Základy vědeckého výzkumu
v oblasti řízení lidských zdrojů
Akademie managementu a komunikace
PhDr. Peter Jan Kosmály, PhD.
Přehled vyučovaných tematických okruhů
1. Základy výzkumu ve společenských vědách. Historie, druhy,
vztahy, metody, nejnovější trendy
2. Základy výzkumu v oblasti ŘLZ
3. Evropské a české výzkumné instituce a významné výzkumy o
oblasti ŘLZ
4. Vlastní prostředí, analýzy, vědecké myšlení a vědecká
komunikace, formulace problému, hypotéz, průzkumu, článku…
Přehled doporučené literatury
Armstrong, Michael Řízení lidských zdrojů - Nejnovější trendy a postupy. [Překlad prof.
Ing. Josef Koubek, CSc.] 10 vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 800 s. ISBN 978-80247-1407-3
Hroník, František. Hodnocení pracovníků. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80247-1458-2
Koubek, Josef. Řízení lidských zdrojů. Základy moderní personalistiky. Praha:
Management Press, 2007. 399 s. ISBN 8072611682
Mayerová, Marie – Růžička, Jiří. Moderní personální management. Praha: H+H, 2000.
ISBN 80-8602-265-X
Novotný, Petr (ed.) Pracoviště jako prostor k učení. Brno: Masarykova univerzita, 2009.
97 s. ISBN 978-80-210-4918-5 sborník je dostupný i elektronicky na adrese
http://www.dpu.dk/fileadmin/www.dpu.dk/asemeducationandresearchhubforlifelong
learning/workplacelearningcdversion/subsites_asem_20090707134235_codeproceedings.pdf
Pavlica, Karel a kol. Sociální výzkum, podnik a management. 1. vyd. Praha: Ekopress,
2000. ISBN 80-86119-25-4
Surynek, Alois – Komárková, Růžena – Kašparová, Eva Základy sociologického
výzkumu. Praha: Management Press, 2001. 164 s. ISBN 8072610384
Tureckiová, Michaela. Řízení a rozvoj lidí ve firmách. 1 vyd. Praha: Grada Publishing
2004. ISBN 80-247-0405-6
Tureckiová, Michaela. Nositelé řízení a rozvoje lidí ve firmách. [online], 2002, dostupné
elektronicky na: http://
www.extima.org./conference/systemic/textbook/2002/tureckiova.htm
Požadavky na kontrolní práce
- do konce prosince 2012 zaslat elektronicky nebo dodat osobně
seminární práci konzultovanou s přednášejícím obsahující odborný
výklad vybraného výzkumu nebo projekt vlastního vymyšleného
výkumu – podle zásad vysvětlených ve studijních materiálech. Práce
by neměla přesáhnout 15 normovaných stran textu.
kritéria klasifikace:
dodržení termínu odevzdání (dodržel – nedodržel)
dodržení zvoleného tématu (dodržel – nedodržel)
přínos autora (výborný – dobrý – dostatečný – nedostatečný)
poměr kvalita a rozsah práce (výborný – dobrý – dostatečný –
nedostatečný)
​- ústní zkouška formou diskuse nad seminární prací a 3
kontrolních otázek ke studijnímu textu
celkové hodnocení: student musí zaslat seminární práci, aby se mohl
účastnit zkoušky. Na zkoušce musí správně zodpovědět minimálně
jednu otázku.
Základy vědeckého výzkumu v oblasti
řízení lidských zdrojů
1. Podstata výzkumu ve společenských vědách
Věda:
1. lidská cílevědomá, organizovaná, vysoce kvalifikovaná
poznávací činnost
2. souhrn její výsledků
3. souhrn institucí, které s ní souvisí
Výzkum:
Výzkum je záměrný, cílevědomý a systematický poznávací
proces, systém zobecněného poznání.
Základy vědeckého výzkumu v oblasti
řízení lidských zdrojů
1. Podstata výzkumu ve společenských vědách
Cíle výzkumu:
1. poznat:
• deskriptivní výzkum (např. výzkum sledovanosti, obsahová
struktura stanic, atd.)
• analytický výzkum (např. souvislost mezi sledovaností
a preferencí typu programu)
• explikativní výzkum (vysvětlení výzkumných zjištění)
• explorativní výzkum (např. jakým funkcím slouží internet)
• verifikační výzkum (např. ověření teorie o dvoustupňovém toku
komunikace).
Základy vědeckého výzkumu v oblasti
řízení lidských zdrojů
1. Podstata výzkumu ve společenských vědách
Cíle výzkumu:
2. prognózovat vývoj:
- extrapolací (přechodem na širší oblast pomocí analogie)
a dedukcí z vývoje v jiných zemích/oblastích, atd.
3. zasahovat do vývoje:
- na základě výzkumů se formulují preskriptivní, deskriptivní,
regulační teorie
Základy vědeckého výzkumu v oblasti
řízení lidských zdrojů
1. z hlediska funkce:
teoretický, aplikovaný, metodologický
2. z hlediska cílů:
popisný, analytický, explikativní, explorativní, verifikační
3. z hlediska úplnosti:
komplexní a parciální
4. podle zaměření:
extenzivní (plošný), intenzivní (hloubkový)
5. podle způsobu realizace:
individuální (interview), skupinový (focus group)
6. podle oboru:
marketingový, mediální, sociologický, psychologický, atd.
7. podle výběru vzorku:
náhodný anebo záměrný, kvalitativní anebo kvantitativní
Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů
1. Podstata výzkumu ve společenských vědách
Průzkum – technika, metoda výzkumu
Předvýzkum – průzkumné stádium
Metody a nástroje – techniky a formy
Podmínky – reálné anebo experimentální
(laboratorní)
Sběr údajů – náhodný (statisticky kontrolovatelně
náhodný), záměrný, systematický, předem
strukturovaný nebo nestrukturovaný, kvalitativní
a kvantitativní, atd.
Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů
1. Podstata výzkumu ve společenských vědách
Dotazníkové metody
 anketa (formou dotazů a odpovědí, anketáři; poštovní,
novinová, rozhlasová, televizní, atd.; nevýhoda –
nereprezentativnost, návratnost; výhoda – anonymita, čas pro
respondenty)
 dotazník (hromadné zjišťování, anonymní, zdrojem
statistických údajů)
 výzkumný rozhovor (přímý kontakt odborníka s
respondentem; výhoda – flexibilnost, menší formálnost, kontrola
pravdivosti osobním kontaktem)
Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů
1. Podstata výzkumu ve společenských vědách
Požadavky na výzkum:
Reliabilita (angl. reliability, spolehlivost) – vyjádření toho, jak
dobře metoda měří, technická kvalita měřícího nástroje – stejné
výsledky opakovaného výzkumu. Nutný předpoklad validity.
Validita (lat. validus, silný, zdravý) – odpověď na otázku, zda
zkoumáme to, co chceme, a jestli je náš výzkum platný –
ověřování hypotéz, konfrontace s cílem výzkumu,
předpokládanými výsledky, apod.
Používání termínů dodává odbornému textu přesnost
a jednoznačnost (meta-jazyk).
Objektivita – stupeň nezávislosti výzkumné metody na
výzkumníkovi, resp. týmu; ověřitelnost, nezkreslenost...
Nejsnadnější způsob, jak určit shodu dvou pozorovatelů, je
korelace (vzájemný vztah).
Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů
1. Podstata výzkumu ve společenských vědách
Metodologie vědy (jak zkoumat a poznávat) a teorie vědy:
Teorie (soubor tvrzení) a empirie (praxe)
Výsledky teorie jsou ověření hypotéz a definice.
Spor mezi racionalismem (rozum) a empirismem (zážitek)
Zjištění faktů experimentem nebo pozorováním, popis a
vysvětlení, hypotéza, důkaz(y) a formulování teorie
(pozitivismus: výsledky nezávislé na teorii) anebo verifikace
(ověřování) a falzifikace (popření) teorie – Karl Popper
Teorie vyšší komplexnosti (vzájemně provázané)
Teorie středního dosahu (popisuje všeobecný jev a zároveň
vychází z každodenního výzkumu a z pozorování sociálního
chování, např. teorie názorových vůdců) – Robert Merton: Social
theory and social structure, 1949).
Ad-hoc teorie (příležitostní, „na jedno použití“)
Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů
1. Podstata výzkumu ve společenských vědách
Metodologie vědy (jak zkoumat a poznávat):
indukce (zobecnění) a dedukce (odvozování) jako vědecké
metody (další: pozorování, měření, klasifikace, kvantifikace,
posuzování, předpověď, korelace, komunikace, interpretace,
kontrola, definice, hypotéza, experiment)
Pozitivismus – vědecké poznání musí vycházet z daného,
skutečného, pozitivního; neověřitelné=metafyzické).
Zakladatelem pozitivismu v sociologii je Auguste Comte: díly
Cours de philosophie positive (6 svazků, 1830-1842) a Discours
sur l’esprite positive (1844) vytvořil systém pozitivistické
sociologie (exaktní vědy). Jeho dílo rozvíjel Emile Durkheim
(1858-1917), zakladatel pozitivistické sociologie (Les régles de la
méthode sociologique).
Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů
1. Podstata výzkumu ve společenských vědách
Thomas S. Kuhn ukázal, že tvorba teorií podléhá historickému
vývoji a že ji určuje převládající obraz světa („normální věda“),
které Kuhn nazývá paradigma. Teorie vznikají uvnitř horizontu,
který už není možné dále teoreticky určit.
Karl Popper byl antiinduktivista (proti tradiční tezi o vzniku
vědecké hypotézy prostřednictvím zobecnění), byl také
antikumulativista (pokrok vědy není jen kumulování nových
poznatků) a také antiverifikacionista (teorie=hypotéza)
Paul Karl Feyerabend odmítá racionální rekonstrukci vědy,
včetně pravidel přechodu od jedné teorie k druhé
(epistemologický anarchista). Jediným projevem tvořivosti ve vědě
je bujení teorií; empirická data parazitují na teorii – empirický
význam je určen interpretací; teorií, jejím jazykem. Se změnou
teorie se pak mění i obsah pozorovatelného.
(http://cs.wikipedia.org/wiki/Teorie a http://www.gsgpraha.cz/~sloukova/mjs/mvedy/10kuhn.htm)
Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů
1. Podstata výzkumu ve společenských vědách
Případová studie (detailní studium jednoho nebo několika případů –
pro objasnění pouze jednoho případu a proniknutí do hloubky v dané
situaci nebo organizaci se záměrem porozumět okolnostem, nebo pro
objasnění určitého jevu, nebo pro zkoumání více případů s cílem ověřit
určitou koncepci nebo inovaci)
http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Případová studie
Internetové průzkumy a dotazníky
http://www.esurveyspro.com/human-resources-surveys.aspx
Datasexualita – Kvantifikované Já: „The datasexual looks a lot like
you and me, but what’s different is their preoccupation with personal
data. They are relentlessly digital, they obsessively record everything
about their personal lives, and they think that data is sexy.“ „Quantified
Selfers are united by a desire to collect as much data as possible about
themselves, ostensibly in order to make informed decisions regarding
health, productivity and happiness.“
http://ethicalnag.org/2012/05/13/quantified-self-urban-datasexual/ a http://quantifiedself.com/
Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů
1. Podstata výzkumu ve společenských vědách
Kvalitativní výzkum (jevy, které se nedají zkoumat číselně;
pozorování, rozhovor, kvalitativní obsahová analýza) – popírá
pozitivistické tvrzení, že vše zkoumatelné lze přesně měřit, používá
jazyka a symbolů (meta-jazyk) na popsání jazykových i mimojazykových
jevů, účelem je získat konzistentní, ucelený popis činností, jevů nebo
procesů („naturalisticky“ nikoli matematicky)
Kvantitativní výzkum (zabstraktňování a zvěcňování jevů do
vhodných kategorií, dotazníky, statistiky, průzkumní ankety, apod.) –
někdy dosahují různých výsledků – Prezidentské volby v USA v roce
1936: Gallupův ústav na reprezentativním souboru dvou tisíc
respondentů správně předpověděl vítězství F. D. Roosevelta, zatímco
časopis Literary Digest, který použil anketu rozeslanou 10 milionům
čtenářů a zpracovanou na více než 2 milionech vrácených anketních
lístků, se ve svých odhadech dramaticky zmýlil (Velký sociologický
slovník. Praha: Karolinum. 1996. s. 1415).
Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů
2. Základy výzkumu v oblasti ŘLZ
Další aplikace sociologického výzkumu v ekonomice a ŘLZ:
Marketingový výzkum trhu a konkurence
Personální výzkum v podnikové praxi
Analýza rozvoje sociálního systému podniku
Výzkumy veřejného mínění
Komunikační a mediální výzkum
Anketní výzkum
Výzkum sociálně patologických jevů
Sociometrie jako výzkumná metoda interpersonálních vztahů
v malých sociálních skupinách
Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů
2. Základy výzkumu v oblasti ŘLZ
Základní prvky vystupující ve výzkumu v oblasti ŘLZ:
demografie, ekonomické ukazovatele, další (celoživotní)
vzdělávání, motivace, firemní vzdělávání, učící se organizace,
znalostní management, otevřená společnost, dovednosti a
kompetence, indikátory kvality celoživotního vzdělávání, zpětná
vazba na vzdělávání, strategické řízení lidských zdrojů
Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů
demografie – studuje přirozený proces reprodukce populace (např.
http://www.demografie.info)
ekonomické ukazovatele – statistiky (např. http://www.czso.cz)
celoživotní učení – strategie EU (např. http://www.naep.cz)
motivace – teorie motivace (např. http://www.vedeme.cz/pro-vedeni/kapitolyvedeni/65-teorie-motivace/85-teorie-motivace.html)
firemní vzdělávání – vzdělávání v proměnách (např. KOSMÁLY, Peter – JEŽOVÍT,
Rastislav. Rozvoj a vzdělávání provozních zaměstnanců v retailovém segmentu v ČR. In
Creative and Knowledge Society. Bratislava – Varšava: PEVŠ v Bratislave, Versita Warsaw,
ročník 1, číslo 3, s. 23 – 43. ISSN 1338-4465 (print), 1338-5283 (online), dostupné na:
http://versita.metapress.com/content/r692627lx2h54247/fulltext.pdf)
učící se organizace – dynamický adaptabilní a zlepšující se systém (např.
Senge, Peter M. Pátá disciplína: teorie a praxe učící se organizace. Praha, 2007. ISBN
978-80-7261-162-1)
management znalostí – (např. http://cs.wikipedia.org/wiki/Management_znalostí
anebo Slouková, Danica. Znalost z pohledu sémiotiky a hermeneutiky, a orientace
znalostního managementu. [online] In E-LOGOS/2004. ISSN 1121-0442, dostupné na:
http://nb.vse.cz/kfil/elogos/epistemology/slouk104.pdf )
Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů
otevřená společnost – politický koncept (např. Popper, Karl R. Otevřená
společnost a její nepřátelé I, II. Praha, OIKOYMENH 2011 – 2012, ISBN 978-80-7298272-1 a ISBN 978-80-7298-261-5; http://cs.wikipedia.org/wiki/Otevřená_společnost)
dovednosti a kompetence – Klíčové schopnosti pro celoživotní učení:
Evropský referenční rámec (dostupné elektronicky na:
http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/publ/pdf/ll-learning/keycomp_cs.pdf)
indikátory kvality – strategie EU, klíčové kompetence (např. Národní ústav
odborného vzdělávání , http://www.nuov.cz/zajistovani-kvality-odkazy-a-literatura)
zpětná vazba na vzdělávání – evaluace, hodnocení, didaktické testy (např.
http://www.infogram.cz/findInSection.do?sectionId=1114&categoryId=1133)
strategické řízení lidských zdrojů – plány, překážky, (ne)schopnost
manažerů, personalistů a (ne)ochota zaměstnanců (např. Ožana, Zdeněk.
Metodika tvorby strategie řízení lidských zdrojů. [online] In Orlita.cz – Pro manažery,
24.09.2003, dostupné na: http://www.orlita.cz/detail.php?clanek=50; Brandt, P.
National statistics on continuing education moving towards Europe. Initial German
experience with the “Adult Education Survey“ [online] European InfoNet Adult Education,
Germany, 2008. Dostupné na: http://www.infonet-ae.eu/en/articles/national-statisticson-continuing-education-moving-towards-europe-initial-german-experience-with-theadult-education-survey-aes-0391)
Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů
3. Evropské a české výzkumné instituce a významné
výzkumy o oblasti ŘLZ
European InfoNet Adult. Lifelong Learning Programm. [online]
Grundtvig Network, Catholic Federal Association for Adult
Education (Katholische Bundesarbeitsgemeinschaft für
Erwachsenenbildung,), Germany. http://www.infonet-ae.eu
Project LifeLong Learning 2010. [online] INSTITUTE FOR
INTERNATIONAL AND SOCIAL STUDIES, Tallinn University (IISS),
TALLINN – Estonia. http://lll2010.tlu.ee
EUROSTAT. [online] European Comission, Luxembourg.
http://epp.eurostat.ec.europa.eu
European Foundation for the Improvement of Living and Working
Conditions (Eurofound). [online] Dublin, Ireland.
http://www.eurofound.europa.eu
Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů
3. Evropské a české výzkumné instituce a významné
výzkumy o oblasti ŘLZ
Department of Economics. Massachusetts Institute of Technology.
[online] Cambridge, MA, USA. http://economics.mit.edu
The Centre for Research on Lifelong Learning (CRELL). [online]
Institute for the Protection and the Security of the Citizen, Ispra,
Italy. http://crell.jrc.ec.europa.eu
The National Center for Education Statistics (NCES). [online] U.S.
Department of Education, Alexandria, VA, USA. http://nces.ed.gov
The International Association for the Evaluation of Educational
Achievement (IEA). [online] Amsterdam, The Netherlands.
http://www.iea.nl
Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů
3. Evropské a české výzkumné instituce a významné
výzkumy o oblasti ŘLZ
Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, o.s. [online] Praha, ČR.
http://www.aivd.cz
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. [online] Praha, ČR.
http://www.msmt.cz
Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV). [online] Praha, ČR.
http://www.nuov.cz
Český statistický úřad (ČSÚ). [online] Praha, ČR. http://www.czso.cz
Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů
4. Vlastní prostředí, analýzy, vědecké myšlení a vědecká
komunikace, formulace problému, hypotéz, průzkumu, článku…
• vědecká práce a výzkum, rešerš a vyhledávání, zpracování
výsledků do odborného vědeckého textu, publikování
vědeckého textu
• vědecká práce probíhá v uzavřeném cyklu:
1) vědecký problém, potřeba – definování problému
2) sběr dostupných informací a jejich vyhodnocování
3) stanovení hypotez a jejich ověření např. experimentem
4) publikace nového řešení – další vědec pokračuje v 1)
5) vyhodnocení ohlasu (resp. korektury, propracování textu)
= vědecká komunikace
a ta může mít podobu formální/neformální
Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů
„nepublikovaná věda není žádnou vědou, výzkum, který není zveřejněn,
neexistuje“
na druhé straně publikování nezaručuje kvalitu (Sokalova aféra)
„proč vůbec píši tento článek?“
• výzkum (aplikovaný, teoretický, klinický...)
• rešerš a vyhledávání (primární, sekundární, terciární zdroje, atd.)
• odborný vědecký text (žánry: abstrakt, referát, článek, studie,
posudek-odborná recenze, kazuistika-case study, poster, disertační
práce, monografie...příspěvek, přednáška...)
Většina vědeckých článků má podobnou strukturu, a to usnadňuje
jejich čtení a hodnocení.
Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů
• tradiční struktura vědeckého textu
(zdroj: Menoušek, Jiří. Jak (ne)napsat článek pro odborný časopis? [online] In Ikaros,
2002, roč. 6, č. 9. ISSN 1212-5075 Dostupné elektronicky na:
http://www.ikaros.cz/node/1127)
TAIMRD (title, abstract, introduction, methods, results, discussion)
Title: titulek je velmi důležitá část celého článku. Jde ale o to,
aby název práce nesliboval mnohem více, než číní její skutečný
obsah. Jedna ze základních rešeršních metod je založena na
vyhledávání klíčových slov v titulku. Ideální je, když titulkem
vyjádříme obsah celé práce.
Autoři: toto schéma zahrnuje autory pod titulní část. Uvádíme
také pracoviště autorů a kontaktní informace. Neměla by chybět
např. e-mailová adresa.
Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů
Abstrakt: souhrn je nejdůležitější část publikace. Je to jakási
miniatura celého článku. Pokud publikujeme v monitorovaném
periodiku, bývá abstrakt převzat do velkých bibliografií, nebo
při velkých vědeckých konferencích se zvlášť uvěřejňují
abstrakty příspěvků. Key words a tzv. deskriptory se uvádějí
samostatně, jako nedílná součást abstraktu.
Introduction: uvádí do celé problematiky. Popíšeme, na co jsme
ve své práci navázali, proč jsme se do řešení problému vůbec
pustili, co je cílem našeho výzkumu.
Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů
Materials and Methods: nejrozsáhlejší část vědeckého článku.
Text je většinou třeba logicky rozčlenit do odstavců. Přesně
popíšeme metody, které jsme pro svůj experiment použili. U
metod obecně známých stačí zmínka, u méně běžných
odkážeme na odbornou literaturu. Metody vzácné nebo námi
modifikované je třeba popsat. Při tvorbě této části vědeckého
textu si klademe jedinou otázku: jestli bude podle našeho popisu
možné celý experiment někým jiným zopakovat.
Results: sem patří přehledně zpracované rezultáty všech
pokusů a pozorování. Využíváme zejména tabulek, grafů,
statistik. Uvádíme i výsledky, které nepodporují naší hypotézu.
Jednak je to mravné, jednak to paradoxně přispěje evaluaci
validity naší práce ze strany kolegů odborníků.
Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů
Discussion: diskuse slouží v podstatě ke konfrontaci námi
dosažených výsledků s tím, co uvádí dosavadní vědecká teorie a
praxe. Máme zde možnost vysvětlit i případné „protichůdné“
výsledky. Diskuse by měla končit potvrzením (úplným,
částečným, podmíněným) nebo naopak nepotvrzením původní
hypotézy.
References: neboli citované informační zdroje. Formální úprava
citací vychází z požadavků redakce, která by se měla zase řídit
příslušnou normou. Platná norma ČSN ISO 690 (01 0197).
Další části: seznam použitých zkratek, poděkování
(Acknowledgements), dodatky (Appendix)...
Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů
4. Vlastní prostředí, analýzy, vědecké myšlení a vědecká
komunikace, formulace problému, hypotéz, průzkumu, článku…
Vybrané teze o masové komunikaci
Uses and gratifications: Teorie z první poloviny 20. století vyjadřuje
přesvědčení o užívání a uspokojování individuálních potřeb
prostřednictvím médií. Tento přístup reagoval na teorii lineárního
působení komunikace (infuzní model) a zdůrazňoval, že způsob užívání
médií je do velké míry specifický pro každého jedince, v závislosti na
jeho psychických a sociálních faktorech. Příjemci si sami vybírají obsahy,
které uspokojují jejich každodenní potřeby (činí tak z důvodů
racionálních nebo emocionálních).
Agenda setting, gatekeeping: Vysvětluje korelaci (vzájemný vztah)
mezi stupněm pozornosti médií a dosahem události, t. j. tím, co si o ní
mají myslet lidé. Vysvětluje, že význam, který média přikládají události
ovlivňuje způsob, jakým ji vnímá a přijímá publikum. Autoři této teorie
jsou Maxwell McCombs a Donadl Shaw (1972).
Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů
4. Vlastní prostředí, analýzy, vědecké myšlení a vědecká
komunikace, formulace problému, hypotéz, průzkumu, článku…
Vybrané teze o masové komunikaci
Spirála mlčení: Autorka Elisabeth Noelle-Neumann (1980) vysvětluje
vznik z vývoj veřejného mínění jako spirálu: lidé jednak nevyslovují
veřejně názory, u nichž neočekávají kladné přijetí (mlčení) a jednak se
přiklánějí k názorům, které mají tendenci mít pozitivní ohlas, veřejnou
podporu (rozšiřování podporovaných názorů). Dokazují to i empirické
testy, třeba tzv. železniční test: představte si, že cestujete vlakem několik
hodin s osobou, která má opačné názory – budete mlčet, nebo si spolu
promluvíte? Spirála mlčení vysvětluje strach z izolace jako motivaci při
formování názorů jednotlivce.
Teorie vědomostní propasti (knowledge gap): Teorii uvedl Philip
Tichenor se svými kolegy v roku 1970 a vyjadřuje názor, že každé nové
médium zvyšuje rozdíl (propast) mezi informovanými a
neinformovanými.
Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů
Kultivační teorie: Přístup, který použil Georgy Gerbner na analýzu
publika televize (1968). Rozdělil diváky televize do tří kategorií:
lehkých (light viewers, míň než 2 hodiny denně), středních (medium,
2–4 hodiny denně) a těžkých (heavy, 4 hodiny a víc). V poslední
kategorii bylo pozorovatelné, že diváci si formují (spíš probírají) názory
konstruované televizí. Kultivační teorie vyjadřuje, že divák vystavený
dlouhodobému působení televize je ní „kultivován“, jeho vnímání reality
je zkresleno podobně, jako je zkreslena mediální realita konstruována
televizí. Tento dopad se týká jak lehkých, tak i těžkých diváků, protože
zkreslením reality těžkých diváků dochází k deformacím v celé kultuře.
Gerbner a Gross na základě těchto zjištění (1976) vyjádřili přesvědčení,
že televize socializuje lidi do standardizovaných (v televizi systematicky
opakovaných) rolí; televize je kulturní nástroj zavedeného řádu,
nahrazuje osobní zkušenost, a proto její působení vystihuje termín
„enkulturace“ (enculturation).
Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů
Počátky: Chicagská škola – Americký pragmatismus – Empirický
výzkum a institucionalizace výzkumů veřejného mínění
Veřejné mínění – aktivní a pasivní část veřejnosti (zastupující,
zastupovaní; jednající, přijímající), výzkumy jako komunikační nástroj v
společnosti; v Československu se výzkum veřejného mínění začal
provádět velmi brzy, v roce 1946 byl založen Československý institut pro
výzkum veřejného mínění jako součást Ministerstva informací, obnoven v
roce 1967 na půdě Akademie věd. Po roce 1990 (anomie) nové soukromé
agentury – uskutečnění a publikování výzkumu
Sociálně psychologické přístupy – otázky vztahu mínění a postojů a
metodologie měření postojů a další metodologické otázky: problémy
výběru, konstrukce dotazníku a principy interview.
Teoretické pojetí veřejnosti, veřejného mínění a role výzkumů mínění (Přehledová studie). In
Rendlová, E. – Lebeda, T. Výzkumy veřejného mínění – teoretické souvislosti a praktická
aplikace. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2002. Dostupné
elektronicky:
http://www.richardjung.cz/Teoreticke_pojeti_verejnosti__verejneho_mineni_a_role_vyzkumu_mineni.pdf
Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů
Tipy a triky
podprahové působení
(subliminal messages,
neuromarketing)
výzkum působení komunikace
na jedince, neuro výzkum
jakéhokoli z faktorů ŘLZ,
komplexní systémy ŘLZ i „na
klíč“ (docházka, stravování.
personalistika, čipové karty,
mzdy, systém... (ilustrace např.
http://www.oksystem.cz/files/
images/produkty/okbase/zahl
avi/uvodni/webokbase_10.jpg)
Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů
4. Vlastní prostředí, analýzy, formulace problému, hypotéz,
průzkumu
výběr pracovníků – rešerše trhu, inzerát s nabídkou,
přijímací pohovor, pracovní pozice, klíčové kompetence, plán
vzdělávání, firemní kultura, atd.
uvádění nových pracovníků do organizace – zaučení se nebo
instruktáž, zpětná vazba, pochopení a učení se
uvolňování lidí z organizace – zpětná vazba na ŘLZ
zaměstnanecké vztahy – interní komunikace, šeptanda
řízení pracovního výkonu – úkoly, čas, statistiky, atd.
rozvoj lidských zdrojů – plán vzdělávání a rozvoje , zpětná
vazba, firemní vzdělávání
Ke každé situaci uveďte alespoň jednu výzkumní metodu
Děkuji za pozornost!
Akademie managementu a komunikace
PhDr. Peter Jan Kosmály, PhD.
[email protected]
Download

Základy vědeckého výzkumu.pdf