SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Bakalářský studijní program:
Ekonomika a management
Studijní obor:
Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb
ANALÝZA ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB REGIONU ZNOJMO
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor:
Lucie ROCKOVÁ, DiS.
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Mirka WILDMANNOVÁ, Ph.D.
Znojmo, 2010
Poděkování
Děkuji paní Ing. Mirce Wildmannové, Ph.D., za pomoc při zpracování mé bakalářské
práce i za poskytnutí cenných připomínek a potřebných rad. Poděkování patří také mé
rodině a nejbližším za psychickou podporu, ochotu a trpělivost pomáhat mi.
ABSTRAKT
Bakalářská práce se zabývá metodou komunitního plánování sociálních služeb,
která byla využita při plánování sociálních služeb v regionu Znojmo. Tato metoda, která
vychází ze zákona o sociálních službách, je základním předpokladem pro to, aby sociální
služby byly poskytovány v dané obci či regionu kvalitně a efektivně. V teoretické části
jsou vysvětleny základní pojmy jako je komunita, komunitní plán, sociální služby, sociální
politika a některé další. Blíže je charakterizována metoda komunitního plánování, účastníci
daného procesu a jednotlivé fáze plánování. Praktická část se zaměřuje na konkrétní
projekt „Příprava a vytvoření komunitního plánu v regionu Znojmo,“ realizovaného
v letech 2005-2007. Na tuto část navazuje analýza rozvoje sociálních služeb v tomto
regionu, která má za cíl zhodnotit přínos projektu komunitního plánování sociálních služeb
ve vztahu ke rozvoji nabídky poskytovaných sociálních služeb a srovnání kapacit
vybraných služeb s normativy vybavenosti, které lze využít na stanovené území.
Klíčová slova:
Komunitní plánování, komunitní plán, sociální služba, poskytovatel, zadavatel, uživatel.
PRECIS
The abstract thesis deals with the social service community planning method that
was used in the planning of social services in the region of Znojmo. This method is based
on the law on social services, is fundamental to social services were provided in the
municipality or region well and efficiently. The theoretical part explains fundamental
concepts such as a community, a community plan, social services, social policy and some
more. Closer is characterized by the Community method, the participants of the planning
process and the various stages of planning. The practical part focuses on a specific project
"training and creating a community plan in the region of Znojmo," realized in the years
2005-2007. This part is the analysis of the development of social services in the region,
which aims to assess the contribution of the social service community planning project in
relation to the development of the supply of social services, and comparison capabilities of
selected services with normativy facilities that can be used to set the territory.
Keywords:
Community planning, social service and community plan, provider, sponsor, the user.
OBSAH
Úvod ...................................................................................................................................7
1. Cíl práce a metodika ..........................................................................................................8
2. Komunitní plánování .........................................................................................................9
2.1. Základní pojmy ..........................................................................................................9
2.2. Sociální služby.........................................................................................................11
2.2.1 Typologie sociálních služeb...............................................................................12
2.3. Charakteristika komunitního plánování sociálních služeb ......................................15
2.4. Subjekty komunitního plánování .............................................................................16
2.4.1 Zadavatel............................................................................................................17
2.4.2 Poskytovatel.......................................................................................................18
2.4.3 Uživatel..............................................................................................................18
2.5. Proces komunitního plánování.................................................................................19
3. Komunitní plánování sociálních služeb v regionu Znojmo .............................................22
3.1. Projekt „Příprava a vytvoření komunitního plánu sociálních služeb pro znojemský
region“ .....................................................................................................................22
3.1.1 Etapy projektu....................................................................................................24
3.1.2 Organizační struktura a účastníci procesu .........................................................26
3.1.3 Výstupy projektu................................................................................................28
3.1.4 Hodnocení ..........................................................................................................30
4. Sociální služby v regionu Znojmo ...................................................................................32
4.1. Poskytovatelé sociálních služeb Znojemska............................................................32
4.2. Srovnání vybraných let ............................................................................................40
5. Závěr ................................................................................................................................48
6. Použité Zdroje..................................................................................................................50
Seznam dalších zdrojů .........................................................................................................50
Tabulky ................................................................................................................................52
Seznam příloh ......................................................................................................................52
Příloha č. 1: Priority a opatření Komunitního plánu sociálních služeb pro region Znojmo
na období let 2007-2010 ................................................................................53
Příloha č. 2: Poskytované sociální služby v Jihomoravském kraji ....................................80
Příloha č. 3: Počet zaregistrovaných zařízení sociálních služeb v Jihomoravském kraji ..81
ÚVOD
Město Znojmo, jako několik dalších měst v České republice, využilo v roce 2004
možnost vyškolit základní triádu komunitního plánování sociálních služeb. Školení se
zúčastnil jeden zástupce zadavatele, poskytovatele sociálních služeb a uživatele.
V následujícím období byla zpracována žádost o finanční podporu ze Společného
regionálního operačního programu na přípravu a vytvoření návrhu komunitního plánu
sociálních služeb pro region Znojmo. Předložená žádost uspěla a město Znojmo obdrželo
na realizaci finanční dotaci.
Téma bakalářské práce vychází z náplně mé práce u Centra sociálních služeb
Znojmo, příspěvkové organizace města Znojma, kde pracuji jako koordinátorka procesu
komunitního plánování sociálních služeb v regionu Znojmo.
Protože se tomuto procesu věnuji od jeho počátku, tedy od roku 2005, kdy jsem
měla na starosti nastartování celého procesu plánování a vytvoření Komunitního plánu
sociálních služeb pro region Znojmo, rozhodla jsem, že v bakalářské práci zhodnotím
přínos procesu komunitního plánování sociálních služeb v regionu Znojmo ve vztahu
k rozvoji sociálních služeb na tomto území. Práce bude zpětnou vazbou také pro všechny,
kteří se procesu komunitního plánování na Znojemsku účastnili, věnovali se mu ve svém
volném čase a bez nichž by realizace celého projektu nebyla možná.
7
1.
CÍL PRÁCE A METODIKA
Cílem bakalářské práce je analyzovat projekt komunitního plánování sociálních
služeb „Příprava a vytvoření komunitního plánu v regionu Znojmo,“ který byl realizován
v regionu Znojmo v letech 2005-2007, jeho vliv na rozvoj sociálních služeb v regionu
Znojmo a zhodnocení současného stavu sociálních služeb v této oblasti.
Obsahem teoretické části je popis metody komunitního plánování sociálních služeb
v České republice, objasnění základních pojmů souvisejících s touto metodou, vymezení
subjektů procesu komunitního plánování sociálních služeb, zachycení jeho základních fází
a definování sociálních služeb. Ke zpracování teoretické části je využita metoda analýzy
odborné literatury.
Deskripce procesu komunitního plánování sociálních služeb v regionu Znojmo
v letech 2005-2007, je uvedena v praktické části. Popsány jsou jednotlivé fáze tvorby
komunitního plánu sociálních služeb v regionu Znojmo, organizační struktura tohoto
procesu a závěrečné výstupy projektu. Analyzovány jsou sociální služby regionu Znojmo.
Cílem této části je definování stavu sociálních služeb Znojemska na začátku komunitního
plánování sociálních služeb, a to v roce 2007 a stav sociálních služeb v roce 2009, tedy dva
roky po vytvoření Komunitního plánu sociálních služeb pro region Znojmo na období let
2007-2010. Porovnáno je množství nabízených sociálních služeb v daných letech
a srovnání kapacity s normativy, které jsou stanoveny pro konkrétní lokality.
V závěrečné části je posouzen a zhodnocen projekt komunitního plánování
sociálních služeb, který probíhal na Znojemsku. Je popsán jeho vliv na rozvoj sociálních
služeb v regionu Znojmo a na registraci poskytovatelů sociálních služeb. Zpracování
závěrečné syntézy poznatků, které byly v práci zjištěny v souvislosti s komunitním
plánováním a rozvojem sociálních služeb.
8
2.
KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ
V kapitole vymezuji základní pojmy, které se k této problematice vztahují a jež
budu v práci užívat, definuji sociální služby (SS) a metodu komunitního plánování.
K popisu základních pojmů jsem využívala metodiky Ministerstva práce a sociálních věcí
(MPSV) a organizací, které se metodou komunitního plánování zabývají, a také
internetové zdroje.
2.1. Základní pojmy
Již několik let se stále častěji setkáváme s pojmy komunita, komunitní práce,
komunitní rozvoj, komunitní plán, plánování, sociální služby, sociální politika, cílová
skupina sociální služby a s mnoha dalšími.
Pojem komunita má více významů a vždy záleží na kontextu, ve kterém se používá.
Pochází z latinského pojmu comunitas, znamenající společenství, společnost nebo smysl
pro společnost. V souvislosti s komunitním plánováním lze říci, že „Komunita je tvořena
lidmi, kteří žijí v jednom místě, mají mezi sebou různé sociální vazby a jsou citově vázány
nejen k sobě navzájem, ale také k místu, kde žijí.“1
Komunitní práce je ve Slovníku sociální práce definována jako „Proces pomáhající
lidem, aby společnou aktivitou vyřešili problém místní komunity, případně zlepšili
podmínky svého života v komunitě. Tento proces obvykle vyžaduje účast profesionálních
sociálních pracovníků. Akčními skupinami bývají „obyčejní lidé“, tj. lidé definovaní svou
příslušností k místnímu společenství, nikoli význačnou společenskou pozicí; skupiny lidí
nějakým způsobem hendikepovaných (tj. lidí se zvláštními potřebami) nebo lidé spojení
stejným zájmem.“2 Metodu komunitní práce využívají ve Velké Británii, Nizozemsku,
USA a dalších západních zemích. V České republice se tato metoda rozvíjí od počátku 90.
let.
Komunitním rozvojem se rozumí ovlivňování místní komunity. A to tak, aby byla
zvýšena angažovanost občanů na místních problémech a zlepšeny jejich kompetence
potřebné pro řešení problémů.
Komunitní plán (KP) je dle metodiky Ministerstva práce a sociálních věcí
„Výsledkem vyjednávání mezi všemi účastníky procesu, je naplňován v rámci širokého
partnerství v komunitě a odpovídá místním podmínkám a potřebám, stanoví krátkodobé
1
2
Materová, J. Komunitní plánování sociálních služeb – metodika, s.5
Matoušek, O. Slovník sociální práce, s. 94
9
i dlouhodobé cíle a priority rozvoje sociálních služeb, mapuje všechny veřejné, soukromé,
a také dobrovolné subjekty z hlediska aktivit, které směřují k naplnění vytyčených cílů.
Obsahuje systém sledování a hodnocení postupu a průběžného podávání zpráv
veřejnosti.“3 Komunitní plán sociálních služeb (KPSS) je jedním z dílčích rozvojových
plánů města. Daný dokument se většinou zpracovává na období 3-5 let a je pravidelně
upřesňován a aktualizován. Materová uvádí, že „Cílem komunitního plánu sociálních
služeb je při efektivním využití všech zdrojů v komunitě naplňovat skutečné potřeby
občanů v oblasti sociálních služeb.“4 Komunitní plán by poté měl obcím (městům)
a jednotlivým krajům pomoci v poznání a uspokojování potřeb jejich občanů.
Komunitní plánování je „Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály
obce pro různé oblasti veřejného života na úrovni obce a kraje, a která výrazně posiluje
principy zastupitelské demokracie. Charakteristickým znakem metody je důraz kladený
na zapojování všech, kterých se zapojovaná oblast týká, na dialog a vyjednávání,
na dosažení výsledku, který je přijat a podporován většinou účastníků.“5 Ve Slovníku
sociální práce je komunitní plánování charakterizováno jako „Přímé vyjednávání mezi
zřizovateli, poskytovateli a uživateli služeb, jehož cílem je zlepšit místní sociální politiku
či charakter sociálních, případně dalších souvisejících služeb.“6
Komunitním plánováním sociálních služeb (KPSS) poté rozumíme plánování
sociálních služeb na úrovni obcí nebo krajů tak, aby odpovídaly místním specifikům
i potřebám jednotlivých občanů. V rámci tohoto procesu se zjišťuje stav sociálních služeb,
jejich dostupnost a potřeby, které nejsou naplněny.
„Slovo „plánování“ zahrnuje proces, v jehož rámci se komunita chce dostat
ze současné situace do budoucnosti, která by lépe vyhovovala občanům komunity.
Plánování je cestou z místa zvaného „současnost“ do místa pojmenovaného „dohodnutá
budoucnost.“7
Sociální politiku nelze vymezit jednou definicí, protože jednoznačné vymezení
tohoto pojmu prozatím neexistuje. Sociální politiku lze charakterizovat jako souhrn
opatření, jimiž se tvoří podmínky pro všestranný rozvoj schopností a dovedností každého
člověka. Jejím cílem je poskytovat sociální jistoty občanům a umožnit jim přiměřený
způsob života, a také realizaci všech ústavou zaručených lidských práv.
3
Vasková, V. Žežula O. Komunitní plánování - věc veřejná, s. 5
Materová, J. Komunitní plánování sociálních služeb - metodika, s. 8
5
Vasková, V. Žežula O. Komunitní plánování - věc veřejná, s. 4
6
Matoušek, O. Slovník sociální práce, s. 94
7
Materová, J. Komunitní plánování sociálních služeb - metodika, s. 5
4
10
Sociální službou rozumíme činnost nebo souhrn činností, které poskytují pomoc
lidem, nacházejících se v nepříznivé sociální situaci a ochranu před sociálním vyloučením.
Sociální služby mají za cíl umožnit těmto osobám návrat a zapojení do běžného života.
Sociální služby Matoušek definuje jako „Všechny služby, krátkodobé i dlouhodobé,
poskytované oprávněným uživatelům jejichž cílem je zvýšení kvality klientova života,
případně i ochrana zájmů společnosti. Základními sociálními službami jsou podle českého
návrhu zákona o sociální pomoci: ubytování, stravování, hygiena, pomoc při zajištění
chodu
při
domácnosti,
prosazování
kontakt
práv
a
se
zájmů,
společenským
služby
prostředím,
výchovné,
poradenství,
vzdělávací
a
pomoc
aktivizační
a socioterapeutické služby.“8
Cílová skupina sociální služby je dle Matouška9 charakteristická nepříznivou
sociální situací, které je určena sociální služba. Danou nepříznivou situaci může vyvolat
věk, zdravotní postižení, nemoc, ohrožení ze strany jiných osob nebo jiné další příčiny.
2.2. Sociální služby
Sociální služby jsou určeny lidem, kteří se ocitnou v nepříznivé životní situaci. Jde
o činnost nebo soubor činností, kterými je zajišťována těmto osobám pomoc a podpora.
Cílem činností je sociální začlenění těchto osob nebo prevence sociálního vyloučení.
Rozsah a forma této pomoci musí zachovávat lidskou důstojnost, musí vycházet
z individuálních potřeb osob, musí působit na osoby aktivně a motivovat je k činnostem,
které neprodlužují nebo nezhoršují jejich nepříznivou sociální situaci, a musí zabraňovat
jejich sociálnímu vyloučení, a také musejí posilovat sociální začleňování. Zaměřují se
na zachování co nejvyšší kvality a důstojnosti jejich života. Při poskytování sociálních
služeb se dbá na to, aby byly dodržovány lidská práva a základní svobody.
K nejpočetnějším skupinám příjemců sociálních služeb patří především senioři, lidé
se zdravotním postižením, rodiny s dětmi, ale také lidé, kteří z různých důvodů žijí
„na okraji“ společnosti. Jsou poskytovány jednotlivcům, rodinám i skupinám obyvatel,
jenž se nacházejí v nepříznivé sociální situaci a trvale či dlouhodobě žijí v České republice.
Sociální služby pomáhají lidem žít běžným životem, představují např. pomoc
při péči o vlastní osobu, při osobní hygieně, ubytování, zajištění stravování, pomoc
při zajištění chodu domácnosti, pomoc s výchovou, poskytnutí informace, zprostředkování
8
9
Matoušek, O. Slovník sociální práce, s. 214
Matoušek, O. Slovník sociální práce, s. 39
11
kontaktu se společenským prostředím, psychoterapie a sociálně terapeutické činnosti,
pomoc při prosazování práv a zájmů.
Sociální služby mají za cíl podporu rozvoje nebo alespoň zachování stávající
soběstačnosti uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovení nebo
zachování životního stylu. Rozvoj schopností uživatelů služeb za účelem samostatnosti,
tedy schopnosti vést samostatný život, a také snižování sociálních a zdravotních rizik
souvisejících se způsobem života uživatelů.
Nepříznivou životní situací rozumíme oslabení nebo ztrátu schopnosti, která je
vyvolána následky věku, nepříznivého zdravotního stavu, krizové sociální situace,
životními návyky a způsobem života, který vede ke konfliktu se společností, nebo životem
v sociálně znevýhodňujícím prostředí, ohrožením práv a zájmů trestnou činností jiné
osoby. Vzniklá situace je řešena tak, aby se mohli takto postižení opět začlenit do běžného
života a dané řešení podporovalo také ochranu před opětovným sociálním vyloučením.
2.2.1
Typologie sociálních služeb
V posledních letech došlo k výrazné změně sociálních služeb. V sociálních
službách je kladen důraz na zachování důstojnosti jedince, rozvoj nezávislosti a autonomie
uživatelů sociálních služeb, na respektování jejich přirozených i občanských práv a jejich
účast na běžném životě v přirozeném sociálním prostředí.
Současná typologie sociálních služeb vychází ze zákona o sociálních službách
č. 108/2006 Sb. Dle formy poskytování se služby dělí na pobytové, ambulantní nebo
terénní. Pobytové služby jsou spojeny s ubytováním v zařízeních sociálních služeb, naproti
tomu terénní sociální služby jsou potřebným osobám poskytovány v jejich přirozeném
sociálním prostředí. Ambulantní služby jsou ty, za kterými osoba dochází případně je
doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb avšak součástí dané služby
není ubytování.10 Rozlišení formy sociálních služeb má význam také z hlediska stanovení
způsobu úhrady za poskytované služby a stanovení dalších specifických podmínek
a povinností poskytovatelů.11 Vymezení sociálních služeb podle druhu, nebo-li podle cíle
a zaměření, zahrnuje sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence.
V zákoně jsou jednotlivé druhy sociálních služeb definovány stanovením účelu sociální
služby, vymezením okruhu osob, pro které je tato služba určena, a výčtem základních
10
11
2006/108 Sb. Zákon o sociálních službách [online]. § 33
Králová, J., Rážová, E. Sociální služby a příspěvek na péči2009/2010, s. 69
12
činností, kterými je určen obsah dané sociální služby.12 K zákonu o sociálních službách je
vydána také prováděcí vyhláška č. 505/2006 Sb., která stanovuje, jaké úkony v rámci
základních činností se u daného druhu sociální služby poskytují.
Základní charakteristika druhů sociálních služeb:
Sociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhů služeb
a poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni ho vždy zajistit. Sociální poradenství se dělí
na dva typy, kterými je základní poradenství týkající se poskytování informací
přispívajících k řešení nepříznivé sociální situace osob a odborné sociální poradenství, jež
je poskytováno osobám v jednotlivých typech poraden nebo osobám, jejichž způsob života
může vést ke konfliktu se společností. Součástí odborného sociálního poradenství je také
půjčování kompenzačních pomůcek.13
Cílem služeb sociální péče je napomoci zajistit fyzickou a psychickou soběstačnost
potřebným osobám, a umožnit jim v co nejvyšší možné míře zapojit se do běžného života
společnosti. Dalším cílem je zajistit osobám důstojné prostředí a zacházení v případech,
kdy to vylučuje jejich zdravotní stav nebo vysoký věk.14
Služby sociální prevence jsou zákonem o sociálních službách vymezeny jako
služby napomáhající zabránit sociálnímu vyloučení osob. Jejich cílem je napomáhat
osobám překonat jejich nepříznivou sociální situaci a chránit společnost před vznikem
a šířením nežádoucích společenských jevů.15
Základní poskytované sociální služby dle zákona o sociálních službách
č. 108/2006 Sb.:
a.) Sociální poradenství
• základní sociální poradenství,
• odborné sociální poradenství,
b.) Služby sociální péče
• osobní asistence,
• pečovatelská služba,
• tísňová péče,
• průvodcovské a předčitatelské služby,
12
Králová, J., Rážová, E. Sociální služby a příspěvek na péči2009/2010, s. 71
2006/108 Sb. Zákon o sociálních službách [online]. § 37
14
2006/108 Sb. Zákon o sociálních službách [online]. § 38
15
2006/108 Sb. Zákon o sociálních službách [online]. § 53
13
13
• podpora samostatného bydlení,
• odlehčovací služby,
• centra denních služeb,
• denní stacionáře,
• týdenní stacionáře,
• domovy pro osoby se zdravotním postižením,
• domovy pro seniory,
• domovy se zvláštním režimem,
• chráněné bydlení,
• sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče,
c.) Služby sociální prevence
• raná péče,
• telefonická krizová pomoc,
• tlumočnické služby,
• azylové domy,
• domy na půl cesty,
• kontaktní centra,
• krizová pomoc,
• intervenční centra,
• nízkoprahová denní centra,
• nízkoprahová zařízení pro děti a mládež,
• noclehárny,
• služby následné péče,
• sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi,
• sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením,
• sociálně terapeutické dílny,
• terapeutické komunity,
• terénní programy,
• sociální rehabilitace.16
16
2006/108 Sb. Zákon o sociálních službách [online]. § 37 - § 70
14
2.3. Charakteristika komunitního plánování sociálních služeb
Novým fenoménem v sociálních službách se stala specifická metoda sociální práce,
která je nazývaná komunitní plánování. V oblasti sociálních služeb mluvíme o komunitním
plánování sociálních služeb. Nová metoda nabízí zásadní změnu v přístupu k rozvoji
sociálních služeb. „…Jedná se o skutečně zásadní změnu, která v praxi sociálních služeb
znamená nejen „dělat, co jsme dříve nedělali“, ale především „přemýšlet jak jsme dosud
nepřemýšleli“17.
Tato metoda nabízí možnost vytvářet místní koncepce sociálních služeb. Lze ji
charakterizovat slovem „rozmanitost“. Daný pojem je možné použít ve smyslu zohlednění
rozmanitých a specifických podmínek konkrétního území, hledání rozmanitých cest a
způsobů řešení sociálních problémů a obtížných životních situací. O těchto rozmanitostech,
předtím než zahájíme komunitní plánování, máme většinou jen tušení než jistotu.18
Komunitní plánování sociálních služeb je v podstatě nekončící proces hledání
potřeb v oblasti sociálních služeb na stanoveném území, stanovování priorit, tedy toho, co
je nutné řešit nejdříve a co až později a následné porovnávání potřeb s dostupnými zdroji,
ať už finančními, lidskými či materiálními. Snahou je hledat řešení vyskytujících se
nepříznivých situací s využitím zmíněných dostupných zdrojů. Komunitní plán sociálních
služeb je plánem rozvoje služeb, který se stanovuje obvykle na období tří až pěti let.
Výsledný dokument je pravidelně (jednou ročně) aktualizován.
V publikaci Komunitní plánování - věc veřejná, je komunitní plánování sociálních
služeb definováno jako „Metoda, kterou lze na úrovni obcí nebo krajů plánovat sociální
služby tak, aby odpovídaly místním specifikům i potřebám jednotlivých občanů a jako
otevřený proces zjišťování potřeb a zdrojů a hledání nejlepších řešení v oblasti sociálních
služeb.“19
Průša20 ve své publikaci uvádí, že regionální plán rozvoje obce nebo kraje, by měl
být nástrojem, který by obcím nebo krajům pomohl v poznání a uspokojování sociálních
potřeb jejich občanů. Takový plán má odrážet objektivní potřeby občanů daného území
a poskytovat dostatek relevantních informací pro financování navrhovaných sociálních
aktivit a to jak ze strany státu a kraje, tak i ze strany samotných klientů. Zpracování tohoto
plánu by mělo být nedílnou součástí dlouhodobé rozvojové strategie obce (města) a kraje,
17
Bajer, P. Editorial, s. 1
Bajer, P. Editorial, s. 1
19
Vasková, V., Žežula O. Komunitní plánování - věc veřejná, s. 4
20
Průša, L. Ekonomie sociálních služeb, s. 82
18
15
která by odrážela historické, geografické, demografické, ekonomické a další skutečnosti
konkrétního území.
V komunitním plánování sociálních služeb dochází k porovnávání existující
nabídky sociálních služeb se zjištěnými potřebami jak uživatelů sociálních služeb, tak
potenciálních uživatelů. Podstatné je zjišťovat dané potřeby průběžně.
Cílem metody komunitního plánování sociálních služeb je zapojit komunitu
a podporovat její sociální soudržnost, u jednotlivců i skupin je cílem podpora v sociálním
začleňování a předcházení sociálnímu vyloučení.
K přínosům komunitního plánování pro obec, region či kraj patří:
• zapojování
všech
účastníků
systému
sociálních
služeb
do
přípravy
a uskutečňování plánu sociálních služeb, čímž je zvyšován podíl občanů
na rozhodování o způsobech jejich zajišťování,
• podpoře spolupráce a dialogu mezi obyvateli a v možnostech objevování
nových lidských a materiálních zdrojů,
• zvyšování efektivity využití stávajících zdrojů v obci,
• zvyšování dostupnosti a kvality sociálních služeb odpovídajících zjištěným
potřebám v dané lokalitě, reagujících na lokální odlišnosti,
• zefektivnění vynakládání finančních prostředků jen na potřebné služby.21
„Výsledkem komunitního plánování je zejména systém sociálních služeb na místní
úrovni, který odpovídá zjištěným místním potřebám, reaguje na lokální odlišnosti
a zajišťuje, že finanční prostředky na služby vynakládané jsou efektivně využívány.“22
2.4. Subjekty komunitního plánování
K tomu, aby mohla být metoda komunitního plánování realizována je důležitá
spolupráce zainteresovaných stran, k nimž patří zástupci tzv. triády, kterými jsou
zadavatelé, uživatelé a poskytovatelé sociálních služeb. Princip triády je jedním
z ústředních prvků procesu komunitního plánování sociálních služeb, bez níž si komunitní
plánování nelze představit.23 Dle Zatloukala24 lze smysluplně o triádě hovořit pouze jako
o principu, který zdůrazňuje nutné zapojení aktérů komunitního plánování sociálních
21
Vasková, V., Žežula O. Komunitní plánování - věc veřejná, s. 5
Vasková, V., Žežula O. Komunitní plánování - věc veřejná, s. 7
23
Zatloukal, L. Plánování rozvoje sociálních služeb metodou komunitního plánování, s. 35
24
Zatloukal, L. Plánování rozvoje sociálních služeb metodou komunitního plánování, s. 35
22
16
služeb, ale přiléhavější je hovořit spíše o „principu dialogu“ či „spolupráci a koordinaci
všech zainteresovaných subjektů“.
Obr. č.1: Triáda komunitního plánování
zadavatel
uživatel
poskytovatel
Zdroj: „Práce autora“
2.4.1
Zadavatel
Zadavatele sociálních služeb definují metodiky pro plánování sociálních služeb
jako subjekt, který je zodpovědný za zajištění sociálních služeb na daném území.25
Je jím tedy ten, kdo zodpovídá za zajištění sociálních služeb, odpovídajících
místním potřebám, to znamená obec nebo kraj. Důležitou roli má usnesení zastupitelstva
dané obce nebo kraje, které deklaruje odhodlání rozvíjet sociální služby na daném území.
Tímto usnesením zastupitelé projevují svoji politickou vůli v daném místě, potvrzují
legitimitu komunitního plánování a je určitou zárukou pro zapojení dalších účastníků.
Územní samosprávní celky zejména vytvářejí příležitosti pro dlouhodobé
zapojování a spolupráci občanů, vyvíjejí aktivitu v oblasti rozšiřování řady metod řízení
a plánování sociálních služeb a jejich koordinace s ostatními veřejnými službami,
podporují spoluúčast občanů na rozhodovacím procesu o sociálních službách, zveřejňují
25
Skříčková, Z. et. al. Metodiky pro plánován sociálních služeb, část klíč, s. 2
17
všechny podstatné informace o procesu i výsledcích procesu a stanovují jasná pravidla
financování sociálních služeb.
Obec či kraj má především vytvářet podmínky a příležitosti pro dlouhodobé
zapojování a spolupráci občanů, a také podporovat jejich spoluúčast na rozhodování
o sociálních službách. Zadavatel aktivně rozšiřuje řadu metod řízení a plánování sociálních
služeb a koordinuje je s ostatními veřejnými službami. Jeho úkolem je také zveřejňovat
srozumitelnou a dostupnou formou informace o průběhu a výsledcích komunitního
plánování. Při svém rozhodování bere v úvahu a respektuje cíle a priority stanovené
v komunitním plánu a definuje odpovídající pravidla financování sociálních služeb, která
vycházejí z daného plánu.
2.4.2
Poskytovatel
V metodikách pro plánování sociálních služeb je poskytovatel definován jako
subjekt, který poskytuje sociální služby při splnění podmínek stanovených zákonem.26
Poskytovatelé sociálních služeb jsou tedy ti, kteří služby nabízejí a poskytují.
Mohou jimi být jak nestátní neziskové organizace a podnikatelské subjekty, tak organizace
zřízené obcí nebo krajem. Všichni však musejí být zaregistrováni u příslušného krajského
úřadu.
Tyto subjekty jsou v procesu plánování sociálních služeb odborníky v dané
problematice, znají své klienty, vědí jak dané služby fungují a znalosti mají v systémových
i
provozních
záležitostech.
V komunitním
plánování
sociálních
služeb
jsou
nenahraditelnou složkou.
2.4.3
Uživatel
Uživatelem se pro potřeby komunitního plánování sociálních služeb rozumí osoba,
která z důvodu své nepříznivé sociální situace, využívá sociální služby.
„Pro bližší vymezení okruhu osob, které se mohou stát reálnými uživateli sociálních
služeb, je třeba se opřít o vymezení některých pojmů, provedené v úvodních ustanoveních
zákona o sociálních službách. Podle nich jde o osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené
sociálním vyloučením v důsledku nepříznivé sociální situace a osoby postižené zdravotně
natolik, že je postižení činí nebo může činit závislé na pomoci jiné osoby. Zvláštní
skupinou uživatelů pak se stávají zdravotně postižené osoby, u nichž je kvalifikovaně
26
Skříčková, Z. et. al. Metodiky pro plánován sociálních služeb, část klíč, s. 2
18
zjištěn takový stupeň závislosti na pomoc jiné fyzické osoby při péči o sebe a zajištění
soběstačnosti, opravňující postiženého k nároku na státní příspěvek na péči.“27
V procesu plánování sociálních služeb jsou nepostradatelní, protože právě uživatelé
jsou studnicí mnoha připomínek a nápadů, které mají při plánování nabídky sociálních
služeb důležitou roli.
„Právě oni mohou vyjádřit svůj názor, zviditelnit své zájmy, přímo se vyslovit
k tomu, co vnímají jako nejlepší a nejpotřebnější, a spolupodílet se tak na utváření podoby
sociálních služeb.“28
2.5. Proces komunitního plánování
„Nekončící proces“ tak je možné charakterizovat celý průběh komunitního
plánování sociálních služeb. Jde o neustálé zjišťování a hledání potřeb v oblasti sociálních
služeb, stanovování priorit a jim příslušných opatření, a na ně navazující porovnávání
potřeb s dostupnými zdroji (materiálními, finančními, lidskými).
Protože samotný komunitní plán sociálních služeb je tzv. akčním (střednědobým
plánem, plánem rozvoje) na období 3-5 let, je nutné ho pravidelně a průběžně aktualizovat
a po celé období rozvíjet a prohlubovat organizační struktury a vzájemnou spolupráci
všech zainteresovaných stran.
Jednotlivé fáze procesu komunitního plánování jsou popsány v několika
metodikách, které byly k této problematice zpracovány.
V roce 2002 vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí publikaci Komunitní
plánování - věc veřejná, kde je definováno šest fází komunitního plánování. Tyto jsou
podrobněji popsány v následující tabulce.
Tab. č. 1: Fáze komunitního plánování
1.
2.
27
28
s čím je
třeba začít
-
zformování prvotní pracovní skupiny
určení, koho je třeba do přípravy KP zapojit
způsob oslovení a přizvání dalších účastníků
plán pro získání politické podpory ze strany obce
informační strategie
vytvoření
řídící
struktury
pro KP
-
zapojení všech účastníků procesu
vytvoření organizační a řídící struktury pro zpracování KP
stanovení pravidel jednání řídící struktury
Krbcová Mašínová, L. et.al. Uživatelé - Komunitní plánování - web o komunitním plánování [online]
Kol. autorů, Průvodce procesem komunitního plánování sociálních služeb, s.7
19
3.
porozumění
problémům
v komunitě
-
4.
návrh
rozvoje
sociálních
služeb
představa rozvoje sociálních služeb obsahuje zejména:
- hlavní hodnoty, které tvoří její základ a které budou při
zpracování KP a jeho následném naplňování respektovány
a dodržovány,
- směr, kterým se budou sociální služby nadále ubírat,
- cíl, kterého má být dosaženo a priority
- překážky, které bude nutné překonat,
- regionální i nadregionální zdroje, kterých lze využít
- představa rozvoje sociálních služeb je akceptována
většinou účastníků komunitního plánování
-
5.
strategie
rozvoje
sociálních
služeb
6.
od plánování
k provádění
představení cílů, zájmů a potřeb všech účastníků
vytvoření a zveřejnění mechanismů pro aktivní spoluúčast
veřejnosti
provedení analýzy potřeb a zhodnocení existujících zdrojů
zhodnocení silných a slabých stránek existujícího systému
sociálních služeb
vyjmenování příležitostí a rizik a nastínění trendů pro
rozvoj sociálních služeb
-
plán postupných kroků a úkolů k dosažení stanovených
cílů
a priorit
systém sledování realizace komunitního plánu
zpracování konečné verze komunitního plánu
předložení textu KP k připomínkování veřejnosti
schválení KP zastupitelstvem
-
uskutečňování plánu
informování veřejnosti o uskutečňování KP
průběžné vyhledávání a zapojování nových partnerů
nástroje umožňující provést změny v původním KP
Zdroj: Komunitní plánování - věc veřejná29
V roce 2006 Centrum komunitní práce Ústí nad Labem realizovalo projekt EQUAL
č.0076 „Komunitní plánování jako nástroj pro posilování sociální soudržnosti a podporu
sociálního začleňování a předcházení sociálnímu vyloučení znevýhodněných osob na trhu
práce.“ Jedním z výstupů tohoto projektu bylo vytvoření metodik Deset kroků procesem
komunitního plánování. Autoři rozdělili celý proces plánování do deseti kroků. Tyto kroky
na sebe navazují a jsou součástí fáze přípravy plánu, fáze zpracování plánu a fáze
implementace plánu.30
29
30
Vasková V., Žežula O. Komunitní plánování - věc veřejná, s. 13
Krbcová Mašínová. L., et.al. Deset kroků procesem komunitního plánování - krok 1, s. 13
20
Tab. č. 2: Jednotlivé fáze a kroky komunitním plánováním
FÁZE
1. fáze přípravy
plánu
2. fáze zpracování
plánu
3. fáze
implementace
plánu
ČASOVÝ
RÁMEC
KROK
1. příprava prostředí – jak začít s procesem KP
3 měsíce
2. ustavení řídící struktury KP, zapojení uživatelů
3 měsíce
3. regionální informační systém sociálních služeb
dlouhodobě
4. analýza a mapování potřeb uživatelů
3 měsíce
5. zpracování Návrhu plánu KP
4 měsíce
6. proces konzultací KP
2 měsíce
7. zpracování konečné verze KP
1 měsíc
8. implementace plánu do praxe
36 měsíců
9. evaluace plánu
1 za rok
10. smluvní vztahy
během celého
procesu
Zdroj: Deset kroků procesem komunitního plánování - krok 131
Fázemi a průběhem procesu komunitního plánování se zabývají také metodiky
pro plánování sociálních služeb, vydaných ministerstvem práce a sociálních věcí v roce
2007. V těchto metodikách se setkáme s milníky procesu plánování, které představují
výstupy z uskutečněných kroků a úkolů a určují, čeho je potřeba v plánování sociálních
služeb dosahovat, aby byl proces plánování veden kvalitně a úspěšně.32
Jednotlivé fáze komunitního plánování, které jsou pospány ve výše zmíněných
metodikách se shodují, ale také se doplňují. Při přípravě komunitního plánování sociálních
služeb lze tedy využít tyto metodiky, jako teoretické zdroje a dnes již také mnoho příkladů
z praxe, kde se komunitě plánuje.
31
32
Krbcová Mašínová, L. et.al. Deset kroků procesem komunitního plánování - krok 1, s. 13
Skříčková. Z., et. al. Metodiky pro plánování sociálních služeb, část obecná metodika, s. 3
21
3.
KOMUNITNÍ
PLÁNOVÁNÍ
SOCIÁLNÍCH
SLUŽEB V REGIONU ZNOJMO
V této kapitole popisuji a hodnotím projekt s názvem: „Příprava a vytvoření
komunitního plánu sociálních služeb pro znojemský region, který byl na tomto území
realizován v letech 2005-2007.
Do této doby nebyly na Znojemsku sociální služby nijak plánovány. Poskytovatelé
sociálních služeb mezi sebou téměř nespolupracovali a koneční uživatelé, kteří se mají
na procesu plánování sociálních služeb podílet, byli „neznámí“.
Město Znojmo je zřizovatelem jedné příspěvkové organizace ze sociální oblasti,
která v regionu Znojmo nabízí v současnosti devět sociálních služeb. Finančně přispívá
nejen na provoz tohoto vlastního zařízení, ale také na činnost dalších poskytovatelů, kteří
ve městě Znojmě působí.
V roce 2004 byla možnost vyškolit základní triádu komunitního plánování. Rada
města Znojma schválila dne 23. 8. 2004 účast zástupce své příspěvkové organizace
(za poskytovatele sociálních služeb), zástupce Městského úřadu (MěÚ) Znojmo
(za zadavatele) a zástupce uživatelů na výcviku triád komunitního plánování, které se
uskutečnilo pod patronací Jihomoravského kraje (JMK). Tímto projevilo město Znojmo
svou vůli, že chce začít s plánováním sociálních služeb formou komunitního plánování.
3.1. Projekt
„Příprava
a
vytvoření
komunitního
plánu
sociálních služeb pro znojemský region“
Realizátorem projektu „Příprava a vytvoření komunitního plánu sociálních služeb
pro znojemský region,“ probíhajícího v období od srpna 2005 do května 2007 bylo
Centrum sociálních služeb Znojmo, příspěvková organizace (CSS Znojmo). Organizace
patří do působnosti odboru sociálních věcí a zdravotnictví při Městském úřadě ve Znojmě,
který zprostředkovává tok informací mezi volenými orgány města Znojma a subjekty
zapojenými do procesu plánování, a je zároveň garantem procesu plánování sociálních
služeb. Partnerem projektu byla Diecézní charita Brno - Oblastní charita Znojmo, která
spolupracovala při realizaci komunitního plánování.
Na projekt získala organizace finanční prostředky z grantového schématu
Jihomoravského kraje. Jednalo se o Společný regionální operační program (SROP),
22
priorita 3, Rozvoj lidských zdrojů v regionech, opatření 3.2. „Podpora sociální integrace
v Jihomoravském kraji.“
Centrum sociálních služeb Znojmo je příspěvkovou organizací města Znojma
a pod tímto názvem vystupuje od roku 1995. Organizace ve městě Znojmě působí již
od roku 1971, kdy byla nejprve zřízena Pečovatelská služba. O čtyři roky později přešla
Pečovatelská služba pod Okresní národní výbor a vznikl Okresní ústav sociálních služeb,
který řídil také ústavy a domovy v rámci znojemského okresu. V roce 1993 došlo
ke zrušení Okresního ústavu sociálních služeb. Z organizace se delimitovaly jako
samostatné organizace – Pečovatelská služba Znojmo, Manželská poradna Znojmo,
Domov-penzion pro důchodce Znojmo a všechny ostatní domovy a ústavy. V následujícím
období došlo ke sloučení Pečovatelské služby s Manželskou poradnou a zřízení Azylového
domu pro muže ve Znojmě. Následně byla přejmenována organizace na Centrum
sociálních služeb Znojmo. Na konci roku 2002 byly zrušeny Okresní úřady a od 1. 1. 2003
přešly zřizovatelské funkce pod Město Znojmo a Centrum sociálních služeb Znojmo se
stalo příspěvkovou organizací. Roku 2007 byly sloučeny dvě příspěvkové organizace,
Domov pro seniory Znojmo a Centrum sociálních služeb Znojmo, v jednu organizaci
pod názvem Centrum sociálních služeb Znojmo, příspěvková organizace. Tento subjekt
v současné době poskytuje devět registrovaných sociálních služeb dle zákona o sociálních
službách, ošetřovatelskou službu a pro město Znojmo od roku 2005 zajišťuje komunitní
plánování sociálních služeb.
Iniciátory zahájení procesu komunitního plánování v regionu Znojmo byly tři
osoby, které vytvořily základní triádu a prošly základním vzděláváním ke komunitním
plánování, které bylo realizováno v roce 2004. Vzdělání se jmenovitě zúčastnili: Mgr.
Karel Burdík, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví při MěÚ Znojmo (zástupce
zadavatele), Jarmila Eliášová, ředitelka Centra sociálních služeb Znojmo, p.o.
(poskytovatel sociálních služeb) a Marie Šístková, seniorka (uživatel).
Základním předpokladem pro nastartování plánování v regionu Znojmo bylo zajistit
odpovídající podmínky, ke kterým patřilo vytvoření organizační struktury tohoto procesu,
která ve městě Znojmě až do roku 2005 neexistovala, zajištění administrativního zázemí
a finančních prostředků pro tento proces.
Cílem projektu bylo zavedení komunitního plánování sociálních služeb a posílení
nestátních neziskových organizací a příspěvkových organizací ve Znojmě a znojemském
regionu. Prostřednictvím komunitního plánování sociálních služeb bylo cílem zefektivnit
23
a rozvíjet sociální služby a zajistit jejich dostupnost v dané lokalitě. Výsledkem projektu
bylo vytvoření komunitního plánu sociálních služeb pro znojemský region.
3.1.1
Etapy projektu
Projekt byl realizován ve dvouletém období od srpna roku 2005 do května roku
2007, který připravili vedoucí pracovníci na straně poskytovatelů a zadavatele.
Po schválení projektové žádosti byla podepsána smlouva číslo CZ.04.1.05/3.2.66.1/1621
o poskytnutí finanční podpory v rámci grantového schématu opatření 3.2. „Podpora
sociální integrace v Jihomoravském kraji“ Společného regionálního operačního programu
České republiky na léta 2004-2006. Celý projektový proces byl rozdělen do čtyř etap, což
neznamenalo, že po ukončení projektu skončí proces komunitního plánování. Ten probíhá
neustále
dál.
Jednotlivé
etapy
byly
nastaveny
dle
pravidel
projektu
SROP
a z materiálů, které byly v té době k metodě KPSS dostupné.
Etapy dle Komunitního plánu sociálních služeb pro region Znojmo33
I.
etapa 1. 8. 2005 – 31. 1. 2006
Zahájení komunitního plánování sociálních služeb v regionu Znojmo. V první etapě
byla přijata koordinátorka KPSS, zajištěno administrativní zázemí a sestavena základní
organizační skupina, nebo-li rozšířená triáda, kterou tvořili 3 zástupci zadavatele,
3 poskytovatelů a 3 uživatelů.
Důraz byl kladen na propagaci, která měla zajistit informace o novém pojmu
v sociální oblasti - KPSS. Přímá realizace projektu byla započata tvorbou úvodní,
analytické části. Na počátku tak bylo zahájeno shromažďování dat pro tvorbu územní
analýzy. Byla mapována stávající situace v oblasti sociálních služeb, zjišťovány
a sumarizovány byly statistické, demografické a sociologické údaje a sociální služby
poskytované občanům. V této souvislosti obdržely všechny subjekty nabízející sociální
služby a sídlící ve spádové oblasti obce s rozšířenou působností (SO ORP) Znojmo
dotazník se žádostí o jeho vyplnění. Na základě zjištěných informací od organizací byl
vytvořen návrh Adresáře poskytovatelů sociálních služeb. Dále bylo zahájeno šetření
názorů veřejnosti zaměřené na sociální problematiku v regionu.
33
Rocková, L. Komunitní plán sociálních služeb pro region Znojmo na období 2007-2010, s. 14
24
II.
etapa 1. 2. 2006 - 31. 7. 2006
V této etapě pokračovalo šetření názorů široké veřejnosti, které bylo ukončeno
v červenci 2006. Vytvořena byla demografická charakteristika regionu, která obsahuje
základní údaje získané z českého statistického úřadu. Byla vydána konečná forma Adresáře
poskytovatelů sociálních služeb. Součástí bylo také mapování situace na obcích
a navazování kontaktů s představiteli obcí a širokou veřejností. Ze získaných informací byl
vytvořen základ pro potřeby pracovních skupin.
III.
etapa 1. 8. 2006 – 31. 1. 2007
V třetí etapě KPSS byly ustanoveny pracovní skupiny, které se zabývaly
konkrétními cílovými skupinami pro navržení priorit komunitního plánu. Činnost v rámci
projektu byla prioritně zaměřena na oblast seniorů, dětí, mládeže a rodiny, osob se
zdravotním postižením, osob s mentálním postižením a osob ohrožených sociálních
exkluzí. Základním výstupem pracovních skupin bylo navržení priorit, které vyšly
z dotazníkových šetření, ze šetření mezi poskytovateli a uživateli sociálních služeb,
z mapování okresu a Města Znojma.
IV.
etapa 1. 2. 2007 – 31. 5. 2007
V závěrečné etapě byly sumarizovány a kompletovány všechny materiály.
V pracovních skupinách byly dané výstupy analyzovány a sestaveny priority a jim
příslušná opatření pro jednotlivé cílové skupiny. Následně došlo ke komunikaci
a vyjednávání s veřejností a politickou reprezentací s cílem představení výsledků výzkumu
a připomínkování jednotlivých priorit a opatření, navržených pracovními skupinami.
Nejpodstatnější v této konečné fázi bylo dokončení samotného KPSS v regionu Znojmo.
Definitivní verze po zapracování všech připomínek byla v dubnu schválena organizační
skupinou. Zastupitelstvo Města Znojma vzalo výsledný dokument na vědomí.
Tento krok znamenal fyzický závěr realizace projektu, neboť byly dokončeny
veškeré plánované aktivity, na které byla poskytnuta dotace. Bylo však nutné zdůraznit, že
i na dále bude podporována spolupráce a partnerství veřejnosti, zastupitelů obcí
a poskytovatelů sociálních služeb, s hlavním cílem přizpůsobovat se potřebám
a požadavkům těch, kteří se bez sociální péče neobejdou.
25
Udržitelnost projektu
Ukončením čtvrté etapy proces komunitního plánování sociálních služeb
na Znojemsku neskončil, ale i nadále pokračuje. V následujícím období byla získaná data
sjednocena do zásobníku projektových záměrů. Obecně definované a popsané priority
a opatření Komunitního plánu sociálních služeb pro region Znojmo na období 2007-2010
byly zpracovány do dodatkové části č. 1, kde byly stanoveny konkrétní aktivity
s harmonogramem jejich plnění a s finančními náklady na jejich realizaci.
3.1.2
Organizační struktura a účastníci procesu
Před vlastní realizací projektu byla sestavena základní triáda, která byla proškolena.
Po zahájení projektu byla přijata koordinátorka plánování a osloveni byli zájemci o práci
v organizační skupině. Základní triáda tak byla rozšířena o další zástupce z řad
poskytovatelů, zadavatele a uživatelů. Tato skupina se stala základním prvkem procesu
komunitního plánování ve Znojmě. Během projektu se složení organizační skupiny měnilo,
jak z důvodů pracovního vytížení jednotlivých členů tak jejich zdravotního stavu nebo
nezájmu o tuto oblast. Organizační skupina byla otevřená a jejího jednání se mohl zúčastnit
každý, kdo se chtěl k dané oblasti vyjádřit nebo se zapojit do spolupráce.
Stálými členy organizační skupiny byli:
• zástupci zadavatele:
MUDr. Oldřich Kraipl-místostarosta města Znojma
Ing. Ludvík Hekrle-místostarosta města Znojma
Mgr. Karel Burdík-vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví MěÚ Znojmo
JUDr. Věra Bártová-vedoucí odboru sociálního MěÚ Moravský Krumlov
• zástupci poskytovatelů:
Jarmila Eliášová-Centrum sociálních služeb Znojmo, p.o.
Zdeněk Beránek-Penzion-domov pro důchodce Znojmo, p.o.
Mgr. Evžen Adámek-Diecézní charita Brno-Oblastní charita Znojmo(OCHZ)
• zástupci uživatelů:
Mgr. Radka Růžičková
Jana Svobodová - matka postiženého dítěte
Marie Šístková - seniorka
Ludmila Šimrová - seniorka
26
Během září proběhlo první jednání organizační skupiny, na kterém byly projednány
základní záležitosti projektu a nastaven interval setkávání pravidelně jednou za dva měsíce.
V návazných jednáních byl sestaven jednací řád této skupiny a dále se organizační skupina
zabývala sestavením cílových skupin. Výsledkem bylo navrhnutí pracovních skupin
a jejich vedoucích, kteří se stali členy organizační skupiny, kde podávali informace
z proběhlých jednání těchto skupin. Sestavení pracovních skupin nebylo definitivní, ale
odvíjelo se od zjištěného zájmu uživatelů, poskytovatelů a vlastního získání aktivních
občanů pro spolupráci na plánování sociálních služeb a jejich zapojení se do pracovních
skupin. Tento problém nastal například ve skupině „Minority“ kde se nepodařilo získat
aktivní spolupracovníky z řad poskytovatelů, uživatelů ani občanů. Pracovní skupina byla
v této době sloučena s pracovní skupinou, která se zabývala problematikou osob
ohrožených závislostmi a osobami nepřizpůsobivými.
Definovány byly tyto pracovní skupiny:
• pracovní skupina pro oblast péče o seniory
• pracovní skupina pro oblast péče o osoby se zdravotním postižením
• pracovní skupina pro oblast péče o osoby s mentálním postižením
• pracovní skupina pro oblast péče o minority, osoby ohrožené závislostmi
a osoby nepřizpůsobivé
• pracovní skupina pro oblast péče o děti, mládež a rodinu
Graf č. 1: Organizační struktura KPSS regionu Znojmo
Zdroj: „Práce autora“
27
Stanovená organizační struktura není statická, ale může se v průběhu KPSS měnit
podle aktuální situace, jednotlivých fází procesu KPSS, a také nových zjištění, na základě
kterých mohou vznikat nové pracovní skupiny. K tomu docházelo také v průběhu projektu.
Zejména docházelo ke změnám u pracovní skupiny osoby sociálně vyloučené. Kde nejprve
byla navržena skupina minority, pracovní skupina osoby drogově závislé a pracovní
skupina osoby sociálně vyloučené. Při jedná ní pracovních skupin a oslovování uživatelů
i veřejnosti se nepodařilo klíčové skupiny zapojit, a proto byly všechny tři výše zmíněné
cílové skupiny spojeny do jedné pracovní skupiny, která se zabývala spíše otázkou osob
sociálně vyloučených či sociální exkluzí ohrožených.
V organizační struktuře se také měnil počet a zastoupení členů. V základní
organizační skupině KPSS se měnil počet, který zpočátku dosahoval až 20 členů,
i zastoupení jednotlivých stran tzv. triády a v průběhu procesu plánování se neustále
hledali možnosti jak správně organizační skupinu sestavit. Toto „tápání“ při definování
organizační struktury bylo způsobeno minimálními znalostmi v procesu plánování
sociálních služeb, a také tím, že tato metoda se v České republice teprve zaváděla,
metodiky k této problematice teprve vznikaly a zkušenosti v byly velice malé.
S přibývajícími dovednostmi se v navazujícím období po skončení projektu nakonec
podařilo organizační skupinu ustanovit dle rovnoměrného zastoupení, tedy 3 zástupců
zadavatele, 3 zástupců poskytovatele sociálních služeb a 3 zástupců uživatele.
3.1.3
Výstupy projektu
Tato kapitola je věnována prioritám a opatřením, které mají svou realizací přispět
ke zvýšení úrovně a dostupnosti sociálních služeb v regionu Znojmo. Předkládané priority
a opatření vychází z několika skutečností. V úvahu byly brány výstupy všech šetření,
názory organizační skupiny, názory členů pracovních skupin a odhad demografického
vývoje. Navrhované priority a opatření byly tvořeny jako nezávazné náměty na rozvoj
sociálních služeb v regionu. Z celého šetření vyplynula potřeba zachovat stávající služby
sociální péče a dále je podporovat.
Seznam priorit a opatření na období let 2007-2010
Společné priority pro všechny slupiny
1. zajištění systému plánování a hodnocení sociálních služeb v regionu Znojmo,
1.1. pokračování plánování rozvoje sociálních služeb metodou komunitního plánování,
2. zvýšení informovanosti o službách a zajištění odborného poradenství,
28
2.1. zřízení občanské poradny.
Pracovní skupina „Senioři“
1. Podpora setrvání seniorů v přirozeném prostředí,
1.1. zvýšení dostupnosti pečovatelské služby ve spádové oblasti města Znojma,
1.2. vznik sociálně aktivizační služby pro seniory,
2. zvýšení kapacity služeb a zařízení pro seniory,
2.1. výstavba domova pro seniory ve městě Znojmě,
2.2. navýšení kapacity dietní kuchyně pro seniory.
Pracovní skupina „ Osoby se zdravotním postižením“
1. zvyšování kvalitní úrovně života osob se zdravotním postižením,
1.1. odstraňování architektonických bariér,
1.2. zřízení bezbariérového svozu,
2. sociální rehabilitace pro osoby se zdravotním postižením,
2.1. zřízení denního centra s rehabilitačním programem.
Pracovní skupina „ Osoby s mentálním postižením“
1. Zajištění návaznosti sociálních služeb pro osoby s mentálním postižením,
1.1. vybudování chráněného bydlení,
2. Iniciace vzniku centra komplexních služeb pro osoby s mentálním, kombinovaným
a zdravotním postižením,
2.1. zřízení rehabilitačního centra.
Pracovní skupina „Osoby společensky nepřizpůsobení“
1. posílení kapacity ubytovacích služeb,
1.1. přístavba azylového domu pro muže ve Znojmě,
2. zabezpečení krizové pomoci pro osoby v nepříznivé sociální situaci,
2.1. zřízení denního centra s krizovými lužky dle §60 zák.108/2006 Sb.,
3. zapojení spádových obcí Znojma do řešení problému této cílové skupiny,
3.1. navázání komunikace se zastupiteli obcí.
Pracovní skupina „Děti, mládež, rodina“
1. zajištění nízkoprahového centra pro děti a mládež ve městě Znojmě,
1.1. zřízení nízkoprahového centra pro děti a mládež,
1.2. zavedení sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi dle §65 z.č.108/2006Sb.,
29
2. pomoc osobám v krizi,
2.1. modernizace linky naděje,
3. prevence kriminality - podpora využití volného času mládeže od 12 let,
3.1. vybudování dětských hřišť pro děti od 12 let.
Opatření jednotlivých priorit jsou rozpracována do aktivit, které povedou k jejich
naplnění. Nedílnou součástí je také časový harmonogram realizace dílčích aktivit
a finanční náklady, potřebné k realizaci opatření. Podrobná charakteristika jednotlivých
priorit a jim příslušných opatření je uvedena v příloze číslo 1.
3.1.4
Hodnocení
Komunitní plán sociálních služeb je většinou vnímán jako materiál, který vznikl
jako výsledek dohody mezi všemi zúčastněnými stranami a který je pro všechny závazný.
To bylo jedním z cílů celého procesu KPSS v regionu Znojmo. Vytvořit takový dokument,
který bude vycházet ze spolupráce všech účastníků procesu. Jako pozitivní hodnotím, že
byl vytvořen plán, který vychází ze zjištěných potřeb, ze vzájemné spolupráce
a dohody jednotlivých stan. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že nešlo o sepsání několika
stránkového dokumentu tak zvaně „od stolu“, ale že to byla práce dlouhodobá, a také
náročná, na které se podílelo mnoho subjektů, osob a dobrovolníků.
Jako negativní považuji v celém procesu zejména legislativní rámec. V době kdy se
s KPSS na Znojemsku začínalo, nebyl v platnosti zákon o sociálních službách
a v následujícím období, po jeho účinnosti, v něm nebyla zakotvena žádná povinnost obcí
ani krajů plánovat rozvoj sociálních služeb. Z tohoto důvodu se do procesu plánování
nepodařilo zapojit obce ve SO města Znojma. Přestože byli představitelé obcí opakovaně
oslovováni, nezapojili se. Protože KPSS je nekončící proces a nadále pokračuje,
a v současnosti je účinná novela zákona o sociálních službách, kde má i komunitní
plánování oporu, bude s představiteli obcí nadále vyjednáváno a snad se podaří je
přesvědčit
o přínosu plánování rozvoje sociálních služeb.
Kromě dílčích výstupů, jako je vytvoření Adresáře poskytovatelů sociálních služeb,
považuji jako pozitivní přínos KPSS zlepšení komunikace mezi organizacemi
poskytujícími sociální služby, místní samosprávou a uživateli sociálních služeb.
Organizace mají větší přehled o sobě navzájem, samospráva má díky pravidelným
jednáním a zprávám z plánování sociálních služeb informace o potřebách, které jsou
na daném území aktuální. Participace zúčastněných subjektů na tvorbě komunitního plánu
30
umožnila zefektivnění služeb a informace, které byly při plánování zjištěny, byly
implementovány do sociální oblasti.
V průběhu plánování byly zjištěny oblasti, kterým je důležité se v následujícím
období prioritně věnovat. Každá pracovní skupina zpracovala ze SWOT analýz a dalších
expertíz charakteristiku jejich cílových skupin a na základě všech podkladů byly
definovány prioritní oblasti, které byly dále rozpracovány do opatření, jenž definují způsob
jejich konkrétního naplnění.
Po připomínkovacím řízení, které proběhlo v rámci setkání s veřejností, byla
vytvořena finální verze Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb v regionu Znojmo
na období let 2007-2010, kterou vzalo na vědomí Zastupitelstvo města Znojma.
Do budoucna bych viděla jako důležité více zapojit představitele města Znojma
a zejména iniciovat spolupráci představitelů obcí ve spádové oblasti ORP Znojmo. Dále je
nutné propojit provázanost komunitního plánování s rozpočtem města tak, aby rozdělování
finančních prostředků na sociální služby Znojemska vycházelo právě ze zpracovaného
komunitního plánu. Protože jsme se v průběhu dvouletého procesu zpracování plánu
několikrát setkali s problémem, se kterým jsme si nevěděli rady, bude do budoucna dobré
využívat metodickou pomoc vyškolených metodiků pro komunitní plánování sociálních
služeb.
31
4.
SOCIÁLNÍ SLUŽBY V REGIONU ZNOJMO
V této části budou definovány poskytovatelé sociálních služeb, kteří svou činnost
realizují ve sledované oblasti, tedy na území správního obvodu obce s rozšířenou
působností. Ve správním obvodu města Znojma, tedy obce s rozšířenou působností
působilo ke konci roku 2006 přibližně 40 subjektů nabízející služby, související s oblastí
sociální sféry. Nebyly však přesně definovány, dle určité typologie sociálních služeb.
K tomu došlo po přijetí zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, který definoval
novou typologii sociálních služeb a stanovil organizacím povinnost registrovat služby
sociální péče. V Komunitním plánu sociálních služeb regionu Znojmo na období 20072010, jsou tedy uvedeny obecně organizace a zařízení, působící v sociálních oblasti. V této
době nebylo možné tyto subjekty označit jako „poskytovatele sociálních služeb“ ve smyslu
zmiňovaného zákona.
Na území celého Jihomoravského kraje bylo v roce 2008 registrováno celkem 545
sociálních služeb.34 Pro srovnání nabízených sociálních služeb ve SO ORP Znojmo
s územím Jihomoravského kraje, jsou v příloze číslo dvě uvedeny poskytované sociální
služby v rámci Jihomoravského kraje a v příloze číslo tři je uveden počet zaregistrovaných
zařízení sociálních služeb v Jihomoravském kraji v roce 2008.
Poskytovatelé sociálních služeb definovaní dle zákona o sociálních službách, kteří
již měli v roce 2007 služby zaregistrované v registru Jihomoravského kraje, byly
zapracovány do dodatkové části č. 1 září-prosinec 2007 ke KPSS.
V podkapitolách budou definovány nabízené sociální služby a jejich kapacity
ve SO ORP Znojmo ve vybraných letech, a to po nabytí účinnosti zákona č. 108/2006 Sb.
o sociálních službách.
4.1. Poskytovatelé sociálních služeb Znojemska
V této kapitole budou analyzovány poskytovatelé sociálních služeb, kteří působí
ve SO ORP Znojmo. K analýze byly vybrány roky 2007 a 2009. Ve dvou tabulkách jsou
popsány jednotlivé organizace a jimi poskytované služby, s definováním cílových skupin
a kapacit jejich zařízení a služeb.
Rok 2007 byl prvním rokem, kdy poskytovatelé sociálních služeb museli
registrovat nabízené sociální služby dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách.
34
Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji na období 2009-2011, s. 33
32
Všechny organizace, které žádaly o registraci na Krajském úřadě Jihomoravského kraje,
který je místně příslušný pro organizace se sídlem na tomto území, byly zahrnuty
v Komunitním plánu sociálních služeb pro region Znojmo na období 2007-2010.
V následující tabulce jsou organizace poskytující sociální služby rozděleny dle
členění, které vychází ze zákona o sociálních službách. Nejprve jsou uvedeny služby
sociálního poradenství, následně služby sociální péče a jako třetí služby sociální prevence.
Název poskytovatele udává oficiální název organizace, která službu poskytuje, název
služby definuje pojmenování konkrétní poskytované služby, tak jak je uvedeno
v registraci.
Cílovou
skupinu
musejí
poskytovatelé
také
definovat
v registraci.
Charakterizuje osoby, kterým organizace danou službu poskytuje. Protože některé
organizace mají registrováno více cílových skupin, jsou v tabulce vyjmenovány tři
základní a zbylé jsou uvedeny v poznámkách pod tabulkou. Poslední údaj je kapacita,
který určuje počet klientů, jimž je možné v danou chvíli poskytnout pomoc.
Tab. č. 3: Poskytovatelé sociálních služeb Znojemska v roce 2007
OBLAST SOCIÁLNÍHO PORADENSTVÍ
typ služby § název poskytovatele
název
služby/zařízení
Centrum sociálních
služeb Znojmo, p.o.
Poradna pro
rodinu a
mezilidské
vztahy
Diecézní charita Brno
Oblastní charita
Znojmo
Centrum
poradenství a
pomoci Znojmo
§ 37 sociální Národní rada osob se
poradenství
zdravotním
postižením ČR
Svaz tělesně
postižených v České
republice, o.s.
TyfloCentrum Brno,
o.p.s.
cílová skupina
děti a mládež ve věku od 6
do 26 let ohrožené
společensky nežádoucími
jevy,
oběti domácího násilí,
osoby ohrožené závislostí
nebo závislé na
návykových látkách.1)
oběti domácího násilí,
oběti obchodu s lidmi,
osoby bez přístřeší.2)
Poradna pro
osoby se zdravotním
uživatele
postižením,
sociálních služeb senioři.
osoby s tělesným
Svaz tělesně
postižením,
postižených v
osoby se sluchovým
České republice,
postižením, osoby se
o.s.
zdravotním postižením.3)
osoby s kombinovaným
TyfloCentrum postižením,
Brno, pracoviště osoby se zrakovým
Znojmo
postižením,
senioři.
kapacita
počet klientů 2,
počet intervencí 2,
roční kapacita 250,
roční počet
intervencí 514.
počet klientů 310,
počet intervencí
650.
počet intervencí
370
roční kapacita 210,
okamžitá služba 2.
počet klientů 50,
kapacita
ambulantní 1
kapacita terénní 1.
OBLAST SOCIÁLNÍ PÉČE
typ služby § název poskytovatele
název
služby/zařízení
cílová skupina
kapacita
33
§ 39 osobní
asistence
osoby s jiným zdravotním
postižením,
Diecézní charita Brno
Osobní asistence osoby s kombinovaným
Oblastní charita
Znojmo
postižením,
Znojmo
osoby s mentálním
postižením. 4)
Centrum sociálních
§ 40
služeb Znojmo, p.o.
pečovatelská
Diecézní charita Brno
služba
Oblastní charita
Znojmo
§ 42
průvodcovsk
TyfloCentrum Brno,
éa
o.p.s.
předčitatelsk
é služby
§ 44
odlehčovací
služby
Centrum sociálních
služeb Znojmo, p.o.
§ 45 centra
denních
služeb
Centrum sociálních
služeb Znojmo, p.o.
§ 46 denní
stacionáře
Diecézní charita Brno
Oblastní charita
Znojmo
§ 48 domovy
pro osoby se
zdravotním
postižením
Zámek Břežany,
příspěvková
organizace
Centrum sociálních
služeb Znojmo, p.o.
Domov důchodců
Božice, p.o.
§ 49 domovy
pro seniory
Domov pro seniory
Hostim, p.o.
Domov pro seniory
Jevišovice, p.o.
Domov pro seniory
Plaveč, p.o.
§ 50 domovy
se zvláštním
režimem
Centrum sociálních
služeb Znojmo, p.o.
Domov důchodců
Božice, p.o.
Pečovatelská
služba
Charitní
pečovatelská
služba Znojmo
osoby s kombinovaným
postižením,
osoby s tělesným
postižením,
senioři.5)
osoby s kombinovaným
TyfloCentrum postižením,
Brno, pracoviště osoby se zrakovým
Znojmo
postižením,
senioři.
osoby se zdravotním
postižením,
Domovinka přechodné
osoby se zrakovým
pobyty
postižením,
senioři.6)
osoby s kombinovaným
postižením,
Denní centrum
osoby s tělesným
pro seniory
postižením,
senioři.7)
osoby s kombinovaným
postižením,
Denní stacionář
osoby s mentálním
sv. Damiána
postižením,
Znojmo
osoby s tělesným
postižením.8)
osoby s kombinovaným
postižením,
Zámek Břežany
osoby s mentálním
postižením.
osoby s tělesným
Domov pro
postižením, osoby se
seniory Znojmo zdravotním postižením,
senioři.
Domov
důchodců
Božice, p.o.
Domov pro
seniory Hostim, senioři.
p.o.
Domov pro
seniory
Jevišovice, p.o.
Domov pro
osoby se zdravotním
seniory Plaveč,
postižením, senioři.
p.o.
Oddělení
domova se
zvláštním
osoby s chronickým
režimem
duševním onemocněním,
senioři.
Domov
důchodců
Božice, p.o.
počet klientů 25
počet klientů 1130
počet klientů 90
počet klientů 50
počet lůžek 5
počet klientů 15
počet klientů 22
počet lůžek 170
počet lůžek 42
počet lůžek 60
počet lůžek 25
počet lůžek 81
počet lůžek 48
počet lůžek 43
počet lůžek 50
34
Domov pro seniory
Hostim, p.o.
Domov pro seniory
Jevišovice, p.o.
Domov pro seniory
Plaveč, p.o.
Emin zámek, p.o.
Hrušovany nad
Jevišovkou
Domov pro
seniory Hostim,
p.o.
Domov pro
seniory
Jevišovice, p.o.
senioři.
počet lůžek 50
osoby s chronickým
duševním onemocněním.
počet lůžek 54
osoby s chronickým
duševním onemocněním,
osoby se zdravotním
postižením,
senioři.
osoby ohrožené závislostí
nebo závislé na
Emin zámek, p.o. návykových látkách,
Hrušovany nad osoby s chronickým
Jevišovkou
duševním onemocněním,
osoby s mentálním
postižením.9)
Domov pro
seniory Plaveč,
p.o.
počet lůžek 42
počet lůžek 60
OBLAST SOCIÁLNÍ PREVENCE
typ služby § název poskytovatele
Centrum sociálních
služeb Znojmo, p.o.
§ 57 azylové
domy
§ 59
kontaktní
centra
§ 63
noclehárny
Domov pro
matky v tísni
Znojmo
Sdružení podané
ruce, o.s.
Kontaktní
centrum
Netopeer
Centrum sociálních
služeb Znojmo, p.o.
Svaz tělesně
postižených v České
republice, o.s.
TyfloCentrum Brno,
o.p.s.
cílová skupina
osoby bez přístřeší,
Azylový dům pro osoby v krizi,
muže
osoby žijící v sociálně
vyloučených komunitách.
Diecézní charita Brno
Oblastní charita
Znojmo
Centrum sociálních
služeb Znojmo, p.o.
§ 66 sociálně
aktivizační
služby pro
seniory a
osoby se
zdravotním
postižením
název
služby/zařízení
kapacita
počet lůžek 24
oběti domácího násilí,
osoby bez přístřeší,
osoby v krizi.10)
počet klientů 75
počet lůžek 14
osoby ohrožené závislostí,
osoby závislé na
návykových látkách.
počet klientů 10
oběti trestné činnosti,
Noclehárna osoby bez přístřeší,
azylový dům pro osoby žijící v sociálně
muže
vyloučených
komunitách.11)
Sociálně
osoby se zdravotním
aktivizační
postižením,
služba
senioři.
osoby s tělesným
Svaz tělesně
postižením,
postižených v
osoby se sluchovým
České republice,
postižením,
o.s.
senioři.12)
osoby s kombinovaným
TyfloCentrum postižením,
Brno, pracoviště osoby se zrakovým
Znojmo
postižením,
senioři.
§ 67 sociálně Diecézní charita Brno
Chráněná dílna osoby s chronickým
terapeutické
Oblastní charita
sv. Kláry Znojmo duševním onemocněním.
dílny
Znojmo
osoby s kombinovaným
Sociální
Diecézní charita Brno
§ 70 sociální
postižením,
Oblastní charita
rehabilitace
rehabilitace
osoby s mentálním
Znojmo
Znojmo
postižením,
počet lůžek 5
počet klientů 20
počet klientů 570
počet klientů 50
kapacita
ambulantní 8
kapacita terénní 10
počet klientů 30
počet klientů 12
35
osoby s tělesným
postižením.13)
Zdroj: Komunitním plán sociálních služeb pro region Znojmo na období let 2007-2010, dodatková část č.1,
září-prosinec 200735
1)
osoby se zdravotním postižením, osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem
života ohroženy, rodiny s dítětem/dětmi,
2)
osoby komerčně zneužívané, osoby v krizi, osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto
způsobem života ohroženy, pachatelé trestné činnosti, rodiny s dítětem/dětmi, senioři,
3)
osoby se zrakovým postižením, senioři,
4)
osoby s tělesným postižením, osoby se zdravotním postižením, osoby se zrakovým postižením,
5)
osoby s chronickým duševním onemocněním, osoby s chronickým onemocněním, osoby s jiným
zdravotním postižením, osoby s kombinovaným postižením, osoby s tělesným postižením, osoby se
sluchovým postižením, osoby se zdravotním postižením, osoby se zrakovým postižením, rodiny
s dítětem/dětmi,
6)
oběti domácího násilí, osoby v krizi, osoby s chronickým onemocněním, osoby s jiným zdravotním
postižením, osoby s kombinovaným postižením, osoby s tělesným postižením, osoby se sluchovým
postižením,
7)
osoby s chronickým onemocněním, osoby se sluchovým, zdravotním, zrakovým postižením, osoby s jiným
zdravotním postižením,
8)
osoby s postižením, osoby se sluchovým postižením, osoby se zrakovým postižením,
9)
osoby se zdravotním postižením,
10)
rodiny s dítětem/dětmi,
11)
etnické menšiny,
12)
osoby se zrakovým postižením,
13)
osoby se sluchovým postižením, osoby se zrakovým postižením.
Z uvedené tabulky vyplývá, že v roce 2007 bylo z celkového počtu 33 druhů
sociálních služeb uvedených v zákoně o sociálních službách na Znojemsku evidováno
celkem 16 druhů sociálních služeb, které poskytovalo 11 registrovaných poskytovatelů
sociálních služeb, působících přímo ve SO ORP Znojmo.
Tab. č. 4: Poskytovatelé sociálních služeb Znojemska v roce 2009
OBLAST SOCIÁLNÍHO PORADENSTVÍ
typ služby § název poskytovatele
název služby
§ 37 sociální
poradenství
Centrum sociálních
služeb Znojmo, p.o.
Poradna pro
rodinu a
mezilidské
vztahy
Diecézní charita Brno
Oblastní charita
Znojmo
Centrum
poradenství a
pomoci Znojmo
35
cílová skupina
kapacita
počet klientů 2,
děti a mládež ve věku od 6 do 26
počet
let ohrožené společensky
intervencí 2,
nežádoucími jevy,
roční kapacita
oběti domácího násilí,
250, roční
osoby ohrožené závislostí nebo
počet
závislé na návykových látkách.1)
intervencí 514.
počet klientů
314, počet
intervencí 964,
oběti domácího násilí,
terénní 314
oběti obchodu s lidmi,
osoby bez přístřeší.2)
klientů,
počet
intervencí 964.
Rocková, L. Komunitním plán sociálních služeb pro region Znojmo na období let 2007-2010, dodatková
část č.1, září-prosinec 2007, s. 9
36
Národní rada osob se
zdravotním
postižením ČR
Poradna pro
osoby se zdravotním postižením, počet
uživatele
senioři.
intervencí 360.
sociálních služeb
Svaz tělesně
postižených v České
republice, o.s.
Svaz tělesně
postižených v
České republice,
o.s.
TyfloCentrum Brno,
o.p.s.
osoby s kombinovaným
TyfloCentrum
postižením,
Brno, pracoviště
osoby se zrakovým postižením,
Znojmo
senioři.
osoby s tělesným postižením,
osoby se sluchovým postižením,
osoby se zdravotním
postižením.3)
roční kapacita
210, okamžitá
služba 2.
počet klientů
50,
kapacita
ambulantní 1,
kapacita
terénní 1.
OBLAST SOCIÁLNÍ PÉČE
typ služby § název poskytovatele
§ 39 osobní
asistence
název
služby/zařízení
cílová skupina
kapacita
osoby s jiným zdravotním
postižením,
Diecézní charita Brno
Osobní asistence
počet klientů
Oblastní charita
osoby s kombinovaným
Znojmo
28
Znojmo
postižením,
osoby s mentálním postižením. 4)
Centrum sociálních
§ 40
služeb Znojmo, p.o.
pečovatelská
Diecézní charita Brno
služba
Oblastní charita
Znojmo
§ 42
průvodcovsk
TyfloCentrum Brno,
éa
o.p.s.
předčitatelsk
é služby
§ 44
Centrum sociálních
odlehčovací
služeb Znojmo, p.o.
služby
Pečovatelská
služba
Charitní
pečovatelská
služba Znojmo
osoby s kombinovaným
postižením,
osoby s tělesným postižením,
senioři.5)
osoby s kombinovaným
TyfloCentrum
postižením,
Brno, pracoviště
osoby se zrakovým postižením,
Znojmo
senioři.
Domovinka přechodné
pobyty
osoby se zdravotním postižením,
osoby se zrakovým postižením,
Senioři.6)
osoby s kombinovaným
postižením,
osoby s tělesným postižením,
Senioři.7)
osoby s kombinovaným
postižením,
osoby s mentálním postižením,
osoby s tělesným postižením.8)
počet
klientů 2260
počet klientů
115
kapacita
ambulantní 5
kapacita
terénní 4
počet lůžek 5
§ 45 centra
denních
služeb
Centrum sociálních
služeb Znojmo, p.o.
Denní centrum
pro seniory
§ 46 denní
stacionáře
Diecézní charita Brno
Oblastní charita
Znojmo
Denní stacionář
sv. Damiána
Znojmo
Zámek Břežany,
příspěvková
organizace
Zámek Břežany
osoby s kombinovaným
postižením,
osoby s mentálním postižením.
Centrum sociálních
služeb Znojmo, p.o.
Domov pro
seniory Znojmo
osoby s tělesným postižením,
osoby se zdravotním postižením, počet lůžek 42
senioři.
§ 48 domovy
pro osoby se
zdravotním
postižením
§ 49 domovy
pro seniory
Domov důchodců
Božice, p.o.
Domov pro seniory
Hostim, p.o.
Domov
důchodců
Božice, p.o.
Domov pro
seniory Hostim,
p.o.
senioři
počet klientů
15
počet klientů
25
počet lůžek
165
počet lůžek 50
počet lůžek 7
37
Domov pro seniory
Jevišovice, p.o.
Domov pro seniory
Plaveč, p.o.
Centrum sociálních
služeb Znojmo, p.o.
Domov důchodců
Božice, p.o.
Domov pro seniory
Hostim, p.o.
§ 50 domovy
se zvláštním
režimem
Domov pro seniory
Jevišovice, p.o.
Domov pro seniory
Plaveč, p.o.
Emin zámek, p.o.
Hrušovany nad
Jevišovkou
Domov pro
seniory
Jevišovice, p.o.
Domov pro
seniory Plaveč,
p.o.
Oddělení
domova se
zvláštním
režimem
Domov
důchodců
Božice, p.o.
Domov pro
seniory Hostim,
p.o.
Domov pro
seniory
Jevišovice, p.o.
počet lůžek 65
osoby se zdravotním postižením,
počet lůžek 21
senioři.
osoby s chronickým duševním
onemocněním,
senioři.
počet lůžek 43
počet lůžek 50
senioři
počet lůžek 60
osoby s chronickým duševním
onemocněním.
počet lůžek 40
osoby s chronickým duševním
onemocněním,
počet lůžek 62
osoby se zdravotním postižením,
senioři.
osoby ohrožené závislostí nebo
Emin zámek, p.o. závislé na návykových látkách,
počet lůžek 60
Hrušovany nad osoby s chronickým duševním
onemocněním,
Jevišovkou
osoby s mentálním postižením.9)
Domov pro
seniory Plaveč,
p.o.
OBLAST SOCIÁLNÍ PREVENCE
typ služby § název poskytovatele
název
služby/zařízení
cílová skupina
osoby bez přístřeší,
Azylový dům pro osoby v krizi,
muže
osoby žijící v sociálně
§ 57 azylové
vyloučených komunitách.
domy
Diecézní charita Brno
Domov pro
oběti domácího násilí,
Oblastní charita
matky v tísni
osoby bez přístřeší,
Znojmo
Znojmo
osoby v krizi.10)
§ 59
Kontaktní
osoby ohrožené závislostí,
Sdružení podané
kontaktní
centrum
osoby závislé na návykových
ruce, o.s.
centra
Netopeer
látkách.
Centrum sociálních
služeb Znojmo, p.o.
§60 krizová
pomoc
Diecézní charita Brno
oběti domácího násilí,
Centrum krizové
Oblastní charita
oběti obchodu s lidmi,
pomoci Znojmo
Znojmo
oběti trestné činnosti.11)
§ 62
nízkoprahov
á zařízení
pro děti a
mládež
Diecézní charita Brno
Oblastní charita
Znojmo
Nízkoprahový
klub pro děti a
mládež Coolna
Znojmo
kapacita
počet lůžek 24
počet klientů
120,
počet lůžek 43.
počet klientů
10
kapacita
pobytové
formy 3,
kapacita
terénní 2,
kapacita
ambulantní 2,
počet
intervencí 453,
počet klientů
118.
počet klientů
děti a mládež ve věku od 6 do 26
20,
let ohrožené společensky
počet kontaktů
nežádoucími jevy
3.
38
§ 63
noclehárny
Centrum sociálních
služeb Znojmo, p.o.
Centrum sociálních
služeb Znojmo, p.o.
§ 66 sociálně
aktivizační
služby pro
seniory a
osoby se
zdravotním
postižením
Svaz tělesně
postižených v České
republice, o.s.
TyfloCentrum Brno,
o.p.s.
oběti trestné činnosti,
Noclehárna osoby bez přístřeší,
azylový dům pro
osoby žijící v sociálně
muže
vyloučených komunitách.12)
Sociálně
osoby se zdravotním postižením,
aktivizační
senioři.
služba
Svaz tělesně
osoby s tělesným postižením,
postižených v
osoby se sluchovým postižením,
České republice,
senioři.13)
o.s.
osoby s kombinovaným
TyfloCentrum
postižením,
Brno, pracoviště
osoby se zrakovým postižením,
Znojmo
senioři.
§ 65Sociálně
aktivizační
Diecézní charita Brno
Rodinný sociální
rodiny s dítětem/dětmi
služby pro
Oblastní charita
asistent
rodiny s
Znojmo
dětmi
§ 67 sociálně Diecézní charita Brno
Chráněná dílna osoby s chronickým duševním
terapeutické
Oblastní charita
sv. Kláry Znojmo onemocněním
dílny
Znojmo
osoby s kombinovaným
Sociální
Diecézní charita Brno
postižením,
§ 70 sociální
Oblastní charita
rehabilitace
rehabilitace
osoby s mentálním postižením,
Znojmo
Znojmo
osoby s tělesným postižením.14)
Zdroj: Práce autora
počet lůžek 5
počet klientů
20
počet klientů
570
počet klientů
50,
kapacita
ambulantní 8,
kapacita
terénní 10.
počet klientů
135,
kapacita
ambulantní 15
klientů,
kapacita
terénní 15
klientů.
počet
klientů 30
počet klientů
12
1)
osoby se zdravotním postižením, osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem
života ohroženy, rodiny s dítětem/dětmi,
2)
osoby komerčně zneužívané, osoby v krizi, osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto
způsobem života ohroženy, pachatelé trestné činnosti, rodiny s dítětem/dětmi, senioři,
3)
osoby se zrakovým postižením, senioři,
4)
osoby s tělesným postižením, osoby se zdravotním postižením, osoby se zrakovým postižením,
5)
osoby s chronickým duševním onemocněním, osoby s chronickým onemocněním, osoby s jiným
zdravotním postižením, osoby s kombinovaným postižením, osoby s tělesným postižením, osoby se
sluchovým postižením, osoby se zdravotním postižením, osoby se zrakovým postižením, rodiny
s dítětem/dětmi,
6)
oběti domácího násilí, osoby v krizi, osoby s chronickým onemocněním, osoby s jiným zdravotním
postižením, osoby s kombinovaným postižením, osoby s tělesným postižením, osoby se sluchovým
postižením,
7)
osoby s chronickým onemocněním, osoby se sluchovým, zdravotním, zrakovým postižením, osoby s jiným
zdravotním postižením,
8)
osoby s postižením, osoby se sluchovým postižením, osoby se zrakovým postižením,
9)
osoby se zdravotním postižením,
10)
rodiny s dítětem/dětmi,
11)
osoby bez přístřeší, komerčně zneužívané, v krizi, žijící v sociálně vyloučených komunitách, osoby, které
vedou rizikový způsob života, rodiny s dítětem/dětmi, senioři,
12)
etnické menšiny,
13)
osoby se zrakovým postižením,
14)
osoby se sluchovým postižením, osoby se zrakovým postižením.
39
Z tabulky vyplývá, že od roku 2007 nebyla žádná služba zrušena, ale tak jak vzešlo
z komunitního plánování sociálních služeb v regionu Znojmo, došlo k rozšíření
poskytování některých druhů služeb. K těmto službám patří krizová pomoc, nízkoprahové
centrum pro děti a mládež a sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi. Všechny tři
služby zřídil jeden poskytovatel, kterým je Diecézní charita Brno – Oblastní charita
Znojmo.
Cílem komunitního plánování sociálních služeb je mimo jiné rozvíjet sociální
služby dle zjištěných potřeb. To se podařilo také na Znojemsku, kde díky procesu
komunitního plánování sociálních služeb, byly zjištěny potřeby v této lokalitě
a v návaznosti na definované priority a opatření v Komunitním plánu sociálních služeb
pro region Znojmo na období let 2007-2010, se podařilo zřídit sociální služby, které jsou
skutečně odůvodněné jejich potřebou.
4.2. Srovnání vybraných let
V období let 2007–2009 došlo v oblasti sociálních služeb na Znojemsku k určitému
vývoji. Docházelo ke změnám v kapacitách poskytovaných služeb a ke vzniku nových
služeb, jak již bylo zmíněno v předchozí kapitole. Kapacity jednotlivých služeb (zařízení)
je velice obtížné definovat. S problematikou definování kapacit se setkáváme především
u služeb sociálního poradenství, kde se hovoří o intervencích, což je doba trvání
poskytnutého poradenství (např. 30 minut). Organizace také uvádějí roční kapacitu, kterou
je myšleno počet přijatých klientů za rok. Nejsnáze určené a porovnatelné kapacity jsou
u pobytových služeb, kde jsou přesně stanovena lůžka a tím i počet klientů, který je v daný
moment možné ubytovat. V níže uvedené tabulce jsou srovnány kapacity jednotlivých
služeb za roky 2007 a 2009.
Tab. č. 5: Srovnání kapacit sociálních služeb v roce 2007 a 2009
OBLAST SOCIÁLNÍHO PORADENSTVÍ
typ služby §
§37 sociální
poradenství
název
poskytovatele
název služby
Centrum
Poradna pro
sociálních
rodinu a
služeb Znojmo,
mezilidské vztahy
p.o.
kapacita 2007
počet klientů 2,
počet intervencí 2,
roční kapacita
250 klientů,
roční počet
intervencí 514.
kapacita 2009
počet klientů 2,
počet intervencí 2,
roční kapacita 250
klientů,
roční počet
intervencí 514.
změna
0
40
Diecézní
Centrum
charita Brno
poradenství a
Oblastní charita
pomoci Znojmo
Znojmo
počet
klientů 310,
počet intervencí
650.
počet klientů 314,
počet intervencí
964,
Národní rada
osob se
zdravotním
postižením ČR
Poradna pro
uživatele
sociálních služeb
počet intervencí
370
snížení:
počet intervencí 360 o 10
intervencí
Svaz tělesně
postižených v
České
republice, o.s.
Svaz tělesně
postižených v
České republice,
o.s.
roční kapacita210, roční kapacita 210,
okamžitá služba 2. okamžitá služba 2.
0
TyfloCentrum
Brno, o.p.s.
TyfloCentrum
Brno, pracoviště
Znojmo
počet klientů 50,
kapacita:
ambulantní 1,
terénní 1.
0
počet klientů 50,
kapacita:
ambulantní 1,
terénní 1.
navýšení:
o 4 klienty,
o 314
intervencí.
OBLAST SOCIÁLNÍ PÉČE
typ služby §
§39 osobní
asistence
§40
pečovatelská
služba
název
poskytovatele
Diecézní
charita Brno
Oblastní charita
Znojmo
Centrum
sociálních
služeb Znojmo,
p.o.
Diecézní
charita Brno
Oblastní charita
Znojmo
§42
průvodcovské a TyfloCentrum
předčitatelské
Brno, o.p.s.
služby
Centrum
§44
sociálních
odlehčovací
služeb Znojmo,
služby
p.o.
Centrum
§45 centra
sociálních
denních služeb služeb Znojmo,
p.o.
název
služby/zařízení
kapacita 2007
kapacita 2009
změna
Osobní asistence
Znojmo
počet klientů 25
Pečovatelská
služba
počet klientů 1130 počet klientů 2260
navýšení:
o 1130
klientů
Charitní
pečovatelská
služba Znojmo
počet klientů 90
počet klientů 115
navýšení:
o 25 klientů
TyfloCentrum
Brno, pracoviště
Znojmo
kapacita
ambulantní 5
kapacita terénní 4
počet klientů 50
kapacita ambulantní
5
0
kapacita terénní 4
počet klientů 50
Domovinka přechodné pobyty
počet lůžek 5
počet lůžek 5
0
počet klientů 15
0
Denní centrum pro
počet klientů 15
seniory
počet klientů 28
navýšení:
o 3 klienty
§46 denní
stacionáře
Diecézní
Denní stacionář
charita Brno
sv. Damiána
Oblastní charita
Znojmo
Znojmo
počet klientů 22
počet klientů 25
navýšení:
o 3 klienty
§48 domovy
pro osoby se
zdravotním
postižením
Zámek
Břežany,
příspěvková
organizace
počet lůžek 170
počet lůžek 165
snížení:
o 5 lůžek
Zámek Břežany
41
Centrum
Domov pro
sociálních
služeb Znojmo, seniory Znojmo
p.o.
Domov
důchodců
Božice, p.o.
§49 domovy
Domov pro
pro seniory
seniory Hostim,
p.o.
Domov pro
seniory
Jevišovice, p.o.
Domov pro
seniory Plaveč,
p.o.
Centrum
sociálních
služeb Znojmo,
p.o.
Domov
důchodců
Božice, p.o.
Domov pro
§50 domovy se seniory Hostim,
p.o.
zvláštním
Domov pro
režimem
seniory
Jevišovice, p.o.
Domov pro
seniory Plaveč,
p.o.
Emin zámek,
p.o. Hrušovany
nad Jevišovkou
Domov důchodců
Božice, p.o.
počet lůžek 42
počet lůžek 42
0
počet lůžek 60
počet lůžek 50
snížení:
o 10 lůžek
počet lůžek 7
snížení:
o 18 lůžek
počet lůžek 65
snížení:
o 16 lůžek
počet lůžek 21
snížení:
o 27 lůžek
Domov pro
počet lůžek 25
seniory Hostim,
p.o.
Domov pro
seniory Jevišovice, počet lůžek 81
p.o.
Domov pro
seniory Plaveč,
počet lůžek 48
p.o.
Oddělení domova
se zvláštním
režimem
počet lůžek 43
počet lůžek 43
0
Domov důchodců
Božice, p.o.
počet lůžek 50
počet lůžek 50
0
počet lůžek 50
počet lůžek 60
zvýšení:
o 10 lůžek
počet lůžek 54
počet lůžek 40
snížení:
o 14 lůžek
počet lůžek 42
počet lůžek 62
zvýšení:
o 20 lůžek
počet lůžek 60
počet lůžek 60
0
Domov pro
seniory Hostim,
p.o.
Domov pro
seniory Jevišovice,
p.o.
Domov pro
seniory Plaveč,
p.o.
Emin zámek, p.o.
Hrušovany nad
Jevišovkou
OBLAST SOCIÁLNÍ PREVENCE
typ služby §
§57 azylové
domy
§59 kontaktní
centra
§60 krizová
pomoc
název
poskytovatele
název
služby/zařízení
Centrum
sociálních
Azylový dům pro
služeb Znojmo, muže
p.o.
Diecézní
charita Brno
Oblastní charita
Znojmo
Sdružení
podané ruce,
o.s.
Domov pro matky
v tísni Znojmo
kapacita 2007
změna
počet lůžek 24
počet lůžek 24
0
počet klientů 75,
počet lůžek 14.
počet klientů 120,
počet lůžek 43.
zvýšení:
o 45 klientů,
o 29 lůžek.
počet klientů 10
0
Kontaktní centrum
počet klientů 10
Netopeer
Diecézní
charita Brno
Centrum krizové
Oblastní charita pomoci Znojmo
Znojmo
kapacita 2009
0
kapacita pobytové
formy 3,
kapacita terénní 2,
zřízena
kapacita ambulantní nová služba
2,
počet intervencí
453,
42
453,
počet klientů 118.
§62
nízkoprahová
zařízení pro
děti a mládež
Diecézní
charita Brno
Oblastní charita
Znojmo
Centrum
sociálních
§63 noclehárny
služeb Znojmo,
p.o.
Centrum
sociálních
služeb Znojmo,
p.o.
§66 sociálně
Svaz tělesně
aktivizační
postižených
v
služby pro
České
seniory a osoby
se zdravotním republice, o.s.
postižením
TyfloCentrum
Brno, o.p.s.
Nízkoprahový
klub pro děti a
mládež Coolna
Znojmo
0
počet klientů 20,
počet kontaktů 3.
zřízena
nová služba
Noclehárna azylový dům pro
muže
počet lůžek 5
počet lůžek 5
0
Sociálně
aktivizační služba
počet klientů 20
počet klientů 20
0
Svaz tělesně
postižených v
České republice,
o.s.
počet klientů 570 počet klientů 570
0
TyfloCentrum
Brno, pracoviště
Znojmo
počet klientů 50,
kapacita:
ambulantní 8,
terénní 10.
0
počet klientů 50,
kapacita:
ambulantní 8,
terénní 10.
počet klientů 135,
kapacita:
ambulantní 15
klientů,
terénní 15 klientů.
§65 sociálně
aktivizační
služby pro
rodiny s dětmi
Diecézní
Rodinný sociální
charita Brno
Oblastní charita asistent
Znojmo
§67 sociálně
terapeutické
dílny
Diecézní
charita Brno
Chráněná dílna sv.
počet klientů 30
Oblastní charita Kláry Znojmo
Znojmo
počet klientů 30
0
§70 sociální
rehabilitace
Diecézní
Sociální
charita Brno
rehabilitace
Oblastní charita
Znojmo
Znojmo
počet klientů 12
0
0
počet klientů 12
zřízena
nová služba
Zdroj: Práce autora
Z uvedených údajů vyplývá, že u služeb docházelo jak ke zvyšování, tak ke
snižování kapacit. Důvodem nemusí být jen nezájem nebo nepotřebnost služby, ale značný
vliv na snižování kapacit především v pobytových zařízeních (domovy pro seniory, domov
pro osoby se zdravotním postižením, domov se zvláštním režimem) měly standardy kvality
poskytování služeb. Tyto standardy přesně definují, jak mají jednotlivá zařízení vypadat,
aby zde mohla být daná služba poskytována. Standard č. 13 uvádí, že „Poskytovatel
poskytuje pobytové nebo ambulantní sociální služby v takovém prostředí, které je důstojné
a odpovídá okruhu osob a jejich individuálně určeným potřebám.“36 V současné době
36
Ministerstvo práce a sociálních věcí, Standardy kvality sociálních služeb, [online].
43
dochází k transformaci pobytových zařízení, která vychází také z „Koncepce podpory
transformace sociálních služeb v jiné druhy sociálních služeb, poskytovaných v přirozené
komunitě uživatele a podporující sociální začlenění uživatele do společnosti.“37 Zmiňované
snižování kapacit v těchto zařízeních je tedy dáno jak přijatými standardy kvality,
tak procesem transformací, který v České republice probíhá.
Protože se stále více klade důraz na setrvání klienta v přirozeném prostředí a jeho
začleňování do společnosti, dochází k rozvoji terénních služeb, díky kterým může klient
setrvat ve své domácnosti co nejdéle. K těmto službám patří především pečovatelská
služba, kde došlo v daném období k navýšení o 1155 klientů. Pečovatelskou službu
na Znojemsku poskytují dvě organizace, kterými je Centrum sociálních služeb Znojmo,
p.o. a nezisková organizace Diecézní charita Brno – Oblastní charita Znojmo. Navýšení
potřeby pečovatelské služby bylo výstupem komunitního plánování sociálních služeb
Znojemska, kde jednou z priorit pracovní skupiny „Seniorů“ bylo navýšení pečovatelské
služby a to především ve spádové oblasti města Znojma, kde bylo pokrytí pečovatelskou
službou značně nedostačující. Pozitivním přínosem procesu plánování bylo v této oblasti
to, že zmíněné organizace spolu začaly prohlubovat spolupráci, kdy jedna se zaměřuje
spíše na okolní obce a druhá na město Znojmo. V případě, že jedna organizace danou
službu nemůže poskytnout, ať již z důvodu nedostačující kapacity či nedostatku personálu,
je klient odkázán na druhou organizaci.
Kapacity lze také definovat pomocí normativů potřebnosti sociálních služeb, které
byly zpracovány z výsledků výzkumů, jenž byly prováděny v České republice. Na základě
těchto
výzkumů
byly
zpracovány
doporučené
normativy,
které
vycházejí
z celorepublikového zastoupení a potřeb jednotlivých služeb. Potřebnou kapacitu služeb
sociální péče (počet míst) vypočtenou podle těchto republikových normativů lze pro město
Znojmo a jeho spádovou oblast ORP, kde v roce 2000 žilo celkem 89 890 obyvatel
stanovit následovně.
Tab. č. 6 : Výpočet potřebné kapacity služeb sociální péče podle počtu obyvatel
počet míst podle
normativů na
10 000 osob
(rok 2000)
Počet obyvatel celkem Znojmo + SO ORP
Vybavenost místy v zařízeních pro staré občany celkem
z
v domovech důchodců
toho: v domovech – penzionech pro důchodce
37
69,00
33,00
12,00
výpočet míst
podle normativů
pro SO ORP
Znojmo
89 890
620
297
108
Ministerstvo práce a sociálních věcí – Podpora transformace sociálních služeb [online].
44
v bytových jednotkách v DPS
Počet osob, kterým je poskytována pečovatelská služba
Počet osob v ÚSP
vybavenost místy v ÚSP pro zdravotně postižené dospělé
z
občany
toho:
vybavenost místy v ÚSP pro zdravotně postiženou mládež
24,00
90,00
22,5
216
809
202
9,50
85
13,00
117
Zdroj: Obce, města, regiony a sociální služby38
Normativy je obtížné srovnat s kapacitami poskytovaných služeb na stanoveném
území. Určují množství kapacit takových zařízení, která nejsou v zákoně o sociálních
službách definována, z čehož vyplývá, že nejsou považovány za sociální služby. Těmito
službami jsou myšleny bytové jednotky v domech s pečovatelskou službou a domy penzióny pro důchodce. V těchto zařízeních bydlí osoby, které jsou soběstačné
a pečovatelskou službu nemusejí ani využívat. Podle normativů by v této lokalitě mělo být
celkem 297 míst v domovech důchodců. V roce 2009 bylo u služby domovy pro seniory
evidováno celkem 185 lůžek. Dále zde v tomto roce bylo celkem 315 lůžek v domovech se
zvláštním režimem. Obě zařízení mají sice stejnou cílovou skupinu, ale s rozdílnou mírou
soběstačnosti. V tomto případě tedy nelze normativy srovnávat s potřebnými kapacitami
na určitém území. Potřeby zřizování jednotlivých služeb a zařízení na konkrétním místě
nevycházejí jen z čísel stanovených dle velikosti určitého území a předpokládaného
výskytu cílové skupiny, ale měly by také reflektovat otázku potřebnosti uživatelů,
potenciálních uživatelů sociálních služeb dané lokality.
Tab. č. 7: Výpočet potřebné vybavenosti místy v azylových zařízeních podle počtu
obyvatel
počet míst podle
normativů na 10 000
osob (rok 2000)
Počet obyvatel celkem Znojmo + SO ORP
Počet míst v azylových domech pro matky s dětmi
Počet míst v azylových domech pro bezdomovce
Počet míst v noclehárnách
4,50
5,00
5,00
výpočet míst podle
normativů pro SO
ORP Znojmo
89 890
41
45
45
Zdroj: Obce, města, regiony a sociální služby39
V publikaci jsou také koncipovány orientační ukazatele vybavenosti místy
v azylových zařízeních, tak jak je uvedeno v tabulce číslo 7. Dle normativů by v azylových
domech pro matky s dětmi mělo být celkem 41 míst. Na Znojemsku je jedno zařízení
tohoto typu, které v roce 2009 mělo kapacitu celkem 43 lůžek a v tomto roce poskytlo
38
39
Kol. autorů, Obce, města, regiony a sociální služby, s. 34
Kol. autorů, Obce, města, regiony a sociální služby, s. 35
45
ubytování 120 klientům. Ve srovnání s normativy bychom mohli říci, že je kapacita
na tomto území dostačující. Ale pokud srovnáme rok 2007, kdy toto zařízení mělo pouze
14 lůžek a rok 2009, kdy jich bylo o 29 více, je zřejmé, že potřeba takového zařízení je na
tomto území značná, a že lze do budoucna předpokládat potřebu dalšího navýšení kapacity
této služby. Dalšími ukazateli jsou místa v azylových domech pro bezdomovce
a v noclehárnách. Normativy udávají na každé zařízení 45 míst. Ve městě Znojmě je pouze
jedno zařízení azylový dům pro muže, které má kapacitu 24 lůžek a jedno zařízení
noclehárny pro muže o kapacitě 5 lůžek. Dle normativů je daná kapacita značně
nedostačující. V této situaci, lze brát normativy v úvahu, jelikož potřeba vyššího množství
míst pro danou cílovou skupinu u těchto služeb na Znojemsku přetrvává. Také
z komunitního plánování sociálních služeb, které se na Znojemsku realizuje, vyplynula
potřeba navýšení kapacity azylového domu pro muže. Ve schválené prioritě je uvedeno
navýšení kapacity přibližně o 25 lůžek.
V souvislosti s problematikou týkající se normativů lze říci, že je můžeme brát jen
jako jednu z pomůcek k určení potřebnosti jednotlivých služeb a jejich kapacit. V současné
době stanovené normativy, které jsou uvedené v knize nejsou aktuální a to z důvodu, že
neodpovídají zákonu o sociálních službách přijatého v roce 2006, kde jsou sociální služby
vymezeny odlišným způsobem. Při tvorbě komunitního plánu ve Znojmě pracovní skupiny
využívaly ke své práci normativy, ale jen jako vodítko a jeden z nástrojů pro stanovení
priorit a jim odpovídajících opatření.
Rozvoj sociálních služeb, jednotlivých druhů a jejich kapacit je přesněji a účelněji
zjišťováno právě díky komunitnímu plánování sociálních služeb, v jehož souvislosti
dochází k mapování stávající situace a zjišťování potřeb jak poskytovatelů, tak uživatelů
i potenciálních uživatelů sociálních služeb. Prostřednictvím KPSS ve Znojmě a spolupráci
zainteresovaných skupin obyvatel dochází k rozvoji nových sociálních služeb, které byly
zjištěny jako potřebné. Se vznikem nových sociálních služeb souvisí také jejich registrace
dle zákona o sociálních službách. V plánu rozvoje sociálních služeb regionu Znojmo jsou
všechny organizace poskytující sociální služby na Znojemsku, které byly v této kapitole
srovnávány, uvedeny. Při registraci konkrétní sociální služby, na Krajském úřadě
Jihomoravského kraje, mohly tyto organizace, doložit její potřebnost dokumentem
Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb v regionu Znojmo a splnit jednu podmínku
registrace sociálních služeb.
Závěrem lze říci, že hlavním přínosem plánování rozvoje sociálních služeb
ve vztahu k jednotlivým poskytovatelům, bylo jejich zapojení se do nové metody
46
plánování a navázání vzájemné spolupráce mezi sebou a zvýšení informovanosti
o existenci sociálních služeb na Znojemsku. Z porovnávání kapacit s normativy také
vyplynulo, že není adekvátní stanovovat potřebu vzniku nových služeb nebo rozšiřování
jejich kapacit v souvislosti s normativy, které jsou v této kapitole popsány, protože
neodpovídají současnému stavu v této oblasti.
47
5.
ZÁVĚR
Ve své bakalářské práci jsem se zabývala metodou komunitního plánování
sociálních služeb, kterou jsem uvedla na konkrétnímu projektu „Příprava a vytvoření
komunitního plánu sociálních služeb pro region Znojmo“.
Zaměřila jsem se především na proces komunitního plánování sociálních služeb,
který byl v regionu Znojmo realizován a na rozvoj sociálních služeb ve vztahu k tomuto
procesu. Během celého procesu dochází ke komunikaci mezi zadavateli, poskytovateli,
uživateli a veřejností. Zmínění účastníci procesu o sobě získávají bližší informace a mají
ucelenější přehled o nabízených službách na daném území. Všichni zúčastnění získali
informace, jak novou metodu v rozvoji sociálních služeb využít a zlepšit tak dané služby
dle potřeb konkrétního území.
V prvních částech jsem se zaměřila na vysvětlení metody komunitního plánování
a pojmů, které se k dané problematice vztahují. Věnovala jsem se popisu sociálních služeb
a jejich typologii podle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách.
V praktické části jsem přiblížila projekt, který na Znojemsku probíhal v letech
2005-2007. Výstupem, daného projektu bylo definování priorit a jim příslušných opatření
pro jednotlivé cílové skupiny. Výsledkem celého procesu a vyjednávání byl Komunitní
plán sociálních služeb pro region Znojmo na období 2007-2010, jehož cílem je udržet
stávající sociální služby a podporovat rozvoj nových služeb, které v něm jsou definovány
jako prioritní. V kapitole sociální služby Znojemska analyzuji poskytovatele sociálních
služeb a jimi nabízené sociální služby, dle zákona č. 108/2006, v roce 2007 a 2009. Je
zřejmé, že škála nabízených služeb je značně obsáhlá. Poskytovatelé sociálních služeb
nabízejí jak terénní, tak ambulantní služby. V roce 2009 došlo k navýšení o 3 typy
sociálních služeb a to v oblasti sociální prevence. Všechny tři služby vyšly v komunitním
plánování, které na Znojemsku probíhalo jako prioritní. Lze tedy konstatovat, že směr
vývoje sociálních služeb tohoto území vychází ze zpracovaného komunitního plánu. V této
části jsem se snažila také porovnat kapacity vybraných služeb s normativy, které jsou
definovány na základě celorepublikových výzkumů. Dané normativy, které jsou z roku
1997 již neodpovídají dnešním potřebám, vztahují se na služby, které dnes nejsou
definovány jako sociální služby. Došlo ke změně v pojmosloví, k cílovým skupinám
a k charakteristice jednotlivých druhů služeb, které vychází z nově přijatého zákona
o sociálních službách. Z porovnání skutečných čísel s normativy vyplývá, že normativy
48
jsou jen orientačním materiálem, který lze využít pouze v některých případech a jen
s určitou reservou.
Dnes již není zapotřebí stanovovat kapacity zařízení podle normativů. Díky metodě
komunitního plánování, která využívá mnoho zdrojů k definování potřebnosti sociálních
služeb lze konkrétní služby stanovit tak, aby nevznikaly nahodile, ale odpovídaly potřebám
místní komunity, která na daném území žije.
Pro poskytovatele sociálních služeb, jenž se do procesu zapojili a jsou v plánu
rozvoje sociálních služeb Znojemska uvedeny, měla tato spolupráce kladný přínos
především ve snazší registraci jimi poskytovaných sociálních služeb na Krajském úřadě
Jihomoravského kraje.
Z vlastní zkušenosti vidím, že pro zapojené subjekty do plánování, již komunitní
plánování není jen neurčitým výrazem, ale je konkrétním pojmem a prostředkem, který
mají spojený s informacemi o potřebách jejich klientů, potenciálních uživatelů sociálních
služeb, a který jim zajistí získat finanční prostředky jak ze státního rozpočtu, tak
z ostatních zdrojů, které lze k financování sociálních služeb využít.
Do budoucna považuji jako potřebné neustále prohlubovat a podporovat vzájemnou
spolupráci poskytovatelů sociálních služeb, aby se služby rozvíjely v souvislosti a podle
aktuální potřeby, která bude na daném území zjištěna. Organizace je také důležité
motivovat, aby se do procesu plánování zapojovaly dobrovolně a viděly v této metodě
přínos, který jim zajistí nejen potřebnou registraci sociálních služeb, finanční prostředky,
ale také znalost potřeb svých klientů, kteří jsou při poskytování sociálních služeb
nejdůležitějším subjektem.
Při psaní jsem vycházela především ze svých zkušeností získaných při práci
na projektu v Centru sociálních služeb Znojmo, p.o. a z komunikace s jednotlivými
poskytovateli sociálních služeb, zadavateli, uživateli, a také s veřejností.
49
6.
POUŽITÉ ZDROJE
BAJER, P. Editorial. Sociální práce, 2009, roč. 2009, č. 1, s. 1-2. ISSN 1213-6204.
BAUMRUKOVÁ, P. Obce, města, regiony a sociální služby,1. vyd. Praha:
Socioklub, 1997. 271 s. ISBN 80-902260-1-9.
KOL. AUTORŮ. Průvodce procesem komunitního plánování sociálních služeb.
1. vyd. Praha: MPSV, 2004. 60 s. ISBN 80-86878-03-1.
KRÁLOVÁ, J., RÁŽOVÁ, E. Sociální služby a příspěvek na péči 2009/2010,
3. vyd. Ostrava: Anag, 2009. 423 s. ISBN 978-80-7263-559-7.
MATEROVÁ, J. Komunitní plánování sociálních služeb – metodika. Praha: Agora
Central Europe – společnost pro demokracii a kulturu, 2004. 36 s.
MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce. 1. vyd. Praha: Portál, 2003. 288 s. ISBN
80-7178-549-0.
PRŮŠA, L. Ekonomie sociálních služeb, 2. vyd. Praha: Aspi, 2007. 180 s. ISBN
978-80-7357-255-6.
ROCKOVÁ, L. Komunitní plán rozvoje sociálních služeb pro region Znojmo
na období let 2007-2010, 1. výtisk. 2005, s. 131
ROCKOVÁ, L. Komunitním plán sociálních služeb pro region Znojmo na období
let 2007-2010, dodatková část č.1, září-prosinec 2007, výtisk. 2007, s. 59
SKŘÍČKOVÁ, Z. et. al. Metodiky pro plánován sociálních služeb. 1. vyd. Praha:
Centrum pro komunitní práci, 2007. 112 s. ISBN 978-80-86902-44-9.
VASKOVÁ, V., ŽEŽULA, O. Komunitní plánování - věc veřejná: jak zjistit co lidé
opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? 1. vyd. Praha: MPSV, 2002. 15 s. ISBN
80-86552-30-6.
ZATLOUKAL, L. Plánování rozvoje sociálních služeb metodou komunitního
plánování, 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. 255 s. ISBN
978-80-244-2128-5.
Seznam dalších zdrojů
Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji na období 20092011, 3. vyd. Brno, 2009, 239 s.
2006/108 Sb. Zákon o sociálních službách [online]. [cit. 2010-03-05]. Dostupné
z: <http://www.atre.cz/zakony/page0048.htm>.
50
KRBCOVÁ MAŠÍNOVÁ, L. et. al. Deset kroků procesem komunitního plánování
– krok 1: Metodický sešit 1 Deset základních kroků v
procesu komunitního
plánování a příprava prostředí pro pořízení komunitního plánu [online]. Centrum
komunitní práce Ústí nad Labem. [cit. 2010-03-03]. Dostupné z:
http://www.komunitniplanovani.com/dokumenty/metodika 1.pdf>.
KRBCOVÁ MAŠÍNOVÁ, L. et. al. Uživatelé - Komunitní plánování - web
o komunitním plánování [online]. [cit. 2010-03-03]. Dostupné z:
<http://www.komunitniplanovani.com/kp-uzivatele_4>.
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, Podpora transformace
sociálních služeb [online]. [cit. 2010-03-03]. Dostupné z:
<http://www.mpsv.cz/cs/7058>.
Ministerstvo práce a sociálních věcí, Standardy kvality sociálních služeb, [online].
[cit. 2010-19-03]. Dostupné z: <http://www.mpsv.cz/cs/5963>.
51
TABULKY
Graf č.1: Organizační struktura KPSS regionu Znojmo
Obrázek č.1: Triáda komunitního plánování
Tabulka č. 1: Fáze komunitního plánování
Tabulka č. 2: Jednotlivé fáze a kroky komunitním plánováním
Tabulka č. 3: Poskytovatelé sociálních služeb Znojemska v roce 2007
Tabulka č. 4: Poskytovatelé sociálních služeb Znojemska v roce 2009
Tabulka č. 5: Srovnání kapacit sociálních služeb v roce 2007 a 2009
Tabulka č. 6 : Výpočet potřebné kapacity služeb sociální péče podle počtu obyvatel
Tabulka č. 7: Výpočet potřebné vybavenosti místy v azylových zařízeních podle
počtu obyvatel
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1: Priority a opatření Komunitního plánu sociálních služeb pro region
Znojmo na období let 2007-2010
Příloha č. 2: Poskytované sociální služby v Jihomoravském kraji
Příloha č. 3: Počet zaregistrovaných zařízení sociálních služeb v Jihomoravském
kraji
52
Příloha č. 1: Priority a opatření Komunitního plánu sociálních
služeb pro region Znojmo na období let 2007-2010
Společné priority pro všechny slupiny
Zajištění systému plánování a hodnocení sociálních služeb
v regionu Znojmo
Cílem priority je především zajištění kvalitního života obyvatel v této
oblasti. K tomu je potřeba neustálého mapování služeb, potřeb a
názorů obyvatel dané oblasti.
Zdůvodnění
Aby byl systém SS co nejlepší, vyhovující potřebám obyvatel,
priority
poskytovatelům i zadavateli, je nutné se o tuto oblast neustále zajímat
a vnímat názory a potřeby všech.
Pokračování plánování rozvoje SS metodou komunitního
Opatření 1.1.
plánování
Plánování formou KPSS na Znojemsku probíhá již od roku 2004,
které zajišťuje Centrum sociálních služeb Znojmo, p.o.. Organizace
byla vedením města Znojma pověřena realizací KPSS.
V současné době je dokument KPSS zpracován na období let 20072010. V dokumentu jsou obsaženy priority, které vzešly ze šetření.
Dané priority již však nejsou rozpracovány do projektových záměrů a
Popis opatření
není zde finanční analýza jednotlivých opatření.
a zdůvodnění
Navazující práci v rámci KPSS budou tyto priority rozpracovány
spoluprací s pracovními skupinami a ostatními subjekty.
Cílem je vytvořit takové projektové záměry, které budou moci být
realizovatelné.
Druhým cílem je udržení procesu plánování SS, monitorování výstupů
a navazující spolupráce s novými obcemi, organizacemi apod.
Zkvalitnění poskytování sociálních služeb
Zvýšení dostupnosti sociálních služeb
Zapojení obyvatel do procesu plánování
Dopad na
Vzájemná komunikace se zadavateli, poskytovali a obyvateli
cílovou
Znojemska
skupinu
Zájem o problémy svého okolí
Zvýšení informovanosti o sociálních službách
Zajištění financování procesu
Schůzky organizační skupiny a pracovních skupin
Vypracování projektových záměrů
Schůzky s poskytovateli sociálních služeb, obcemi, politickými
reprezentanty
Aktivity
Revize, aktualizace, doplnění výzkumů, adresáře poskytovatelů SS
Vytvoření monitorovacího plánu 1.KPSS
Průběžné monitorování 1.KPSS
Vypracování projektu na získání dotací z fondů EU na KPSS
Do 12/2007 - vypracování projektových záměrů priorit v KPSS
Časový
harmonogram
Priorita 1.
harmonogram
Realizátoři a
partneři
Předpokládan
ý počet klientů
Zdroje
lidské /
materiální /
prostorové
Předpokládan
é finanční
náklady
Do 12/2007 - projednání v RM,ZM
Leden 2008 - vytvoření monitorovacího týmu
Do 03/2008 - vytvoření monitorovacího plánu
Od 04/2008 - 09/2010 monitoring
Do 05/2008 - získání dotací na KPSS
09 2007-12/2010 - práce na KPSS dle plánu práce
Centrum sociálních služeb Znojmo,p.o.,
MěÚ Znojmo,
Diecézní charita - oblastní charita Znojmo
Svaz tělesně postižených
Vranov nad Dyjí
Obce ve SO města Znojma
Veřejnost, uživatelé SS, poskytovatelé SS, zadavatelé v regionu
Znojmo
Lidské: koordinátorka KPSS, pracovníci OCHZ, STP, pracovní
skupiny, organizační skupina + dobrovolníci
Materiální: kancelář koordinátorky KPSS
Prostorové: kancelář koordinátorky KPSS
Mzdové náklady: 1.1.2008-31.12.2010
1 pracovník - plný úvazek – roční mzdové náklady /vč.odvodů Kč
231.000,-/rok/
3 pracovníci - dohoda o provedení práce -1pracovník 10hod./měs.
- celkem mzdové náklady Kč 87.000,--/rok
5 vedoucích pracovních skupin(dohoda o provedení práce-1vedoucí2hod./měs.)
- celkem mzdové náklady Kč 30.000,--/rok
Supervize:2x 2.500,- = 5000,-Kč/rok
Provozní:
Telefonní linky (vč.internetu) Kč 4.000,-/měsíc (od.1.1.2008) rok
2009, 2010 - +20%
Paušál na mob. telefon Kč 1.000,- /měsíc (od.1.1.2008)
Nájem kanceláře+energie: Kč 3.000,-/měsíc (od.1.1.2008) rok 2009,
2010 - +20%
Ostatní náklady: 2008: Kč 150.000,-- 2009: Kč 180.000,-2010: Kč 200.000,-Celkové náklady
2008
2009
předpoklad 2010
Celkem:
Předpokládan
é zdroje
financování
599.000,650.000,680.000,1,929.000,-
Z toho předpoklad pomoci Města
Znojma
89.850,98.000,102.000,289.850,-
MěÚ Znojmo - 15%
CSS prostřednictvím ROP EU - 85%
KÚ JMK
2008
2009
2010
Město Znojmo ČR, KÚ JMK
89.850,-
98.000,-
102.000,-
Fondy EU - 85%
celkem
509.150,599.000,-
552.000,650.000,-
578.000,680.000,-
Kritéria
hodnocení
Rizika
realizace
opatření
Priorita 2.
Zdůvodnění
priority
Opatření
2.1.
Popis
opatření a
zdůvodnění
Dopad na
cílovou
skupinu
Zapojení veřejnosti, obcí , poskytovatelů, politické reprezentace
Realizace priorit a opatření
Vlastní monitoring
Vydání adresáře poskytovatelů SS
Výstupy z RM,ZM
Neposkytnutí financí od MěÚ Znojmo, KÚ JMK
Neúspěch ve výzvě ROP
Malá účast spolupracovníků
Nezájem obcí a politické reprezentace
Zvýšení informovanosti o službách a zajištění odborného
poradenství
Cílem priority je především zabezpečení potřebného informování a
poradenství osobám, které se ocitly v nepříznivé situaci nebo potřebují
poradit s problémy, které jsou součástí běžného života.
Zřízení občanské poradny
Ve Znojmě ani v jeho spádové oblasti nenajdeme místo, kde by občan
získal komplexní informace o sociálních službách, o jednotlivých
poskytovatelích, organizacích, sdruženích, institucích, navazujících
službách apod.
Chybí zde také odborné právní poradenství, které by lidem i sociálně
slabším, pomohlo zorientovat se ve svých právech a možnostech.
Ve všech pracovních skupinách, které v procesu KPSS mapovaly
potřeby uživatelů sociálních služeb, v analýze potřeb uživatelů - Very
Vision a v dotazníkovém šetřením pro širokou veřejnost, vyplynula
potřeba informovanosti občanů o daných službách. A to tak, aby veškeré
informace z celého spektra sociálních služeb s odkazem na navazující
služby, právní poradenství apod., byly soustředěny do jednoho místa informačního centra.
Realizací poradny dojde ke zprůhlednění a zpřehlednění veškerých
nabídek sociálních služeb, navazujících organizací a institucí v regionu
Znojmo pro občany, kteří hledají služby, pro laickou i odbornou
veřejnost.
Poradna vznikne při Centru sociálních služeb Znojmo, p.o.
Bude poskytována bezplatná, nezávislá, důvěrná a nestranná pomoc,
praktické, věcné a správné informace o tom, jaká má klient práva a
povinnosti. K nabídce patří také poskytnutí kontaktů na pomáhající
organizace, doprovázení či pomoc při vyjednávání, pomoc při řešení
sporu formou mediace.
Poradna pomůže hledat řešení v oblasti - bydlení, rodinných a
mezilidských vztazích, sociálních dávek a pomoci, pracovněprávních
vztazích, majetkoprávních vztazích, systému právní ochrany, ochrany
spotřebitele, správního řízení a jednání na úřadech.
získání potřebných informací
znalost svých práv a povinností
orientace v tom, na co má daný klient nárok
znalost na koho se obrátit
pomoc v těžké situaci
Aktivity
Časový
harmonogra
m
Realizátoři a
partneři
Předpokláda
ný počet
klientů
Zdroje
lidské /
materiální /
prostorové
rychlejší a efektivnější řešení problémů - prostřednictvím nabídek
vhodného poskytovatele
dostupnost také pro sociálně slabé občany z důvodu bezplatnosti
poradenství
Získání potřebných informací o zavedení služeb OP
Získání spolupracovníků - právník, dobrovolníci
Získání prostor pro zřízení poradny - materiální vybavení
(PC+připojení,tel, nábytek)
Registrace nově vzniklé služby - odborné poradenství
Zajištění personální (1-2 osoby) - právní, sociálně právní vzdělání +
praxe
Zajištění spolupráce s KPSS - databáze poskytovatelů SS
Tisk brožur - informace o nových službách poradny, kontakty
2008 - příprava žádosti o dotaci, hledání informací z oblasti OP
2008 - vytvoření seznamu služeb, které se budou poskytovat
2008 (3/4 čtvrtletí) - hledání prostor
2009 (1.čtvrtletí) - výběrové řízení na personál, propagace
2009 (2/3 čtvrtletí) - registrace služby
2009 (4.čtvrtletí) - vybavení prostor
2010 (leden) - plný provoz
01/2011 - závěrečná zpráva za rok 2010
2007 - 2010 hledání možností získání finančních prostředků
MěÚ Znojmo, CSS Znojmo, sponzoři
2010 - 1800 klientů
Lidské: psycholožka poradny pro rodinu a mezilidské vztahy+ sociální
pracovnice - práce na projektu
Prostorové: kancelář Poradny pro rodinu a mezilidské vztahy (Jarošova
26)
Finanční: převážně zajištěno z dotací MPSV
Celkové náklady
2008
2009
předpoklad 2010
Celkem
Předpokláda
né finanční
náklady
Předpokláda
né zdroje
220.000,- Kč
381.000,-Kč
948.750,- Kč
1,549.750,- Kč
Z toho předpoklad pomoci Města
Znojma
204.000,- Kč
215.000,- Kč
252.000,-Kč
671.000,- Kč
Mzdové náklady: roční náklady na personál v roce 2010
Psycholožka = 366 000,- Kč/rok
Sociální pracovnice = 225 000,- Kč/rok
1* právník - dohoda o provedení práce - 12 hod./měsíc(9600,Kč/1právník/měsíc) - rok 2010 celkem = 115.200,-Kč
Celkem za rok 2010 pro 3 pracovníky = 706.200,- Kč
Provozní náklady (2008-2010) = 693.550,- Kč
Materiální náklady(rok 2009): jednorázové náklady na vybavení
poradny: (3*PC+příslušenství), nábytek, kancelářské potřeby =
150.000,- Kč
Náklady na opatření celkem (rok 2008-2009) = 1,549.750,- Kč
MěÚ Znojmo, EU, JMK, MPSV, sponzorské dary
né zdroje
financování
Kritéria
hodnocení
Rizika
realizace
opatření
-seznam služeb, které se budou poskytovat
- získání vhodných prostor
- personální zajištění
- registrace služby
- počet klientů za rok
- zpětná vazba od klientů
- závěrečná zpráva za rok 2010
Nezískání finančních prostředků zřízení služby
Nezájem klientů o pomoc
Nezískání právního pracovníka
Pracovní skupina „Senioři“
Priorita 1.
Podpora setrvání seniorů v přirozeném prostředí
Zdůvodnění
priority
Priorita se opírá o zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách,
standardy kvality sociálních služeb a koncepci transformace
pobytových sociálních služeb poskytovaných v přirozeném prostředí
uživatele a podporující sociální začlenění uživatele do společnosti.
Hlavním cílem priority je zabezpečit setrvání seniorů v přirozeném
prostředí.
Tohoto cíle bude dosaženo rozvojem terénních a ambulantních
sociálních služeb nejen ve městě Znojmě, ale také ve spádové oblasti
Znojma.
Podpora rozšiřování terénních a ambulantních služeb by měla přispět
k uvolňování kapacity pobytových služeb pro ty nejpotřebnější.
Opatření 1.1.
Zvýšení dostupnosti pečovatelské služby ve SO města Znojma
Popis opatření
a zdůvodnění
Pečovatelskou službu ve městě Znojmě zajišťuje Centrum sociálních
služeb Znojmo,p.o. a Oblastní charita Znojmo.
Pečovatelská služba ve spádových obcích je hůře zajišťována.
Hlavním důvodem je rozlehlost spádové oblasti města Znojma a tím
ztížená doprava pracovnic do daných lokalit.
Daného cíle bude dosaženo navýšením pečovatelské služby v průměru
o dva celé pracovní úvazky u Centra sociálních služeb Znojmo,p.o..
Poměrnou částí budou navýšeny také provozní finanční prostředky.
Aby bylo možné službu zajistit ve spádové oblasti, budou přijati
kvalifikovaní pracovníci, kteří mají řidičský průkaz a potvrzení o
odborné způsobilosti řidičů, dle §103 zákoníku práce č.262/2006Sb. a
tito budou zajišťovat službu ve spádových obcích města Znojma.
Dalším předpokladem pro poskytování pečovatelské služby ve
spádové oblasti je nákup jednoho motorového vozidla, kterým budou
pracovníci ke klientům dojíždět.
Pro zajištění této služby v obcích, bude navázána spolupráce
s obecními úřady a bude s nimi sepsána smlouva o zajištění
pečovatelské služby dle § 94, zákona 108/2006Sb.
V případě potřeby většího počtu pracovnic budou osloveni další
Dopad na
cílovou
skupinu
Aktivity
Časový
harmonogram
Realizátoři a
partneři
Předpokládan
ý počet klientů
Zdroje
lidské/
materiální/
prostorové
poskytovatelé sociálních služeb, jenž v regionu pečovatelskou službu
poskytují.
uspokojení většího počtu zájemců o službu
zvýšení kvality služeb pečovatelské služby
uspokojení poptávky uživatelů o poskytování služby ve spádových
obcích
příprava organizace na rozšíření služby (jednání, tvorba rozpočtu)
uzavření smluv s obcemi, kde se bude služba poskytovat
nákup motorového vozidla a potřebného vybavení pro poskytování
terénní služby
příjem nových kvalifikovaných pracovníků a jejich zaškolení
cílená propagace v daných obcích
příprava organizačního plánu, předpisů
poskytování pečovatelské služby klientům
monitorování projektu
2007/2008 – přípravná fáze
2008 - oslovení obecních úřadů - sepsání smluv s obecními
úřady
žádost o dotaci
nákup motorového vozidla, nákup vybavení
11/2008 - příjem pracovníků, zaškolení
2009 - provoz služby
2010 - závěrečné vyhodnocení
Centrum sociálních služeb Znojmo,p.o.
Město Znojmo
Obce ve spádové oblasti Znojma
20 – 50 klientů
Pracovníci a materiální vybavení Centra sociálních služeb
Znojmo,p.o.
Pracovníci a materiální vybavení Oblastní charity Znojmo
„know-how“ organizací v oblasti poskytování pečovatelské služby
Mzdové náklady/2 pracovnice/11-12/2008 - 66.000,-Kč
Mzdové náklady/2 pracovnice = 400.000,- Kč/rok
Nákup motorového vozidla = 250.000,- Kč
Náklady na provoz = 70.000,- Kč
Finanční
náklady
Předpokládan
é zdroje
financování
Kritéria
hodnocení
Celkové náklady
2008
316.000,- Kč
2009
470.000,- Kč
předpoklad 2010
500.000,- Kč
platby klientů = 30%
obecní úřady příslušných obcí = 20%
dotace Jihomoravského kraje, MPSV = 50%
Počet uzavřených smluv s obcemi
Počet klientů
Počet návštěv u uživatele v jednotlivých obcích/pečovatel/měsíc
Náklady (provozní osobní)
Počet neuspokojených žadatelů o službu
Rizika
realizace
opatření
Nezájem obecních úřadu o poskytování pečovatelské služby
v jejich obci
Nedostatek finančních prostředků
Nedostatek kvalifikovaných pracovníků
Špatná organizace personálu
Priorita 1.a.
Podpora setrvání seniorů v přirozeném prostředí Vranov nad Dyjí
Zdůvodnění
priority
Opatření
1.1.a.
S přibývajícím počtem seniorů vyššího věku roste nutnost terénní i
ambulantní pečovatelské služby ve Vranově nad Dyjí a okolí.
Dostupnost pečovatelské služby ve Vranově nad Dyjí
Dostupnost peč. služby také ve Vranově nad Dyjí, kde je přes 170
důchodců, z toho 37 ve věku 80 – 97 roků.
Ke standardnímu zajištění služby ve Vranově nad Dyjí zajistit 2
Popis opatření
pracovníky, kteří budou řádně proškoleni a současně budou vlastnit
a zdůvodnění
řidičský průkaz. Spolupráce s Centrem sociálních služeb Znojmo, p.o. a
ÚM Vranov n/Dyjí sepsáním smlouvy o zajištění sociálních služeb,
dle §94, zákona 108/ 2006 Sb.
Uspokojení poptávky uživatelů o poskytování služby ve Vranově nad
Dopad na
Dyjí
cílovou
Zlepšení zdravotního stavu, zajištění pokojného stáří
skupinu
Přijetí a proškolení dobrovolných pracovníků v soc. službách /ÚP/
Nákup motorového vozidla
Aktivity
Uzavření smlouvy mezi ÚM a CSS, propagace projektu
2007 – přípravná fáze
2008 – proškolení pracovníků, nákup materiálu, uzavření smlouvy,
Časový
harmonogram žádost o dotace
2009 – zahájení poskytování sociální služby
Centrum sociálních služeb Znojmo, p.o.
Realizátoři a ÚM Vranov nad Dyjí
Oblastní charita Znojmo
partneři
Městský úřad Znojmo
Předpokládan
20 - 30
ý počet
klientů
Zdroje lidské Vyškolení pracovníci, materiální vybavení ve spolupráci s CSS,
Charitou
/materiální/
Prostory v místní knihovně /po provedení rekonstrukce/
prostorové
Předpokládan
Viz priorita 1. - opatření 1.1.
é finanční
náklady
Předpokládan Klient = 30 %
ÚM Vranov n/Dyjí = 20 %
é zdroje
dotace Jm. kraje, MPSV = 50 %
financování
Počet klientů využívajících těchto služeb
Kritéria
Počet návštěv u klienta za období kalendářního měsíce
hodnocení
Zpětné vazby od klientů
Rizika
realizace
opatření
Nedostatek finančních prostředků, možné zneužití příspěvku na péči
opatrovníkem nebo rodinnými příslušníky, nedostatek kvalifikovaných
pracovníků
Nezájem Městyse Vranov nad Dyjí o uzavření smlouvy s CSS Znojmo,
o poskytování sociálních služeb
Opatření 1.2.
Vznik sociálně aktivizační služby pro seniory
V současné době probíhá aktivizace seniorů v rámci činnosti Klubu
seniorů. V rámci Klubu seniorů jsou za přispění Města Znojma a
samotných seniorů organizovány poznávací zájezdy, divadla v místě
bydliště a kraje, taneční zábavy, pravidelné cvičení, přednášky, stolní
hry, práce na počítači, bohoslužby, vyjížďky na koních a mnoho
dalších aktivit.
Senioři se sami aktivizují v rámci těchto akcí, ale i přesto tyto aktivity
nenahradí odbornou aktivizaci seniorů za přispění odborné pracovnice.
Zákon č.108/2006 Sb. umožňuje zřízení sociálně aktivizační služby pro
seniory a osoby se zdravotním postižením dle § 66 tohoto zákona.
Dle §72 zákona č.108/2006 Sb. jsou sociálně aktivizační služby
poskytovány bez úhrady. Je mnoho seniorů, kteří si z finančních
důvodů placené kurzy, výlety a jiné aktivizace pro ně určené nemohou
dovolit. Poptávka po aktivizačních a mimo jiné také neplacených
službách byla zmapována také při šetření mezi seniory, které bylo
v rámci komunitního plánování uskutečněno.
Popis opatření
Sociálně aktivizační služba pro seniory a osoby se zdravotním
a zdůvodnění
postižením nabídne těmto osobám, zprostředkování kontaktu se
společenským prostředím, a to prostřednictvím zájmových,
vzdělávacích a volnočasových aktivit. Klient bude moci v rámci této
služby využití volný času formou společenských her, rehabilitačního
cvičení v zájmu uchování soběstačnosti. Umožněno bude vybrat si druh
právě nabízené volnočasové, zájmové nebo vzdělávací aktivity. Klient
se zapojí dle jeho možností a schopností do výchovné, vzdělávací a
aktivizační činnosti.
Součástí této služby bude poskytování sociálně terapeutických činností,
které vedou k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a
dovedností, jež podporují sociální začleňování osob. V případě zájmu
klienta bude nabízena pomoc při uplatňování práv a oprávněných
zájmů při obstarávání osobních záležitostí.
Protože potřeba této služby vzešla z komunitního plánování sociálních
služeb bude podpořena také Městem Znojmem.
Zřízení služby zajistí Centrum sociálních služeb Znojmo,p.o.
Schopnost zvládat alespoň část úkonů povede ke zlepšování
Dopad na
psychického stavu cílové skupiny.
cílovou
Sociální začlenění osob do společnosti
skupinu
registrace služby
oslovení sociální pracovnice
přijetí sociální pracovnice
Aktivity
zapojení 2 pečovatelek
vytvoření plánu práce, harmonogramu aktivit a metodiky práce s
klienty
propagace
poskytování služby od 9:00-16:00
monitoring, hodnocení, zpětné vazby od klientů
září 2007 - registrace služby
do prosince 2007 - oslovení sociální pracovnice, výběr 2 pečovatelek
leden 2008 - vytvoření plánu práce
- přijetí sociální pracovnice
- zapojení 2 pečovatelek
- propagace
od 1.1.2008 - poskytování služby - po-pá: 9:00-16:00
Časový
červen 2008, 2009, 2010 - zpětná vazba od klientů
harmonogram
prosinec 2008, 2009, 2010 - zpětná vazba od klientů
- roční vyhodnocení
rok 2008, 2009, 2010 - průběžný monitoring - 4 x za rok
prosinec 2008 - vytvoření plánu práce a aktivit na rok 2009
prosinec 2009 - vytvoření plánu práce a aktivit na rok 2010
prosinec 2010 - vytvoření plánu práce a aktivit na rok 2011
leden 2011 - závěrečné vyhodnocení poskytování služby za 3 roky
Centrum sociálních služeb Znojmo,p.o.
Realizátoři a
Městský úřad Znojmo
partneři
Svaz tělesně postižených, Kluby seniorů
Předpokláda
Senioři a osoby zdravotně postižené z DPS a z okolí (min. 500 lidí)
ný počet
klientů
Prostorové: místnost klubu seniorů v DPS Vančurova 17, Znojmo,
sociální zařízení
Zdroje
místnost s internetem.
lidské /
Materiální: nábytek, stoly, židle, televizor
materiální /
cvičební pomůcky - např. rotoped, overbalový míč….
prostorové
Lidské: 2 pečovatelky Centra sociálních služeb Znojmo,p.o.
Provozní náklady na rok 2008 = 90.000,- Kč
Osobní náklady na rok 2008 = 260.000,- Kč
Celkem
náklady na rok 2008 = 350.000,- Kč
Předpokládan
Z toho předpoklad pomoci
é finanční
Celkové náklady
Města Znojma
náklady
2008
2009
předpoklad 2010
Předpokláda
né zdroje
financování
Kritéria
hodnocení
Rizika
realizace
opatření
350.000,- Kč
380.000,-Kč
410.000,-Kč
200.000,- Kč
230.000,-Kč
260.000,- Kč
Město Znojmo(=příspěvek zřizovatele) = 200.000,- Kč
Dotace od MPSV - na poskytování sociálních služeb - 150.000,- Kč
Počet pořádaných akcí
Počet zúčastněných
Zpětná vazba od klientů
Nezájem seniorů o službu
Nezískání finančních prostředků
Nezískání podpory zřizovatele v dalším období
Priorita 2.
Zvýšení kapacity služeb a zařízení pro seniory
Zdůvodnění
priority
Hlavním cílem priority je reagovat na demografické prognózy a
statistiky, které předpokládají v následujících letech značný nárůst osob
seniorského věku. Předcházet problémům s nedostačujícími kapacitami
v zařízeních apod.
Opatření
2.1.
Výstavba DS ve Znojmě
Popis
opatření a
zdůvodnění
Dopad na
cílovou
skupinu
– zaměření na klienty zčásti nebo zcela nesoběstačné, vyžadující trvalou
péči
- vyřešení dlouhodobého nedostatku míst v pobytovém zařízení pro
seniory /počet neuspokojených žadatelů o umístění do DS je k datu
8.10.2007 – 103/
- vybudování kuchyňského provozu, prádelny, stacionáře pro seniory
- zavedení nepřetržité služby s poskytnutím ošetřovatelské a zdravotní
péče, zajištění celodenního stravování, všech služeb spojených s
bydlením a dalších činností vyplývajících ze zákona o sociálních
službách
- zvýšení kvality života seniorů, kteří potřebují pomoc
- uspokojení většího počtu nejpotřebnějších žadatelů
- zvýšení kvality poskytovaných služeb a jejich rozšíření
- dosažení vyššího stupně humanizace pobytového zařízení
- zajištění důstojných podmínek života obyvatel v domově pro seniory a
dožití v prostředí blízkém domovu
Aktivity
- dokončení stavebního projektu
- podání žádosti o dotace na výstavbu
- výběrové řízení na dodavatele
- výstavba
- nákup a instalace vybavení, materiálů apod.
- zřízení nových pracovních míst
- příjem a zaškolení nových pracovníků
- registrace služby
- poskytování rozšířených služeb uživatelům
- příjem žadatelů
Časový
harmonogra
m
– říjen 2007 - projekt
- 3. čtvrtletí 2008- realizace výstavby
– 2010- předpokládané dokončení výstavby
Realizátoři a
partneři
- Město Znojmo
- Jihomoravský krajský úřad Brno
- MPSV ČR
Předpokláda
ný počet
klientů
Zdroje
lidské /
materiální /
prostorové
- kapacita domova pro seniory - 88 lůžek
- kapacita kuchyňského provozu 500 obědů
- personální zdroje příspěvkové organizace Centra sociálních služeb
Znojmo,p.o.
- know-how organizace, zřizovatele
Finanční
náklady
Předpokláda
né zdroje
financování
Kritéria
hodnocení
- celkové náklady na stavbu DS = 129,000.743,- Kč
- zřízení nových pracovních míst: 8 zdravotních sester, 14 pečovatelek,
4-úklidové práce, kuchyň – 5 stávajících pracovníků + 5 nově
přijatých /3 vyučené a 2 pomocné síly/
- provozní náklady
/uvedeny orientačně-vycházelo se z provozních nákladů DS U Lesíka
s kapacitou 85 lůžek/
- personální – zdrav. personál, pečovatelky,uklízečky
- úhrady od klientů + příspěvky na péči
- platby zdravotních pojišťoven
- dotace města Znojma
- dotace ze státního rozpočtu
- dotace prostřednictvím evropského fondu
- sponzoři
- kolaudace stavby
- vybavení objektu a uvedení v provoz
- vytvoření lůžek a jejich maximální využití, poskytování rozšířených
služeb
- půlroční vyhodnocení průběhu
- zpětná vazba o klientů
- zpětná vazba od zaměstnanců
Rizika
realizace
opatření
- nezískání dotace
- nedostatek financí
- zpoždění stavebních prací
- nedostatek kvalifikovaných pracovníků
Priorita 2.
Zvýšení kapacity služeb a zařízení pro seniory
Zdůvodnění
priority
Hlavním cílem priority je reagovat na demografické prognózy a
statistiky, které předpokládají v následujících značný nárůst osob
seniorského věku. Předcházet problémům s nedostačujícími kapacitami
v zařízeních apod.
Opatření 2.2.
Navýšení kapacity dietní kuchyně pro seniory ve Znojmě
Popis
opatření a
zdůvodnění
Neustále se zvyšuje zájem o stravování v dietní jídelně pro seniory.
Stávající stav ve vybavení zařízení kuchyně neumožňuje vyhovět
zvyšujícím se požadavkům.
Cílem modernizace stávající dietní kuchyně je zvýšení její kapacity.
Stávající kapacita kuchyně je 500 jídel. V současné době se vaří 580600 obědů denně.Navařit tento počet obědů při současném vybavení
kuchyně je organizačně značně náročné. Při tak nízké vybavenosti není
možné již kapacitu kuchyně navyšovat. U stávajícího zařízení je značná
opotřebovanost, u některých končí jejich životnost. Výměna stávajícího
zařízení a strojního vybavení za výkonnější umožní zvýšení kapacity.
Je nutné zajistit pracovníky pro rozšíření víkendového provozu.
Dopad na
cílovou
skupinu
Aktivity
Časový
harmonogra
m
Realizátoři a
partneři
Předpokláda
ný počet
klientů
Zdroje
lidské /
materiální /
prostorové
Finanční
náklady
Předpokláda
né zdroje
financování
Uspokojení požadavků na stravu včetně diet
Zkrácení doby rozvozu
Zlepšení organizačních postupů při výrobě stravy a tím zvýšení
kvality připravovaných jídel
Vytvoření harmonogramu modernizace kuchyně
Rozšíření skladových prostorů
Zajištění výběrových řízení na nákup strojů a přístavbu skladu
K zajištění víkendového provozu zajistit pracovníky včetně
finančních prostředků (kuchař, řidič, pečovatelka)
Vypsání žádostí o dotace
I.-II. 2008 - vytvoření harmonogramu celkové modernizace
III.-V. 2008 - jednání s vlastníkem pozemku pro rozšíření skladu
II.- VI. 2008 - příprava projektů a vypsání výběrových řízení
do rozpočtu na rok 2009 zapracovat navýšení pracovníků
IV. - XII. 2008 - realizace nákupu strojního zařízení - vybavení
kuchyně
2009 - realizace přístavby skladu
Dle výzvy - příprava projektové žádosti o dotace z EU
Zřizovatel - Město Znojmo
SOU Přímětická
CSS Znojmo
Dodavatelské organizace
Denní kapacita 600 obědů
Předpokládaný meziroční nárůst 10% (60 obědů)
Lidské - zaměstnanci CSS
Zaměstnanci MěÚ Znojmo
Prostorové - stravovací provoz CSS, Vančurova 17, Znojmo
Materiálové - dodavatelské organizace, obchodní organizace
rok 2008 - nákup kotle = 220.000,- Kč
nákup ledniček 2ks = 50.000,- Kč
nákup smažící pánve 2ks = 200.000,- Kč
rok 2009 - nákup konvektomatu = 500.000,- Kč
nákup myčky = 100.000,- Kč
nákup škrabky = 26.000,- Kč
rok 2010 - nákup ledniček 2ks = 50.000,- Kč
Navýšení finančních prostředků
Mzdy + odvody a příplatky: 3 pracovníci celkem = 450.000,- Kč/rok
rok 2009 - přístavba a vybavení skladu = 800.000,- Kč
Město Znojmo
2008
2009
2010
470.000,- Kč
626.000,- Kč
50.000,- Kč
Fond EU
800.000,- Kč
CSS
450.000,- Kč
450.000,- Kč
1,876. 000,- Kč
500.000,- Kč
celkem
470.000,- Kč
Kritéria
hodnocení
Plnění časového harmonogramu
Počet uspokojených klientů
Zpětná vazba od klientů
Počet uvařených obědů za měsíc
Počet přijatých pracovníků
Rizika
realizace
opatření
Nedostatek finančních zdrojů
Neuspění při převodu pozemku k výstavbě přístavby skladu
Neposkytnutí prostředků z fondů EU
Nenavýšení mzdových prostředků
Nezájem klientů o stravu
Pracovní skupina „ osoby se zdravotním postižením“
Priorita 1.
Zvyšování kvalitní úrovně života osob se zdravotním postižením
Zdůvodnění
priority
Cílem projektu je vytvořit pro zdravotně postižené takové podmínky,
aby se začlenila do společnosti a nezůstávala mimo tuto společnost.
Opatření 1.1.
Odstraňování architektonických a informačních bariér
Popis
opatření a
zdůvodnění
Dopad na
cílovou
skupinu
Aktivity
Časový
harmonogra
m
Realizátoři a
partneři
Předpokláda
ný počet
klientů
Zdroje
lidské /
materiální /
prostorové
1) Informační bariéra – vytvořit informační mapu s vyznačením
bezbariérových míst a objektů ve městě Znojmě.
2) Odstraňování architektonických bariér ve městě a ve veřejných
prostorách a budovách, jako jsou ordinace lékařů, zdravotní
pojišťovny
Tato opatření postupně prosazovat i v obcích regionu.
Zlepšení informovanosti
Zpřístupnění kulturních zařízení, úřadů, lékařských zařízení,
zdravotních pojišťoven a ostatních prostor osobám handicapovaným
1. vytvoření pracovní skupiny pro mapování bariér
2. vytvoření seznamu prací a jejich harmonogram
3. vytvoření seznamu partnerů
4. vytvoření propagačních materiálů a jejich distribuce
5. vlastní realizace projektu
01-02 / 2008 - vytvoření pracovní skupiny
03 / 2008 - vytvoření seznamu prací a jejich harmonogram
- vytvoření seznamu partnerů
- vytvoření propagačních materiálů a jejich distribuce
2008 – 2013 - realizace projektu
Příslušný stavební úřad, obce, odborníci na bezbariérovost , charita,
STP
Vozíčkáři, méně pohybliví klienti, nevidomí, neslyšící
Vedoucí stavebních úřadů
Podporovatelé projektů, dobrovolníci.
Materiálně se podílí – město Znojmo, obecní úřady
Předpokláda
né finanční
náklady
Předpokláda
né zdroje
financování
Kritéria
hodnocení
300.000,- pro rok 2008
cena dle kalkulací a harmonogramu prací
Město Znojmo
Příspěvky partnerů
Evropské fondy
Počet upravených míst
Počet umístěných informačních tabulí
Rizika
realizace
opatření
nefunkčnost pracovní skupiny
nezájem potenciálních partnerů
nedostatečné finanční prostředky
Opatření 1.2.
Zřízení bezbariérového svozu
Popis
opatření a
zdůvodnění
Cílem je, ulehčit cílové skupině dovoz ze vzdálených obcí k odborným
lékařům, na úřady, na nákupy a kulturní akce.
Zdravotně postiženého občana ošetřuje většinou některý z členů rodiny
a klient je vázán na automobil vlastní, nebo některého z příbuzných a
známých. Ne vždycky má možnost uskutečnit své potřeby , protože je
na tyto členy vázán. Bezbariérovým dopravním prostředkem se může
vydat za svými potřebami sám, nebo s minimální pomocí.
Dopad na
cílovou
skupinu
Dostupnost sociálních služeb, rehabilitačních procedur a lékařské péče,
dostupnost kulturních akcí, zlepšení integrace do společnosti.
Aktivity
Časový
harmonogra
m
Realizátoři a
partneři
Předpokláda
ný počet
klientů
Zdroje
lidské/
materiální/
prostorové
Předpokláda
né finanční
náklady
1. vytvoření pracovní skupiny
2. vyhledávání partnerů
3. vlastní realizace
Leden 2008 - pracovní skupina pro zajištění priority
Únor - červenec 2008 - vyhledání realizátora
Srpen - září 2008 - vytvoření plánu svozu
Do konce roku 2008 - získání finančních prostředků
Od ledna 2009 - zahájení provozu autobusu
provozovatel
Město Znojmo
obce ve spádové oblasti
partneři, sponzoři
250 – 300 klientů
členové pracovní skupiny
Od roku 2009:
300 000,- Kč úprava dopravního prostředku
20 000,- propagace
Mzdy + provozní náklady - dle provozovatele
Předpokláda
né zdroje
financování
Kritéria
hodnocení
Rizika
realizace
opatření
Město Znojmo
Příspěvky obcí
Dotace EU, ministerstev
Spoluúčast klientů
Vytvoření pracovní skupiny pro zajištění priority
Místa svozu
Zapojení obcí SO oblasti
Počet klientů
Nenalezení vhodného provozovatele
Nezájem obcí podílet se na službě
Nezájem klientů
Nedostatek finančních prostředků
Priorita 2.
Sociální rehabilitace pro osoby se zdravotním postižením
Zdůvodnění
priority
Sociální rehabilitace slouží ke zlepšení zdravotního stavu osob se
zdravotním postižením. Je směrována ke zlepšení v provádění úkonů
sebeobsluhy a tím i ke zlepšení začleňování do společnosti.
Opatření 2.1.
Zřízení denního centra s rehabilitačním programem
Popis
opatření a
zdůvodnění
Cílem vytvoření Denního centra s rehabilitačním programem je
vytvořit pro zdravotně postižené komplexní sociální služby kde by se
rehabilitovali klienti nejen po fyzické a psychické stránce ale i v umění
komunikovat s okolím.
Dopad na
cílovou
skupinu
1.
2.
3.
4.
5.
zlepšení zdravotního stavu
začleňování do společnosti
zvládání úkonů soběstačnosti
umožnit cílové skupině život v co nejpřirozenějším prostředí
předcházení umísťování osob do ústavů
Aktivity
Vytvoření harmonogramu pro založení Denního centra
Zajištění místa realizace - dům, nejlépe vyhovující zdravotně
postiženým, který by měl být poskytnut z majetku města Znojma
Zajištění realizátorů projektu
Zahájení provozu Denního centra
Časový
harmonogra
m
2008 - leden – březen - vytvoření harmonogramu
duben – červenec - zmapování a určení potenciálního místa
září - prosinec - zajištění realizátorů projektu
2009 - leden – srpen - vlastní práce na projektu
- propagace
- příjem kvalifikovaného personálu
- podání registrace
září - zahájení provozu
Je také možnost navázat spolupráci s nově vybudovaným zařízením na
Horní České (ve speciální škole), sloužícího dětem s mentálním
postižením.
Realizátoři a
partneři
Předpokláda
ný počet
klientů
Zdroje
lidské /
materiální /
prostorové
Předpokláda
né finanční
náklady
Předpokláda
né zdroje
financování
Městský úřad Znojmo
Svaz tělesně postižených v ČR
Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, Znojmo, Horní Česká
15
Sponzoři
Denní kapacita 10 – 15 klientů
Předpokládá se růst zájemců až o 30% do roku 2010
Lidské: Zaměstnanci realizátora, dobrovolníci
Prostorové: Kancelář STP
2008 - 0,- Kč
2009 - 1,500.000,- Kč = platy, úprava místností, nákup rehabilitačních
nástrojů, propagace
2010 - 1.000 000,- Kč
Město Znojmo
MěÚ ZN+ ČR
Fond EU 85%
MPSV
Celkem
2008
2009
0
0
225.000,1,275.000,-
0
1,500.000,-
2010
200.000,-
600.000,800.000,-
Kritéria
hodnocení
Vytvořený harmonogram
Zmapování potenciálního místa realizace
Zajištěný realizátor
Příjem kvalifikovaného personálu
Zahájení provozu
Počet klientů
Rizika
realizace
opatření
Vytvoření špatného harmonogramu
Nezískání registrace nové služby
Nepochopení potřebnosti ze strany politiků a veřejnosti
Nedostatek finančních zdrojů
Pracovní skupina „ osoby s mentálním postižením“
Priorita 1.
Zajištění návaznosti sociálních služeb pro osoby s mentálním
postižením a kombinovanými vadami ve znojemském regionu.
Zdůvodnění
priority
Ve znojemském regionu jsou osobám s mentálním postižením a
kombinovanými vadami k dispozici pouze některé sociální služby
(denní stacionář, sociální rehabilitace, osobní asistence, chráněné
dílny), ale chybí další služby, které by významně pomohly těmto
osobám k integraci do přirozeného prostředí. Jedná se zejména o
chráněné bydlení, volnočasové aktivity a terapeutické dílny.
Opatření 1.1.
Zřízení chráněného bydlení pro osoby s mentálním postižením a
kombinovanými vadami
Popis
opatření a
zdůvodnění
Vznikne přízemní nízkoenergetický bezbariérový domek se zahradou,
který zajistí 8 osobám s mentálním postižením a kombinovanými
vadami jejich základní životní potřeby (bydlení, strava, osobní
hygiena). Osobní asistenti v chráněném bydlení budou těmto lidem
nápomocni při osobní hygieně, péči o domácnost apod. a budou je
podporovat v samostatném životě.
Dopad na
cílovou
skupinu
Chráněné bydlení umožní 8 lidem s postižením začlenit se do běžného
života v přirozeném sociálním prostředí.
Aktivity
1.1.1. Zajištění vhodného pozemku pro výstavbu chráněného bydlení
(rozloha 600-1000 m2, umístění ve městě Znojmě v dosahu
městské dopravy)
1.1.2. Zajištění financování
1.1.3. Výstavba budovy chráněného bydlení (příprava projektu,
výběrové řízení na stavební firmu, stavba)
1.1.4. Vybavení jednotlivých pokojů a společných prostor
1.1.5. Zajištění kvalifikovaného personálu (osobní asistenti)
1.1.6. Zahájení provozu chráněného bydlení
Časový
harmonogra
m
1.1.1.
1.1.2.
1.1.3.
1.1.4.
1.1.5.
1.1.6.
první polovina roku 2008
první polovina roku 2008
2008 – 2010
2010
2010
2010
Realizátoři a
partneři
1.1.1
1.1.2
1.1.3
1.1.4
1.1.5
1.1.6
Městský úřad Znojmo
OCHZ, MěÚ, EU, MPSV
OCHZ, stavební firma
OCHZ, klienti
OCHZ, O.s. Portus
OCHZ
Předpokláda
ný počet
klientů
Zdroje
lidské /
materiální /
prostorové
Předpokláda
né finanční
náklady
Předpokláda
né zdroje
financování
Kritéria
hodnocení
8
Oblastní charita Znojmo
Městský úřad Znojmo
Výstavba budovy = 10,000.000,- Kč
Provoz chráněného bydlení = 1,640.000,- Kč / 1 rok
Výstavba – EU, MěÚ Znojmo, Ministerstvo pro místní rozvoj
Provoz – MPSV, MěÚ Znojmo, JmK, klienti
Počet ubytovaných uživatelů
Zpětná vazba od uživatelů
Rizika
realizace
opatření
Nenalezení vhodného pozemku
Nedostatek finančních prostředků
Pracovní skupina „ společensky nepřizpůsobení“
Priorita 1.
Posílení kapacity azylového domu pro muže
Opatření 1.1.
Přístavba azylového domu
Popis opatření
a zdůvodnění
Azylový dům poskytuje pobytové sociální služby na přechodnou
dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení.
Zajišťuje základní životní potřeby, podporu a odborné poradenství při
řešení problémů lidí společensky nepřizpůsobených či osob, jež se
dostaly do těžké životní situace, kterou nedokáží sami řešit. Služby
jsou zaměřeny na zlepšení životních podmínek prostřednictvím
poskytnutí informací, snížení sociálních a zdravotních rizik nebo
zprostředkování služeb souvisejících s možností řešení jejich situace.
Z podkladů ubytovaných vyplývá, že o poskytované služby je stále
větší zájem. Kapacita 24 lůžek je neustále i letních měsících
překračována. Z tohoto důvodu je třeba nejen zachování nabídky
služeb, ale uvažovat o navýšení kapacity.
Navýšení kapacity by bylo vhodné řešit přístavbou současného
azylového domu, protože lze využít služeb stávajících pracovníků.
Dopad na
cílovou
skupinu
-
pokles počtu osob postižených důsledky sociální exkluze
řešení jejich nepříznivé životní situace
pokles kriminality páchané těmito osobami
zvýšení pocitu jistoty pro skupinu občanů v krizových situacích
-
AKTIVITY
Časový
harmonogram
-
vytvoření realizačního týmu
projednání a získání podpory pro realizaci a podíl provozu
v zastupitelstvu Mě Znojma
vypracování projektu realizace a provozu
provedení stavebních prací
vlastní provoz
2007 – sestavení realizačního týmu, projednání podpory
2008 – vypracování projektu, žádosti o dotaci MPSV na investice
2008/2009 - dle výzvy - žádost o dotaci EU - na provoz
2009 - dále realizace stavebních úprav, následně vlastní provoz
Realizátor – Město Znojmo, popř. Centrum sociálních služeb
Znojmo, př.o.
Partneři – Policie ČR, Městská policie Znojmo
Přístavba by měla vyřešit pobytovou službu pro klienty, noclehárnu,
Předpokládaný v zimních měsících i denní pobyt, v případě nutnosti krizová lůžka.
Zvýšení kapacity cca o 25 lůžek, která se budou moci řešit dle
počet klientů
potřebnosti situace.
Realizátoři a
partneři
Zdroje
lidské /
materiální /
prostorové
Lidské: současný personál, možnost proškolení
Prostorové: současný AD - kancelář
Z tohoto rozpočtu bude také financována priorita denního centra
s krizovými lůžky.
Projekt = 300.000,- Kč
Investiční: stavební = 4,250.000,- Kč
Technické vybavení:
Předpokládané nábytek, PC sestava, kamerový systém, lůžkoviny = 300.000,- Kč
finanční
Z toho předpoklad pomoci
náklady
Celkové náklady
Města Znojma
Předpokládané
zdroje
financování
2008
300.000,-Kč
300.000,- Kč
2009
4,550.000,-Kč
550.000,-Kč
předpoklad 2010
2,200.000,-Kč
150.000,- Kč
rok 2008
rok 2009
rok 2010 - provoz
Město Znojmo
MV - prev.krim.
MPSV
EU
300.000,- Kč
550.000,- Kč
150.000,- Kč
Celkem:
300 000,- Kč
4,550.000,- Kč
2,050.000,- Kč
5,100.000,- Kč
2,200.000,- Kč
Kritéria
hodnocení
Realizace stavby
Navýšení kapacity
Počet klientů, kteří využili služeb azylového domu
Rizika
realizace
opatření
Nepodaří se vytvořit realizační tým a získat podporu Města Znojma
Nedostatek finančních zdrojů
Priorita 2.
Zdůvodnění
priority
Opatření 2.1.
Popis opatření
a zdůvodnění
Zabezpečení krizové pomoci pro osoby v nepříznivé sociální
situaci
Krizová pomoc je terénní, ambulantní nebo pobytová služba na
přechodnou dobu poskytovaná osobám, které se nacházejí v situaci
ohrožení zdraví nebo života, kdy přechodně nemohou řešit svoji
nepříznivou sociální situaci vlastními silami.
Zřízení denního centra s krizovými lůžky dle §60 zák.108/2006
Sb.
Zřízení tohoto zařízení pro skupinu osob nepřizpůsobivých vyplynulo
z šetření o službách, které jim chybí. A to především denní centrum
v zimních měsících. K tomuto účelu postačí místnost s místy pro
posezení (8- 12) a možností uvařit teplý nápoj – čaj, kávu, který si
uživatel služby přinese, zakoupí přímo, umožnění hygienické očisty.
Překonání prvotní krizové situace s možností odkázání na již
fungující služby pro osoby ohrožené sociální exkluzí.
Krizová lůžka by sloužila při vyhoštění násilníka z domu, bytu pokud
by neměl jiné řešení přenocování – podle zák. 108/2006 Sb. § 60
Vyřešení krizových situací při vyhoštění
Denní centrum by vyřešilo možnost přežití pro skupinu osob
nepřizpůsobivých v chladném a nepříznivém počasí.
- pokles počtu osob postižených důsledky sociální exkluze
- pokles kriminality páchané těmito osobami
projekt souvisí s realizací priority 1.1. Zvýšení kapacity Azylového
domu
- vytvoření realizačního týmu
- projednání a získání podpory pro realizaci a podíl provozu
Aktivity
v zastupitelstvu Mě Znojma
- vypracování projektu realizace a provozu
- provedení stavebních prací
- vlastní provoz
2007 – sestavení realizačního týmu, projednání podpory
2008
– vypracování projektu, žádosti o dotaci MPSV
Časový
harmonogram 2009 - dále realizace stavebních úprav, následně vlastní provoz
2008/2009 dle výzvy - žádost o dotaci EU - 1,200.000,- Kč
Realizátor – Město Znojmo, popř. Centrum sociálních služeb
Realizátoři a
Znojmo, př.o.
partneři
Partneři – Policie ČR, Městská policie Znojmo
Přístavba by měla vyřešit pobytovou službu pro klienty, noclehárnu,
Předpokládaný v zimních měsících i denní pobyt, v případě nutnosti krizová lůžka.
Zvýšení kapacity cca o 25 lůžek, která se budou moci řešit dle
počet klientů
potřebnosti situace.
Zdroje
Lidské: současný personál, možnost proškolení
lidské /
Prostorové: současný AD - kancelář
materiální /
prostorové
Předpokládané
Viz. priorita - posílení kapacity azylového domu pro muže
finanční
opatření - přístavba azylového domu
náklady
Předpokládané
Viz. priorita - posílení kapacity azylového domu pro muže
zdroje
opatření - přístavba azylového domu
financování
Dopad na
cílovou
skupinu
Kritéria
hodnocení
Realizace stavby
Počet krizových lůžek
Počet klientů, kteří využili krizové lůžko
Rizika
realizace
opatření
Nepodaří se vytvořit realizační tým a získat podporu Města Znojma
Nedostatek finančních zdrojů
Priorita 3.
Zdůvodnění
priority
Zapojení SO do řešení problému s osobami ohroženými sociální
exkluzí
Navázáním komunikace s obcemi a jejich představiteli docílit
spolupráci při řešení problému osob nepřizpůsobivých. Především
řešení celkové situace klientů ohrožených sociální exkluzí.
Opatření 3.1.
Navázání komunikace se zastupiteli obcí
Popis
AD poskytuje pobytové služby na dobu přechodnou, náklady na provoz
opatření a
zdůvodnění
Dopad na
cílovou
skupinu
Aktivity
Časový
harmonogra
m
Realizátoři a
partneři
Předpokláda
ný počet
klientů
jsou z více zdrojů a jedním z těchto zdrojů by měla být dotace obcí, kde
má klient trvalé bydliště. Obec by se tak dříve zapojila do řešení
celkové situace klienta – pomoc při hledání zaměstnání – práce veřejně
prospěšné, hledání řešení bydlení, kontakty s rodinou.
- pokles počtu osob postižených sociální exkluzí
- zabezpečení finančních prostředků na provoz AD, tím udržet
celodenní provoz AD
- pokles kriminality
- uspořádání setkání starostů obcí, zástupců svazku obcí
- oslovení obcí, kterých se problematika momentálně týká
- vypracování smluv o příspěvku na ubytované v AD
- příprava informační brožury
- spolupráce s dalšími organizacemi,především úřadem práce
prosinec 2007 oslovení obcí
leden 2008
vypracování smluv
leden – duben
aktivity k získání finančních prostředků na realizaci
duben 2008
příprava informační brožury
září 2008
setkání starostů, event. zástupců svazku obcí (možnost
spojit s jinou akcí KPSS), setkání uskutečnit před
tvorbou rozpočtů
září – prosinec 2008 po předběžné dohodě návštěva obecních úřadů
2008 – 2010
pokračovat v aktivitách spolupráce s obcemi
Centrum sociálních služeb Znojmo, p.o.
Mě Znojmo
obce
Předpokládaný počet klientů (z obcí mimo Znojmo):
v roce 2007
28
2008
24
2009
20
2010
18
Zdroje
lidské /
materiální /
prostorové
lidské:
materiální:
Předpokláda
né finanční
náklady
finanční náklady rok 2008:
tisk brožur = 24 000,cestovné = 10 000,poštovné = 5 000,telefony = 5 000,mzdové = v rámci činností současného CSS Znojmo
eventuelně při získání dotace z evropských fondů
současní pracovníci CSS , kurátor MěÚ
vybavení CSS
Město Znojmo, obce, EU
Předpokláda
né zdroje
financování
Celkové náklady
Z
toho
předpoklad
pomoci
Města
Znojma
Předpoklad
příspěvku od
obcí
2008
44.000,- Kč
259.200,- Kč
2009
50.000,- Kč
216.000,- Kč
50.000,- Kč
194.400,- Kč
předpoklad 2010
Kritéria
hodnocení
Počet spolupracujících obcí
Počet klientů zařazených do prac. procesu za pomoci obcí – VVP
Rizika
realizace
opatření
Nebudou prostředky na realizaci
Město Znojmo a obce nebudou mít zájem
Pracovní skupina „ děti, mládež, rodina“
Priorita 1.
Zdůvodnění
priority
Zajištění nízkoprahového centra pro děti a mládež ve městě
Znojmě
Jde o službu sociální prevence, která ve znojemském okolí zcela chybí.
Zásadní význam centra je v jeho poradenské činnosti - umožňují dětem
a mládeži si popovídat, nebo se svěřit se svými problémy, jež mohou za
pomocí pracovníků vyřešit. Vytvářejí pro děti chráněný prostor, v němž
najdou svoje místo, což je právě to, co mnohým dětem chybí. Priorita
je podložena vyjádřením odborníků, kteří ve Znojmě pracují
s ohroženými dětmi (OSPOD, kurátor pro děti a mládež, pedagogickopsychlogická poradna, manažer prevence kriminality při MU Znojmo,
poradna pro oběti domácího násilí)
Opatření 1.1.
Zřízení nízkoprahového centra pro děti a mládež
Popis
opatření a
zdůvodnění
Cílem je nabídka alternativy v trávení volného času, zlepšení kvality
života cílové skupiny předcházením, snížením sociálních a zdravotních
rizik souvisejících s jejich způsobem života a umožnit jim, aby
v případě zájmu mohli řešit svoji nepříznivou sociální situaci
• Jde především o snížení sociálních rizik z konfliktních
společenských situací, životního způsobu a rizikového chování
skupiny
• Zvýšení sociálních schopností a dovedností
• Podpora sociálního začlenění do skupiny vrstevníků
• Minimalizace možných rizik souvisejících se způsobem života
cílové skupiny
• Řešení jejich nepříznivé situace
• Změny chování jednotlivců
• Psychologicko-terapeutická pomoc
• zjištění možností zajištění prostor pro zařízení
• získání finančního zajištění financování příprava prostor
• nábor a zaškolení nových zaměstnanců
• příprava plánu práce s dětmi
• propagace nízkoprahového centra jako místa pro neformální
setkávání lidí
• navázat kontakt a spolupráci s dětmi
• realizace služby
o výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti
o zprostředkování kontaktu se spol. prostředím
o sociálně terapeutické činnosti
o pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při
obstarávání osobních záležitostí
Dopad na
cílovou
skupinu
AKTIVITY
Časový
harmonogra
m
Realizátoři a
partneři
Předpokláda
ný počet
klientů
Zdroje
lidské/mat./
prostorové
Předpokláda
né finanční
náklady
Do 12/2008 – nalezení vhodných prostor, zdrojů financování,
registrace služby
Do 12/2009 – zajištění zázemí pro poskytování služby,
vyškolení pracovníků
Od 01/2010 – realizace služby
Oblastní Charita Znojmo
MěU Znojmo
Min. 350 klientů /rok
Know-how realizátora
Mzdové náklady: 1.100 000,-/rok (čtyři pracovníci na celý úvazek)
Materiální vybavení, případné stavební úpravy, nájem (rok 2009):
400.000,Provozní náklady (rok 2010): nájem, energie, materiál: 300.000,Další úspora je možná, pokud poskytne město Znojmo prostory za
symbolickou cenu.
Celkové náklady
2009
předpoklad 2010
Předpokláda
né zdroje
financování
Kritéria
hodnocení
Rizika
realizace
opatření
Opatření 1.2.
Popis
opatření a
zdůvodnění
Dopad na
cílovou
skupinu
Město Znojmo
MPSV
JMK
Fondy EU, nadace
Celkem
•
•
•
•
•
•
•
1.500.000,1.400.000,-
rok 2009
500.000,350.000,350.000,300.000,1.500.000,-
Z toho předpoklad pomoci Města
Znojma
500.000,500.000,-
rok 2010
500.000,300.000,300.000,300.000,1.400.000,-
počet kontaktovaných uživatelů (min. 350/rok)
počet pracovníků v přímé práci (min. 3)
počet dní v týdnu, kdy bude otevřeno (min. 5/týden)
počet hodin za den, kdy bude otevřeno (min. 6/hod.)
problém s nalezením vhodných prostor pro zařízení
nedostatečné finanční zajištění
nedostatek odborně způsobilých pracovníků
Zavedení sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi dle §65
z.č.10/2006 Sb.
Jde o službu sociální prevence, která ve znojemském okolí zcela chybí.
Na základě spolupráce s OSPOD Znojmo, budou kontaktováni rodiny,
ve kterých bude působit rodinný asistent. Zásadní význam služby je
v prevenci. Cílem je setrvání dítěte v biologické rodině.
• Zvýšení sociálních schopností a dovedností
• Podpora sociálního začlenění do skupiny vrstevníků
• Minimalizace možných rizik souvisejících se způsobem života cílové
skupiny
• Řešení jejich nepříznivé situace
•
•
•
•
•
Aktivity
Časový
harmonogra
m
Realizátoři a
partneři
Předpokláda
ný počet
klientů
Zdroje lidské
/materiální
/prostorové
Předpokláda
né finanční
náklady
Předpokláda
né zdroje
financování
Změny chování jednotlivců
Psychologicko-terapeutická pomoc
Posílení sebedůvěry rodiny
Zvýšení odolnosti proti sociálně patologickým jevům celé rodiny
Nácvik běžných životních dovedností (hospodaření s penězi, hledání
zaměstnání, vyřizování záležitostí na úřadech)
• Zajištění prosto pro činnost (nejideálnější řešení je přímo
v prostorách nízkoprahového centra
• Registrace služby
• Získání finančního zajištění
• Nábor a zaškolení odborně způsobilých pracovníků
• Realizace služby
o výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti
o zprostředkování kontaktu se spol. prostředím
o sociálně terapeutické činnosti
o pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při
obstarávání osobních záležitostí
Do 12/2007 – nalezení zdrojů financování
Od 01/2008 – proškolení zaměstnanců, nalezení vhodných prostor,
realizace služby
Oblastní Charita Znojmo
Město Znojmo
40 klientů/rok
Know-how poskytovatele
Mzdové náklady (rok 2008): 1.050.000,Materiální vybavení, případné stavební úpravy, nájem (rok 2008):
500.000,-/první rok
Provozní náklady, ostatní: nájem, energie, materiál: 426.000,Celkové náklady: 1.976.000,- Kč / rok
Další úspora je možná, pokud poskytne město Znojmo dotaci na
provozní náklady
Celkové náklady
Z toho předpoklad
Města Znojma
2008
1 976.000,-
500.000,-
2009
1 800.000,-
500.000,-
Město Znojmo
MPSV
JMK
Fondy EU, nadace
Celkem
rok 2008
500.000,350.000,350.000,776.000,1.976.000,-
rok 2009
500.000,300.000,300.000,700.000,1.800.000,-
pomoci
Rizika
realizace
opatření
•
•
•
•
•
•
•
•
Priorita 2.
Pomoc osobám v krizi
Zdůvodnění
priority
V roce 1995 byla ve Znojmě zřízena telefonní linka Naděje, která je
určená pro děti a mládež, obrací se na nás i dospělí. Linka naděje řeší
akutní problémy, pomáhá tomu, kdo se ocitl ve stresu a neví, kam se
obrátit o pomoc. Pracovník na lince je připraven každou prosbu
vyslechnout, pochopit a pomoci. Linka naděje je zavedenou službou
pro děti, mládež a dospělé ze Znojemského regionu.
Opatření 2.1.
Modernizace linky naděje
Kritéria
hodnocení
Popis
opatření a
zdůvodnění
Dopad na
cílovou
skupinu
AKTIVITY
Časový
harmonogra
m
počet kontaktovaných uživatelů (min. 40/rok)
počet pracovníků v přímé práci (min. 3)
počet dní v týdnu, kdy bude služba provozována (min. 5/týden)
počet hodin za den, kdy bude služba provozována (min. 8/hod.)
ostatní vychází ze situace rodin
nedostatečné finanční zajištění
nedostatek odborně způsobilých pracovníků
problém s nalezením vhodných prostor pro zařízení
Ze šetření vyplynula potřeba rozšíření služeb Linky naděje o
elektronickou
poštu.
Děti a dospívající, popřípadě dospělí, kteří nemají možnost využít
telefonu, ale mají přístup k internetu, by se mohli na Linku naděje
obrátit přes e-mail a konzultovat zde svoje problémy. Tuto možnost by
mohli využít i české děti, které žijí s rodiči v zahraničí, případně děti se
sluchovou vadou či vadou řeči. Odborníci z Linky naděje by
odpověděli na dotazy v nejkratším možném termínu.
Rozšíření služby o elektronickou poštu
Modernizace technického vybavení.
Naším hlavním posláním je poskytovat podporu dětem a dospělým
v krizi a v těžkých životních situacích.
Aktuálním cílem je navázat kontakt s klientem, stabilizovat jeho
stav, snížit nebezpečí, že se krize bude nadále prohlubovat.
Perspektivním cílem je propracovat s klientem blízkou budoucnost
a nasměrovat jej na další možnosti řešení, informovat jej o
zařízeních následné péče, zplnomocnit jej k vlastnímu rozhodnutí
Propagace Linky naděje na školách znojemského regionu, úřadech
a institucích pracujících s dětmi a mládeží
Spolupráce s organizacemi a sdruženími pracujícími s dětmi a
mládeží
Vzdělávání pracovníků Linky naděje
Modernizace technického vybavení – elektronická pošta
2008 - propagace linky naděje
01 - 06/2008 - navázání spolupráce s organizacemi
od 07/2008 - realizace služby - elektronické pošty
od 01/2008 dle nabídek kurzů - vzdělávání pracovníků
Realizátoři a
partneři
Centrum sociálních služeb Znojmo, p.o.
MěÚ Zojmo
Předpokláda
ný počet
klientů
Zdroje lidské
/ materiální/
prostorové
První rok min. 500
Předpokládá se navýšení minimálně o 200 klientů ročně
Předpokláda
né finanční
náklady
Pracovnice linky naděje při CSS Znojmo
Kancelář linky naděje a její vybavení
Mzdové náklady:
1 pracovník na plný úvazek - 190 000,- Kč/rok
Materiální vybavení:
2008 - PC 40 000,- Kč
Příslušenství 10 000,- Kč
Provozní náklady:
2008 - telefon, internet, nájem - 4 200,- Kč/měsíc
2009 - telefon, internet, nájem + 20%
2010 - telefon, internet, nájem + 20%
Ostatní náklady:
2008 - 50 000,- Kč
2009 - 70 000,- Kč
2010 - 90 000,- Kč
Propagace - 50 000,- Kč/3 roky
Celkové náklady
2008
2009
předpoklad 2010
Předpokláda
né zdroje
financování
Kritéria
hodnocení
Rizika
realizace
opatření
Priorita 3.
Zdůvodnění
priority
Město Znojmo
Fondy EU, nadace
MPSV
celkem
357.400,337.480,369.576,-
Z toho předpoklad pomoci
Města Znojma
70.000,-
2008
2009
2010
70.000,214,440,72.960,357.400
70.000,202.488,65.000,337.488,-
70.000,222.000,78.000,370.000,-
MěÚ Znojmo, ROP, JMK, MPSV, sponzorské dary
• Počet klientů
• Počet odpovědí
• Počet spolupracujících organizací
• Absolvované kurzy, školení
neochota města spolupracovat
nezískání spolupracovníků
malý zájem o službu
neúspěch ve výzvě ROP
nezískání finančních prostředků
Prevence kriminality - podpora využití volného času mládeže od
12 let
Streetové plochy – důvodem zřízení streetových ploch je eliminace
nárůstu trestné a přestupkové činnosti v hustě obydlených rizikových
oblastech s vysokou kumulací mládeže. V současné době se mládež
z nedostatku jiného vhodného prostoru soustřeďuje do míst pro ni
nevhodných. Vznikají následně dopravní rizika, střety s obyvateli,
rušení veřejného pořádku apod. Zřízením streetových ploch
vybraných tak, aby se výše uvedená rizika eliminovala, se mládež
začne přirozeně scházet na těchto vhodnějších a pro ně atraktivních
místech. Jako oblasti s akutní potřebou těchto prostor byla vybrány
sídl. Přímětice a sídl. Vídeňská.
Opatření 3.1.
Popis opatření
a zdůvodnění
Dopad na
cílovou
skupinu
Aktivity
Časový
harmonogram
Realizátoři a
partneři
Předpokládaný
počet klientů
Zdroje
lidské /
materiální /
prostorové
Předpokládané
finanční
náklady
Předpokládané
zdroje
financování
Kritéria
hodnocení
Rizika
realizace
opatření
Vybudování dětských hřišť pro děti od 12 let
Dětská hřiště pro věkovou skupinu dětí od 12 let nejsou ve městě
zastoupeny. Děti tak využívají hřiště, která nejsou určena jim, ale
dětem mladším. Tím dochází k rozbíjení těchto hřišť, protože nejsou
svými technickými parametry určeny pro tuto věkovou kategorii.
Cílem je vybudovat hřiště pro mládež od 12 let, kde by mohla trávit
svůj volný čas a neohrožovala by tak děti mladší.
- zajištění alternativy trávení volného času neorganizované mládeže
- minimalizace možných rizik souvisejících se způsobem života
cílové skupiny
- podpora sociálního začlenění do skupiny vrstevníků
- územní řízení
- zpracování technické zprávy
- souhlasy vlastníků sousedních pozemků
- stavební povolení
- výběrové řízení na dodavatele
- zapojení do dotačních programů
- realizace
Do I.2008 – územní řízení, stavební povolení, žádosti o dotace
Do XII.2008 - realizace
Město Znojmo
Mládež z daných oblastí
Manažerka prevence kriminality při MěÚ Znojmo, která se na
realizaci hřišť podílí
Cca. 1.000.000,- Kč na 1 plochu
2 plochy - celkem 2.000.000,- Kč
Nadace CEZ – 1.000.000,- Kč
MV CR Program Partnerství – 800.000,- Kč
Město Znojmo – 200.000,- Kč
Snížení trestné a přestupkové činnosti mládeže
Případný nesouhlas vlastníků sousedních pozemků
Příloha č. 2: Poskytované sociální služby v Jihomoravském kraji
Příloha č. 3: Počet zaregistrovaných zařízení sociálních služeb
v Jihomoravském kraji
Download

Analyza rozvoje socialnich sluzeb regionu Znojmo.pdf