7–8/2010
Předejděte
stárnutí
Vašich forem
Trennstoff DPw 222B
Časopis Slévárenství získal osvědčení o zápisu
ochranné známky. Dne 20. 6. 2008 byl Radou
pro V a V zařazen na pozitivní list recenzovaných
časopisů (www.vyzkum.cz). Časopis a všechny
v něm obsažené příspěvky a obrázky jsou chráněny autorským právem. S výjimkou případů,
které zákon připouští, je využití bez svolení vydavatele trestné. Korektury českého jazyka se
řídí platnými pravidly českého pravopisu. Výjimku
tvoří názvy společností, které jsou na žádost jejich zástupců upravovány v souladu se zněním
zápisu u příslušného registračního orgánu. Vydavatel není dle zákona č. 46/2000 Sb. § 5 zodpovědný za obsah reklam. Firemní materiály nejsou
lektorovány. Texty reklam nejsou bez vyžádání
zadavatele korigovány. SDO.
časopis pro slévárenský průmysl
Foundry Industry Journal
r o č n í k LV I I I . 2 010 . č í s l o 7 – 8
ISSN 0037-6825
Číslo povolení Ministerstva kultury ČR
– registrační značka – MK ČR E 4361
tematické zaměření / představení firem na veletrhu
F O N D - E X 2010
sp e cial to pic / F O N D - E X Fair 2010
Redakce / editorial office:
CZ 616 00 Brno, Technická 2896/2
tel.: +420 541 142 664, +420 541 142 665
fax: +420 541 142 644
[email protected]
[email protected]
www.slevarenstvi.svazslevaren.cz
221 PLÁNEK PAVILONU Z – SEZNAM VYSTAVOVATELŮ
obsah
Vydává © Svaz sléváren České republiky
IČ 44990863
222 ÚVODNÍ SLOVO
Rousek,J.
PŘEDSTAVENÍ VYSTAVOVATELŮ NA VELETRHU
FOND-EX 2010
224
Klussmann,H.-G.– Pacal,L.– Kvapil,D.
Dílčí výsledky zkoušek povlaku formy HA produktem Trennstoff DPw 222B
v sériových podmínkách společnosti ŠKODA AUTO, a. s. (Hüttenes-Albertus CZ,
s. r. o., Děčín)
226
Rozšiřuje Svaz sléváren ČR. Informace o předplatném podá a objednávky přijímá redakce.
Objednávky do zahraničí vyřizuje redakce.
Předplatitelé ze Slovenska si mohou časopis
objednat na adrese: SUWECO, spol. s r. o., Zátišie
10, SK 831 03 Bratislava, tel.: +421 244 455 238,
fax: +421 244 455 239.
Vychází 6krát ročně. 6 issues a year
Číslo 7–8 vyšlo 31. 8. 2010.
Cena čísla Kč 60,–. Roční předplatné Kč 360,–
(fyzické osoby) + DPH + poštovné + balné.
Cena čísla Kč 100,–. Roční předplatné Kč 600,–
(podniky) + DPH + poštovné + balné.
Subscription fee in Europe: 70 EUR (incl.
postage). Subscription fee in other countries: 120 USD or 85 EUR (incl. postage)
Tisk Reprocentrum, a. s., Bezručova 29,
CZ 678 01 Blansko, telefon: +420 516 412 510
[email protected]
Do sazby 19. 7. 2010, do tisku 11. 8. 2010.
Náklad 900 ks.
Inzerci vyřizuje redakce.
Nevyžádané rukopisy se nevracejí.
228
230
234
238
242
246
Šmarda,Z.–Vondráček,R.–Tegel,M.
Impregnační zirkonový nátěr SILICO ® IM 801 ve spreji – efektivní nástroj zamezení
vzniku penetrace (ASK Chemicals CZ, Brno)
Kvalita odlévání zdokonalená moderními geometrickými licími systémy
(FOSECO, Ostrava)
Slévárenský simulační software WinCast ® od firmy Optimal Technology, spol. s r. o.
(Optimal Technology, spol. s r. o., Brno)
Váhy a vážicí systémy pro slévárny od firmy FORMAT 1, spol. s r. o., Křenovice u Brna
(FORMAT 1, spol. s r. o., Křenovice)
Wa g n e r, P. – Vá c l a v í k , Z .
Mechanická regenerace WÖHR pro chemicky pojené směsi (AAGM Aalener
Giessereimaschinen GmbH, Wöhr CZ, s. r. o., Brno)
Šlajs,J.
METOS, v. o. s., metalurgický technicko-obchodní servis (METOS, v. o. s., Chrudim)
Popelka,M.– Pazderka,J.
KERAMOST, a. s., výrobce slévárenských bentonitů (KERAMOST, a. s., závod Ornice)
vedoucí redaktorka / editor-in-chief
Mgr. Helena Šebestová
redaktorka / editor
Mgr. Milada Haasová
redakční rada / advisory board
prof. Ing. Lubomír Bechný, CSc.
Ing. Ján Cibuľa
prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc.
Ing. Štefan Eperješi, CSc.
Ing. Jiří Fošum
Ing. Josef Hlavinka
prof. Ing. Milan Horáček, CSc.
Ing. Jaroslav Chrást, CSc.
prof. Ing. Petr Jelínek, CSc., dr. h. c.
Richard Jírek
Ing. Radovan Koplík, CSc.
Ing. Václav Krňávek
doc. Ing. Antonín Mores, CSc.
prof. Ing. Iva Nová, CSc.
Ing. Ivan Pavlík, CSc.
doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc.
prof. Ing. Karel Rusín, DrSc.
prof. Ing. Augustin Sládek, Ph.D.
Ing. Vladimír Stavěníček
prof. Ing. Karel Stránský, DrSc.
Ing. František Střítecký
doc. Ing. Jaroslav Šenberger, CSc.
Ing. Jiří Ševčík
Ing. Jan Šlajs
Ing. Josef Valenta, Ph.D.
Ing. Ivo Žižka, předseda
13.–17. září 2010 / Brno – Výstaviště
Mezinárodní slévárenský veletrh
52. mezinárodní
strojírenský veletrh
254
258
262
265
266
268
269
7. mezinárodní veletrh
obráběcích a tvářecích
strojů
Mezinárodní veletrh
svařovací techniky
Martinák,R.
Záruka jakostních odlitků ze ZPS – Slévárna, a. s. (ZPS – SLÉVÁRNA, a. s., Zlín)
inzerce
250
Mezinárodní veletrh
technologií pro
povrchové úpravy
Nesrsta,V.
Nepodceňujte vývozní rizika (EGAP, a. s., Praha)
Hrbáček,K. a kol.
Přesně lité odlitky vyráběné ve slévárně První brněnské strojírny Velká Bíteš, a. s.
(PBS Velká Bíteš, a. s.)
Ve s e l ý, R . – P a z d e r a , P.
Identifikace nadměrných provozních nákladů při aplikaci odsávání a filtrace vzduchu
(CIPRES FILTR BRNO, s. r. o., Brno)
FBA 24 Turbo – opracování kol s turbo efektem. Skvělý výkon zařízení a dokonalý lesk kol (RÖSLER Oberflächentechnik GmbH, Německo)
ÌÅ+Ï˾ÇÌÍÏ4™f§™°ć ±¨ «©ª©
¾
v
Éèìíîé™ï”ëèÛò™ìí†ÞÝçi™ïÞåä”Üá™Ú™ïÞåä”Üá™èÝåâíä“
9 –10 / 2010 ho dno cení ve l etrhu F O N D - E X / evaluatio n of the
FOND - E X Fair
233,
248
263
255
267
297
235
257
Lédl,R.
SiC chladítka pro slévárny (LAC, s. r. o., Rajhrad)
256
282
272
232
Lána,I.
Slévárna a modelárna Nové Ransko, s. r. o., slaví letos 125 let od založení (Slévárna
a modelárna Nové Ransko, s. r. o.)
ODBORNÉ ČLÁNKY
Vajsová,V.
Vliv formy pro odlévání na strukturu slitiny AlCu4MgMn
Influence of a casting mould on structure of AlCu4MgMn alloy
273
Burianová,K.– Rusín,K.
Integrovaný měřicí systém pro analýzu deformačních charakteristik a tepelných
reakcí ST směsí
An integrated measuring system for analyzing the deformation characteristics and thermal
reactions of self-setting sands
276
J e l í n e k , P.
Uhlíkaté plény – specifická vada odlitků způsobená přebytkem pyrolýzních produktů organických aditiv formovacích směsí
Lustrous carbon films – a specific casting defect caused by excess of pyrolysis products
of moulding mixtures additives
260,
261
283
247
240
272
266
249
281
253
252
243
244
CARBONES Holding GmbH,
Rakousko
CIPRES FILTR BRNO s. r. o.,
Brno
EGAP
EKOGLOBAL s. r. o., Pardubice
FOCAM, s. r. o., Olomouc
FORMAT 1, spol. s r. o.,
Křenovice u Brna
FORMSERVIS, spol. s r. o.,
Brno
FRECH CZ, Střelice
GRAPA, s. r. o., Kutná Hora
GUT CZ, s. r. o., Brno
HWS Maschinenfabrik GmbH,
Německo
I.M.F. s. r. o., Sedlčany
JUNKER Industrial Equipment
s. r. o., Boskovice
KERAMOST, a. s., Most
KERAMTECH s. r. o., Žacléř
Kovoprojekta Brno a. s., Brno
LAC, s. r. o., Rajhrad
Linde Gas a. s., Praha
Lungmuss Feuerfest, Brno
METAKON, s. r. o., Brno
METAL RECYCLING s. r. o.,
Jílové u Prahy
METOS v. o. s., Chrudim
MK Industrievertretungen
GmbH, Německo
217
Optimal Technology, spol.
s r. o., Brno
RUBRIKY
OBÁLKA
241
278
283
284
289
290
291
292
298
Zprávy Svazu sléváren České republiky
Zprávy Svazu modeláren České republiky
Zprávy České slévárenské společnosti
Slévárenské konference
Vzdělávání
Aktuality
Z historie
Hüttenes-Albertus CZ, s. r. o., Děčín
PCC MORAVA-CHEM s. r. o.,
Český Těšín
220
PROMET GROUP a. s.,
Ostrava
259
První brněnská strojírna Velká
Bíteš, a. s., Divize Metalurgie
267
ROBOTERM spol. s r. o.,
Chotěboř
265
Ediční plán Slévárenství 2011
RÖSLER Oberflächentechnik
GmbH, Německo
236
SHENGQUAN GROUP
SHARE-HOLDING Co, Ltd.,
Čína
268
Slévárna a modelárna
Nové Ransko, s. r. o.,
inzerat.indd 1
již
vás
o
r
p
e tu
Jsm
10
–20
0
9
19
FOSECO, Ostrava
inzerce
239
AAGM GmbH, Bopfingen,
Německo; Wöhr CZ s. r. o.,
Brno
245
ABP Induction Systems GmbH,
Německo
296
280
ALUCAST, s. r. o., Tupesy
05.02.08 12:12:58
SAND TEAM, spol. s r. o., Holubice
et
l
0
2
inzerat.indd 1
ASK Chemicals CZ, Brno
AXIOM TECH, spol. s r. o.,
Žďár nad Sázavou
237
Bühler Druckguss AG,
Švýcarsko
267
Calcom ESI SA, Švýcarsko
297
296
264
240
251
Slezský kámen a. s., Jeseník
Targi Kielce Sp. z. o. o.,
Polsko
Technické muzeum v Brně
VIBROS s. r. o., Příbram
ZPS – SLÉVÁRNA, a. s., Zlín
05.02.08 12:12:58
FOND-EX 2010
Výstavní plocha R / open area R
pavilon Z
Výstavní
plocha Z1
/ open
area Z1
pavilony A2, F, G / HALL A2, F, G
stánek vystavovatel spoluvystavovatel
92
ABP Induction Systems GmbH
67
Ajax Tocco Magnethermic Corporation
90
Alzink Kft.
25
ASHLAND-SÜDCHEMIE-CZ s.r.o.
SKW Giesserei GmbH
Süd – Chemie AG
AS – Lüngen GmbH & Co. KG
Wöhr CZ s.r.o.
PAV P
30
AXIOM TECH s.r.o.
HSI com s.r.o.
99
BIO-GEO-EKO, spol. s r.o.
BRONDOLIN S.p.A.
Italpresse Industrie S.p.A.
Stilkem S.r.l.
88
Bühler Druckguss AG
50
Calderys Czech s.r.o.
78
DSB EURO s.r.o.
61
EKW Czech s.r.o.
96
ELSKLO, spol. s r.o.
87
EUROCAST Košice, s.r.o.
63
FORMAT 1 spol. s r.o.
81
GIFOS, s.r.o.
68
GISYS Informatik GmbH
72
GUT CZ, s.r.o.
60
Hüttenes-Albertus CZ s.r.o.
H.A.KOVOCHEM spol. s r.o.
44
I.M.F. s.r.o.
BANFI PRAHA, s.r.o.
69
IEG s.r.o.
98
Igor Láník – Techservis Boskovice
70
Inductotherm Europe Ltd.
51
Jodovit S.r.l.
95
KERAMOST, a.s.
S & B Industrial Minerals GmbH
56
KERAMTECH s.r.o.
11
Klüber Lubrication CZ, s.r.o.
93
KRÁLOVOPOLSKÁ SLÉVÁRNA, s.r.o.
75
LAEMPE + PANÁČKOVÁ s.r.o.
101 MECAS ESI s.r.o.
53
Messe Düsseldorf GmbH
71
METAKON s.r.o.
100 MONEDA BOHEMIA CZ, s.r.o.
Carl Nolte Söhne GmbH
Geiger + Co. Schmierstoff-Chemie
GmbH
80
MOSLED, s.r.o.
83
P.P.P. Technical Sp. z o.o.
77
Power-Cast Ortmann s.r.o.
94
První brněnská strojírna
Velká Bíteš, a.s.
84
Rakovnické tvářecí stroje s.r.o.
ELAP výrobní družstvo
74
REALISTIC, a.s.
82
SAND TEAM, spol. s r.o.
55
Sdružení přesného lití – CICA
73
SECO/WARWICK S.A.
52
SEEIF Ceramic, a.s.
89
SINOGRAF S.A.
65
Slévárna HEUNISCH Brno, s.r.o.
91
Slévárna Pilana Hulín, spol. s r.o.
62
SpS-Praha – Servis pro slévárny,
spol. s r.o.
79
SQ Deutschland GmbH
58
Svaz sléváren ČR
ČVUT Praha
TU Liberec
VŠB – TU Ostrava
VUT Brno – FSI
Združenie zlievarní a kováční
Slovenska
57
Svaz sléváren ČR
– Podnikatelský inkubátor
Alfe Brno s.r.o.
Controltest, s.r.o.
FERAMO MODEL, s.r.o.
FERBO s.r.o.
FOCAM spol. s r.o.
ARMATMETAL spol. s r.o.
Spojené slévárny, spol. s r.o.
Commexim Group s.r.o.
Komoditní burza Říčany
86
ŠEBESTA – služby slévárnám s.r.o.
45–49Výstava modelů a odlitků
59
Umělecké odlitky
64
VESUVIUS SLAVIA a.s.
85
Z-MODEL, spol. s r.o.
FAPROSID S.r.l.
F.LLI MAZZON S.p.A.
97
ZPS – ZS, a.s.
ZPS – Slévárna a. s.
PAV V
81
ŽĎAS, a.s.
TS Plzeň a.s.
Železiarne Podbrezová a.s.
ŽIAROMAT a.s.
ŽP Tažírny trub Svinov spol. s r.o.
ŽP Trade Bohemia, a.s.
S l é vá re ns t v í . LV I I I . č e r ve n e c– s r p e n 2010 . 7– 8 221
plánek pavilonu Z – seznam vystavovatel ů
Výstavní
plocha P
/ open
area P
ú vodn í slovo
Jiří Rousek
Vážení čtenáři,
vždy v sudých letech se Brno stává dějištěm vrcholné
prezentace slévárenství – jeho technického a technologického zázemí, materiálových vstupů i finálních
výrobků. Výjimkou není ani rok 2010, kdy se veletrh
FOND-EX uskuteční již po třinácté. Ekonomický rámec
sice pozměnil jeho podobu, ale jsem přesvědčen,
že v dané situaci jde o změnu, která je ku prospěchu
celého odvětví a odpovídá zájmům vystavovatelů.
Největším problémem většiny firem je získat zakázky,
proto potřebují místo pro efektivní koncentraci svých
marketingových aktivit. V době krize více než kdy
jindy rozhodují o zakázkách osobní kontakty a zde
je role veletrhů nezastupitelná. Právě komunikace
face to face je jejich hlavní konkurenční výhodou.
Proto veletržní účast jako komunikační a obchodní
nástroj stále zaujímá významné místo ve strategickém
uvažování firem.
FOND-EX 2010 se koná ve společném termínu
s Mezinárodním strojírenským veletrhem, na
kterém se prezentuje velká část odběratelů slévárenské
produkce. Pro české slévárny je to mimořádná příležitost k utužení obchodních vazeb a hledání nových
odbytových příležitostí doma i v zahraničí. Zároveň
vznikají synergické efekty plynoucí ze spojení s veletrhy WELDING (svařovací technika), PROFINTECH
(technologie pro povrchové úpravy) a IMT (obráběcí
a tvářecí stroje).
Změnil se termín veletrhu FOND-EX a sestava jeho
partnerských projektů, ale tradiční umístění zůstává.
I na zcela zaplněném výstavišti návštěvníci najdou
slévárenské expozice v pavilonu Z. Je pochopitelné,
že rozsah prezentace odráží ekonomickou situaci
oboru, ale mezi šedesátkou vystavovatelů nechybí
klíčoví dodavatelé technologií a materiálů. Těší nás
Ing. Jiří Rousek
ř e d i t e l M S V, a . s . , Ve l e t r h y B r n o
D i r e c t o r o f M S V, B V V Tr a d e Fa i r s
Brno
222 S l é vá re ns t v í . LV I I I . č e r ve n e c– s r p e n 2010 . 7– 8
úspěšná realizace projektu Podnikatelský inkubátor,
který dává šanci profitovat z veletržní účasti devíti
novým vystavovatelům. Část finálních výrobců využila
spojení s MSV a vystavuje společně s partnerskými
strojírenskými podniky v jiných pavilonech. Reprezentativní průřez nabídkou českých sléváren poskytuje
tradiční profilová výstava modelů a odlitků.
Slévárenství patří k odvětvím, na která celosvětová
recese dolehla velmi tíživě. Na druhé straně obrat
k lepšímu pociťuje mezi prvními, protože žádné
oživení průmyslové a zejména strojírenské výroby
se neobejde bez nových odlitků. Spolu s tím vyvstává
potřeba kvalitativně dostát novým nárokům a vyrovnat
se se zvýšenou konkurencí jak po technologické
stránce, tak na potřebné profesní úrovni s využitím
nových informací z oboru. I v tomto ohledu má letošní
veletrh co nabídnout. Nechybí odborný doprovodný
program jako platforma pro výměnu zkušeností
a seznámení s aktuálními trendy. Stranou pozornosti
by neměl zůstat ani projekt Transfer technologií a inovací 2010, který je ucelenou prezentací technických vysokých škol a jejich vědecko-výzkumných
kapacit nabízených průmyslovým partnerům.
FOND-EX se v Brně pořádá již od roku 1972 a jeho
význam překračuje české hranice. Ani letos tomu
není jinak, vedle individuálních zahraničních vystavovatelů jsou zastoupena oborová slévárenská sdružení
z Polska a Slovenska. Záštitu nad veletrhem převzaly
Asociace evropských slévárenských svazů C.A.E.F.
a Středoevropská slévárenská iniciativa MEGI.
Souběžné konání Mezinárodního strojírenského
veletrhu a obměna tradiční návštěvnické klientely
jsou zároveň příslibem zvýšeného zájmu ze strany
zahraničních odborníků.
Za pomoc při přípravě letošního ročníku chci poděkovat zejména spolupořádajícímu Svazu sléváren ČR
i dalším partnerským organizacím.
Věřím, že FOND-EX 2010 navzdory nelehké situaci naplní očekávání a podpoří vaše podnikání
novými informacemi, kontakty a odbytovými
příležitostmi. Kompletní informace o jeho nabídce
naleznete na www.bvv.cz/fond-ex, kde se zároveň můžete zaregistrovat a získat celodenní
vstupné za zvýhodněnou cenu.
Těším se na setkání ve dnech 13. až 17. září na
brněnském výstavišti.
Jiří Rousek
and exhibit jointly with their partner engineering
enterprises in other halls. A traditional profile
exhibition of patterns and castings is a representation
cross-section offer of Czech foundries.
always in even years, Brno hosts top foundry industry,
its technical and technological services, materials and
final products. Not even the year 2010 is an exception,
when the FOND-EX Fair has been staged for the
thirteenth time. Present economy has changed its
shape, however, I am convinced that the change
is to the benefit of the whole branch, complying
with the interest of exhibitors.
The foundry industry belongs to the branches,
considerably affected by the world crisis. On the other
hand, it feels a turn to better times among the first
as no revival of industrial and in particular engineering
production can manage without new castings.
It is therefore necessary to meet new demands and to
compete with increased competition, both in technology
and in necessary professional standard by using new
branch-related information. Also in this respect this
year’s fair has lots to offer. Not even a specialist
accompanying program as a platform for experience
exchange, acquainting with topical trends will be
missing. Also the project Transfer of technologies
and innovations 2010 which is a presentation of
TU and their scientific-research capacities, offered
industrial partners, should be in the centre of attention.
The biggest problem of most firms is to acquire orders
and for this reason they need a place for an effective
concentration of their marketing activities. At the
time of crisis personal contacts decide, more than
any other time, on the orders and in this respect the
role of the fairs is irreplaceable. Just the face to face
communication is their main competition advantage
and the participation in the fair as a communication
and trading tool is of importance for firm’s strategy.
FOND-EX 2010 will be staged at a joint date with
the International Engineering Fair, which will be
attended by a high number of foundry production
users. For Czech foundries it is an extraordinary
opportunity to strengthen their business relations
and to look for new sales opportunities, both at home
and abroad. At the same time synergic effects are
created, resulting from the joint date with the
WELDING (welding engineering), PROFINTECH
(surface finish technology) and IMT (machine tools
exhibition) Fairs.
The date of the FOND-EX Fair and the system of its
partner projects have been changed, visitors will be
able to find the foundry-industry stands in Hall Z.
It stands to reason that the presentation scope reflects
the economic situation in the branch, however, among
sixty exhibitors key suppliers of technologies and
materials will not be missing. We are pleased with the
successful implementation of the project Businessmen
Incubator which offers nine new exhibitors the
chance to profit from their participation in the fair.
A part of the final producers have made use of the
joint date with the International Engineering Fair
FOND-EX has been held in Brno since 1972 and its
importance exceeds Czech borders. Also this year
branch-related associations from Poland and Slovakia
are represented in addition to individual foreign
exhibitors. The fair will be staged under the patronage
of the Associations of European Foundry-Industry
Unions C.A.E.F. and the Central-European Foundry
Initiative MEGI. The joint date of the International
Engineering Fair and a modified usual visitor clientele
promise an increased interest by foreign professionals.
I would like to thank the co-organizing Union of Czech
Foundries and other partner organizations for their
assistance in this year’s run preparation.
I believe that FOND-EX 2010, in spite of the difficult situation, will come up to your
expectations and support your business with new information, contacts and sales
opportunities. Complex information on its offer
can be found at the website www.bvv.cz/fond-ex
where you can also register and get an all-day
admission at an advantageous price.
I am looking forward to meet you from September
13–17 at the Brno Exhibition Centre.
S l é vá re ns t v í . LV I I I . č e r ve n e c– s r p e n 2010 . 7– 8 223
ú vodn í slovo
Dear Readers,
R a d o v a n Ko p l í k
zprávy
Svazu sléváren
České republiky
zprávy svazu sléváren české republiky
Te chni c ká 28 9 6 / 2
616 0 0 B r n o
te l.: 5 41 142 6 42
te l.: 5 41 142 6 81
te l.+fa x : 5 41 142 6 4 4
[email protected]
w w w.s va z s l e va re n.c z
Váš par tner pro čerpání z fondů EU
Evropská Unie
Svaz sléváren České republik y
je př idruženým členem CA EF
Commit tee of A ssociations
of European F oundries
( A sociace evropsk ých
slévárensk ých s vazů)
generální sekret ariát
Sohns trasse 70
D - 4 0237 Düsseldor f
P.O.Box 10 19 61
D - 4 0 010 Düsseldor f
N ěmecko
tel.: + 49 211 6 87 12 15
tel.: + 49 211 6 87 12 0 8
tel.: + 49 211 6 87 12 17
fa x: + 49 211 6 87 12 05
info @caef- eurofoundr y.org
w w w.caef- eurofoundr y.org
278 Dvacet let činnosti
Svazu sléváren
České republiky
– dvacet let ve
službách českého
slévárenství
Ing. Radovan Koplík, CSc.
Rok 1989 byl přelomovým rokem zemí
střední Evropy, rokem, kdy byla nastoupena cesta k demokratickému vývoji bývalých socialistických zemí. Byla to cesta
z totalitních režimů k demokracii, cesta
od plánovaného a direktivně řízeného
hospodářství k hospodářství tržnímu,
doba návratu do společenství ostatních
států Evropy. I Evropa doznala za posledních dvacet let revolučních změn. Z původního Evropského hospodářského společenství států se vyvinula Evropská unie.
Bylo odstraněno politicko-vojenské napětí. Rozsah změn byl tak rozsáhlý a zásadní, že až po letech si uvědomujeme
hloubku změn ve všech oblastech. Změnila se i struktura hospodářství, mnoho
trhů zaniklo a s nimi i celá odvětví a naopak se objevily možnosti zcela nové. Je
potěšitelné, že Svaz sléváren ČR se aktivně podílel na těchto změnách a pomáhal
překonávat těžkosti; spoluvytvářel nový
názor na funkci sléváren jako samostatných obchodně-výrobních jednotek.
Dvacet let je již dostatečně dlouhá doba
na to, abychom mohli zhodnotit funkci
svazu, pro nás starší abychom si připomenuli, čím jsme prošli, a nové generaci
abychom připomněli naši nedávnou slévárenskou historii.
Založe ní Sva zu sléváren Č R
Počátkem roku 1990 se začala měnit
funkce ministerstev – ze správce státního
majetku a toho, kdo stanovuje úkoly, se
stal organizátor přechodu k tržnímu hospodářství. Impulz k vytvoření Svazu sléváren ČR dal Ing. Jaroslav Janda, ředitel
strojírenské metalurgie Ministerstva hut-
S l é vá re ns t v í . LV I I I . č e r ve n e c– s r p e n 2010 . 7– 8
nictví a těžkého strojírenství, kdy Ing. R.
Koplíka a Ing. Z. Krále na jaře 1990 na
Slévárenských dnech informoval o změnách funkce ministerstev a vybídl je, aby
připravili vznik podnikatelského svazu
pro slévárenství. Ing. Koplík byl v té době
zaměstnancem Zetoru v Brně a Ing. Král
pracoval v ČKD Blansko, a tak založení
svazu začali připravovat „po práci“. Nezbytné zázemí poskytla Česká slévárenská společnost ve svém sekretariátu s paní
J. Kühnelovou, tajemnicí společnosti.
Od počátku byla navázána úzká spolupráce se Svazem průmyslu ČR. Ing. Koplík a Ing. Král využili zkušeností z práce technických sborů jako poradních
orgánů ministerstev, zkušeností s řízením
velkých sléváren v podmínkách ekonomického experimentu i studia ekonomiky tržního hospodářství. Po poradě
s dalšími řediteli sléváren se hledala jak
forma, tak i cíle a konkrétní náplň činnosti. Výsledkem bylo svolání ustavujícího zasedání přípravného výboru na 12.
června 1990. Pro udržení historické paměti je na místě připomenout členy přípravného výboru – Ing. Jaroslav Bočan
(Elitex Kdyně), Ing. Lubomír Dědic (Kovoprojekta Brno), Ing. Jaroslav Janda (MHTS),
Ing. Radovan Koplík, CSc. (Zetor), Ing.
Zdeněk Král, CSc. (ČKD Blansko), Jaroslava Kühnelová (Česká slévárenská
společnost), doc. Ing. Igor Macášek, CSc.
(Česká slévárenská společnost a VUTMATIC), Ing. Dušan Malař (Feramo Brno),
Ing. Rudolf Pečman (Slévárna ŠKODA
České Budějovice), Ing. Jaroslav Raab, CSc.
(SVÚN VSL Brno), Ing. Jan Rous, CSc.
(Slatina Brno), Ing. Vladimír Stavěníček
(ZPS Zlín) a Ing. Miroslav Tvrdý (METAZ
Týnec nad Sázavou). Na Slovensku v té
době vzniklo Sdružení výrobců polotovarů strojírenské metalurgie, se kterým
byl okamžitě navázán kontakt.
Na jednání přípravného výboru bylo dosaženo konsenzu s nutností založit svaz
sléváren jako podnikatelskou organizaci
a R. Koplíkovi a Z. Královi bylo uloženo
připravit ustavující valnou hromadu
včetně základních materiálů. Je třeba si
uvědomit, že legislativa byla ještě „socialistická“ a z toho vznikaly značné problémy. Byl využit hospodářský zákoník
a zkušenosti Svazu průmyslu (vznikl na
jaře 1990). Již 12. 7. 1990 se konala ve
Společenském domě v Brně-Žabovřeskách valná hromada zástupců sléváren
a spolupracujících slévárenských organizací z ČSFR, ale bez zástupců Slovenska.
Na valné hromadě byl projednán Program Svazu sléváren České a Slovenské
federativní republiky, Stanovy a Společenská smlouva. Usnesení uložilo projednat založení svazu s vedením podni-
ž
i
j
s
á
v
o
r
p
t
u
e
t
0
l
1
e
0
0
.
2
m
2
ň
e
s
–
z
í
ř
.
J
i
l
0
p
a
i
š
h
9
a s.
á
v
m
9
1 vám za na náám po
e
v
s
e
e
m
m
t
o
ť
e
j
a ych
u
r
k
b
Dě O o, ab
t
o
r
p
u
t
e
Jsm
Svaz sléváren České republiky
Technická 2, 616 00 Brno
tel.: +420 541 42 681, fax: +420 541 142 644
[email protected]
www.svazslevaren.cz
S l é vá re ns t v í . LV I I I . č e r ve n e c– s r p e n 2010 . 7– 8 279
ků, pod které slévárny patřily, projednat
spolupráci se slévárnami na Slovensku
a svolat ustavující valnou hromadu s pověřenými statutárními zástupci.
Ustavující valná hromada se konala 6. 9.
1990 v Kovoprojektě Brno. Jednání se
zúčastnilo 73 zakládajících členů a byly
přijaty tyto základní dokumenty: Společenská smlouva, Stanovy a Program.
Jak jsme v té době byli v zajetí dosavadního výrobně-technického dělení sléváren, je vidět i na volbě zástupců do představenstva a dozorčí rady: 2 členové za
slévárny šedé litiny, 2 za slévárny oceli,
1 za slévárny neželezných kovů, 1 za slévárny tvárné litiny, 1 za slévárny přesných
odlitků, 1 z ČSS, 3 z nevýrobních organizací, 2 členové sekretariátu. Na základě tajné volby byli zvoleni členové
představenstva a dozorčí rady a následně pověřeni funkcemi tito pánové:
V. Stavěníček – prezident, Z. Král – viceprezident, R. Koplík – sekretář, a pánové
D. Malař, J. Rous, R. Pečman, M. Tvrdý,
J. Bočan, J. Březina, I. Macášek, J. Raab,
I Veselý a J. Janda – členové představenstva. Dozorčí rada byla zvolena ve složení J. Ponec, P. Petrželka, J. Petříček.
Cíl a program byl v té době spatřován
v pomoci slévárnám při jejich transformaci do tržního prostředí, ve spolupráci
s ministerstvy, ve vybudování vlastní
organizace a ve spolupráci se Svazem
průmyslu, jehož členem se svaz stal. Na
Slovensku se činnost obdobného slévárenského svazu nerozběhla, a tak kolegové požádali o přijetí. Do představenstva byli kooptováni pánové D. Satur,
M. Chvojka a V. Bálint za kolegy ze Slovenska. Vývoj v ČSFR však šel dále a když
došlo k rozpadu Československa, kolegové na Slovensku byli nuceni vytvořit
na jaře roku 1993 vlastní podnikový svaz
– Zväz zlievarní a kováční Slovenska. I po
rozdělení Československa však pokračovala spolupráce mezi oběma svazy, protože historické vazby byly silné.
V následujícím období byl z bývalého
technického sboru modeláren vytvořen
Svaz modeláren, který se stal součástí
Svazu sléváren České republiky s tím, že
má svoje volené vedení se zástupci v představenstvu a v dozorčí radě SSČR. Svaz
však čekala ještě jedna legislativní změna. Po změně zákonů bylo nutno provést transformaci podle občanského zákona č. 83/1990/Sb.
Činnost v letech 1990 až 2000
V těchto letech byla hlavní činnost svazu zaměřena na transformaci sléváren,
jejich privatizaci a otevření české produkce pro dodávky do západní Evropy.
Dokonce byl založen i privatizační slévárenský fond SIPF. Bohužel zájem DIKů
byl malý, a tak činnost nebyla zahájena.
Naše ceny odlitků i podmínky výroby byly
jiné než u našich konkurentů, kde jsme
se prosazovali. Pochopitelně došlo ke
střetu, a to jak v otázce jakosti, tak i v podmínkách dodávek a v cenách. V NSR bylo
dokonce připraveno protidovozové clo
a omezení. Začalo se proto intenzivně
jednat s německým svazem sléváren
DGV a SSČR se podařilo dosáhnout stažení opatření proti dovozu odlitků. Na
negativních zkušenostech z hutnictví si
dnes plně uvědomujeme, jaký zničující
dopad by to pro slévárenství mělo. Při
jednáních vznikl základ spolupráce
s DGV, s jeho prezidentem panem Mölmanem, která byla rozšířena na spolupráci s CAEF – Asociací evropských slévárenských svazů. Byla navázána spolupráce s F. Sigutem, prezidentem rakouské slévárenské společnosti. Z jejich
iniciativy a za intenzivní podpory SSČR
byla vytvořena MEGI – středoevropská
slévárenské iniciativa, která sdružuje slévárenské organizace z Polska, Slovenska,
Slovinska a Maďarska. Byla vytvořena
neformální organizace, kde bylo možné
seznámit se se slévárenstvím v těchto zemích a především získat poznatky z podnikatelské činnosti ve slévárenství v tržním hospodářství. Za podpory kolegů z
Německa a z Rakouska organizoval svaz
semináře, jako byla kalkulace nákladů,
ekologická legislativa a ochrana trhu.
Svoji vlastní interní činnost svaz v té době
zaměřil dále na podporu marketingu, výroby a řízení podniků. Navázala se spolupráce s BVV a mezinárodní slévárenské
výstavě byl vtisknut nový profil – slévárenská technika a technologie, odlitky a
modely, výzkum a vzdělávání. Svaz se stal
pořadatelem světového slévárenského
veletrhu s názvem FOND-EX. Postupně
se dařilo pronikat i na zahraniční veletrhy
vlastními svazovými stánky. Naše slévárenská technika byla ve svém průměru
zastaralá z důvodu omezených investičních zdrojů. Proto svaz pořádal se zahraničními firmami semináře, kde byla prezentovaná nová technika a technologie
jako základ dosažení konkurenceschopnosti. Svaz stál u zavádění ISO. Již z výčtu
akcí a činností je vidět, jak se postupně
měnily podmínky ve slévárenství a jakými
činnostmi se Svaz sléváren zabýval.
Podstatnou činností svazu byla činnost
legislativní. Při tvorbě všeobecně platných zákonů se aktivně spolupracovalo
se Svazem průmyslu a dopravy ČR, jehož
byl svaz již od roku 1990 členem. Samostatně svaz pracoval na specifických zákonech, které se dotýkaly slévárenství.
R a d o v a n Ko p l í k
Nelze vyjmenovávat všechny zákony, ale
je na místě připomenout alespoň ekologickou legislativu. Svaz se stal nezastupitelným partnerem MŽP a legislativu se
podařilo ovlivnit natolik, že v ČR bylo
možné zavést nové technologie nebo
upravit stávající. Pro ilustraci jmenujme
zavedení chemicky tvrzených směsí, např.
furanových směsí, úpravy kuploven atd.
S postupným rozpadem a likvidací slévárenského výzkumu ve SVÚM zanikaly
i některé činnosti, kterými byl SVÚM pověřen. Jako první byl postižen časopis
Slévárenství, který dokonce přestal vycházet. Svazu se podařilo převést vydavatelství Slévárenství z MHTS na Svaz sléváren. Byla změněna forma i obsah časopisu, aby se více přiblížil čtenářům
a svým vnějším projevem Slévárenství
dosáhlo podoby moderního časopisu.
Podařilo se získat i novou redaktorku
v paní Aleně Geržové-Svobodové. Ta
plně pochopila a přejala vize svazu a realizovala je. Existenci slévárenského časopisu byl vedením svazu přikládán velký význam, a tak byla vytvořena nová
redakční rada pod vedením prezidenta
Svazu sléváren. Také nová rada byla orientována na nové poslání časopisu. Časopis se stal chloubou svazu a byl vzorem i pro další časopisy z bývalých socialistických zemí. Změnil se způsob tisku, časopis se stabilizoval ekonomicky,
a tak byla překonána doba, kdy zanikla
většina odborných časopisů. Další činností, které hrozil zánik, bylo zpracování
odborné literatury a vydávání Informačního zpravodaje. Tato činnost byla nejdříve převedena na VUT Brno, katedru
slévárenství, a po přestěhování svazu do
prostor VUT bylo vydávání Informačního
zpravodaje zastřešeno opět Svazem sléváren ve spolupráci s VUT. Postupem
času bylo šíření Informačního zpravodaje převedeno z tištěné formy na elektronickou.
Vedle úspěchů však byly samozřejmě
i nezdary. Největším nezdarem je pravděpodobně neúspěch při transformaci
slévárenského výzkumu. Nástupce MHTS
v souladu s tehdejší Klausovou vládou
neměl zájem a ani prostor pro transformaci SVÚMu, obdobně jako byl v Polsku transformován Institut odlewnictva.
Ani ve druhé etapě se nepodařilo připravit privatizaci SVÚMu. Dnes bohužel
zůstalo z výzkumu budovaného našimi
předchůdci několik desetiletí torzo, provozující pouze pronájem prostor.
Činnost v letech 2000 až 2010
V této dekádě již svaz vyrostl z dětských
plenek. Byl uznávaným partnerem doma
i v zahraničí. Svoji činnost opět v souladu
s vývojem v České republice orientoval
na přijetí do EU. Jako další velký problém
se ukázal nedostatek pracovníků a odborníků, zvláště v náročných a pracovně
obtížných podmínkách, mezi které slévárenství stále patří. Svaz spolupracoval
při tvorbě učebních plánů na učňovských
školách a na převedení slévárenských
předmětů na průmyslovou školu strojnickou do Brna. Především se však činnost svazu zaměřila na vzdělávání dospělých, kde se začaly využívat fondy
EU (Profesní vzdělávání pracovníků ve
slévárenství I a II.).
V rámci EU pracoval svaz tři roky v technické komisi TGL pro zpracování BREF
dokumentů pro IPPC. Svými příspěvky
tak svaz významným podílem pomohl
k formulování nejdokonalejší techniky z hlediska vlivu na životní prostředí.
Přitom byl respektován stav dosažené
techniky. Svazu se podařilo eliminovat
některé tlaky výrobců na prosazení jejich řešení a nebo zájmových skupin
z některých zemí EU, aby vyřadili konkurenci.
Z á vě r
Vznikem Svazu sléváren byla vyplněna
mezera v podnikatelském prostředí a i ve
slévárenství existuje organizace, která
sdružuje zaměstnavatele tak, jak je to
obvyklé a potřebné v jiných zemích EU.
Svaz sléváren ČR tak doplnil Českou slévárenskou společnost, jejímž hlavním
posláním je rozvíjet odborné znalosti
slévárenských odborníků. Aby byl výčet
slévárenských organizací úplný, je na
místě uvést ještě Sdružení přesného lití
(SPL), které se vyčlenilo z České slévárenské společnosti a rozvíjí odbornou
činnost v oblasti přesných odlitků.
V podnikatelských oblastech spolupracuje SPL se Svazem sléváren ČR.
Dnešní úkoly svazu vycházejí v podstatě z činnosti v prvním desetiletí. Je pochopitelné, že některé činnosti zanikly
s dobou, jiné byly dobou modifikovány,
nebo zcela nově vznikly. Základ ale zůstal stejný: sloužit rozvoji českého slévárenství.
Cílem tohoto příspěvku je přiblížit okamžiky vzniku svazu a popsat jeho činnost a funkci. Přestože autor vycházel
z dokumentace svazu, některé okamžiky
a problémy jsou zastíněny časem a již
mizí z paměti. Proto by autor i redakce
časopisu Slévárenství ráda přivítala, pokud by další pamětníci a aktéři transformace slévárenství a vzniku Svazu sléváren ČR přispěli svými vzpomínkami
a doplnili nastíněný vývoj.
S l é vá re ns t v í . LV I I I . č e r ve n e c– s r p e n 2010 . 7– 8 281
Josef Hlavinka
Aktuální informace
pro slévárny
Ing. Josef Hlavinka
v ýkonný ředitel SSČR
zprávy svazu sléváren české republiky
Vážení kolegové,
trhy a výstavy. Konkrétně to znamená
finanční podporu pro organizace, které
se chtějí veletrhu zúčastnit jako vystavovatelé. Marketingovou, komunikační
podporu a administrativu spojenou
s účastí včetně žádostí o podporu vyřizuje Hospodářská komora České republiky. Organizaci a výstavbu stánku
zajišťuje Svaz sléváren ČR. Maximální
plocha stánku je 6 m2. Každý zájemce
získá podporu na základě předem podepsané smlouvy. Finanční podpora je
maximálně do 120 000 Kč a bude hrazena zpětně na základě předložených
zaplacených faktur.
Systém poskytnuté podpory spadá do
systému a programu čerpání „de minimis“, proto si všichni potenciální zájemci musí prověřit, zda tuto podporu
nová legislativa – nařízení (ES) č. 1907/
/2006 – REACH nám všem v poslední
době pořádně zamotala hlavu. Díky
komunikaci s členskou základnou a aktivní pomoci některých sléváren jsme
využili jednotné stanovisko CAEF pro
tento výklad. Dle tohoto materiálu žádná slévárna (železných i neželezných
odlitků) v EU neprovádí registraci. Slévárenský obor se musí chovat jednotně,
a proto jsme všem rozeslali informaci
o ukončení aktivit s registrací sléváren.
Vzhledem k závažnosti celé záležitosti
jsme samozřejmě naše stanovisko zaslali na patřičná místa státní správy.
Oficiální stanovisko výkladu REACH
z CAEF pro Českou republiku, které je
na sekretariátu našeho svazu, potvrzuje,
že slévárny nejsou povinny provést
registraci, a to na základě výkladu článku 2.7 d). V případě tlaku ze státní sféry či jiných organizací zabývajících se
implementací REACH a legislativou životního prostředí v průmyslu (které vám
budou předávat zavádějící informace
o nutnosti registrace stejně jako našemu
svazu před časem), odvolávejte se na
tento dokument, platný ve všech zemích
EU. Pokud bude potřeba, obraťte se na
náš svaz, který stanovisko potvrdí a pomůže vám.
Proto ještě jednou zopakujme, že
slévárny v EU, včetně České republiky, dle legislativy REACH žádnou registraci neprovádějí!
V současné době tento výklad ušetří
všem slévárnám registrační poplatek ve
výši 24 tis. EUR. I proto nás tento výsledek těší.
Na základě požadavku Svazu sléváren
ČR byl zařazen veletrh SWISTECH v Basileji konaný ve dnech 16.–19. 11. 2010
do projektu OPPI Specializované vele-
282 S l é vá re ns t v í . LV I I I . č e r ve n e c– s r p e n 2010 . 7– 8
nemají pro stávající období již vyčerpanou. Organizační podmínky účasti vám
rádi sdělíme na sekretariátu svazu.
69. světový slévárenský
kongres
Te r mín: 16 . –20. ř í j e n 2010
M ís to ko ná ní: H a n g zh o u, Čína
B li ž š í info r ma ce:
w w w.w fc 2010.co m
Vítězslav Novák
zprávy
Svazu modeláren
České republiky
lá
č
ren eské
re
publik y
z mod
sva
e
A s s o c iat i o n of p at te r n s h o p s
of t h e Cze c h R e p u b li c
M o d e ll b au e re i e nve r b a n d
d e r Ts c h e c his c h e n R e p u b lik
1956
124. valná hromada
Svazu modeláren
České a Slovenské
republiky
V í t ě z s l a v N o v á k
FER AMO, Brno
Ve dnech 19.–21. 5. 2010 se konala již
124. valná hromada Svazu modeláren
(VHSM) ČR a SR.
Setkání ve velice příjemném prostředí
Beskyd připravili modeláři Třineckých
železáren na odborové chatě Beskydka
v Dolní Lomné na pomezí České a Slovenské republiky a Polska. Ani nevlídné
počasí, které vládlo v předchozích dnech,
účastníky od cesty neodradilo a na valnou hromadu se tak sjelo přes čtyřicet
zástupců z modeláren z Čech i Slovenska.
Na programu 124. valné hromady Svazu modeláren bylo zhodnocení činnosti
od posledního zasedání ve Vítkovicích
a návrh na zajištění činnosti v budoucnosti. Účastníci se seznámili s historií
a současností hostující firmy Modelárny Třinec a Třineckých železáren. Ing.
Hlavinka podal zprávy o stavu nejen ve
Svazu sléváren ČR, ale i v samotném
oboru slévárenství, a to v kontextu celé
Evropy. Zástupci jednotlivých firem poté
zhodnotili stav ve svých firmách před
a v době krize – náplň práce, zaměstnanost apod.
V dalším programu se představily firmy:
ABC šroub – nátěrové hmoty (vodou ředitelné laky a barvy na modely) a SOLID
VISION – CAD/CAM software.
Poté účastníci odjeli na prohlídku polského městečka Wisla s největším hotelem v Evropě.
V pátek následovala prohlídka prostor
modelárny a exkurze do slévárny, kde
byla valná hromada zakončena.
S e k re t a r iát :
M Te Z s . r. o.
J a ms ká 235 8 /45
591 01 Ž ďá r na d S á z avo u
te l.: (+ 420) 5 6 6 6 6 6 4 4 0
fa x : (+ 420) 5 6 6 6 6 6 574
e - ma il: mtez @mtez.c z
Zasedání valné hromady proběhlo ve velice přátelském duchu díky opravdu kvalitní přípravě, takže všichni zúčastnění
byli velmi spokojeni. Za představenstvo
svazu modeláren bych chtěl pořadatelům poděkovat a doufat, že příští VHSM
proběhne ve stejně úspěšném stylu.
S l é vá re ns t v í . LV I I I . č e r ve n e c– s r p e n 2010 . 7– 8 283
Milan Horáček
zprávy
České slévárenské
společnosti
s e k re t a r iát
p.s . 13 4, D i va d e lní 6
657 3 4 B r n o
te l., z á z na mní k , fa x :
5 42 214 4 81
m o b il: 6 03 3 42 176
s l e va re ns ka @ vo lny.c z
w w w.s l e va re ns ka.c z
Informace o konání
47. slévárenských
dnů®
a 7. mezinárodní
konference Ph.D.
p r o f. I n g . M i l a n H o r á č e k , C S c .
g a r a n t 4 7. S D a m í s t o p ř e d s e d a Č S S
zprávy Č eské slévárenské společnosti
Ú vo d e m
Ve dnech 23. a 24. června se v brněnském hotelu Continental uskutečnily již
47. slévárenské dny® (47. SD), jejichž součástí byla opět dnes již tradiční konference doktorandů slévárenského oboru.
O konání/nekonání těchto akcí bylo poměrně dlouho zvažováno při jednáních
výkonného výboru ČSS, a to především
vzhledem k současné ekonomické situaci ve slévárnách, ale také s ohledem n
a to, že 13.–17. 9. 2010 se bude v Brně
konat mezinárodní slévárenský veletrh
FOND-EX. Nakonec převážil názor, že
přerušit kontinuitu SD by nebylo vhodné, a tak byl autor tohoto příspěvku pověřen organizací a garancí obou akcí.
Zde je nutné konstatovat, že výše uvedené a očekávané problémy se nakonec
projevily v plném rozsahu a příprava kvalitních „Dnů“ a „Ph.D konference“ byla
značně složitá. Nicméně se nakonec podařilo vytvořit velmi kvalitní odborný
program obou navazujících akcí, kdy na
SD bylo předneseno celkem 35 přednášek a prakticky stejný počet prezentací zazněl i na konferenci Ph.D.
ČSS je členskou organizací W F O
World Foundr ymen Organization
c /o T he National Met alforming Centre
47 Birmingham Road, Wes t Bromwich
B70 6PY, Anglie
tel.: 0 0 4 4 121 6 01 69 79
fa x: 0 0 4 4 121 6 01 69 81
secret ar y @ thew fo.com
284 47. S D – 1 . d e n
Úvodní blok přednášek byl zaměřen především na ekonomické aspekty slévárenského oboru. Předseda ČSS Ing. Šlajs rozebral nelehkou situaci při ekonomickém
zabezpečování činnosti sekretariátu ČSS
a nastínil možná řešení spočívající především ve větším zapojením jak sléváren,
tak dodavatelů do aktivit ČSS, které však
musí reflektovat jejich aktuální potřeby.
Ty jsou dnes především v oblasti vzdělávání zaměstnanců. A právě vzdělávání
formou seminářů, kurzů a také členstvím
S l é vá re ns t v í . LV I I I . č e r ve n e c– s r p e n 2010 . 7– 8
v jednotlivých odborných komisích je hlavním posláním ČSS. Z dalších přednášek
je třeba zmínit vystoupení Ing. Hlavinky
(výkonný ředitel SSČR), který posluchače podrobně seznámil se situací českého
slévárenství v celosvětovém kontextu.
Doc. Kafka (předseda OK ekonomické)
navázal rozborem příčin současného stavu a také nastíněním směrů řešení. V závěru pak PhDr. Hřebíček z konzultační
firmy Activconsult provedl rozbor strategické analýzy firmy v době krize.
Další blok přednášek byl určitou inovací
v tradičním pojetí programů SD, měl totiž seznámit slévárenskou veřejnost
s orientací vědecko-výzkumných aktivit
na VŠ jak v České republice, tak na Slovensku. VŠ jsou totiž v dnešní době v našem teritoriu téměř jedinými subjekty,
které se výzkumem nejen zabývají, ale
mají jej i přímo „v popisu práce“. Pořadatelům se podařilo úspěšně oslovit prakticky všechny VŠ, které se velmi podrobně k oblastem zaměření svého výzkumu
v prezentacích vyjádřily (VUT v Brně, VŠB
Ostrava, TU Liberec, ČVUT Praha, Žilinská
univerzita v Žilině a TU v Košicích).
Poté následovala jubilejní přednáška
prof. T. Elbela z VŠB na téma jeho celoživotní profesní lásky týkající se „Prevence a diagnostiky vad (nemocí) odlitků“. Přednáška byla pojata velmi zajímavě a srovnávala léčbu lidí s „léčbou“
odlitků. Až takto hluboce lze do oboru
proniknout… Jedinou vadou při tomto
vystoupení byl obvyklý nedostatek času, kdy 30 min. je pro pedagoga málo
(45 min. je standard).
Poslední dva přednáškové bloky byly věnovány komerčním prezentacím známých
účastníkům SD (HA, Sand Team, ASK,
Süd Chemie, Sedlecký kaolin, METOS,
ZPS – Slévárna, BAS Rudice, Elsklo, Koins
Co, KNTL, Laempe + Panáčková).
Společenský večer „U Elišky“
Večer „U Elišky“ byl tradičním společenským vrcholem SD s hojnou účastí, nicméně je potřeba přiznat, že vinou častých změn ve vedení vinárny a také ne
zcela odpovídajících příprav a domluv ze
strany TA Service nebylo vše dle mínění
garanta připraveno dokonale. Především
byla podceněna schopnost slevačů konzumovat hlavní produkt, kvůli kterému
se do vinárny chodí, nicméně ještě v průběhu večera došlo k nápravě…
47. S D – 2 . d e n
Zahájení odborného programu druhého
dne obstaraly komerční přednášky firem
Otto Junker, ABB, Lukas, Diamant, Centersoft, Bodycote a Kovoprojekta. Účast
na přednáškách byla vysoká a totéž pla-
Milan Horáček
Zahájení 47. SD prof. M. Horáčkem – garantem akce
V předsednictvu zasedli prof. M. Píška (ředitel ÚST FSI) a Ing.
J. Šlajs (předseda ČSS)
Se současnou situací ve slévárenství seznámil posluchače Ing. J. Hlavinka (ředitel SSČR)
Jubilejní přednáška v podání
prof. T. Elbela
Slevarsys software předvedli
pracovníci ZPS – Slévárna
Tradiční účastník SD – firma HA
Svaz sléváren prezentoval na
stánku své aktivity
Dr. Krutiš a Ing. Kováč zastupovali firmu MECAS ESI
Ing. V. Kosour při své prezentaci
na konferenci Ph.D.
Tradiční účastník SD – firma ASK
Pohled do konferenčního sálu hotelu Continental
S l é vá re ns t v í . LV I I I . č e r ve n e c– s r p e n 2010 . 7– 8 285
zprávy Č eské slévárenské společnosti
Milan Horáček / Jan Šlajs
tilo i v další sekci „nekomerčních přednášek“, kdy se prezentovaly s bližšími výsledky svých vědecko-výzkumných projektů VŠ z Ostravy, Brna a Žiliny.
V posledním bloku přednášek zazněly
nekomerční příspěvky z TU Liberec
a také, což je nutné zvláště ocenit, z OK
ekonomické ČSS, shrnující výsledky
projektu X – „Nákladovosti výroby slévárenské formy“.
zprávy Č eské slévárenské společnosti
7. m e z i n á r o d n í
ko n f e r e n c e d o k t o ra n d ů
Jak již bylo naznačeno úvodem, byli organizátoři příjemně překvapeni vysokým
zájmem o prezentace na této, dnes již
tradiční konferenci. Vždyť kdo by očekával, že prakticky rok po velmi významném setkání v Brně na WTF (a k tomu
příslušné 6. konferenci Ph.D.), se při-
Poprvé se na výstavě SD prezentovalo i Sdružení přesného lití
Vzácní hosté ze Slovinska – prof.
M. Trbižan s manželkou a Ing. M. Debelak
Tradiční osvěžení společenského
večera U Elišky – „Mládí z Čejče“
286 hlásí 35 doktorandů ze 6 zemí (D, SLO,
SK, H, PL, CZ).
Konference proběhla pod řízením doktorandů z Brna ve dvou sekcích v odpoledních hodinách a byla ukončena až
po 17. hod. Úroveň některých prezentací (v angličtině) byla velmi vysoká. Hlavní cíl této akce, totiž setkání a výměna
zkušeností slévárenských doktorandů,
byl určitě naplněn. Škoda, že se nezúčastnilo více zástupců ze sléváren, vždyť
kde jinde je taková možnost případného
oslovení a možné spolupráce s mladými
odborníky, potenciálními zaměstnanci
ve slévárenském oboru.
Z á vě r e m
Je již zvykem, že garant je prvním, kdo
by měl přinést určité hodnocení právě
skončené akce. A tak se o to, zřejmě už
naposledy po 16 ročnících garantování
SD, pokusím.
Domnívám se, že po odborné stránce
dopadly 47. SD a také 7. Ph.D. konference velmi dobře. Snad by se dala očekávat
vyšší účast ze sléváren, a to právě vzhledem k odborné náplni.
Nelze zastírat, že jedním z cílů pořádaní
SD je ekonomická pomoc při zabezpečování chodu sekretariátu ČSS, jinými
slovy SD by měly být ziskové. Zde by bylo
potřeba provést důkladnější analýzu,
proč se situace v této oblasti stává stále
složitější. Samozřejmě hlavním viníkem
zhoršujících se ekonomických výsledků
je ekonomická krize, nicméně již v období před krizí bylo možné pozorovat
pokles ziskovosti daný především sníženým zájmem dodavatelských firem
o doprovodnou výstavu SD (hlavní zdroj
příjmů). Po počátečním údobí, kdy se firmy chtěly na našem trhu uchytit (v devadesátých letech) nastalo postupně
údobí poklesu zájmu, kdy mnohé firmy
začaly praktikovat své vlastní marketingové aktivity a navíc vznikla v oblasti prezentací značná konkurence – nové výstavy, prezentace prostřednictvím seminářů atd. Jak jsem naznačil v úvodu,
pro pořádání SD nebyly v letošním roce
ty nejlepší podmínky (ekonomická situace, FOND-EX 2010 atd.), proto byly již
před konáním akce stanoveny poměrně
skromné ekonomické cíle (dokonce existovalo reálné nebezpečí, že akce bude
mít záporný výsledek, na kterém by se
ČSS musela podílet). Nicméně z předběžných výsledků je již teď zřejmé, že se
tyto chmurné předpovědi nenaplnily
a 47. SD budou ziskové. Je ovšem zcela
jasné, že zřejmě SD již nikdy nebudou
pro ČSS takovým přínosem, i když určité náměty na vylepšení stavu existují.
ČSS musí v nejbližší době provést po-
S l é vá re ns t v í . LV I I I . č e r ve n e c– s r p e n 2010 . 7– 8
drobnou analýzu svého hospodaření
a přijmout opatření, která povedou
k udržení a rozšíření aktivit ČSS. K tomu
by měly sloužit i „kulaté stoly“ inic iované Ing. Šlajsem, předsedou ČSS, na
kterých by se měly tyto záležitosti podrobně rozebírat za přítomnosti zástupců slévárenského průmyslu. První
z nich se uskutečnil těsně před zahájením 47. SD a další budou následovat.
Slévárenská ročenka®
– jak dál?
Ing. Jan Šlajs
předseda ČSS
Česká slévárenská společnost je vydavatelem Slévárenské ročenky, která je
reprezentativní tiskovinou společnosti.
Ročenka tradičně obsahuje ve své všeobecně informativní části údaje o ČSS,
informace a adresáře WFO, kalendář nejvýznamnějších akcí pořádaných odbornými komisemi ČSS, informace Svazu sléváren ČR a Sdružení přesného lití.
V odborné části byly Slévárenské ročenky až do roku 2008 zaměřeny na články
s odbornou tematikou, která byla dána
v převážné většině případů ochotou při-
Jan Šlajs / Vladimír Krutiš
slévárenská ročenka® 2010 –
obsah odborné části (Ing. Jiří Novotný)
Normy ve slévárenství
1. Proč používáme normy
1.1 Normalizace ve slévárenství z hlediska evropské normalizace
2. Seznam platných českých norem v
oblasti slévárenství
3. Předepisování a objednávání odlitků, stupně jakosti podle normy
EN 1559
3.1 ČSN EN 1559-1 Slévárenství – Technické dodací podmínky – Část 1:
Všeobecně
3.2 ČSN EN 1559-2 Slévárenství – Technické dodací podmínky – Část 2:
Doplňkové požadavky na ocelové
odlitky
3.3 ČSN EN 1559-3 Slévárenství – Technické dodací podmínky – Část 3:
Doplňkové požadavky na litinové
odlitky
3.4 ČSN EN 1559-4 Slévárenství – Technické dodací podmínky – Část 4:
Doplňkové požadavky na odlitky ze
slitin hliníku
3.5 ČSN EN 1559-5 Slévárenství – Technické dodací podmínky – Část 5:
Doplňkové požadavky na odlitky ze
slitin hořčíku
3.6 ČSN EN 1559-6 Slévárenství – Technické dodací podmínky – Část 6:
Doplňkové požadavky na odlitky ze
slitin zinku
4. Přehled označování litin a ocelí
4.1 ČSN EN 1560 (42 0005) Slévárenství – Systém označování litiny –
Značky materiálů a číselné označování materiálů
4.2 ČSN EN 1561 (42 0953) Slévárenství
– Litiny s lupínkovým grafitem
4.3 ČSN EN 1562 (42 0955) Slévárenství
– Temperované litiny
4.4 ČSN EN 1563 (42 0951) Slévárenství
– Litiny s kuličkovým grafitem
4.5 ČSN EN 1564 (42 0960) Slévárenství – Izotermicky kalené litiny s kuličkovým grafitem
4.5 ČSN EN 12513 (42 0961) Slévárenství – Otěruvzdorné litiny
4.7 ČSN EN 13835 (42 0958) Slévárenství – Austenitické litiny
4.8 ČSN EN 10213 (42 1262) Technické
dodací podmínky pro ocelové odlitky pro tlakové nádoby
4.9 ČSN EN 10283 (42 0957) Odlitky
z korozivzdorných ocelí
4.10 ČSN EN 10293 (42 0952) Slévárenství – Oceli na odlitky pro všeobecné použití
4.11 ČSN EN 10295 (42 0956) Slévárenství – Odlitky ze žáruvzdorných
ocelí
4.12 ČSN EN 10340 (42 1263) Ocelové
odlitky pro stavebnictví
4.13 ČSN EN 1706 (42 1404) Hliník a slitiny hliníku – Odlitky – Chemické
složení a mechanické vlastnosti
4.14 ČSN EN 1982 (42 1561) Měď a slitiny mědi – Ingoty a odlitky
4.15 ČSN EN 12844 (42 1385) Zinek a
slitiny zinku – Odlitky – Specifikace
5.Úchylky tvarů a rozměrů, přídavky
na obrábění, modely
5.1 ČSN EN 12890 Slévárenství – Modely, příslušenství modelů a jaderníky pro výrobu pískových forem
a pískových jader
5.2 ČSN EN ISO 8062-1 Geometrické
specifikace výrobků (GPS) – Rozměrové a geometrické tolerance pro
tvarované součásti – Část 1: Slovník
5.3 ČSN EN ISO 8062-3 Geometrické
specifikace výrobků (GPS) – Rozměrové a geometrické tolerance
pro tvarované součásti – Část 3:
Všeobecné rozměrové a geometrické tolerance a přídavky na obrábění pro odlitky
Cena: 1 800 Kč (+ DPH 10 %)
Česká slévárenská společnost,
Divadelní 6, 657 34 Brno
[email protected]
Zpráva ze zasedání
OK technologické
Ing. Vladimír Krutiš, Ph.D.
předseda OK technologické
V minulém čísle Slévárenství (č. 5–6/2010,
s. 204) se již doc. Kafka zmínil o zasedání technologické komise ČSS, nicméně
dovolte mi připojit ještě několik málo vět
zaměřených především na poděkování.
Zasedání komise se konalo ve dnech
7.–8. 4. 2010 ve spolupráci se slévárnou
DSB EURO, s. r. o., Blansko. Je pravda,
že uspořádat zasedání technologické
komise bez návštěvy slévárny by bylo
jako použití filtrační komůrky bez filtru,
S l é vá re ns t v í . LV I I I . č e r ve n e c– s r p e n 2010 . 7– 8 287
zprávy Č eské slévárenské společnosti
spívajících zpracovat dané téma a jejich
osobním odborným zaměřením.
Počínaje rokem 2008 je idea využívat
Slévárenskou ročenku jako tiskovinu,
která bude obsahovat výpisy z platných
norem, které se vztahují ke slévárenské
výrobě. Výjimku tvoří Slévárenská ročenka 2009, která byla zaměřena na historii ČSS a byla vydána jako informační
tiskovina účastníkům WTF 2009 a zároveň jako shrnutí historických informací o ČSS a dalších slévárenských spolcích.
V roce 2008 byl vydán výpis z platných
norem odlévaných materiálů.
V roce 2010 je vydán výpis z platných
norem využívaných slévárenskou praxí
pro:
– obchodní činnost – předepisování
a objednávání odlitků, stupně jakosti
podle normy EN 1559;
– označování slévárenských materiálů;
– úchylky tvarů a rozměrů, přídavky na
obrábění, modely.
V roce 2011 plánujeme vydat výpis
z platných norem pro zkoušení materiálů – odlitků – nedestruktivní metody.
V roce 2012 plánujeme vydat výpis
z platných norem pro zkoušení materiálů – odlitků – destruktivní metody.
V roce 2013 plánujeme vydat výpis
z norem a technických postupů platných
pro kontrolu tekutého kovu a formovacích a jádrových směsí.
Rokem 2013 bude uzavřen cyklus normotvorných informací a Slévárenská
ročenka se tak stane uceleným zdrojem
informací pro technickou a obchodní slévárenskou praxi.
Vydávání Slévárenské ročenky by se mělo
stát, počínaje rokem 2010, vedle organizování Slévárenských dnů® a ostatních
významných akcí pořádaných odbornými
komisemi, důležitým zdrojem příjmu,
který do budoucna pomůže zabezpečit
fungování sekretariátu ČSS, ale zároveň
informace uvedené ve Slévárenských ročenkách pomohou technikům i obchodníkům ve slévárnách zefektivnit jejich
práci. Z důvodů řešení dalšího fungování ČSS došlo k výraznému zvýšení ceny
Slévárenské ročenky 2010 a předpokládáme, že počínaje rokem 2011 by se cena
měla pohybovat kolem 2 000–2 500 Kč.
Akceptování ceny ročenky slévárenskou
veřejností bude přímou podporou rozpočtu ČSS a v případě prodeje cca 300 ks
bude možné tímto způsobem zabezpečit
činnost ČSS i v budoucnu. Tento postup
jsme zvolili proto, že v současné době je
ekonomický stav ČSS velmi problematický a bez rázného řešení situace na straně příjmů bychom museli v období několika málo let činnost ČSS ukončit z důvodů nedostatku finančních prostředků.
Vladimír Krutiš / Ludvík Mar tínek
zprávy Č eské slévárenské společnosti
Účastníci jarního zasedání OK technologické v DSB EURO, Blansko
a proto první poděkování míří k JUDr.
Hlaváčovi, majiteli slévárny, Ing. P. Veselému a celému týmu DSB EURO, s. r. o.
Je velice potěšující a motivující do budoucna, že zasedání se zúčastnilo téměř
40 členů komise, kteří na začátku vyjádřili společné poděkování předchozímu
předsedovi Ing. Sedlákovi za jeho dlouholeté vedení komise. Je naprosto jasné,
že v dnešní době úspor je sponzorování těchto akcí ne zcela jednoduchou záležitostí. O to více děkujeme firmám
ASK Chemicals CZ, Lungmuss Feuerfest
Tschechien, s. r. o., a SEIF CERAMIC, a. s.,
které nejenže sponzorovaly zasedání
komise, ale rovněž svými zajímavými
přednáškami přispěly k živé diskuzi. Právě diskuze by měla být tím správným výsledkem takovéto akce a zejména pro
mladší účastníky je bezpochyby inspirující pro jejich další práci.
Vážení kolegové, byl bych rád, kdyby se
nám podařilo směřovat OK technologickou tak, aby její fungování bylo přínosem pro jednotlivé zástupce sléváren
a abychom diskutovali problémy, které
vás v současné době zajímají. Velice přivítám jakoukoliv vaši připomínku a nápad ohledně témat, včetně případných
nabídek sléváren, které by souhlasily
s uspořádáním zasedání.
Další zasedání komise se uskuteční
24.–25. listopadu 2010. O podrobnostech budete včas informováni.
288 Zasedání
Odborné komise
Výroba oceli na odlitky
a pozvánka na XIX.
celostátní konferenci
„Výroba a vlastnosti
oceli na odlitky a litiny
s kuličkovým grafitem“
22.–24. 9. 2010
Ing. Ludvík Martínek, Ph.D.
předseda OK výroba oceli na
odlitky
Na 124. zasedání OK 04 Výroba oceli na
odlitky při ČSS, které proběhlo ve dnech
10.–11. 6. 2010 v Hotelu ŽĎAS ve Svratce, byly kromě jiného projednány dva
důležité body programu.
Prvním z nich byla prezentace řešení projektu FT TA5/089 Výzkum a vývoj nové
technologie odlévání železa. Grantové
prostředky poskytlo MPO v rámci programu TANDEM. Prezentace prací na
projektu byla provedena formou přednášek, které zahájil Ing. A. Záděra, Ph.D.,
příspěvkem „Sekundární oxidace v průběhu odlévání ocelí“. Následoval Ing.
V. Pernica, který shrnul „Podmínky
a průběh provozních experimentů v roce
2008–2010“. Přednáška Ing. P. Veselého
S l é vá re ns t v í . LV I I I . č e r ve n e c– s r p e n 2010 . 7– 8
byla zaměřena především do oblasti
nákladovosti produkce: „Posouzení ekonomičnosti zavádění nových technologií výroby ocelových odlitků v praxi“.
Poslední přednáška Ing. L. Hřebíčka
„Hodnocení filtrace těžkých ocelových
odlitků“ se zabývala možností zvyšování vnitřní čistoty velkých odlitků právě
pomocí keramických filtrů.
Druhým hlavním bodem zasedání byla
kontrola úkolů a příprava XIX. celostátní
konference Výroba a vlastnosti oceli na
odlitky a litiny s kuličkovým grafitem
(22.–24. 9. 2010). Jedná se o pravidelně
pořádanou konferenci (každý sudý rok),
přičemž přípravný výbor vždy klade
důraz jednak na vysokou odbornou úroveň přednášek, jednak na aktuálnost
zvolených témat tak, aby posluchačům
– technologům, mistrům i vedoucím provozů jednotlivých výrobců oceli – bylo
umožněno v jejich firmách některé z nich
přenést v co nejkratším čase přímo do
praxe. Letošní, XIX. celostátní konference bude zaměřena rovným dílem na
oblasti metalurgie a nákladovosti. Pouze namátkou některé z připravovaných
přednášek: Využití simulačních programů při řešení problematiky tuhnutí ocelových odlitků; Závěry technicko-ekonomické analýzy výroby tekutého kovu
v podmínkách slévárny DSB EURO, Blansko; Dezoxidace oceli pro masivní odlitky; Přístupy a možnosti vedoucí ke snižování nákladů ve slévárnách; Izolace
nálitků masivních ocelových odlitků;
Poučení ze světové finanční a hospodářské krize pro české slévárny; Možnosti
využívání syntetických strusek při výrobě
oceli atd.
Ve sborníku z XIX. celostátní konference
pak bude uvedeno dvacet jedna přednášek, které pomohou našim odborníkům minimalizovat dopady finanční
a hospodářské krize ve firmách. Mezi
přednášejícími budou renomovaní specialisté jak z vysokých škol, především
VŠB – TU Ostrava a VUT v Brně, tak i odborníci z jednotlivých firem v ČR.
Jako předseda odborné komise a také jako garant této konference si Vás
dovoluji pozvat do Hotelu ŽĎAS ve
Svratce, kde bude celostátní konference ve dnech 22.–24. 9. 2010 probíhat. Záštitu nad setkáním odborníků
převzal člen představenstva a výrobní ředitel ŽĎAS, a. s., Ing. Jaromír Ošťádal.
Těším se na společné setkání a věřím, že
bude přínosem pro všechny zúčastněné.
Kontaktní osoby:
Ing. Ludvík Martínek, Ph.D.
tel.: 566 643 796, mobil: 602 866 109
Bc. Jarmila Malá, tel.: 566 643 660. V l a d i m í r B l á h a / I v o L á n a / Da n a B o l i b r u c h o v á
Pozvánka na
seminář Ekologie
a slévárenství,
Hradec Králové
10.–11. 11. 2010
Ing. Vladimír Bláha
předseda OK 10
Ing. Ivo Lána, Ph.D.
předseda OV
Kontakt:
Ing. Bláha, [email protected]
Ing. Lána, [email protected]
Medzinárodná konferencia SPOLUPRÁCA – SPOLUPRÁCE – WSPÓLPRACA
2010 je pokračovaním každoročne usporiadaným stretnutím zlievarenských
odborníkov stredoeurópskeho regiónu,
ktoré umožňujú výmenu skúseností
a poznatkov. Konferenciu striedavo
organizujú Strojnícka fakulta Žilinskej
univerzity v Žiline, Katedra technologického inžinierstva, Akademia górniczo-
– využitia simulačných programov v zlievarenstve;
– rýchlej výroby prototypov;
– filtrácie zliatin;
– metalografickej analýzy zlievarenských
zliatin;
– nekonvenčného hodnotenia zlievarenských zliatin a pod.
Už 16. ročník tejto medzinárodnej konferencie sa uskutočnil v dňoch 28.–30.
4. 2010 v hoteli Titris Odborár v Tatranskej Lomnici. Konferencia sa konala pod
záštitou dekana Strojníckej fakulty prof.
Ing. Štefana Medveckého, Ph.D. V úvode konferencie rokovanie pozdravila prodekanka pre rozvoj a zahraničné vzťahy
doc. Ing. Eva Tillová, Ph.D. Odborní garanti konferencie prof. Ing. Augustín
Sládek, Ph.D. (Žilinská univerzita v Žiline), prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc. (VŠB –
TU Ostrava) a prof. dr. hab. inž. Stanislaw
Dobosz (Akademia górniczo-hutnicza,
Krakov) prezentovali vedecko-výskumné
výsledky jednotlivých škôl (fakúlt, katedier). Konferencie sa zúčastnilo 72 odborníkov zo 4 krajín z oblasti školstva,
akadémie vied a z odbornej praxe. Bolo
-hutnicza v Krakove, Wydzial odlewnictwa, a VŠB – Technická univerzita
Ostrava, Katedra slévárenství. Cieľom
konferencie je poskytnúť platformu na
výmenu skúseností informácií medzi
slovenskými, českými a poľskými zlievarňami, výskumom a pedagogickou
obcou v oblasti zlievarenskej metalurgie
a technológie, formovacích zmesí, tepelného spracovania a ochrany životného
prostredia.
Motívom konferencie bolo podať súhrnný prehľad o súčasnom stave a trendoch v oblastiach:
– ovplyvňovania kryštalizácie zlievarenských zliatin;
– metalurgie železných a neželezných
materiálov;
– zlievarenskej technológie;
– nekonvenčných zlievarenských technológií;
– formovacích materiálov;
– tepelného spracovania odliatkov;
prednesených 45 vedeckých a odborných prednášok, ktoré sú uverejnené
v časopise TECHNOLÓG. V rámci konferencie sa hodnotili aj prezentácie
doktorandov. Prvé miesto v hodnotení
doktorandov obsadil Ing. Jaroslav Beňo
(z VŠB – TU Ostrava) s prednáškou Ekologicky šetrná kompozitní bentonitová
pojiva a jejich průmyslová aplikace; druhé miesto obsadil doktorand z ČVUT
Praha Ing. Jan Zavřel, ktorý predniesol
prednášku na tému Analýza aspektů
tuhnutí slitin Mg. Tretie miesto získal
doktorand zo ŽU SjF, KTI, Ing. Radoslav
Kantorík s prednáškou Vplyv zaústenia a počtu zárezov na voľný povrch taveniny. V rámci konferencie sa konala aj
predajná akcia slovenskej aj zahraničnej
odbornej literatúry z oblasti zlievarenstva.
Ciele konferencie boli v plnej miere naplnené, konferencia podľa slov zúčastnených bola výborná.
SPOLUPRÁCA
– SPOLUPRÁCE –
WSPÓLPRACA 2010
doc. Ing. Dana
Bolibruchová, Ph.D.
S l é vá re ns t v í . LV I I I . č e r ve n e c– s r p e n 2010 . 7– 8 289
slévárenské konference
Oblastní výbor ČSS Královéhradeckého
a Pardubického kraje a OK 10 ČSS připravují na 10. a 11. listopadu 2010 v
Hradci Králové 18. seminář Ekologie a
slévárenství. Seminář bude opět připraven v úzké spolupráci s Krajským úřadem Královéhradeckého kraje a pod patronací firmy EMPLA AG, spol. s r. o.
Změny právních norem, které se týkají
prakticky všech sléváren, budou srozumitelně vysvětleny experty v dané problematice. Nejzávažnějšími novinkami v
roce 2010 doposud jsou:
– vyhláška č. 61/2010 Sb., která novelizuje vyhlášku č. 294/2005 Sb. a která se týká využívání a odstraňování
odpadů,
– novela zákona o odpade ch č.
154/2010 Sb. o odpadech, která definuje vedlejší produkty,
– zákon o odpadech bude již za rok
2010 vyžadovat registraci v ISPOP
prakticky u všech subjektů.
Dalším blokem jsou chemické látky a jejich návaznost na bezpečnost práce.
Ukazuje se, že pro praktické podmínky
ve slévárenských provozech je toto spojení velmi užitečné pro techniky, kteří
musí tuto činnost zabezpečovat. Jde mj.
o nakládání s nebezpečnými látkami
a přípravky s žíravými vlastnostmi, karcinogeny, mutageny a dalšími, na něž se
vztahuje zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, zákoník práce a zákon o chemických látkách a přípravcích
(REACH).
Diskutovány budou také otázky týkající
se společensky důležitých témat, jako je
ovzduší a jeho novela zákona.
Seminář je dvoudenní, spojený s jednáním OK pro životní prostředí ve druhém
dnu. Obsah semináře bude reflektovat
změny, které nastanou do listopadu
2010. Druhý den je pro zájemce připravena exkurze.
slévárenské
konference
Jiří Ševčík
vzdělávání
Jak vzniká medaile
aneb 20 let
Svazu sléváren
České republiky
Ing. Jiří Ševčík
S P Š a V O Š T, S o k o l s k á 1, 6 0 2 0 0 B r n o
t e l . : 5 41 4 2 7 19 9 , m o b . : 6 0 3 2 9 4 8 8 7
[email protected] z
vzd ě láván í
V březnu 2010 byla naše škola požádána
o zhotovení návrhu pro limitovanou sérii pamětní medaile (mince) k 20. výročí
založení Svazu sléváren České republiky.
Výročí vychází na 6. září 2010 a nejbližší
významnou slévárenskou akcí je 13. mezinárodní slévárenský veletrh FOND-EX
2010 ve dnech 13.–17. 9. 2010.
Na základě určitých představ z hlediska
podoby medaile žáci 3. ročníku oboru
Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů (zaměření Plošné a plastické rytí)
zpracovali návrhy, zpočátku ve formě
kresebných studií, poté na počítači ve
vektorovém grafickém editoru CorelDRAW 11. Zadání umožňovalo využít typické slévárenské motivy (slévárenská
forma, modely, figura slevače atd.) nebo
pracovat pouze na kompozici s textem.
Návrhů se sešlo opravdu hodně
(foto: A. Jandáková)
Model vítězného návrhu vyrobený z nárazuvzdorného polystyrenu na plotru (foto: M. Vránek)
290 Vítězným návrhem se stala práce Moniky Řezaninové. Pro lepší představu byla
tato varianta ještě zpracována (vyryta)
v sádře v provedení 1 : 2.
Digitální podoba návrhu ve vektoru byla
předána firmě Rytectví Miloslav Vránek
v Brně-Chrlicích. Zde se musel vyrobit
model pro slévárnu ALFE BRNO, s. r. o.
Z hlediska další technologie a čitelnosti
písma byl zvolen průměr medaile 40 mm.
Návrh byl převeden do programu CASmate, tím se získal výstup pro rytecký
plotr (gravírovací frézku japonské firmy
Mimaki). Na plotru se z desek nárazuvzdorného polystyrenu tloušťky 1 a 2 mm
vyfrézovaly obě strany. Nakonec došlo
k ručnímu dočištění kontur rydly.
V této fázi nastoupila slévárna ALFE
BRNO, s. r. o. Po slepení obou polovin
polystyrenového modelu se vyrobila lu-
Autorka vítězného návrhu Monika Řezaninová (foto: A. Jandáková)
Rytecký plotr (gravírovací frézka japonské firmy Mimaki) (foto:
J. Ševčík)
Frézování polystyrenového modelu na plotru (foto: M. Vránek)
S l é vá re ns t v í . LV I I I . č e r ve n e c– s r p e n 2010 . 7– 8
Formička na výrobu matečních
modelů (foto: Ing. R. Jelínek)
Líc a rub matečního modelu (foto:
Ing. R. Jelínek)
kaprenová forma zpevněná sádrovým
korpusem. V ní se odlily matečné modely z cínu. Nyní se musela získat forma
pro konečné odlévání medailí. Kruhový
polotovar ze speciální gumy se vložil do
kovového rámu, do něho se zatlačily cínové modely a zakryly se další částí
z gumy. Ve speciálním zařízení proběhla
za tepla vulkanizace formy, po jejím rozebrání a vyjmutí modelů došlo k vyřezání vtokové soustavy, vytvoření průduchů a postříkání dělicí roviny černým
sprejem k získání lepšího povrchu budoucích odlitků. Obě poloviny formy
se složily a vložily do stroje pro odstředivé odlévání (licí zařízení firmy TEKCAST
z USA), nastavil se tlak sevření formy,
rychlost otáčení a doba celého procesu.
Medaile se odlévaly ze slitiny zinku (ČSN
42 3562, ZnAl4Cu3). Po vyjmutí odlitků,
odstranění vtokové soustavy, opilování
hran a vložení do omílací pračky se v konečné fázi provedla povrchová úprava.
Spolupráce školy, Svazu sléváren České
republiky a dalších subjektů opět slavila
úspěch.
A nt o n í n Z á d ě r a
aktuality
Rekonstrukce tavby
na VUT v Brně
Ing. Antonín Záděra, Ph.D.
foto S. Veselý
Dne 20. května 2010 se na VUT v Brně
uskutečnila již po šesté rekonstrukce
tavby ve staroslovanské šachtové peci.
Místo konání bylo v objektu Fakulty strojního inženýrství na Palackého vrchu.
Produktem těchto pecí byla železná houba (obr. 1), která se získávala redukcí
železnatých rud. Pec byla zhotovena
z jílové hmoty z Rudické oblasti. Průměr
pece v místě dmyšny činil cca 220 mm
Obr. 1. Produkt tavby – železná houba
Obr. 3. Prof. Stránský při výkladu
lezné rudy a cca 28 kg dřevěného uhlí.
Vlastní redukce probíhala od 10.30 do
22.00 hod. Z doby, po kterou bylo prováděno dmýchání (téměř 12 hodin), lze
jasně vyčíst, jak studenty tavba zaujala.
Výtěžkem tavby pak byla železná houba
o hmotnosti cca 8 kg. Z metalurgického
hlediska lze proto provedenou tavbu
hodnotit jako velice úspěšnou.
Pořádání těchto konstrukcí má dva významy, a to historický a společenský. Historický význam spočívá v seznámení
účastníků s historií výroby železa prostřednictvím již tradiční přednášky prof.
Karla Stránského (obr. 3), která je podpořena praktickou ukázkou průběhu
celé tavby. Druhý, neméně důležitý význam těchto akcí, je skvělá příležitost
Obr. 2. Replika staroslovanské šachtové pece
Pro udržení dobré nálady a zajištění sil
pro mladé hutníky během jejich dmýchání bylo připraveno chutné pohoštění,
o které se postarali naši tradiční sponzoři – slévárna Shaw, s. r. o, slévárna DSB
Euro, Blansko, a firma Mecas ESI. Díky
nim tak bylo možné doplnit osvědčený „rajhradský kotlík“ (obr. 4) v podání
doc. Šenbergera o další neméně chutné
a osvěžující pohoštění. Akce byla oživena také slavnostními výstřely z děla
(obr. 5), k jehož zhotovení napomohl
Ing. Radim Jelínek.
Za organizátory bych chtěl poděkovat
jednak sponzorům, kteří nám svým finančním příspěvkem umožnili zpříjemnit
si naše snažení, dále prof. K. Stránskému
za zajímavou přednášku a také dalším
Obr. 5. Atmosféru rekonstrukce tavby oživil i výstřel z děla
k setkání studentů, pracovníků fakulty
i zástupců z řad sléváren. V letošním roce
se rekonstrukce v průběhu celého dne
zúčastnilo přibližně 60 lidí. Velice příjemným zjištěním byla vysoká účast studentů, kteří byli v letošním roce ve výrazné převaze vůči ostatním účastníkům.
Na akci byli přítomni studenti nejen slévárenské specializace, ale ve velké míře
i možná budoucí slevači, studenti druhého ročníku bakalářského studia.
organizátorům, kteří se ochotně, obětavě a také bezplatně zapojili do příprav.
Závěrem lze říci, že úsilí související s přípravou této akce nebylo vynaloženo zbytečně a účastníci akce odcházeli v dobré náladě. Cíle akce byly naplněny jak
z poznatkového hlediska, tak i z hlediska
výborné nálady a příjemné atmosféry.
Takže si můžeme přát a těšit se, že se
v příštím roce zase všichni při stejné příležitosti šťastně shledáme.
S l é vá re ns t v í . LV I I I . č e r ve n e c– s r p e n 2010 . 7– 8 291
z historie
a pec se postupně zužovala až na průměr
cca 190 mm při výšce cca 1 m (obr. 2).
Dmýchání vzduchu probíhalo ručně přes
dmyšnu pomocí měchu. Během dmýchání se postupně přisazovala železná ruda
a dřevené uhlí. Výsledný produkt (železná
houba) se shromažduje v nístěji pece, která se vytahuje z pece po odpichu strusky
a následně zpracovává v kujnicích výhních
kovářským způsobem. V našem případě
bylo postupně přisazeno cca 14 kg že-
Obr. 4. Vyhlášený „rajhradský kotlík“
doc. Šenbergera
K a r e l St r á n s k ý / D r a h o m í r a J a n o v á / P e t r L e v í č e k / K a r e l K ř í ž e k / L u b o m í r St r á n s k ý
z historie
Rýžování zlata v Horském
potoce – lokalita Opatovské
zákopy
prof. I ng. Karel Stránsk ý, Dr Sc .
Ing. Drahomíra Janová
Ing. Petr Levíček, CSc.
Karel Křížek
I ng. Lubomír Stránsk ý, C Sc .
K historii
z historie
V Horském potoce, který sbírá své prameny severozápadně
od vesnice Hory (obr. 1), se rýžovalo zlato již v době předhusitské. Počátky těžby zlata jsou zde datovány již do 14. století [1]. Vesnice Hory nesla před svým zánikem v době husitské
původní název Velké Štítky a spolu s jižně ležící vesnicí Malé
Štítky se o obou vsích poprvé dovídáme z listiny dané v roce
1257 [2], kdy náležely desátky z obou vsí klášteru novoříšskému. Tehdy měl klášter v Nové Říši spor s Ludmilou a jejím synem Markvartem z Hrádku (šlo o Červený hrádek u Dačic)
o patronát kostela, desátky a dva lány ve Staré Říši [3]. První
zmínka o dolování zlata u Štítek je ze dne 6. června 1345, kdy
moravský markrabě Karel Lucemburský, pozdější císař Karel
IV., dal jemnickým právo dolovat zlato a jiné kovy v nově objevených dolech u vsi Štítky (Schiken), ať již šlo o doly zcela
nové nebo jen nově otvírané, přičemž dostali stejná horní práva jako měšťané jihlavští. Do stejného dne je vročena listina
zemského hejtmana Viléma z Landštejna, kterou potvrdil Karlova darování. Bohužel, tato listina se v originále nedochovala.
Ze dne 22. srpna téhož roku existuje ještě další listina se vztahem ke vsi Štítky, kterou markrabě Karel potvrdil horní privilegia jihlavským, přičemž jim kromě jiného dal lénem k užívání všechny doly v okruhu čtyř mil od města, zejména zlaté
doly ve Štítkách (et specialiter aurifodinis in Shiken [3]). Na
přelomu 14. a 15. století změnily Štítky několikrát svého majitele a postupně se dostaly do držení pánů z Lichtenburka
a později pánů z Hradce. Snad existovaly ještě roku 1451, avšak
v roce 1519 byla ves již pustá. Někdy v druhé polovině 16. století (roku 1567 [4]) vznikla na pozemcích zaniklých Štítek ves
Hory, jmenovaná rovněž jako Hory – Štítky, o níž je v urbáři
telečského panství v roce 1582 záznam ve znění wes Hory –
Sstitky. Z archeologických nálezů nacházejících se v areálu zaniklé obce pocházejí také četná torza železných i jiných hornických nářadí a keramiky, které podrobněji charakterizuje
Z. Měřínský [3]. Autoři L. Hosák a R. Šrámek zde ještě k roku
1567 zmiňují těžbu zlata a železné rudy [4] (s. 278).
Terénní situace a současný stav
Podél celého mělkého údolí Horského potoka lesem V Zákopech až téměř k rybníku Vidláku (obr. 1) jsou četné pozůstatky rýžovnických i důlních prací – pinky, sejpy a zbytky průzkumných šachtic. Například v okolí potoka jižně od rybníka
Vidláku dosahují rozměry odvalů až pěti metrů. Pod jedním
z rybníků u Opatova doposud stojí stavení bývalého mlýna,
které svým názvem Zlatomlýn doposud připomíná dávnou hor-
292 S l é vá re ns t v í . LV I I I . č e r ve n e c– s r p e n 2010 . 7– 8
nickou minulost kraje. V bezprostřední blízkosti obce Hory byla
v minulém století také zavezena řada jam a šachtic při postupné rekultivaci luk a polí. Samotná obec Hory nese stopy
hlubinného poddolování, o čemž ještě v nedávné minulosti
svědčily poruchy – trhliny, ve zdivu některých stavení. Zdejší
zlatonosný revír byl nověji geologicky zkoumán v letech
1934–1935 [5], přičemž novým kutáním byly ověřeny drobné
nepravidelné křemenné žíly směru sz–jv s malými obsahy zlata. Množství zlata se přitom pohybovalo od 0,30 mg/kg do
maximálně 6,0 mg/kg, což je 6,0 g/t horniny. Dále bylo zjištěno, že biotitické pararuly v sousedství křemenných žil jsou
slabě impregnovány pyritem a obsahují také stopy zlata. Na
tyto primární výskyty navazují druhotná rýžoviska na potocích
tekoucích k severu, k Opatovu.
V České republice existují četné zlatonosné revíry, avšak v žádném z nich se již dnes zlato netěží. Jako poslední byla k 31.
prosinci 1968 zastavena těžba v Jílovém u Prahy na podkladě
tehdejšího vládního usnesení, protože v roce 1966 se tam dolováním získalo už jen 75,4 kg zlata a kovnatost poklesla na
2,26 gramu zlata na tunu horniny [6]. Podrobný přehled nalezišť zlata na Moravě udávají T. Kruťa [7] a E. Burkart [8].
Rýžování v Horském potoce v roce 1985
Přestože je možno předpokládat vytěžení zlata z písku v této
lokalitě již ve středověku, byl učiněn pokus ověřit jeho obsah
v píscích jednoduchými základními prostředky, tj. pomocí rýžovací pánve a splavu. Poprvé to bylo v polovině osmdesátých
let minulého století, kdy se pokusného rýžování zúčastnily tři
týmy. Tehdy dvou až čtyřčlenné týmy pracovaly jednoduchými
prostředky – pomocí lopaty, síta, splavu a rýžovací pánve. Splav
představovala dvě smrková prkna o celkové délce 3,5 m, šířce cca 35 cm s příčnými zářezy – vruby o hloubce cca 0,6 cm
a roztečemi mezi vruby cca 30 cm. Prkna byla opatřena bočnicemi o výšce kolem 2–3 cm a při rýžování skloněna pod
úhlem cca 20 °. Kuželové rýžovací pánve měly sklon povrchové přímky také cca 20 °, průměry cca 30 a 50 cm a byly zhotoveny ze železného plechu. Světlost ok drátěného síta byla
0,4 cm. Rýžován byl převážně písek v tůních (kapsách) potoka,
Obr. 1. Horský potok mezi vesnicemi Hory a Opatov s lokalitou
Opatovské zákopy. První písemná zprava o dolování zlata je datována do roku 1345
K a r e l St r á n s k ý / D r a h o m í r a J a n o v á / P e t r L e v í č e k / K a r e l K ř í ž e k / L u b o m í r St r á n s k ý
postupně v téměř celé délce jeho převážně přímého toku údolím (obr. 1). Podrobnosti jsou popsány v článku [9]. Průtok
v potoce nebyl koncem léta příliš velký a jeho střední hodnota činila dne 15. září 1985 12,0 ± 0,8 l/s. Bylo rovněž odhadnuto celkové množství rýžovaného písku. Rozměry vyrýžovaných zlatěnek se pohybovaly v rozmezí od 0,2 až 1,5 mm
a jejich celková hmotnost byla změřena na mikrováhách. Rozměrem největší zlatěnky byly poté podrobeny mikroanalýze
s využitím elektronového rastrovacího mikroskopu JSM–840
ve spojení s energiově disperzním rentgenovým mikroanalyzátrem TRACOR – N2100.
Podmínky a výsledky spojené s rýžováním zlata jsou shrnuty
v tab. I a výsledky mikroanalýz zlatěnek obsahuje tab. II.
Z této tabulky plyne, že analyzované zlatěnky měly nízké obsahy příměsí hliníku, manganu, titanu a železa a poněkud větší příměs stříbra. Rýžované zlato ze zlatonosných písků Horského potoka má poměrně vysokou ryzost, která při tomto
rýžování dosahovala 22 až 23 karátů. Rýžování tehdy poprvé
od průzkumných sond, které proběhly v roce 1934 a 1935,
také prokázalo, že v píscích potoka se doposud vskutku nachází sběratelsky těžitelné množství zlata.
Obr. 2. Rýžování ve zlatonosných píscích Horského potoka v lokalitě Opatovské zákopy v srpnu roku 2007. Potok měl
v tomto období nízký průtok; vpravo je odložena rýžovací pánev
dobky. Uvážíme-li, že jeden litr mokrého
písku má přibližnou sypnou hmotnost
hmotnost
hmotnost
koncentrace
prostředky
Skupina (tým)
(2,1–2,3) kg/litr, bylo takto vyrýžováno
rýžovaného písku vytěžených
zlata v písku
použité při těžbě
[������
členů]
asi 27,5 kg písku z koryta Horského po(odhad) [kg]
zlatěnek [mg]
[mg/kg]
(rýžování)
toka. Veškerý vyrýžovaný zbytek písku
(1) [3]
≈ 790
50
63,3
lopata
síto
obsažený v nádobce byl vysušen a tak(2) [2]
≈ 2650
250
64,3
dřevěný splav
to připraven k analýze chemického slo(3) [4]
≈ 67
4
59,7
rýžovací pánev
žení. K jeho stanovení byla aplikována
průměr
≈ 519 + 1881*
36,8 + 86,2*
72,4 ± 15,6**
nově vypracovaná metoda semikvanti− 407*
− 30,1*
tativní poměrné analýzy (SPA). Princip
Pozn.: *) log – normální rozdělení; **) normální rozdělení.
této metody je popsán v časopisech Hutnické listy [10] a Slévárenství [11].
Metoda
spočívá
v
tom,
že prášek – v daném případě zrna vyTab. II. Chemické složení zlatěnek z rýžování v roce 1985*) [hm.
rýžovaného písku – se v tenké vrstvě nanese na elektricky vo%]
divou karbonovou pásku a plošnou analýzou se stanoví jeho
Prvek
Al
Ti
Mn
Fe
Ag
Au
karátů
průměrné složení. Poté se na téže karbonové pásce zvolí
průměr
0,23
0,05
0,05
1,96
4,48 93,56
22,5
základní, tzv. vztažná plocha, na níž se v zobrazení zpětně odminimum
0,00
0,00
0,00
0,85
3,02 96,57
23,2
ražených elektronů BSE (obr. 3 až 6) vyberou a metodou enermaximum 0,87
0,09
0,10
4,85
6,76 90,67
21,8
giově disperzní rtg. analýzy prvkově analyzují všechny mikroPozn.: *) analyzovány dvě zlatěnky, každá ve třech místech povrchu.
skopické částice, jejichž průměrné atomové číslo je vyšší než
Tab. I. Rýžování zlata v Horském potoce u vesnice Hory na Třebíčsku v roce 1985
Obr. 3. Částice akcesorických minerálů o vyšším atomovém čísle, než je běžné složení rýžovaného písku, jsou na ploše (942 × 942 µm) karbonové pásky v zobrazení BSE zřetelně viditelné. Byla určena jejich plocha, prvkové složení a poměrný obsah cestou SPA (oblast B)
S l é vá re ns t v í . LV I I I . č e r ve n e c– s r p e n 2010 . 7– 8 293
z historie
Rýžování v Horském potoce v roce 2007
Pokus s rýžováním zlata v píscích Horského zlatonosného potoka byl opakován po více než dvaceti letech v srpnu roku
2007, tentokrát však proběhl s cílem analyzovat a identifikovat
také prvky ve specificky těžkých minerálech, které spolu se
zlatem doprovázejí zdejší zlatonosný písek. Během rýžování se
soustřeďují v rýžovaném zbytku písku kromě zlata všechny minerály, jejichž měrná hmotnost (hustota) je výrazně vyšší než
hustota běžného říčního písku. Zatímco při běžném rýžování
se ze zbytku vyrýžovaného písku vyberou pouze šupiny zlata
– zlatěnky – a zbývající písek se odhodí, při rýžování s cílem
zachytit ve zbytku písku v rýžovací pánvi i zrna minerálů s větší hustotou, než má základní křemenný písek – toto rýžování
jsme označili jako jemné – je analyzováno veškeré v pánvi takto vyrýžované množství písku.
Tímto způsobem bylo postupně z koryta Horského potoka
odebráno cca 12 až 13 litrů mokrého písku a po jednom litru
v pánvi bylo také postupně velmi jemně rýžováno (obr. 2).
Vyrýžovaný zbytek písku byl vždy odebrán do skleněné ná-
K a r e l St r á n s k ý / D r a h o m í r a J a n o v á / P e t r L e v í č e k / K a r e l K ř í ž e k / L u b o m í r St r á n s k ý
Obr. 4. Zlatěnka o plošných rozměrech 186 × 70,9 µm vyrýžovaná z cca 27,5 kg zlatonosného písku Horského potoka.
Složení v hm. %: 88,97 Au a 11,03 Ag. Zobrazení v režimu zpětně odražených elektronů – BSE, které demonstrují vysoké atomové číslo zlata – 79
z historie
Obr. 5. Zlatěnka z předchozího snímku v zobrazení režimu sekundárních elektronů – SE, který znázorňuje její prostorový (třírozměrný) tvar. Svým tvarem se zlatěnka podobá části vyříznuté z jehlice smrku či borovice. Její
hmotnost je nepatrná, řádově 10 –11 g
Obr. 6. Částice akcesorických minerálů o vyšším atomovém čísle, než činí běžné složení rýžovaného písku, jsou na ploše karbonové pásky v zobrazení BSE zřetelně viditelné.
Lze změřit jejich plochu, stanovit jejich prvkové složení
a zpracovat metodou SPA (oblast A)
294 S l é vá re ns t v í . LV I I I . č e r ve n e c– s r p e n 2010 . 7– 8
průměrné atomové číslo zrn základního vyrýžovaného písku.
Přitom se zároveň změří plocha těchto částic. Podle odvozených fyzikálně-matematických vztahů [10], [11], [12] je poté
stanoven poměrný obsah prvků (např. v mg/kg, či v g/t) ve vyrýžovaném zbytku písku. Analýza SPA v podstatě spočívá ve
fyzikální separaci a je poměrně pracná. K analýze byl využit
energiově disperzní rentgenový mikroanalyzátor PHILIPS-EDAX
v kombinaci s elektronovým rastrovacím mikroskopem PHILIPS.
Výsledky analýzy vyrýžovaného zbytku jemného zlatonosného
písku naneseného na karbonové pásce o rozměrech 8 × 12 mm
jsou obsaženy v tab. III. Plošná analýza prvků proběhla ve
třech místech karbonové pásky vždy na ploše 4 × 4 mm a v
tab. III jsou uvedeny průměrné hodnoty včetně jejich směrodatné odchylky. K semikvantitativní poměrné analýze byla
zvolena vztažná plocha 942 × 942 µm ve dvou rozdílných oblastech A, B téže pásky, na každé z nich byly v zobrazení BSE
vybrány akcesorické částice (zrna) a změřen jejich plošný rozměr. Bodovou analýzou bylo poté stanoveno prvkové složení
vybraných částic a také aritmetický průměr prvků v těchto částicích bez zřetele na velikost částic, avšak vždy se záznamem
maximální koncentrace prvku v příslušném souboru částic.
Výsledky jsou uvedeny rovněž v tab. III. Kromě toho byl podle metody SPA stanoven spodní (minimální) obsah prvku v akcesorických částicích (zrnech) jemně vyrýžovaného zlatonosného písku. Takto stanovené obsahy prvků vázané na akcesorické minerály těžkých kovů písku jsou pro obě oblasti A, B
téže základní karbonové pásky vzestupně uspořádány rovněž
v tab. III.
Výsledky analýz
Z tab. III plyne, že rýžováním se ve vyrýžovaném zbytku písku soustřeďuje velké množství lanthanidů, které mají vyšší atomové číslo, než má základní rýžovaný písek, vyskytují se v korelaci s kyslíkem a fosforem a mají i větší měrnou hmotnost,
než má převážně křemenný písek. Z lanthanové řady patnácti prvků jich bylo ve vyrýžovaném písku nalezeno celkem
devět (tj. 3/5) – kromě lanthanu ještě cer, praseodym, neodym,
samarium, gadolinium, dysprosium, erbium a yterbium. Z lanthanidů jsou první čyři – La, Ce, Pr a Nd – v písku obsaženy
dokonce v množství detekovatelném běžnou plošnou analýzou a jejich celkový obsah ve vyrýžovaném písku byl stanoven
v množství 3,2 hm. %. Rozdělení lanthanidů ve vyrýžovaném
písku a ve vrstvě nanesené na karbonové pásce není rovnoměrné a v obou místech pásky (A, B) se významně odlišuje.
Kromě lanthanidů bylo ve vyrýžovaném písku stanoveno
běžnou plošnou analýzou 0,97 hm. % yttria. Z radioaktivních
prvků se v písku Horského potoka vyskytuje thorium a uran.
Jejich detekovatelnost je pod mezí běžné plošné analýzy vyrýžovaného písku, avšak metodou SPA byly v částicích (zrnech)
písku zjištěny spolehlivě. Thorium s koncentrací až 4,94 hm. %
a uran až 2,95 hm. % (tab. III). Zirkonium bylo ve vyrýžovaném
písku stanoveno plošnou analýzou v množství 0,90 hm. % a metodou SPA v korelaci s křemíkem a kyslíkem v množství až 36,9
hm. %. Z drahých kovů bylo nalezeno stříbro jako příměs lanthanidů s koncentrací až 1,12 hm. % a jako příměs zlata.
Výsledkem rýžování cca 27,5 kg zlatonosného písku byla
pouze jediná částice ryzího zlata. Zlato, vyrýžované ve formě
zlatěnky, je zobrazeno v módu BSE na obr. 4, v tab. III je pak
zahrnuto v části A. Zlatěnka obsahovala 11,03 hm. % stříbra
a její ryzost činila 21,4 karátů. V prostorovém zobrazení sekundárních elektronů na obr. 5 se zlatěnka podobala vyříznuté části z jehlice smrku či borovice. Hmotnost zlatěnky je
nepatrná, její skutečnou hmotnost je možno přibližně odhadnout z jejích změřených plošných rozměrů (obr. 4) a tloušť-
K a r e l St r á n s k ý / D r a h o m í r a J a n o v á / P e t r L e v í č e k / K a r e l K ř í ž e k / L u b o m í r St r á n s k ý
ky. Při hustotě zlata 19,3 g/cm3 je její hmotnost řádově 10 –11
Podle mineralogické literatury [13], [14] je velmi pravděpodobgramu. Výskyt zlatěnek je v říčním písku Horského potoka při
né, že lanthanidy se ve vyrýžovaném písku nacházejí jako minevelkém množství zpracovávaného říčního písku více méně
nerál monazit, což je fosforečnan (Ce, La, Nd, Th)PO 4, který
náhodný. Uvažujeme-li pouze výskyt jediné zlatěnky na celobsahuje radioaktivní thorium, tvoří se v pegmatitech, je mírkové ploše karbonové pásky o ploše 96 mm2 a více méně rovně radioaktivní a doprovází písky v rýžovištích. Jeho tvrdost
noměrné rozdělení všech analyzovaných prvků vázaných na
podle Mohse je 5 až 5,5 stupně. Podle téže literatury lze předakcesorické minerály (těžké kovy) po celé ploše základní
pokládat, že yttrium se ve vyrýžovaném písku nachází jako mikarbonové pásky 8 × 12 mm, získáme po zprůměrování dat
nerál xenotim, což je taktéž fosforečnan typu (Y, Th, U, Ln)PO4,
v tab. III (oblasti A, B) graf na obr. 7.
obsahující radioaktivní thorium, uran a některé lanthanidy.
Stanovené prvky jsou v tomto grafu seřazeny vzestupně podJeho tvrdost je podle Mohse 4 až 5 stupňů. Tento minerál se
le jejich rostoucí posloupnosti ve vyrýžovaném písku Horského potoka. Z grafu názorně plyne, že v písku po jeho velmi jemném vyrýžování dominují lanthanidy (La, Ce, Pr, Nd, Sm, Gd, Dy, Er
a Yb) korelující s fosforem a kyslíkem.
Říční písek dále zahrnuje vysoký podíl
radioaktivních minerálů obsahujících
thorium a uran (Th, U), které jsou také
v korelaci s kyslíkem a fosforem. Jistý
podíl stříbra – 20,9 mg Ag/kg je v korelaci s lanthanidy. Yttrium v poměrném
množství – 149 g Y/kg se v písku nachází v korelaci s kyslíkem a fosforem,
Obr. 7. Graf znázorňuje rostoucí posloupnost prvků vázaných ve zlatonosném písku
zlato se nachází jako ryzí – 104 mg Au/
Horského potoka na těžké kovy (akcesorické minerály)
kg a váže na sebe také stříbro.
Tab. III. Výsledky semikvantitativní poměrné analýzy vyrýžovaného zlatonosného písku+) z koryta Horského potoka v roce 2007
Plošná analýza
SPA – oblast A
SPA – oblast B
x*
sx
prvek
x**
x max
prvek
mg/kg
prvek
x**
xmax
prvek
mg/kg
O
Na
Mg
Al
Si
Y
P
Zr
S
K
Ca
Ti
La
Ce
Pr
Nd
Cr
Mn
Fe
Suma
Z
46,35
1,80
0,74
6,01
23,33
0,97
0,80
0,90
0,24
0,84
1,32
7,30
1,11
1,40
0,18
0,51
0,05
0,37
5,77
100,00
at. čís.
0,87
0,14
0,06
0,25
1,43
0,19
0,06
0,55
0,02
0,05
0,06
0,81
0,30
0,18
0,13
0,10
0,04
0,19
0,20
0,02
14,43
O
Na
Mg
Al
Si
Y
P
Zr
S
Ag
Th
U
K
Ca
Ti
La
Ce
Pr
Nd
Cr
Sm
Mn
Fe
Au
suma
Z
35,12
1,06
0,51
0,68
2,22
3,44
10,00
2,52
0,05
1,02
2,56
0,94
0,03
0,55
0,36
7,73
15,27
1,43
5,63
0,06
0,68
0,11
0,63
7,41
100,00
at. čís.
54,42
2,33
0,79
1,65
11,83
4,62
12,92
30,23
0,13
11,03
6,69
1,79
0,15
1,01
1,06
11,93
24,20
2,78
9,86
0,28
2,12
0,35
1,44
88,97
max.
35,14
K
Cr
Si
Sm
Mn
Ti
Mg
Pr
Al
Ca
Fe
Zr
Ag
Na
U
Si
Y
Nd
Th
Au
La
P
Ce
O
suma
0,298
0,677
2,08
7,86
8,08
16,7
18,0
23,8
24,2
24,5
26,7
37,2
37,1
40,2
45,0
65,2
122
142
159
207
326
350
668
1106
3457,496
O
Na
Mg
Al
Si
Y
P
Zr
S
Cd
Ag
Th
U
K
Ca
Ti
La
Ce
Pr
Nd
Cr
Mn
Gd
Fe
Dy
Er
Yb
suma
Z
40,13
0,56
0,65
1,35
3,37
9,13
11,12
3,35
0,11
0,05
0,24
1,46
0,65
0,23
0,58
0,25
5,99
11,93
1,27
4,62
0,07
0,05
0,12
0,83
0,73
0,58
0,59
100,00
at. čís.
49,13
1,54
3,70
5,69
14,68
34,93
13,46
36,92
0,37
0,59
1,12
4,94
2,95
1,75
1,25
0,80
12,21
23,56
2,95
9,90
0,11
0,14
1,47
2,88
3,58
3,01
2,80
max.
28,31
Cd
Mn
Cr
Gd
S
K
Ag
Ti
Mg
Ca
Na
Er
Fe
Yb
Zr
U
Dy
Al
Pr
Th
Si
Nd
La
Y
Ce
P
O
suma
0,745
0,859
0,927
1,32
1,40
2,02
4,61
5,09
7,58
7,70
8,76
10,1
10,8
11,3
12,7
13,2
13,7
16,3
18,2
24,4
28,0
69,0
89,8
175
179
182
628
1522,511
Pozn.: +) množství vyrýžovaného písku z cca 27,5 kg mokrého písku činilo po jeho úplném vysušení 17,617 g; *) x [hm. %] – plošná analýza vyrýžovaného písku
(vzorek na karbonové pásce 8 × 12 mm, průměrná hodnota ze tří analýz – vždy z různých ploch 4 × 4 mm na téže pásce); **) x [hm. %] – bodová SPA analýza
akcesorických mikročástic jemně vyrýžovaného písku (na karbonové pásce vybrány 2 plochy rozměru A, B 942 × 942 µm, na každé analyzováno vždy 12 mikročástic (zrn) o střední velikosti 110,8 ± 24,2 µm); xmax [hm. %] – maximální koncentrace prvku v souboru 12 mikročástic; mg/kg – spodní analyzované množství
prvku vázaného na akcesorické (těžké) minerály v zrnech vyrýžovaného písku v oblasti A, resp. B, vzorku písku na karbonové pásce.
S l é vá re ns t v í . LV I I I . č e r ve n e c– s r p e n 2010 . 7– 8 295
z historie
prvek
K a r e l St r á n s k ý / D r a h o m í r a J a n o v á / P e t r L e v í č e k / K a r e l K ř í ž e k / L u b o m í r St r á n s k ý
tvoří v pegmatitech a nachází se v metamorfovaných horninách
a v sedimentech. Minerál xenotim je také mírně radioaktivní.
Množství obou minerálů (jejichž názvy jsou řeckého původu:
monaxo – osamělý, xenotimos – pohostinský) ve vyrýžovaném
písku potoka jsou sice v daném případě pod mezí jejich spolehlivé detekovatelnosti metodou rtg. difrakční analýzy, avšak
metoda SPA umožňující párovou korelační analýzu analyzovaných prvků potvrdila párovou korelaci lanthanidů s fosforem
a kyslíkem a yttria, thoria a uranu s fosforem a kyslíkem jako
statisticky významnou. Pokud jde o prvek zirkonium, lze soudit, že jde o minerál zirkon ZrSiO4, jehož tvrdost je podle Mohse 7,5 stupně, který vzniká ve vyvřelých horninách a některých
metamorfovaných horninách, vyskytuje se často v sedimentech
a jako drahokam je znám už od antických dob.
uranu a zirkonia. Zmíněné prvky jsou velmi pravděpodobně
vázány na minerály monazit, xenotim a zirkon. Množství zlata ve vyrýžovaném písku bylo stanoveno v poměrném množství 104 mg Au/kg s odchylkou 52 mg Au/kg.
Z experimentů a z výsledků jejich analýz plyne, že ve zlatonosném písku Horského potoka bylo pro sběratelské účely vyrýžováno zlato poměrně vysoké ryzosti 21,4 až 23,8 karátů (což
podle puncovního zákona odpovídá ryzosti [15] 892 až 992
‰). Podle přehledu, který sestavil J. Waldhauser [16], je tato
ryzost srovnatelná s ryzostí zlata ložisek ležících na české straně Českomoravské vrchoviny – z Orlíku u Humpolce 990 ‰ a
Zlaténky u Humpolce 998 ‰ a dokonce vyšší, než je ryzost
zlata z Kašperských Hor 865 ‰.
L i t e ra t u ra
Z ávě r
V příspěvku jsou popsány zkušenosti a výsledky získané s rýžováním zlata ze zlatonosných písků Horského potoka v lokalitě Opatovské zákopy severozápadně od vesnice Hory. Experimenty s rýžováním zlata proběhly jednoduchými prostředky pomocí rýžovací pánve a splavu. V roce 1985 byly spojeny s mikroanalýzou vyrýžovaných zlatěnek a bilanční analýzou, jejíž výsledky jsou v tab. I a II. V roce 2007 bylo rýžováno jen pomocí rýžovací pánve, přičemž vyrýžovaný písek
obsahující minerály o vysoké měrné hmotnosti (včetně zlata)
byl analyzován jako celek metodou semikvantitativní poměrné
analýzy, jejíž výsledky jsou uspořádány v tab. III a na obr. 7.
Vyrýžovaný písek obsahoval vysoký podíl kovů vzácných zemin – lanthanidů, značný podíl yttria, radioaktivního thoria,
[1] MERTA, J.: Zaniklé zlaté doly u Hor. In Archeologia technika. Brno : Technické muzeum v Brně, 1984, s. 19–22.
[2] HOSÁK, L.: Historický místopis země Moravsko/Slezské.
Praha : ACADEMIA, 2004, 1 145 s. ISBN 80-200-1225-7.
[3] MĚŘÍNSKÝ, Z.: Hornické vsi Velké a Malé Štítky u Svojkovic u Hor (okres Jihlava a Třebíč). In Archeologia technika. Brno : Technické muzeum v Brně, 1984, s. 23–43.
[4] HOSÁK, L. – ŠRÁMEK, R.: Místní jména na Moravě a ve
Slezsku I, A–L. Praha : ACADEMIA, 1970, 576 s.
[5] DUDEK, A.: Vysvětlivky k přehledné geologické mapě
ČSSR 1972 – 1 : 200 00. M-33-XXVIII. Jindřichův Hradec,
Geofond, N ČSAV 1972, s . 79 (stať zpracoval L. Odehnal).
[6] STRUŽ, J. – STUDÝNKA, B.: Zlato. Od magie až po finanční spekulace. Praha : Mladá fronta, 1985.
POZVÁNKA
Společnost ALUCAST, s. r. o., Tupesy, výrobce vysoce jakostních
přesných Al odlitků si vás dovoluje pozvat na v pořadí již 3. konferenci
...KREATIVNÍ ŘEŠENÍ VAŠICH ODLITKŮ
z historie
Konference se uskuteční dne 9. září 2010.
V dopoledních hodinách budou účastníci konference informováni obchodní ředitelkou (R. Dostálkovou, DiS.) formou přednášky
o obchodních aktivitách společnosti. O průběhu technické přípravy výroby, aplikaci ISO 9100, o výrobě náročných odlitků pro
letecké použití a o konstrukčních zásadách promluví technický
ředitel (Ing. F. Šmatelka). Výrobní ředitel (Ing. L. Tesař) seznámí
účastníky s implementací informačního systému ve společnosti.
O kontrole odlitků, která dnes probíhá na penetrační lince, na
rentgenu Y.MU 2000, na spektrometru Q4 Tasman, na trhacím
stroji ZWICK, odborně promluví ředitelka kvality (L. Perutková).
V odpoledních hodinách proběhne mimo prohlídky společnosti
ALUCAST, s odborným doprovodem, vernisáž a otevření výstavy
s názvem ODLITEK. Vernisáž bude zahájena ve 14.00 hod. společnou výstavou uměleckých odlitků sochaře Otmara Olivy a odlitků vyrobených ve společnosti ALUCAST, s. r. o., pod názvem
ODLITKY PRO RADOST, KRÁSU, POTĚŠENÍ I UŽITEK.
DEN PRO „PODLITEK v ALUCASTu“
bude zakončen varhanním koncertem v bazilice na Velehradě.
Bližší informace: ALUCAST, s. r. o., tel.:
�����������������
572 597 783
[email protected]��������������������
., mob. 737 322 200
296 S l é vá re ns t v í . LV I I I . č e r ve n e c– s r p e n 2010 . 7– 8
[7] KRUŤA, T.: Moravské nerosty a jejich literatura 1940 až
1965. Brno : Moravské muzeum, 1966, 379 s.
[8] BURKART, E.: Moravské nerosty a jejich literatura. Praha
: NČSAV, 1953.
[9] STRÁNSKÝ, K. – LEVÍČEK, J. – ROBLÍČEK, T.: Příspěvek
k rýžování zlata na Horském potoce. In Archeologia technika. Brno : Technické muzeum v Brně, 1987, s. 19–22.
[10] STRÁNSKÝ, K. – JANOVÁ, D. – POSPÍŠILOVÁ, S. – DOBROVSKÁ, J.: Poměrná semikvantitativní mikroanalýza těžkých kovů v horninách, struskách a rudách. Hutnické listy, 2009, roč. LXII, č. 3, s. 84–89. ISSN 0018- 8069.
[11] STRÁNSKÝ, K. – JANOVÁ, D. – POSPÍŠILOVÁ, S. – DOBROVSKÁ, J.: Možnost poměrné semikvantitativní mikroanalýzy těžkých kovů v horninách, rudninách a struskách. Slévárenství, 2009, roč. LVII, č. 7–8, s. 268–270.
ISSN 0037- 6825.
[12] POSPÍŠILOVÁ, S. a kol.: The suitable methods of the determination of the trace elements in accesory minerals.
In Acta Metallurgica Slovaca Conference, č. 1, 2010,
s. 141–144.
[13] MEDENBACH, O. – SUSSIECKOVÁ-FORNEFELDOVÁ, C.:
Minerály. Praha : Knižní klub, Ikar, 1995, 287 s. ISBN
80-7176-207-5, ISBN 80-85830-97-3.
[14] PELLANT, CH. – PELLANTOVÁ, H.: Horniny a minerály.
Martin : Osveta, 2000, 256 s. ISBN 80-217-0582-5.
[15] PÍŠEK, F.: Nauka o materiálu I. Praha : NČSAV, 1957, 754 s.
[16] WADLHAUSER, J.: Poznatky o keltském a středověkém
rýžování zlata v západní části Českomoravské Vysočiny
(lokalita Leskovice na Pelhřimovsku). In Archeologia technika – 3. Brno : Technické muzeum v Brně, 1987, s. 31–64.
Firma Slezský kámen, a. s.,
nabízí litinovou drť
a granulát
Litinovou drtí
se rozumí ostrohranné částice vzniklé drcením
litinového granulátu, vyrobeného rozstřikem
tekutého kovu. Litinová drť patří do skupiny
kovových tryskacích prostředků.
Je vyráběna v souladu s mezinárodní normou
ISO 11124-1,2.
Litinové granuláty
jsou vyráběny v souladu s technickou specifikací
výrobce č. TP 5501-01-98, a to v následujících
velikostech: 0,5–1,6 mm; 1,6– 2,5 mm;
2,5– 3,5 mm; 3,5– 4,5 mm; 4,5– 6,3 mm
a dále pak dle požadavků zákazníka.
Nabízíme k odprodeji stroj
na provádění tahových zkoušek
Příklady použítí
Základní popis trhacího stroje:
Výrobce: Wolpert GmbH, Schaffhausen, Švýcarsko
Typ: 30 TUZ 757, univerzální zkušební stroj s hydraulickým měřením síly
Rok výroby: 1984
Hmotnost: příčník 1 250 kg
převodník
250 kg
hydrostanice
150 kg
Náplň: 60 l hydraulického oleje
Zkušební síla: 300 kN
Dokumentace k dispozici: výkresy základů, výkresy upínacích hlav, schéma elektrického zapojení, schéma hydraulického zapojení.
Litinová drť
– tryskání odlitků, ocelových materiálů, zdrsňování kovových
materiálů, odrezování, odstraňování galvanizace a starých
nátěrů, otryskávání fasád budov, řezání a broušení kamenných
prvků, zábavná pyrotechnika (světlice, prskavky apod.),
přísada do speciálních betonů na ochranu proti radioaktivnímu záření, do tvrdých betonů, ochrana betonu proti
kyselým a uhličitým vodám při pilotáži, při injektáži, atd.
Litinový granulát
– čištění kotlů, lodní závaží, závaží pro rybářské sítě, výplň
trezorů.
Chemické složení
– C 2,80–3,20 %; Mn 0,40–0,70 %; Si 1,20–2,00 %;
P 0,30–0,60 %; S 0,15–0,25 %
Tvrdost
650–850 HV 5
z historie
Tento stroj je plně funkční, byl pravidelně kalibrován a servisován autorizovaným servisem. V současné době je uložen demontovaný v našem skladu.
Stroj lze modernizovat ve smyslu vyhodnocování výsledků na PC (modernizace výstupu výsledku je běžně prováděna speciální firmou), v současnosti se výsledky odečítají na přehledných budících.
Při zprovoznění stroje můžeme doporučit firmu, která se o stroj celou dobu
starala a také na zaučení obsluhy lze kontaktovat pracovníky, kteří na něm
pracovali v MŽ, a. s.
Více informací
Cena: 200 000 Kč (dle domluvy)
Platební podmínky: lze dohodnout splátkový kalendář
K prodeji nabízí:
Ing. Zdeněk Herzán, Střední Hejčínská 355/8, 779 00 Olomouc
IČ: 73253570, DIČ: 6009131634
Bankovní spojení: ČSOB Olomouc, č. ú. 226375761/0300
Kontakt: +420 603 522 236, [email protected], [email protected]
Slévárna Písečná, 790 82 Písečná
tel.: +420 584 423 125, fax: +420 584 423 119
www.abrasive.cz
S l é vá re ns t v í . LV I I I . č e r ve n e c– s r p e n 2010 . 7– 8 297
ediční plán 2011
číslo
uzávěrka pro
zasílání podkladů
číslo vyjde
tematické zaměření
1–2
1. 12. 2010
24. 2. 2011
Všeobecně zaměřené číslo
3–4
10. 2. 2011
14. 4. 2011
Progresivní slévárenské technologie
5–6
6. 4. 2011
14. 6. 2011
Představení firem na veletrhu GIFA (28. 6.–2. 7. 2011)
7–8
10. 6. 2011
26. 8. 2011
Konference ALUMINIUM
9–10
14. 7. 2011
27. 10. 2011
Hodnocení veletrhu GIFA 2011
11–12
12. 10. 2011
16. 12. 2011
Vady odlitků
Media – Daten 2011
Ausgabe
Einsendeschluss
1–2
1. 12. 2010
Erscheinungstermin
Themenbereich
24. 2. 2011
Allgemeine Themen
3–4
10. 2. 2011
14. 4. 2011
Progressive Giessereitechnologien
5–6
6. 4. 2011
14. 6. 2011
Forstellung der Firmen – GIFA (28. 6.–2. 7. 2011)
ALUMINIUM Tagung
7–8
10. 6. 2011
26. 8. 2011
9–10
14. 7. 2011
27. 10. 2011
Bewertungsberichte zur Giessereimesse GIFA 2011
11–12
12. 10. 2011
16. 12. 2011
Gussfehler
Schedule of editions for 2011
Issue No
Deadline
Publication Date
Special Topic
1–2
December 1th, 2010
February 24 , 2011
3–4
February 10 th, 2011
April 14th, 2011
Advanced foundry technologies
5–6
April 6th, 2011
June 14th, 2011
Presentation of firms at the GIFA Fair
(28 th June–2nd July 2011)
7–8
June 10 th, 2011
August 26th, 2011
9–10
July 14 , 2011
October 27 , 2011
11–12
th
th
th
October 12 , 2011 December 16 , 2011
th
th
General topic number
ALUMINIUM Conference
Evaluation of the GIFA Fair 2011
Casting defects
297
297
ceník inzerce 2011
145
umístění
velikost 100
210
125
265
265
210
85
170
170
cena inzerátu (Kč) čb.
čb.+1 bar.
barva
1. strana
–
–
22 000,–
210 × 297
2. strana
–
–
20 000,–
210 × 297
170 × 265
3. strana
–
–
19 500,–
210 × 297
170 × 265
4. strana
–
–
21 000,–
210 × 297
170 × 265
170 × 265
–
–
22 500,–
210 × 297
12 500,–
15 600,–
18 600,–
210 × 297
1/2 A4
6 300,–
7 800,–
9 300,–
1/4 A4
3 150,–
3 900,–
4 700,–
1/3 A4
4 200,–
5 200,–
6 200,–
297
75
265
298 horizontálně
210 × 145
vertikálně
170 × 265
100 × 297
170 × 125
170 × 75
70 × 297
vlepený list (A4) dodaný zákazníkem
17 000,–
volně vložený list dodaný zákazníkem
9 000,–
125
85
vertikálně
UVNITŘ
1 A4
70
horizontálně
OBÁLK A
1 list (2 A4)
170
rozměry (š × v) v mm
na spad
do zrcadla
55
S l é vá re ns t v í . LV I I I . č e r ve n e c– s r p e n 2010 . 7– 8
85 × 265
85 × 125
55 × 265
Download

stáhnout [pdf] - Časopis SLÉVÁRENSTVÍ