EBV
RNDr. K.Roubalová, CSc.
www.vidia.cz
[email protected]
 Biologie EBV:
zařazení
základní biologické charakteristiky
interakce viru s hostitelem
 Epidemiologie a patogeneze:
Infekční mononukleoza
EBV a nádory
 Diagnostika:
Sérologie
Přímý průkaz viru
 Možnosti prevence
Zařazení a základní
charakteristiky
 Schopnost navodit
latentní infekci
hostitelské buňky
 Schopnost reaktivace
infekce
 Důsledky: celoživotní
nosičství, rekurentní
infekce, oportunní
patogen
Velikost virionů: ≈ 200 nm
Genom: 150 kb
≈ 100 čtecích rámců
Přirozeným hostitelem je člověk, experimentálně lze infikovat
některé druhy opic.
Dvoufázový životní cyklus
 Latence:
 Exprese strukturálních
genů potlačena
 Transkripce omezena na
latentní geny (regulační
funkce)
 Virová DNA (episom) se
replikuje synchronně s
buněčnou DNA
 Produktivní cyklus
 Aktivace transkripce





časných genů
Kaskádová regulace
exprese ostatních genů:
proteiny α, β, γ
Asynchronní replikace
virové DNA
Maturace kapsid (jaderná
membrána)
Tvorba obalu – JM, ER, G
Uvolnění nových virionů
a zánik hostitelské buňky
Hostitelské buňky
 Receptor:
CD21 – CR2
Receptor pro C3d složku
komplementu
B-lymfocyty
některé T-lymfocyty
 Latentní infekce:
 B-lymfocyty
 Nediferencované
epiteliální buňky
 Produktivní infekce:
 Diferencované epitel.
Buňky (slinné žlázy,
bronchy, cervix)
 Diferencované Blymfocyty
EBV – transformace B- lymfocytů
Proces podobný stimulaci B- lymfocytu
antigenem:
 Aktivace buněčných signálních drah
 Blastická transformace
 Proliferace
Virové latentní proteiny ovlivňují regulaci
tohoto procesu:
 Inhibice apoptozy
 Deregulace signálních drah
 Deregulace terminální diferencieace
Epidemiologie
 Kosmopolitní rozšíření
 Přenos kontaktem s infikovanými tělními
tekutinami (sliny)
 Vylučován v aktivní i latentní fázi infekce
 Promořenost dospělé populace >90%
 Primární infekce: 2-5 let, asymptomatické
Patogeneze
 Primární infekce u starších dětí a dospělých –
infekční mononukleosa (50%)
 Komplikace u IM: hepatitis, alergie
(encefalitis, anemie, trombocytopenie, VAHS)
 Chronická aktivní infekce – vzácná, (EBV+Tlymfocyty)
 Lymfoproliferativní onemocnění –
imunodeficienti
 Nádorová onemocnění – EBV kofaktorem
EBV a nádory u
imunokompetentních jedinců
 Burkittův lymfom -
endemický (Afrika 95% EBV+), sporadický (Evropa,
USA -20% EBV+)
 Nedifernencovaný
nasofaryngeální
karcinom (100% EBV+)
 Hodgkinova choroba
(20-80% EBV+ podle
histol typu)
 Sinonasální lymfomy
NK/T buněk (100%)
 T-lymfomy(10-100%)
 Lymfoepiteliomy
GIT,plic (100%)
 Vzácně přítomen i v
jiných nádorech
(adenokarcinomy
GIT,karcinomy prsu)
EBV a lymfomy u
imunodeficientních pacientů
Transplantovaní: Posttransplantační
lymfoproliferativní nemoc (PTLD),
polyklonální → monoklonální, primární
lymfomy v mozku
HIV+: Imunoblastické B-lymfomy (80%
EBV+), Burkitt-like malobuněčné
B-lymfomy (30 - 40% EBV+)
Primární imunodeficience: XLP, WiskottAldrich sy., Ataxia telangiectasia:
B-lymfomy (30 - 80% EBV+)
Diagnostika EBV
Nepřímá diagnostika –
průkaz EBVspecifických protilátek
 Anamnestické
protilátky
 Protilátky akutní fáze
 Rozlišení:
séropozitivita x aktivní
infekce
Primární infekce x
reaktivace
 Metody: ELISA, NIF
Heterofilní protilátky
Paul-Bunnelův test
Ericsonův test
Přímá diagnostika Stanovení hladiny
virové DNA v krvi –
kvantitativní PCR
 Detekce virové DNA v
biopsii – hybridizace in
situ
Diagnosticky důležité proteiny
 VCA: virový kapsidový antigen – strukturální
proteiny virové kapsidy, pozdní fáze replikačního cyklu
EBNA1: EB-virový nukleární antigen 1, přítomen v
jádru latentně infikovaných buněk
EA: časný antigen – nestrukturální proteiny v
infikovaných buňkách v časné fázi replikačního cyklu.
2 složky: EA-D ( difuzní, jádro + cytoplasma),
metanol senzitivní EA-R ( restricted, cytoplasma)
EBNA 3, LMP1: latentní antigeny, dominantní pro
buněčnou imunitu
Virové antigeny v testu NIF
EA-D
EA-R
EA-R
VCA
Charakteristické vzorce protilátek u
EBV
Typ protilátek
Stádium
infekce
IgG proti
VCA
++
Latence
Avidita
vysoká
Primoinfekce
Avidita
nízká
reaktivace
Avidita
vysoká
Chronická
infekce
++
+++
IgM proti
VCA
IgG proti
EBNA
1
IgM proti
EBNA
1
-
++
-
+/+++
+/-
++
+
+++
+/-
IgG proti
EA
IgA proti
VCA
IgM proti
EA
+/-
+/-
-
++
+++
++
+++
++
+/-
(anti R)
(anti D)
(anti D i R)
Nemá charakteristický vzorec protilátek
Problémy s interpretací
sérologických nálezů
 Falešné pozitivity:
 Falešné negativity:
 Křížová reaktivita HV  Interakce viru s
imunitním systémem
 Kaskádová reaktivace
 Imunodeficience
herpetických virů
 Polyklonální aktivace
Nálezy protilátek v
 Polyspecifické
mozkomíšním moku lze
protilátky
 Autoprotilátky – RF,
molekulární mimikry
hodnotit pouze na
základě výpočtu
intrathekální syntézy.
Přímá diagnostika EBV
 Průkaz zvýšené hladiny
EBV DNA v periferní
krvi (kvantitativní PCR)
 Průkaz DNA v likvoru
 Průkaz DNA v BAL –
Pozor na interpretaci možnost kontaminace
slinami!
 Průkaz DNA v biopsii z
lymfoproliferativní léze
(hybridizace in situ)
 chronická aktivní
infekce
 PTLD
 Prognoza maligních
lymfomů
Hladiny virové DNA u lymfoproliferativních
onemocnění
Kimura et al.,J.Clin.Microbiol.37,1999
Volba vzorku pro kvantifikaci
EBV v krvi metodou PCR
 PBL:
 EBV je v krvi
lokalizován hlavně
(u některých
onemocnění výhradně
v buněčné frakci)
 Jedná se o virus jak
v latentní, tak aktivní
formě
 Plasma (sérum)
 U zdravých seropozitivních
většinou obsahuje
nedetekovatelné množství
viru
 EBV DNA pochází
z rozpadlých EBV+ buněk množství závisí na typu
onemocnění, ale i na
způsobu odběru
a zpracování krve
Optimálním vzorkem je nefrakcionovaná krev
Hladiny DNA u reaktivace EBV
 U imunokompetentních pacientů se
serologickými známkami reaktivace
(i dlouhodobými) většinou není nalézáno
zvýšené množství EBV v periferní krvi.
 U imunodeficientních pacientů zvýšené
množství EBV v krvi většinou nekoreluje se
serologickými známkami aktivní infekce.
 Vyjímkou jsou HIV+ pacienti.
Využití kvantifikace EBV v krvi pro
predikci PTLD
Cíl: Preemtivní terapie PTLD u vysoce rizikových skupin
pacientů, sledování účinnosti léčby.
 Metoda stanovení
rizikové hladiny
 Metoda sledování
dynamiky EBV v krvi
 Vliv dalších rizikových
 Diagnosticky více
faktorů
 Dlouhodobí
asymptomatičtí nosiči
vysokých hladin EBV
v krvi
informativní
 Některé případy PTLD
spojeny s velmi
rychlým vzestupem
hladiny EBV
Příklad
Sledování
dynamiky
EBV v krvi
u PTLD
Brengel-Pesce et al.,
J.Med.Virol.66,2002
Imunizace proti EBV
Cíle:
 Prevence výskytu EBV - asociováných nádorů
(Burlittův lymfom, NPC)
 Prevence a imunoterapie u posttransplantačních lymfoproliferativních
onemocnění (PTLD)
 Imunoterapie EBV+ nádorů: NPC, HD
 Prevence infekční mononukleosy,
autoimunitních chorob - ???
Přístupy
 Preventivní subjednotková vakcína:
rekombinantní g350:
 Zkoušky na zvířatech: prevence vzniku lymfomů
u opic
 I-II. fáze klinických zkoušek: bezpečnost,
tolerabilita, imunogenicita (neutralizační
protilátky) protektivní účinek -???
Děkuji za pozornost
Download

Virus Epsteina a Barrové