VYSOKÉ UČENÍ
TECHNICKÉ
V BRNĚ
FAKULTA
STAVEBNÍ
ÚSTAV GEODÉZIE
Prezentace na vybrané téma:
Měření posunů a přetvoření staveb
Autor: Eliška Karlíková
Datum vytvoření: 20.2.2014
Předmět: HE18 Diplomový seminář
Úvod
POSUN…objekt se přemisťuje jako celek
PŘETVOŘENÍ…změna tvaru objektu
(případně dochází ke kombinaci obou jevů)

působení vnějších vlivů na stavbu
◦
◦
◦
◦
◦
zatížení základové půdy
dynamické provozní účinky
kolísání hladiny spodní vody
seismická činnost
poddolování
Měření posunů a přetvoření staveb
změny stavebních konstrukcí nejsou žádoucí a mohou
porušit bezpečnou funkci staveb
 určování změn a jejich časového vývoje opak. měřením
 příčiny způsobující posuny stavebních objektů

◦ nerovnoměrné sedání základů
◦ vada materiálu
◦ špatně dimenzované parametry jednotlivých k-cí objektu

velikost vertikálních změn závisí na
◦
◦
◦
◦
celkové hmotnosti daného objektu
plošné velikosti konstrukce
tvaru základové konstrukce
na vlastnostech základové půdy
Velikost a rychlost sedání základů stavby závisí na druhy
základové půdy.
Měření posunů a přetvoření

novostavby - předepisuje hlavní projektant

existující stavby - předepisuje stavební úřad

fáze výstavby, ve kterých se měří:
◦ při laboratorních zkouškách a testování vlastností
konstrukčních prvků
◦ při zakládání stavebních objektů
◦ v průběhu výstavby stavebních objektů
◦ při předávání objektů do provozu (zatěžovací zkoušky)
◦ v průběhu provozu objektů (funkční a bezpečnostní
zkoušky)
Hlavní zásady a požadavky na měření posunů upravuje
ČSN 73 0405: Měření posunů stavebních objektů.
Etapy měření





intervaly voleny tak, aby byl zachycen průběh změn i
okolností, které je způsobily
v průběhu výstavby se měří minimálně v období nulového,
čtvrtinového, polovičního, tříčtvrtečního a plného zatížení
základové spáry
po ukončení výstavby a uvedení objektu do provozu se
posuny měří v intervalech dle druhu a charakteru objektu,
dle geologických poměrů a dalších činitelů majících vliv na
statiku objektu
stavby mimořádného významu a stavby s bezpečnostním
rizikem (např. přehradní hráz) se měří nepřetržitě
v pravidelných intervalech (ročních, půlročních)
nultá (výchozí) etapa se vykonává s dvojnásobným počtem
měřených veličin oproti běžné etapě, nejlépe s vystřídáním
různých podmínek prostředí
Přesnost měření posunů a přetvoření
dána normou ČSN 73 0405
 rozlišována novostavba a již existující objekt


mezní odchylka δ1 pro novostavbu: 1 ≤
, kde p je celkový očekávaný posun

2
15
∙
2
5
mezní odchylka δ2 pro existující stavbu: 2 ≤ ∙ 
, kde pk je kritický posun, při jeho dosažení by mohlo
dojít k ohrožení funkce objektu
mezi jednotlivými etapami je také nutné ověřovat
stabilitu vztažné soustavy
 svislé posuny - nejméně 3 vztažné body
 horizontální posuny - nejméně 6 vztažných bodů

Měření svislých posunů
Geometrická nivelace
 Trigonometrické výškové měření
 Hydrostatická nivelace
 Fotogrammetrie

◦ jednosnímková metoda s časovou základnou
◦ pozemní stereofotogrammetrie s reálnou
základnou
Měření vodorovných posunů





Metoda záměrné přímky
Metoda polygonová
Trigonometrická metoda
Metoda GNSS: stat. metoda (1-3mm) ,RTK (10-15mm)
Negeodetické metody
◦
◦
◦
◦
el. libely a sklonoměry (přesnost 0,01-0,05mm/1m)
číselníkové úchylkoměry, indikátorové hodinky (0,01mm)
tenzometry-měření relativních přetvoření stavebních k-cí
deformmetry, tyčová měřidla-pro měření malých délkových
změn
◦ speciální kyvadla, optické provažovací přístroje-změna
svislosti (náklonu), použití u přehrad
◦ laserová interferometrie-nejpřesnější metoda (cca 10-7m)
Interpretace a znázorňování výsledků
interpretace a vyhodnocení se děje početně a graficky
 TZ obsahuje údaje o

◦ sledovaném objektu
◦ použitých metodách
◦ okolnostech měření
◦ počty a rozmístění vztažných a pozorovaných bodů vč.
stabilizace bodů
◦ definice vztažného systému a specifikace připojovacích bodů
◦ časový sled jednotlivých etap měření
◦ dosažené výsledky

stanovení, zda nastal posun:
Δx < mΔx . . . . . . . . . . . posun nenastal
mΔx ≤ Δx ≤ 2 mΔx . . .posun mohl nastat, ale nebyl prokázán
2 mΔx < Δx . . . . . . . . . .posun nastal (s pravděpodobností 95%)
Použité zdroje

Švábenský,O.,Vitula, A., Bureš, J. Inženýrská Geodézie I modul 02 Geodézie ve stavebnictví,VUT Brno 2006

Švábenský,O.,Vitula, A., Bureš, J. Inženýrská Geodézie II modul 02 Praktické úlohy inženýrské geodézie,VUT Brno 2007

Švábenský,O.,Vitula, A., Bureš, J. Inženýrská Geodézie II modul 03 Geodézie ve stavebních oborech,VUT Brno 2007
DĚKUJI ZA POZORNOST!
Download

21. Mereni posunu a pretvoreni staveb.pdf