STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
TVAR STŘECHY ---- VÝRAZNĚ OVLIVNÍ VZHLED STAVBY – DOMU
http://www.rusoatelier.cz/zahrady/japonska-zahrada-koi
NÁZVOSLOVÍ STŘECH
OKAP, OKAPNÍ HRANA
HŘEBEN STŘECHY
ÚŽLABÍ
NÁROŽÍ
ČSN
Střešní vrstvy:
Drenážní vrstva:
umožňující snadný odtok přebytečné vody nad hlavní či pojistnou hydroizolační vrstvou
Expanzní vrstva:
tenká vzduchová vrstva nebo materiál s velkou pórovitostí - umožňuje vyrovnávání rozdílů tlaků
vodní páry mezi daným místem ve skladbě střešního pláště a vnějším prostředím
Pouze mikroventilace - nikoliv o větrání střechy - obvykle i funkce dilatační vrstvy.
Filtrační vrstva:
zachycuje vyplavované jemné částečky z některých materiálů střešního pláště vodou nebo částečky
jiným způsobem vnášené do skladby střešního pláště
- chrání drenážní systém před zanesením.
Hydroakumulační vrstva:
zachycuje část srážkové vody - může být potřebná pro růst rostlin v souvrství vegetačních střech
Hydroizolační vrstva:
dominantní hydroizolační funkce chránící nejen vnitřní prostor, ale i ostatní vrstvy střešního pláště
před atmosférickou, provozní nebo technologickou vodou
podle funkce, konstrukce nebo polohy ve střeše - hlavní, pojistná, provizorní nebo povlaková
hydroizolační vrstva.
Střešní vrstvy:
Ochranná vrstva:
chrání hydroizolační vrstvu ( i jiné vrstvy střešního pláště před nepříznivými vlivy vnějšího prostředí
- zejména proti mechanickému poškození či UV záření )
Parotěsná vrstva:
zamezuje pronikání vodní páry z vnitřního prostředí do vrstev střešního pláště - do tepelné izolace
Podkladní vrstva:
vhodný podklad (zpravidla pevný a rovný) pro následnou vrstvu nebo vrstvy střešního pláště
Provozní vrstva:
Zpravidla z více vrstev při vnějším povrchu střešního pláště - umožňuje provozní využití střechy
např. o střechy pochůzné, pojízdné, vegetační, případně jejich kombinaci
Separační vrstva:
odděluje dvě vrstvy střešního pláště - z výrobních, provozních, chemických nebo jiných důvodů
Signalizační systém:
systém technických opatření umožňující zjistit poruchu hydroizolačního systému
lokalizovat místo poruchy
Dilatační spára:
konstrukční úprava - umožňuje roztažnost nebo smrštitelnost vrstev střešního pláště (bez jejich porušení )
--- v monolitických vrstvách - jejich četnost (velikost dilatačních celků) pak závisí na tepelném zatížení vrstvy.
Střešní vrstvy:
Tepelně izolační vrstva:
zajišťuje požadovanou teplotní pohodu vnitřního prostředí
zabraňuje nežádoucím tepelným ztrátám v zimním období a tepelným ziskům v letním období
Vegetační vrstva:
vrstva určená pro růst rostlin, keřů nebo stromů
Spádová vrstva:
vytváří potřebný sklon následných vrstev - zpravidla tepelně izolačních a hydroizolačních
Spojovací vrstva:
spojuje dvě sousední vrstvy střešního pláště
Stabilizační vrstva:
zajišťuje svou hmotností stabilitu vrstev střešního pláště před účinkem sání větru, případně jinými
podobnými účinky
Krytina:
chrání nejen vnitřní prostor, ale i ostatní vrstvy střešního pláště nacházející se pod krytinou před
povětrnostními vlivy (déšť, sníh, kroupy, vítr atd.)
krytina může, ale nemusí být vodotěsná.
Mapa sněhových oblastí
STŘECHY - ŠIKMÉ
Střecha
- dle sklonu střechy dělíme na - ploché (sklon 0° až 5°)- ČSN 731901
- sklonité – šikmé (sklon 5°až 45°)
- strmé (sklon 45°až 90°)
Střecha - střešní konstrukce
– stavební konstrukce nad chráněným (vnitřním) prostředím, vystavená
přímému působení atmosférických vlivů, podílející se na zabezpečení
požadovaného stavu prostředí v objektu.
Uspořádání
- sestává se z nosné střešní konstrukce + jednoho nebo několika střešních plášťů
oddělených vzduchovými vrstvami + doplňkových konstrukcí a prvků.
= nosná střešní konstrukce + střešní plášť (nenosná konstrukce)
Střešní plášť – nenosná konstrukce
– část střechy, která je doplněna některými z dále uvedených vrstev:
- hydroizolační,
- tepelně izolační,
- spádová, podkladní,
- parotěsná, expanzní, pojistná nebo pomocná hydroizolační,
- podhledová (dle požadavků).
OKAP, OKAPNÍ HRANA
HŘEBEN STŘECHY
ÚŽLABÍ
NÁROŽÍ
SKLONITÉ STŘECHY
Tvary sklonitých střešních konstrukcí
STŘECHY - ŠIKMÉ
Rozdělení střešních konstrukcí
Druhy střech
Podle sklonu a tvaru střechy definuje tyto typy:
1. plochá střecha - střecha se sklonem krytiny v rozměrech 0° - 5°
2. šikmá střecha - střecha se sklonem krytiny v rozmezí
5°- 45°
3. strmá střecha - střecha se sklonem krytiny
větší než 45°
ŠIKMÁ
PLOCHÁ
STRMÁ
TABULKA PŘEVODU S K L O N Ů
http://www.krytiny-strechy.cz/technicke_info-k-navrhovani-strech/prevodnitabulka-sklonu/
STŘECHY - ŠIKMÉ
Základní funkce a požadavky
Střecha = konstrukce nad posledním podlažím stavebního objektu
Skládá se
z nosné střešní konstrukce
ze střešního pláště
Nosná střešní konstrukce = část střechy, přenášející zatížení od střešního pláště,
vody, sněhu, větru, provozu apod. do ostatních nosných částí objektů a může plnit i funkci
nosné vrstvy střešního pláště
Střešní plášť = část střechy bez nosné střešní konstrukce, chránící objekt před
vnějšími vlivy a zabezpečující požadovaný stav vnitřního prostředí.
STŘECHY - ŠIKMÉ
Na volbu nosné konstrukce zastřešení má vliv:
Druh objektu
jednopodlažní haly s rozsáhlým zastřešenými plochami, které potřebují přiměřené
rovnoměrné množství světla - střešní vazníky, skořepiny apod.
Druh krytiny
druh krytiny a místní klimatické podmínky - vliv na sklon střechy
Uspořádání nosné konstrukce budovy
nosná konstrukce budovy --- má vliv i na nosnou konstrukci střechy - její nosné zdi,
sloupky, průvlaky apod.
Zatížení
nosná konstrukce zastřešení - musí přenést stálá zatížení, jako je např. zatížení vlastní
hmotností a krytinou + nahodilá krátkodobá zatížení sněhem, větrem, lidmi apod.
.
STŘECHY - ŠIKMÉ
Požární předpisy
V normách - stanoveny pro jednotlivé objekty stupně bezpečnosti proti ohni
Odolnost konstrukce je vyjádřená dobou v minutách, po kterou konstrukce
vzdoruje ohni - v této době nesmí konstrukce ztratit nosnost a stabilitu
U staveb, u nichž je nebezpečí výbuchu, a u kotelen jsou předepsány střechy, které co
nejméně brání tlakové vlně výbuchu. Navrhují se tedy lehké střechy dřevěné nebo
ocelové konstrukce.
Architektonické požadavky
Střešní konstrukce jsou význačným a někdy hlavním článkem architektonického
výrazu celého objektu, např. u sportovních hal, tribun, průmyslových jednopodlažních
hal apod
STŘECHY - ŠIKMÉ
Rozdělení střešních konstrukcí
Druhy střech
Podle sklonu a tvaru střechy definuje tyto typy:
1. plochá střecha - střecha se sklonem krytiny v rozměrech 0° - 5°
2. šikmá střecha - střecha se sklonem krytiny v rozmezí
5°- 45°
3. strmá střecha - střecha se sklonem krytiny
větší než 45°
ŠIKMÁ
PLOCHÁ
STRMÁ
STŘECHY - ŠIKMÉ
zalomená střecha - střecha, jejichž plocha (mezi hřebenem a okapem, popř.
úžlabím) je vytvořena více rovinnými plochami různých sklonů
zakřivená střecha - střecha, vytvořená zakřivenými plochami
pochůzná střecha - plochá střecha, která je určena k trvalému využívání
provozem (např. pro účely rekreační, tělovýchovné, parkovací, přistávací apod.)
nepochůzná střecha - střecha, která není určena k provozu (přístup na ni z
důvodu oprav nebo kontroly je možný buď bez úprav nebo s úpravami, která
zamezí poškození krytiny)
STŘECHY - ŠIKMÉ
Třídění nosných střešních konstrukcí
Podle rozponu (osové vzdálenosti podpor) lze rozdělit nosné
střešní konstrukce na:
malorozponové (cca do 10 - 12 m)
středněrozponové (od 12 - 36 m)
velkorozponové (více jak 36 m)
malorozponové (cca do 10 - 12 m
středněrozponové (od 12 - 36 m),
STŘECHY - ŠIKMÉ
velkorozponové (více jak 36 m).
STŘECHY - ŠIKMÉ
Podle konstrukčního systému a materiálu nosné střešní konstrukce rozlišujeme
tyto druhy zastřešení:
krovy s krokvemi (dřevěné, kovové, betonové) převážně malé rozpony
vazníkové a rámové soustavy (dřevěné, betonové, kovové) - zpravidla
středněrozponové konstrukce, používané především pro jednopodlažní průmyslové
haly
skořepinové a lomenicové konstrukce (betonové, dřevěné, kovové, keramické) na střední rozpony
prostorové příhradové a prutové konstrukce (kovové) - na střední a velké
rozpony
visuté lanové střešní konstrukce - na střední a velké rozpony
pneumatické střešní konstrukce - zpravidla na střední rozpony
prostorové střešní konstrukce z plastických hmot
STŘECHY - ŠIKMÉ
Nejběžnější typy sklonitých střech
• Pultová
jednu střešní rovinu s hřebenem a okapem a tři štíty (dva boční a hřebenový)
především na stavby na hranici pozemku, na přístavky, na části činžovních domů
v ekologické architektuře na tzv. aktivní solární domy
• Sedlová
- nejběžnější typ střechy používaný v Česku
je velmi rozšířena v řadové zástavbě rodinných i bytových domů
dvě střešní roviny s přímočarým hřebenem, dvěma okapy a dvěma štíty
variantami jsou střecha křížová a polokřížová - (vznikají pronikem dvou sedlových střech
se stejnou výškou hřebene), používané na stavbách složitějšího půdorysu
Valbová
STŘECHY - ŠIKMÉ
od sedlové liší tím, že má na obou koncích místo štítů šikmé střešní roviny čili valby
okapy rovin ve stejné výšce jako okapy sedlové střechy = střecha valbová
okapy jsou výš = střecha polovalbová
použití u volně stojících budov obdélníkového půdorysu
Mansardová
varianta střechy sedlové
každá její polovina mezi hřebenem a okapem se skládá ze dvou střešních rovin
odlišného sklonu
vnitřní prostor pod touto střechou se nazývá mansarda (obytné podkroví)
jméno jí dal francouzský architekt François Mansart
dnes - rozšířena tzv. falešná mansardová střecha: jedná se o střechu sedlovou,
kterou doplňuje mansardový obklad na svislé stěně horního podlaží.
STŘECHY - ŠIKMÉ
Stanová
střecha (někdy též jehlanová)
zpravidla čtyři střešní roviny - sbíhají se do středového vrcholu
tvoří tak čtyř- nebo i víceboký jehlan
na samostatně stojících budovách přibližně čtvercového půdorysu.
Pilová
nebo také šedová střecha
vzniká opakováním střech pultových nebo asymetrických sedlových
dříve - na rozlehlých továrních halách, dílnách apod.
svislé části střechy zároveň často sloužily jako světlíky
dnes mají přednost střechy z předpjatých či lepených konstrukcí.
STŘECHY - ŠIKMÉ
PRÁCE S TVAREM STŘECHY + ZAOBLENÍ
STŘECHY - ŠIKMÉ
REKAPITULACE - TVARY STŘECH
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
NÁVRH STŘECHY
VOLBA KONSTRUKČNÍ SOUSTAVY KROVU
Krovové konstrukce podle systému nosné soustavy
HAMBALKOVÁ SOUSTAVA
HAMBALKOVÁ SOUSTAVA
VAZNICOVÁ SOUSTAVA
VAZNICOVÁ SOUSTAVA
VAZNICOVÁ SOUSTAVA
VAZNICOVÁ SOUSTAVA
VAZNICOVÁ SOUSTAVA
VAZNICOVÁ SOUSTAVA
Soustava plných vazeb sedlových střech
VAZNICOVÁ SOUSTAVA
1. Stojatá stolice
VAZNICOVÁ SOUSTAVA
1. Stojatá stolice
VAZNICOVÁ SOUSTAVA
2. Ležatá stolice
VAZNICOVÁ SOUSTAVA
2. Kombinované stolice
VAZNICOVÁ SOUSTAVA
4. Věšadlové a vzpěradlové stolice
VAZNICOVÁ SOUSTAVA
Valbové a polovalbové střechy
VAZNICOVÁ SOUSTAVA
Nárožní krokve
Nárožní krokve je také nutné zajistit
kleštinami do sloupků pod rohy vaznic,
musí však mít větší průřez než běžné
krokve, protože se musí seříznout do
dvou střešních ploch (pětiúhelníkový
průřez) a také proto, že jejich délky jsou
větší než délky běžných krokví
VAZNICOVÁ SOUSTAVA
Soustavy mansardových střech
VAZNICOVÁ SOUSTAVA
Soustavy mansardových střech
VAZNICOVÁ SOUSTAVA
Soustavy pultových střech
• nutné je zajistit zachycení šikmých tlaků zejména na hřebenový štít
• z tohoto důvodu se hřebenová vaznice neklade na zdivo, ale na sloupky
VAZNICOVÁ SOUSTAVA
Soustavy pilových střech
• pilová střecha se skládá ze sedlových střech s nestejnými sklony
• každá vazba je plná, podepřená v místě střešního okapu sloupkem
• konstrukce pilových střech zabezpečuje dobré osvětlení a odvětrání vnitřních prostor
• v minulosti se používaly k zastřešení průmyslových budov
TRADIČNÍ SOUSTAVY KROVŮ
Krov se zkráceným trámem, tzv. bačkora
TRADIČNÍ SOUSTAVY KROVŮ
Krov se zkráceným trámem, tzv. bačkora
TRADIČNÍ SOUSTAVY KROVŮ
Vlašská soustava
• zatížení střechy zde nenesou krokve kolmé k okapu, ale krokve
vodorovné s okapem – vazničky po vzdálenosti cca 1,0 m
• vlašská soustava je dnes už zastaralá, používala se pro malé sklony
střech a pro větší rozpětí.
• její způsob podporování
vodorovných krokví plnými vazbami,
které se označují jako vazníky, se stal
konstrukčním principem soudobých
příhradových soustav
Ardantova soustava
• vychází z principu vzpěr a věšadel, horizontální síly v úrovni pozednice zachycuje
ocelové táhlo
• Pro zastřešení větších rozponů – 20 m a více
NOVODOBÉ KROVY-ÚVOD
Spoje novodobých krovů
1. Krokve
IZOLACE NAD KROKVEMI
2. Bednění
3. Parozábrana z asfaltového pásu s hliníkovou fólií
4. Kovový držák výšky 120 mm nebo výšky 180 mm
5. Pomocné krokve 60 x 60 až 120 mm (v závislosti na tloušťce 2. vrstvy izolace)
6. Izolace ROCKMIN PLUS SUPERROCK nebo ROCKTON
7. Pojistná hydroizolace – difuzně otevřená
8. Kontralatě podél krokví
9. Střešní krytina na latích
1. Pojistná hydroizolace – difuzně otevřená (kontaktní)
2. Krokve
3. První vrstva izolace:
- v deskách: ROCKIM PLUS, SUPERROCK nebo ROCKTON
- v rolích: MEGAROCK PLUS nebo TOPROCK SUPER
4. Dřevěný pomocný rošt
5. Druhá vrstva izolace:
- v deskách: ROCKMIN PLUS, SUPERROCK nebo ROCKTON
- v rolích: MEGAROCK PLUS nebo TOPROCK SUPER
6. Parozábrana
7. Závěsy a SDK profily
8. Třetí vrstva izolace: ROCKMIN PLUS, SUPERROCK nebo ROCKTON
9. Sádrokartonový obklad
IZOLACE MEZI KROKVEMI
STŘECHY - ŠIKMÉ
Konstrukční principy hambalkových krovů
• krokvový krov
• hambalkový krov
• tuhý hambalkový krov
STŘECHY - ŠIKMÉ
Konstrukční principy vaznicových krovových konstrukcí
• sloupky podporující
vrcholovou vaznici
• sloupky podporující
střední vaznici
STŘECHY - ŠIKMÉ
• varianty vaznicové
soustavy
STŘECHY - ŠIKMÉ
S
P
O
J
E
Názvosloví krovu (1 - vazní trám, 2 - podezdívka, 3 pozednice, 4 - vaznice, 5 - krokev, 6 - sloupek, 7 - vzpěra,
8 - pásek, 9 - kleštiny, 10 - jalová vazba)
STŘECHY - ŠIKMÉ
Používá se tam - kde sraz není dostatečně podepřený
Proti posunu se zabezpečuje dřevěnými kolíky.
Nejjednodušší tesařský spoj
Na zraz spojujeme trám, pokud je podepřený po celé délce
(minimálně pod místem spoje)
Proti vybočení – zabezpečen skobami
Tesařské spoje
STŘECHY - ŠIKMÉ
Podélné spoje:
sraz - nejjednodušší spoj vzájemně rovnoběžných dřev, která se k sobě přikládají buď
čely, nebo bočními plochami
plátování – podélné nastavování dřev, přičemž se spojovaná dřeva stýkají částí čel i
podélných ploch, tzv. plátem
Příčné spoje:
STŘECHY - ŠIKMÉ
lípnutí – nejjednodušší spoj dvou vzájemně kolmých nebo šikmých
dřev, při němž se čelo jednoho dřeva prostě přiloží k podélné ploše
druhého dřeva
zapuštění – spoj dvou vzájemně kolmých nebo šikmých dřev, přičemž
čelo jednoho dřeva je zapuštěno celou dosedací plochou do výřezu ve
dřevu druhém
Je spoj dvou vzájemně kolmých nebo šikmých trámů
- čelo jednoho trámu má čep a boční plocha druhého trámu má dlab
STŘECHY - ŠIKMÉ
Příčné spoje:
čepování – spoj dvou vzájemně kolmých nebo šikmých dřev, z nichž konec
jednoho dřeva je opatřen čepem a boční plocha druhého dřeva dlabem
odpovídajícím čepu
Je spoj dvou kolmých nebo šikmých trámů - mají vzájemně si
odpovídající zářezy
STŘECHY - ŠIKMÉ
Příčné spoje:
přeplátování – spoj dvou vzájemně k sobě kolmých nebo šikmých dřev, jež
jsou opatřena vzájemně si odpovídajícími zářezy, takže hloubka
přeplátování se rovná součtu hloubek obou zářezů
Je spoj kolmých nebo šikmých trámů – vzájemně na sebe
dosedají v místě vybrání
Příčné spoje:
kampování
– spoj dvou vzájemně k sobě kolmých nebo
šikmých dřev, z nichž jedno má zářez a druhé
je buď bez zářezu, nebo se zářezy nezbytnými
pro vzájemné sesazení obou spojovaných dřev.
Hloubka zapuštění se rovná hloubce zářezu
STŘECHY - ŠIKMÉ
Příčné spoje:
STŘECHY - ŠIKMÉ
osedlání
spojení dvou dřev ležících v různých rovinách, z nichž jedno je opatřeno
zářezem (sedlem) a druhé je zpravidla bez zářezu
Vyztužují dřevěné trámy v místech podpor
Délka sedla - 1/5 až 2/5 rozpětí trámů
Sedlo se s trámem spojuje svorníky nebo kolíky (klasika)
Krátká tlakem namáhaná vzpěra - má 3 funkce:
• zkracuje rozpětí trámu
• spolupůsobí při přenášení tlaku na sloup
• Ztužuje konstrukci krovu v podélném směru
Délka „pásku“ - 1000-1500mm.
STŘECHY - ŠIKMÉ
NÁVRH STŘECHY
VOLBA KONSTRUKČNÍ SOUSTAVY KROVU
STŘECHY - ŠIKMÉ
Konstrukční principy hambalkových krovů
• krokvový krov
• hambalkový krov
• tuhý hambalkový krov
STŘECHY - ŠIKMÉ
Konstrukční principy vaznicových krovových konstrukcí
• sloupky podporující
vrcholovou vaznici
• sloupky podporující
střední vaznici
STŘECHY - ŠIKMÉ
• varianty vaznicové
soustavy
Konstrukce kdy je nosný trám podepřen vzpěrami – ty přenášejí
zatížení do podpor.
Vzpěradlo : - jednoduché
- dvojité
- trojité
Konstrukce, které přenášejí zatížení hlavního trámu do
podpor pomocí věšáků a vzpěr
Tam – kde není vnitřní střední zeď
STŘECHY - ŠIKMÉ
Axonometrie vaznicové soustavy
a - stojatá stolice
b - ležatá stolice
stojatá stolice
1 – vazný trám, 2 – podezdívka, 3 – pozednice, 4 –
střední vaznice, 5 – krokev, 6 – sloupek, 7 – vzpěra, 8
– pásek, 9 – kleštiny, 10 – jalová vazba)
ležatá stolice
STŘECHY - ŠIKMÉ
ZÁKLADNÍ SCHEMATA
KONSTRUKCE KROVU
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
Zásady návrhu krovu
Krokve
zpravidla kolmo k okapu
na pozednice a vaznice osedlány
každý spoj musí být řádně zajištěn dostatečně dlouhými hřebíky
v hřebeni jsou krokve spojeny rohovým čepem
spoje krokví v hřebeni se zajišťují kolíkem nebo dvěma protilehlými hřebíky
spodní konec krokví nesmí zatěžovat římsu - musí být proto od ní vzdálen nejméně 20 mm a
nesmí být podkládán dřevěnou podložkou
krokve - pokud možno z jednoho kusu dřeva - v nezbytně nutných případech je lze nastavovat
jen v místech podpor
osová vzdálenost krokví - pro lehké krytiny max. 1,2 m, pro těžké krytiny 1 m
Vaznice
vodorovné
probíhají nepřerušeně od štítu ke štítu
u střech s valbami tvořit vaznicové věnec
vaznice se prodlužují je v místech podpor.
Zásady návrhu krovu
STŘECHY - ŠIKMÉ
Pásky
do vaznic se čepují a zajišťují kolíkem, hřebíkem nebo tesařskou skobou
Pozednice
leží po celé délce na zdivu
zakotveny u stojaté stolice v místech plných vazeb
zakotveny u ležaté stolice ve vzdálenosti 1,5 m až 2 m do zdiva, věnců,
stropů nebo vazních trámů
pozednici lze prodloužit srazem, plátováním se vhodným zajištěním
vzdálenost pozednice od líce půdní nadezdívky musí být min. 50 mm
na styku se zdivem musí být řádně impregnována
Sloupky
do vaznic, vazních trámů nebo bačkor se čepují nebo zapouštějí
zajišťují se skobami nebo kolíky
STŘECHY - ŠIKMÉ
Zásady návrhu krovu
Vazní trám
ukládá se do obvodových zdí nejméně 80 mm nad podlahou půdy
vazní trám nesmí být těsně zazděn do zdiva
ukládá se do kapsy - kolem zhlaví trámu byla min. 50 mm vzduchová mezera
trám - pokládá se na dřevěnou impregnovanou podložku tlustou min. 25 mm,
která přesahuje na všechny strany nejméně o 30 mm (nebo na izolaci)
zhlaví trámu musí být impregnováno
jako mezipodpory vazního trámu lze použít též pilířů střední zdi
průběžný vazní trám může být u budov s nosnou střešní zdí nahrazen
zkráceným, řádně zakotveným vazním trámem (tzv. bačkorou)
v místě styku se zdivem nebo stropní konstrukcí - bačkora impregnována
u rodinných domků, zvláště s podkrovím, může být vazní trám vynechán a
sloupky začepovány do stropnice nebo osazeny do železobetonové stropní
konstrukce
v těch místech se však musí počítat s přitížením od střešní konstrukce
STŘECHY - ŠIKMÉ
Zásady návrhu krovu
Vzpěry
do sloupků se zapouštějí nebo čepují
zajišťují se skobami nebo svorníkem
Kleštiny
na pozednice a vaznice kampují
se sloupky a krokvemi se kampují, přeplátovávají nebo lípnou
všechny spoje kleštin se zajišťují svorníky, při lípnutí svorníky s hmoždíky
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
PULTOVÁ STŘECHA NÁVRH
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
Varianta krovu vaznicové soustavy na rozpon 8-11m
1 - Vazní trám 2 - půdní nadezdívka 3 - pozednice 4 -střední vaznice, 5-krokev, 6 - sloupek, 7 vzpěra, 8 - pásek, 9 - kleštiny, 10 - krokev prázdné vazby, 11 římsa
STŘECHY - ŠIKMÉ
OPAKOVÁNÍ A
REKAPITULACE
Typy střech:
Sklony střech:
Názvy jednotlivých částí střechy:
H - hřeben
N - nároží
A - sběžiště
U - úžlabí
O - okap
S - štít
Osnova:
•
•
•
•
•
Konstrukce krovu
Stojatá stolice
Ležatá stolice, bačkora
Nové krovy-hambálkové
Názvosloví
KROVY:
• KROVY - TVOŘÍ tvar střechy
- jsou nosnou konstrukcí pro střechy šikmé a strmé
Sklon šikmé střechy je v intervalu 10°-45°
Strmé střechy mají sklon krytiny nad 45°
Krov jako nosná konstrukce přenáší zatížení z střešního pláště a jeho zatížení
(sněhem, větrem apod.) do nosného systému daného objektu stavby.
Konstrukce krovu:
• konstrukce krovu - zvolena na základě rozpětí krovu
- půdorysu nosné konstrukce stavby
- požadavku na provedení interiéru podkroví.
• Dřevěné
• ŽB
• Ocelové
Vaznicové soustavy:
•
•
•
•
•
Krokevní soustavy:
• Prostá krokevní soustava
• Hambálková soustava
Stojatá stolice
Ležatá stolice
Věšadlo
Vzpěradlo
Ležatá stolice bez vazního
trámu
•
•
•
•
A-krokevní
B-stojatá stolice
C, D-ležatá stolice
E-kozová stolice
Stojatá stolice:
Ležatá stolice, bačkora
Nové krovy-hambálkové:
Názvosloví krovu:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
1-vazní trám
2-podezdívka
3-pozednice
4-vaznice
5-krokev
6.sloupek
7-vzpěra
8-pásek
9-kleštiny
10-jalová vazba
Krov – vaznicová soustava s polovalbou
Krov – mansardová střecha z vazníků
http://www.strechy-novak.cz/tesarstvi/
FUNKCE STŘECHY:
Hydroizolační
Zateplovací
Ochrana objektu
Estetikou
Provozní
Statickou
Požárně odolnou
Funkce střech
Hydroizolační
Zateplovací
Ochrana objektu
Estetikou
Provozní
Statickou
Požárně odolnou
Rozdělení střech
Plochá střecha 0-10°
Šikmá střecha 10 °-45 °
Strmá střecha 45 °…
STŘECHY ŠIKMÉ:
1) SEDLOVÁ
2)VALBOVÁ , POLOVALBOVÁ
3)PULTOVÁ
4) MANSARDOVÁ
5)STANOVÁ
6)PILOVÁ
ZÁKLADNÍ NÁZVOSLOVÍ
MATERIÁL KCE KROVU
Dřevo – přírodní / nebo lepené prvky
(plnostěnné, příhradové)
Ocel – plnostěnné, příhradové
ŽB - plnostěnné, příhradové
KROV x VAZNÍK
Krov do 15m
Vazník od 6m
ZÁKLADNÍ NÁZVOSLOVÍ KCE KROVŮ
Pozednice – trám uložený na zdi „naležato“
- nutno ukotvit
- ve vodorovném směru
- rozměry dle rozpění
například:150/120, 240/160
Vaznice – trám uložený na svislém sloupu
- uložení na „stojato“ (Hřebenové a
středové vaznice se kladou na výšku kvůli vyšší
náchylnosti na průhyb)
- rozměry: 120/140, 180/240, 160/180
Vazný trám – vodorovný podélný
- ze zdi na zeď
- na výšku
- rozměry: 160/200, 260/300, 240/260
Krokev – leží na střešní rovině v šikmém směru
- podporou krokve je vaznice
- „na stojato“
- 80/100, 120/160, 100/120 , 100/140
- osová vzdálenost 800-1200 mm
Vzpěra – v šikmém směru, ztužuje KCI a přenáší
šikmé síly.
- „odlehčuje vaznému trámu“
- „na stojato“ Ø většinou jako vaznice, ale
(také ovlivněno Ø sloupku.)
- 120/120, 180/200,150/150,160/180
Pásek- šikmý prvek
- ztužuje v podélném směru
- „ zmenšuje“ zatížení vaznice
- 100/100, 140/140, 120/120
Sloupek- podporuje vaznici
- většinou
průřez 140/140 ..
- cca 3600- 4500 mm
Kleštiny- Párové vodorovné prvky ztužující pár
krokví ve výšce hambalku; provádí se většinou ze
dvou prken připevněných ke krokvím ze stran
Plná vazba
Obsahuje „všechny“
prvky .
Prázdná vazba (jalová)
STOJATÁ STOLICE
HAMBÁLEK
VAZNICOVÉ STŘECHY
a)
b)
c)
d)
e)
Krokevní
Stojatá stolice
Ležatá stolice
Ležatá stolice
Kozová stolice
-UKOTVENÍ POZEDNICE (TAB.)
-KONSTRUKČNÍ ZÁSADY PRO NÁVRH KROVU
Osová vzdálenost krokví 800 až 1200 mm
(sklon,krytina)
Vzdálenost plných vazeb 3600-4500 mm
Vzdálenost dřeva od zdiva minimálně 50 mm
Vzdálenost plné vazby od štítu (1 nebo 2 krokev)
Příklad:
Download

STŘECHY STŘECHY