UNIVERZITA
JANA AMOSE KOMENSKÉHO PRAHA
Bakalářské/kombinované
Bakalářská práce
Alena Vagenknechtová
Celoživotní vzdělávání zdravotníka nelékařského oboru
farmaceutický asistent
Praha 2011
Vedoucí bakalářské práce:
PhDr. Iva Borská, CSc
COMENIUS UNIVERSITY PRAGUE
Bachelor,Combined (Part time) Studies
Bachelor Thesis
Alena Vagenknechtová
Lifelong learning in pharmaceutical paramedical health care
assistant
Prague 2011
The Bachelor Thesis Work Supervisor:
PhDr. Iva Borská, CSc.
Prohlášení
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je mým původním autorským dílem,
které jsem vypracovala samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž
jsem při zpracování čerpala, v práci řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu
použité literatury.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v univerzitní knihovně.
V Praze dne 26.2.2011
Alena Vagenknechtová
_______________________
Poděkování
Děkuji PhDr. Ivě Borské, CSc. za odborné vedení při zpracování této práce,
vlídný přístup a za čas, který mi věnovala při konzultacích.
Anotace
Tato
bakalářská
práce
řeší
problematiku
vzdělávání
nelékařského
zdravotnického oboru farmaceutický asistent, především oblast týkající se
celoživotního vzdělávání farmaceutických asistentů.
V teoretické části práce je popsán pohled historický, který popisuje vývoj
celoživotního vzdělávání farmaceutických asistentů od vzniku jejich oboru a
pohled legislativní, který se dotýká změn v koncepci celoživotního vzdělávání
nelékařských
zdravotnických
oborů
v běhu
času
i
pohled
samotných
zdravotníků.
Výzkum zjišťuje a přináší informace o pohledu na celoživotní vzdělávání
samotných farmaceutických asistentů v lékárenské praxi.
Veškerá data a skutečnosti uvedené v této práci se týkají (pokud není
uvedeno jinak) pouze nelékařských zdravotnických oborů.
Klíčové pojmy:
celoživotní vzdělávání,
e-learning,
kompetence,
registrace,
vzdělávací akce,
vzdělávání,
zdravotnický pracovník.
Annotation
This thesis addresses the issue of training paramedical assistant
pharmaceutical industry, especially the area of lifelong learning pharmaceutical
assistants.
The theoretical part describes the historical perspective that describes the
development of lifelong learning assistants from the pharmaceutical industry
and the emergence of a legislative perspective, which concerns changes in the
concept of lifelong education of paramedical disciplines in the course of time.
Research identifies and provides information about attitudes to lifelong learning
on their own pharmaceutical assistants in pharmacy practice.
All data and facts presented in this paper relate to (unless otherwise stated)
only other health professions.
Key words:
competencies,
education,
educational events,
E-learning,
Lifelong leasing,
Medicalstaff,
registration,
Obsah
ÚVOD ............................................................................................................................................ 8
TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................................... 10
1. HISTORIE A SOUČASNOST OBORU FARMACEUTICKÝ ASISTENT V ČR ....................... 10
1.1
Vývoj studia nelékařských oborů v ČR ............................................................................ 10
1.2
Profesní příprava farmaceutických asistentů v ČR ......................................................... 11
1.3
Aktuální stav studi oboru farmaceutický asistent v ČR ................................................... 12
2. CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NELÉKAŘSKÝCH ZDRAVOTNICKÝCH PROFESÍ ............... 13
2.1
Hodnota celoživotního vzdělávání u nelékařských zdravotních profesí.......................... 13
2.2
Celoživotní vzdělávání jako povinná součást kariéry nelékařského zdravotního
pracovníka ....................................................................................................................... 15
3. CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ FARMACEUTICKÝCH ASISTENTŮ V ČR ............................. 23
3.1
Vývoj celoživotního vzdělávání farmaceutických asistentů ............................................. 23
3.2
Registrace a farmaceutičtí asistenti ................................................................................ 24
3.3
Specializační vzdělávání farmaceutických asistentů ...................................................... 26
3.3.1
Vývoj specializačního vzdělávání farmaceutických asitentů ...................................... 26
3.3.2
Součastnost ve specilalizačním vzdělávání farmaceutických asistentů .................... 28
3.4
E-Learning v celoživotním vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků ........... 32
3.4.1
E-Learning v celoživotním vzdělávání farmaceutických asistentů ............................. 33
4. FARMACEUTICKÝ ASISTENT V EVROPĚ ........................................................................... 36
4.1
Pregraduální vzdělávání středního zdravotníckého personálu lékáren v Evropských
státech ............................................................................................................................ 36
4.2
Celoživotní vzdělávání středního zdravotnického personálu lékáren ............................. 37
4.3
Vzdělávání farmaceutických asistentu na Slovensku ..................................................... 37
PRAKTICKÁ ČÁST ..................................................................................................................... 39
5. DOTAZNÍK .............................................................................................................................. 39
5.1
Harmonogram postupu .................................................................................................... 39
5.2
Cíl průzkumu ................................................................................................................... 39
5.3
Analýza získaných dat ..................................................................................................... 40
5.4
Dílčí závěry ...................................................................................................................... 45
ZÁVĚR ......................................................................................................................................... 47
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................................. 49
SEZNAM PŘÍLOH ....................................................................................................................... 52
ÚVOD
V současné době je celoživotní vzdělávání často zmiňováno v souvislosti
s trendy ve vzdělávání dospělých v Evropské unii, kdy stojí Česká republika pod
celoevropským průměrem v počtu aktivně se vzdělávajících v dospělé populaci.
Zcela samostatnou otázkou je pak vzdělávání osob pracujících ve zdravotnictví,
které je v České republice uloženo zákonem, v realitě však naráží na řadu
úskalí.
Události několika posledních měsíců ukázaly, že situace ve zdravotnictví
se stává neudržitelnou. A to pro celou odbornou zdravotnickou obec – lékařů,
farmaceutů a osob pracujících v nelékařských zdravotnických oborech. Mimo
jiné se diskutuje o hroutícím se systému postgraduálního vzdělávání, konkrétně
specializací u všech jmenovaných, které má za následek nedostatek odborníků
v praxi. Tyto následky se zákonodárci snaží řešit mnohdy nekoncepčními
dodatky a novelami, které bohužel jen problémy odsouvají, nezřídka však také
současně
prohlubují.
Požadavek
na
zvyšování
vzdělání
středního
zdravotnického personálu nejde ruku v ruce s adekvátními kompetencemi a
odpovídajícím finančním ohodnocením pracovníka, ani s nabídkou uceleného
celoživotního vzdělávání.
Čtyři roky působím ve výboru Sekce farmaceutických asistentů České
asociace sester, od roku 2009 jako jeho předsedkyně. Tato sekce je
v současné době jedinou aktivní dobrovolnou profesní organizací hájící zájmy
farmaceutických asistentů v České republice. Podílí se např. na celoživotním
vzdělávání farmaceutických asistentů pořádáním vzdělávacích akcí a na
přípravě legislativy pro tento obor.
Problematika celoživotního vzdělávání farmaceutických asistentů se mě
týká jako odborníka s téměř dvacetiletou praxí, který se kontinuálně vzdělává;
jako vyučujícího na odborné škole, který vnímá změny v pregraduálním
vzdělávání mající vliv na postoj absolventů; i z pohledu přímého účastníka
legislativních změn, kdy je velmi těžké prosadit názor malé profesní skupiny.
Cílem práce je přinést ucelený pohled na vývoj oboru farmaceutický
asistent, na problematiku celoživotního vzdělávání, která tento obor provázela
od jeho vzniku a navrhnout postupy, které by vedly k zefektivnění snah o
dostupnost vzdělávacích akcí pro řešenou cílovou skupinu.
Praktickou částí této bakalářské práce je anonymní dotazník rozeslaný
členům Sekce farmaceutických asistentů České asociace sester (SFA ČAS).
Cílem dotazníku bylo popsat postoj farmaceutických asistentů pohybujících se
v praxi k celoživotnímu vzdělávání a jejich reakce na legislativní změny týkající
se oboru.
9
Teoretická část
1. HISTORIE A SOUČASNOST OBORU
FARMACEUTICKÝ ASISTENT V ČESKÉ
REPUBLICE
1.1.
Vývoj studia nelékařských oborů v České republice
Počátek studia na speciálních ošetřovatelských školách je v České
republice datován do roku 1874. Do současnosti nepřetržitý rozvoj škol se
zaměřením na práci ve zdravotnictví v ČR je ale zaznamenán až v období po
druhé světové válce.
Je nutné poznamenat, že změny v systému vzdělávání pro získání
kvalifikace pracovníků ve zdravotnictví byly tehdy náhlé, mnohdy až překotné,
často se měnící, reagující tak především na potřebu společnosti mít dostatek
středních zdravotnických odborníků. Tento způsob zavádění změn bohužel trvá
dodnes, navíc přetrvávající problémy v systému pregraduálního vzdělávání
vedou k nedostatku středních odborníků ve zdravotnických zařízeních. Klesající
demografická křivka, několik let řešené, ale nedořešené otázky ve školství, ve
společnosti stále nedoceněný (finančně i v oblasti kompetencí adekvátních
získanému vzdělání) statut nelékařského zdravotnického pracovníka odrazují
od studia zdravotnických oborů potenciální zájemce a způsobují odliv
absolventů do jiných profesních oblastí, případně do zahraničí.
Odborné zdravotnické školy v proudu času bývaly spravovány střídavě
Ministerstvem školství, Ministerstvem zdravotnictví, po roce 1996 Ministerstvem
školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).
Tyto i další změny v koncepci školství, provedené v poměrně krátké době
měly za následek nestabilitu oboru a jeho vtažení pod správu farmaceutů.
10
1.2. Profesní příprava farmaceutických asistentů v České
republice
Obor farmaceutický asistent se řadí mezi nelékařské zdravotnické
profese. Studium tohoto oboru šlo vždy ruku v ruce s ostatními nelékařskými
profesemi, jako jsou obor ošetřovatelství, zdravotní laborant, zubní laborant a
další.
Ještě v první polovině 20. století lékárenský laborant získával zkušenosti
pouze přímo v lékárnách, a to jako pomocník lékárníka. „První požadavky na
doškolení laborantů byly vysloveny na 3. lékárenském pracovním sjezdu,
konaném v roce 1948 v Karlově Studánce“ (Švejdová,2009,s.16)
V roce 1950 vyšel Zákon o zdravotnických povoláních, kde si stát uložil
povinnost se o vzdělávání středních zdravotnických pracovníků starat. V tomto
roce vznikla závodní škola práce, kde v Národním podniku Medika získávali
budoucí lékárenští laboranti během dvou let své vědomosti všeobecné a
odborné teoretické i praktické. Tato škola, o rok později přidružená k Vyšší
zdravotnické škole v Brně, připravovala lékárenské laboranty pro celou Českou
republiku. Postupem času vznikaly další školy s tímto oborem a v roce 1962
byla otevřena první třída čtyřletého studia s maturitou. Souběžně bylo dál
provozováno dvouleté nástavbové studium pro absolventy gymnázií, které ale
rokem 1982 končí.
V roce 1971 je poprvé změněn název oboru a to z „lékárenský laborant“
na „farmaceutický laborant“.
Od roku 1990 dochází postupně k řadě změn ve školství, které se týkají i
středních zdravotnických škol. V souvislosti s např. Vyhláškou MŠMT ČR z
24.10.1991 o ukončování studia ve středních školách a dalšími razantními
úpravami v systému školství při vstupu ČR do Evropské unie se mění nároky
na vzdělávání zdravotnických pracovníků a rokem 2008 čtyřletá forma studia
oboru farmaceutický laborant končí.
11
1.3
Aktuální stav studia oboru farmaceutický asistent
v České republice
Se zahájením posledního vzdělávacího cyklu čtyřletého studia oboru
farmaceutický laborant v roce 2004 bylo zahájeno nové tříleté studium na Vyšší
zdravotní škole oboru Diplomovaný farmaceutický asistent. Současně také
došlo Zákonem 96/2004 Sb. k druhé změně názvu oboru a to na „farmaceutický
asistent“, které se týká všech absolventů bez rozdílu typu studia. Absolventi
tohoto (dnes již jediného) tříletého pomaturitního studijního programu nosí navíc
označení Diplomovaný specialista – DiS.
Od roku 2005 je také možné absolvovat studium tohoto oboru v dálkové
formě.
Absolventi studijního oboru farmaceutický laborant nebo farmaceutický
asistent mohou pracovat v lékárnách, v laboratořích pro kontrolu léčiv, ve
výrobnách sterilních léčiv nebo léčivých přípravků, ve farmaceutických firmách
a kosmetickém průmyslu.
Zákon 96/2004 Sb. přesně říká, že:
1) Odborná způsobilost k výkonu povolání farmaceutického asistenta se
získává absolvováním
a) nejméně tříletého studia v oboru diplomovaný farmaceutický asistent na
vyšších zdravotnických školách, nebo
b) střední zdravotnické školy v oboru farmaceutický laborant, pokud bylo
studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2004/2005.
2) Farmaceutický asistent, který získal odbornou způsobilost podle odstavce 1
písm. b), může vykonávat své povolání bez odborného dohledu až po 3 letech
výkonu povolání farmaceutického asistenta. Do té doby musí vykonávat své
povolání pouze pod odborným dohledem.
3) Za výkon povolání farmaceutického asistenta se považují odborné činnosti
spojené zejména s přípravou, výdejem, kontrolou a uchováváním léčiv a
zdravotnických prostředků.
12
2. CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NELÉKAŘSKÝCH
ZDRAVOTNICKÝCH PROFESÍ
2.1
Hodnota celoživotního vzdělávání u nelékařských
zdravotnických profesí
Vzdělávání, které nekončí absolvováním příslušné odborné školy a vede
k získání odborné způsobilost pro výkon dané profese, provází zdravotnické
profese snad od nepaměti. Ve zdravotnictví, snad jako v žádné jiné profesi, je
výrazně cítit tlak na jednotlivce se neustále vzdělávat. Zdravotnictví se zabývá
péčí o člověka, jeho tělesným i duševním zdravím a z toho vyplývá nutnost mít
znalosti na vysoké úrovni a při práci využívat aktuální informace týkající se dnes
nejen odborných znalostí, ale i ekonomiky, managementu apod. Vždyť jde o
lidský život!
Zdravotnictví poskytuje obrovské množství studijních materiálů. Vždy to
tak bylo a doufejme, že i bude. V posledních letech se společnost ubírá
mílovými skoky kupředu ve všech oblastech lidské činnosti a je tedy jasné, že i
vzdělávání ve zdravotnictví je třeba dát řád a někdy pomoci i nařízením, aby
občané měli záruku, že o jejich zdraví bude postaráno v souladu s nejnovějšími
poznatky.
V současnosti vystupují v péči o nemocné v oblast samotné léčby či
prevence do popředí faktory, které se dříve zdály být okrajovými, nebo se o nich
nemluvilo
vůbec.
Střední
zdravotnický
personál
–
jak
se
pracovníci
v nelékařských zdravotnických profesích označují – musí být na praxi perfektně
připraven nejen po stránce výslovně odborné, ale očekává se také, že každý,
kdo přichází do styku s lidmi, bude ovládat zásady správné komunikace
s pacientem i svými kolegy na pracovišti a to v běžné i krizové situaci. Vyrovná
se s globálními faktory, které nově do zdravotnictví zasahují, což v praxi
znamená, že se bude orientovat v multikulturní společnosti, bude respektovat
náboženskou příslušnost svého pacienta a pochopitelně jako Evropan bude
13
ovládat cizí jazyk. Ekonomické faktory tlačí zdravotníka do zvládnutí zásad
úspor a managementu a nutí ho orientovat se v legislativě. Výzkum a rozvoj ve
zdravotnictví jde rychle kupředu a nové poznatky musí být implementovány
rychle. Pacient dnes díky médiím přichází do zdravotnického zařízení více
informován a nechce být při své léčbě jen přihlížejícím nemocným, ale aktivním
účastníkem. (ADAMCZYK, Roman. 2010, s.16 -18)
Toto vše a mnoho dalších aspektů nás vede k závěru, že nelze všechny
jmenované oblasti zvládnout pouze v rámci školní přípravy. Je nutné se
vzdělávat stále, okamžitě reagovat na požadavky oboru a společnosti a
doplňovat zjištěné mezery ve vědomostech jednotlivce.
Bohužel nedostatek personálu ve většině zdravotnických zařízení v ČR
nedovoluje plynulé a klidné vzdělávání zdravotníků podle potřeby jich
samotných. Vzdělávání se často řídí pouze potřebami a možnostmi jednotlivých
oddělení, podle toho, kdy pracovník může opustit své pracoviště a péče o
pacienty bude přesto plně zajištěna. Také nedostatek financí nedovoluje
zdravotnickému zařízení vyslat svého zaměstnance na nějaký delší studijní
pobyt, případně stáž. Zdroje poskytované v rámci EU na vzdělávání dospělých
jsou bohužel malou berličkou, která neobsáhne všechny potřebné oblasti.
Většinou zaštiťují nejvíce zřetelné problémy, jako je např. počty nízká, ale
přitom velmi nutná a žádaná specializovanost všeobecných sester, především
v menších regionech. Pro zvýšení dostupnosti proto Ministerstvo zdravotnictví
ČR poskytuje dotovaná tzv. rezidenční místa. Doufejme, že podobné aktivity
budou navzdory ekonomickým potížím narůstat a dotknout se většího spektra
zdravotnických oborů než dosud.
Některá zdravotnická zařízení splňují národní i mezinárodní normy, které
držitelům certifikátů umožňují veřejně deklarovat dosažení jistého stupně kvality
ošetřovatelské a další péče a dávat tak najevo, že pracovníci certifikovaných
institucí jsou mimo zde nejmenovaná další pozitiva neustále vzděláváni ve
svých oborech a péče o pacienty je pak špičková. Mezi kritéria posuzování
kvality patří kontinuální vzdělávání všech pracovníků, které je dokládáno
stanovenými formuláři.
14
Zdravotníci pracující v soukromých sektorech jsou si také vědomi, že
potřeba kontinuálně doplňovat ve škole získané poznatky je nezbytná a mimo
zvýšeného
komfortu
pro
pacienty
přináší
do
zdravotnického
zařízení
ekonomický zisk. Investice vložená do vzdělání, je vždy investicí vratnou.
V neposlední řadě také nejistota spojená se ztrátou zaměstnání, která na
pracovníky ve zdravotnictví doléhá, mnoho z nich vede k neustálému si
zvyšování kvalifikace. Ovšem nakolik je zvýšení kvalifikace zdravotníka
ohodnoceno posléze zaměstnavatelem, je v současné době minimálně
diskutabilní.
Dlouhodobá nestabilita v sektoru zdravotnictví směřuje řadu zdravotníků
mimo původní obor, mimo zdravotnictví samo a ti, kteří zůstanou, se dříve či
později ptají, k čemu se vzdělávám a vynakládám svou sílu, čas i finance, když
získané vědomosti mí nadřízení neocení. Jen právě blízkost s pacientem a
touha pomáhat, jak nejlépe dovedu a mohu, vedlo a vede stále zdravotníky k
celoživotnímu vzdělání za všech – v současné době spíš neradostných okolností.
2.2
Celoživotní vzdělávání jako povinná součást kariéry
nelékařského zdravotnického pracovníka
O povinnosti se celoživotně vzdělávat se u zdravotníků hovoří již
v Zákonu o péči o zdraví lidu z roku 1966:
„Ostatní pracovníci ve zdravotnictví jsou povinni kromě dalšího
vzdělávání ve svém oboru osvojit si i zdravotnické znalosti v rozsahu
potřebném pro výkon své práce“.
Organizované vzdělávání pro zdravotníky bylo zahájeno v roce 1960 a to
ve Středisku pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků. Do té
doby se zdravotníci vzdělávali individuálně, většinou pouze prostřednictvím
tiskovin, bez návaznosti jednotlivých vzdělávacích aktivit.
15
V roce 2003 pak vzniká v Brně Národní centrum ošetřovatelství a
nelékařských zdravotnických oborů (NCONZO), které se stává základnou pro
celoživotní vzdělávání všech nelékařských zdravotnických profesí v ČR.
V současné
době
upravuje
celoživotní
vzdělávání
v nelékařských
oborech Zákon 96 ze dne 4. února 2004 o podmínkách získávání a uznávání
způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností
souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících
zákonů
(zákon
o
nelékařských
zdravotnických
povoláních)
povinnost
celoživotně se vzdělávat pro pracovníky ve zdravotnictví rozšířil a legislativně
ukotvil.
Pro celoživotní vzdělávání nelékařských zdravotnických profesí mimo
jiné v §53 stanovuje:
1) Celoživotním
vzděláváním
se
rozumí
průběžné
obnovování,
zvyšování, prohlubování a doplňování vědomostí, dovedností a způsobilosti
zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků v příslušném oboru v
souladu s rozvojem oboru a nejnovějšími vědeckými poznatky.
2) Celoživotní
vzdělávání
je
povinné
pro
všechny
zdravotnické
pracovníky a jiné odborné pracovníky.
Z toho pro nelékařské zdravotnické profese vyplývají povinnosti se na
celoživotním vzdělávání účastnit. S výkonem profese ve zdravotnickém zařízení
souvisí i povinnost být zařazen do Registru zdravotnických pracovníků
způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu.
Splněním podmínek pro zařazení získává žadatel Osvědčení k výkonu
zdravotnického povolání bez odborného dohledu (dále Osvědčení) neboli
„Registraci“.
V §67 stanovuje Zákon 96/2004 Sb. podmínky vydání Osvědčení
1) Ministerstvo vydá osvědčení zdravotnickému pracovníkovi na základě jeho
písemné žádosti, pokud splnil podmínky pro výkon povolání bez odborného
dohledu stanovené tímto zákonem. To se nevztahuje na státní příslušníky
členských států Evropské unie, u nichž osvědčení nahrazuje rozhodnutí
ministerstva o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání vydané
16
podle § 81 odst. 5 nebo rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace podle
zvláštního právního předpisu.
2) Obsahem žádosti o osvědčení jsou
A. u zdravotnického pracovníka, který požádal o vydání osvědčení do 18
měsíců ode dne získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání,
doklady o:

získané způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání v příslušném oboru

zdravotní způsobilosti

bezúhonnosti
B. u ostatních zdravotnických pracovníků, kteří požádali o vydání osvědčení
po uplynutí 18 měsíců ode dne získání způsobilosti k výkonu
zdravotnického povolání, doklady


uvedené v písmenu A.
o výkonu zdravotnického povolání v příslušném oboru minimálně 1 rok z
období posledních 6 let v rozsahu minimálně poloviny stanovené týdenní
pracovní doby6) nebo minimálně 2 roky výkonu zdravotnického povolání z
období posledních 6 let v rozsahu minimálně pětiny stanovené týdenní
pracovní doby,6) a dále získání 40 kreditů z celoživotního vzdělávání, nebo

o složení zkoušky, kterou se ověřuje způsobilost k výkonu příslušného
povolání bez odborného dohledu v souladu s nejnovějšími poznatky v oboru,
pokud zdravotnický pracovník nesplnil podmínky uvedené v bodu 2 tohoto
písmene.
§ 68 stanovuje dobu, na kterou je Osvědčení vydáno
1) Osvědčení se vydává na období 6 let, pokud není dále stanoveno
jinak.
2) Ministerstvo rozhodne o vydání osvědčení do 30 dnů, v případě
konání zkoušky do 90 dnů, po obdržení žádosti.
17
3) Zdravotnický pracovník, který získal osvědčení, může ke svému
označení odbornosti připojit též označení "Registrovaný/á".
Pokud zdravotnický pracovník toto Osvědčení získá, je oprávněn
pracovat ve zdravotnickém zařízení samostatně, bez odborného dohledu,
jestliže není uvedeno zákonem či vyhláškou jinak.
Výkon povolání zdravotnického pracovníka a jiného odborného
pracovníka:
1) Za výkon povolání zdravotnického pracovníka a jiného odborného
pracovníka se považuje výkon činností stanovených tímto zákonem a
prováděcím právním předpisem, a dále řídící, metodická, koncepční, kontrolní,
výzkumná a vzdělávací činnost v příslušném oboru nebo činnost související s
poskytováním zdravotní péče.
2) Pokud
tento
zákon
stanoví
požadavky
na
délku
výkonu
zdravotnického povolání, rozumí se tím výkon povolání v rozsahu stanovené
týdenní pracovní doby.6) Pokud zdravotnický pracovník nebo jiný odborný
pracovník vykonává povolání v nižším rozsahu než v rozsahu stanovené
týdenní pracovní doby, potřebná délka výkonu povolání se úměrně prodlužuje.
Do doby výkonu povolání se započítá doba pracovní neschopnosti a doba
rodičovské dovolené, nejvýše však 14 týdnů v kalendářním roce. Vojenská
činná služba se započítává, byla-li vykonávána v příslušném povolání podle
tohoto zákona.
3) Za výkon povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu (dále
jen "výkon povolání bez odborného dohledu") se považuje výkon činností, ke
kterým je zdravotnický pracovník způsobilý na základě indikace lékaře, zubního
lékaře nebo farmaceuta a které provádí bez ohledu na přítomnost nebo
dosažitelnost rady a pomoci lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta; tento
zákon a prováděcí právní předpis stanoví činnosti, které zdravotnický pracovník
může vykonávat i bez indikace lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta.
18
Součástí výkonu povolání bez odborného dohledu je též kontrolní činnost podle
zvláštního právního předpisu. 7)
4) Za výkon povolání pod odborným dohledem se považuje výkon
činností, ke kterým je zdravotnický pracovník nebo jiný odborný pracovník
způsobilý nebo ke kterým způsobilost získává, při dosažitelnosti rady a pomoci
zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu těchto činností bez odborného
dohledu a v rozsahu, který tento zdravotnický pracovník určí.
5) Za výkon povolání pod přímým vedením se považuje výkon činností,
ke kterým je zdravotnický pracovník nebo jiný odborný pracovník způsobilý
nebo ke kterým způsobilost získává, při stálé přítomnosti a podle pokynů
zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu těchto činností bez odborného
dohledu a v rozsahu, který tento zdravotnický pracovník určí.
Přestože se v Zákonu 96/2004 Sb. jasně hovoří o povinnosti, samotný
výklad této části není zcela jednoznačný, a je víceméně na jednotlivých
zdravotnických zařízení a jejich zřizovatelích, případně zdravotní pojišťovně
uzavírající s konkrétním zdravotnickým zařízením smlouvu, jak se k nutnosti
získání Osvědčení u svých zaměstnanců postaví.
Většina zaměstnavatelů si je vědoma toho, že poskytovat stále odborný
dohled pracovníku, který nemá Osvědčení, není možné a to především
v oborech a provozech umožňujících práci bez přítomnosti další osoby, která
oprávnění k odbornému dohledu má. Ať již jako v zákoně jmenovaná profese
lékaře či farmaceuta nebo osoba Osvědčení vlastnící.
Česká lékařská komora se k problémům registrace sester vyjadřuje
takto:
„Jediná sestra v samostatné ordinaci musí být oprávněna k výkonu
povolání bez odborného dohledu, pokud vykonává diagnostické nebo léčebné
výkony v době nepřítomnosti lékaře nebo vykonává i ošetřovatelskou péči
(např. samostatné návštěvy u pacientů); pokud sestra ve zdravotnickém
zařízení (lůžkovém i ambulantním) nepracuje vždy za trvalé přítomnosti
nadřízené na pracovišti, musí být oprávněna k výkonu povolání bez odborného
dohledu; lékař může poskytovat odborný dohled (zdravotnickému asistentovi,
19
případně sestře nezpůsobilé vykonávat povolání bez odborného dohledu)
pouze
pokud
jde
o
diagnostické
nebo
léčebné
výkony,
nikoliv
pro
ošetřovatelskou péči. Není tedy možné, aby sestry pracující na lůžkových
odděleních nebo v domácí péči pracovaly pouze pod odborným dohledem
lékaře.“ (ČLK [online])
Lze předpokládat, že obdobně je Registrace důležitá pro profesní život
zdravotního laboranta, rehabilitačního pracovníka a řadu dalších nelékařských
profesí. K 1. 9. 2010 bylo evidováno Registrem NCONZO, který jako
detašované pracoviště MZ ČR Registr spravuje a Osvědčení vydává, resp. jeho
platnost prodlužuje, 146 143 osob.
Z uvedeného vyplývá, že převážná část zdravotnických nelékařských
pracovníku Osvědčení vlastní nebo o něj usiluje. Předběžný odhad podaných
žádostí o prodloužení registrace pro rok 2010 je 30 000 žádostí, v roce 2011 se
odhaduje jejich počet kolem 70 000. (NCO NZO [online])
Pokud je tedy klientovi jakéhokoli zdravotnického zařízení známo, že o
něj pečuje zdravotník mající označení „ Registrovaný/á“, má v tu chvíli jistotu,
že tento pracovník se soustavně vzdělává a jeho péče by měla vynikat vyšším
standardem.
Jak je v podmínkách pro získání Osvědčení uvedeno, kontinuální
vzdělávání se dokládá mj. kredity, které zdravotník získává při svém
vzdělávání.
Možnosti, jak požadovaný počet kreditů získat, stanovuje prováděcí
právní předpis vyhláška č.423/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů: vyhlášky
č. 321/2008 Sb., která nabyla účinnosti dnem 29.8.2008 a vyhlášky č.4/2010,
která nabyla účinnosti dnem 1.2.2010.
Tato vyhláška vymezuje pojmy, charakterizující oblast celoživotního
vzdělávání nelékařských oborů, způsob získání kreditních bodů a evidenci
forem celoživotního vzdělávání.
Ačkoli sami zdravotníci uznávají nutnost se celoživotně vzdělávat ve
svém oboru a vzdělávat se chtějí, tato vyhláška je zdrojem dlouhotrvajících
sporů mezi Ministerstvem zdravotnictví ČR a zástupců nelékařských oborů,
20
především všeobecných sester. Stížnosti se vedou zejména na adresu finanční
zátěže provázející žádost o Osvědčení – kolek v hodnotě 500,- Kč a ceny
vzdělávacích akcí, za které zdravotník získá požadované kredity.
I když kontinuálním vzděláváním je míněno prohlubování kvalifikace a to
musí být zaměstnavatelem zaměstnanci umožněno (Zákon č.262/2006 Sb.,
zákoník práce §230 – prohlubování kvalifikace), realita je mnohdy jiná.
Zdravotníci mají problémy s uvolněním na dobu nutnou k účasti na školení,
které mnohdy zasahuje do pracovní doby. Zákoník práce také stanovuje, že
účast na školení nebo jiných formách přípravy anebo studia za účelem
prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce, za který náleží
zaměstnanci mzda nebo plat. Nesmí být zaměstnavatelem požadováno, aby se
zaměstnanec školil v rámci své dovolené. (BIČÁKOVÁ, Olga. 2008, s.15)
Za pravdu stížnostem zdravotníků, že systém opravdu vady má, dávají
časté změny v legislativě kreditního sytému se týkající. Nejvíce odporu sklidila
část vyhlášky 321/2008 Sb., která omezovala počet kreditů získaných za jedno
registrační období formou seminářů nebo e-learningu . Především zdravotníci
pracující v malých kolektivech, kde si těžko shání za sebe náhradu do provozu,
rodič na rodičovské dovolené nebo obyvatelé malých měst a vesnic mají menší
možnost získat kreditní body třeba na kongresech trvajících více dní, kdy musí
počítat s dlouhodobější absencí v zaměstnání nebo v domácnosti a také se
zvýšením svých nákladů na vzdělávací akci o ubytování a dopravu na místo
konání akce.
V těchto případech více vyhovují právě semináře konající se většinou
v odpoledních hodinách nebo forma e-learningu, kdy se zdravotník vzdělává
podle svého časového harmonogramu, z domova. Naštěstí v tomto případě byly
námitky akceptovány a v novele vyhlášky bylo omezení počtu kreditů za výše
uvedené vzdělávací akce vypuštěno.
Zatím pouze malá část středních zdravotníků využívá možnosti získat
kreditní body aktivní účastí na některé z forem celoživotního vzdělávání. Mezi
tyto aktivity patří odborná přednáška – její přednesení nebo vytvoření, publikace
v některém z odborných periodik, tvorba e-learningové lekce. Je snad pouze
otázkou času, kdy bude o aktivní účast zájem větší. Odborné příspěvky
21
vytvořené pro tyto formy vzdělávání jsou většinou honorované, proto v tomto
případě zcela mizí břemeno finanční zátěže, které často zdravotníci při cestě za
kredity zmiňují. V případě písemnosti pak nemusí autor odborného textu řešit
svůj styl přednesu a případnou trému před publikem. Poměrně dostupné jsou
kredity za činnost pedagogickou, která spočívá především ve vedení odborné
praxe ve zdravotnickém zařízení. Praxe může být vykonávána ve státním i
soukromém sektoru.
22
3. CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ FARMACEUTICKÝCH
ASISTENTŮ
3.1
Vývoj celoživotního vzdělávání farmaceutických
asistentů
Organizované vzdělávání nelékařských oborů se na počátku šedesátých
let minulého století týkalo středních zdravotníků obecně, bez ohledu na
různorodost této skupiny a bylo prováděno především ve Středisku pro další
vzdělávání středních zdravotnických pracovníků v Brně.
Konference v té době pořádané byly určeny primárně pro jiné obory, než
byl lékárenský laborant. Ale tlak odborné veřejnosti sílil a v roce 1968 byla v
Brně spolu s dalšími katedrami otevřena samostatná katedra pro další
vzdělávání lékárenských laborantů.
V roce
nelékařských
2003
byla
zahájena
zdravotnických
oborů
v Národním
NCO
NZO
centru
(jak
ošetřovatelství
bylo
Středisko
přejmenováno) první etapa transformace v pojetí celoživotního vzdělávání
nelékařských zdravotnických pracovníků. NCO NZO je skutečně pro nelékařské
obory centrem vzdělávání. Pozice detašovaného pracoviště Ministerstva
zdravotnictví z něj činí důležitého partnera při řešení otázek ve vzdělávání
nelékařských oborů. Vzhledem k postupné realizaci svých cílů NCO NZO
přibližuje celoživotní vzdělávání k podobným systémům již fungujícím v EU,
ovšem v případě celoživotního vzdělávání farmaceutických asistentů toto
sblížení bohužel vedlo ke zmrazení některých forem vzdělávání, konkrétně
specializačního vzdělávání, a to na několik let.
Sledování trendů v EU v oblasti celoživotního vzdělávání s sebou nese
řadu problémů, které si v ČR vynucují legislativní změny, z nichž některé se již
projevily přijetím Zákona 96/2004 Sb. 4.2.2004, další následovaly a následují.
Objevují se však rozpory při naplňování legislativy v praxi.
23
Reforma slibuje revoluční změny v pojetí českého školství a snaží se o
nápravu jeho nejčastěji zmiňovaných nedostatků. Změn, o které se reforma
pokouší, se větší část veřejnosti učitelů obává a pokládá je za zbytečné, ale
mezinárodní srovnání ukazují, že jsou nutné. Společnost i pracovní trhy (nejen
ten český, ale především evropské) dnes vyžadují úplně jiné vzdělávání, než
jaké nabízí drtivá většina českých škol. (ZEMAN, Václav. 2006)
Při již zahájených a prováděných změnách ve školství bohužel
současně nedošlo ke změnám v činnostech a kompetencích farmaceutického
asistenta, ani k posunu v platových třídách. Tyto skutečnosti se projevily
snížením atraktivity v minulosti velmi žádaného a prestižního nelékařského
oboru a způsobily tak nedostatek absolventů mířících do praxe. Nové, nyní
direktivní požadavky na celoživotní vzdělávání, narazily na rigidní systém
panující v řadě lékárenských provozů jakéhokoli typu. Žádné nebo téměř žádné
ohodnocení aktivity jednotlivce při sebevzdělávání, několik let panující nejistota,
stálé změny nebo absence žádaných typů celoživotního vzdělávání, vzalo chuť
do dalšího studia řadě farmaceutických asistentů.
3.2
Registrace a farmaceutičtí asistenti
Registrace bohužel konkrétně pro farmaceutické asistenty nemá zásadní
význam, pro výkon této profese není v České republice bezpodmínečně
vyžadována.
„Registrovaní pracovníci by toto měli mít uvedeno na svých jmenovkách
a klienti lékáren by si měli všímat, kdo jim podává informace. Bohužel označení
‚registrovaný farmaceutický asistent/ registrovaná farmaceutická asistentka‘
plošně nepoužíváme a ani veřejnost o rozdílu ‚registrovaný – neregistrovaný‘
neví, i když si každý může vyhledat ve veřejně přístupném registru na
www.nconzo.cz, zda se farmaceutický asistent v jeho lékárně celoživotně
vzdělává, nebo ne,“ říká Alena Vagenknechtová, předsedkyně SFA.
Klienti
lékáren tak podle jejích slov vlastně zpravidla nevědí, kdo před nimi u táry stojí.
„Tím, že jsem registrovaná, pacientům dokládám, že informace, které poskytuji,
jsou kvalitní, aktuální a na úrovni; že mám zájem o svůj obor. To je důležité.
24
Jinak totiž pro farmaceutické asistenty registrace bohužel nemá zásadnější
význam. Registrovaný farmaceutický asistent sice může pracovat bez dozoru,
ovšem prakticky nikdy není v lékárně sám.“ (JEŽEK, Martin. 2010, s.28-29)
Státní sektor má jasná pravidla při zařazení do platové třídy, kdy
vlastnictví Osvědčení znamená posun v platové třídě směrem výš. Soukromá
sféra platové třídy nemá a je pouze na zaměstnavateli, jak celoživotní
vzdělávání svého zaměstnance ohodnotí.
Místopředsedkyně SFA Hana Pavlasová potvrzuje, že po legislativní
stránce je v této oblasti chaos. „V zákoně jsou velké mezery, které je třeba
vyplnit,“ konstatuje. „Naší povinností je celoživotně se vzdělávat, ale registrace,
respektive podání žádosti o vydání ‚Osvědčení k výkonu zdravotnického
povolání bez odborného dohledu“, je zcela dobrovolná.
Nic nás k ní nemotivuje a například soukromá sféra ji mnohdy zcela
ignoruje, protože soukromník vyplácí asistentovi stejnou mzdu, ať registraci má,
nebo ne. Naopak se stává, že soukromý lékárník dá neregistrovanému
asistentovi víc peněz, než má registrovaný ve státní sféře. Není totiž limitován
platovými třídami“, říká Hana Pavlasová, podle které by mělo situaci vyřešit
nové legislativní uspořádání, nicméně zatím nic nenaznačuje jakékoli změny.
Ty by měly motivovat asistenty k celoživotnímu vzdělávání a registraci také
finanční odměnou. (JEŽEK, Martin. 2010, s.28-29)
25
3.3 Specializační vzdělávání farmaceutických
asistentů
Vývoj specializačního vzdělávání farmaceutických
3.3.1
asistentů
Jednou z možností pro farmaceutického asistenta, jak se celoživotně
vzdělávat a případně získat kredity pro udělení Osvědčení, je vstup a
absolvování specializačního vzdělávání.
RNDr. PhMr. Jiří Vlach z Ústavu pro další vzdělávání středních
zdravotnických pracovníků na konferenci sekce farmaceutických laborantů
v říjnu 1983 ve své přednášce Vývoj specializací u farmaceutických laborantů a
jejich význam pro praxi k historii atestací řekl toto: „Ještě před založením
Ústavu pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků byla vydána
Ministerstvem zdravotnictví přímá instrukce pro národní výbory, regulační číslo
125 r.1957, podle níž se mohli
technických oborů
střední zdravotničtí pracovníci (SZP) jen
(zdravotní laborant, radiologický laborant, asistent
hygienické služby, rehabilitační pracovní) podrobovat atestačním zkouškám ve
13 specializačních oborech v
I. stupni a dokonce ve 20 specializačních
oborech při atestacích II. stupně. Nepožadovala se jakákoli předběžná příprava
mimo 5 leté praxe v oboru. Odpovědnost za přípravu byla zcela na atestantu
samotném a hlavně na jeho bezprostředním nadřízeným, který jej měl připravit
ke zkoušce podle tehdy velmi stručných specializačních náplní. Dnes bychom
to snad označili jako externí formu specializačního studia, ovšem bez jakékoli
pomoci a pracovních úlev. Zkoušky se vykonávaly před komisí jmenovanou
Ministerstvem
zdravotnictví
(dále
MZ).
Jak
z uvedeného
vyplývá,
na
farmaceutické laboranty pamatováno nebylo a ani se nelze divit, protože v té
době teprve vycházeli ze střední zdravotnické školy první absolventi vašeho
oboru. V kruzích tehdejších lékárníků pracujících ještě v rámci N.P. Medika,
panoval spíše názor o „překvalifikovanosti“ nových lékárenských laborantů již
ze škol. Lékárníci si většinou nevěděli rady s jejich pracovním využitím, nehledě
26
na to, že ani tehdejší předpisy o pracovní náplni lékárenského laboranta
neumožňovaly skutečně racionální dělbu práce v lékárnách. Šlo konkrétně o
nařízení MZ č. 10/1950 Sb. O způsobu provozu lékáren a o vládní nařízení č.
77-1951 Sb. O středních zdravotnických pracovnících.“
V roce 1965 vyšla novela uvedeného regulačního opatření o atestacích
SZP jako vyhláška č.44/1966 Sb. navazující na zákon O péči o zdraví lidu. V ní
je uvedeno specializační vzdělávání SZP jako pomaturitní studium v délce 3
roky se soustavnou a řízenou přípravou, zakončené závěrečnou zkouškou a to
pro zdravotní, dětské a ženské sestry, zdravotní a radiologické laboranty a
asistenty hygienické služby. Kupodivu a bohužel ani v této vyhlášce nebyla
možnost specializačního studia farmaceutických laborantů zahrnuta. Paradoxně
však ve vyhlášce o platové úpravě lékárenských pracovníků z téhož roku byla
charakteristika lékárenského laboranta s vyšší kvalifikací již uvedena. Tento
rozpor byl ještě v roce 1966 napraven vydáním rozhodnutím MZ, kterým bylo
umožněno farmaceutickým laborantům po absolvování školících akcí zakončit
zkouškou před komisí, jež byla charakterizována jako obdoba maturitní zkoušky
a tím mohl absolvent vstoupit do zmíněné vyšší kvalifikace. Tento druh školení
využilo v letech 1965 – 1971 280 farmaceutických laborantů. V roce 1971 pak
vychází nová vyhláška MZ ČSR č. 72 O zdravotnických pracovnících a jiných
odborných pracovnících ve zdravotnictví. V ní byly zapracovány poprvé
specializace pro farmaceutické laboranty a to pro 3 úseky práce: lékárenství,
farmaceutická analýza a zásobování zdravotnickými prostředky. Následovalo
závazné opatření č.27/1972 Věstníku MZ ČSR Náplň činnosti středních, nižších
a
pomocných
zdravotnických
pracovníků,
které
uvádělo
popis
práce
farmaceutického laboranta, ovšem bez rozlišení kvalifikace. Charakteristika
činností laborantů specialistů byla popsána ve Věstníku MZ ČSR č.8/1980 a do
specializačních úseků byla přidána technologie léků.
Na dosti chaotický počátek specializačního vzdělávání farmaceutických
laborantů navázalo období převážně stabilní. O všechny typy atestací byl mezi
farmaceutickými laboranty (dále FL) zájem, a protože vyhláška o platové úpravě
lékárenských pracovníků udávala klíč pro počet řadových FL a FL pro
27
kvalifikované práce, resp. vedoucí funkci, který byl pro jednotlivé lékárny
závazný, byly atestace požadovány i vedoucími lékáren.
Tato vyhláška již není v platnosti a ze Zákona 96/2004 Sb. byl bohužel
z důvodu nedostatku pro tuto pozici kvalifikovaných sester vypuštěn § 92, který
hovoří o nutnosti dosadit na vedoucí místo pracovníka se specializací.
Odpovídající kvalifikaci sester v jednotlivých zdravotnických zařízeních má
v kompetenci zdravotní pojišťovna, která uzavírá se zdravotnickým zařízením
smlouvu za předpokladu, že jsou mj. splněny podmínky personálního obsazení.
V případě farmaceutických asistentů však podobné podmínky neexistují a je
tudíž pouze na samotném farmaceutickém asistentovi a jeho zaměstnavateli,
jak se k problematice specializačního vzdělávání postaví.
3.3.2 Současnost
ve
specializačním
vzdělávání
farmaceutických asistentů
Bohužel atestace, jak se specializačnímu vzdělávání (dále SV) také říká,
byly pro své pozastavení Ministerstvem zdravotnictví, pro farmaceutické
asistenty několik let nedosažitelné. MZ zrušilo desítky let fungující obory, ale
pro
názorovou
farmaceutické
nejednotnost
asistenty
řešily
subjektů,
bez
které
ohledu
na
obory
specializací
požadavky
pro
samotných
farmaceutických asistentů, trvalo téměř pět let, než se atestace pro
farmaceutické asistenty alespoň „objevily na obzoru“.
Specializační kurzy, postgraduální atestace pro farmaceutické asistenty
nefungují již od roku 2005. Systém byl totiž navržen stejný jako pro sestry a
nikdo s ním nebyl spokojen.
„Naším úkolem je se s tím vypořádat,“ říká Alena Vagenknechtová.
„Spolu se zástupci ostatních organizací jsme po dlouhých jednáních navrhli
specializace nemocničního a veřejného lékárenství spolu s radiofarmaky a
zdravotnickými prostředky. Nemocniční lékárenství asi není nutné zvlášť
představovat, jsou to například z dřívějška známé náročné lékové formy.
28
Veřejné lékárenství mělo být zaměřeno spíše na konzultační činnost,
komunikační
dovednosti,
psychologii
a
doplňky
stravy.
V
závěru
několikaměsíčních jednání, když jsme již řešili náplně jednotlivých oborů,
zamítlo náš návrh MZ ČR a přijalo návrh Grémia majitelů lékáren, který vedl ke
sloučení nemocničního a veřejného lékárenství. Podrobnosti by vydaly na
samostatný článek.“ Vzhledem k hrozbě, že se další schvalování bude
neúnosně protahovat a nebude otevřená žádná specializace, SFA návrh
akceptovala a nyní pracuje na rámcových vzdělávacích programech společně s
Národním centrem ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů
(JEŽEK, Martin. 2010, s. 28-29).
V době vzniku této práce jsou v nařízení vlády 31/2010 Sb. uvedeny čtyři
specializační obory pro farmaceutické asistenty, nicméně rámcové vzdělávací
programy (dále RVP) pro tyto obory zatím nebyly uveřejněny ve Věstníku MZ a
neakreditovalo se žádné pracoviště ani pro výuku teorie ani pro provedení
povinné praxe v rámci SV.
Vzhledem ke sjednocení způsobu provedení SV všech nelékařských
oborů došlo k nárůstu celkového počtu hodin teorie a praxe a to navýšilo nejen
počet
dnů
strávených
mimo
zaměstnání,
ale
i
finanční
zátěž
pro
zaměstnavatele, který pracovníka uvolňuje i samotného studujícího (náklady na
výuku, na ubytování po dobu výuky, doprava do místa výuky, placení místa
praktické výuky, mzda pro pracovníka, který studujícího zastupuje v době studia
na jeho pracovišti apod.).
V tuto chvíli není zákonný důvod (pro zaměstnavatele - nutnost mít na
pracovišti farmaceutického asistenta specialistu) ani důvod ekonomický (pro
absolventa – zvýšení platu/mzdy v návaznosti na získání specializace) a to
pochopitelně snižuje zájem o tuto formu celoživotního vzdělávání. Snížená
poptávka pak vede i ke snížené nabídce míst pro provedení SV. Pracoviště
nemají zájem akreditovat se a vynakládat prostředky na získání akreditace ať
již pro teorii či pro praxi – není zaručen dostatečný počet uchazečů, kteří by
investice vložené do akreditace, instituci vrátili brzy zpět.
Obory pro specializační vzdělávání farmaceutických asistentů podle NV
31/2010 Sb. jsou:
29
1. Příprava radiofarmak
2. Specifické lékárenské činnosti
3. Zdravotnické prostředky
Tyto tři nahradily původní obory: Náročné lékové formy; Farmaceutická
kontrola;
Lékárenství;
Zdravotnické
prostředky;
Příprava
radiofarmak.
V průběhu změn posledních pěti let byly navrženy postupně místo oboru
Lékárenství obor Léčivé rostliny a dále obor Veřejné lékárenství, místo oboru
Náročné lékové formy obor Nemocniční lékárenství. Tyto dva obory po prvotním
schválení MZ na konci roku 2008 byly v roce 2009 sloučeny do jednoho –
Specifické lékárenské činnosti. Obory Příprava radiofarmak a Zdravotnické
prostředky zůstaly formálně beze změn, změnily se ale činnosti a kompetence
absolventů – specialistů.
§ 56
Specializační vzdělávání zdravotnických pracovníků
způsobilých k výkonu zdravotnického povolání
po získání odborné způsobilosti
1) Vzdělávací program specializačního vzdělávání se skládá z modulů.
Modulem se rozumí ucelená část vzdělávacího programu s počtem kreditů
stanoveným vzdělávacím programem. Za modul se považuje také certifikovaný
kurz (§ 61), pokud je uveden ve vzdělávacím programu.
2) Vzdělávací program stanoví délku přípravy, rozsah a obsah přípravy,
zejména počet hodin praktického a teoretického vyučování, a výuková
pracoviště, na kterých vzdělávání probíhá. Dále stanoví teoretické znalosti a
praktické dovednosti vyplývající z jednotlivých modulů, popřípadě další
požadavky pro získání specializované způsobilosti. Vzdělávací program
obsahuje seznam doporučené studijní literatury a charakteristiku činností
absolventů specializačního vzdělávání stanovenou pro jednotlivé moduly.
Vzdělávací program může také stanovit vstupní požadavky.
30
3) Do splněného počtu hodin stanovených vzdělávacím programem se
započte nejvýše 15 % omluvené absence z hodin praktického vyučování a
omluvená absence z hodin teoretického vyučování.
4) Do specializačního vzdělávání se započtou moduly, které účastník
specializačního
vzdělávání
absolvoval
v
rámci
jiného
specializačního
vzdělávání, a certifikované kurzy, pokud jsou součástí vzdělávacího programu
daného specializačního oboru.
5) Do specializačního vzdělávání může být započtena část dříve
absolvovaného studia, pokud odpovídá vzdělávacímu programu. O započtení
rozhoduje na žádost účastníka specializačního vzdělávání ministerstvo.
6) Podmínkou přihlášení se k atestační zkoušce je získání počtu kreditů
stanoveného vzdělávacím programem a absolvování modulů, které jsou ve
vzdělávacím programu označeny jako povinné.
7) Ministerstvo může rozhodnout o přiznání specializované způsobilosti v
oboru
specializace
absolventům
akreditovaného
doktorského
nebo
magisterského studijního oboru navazujícího na zdravotnický bakalářský nebo
magisterský studijní obor, pokud odpovídá příslušnému vzdělávacímu programu
specializačního vzdělávání vydaného ministerstvem. (Zákon 96/2004 Sb.)
„Sestavení specializačního
kurzu
z jednotlivých
modulů
je
velmi
pokrokové. Bohužel v realitě naráží na řadu úskalí a původně dobrý záměr
usnadnění a prostupu výuky napříč různými obory zatím nedošel naplnění.
Základní modul by měli absolvovat všichni ze zdravotnických nelékařských
oborů bez rozdílu, ovšem jeho náplň je připravena pro ošetřovatelské obory.
Pro farmaceutické asistenty to znamená ztratit čas, který by mohli využít
studiem oblastí pro ně důležitějších a těchto obecných se dotknout pouze
okrajově. Základní, odborný i speciální modul spolu s povinnou praxí na
akreditovaných pracovištích tvoří 540 hodin strávených mimo pracoviště. Tato
absence pracovníka spolu s finanční zátěží platby za rozsáhlou výuku, případně
ubytování po dobu studia je příčinou malé podpory tohoto typu vzdělávání.
Mají tak už tři schválené obory specializačního vzdělávání asistentů:
specifické lékárenské činnosti, příprava radiofarmak a zdravotnické prostředky.
31
„Přičemž právě specifické lékárenské činnosti se rozrostly na dobu trvání studia
specializačního oboru, tedy na tři roky, což ovšem většina zájemců téměř nemá
možnost vystudovat,“ upozorňuje Vagenknechtová. Je to podle ní velmi
náročné časově i finančně. „Z dovolené se tento čas pokrýt jistě nedá, navíc
vyvstal velký problém s vyučujícími jednotlivých oborů.“ (JEŽEK, Martin. 2010,
s. 28-29)
Druhou stranou mince je i problém u poskytovatele teoretické výuky
obsadit vyučovací předměty kvalitními pedagogy a při zajištění praxe nabídnout
studentům takové místo, které je skutečně obohatí v daném oboru a kde se
student nestane pouze pracovní silou, která zdarma vypomůže při personálním
nedostatku na pracovišti.
Dalším problémem však je, kde se budou ony tři specializace učit a kdo
je bude přednášet. NCO NZO má podle Hany Pavlasové nejvíce zkušeností s
přípravou a samotnou výukou. „Pro lepší dostupnost se snažíme oslovit
výuková centra v Praze a navázat spolupráci i s VOŠ. K největším překážkám
patří nedostatek vyučujících a pracovišť vhodných pro výkon praxe,“ míní. „A
ani to ještě není konec. Je třeba také najít vyučující pro teorii i praxi.“ (JEŽEK,
Martin. 2010, s. 28-29)
3.4. E-learning v celoživotním vzdělávání nelékařských
zdravotnických pracovníků
Novinkou v celoživotním vzdělávání farmaceutických asistentů v období
po roce 1989 se stalo využití internetu. Toto médium poskytuje svým uživatelům
volnost při studium a šetří nejen čas vynaložený na vzdělávání, ale i celkové
finance. Ceny za vstupy do kurzů se stoupající nabídkou klesají. Náklady na
vzdělávání tohoto typu, zvláště pro farmaceutické asistenty zaměstnané mimo
krajská města, kde je nabídka vzdělávacích akcí tradičně nižší a zájemce o
kredity musí počítat s cenou za dopravu, případně s náklady na ubytování
apod. jsou více než příznivé. Pro některé studující je tím hlavním kritériem
možnost zahájit studium v kteroukoli denní či noční dobu.
32
Na zvyšující se využití lekcí v e-learningu jako primární zdroj kreditních
bodů do celoživotního vzdělávání muselo reagovat v průběhu času Ministerstvo
zdravotnictví a původně omezený počet kreditů získaných e-learningem pro
jedno registrační období změnou ve vyhlášce upravilo na neomezený. Příloha
A.
V současnosti funguje několik portálů, které nabízejí farmaceutickým
asistentům kurzy, jejichž absolvováním získají farmaceutičtí asistenti nejen
vědomosti, ale také kredity nutné pro doložení celoživotního vzdělávání se a
získání Osvědčení. Bohužel většina těchto kurzů je zaměřena spíše na
problematiku ošetřovatelství nebo metod laboratorních a farmaceutický asistent
z nich mnoho pro svou praxi nezíská. Větší nabídku lekcí připravených pro
farmaceutické
asistenty
nabízí
zejména
portál
www.eunio.cz
a
www.labucebna.net.
Někteří zaměstnavatelé provozují e-learningové (různé lékárenské
řetězce) vzdělávání pro své zaměstnance na intranetu. Tyto lekce mohou být
pro pracovníky přímo povinné např. v rámci adaptačních nebo integračních
programů. Jejich výhodou je, že zaměstnavatel těmito lekcemi přímo obsáhne
jím požadované okruhy vědomostí. Lekce mohou být zaměřené vysloveně
odborně pro jednotlivé profese nebo na manažerské dovednosti pro vedoucí
pozice.
3.4.1
E-learning
v celoživotním
vzdělávání
farmaceutických asistentů
V polovině roku 2010 byl odborné veřejnosti představen nový
e-learningový portál www.e-pharma.cz pro celoživotní vzdělávání, který je
výjimečný tím, že je určen přímo pro zaměstnance lékáren. Provozovatel tohoto
portálu má za cíl oslovit v lékárnách všechny zaměstnance. Farmaceuty,
farmaceutické asistenty, v budoucnu i administrativní pracovníky pracující
v lékárně. Témata pro výuku budou sbírána z terénu, budou reagovat na
požadavky z praxe. Lekce jsou zaměřené odborně, např. na problematiku
33
diabetu z pohledu lékárníka, a mohou být, stejně jako závěrečné testy,
víceúrovňové – pro farmaceuty a pro farmaceutické asistenty. Po úspěšném
zakončení budou absolventovi uděleny body – kontinuální vzdělávání
farmaceutů, body uděluje Česká lékárnická komora, nebo kredity – kontinuální
vzdělávání farmaceutických asistentů, kredity uděluje např. Česká asociace
sester.
Tento portál je příležitost se vzdělávat přímo ve svém oboru,
v terminologii, které pracovníci lékáren rozumí a kdy studiem nabyté poznatky
lze ihned aplikovat do praxe.
Sami zakladatelé tento portál uvádějí:
„Vítejte
na stránce
e-learningového
projektu
pro lékárníky
a farmaceutické asistenty E-pharma.cz. Tímto se stáváte součástí zcela nového
a jedinečného projektu zaměřeného na Váš osobní odborný rozvoj.
Věříme, že moderní e-learningová forma kontinuálního vzdělávání Vás
zaujme.
Naším
pro interaktivní
cílem
je vytvořit
vzdělávání
multimediální
farmaceutů
a
edukacní
platformu
farmaceutických
asistentů
s databankou kurzů zaměřených na praktickou činnost v lékárně (výdejní
a konzultační činnost, přípravu magistraliter, lékárenskou legislativu atd.).“
Dalším z cílů je propagace a elektronická prezentace doporučených
postupů České lékárnické komory a návodů k dispenzační činnosti. Členy
Advisory Board jsou pracovníci lékáren České republiky, farmaceuti i
farmaceutické asistentky, kteří mají jako hlavní cíl zprostředkovat svým
kolegům a kolegyním to nejlepší z oboru a poskytnout prostor pro zveřejnění
zkušeností z farmacie nejen nemocniční, nejen klinické, ale především
z farmacie praktické. Příloha B.
Prezident České lékárnické komory a člen Advisory Board PharmDr.
Havlíček ke vzniku tohoto projektu říká: „Něco se naučit protože chci, ne,
protože musím. Svobodný výběr témat, vlastní organizace času, který jim chci
věnovat. Začít dobrou lekci, je jako rozečíst dobrou knihu a v e-learningu mají
šanci kromě dobrých ještě skvělé lekce. E-learning je místo, kde můžete být
výborným studentem a zároveň skvělým učitelem.“ (E-pharma [online])
34
Autory lekcí jsou ve většině právě farmaceuti a farmaceutičtí asistenti,
kteří tak předávají své zkušenosti prostřednictvím portálu kolegům a kolegyním,
pro administrativní pracovníky jsou lekce zpracované odborníky orientujícími se
v administrativě lékárenských provozů různých typů. Do budoucna se lekce
budou rozšiřovat i o jazykové.
E-pharma zaručuje uživatelům, že zakoupením vstupu získají nové a
aktuální vědomosti, které budou využívat denně ve své praxi. Toto ujištění
provozovatelů je podpořeno anketou na webových stránkách, kde uživatelé
projevují svůj zájem o konkrétní témata, která posléze jsou zpracována a
nabídnuta k využití.
E-learning má v porovnání se státy západní Evropy u nás zatím velmi
krátkou minulost a rozpačitou přítomnost, ale vzhledem k trendům ve
vzdělávání obecně lze s jistotou říci, že budoucnost bude skvělá a pestrá. A je
třeba si přát, aby byl dostatek ochotných, zapálených a vzdělaných odborníků a
pedagogů, kteří budou ochotni své znalosti a zkušenosti touto cestou předávat
a umožnit tak vzdělávání největšímu možnému počtu zájemců.
35
4. FARMACEUTICKÝ ASISTENT V EVROPĚ
4.1
Pregraduální
vzdělávání
středního
zdravotnického
personálu lékáren v evropských státech
Zasazení farmaceutického asistenta do Evropy je velmi komplikované.
V současnosti nelze říci, že by pro farmaceutické asistenty bylo možné migrovat
v rámci Evropy na pracovních pozicích, jaké zaujímají a s kompetencemi,
jakými disponují v lékárnách v České republice. Střední zdravotnický personál
lékáren v evropských státech má nejednotnou strukturu pregraduálního
vzdělávání a z dosaženého vzdělání odvozené kompetence při výkonu profese
jsou také rozdílné.
Ve většině západních států je v současnosti pregraduální vzdělání
zařazené do terciární sféry, v několika státech jižní Evropy a na Slovensku do
sekundární. Příloha C.
Bude velmi zdlouhavé komparovat toto vzdělání alespoň na přibližnou
úroveň, která by dovolila farmaceutickým asistentům takový pracovní pohyb po
Evropské unii (EU), jako mají např. zdravotní sestry. V současné době byla
zahájena jednání na úrovni profesních organizací několika evropských států,
kdy zástupci těchto organizací předkládají pro potřeby komparace popis
vzdělávacího systému středního farmaceutického personálu svých zemí.
Příloha D.
Data za Českou republiku byla odeslána na podzim roku 2010. V tomto
roce bylo Committee of European Pharmacy Technicians (dále CEPT) také
navrženo, aby se zástupci profesních organizací za oslovené země Evropy
sjednotily do jedné zastřešující organizace a mohli tak začít oficiální jednání na
úrovni příslušných orgánů EU. Zástupci z České republiky byli požádání o účast
na těchto změnách na sklonku roku 2009 a v roce 2011 dojde pravděpodobně
k oficiálnímu přijetí farmaceutických asistentů ČR do CEPT.
Dá se očekávat, že jednání o budoucnosti a jednotě středního
zdravotnického personálu lékáren Evropy budou dlouhodobá, ale je skvělé, že
36
byla vůbec zahájena. Jednání o směru vzdělávání v Evropské unii obecně jsou
pro zástupce farmaceutických techniků a asistentů evropských států dobrým
vodítkem a závěry z Boloňského a Lisabonského procesu pomohou změny ve
vzdělávacím systému zapracovat na úrovni jednotlivých zemí.
4.2
Celoživotní
vzdělávání
středního
zdravotnického
personálu lékáren v evropských státech
Ani postgraduální vzdělávání farmaceutických techniků a asistentů
nemá v Evropě jednotnou koncepci. V tuto chvíli se dá říci, že Česká republika
má systém celoživotního vzdělávání nelékařských zdravotnických profesí
v porovnání s jinými státy Evropy nastaveno dobře. Jak bylo uvedeno výše,
kontinuální vzdělávání farmaceutických asistentů v ČR naráží na mnoho úskalí,
ale tím, že je řízeno přímo Ministerstvem zdravotnictví ČR, z něj dělá
neopominutelnou součást zdravotníka pracujícího ve zdravotnickém zařízení a
legislativa tak dává pracovníkovi pravomoc požadovat po svém zaměstnavateli
podporu při jeho naplňování.
V některých státech Evropy je vzdělávání zcela dobrovolné, v rukou
pracovníka a/nebo zaměstnavatele, případně na vzdělávání dohlíží profesní
organizace, ale bez výrazné pravomoci kontinuální vzdělávání na pracovnících
vymáhat. Většina profesních organizací zastupujících farmaceutické techniky
v zemích, kde celoživotní vzdělávání není legislativně nijak ukotveno, však o
toto usiluje.
4.3
Vzdělávání farmaceutických laborantů na Slovensku
Situace na Slovensku je od té naší, navzdory historické blízkosti obou
zemí, odlišná. Pregraduální vzdělávání se stále odehrává na čtyřletých
Středních zdravotních školách a na celoživotní vzdělávání, které je obdobou
našeho, nedohlíží přímo Ministerstvo zdravotnictví, ale profesní organizace
Slovenská komora medicínsko technických pracovníkov (pro farmaceutické
37
laboranty je to Sekcia farmaceutických laborantov), která Registr na základě
Zákona č.578/2004 Z.z. ve znění pozdějších předpisů podle § 49 spravuje a
Osvědčení pro výkon povolání bez odborného dohledu jednotlivým žadatelům,
po splnění podmínek vydává. Komory jako stavovské organizace mají na
Slovensku přenesený výkon státní správy. Komora má povinnost poskytovat
shromážděné údaje Ministerstvu zdravotnictví SR. Samotné členství v této
komoře je dobrovolné. MZ SR původní povinnost členství zrušilo, na provoz
Registru nepřispívá. Registr spravují ve svém volném čase členi výboru SKMTP
SFL, finanční prostředky na provoz Registru získávají pouze z poplatků v něm
registrovaných osob.
Bez zařazení do Registru nemůže farmaceutický laborant na Slovensku
pracovat v lékárně, registrace je podmínkou pro výkon práce ve zdravotnickém
zařízení. Pokud pracovník tuto podmínku poruší, může mu být uložena pokuta
až do výše 663 Eur. Současně existuje podmínka pro výdej bez receptu, kdy
tuto činnost v lékárně může vykonávat pouze farmaceutický laborant se
specializací v oboru lékárenství. Zákonné nařízení je tak zárukou, že veškerý
střední personál lékárny se bude celoživotně vzdělávat. Tato podmínka v České
republice bohužel chybí a je stále zdrojem problémů.
Bohužel ani přes tato opatření není výkon povolání farmaceutický
laborant na Slovensku bez komplikací a vzdělávání pregraduální i postgraduální
je neustále ve vývoji.
Slovensko bude pravděpodobně v roce 2011 vyzváno ke členství
v CEPT. Doufejme, že vzájemná podpora a spolupráce bude pro obor
farmaceutický asistent v ČR znamenat optimistickou budoucnost.
38
Praktická část
5. DOTAZNÍK
5.1
Harmonogram postupu
Pro empirickou část této bakalářské práce byl vytvořen dotazník, který
mapuje postoj farmaceutických asistentů v České republice k celoživotnímu
vzdělávání a k problémům s ním spojeným. V červenci 2010 byli osloveni členi
Sekce farmaceutických asistentů ČAS, aby prostřednictvím portálu Google.com
anonymně odpověděli na deset předložených otázek. Příloha E.
Dotazník zcela vyplnilo a zaslalo zpět 170 respondentů.
Otázky lze rozdělit do oblastí:



5.2
osobní údaje – věk respondenta, bydliště, charakter
absolvované odborné školy
údaje týkající se dosažitelnosti a typu vzdělávacích aktivit
názor respondenta na současnou koncepci celoživotního
vzdělávání farmaceutických asistentů
Cíl průzkumu
Cílem průzkumu bylo zjištění preference typu vzdělávací aktivity a
podle výsledku se na tento typ v rámci přípravy vzdělávacích akcí pro členy
Sekce FA ČAS zaměřit.
Dále zjistit uvědomění si oslovených FA nutnosti se v oboru stále
vzdělávat; zmapovat potřebu podpory pořádání vzdělávacích akcí pro FA mimo
Prahu a Brno a v návaznosti na výše zmiňované zařazení do evropské
organizace CEPT i reakci na případné nabídky stáží mimo Českou republiku,
zjistit potřebu zahraničních stáží, kdy se lze domnívat, že u FA starších čtyřiceti
let poptávka bude nízká a nakonec i vysledovat preferenci zdrojů, ze kterých FA
čerpá aktuality o dění v oboru a nabídky vzdělávacích akcí.
Zpracované údaje poslouží pro potřeby Výboru sekce farmaceutických
asistentů při České asociaci sester a budou využity při jednání se subjekty
zajišťujícími celoživotní vzdělávání FA v ČR; zjištěná data budou pomocným
argumentem při iniciaci změn týkajících se koncepce tohoto vzdělávání.
39
5.3 Analýza získaných dat
Q1.
Celoživotní vzdělávání považuji ve své profesi za:
Naprosto nezbytné
77
45%
Důležité
91
54%
Nedůležité
1
1%
Zbytečné
0
0%
Q2.
Aktuální stav v celoživotním vzdělávání farmaceutických asistentů
mi vyhovuje:
Souhlasím
30
18%
Spíše souhlasím
94
55%
Spíše nesouhlasím
39
23%
Nesouhlasím
7
4%
40
Q3.
Ze vzdělávacích aktivit FA nejvíc využívám:
Jednodenní konference - pasivní účast
100
59%
Seminář v pracovní den - pasivní účast
16
9%
Seminář mimo pracovní dobu - pasivní účast
39
23%
E-learning - pasivní účast
6
4%
Aktivní účast (vlastní přednáška, publikační činnost, tvorba lekce pro E-learning) 8 5%
Q4.
Vzdělávací akce jsou pro mne finančně dostupné:
Souhlasím
49
29%
Spíše souhlasím
81
48%
Spíše nesouhlasím
33
19%
Nesouhlasím
6
4%
41
Q5.
Informace o vzdělávacích akcích získávám především:
Z odborného tisku
22
13%
Z internetu
73
43%
Z e-mailu
48
28%
Od vedoucího lékárníka
5
3%
Od kolegyň nebo kolegů
13
8%
Jinak
7
4%
Q6. Kdybych měl/a možnost zahraniční stáže, určitě bych jí využil/a:
Souhlasím
32
19%
Spíše souhlasím
57
34%
Spíše nesouhlasím
48
28%
Nesouhlasím
32
19%
42
Q7.
Počet akcí pořádaných pro FA v regionu mého pracoviště/bydliště
je dostatečný:
Souhlasím
54
32%
Spíše souhlasím
40
24%
Spíše nesouhlasím
40
24%
Nesouhlasím
34
20%
Q.8
Počet obyvatel města kde pracuji:
Méně než 1.000
0
0%
1.001 - 50.000
77
45%
50.001 - 100.000
15
9%
100.001 - 1.000.000
12
7%
Více než 1.000.000
66
39%
43
Q.9
Věk respondenta:
do 30 let
32
19%
31 - 45 let
85
50%
46 - a výše
53
31%
SZŠ
144
85%
VOŠ denní studium
14
8%
VOŠ kombinované studium
10
6%
Q.10 Jsem absolvent/ka:
Q.11 Vlastním Osvědčení pro výkon zdravotnického povolání bez
dohledu - registraci
Ano
154
91%
Ne
15
9%
44
5.4
Dílčí závěry
Z výsledků dotazníků vyplynulo, že farmaceutičtí asistenti – členi Sekce
FA ČAS - vnímají celoživotní vzdělávání jako nezbytnou součást svého
profesního života. Toto zjištění je plně v souladu s konstatováním, které bylo
uvedeno v teoretické části této práce a to, že zdravotníci mají potřebu se
neustále vzdělávat a cítí nutnost si doplňovat své vědomosti bez ohledu na stav
legislativy
vzdělávání
nelékařů
upravující,
či
míru
podpory
svých
zaměstnavatelů. Vnímají odpovědnost za zdraví klientů, se kterými přicházejí
do styku, a tuto odpovědnost si nesou sami, každý za sebe.
Jako
nejvíce
využívaná
vzdělávací
aktivita
se
jeví
jednodenní
konference. Lze se domnívat, že to je reakce na výhodný poměr na jedné
straně vloženého času a financí a na straně druhé získaných vědomostí a
kreditů pro kontinuální vzdělávání. Bohužel se současně ukazuje, že zájem o
přípravu a přednesení přednášky, případně jinou formu aktivní účasti na
vzdělávacích akcích, je stále minimální. Ze 170 respondentů ji využilo pouze 8.
Je nutné se tedy zaměřit na propagaci aktivní účasti a podpořit kolegy a
kolegyně, kterým pro veřejná vystoupení schází odvaha a sebedůvěra. Pokud
by nedošlo k nárůstu aktivity FA, postupem času by se vzdělavateli FA
v celoživotním vzdělávání stali zástupci jiných zdravotnických profesí nebo
farmaceutických firem a to by mohlo vést k významnému ochuzení praxe FA.
Dosažitelnost vzdělávacích akcí v jednotlivých regionech se jeví jako
uspokojivá, předpoklad převážného nedostatku příležitostí navštívit školení
v menších městech se nepotvrdil. Přesto téměř polovina respondentů by uvítala
školení ve větším rozsahu, než je v současnosti nabízen. I v tomto případě je
ale nezbytné najít dostatek aktivních farmaceutických asistentů, kteří by tyto
semináře či konference mimo Prahu a Brno sami pořádali a aktivně se jich
účastnili, či s dosavadními pořadateli spolupracovali.
Co se týká zahraniční stáže, potvrdil se předpoklad, že skupina
respondentů mladší 30ti let by ji využila v naprosté většině, naopak skupina
starších 46ti let rozhodě ne. Při sledování zájmu o vzdělávání v zahraniční se
45
ukázalo, že není rozdílu mezi absolventy SZŠ a VOŠ. V celkovém pohledu má
zájem o zahraniční stáže polovina dotázaných a je tedy dobrou volbou rozvíjet
započatou, zatím poněkud nesmělou, spolupráci s evropskými státy.
Dále bylo zjištěno, že v předávání informací je dnes jednoznačně na
prvním místě internet. Informace o pořádání vzdělávacích akcí vyhledává
prostřednictvím
internetu
nebo
je
obdrží
e-mailem
naprostá
většina
respondentů, více jak dvě třetiny. Tento ukazatel se tedy jeví jako rozhodující
při volbě, jak sdělit aktuality v oboru svým kolegům a kolegyním.
46
ZÁVĚR
Jak bylo uvedeno, je zřejmé, že cesta za celoživotním vzděláním není
pro většinu zdravotníků jednoduchá. Ale s jistotou lze říci, že zdravotníci si
uvědomují odpovědnost, kterou při svém náročném povolání za život pacientů
nesou a přes ztrácející se optimismus se vzdělávají a vzájemně si pomáhají
napříč profesemi. A to nejen při péči o zdraví veřejnosti, ale i prosazování
oprávněných
požadavků
vzhledem
k legislativnímu
ošetření
ve
sféře
celoživotního vzdělávání i profesních kompetencích apod.
Ač je velmi vyčerpávající být perfektním odborníkem a profesionálem a
současně vlídným, empatickým pečovatelem, ocenění stojí za to, i když to
může být „jen“ spokojený pacient.
Aktuální dění ukazuje, že řada legislativních nejasností a nesrovnalostí,
z nichž některé byly v této práci uvedené a komentované, se postupně daří
řešit. Bohužel vlivem častých politických změn ve vládě ČR a současné
ekonomické nestabilitě v ČR i EU jsou nápravy pochybení v legislativě velmi
pomalé a ne vždy přesně odpovídající nárokům všech profesí nelékařských
oborů působících v ČR. Farmaceutický asistent, jako minoritní obor mezi
nelékařskými profesemi, se s těmito skutečnostmi musí vyrovnat a pro svou
budoucnost se poučit, jak řeší podobné problémy v zahraničí. Musí nalézt
správnou cestu k získání žádoucích vědomostí v kontinuálním vzdělávání a to
přiměřenými investicemi ze strany každého jednotlivce i politické garnitury ČR.
V době, kdy je předkládána tato práce, je již několik měsíců předložena
Parlamentu ČR malá novela Zákona 96/2004 Sb. Tato novela má za úkol
předejít potížím, ke kterým dojde v momentě žádosti o prodloužení Osvědčení
od několika desítek tisíc žadatelů, kterým končí přibližně ve stejnou dobu. NCO
NZO nemá kapacitu tyto žádosti vyřídit v zákonné lhůtě jednoho měsíce a tato
prodleva může způsobit potíže v uznání platové třídy zdravotníkům státní sféry.
Na přelomu roku 2010/2011 byla reálná doba vyřízení vydání anebo
prodloužení Osvědčení delší než tři měsíce.
47
Dále se po velkých protestech sester přistoupilo na snížení poplatku za
Registraci na 100 Kč a k prodloužení registračního období na deset let při
zachování požadavku na 40 kreditů. Tato novela zatím nevešla v platnost.
V roce 2011 se očekává další otevření zákona 96/2004 Sb., při kterém
by za obor farmaceutický asistent mělo dojít k jednání o kompetencích FA a
personálním obsazení lékárny; o možnosti zapracovat specializační vzdělávání
zpět do přímé souvislosti s vedoucí funkcí
a v neposlední řadě o vyřešení
otázky získání odborné způsobilosti pro výkon povolání farmaceutického
asistenta formou bakalářského studia namísto dosavadním absolutoriem na
vyšší odborné škole.
Co se týká účasti vzdělávání v evropském měřítku, v současnosti již
můžeme zaznamenat nabídku zařazení do programů např. Leonardo da Vinci,
ale ta se bohužel v českých lékárnách zatím nesetkává s pozitivní odezvou.
Nedostatek školeného personálu, absence času na zpracování projektů a
programů pro účastníky, možná také malá nebo přímo nulová podpora ze
strany zaměstnavatele, velmi pravděpodobně ostych a špatná jazyková výbava
farmaceutických asistentů zatím neumožňuje využít nabízené možnosti stáží, či
spíše v tuto chvíli poskytnout pro stážisty ze zahraničí atraktivní místo pro
několikaměsíční pobyt a sestavit pro ně odpovídající program, který by ukázal
české lékárenství v tom nejlepším světle. Je snad pouze otázkou blízké
budoucnosti, že tomu bude jinak.
Zdá se, že cesta k pružnějším reakcím na požadavky odborné veřejnosti
a možnostem zapracovat je do legislativy, vede přes založení stavovské
komory, která by povinným členstvím a tím i širokou základnou, získala silnější
hlas u subjektů podílejících se na změnách v legislativě oboru farmaceutický
asistent. Komora by pak měla i nástroj kontroly kvality vzdělávacích akcí
určených pro členy a pořádaných jinými organizacemi i možnost sankcí při
nedodržení legislativy. Také zavedení povinnosti Registrace (která je nyní u
farmaceutických asistentů víceméně dobrovolným aktem) při výkonu práce ve
zdravotnickém zařízení podobně jako je zavedeno na Slovensku, by přispělo
k usnadnění orientace v legislativě Osvědčení se týkající a umožnilo by přijetí
48
celoživotního vzdělávání všemi pracovníky i jejich zaměstnavateli jako nedílné
součásti profesního života.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
Základní odborná literatura
BÁRTLOVÁ, Sylva. Sociologie medicíny a zdravotnictví. 6. Praha : Grada
Publishing, 2005. 188 s. ISBN 80-247-1197-4.
DE VITO, Joseph. Základy mezilidské komunikace, 6.vyd. Praha : Grada,2001.
502 s. ISBN 80-7169-988-8.
DRBAL, Ctibor. Česká zdravotní politika a její východiska. 1. Praha : Galén,
2005. 96 s. ISBN 80-7262-340-0.
GLADKIJ, Ivan. Management ve zdravotnictví. 1. Brno : Computer Press, 2003.
380 s. ISBN 978-80–247-1545–2.
HONZÁK, Radkin. Komunikační pasti v medicíně. 2.vyd.Praha : Galén,1997.
165 s. ISBN 80-85824-60.
Kohoutek, Rudolf - Štěpaník, Jaroslav. Psychologie práce a řízení. Brno: Cerm,
2000. 223 s. ISBN 80-214-1552-5.
KOPŘIVA, Karel . Lidský vztah jako součást profese. 5. Praha : Portál, 2006.
147 s. ISBN 80-7367-181-6.
KREJČÍKOVÁ, J. Výchova a vzdělávání lékařů. Praha : IPVZ, 1993
KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie zdraví. 1.. Praha : Portál, 2002. 280 s. ISBN
978-80-7367-568-4.
MUŽÍK, Jaroslav. Profesní vzdělávání dospělých. Vyd. 1. Praha : CODEX
Bohemia, 1999. 200 s. ISBN 80-85963-93-0.
MUŽÍK, Jaroslav. Andragogická didaktika. Vyd. 1. Praha : CODEX Bohemia,
1998. 271 s. ISBN 80-85963-52-3.
PALÁN, Zdeněk. Lidské zdroje :výkladový slovník : výchova, vzdělávání, péče,
řízení. Vyd. 1. Praha : Academia, 2002. 280 s. ISBN 80-200-0950-7.
ŠVEJDOVÁ, Libuše. Almanach k 60.výročí zdravotnické školy v budově na
Alšově nábřeží v Praze (1879-1949-2009). Praha, 2009. 60 s.
VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese : Variabilita a
patologie lidské psychiky. 1. Praha : Portál, 1999. 448 s. ISBN 80-7178-214-9.
49
Články z odborných periodik
ADAMCZYK, Roman. Vzdělávání sester v 21.století. Sestra.2010,
roč.20,6/2010,s.16-18. ISSN1210-0404)
BIČÁKOVÁ, Olga; Účast sestry na celoživotním vzdělávání se považuje za
prohlubování kvalifikace. Sestra.2008, roč.18, 12/2008, s.15. ISSN1210-0404
DRDULOVÁ, Alena. Transformace NCO NZO v Brně jako vklad do budoucnosti
celoživotního vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků. Sestra.
2008, 11/2008, s. 14. Dostupný také z WWW: <sestra.cz>. ISSN 1210-0404.
HADRA, Zdeněk. Konec IPVZ, ať žije institut: IPVZ je na počátku roku 2009
štíhlejší a věříme, že v lepší kondici. Medical Tribune. 09.03.2009, V, 7, s. A5.
Dostupný také z WWW: <tribune.cz>. ISSN 1214-8911.
JEŽEK, Martin. Farmaceutičtí asistenti: Máme se stále vzdělávat, ale není jak.
Zdravotnické noviny. 12.04.2010, 59, 15/2010, s. 28-29. Dostupný také z
WWW: <zdn.cz>. ISSN 0044-1996.
KOBEZDOVÁ, Marika. Aktuality z činnosti komory. Farmaceutický laborant.
2009, 1., 8, s. 4-5.
KUBEČKOVÁ, Martina; VAGENKNECHTOVÁ, Alena. Sekce farmaceutických
asistentů ČAS. Pharma News. 2010, 3-4/2010, s. 3.
KUBEČKOVÁ, Martina; VAGENKNECHTOVÁ, Alena. ČAS pro sekci FA.
Florence. 2010, VI, 1, s. 6-7. ISSN 1801-464X.
ZEMAN, Václav. Reforma školství v České republice, Praha: Varianty, Člověk v
tísni – společnost při ČT, o. p. s., srpen 2006
Internetové zdroje
Angis.cz [online]. 2008 [cit. 2010-09-14]. Pohled z ČAS - Prezidentka ČAS Dana
Jurásková: V říjnu nastane ve zdravotnictví drama. Dostupné z WWW:
<http://www.angis.cz/angis_revue_clanek.php?CID=46>.
Clk.cz [online]. 2005 [cit. 2011-09-19].
Http://www.clk.cz/oldweb/poradna/Registrace/registrace_sester.html. Dostupné
z WWW: <clk.cz>.
Cnna.cz [online]. 2009 [cit. 2010-09-14]. Sekce farmaceutických asistentů.
Dostupné z WWW: <http://www.cnna.cz/docs/sekce/dopis_mzcr_2009.pdf>.
Cnna.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-06]. Http://www.cnna.cz/sekce-a-regiony/1/.
Dostupné z WWW: <cnn.cz>.
50
E-pharma [online]. 2010 [cit. 2011-02-06]. Http://www.e-pharma.cz/. Dostupné z
WWW: <e-pharma.cz>.
Mzcr.cz [online]. 2010 [cit.2010-12-06]. Http://www.mzcr.cz/Legislativa/.
Dostupné z WWW: <mzcr.cz>.
Mzcr.cz[online].2010[cit.201-12-06].Http://www.vzdelavani
zdravotniku.cz/nelekarsti-zdravotnicti-pracovnici/o-projektu. Dostupné z WWW:
<mzcr.cz>.
Nconzo [online]. 2010 [cit. 2010-09-20]. Http://www.nconzo.cz/web/guest/home.
Dostupné z WWW: <nconzo.cz>.
Nconzo.cz [online]. 2008 [cit. 2010-09-29]. Registr . Dostupné z WWW:
<Http://www.nconzo.cz/web/registr >.
RUSEK, Václav . Www.apatykar.info [online]. 2002-08-26 [cit. 2010-04-14].
Apatykář. Dostupné z WWW: <>. ISSN 1214-0252.
VAGENKNECHTOVÁ, Alena. Www.blog.idnes.cz [online]. 2009-02-04 [cit.
2010-09-14]. Mějte svého lékárníka, ale laborantky se bát nemusíte. Dostupné
z WWW: <http://www.lekarnici.cz/Pro-verejnost/Informace-pro-verejnost/Mejtesveho-lekarnika,-ale-laborantky-se-bat-nemus.aspx>.
Další
archiv Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů
archiv Commitee of European Pharmacy
51
Seznam příloh:
Příloha A
Příloha B
Příloha C
Příloha D
Příloha E
Změny počtu kreditů za jednotlivé formy celoživotního vzdělávání .......................... II
Seznam členů Advisory Board E-Pharm .................................................................. III
Dotazník CEPT pro komparaci pregraduálního vzdělávání farmaceutických aistentů
v Evropě .......................................................................................................... …….IV
Data CEPT získaná z dotazníků ............................................................................. XII
Dotazník pro členy sekce farmaceutických asistentů ČAS ....................................XVI
Příloha A - Změny v počtu kreditů za jednotlivé formy celoživotního vzdělávání
Změny v počtu kreditů za jednotlivé formy celoživotního vzdělávání
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví České republiky, Národní centrum
ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně
II
Příloha B – Seznam členů Advisory board E-pharma
 Členy Advisory Board jsou:
 Mgr. Stanislav Havlíček, prezident České lékárnické komory;
 PharmDr. Helena Rotterová, MBA, vedoucí lékárník VFN, předsedkyně
Sekce nemocničních lékárníků ČFS ČLS JEP
 PharmDr. Pavel Grodza, lékárník, lékárna Panacea Příbor, Předseda
Sekce lékárenství ČFS ČLS JEP
 PharmDr. Marie Zajícová, vedoucí lékárník Slezské nemocnice Opava,
členka představenstva České lékárnické komory
 PharmDr. Michal Krejsta, MBA, obchodní ředitel Pfizer, s.r.o.
 PharmDr. Vladimír Holub, vedoucí lékárník NL FN U sv. Anny Brno
 PharmDr. Marek Lžičař, vedoucí oddělení výdeje NL FN U sv. Anny
Brno, člen výboru Sekce nemocničních lékárníků ČFS ČLS JEP
 PharmDr. Petr Horák, vedoucí lékárník FN Motol, Vedoucí katedry
lékárenství IPVZ
 Mgr. Michal Hojný, vedoucí lékárník IKEM, viceprezident České
lékárnické komory
 Mgr. Josef Malý, katedra klinické a sociální farmacie FaF UK, NL FN
Motol
 PharmDr. Kateřina Skopalová, PhD., lékárna U Madony Kroměříž
 Alena Vagenknechtová, ústavní lékárna IKEM, předsedkyně sekce
farmaceutických asistentů ČAS
 Mgr. Martina Kubečková, vedoucí farmaceutická asistentka ÚVN, členka
výboru sekce farmaceutických asistentů ČAS
III
Příloha C – Dotazník CEPT pro komparaci pregraduálního vzdělávání
farmaceutických techniků v Evropě
Committee of European Pharmacy
Technicians (CEPT)
EDUCATION OF PHARMACY TECHNICIANS
EUROPEAN SURVEY
IV
INTRODUCTION
Following the CEPT Meeting in Stockholm on April 23rd 2005 it was agreed that a
questionnaire presented by the Portuguese Delegates be reviewed and circulated to
Pharmacy Technician Associations across Europe.
The purpose of this survey is to gather information on and compare baseline
education and training of Pharmacy Technicians.
The definition of a Pharmacy Technician for the purposes of this survey is the
professional staff group that works together with and immediately below a
pharmacist.
If you have more then one pharmacy related staff group in your country please
complete a separate questionnaire for each group.
Thank you for completing this questionnaire!
Instructions
To fill this questionnaire:
Where there is a box (
) - mark the convenient answer by clicking.
Where there is a shaded area stating (choose) - choose the answer corresponding to the
situation in your country.
Where there is a shaded area (
) - describe the situation in your country.
At the end of each section of this questionnaire there is the possibility to increase the shaded
area (
) to add any further information that you consider important.
This questionnaire should be filled out and emailed to [email protected] by March 31,
2006.
V
The collected data will be confidential and a document will be produced with information from
all the European countries that respond. This final document will be presented at the annual
meeting of CEPT in Copenhagen in May of 2006.
The decision to where, as and when we publish the document it will be taken in the Meeting
of Copenhagen.
Please let us know if we can use the data that you send us.
We authorize CEPT and their members to publish the final document.
VI
Yes
No
ACCESS TO THE PHARMACY TECHNICIAN COURSE
Country
Choose
1. How many years education do you need in your country to have
access to the Pharmacy Technician course?
years
Yes
2. Are there any entry criteria for the course?
Choose
2.1 If yes
Other
Choose
3. Are specific subjects required for entrance?
Other
Choose
4. What level is the Pharmacy Technician course in your country
Other
If you have any thing to add please state below.
VII
No
EDUCATION
National
1. Title of the course? (Please write in your language and in English)
English
years
2. Duration of course from entry to qualification?
2.1 Theoretical learning hours
hours
Choose
3. In which Pharmacy sectors are your Technicians trained?
Other
4. What length of work practise is required prior to qualification?
If you have any thing to add please state below.
VIII
months
ECTS (EUROPEAN CREDIT TRANSFER SYSTEM)
1. The plans of the course (disciplines) are they adapted for
ECTS?
Yes
No
CONTENT OF THE COURSE
Mark the subject areas that are included in the curriculum, hours and ECTS (if applicable).
General Sciences
Chemistry
Mathematics and Statistics/Calculations
Physics
Anatomy/Physiology
Public Health/Epidemiology/Health Promotion/Health Safety
Biology (Cellular and Molecular)
Microbiology and parasitology
Genetics
Biochemistry
Foreign Language
Computer Science
Human and Social sciences (Health sociology and
psychology)
Communication
Costumer Services
Yes
ECTS
Hours
If you have any thing to add please state below.
Specific Sciences
Yes
Galenic Pharmacy (Pharmaceutics)
Pharmacology (Actions of Drugs)
Toxicology
Pharmacotherapy (Uses of Drugs)
Pharmacognosy (Knowledge of Natural Drugs)
Pharmacochemistry (Chemistry of Medicines)
Dermopharmacy and cosmetics (Actions and Uses)
Pharmacotecnology (Quality Control of Medicines)
Phitotherapy (Use of Herbal Medicines)
Aseptic methodologies and technologies
Sterile and non Sterile Production
Medicines Information
Pharmacoeconomy
Biotechnology
Pharmacy Law and Ethics
Nutrition and dietetics
If you have any thing to add please state below.
X
ECTS
Hours
TEACHING
1. Do Pharmacy Technicians participate in the education
process?
Yes
No
PROCESS OF BOLOGNA
The Bologna Declaration of 19 June 1999 involves six actions relating to:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
a system of academic grades which are easy to read and compare, including
the introduction of the diploma supplement (designed to improve international
"transparency" and facilitate academic and professional recognition of
qualifications);
a system essentially based on two cycles : a first cycle geared to the
employment market and lasting at least three years and a second cycle (Master)
conditional upon the completion of the first cycle;
a system of accumulation and transfer of credits (of the ECTS type already
used successfully under Socrates-Erasmus);
mobility of students, teachers and researchers;
cooperation with regard to quality assurance;
the European dimension of higher education.
1. The Process of Bologna is being introduced in your Country?
1.1. If yes, is your Association involved?
If you wish to add any further information please do so below.
XI
Yes
No
Yes
No
Thank you for your cooperation!
This questionnaire was filled in by
(name of the responsible)
PŘÍLOHA D – Data CEPT získaná z dotazníku (výňatek)
XII
XIII
XIV
XV
XVI
Příloha E– Dotazník pro členy Sekce farmaceutických asistentů ČAS
0
Dotazník k bakalářské práci na téma Celoživotní
vzdělávání zdravotníka nelékařského oboru
farmaceutický asistent.
Vážená kolegyně, vážený kolego! Studuji Univerzitu Jana Amose Komenského, která sídlí
v Praze, obor Vzdělávání dospělých. Tento dotazník je součástí mé bakalářské práce
zpracované na téma Celoživotní vzdělávání zdravotníka nelékařského oboru
farmaceutický asistent a je určen farmaceutickým asistentům. Děkuji Vám za čas, který
věnujete jeho vyplnění. Výstup z dotazníků bude uveřejněn v dubnu 2011 na www.cnna.cz
Nezapomeňte, prosím, vyplněný dotazník nakonec odeslat kliknutím na tlačítko "SUBMIT"
(Odeslat ). Děkuji, Alena Vagenknechtová, farmaceutická asistentka
Celoživotní vzdělávání považuji ve své profesi za:

Naprosto nezbytné

Důležité

Nedůležité

Zbytečné
Aktuální stav v celoživotním vzdělávání farmaceutických asistentů mi vyhovuje:

Souhlasím

Spíše souhlasím

Spíše nesouhlasím

Nesouhlasím
Ze vzdělávacích aktivit FA nejvíc využívám:

Jednodenní konference - pasivní účast

Seminář v pracovní den - pasivní účast

Seminář mimo pracovní dobu - pasivní účast

E-learning - pasivní účast

Aktivní účast (vlastní přednáška, publikační činnost, tvorba lekce pro Elearning)
Vzdělávací akce jsou pro mne finančně dostupné:

Souhlasím

Spíše souhlasím

Spíše nesouhlasím
XVII

Nesouhlasím
Informace o vzdělávacích akcích získávám především:

Z odborného tisku

Z internetu

Z e-mailu

Od vedoucího lékárníka

Od kolegyň nebo kolegů

Jinak
Kdybych měl/a možnost zahraniční stáže, určitě bych jí využil/a:

Souhlasím

Spíše souhlasím

Spíše nesouhlasím

Nesouhlasím
Počet akcí pořádaných pro FA v regionu mého pracoviště/bydliště je dostatečný:

Souhlasím

Spíše souhlasím

Spíše nesouhlasím

Nesouhlasím
Počet obyvatel města kde pracuji:

Méně než 1.000

1.001 - 50.000

50.001 - 100.000

100.001 - 1.000.000

Více než 1.000.000
Věk respondenta:

do 30 let

31 - 45 let

46 - a výše
Jsem absolvent/ka
XVIII

SZŠ

VOŠ denní studium

VOŠ kombinované studium
Vlastním Osvědčení pro výkon zdravotnického povolání bez dohledu - registraci

Ano

Ne
0
XIX
BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE
Jméno autora: Alena Vagenknechtová
Obor: Vzdělávání dospělých
Forma studia: kombinovaná
Název práce: Celoživotní vzdělávání zdravotníka nelékařského
zdravotnického oboru farmaceutický asistent
Rok: 2011
Počet stran: 70
Celkový počet stran příloh: 18
Počet titulů české literatury a pramenů: 23
Počet internetových zdrojů: 11
Vedoucí práce: PhDr. Iva Borská, CSc.
Download

Celoživotní vzdělávání zdravotníka nelékařského oboru