

















Obsah

Téma, výzkumná otázka, tým

Teoretická východiska

Situace v

Metodologie
R
Téma

Cíl


popsat a porozum t sou asným prom nám vysokého školství zdola –
prost ednictvím etnografického výzkumu vysokoškolských kateder
Hlavní výzkumná otázka

Jak proces masifikace vysokého školství a nástup režimu
akademického kapitalismu prom ují výukové, studijní a výzkumné
praktiky vyu ujících a studujících na úrovni vysokoškolských kateder?
Tým

Univerzita Pardubice, Filozofická fakulta, Katedra spole enských v d

Sociologický ústav AV R, v.v.i.

Centrum pro studium vysokého školství, v.v.i.



Petr Pabian, Lucie Jarkovská
Tereza Stöckelová, Alice ervinková
Karel Šima, Lenka Minksová
Teoretická východiska (1)
Teorie masifikace

Martin Trow (1973, 2006)

Teorie st edního dosahu



Komplexní prom na vysokého školství p i nár stu po tu vstupujících do
vysokoškolského vzd lávání
Zahrnuje roviny: národní/institucionální, vyu ující/studující, vnit ní/vn jší
dynamika
3 Ideáln -typické fáze vývoje VŠ: elitní, masové, univerzální – mezníky
15%, resp. 50% vstupujících z populace
M. Trow – Masifikace VŠ
Elitní (0–15 %)
Masové (15–50 %)
Universální (nad 50 %)
1)
Postoje
k p ístupu
Privilegium p vodu a/nebo
talentu
Právo t ch, kte í mají s ur itou
úrove kvalifikace
Povinnost pro st ední a vyšší
t ídu
2)
Funkce
vysokého
školství
Formování v domí
a charakteru vládnoucí t ídy;
p íprava elit
P enos dovedností; p íprava
širších technických a
ekonomických elit
Adaptace „celé populace“ na
rychlou sociální a technologickou
zm nu
3)
Kurikulum a
formy výuky
Vysoce strukturované podle
akademického a profesního
pojetí v d ní
Modulární, pružné a semistrukturovaná uspo ádání kurz
Prolomení hranic a sekvencí
kurz ; prolamování mezi sférou
u ení a praxe
4)
Studentská
„kariéra“
„Sponzorování“ po ukon ení
sekundárního vzd lávání;
studium bez p erušení až do
získání titulu
R st po tu pozd ji vstupujících
do VŠ; zvyšování míry
neúsp šnosti
Velmi posunutý v k vstupu do
VŠ; rozost ení hranice mezi
formálním vzd láváním a praxí;
ast ji p erušované studium
5)
Institucionální
diverzita
a charakteristiky
Homogenita s vysokými a
jednotnými standardy Malé
komunity koncentrované
v míst studia Jasné a
neprostupné hranice
Všestranný charakter a
diferencované standardy „M sta
inteligence“; promíchání
místních a dojížd jících Hranice
nejasné a prostupné
Vysoká diverzita bez jednotných
standard Skupiny studujících,
z nichž n kte í jen výjime n
nebo v bec nebydlí
v kampusech Hranice slabé
nebo neexistující
M. Trow – Masifikace VŠ
6)
Rozhodovací
mechanismy
„Athenaeum“ – malá elitní
skupina; sdílené hodnoty a
o ekávání
B žný politický proces založený
na skupinových zájmech a
stranických programech
„Široké ve ejnosti“ zpochyb ují
speciální privilegia a výsady
akademické sféry
7)
Standardy
kvality
Široce sdílené, meritokratické
a relativn vysoké
Prom nlivé; systém/instituce se
stává „holdingem“ r zných typ
akademických aktivit
P echod od standard k „p idané
hodnot “
8)
P ístup a výb r
Meritokratický úsp ch
založený na výkonu ve
školním vzd lání
Meritokratické a „souhrnné“
programy k dosažení rovnosti
vzd lávacích p íležitostí
Otev enost, d raz na rovnost
podle skupinové p íslušnosti
(etnické, t ídní apod.)
9)
Formy
administrativy
ást úvazku akademik
(„amaté i v administrativ “);
voleni/jmenováni na
omezenou dobu
Bývalí akademici, nyní pln
zam stnaní administrativou;
široká a rostoucí byrokratizace
Specializovaní odborníci;
manažerské postupy p ijaté
z oblasti mimo akademickou
sféru
10
)
Vnit ní ízení
„Služebn starší“ profeso i
Profeso i a mladší zam stnanci;
rostoucí vliv student
Zhroucení konsensu, vnit ní
ízení ne ešitelný problém;
rozhodovací procesy se
p esunují na politické instance
Teoretická východiska (2)
Akademický kapitalismus



Sheila Slaughter et al. (1997, 2004)
Kontext – nástup ekonomiky založené na znalostech, neoliberální reformy
sociálního státu
Prom na režimu v d ní/výuky

„Ve ejný statek“
„akademický kapitalismus“

Vstup tržních a quasi-tržních mechanism

P edm t výzkumu – formy AK, i rezistence v
i AK (!)
S. Slaughter – Akdemický kapitalismus

VŠ vzd lání – soukromý statek (školné)

Komercionalizace v d ní, právo duševního vlastnictví (nejen patenty!)

Nár st vlivu soukromého komer ního sektoru na fungování VŠ (správní
rady)

Marketing VŠ vzd lání jako produktu (vzd lávání=zábava)

Mantra zam stnatelnosti absolvent
S. Slaughter – Akdemický kapitalismus

VŠ vzd lání – soukromý statek (školné)

Komercionalizace v d ní, právo duševního vlastnictví (nejen patenty!)

Nár st vlivu soukromého komer ního sektoru na fungování VŠ (správní
rady)

Marketing VŠ vzd lání jako produktu (vzd lávání=zábava)

Mantra zam stnatelnosti absolvent
Situace v


R
Masifikace
 Míra vstupu: po 1989 - na hranici elitního; dnes univerzální
 Jednotlivé dimenze – elitní až masové
nap tí, konflikty
Akademický kapitalismus
 VŠ politika (otev en ) po 2006
 N které instituce – quasi-tržní mechanismy
 Expanze soukromého VŠ
 Formy odporu – obhajoba autonomie VŠ
Metodologie



Empirický etnografický výzkum
 Zú astn né pozorování
 Rozhovory
 Focus group
Analýza dokument
Výb r institucí (5) – kritéria
 Biglan-becherova klasifikace obor (hard/soft, applied/pure)
 Institucionální diverzita
 „kamenné“, regionální univerzity, neuniverzitní VŠ
 Ve ejné/soukromé
 Bc./Mgr./Ph.D.
 Ne/výzkumná orientace
Download

Karel Šíma: Masové vysoké školství v institucionálním kontextu