Půdní úrodnost – nezbytný předpoklad
pro setrvalou rostlinnou produkci
Prof. Ing. Rostislav Richter, DrSc.
• Institut pro Regionální Spolupráci a
OAK Vyškov
10.102012 Vyškov, Palánek 1
Půdní úrodnost – nezbytný předpoklad
pro setrvalou rostlinnou produkci
Prof. Ing. Rostislav Richter, DrSc.
•Institut pro regionální spolupráci
Osnova přednášky:
•Úvod do problematiky
•Půdní úrodnost, její charakteristika
-složení půdy(fázové, zrnitostní, chemické)
-pevná fáze půdy
-kapalná a plynná fáze
-faktory půdní úrodnosti
-živinný režim půd a její stav v regionu (P,K,Ca,Mg,S)
-mikroelementy v půdě
-cizorodé prvky v půdě
-vliv změn půdních vlastností na půdní úrodnost
•Příjem živin rostlinami
-kořenová výživa rostlin
-mimokořenová výživa rostlin
•Úloha jednotlivých živin pro růst a vývoj rostlin
-chemické složení rostlin
-úloha makrobiogenních prvků ve výživě rostlin
-úloha mikrobiogenních prvků ve výživě rostlin
•Závěr
Motto :
•Ústavičně žněmi chudnou pole.
• (Ovidius Publius Naso (43př.n.l. – 18n.l.)
•Úkolem zemědělství není docílit dočasných
nejvyšších výnosů, ale udržeti je na věčné časy
•( J.von Liebig 1803 - 1873)
Úvod
• Pro setrvalé zemědělství je třeba zajistit dobrou půdní
úrodnost.
– Jedním z jejích znaků je:
– vyrovnaná bilace OL
– odpovídající živinný režim půd.
• V ČR je omezený přívod živin do půdy a to jak formou:
– statkových hnojiv
– minerálních hnojiv
• Narušuje se tím vyrovnaná bilance živin a
důsledkem toho jsou i nízké výnosy a nízká kvalita
produktu.
Vývoj stavů hospodářských
zvířat v ČR
6
Cattle
Pigs
Poultry/10
LU/ha
5
4
3
2
0,81
1
0,81
0,51
0,43
0,37
0,33
0
1985
1990
1995
2000
2005
2010
Počty skotu a prasat v oblastech ČR v roce 2005 (DJ/ha z.p.)
Zdroj: MZe
ČR
oz
em
Be í
lg
Dá ie
ns
ko
Ir
Ně sko
Ve m
lká e c
k
Br o
it á
ni
e
EU
1
Fr 5
an
Ra ci
ko e
us
ko
Itá
Šv lie
Po éd s
rtu ko
ga
lsk
Fi o
Šp ns k
an o
ěl
sk
o
Ni
z
Počty hospodářských zvířat (DJ na 1 ha zemědělské půdy)
4
3,5
3
2,5
2
1,5
1
0,5
0
Vývoj spotřeby minerálních
a vápenatých hmot
250
3000
spotřeba hnojiv
spotřeba vápenatých hmot
2500
150
1500
100
1000
50
500
zdroj: ČSÚ a MZe
0
0
tis. t
2000
19
87
19
89
19
91
19
93
19
95
19
97
19
99
20
01
20
03
20
05
20
07
20
09
kg č.ž. . ha-1 z.p.
200
Průměrná spotřeba minerálních hnojiv v kg
čistých živin na ha zemědělské půdy
120
N
P2O5
K2O
80
60
40
20
zdroj: ČSÚ a MZe ČR
20
09
20
07
20
05
20
03
20
01
19
99
19
97
19
95
19
93
19
91
19
89
19
87
0
19
85
kg č.ž. . ha-1 z.p.
100
Průměrný přívod jednotlivých živin do půdy v ČR hnojením
(1980 – 2006, v přepočtu na kg čistých živin, na 1 hektar zemědělské půdy)
110
100
Minerální hnojiva
N
P2O5
90
K2O
80
70
60
50
40
30
20
Statková hnojiva živ.
původu
10
0
1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008
Zdroj: MZe (minerální hnojiva), VÚRV (statková hnojiva v exkrementech, bilance OECD)
Průměrná spotřeba minerálních hnojiv v přepočtu
na 1 ha zemědělské půdy (kg N + P2O5 + K2O, na 1 ha z.p.)
250
200
150
100
50
ko
o
P
ls
ga
or
tu
ou
sk
lie
ak
Itá
R
R
Č
ko
ně
ls
ko
Š
pa
ds
e
vé
ni
ri t
á
B
ká
el
V
Š
15
U
E
in
s
ko
o
F
sk
o
D
án
sk
Ir
ie
a
nc
o
Fr
e
ck
gi
ěm
B
el
N
N
iz
oz
em
í
e
0
•Průměrná spotřeba č.ž v kg/ha z.p. FAOSTAT
stát
N
P 205
K 20
Celkem
DJ/ha
Rakousko
26,5
9,4
11,6
47,5
0,78
Belgie
2,71
ČR
75,7
9,1
11,5
96,3
0,39
Dánsko
64,6
15,2
35,5
115,3
1,27
Francie
68,7
9,9
12,6
91,2
0,76
Německo
92,2
10,3
10,6
113,1
1,00
Maďarsko
50,9
12,8
10,9
74,6
0,22
Holandsko
108,5
19,5
20,7
148,7
3,00
Polsko
91,2
28,8
28,2
148,2
0,50
Slovensko
61,0
14,8
10,4
86,2
0,32
Slovinsko
49,5
23,6
28,9
102,0
1,07
Švédsko
73,8
28,3
18,6
120,7
0,57
V.Britanie
51,6
7,3
11,8
70,7
0,62
•Průměrné výnosy plodin v dt(q/ha) FAOSTAT
stát
ječmen
Oz.pšenice
Kukuřice
zrno
Oz.řepka
Rakousko
46,7
51,3
105,3
30,3
Belgie
73,6
86.7
123,9
36,0
ČR
42,8
52.9
75,9
30,6
Dánsko
51,4
75,1
-
36,1
Francie
63,9
69,3
93,5
33,3
Německo
60,2
76,2
96,7
38,3
Maďarsko
34,1
41,4
58,6
23,4
Holandsko
63,0
83,6
121,3
39,6
Polsko
32,3
40,6
62,0
28,3
Slovensko
35,9
42,5
63,3
23,4
Slovinsko
37,2
42,2
75,6
24,8
Švédsko
44,4
61,5
-
28,6
V.Britanie
58,0
78,1
-
32.5
•Agrochemické vlastnosti půdy
Půdní úrodnost ovlivňují faktory:
Faktory podmiňující půdní úrodnost :
-Složení půdy
-Obsah organických látek
-Sorpční schopnost půdy
- Půdní kyselost
- Obsah přístup. živin v půdě (P, K, Mg, Ca–AZP)
(Nmin, Svodorozpustná)
-Obsah mikrobiogenních prvků (B, Zn, Mn, Cu, Mo)
-Obsah cizorodých (těžkých) kovů
biostanice
Definice organických látek v půdě
•Podle Slejšky
Poločas rozkladu organické hmoty v půdě
složka
Kořenové exudáty
Mikrobiální biomasa
Kořenové vlášení
Větší kořeny a nadzemní části
Poločas rozkladu
několik dní
několik týdnů
několik týdnů
až několik let
Poločas rozkladu humusových látek v půdě :
Fulvokyseliny – několik desetiletí
Huminové kyseliny a humáty - 600 až 3000 let
Huminy – 3 000 i více let
Organické látky v půdě
a jejich bilance
• potřeba dodat ročně 3,5 – 4,5 t. ha-1 o. p.
• 50 % je dodáno v posklizňových zbytcích
• zbývá dodat 1,5 – 2,0 t OL na ha
•Úloha organických zbytků ve
výživě polních plodin
Průměrné hodnoty obsahu č.ž. v sušině zbytků.
Posklizňové
zbytky
kg minerálních živin na 1 t
poskliz.zbytků
N
Sláma obil.
Sláma kukuřice
Chrást řepný
Sláma oz.řepky
Sláma mák
Sláma luskovin
0,44
0,48
2,50
0,56
0,90
1,33
P
0,08
0,17
0,26
0,11
0,20
0,15
K
0,8
0,73
3,70
0,94
3,00
1,66
Poměr C:N
Ca
Mg
N=1
0,22
0,35
1,10
0,83
1,50
0,92
0,06
0,16
0,40
0,15
0,14
0,17
70 - 85
60 - 80
20 - 25
60 – 80
40 – 50
20 - 25
•Chemické složení posklizňových
zbytků
Posklizňové
zbytky
t sušiny
zbytků /ha
kg minerálních živin na 1 t poskliz.zbytků
N
P
K
Ca
Mg
Sláma ozimé pšenice 4,1 – 6,2
6,3
0,9
11,2
3,2
1,2
Sláma kukuřice
4,9 – 6,7
10,6
3,4
12,6
2,8
3,2
Chrást cukrovky
5,9 – 7,5
27,5
2,6
30,7
8,5
3,7
35,0
5,0
75,0
30,0
10,0
6,6
1,3
19
Sláma mák
9,0
2,3
20
15
1,4
Sláma slunečnice
15
2,2
41,5
Sláma oz.řepky (x)
(Klír)
•Dle Bezděk 1996
•(x)Cetiom 1998
Chemické vlastnosti humusových
látek
Struktura humusových látek
Úroveň hnojení statkovými,
organickými a minerálními hnojivy
se odráží v půdní úrodnosti
Justus von Liebig (1840)
“Vznik a zánik národů ovládá tentýž
přírodní zákon.Zničení podmínek úrodnosti
zemí způsobuje jejich úpadek, udržení
úrodnosti jejich trvání, bohatství a moc.“
Vliv potřeby organických látek na celkový obsah dusíku
0,26
C e lk o v ý o b s a h d u s ík u (% )
0,24
0,22
0,20
0,18
0,16
0,14
0,12
0,2
0,3
0,4
0,5
0,6
0,7
0,8
0,9
1,0
1,1
1,2
1,3
1,4
1,5
1,6
1,7
1,8
1,9
Potřeba organických látek (t.ha-1)
Nt 2002 (r = 0,4802***)
Nt 2003 (r = 0,0903)
Nt 2005 (r = 0,4166**)
Nt 2002-05 (r = 0,2617**)
Nt 2004 (r = 0,2085)
2,0
2,1
Užitná hodnota statkových hnojiv (cena za 1t hnojiva)
Hnojivo
Ukazatel
OL
N
P2O5
K2O
Celkem
Hnůj
Obsah v %
15,6
0,42
0,23
0,60
1,25
Cena v Kč
21,8
92,4
51,1
108,0
273,3
Drůbeží
podestýl.
Obsah v %
42,6
1,68
1,78
1,29
4,75
Cena v Kč
59,6
369,6
395,2
232,2
1056,6
Kejda
skotu
Obsah v %
8,8
0,49
0,25
0,56
1,50
Cena v Kč
12,3
107,8
55,5
100,8
276,4
Kejda
prasat
Obsah v %
9,9
0,76
0,87
0,35
1,98
Cena v Kč
13,9
167,2
193,1
63,0
437,2
Digestát
Kj+ kuk
Obsah v %
1,44
0,31
0,07
0,24
0,62
Cena v Kč
2,0
68,2
15,5
43,2
128,9
Digestát
Obsah v %
6,0
0,60
0,40
0,38
1,04
Kj+ kuk
Cena v Kč
8,4
132,0
88,8
68,4
297,6
Kalkulace : 1 kg OL Kč 0,14
1 kg N Kč 22 (LAV)
1 kg P2O5 Kč 22,20 (Amofos)
1 kg K2O Kč 18,00 (60 % DS)
Fermentace a agrochemie hnojiva (kg.t-1)
Změna
Před (*
Po (*
Ukazatel
v%
fermentací fermentaci
Organické látky
-51
29,3
14,4
Sušina
-41
37,8
22,2
pH
7,85
8,32
x
N
+2
3,05
3,12
C:N
-52
4,80 : 1
2,31 : 1
N-NH 4 +
+30
1,76
2,28
C : N m in.
-62
8,32 : 1
3,16 : 1
S
-13
0,13
0,11
P 20 5
-34
1,01
0,66
CaO
-30
1,50
1,05
MgO
-28
0,66
0,39
K 2O
+17
2,08
2,44
Na 2 O
+15
0,96
1,11
*) Anaerobní metanová fermentace kejdy telat
-1)
Fermentace a složení
sušiny
hnojiva
(g.t
(*
(*
Ukazatel
Sušina
Zn
Cu
Mn
Mo
B
Ni
Cr
As
Pb
Cd
Hg
Změna
Před
Po
fermentací fermentaci v %
-41
37800
22200
+41
372
523
84
+23
103
484
596
+23
+34
2,9
3,9
+40
37
52
+19
7,8
9,2
+28
27
34
+21
0,48
0,58
+53
0,98
1,50
0,15
0,40 +156
0
0,02
0,02
*) Anaerobní metanová fermentace kejdy telat
Kořenový systém
a)cukrovka
b)kukuřice
c)pšenice
d)vojtěška
•cukrovka
a
c
b
d
•Příjem živin kořeny
•Obsahy č.ž. v orných půdách ČR v cyklech AZP
• (ÚKZÚZ Brno)
Cyklus rok
pH
Obsah živin v mg/kg zeminy
P
K
Mg
Ca
K/Mg
1993 - 98
6,4
101
253
186
3 238
1,36
1999 - 04
6,3
95
225
184
3 031
1,22
2005 - 09
6,2
91
237
185
2 985
1,28
Úbytek o
mg č.ž.
- 0,2
- 10
- 16
-1
- 253
-0,08
•Hodnota pH v % z celkové výměry orných půd
(ÚKZÚZ Brno 2004 - 2009)
Kraj
JM
Olomoucký
Ex.kys
0,5
0,5
0,4
0,45
1,4
Silně kys.
3,2
3,3
3,2
5,3
11,9
Kyselá
8,3
9,6
11,8
17,5
30,7
Slabě kys.
22,3
39,5
44,4
54,8
50,4
Neutrální
23,5
32,7
26,6
19,6
5,2
Alkalická
41,6
14,4
13,7
2,3
0,4
Silně alk.
0.6
0,03
0,03
0,01
0,0
Zlínský
Moravskoslez.
Vysočin
a
Hodnota pH vým. v % z celkové výměry orných půd
(ÚKZÚZ Brno 2004 - 2009)
Okres
Blansko
Brno
Břeclav Hodonín Vyškov
venkov
Třebíč
Havlíč.
Brod
Ex.kys
0,45
0,08
0,87
0,74
0,42
0,85
1,14
Silně kys.
6,81
1,44
3,83
3,44
1,79
6,70
12,81
Kyselá
23,64
5,31
6,43
5,44
3,40
24,96
32,82
Slabě kys. 50,43
18,4
14,67
15,96
12,32
56,82
47,88
Neutrální
17,25
34,19
22,42
20,04
26,07
9,91
4,54
Alkalická
1,41
40,51
50,89
53,91
55,88
0,74
0,82
Silně alk.
-
0,08
0,88
0,48
0,12
-
•Stav pH půd v ČR (ÚKZÚZ 1993-1998)
Potřeba vápnění (ÚKZÚZ Brno)
Vliv pH na výnos ozimé řepky
Vliv půdní kyselosti na příjem živin
•Vliv pH na tvorbu chrástu a kořene
•Cukrovka v průměru odčerpá na 1 ha až 72 kg Ca
chrástem a 16 kg Ca bulvami.
Vliv změny pH na výnos zrna u vybraných obilovin
pH/K Ozimá pšenice Ozimý ječmen
Cl
t.ha-1 Rel.% t.ha-1 Rel.%
Jarní ječmen
t.ha-1
Rel.%
4,3
3,11
100,0
2,35
100,0
2,60
100,0
5,0
3,06
98,3
2,92
124,2
3,19
122,7
6,0
3,33
107,7
4,06
172,7
3,68
141,5
6,5
3,39
109,0
4,32
183,8
3,76
144,6
•Obsah přístupného fosforu v % z celkové výměry
orných půd (ÚKZÚZ Brno 2004 - 2009)
Kraj
JM
Olomoucký
Nízká
29,4
17,0
28,9
20,0
12,0
Vyhovující
30,7
31,3
32,7
32,3
25,1
Dobrá
20,7
27,2
21,5
26,7
27,2
Vysoká
13,5
18,3
13,1
16,4
25,9
Velmi vysoká
5,6
6,2
3,7
4,3
9,7
Zlínský
Moravskoslez.
Vysočin
a
•Obsah přístupného fosforu v % z celkové výměry
orných půd (ÚKZÚZ Brno 2004 - 2009)
Brno
Břeclav Hodonín Vyškov
venkov
Třebíč
Havlíč.
Brod
20,3
17,0
14,1
28,7
35,1
28,3
28,4
19,2
15,5
25,7
23,9
28,5
15,8
13,3
10,9
13,9
21,3
23,0
5,4
5,6
6,4
4,9
9,5
6,0
Okres
Blansko
Nízká
17,7
22,5
34,4
38,5
Vyhovujíc
í
35,2
32,5
27,5
Dobrá
26,9
23,8
Vysoká
17,2
Velmi
vysoká
3,1
(podle Hamana 1985)
Hnojení pod patu – (Richter,Ryant 2008)
Schéma působení P hnojiv „pod patu“
Předpoklad ke zvýšení
výnosů
Podpora růstu v ranných
vývojových stádiích
Lepší zásobení rostliny P
Omezení retrogradace
P na půdách
neutrálních a
zásaditých
Omezení zvrhávání P
na půdách kyselých
Snížená imobilizace
fosforu
Zvýšené využití P z
hnojiv
Postupný příjem
rostlinou
Lokální aplikace P
hnojiv
Zvýšená tvorba
kořenů v místě
aplikace
Obsah fosforu v rostlinách kukuřice po aplikaci Amofosu
r. 2002
r. 2003
Deficience P
Hyperchlorofylace rostlin
Deficit fosforu
Deficience fosforu u kukuřice
Vliv změny P na výnos zrna u vybraných obilovin
Přístupný
P mg.kg-1
15
Ozimá
Ozimý
Jarní
pšenice
ječmen
ječmen
t.ha-1 Rel.% t.ha-1 Rel. t.ha-1 Rel.
%
%
3,77 100,0 2,90 100,0 3,01 100,0
35
4,41
116,9
3,64
125,5
3,61
119,9
50
4,64
123,1
4,08
140,6
3,84
127,5
70
4,61
122,3
4,52
155,8
3,82
126,9
Deficience fosforu u ozimé řepky
•Obsah přístupného draslíku v % z celkové výměry
orných půd (ÚKZÚZ Brno 2004 - 2009)
Kraj
JM
Olomoucký
Nízká
3,0
5,6
5,2
10,4
7,0
Vyhovující
18,8
26,6
26,6
38,2
34,3
Dobrá
51,5
51,4
46,3
42,7
46,8
Vysoká
16,6
11,2
15,3
6,3
8,4
Velmi vysoká
10,0
5,3
6,5
2,5
3,6
Zlinský
Moravskoslez.
Vysočin
a
•Obsah přístupného draslíku v % z celkové výměry
orných půd (ÚKZÚZ Brno 2004 - 2009)
Brno
Břeclav Hodonín Vyškov
venkov
Třebíč
Havlíč.
Brod
1,4
5,6
2,7
23,6
13,2
39,8
20,8
49,8
40,2
47,0
46,9
55,4
17,4
19,0
19,0
23,3
5,7
13,7
13,1
11,8
11,9
15,1
2,0
7,4
Okres
Blansko
Nízká
2,6
2,0
3,9
5,3
Vyhovujíc
í
34,8
17,0
15,5
Dobrá
54,9
50,5
Vysoká
6,2
Velmi
vysoká
1,5
Formy draslíku v půdě
•Poutání a fixace K půdě
• Draslík:
Deficience draslíku
– porosty špatně přezimují
•
•
•
– listy zasychají od okrajů –
nekrózy
•
•
•
– zavadání listů v důsledku špatného
hospodaření s vodou
•
– zvyšuje se nebezpečí poléhání obilovin
•
– omezuje se využití N na tvorbu bílkovin
Deficit draslíku
Deficience draslíku
Okrajovánekróza
nekrózalistů
listů
Okrajová
Draslík
•zvyšuje tok asimilátů,
•při jeho dostatku je lepší
vyzrávání pletiv
•zvyšuje mrazuvzdornost,
•zajišťuje příznivější vodní
provoz
• u rostlin zvyšuje intenzitu
kvetení a vylučování nektaru,
což zintenzivňujenálet včel,
•redukuje napadení
insekticidy,bakteriemi a viry.
•Deficit draslíku
deficience draslíku u slunečnice
•Obsah přístupného hořčíku v % z celkové výměry
orných půd (ÚKZÚZ Brno 2004 - 2009)
Kraj
JM
Olomoucký
Nízká
4,6
12,4
3,4
16,2
27,5
Vyhovující
10,6
29,6
18,5
52,9
39,3
Dobrá
29,6
43,3
50,5
27,7
25,2
Vysoká
25,7
10,5
18,5
2,4
5,5
Velmi vysoká
29,6
4,3
9,1
0,8
2,5
Zlínský
Moravskoslez.
Vysočin
a
•Obsah přístupného hořčíku v % z celkové výměry
orných půd (ÚKZÚZ Brno 2004 - 2009)
Brno
Břeclav Hodonín Vyškov
venkov
Třebíč
Havlíč.
Brod
2,0
8,9
44,0
10,7
3,3
33,5
38,9
20,8
38,8
32,9
39,8
15,4
31,1
25,3
25,3
39,1
11,6
1,3
31,1
43,2
19,5
22,7
6,1
0,3
Okres
Blansko
Nízká
15,1
3,7
3,1
5,7
Vyhovujíc
í
28,2
7,7
7,4
Dobrá
44,9
26,5
Vysoká
8,4
Velmi
vysoká
3,4
Hořčík:
– snižuje tvorbu chlorofylu
– rostliny se opožďují ve vývoji (později metají)
– dochází ke korálkovité mozaice nebo pruhovitosti listů
– snižuje se zabudování N do bílkovin
Deficience hořčíku
Pruhovitostlistů
listůkukuřice
kukuřice
Pruhovitost
•Deficit hořčíku
u řepky ozimé
•deficience hořčíku
•Obsah přístupného vápníku v % z celkové výměry
orných půd (ÚKZÚZ Brno 2004 - 2009)
Kraj
JM
Olomoucký
Nízká
2,8
2,0
2,8
3,3
9,7
Vyhovující
12,9
24,3
20,4
54,4
62,5
Dobrá
21,0
40,1
38,2
37,3
25,2
Vysoká
22,3
24,7
25,8
4,4
2,1
Velmi vysoká
41,1
8,9
12,9
0,6
0,5
Zlínský
Moravskoslez.
Vysočin
a
•Obsah přístupného vápníku v % z celkové výměry
orných půd (ÚKZÚZ Brno 2004 - 2009)
Brno
Břeclav Hodonín Vyškov
venkov
Třebíč
Havlíč.
Brod
0,3
2,9
11,6
8,3
4,3
46,9
69,5
15,4
12,0
13,3
44,2
16,8
26,5
23,2
21,8
26,2
4,6
1,8
45,4
46,7
52,7
55,8
1,2
0,3
Okres
Blansko
Nízká
1,6
0,5
4,5
5,9
Vyhovujíc
í
27,4
8,5
10,2
Dobrá
45,6
19,1
Vysoká
20,9
Velmi
vysoká
4,5
•Působení Ca v půdě
(Vaněk a kol.1996)
III
Bez vápnění se mění hodnota KVK v půdě
KVK – 150mmol ekv./kg zeminy
Ornice na ha (3 000 000 kg) obsahuje 6 300 kg
Tento vápník působí ústojčivě na pH půdy
•Předpoklad :
roční úbytek Ca 200 kg na ha a ro
za 5 let snížení o 1 000 kg Ca
Výsledný stav 6 300 kg Ca – 1 000 kg Ca = 5 300 kg Ca
Sycení KVK vápníkem klesne ze 70 % na 59 %
•Deficience vápníku
••Zastavený
Zastavenývývoj
vývojnov
nově
setvo
tvořících
listů
ě se
řících list
ů
•Deficit vápníku
deficience vápníku
Deficience vápníku
Pro dobrý výživný stav porostu
je třeba hnojit podle AZP
V praxi se nedoceňuje úprava obsahu živin v půdě.
Výnosem se odčerpá :
Plodina
Výnos t.ha-1
Odčerpané množství živin v kg.ha-1
N
P
K
Mg
S
Pšenice ozimá 8
200
40
160
20
35
Ječmen jarní
6
145
30
120
10
25
Kukuřice
8
215
40
185
40
25
Úprava normativů pro hnojení fosforem, draslíkem a
hořčíkem na základě zhodnoceného obsahu přístupných
živin podle Mehlicha III
Živina
Fosfor
Draslík
Hořčík
Zásoba živin v půdě
nízká (N)
vyhovující
(VH)
výrazné
dosycení
normativ +
50 %
mírné
dosycení
normativ +
25 %
dobrá (D)
vysoká
(V+VV)
normativ
nehnojit
Roční depozice síry
Výsledky sledování atmosférické depozice S na pozor.plochách
BMP za období X/2004 – IX/2005 (ÚKZÚZ Brno 2005)
11,0
10,0
8,0
7,3
7,0
10,5
7,0
8,0
7,0
6,0
8,0
6.5
9,3
Roční vstupy S/kg/ha činí v průměru 7,52 – 8,93
Síra a její metabolity v rostlině
SO4 2- z půdy
SO2 z atmosféry
cystein
methionin
proteiny
koenzym A
mastné kyseliny
thiamin (B1)
prostetické skupiny
(ferredoxin, biotin)
Síra a její metabolity v rostlině
SH forma – 2% z celkové síry
90% gluthation
-antioxidant
-prekursor fytochelatinů (Cd)
10% Thioredoxiny
-nízkomol. proteiny s disulf. můstky
-funkce: ochrana proti suchu,
vysokým teplotám
poškození mrazem
Sekundární produkty:
aliny (obsaženy v cibuli) – alelopatické látky
fytoalexiny – antimikrobiální účinek
diallysulfidy - antikarcinogenní působení
glukosinoláty
Vliv aplikace síry na utilizaci dusíku (Schnug et al., 1993a)
plodina
pšenice ozimá
pšenice jarní
odběr N
čistá
využitel
(kg.ha-1)
nost Nzrno
sláma
hnojiv
(%)
odběr N
(kg.ha-1)
zrno
sláma
kontrola
151
45,8
59
107
26,4
31
elementá
rní síra
síranová
síra
LSD0,05
179
47,6
71
114
28,5
36
180
56,3
75
125
31,1
43
27
6,6
12
17
4,3
11
čistá
využitel
nost Nhnojiv
(%)
Projevy deficience síry
Deficience síry
Slabýaanižší
nižšívzrůst
vzrůst
Slabý
rostlin
rostlin
Nekompaktníozrnění
ozrnění
Nekompaktní
palic
palic
Symptomy deficience síry u řepky ozimé
Zdravotní stav rostlin ozimé řepky po aplikaci
SAM a DAM (Richter,Hřivna, Říha)
30
30
25
20
20
10
15
12
% 15
10
7
3
5
0
20
0
1
3
y
t
nk
o
t
lis
y
s
a
t
nk
a
m
o
t
l is
m
t
o
s
o
h
m
l is
t
P
m
u
Ph
s
i
r
lis
iu
ti
r
o
y
a
r
i
t
sp
po
ar
Bo
ro
os
n
r
r
d
d
n
te
lin
yli
Al
y
C
C
5
SAM
DAM
Síra ve výživě brambor
•Nedostatek síry se projevuje zvýšeným
výskytem strupovitosti
Deficience síry u cukrovky
•žloutnutí listů
•deformace špiček listů
Hnojiva se sírou
Název hnojiva
Lovodasa
Síran amonný
Lovosan
Lovofert
DUSADAM
DASA
Síran draselný
Hořká sůl
Kieserit
N
26
20
24
24
26
26
P2O5
MgO
50
15
25
Pregips
•104
K2O
•16.2.2006
S
13
23
3
6
4
13
17
33
21
CaO
14
25
•26. seminár o výžive a
ochrane rastlín
Hnojiva se sírou
Název hnojiva
Cererit GSH NPK 8-13-11
Fosmag
GSH NPK 10-10-10+13S
GSH NP 15-5+20S
10
15
GSH NP 9-20-10+9S
GSH NP 11-7-7+15S
GSH NP 9-14-14+10S
DUSLOFERT EXTRA
DUFOS
9
11
9
14
9
•105
N
8
P2O5 K2O MgO S CaO
13
11
15
25
2
7
36
10
10
13
5
20
20
10
9
7
7
15
14
14
10
10
20
1,2
7 2,1
11
6
•16.2.2006
•26. seminár o výžive a
ochrane rastlín
Listová hnojiva se sírou
Název hnojiva
N
Fertigreen Kombi
Nitrozinek (Zn 5 %)
7
26
SK sol
Campofort Spec. Zn(2%)
Campofort Spec.B(2%)
Campofort Spec.Mn(2%)
HydroplusThiotrac g v litru
HydroPlus Imber g v litru
Sulfika SB(B 5%)
Sulfika SNP
•106
P2O5 K2O MgO
7
5
8
6
6
83
5
•16.2.2006
15
Po
z.
2
2
26
17
17
22
200
S
17
6
5
7
300
115 ME
35
25
ME
•26. seminár o výžive a
ochrane rastlín
Makrobiogenní prvky dodáváme jen základním
hnojením. Foliární výživou dodáme při 300 l roztoku na
ha a 2 – 6 % koncentraci 6 – 18 kg hnojiva t.j podle
obsahu živin v hnojivu (10 – 20 %) maximálně 0,6 – 4 kg
živiny. Nedodání živin vede k uplatnění Liebigova
zákona minima.
Deficience živin u obilovin vede:
Download

Výukové materiály_2 - Institut pro regionální spolupráci