„Koncepce Ministerstva zemědělství v období
2014 – 2017 - ochrana půdy”.
Ochrana
Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ
Ministerstvo zemědělství,Těšnov 17,117 05 PRAHA 1,
e-mail: [email protected]
Základní podkladové materiály:
STRATEGIE PRO RŮST - ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
A POTRAVINÁŘSTVÍ V RÁMCI SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY
EU PO ROCE 2013 – dokument z 12.12.2012 který hodnotí:
-Stav sektoru zemědělství
-Očekávaný vývoj vnějších podmínek
-Stav a potenciál hlavních odvětví v podmínkách ČR a SZP
-Strategické rozvojové cíle a oblasti českého zemědělství
-Strategické rozvojové cíle a oblasti českého potravinářství
-Projekci strategie při implementaci Společné zemědělské politiky
-Projekci strategie do hierarchie priorit při snížení prostředků na SZP
EU na období 2014-2020
NÁVRH BUDOUCÍ PODOBY SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY PO
ROCE 2013 – ukotven v řadě legislativních norem
Hlavní cíle stanovené pro SZP, životaschopná produkce potravin,
udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu a
vyvážený územní rozvoj.
SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA PŮDA 2012 – MZE
http://eagri.cz/public/web/file/181775/Zprava_Puda_kniha_web__1_.p
df
STRATEGIE PRO RŮST - ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ
V RÁMCI SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY EU PO ROCE 2013 –
Konstatováno,že z pohledu produkčního proběhla zásadní
restrukturalizace sektoru doprovázená významným poklesem
produkce a zaměstnanosti a prohlubujícím se saldem agrárního
zahraničního obchodu již během 90. let, tedy před vstupem do EU.
Od přistoupení ČR k EU dochází s postupnou integrací ČR do
Společné zemědělské politiky k dalšímu prohlubování strukturální
nerovnováhy českého zemědělství. I přes celkově příznivý dopad do
ekonomické situace českých zemědělských podniků, zajištěný
zejména stále rostoucími podporami EU, se odehrávají závažné a
v řadě případů negativní změny, a to především ve struktuře výroby
a ve vztahu zemědělství k přírodním zdrojům.
Světový a evropský trh vykazuje významné dlouhodobé trendy
rostoucí poptávky a tím dále zvyšuje i pravděpodobnost rostoucích
cen většiny hlavních zemědělských komodit.
S ohledem na omezující faktory růstu lze v nejbližší dekádě tyto
cíle zajistit pouze udržitelnou (tj. environmentálně šetrnou)
intenzívní zemědělskou produkcí zaměřenou na odvětví s vysokou
konverzí živin /živočišná produkce/ a na zlepšování kvality
základního výrobního prostředku zemědělství - půdy.
Strukturální nerovnováha (úbytek zvířat, monokultury..) s projevy
negativních dopadů v krajině je hrozbou pro dlouhodobou
konkurenceschopnost
Degradace půd způsobuje ročně škody, které se odhadují na více
než 10 mld. Kč ročně (ztráta ornice, ztráta bonity půdy, snížení
výnosů, zanášení toků, škody na majetku atd.) a je významnou
hrozbou pro dlouhodobou konkurenceschopnost odvětví. Významná
část vod je stále kontaminovaná, přičemž vyhovujícího ekologického
stavu nedosahuje 82 % a chemického stavu 25 % vod, a to přes
skutečnost, že téměř žádné vodní toky do ČR nepřitékají.
ČR je významným evropským rozvodím a stav podzemních a
povrchových vod je zcela závislý na srážkách a stavu krajiny. Voda
z území ČR vlivem degradujících změn v zemědělské krajině rychle
odtéká a krajina ztrácí svoji retenční schopnost. Velká část
současné kulturní krajiny přišla zemědělským hospodařením o
přirozené krajinné prvky. Důsledkem je snížená schopnost krajiny na
vyrovnání se s výkyvy klimatických změn.
Zemědělství má značné rezervy ve využívání energií, vlastní produkci
obnovitelných
odpadů.
zdrojů
a
příspěvku
k
zpracování
a
využívání
Reforma SZP
Zavádí do prvního pilíře vícesložkovou strukturu přímých
plateb včetně silné ekologické složky, tzv. ozelenění.
- S ekologizací by mělo být nyní svázáno 30% přímých
plateb. Předpokladem vyplácení přímých plateb nadále
zůstane podmíněnost a dobré zemědělské a environmentální
podmínky GAEC.
Ozeleňování (greening) má být povinné pro všechny farmáře
pobírající základní platbu. Podmínkou má být diverzifikace
pěstovaných plodin (nejméně 3 plodiny), uchování stálých
pastvin a vyčlenění 7 % obhospodařované půdy na ekologické
účely.
Původní ambice při návrhu změn SZP byly velkorysé
-skutečný osevní postup,
-míra greeningu…….
výsledek ??????
Degradace půdy –SVZ Půda 2012
V současnosti dochází v České republice k velmi závažným
degradacím půd a tím k poškozování jejich funkcí.
Degradace půd může vést k omezení nebo až úplnému
zničení cenných produkčních i mimoprodukčních funkcí.
Hlavní faktory degradace:
•vodní a větrná eroze,
•utužení půd,
•zastavování území,
•ztráta organické hmoty,
•acidifikace nebo kontaminace půd,
•znečištění vod, zrychlený odtok
Velkým problémem v ČR je také zamokření půd a nesprávné
hospodaření na půdě v ochranných pásmech vodních zdrojů
(OPVZ).
Vodní eroze -
dochází k rozrušování půdního povrchu působením vody,
transportu půdních částic na jiné místo a jejich následnému usazování- ohroženo
téměř 50 % ZPF.
Rozlišujeme 2 druhy-erozi normální (geologickou) a erozi zrychlenou (vzniklou
lidskou činností). Vodní erozi nelze zcela eliminovat, lze ji však výrazně omezit
a umožnit tak trvalé využívání půd k pěstování zemědělských plodin.
Ohroženost půd vodní erozí v ČR - maximální ztráta půdy v ČR vyčíslena na
přibližně 21 mil. tun ornice za rok, což lze vyjádřit jako ztrátu minimálně 4,3
mld. Kč. Škody vodní erozí vyčíslené na základě odhadu nákladů na odstranění
sedimentů a ztráty živin dosahují odhadem ročně více než 10 mld. Kč.
Kategorie erozní Výměra
Podíl
Doporučení
ohroženosti
[ha]
[%]
Nejohroženější
(Cp do 0,005)
Silně ohrožené
(Cp 0,005 – 0,02)
Ohrožené
(Cp 0,02 – 0,2)
1 283
0,03
45 014
1,07
919 004
21,77
Mírně ohrožené 1 211 556
(Cp 0,2 – 0,6)
28,70
Bez ohrožení
48,43
2 044 630
převést příslušné půdní bloky nebo jejich části
mezi trvalé travní porosty
pěstování víceletých pícnin např. jetele a vojtěšky
vyloučení pěstování širokořádkových plodin,
úzkořádkové plodiny lze pěstovat pouze s
využitím půdoochranných technologií
pěstování úzkořádkových plodin bez omezení,
širokořádkové plodiny však pouze s využitím
půdoochranných technologií
žádné omezení
Větrná eroze
je přírodní proces, při kterém dochází k odnosu
půdních částic z povrchu půdy mechanickou silou větru, transportu
půdních částic na jiné místo a jejich následnému usazování.
Příčiny vzniku větrné eroze je zejména nadměrná velikost půdních bloků
s jedním druhem plodiny, chybějící větrolamy ať již přirozené či uměle
vysazované aleje, remízky apod. a chybějící vegetační pokryv.
Důsledky - zmenšení mocnosti půdního profilu, zejména ztrátou ornice,
poškození fyzikálních i chemických vlastností půd a s tím související
snížení úrodnosti půd. Dochází k výraznému zanášení komunikací,
příkopů a výrazně se zvyšuje prašnost ovzduší.
Ohroženost půd větrnou erozí
Kategorie erozní ohroženosti
Zastoupení jednotlivých kategorií na ZP v rámci
ČR [%]
půdy nejohroženější
2,54
půdy silně ohrožené
1,54
půdy ohrožené
4,55
půdy mírně ohrožené
5,68
půdy náchylné
5,08
Ztráta půdy zastavováním území
(soil sealing) je spojené
s nekontrolovatelným rozšiřováním sídel (tzv. suburbanizací) a je největším
problémem zemědělských půd v současnosti. Soil sealing je definován jako
zakrytí půdy nepropustnými materiály, čímž půda ztrácí své přirozené
vlastnosti a není tedy schopná zastávat své mnohačetné významné funkce.
Mezi příčiny zastavování půd patří stále relativně nízké ceny pozemků, kdy
se investorovi vyplatí stavět na zelené louce, nežli využít plochy
v zastavěném území města, či opravovat starší budovy (tzv. brownfield).
Důsledkem je trvalá ztráta půdy a tedy i zničení všech jejích produkčních i
ekologických funkcí. Dochází k úbytku kvalitních hodnotných orných půd,
Ochrana
snižuje
se biodiverzita, mění se reliéf území a celý krajinný ráz. Dochází
k omezení infiltrace a retence, dešťové srážky v zastavěném území tak
způsobují lokální povodně. Rovněž není v dostatečné míře doplňována hladina
podzemní vody. V letech 2001 – 2006 ubylo v České republice 20 396 ha
zemědělské půdy, tj. 11,2 ha/den. V roce 2006 byl úbytek půd pro
osídlování a dopravní infrastrukturu odhadován na 16 ha/den. V roce 2007
ubylo 5226 ha a v roce 2008 ubylo 5096 ha, tj. 14 ha/den. Množství
zakrytého povrchu za rok 2006 bylo 243 m2/1 obyvatele, což je nad
průměrem hodnot zemí Evropské Unie. Vzhledem k poloze České republiky
uprostřed Evropy je zde vysoký potenciál pro další zastavování půd pro
výstavbu tranzitních center a skladišť.
Acidifikace půd
neboli okyselování je jedním ze závažných typů
degradace půd. Vzniká činností člověka - používáním kysele působících
průmyslových hnojiv (ale i statkových hnojiv, kejdy), účinkem imisí a kyselých
dešťů (tj. přísunem oxidů – slabých kyselin síry a dusíku), odebíráním bazických
prvků (především Ca) z půdy plodinami, intenzivními závlahami, ale i
monokulturami nebo nízkým zastoupením víceletých pícnin a vysokým podílem
obilovin.
Důsledkem acidifikace je pokles hodnoty půdní reakce (pH) – to má vliv na výnos
pěstovaných plodin, nedostatek živin potřebných pro růst rostlin (Ca, Mg),
výrazně se zvyšuje rozpustnost většiny rizikových prvků, které se následně
uvolňují do půdního roztoku a mohou být přijímány do rostlin a vstupovat tak do
potravního
řetězce. S poklesem pH půdy souvisí i destrukce půdní struktury a
Ochrana
zvýšení náchylnosti půdy k erozi. Další důsledky jsou: zhoršení kvality humusu,
zpomalování uvolňování minerálního dusíku z humusu nebo petrifikace fosforu do
sloučenin, ze kterých je těžko přístupný rostlinám. Dle údajů VÚMOP, v.v.i. je
acidifikací vysoce ohroženo 43 % půd ČR. Vysoká náchylnost půd k acidifikaci
je zejména v Kraji Vysočina, dále v krajích Jihočeském a Karlovarském.
Vývoj půdní reakce v ČR naznačuje stále výraznější trend okyselování, zvláště v
bramborářských oblastech s nižší pufrovací schopností chudších půd. Z
porovnání průměrných hodnot výměnné půdní reakce mezi lety 1999 - 2003 a
lety 2005 - 2009 zjišťovaných Ústředním zemědělským a zkušebním ústavem
zemědělským (ÚKZUZ) vyplývá, že v závislosti na regionu (kraji) došlo v České
republice ke změnám výměnného pH v rozmezí 0 – 0,2. V průměru pak v České
republice došlo ke snížení půdní reakce o 0,1.
Ztráta humusu (dehumifikace)
úbytek organické hmoty
v půdě vlivem
působení eroze vodní i větrné, zvýšenou aerací po
rozorání luk a pastvin nebo i v důsledku jiné nevhodné kultivace (hlubší
proorávání spodin), nedodáváním organické hmoty do půdy při intenzivní
produkci.
Důsledky: ztráta stability půdních agregátů (degradace fyzikální),
zranitelnost vodní a větrnou erozí, vzrůst acidifikace, snížení filtrační
schopnosti a snížení retenční kapacity, snížení poutání kontaminujících
látek a obecně zvýšení jejich mobility, snížení poutání živin, zvýšení
obsahu dusičnanů v půdě s časově omezeným vlivem na výživu rostlin a s
negativním
dopadem na hydrosféru, snížení produkční schopnosti půdy v
Ochrana
důsledku všech předchozích bodů.
Utužení půd
vyznačuje se degradací půdní struktury, mající za
následek změny pórovitosti, objemové hmotnosti, snížení infiltrace a
propustnosti a snížení retenční kapacity. Je způsobováno především
utužováním půd těžkými mechanismy, zvláště za nevhodných vlhkostních
podmínek, vysokou závlahou půdy, pěstováním monokultur s nízkým nebo
žádným zastoupením víceletých pícnin, vysokým hnojením draselnými
hnojivy, acidifikací půdy a úbytku půdní organické hmoty.
Důsledky: negativně ovlivnění produkční a mimoprodukční funkce půdy,
Utužením je v ČR ohroženo kolem 49 % zemědělských půd.
Ochrana půd – legislativní předpisy (výběr hlavních):
Zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně ZPF, ve znění pozdějších předpisů;
Vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF;
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny;
Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí;
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů
Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o
změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému
zemědělskému majetku;
Vyhláška č. 545/2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a
náležitostech návrhu pozemkových úprav;
Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných
půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění
vyhlášky č. 546/2002 Sb.
Vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a
zjišťování půdních vlastností lesních pozemků;
Vyhláška č. 167/2003 Sb., kterou se stanoví vzor ohlášení a potvrzení o
zařazení do evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů.
Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání
a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních
opatření v těchto oblastech,
Nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti
poskytování některých podpor Příloha č. 3. – GAEC
GAEC Standardy dobrého zemědělského a
environmentálního stavu od roku 2010
GAEC č.1 – Žadatel na půdním bloku, popřípadě jeho dílu s druhem
zemědělské kultury orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 7°°
zajistí po sklizni plodiny založení porostu následné plodiny, nebo uplatní
alespoň jedno z níže uvedených opatření:
-strniště sklizené plodiny je ponecháno na půdním bloku, popřípadě jeho
dílu minimálně do 30.listopadu, nebo půda zůstane zorána, popřípadě
podmítnuta za účelem zasakování vody minimálně do 30.listopadu.
Komentář- ponechání strniště sklizené plodiny na půdním bloku, jehož
průměrná sklonitost přesahuje 7°° minimálně do 15. února kalendářního
roku v němž má být podpora poskytnuta je méně vhodné po sklizni
zrnin, kdy je zpravidla povrch půdy utužený, který napomáhá rychlému
odtoku vody a vede k nedostatečnému zasakování vodních srážek do
spodních vrstev půdy,
Komentář ustanovení č. 2 lze akceptovat v plném rozsahu podmítka
i orba napomáhají zasakování do půdy a přispívají ke zvyšování retence
vody v krajině
U GAEC 1 je navrhováno zaměření standardu na opatření vůči větrné
erozi a tato možná změna by mohla být předmětem dalších jednání.
GAEC č.2- Žadatel na ploše půdního bloku, popř. jeho dílu, označené v
evidenci půdy jako silně erozně ohrožená, zajistí, že se nebudou pěstovat
širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója a
slunečnice. Komentář: V současném LPIS jsou již dnes vedeny pozemky se
svahovitostí nad 7°° s oznámením uživatelům produkčních půdních bloků, že
je zakázáno setí a sázení rizikových kultur.
-Porosty obilnin a řepky olejné na těchto plochách budou zakládány
s využitím půdoochranných technologií, zejména setí do mulče, nebo
bezorebné setí.V případě obilnin nemusí být dodržena podmínka
půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou
pěstovány s podsevem jetelovin. Komentář: V současné době již tyto
technologie existují a uvedené způsoby bývají praktikovány
-Od roku 2011 na půdních blocích vedených v kategorii půd mírně erozně
ohrožených je nutno zakládat porosty kukuřice, brambor, řepy, bobu
setého, sóji a slunečnice pouze s využitím půdoochranných technologií,
zejména setí a sázení do mulče, nebo bezorebné setí.
Komentář: Dodržování těchto podmínek v případě sázení brambor je velmi
problémové,
neboť
jejich
velkoplošné
produkční
pěstování
ve
specializovaných zemědělských podnicích je založeno na technologii
odkameňování.GAEC 2 by se mohly zpřísnit podmínky v návaznosti na
povodně 2013 a to alespoň částečným zreálněním ploch silně erozně
ohrožených (SEO) a mírně erozně ohrožených (MEO) z 11% alespoň na
36%.
GAEC Standardy dobrého zemědělského a environmentálního
stavu platné od roku 2010
GAEC č.3- Žadatel o dotace (SAPS) na minimálně 20% jím užívané výměry
s druhem zemědělské kultury orná půda, vztažené k celkové výměře tohoto
druhu kultury užívané k 31.5. příslušného kalendářního roku v evidenci
půdy, zajistí každoročně:
a) aplikování tuhých statkových hnojiv, nebo tuhých organických hnojiv
v min.dávce 25 tun na hektar, s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu
drůbeže, kde je minimální dávka stanovena na 4 tuny na ha. Při plnění
podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování rostlin (např.
slámy) podle jiného právního předpisu není stanovena minimální dávka nebo
Ochrana
b) pokrytí
tohoto % výměry, popřípadě jeho odpovídající části, v termínu
minimálně od 31. 5. do 31. 7. příslušného kalendářního roku porostem
jedné z následujících plodin, popřípadě jejich směsí: jeteloviny, vikev
huňatá, vikev panonská, vikev setá, bob polní, lupina modrá, hrách setý.
Účel - Zachovat úroveň organických složek půdy, zajistit návratnosti živin
do půdy a tím zvyšovat půdní úrodnost a příznivě ovlivňovat vodní režim
půdy.
Řešení.Využívání organických hnojiv,které zajistí nejkvalitnější OL !!!!
Předmětem k diskuzi
vypuštění podmínky zapravení slámy jako
posklizňového zbytku a stanovení střídání hnojených ploch.
ZÁVĚR
•JAK EVROPSKÉ, TAK NÁRODNÍ STRATEGICKÉ
DOKUMENTY HOVOŘÍ O TOM, ŽE SE STAV PŮDY V
POSLEDNÍCH DESETILETÍCH PRUDCE ZHORŠIL.
•Je jisté, že bez náležitých opatření budou negativní vlivy
působící na půdu dále zesilovat.
• DOSAVADNÍ OPATŘENÍ NEMĚLA VÝZNAMNÝ EFEKT.
A PROTO JE NUTNÉ ZAVÉST NOVÉ LEGISLATIVNÍ A
EKONOMICKÉ NÁSTROJE NA ZVÝŠENÍ OCHRANY
ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU.
Download

Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014