ONTOGENEZE
= Vývoj jedince. Opakování fylogeneze – opakování vývoje druhu.
1) Období prenatální – před narozením
2) Období perinatální – 4 týdny před a 1 týden po porodu (perinatální disciplína)
3) Období postnatální – po narození:
a) Rané dětství: novorozenecké, kojenecké, batole
b) Střední dětství – předškolní věk
c) Pozdní dětství – mladší školní věk
d) Dospívání: starší školní věk, dorostenec (adolescence).
e) Dospělost: plná dospělost (18 – 30 let), období zralosti (30 – 45 let), střední věk (45 – 60 let), stáří (60 – 75
let), vysoké stáří nad 75 let, věk kmetský nad 90 let.
- Hypoxie – nedostatek kyslíku do mozku dítěte při porodu → hyperaktivita, LMD, apod. např. je obtočená
pupeční šňůra kolem krku dítěte, přenášení dítěte, kdy pak dochází k odchlipování placenty.
- Novorozenecká úmrtnost do 1 dne, 3, 7 a 28 dnů.
PRENATÁLNÍ OBDOBÍ
- Začíná oplozením vajíčka a končí porodem plodu.
- Vědní obor se nazývá embryologie.
- Vývoj probíhá v děloze (uterus) → intrauterivní vývoj. Uterus je dutý orgán, svalovina.
EMBRYONÁLNÍ OBDOBÍ
→ Oplození = splynutí spermie a vajíčka nastává ve vejcovodu → zygota. Po splynutí s vajíčkem ztrácí
spermie bičík → prvojádro spermie splyne s prvojádrem vajíčka a karyoplazma obou pohlavních buněk se
promísí.
→ Oplozené vajíčko (= zygota) postupuje vejcovodem a hned se začíná dělit (rýhovat): nejprve 30 hodin po
oplození vznikají 2 blastomery, 3.-4. den po oplození vzniká morula, ta má 16 blastomer. 4. den se morula
dostává do dutiny děložní a mění se v blastocystu. 6 den se blastocysta přikládá k děložní sliznici.
→ Trofoblast produkuje enzymy, které rozleptávají jemný povrch sliznice, tím prohlubuje ve sliznici jamku,
kam blastocysta zapadne a sliznice se za ní uzavře (= implantace = uhnízdění 6.-15. den po oplození).
Uhnízdění probíhá nejčastěji v horní části dělohy. Pokud se blastocysta uhnízdí v oblasti děložního
hrdla, vytvoří se tzv. vcestné lůžko (= placenta proveia), která často vede k samovolnému potratu.
→ Zároveň s vývojem trofoblastu probíhá i vývoj embryoblastu. Ke konci 1. týdne vznikají diferenciací
z původních buněk embryoblastu 3 zárodečné listy: ektoderm, mezoderm a endoderm. Ze tří
zárodečných listů se postupně vyvíjejí základy orgánů jedince (= organogeneze). Z endodermu
(vnitřní zárodečný list) se vytváří trávící trubice, plíce a trávící žlázy. Z mezodermu se vyvíjí kosti, svaly,
cévní soustava, pohlavní orgány, ledviny. Z ektodermu se vyvíjí kůže a její deriváty (nehty, chlupy, vlasy,
atd.) a nervová soustava.
Od začátku 2. týdne se vývojové stádium jedince nazývá zárodek (= embryo).
→ Jedna z prvních tělesných soustav je nervová soustava, její vývoj začíná ve 3. týdnu ztluštěním
ektodermu v nervovou ploténku, která probíhá v podélné ose zárodku na jeho budoucí hřbetní straně.
Nervová ploténka se ve vývoji prohloubí až se okraje přiblíží a uzavře se nervová trubice, její přední konec
se rozšiřuje ve 3, a potom 5 mozkových váčků, z ostatního se vyvine mícha. !!!Chybné utváření nervové
trubice ve 3. a 4. týdnu vede k velmi těžkým vadám (např. lebky nebo páteře).!!! Pokud chybí
hemisféry koncového mozku (část mozku) → anencefalus (1/1000 narozených dětí). Může nastat rozštěp
páteře (= spina bifida) v bederní nebo křížové oblasti + výhřez míšního vaku (= meningokele) +
výhřezem míšního vaku i míchy (= meningomyelokele, 1/1500 porodů).
→ Časný vývoj má také trávící trubice a oběhová soustava, protože přináší kyslík a živiny z krve matky a
odstraňuje zplodiny látkové přeměny. Na konci 3. týdne začíná v primitivním oběhovém systému
kolovat krev. Oběhová soustava vstupuje do činnosti jako první.
1
Zevní tvar zárodku kolem 1. měsíce těhotenství
→ Zárodek má nápadně velkou hlavu (jako zbytek těla), ještě není podobný člověku, ocasní část a jsou
vytvořeny primitivní základy orgánů. Základy zrakového a sluchového ústrojí. V oblasti krku je 5 párů
žaberních útvarů (ty jsou významné pro vývoj obličeje a ucha) a žaberní štěrbiny (také významné pro vývoj
obličeje a zbytku ucha).
Zevní tvar zárodku ve 2. měsíci těhotenství
→ Postupně se začíná vytvářet lidská podoba, utváří se obličej, hlavně ústa a nos. Ústa – nejprve ústní
jamka, pak dva párové výběžky a jeden nepárový výběžek (nos). !!!Nedokončení srůstu hornočelistních
výběžků s dalšími výběžky se při narození projeví jako rozštěp rtu, horní čelisti a patra, může se
objevit na jedné straně nebo na obou stranách. Nejlehčí formou rozštěpové vady je rozštěp rtu (=
cheiloschisis), rozštěp rtu a horní čelisti (= cheilognathoschisis), rozštěp patra (palatoschizis), nejhorší je
rozštěp všeho dohromady (= cheilogmathopalatoschisis). Tyto vady 1/513 porodům. Faktory jsou hlavně
genetické.!!!
→ Embryopatie = poruchy vývoje zárodku, vznikají působením teratogenů (škodlivé chemické a fyzikální
vlivy prostředí). Morfologické (tvarové) poškození orgánů se po porodu projeví jako vrozená vývojová
vada.
a) Radiační embryopatie – teratogenní účinek ionizujícího záření. Zvláště nebezpečné je ozáření pánve matky
v prvních dvou měsících těhotenství → poruchy vývoje lebky, mozku (mikrocefalie = malá hlava;
anencefalie = chybí část mozku; hydrocefalie = velká hlava) a oka (mikroftalmus) + mentální retardace.
V čím ranějším stádiu těhotenství matka podstoupí rentgen, tím horší může být postižení jejího dítěte.
b) Infekční embryopatie – nejčastěji embryopatii vyvolávají viry: zarděnky (= rubeola) → rubeolární
embryopatie. 15 – 20% dětí, jejichž matky prodělaly zarděnky v prvním trimestru, je postiženo
malformacemi. 4. – 5. týden po oplození je nejcitlivější – je to období vývoje oka, ucha, mozku a srdce →
při prodělání zarděnek v tomto období může u dítěte vzniknout vrozený zákal čočky, srdeční vada,
hluchota.
c) Lékové embryopatie – Amelie (bez ruky, bez nohy), fokomelie (ruka nebo noha připojená rovnou k tělu).
Pokud matky užívaly určitý lék proti nauzee v prvním trimestru.
→ Kritické periody ve vývoji orgánů – většina malformací vzniká ve 20. – 40. dni těhotenství – kritické
periody ve vývoji orgánů.
Období plodové = fetální (od 9. týdne těhotenství až do porodu)
→ V zárodečném období skončila organogeneze a v tomto období orgány rostou, vyvíjejí se a postupně
vstupují do funkce. Plod je obalen dvěma obaly (aminion a chorion), které spolu později srůstají a vzniká
z nich pupečník.
f) Aminion je vnitřní obal, který vznikl z embryoblastu → vzniká z něho plodová voda, ta tvoří kolem plodu
tekuté prostředí, chrání plod před otřesy, mechanickými poškozeními a změnami teploty, umožňuje volný
pohyb plodu a podporuje vývoj kostry a svalstva, plod do ní vylučuje moč (v 16. týdnu se vyšetřuje
plodová voda (amniocentéza), ještě je šance na potrat, ženy od 35 let mají vyšetření povinné).
g) Chorion je zevní obal, vznikl z trofoblastu → vzniká z něho placenta (= plodové lůžko) a spojením
placenty s tělem plodu zajišťuje pupečník.
→ Placenta má tvar kotouče, váží 500 g. Krev matky a krev plodu se nemísí, je oddělena tenkou stěnou
vlásečnic plodového oběhu a klky. Funkce placenty: zprostředkovává výživu plodu, dýchací funkce,
předává škodlivé produkty metabolismu do krve matky (ta to vyloučí ledvinami), tvoří ochrannou bariéru
(fetaplacentární), ta není dokonalá, produkuje hormony, které napomáhají udržet těhotenství, je zásobárnou
vitamínů a glykogenů potřebných pro růst a vývoj plodu.
→ Placentární a plodový oběh – vyvine se koncem 2. měsíce těhotenství, funguje do konce plodového
období. Má funkci dýchací, vylučovací, zajišťuje placenta. Transport dýchacích plynů výživových látek a
spodin látkové přeměny zajišťují mezi placentou a tělem plodu dvě pupeční tepny a jedna pupeční žíla –
ty jsou podstatou placentárního oběhu, procházejí pupečníkem. Pupeční tepny odvádějí z plodu do placenty
CO2 a odpadní produkty. Pupeční žíla vede do plodu kyslík a živiny. Pupeční žíla vstupuje do těla plodu,
kde se rozděluje na dvě větve: jedna větev ústí do vrátnicové žíly a druhá zvaná žilní dučej (= doctus
venosus) se spojuje pod játry s dolní dutou žílou. Vzhledem k tomu, že pupeční žíla obsahuje krev
kyslíkem bohatou a dolní dutá žila kyslíkem chudou, přivádí dolní dutá žíla do pravé srdeční síně krev
2
smíšenou. Zde se tato krev dále mísí s krví přitékající horní dutou žílou z hlavy a horních končetin.
Největší anatomické zvláštnosti jsou v srdci, protože ve fetálním období není ještě uplatněná funkce
oběhu. V přepážce mezi síněmi je oválné okénko tzv. Forámen ovále. Tímto otvorem se dostává většina
krve z pravé do levé síně, pak do levé komory a aortou do těla plodu. Malý zbytek krve, který neprošel
oválným okénkem v mezisíňové přepážce jde do pravé komory a odtud do plicní tepny. Ani tato krev se
téměř vůbec nedostane do plic, neboť odchází tepenným dočejem (= dcetus aptorios) zpět do aorty. Plicní
oběh je tedy téměř úplně vyřazen. Z krevního oběhu plodu se krev dostává do placenty dvěma pupečními
tepnami, které odstupují z vnitřních tepen kyčelních. Zvláštnosti fetálního oběhu zanikají po narození.
Mizí žilní i tepenný dučej a oválné okénko. V některých případech mohou po narození přetrvat anatomické
poměry fetálního oběhu a ty jsou pak podkladem vrozených srdečních a oběhových vad. Nejčastěji:
otevřený tepelný dočej nebo uzavřené oválné okénko = levopravý zkrat = 2. nejčastější vrozená vada.
-
-
-
-
-
-
Růst a vývoj plodu v těhotenství
Na začátku třetího měsíce měří 4 cm, hlava – ½ celkové délky těla.
3. měsíc: ukončen vývoj obličeje, vytvořena víčka spojená ještě epitelem, končetiny diferencovány na
jednotlivé části – prsty, základy nehtů, začínají se zvolna pohybovat. Zevní pohlavní ústrojí – rozlišeno
(z počátku je jako hermafrodit – akorát u mužů to roste dál).
4. měsíc: prudší pohyby plodu (kopání), probíhá osifikace kostry.
5. měsíc: vyvíjí se kůže, drobné chloupky (lanugo), plodový maz – chrání pokožku před plodovou vodou.
Jsou vytvořeny vlasy a obočí, pokračuje růst nehtů. Podkožní mazivo – začíná se zde vytvářet tuk. Je
zřetelná srdeční činnost. Ke konci 5. měsíce vypadávají chloupky.
6. měsíc: kůže – tenká, průsvitná, červená, malé množství podkožního tuku. Všechny orgány – v hlavních
rysech se vyvinuly (teoreticky je možný samostatných život).
7. měsíc: přibývá podkožní tuk, kůže je však stále tenká, začíná se vytvářet zrohovatělá vrstva pokožky,
víčka se oddělují a mají řasy.
8. měsíc: vyhlazování kůže, větší rozvoj podkožního tuku, tříselným kanálkem postupují varlata do šourku.
9. měsíc: kůže je vyhlazená, prsty mají nehty bez volného okraje, trup, končetiny – zaoblené.
10. měsíc: znak donošenosti – nehty přerůstají, nastává porod.
Poloha a postavení plodu
Obvykle – hřbetní strana obrácená vlevo a dopředu.
Na konci těhotenství je poloha podélná hlavou podélná osa rovnoběžně s osou dělohy, hlava skloněná
k břišní straně matky, končetiny jsou překříženy.
3% - poloha podélná koncem pánevním (císařský řez).
1% - poloha příčná, patologická (císařský řez).
Fetopatie
Fetus – plod.
Poškození jedince v období fetálním (po ukončení organogeneze) – nevznikají již velké malformace
(odchylky od normy).
Fetopatie vznikají nejčastěji jako následek nemocí, infekce nebo intoxikace matky a při imunologickém
konfliktu mezi krví matky a plodu (cukrovka matky, vrozená příjice, toxoplasmóza, intoxikace matky a
plodu, atd.).
Škodlivina může retardovat nebo zastavit vývoj orgánů – zvláště u mozku – vývoj hlavně v tomto období,
většina poruch mozku (encefalopatie).
Délka těhotenství
- Průměrná délka 280 dní – 40 týdnů – 10 lunárních měsíců (28 dnů jeden měsíc).
- Přenošený – narozený po 42. týdnu, nedonošený – před 38. týdnem.
Porod
1. Doba otevírací – končí otevřením děložního hrdla, odteče plodová voda.
2. Doba vypuzovací – kontrakce, končí vypuzením plodu.
3. Doba lůžková – končí vypuzení plodového lůžka.
3
POSTNATÁLNÍ OBDOBÍ
- Začíná přestřižením pupečníku.
-
-
-
-
-
NOVOROZENEC – NEONATÁLNÍ OBDOBÍ
Toto období začíná přestřižením pupečníku a trvá do 28 dne.
Adaptace na podmínky mimo dělohu – orgány samostatně pracují.
Rizikové období – speciální perinatální medicína – 4 týdny před a 1 po porodu.
Zdravé dítě po porodu: hned spontánně dýchá, křičí. Podnět – podráždění dýchacího centra v prodloužené
míše vzestupem tlaku CO2 a poklesem O2 v krvi po přerušení placentárního oběhu, plíce se rychle rozvíjí.
Změna plodového oběhu – do činnosti vstupuje malý krevní oběh, zvýší se průtok krve plícemi, vzestup
tlaku v levé síni a pokles v pravé síni → uzavření oválného okénka, uzávěr tepenného dučeje ukončen asi
do 8 týdnů po porodu.
Změny ve složení krve – vysoký počet krvinek se redukuje, vytváří se červené krevní barvivo, to se
přeměňuje na žlučové barvivo (bilirubin) – pokud to játra nedokáží tak rychle zpracovat, tak dítě dostane
novorozeneckou žloutenku, pak to játra zpracují postupně.
Termoregulace – po porodu klesá kožní i hluboká teplota novorozence o 1 až 2°C. odpařování plodové
vody, rozdíl teplot mezi dítětem a okolím. Dítě není schopno dobře regulovat svou teplotu, snadno se
přehřeje nebo podchladí. Velký povrch těla při malé hmotě a tenké vrstvě podkožního tuku.
Trávící soustava – pokud se vyprázdní střeva od trávící šťávy, tak je funkční. Střevní sliznice je schopna
resorbovat potraviny. Tekutá potrava – kojení → bez problémů jak pro matku tak i pro dítě (je to sterilní,
atp.). Kojené dítě je zdravější. Složení mléka je jiné na začátku a na konci kojení. Kravské mléko dítě ještě
neumí moc dobře trávit. Matka by měla jíst přirozenou stravu, vše, co sní, jde do mléka. Při kojení je lepší
kontakt s matkou, snižuje riziko rakoviny.
Ledviny – tuto funkci obstarávala placenta, po narození mají asi 1/3 výkon, hladina močoviny se nezvyšuje,
protože většina bílkovin slouží k výstavbě rychle rostoucího těla, jen malý zbytek je metabolizován.
Nervová soustava – značně nezralá, novorozenec je odkázán na matku. Nepodmíněné reflexy: dýchání,
sání, polykání, oběh krve, zpracování potravy, vyměšování, hybnost, motorika.
Smysly – ústrojí pohybové, polohové, zrak, sluch – jen na silný podnět reaguje pohybem těla.
Adaptace – zvýšený výdej energie po porodu vždy malinko zhubne (asi o 7%) – odebírá energii. Limitní
hmotnost je 2 500 g, 2 490 už je podvyživený (legislativně) i patologie.
Obvod hlavy – asi 34 cm, menší než 31 cm – mikrocefalie, větší než 38 cm – hydrocefalus → zmnožení
mozkomíšního moku, retardace, atd., někdy i umírají.
Hrudník – 32 cm. Dítě 1:4, dospělý 1:8.
Rizikový novorozenec
- Nedonošený, hypotrofický, přenošený, s vrozenou vývojovou vadou.
- V 80% je adaptace úspěšná.
-
-
Nedonošený novorozenec
Těhotenství je kratší než 38 týdnů.
Základní příčiny: poruchy uteroplacentární cirkulace = krevní oběh mezi dělohou a placentou,
neurovegetativní přecitlivělost (předčasné kontrakce), inkompetence = porucha uzávěru děložního hrdla.
Je to multifaktoriálně podmíněno.
Vliv má tělesná výška, malá váha, prasknutí plodového obalu s odtokem plodové vody.
Další příčiny: Lůžko – krvácení v 1. trimestru, anemie matky, vícečetné těhotenství, zvýšená tělesná
námaha, stres, neuspořádané rodinné poměry, kouření.
Nedonošené dítě je nezralé : nezralost plic – těžké poruchy dýchání, tkáně trpí hypoxií – může být
poškozen i mozek, nezralá CNS – není schopná řídit některé funkce (sání, regulace teploty), žaludek má
menší kapacitu, kůže je tenká.
Adaptace je obtížná, může být i postižení s dlouhodobými trvalými následky, DMO, slepota, mentální
retardace, úmrtí.
Novorozenec s hmotností 1 800 g zpravidla musí do inkubátoru.
4
Hypotrofický novorozenec
- Podvyživený – má normální délku, ale hmotnost je nižší než 2 500 g (nedonošený může být i podvyživený).
- Příčiny: špatná výživa matky, špatný přenos živin placentou, kouření, alkohol, infekce.
- Jinak je zralý, nemá dýchací obtíže, růstová retardace – zpomalení, v dalším vývoji může vzniknout
poškození.
Přenošený novorozenec
- Narodil se až po 41 týdnu těhotenství.
- Nejsou žádné známky dysfunkce, ale může se objevit hypotrofie (podvýživa – příliš malý novorozenec)
nebo naopak hypertrofie (nadvýživa – příliš velký novorozenec). U hypertrofie je nebezpečí poranění
hlavy a mozku při porodu.
- Problémem může být také hypoxie – nedostatek kyslíku.
-
-
Novorozenec s vrozenou vývojovou vadou (VVV)
Embryopatie nebo fetopatie vznikla už za nitroděložního vývoje → malformace orgánů nebo tkání od
bezvýznamných odchylek až po vady neslučitelné se životem.
Objevují se hlavně vady somatické nebo metabolické.
Většina VVV se pozná ihned po porodu (1-2%), další na konci 1 roku (4-6%).
Vrozené orgánové vady se poznají poruchou funkce.
Příčiny VVV: záření, mechanické vlivy, infekce, mutace genů, aberace chromozomů, chemické látky
(léky), hormony, špatná výživa, drogy, alkohol, kouření, hypoxie, úraz matky za porodu, následky infekcí,
EPH-gestóza u matky (E = edém, P = proteinurie = bílkoviny v moči, H = hypertenze), nebezpečí
perienatálního úmrtí, předčasného porodu, růstových retardací, hypotrofie plodu, úmrtí v novorozeneckém
období, dělá se depistáž u matek.
KOJENECKÉ OBDOBÍ
Do konce 1. roku života dítěte, od slova kojit.
Kojené děti: mají lepší imunitu, dostatek vitamínů, tuku, nejsou tak alergické, upevňuje se vztah mezi
matkou a dítětem.
Dítě, které není kojené, trpí jako maličké katary, rychle se odvodňuje.
Skladba mateřského mléka se mění podle toho, jak dítě roste.
Mastitida = zánět mléčných žláz.
Růst kojence
- 1. rok života je velmi rychlý růst, nejprudší růstové tempo za celý život.
- Intenzivní psychosomatický vývoj.
-
-
Osifikace = kostnatění kostí
Kostra dítěte je velmi pružná.
Nezkostnatělé jsou kloubní hlavice dlouhých kostí, hřebeny, některé krátké kosti, zcela neosifikovány a
chrupavčité jsou zápěstní kosti – zjišťuje se kostní věk (pokud je nějaký problém, např. retardace) –
zrentgenuje se ruka a porovnává se s normou.
Osifikace trvá až do dospělosti.
Vývoj kyčelních kloubů: Typickým příkladem kojenecké osifikace je vývoj kyčelních kloubů - horní
hlavice stehenní kosti je po narození ještě chrupavčitá, od 3. až 4. měsíce se začíná osifikovat, kloubní
jamka na kosti pánevní je ještě mělká s neúplně vyvinutým horním okrajem tzv. stříškou, neposkytuje
hlavici pevnou oporu. Opožďování vývoje kyčelních kloubů může být průvodním jevem vrozeného
vykloubení kyčelního kloubu = luxatio coxal congenita, vyskytuje se jednostranně nebo oboustranně.
Prokázal se vliv dědičnosti, děvčátka tím trpí 6x častěji než chlapci. Končetiny se dávají do abdukční
polohy plenami nebo ortopedickými pomůckami.
5
-
-
-
-
-
-
-
Vývoj
Vývoj páteře - u novorozence tvoří páteř jediný oblouk. Krční lordóza se vytváří kolem 3. měsíce, kolem 6.
měsíce se začíná posazovat – vytváří se kyfóza, až stojí a chodí – tak se vytváří bederní lordóza. Páteř není
fixována po celé růstové období – mohou vznikat vady páteře.
Vývoj hrudníku - 1. a 2. měsíc se intenzivně zvětšuje hrudník, ve 2. měsíci se vyrovnává obvod hrudníku
s obvodem hlavy a od 3. měsíce je hrudník trvale větší.
Vývoj lebky – není zcela zkostnatělá lebka, mezi kostmi jsou větší vazivové plošky - lupínky (fonticuli) –
je jich 6 lebeční kosti srůstají, pokud něco sroste předčasně a mozek se zvětšuje, tak může být šišatá nebo
věžovitá lebka.
Vývoj zubů – první zuby (dentes deciduis) jsou mezi 5. – 9. měsícem – mléčný chrup se zakládá ve 2.
embryonálním měsíci. Některé choroby matky můžou způsobit špatný vývoj skloviny dítěte (např.
tetracyklin).
Psychosomatický vývoj – srovnává se s normami pro příslušný věk, v tomto období je intenzivní, důležitá
je přítomnost matky.
OBDOBÍ BATOLIVÉ
Od počátku 2. roku do konce 3. roku.
Batolivé = nejistá chůze.
Osamostatňování dítěte v základních životních funkcích (chůze, řeč, přijímání potravy, udržování čistoty).
Dítě je nezkušené, neobratné, ale velmi zvídavé (mohou nastat úrazy).
Ve 2 letech činí výška dítěte 50% dospělého (?).
Hmotnost se také zvyšuje, chlapci jsou vyšší a těžší než dívky.
Mění se tvar hrudníku – hrudník roste do šířky (předozadní oploštění) – typický sapientní znak.
Velká hlava, dlouhý trup a krátké končetiny.
Motorika: ve 2. – 3. roce se zdokonaluje chůze, objevování okolí, projev radosti. Pokud ve 20 měsících
nechodí, je nutná konzultace – vývojové opoždění. V 15. – 18. měsíci vyleze na židli.
Chrup – dokončuje se prořezávání první dentice, dítě má 20 zubů: 8 řezáků, 4 špičáky, 8 stoliček, nemá
třenové zuby.
Vytváří se základní rysy povahy, důležité je citové zázemí, musí být dostatečná stimulace.
Do psychického vývoje významně zasahuje pohybová samostatnost batolete.
Řeč – ve třech letech zná již asi 1000 slov, častá je otázka „proč?“. Pro vývoj řeči je důležitá správná funkce
sluchu, i neslyšící děti procházejí stádiem žvatlání, ale kolem 5. – 6. měsíce přestávají mluvit.
PŘEDŠKOLNÍ VĚK
Období od začátku 4. roku do konce 6. roku.
Toto období je velmi rizikové: úrazy, pády, úrazy při sportu, otravy.
Hlavní činností je hra – tvořivé prvky (stavebnice, modelíny). Hra by měla mít pravidla. Při hře se rozvíjí
myšlení, paměť, představivost, řeč, sebeovládání, ukázněnost.
Dítě touží po společnosti druhých – zvyšuje se sociabilita.
Růst: pomalé plynulé tempo až do začátku pohlavního dospívání. Prepubertální akcelerace růstu. V 6 letech
by mělo mít dítě 117 cm a 21 kg.
Rozdíly mezi pohlavími už nejsou tak výrazné.
Děti, které v prvních třech letech života rostly pomaleji, byly menší, drobnější, si zachovávají toto tempo
růstu až do pohlavního dospívání.
Na počátku období: typ postavy je stejný jako byl u batolete – krátké končetiny a hlava stále převažuje
svou velikostí v porovnání s trupem, i když v menším měřítku než v batolecím období. Je málo vyvinuté
zádové a břišní svalstvo, lopatky odstupují a břicho vyčnívá dopředu. Dobrá je podkožní tuková vrstva,
takže se reliéf kostí a svalů na povrchu těla neprojevuje. Trup je válcovitý. Tělo je neutrální – ve stavbě
kostry a svalstva nejsou rozdíly mezi pohlavími – říkáme tomu neutrální dětství → do 4. roku říkáme
období první tělesné plnosti.
První proměna postavy nastává mezi 5. – 6. rokem – změna proporcí dětského těla: začnou rychleji růst
končetiny, hlava roste pomalu, ztenčuje se vrstva podkožního tuku. → období první vytáhlosti.
Potvrzením tohoto období je pozitivní filipínská míra – ohnutá pravá paže přes temeno hlavy se dotkne
levého boltce a naopak. Děti, které vstupují do období první vytáhlosti dříve, vstupují i dříve do puberty.
6
- Současně s tělesnými změnami se mění psychika dítěte: měla by ustupovat hravost.
- Růst hlavy a mozku: u novorozence je mozková část lebky větší než v pozdějších letech. Obličejová část
(nos a čelist) dohání větší část hlavy.
- Zuby: prořezávání zubů 2. dentice – ke konci období začíná postupná výměna dočasného chrupu za trvalý.
Prořezávání dvěma způsoby: ITYP – prořezávají se nejprve řezáky a MTYP – prořezávají se nejprve
stoličky.
- Lateralita – vyzrává CNS, lateralita se projevuje už koncem 1. roku, ale až do 5 let kolísá. Střídání levé a
pravé ruky = ambidextrie.
- Psychomotorický vývoj je odrazem dozrávání mozku. Diferenciace vrstev mozkové kůry vrcholí kolem 5.
roku. Definitivní poměr velikosti mozkových laloků se upravuje až po 7 letech.
- Motorický vývoj: zdokonaluje se hrubá motorika, ke konci období se zdokonaluje i jemná motorika. Dítě
by mělo umět dobře chodit, rozběhnout se bez častých pádů, chůze po špičkách, mezi 5. – 6. rokem by se
mělo obléknout a svléknout bez pomoci.
- Psychický vývoj: rozvíjí se paměť, myšlení, řeč, fantazie. Dítě rádo kreslí. Myšlení je vázáno na názor a
vlastní prožitek, je spojeno s vnímáním a činností dítěte.
- V tomto období je také období 1. vzdoru – projev formující se vlastní vůle a sebevědomí.
- Vývoj řeči: řeč se rozvíjí, mluví v delších větách, říkanky, pohádky. Může nastat patlavost – řeč odpovídá
stupni zralosti mozku. Kolem třetího roku může vzniknout koktavost – řeč se prudce rozvíjí, ale funkce
mozku jsou ještě nevyzrálé (více u chlapců než u dívek).
- Roste samostatnost, sociální vztahy, spolupráce, vztah s vrstevníky – probíhá socializace, důležitá je v tomto
období rodina.
Školní zralost
- Škola je velká změna, dítě se musí přizpůsobit: oblast tělesného vývoje – důležitá je 1. proměna postavy;
psychika – úroveň vnímání, myšlení a vyjadřování, všímání si podrobností, rozdílů, má ustupovat fantazie
a nastupovat realistický přístup; sociální oblast – dítě by mělo zvládnout být chvíli od rodiny.
Příčiny školní nezralosti
- Nedostatky v tělesném vývoji, rané poškození CNS, výrazně podprůměrné rozumové schopnosti až mentální
retardace, neurotický povahový vývoj, nedostatky ve výchovném prostředí a působení, psychosomatické
potíže.
-
Školní zralost postižených dětí
Ve školním věku by měly být poznány všechny smyslové vady a mentální retardace, tělesné vady jsou vidět
na pohled.
Zrakové vady – čím je zraková vada horší, tím je horší možnost identifikace předmětů. Bývá patlavost.
Sociální přizpůsobivost je dobře vyvinuta. Komunikují prostřednictvím vidících osob.
Sluchové postižení – děti jsou značně opožděné ve vývoji řeči i v myšlení. Nedoslýchavé děti používají spíše
izolovaná slova než věty, mnohočetná patlavost. Řeč neslyšících je nesrozumitelná.
Tělesné postižení – bývají opožděné v psychickém vývoji, tím se retarduje i vývoj smyslového vnímání,
psychický vývoj i vývoj řeči.
Mentálně retardované – mají konkrétní myšlení, nedovedou dobře zevšeobecňovat, jejich paměť je
mechanická, početní představivost malá, potíže s vyjadřováním a výslovností.
ŠKOLNÍ VĚK
- Začíná 7. rokem a končí 14. rokem. Dělí se na mladší a starší školní věk.
- Fyziologický začátek staršího školního věku je v prvních známkách druhotných pohlavních znaků.
1) MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK
- Škola je změna, zátěž, náhlá změna životních podmínek, někdy zátěž překročí adaptační možnosti dítěte –
může ohrozit jeho zdraví (psychosomatické obtíže).
- Tělesný pohyb – ve škole je značné omezení pohybu, dítě musí vydržet sedět, má omezenou dobu čerstvého
vzduchu, je zde riziko infekcí, pokud dítě nenavštěvovalo poslední rok mateřské školy.
7
- Rozvíjí se smyslové vnímání, abstraktní myšlení, u psaní je přesná svalová koordinace → to přináší únavu,
nechuť ke škole, napětí.
- Správná volba začátku školní docházky podle individuální zralostí dítěte.
- Dítě musí mít dostatek odpočinku a spánku.
- Růst a proporcionalita: dítě je štíhlé (období 1. vytáhlosti – břicho vystupuje dopředu), jsou patrná žebra,
prodloužení končetin. Po skončení období 1. vytáhnutí je růstové tempo klidné a pravidelné. Chlapci jsou
do 10 let stále větší než dívky. Přibývá tuk, tvary jsou plnější → nastává období 2. plnosti – hlava roste
pomalu, v 10 letech dosáhne hlava 95% své definitivní velikosti. Dochází ke zúžení v pase, hrudník se
v předozadním směru oplošťuje. Nastává celkové tvarové sexuální rozlišení těla chlapců a dívek –
nazýváme to bisexuální dětství – neznamená to vývoj druhotných pohlavních znaků, ale pohlavní
rozdíly na kostře (pánev, ramena, lebka).
- Urychlená puberta = praecox, opožděná puberta = tarda.
- Prořezávání dalších zubů trvalého chrupu.
Psychomotorický vývoj
- Motorika: pohyby jsou neobratné, hranaté. Postupně se stává dítě obratnějším, jistějším, snadno se učí.
- Psychika: nástupem do školy se zlepšuje smyslové vnímání, rozvíjí se paměť, myšlení a řeč, buduje se
systém obecných pojmů (analýza, syntéza, indukce, dedukce), diferencuje nepodstatné od podstatného,
zvětšují se kombinační schopnosti, přibývá abstraktní myšlení a schopnost koncentrace, zájmy se často
střídají, postupně se stávají stálejšími (vliv rodičů, školy, okolí).
Vývoj řeči
- Od konce 3. roku intelektualizace řeči probíhá po celý život. Do 7. roku je výslovnost neustálená.
- Kolem 7. roku se způsob výslovnosti začíná fixovat (nutná logopedie), může se objevit koktavost.
City a vůle
- Na počátku MŠV neumí své city skrývat, postupně nabývá rozum, převažuje nad city – kontrolované
projevy.
- Dispraxie, disgnozie najít.
-
2) STARŠÍ ŠKOLNÍ VĚK 12-14 LET
Vývoj je ovlivněn silně probíhající pubertou.
Dívky dokončují prepubertu a nastupují do puberty, u chlapců prepuberta teprve nastává.
Růst je urychlený, 2. proměn postavy a 2. vytáhlost.
Druhotné pohlavní znaky.
Vývojová nevyrovnanost mezi chlapci a dívkami (dívky jsou větší a těžší).
Vadné držení těla a vady páteře
- Odchylky od správného držení. Zpočátku jen vada funkční bez strukturálních změna na kostře, dokud se
nezafixuje, tak lze vyrovnat svalovou prací. Vady: kulatá záda, skolióza, odstáté lopatky. U dívek více
skoliózy, chlapci více kulatá záda. Příčinou je prudký růst kostry bez svalové podpory.
- Vada páteře je každá odchylka od správného držení, která se nedá svalovou prací vyrovnat.
- Trvalý chrup – vznikají třenové zuby místo stoliček dočasného chrupu. V 15 letech 28 zubů.
Psychomotorický vývoj
- Psychický vývoj vstupuje do konečných fází, významnější je logická paměť, abstraktní myšlení. Vyspělé
rozumové schopnosti jsou ovládány nevyrovnanou osobností, která prochází prepubertálním vývojem.
- Vytváří se vlastní rukopis.
Citový vývoj
- Neklid, rozpornost, přecitlivělost, labilita nálad, impulzivita (odraz náhlých hormonálních změn). Období 2.
vzdoru.
8
-
PUBERTA
Období růstových morfologických, fyziologických a psychických změn, jejichž výsledkem je přeměna
dítěte v dospělého.
Dozrávají pohlavní orgány a postupné zahájení činnosti.
Výrazná endokrinní aktivita – hypofýza, štítná žláza, nadledvinky.
Úlohu hraje CNS.
Zvýšená činnost potních a mazových žláz (akné).
-
Hormonální aktivita
Puberta je vyvolána vylučováním pohlavně nespecifických gonádotropních hormonů hypofýzy (podvěsek
mozkový). Podněty pro uvolňování vycházejí z hypotalamu. Gonádotropní hormony hypofýzy uvedou
v endokrinní činnost pohlavní žlázy vaječníky a varlata.
Vaječníky – estrogenní hormony, které podmiňují vývoj druhotných pohlavních znaků a růst pohlavních
orgánů. Dále produkují progesteron.
Varlata (testes) – androgenní hormon testosteron – ovlivňuje růst pohlavních orgánů a vznik druhotných
pohlavních orgánů.
U obou pohlaví stoupá produkce androgenních hormonů kůry nadledvinek (u dívek) + varlat (u chlapců).
-
Začátek puberty
V 8 letech prepubertální fáze až do 10 let.
Typ urychlený – akcelerovaný
Typ středně rychlý – průměrný
Typ opožděný – retardovaný
Předčasná puberta = puberta praecox
Opožděná puberta = puberta tarda
-
-
ADOLESCENCE
- 15 – 18 let – končí dosažením dospělosti.
- Měla by být dosažena pohlavní dospělost, dokončuje se puberta ve fázi postpuberty.
-
-
Růst a vývoj
U dívek roční přírůstky již malé, růst končí kolem 16. roku.
Chlapci po 15. roce výrazněji rostou.
Výpočet předpokládané výšky = střední výška rodičů.
Retardovaný typ – pozdější nástup puberty – menší vzrůst, ale dožene to.
Velký vzrůst lze přibrzdit hormonálně, musí se začít včas před nástupem puberty.
Psychomotorický vývoj
Rozvinuté všechny formy myšlení, dále zkušenosti, osobnostní projev, dovednosti.
Nastává pozvolné uklidnění, harmonie osobnosti, klidnější a jistější pohyby a vystupování.
Přetrvává rozkolísanost citů, nálady, emocionální labilita – netrvá to u všech stejně dlouho.
Náhlý vzrůst sexuálních podnětů – potřeba se s tím vyrovnat, vztahy s citovou a erotickou náplní, později
sexuální zkušenosti.
Mravní hodnoty se vytvářejí.
Sociální vývoj
- Snaha po samostatnosti, nezávislosti, kritičnost vůči rodičům a společnosti. Uvolňování ze závislosti na
rodičích.
- Rozdíl mezi biologickou zralostí a sociální nezralostí.
- Problémy mají děti, které neměly zdravé rodinné zázemí → poruchy chování (alkohol, drogy, delikvence,
sebevraždy, apod.).
9
Fáze puberty
- Prepuberta +-8 let → puberta → postpuberta.
- Prepubertální akcelerace růstu, vývoj druhotných pohlavních znaků a vývoj pohlavních orgánů.
2. proměna postavy – zvětšení končetin, trupu, šířky ramen, hrudníku a pánve → období 2. vytáhlosti.
- Druhotné pohlavní znaky: pupické, axilární ochlupení (podpaží), vousy u chlapců, hlasová mutace, vývoj
prsních žláz, tělesné ochlupení.
PORUCHY
-
Poruchy tvaru lebky
Brachycefalie – krátká lebka (zploštělá hlava) v důsledku předčasného uzávěru obou koronárních švů.
Skafocefalie – zúžený prodloužený tvar lebky jako výsledek předčasného uzávěru šípového švu.
Trigonocefalie – trojúhelníkovitá deformace.
Turicefalie – věžovitá deformace.
Plagiocefalie – šikmo jednostranně křivá lebka.
-
Poruchy velikosti lebky
Makrocefalus – nadměrná velikost hlavy v důsledku poruch cirkulace mozkomíšního moku nebo nádoru.
Hydrocefalus – vodnatelnost mozku: vnitřní a vnější hydrocefalus.
Mikrocefalus – výrazně malá hlava, ploché čelo a temeno.
Anencefalus – není vyvinutá část mozku (umírají po porodu nebo do jednoho roku; 1/1000).
Další poruchy
- Rozštěp lebky – bývá doprovázen výhřezem mozku nebo plen (umírají).
- Rozštěp rtu, čelisti, patra – nejčastěji je na levé straně, vzácně na obou stranách. Řeší se opakovanými
chirurgickými operacemi. Může být přidružená huhňavost – potřeba logopedie. Bývá porušen skus zubů –
potřeba rovnátek.
- Rozštěp páteře (spina bifida) – mohou být přídavné problémy: inkontinence moče i stolice, chabá obrna na
dolních končetinách, špatné hojení oděrek, sklon k proleženinám. Dolní končetiny leží nehybně vytočené
ven, jsou promodralé, cyanotické. Kůže je méně odolná a necitlivá na hýždích a dolních končetinách. Horní
polovina těla je normálně vyvinutá. Rozštěp páteře může být i skrytý.
-
Vrozené vady končetin a růstové odchylky
Amelie – vrozené úplné nevyvinutí končetin.
Dysmelie – vrozená tvarová vývojová odchylka.
Fokomelie – chybí paže a předloktí (ruce a nohy rostou z těla).
Arachnodaktilie – mimořádně dlouhé a tenké prsty.
Syndaktylie – srůsty prstů na horních i dolních končetinách.
Polydaktilie – zmnožení prstů na horních i dolních končetinách.
Vrozená kososvislá noha – přední úsek nohy je ohnutý směrem dovnitř.
Vrozená noha hákovitá – vystupuje pata.
Luxace – vykloubení (5x častěji u děvčat) – příčinou může být nucená poloha v děloze.
Achondroplázie – porucha tvarů a růstu kostí z chrupavky → trpasličí vzrůst, lehce opožděný mentální
vývoj.
Nanismus – liliput, proporce jsou zachované, mají nedostatek růstových hormonů.
Akromegalie – nadprodukce růstového hormonu po ukončení růstu do výšky → nápadné zvětšování
okrajových částí těla (brada, nadočnicové oblouky, uši, ruce, nohy, ...).
Akromikrie – abnormálně krátké končetiny.
Gigantismus – obrovský růst při zvýšené činnosti hypofýzy před ukončením růstu do výšky.
Hemihypertrofie – nestejná velikost obou polovin těla.
10
KULTURNÍ A SOCIÁLNÍ ANTROPOLOGIE
NEGROIDNÍ – EKVATORIÁLNÍ RASA (ROVNÍKOVÁ, ČERNÁ)
- Pigment odstínu hnědé až po tmavou.
-
-
Paleonegroidní typ – staročernošský
Vývojově starší, světlejší pleti a malého vzrůstu. Např.
Křováci – bushamns – pouště Kalahary a Namibie, mlaskavý jazyk, drobná postava (140 cm), tzv. křovácké
ucho (chybí ušní lalůček nebo je malý, stočený ušní boltec), vlasy jim rostou v malých chomáčcích, pleť
mají světle hnědou.
Hotentoti – živí se pastevectvím, smíšená populace, menší postava (150 – 160 cm), výrazný epikantus a
kožní záhyb na víčku, pomalu mizí paleonegroické znaky.
Pygmejové – nejmenší lidi na světe (130 – 135 cm), mají světlošedavou žlutohnědou pleť, krátké nohy
s dlouhým tělem, jsou to převážně lovci, původně byli rozšířeni podle rovníku a postupně byli zatlačeni
neonegroidní populací a ztratili svůj arch. Jazyk.
Neonegroidní typ – mladočernošský
- Bandoidé – východní, střední jižní Afrika, Sodanidé – západní Afrika, Niloté. Liší se fyzicky a kulturně,
střední postava, velmi tmavá pleť, spirálově stočené husté vlasy, široký nos, široké rty, tzv. prognotismus =
vypoulená ústa s bradou.
- Niloté jsou nejtmavší a nejvyšší etnická skupina na Světě, žijí v oblasti jižního Súdánu, oblast Nilu
(Neorové, Dinkové, Šilukové, částečně Masajové), cca 15-20 milionů, dokonce mají i hnědé pigmentované
sliznice a částečně bělmo, cca 180 cm.
MONGOLOIDNÍ RASA
- Představuje největší rozlohu etnik – cca 50% lidstva na Světě.
1)
2)
3)
-
Skupiny
Severní – centrální asijská
Jižní – asijskotichomořská
Americká – indiánská
Světlá až bronzová rudá pleť s nažloutlým nebo žlutohnědým odstínem, středně velká postava, rovné tmavé
žíněné vlasy, většinou chybí tělní ochlupení, vousy rovné.
Mezognátní obličej – výrazně velký obličej, vystupující lícní partie, malý nos, epikantus (epi = nad, khantost
= úhel).
U původních mongoloidů se vyskytuje typická mongoloidní řasa a mongoloidní skvrna na dolní části zad
(velká) krku (třešeň).
U amerických indiánů jsou mongoloidní znaky nepatrné a přibližují se europoidům, je to způsobené vlivem
geografického prostředí – krk, hlavy, orlí nos, rudohnědé zbarvení.
Střední Amerika – postrádají epikantus a méně vystouplé lícní kosti.
Jižní Amerika – epikantus a typický mongoloidní výraz.
Eskymáci – typický mongoloidní výraz i epikantus, malé skupiny mongoloidů žijí v oblasti Oceánie,
Polynésie,......
Nejvýše etnickou skupinou jsou Turci – mají europoidní znaky.
Méně promíšení jsou Vietnamci, nejméně promíšení Číňané, Japonci, Tibeťané a některá Sibiřská etnika
dálného východu.
11
Download

Kulturni antropologie_prednasky.pdf