SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Bakalářský studijní program:
Ekonomika a management
Studijní obor:
Účetnictví a finanční řízení podniku
POHLEDÁVKY A ZÁVAZKY – JEJICH
ZACHYCENÍ V ÚČETNICTVÍ.
POHLEDÁVKY PO LHŮTĚ SPLATNOSTI
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor:
Zuzana HORECKÁ
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Ladislav ŽALIO
Znojmo, 2010
Prohlášení:
Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Pohledávky a závazky – jejich zachycení
v účetnictví. Pohledávky po lhůtě splatnosti jsem vypracovala samostatně a veškerou
použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v seznamu použitých
zdrojů.
Ve Znojmě dne ……………
……………………………
Zuzana HORECKÁ
Poděkování
Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce Ing. Ladislavu Žaliovi za cenné
rady a připomínky při zpracování této práce.
ABSTRAKT
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou pohledávek a závazků účetní jednotky.
V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy a charakterizovány jednotlivé účty, které
se týkají zúčtovacích vztahů. Je zaměřena především na pohledávky a závazky
z obchodního styku. Popisuje jejich vznik, účtování a zánik. Jsou zde také rozebírány
pohledávky po lhůtě splatnosti, tvorba opravných položek k těmto pohledávkám a jejich
odpisy. V praktické části jsou uvedeny základní informace o vybraném podniku a rozbor
jeho pohledávek a závazků. Dále je v práci provedena analýza podniku související
s pohledávkami a závazky.
Klíčová slova: pohledávky, závazky, zúčtovací vztahy, pohledávky po lhůtě splatnosti
ABSTRACT
This bachelor thesis is occupied oneself by question of claims and obligations
of accounting entity. In theoretic part are explained basic fundamentals and characterized
single accounts which are concern debtors and creditors. This work is aim mainly
on claims and obligations from commercial relation. It describes their rise, accounting
and extinction. There are analyzing claims after payback period, creation of corrective
entries to this claims and their taxes depreciation too. In practical part are written basic
information about select company and dissection his claims and obligations. Than in this
work is carried out analyze of company which is connected with claims and obligations.
Keys words: claims, obligations, debtors and creditors, claims after payback period
OBSAH
ÚVOD....................................................................................................................................8
CÍL PRÁCE A METODIKA …………………………………………………………....10
1
TEORETICKÁ ČÁST...............................................................................................11
1.1
PRÁVNÍ ÚPRAVA ...................................................................................................11
1.2
OBECNÁ ČÁST .......................................................................................................12
1.3
POHLEDÁVKY ........................................................................................................13
1.3.1 Oceňování pohledávek.....................................................................................13
1.3.2 Účtování pohledávek .......................................................................................14
1.4
ZÁVAZKY.…………………………………………………………………………………...…15
1.4.1 Účtování závazků.............................................................................................15
1.5
ÚČTOVÁ TŘÍDA 3 – ZÚČTOVACÍ VZTAHY ...............................................................15
1.5.1 Pohledávky z obchodních vztahů ....................................................................16
1.5.2 Závazky z obchodních vztahů..........................................................................17
1.5.3 Zúčtování se zaměstnanci a institucemi...........................................................18
1.5.4 Zúčtování daní a dotací....................................................................................19
1.5.5 Pohledávky ke společníkům a sdružení ...........................................................21
1.5.6 Závazky ke společníkům a sdružení ...............................................................21
1.5.7 Jiné pohledávky a závazky ..............................................................................22
1.5.8 Přechodné účty aktiv a pasiv ...........................................................................22
1.5.9 Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování......................24
1.6
SMĚNKY JAKO PLATEBNÍ PROSTŘEDEK ..................................................................24
1.7
DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY .......................................................................................25
1.7.1 45 – Rezervy ....................................................................................................25
1.7.2 46 – Bankovní úvěry........................................................................................26
1.7.3 47 - Dlouhodobé závazky ................................................................................26
1.7.4 48 – Odložený daňový závazek a pohledávka .................................................27
1.8
INVENTARIZACE POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ ...........................................................27
1.9
ZÁNIK POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ ..........................................................................27
1.10 POHLEDÁVKY A ZÁVAZKY V CIZÍ MĚNĚ .................................................................28
1.11 POHLEDÁVKY PO LHŮTĚ SPLATNOSTI ....................................................................28
1.11.1 Odpis pohledávky do nákladů..........................................................................29
1.11.2 Opravné položky k pohledávkám ....................................................................30
2
PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................32
2.1
TEDOM s. r. o. .......................................................................................................32
2.1.1 Základní údaje o společnosti............................................................................32
2.1.2 Předmět podnikání ...........................................................................................32
2.1.3 Historie společnosti..........................................................................................33
2.1.4 Kvalita..............................................................................................................33
2.1.5 Vývoz...............................................................................................................34
2.1.6 Orgány společnosti a společníci ......................................................................34
2.1.7 Zaměstnanci .....................................................................................................35
2.1.8 Pohledávky a závazky......................................................................................35
2.1.8.1 Vykazování pohledávek a závazků v rozvaze ...............................................35
2.1.8.2 Pohledávky za odběrateli.............................................................................38
2.1.8.3 Pohledávky po lhůtě splatnosti ....................................................................39
2.1.8.4 Závazky z obchodní vztahů ..........................................................................47
2.1.8.5 Pohledávky a závazky podniku v cizí měně..................................................50
2.1.8.6 Zúčtování se zaměstnanci ............................................................................51
2.1.8.7 Dotace..........................................................................................................52
2.1.8.8 Úvěry............................................................................................................52
2.1.8.9 Rezervy.........................................................................................................53
2.1.8.10 Odložený daňový závazek a pohledávka ....................................................53
2.1.9 Finanční analýza podniku ................................................................................53
2.1.9.1 Výsledek hospodaření ..................................................................................54
2.1.9.2 Likvidita podniku .........................................................................................54
2.1.9.3 Zadluženost ..................................................................................................56
2.1.9.4 Ukazatele aktivity.........................................................................................58
2.2
PRAKTICKÉ PŘÍKLADY ..........................................................................................60
ZÁVĚR ...............................................................................................................................64
POUŽITÉ ZDROJE ...............................................................................................................66
SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A GRAFŮ .............................................................................67
SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................69
SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................70
ÚVOD
S pohledávkami a závazky se setkávají všechny podnikatelské subjekty. Každá účetní
jednotka totiž nakupuje a prodává své výrobky, zboží nebo služby.
Nejčastěji se u podnikatelských subjektů vyskytují pohledávky a závazky z obchodních
vztahů. Jedná se o prodej na fakturu, kdy dodavatel za poskytnuté plnění vystaví fakturu
svému zákazníkovi s určitou dobou splatnosti a tím mu umožní odklad platby, poskytne
mu tzv. obchodní úvěr. Naopak odběratel účtuje o faktuře přijaté. Je pro něj výhodné
nakupovat výrobky nebo služby tímto způsobem, protože je může již využívat, aniž by
za ně musel ihned zaplatit. Někteří dodavatelé poskytují svým odběratelům při okamžité
úhradě faktury slevu (skonto), záleží tedy na podniku jestli se mu tato možnost vyplatí,
zda má dostatek volných peněžních prostředků na okamžitou úhradu nebo je pro něj
výhodnější počkat do data splatnosti.
Výše a rychlost splácení pohledávek má vliv na likviditu dodavatele. V současné době
představuje
platební
neschopnost
jeden
z vážných
ekonomických
problémů,
který ovlivňuje finanční zdraví podniku. Každá společnost by proto měla mít přehledný
systém řízení pohledávek. Pohledávky by měly být pod neustálou kontrolou již
od okamžiku svého vzniku.
Před problémovými pohledávkami se může podnikatelský subjekt zabezpečit už před jejich
vznikem. Jedná se o zjišťování informací o budoucích, ale i stálých obchodních partnerech,
důsledné zpracování obchodních smluv nebo jištění pohledávek zajišťovacími instrumenty.
Někdy ani tato opatření nepomohou a dodavatelé svůj závazek neuhradí, podniku
tak vznikají pohledávky po splatnosti. Měl by tedy učinit příslušné kroky k jejich
vymáhání. Pokud dojde k úhradě pohledávky po lhůtě splatnosti, může firma požadovat
zaplacení penále, za nedodržení termínu. Stává se však, že dlužník svůj dluh neuhradí.
Aby účetnictví věrně a poctivě zobrazovalo skutečnost, jsou k pohledávkám po splatnosti
tvořeny opravné položky.
8
Podniku nevznikají pohledávky a závazky pouze k obchodním partnerům, ale i k ostatním
subjektům. Musí účtovat o svých vztazích vůči zaměstnancům, společníkům, k institucím
sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění nebo státu z důvodu placení daní.
9
CÍL PRÁCE A METODIKA
CÍL PRÁCE
Cíl bakalářské práce spočívá ve vysvětlení základních pojmů týkajících se pohledávek
a závazků, v popisu jednotlivých účtů, které souvisí s touto problematikou. Bude
vysvětleno účtování běžných účetních případů v podniku. Také se zaměřím na pohledávky
po lhůtě splatnosti. Jaký je jejich účetní dopad na výsledek hospodaření a daňový vliv
na základ daně z příjmů právnických osob. Pokusím se nastínit některé možnosti,
jak předcházet vzniku těchto pohledávek. Dále bude provedena analýza pohledávek
a závazků vybraného podniku.
METODIKA
Bakalářská práce se skládá ze dvou na sebe navazujících částí, teoretické a praktické.
Nejprve jsem si nastudovala potřebné informace, které jsem získala z odborné literatury,
právních předpisů a internetových zdrojů. Tyto poznatky jsem využila především při psaní
teoretické části.
Druhá kapitola této práce se týkala praktické části. Pro ni jsem využila poskytnuté
podklady i veřejně dostupné informace o podniku. Na základě těchto podkladů jsem
provedla analýzu pohledávek a závazků. Pro lepší přehlednost a srozumitelnost textu jsem
v práci používala tabulky, grafy a obrázky.
10
1
TEORETICKÁ ČÁST
1.1
PRÁVNÍ ÚPRAVA
Pohledávky a závazky upravují tyto předpisy:
a) zákony:
Zákon č. 563 / 1991 Sb., o účetnictví
§ 24, odst. 2, 6, 7, § 25, odst. 1 písm. g, §25, odst. 3, § 27 – oceňování pohledávek
a závazků
§ 30 – inventarizace pohledávek a závazků
Zákon č. 586 / 1992 Sb., o daních z příjmů
§ 24 – daňová uznatelnost odpisu pohledávek a opravných položek
Zákon č. 593 / 1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
§ 8, 8a, 8b, 8c – daňová uznatelnost odpisu pohledávek a opravných položek
b) vyhláška:
Vyhláška č. 500 / 2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení č. 563 / 1991 Sb.,
zákona o účetnictví
§ 10, 11 (pohledávky), § 17, 18 (závazky) – vymezení pohledávek a závazků z hlediska
účetní závěrky
§ 60 – oceňování pohledávek a závazků
c) české účetní standardy:
ČÚS č. 005 – Opravné položky
ČÚS č. 006 – Kurzové rozdíly
ČÚS č. 010 – Zvláštní operace s pohledávkami
ČÚS č. 017 – Zúčtovací vztahy [1, s. 91]
11
1.2
OBECNÁ ČÁST
Zúčtovací vztahy (pohledávky a závazky) patří k nejdůležitější oblasti podnikových
financí. Základem pro členění pohledávek a závazků je jejich struktura a členění v rozvaze.
Důležitým kritériem pro jejich členění v účetnictví je doba jejich splatnosti. Za krátkodobé
pohledávky a závazky se považují ty pohledávky a závazky, jejichž doba splatnosti je
kratší než jeden rok, zatímco za dlouhodobé se považují pohledávky a závazky s dobou
splatnosti delší než jeden rok [2, s. 156].
Pohledávky vykazujeme jako majetek podniku (aktiva). Závazky pak jako cizí zdroje
(pasiva).
Účetní jednotky účtují na základě směrné účtové osnovy, která určuje uspořádání
a označení
účtových tříd a účtových skupin. Syntetické účty pro účtování o stavu
a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech
a o výsledku hospodaření si volí účetní jednotka sama. Účetní případy jsou zaznamenány
v deníku (z hlediska časového – chronologicky), v hlavní knize (z hlediska věcného –
systematicky), v knihách analytických účtů (podrobně rozvádějí zápisy hlavní knihy).
Evidenci pohledávek najdeme v knize vydaných faktur (tj. knize pohledávek) a evidenci
závazků v knize došlých faktur (tj. knize závazků).
Kniha pohledávek a závazků obsahuje určité náležitosti, mezi které patří okamžik vzniku
pohledávky nebo závazku, číslo dokladu, text, částka, den splatnosti, úhrada
(den / doklad).
Pohledávky a závazky evidujeme v knize pohledávek a závazků především na základě
přijatých a vydaných faktur, dále pak na základě bankovních výpisů, příjmových
a výdajových pokladních dokladů a vnitřních účetních dokladů.
Každá účetní jednotka musí vést přesnou evidenci o svých pohledávkách a závazcích.
Proto vede k syntetickým účtům, na nichž tyto pohledávky a závazky sleduje, podrobnou
analytickou evidenci. Podle počtu dokladů (přijatých a vydaných faktur, resp. dalších
dokladů) je tato evidence organizována různým způsobem. Většinou se zřizuje
12
pro každého dlužníka a věřitele samostatný analytický účet (konto), jehož zůstatek (saldo)
udává výši pohledávky nebo dluhu. Soubor těchto analytických účtů na se nazývá
saldokonto [1, s. 92].
V účetnictví podnikatelského subjektu nelze v zásadě kompenzovat pohledávky a závazky.
Výjimku tvoří pouze vzájemné vyrovnání pohledávek a závazků mezi dvěma stejnými
subjekty, ve stejné měně a se splatností do jednoho roku [1, s. 92].
1.3
POHLEDÁVKY
Pohledávku můžeme charakterizovat jako právo fyzické nebo právnické osoby (věřitele)
požadovat na druhé osobě (dlužníkovi) plnění vzniklé z určitého závazku. Věřitel má právo
vymáhat v době splatnosti pohledávku, dlužník má povinnost toto plnění uskutečnit,
tj. uspokojit pohledávku [3, s. 125].
Pohledávka vzniká na základě hmotné nebo nehmotné dodávky a zaniká vyrovnáním
závazku dlužníkem.
1.3.1 OCEŇOVÁNÍ POHLEDÁVEK
Oceňování pohledávek upravuje § 25 ZoÚ. Oceňují se třemi způsoby:
Jmenovitou hodnotou (historickou cenou) – cenou při vzniku pohledávky, tj. částkou
uvedenou na faktuře.
Pořizovací cenou – u pohledávek nabytých za úplatu nebo vkladem. Součástí této ceny
jsou i náklady, které s pořízením souvisejí, např. náklady na znalecké ocenění pohledávek,
odměny právníkům nebo provize.
13
Reálnou hodnotou – částkou, za kterou by se pohledávka mohla prodat mezi znalými
a ochotnými stranami při transakcích za obvyklých podmínek. Oceňování touto hodnotou
je upraveno v § 27 ZoÚ. Jedná se o zvláštní režim oceňování pohledávek ke dni roční
účetní závěrky [4, s. 72].
Oceňování souboru pohledávek
V některých případech nastávají situace, kdy společnost pořídí soubor pohledávek
za pevnou, dohodnutou cenu. Tento soubor zpravidla obsahuje pohledávky s různou mírou
pravděpodobnosti jejich splacení. Současné účetní předpisy neumožňují, aby takové
pohledávky byly oceněny jako soubor, tzn. pouze jednou cenou. Smluvní cena za soubor
pohledávek se musí rozdělit na jednotlivé pohledávky, kde rozpočtovou základnou bude
nominální hodnota jednotlivých pohledávek ze souboru [5, s. 197].
1.3.2 ÚČTOVÁNÍ POHLEDÁVEK
Pro účtování pohledávek (krátkodobých i dlouhodobých) je určena především 3. účtová
třída. Účtujeme o nich však i v 0. účtové třídě a 1. účtové třídě.
0. účtová třída
a) Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek
Do účtové skupiny 05 účtujeme o poskytnutých zálohách na dlouhodobý nehmotný
majetek, na dlouhodobý hmotný majetek a na dlouhodobý finanční majetek.
b) Poskytnuté dlouhodobé půjčky
Účtová skupina 06 zahrnuje tyto účty pohledávek: Půjčky a úvěry – ovládající a řídící
osoba, podstatný vliv, Ostatní půjčky.
1. účtová třída – ve skupině 15 účtujeme o poskytnutých zálohách na materiál, zvířata
a zboží.
14
1.4
ZÁVAZKY
Závazky (dluhy) vyjadřují povinnost účetní jednotky uhradit ve formě peněžních
prostředků, dodat zboží, poskytnout službu nebo jiné plnění svým věřitelům. Závazek
vzniká přijetím hmotné nebo nehmotné dodávky od věřitele a zaniká vyrovnáním dluhu.
1.4.1 ÚČTOVÁNÍ ZÁVAZKŮ
O závazcích účtujeme ve 3. účtové třídě, kde jsou zachyceny krátkodobé závazky,
a ve 4. účtové třídě, kde jsou zachyceny dlouhodobé závazky.
O krátkodobých závazcích účtujeme také ve 2. účtové třídě:
231 – Krátkodobé bankovní úvěry. Jedná se o přijaté bankovní úvěry, které jsou splatné
do 1 roku.
232 – Eskontní úvěry. Účtují se zde úvěry poskytnuté bankou na eskontované směnky
nebo jiné cenné papíry, které převzala banka k inkasu do doby jejich splatnosti [1, s. 76].
1.5
ÚČTOVÁ TŘÍDA 3 – ZÚČTOVACÍ VZTAHY
Zúčtovací vztahy jsou vztahy účetní jednotky k jiným subjektům. Tyto vztahy můžeme
rozdělit
na
vnitřní,
které
vznikají
uvnitř
podniku
(pohledávky
a
závazky
vůči zaměstnancům), a vnější, které má podnik k okolí (pohledávky za odběrateli, závazky
vůči dodavatelům). Pohledávky a závazky vznikají z časového nesouladu mezi vykonáním
dodávky a jejich splacením.
Účtová třída 3 zahrnuje pohledávky a závazky z obchodních vztahů, zúčtování
se zaměstnanci a institucemi, zúčtování daní a dotací, pohledávky a závazky
ke společníkům, jiné pohledávky, přechodné účty aktiv a pasiv, opravnou položku
k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování. Již jsem se zmínila, že účetní jednotka si zvolí
15
sama jednotlivé účty účtové osnovy, musí však dodržovat předpisem stanovené účetní
skupiny, proto je v příloze uvedena vzorová účtová osnova.
1.5.1 POHLEDÁVKY Z OBCHODNÍCH VZTAHŮ
K účtování pohledávek z obchodních vztahů je určena skupina 31. Jsou zde zachyceny
dlouhodobé i krátkodobé pohledávky za odběrateli.
311 – Odběratelé. Pohledávky, které firmě vznikají při dodání zboží nebo služeb
odběrateli. Na tento účet se neúčtuje o pohledávkách směnečných.
Účtuje se zde o pohledávkách krátkodobých i dlouhodobých, proto musí být tento účet
analyticky rozlišen. Pokud má podnik pouze několik stálých zákazníků, používá analytické
účty i k rozlišení pohledávek za jednotlivými odběrateli.
Příklad analytického rozlišení:
311.100 – Krátkodobé pohledávky z obchodního styku
311. 200 – Dlouhodobé pohledávky z obchodního styku
Zaúčtování provádíme na základě vystavených faktur (MD 311, DAL 60x, jestliže je firma
plátce DPH účtujeme ještě DAL 343). Pokud se doba splatnosti dlouhodobé pohledávky
nebo závazku změní na krátkodobou nebo naopak, pohledávka se už nepřeúčtovává na jiný
syntetický nebo analytický účet. V rozvaze budou pohledávky, které mají v okamžiku
sestavení účetní závěrky dobu splatnosti kratší než jeden rok, označeny jako krátkodobé
a pohledávky s dobou splatnosti delší než jeden rok jako dlouhodobé.
312 – Směnky k inkasu. Na tomto účtu se účtuje o příjmu směnek cizích, směnek cizích
na vlastní řad a směnek vlastních od odběratelů a jiných dlužníků.
313 – Pohledávky za eskontované cenné papíry. Účtují se zde pohledávky za směnky
(i jiné cenné papíry) předané bance k eskontu.
16
314 – Poskytnuté provozní zálohy. Na tomto účtu evidujeme jako pohledávky zaplacené
provozní zálohy na služby od dodavatelů. Zálohu zaúčtujeme na základě bankovního
výpisu o zaplacení zálohy. Je rozdílné účtovat o poskytnutých zálohách u plátce DPH
a u neplátce.
U neplátce DPH se zaúčtuje zaplacení zálohy (314 / 221), po přijetí faktury za služby
(518 / 321) se provede zúčtování se zálohovou fakturou (321 / 314 nebo - 314 / - 321)
a nakonec se uhradí rozdíl mezi zálohou a fakturou.
U plátce DPH záleží na tom, zda bude záloha poskytnuta ve stejném měsíci, kdy bude
uskutečněno zdanitelné plnění nebo v jiném měsíci než bude uskutečněno zdanitelné
plnění. Pokud je záloha zaplacena ve stejném měsíci, kdy bude uskutečněno zdanitelné
plnění, účtování se provede následujícím způsobem: zaplacení zálohy (314 / 221) → FAP
(cena služeb bez DPH 518 / 321, DPH z celkové hodnoty 343 / 321) → odečet zaplacené
zálohy (- 314 / - 321). Když je záloha poskytnuta v jiném měsíci než bude uskutečněno
zdanitelné plnění, má dodavatel povinnost vystavit daňový doklad na zaplacenou zálohu.
Účetní jednotka zaúčtuje přijetí DD (343 / 314) a po přijetí faktury provede odečet DPH
ze zálohy (- 343 / - 321).
315 – Ostatní pohledávky. Účtují se zde ostatní pohledávky z obchodních vztahů, např.
reklamace vůči dodavatelům, nárok na záruční paušál při převzetí závazků za záruční
opravy [6].
1.5.2 ZÁVAZKY Z OBCHODNÍCH VZTAHŮ
K účtování závazků z obchodních vztahů slouží účtová skupina 32. Jsou zde zachyceny
krátkodobé závazky vůči dodavatelům.
321 – Dodavatelé. Na tento účet se účtují krátkodobé závazky vůči dodavatelům. Účtuje
se zde především o závazcích, které účetní jednotce vznikají z titulu neuhrazených
přijatých faktur za DHM a DNM, materiál, zboží nebo služby. Neúčtuje se sem
o závazcích směnečných. Stejně jako u pohledávek i zde používáme analytické účty.
17
322 – Směnky k úhradě. Účtují se zde krátkodobé směnky vlastní a akceptované směnky
cizí použité k úhradě závazku vůči dodavateli. Směnky mají v tomto případě funkci
platebního prostředku.
324 - Přijaté provozní zálohy. Účtuje se zde o závazku, který vznikl přijetím peněžních
prostředků od odběratelů na budoucí plnění (provedení prací, poskytnutí služeb
nebo dodání zboží). Přijaté provozní zálohy neovlivňují hospodářský výsledek. Rozdílně se
účtuje o přijatých zálohách u plátce DPH a neplátce DPH.
Neplátce DPH účtuje o přijetí zálohy (221 / 324), po vystavení faktury (311 / 60x) provede
zúčtování zálohy (324 / 311 nebo - 311 / - 324) a na základě bankovního výpisu zaúčtuje
doplatek faktury (221 / 311).
Plátce DPH je podle zákona o DPH (§ 21, odst. 1) povinen přiznat daň ke dni uskutečnění
zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni, který nastane dříve. Z toho
vyplývá, že plátci DPH mají povinnost odvádět DPH i z přijatých záloh, přestože ještě
nedošlo k uskutečnění zdanitelného plnění (např. dodávky zboží, výrobků, služeb).
Do 15 dnů se musí vystavit daňový doklad, na základě kterého si druhá strana odečte DPH
[1, s. 94]. Účtování se provede následujícím způsobem: přijetí zálohy (221 / 324) →
vystavení DD (324 / 343) → FAV (cena bez DPH 311 / 60x, DPH 311 / 343) → odečet
přijaté zálohy bez DPH (- 311 / - 324) → odečet DPH ze zálohy (- 311 / - 343).
325 – Ostatní závazky. Účtuje se zde o ostatních krátkodobých závazcích jako jsou
například uplatněné reklamace odběratelů.
1.5.3 ZÚČTOVÁNÍ SE ZAMĚSTNANCI A INSTITUCEMI
V účtové skupině 33 jsou zachyceny nejen závazky a pohledávky vůči zaměstnancům,
ale také k institucím sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění.
331 – Zaměstnanci. Na tomto účtu jsou zachyceny závazky z pracovněprávních vztahů
včetně sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, případně k jiným fyzickým osobám
18
(kromě závazků ke společníkům ze závislé činnosti) a jejich zúčtování. Zúčtovací
a výplatní listina je analytickou evidencí k účtu 521 – Mzdové náklady. Podle ní se
vyhotoví vnitřní účetní doklad, který je účetním dokladem pro účtování mezd
a zdravotního a sociální pojištění zaměstnanců dané účetní jednotky [7]. Položky, které
snižují závazek vůči zaměstnancům, se účtují na stranu MD. Mezi tyto položky patří:
srážky na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, záloha na daň z příjmu ze závislé
činnosti, penzijní připojištění, spoření, výživné atd.
333 – Ostatní závazky vůči zaměstnancům. Různé závazky vůči zaměstnancům,
např. nárok zaměstnanců na náhradu cestovních výdajů [6].
335 – Pohledávky za zaměstnanci. Zaměstnavateli vznikají pohledávky za zaměstnanci,
pokud zaměstnanci poskytne zálohu na nákup materiálu, na služební cestu nebo pokud je
zaměstnanci předepsána k náhradě škoda, kterou způsobil na majetku zaměstnavatele.
336 – Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění.
Ve prospěch tohoto účtu se účtují závazky ze závislé činnosti zaměstnanců i účetní
jednotky k institucím sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. Na vrub účtu se
účtují nároky na nemocenské dávky.
Sociální a zdravotní pojištění odvádí za zaměstnance zaměstnavatel. Pro lepší přehled
o tom, kolik se má odvést na SZ a kolik na ZP, se kromě syntetických účtů používají
i účty analytické (např. 336.100 – Sociální zabezpečení, 336.200 – Zdravotní pojištění).
1.5.4 ZÚČTOVÁNÍ DANÍ A DOTACÍ
V účtové skupině 34 se účtuje zejména o vztazích vůči finančním orgánům z titulu
daňových povinností účetních jednotek, ať už z hlediska daňového poplatníka, nebo plátce
daně. Dále se zde účtuje o dotacích z veřejných rozpočtů [5, s. 236].
341 – Daň z příjmů. Účetní jednotka, jako daňový poplatník, má povinnost účtovat
na tento účet o dani z příjmů. Na vrub účtu se účtuje o zaplacených daňových
19
zálohách (MD 341 / DAL 221), které poplatník platí během roku. Ve prospěch účtu se pak
účtuje daňový závazek za zdaňovací období, který je pro účetní jednotku zároveň
nákladem – zaúčtování MD 591 (Daň z příjmů z běžné činnosti – splatná), 593 (Daň
z příjmů z mimořádné činnosti – splatná) / DAL 341.
342 – Ostatní přímé daně. Na tomto účtu se účtuje o daních z příjmů ze závislé činnosti,
které účetní jednotka jako plátce daně odvádí za zaměstnance (poplatníky), a o srážkové
dani při výplatě dividend.
343 – Daň z přidané hodnoty. Daň z přidané hodnoty je nepřímá daň, která se neplatí
přímo, ale je zahrnuta v ceně materiálu, zboží nebo služeb. Při nákupu, tj. na vstupu, má
plátce daně nárok na odpočet DPH, proto ji eviduje jako pohledávku za finančním úřadem
(MD 343). Při prodeji, tj. na výstupu, musí plátce k ceně svých výkonů připočítat DPH,
která se účtuje jako závazek k finančnímu úřadu (DAL 343). Plátce daně sestavuje
čtvrtletně nebo měsíčně (podle obratu) daňové přiznání, ve kterém zjistí celkovou výši
daňového závazku nebo daňové pohledávky.
345 – Ostatní daně a poplatky. Na tomto účtu účtujeme o spotřebních daních
(z minerálních olejů, tabákových výrobků, líhu, piva, vína a meziproduktů), dani silniční,
dani z nemovitostí, dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí, ale také o soudních
a správních poplatcích nebo clu.
346 – Dotace ze státního rozpočtu, 347 – Ostatní dotace. Dotace jsou nenávratně
poskytnuté peněžní prostředky ze státního rozpočtu (účet 346) nebo z obecních
a městských rozpočtů (účet 347) na přesně vymezený účel [1, s. 123].
Rozlišujeme dva druhy dotací:
Dotace k úhradě nákladů (provozní dotace) – jsou určeny na úhradu provozních nákladů.
Nárok na dotaci se účtuje na stranu MD 346, 347 a DAL 648 – Ostatní provozní výnosy.
Dotace na pořízení dlouhodobého majetku (investiční dotace) – snižují vstupní cenu
pořizovaného dlouhodobého majetku (účtování MD 346, 347 a DAL 042 – Pořízení
dlouhodobého hmotného majetku).
20
1.5.5 POHLEDÁVKY KE SPOLEČNÍKŮM A SDRUŽENÍ
V účtové skupině 35 se účtuje o pohledávkách za společníky, za účastníky sdružení
a za členy družstva.
351 – Pohledávky – ovládající a řídící osoba, 352 – Pohledávky – podstatný vliv.
Účtuje se zde např. o poskytnutých půjčkách podnikům ve skupině, které spolu s účetní
jednotkou tvoří konsolidovaný celek.
353 – Pohledávky za upsaný základní kapitál. Účtují se zde pohledávky ke společníkům
za nesplacené vklady do ZK.
354 – Pohledávky za společníky při úhradě ztráty. Účtuje se zde o předpisu ztráty
k náhradě společníkům (typické u obchodních společností).
355 – Ostatní pohledávky za společníky a členy družstva. Na tomto účtu se účtuje např.
o poskytnutých půjčkách společníkům od společnosti.
356 – Pohledávky k účastníkům sdružení. Účtujeme zde o pohledávkách k účastníkům
sdružení.
1.5.6 ZÁVAZKY KE SPOLEČNÍKŮM A SDRUŽENÍ
O závazcích ke společníkům, k účastníkům sdružení a členům družstva se účtuje v účtové
skupině 36.
361 – Závazky – ovládající a řídící osoba, 362 – Závazky – podstatný vliv. Účtuje se
zde např. o přijatých půjčkách od podniků ve skupině, které spolu s účetní jednotkou tvoří
konsolidovaný celek.
21
364 – Závazky ke společníkům při rozdělování zisku. Účtují se zde závazky
ke společníkům ve výši jejich podílů na zisku společnosti nebo družstva.
365 – Ostatní závazky ke společníkům a členům družstva. Účtují se zde např.
krátkodobé závazky z půjček od společníků obchodní společnosti [6].
366 – Závazky ke společníkům a členům družstva ze závislé činnosti. Na tomto účtu se
účtuje o závazcích ke společníkům z pracovně právních vztahů.
367 – Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů. Účtuje se zde
o závazcích, které účetní jednotce vznikly jako akcionáři nebo společníkovi v jiné
obchodní společnosti, za dosud nesplacené CP nebo vklady.
368 – Závazky k účastníkům sdružení. Účtuje se zde o závazcích
k účastníkům
sdružení.
1.5.7 JINÉ POHLEDÁVKY A ZÁVAZKY
Jiné pohledávky a závazky jsou evidovány v účtové skupině 37. Účtuje se zde především
o pohledávkách z prodeje podniku (371), o závazcích při koupi podniku (372),
o pohledávkách a závazcích z pevných termínových operací (373), o pohledávkách
z pronájmu (374), o pohledávkách z vydaných dluhopisů (375), o nakoupených opcích
(376), o prodaných opcích (377), o jiných pohledávkách (378) jako je např. pohledávka
za pojišťovnou při náhradě škody, o jiných závazcích (379) jako jsou
závazky
vůči celním orgánům z titulu vyměřeného cla a DPH, popř. spotřební daně.
1.5.8 PŘECHODNÉ ÚČTY AKTIV A PASIV
O časovém rozlišení se účtuje v účtové třídě 38. Účetní jednotka účtuje o časovém
rozlišení, aby zjistila správný HV za příslušné účetní období, protože často dochází
22
k časovému nesouladu mezi vznikem výdajů a nákladů i příjmů a výnosů. Povinnost
časového rozlišení vzniká, pokud se účetní případ týká více než jednoho účetního období.
Rozeznáváme časové rozlišení v užším pojetí a širším pojetí.
Časové rozlišení v užším pojetí – pro časové rozlišení v užším pojetí musí být splněny
současně následující 3 podmínky:
- účel vynaložené částky,
- přesná částka,
- období, ke kterému se částka vztahuje [1, s. 153].
Účty časového rozlišení v užším pojetí:
381 – Náklady příštích období. Jedná se o výdaje běžného období, které souvisí zcela
nebo alespoň z části s hospodářskými operacemi příštích období [1, s. 153]. Patří sem např.
nájemné placené dopředu (včetně finančního leasingu).
382 – Komplexní náklady příštích období. Komplexní náklady příštích období nelze,
na rozdíl od nákladů příštích období, vztáhnout k jedinému nákladovému účtu 5. účtové
třídy. Musí být proto sledovány ve vztahu k účelu jejich vynaložení. Jako komplexní
náklady příštích období bývají účtovány např. náklady na přípravu a záběh nové výroby,
časově rozlišované náklady na technický rozvoj apod. [1, s. 155]
383 – Výdaje příštích období. Účtuje se zde o závazcích, které již vznikly, ale dosud se
neuskutečnil výdaj. Typickým příkladem je případ nájemného placeného pozadu [1,
s. 156].
384 – Výnosy příštích období. Jedná se o částky přijaté v běžném období, které věcně
patří do výnosů v dalších obdobích. Patří sem například předem přijaté nájemné, částky
přijatých paušálů předem na zajištění servisních služeb, přijaté předplatné apod. [1, s. 157]
385 – Příjmy příštích období. Účtuje se zde o částkách, které nebyly ke dni uzavírání
účetních knih přijaty, ale věcně a časově souvisí s výnosy běžného účetního období. Jedná
se zejména o výnosové provize, provedené a odebrané dosud nevyúčtované práce a služby,
pojišťovnou přiznané, ale dosud neuhrazené pojistné plnění [1, s. 158].
23
Časové rozlišení v širším pojetí – používá se tehdy pokud není známa některá z podmínek
časového rozlišení v užším pojetí [1, s. 153]. Typickými účty časového rozlišení v širším
pojetí jsou dohadné účty a rezervy.
Účty časového rozlišení v širším pojetí:
388 – Dohadné účty aktivní, 389 – Dohadné účty pasivní. Dohadné položky představují
pohledávky a závazky, které sice věcně patří do běžného období, avšak není dosud přesně
známa jejich velikost [1, s. 159]. Účet 388 použije účetní jednotka např. k zaúčtování
pohledávky za pojišťovnou v důsledku pojistné události, kdy ještě nebyla poskytnuta
pojistná náhrada a pokud pojišťovna do konce účetního období nepotvrdila výši náhrady.
Účet 389 se používá k zaúčtování závazků jako jsou nevyfakturované dodávky materiálu,
zboží, plynu, elektrické energie.
1.5.9 OPRAVNÁ
POLOŽKA
K
ZÚČTOVACÍM
VZTAHŮM
A VNITŘNÍ ZÚČTOVÁNÍ
Do účtové skupiny 39 se zahrnuje opravná položka k pohledávkám (účet 391), vnitřní
zúčtování (účet 395) a spojovací účet při sdružení (účet 398).
1.6
SMĚNKY JAKO PLATEBNÍ PROSTŘEDEK
Směnka je cenný papír vyhotovený ve formě předepsané zákonem č. 191 / 1950 Sb.,
směnečným a šekovým, jehož podepsáním se dlužník zavazuje věřiteli uhradit svůj
závazek. Směnky jsou oblíbeným platebním prostředkem, díky řadě výhod (snadná
vymahatelnost směnečného dluhu, obchodovatelnost směnky, možnost předání směnky
bance k eskontu).
24
Směnky k inkasu – evidují se na účtu 256 – Dluhové CP se splatností do 1 roku držené
do splatnosti. Na tomto účtu zůstanou až do uhrazení pohledávky dlužníkem. Rozdíl
mezi částkou uvedenou na směnce a nominální hodnotou pohledávky, který zaplatí
odběratel při splatnosti, je úrok (DAL 662 – Úroky).
Eskont směnky – pokud majitel směnky potřebuje získat peněžní prostředky dříve, než je
datum splatnosti směnky, může směnku postoupit bance k eskontu. Banka směnku odkoupí
za nižší částku než je její nominální hodnota (diskont) a účetní jednotka tak získá eskontní
úvěr, který eviduje na účtu 232 – Eskontní úvěry. Rozdíl mezi nominální hodnotou směnky
a částkou připsanou na účet se zaúčtuje do nákladů na stranu MD účtu 562 – Úroky [1, s.
104].
Směnky k úhradě – na účtu 322 – Směnky k úhradě se účtuje o krátkodobých směnkách
ve funkci úvěrového platebního prostředku z hlediska dlužníka (o dlouhodobých směnkách
se účtuje na účtu 478 – Dlouhodobé směnky k úhradě). Rozdíl mezi směnečnou částkou
a nominální hodnotou závazku se zaúčtuje do nákladů (562 – Úroky).
1.7
DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY
Dlouhodobé závazky jsou zachyceny ve 4. účtové třídě v účtových skupinách 45 – 48.
Jedná se o závazky účetní jednotky, jejichž doba splatnosti je delší než 1 rok.
1.7.1 45 – REZERVY
Rezervy vytváří účetní jednotka ke krytí očekávaných výdajů v budoucnu. Jsou pro účetní
jednotku nákladem (552 / 451 nebo 554 / 459), při jejich čerpání dochází ke snížení
nákladů.
Rozlišujeme zákonné a ostatní rezervy. Zákonné rezervy (451 – Rezervy
podle zvláštních právních předpisů) mohou být tvořeny podle ZoR pouze na opravy DHM,
který je ve vlastnictví účetní jednotky a jehož doba odpisování je 5 a více let. Jsou daňově
uznatelným nákladem. Rezerva nesmí být tvořena na jedno zdaňovací období. Lze ji tvořit
25
maximálně 3 – 10 zdaňovacích období v závislosti na odpisové skupině, ve které je DHM
zařazen. Ostatní rezervy (459) jsou všechny rezervy, které nesplňují podmínky stanovené
zákonem o rezervách (např. rezerva na záruční opravy) a proto nejsou daňově uznatelným
nákladem.
1.7.2 46 – BANKOVNÍ ÚVĚRY
Jedná se o úvěry splatné za dobu delší než jeden rok. Způsob účtování je stejný jako
u krátkodobých úvěrů. Úvěr může být převeden na běžný účet podniku, odkud je pak
čerpán, nebo může být čerpán přímo z úvěrového účtu. Při splácení úvěru dochází
k umořování dluhu (461 / 221) a placení úroků (562 / 221), tj. ceny za poskytnutí úvěru.
1.7.3 47 - DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY
Dlouhodobé závazky mohou podniku vzniknout z různých titulů. Může se jednat
o závazky, které má účetní jednotka k podnikům ve skupině (471 – Dlouhodobé závazky –
ovládající a řídící osoba, 472 – Dlouhodobé závazky – podstatný vliv), vydané úvěrové CP
s dobou splatnosti delší než 1 rok (473 – Emitované dluhopisy), dlouhodobý pronájem
(474 – Závazky z pronájmu), přijaté zálohy od odběratelů, jejichž doba zúčtování přesáhne
časový horizont jednoho roku (475 – Dlouhodobé přijaté zálohy),
závazky
vůči dodavatelům na dobu delší než 1 rok (476 – Dlouhodobé závazky z obchodních
vztahů), vydané směnky na úhradu závazků se splatností delší než 1 rok (478 –
Dlouhodobé směnky k úhradě), vklad tichého společníka (479 – Ostatní dlouhodobé
závazky).
26
1.7.4 48 – ODLOŽENÝ DAŇOVÝ ZÁVAZEK A POHLEDÁVKA
O odloženém
daňovém
závazku
a pohledávce
(účet
481) se
musí
účtovat
kvůli přechodným rozdílům, které účetní jednotce vznikají například z rozdílů mezi účetní
a daňovou zůstatkovou hodnotou DM nebo při tvorbě opravných položek.
1.8
INVENTARIZACE POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ
Účelem inventarizace je zjistit:
a) zda stav pohledávek a závazků v účetnictví odpovídá skutečnému stavu,
b) zda reálná hodnota pohledávek není nižší, než je jejich účetní hodnota,
c) zda hodnota závazků není vyšší, než jejich účetní hodnota [5, s. 246].
Při
inventarizaci
je
nutné
odsouhlasit
zůstatky
jednotlivých
závazkových
a pohledávkových účtů se skutečnou hodnotou pohledávek a závazků, tj. provést
dokladovou inventarizaci (zůstatky musí souhlasit s knihou faktur – saldokonto). Je také
vhodné provést odsouhlasení zůstatků (minimálně u významných položek) pohledávek
a závazků u odběratelů a dodavatelů [1, s. 172].
1.9
ZÁNIK POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ
Nejčastější způsob zániku pohledávek a závazků je jejich splnění v peněžní
nebo nepeněžní formě. K úhradě může dojít jednorázově nebo po částech ve splátkách.
Mezi další způsoby zániku pohledávek a závazků patří:
- případy, kdy zanikají pohledávky a závazky a současně jsou nahrazovány jinou
pohledávkou či závazkem, např. dohoda o nahrazení dosavadního závazku závazkem
novým [2, s. 159],
- vzájemné započtení pohledávek a závazků,
- ostatní případy (prominutí dluhu, nemožnost splnění, uplynutí doby).
27
1.10 POHLEDÁVKY A ZÁVAZKY V CIZÍ MĚNĚ
Pohledávky a závazky vzniklé z transakcí zejména se zahraničními obchodními partnery
bývají většinou vyjádřeny v cizí měně. Proto zákon o účetnictví vyžaduje, aby účetní
jednotky o těchto případech účtovaly jak v českých korunách, tak i v cizích měnách.
Účetní jednotka se může rozhodnout mezi dvěma způsoby, jak bude přepočítávat cizí
měnu na českou ke dni uskutečnění účetního případu:
- metoda denních kurzů – používá se kurz ČNB platný v den uskutečnění účetního
případu,
- metoda pevných kurzů – četní jednotka stanoví k určitému datu kurz a používá ho
po vymezené období (maximálně však po dobu účetního období). Pokud je vyhlášena
devalvace nebo revalvace české koruny, musí účetní jednotka pevný kurz změnit.
Pro potřeby oceňování pohledávek a závazků v cizí měně se za okamžik uskutečnění
zdanitelného plnění považuje den vystavení faktury u dodavatele a den přijetí faktury
u odběratele. V důsledku změny kurzů domácí měny k cizím měnám dochází ke kurzovým
rozdílům, které mohou vzniknout při úhradě pohledávky nebo závazku, ale také na konci
účetního období.
Při vzniku pohledávky (nebo závazku) dochází k přepočtu kurzem platným v den vzniku
účetního případu. Úhrada v cizí měně je přepočtena kurzem platným v den platby. Vzniklý
kurzový rozdíl se účtuje podle jeho povahy do finančních nákladů (563 – Kurzové ztráty)
nebo do finančních výnosů (663 – Kurzové zisky). Tyto rozdíly ovlivňují přímo HV a jsou
daňově účinné [1, s. 99].
1.11 POHLEDÁVKY PO LHŮTĚ SPLATNOSTI
Pohledávky po lhůtě splatnosti účetní jednotce vznikají, pokud dlužník nemůže
nebo nechce splatit svůj dluh ke dni uvedenému ve smlouvě nebo na faktuře. Doba
splatnosti pohledávek bývá nejčastěji 14 dní, ale může být i delší nebo kratší, záleží pouze
28
na rozhodnutí podniku. Věřitel musí zahrnout hodnotu pohledávky do výnosů a zdanit ji
daní z příjmů (výnos se váže ke dni, ve kterém byla dodávka splněna, nikoli ke dni jejího
zaplacení), i přesto že své peníze nikdy neuvidí. To může vést v podniku k problémům
s likviditou. Mezi způsoby jak zabránit nesplacení pohledávek patří: platba předem, záloha,
pojištění pohledávek, ručení, bankovní záruka, smluvní pokuta, zástavní právo, factoring
nebo forfaiting. Pokud však dojde ke vzniku pohledávek po splatnosti, může věřitel využít
některý z následujících způsobů vymáhání: telefonický kontakt, osobní kontakt, písemná
upomínka, vymáhání prostřednictvím vymáhací agentury, soudní vymáhání, exekuce,
konkurz.
Pohledávky po lhůtě splatnosti se znehodnocují stoupajícím rizikem z hlediska inkasa
a mohou se přeměnit na pohledávky nedobytné. Kdyby byly pohledávky po lhůtě
splatnosti ponechány v účetnictví původních nominálních hodnotách, účetní závěrka
by neposkytovala věrný obraz finanční situace podniku. Problém přecenění pohledávek
řeší účetnictví prostřednictvím dvou nástrojů: odpisem pohledávky do nákladů, přeceněním
na nižší cenu pomocí opravné položky [1, s. 125].
1.11.1 ODPIS POHLEDÁVKY DO NÁKLADŮ
Odpis pohledávky znamená přímé a trvalé snížení její hodnoty, které se zaúčtuje
do nákladů na stranu MD 546 souvztažně s účtem pohledávky DAL 311. Odpisování se
provádí u pohledávek, o kterých víme, že jsou nedobytné. Pokud se pohledávka
stoprocentně odepíše, dojde k jejímu vyřazení z majetku podniku. Rozlišuje se účetní
a daňové hledisko odpisování pohledávek.
Účetní hledisko – odpisování se provádí podle skutečné míry nedobytnosti. Pohledávka se
účetně odepíše, např. pokud ji podnik přestane vymáhat, protože náklady na vymáhání by
převyšovaly výtěžek. Daňově však odpis nebude účinný.
Daňové hledisko – vychází se ze zákona o dani z příjmů, který stanoví, kdy může účetní
jednotka provést jednorázový odpis pohledávky do daňových nákladů. Může se jednat
o případy, kdy je dlužník v konkurzním řízení, soud zrušil konkurz pro nedostatek majetku
29
dlužníka, dlužník zemřel a pohledávka nemohla být vymáhána na dědicích, došlo k zániku
dlužníka nebo se na jeho majetek vztahuje exekuce.
1.11.2 OPRAVNÉ POLOŽKY K POHLEDÁVKÁM
Na základě inventarizace se vytváří opravná položka k pohledávkám, která představuje
nepřímé a dočasné snížení jejich hodnoty, aby ocenění odpovídalo jejich skutečné hodnotě.
Jedná se tedy o pohledávky po splatnosti, u nichž se předpokládá, že by mohly být
v budoucnu uhrazeny a tím by došlo ke zrušení opravné položky.
Podle výše rizika, že nebudou pohledávky uhrazeny, je můžeme rozdělit na pochybné
pohledávky (pohledávka nebude pravděpodobně uhrazena v plné výši), sporné
pohledávky (vede se spor o jejich uznání a zaplacení) a nedobytné pohledávky (soud
rozhodl o nedobytnosti pohledávky, dlužník neexistuje). Na pochybné a sporné pohledávky
se vytváří OP [7].
U pohledávek rozeznáváme opravné položky zákonné a účetní. Zákonné OP upravuje
zákon č. 593 / 1992 Sb. o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Účetní OP tvoří
podnik podle vlastního rozhodnutí. Způsob tvorby je zanesen do interních účetních směrnic
[8].
Zákonné OP se vytváří k pohledávkám za dlužníky, kteří jsou v insolvenčním řízení (OP
ve výši 100 %), k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994. Od 1. ledna
2006 můžeme tvořit OP k tzv. nevýznamným pohledávkám (jejich hodnota nesmí
přesáhnout 30 000 Kč k jednomu dlužníkovi, OP až do výše 100 %, pokud od doby
splatnosti uplynulo nejméně 12 měsíců).
30
Tabulka č. 1: Zákonné opravné položky k nepromlčeným pohledávkám
Doba po splatnosti
Výše OP
více než 6 měsíců
20 % účetní hodnoty pohledávky
více než 12 měsíců
33 % účetní hodnoty pohledávky
více než 18 měsíců
50 % účetní hodnoty pohledávky
více než 24 měsíců
66 % účetní hodnoty pohledávky
více než 30 měsíců
80 % účetní hodnoty pohledávky
více než 36 měsíců
100 % účetní hodnoty pohledávky
Zdroj: Práce autora, na základě zákona č. 593 / 1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu
daně z příjmů
K účtování OP se používají nákladové účty 558 – Tvorba a zúčtování zákonných
opravných položek a 559 – Tvorba a zúčtování ostatních opravných položek. Na tyto
účty účtujeme na stranu MD. Účet 558 se používá pro účtování zákonné OP, je tedy
daňově uznatelným nákladem. Účet 559 se použije v případě, že účtujeme účetní OP, jedná
se pouze o účetní náklad, který nesníží základ daně z příjmů. Jako souvztažný účet se
používá účet 391 – Opravná položka k pohledávkám, u kterého je vhodné použít
analytické účty (například pro členění OP k nepromlčeným pohledávkám, OP k drobným
pohledávkám) [8].
OP se zaúčtují předpisem 558 / 391 (zákonné) nebo 559 / 391 (účetní) . Pokud bude
pohledávka, na kterou byla vytvořena OP, uhrazena, dojde k jejímu zrušení v plné výši
391 / 558. OP se také zruší, pokud bude pohledávka následně odepsána jako nedobytná.
31
2
PRAKTICKÁ ČÁST
2.1
TEDOM s. r. o.
2.1.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SPOLEČNOSTI
Název:
TEDOM s. r. o.
Právní forma:
společnost s ručením omezeným
Sídlo:
Výčapy 195
674 01 Třebíč
Datum zápisu do obchodního rejstříku: 30. prosince 1991
Identifikační číslo:
433 71 931
Základní kapitál:
10 000 000 Kč
Obrázek č. 1: Logo společnosti
2.1.2 PŘEDMĚT PODNIKÁNÍ
Společnost TEDOM s. r. o. se zabývá především těmito činnostmi:
• Vývojem, výrobou a prodejem kogeneračních jednotek malých a středních výkonů
na bázi plynových motorů
• Výrobou elektrické energie a tepla
• Projekcí a výrobou elektrických rozvaděčů
• Výrobou spalovacích motorů stabilních i mobilních
• Výrobou autobusů
32
2.1.3 HISTORIE SPOLEČNOSTI
Společnost TEDOM s. r. o. byla založena Josefem Jelečkem v Třebíči v roce 1991,
předmětem její činnosti byl vývoj, výroba a prodej kogeneračních jednotek s plynovými
pístovými spalovacími motory. Postupem času rozšířila svoji činnost i do ostatních měst
(Hořovice, Jablonec nad Nisou). V Jablonci nad Nisou vlastní firma od roku 2003 závod
po společnosti LIAZ, díky němuž je schopná vyrábět vlastní motory a také autobusy.
Po společnostech Iveco Czech Republic (dříve KAROSA) a SOR Libchavy se společnost
TEDOM s. r. o. stala v roce 2004 třetím výrobcem autobusů v České republice.
V současnosti se výrobní závody firmy nacházejí ve Výčepech, v Třebíči, Jablonci
nad Nisou a Hořovicích.
2.1.4 KVALITA
Všechny výrobní procesy podléhají přísné kontrole. Společnost prodává energeticky
úsporné technologie (kogenerační jednotky) a dodává tepelné a elektrické energie s co
možná nejvyšší účinností při výrobě. Prodejem autobusů, které jsou určeny pro městskou
dopravu a jsou poháněny zemním plynem, dochází k úspoře primárních energetických
zdrojů a snížení emisí skleníkových plynů.
Problematiku životního prostředí zvažuje firma při rozhodování o všech svých činnostech.
Cílem je prevence znečištění a neustálé zlepšování stavu životního prostředí s ohledem na
platnou legislativu a jiné požadavky.
Společnost se také snaží splnit požadavky svých zákazníků. Služby musí být úplné, musí
odpovídat očekávání zákazníka a musí být poskytovány v požadované jakosti v souladu se
zákony a dalšími předpisy. Za úspěšnou činností společnosti stojí systematické a průhledné
řízení práce na všech stupních.
33
Od roku 2001 je ve společnosti TEDOM s. r. o. certifikován systém řízení kvality
podle norem ISO 9001 : 2000 a od roku 2004 vlastní firma certifikát podle norem
na ochranu životního prostředí ISO 14001 : 2004.
2.1.5 VÝVOZ
TEDOM s. r. o. vyváží své výrobky do Evropy, Asie, Severní a Jižní Ameriky, Austrálie,
ale také do jižní Afriky. V současnosti má již své zákazníky ve 40 zemích světa. Podíl
exportu na výnosech v roce 2008 byl 43 %.
Graf č. 1: Podíl exportu na výnosech v letech 2006-2008
100%
23%
35%
80%
43%
60%
40%
77%
65%
57%
20%
0%
2006
Tuzemsko
2007
2008
Zahraničí
Zdroj: TEDOM s. r. o.
2.1.6 ORGÁNY SPOLEČNOSTI A SPOLEČNÍCI
Statutárním orgánem je jednatel. Společnost má dva jednatele, kteří mají právo za ni
jednat. Má tři společníky, kteří vlastní podle výše vkladů ve společnosti tyto obchodní
podíly: 37,5 % (vloženo 3 750 000 Kč), 37,5 % (vloženo 3 750 000 Kč) a 25 % (vloženo
2 500 000 Kč). Všechny vklady jsou splaceny.
34
2.1.7 ZAMĚSTNANCI
Tabulka č. 2: Počet zaměstnanců v letech 2002-2008
Rok
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Počet zaměstnanců
108
237
346
343
395
470
485
Zdroj: Práce autora
Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že počet zaměstnanců firmy se neustále zvyšuje. V roce
2003 se jejich počet zdvojnásobil oproti roku 2002, poté došlo k dalšímu navýšení. Jen
v roce 2005 došlo k nepatrnému snížení stavu pracovníků. V dalších letech však opět
narůstají jejich počty. I když má společnost v této době v důsledku finanční krize méně
zakázek, snaží se zamezit propouštění pracovníků.
2.1.8 POHLEDÁVKY A ZÁVAZKY
Pohledávky a závazky účtuje firma pomocí účetního softwaru. Při účtování používá
syntetické účty české účetní osnovy, ke kterým si vytvořila potřebné analytické účty.
2.1.8.1 Vykazování pohledávek a závazků v rozvaze
V tabulce jsou zobrazeny pohledávky podniku v letech 2005-2008. Částky jsou uváděny
v tis. Kč. Při zpracování jsem vycházela z čisté hodnoty pohledávek. Tabulku jsem
zpracovala na základě účetních výkazů za jednotlivé roky.
35
Tabulka č. 3: Pohledávky podniku v letech 2005-2008 (v tis. Kč)
POLOŽKA
2005
A.
Pohledávky za upsaný základní kapitál
C.
Oběžná aktiva
C.II.
Dlouhodobé pohledávky
C.II. 1. Pohledávky z obchodních vztahů
2. Pohledávky – ovládající a řídící osoba
3. Pohledávky – podstatný vliv
4. Pohledávky za společníky, členy
družstva a za účastníky sdružení
5. Dlouhodobé poskytnuté zálohy
6. Dohadné účty aktivní
7. Jiné pohledávky
8. Odložená daňová pohledávka
C.III. Krátkodobé pohledávky
C.III. 1. Pohledávky z obchodních vztahů
2. Pohledávky – ovládající a řídící osoba
3. Pohledávky – podstatný vliv
4. Pohledávky za společníky, členy
družstva a za účastníky sdružení
5. Sociální zabezpečení a zdravotní
pojištění
6. Stát – daňové pohledávky
7. Krátkodobé poskytnuté zálohy
8. Dohadné účty aktivní
9. Jiné pohledávky
Zdroj: Práce autora na základě rozvahy podniku
ROK
2006
2007
2008
383 395
687 532
903 165
956 995
23 151
12 450
8 891
8 488
2 321
4 609
3 847
3 084
2 321
6 092
5 044
5 404
139 265
68 777
128 712
74 333
207 122
120 063
252 931
170 471
25 002
10 800
830
21 354
948
43 041
4 551
35 760
20 274
8 714
269
5 429
25 160
4 192
702
2 141
23 932
2 948
14 238
1 954
27 943
11 663
621
1 922
Z tabulky je patrné, že se podnik snaží minimalizovat dlouhodobé pohledávky a naopak
dochází k nárůstu pohledávek krátkodobých. Více než 50 % krátkodobých pohledávek
podniku tvoří pohledávky z obchodních vztahů.
V následující tabulce jsou uvedeny závazky podniku v letech 2005-2008. Částky jsou
uvedeny v tis. Kč. Opět jsem vycházela z účetních výkazů jednotlivých let.
36
Tabulka č. 4: Závazky podniku v letech 2005-2008 (v tis. Kč)
POLOŽKA
2005
B.
Cizí zdroje
B.I.
Rezervy
B.I. 1. Rezervy podle zvláštních právních
předpisů
2. Rezerva na důchody a podobné závazky
3. Rezerva na daň z příjmů
4. Ostatní rezervy
B.II.
Dlouhodobé závazky
B.II. 1. Závazky z obchodních vztahů
2. Závazky – ovládající a řídící osoba
3. Závazky – podstatný vliv
4. Závazky ke společníkům, členům
družstva a k účastníkům sdružení
5. Dlouhodobé přijaté zálohy
6. Vydané dluhopisy
7. Dlouhodobé směnky k úhradě
8. Dohadné účty pasivní
9. Jiné závazky
10. Odložený daňový závazek
B.III.
Krátkodobé závazky
B.III. 1. Závazky z obchodních vztahů
2. Závazky – ovládající a řídící osoba
3. Závazky – podstatný vliv
4. Závazky ke společníkům, členům
družstva a účastníkům sdružení
5. Závazky k zaměstnancům
6. Závazky ze sociálního zabezpečení
a zdravotního pojištění
7. Stát – daňové závazky a dotace
8. Krátkodobé přijaté zálohy
9. Vydané dluhopisy
10. Dohadné účty pasivní
11. Jiné závazky
B.IV.
Bankovní úvěry a výpomoci
1. Bankovní úvěry dlouhodobé
2. Krátkodobé bankovní úvěry
3. Krátkodobé finanční výpomoci
Zdroj: Práce autora na základě rozvahy podniku
ROK
2006
2007
2008
312 743
802 165
832 483
816 911
37 219
4 017
35 043
38 282
15 933
31 866
22 455
14 764
4 017
19 110
6 416
13 304
5 006
1 310
6 759
12 284
5 006
1 310
150
6 609
194 840
60 267
554 500
110 650
578 326
119 892
613 099
122 707
21 701
4 411
23 263
5 002
1 020
1 200
14 034
2 925
16 144
3 437
2 143
9 917
4 017
2 254
113 358
411 221
420 477
442 519
811
1 302
503
1 428
6 422
1 406
15 879
1 475
67 380
47 754
238 642
158 915
217 804
133 908
158 771
104 803
19 626
79 727
83 895
53 968
Z tabulky můžeme vyčíst, že více než 50 % cizích zdrojů tvoří krátkodobé přijaté zálohy.
V roce 2006 a 2007 dochází ve firmě ke snižování dlouhodobých závazků, od roku 2008
však opět rostou. Krátkodobé závazky se v podniku každý rok zvyšují.
37
2.1.8.2 Pohledávky za odběrateli
Jelikož se jedná o obchodní společnost, patří pohledávky z obchodních vztahů k nejčastěji
se vyskytujícím pohledávkám. Pro jejich evidenci používá společnost účet 311 –
Pohledávky za odběrateli, ke kterému vede analytickou evidenci podle jednotlivých
odběratelů
(311.001
–
Pohledávka
za odběratelem
A,
311.002
–
Pohledávka
za odběratelem B …). Mezi další používané účty patří účet 314 – Poskytnuté provozní
zálohy a účet 315 – Ostatní pohledávky.
Příklad - poskytnutí provozní zálohy:
Firma odebírá od společnosti ALFA materiál v hodnotě 100 000 Kč, DPH (20 %)
20 000 Kč. Společnost ALFA požaduje zaplacení zálohy ve výši 60 000 Kč.
1. Přijetí zálohové faktury
neúčtujeme
2. VBÚ – zaplacení zálohy
3. FAP za zboží – cena bez DPH
– DPH
4. Zúčtování zálohy
5. VBÚ – doplatek faktury
60 000 Kč
314 / 221
100 000 Kč
111 / 321
20 000 Kč
343 / 321
- 60 000 Kč
314 / 321
60 000 Kč
321 / 221
Příklad – účtování reklamace při dodání materiálu:
Firmě došel materiál od dodavatele BETA v hodnotě 50 000 Kč, DPH (20 %) 10 000 Kč.
Při přejímce se zjistilo, že je materiál poškozený. Firma ho bude reklamovat.
1. FAP za materiál – cena bez DPH
– DPH
2. VÚD – reklamační nárok
50 000 Kč
111 / 321
10 000 Kč
343 / 321
50 000 Kč
315 / 111
- 50 000 Kč
315 / 321
- 10 000 Kč
343 / 321
3. Dodavatel uzná reklamační nárok
dobropis od dodavatele – cena bez DPH
– DPH
Vnitřní předpisy firmy upravují způsob řízení pohledávek z obchodních vztahů. Je zde
popsáno jak zabránit vzniku pohledávek po lhůtě splatnosti. Také je tu uveden způsob,
38
jakým bude firma řešit vymáhání pohledávek po lhůtě splatnosti a povinnosti odpovědných
zaměstnanců za pohledávky. Každý zaměstnanec odpovědný za pohledávky (obchodník)
má na starost určité odběratele podle jednotlivých zemí (např. obchodník A se stará o
pohledávky za odběrateli z České republiky, obchodník B – pohledávky za odběrateli
z Ruska, obchodník C – pohledávky za odběrateli z Číny a Mexika atd.).
Před uzavřením smlouvy odpovědný zaměstnanec prověří potenciálního odběratele. Pokusí
se o něm zjistit, pokud je to možné, co nejvíce informací. Zjišťuje, jaké je jeho postavení
na trhu, jak je spolehlivým a důvěryhodným obchodním partnerem, zda není v konkurzním
řízení. Také zajistí jména odpovědných osob, se kterými bude jednat, a kontakty na ně.
V případě, že se jedná o nového zákazníka nebo o velkou zakázku pro stávajícího
zákazníka, požaduje podnik před započetím výroby zaplacení zálohy. Pokud odběratel
neuhradí fakturu včas, je mu účtováno penále.
2.1.8.3 Pohledávky po lhůtě splatnosti
Společnost eviduje pohledávky podle jednotlivých odběratelů a také podle doby jejich
splatnosti. Pohledávky, které jsou po lhůtě splatnosti, rozděluje dle doby, která uběhla
od data, kdy měly být splaceny. V podniku je neustále sledován stav těchto pohledávek.
Zjišťuje se, zda v některém období nedochází ke znepokojivému nárůstu, jak se změnil
jejich stav ke konci roku oproti začátku roku, jestli došlo k jejich zvýšení nebo snížení.
Následující grafy zobrazují stav pohledávek po lhůtě splatnosti ve společnosti na začátku
roku 2008 a na jeho konci.
39
Graf č. 2: Pohledávky po lhůtě splatnosti k 1. 1. 2008 (v tis. Kč)
4872
5647
72
3160
5930
do 30 dnů
do 60 dnů
do 360 dnů
360 a více dnů
do 180 dnů
Zdroj: Práce autora
Graf č. 3: Pohledávky po lhůtě splatnosti k 31. 12. 2008 (v tis. Kč)
2539
920
4201
11 378
3014
do 30 dnů
do 60 dnů
do 360 dnů
360 a více dnů
Zdroj: Práce autora
40
do 180 dnů
Z grafů můžeme na první pohled vyčíst, že počet pohledávek po lhůtě splatnosti do 30 dnů
se ke konci roku téměř zdvojnásobil, na začátku roku tvořily tyto pohledávky po splatnosti
29 % z celkové hodnoty, na jeho konci už však dosahovaly 51 %. Naopak pohledávky
po splatnosti do 60 dnů tvořily 30 % z celkové hodnoty na počátku sledovaného období
a 13 % na jeho konci. K výraznému poklesu došlo také u pohledávek, které byly
po splatnosti déle než 360 dnů, na počátku roku tvořily 25 % a na jeho konci 12 %. Díky
tomu můžeme vidět, že se situace podniku zlepšila, protože čím kratší doba uplynula
od splatností pohledávek, tím větší má podnik šanci, že pohledávky budou v budoucnu
uhrazeny. Společnost by si však měla dávat pozor na pohledávky, které jsou po splatnosti
více než 180 dní, aby se nedostala do problémů.
Postup při vzniku pohledávek po splatnosti
Když nedojde k úhradě pohledávky ve stanovené lhůtě, odpovědný pracovník kontaktuje
dlužníka nejprve telefonicky nebo e-mailem a vyzve ho k zaplacení. Pokud ani
po telefonické výzvě neuhradí svůj dluh, bude mu zaslána písemně upomínka, ve které
bude podnik požadovat vysvětlení, proč nemůže zaplatit, a upozorní ho na možnou sankci
v podobě penále za pozdní úhradu. Také po něm bude požadovat, aby uznal svůj závazek.
Jestliže dlužník nemá dostatek peněžních prostředků, aby svůj dluh vyrovnal, může se
s podnikem dohodnout na splátkách. Pohledávka, která je po splatnosti déle než tři roky,
bude předána k soudnímu řízení.
OPRAVNÉ POLOŽKY K POHLEDÁVKÁM
Společnost tvoří opravné položky k pohledávkám a k zásobám.
Opravné položky firma tvoří netto způsobem, tj. zaúčtován pouze rozdíl mezi celkovou
výší opravných položek v minulém účetním období a celkovou výší opravných položek
v platném účetním období.
41
Společnost stanoví opravné položky pro pochybné pohledávky podle vlastní analýzy
platební schopnosti svých zákazníků. Daňové opravné položky jsou tvořeny dle platných
právních norem.
Firma tvoří zákonné i účetní opravné položky. K pohledávkám po lhůtě splatnosti nad 180
dnů do 360 dnů je tvořena účetní opravná položka nad rámec daňové opravné položky
do výše 50 % hodnoty pohledávky a k pohledávkám po lhůtě splatnosti nad 360 dnů je
tvořena účetní opravná položka nad rámec daňové opravné položky do výše 100 %
hodnoty pohledávky. Tvorba účetní opravné položky se zaúčtuje předpisem 559 / 391
a její rozpuštění 391 / 559. Tvorba zákonné opravné položky se zaúčtuje následovně
558 / 391 a její zrušení 391 / 558. Pokud se jedná o nedobytnou pohledávku, může ji firma
(daňově nebo nedaňově) odepsat předpisem 546 / 311.
Příklad - tvorba zákonné opravné položky:
Podnik má pohledávku po splatnosti v hodnotě 10 000 Kč. Pokud nebylo zahájeno soudní
řízení, může vytvořit OP pouze ve výši 20 % hodnoty pohledávky. Jestliže bylo zahájeno
soudní řízení, bude postup následující:
Tabulka č. 5: Tvorba zákonných opravných položek
Doba po splatnosti
Výše zákonné opravné
(v měsících)
položky (v %)
Kč
6
20
2 000
12
33
3 300
18
50
5 000
24
66
6 600
30
80
8 000
36
100
10 000
Zdroj: Práce autora
V níže uvedené tabulce je přehled vytvořených opravných položek podniku v jednotlivých
letech.
42
Tabulka č. 6: Velikost opravných položek k pohledávkám v letech 2005-2008 (v tis. Kč)
Rok
2005
2006
2007
2008
Opravné položky
982
2943
4227
3097
Zdroj: Práce autora
PŘEHLED POHLEDÁVEK PO LHŮTĚ SPLATNOSTI V LETECH 2005-2008
Rok 2005
Krátkodobé pohledávky
139 265 tis. Kč
Pohledávky z obchodního styku
69 759 tis. Kč
Pohledávky z obchodního styku po korekci OP
68 777 tis. Kč
Souhrnná výše pohledávek po lhůtě splatnosti k 31. 12.
14 648 tis. Kč
z toho: do 30 dnů
5 420 tis. Kč
do 60 dnů
5 688 tis. Kč
do 180 dnů
1 312 tis. Kč
do 360 dnů
156 tis. Kč
nad 360 dnů
2 072 tis. Kč
Rok 2006
Krátkodobé pohledávky
128 712 tis. Kč
Pohledávky z obchodního styku
77 276 tis. Kč
Pohledávky z obchodního styku po korekci OP
74 333 tis. Kč
Souhrnná výše pohledávek po lhůtě splatnosti k 31.12.
23 259 tis. Kč
z toho: do 30 dnů
11 301 tis. Kč
do 60 dnů
2 893 tis. Kč
do 180 dnů
6 359 tis. Kč
do 360 dnů
344 tis. Kč
nad 360 dnů
2 362 tis. Kč
43
Rok 2007
Krátkodobé pohledávky
207 122 tis. Kč
Pohledávky z obchodního styku
124 290 tis. Kč
Pohledávky z obchodního styku po korekci OP
120 063 tis. Kč
Souhrnná výše pohledávek po lhůtě splatnosti k 31.12.
19 681 tis. Kč
z toho: do 30 dnů
5 547 tis. Kč
do 60 dnů
5 930 tis. Kč
do 180 dnů
3 160 tis. Kč
do 360 dnů
72 tis. Kč
nad 360 dnů
4 872 tis. Kč
Rok 2008
Krátkodobé pohledávky
252 931 tis. Kč
Pohledávky z obchodního styku
173 568 tis. Kč
Pohledávky z obchodního styku po korekci OP
170 471 tis. Kč
Souhrnná výše pohledávek po lhůtě splatnosti k 31.12.
22 052 tis. Kč
z toho: do 30 dnů
11 378 tis. Kč
do 60 dnů
3 014 tis. Kč
do 180 dnů
4 201 tis. Kč
do 360 dnů
920 tis. Kč
2 539 tis. Kč
nad 360 dnů
44
Graf č. 4: Vývoj pohledávek z obchodního styku v letech 2005 - 2008
180000
150000
120000
tis. Kč
90000
Pohledávky z
obchodního styku
60000
30000
0
2005
2006
2007
2008
Rok
Zdroj: Práce autora
Z grafu je patrné, že pohledávky z obchodního styku se každým rokem zvyšují. V roce
2006 došlo k jejich 8% nárůstu oproti roku 2005. V průběhu roku 2007 se zvýšily
o 61,5 % naproti předchozímu roku a
v roce 2008 došlo opět ke zvýšení těchto
pohledávek, a to o 42 % oproti předchozímu roku.
Graf č. 5: Vývoj pohledávek po lhůtě splatnosti v letech 2005-2008
25000
20000
15000
tis. Kč
Pohledávky po lhůtě
splatnosti
10000
5000
0
2005
2006
2007
Rok
Zdroj: Práce autora
45
2008
Pohledávky po lhůtě splatnosti kolísají. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v roce 2006, kdy
se jejich stav zvýšil o 58,8 % oproti roku 2005. Roku 2007 došlo k jejich mírnému poklesu
(o 15,4 % oproti roku 2006). Avšak v dalším období se jejich stav opět zvýšil, a to o 12 %
naproti předchozímu období.
Graf č. 6: Srovnání pohledávek z obchodního styku s pohledávkami po lhůtě splatnosti
v letech 2005-2008
180000
150000
120000
Pohledávky z
obchodního styku
Pohledávky po lhůtě
splatnosti
tis. Kč 90000
60000
30000
0
2005
2006
2007
2008
Rok
Zdroj: Práce autora
V grafu můžeme vidět, že pohledávky po lhůtě splatnosti v roce 2005 tvořily 21,3 %
celkové hodnoty pohledávek z obchodního styku. V roce 2006 byla tato hodnota ještě
vyšší, pohledávky po splatnosti činily 31,3 % z pohledávek z obchodního styku. Roku
2007 se jejich poměr snížil na 16,4 % a v roce 2008 byl tento poměr nejpříznivější pouze
12,9 %, avšak pouze kvůli tomu, že došlo k výraznému nárůstu pohledávek z obchodního
styku.
46
2.1.8.4 Závazky z obchodní vztahů
K účtování závazků používá společnost účet 321 – Závazky z obchodních vztahů,
u kterého vede analytické účty podle svých dodavatelů. Dalším používaným účtem je účet
324 – Přijaté provozní zálohy. Účet 325 – Ostatní závazky se v podniku používá
k účtování reklamací.
Příklad - účtování přijaté zálohy:
Firma dodává společnosti ABC svoje výrobky v hodnotě 500 000 Kč bez DPH, DPH
(20 %) činí 100 000 Kč. Před uskutečněním dodávky požaduje zaplacení zálohy ve výši
400 000 Kč. Dodávka byla uskutečněna až v následujícím měsíci.
1. Vystavení zálohové faktury
neúčtujeme
2. VBÚ – přijetí zálohy
480 000 Kč
3. Vyhotovení DD na přijatou platbu – cena bez DPH
400 000 Kč
– DPH 20 %
4. FAV za výrobky – cena bez DPH
– DPH 20 %
5. Zúčtování zálohy – cena bez DPH
– DPH 20 %
6. VBÚ – společnost ABC uhradila zbývající část
221 / 324
–
80 000 Kč
324 / 343
500 000 Kč
311 / 601
100 000 Kč
311 / 343
- 400 000 Kč
311 / 324
- 80 000 Kč
311 / 343
120 000 Kč
221 / 311
Příklad – účtování reklamace:
Firma (jako dodavatel) uzná reklamaci na vlastní výrobky společnosti CBA ve výši
100 000 Kč bez DPH, DPH 20 000 Kč.
1. Vystavení dobropisu – cena bez DPH
– DPH 20 %
2. Vrácení požadované částky odběrateli
100 000 Kč
601 / 325
20 000 Kč
343 / 325
120 000 Kč
325 / 221
120 000 Kč
325 / 311
nebo
2. Pokud faktura nebyla ještě uhrazena
47
PŘEHLED ZÁVAZKŮ PO LHŮTĚ SPLATNOSTI V LETECH 2005-2008
Rok 2005
Krátkodobé závazky
194 840 tis. Kč
Závazky z obchodního styku
60 267 tis. Kč
Souhrnná výše závazků po lhůtě splatnosti k 31. 12.
45 tis. Kč
z toho: do 30 dnů
0
do 60 dnů
0
do 180 dnů
5 tis. Kč
do 360 dnů
- 85 tis. Kč
nad 360 dnů
125 tis. Kč
Rok 2006
Krátkodobé závazky
554 500 tis. Kč
Závazky z obchodního styku
110 650 tis. Kč
Souhrnná výše závazků po lhůtě splatnosti k 31. 12.
1 711 tis. Kč
z toho: do 30 dnů
1 134 tis. Kč
do 60 dnů
- 95 tis. Kč
do 180 dnů
0
do 360 dnů
632 tis. Kč
nad 360 dnů
40 tis. Kč
Rok 2007
Krátkodobé závazky
578 326 tis. Kč
Závazky z obchodního styku
119 892 tis. Kč
Souhrnná výše závazků po lhůtě splatnosti k 31. 12.
13 610 tis. Kč
z toho: do 30 dnů
13 280 tis. Kč
do 60 dnů
106 tis. Kč
do 180 dnů
168 tis. Kč
do 360 dnů
47 tis. Kč
nad 360 dnů
9 tis. Kč
48
Rok 2008
Krátkodobé závazky
613 099 tis. Kč
Závazky z obchodního styku
122 707 tis. Kč
Souhrnná výše závazků po lhůtě splatnosti k 31. 12.
5 530 tis. Kč
z toho: do 30 dnů
5 351 tis. Kč
0
do 60 dnů
do 180 dnů
16 tis. Kč
do 360 dnů
18 tis. Kč
nad 360 dnů
145 tis. Kč
Závazky po lhůtě splatnosti vykazuje společnost u závazků z obchodních vztahů. Od roku
2005 do roku 2007 docházelo k jejich růstu. V roce 2008 se snížily ze 13 610 tis. Kč
na 5 530 tis. Kč.
Graf č. 7: Vývoj závazků z obchodního styku v letech 2005-2008
140000
120000
100000
tis. Kč
80000
60000
Závazky z
obchodního styku
40000
20000
0
2005
2006
2007
2008
Rok
Zdroj: Práce autora
K největšímu skoku ve vývoji závazků z obchodního styku došlo v roce 2006, kdy se
zvýšily téměř o 84 % oproti předchozímu roku. V další letech docházelo pouze k jejich
mírnému růstu.
49
2.1.8.5 Pohledávky a závazky podniku v cizí měně
Společnost používá pro přepočet cizích měn kurz, který stanovuje na základě kurzovního
lístku České národní banky ke dni uskutečnění účetního případu. V průběhu roku se účtuje
pouze o realizovaných kurzových ziscích a ztrátách. Aktiva a pasiva v zahraniční měně
jsou k rozvahovému dni přepočítávána podle oficiálního kurzu ČNB. Nerealizované
kurzové zisky a ztráty jsou zachyceny v hospodářském výsledku.
Firma má stálou provozovnu v Lotyšsku a pro zaúčtování obratů této provozovny používá
jednotný kurz stanovený pokynem MF ČR k 31. 12.
Firma obchoduje v těchto měnách: DKK (dánská koruna), HUF (maďarský forint), LVL
(lotyšský lat), LTL (litevský litas), PLN (polský zlotý), EUR (euro), CNY (čínský juan),
RUB (ruský rubl), USD (americký dolar), CHF (švýcarský frank), INR (indická rupie),
TRY (turecká nová lira), RON (rumunské nové leu), AUD (australský dolar), MXN
(mexické peso).
Příklad – účtování faktury v cizí měně:
Podnik vystavil 1. 3. fakturu za prodej vlastních výrobků firmě v zahraničí na 20 000 EUR.
Faktura byla uhrazena 1.4. na běžný účet. Kurz ČNB k 1. 3. byl 25,56 Kč / EUR
a k 1. 4. 24, 95 Kč / EUR.
1. FAV – prodej vlastních výrobků
511 200 Kč
311 / 601
(20 000 EUR * 25,56 Kč / EUR)
2. VBÚ – úhrada faktury
499 000 Kč
221 / 311
(20 000 EUR * 24,95 Kč / EUR)
3. Kurzový rozdíl
12 200 Kč
50
563 / 311
2.1.8.6 Zúčtování se zaměstnanci
Pro zúčtování se zaměstnanci používá podnik účty 33. účtové skupiny, zejména účet
331 – Zaměstnanci, ke kterému vede analytickou evidenci. Níže jsou uvedeny náklady na
zaměstnance v roce 2008.
Počet zaměstnanců a osobní náklady (v tis. Kč) v roce 2008
Průměrný přepočtený počet zaměstnanců
479
Osobní náklady
193 220
z toho: mzdové náklady
143 178
odměny členům orgánů společnosti
0
náklady na sociální zabezpečení zdravotní pojištění
45 161
sociální náklady
4 342
Příklad - zúčtování mzdy (pro rok 2009):
Na základě zúčtovací výplatní listiny byla zaměstnanci zaúčtována mzda 19 700 Kč
(za měsíc listopad). Zaměstnanec podepsal prohlášení k dani.
1. Hrubá mzda
19 700 Kč
521 / 331
2. Superhrubá mzda
26 398 Kč
neúčtuje se
(1,34 * 19700 Kč)
3. Sociální zabezpečení zaměstnance (6,5 %)
1 281 Kč
331 / 336.100
(0, 065 * 19700 Kč, zaokrouhluje se na 1 Kč nahoru)
4. Zdravotní pojištění zaměstnance (4,5 %)
887 Kč
331 / 336.200
(0, 045 * 19700 Kč, zaokrouhluje se na 1 Kč nahoru)
5. Sociální zabezpečení zaměstnavatele za zaměstnance (25 %)
4 925 Kč 524 / 336.100
(0,25 * 19 700 Kč)
6. Zdravotní pojištění zaměstnavatele za zaměstnance (9 %)
1 773 Kč 524 / 336.200
(0,09 * 19 700 Kč)
7. Odvod zálohy na daň ze mzdy
1 890 Kč
331 / 342
(15 % z 26 400 Kč, tzn. 26 398 Kč se musí zaokrouhlit na 100 Kč nahoru, od vypočtené
daně se ještě odečte sleva na poplatníka 2 070 Kč)
51
8. Výplata mzdy zaměstnanci
15 642 Kč
331 / 221
(19 700 Kč – 1 281 Kč – 887 Kč – 1 890 Kč)
V případě, že by se měly zaměstnanci ze mzdy srazit určité částky (např. výživné nebo
pojištění), zaúčtování by se provedlo tímto způsobem 331 / 379. Sražená manka a škody ze
mzdy se zaúčtují předpisem 331 / 335.
2.1.8.7 Dotace
Podnik v rámci projektu Energetický dispečink přijal v roce 2008 dotaci od Ministerstva
průmyslu a obchodu ve výši 2 060 000 Kč. Protože se jedná o dotaci ze státního rozpočtu,
bude nárok na dotaci zaúčtován tímto způsobem 346 / 668 a připsání dotace 221 / 346.
2.1.8.8 Úvěry
Společnost používá pro financování své činnosti bankovní úvěry. K 31. 12. 2008
dosahovaly závazky z úvěrů 141 426 tis. Kč a závazky z úvěrů v eurech 299 826 €. Úvěry
jsou zajištěny nemovitostmi, movitými věcmi, vlastní blankosměnkou a pohledávkami
v minimální výši 500 000 Kč.
V roce 2006 poskytla Komerční banka, a. s. podniku úvěr ve výši 80 mil. Kč
na profinancování nové haly pro montáž nízkopodlažních městských autobusů. Jedná se o
dlouhodobý úvěr, který bude splacen v roce 2013. K 31. 12. 2008 bylo splaceno
23 424 tis. Kč. Účtování:
• přijetí úvěru 261 / 461,
• připsání úvěru na běžný účet 221 / 261,
• zaplacení úroku za poskytnutý úvěr 562 / 221,
• splátka úvěru - výpis z běžného účtu 261 / 221, výpis z úvěrového účtu 461 / 261.
52
2.1.8.9 Rezervy
V roce 2007 podnik začal tvořit zákonnou rezervu na opravu dlouhodobého hmotného
majetku ve výši 15 933 tis. Kč 552 / 451, na konci roku 2008 dosahuje tato rezerva celkové
výše 31 866 tis. Kč (účet 451). Jedná se o opravy budov. Její výše byla stanovena podle
nabídek jednotlivých odborných firem, které byly za tímto účelem dotazovány.
Ostatní rezervy – podnik vytvořil v roce 2008 rezervu na daň z příjmů ve výši
6 416 tis. Kč 591 / 459. V tomto roce také došlo k čerpání vytvořené rezervy na daň
z příjmů v částce 19 110 tis. Kč 459 / 591.
2.1.8.10 Odložený daňový závazek a pohledávka
Odložená daň vychází z veškerých dočasných rozdílů mezi účetní a daňovou hodnotou
aktiv a pasiv s použitím daňové sazby platné pro následující období. O odložené daňové
pohledávce podnik účtuje pouze tehdy, je-li pravděpodobné, že bude v následujících
účetních obdobích uplatněna. Roku 2008 se odložená daňová pohledávka změnila na
odložený daňový závazek o 12 014 tis. Kč 592 / 481. Celková výše odloženého daňového
závazku byla 6 609 tis. Kč (strana DAL účtu 481).
2.1.9 FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKU
Finanční analýza je rozbor finanční situace podniku. Podává informace o jeho finančním
„zdraví“ a silných a slabých stránkách.
Jako zdroj dat, byly použity účetní výkazy
(rozvaha a výkaz zisku a ztráty) za roky 2005-2008. Zaměřila jsem se zejména
na ukazatele likvidity, zadluženosti a aktivity.
53
2.1.9.1 Výsledek hospodaření
v tis. Kč
Graf č. 8: Vývoj výsledku hospodaření v jednotlivých letech
160000
140000
120000
100000
80000
60000
40000
20000
0
114908
79647
77192
60161
2005
2006
2007
2008
Rok
VH po zdanění
VH před zdaněním
Zdroj: Práce autora
Z výše uvedeného grafu můžeme vyčíst, že podnik v letech 2005-2008 dosahoval zisku.
Docházelo však k jeho kolísání. Za zmínku stojí rok 2007, kdy se zisk podniku zvýšil díky
nárůstu tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb téměř o 49 % oproti předchozímu roku.
2.1.9.2 Likvidita podniku
Likvidita vyjadřuje schopnost podniku dostát svým závazkům. Ukazatele likvidity
poměřují, čím zaplatit a co zaplatit.
Pohotové peněžní prostředky
Peněžní likvidita =
Krátkodobé závazky
Pohotové peněžní prostředky = pokladna + bankovní účty
54
Pohotové peněžní prostředky + pohledávky
Pohotová likvidita =
Krátkodobé závazky
Oběžný majetek
Běžná likvidita =
Krátkodobé závazky
Tabulka č. 7: Hodnoty pro výpočet likvidity (v tis. Kč)
Rok
2005
2006
2007
2008
Pohotové peněžní prostředky
60 131
37 512
67 403
24 686
Pohledávky
162 416
137 603
215 610
255 252
Oběžný majetek
383 395
687 532
903 165
956 995
Krátkodobé závazky
214 466
634 227
662 221
667 067
Zdroj: Práce autora
Tabulka č. 8: Ukazatele likvidity
Rok
2005
2006
2007
2008
Peněžní likvidita
0,28
0,06
0,11
0,04
Pohotová likvidita
1,04
0,28
0,43
0,42
Běžná likvidita
1,79
1,08
1,36
1,43
Zdroj: Práce autora
Obecně platí, že vyšší likvidita snižuje nebezpečí platební neschopnosti podniku,
ale současně je snižována výnosnost podniku (velké množství oběžných aktiv zvyšuje
množství vázaného kapitálu a tím i náklady podniku).
Peněžní likvidita podniku, někdy také označována jako likvidita I. stupně nebo okamžitá
likvidita, vyjadřuje schopnost podniku uhradit právě splatné závazky. Doporučená hodnota
této likvidity je 0,2. Z tabulky můžeme vyčíst, že se peněžní likvidita podniku pohybuje
většinou pod touto hranicí, pouze v roce 2005 se hodnota pohybovala mírně
nad doporučovanou mezí.
55
Pro pohotovou likviditu (likvidita II. stupně) je stanovena doporučená hodnota 1 – 1,5.
Pokud ukazatel dosahuje doporučených hodnot, znamená to, že podnik je schopen
vyrovnat se se svými závazky, aniž by musel prodat zásoby. Vyšší hodnota je příznivější
pro věřitele, ale méně příznivá z hlediska vedení podniku. Pohotová likvidita podniku
se kolem doporučované meze pohybovala pouze v roce 2005, v ostatních letech byla
pod touto hranicí.
Ukazatel běžné likvidity (likvidita III. stupně) vyjadřuje kolikrát je podnik schopen
uspokojit své věřitele v případě, že by se všechna oběžná aktiva v daném okamžiku
proměnila na hotovost. Ideální hodnota, které by měla běžná likvidita dosahovat, je 2.
Nejblíže této hranici byl podnik v roce 2005, poté se tento ukazatel snížil, ale v dalších
letech se projevila jeho vzrůstající tendence.
I když všechny ukazatele likvidity naznačují, že platební schopnost podniku je poměrně
nízká, musí se brát v úvahu, že bez navazující analýzy mají poměrně malou vypovídací
schopnost, protože pro jednotlivé druhy firem existuje řada specifik a také by se měl brát
ohled na ekonomickou situaci v daném místě.
2.1.9.3 Zadluženost
Ukazatel zadluženosti vyjadřuje rozsah, v jakém je firma financována cizími zdroji.
Základním ukazatelem zadluženosti je poměr celkových závazků podniku k celkovým
aktivům. Za analytické ukazatele celkové zadluženosti jsou považovány krátkodobá
a dlouhodobá zadluženost.
Cizí zdroje x 100
Zadluženost =
Aktiva celkem
Krátkodobé závazky x 100
Krátkodobá zadluženost =
Aktiva celkem
56
Dlouhodobé závazky x 100
Dlouhodobá zadluženost =
Aktiva celkem
Tabulka č. 9: Hodnoty pro výpočet zadluženosti (v tis. Kč)
Rok
2005
2006
2007
2008
Cizí zdroje
312 743
802 165
832 483
816 911
Krátkodobé závazky
214 466
634 227
662 221
667 067
Dlouhodobé závazky
61 058
163 921
135 218
111 562
Celková aktiva
749 358
1 330 714
1 422 841
1 479 515
Zdroj: Práce autora
Tabulka č. 10: Ukazatele zadluženosti (v %)
Rok
2005
2006
2007
2008
Zadluženost
41, 7
60,3
58,5
55, 2
Krátkodobá zadluženost
28,6
47,7
46,5
45,1
Dlouhodobá zadluženost
8,1
12,3
9,5
7,5
Zdroj: Práce autora
Ukazatel celkové zadluženosti by měl dosahovat hodnoty kolem 50 %. Nejnižší
zadluženosti firma dosahovala v roce 2005, naopak roku 2006 byla zadluženost nejvyšší
60,3 %. V dalších letech se postupně snižovala, ale stále byla vyšší než doporučovaná mez.
To znamená, že společnost k financování své činnosti používala více cizích zdrojů
než vlastních. Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší představuje riziko
pro věřitele, že jim firma nebude schopna splatit svůj dluh. Platí to však i pro dlužníka,
může totiž nastat situace, kdy nebude schopen splácet svoje dluhy a ani úroky z těchto
dluhů. Naopak výhodou pro podnik je, že cizí zdroje jsou levnější než zdroje vlastní.
Zadluženost podniku je především krátkodobá. V roce 2006 se zvýšila z 28,6 % až
na 47,7 %, poté jen nepatrně klesala. Dlouhodobá zadluženost v podniku je nízká, její
hodnoty se ve sledovaných letech pohybovaly od 7,5 % do 12,3 %.
57
2.1.9.4 Ukazatele aktivity
Ukazatele aktivity vyjadřují, jak je podnik schopen využít jednotlivé části majetku.
V následující části se budu zabývat těmito ukazateli: dobou obratu pohledávek a dobou
obratu závazků.
Doba obratu pohledávek – vypovídá o tom, za jak dlouho jsou pohledávky v průměru
splaceny. Výsledná hodnota by se měla rovnat běžné době splatnosti faktur. Pokud je doba
obratu pohledávek delší než běžná doba splatnosti, znamená to, že obchodní partneři
nehradí faktury včas.
Pohledávky
Doba obratu pohledávek =
x 365
Tržby
Obrat pohledávek – udává kolikrát jsou pohledávky přeměněny na peníze. Tento ukazatel
vypočítáme:
Tržby
Obrat pohledávek =
Pohledávky
Tabulka č. 11: Hodnoty pro výpočet doby obratu a obratu
pohledávek a vypočtené
hodnoty těchto ukazatelů
Rok
Pohledávky z obchodního
styku (v tis. Kč)
Tržby (v tis. Kč)
Doba obratu pohledávek
Obrat pohledávek
2005
2006
2007
2008
68 777
74 333
120 063
170 471
696 144
692 846
1 406 497
1 844 549
36
39
31
34
10,1
9,3
11,7
10,8
Zdroj: Práce autora
Doba obratu pohledávek se v podniku pohybuje mezi 31 – 39 dny. Pro firmu byl příznivý
rok 2007, kdy doba obratu pohledávek klesla o 8 dnů. Čím je tato doba nižší, tím
58
se zvyšuje platební schopnost podniku. Proto by bylo vhodné, kdyby se doba obratu
pohledávek snižovala.
Obrat pohledávek by měl být co nejvyšší. Nejnižšího obratu pohledávek podnik dosáhl
v roce 2006, který byl 9,3. Naopak roku 2007 byla jeho hodnota nejvyšší 11,7.
Čím rychlejší je totiž obrat pohledávek, tím rychleji podnik inkasuje peníze za své
pohledávky, které může použít na další činnosti podniku.
Doba obratu závazků – udává dobu, která v průměru uplyne mezi nákupem zásob
nebo služeb a jejich úhradou. Pro výpočet doby obratu závazků, platí následující vztah:
Závazky
x 365
Doba obratu závazků =
Tržby
Tabulka č. 12: Hodnoty pro výpočet doby obratu závazků a vypočtená doba obratu
závazků
Rok
2005
2006
2007
2008
60 267
110 650
119 892
122 707
696 144
692 846
1 406 497
1 844 549
32
58
31
24
Závazky z obchodního
styku (v tis. Kč)
Tržby (v tis. Kč)
Doba obratu závazků
Zdroj: Práce autora
Ukazatel doby obratu závazků vypovídá tedy o tom, jak rychle podnik splácí své závazky.
Nejdelší doba, kterou firma potřebovala k tomu, aby uhradila své závazky, byla 58 dnů
v roce 2006. V ostatních letech byla tato doba podstatně nižší, pohybovala se v rozmezí
24 – 32 dnů. Čím kratší je doba obratu závazků, tím menší představuje podnik riziko
pro věřitele.
Doba obratu závazků se porovnává s dobou obratu pohledávek. Nemělo by se stát, že doba
obratu pohledávek bude převyšovat dobu obratu závazků. Znamenalo by to, že firma
poskytuje delší obchodní úvěr, než který čerpá od svých dodavatelů. Proto je pro podnik
vhodné, aby doba obratu závazků byla větší nebo rovna době obratu pohledávek. Z níže
59
uvedeného grafu je patrné, že v letech 2005 a 2008 DOP > DOZ, v roce 2006 DOP < DOZ
a roku 2007 se tyto ukazatele rovnaly.
Graf č. 9: Srovnání doby obratu pohledávek s dobou obratu závazků
Dny
60
55
50
45
40
35
30
25
20
15
10
5
0
Doba obratu
pohledávek
Doba obratu
závazků
2005
2006
2007
2008
Rok
Zdroj: Práce autora
2.2
PRAKTICKÉ PŘÍKLADY
Pro vysvětlení dalších účetních případů, které se týkají pohledávek a závazků, jsem si
zvolila fiktivní firmu ABC s. r. o. Jedná se o smyšlené příklady, ve kterých společnost
vystupuje jako plátce DPH.
Příklad – nákup a prodej zboží na fakturu, DPH
1. Podnik ABC nakoupil zboží od dodavatele v hodnotě 100 000 Kč + DPH 20%.
2. Zboží bylo přijato na sklad.
3. Podnik uhradil FAP.
4. Následně bylo nakoupené zboží prodáno v hodnotě 150 000 Kč + DPH 20 %.
5. Vyskladnění zboží
6. Odběratel uhradil FAV.
60
Tabulka č. 13: Nákup a prodej zboží na fakturu
Č.
Doklad
Účetní případ
1.
FAP
Nákup zboží
Částka v Kč
MD
DAL
120 000
- cena bez DPH
100 000
131
321
- DPH
20 000
343
321
2.
P
Příjem zboží na sklad
100 000
132
131
3.
VBÚ
Úhrada FAP
120 000
321
221
4.
FAV
Prodej zboží
180 000
- cena bez DPH
150 000
311
604
- DPH
30 000
311
343
5.
V
Vyskladnění zboží
100 000
504
132
6.
VBÚ
Úhrada FAV
180 000
311
343
Zdroj: Práce autora
Obrázek č. 2: Daňová povinnost firmy
343 – Daň z přidané hodnoty
1. 20 000,-
4. 30 000,KZ 10 000,-
Zdroj: Práce autora
Daň, kterou podnik zaplatí dodavateli, se účtuje na stranu MD jako nárok na odpočet.
Naopak při prodeji zboží musí DPH účtovat na stranu DAL jako závazek vůči finančnímu
úřadu. Porovnáním daně na vstupu s daní na výstupu se zjistí buď daňová povinnost anebo
nárok na odpočet. Konečný stav účtu je na straně DAL, proto vzniká podniku povinnost
zaplatit daň finančnímu úřadu ve výši 10 000 Kč.
Příklad – úrok z prodlení
Firma ABC nakoupila zboží od dodavatele XYZ v hodnotě 50 000 Kč + 20 % DPH.
Faktura byla splatná 1. 3., firma ABC však částku uhradila o 10 dní později. Proto musí
zaplatit smluvní úrok 0,2 % z celkové částky za každý den prodlení.
61
Tabulka č. 14: Úrok z prodlení
Č. Účetní případ
1.
Částka (v Kč)
Předpis úroku z prodlení
1 000
(0,2 % z 50 000 Kč * 10 dní)
2.
Zaplacení úroku z prodlení
1000
MD
DAL
546
321
321
221
Zdroj: Práce autora
Úrok z prodlení je daňovým nákladem pouze tehdy, pokud dojde k jeho zaplacení.
Protože ho firma v daném období uhradila, zahrne ho do nákladů, které snižují základ
daně.
Příklad – pohledávka po lhůtě splatnosti
Firma ABC vystavila fakturu za prodej zboží ve výši 500 000 Kč + 19 % DPH
se splatností k 15. 2. 2007. Tato pohledávka nebyla do konce roku uhrazena, proto byla
vytvořena zákonná opravná položka ve výši 20 %. V roce 2008 bylo proti odběrateli
zahájeno soudní řízení, firma tak mohla k pohledávce tvořit opravné položky. Roku 2009
soud nařídil uhradit 50 % pohledávky, zbylá část nebude uhrazen pro nedostatek majetku
dlužníka a firma ABC ji odepíše do nákladů.
Tabulka č. 15: Tvorba zákonných opravných položek u pohledávky po splatnosti
Rok
Účetní případ
Č.
2007
FAV – prodej zboží
1.
- cena bez DPH
- DPH
Tvorba OP do výše 20 %
2008
3.
Tvorba OP do výše 50 %
2009
4.
VBÚ – úhrada 50 % pohledávky
6.
MD
595 000
311
604
95 000
343
558
391.100
178 500
558
391.100
297 500
221
311
297 500
546
311
297 500
391.100
558
(595 000 * 0,2)
Odpis zbývající části pohledávky
do nákladů
Zrušení OP
Zdroj: Práce autora
62
D
500 000
119 000
2.
5.
Částka (v Kč)
V roce 2007 mohl podnik vytvořit zákonnou opravnou položku pouze do výše 20 %,
jelikož nebylo zahájeno soudní řízení a od splatnosti uběhlo více než 6 měsíců. Snížil si
tedy základ daně o částku 119 000 Kč.
Roku 2008 začalo probíhat soudní řízení a pohledávka byla po splatnosti déle
než 18 měsíců, podnik tedy mohl tvořit zákonnou OP do výše 50 % z hodnoty neuhrazené
pohledávky. O tuto částku si v daném roce opět snížil daňový základ.
V dalším roce došlo na základě rozhodnutí soudu k částečné úhradě pohledávky
a zbývající část byla odepsána do nákladů. Z tohoto důvodu muselo dojít k rozpuštění
opravných položek k pohledávce, které byly vytvořeny v minulých letech.
63
ZÁVĚR
V bakalářské práci jsem se pokusila stručně a srozumitelně popsat pohledávky a závazky
účetních jednotek. V teoretické části jsem vysvětlila základní pojmy, charakterizovala
účty, které se týkají zúčtovacích vztahů, a popsala základní účtování. Zmínila jsem se také
o tom, které zákony a předpisy upravují danou problematiku.
Dále jsem se věnovala pohledávkám po lhůtě splatnosti, které představují pro podnik
značné riziko a mají vliv na jeho finanční stabilitu. Existuje mnoho způsobů, jak se dá
zabránit vzniku těchto pohledávek. Před uskutečněním obchodu by si firma měla zjistit co
nejvíce informací o potenciálním obchodním partnerovi. Důležité je, aby byla sepsána
smlouva, která definuje práva a povinnosti prodávajícího i kupujícího. K dalším
možnostem, jak zamezit vzniku pohledávek po splatnosti, patří zaplacení zálohy od
odběratele, factoring, zástavní právo, dohodnuté sankční platby při nedodržení data
splatnosti.
V současném podnikání se však podnik i při dodržení preventivních opatření nevyhne
vzniku pohledávek po splatnosti. Pokud taková situace nastane, měl by pohledávku začít
vymáhat co nejdříve, aby dosáhl alespoň její částečné úhrady. I když odběratel pohledávku
neuhradí musí dodavatel výnos plynoucí z této pohledávky zdanit. Z důvodu věrného
a poctivého zobrazení předmětu účetnictví jsou k pohledávkám po lhůtě splatnosti tvořeny
účetní opravné položky a odpisy. Kdyby byly v účetnictví ponechány v původních
nominálních hodnotách, účetní závěrka by neposkytovala věrný obraz finanční situace
podniku. Podnik také vytváří zákonné opravné položky nebo odpisy k těmto pohledávkám
a tím si může snížit základ daně z příjmů právnických osob.
V praktické části jsem stručně charakterizovala vybraný podnik a provedla analýzu
pohledávek a závazků. Především jsem se zaměřila na pohledávky a závazky z obchodního
styku. Popsala jsem způsob, jak se firma snaží předcházet vzniku pohledávek po lhůtě
splatnosti a její postup při vzniku těchto pohledávek.
Dále jsem pomocí vybraných ukazatelů provedla analýzu podniku se zaměřením
na pohledávky a závazky. Firma by měla snížit využívání cizích zdrojů a tím zamezit
64
dalšímu zadlužování, i když se jedná především o zadluženost krátkodobou. Také by se
měla snažit, aby se doba obratu pohledávek alespoň vyrovnala době obratu závazků. Co se
týká výsledku hospodaření, byla na tom společnost ve sledovaných letech velmi dobře. Ani
pohledávky po splatnosti nedělaly firmě velké problémy a neohrozily její finanční stabilitu.
Jako názornou ukázku pro lepší pochopení účtování jsem v praktické části ještě uvedla
několik fiktivních příkladů.
65
POUŽITÉ ZDROJE:
1. ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví pro střední školy a veřejnost: II. díl. 9. vyd.
Znojmo: Vzdělávací středisko Ing. Pavel Štohl, 2007. 197 s. ISBN 978-80-903915-1-2.
2. RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka pro podnikatele. 6. vyd. Olomouc:
ANAG, 2006. 878 s. ISBN 80-7263-313-9.
3. SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetnictví pro manažery. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing,
2005.
228 s. ISBN 80-247-1195-8.
4. BAŘINOVÁ, D., VOZŇÁKOVÁ, I. Pohledávky: Právně, daňově, účetně. 3. vyd.
Praha: GRADA Publishing, 2007. 136 s. ISBN 978-80-247-1816-3.
5. FIŠEROVÁ, Eva a kol. Abeceda účetnictví pro podnikatele. 4. vyd. Olomouc: ANAG,
2006. 424 s. ISBN 80-7263-329-5.
6. Účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele [online]. c1998-2010, poslední revize
2010 [cit. 2010-02-15]. Dostupné z WWW:
<http://business.center.cz/business/finance/ucetnictvi/postupy/priloha2t3.aspx>.
7. TICHÁ, Jana. Účetnictví [online]. c2008, poslední revize 2008 [cit. 2010-02-22].
Dostupné z WWW: <http://iucetnictvi.ic.cz/ucto.pdf>.
8. Podnikatel.cz [online]. c2007-2010, poslední revize 2010 [cit. 23-02-2010]. Dostupné
z WWW: <http://www.podnikatel.cz/clanky/neuhrazene-pohledavky-v-ucetnictvi/>.
Ostatní zdroje:
České účetní standardy pro podnikatele
Výroční zprávy společnosti 2005-2008
66
SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A GRAFŮ
Tabulky:
Tabulka č. 1: Zákonné opravné položky k nepromlčeným pohledávkám
31
Tabulka č. 2: Počet zaměstnanců v letech 2002-2008
35
Tabulka č. 3: Pohledávky podniku v letech 2005-2008 (v tis. Kč)
36
Tabulka č. 4: Závazky podniku v letech 2005-2008 (v tis. Kč)
37
Tabulka č. 5: Tvorba zákonných
opravných položek k pohledávkám
v letech
2005-2008
Tabulka č. 6: Velikost opravných
42
položek
k pohledávkám v letech 2005-2008
(v tis. Kč)
43
Tabulka č. 7: Hodnoty pro výpočet likvidity (v tis. Kč)
55
Tabulka č. 8: Ukazatele likvidity
55
Tabulka č. 9: Hodnoty pro výpočet zadluženosti (v tis. Kč)
57
Tabulka č. 10: Ukazatele zadluženosti (v %)
57
Tabulka č. 11: Hodnoty pro výpočet doby obratu a obratu pohledávek a vypočtené
hodnoty těchto ukazatelů
58
Tabulka č. 12: Hodnoty pro výpočet doby obratu závazků a vypočtená doba obratu
závazků
59
Tabulka č. 13: Nákup a prodej zboží na fakturu
61
Tabulka č. 14: Úrok z prodlení
62
Tabulka č. 15: Tvorba zákonných opravných položek u pohledávek po splatnosti
62
Obrázky:
Obrázek č. 1: Logo společnosti
32
Obrázek č. 2: Daňová povinnost firmy
61
Grafy:
Graf č. 1: Podíl exportu na výnosech v letech 2006-2008
34
Graf č. 2: Pohledávky po lhůtě splatnosti k 1. 1. 2008 (v tis. Kč)
40
Graf č. 3: Pohledávky po lhůtě splatnosti k 31. 12. 2008 (v tis. Kč)
40
Graf č. 4: Vývoj pohledávek z obchodního styku v letech 2005-2008
45
67
Graf č. 5: Vývoj pohledávek po lhůtě splatnosti v letech 2005-2008
45
Graf č. 6: Srovnání pohledávek z obchodního styku s pohledávkami po lhůtě splatnosti
v letech 2005-2008
46
Graf č. 7: Vývoj závazků z obchodního styku v letech 2005-2008
49
Graf č. 8: Vývoj výsledku hospodaření v jednotlivých letech
54
Graf č. 9: Srovnání doby obratu pohledávek s dobou obratu závazků
60
68
SEZNAM ZKRATEK
CP
Cenný papír
ČNB
Česká národní banka
ČÚS
České účetní standardy
DAL
Strana Dal účtu
DD
Daňový doklad
DHM
Dlouhodobý hmotný majetek
DNM
Dlouhodobý nehmotný majetek
DOP
Doba obratu pohledávek
DOZ
Doba obratu závazků
DPH
Daň z přidané hodnoty
FAP
Faktura přijatá
FAV
Faktura vystavená
MF ČR
Ministerstvo financí České republiky
MD
Strana Má dáti účtu
OP
Opravné položky
P
Příjemka
SZ
Sociální zabezpečení
V
Výdejka
VBÚ
Výpis z běžného účtu
VÚD
Vnitřní účetní doklad
ZoR
Zákon o rezervách
ZoÚ
Zákon o účetnictví
ZP
Zdravotní pojištění
69
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1: Faktura vystavená
Příloha č. 2: Vzorová účtová osnova
70
Příloha č. 1: Faktura vystavená
ALFA s. r. o.
Dodavatel:
FAKTURA – DAŇOVÝ DOKLAD č. 1502010
ALFA s. r. o.
Jiráskova 230
674 01 Třebíč
Variabilní symbol:
Konstantní symbol:
IČ: 11122333
DIČ: CZ11122333
Účet: 118790453/0100
Odběratel:
1502010
0308
IČ:
88554455
DIČ: CZ88554455
BETA a.s.
Karlovo nám. 1564
110 00 Praha 1
Způsob úhrady: Bankovním převodem
Datum splatnosti:
31.3.2010
Datum vystavení:
7.3.2010
Datum uskutečnění plnění: 7.3.2010
Fakturujeme Vám následující položky:
Označení dodávky
Množství
Jedn.cena
Výrobek A
Výrobek B
2 ks
3 ks
1 560,00
3 800,00
Součet
Celkem k úhradě
Cena
%DPH
DPH
3 120,00 20%
11 400,00 20%
624,00
2 280,00
14 520,00
2 904,00
Kč celkem
3 744,00
13 680,00
17 424,00
17 424,00 Kč
Vystavil:
Firma ALFA s.r.o. je zapsána v obchodním rejstříku vedeném u Krajského obchodního soudu v Brně, oddíl
C, vložka 78733, spisová značka 12398.
V případě nedodržení data splatnosti uvedeného na faktuře Vám budeme účtovat úrok z prodlení v dohodnuté
výši.
Příloha č. 2: Vzorová účtová osnova
VZOROVÁ ÚČTOVÁ OSNOVA
Účtová třída 0 – Dlouhodobý
majetek
01 – Dlouhodobý nehmotný
majetek
011 – Zřizovací výdaje
012 – Nehmotné výsledky
výzkumu a vývoje
013 – Software
014 – Ocenitelná práva
015 – Goodwill
019 – Ostatní dlouhodobý
nehmotný majetek
02 – Dlouhodobý hmotný
majetek odpisovaný
021 – Stavby
022 – Samostatné movité věci a
soubory movitých věcí
025 – Pěstitelské celky trvalých
porostů
026 – Základní stádo a tažná
zvířata
029 – Ostatní dlouhodobý
hmotný majetek
03 – Dlouhodobý hmotný
majetek neodpisovaný
031 – Pozemky
032 – Umělecká díla a sbírky
04 – Nedokončený dlouhodobý
nehmotný a hmotný a
pořizovaný dlouhodobý
finanční majetek
041 – Nedokončený dlouhodobý
nehmotný majetek
042 – Nedokončený dlouhodobý
hmotný majetek
043 – Pořizovaný dlouhodobý
finanční majetek
05 – Poskytnuté zálohy na
dlouhodobý majetek
051 – Poskytnuté zálohy na
dlouhodobý nehmotný
majetek
052 – Poskytnuté zálohy na
dlouhodobý hmotný
majetek
053 – Poskytnuté zálohy na
dlouhodobý finanční
majetek
06 – Dlouhodobý finanční
majetek
061 – Podíly v ovládaných a
řízených osobách
062 – Podíly v účetních
jednotkách pod podstatným
vlivem
063 – Realizovatelné cenné
papíry a podíly
065 – Dlužné cenné papíry
držené do splatnosti
066 – Půjčky – ovládající a řídící
osoba, podstatný vliv
067 – Ostatní půjčky
069 – Ostatní dlouhodobý
finanční majetek
rozdílu k nabytému
majetku
Účtová třída 1 – Zásoby
07 – Oprávky k dlouhodobému
nehmotnému majetku
071 – Oprávky ke zřizovacím
výdajům
072 – Oprávky k nehmotným
výsledkům výzkumu a
vývoje
073 – Oprávky k softwaru
074 – Oprávky k ocenitelným
právům
075 – Oprávky ke goodwillu
079 – Oprávky k ostatnímu
dlouhodobému
nehmotnému majetku
12 – Zásoby vlastní výroby
121 – Nedokončená výroba
122 – Polotovary vlastní výroby
123 – Výrobky
124 – Zvířata
08 – Oprávky k dlouhodobému
hmotnému majetku
081 – Oprávky ke stavbám
082 – Oprávky k samostatným
movitým věcem a
souborům movitých věcí
085 – Oprávky k pěstitelským
celkům trvalých porostů
086 – Oprávky k základnímu
stádu a tažným zvířatům
089 – Oprávky k ostatnímu
hmotnému majetku
09 – Opravné položky
k dlouhodobému majetku
091 – Opravná položka
k dlouhodobému
nehmotnému majetku
092 – Opravná položky
k dlouhodobému
hmotnému majetku
093 – Opravná položka
k dlouhodobému
nedokončenému
nehmotnému majetku
094 – Opravná položka
k dlouhodobému
nedokončenému hmotnému
majetku
095 – Opravná položka
k poskytnutým zálohám na
dlouhodobý majetek
096 – Opravná položka
k dlouhodobému
finančnímu majetku
097 – Oceňovací rozdíl
k nabytému majetku
098 – Oprávky k oceňovacímu
11 – Materiál
111 – Pořízení materiálu
112 – Materiál na skladě
119 – Materiál na cestě
13 – Zboží
131 – Pořízení zboží
132 – Zboží na skladě a
v prodejnách
139 – Zboží na cestě
15 – Poskytnuté zálohy
na zásoby
151 – Poskytnuté zálohy
na zásoby
19 – Opravné položky
k zásobám
191 – Opravná položka
k materiálu
192 – Opravná položka
k nedokončené výrobě
193 – Opravná položka
k polotovarům vlastní
výroby
194 – Opravná položka
k výrobkům
195 – Opravná položka
ke zvířatům
196 – Opravná položka ke zboží
197 – Opravná položka
k poskytnutým zálohám
na zásoby
Účtová třída 2 – Krátkodobý
finanční majetek a krátkodobé
bankovní úvěry
21 – Peníze
211 – Pokladna
213 – Ceniny
22 – Účty v bankách
221 – Bankovní účet
23 – Krátkodobé bankovní
úvěry
231 – Krátkodobé bankovní
úvěry
232 – Eskontní úvěry
24 – Krátkodobé finanční
výpomoci
241 – Vydané krátkodobé
dluhopisy
249 – Ostatní krátkodobé
finanční výpomoci
25 – Krátkodobé cenné papíry a
podíly a pořizovaný
krátkodobý finanční
majetek
251 – Majetkové cenné papíry
k obchodování
252 – Vlastní akcie a vlastní
obchodní podíly
253 – Dluhové cenné papíry
k obchodování
255 – Vlastní dluhopisy
256 – Dluhové cenné papíry se
splatností do jednoho roku
držené do splatnosti
257 – Ostatní realizovatelné
cenné papíry
259 – Pořizovaný krátkodobý
finanční majetek
26 – Převody mezi finančními
Účty
261 – Peníze na cestě
29 – Opravné položky ke
krátkodobému finančnímu
majetku
291 – Opravná položka ke
krátkodobému finančnímu
majetku
Účtová třída 3 – Zúčtovací
vztahy
31 – Pohledávky (krátkodobé i
dlouhodobé)
311 – Pohledávky z obchodních
vztahů – odběratelé
313 – Pohledávky za eskontované
cenné papíry
314 – Poskytnuté provozní
zálohy
315 – Ostatní pohledávky
32 – Závazky (krátkodobé)
321 – Závazky z obchodních
vztahů – dodavatelé
322 – Směnky k úhradě
324 – Přijaté provozní zálohy
325 – Ostatní závazky
33 – Zúčtování se zaměstnanci
a institucemi
331 – Zaměstnanci
333 – Ostatní závazky
k zaměstnancům
335 – Pohledávky za zaměstnanci
336 – Zúčtování s institucemi
sociálního zabezpečení
a zdravotního pojištění
34 – Zúčtování daní a dotací
341 – Daň z příjmů
342 – Ostatní přímé daně
343 – Daň z přidané hodnoty
345 – Ostatní daně a poplatky
346 – Dotace ze státního rozpočtu
347 – Ostatní dotace
35 – Pohledávky za společníky,
za účastníky sdružení a
za členy družstva
351 – Pohledávky – ovládající a
řídící osoba
352 – Pohledávky – podstatný
vliv
353 – Pohledávky za upsaný
základní kapitál
354 – Pohledávky za společníky
při úhradě ztráty
355 – Ostatní pohledávky za
společníky a členy družstva
358 – Pohledávky za účastníky
sdružení
36 – Závazky ke společníkům,
k účastníkům sdružení a
ke členům družstva
361 – Závazky – ovládající a
řídící osoba
362 – Závazky – podstatný vliv
364 – Závazky ke společníkům
při rozdělování zisku
365 – Ostatní závazky ke
společníkům a
členům družstva
366 – Závazky ke společníkům a
členům družstva ze závislé
činnosti
367 – Závazky z upsaných
nesplacených cenných
papírů a vkladů
368 – Závazky k účastníkům
sdružení
37 – Jiné pohledávky a závazky
371 – Pohledávky z prodeje
podniku
372 – Závazky z koupě podniku
373 – Pohledávky a závazky
z pevných termínových
operací
374 – Pohledávky z pronájmu
375 – Pohledávky z vydaných
dluhopisů
376 – Nakoupené opce
377 – Prodané opce
378 – Jiné pohledávky
379 – Jiné závazky
38 – Přechodné účty aktiv
a pasiv
381 – Náklady příštích období
382 – Komplexní náklady
příštích období
383 – Výdaje příštích období
384 – Výnosy příštích období
385 – Příjmy příštích období
388 – Dohadné účty aktivní
389 – Dohadné účty pasivní
39 – Opravná položka
k zúčtovacím vztahům
a vnitřní zúčtování
391 – Opravná položka
k pohledávkám
395 – Vnitřní zúčtování
398 – Spojovací účet při sdružení
Účtová třída 4 – Kapitálové
účty a dlouhodobé závazky
41 – Základní kapitál a
kapitálové fondy
411 – Základní kapitál
412 – Emisní ážio
413 – Ostatní kapitálové fondy
414 – Oceňovací rozdíly
z přecenění majetku a
závazků
418 – Oceňovací rozdíly
z přecenění při přeměnách
419 – Změny základního kapitálu
42 – Rezervní fondy, nedělitelný
fond a ostatní fondy ze
zisku a převedené výsledky
hospodaření
421 – Zákonný rezervní fond
422 – Nedělitelný fond
423 – Statutární fondy
427 – Ostatní fondy
428 – Nerozdělený zisk minulých
let
429 – Neuhrazená ztráta
z minulých let
43 – Výsledek hospodaření
431 – Výsledek hospodaření
ve schvalovacím řízení
45 – Rezervy
451 – Rezervy podle zvláštních
právních předpisů
459 – Ostatní rezervy
46 – Dlouhodobé bankovní
úvěry
461 – Bankovní úvěry
47 – Dlouhodobé závazky
471 – Dlouhodobé závazky –
ovládající a řídící osoba
472 – Dlouhodobé závazky –
podstatný vliv
473 – Vydané dluhopisy
474 – Závazky z pronájmu
475 – Dlouhodobé přijaté zálohy
476 – Dlouhodobé závazky
z obchodních vztahů
478 – Dlouhodobé směnky
k úhradě
479 – Ostatní dlouhodobé
závazky
48 – Odložený daňový závazek
a pohledávka
481 – Odložený daňový závazek
a pohledávka
49 – Individuální podnikatel
491 – Účet individuálního
podnikatele
Účtová třída 5 – Náklady
50 – Spotřebované nákupy
501 – Spotřeba materiálu
502 – Spotřeba energie
503 – Spotřeba ostatních
neskladovatelných dodávek
504 – Prodané zboží
51 – Služby
511 – Opravy a udržování
512 – Cestovné
513 – Náklady na reprezentaci
518 – Ostatní služby
52 – Osobní náklady
521 – Mzdové náklady
522 – Příjmy společníků a členů
družstva ze závislé činnosti
523 – Odměny členům orgánů
společnosti a družstva
524 – Zákonné sociální pojištění
525 – Ostatní sociální pojištění
526 – Sociální náklady
individuálního podnikatele
527 – Zákonné sociální náklady
528 – Ostatní sociální náklady
53 – Daně a poplatky
531 – Daň silniční
532 – Daň z nemovitostí
538 – Ostatní daně a poplatky
54 – Jiné provozní náklady
541 – Zůstatková cena prodaného
dlouhodobého nehmotného
a hmotného majetku
542 – Prodaný materiál
543 – Dary
544 – Smluvní pokuty a úroky
z prodlení
545 – Ostatní pokuty a penále
546 – Odpis pohledávky
548 – Ostatní provozní náklady
549 – Manka a škody z provozní
činnosti
55 – Odpisy, rezervy,
komplexní náklady příštích
období a opravné položky
provozních nákladů
551 – Odpisy dlouhodobého
nehmotného a hmotného
majetku
552 – Tvorba a zúčtování rezerv
podle zvláštních právních
předpisů
554 – Tvorba a zúčtování
ostatních rezerv
555 – Tvorba a zúčtování
komplexních nákladů
příštích období
557 – Zúčtování oprávky
k oceňovacímu rozdílu
k nabytému majetku
558 – Tvorba a zúčtování
zákonných opravných
položek
559 – Tvorba a zúčtování
opravných položek
56 – Finanční náklady
561 – Prodané cenné papíry
a podíly
562 – Úroky
563 – Kurzové ztráty
564 – Náklady z přecenění
majetkových
cenných
papírů
566 – Náklady z finančního
majetku
567 – Náklady z derivátových
operací
568 – Ostatní finanční náklady
569 – Manka a škody na
finančním majetku
57 – Rezervy a opravné položky
finančních nákladů
574 – Tvorba a zúčtování
finančních rezerv
579 – Tvorba a zúčtování
opravných položek ve
finanční činnosti
58 – Mimořádné náklady
581 – Náklady na změnu metody
582 – Škody
584 – Tvorba a zúčtování
mimořádných rezerv
588 – Ostatní mimořádné náklady
589 – Tvorba a zúčtování
opravných položek
v mimořádné činnosti
59 – Daně z příjmů, převodové
účty a rezerva na daň
z příjmů
591 – Daň z příjmů z běžné
činnosti – splatná
592 – Daň z příjmů z běžné
činnosti – odložená
593 – Daň z příjmů z mimořádné
činnosti – splatná
594 – Daň z příjmů z mimořádné
činnosti – odložená
595 – Dodatečné odvody daně
z příjmů
596 – Převod podílu na výsledku
hospodaření společníkům
597 – Převod provozních nákladů
598 – Převod finančních nákladů
Účtová třída 6 – Výnosy
60 – Tržby za vlastní výkony a
Zboží
601 – Tržby za vlastní výrobky
602 – Tržby z prodeje služeb
604 – Tržby za zboží
61 – Změny stavu zásob vlastní
činnosti
611 – Změna stavu nedokončené
výroby
612 – Změna stavu polotovarů
613 – Změna stavu výrobků
614 – Změna stavu zvířat
62 – Aktivace
621 – Aktivace materiálu a zboží
622 – Aktivace
vnitropodnikových služeb
623 – Aktivace dlouhodobého
nehm. majetku
624 – Aktivace dlouhodobého
hmot. majetku
64 – Jiné provozní výnosy
641 – Tržby z prodeje
dlouhodobého nehmotného
a hmotného majetku
642 – Tržby z prodeje materiálu
644 – Smluvní pokuty a úroky
z prodlení
646 – Výnosy z odepsaných
pohledávek
648 – Ostatní provozní výnosy
66 – Finanční výnosy
661 – Tržby z prodeje cenných
papírů a podílů
662 – Úroky
663 – Kurzové zisky
664 – Výnosy z přecenění
majetkových cenných
papírů
665 – Výnosy z dlouhodobého
finančního majetku
666 – Výnosy z krátkodobého
finančního majetku
667 – Výnosy z derivátových
operací
668 – Ostatní finanční výnosy
68 – Mimořádné výnosy
681 – Výnosy ze změny metod
688 – Ostatní mimořádné výnosy
69 – Převodové účty
697 – Převod provozních výnosů
698 – Převod finančních výnosů
Účtová třída 7 – Závěrkové a
podrozvahové účty
70 – Účty rozvažné
701 – Počáteční účet rozvažný
702 – Konečný účet rozvažný
71 – Účet zisků a ztrát
710 – Účet zisku a ztrát
75 až 79 – Podrozvahové účty
Účtové třídy 8 a 9
Vnitropodnikové účetnictví
–
Download

jejich zachycení v účetnictví. Pohledávky po lhůtě splatnosti.pdf