál 20 sportovců po 60 l
1,20 m /d
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------3
Občanská vybavenost celkem
24,30 m /d
C) Zemědělská výroba
3
sociální zařízení pro 5 pracovníků po 120 l
0,60 m /d
3
koně 10 ks po 40 l
0,40 m /d
--------------------------------------------------------------- -----------------------------------------------------3
1,00 m /d
Zemědělská výroba celkem
D) Průmyslová výroba
3
sociální zařízení pro 20 zaměstnanců po 220 l
4,40 m /d
Průměrná denní potřeba vody pro Rynholec celkem
131,70 m3/d
Průměrná denní potřeba vody Qp celkem: 131,70 m3/d = 5,49 m3/h = 1,52 l/s
Maximální denní potřeba vody Qm = 1,5 x Qp = 197,55 m3/d = 8,23 m3/h = 2,29 l/s
Maximální hodinová potřeba Qh = 1,8 x Qm = 14,82 m3/h = 4,12 l/s
Potřebná akumulace (maximální vydatnost zdrojů): V = 60 % Qm = 119 m3.
Výpočet navýšení potřeby vody v rámci Změny č.2 pro cca 50 nových rodinných domů:
V důsledku Změny č.2 (cca 50 rodinných domů) dojde ke zvýšení průměrné denní
spotřeby
v Rynholci
proti
návrhu
schváleného
územního
plánu
(325,80
m3/den)
o cca 30 m3/den.
Odkanalizování a čištění odpadních vod
V Rynholci je vybudována nová kanalizační síť. Odpadní vody z domácností jsou
likvidovány v nové moderní čistírně odpadních vod (ČOV) na východním okraji obce.
Elektrická energie
Elektrická energie je do obce přiváděna prostřednictvím venkovního vedení VN 22 kV
jednak z rozvodny Lišany, jednak z rozvodny Tuchlovice do celkem 10 trafostanic, z nichž
ovšem pouze 6 trafostanic patří Rozvodným závodům. Z trasy VN 22 kV procházející
severně od sídla vede na jih přípojka do mřížové TS „Obec“; na této přípojce byla
vybudována na stožáru TS „Nad rybníkem“. Z vedení probíhajícího jižně od Rynholce jsou
napojeny další tři trafostanice mřížového typu – „Nádrž“, „Školka“ a „JZD vodojem“. Šestá
ZMĚNA č.2 ÚPO RYNHOLEC – PRŮZKUMY A ROZBORY
trafostanice („OPP“) se nachází v rozsáhlém výrobním areálu východně od sídla, kam byly
situovány i všechny čtyři cizí transformační stanice. Venkovní vedení VN 22 kV je trasováno
tak, že nenarušuje ani neomezuje plochy určené pro další výstavbu. Jednotlivé trafostanice
uvádí následující přehled:
Název
Číslo
302070
302075
302076
302085
302126
302131
Výkon v kVA
Typ
160
250
250
630
250
100
250
630
100
2 x 630
mřížová
mřížová
mřížová
betonová
mřížová
průběžná
mřížová
betonová
betonová
zděná
JZD vodojem
Školka
Obec
OPP
Nádrž
Nad rybníkem
Čerpací stanice
Prefa
Betonárka
ČLUZ
Poznámka
nepatří Rozvodným závodům
nepatří Rozvodným závodům
nepatří Rozvodným závodům
nepatří Rozvodným závodům
V důsledku nové výstavby bude nutné vybudovat novou trafostanici v jižní části obce.
Plyn
V současné době je Rynholec již plně plynofikován. Zásobování obce plynem je
zajištěno prostřednictvím vysokotlakého přivaděče vedoucího od Nového Strašecí
do regulační stanice, která je umístěna na východním okraji obce.
Výpočet současné spotřeby zemního plynu
Kategorie velkoodběr
Jedná se o podniky a organizace, jejichž roční spotřeba zemního plynu překročí
3
hodnotu 60 000 m /rok.
Kategorie maloodběr
Do této kategorie bylo zařazeno 18 rynholeckých organizací a podniků (kadeřnictví,
pošta, obecní úřad, koloniál, zámečnictví, smíšené zboží, potraviny, hospoda "U Šlégrů",
vinárna, vodárna, Rynholecký dvůr, mateřská škola, truhlářství, dřevovýroba a sokolovna) s
3
roční spotřebou plynu nižší než 60 000 m /rok. Celková spotřeba zemního plynu v kategorii
3
"maloodběr" se odhaduje na 150 000 m /rok, po přepočtu s koeficientem současnosti k =
3
0,8 bude činit cca 120 000 m /rok.
Kategorie obyvatelstvo
V této kategorii jsou zahrnuty předpokládané odběry v jednotlivých rodinných domech
stávající zástavby, s tím, že napojení rodinného domu pro účel potřeby vaření se neuvažuje.
ZMĚNA č.2 ÚPO RYNHOLEC – PRŮZKUMY A ROZBORY
Obec Rynholec má v současnosti 247 rodinných domů, z toho 230 trvale obydlených.
Z tohoto počtu je uvažováno pro napojení na zemní plyn cca 80 % rodinných domů, tj. cca
190 rodinných domů (cca 200 b.j.).
Dále je v obci 8 bytových jednotek v bytových domech.
Z uvedeného lze usuzovat, že spotřeba plynu v kategorii obyvatelstvo je následující:
vaření jídel 208 b.j x 120 m
3
příprava teplé užitkové vody 208 b.j x 600 m
vytápění bytů - etážové 8 b.j x 1800 m
3
3
3
3
=
24 960 m /rok
=
=
124 800 m /rok
3
14 400 m /rok
3
3
vytápění bytů v rodinných domech 200 b.j x 3000 m = 600 000 m /rok
------------------------------------------------------------------------------------------------součet
=
3
764 160 m /rok
V důsledku Změny č.2 (cca 50 rodinných domů) dojde v kategorii obyvatelstvo
ke zvýšení průměrné spotřeby plynu v Rynholci proti návrhu schváleného územního plánu
3
3
(1 757 400 m /rok) o cca 200 m /rok.
Spoje
Obec je napojena na telefonní ústřednu Nové Strašecí prostřednictvím dálkového
kabelu, který vede podél severního okraje obce.
Zatím má zavedenu telefonní přípojku cca 40 % rynholeckých domácností.
Veřejná infrastruktura v obci je dostatečně kapacitní pro předpokládaný rozvoj obce,
pouze bude nutné vybudovat jednu trafostanici v jižním sektoru obce.
5. Důsledky Změny č.2 na zemědělský půdní fond
Celková rozloha katastrálního území činí 616 ha. Z toho je 17,5 ha (2,9 %) lesní půdy
a 439,2 ha (71,3 %) zemědělské půdy, z níž je 336,7 ha (54,7 %) orné půdy, 72,7 ha
(11,8 %) trvalých travních porostů a 29,8 ha (4,8 %) zahrad a sadů. Dále je zde 1,3 ha
(0,2 %) vodních ploch, 79,6 ha (12,9 %) zastavěných ploch a 78,4 ha (12,7 %) ostatních,
převážně neplodných půd (cesty, pěšiny, komunikace, odstavné a parkovací plochy, ostatní
zeleň apod.).
V okolí obce se vyvinuly poměrně kvalitní půdy, charakterizované půdně ekologickými
jednotkami (BPEJ) 4.15.00, 4.30.01, 4.30.11, 4.65.01, 5.25.01, 5.25.04, 5.25.11, 5.25.14,
5.25.44, 5.25.54, 5.30.11, 5.41.68 a 5.41.78. Na území Rynholce se nejčastěji vyskytují
hlavní půdní jednotky č.25 (hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy
na opukách a tvrdých slínovcích, středně těžké, štěrkovité, s dobrými vláhovými poměry)
ZMĚNA č.2 ÚPO RYNHOLEC – PRŮZKUMY A ROZBORY
a č.30 (hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na permokarbonských
horninách a pískovcích, lehčí až středně těžké, většinou s dobrými vláhovými poměry).
Okrajově zasahují do katastrálního území Rynholce hlavní půdní jednotky č.15
(illimerizované půdy a hnědozemě illimerizované, hnědé půdy a hnědé půdy illimerizované,
včetně slabě oglejených forem, středně těžké až těžké, s příznivým vodním režimem), č.41
(svažité půdy na všech horninách, středně těžké až těžké, s různou štěrkovitostí; jejich
vláhové poměry jsou závislé na srážkách) a č.65 (glejové půdy zrašelinělé a rašeliništní,
rašelinné půdy na různých substrátech, velmi lehké až těžké, zamokřené, po odvodnění
vláhové poměry podmíněně příznivé pro louky).
ZMĚNA č.2 ÚPO RYNHOLEC – PRŮZKUMY A ROZBORY
6. SWOT analýza
Téma
Silné stránky
Slabé stránky
Horninové prostředí,
geologie
Vodní režim
Příležitosti
- poddolování vlivem těžby lupků
- vyřešené zásobení pitnou vodou
napojením na vodárenský systém
Kladno-Mělník
-
Hygiena životního prostředí
Ochrana přírody a krajiny
Zemědělský půdní fond
a pozemky určené k plnění
funkce lesa
Veřejná dopravní
infrastruktura
Technická infrastruktura
Sociodemografické
podmínky, bydlení
-
poloha obce
Křivoklátsko
CHKO
z provozu
- výsadba krajinné zeleně pro zvýšení estetického a biologického
potenciálu území
- vysoká kvalita ZPF
- nízká intenzita využívání ZPF
- minimální podíl lesů
- intenzifikace zemědělské výroby
- dobré dopravní napojení obce
-kvalitní místní komunikace
-
-
- vysoký nárůst osobní dopravy
- dostatek kvalitní pitné vody
- obec je plynofikována
- obec má ČOV a oddílnou kanalizaci
- nedostatečná kapacita trafostanic
- výstavba trafostanic
- neuměřený nárůst obyvatel
- vysoká ekonomická aktivita obyvatelstva
- vysoká vyjížďkovost za prací
- nízká prostorová kvalita bydlení
- dostatek ZPF
v zázemí
znečištění ovzduší
výrobních podniků
- narušení ekostabilizační funkce krajiny
vlivem těžební činnosti
Rekreace
Hospodářské podmínky
Hrozby
- nebezpečí ohrožení přírodního prostředí těžbou uhlí a lupků
-
příznivý demografický vývoj
spojený se zlepšující se věkovou
skladbou obyvatelstva v posledních letech
- modernizace bytového fondu
- nedostatečné využití podmínek pro rekreaci a cestovní ruch
- chalupaření
- slabá ekonomická základna
- možnosti drobné řemeslné výroby
- komerční využití v rámci ubytování
v letní a zimní sezóně (rodinné
penzióny)
Download

průzkumy a rozbory.pdf