Topografické mapování
KMA/TOMA
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI
Fakulta aplikovaných věd - KMA
oddělení geomatiky
Ing. Martina Vichrová, Ph.D.
[email protected]
Vytvoření materiálů bylo podpořeno prostředky z projektu FRVŠ č. 584/2011.
Topografické mapování od
roku 1918 do roku 1950
TISK
1
Historická topografická mapování
1700
Müllerovo mapování 1708-1720
1900
1 : 166 000 (Morava), 1 : 132 000 (Čechy)
1.sv. válka
I. vojen. mapování 1763-1785
(Josefské)
1 : 28 800
1 : 10 000, 1 : 20 000
Prozatímní vojen. map. 1923-1933
Definitivní vojen. map. 1934-1938
2.sv. válka
1800
1950
II. vojen. mapování 1806-1869
(Františkovo)
1 : 10 000, 1 : 25 000
Mapování 1 : 25 000
1953-1957
Mapování 1 : 10 000
1957-1971
1 : 28 800
III. vojen. mapování 1870-1883
2000
1 : 25 000
vznik současných
topografických map
1900
Období po vzniku ČSR – po roce 1918
 Vojenský zeměpisný ústav v Praze převzal od Vojenského zeměpisného
ústavu ve Vídni podklady všech popsaných map, na kterých provedl reambulaci
 reambulace
• nahrazení německých a maďarských názvů českými a slovenskými
• oprava hrubých deformací polohopisu
• zlepšení výškopisu nahrazením šraf vrstevnicemi
• doplnění výškových kót
• dotisk zelené barvy (lesní porosty – na speciální mapy)
• později též dotisk kilometrové souřadnicové sítě Křovákova zobrazení
(vzhledem k přesnosti map je síť pouze orientační)
 reambulované mapy využity pro geologické mapování a často užívány též jako
mapy turistické
 až do roku 1956 jediné státní mapové dílo pokrývající celé území státu
 nutno řešit otázky:
Co dál?
Jak zobrazovat území ČSR?
2
Prozatímní vojenské mapování (1923 - 1933)
 současně s reambulací III. vojenského mapování
 práce zahájeny 1923, předpoklad trvání 30 let
 měřítko:
 1:10 000 – (TM10) – mapováno 1923 – 1930
 1:20 000 – (TM20) – mapováno 1928 – 1933
 1:50 000 – diskutována vhodnost měřítka, proto prozatímní mapování
 Benešovo zobrazení
• navrhl plukovník Dr. Ladislav Beneš
• sečné, konformní kuželové zobrazení v normální poloze
• dvě nezkreslené rovnoběžky - vliv délkového zkreslení (-11,6; +31,6 cm/km)
• Besselův elipsoid
Prozatímní vojenské mapování (1923 - 1933)
 klad mapových listů vychází z kladu III. vojenského mapování
 metoda měřického stolu
 mapy dvoubarevné (polohopis, výškopis)
 zmapována jen 3 % území ČSR
• 1:20 000 - Brdsko, okolí Opavy, Kremnice
• 1:10 000 – Milovice, Březové hory, Těšínsko
 mapa zůstala nepoužitelným torzem!!!
 předpoklad zavedení Křovákova zobrazení jako celostátního
zastavení mapovacích prací, přechod armády na Křovákovo
zobrazení
3
Prozatímní vojenské mapování (1923 - 1933)
Prozatímní topografická mapa 1:10 000 (sign. D4/1)
ÚAZK: http://archivnimapy.cuzk.cz
Prozatímní vojenské mapování (1923 - 1933)
Prozatímní topografická mapa 1:20 000 (sign. D4/2)
ÚAZK: http://archivnimapy.cuzk.cz
4
Definitivní vojenské mapování 1934 – 1938
 předpoklad, že v civilní sféře bude zavedeno a výhradně používáno Křovákovo
zobrazení
na toto zobrazení přechází roku 1934 i armáda
(Křovákovo zobrazení pro civilní sektor zavedeno 1937)
 mapování považováno za definitivní, ale realizováno jenom 7%
 Křovákovo zobrazení
• navrhl Ing. Josef Křovák roku 1922
• základ pro S-JTSK
• původně navrženo v normální poloze (délkové zkreslení na okrajích pásu
dosahovalo hodnoty +43 cm/km)
• v obecné poloze byl vliv zkreslení pouze +24 cm/km
• dvojité konformní kuželové zobrazení v obecné poloze
• Besselův elispoid (Besselův elipsoid → Gaussova koule →Kužel)
• sečné – změna poloměru nezkreslených kružnic: 0,9999 a 1,0001R
→ dvě nezkreslené rovnoběžky
→ délkové zkreslení dosahuje hodnot pouze v rozmezí – 10 až + 14 cm/km.
Čada, V. Přednáškové texty z geodézie.
Definitivní vojenské mapování 1934 – 1938
 Křovákovo zobrazení
• jedna délková základna u Josefova, po 2.sv.v více základen
• problém - orientace sítě a rozměru (jen 1 základna)
Y <420; 930> km
X <930; 1200> km
Na území bývalé ČSR platí Y < X
Čada, V. Přednáškové texty z geodézie.
5
Definitivní vojenské mapování 1934 – 1938
Čada, V. Přednáškové texty z geodézie.
Definitivní vojenské mapování 1934 – 1938
6
Definitivní vojenské mapování 1934 – 1938
Definitivní vojenské mapování 1934 – 1938
 mapy měly nahradit mapy z III. vojenského mapování
 dvě mapová díla:
• 1:20 000 (1 km ve skutečnosti 5 cm – „pěticentimerová mapa)
zmapováno 170 ML Moravy a Slovenska, vydáno 80 ML (do roku 1938)
• 1:50 000 (1 km ve skutečnosti 2 cm – „dvoucentimerová mapa)
zpracován a vydán 1 ML (Banská Bystrica)
 Přehledná mapa střední Evropy 1:500 000 ve 20 listech – 1 ML B2 Praha
 mapové listy 8 x 10 km – označovány kilometrovými souřadnicemi SV rohu a
názvem významného sídla na mapě (např. 570 – 1272 Bratislava)
 mapy jsou čtyřbarevné:
• polohopis a popis
• lesy
• vodstvo
• vrstevnice v intervalu 5m
zmapováno pouze 7% státního
území
mapové dílo je nepoužitým torzem
7
Definitivní vojenské mapování 1934 – 1938
Klady listů (sign. D5/4)
ÚAZK: http://archivnimapy.cuzk.cz
Definitivní vojenské mapování 1934 – 1938
Klíč značek k mapám 1:20 000, 1:50 000, 1:200 000
a 1:500 000, VZÚ 1935 (sign. D5/2)
ÚAZK: http://archivnimapy.cuzk.cz
8
Definitivní vojenské mapování 1934 – 1938
Mapa Československé republiky 1:20 000 (sign. D5/1)
ÚAZK: http://archivnimapy.cuzk.cz
Období německé okupace 1939 – 1945
 mapovací práce VZÚ Praha zastaveny
 německá toposlužba převzala data, vybavení, ….
 veškeré mapovací práce prováděla německá toposlužba pouze ve
vojenských výcvikových prostorech (Benešovsko, Sedlčansko)
 Gauss-Krügerovo zobrazení
 měřítko 1:10 000, 1:25 000
 vše se řídí podle německých předpisů
mapy se částečně dochovaly a v ČR jsou jako kořistní materiál
9
Období po 2. světové válce – 1945 – 1954
 po osvobození republiky → hospodářská výstavba → akutní potřeba
vyhotovení celostátního mapového díla
 mapování provádí Státní zeměměřický a kartografický ústav (SZKÚ),
po roce 1953 pak Ústřední správa geodézie a kartografie (ÚSGK)
 mapy vyhotovovány v Křovákově zobrazení (S-JTSK, jadranský
výškový systém, později Bpv)
Dle původního záměru širší měřítková řada, ale vzhledem k potřebám
hospodářství a nedostatku času omezeno.
 mapy:
• Státní mapa ČSR 1: 10 000 (SM 10)
• Státní mapa ČSR 1: 5 000 (SM 5)
• Státní mapa 1: 5 000 hospodářská (SMH-5)
• Státní mapa 1: 5 000 odvozená (SMO-5)
• Topografická mapa 1: 10 000 (TM 10)
Období po 2. světové válce – 1945 – 1954
Státní mapa ČSR 1:10 000 (signatura D6/3)
ÚAZK: http://archivnimapy.cuzk.cz
10
Období po 2. světové válce – 1945 – 1954
Státní mapa ČSR 1:5000 (signatura D6/1)
ÚAZK: http://archivnimapy.cuzk.cz
Prameny a literatura
Veverka, Bohuslav. Topografická a tématická kartografie. Vydavatelství ČVUT,
Praha, 2001. ISBN: 80-01-02381-8.
Čada, V. Přednáškové texty z geodézie.
http://www.gis.zcu.cz/studium/gen1/html/index.html
Ústřední archiv zeměměřictví a katastru: http://archivnimapy.cuzk.cz
11
Děkuji za pozornost …
Ing. Martina Vichrová Ph.D.
[email protected]
12
Download

Topograficka mapovani 1918-1950_T.pdf