Předmět: ŘÍMSKÉ PRÁVO 1,2
Typ a zařazení předmětu: povinný předmět 1. a 2. ročníku bakalářského studia
Rozsah předmětu:
Římské právo 1
1/2 Z, Zk (prezenční) // 16/0 Zk (kombinovaná)
Římské právo 2
2/3 Z, Zk (prezenční) // 16/0 Zk (kombinovaná)
Cíle předmětu:
Objasnění významu studia římského práva pro dnešní právníky. Po historicko-teoretickém
úvodu budou probrány základní právní instituty klasického římského práva soukromého
s přihlédnutím k vývoji v období předklasickém a justiniánském. Výklad se zaměřuje jednak
na základní témata (prameny produkční a poznávací, subjekty práv, objekty práv, právní
jednání, římský soukromý proces), jednak na základní instituty soukromého práva římského
(obligační, rodinné, dědické).
Obsah předmětu:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
Význam studia římského práva, recepce římského práva v Evropě a v českých zemích,
vliv římského práva na historické a současné české právo
Časové vymezení a charakteristika jednotlivých vývojových etap římského práva:
království, republika, principát, dominát
Nejdůležitější literární prameny k římským právním dějinám: jednotliví autoři, jejich
díla a časové zařazení (Livius, Suetonius, Tacitus, Cicero, Prokopios); poznávací
prameny římského práva v době předklasické (Zákon XII desek), klasické (Gaiovy
Instituce) a postklasické (Codex Gregorianus, Codex Hermogenianus, Codex
Theodosianus, citační zákon, barbarské zákoníky)
Kodifikace císaře Justiniána I.
Produkční prameny římského: lex, plebiscitum, senatusconsultum, constitutiones
principum, edicta magistratuum, responsa prudentium
Římské polyteistické náboženství a jeho právní funkce, jednotlivé kněžské sbory;
římské právo a křesťanství, římské a kanonické právo
Pojem „ius“, ius a fas, právo veřejné a soukromé, důležité právní definice, metody
práce římských právníků, římské právní školy
Právo osob v římském právo: osoby fyzické – právní subjektivita, změny v právní
sujektivitě (capitisdeminutio), trojí status fyzické osoby, osoby s omezenou schopností
právního jednání (tutela, cura)
Právo osob v římském právo: osoby právnické (populus Romanus, civitates, municipia,
collegia, piae causae, aerarium populi Romani, fiscus)
Nauka o právním jednání: druhy, vnitřní elementy (essentialia negotii, naturalia negotii,
accidentalia negotii, condictio, dies, modus)
Způsoby projevů vůle, možné vady a vnější vlivy působící na lidskou vůli: error, dolus,
vis, důsledky na platnost právního jednání
Římské právo rodinné: struktura římské rodiny, různé významy pojmu familia, agnatio,
cognatio, adfinitas, pater familias a jeho pravomoc, postavení podřízených osob
Římské právo rodinné: zásnuby, způsoby uzavření manželství (matrimonium cum
manu, matrimonium sine manu), majetkoprávní vztahy v manželství, rozvod,
mimomanželské vztahy (concubitus, contubernium)
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
Římské právo dědické: intestátní posloupnost, testamentární posloupnost (nejstarší typy
závěti, klasická římská závěť a její struktura), další instituty dědického práva (legáty,
fideikomisy)
Institut otroctví: vývoj postoje římské společnosti k institutu otroctví, právní důvody
upadnutí do otroctví, favor libertatis, slavnostní a neformální manumise otroků,
podmínky a právní důsledky
Právo věcí, různá dělení věci podle římského práva: res extra patrimonium, res in
patrimonio
Vlastnické právo: charakteristika pojetí, jednotlivé typy římského vlastnictví (civilní,
provinční prétorské), ochrana vlastnického práva, omezení vlastnického práva
(sousedská práva), spoluvlastnictví (consortium, condominium)
Vlastnické právo: původní způsoby nabývání vlastnictví (occupatio, accessio,
specificatio, confusio, commixtio, adiudicatio, litis aestimatio, adquisitio fructuum)
Vlastnické právo: odvozené způsoby nabývání vlastnictví (in iure cessio, mancipatio,
traditio, usucapio, praescriptio longi temporis)
Instituty omezeného vlastnického práva: emphyteusis, superficies
Služebnosti: pojem, typologie, vznik a zánik služebností, jednotlivé venkovské
a městské služebnosti
Užívací právo: pojem, obsah, vznik, zánik
Držba: pojem, rozdíl possessio a quasi-possessio, elementy potřebné ke vzniku
possessio (corpore possidere, animus possidendi), právní nástroje sloužící k ochraně
possessio – interdicta retinendae possessionis – Uti possidetis (nemovitosti) a Utrubi
(věci movité), interdicta recuperandae possessionis de vi et de vi armata
Věcná záruční práva: fiducia cum amico, fiducia cum creditore, pignus, hypoteca
Darování v římském právu
Římský privátní proces: základní zásady, typy procesů (legis actiones, per formulas,
cognitio extra ordinem)
Římské právo obligací: pojem, předmět, přirozené obligace, generické a alternativní
obligace, vznik obligace, zánik obligace (plněním, prodlení věřitele, prodlení dlužníka,
zánik obligace jinak než splněním, prominutí dluhu, novatio, cessio, compensatio, jiné
důvody zániku obligace)
Římské právo obligací: typologie kontraktů: definice, dělení, rozdíl mezi kontrakty
formálními (literární, písemné), reálnými a konsensuálními, kontrakty a kvazikontrakty
(legatum per damnationem, legatum sinendi modo, pollicitatio, votum, negotiorum
gestio, tutela impuberis, indebiti solutio)
Římské právo obligací: kontrakty reálné (mutuum, fiducia, depositum, depositum
necessarium neboli miserabile, sequestre, depositum irregulare, commodatum, pignus)
a kontrakty formální (dotis dictio, promissio iurata liberti, vadiatura, praediatura,
stipulatio-verborum obligatio, expensi latio-nomen transscripticium, iudicium, pecunia
constituta, receptum argentarii, receptum nautarum-cauponum-stabulariorum, receptum
arbitri)
Římské právo obligací: kontrakty konsensuální – emptio-venditio (obecné znaky, práva
a povinnosti stran)
Římské právo obligací: kontrakty konsensuální – locatio-conductio (obecné znaky,
práva a povinnosti stran)
Římské právo obligací: kontrakty konsensuální – societas, mandatum (obecné znaky,
práva a povinnosti stran)
Římské právo obligací: vznik obligace z deliktu, předpoklady vzniku deliktu (formy
jednání a zavinění)
34.
Římské právo obligací: delikty (furtum, bona vi rapta, iniuria, damnum iniuria datum)
a kvazidelikty (de effusis et deiectis, de posito et suspenso, nautae - caupones stabularii, adversus mensorem qui falsum modum dixerit, adversus iudicem qui dolo
malo in fraudem legis sententiam dixerit, actio servi corrupti, actio sepulchri violati,
adversus publicanum)
Základní literatura:
Kincl, Jaromír – Urfus, Valentin – Skřejpek, Michal: Římské právo, Praha, C. H. Beck 1995
Doporučená literatura:
Balík, Stanislav – Balík Stanislav ml.: Rukověť k dějinám římského práva a jeho institucí,
Praha, Aleš Čeněk 2010
Gaius: Učebnice práva ve čtyřech knihách, Praha, Aleš Čeněk 2007
Způsob ukončení: zápočet, zkouška
Vyučující: JUDr. Mgr. Václav Valeš Ph.D.
Download

Římské právo 2