Slévárenství č. 3 – 4 / 2012
NÁTĚRY
FILTRACE
VTOKOVÉ SOUSTAVY
3– 4/2012
3–4/2012
ŽÁRUVZDORNÉ MATERIÁLY
PRO TAVÍRNY
ÚPRAVY KOVŮ
S formovací
směsí HA
je vrchol
na dosah
POJIVA
TAVICÍ KELÍMKY
POLITEC* | NORACEL* | ECOLOTEC* | ESHANOL* | FENOTEC* | POLISET*
Náš technologický náskok
patří všem partnerům
THE POWER OF 2
Svět je plný příkladů skvělé vzájemné souhry. Například naše technologie a vaše
slévárna dohromady představují prvotřídní odlévané výrobky. Nebo vaše odlitky
v rukou techniků, kteří vyvíjejí významné technologie, které nám každodenně
napomáhají.
Naše lokálně založené týmy slévárenských specialistů jsou připraveny pomoci vám
vyvíjet inovační řešení, která by vyhovovala vašim potřebám v oblasti pojiv pro
formy a jádra.
Jako spolehlivý a důvěryhodný dodavatel vám Foseco může pomoci zlepšit
pevnost forem a jader, povrchovou úpravu odlitků, redukovat vývin zplodin během
výroby forem a jader, zvýšit poměry regenerovaného písku nebo i pozvednout
produktivitu.
Ať jsou vaše slévárenské požadavky jakékoli, ozvěte se nám.
Vaše slévárna a Foseco. Dvojnásobná síla.
0),2Ӗ*"Ð0)’3Š/+Š*
Phone: +420 595 221 412
Fax:
+420 595 221 417
www.foseco.cz
Ð-,)&1" Ð+,/ ")Ð" ,),1" Ð"0%+,)Ð#"+,1" Ð>KAÐ-,)&0"1Ð>OBÐQO>ABÐJ>OHPÐLCÐQEBÐ3BPRSFRPÐ$OLRMÐOBDFPQBOBAÐFKÐ@BOQ>FKÐ@LRKQOFBPÐRPBAÐRKABOÐ[email protected]@B
Formovací směsi pro výrobu forem a jader
Naše produkty, služby a odborné znalosti ruku v ruce s vašimi dovednostmi a
procesními znalostmi mohou odhalit plný potenciál vašich slévárenských operací.
Časopis Slévárenství získal osvědčení o zápisu
ochranné známky. Dne 20. 6. 2008 byl Radou
pro V a V zařazen na pozitivní list recenzovaných
časopisů (www.vyzkum.cz). Časopis a všechny
v něm obsažené příspěvky a obrázky jsou chráněny autorským právem. S výjimkou případů,
které zákon připouští, je využití bez svolení vydavatele trestné. Korektury českého jazyka se
řídí platnými pravidly českého pravopisu. Výjimku
tvoří názvy společností, které jsou na žádost jejich zástupců upravovány v souladu se zněním
zápisu u příslušného registračního orgánu. Vydavatel není dle zákona č. 46/2000 Sb. § 5 zodpovědný za obsah reklam. Firemní materiály nejsou
lektorovány. Texty reklam nejsou bez vyžádání
zadavatele korigovány. SDO.
časopis pro slévárenský průmysl
foundry industry journal
r o č n í k L X . 2 0 1 2 . č í s l o 3– 4
ISSN 0037-6825
Číslo povolení Ministerstva kultury ČR
– registrační značka – MK ČR E 4361
tematické zaměření / formovací směsi pro v ýrobu forem a jader
special topic / foundr y sands for mould- and core-making
– actual trends
odborný garant / Ing. Alois Burian, CSc.
Vydává © Svaz sléváren České republiky
IČ 44990863
obsah
Redakce / editorial office:
CZ 616 00 Brno, Technická 2896/2
tel.: +420 541 142 664, +420 541 142 665
fax: +420 541 142 644
[email protected]
[email protected]
www.slevarenstvi.svazslevaren.cz
ÚVODNÍ SLOVO
65
Burian,A.
Formovací směsi pro výrobu forem a jader – aktuální trendy
ODBORNÉ ČLÁNKY
66
J e l í n e k , P.
Anorganická pojiva si razí cestu do sléváren
Inorganic binders make way to foundries
71
Neudert,A.
Vývojové trendy u jednotných formovacích směsí pro litinové odlitky
Rozšiřuje Svaz sléváren ČR. Informace o předplatném podá a objednávky přijímá redakce.
Objednávky do zahraničí vyřizuje redakce.
Předplatitelé ze Slovenska si mohou časopis
objednat na adrese: SUWECO, spol. s r. o., Klečákova 347, 180 21 Praha, tel.: +420 242 459 202,
242 459 203, [email protected]
Development trends of unit moulding mixtures for iron castings
75
C u p á k , P.
I organická pojiva mohou být ekologicky příznivá
Even organic binders can be environmental friendly ones
Vychází 6krát ročně. 6 issues a year
Číslo 3–4 vyšlo 26. 4. 2012.
Cena čísla Kč 60,–. Roční předplatné Kč 360,–
(fyzické osoby) + DPH + poštovné + balné.
Cena čísla Kč 100,–. Roční předplatné Kč 600,–
(podniky) + DPH + poštovné + balné.
Subscription fee in Europe: 70 EUR (incl.
postage). Subscription fee in other countries: 120 USD or 85 EUR (incl. postage)
79
Neudert,A.
Sazba a tisk: Reprocentrum, a. s., Bezručova 29,
CZ 678 01 Blansko, tel.: +420 516 412 510
[email protected]
Do sazby 20. 3. 2012, do tisku 13. 4. 2012.
Náklad 700 ks.
Inzerci vyřizuje redakce.
Nevyžádané rukopisy se nevracejí.
vedoucí redaktorka / editor-in-chief
Mgr. Helena Šebestová
redaktorka / editor
Mgr. Milada Haasová
redakční rada / advisory board
prof. Ing. Lubomír Bechný, CSc.
Ing. Ján Cibuľa
prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc.
Ing. Štefan Eperješi, CSc.
Ing. Jiří Fošum
Ing. Josef Hlavinka
prof. Ing. Milan Horáček, CSc.
Ing. Jaroslav Chrást, CSc.
prof. Ing. Petr Jelínek, CSc., dr. h. c.
Richard Jírek
Ing. Radovan Koplík, CSc.
Ing. Václav Krňávek
doc. Ing. Antonín Mores, CSc.
prof. Ing. Iva Nová, CSc.
Ing. Ivan Pavlík, CSc.
doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc.
prof. Ing. Karel Rusín, DrSc.
prof. Ing. Augustin Sládek, Ph.D.
Ing. Vladimír Stavěníček
prof. Ing. Karel Stránský, DrSc.
Ing. František Střítecký
doc. Ing. Jaroslav Šenberger, CSc.
Ing. Jiří Ševčík
Ing. Jan Šlajs
Ing. Josef Valenta, Ph.D.
Ing. Ivo Žižka, předseda
Řízení oživování jednotné formovací směsi
Controlled reactivation of unit moulding mixtures
85
J e l í n e k , P. – M i k š o v s k ý, F. – A d á m ko v á , E .
Ovlivňování pevnostních charakteristik solných, ve vodě rozpustných jader
Influencing the strength characteristics of salt cores soluble in water
90
Beňo,J. a kol.
Alternativní využití jádrových směsí, část II: CO2-rezol, croning
Alternative use of core mixtures, part II: CO 2-resol, croning
95
Fošum,J.
Chemicky vytvrzované směsi s anorganickými pojivy – současný stav
využívání v českých slévárnách
Chemically hardened mixtures with inorganic binders – present state of using them
in Czech foundries
Trhlina ve struktuře NaCl
s. 88
Kompaktní struktura KCl (lom)
“
 é ß Ü é u â é W á k“ã Ø é á â æ ç á k Ö Û“Ö ÛÔ å Ô Þ ç Ø å Ü æ ç Ü Þ “æ â ß áŽ Ö ÛŸ“é ؓé â × c“å âí ã è æ ç áŽ Ö Û“Ý Ô × Ø å“““ᓽ
Ø ß k á Ø Þ “ā“¹¡“À Ü Þ ƒ â é æ Þ Ž “ā“¸ ¡“´ × W à Þâ é W
—
5,000
za tepla
za studena
po 24 hodinách
po 30 dnech
4,000
3,000
2,000
1,000
0,000
TOPAZ SPECIÁL
TOPAZ I
KOŽNÍ KLIH K-2
°¯™™
ÆÙ饗­¥—— ÂéðêëØãð—ºã
¹ÜÚ¡“©¡““ ¾¶ß“ÖåìæçÔßæ
Ãþ
þ
æÚÜã
êãàëàåð—ºì
êãàëàåð—¸ã
§¦“¥¨«“¥¬©
¥¦“§¨¤“ª¤¤
¤£“¥¤¨“¦ª©
¤“©¨¥“§£¤
¤£“«ª¬“¨¤¨
æÚÜã
ÆÙ饗«¥—— ÊëØí—çæíéÚßì—ñâì‡ÜÙåoßæ—æÛãàëâì—
êÚßæÛæíàëfßæ—ëíØéì—ą—¸ã—êãàëàåØ
¹ÜÚ¡“§¡““ ÆçÔçؓâٓæçØããØ× Ùâåà“çØæç“ÖÔæçÜáړ
æèåÙÔÖؓā“´ß“Ôßßâì
áWßÜçÞè“ ›ækßԓ æçcáì“ Þâéè“ âÞâßⓠíÞèƒØÕákÛⓠÝW×åԓ Õìßԓ àÔ롓“
¦¨“ààœ¡“É“âÕâè“ã€kãÔ×ØÖۓáØÕìߓãâè‘Ü瓑W×᎓âÖÛåÔá᎓áW çc塓ÇØãßâçԓâ×ßbéÔáb“æßÜçÜá쓴ßÆÜ«¶è¦“Õìßԓª§¨“ݶ¡“ÆçÔé“ãâ éåÖÛè“íÞèƒØÕákÖۓâ×ßÜçލ“Ýؓí€ØÝàŽ“í“æÙ饗«“Ô“¬¡
ÁԓíÞèƒØÕákÖۓãâéåƒkÖۓæؓé“âÕâè“ã€kãÔ×ØÖۓáØéìæÞìçß쓑W× áb“ ã€ÜãØ`ØáÜáì“ áØÕⓠÝÜáb“ éÔ×ì“ íãæâÕØáb“ íÞèƒØÕák“ æàcæk¡““
Ãâèíؓ è“ âçéâ卓 éìçéâ€ØáŽÖۓ íÞèƒØÕákàܓ ÝW×åì“ é“ áWßÜçÖkÖۓ æؓ“
éìæÞìçèÝk“€Ø×Üáì“Ô“çåÛßÜá쟓æâèéÜæØÝkÖk“æ“ãâßâÛâè“ÝÔ×Øå“é“çØãØßáb“
âæØ¡“ÁØ×âƒßâ“Ôáܓޓ×ØÙâåàÔÖܓÝÔ×Ø塓½W×åԓãâ“â×ßÜçk“íÞèƒØÕákÖۓ
â×ßÜçލ“ÕìßԓíÖØßԓåâíãÔ×ßWŸ“ÕØí“écçƒkÖۓãØéáŽÖۓ`WæçÜÖ¡“Â× ßÜçÞì“Õìßì“âéƒØà“æÜßáâæçcááb“Ô“×âƒßâ“çØ×ì“Þ“×âÕåbàè“ãåâۀWçk“
ÝÔ×Ø塓
ÆÙ饗®¥—— ÂéðêëØãð—Åغã
¹ÜÚ¡“ª¡““ ÁԶߓÖåìæçÔßæ
ÑÜäg
Ãþ
µåÔíkßÜØ
¤“¬¤¥“£ª¥
¾ÔáÔ×Ô
¦¤¨“¦¥¬
ÀØëÜÞâ
ÈÆ´
þ
«¤¥“¬¤©
ā
êãàëàåð—ºì
êãàëàåð—¸ã
¥§¦“§¦¥
¤©“¨¦¬
¥§«“§¨§
ª©“ªª©
¤¥“¤¦¦
¤«§“¥¦©
êãàëàåð—ÄÞ êãàëàåð—Ñå
¤¬©“©«¨
¨¥«“¬ª«
êãàëàåð—ÄÞ êãàëàåð—Ñå
§“ª©«
ā
¥“ª¬ª
ā
æêëØëåo—
åܕÜãÜñåf—âæíð
ÚÜãâÜä
¤“¤¬¦“§§¬
¬¤“©ª¦“«¦¬
æêëØëåo—
åܕÜãÜñåf—âæíð
ÚÜãâÜä
ā
¦“¥§£“¬ª«
ā
ªª¤“ª££
¨«“¬§ª
ª«“ª§©
¤§£“ª£¤
©££“§©¬
¤£¬
¤“££ª
¥“©¦¥“ª§¥
¥“ª¨¦“¦£¨
¬«¦“¦««
¥©§“«¬ª
¤“¥¦¦“ªª¤
¤£©“¤§£
¥£§“¤¤©
æÚÜã
êãàëàåð—ºì
êãàëàåð—¸ã
¤“©¨¤“©ª¬
«“¥¦«“¥¦¦
¼íéæçØ
ÑÜäg
µØßÚÜØ
µâæáԓԓ»ØåÖØÚâéÜáԓ
"ØæÞW“åØãèÕßÜÞÔ
·WáæÞâ
¹ÜáæÞâ
¹åÔáÖÜØ
¶ÛâåéÔçæÞâ
¼çWßÜØ
Ãþ
¨«“£££
¤¤“¥££
¤¨¦“ª©¤
¦¥“¦©ª
¥«“¥£©
©¥¦“£££
þ
¨“«££
¥¬£
¨¨“¤§£
§«“£¥£
¦¤“¦¤©
¥“¨§§
¨ª“«ª¬
ā
§©“§¤ª
¤§“ª¤§
¬¤©“¤££
«¨“¦££
¥«“¬¥¤
¥¨“ªª¬
¨“¬£¤
¥“¤«¨“¦¤£
¤“§«©“«ª¥
¤¬¥“£«¬
ā
ā
¦¥¬
ā
©
¬ª“¨¦©
¤“¬¨©“¬©©
¨¦“ª¬ª
¬££
¤“¬ª£“©©¥
¤§§
¤¨§“©««
§
§“ª¬§“¤ª¬
¤“¥«¬
««“¬¥¤
¤¨¦
¦“¨«£
ªª“¤©ª
ª¬ª“©¬£
¤§“«¨¬
§£“¤««
ā
ā
§“¤§£
¤¦“«££
¦“£¥¦
¤“«¥¤
©“ª¬£
ª“¬¦¨
¥¦ª“§ª¨
ª“¦§¥
¤¥“©©§
¤¨“¬¨£
¥“¥©©
¤¤©“£©¤
¨“¦©¨
¤§“¤¦£
¨“§ª¥
§£“¬©£
§“¬«¥
§£¥
¥¤“¨¬¦
ª¨“«££
¥«“«££
¦¦“£§ª
¤¥“¨£«
§¤£“¨££
¨§¦“¦££
¤©£“«££
¤¬“§££
§£“§££
©“¤££
¤¤“¥ª©
¤“£¥¤
¥ª“¥¥ª´
¤“¤¤¨
¬«£
ª¤“¨££
ª“ª©©
¤££“£§¦´
¤«“¤££
¬“©££
¦¦“¥££
¤“«££
ÈÞåÔÝÜáԝ
©§£“£££
§£“£££
¥ª¨“£££
ÉØßÞW“µåÜçWáÜؓ
¤¥¬“£££
¤««“ª££
©ª“¥££
¤«“«¤«
«ª“©£§
©
©©¤µ
¤©“£¬§
¦“¦¥¤
ā
ā
ā
ā
§¨£
¥“§§¦
¦¤¥
¬“¥¬¦
¦“¨££
ā
¬¥«“¤¨£
¤§§“¬£«
¦£¨“«¨ª
ā
¤£¤“§¥ª
ā
¤§¤“¦¬¤
¤¤“¤¨£
©¦©
ā
ª£“¦««
¤“¤§¦“£¦«
¦¥“¨££
¤“ª££
¥“¥¦¦
¥£“§¤£
ā
ā
ª«“¨¬¨
§¨“£££¶
ā
ā
ā
¤“£££“£££
¬«“£££´
ā
«“£££
¤“£££
¥©©“©££
¨£¤“§££
æêëØëåo—
åܕÜãÜñåf—âæíð
ÚÜãâÜä
ā
¦££“£££
¦¬“©££“£££
ā
ª¨£“£££ µ
¸êàÜ
ÆÙ饗­¥—— ÊëØí—çæíéÚßì—ñâì‡ÜÙåoßæ—æÛãàëâì—
êÚßæÛæíàëfßæ—ëíØéì—ą—Ãþ
¹ÜÚ¡“©¡““ ÆçÔçؓâٓæçØããØ× Ùâåà“çØæç“ÖÔæçÜáړ
æèåÙÔÖؓā“º½¿
ÆÙ饗¨§¥—— Çéàä[éåo—çÜíåæêë—í—æßðÙì—Ø—çÜíåæêë—ç„à—­¬§—ݺ—âæäçæ¤
ñàëåoÚߗêæão—ŸÂºã£—Åغ㠹ÜÚ¡“¤£¡““ ÃåÜàÔåì“ÕØá×ÜáړæçåØáÚçۓÔáדæçåØáÚçۓèá×Ø哩¨£“ݶ“âٓÖâà ãâæÜçؓæÔßç擛¾¶ßŸ“ÁԶߜ
ÑÜäg
ÆÙ饗¨¨¥—— ÑÙðëâæí[— çÜíåæêë— í— æßðÙì— Ÿ­¬§— ݺ — âæäçæñàëåoÚߗ êæão—
ŸÂºã£—Åغ㠹ÜÚ¡“¤¤¡““ ÅØæÜ×èÔߓÕØá×ÜáړæçåØáÚçۓ›©¨£“ݶœ“âٓÖâàãâæÜçؓæÔßç擛¾¶ßŸ“
ÁԶߜ
"káÔ
¼á×ÜØ
©“¤«£“£££
¥“¤¨ª“¨¤§
¤“£§¥“£££
ÀâáÚâßæÞâ
ÃWÞÜæçWá
þ
æÚÜã
¤¬“£££“£££ ¤£“¨££“£££
½ÔãâáæÞâ
¾âåØÔ
ÅèæÞâ
éÜâéðêëØãàñæíØå[
ؗåØëØíÜå[—ñéåØ
Ãþ
¤“£¨¦“¥££
¤“¦¨£“¬¨¤
©¨¦“§££
¥“£££
¥¥£
¨“¦££“£££
¤“£ª£“£££
¥£©“©«¦
¤¨©ª££
¤¥“£££
êãàëàåð—ºì
êãàëàåð—¸ã
ª££“£££ ¦“«££“£££´
ā
ā
ā
ā
ª¬“¥¬¦
¬¥¨“¨£«
¥¨“¤££
¦§§“¬££
©£
êãàëàåð—ÄÞ êãàëàåð—Ñå
¤«£
©“¬¨§
ā
ā
ā
ā
§“¬¤¤
¬“£¨¦“¥££
§“ª¨ª“¬¬¬
¥“¥¦¦“©££
¥§£
¤§“ª££
¨£“£££
¥£“£££
¤£“£££
ª££“£££
¬£“£££
¦§£“£££
¦¨“£££
¤¨“£££
¥£“£££
§“¥££“£££
¥ª¤“¬¦¥
““¨“§©¦
ª¦“«¦«
¤“¬¨¨¶
¤“¦££“ª©¬
¤¥¦“¨££
ā
¤¦“¨££
¥¤©“¨©¦
©ª“§¤¤
¦©“§¥¬
§¥ª“ª££
¤¥§“£££
¤¥“£££
ā
¤¤“¨££
¦£“£££
¤“¥©£“£££
©¥ª“¤ª«
¨¬¤“£££
ā
¥©“¤«¨
¥¨£“£££
¤“ª§£“£££
ÇÖÛÔÝ êÔá
ÇèåØÖÞâ
ā
ā
¦©£“£££
¤“¥¬¤“ª££
“‡×ÔÝؓí“åâÞ蓥££¬Ÿ“´œ“íÔÛåáèÝؓæßÜçÜáì“Àڟ“µœ“éƒØÖÛáì“áؑØßØíáb“Þâé쟓¶œ“íÔÛåáèÝؓæßÜçÜáì“ÇÜ
d[êëàÚܗÑéÊàÆ «—
âæãÜä—
éæñëØíÜåf—êæãà
ÆÙ饗®¥—— Ñâì‡ÜÙåo—æÛãàëÜâ—ëíØéì—ÛÜêëàdâð—
ą—Ãþ
¹ÜÚ¡“ª¡““ ÇØæç“ÖÔæçÜáړâٓԓãßÔçؓÙâåà“ā“º½¿
ÆÙ饗¯¥—— ÊëØí—çæíéÚßì—æëíæ鑗íܗñâì‡ÜÙ¤
åoÚߗæÛãàëÚoÚߗŸå[ãàëÚoÚß —ą—Ãþ
ÆçÔçؓâٓÛâßؓæèåÙÔÖØæ“Üá“çØæç“ÖÔæçÜáÚæ“
›åÜæØå朓ā“º½¿
76
ÆÙ饗©¥—— ºæãæêàæ—Ê¥—饗ã¥
ÆÙ饗«¥—— ËßÜéäæÙàÜß㗸¹—¾äÙ¿
ÆÙ饗¯¥—— ÉÐƹÀ
ÆÙ饗­¥—— ºßÜäëéÜåۗ¾äÙ¿
ÆÙ饗®¥—— ÉÜàê—ÉæÙæëàÚê
ÆÙ饗¨¨¥——ÂæíæãàꗿÜÛíàâæí—Ø¥—ê¥
¸ÝéàâØ
ÑÜäg
½ÜÛâÔÙåÜÖÞW“åØãèÕßÜÞÔ
ÆÙ饗¨©¥—— Éæñäoêëgåo—ñàéâæåêàãàâ[ëì—í—âæäçæñàëåo—êæãà—ŸÅغ㗢—ª§—œ—
ÑéÊàÆ «£—¥æ—´—¨£ª¬—ÄÇؗç„à—­¬§—ݺ£—¡—´—©£¨©—Þ¦Úäª ¹ÜÚ¡“¤¥¡““ ·ÜæçåÜÕèçÜâá“âٓíÜåÖâáæÜßÜÖÔçؓÜá“çÛؓÖâàãâæÜçؓæÔß瓛ÁԶߓž“¦£“˜“
ÍåÆÜ §Ÿ“¥â“°“¤¡¦¨“ÀÃԓèá×Ø哩¨£“ݶŸ“¡“°“¥¡¤¥“Ú¢Öজ
¹ÜÚ¡“«¡““
Æ ß b éW åØ áæ ç é k“¡“¿ ˓¡“Õ € ØíØ á ā × è Õ Ø á“¥£¤¥“¡“¦ ā §
ÆÙ饗¬¥—— ºæçéæäÜڗʥ—饗ã¥
©§“ª£¦
ā
ā
¤«¤
¬“¨££
¤“¨¨¥
ÆÙ饗¨¥—— Íêëìç—åؗí’êëØíà‡ëg
¬©“¬¬¬
¦§¥“¦ªª
ā
¥“«¦£
¥¦£
©£“ª©£
©ª“§££
ª£“¤§¨
ÚÜãâÜä
©¥¦
ª¦§
¥¨ª
¥¦“©©¬
ā
¦ª“¬©©
¤¤¦“£ª¤
æêëØëåo—
åܕÜãÜñåf—âæíð
ā
©“¬©¬
ā
ā
ā
¤¨¥“¦££
¥§“©¬ª
Géb×æÞâ
ā
©“«££
¤¨“¤£¦
¦«“¦¨ª
¦«“©«¬
GéŽÖÔåæÞâ
êãàëàåð—ÄÞ êãàëàåð—Ñå
§§¨“¤££
ÅÔÞâèæÞâ
ÆßâéÜáæÞâ
§“£¥«
¤¤“©¨¥
ª¦£“ª£¥
ÃâåçèÚÔßæÞâ
ÆåÕæÞâ
¨“ªª«
§¨¬
©¬“£££
ÅèàèáæÞâ
GãÔácßæÞâ
§“ª«§
©¦“¦ª£´
¥«©“©§ª´
¤“¦¤¦
©§“¤££
ÀÔaÔåæÞâ
ÁâåæÞâ
¬¦¤´
ā
¤ª“¦ª¨
§£¨“¦££
ÁcàØÖÞâ
ÃâßæÞâ
ā
§“¨¥§
¤“§¦¦
¦“¬£«
¤¬“§¥£
¥¥“¤£ª
©¦¦“¤££
“‡×ÔÝؓí“åâÞ蓥££«Ÿ““‡×ÔÝؓí“åâÞ蓥££¬Ÿ“´œ“íÔÛåáèÝؓæßÜçÜáì“Àڟ“µœ“íÔÛåáèÝؓâ×ßÜçÞì“í“Ã՟“¶œ“éƒØÖÛáì“áؑØßØíáb“Þâéì
ÆÙ饗¬¥—— ÊëØí—çæíéÚßì—æëíæ鑗íܗñâì‡ÜÙ¤
åoÚߗæÛãàëÚoÚߗŸå[ãàëÚoÚß —ą—¸ã—êãà¤
ëàåØ
¹ÜÚ¡“¨¡““ ÆçÔçؓâٓÛâßؓæèåÙÔÖØæ“Üá“çØæç“ÖÔæçÜáÚæ“
›åÜæØå朓ā“´ß“Ôßßâì
ÆÙ饗ª¥—— ÆêâØ闽éÜÚߗ¾äÙ¿
¨««“§ª§
ā
¨¬“«ª§
É Í · & ¿Æ¿É%É
Á .œ ¸¢ “ÁÆÆ¿¾% É “ÉÅR¸ÅÁÂƵ¾´%“ “ɾ“ Â
Í ´Á»¹ Ÿ ´
Å ¸ÁÁ
¼ "¶. ¸
ÆÙ饗©¥—— ÇÜíåæêëà—ñâì‡ÜÙåoÚߗêägêo—í—æßðÙì
¹ÜÚ¡“¥¡““ µØá×ÜáړæçåØáÚçÛæ“âٓçØæç“àÜëçèåØæ
€kíØák“ ãåⓠãåâÙèÞâéWák“ ÝÔ×Øå“ Ûâåގà“
éí×èÖÛØàœŸ“àÔÝk“íÞèƒØÕák“çåWàØ`Þì“ãØé áâæçܓé“âÛìÕè“èéØ×Øáb“é“æÙ饗©¡
ÆçØÝáŽÖۓ ãØéáâæçk“ ßíؓ ×âæWÛáâèç“ Ü“ ãâ àâÖk“ àÜÞåâéßáábÛⓠâۀØéè“ íÞèƒØÕákÖۓ
çåWàØ`ލ¡“ ÇÔÞçⓠéìæâÞb“ ãØéáâæçܓ Ýæâè“
×âæçÔ`èÝkÖk“Ü“ãåâ“éŽåâÕè“çØáÞâæçcááŽÖۓ
ÝÔ×Ø塓ÆÙ饗©“è×WéW“Ü“ãØéáâæçܓéíâåލ“ãâ“
¦£“×áØÖۓæÞßÔ×âéWák“é“ãåâæç€Ø×k“â“åØßÔ çÜéák“éí×èƒáb“éßÛÞâæçܓª£“˜¡“ÃØéáâæçk“íԓ
çØãßԓæؓåâíèàk“ãØéáâæç“íÞèƒØÕákÖۓçåW àØ`ލ“ ÜÛáØד ãⓠéìçԑØák“ í“ ÝÔ×ØåákÞ讓
ãØéáâæçk“ íԓ æçè×Øáԓ ãØéáâæç“ ãⓠéì ÖÛßÔ×áèçk“áԓÖÖԓ¥¨“ݶ¡“ÉíâåÞì“æ“ãâÝÜéØà“
ÇÂô͓ Æø¶¼¿“ Õìßì“ áÔék֓ ¤«“ àcæk֍“
æÞßÔ×âéWáì“ é“ æèÖÛbà“ ãåâæç€Ø×k“ ›é“ ØëæÜ ÞWçâå蜓 ÕØí“ éŽíáÔàábÛⓠãâÞßØæè“ ãØé áâæçܓā“çԓãâ“çbçâ“×âÕc“×âæÔÛâéÔßԓÝ؃ çc“¨Ÿ¤£“ÀÃԓé“âÛìÕè¡
½W×åâéb“æàcæܓæ“çcàÜçâ“ãâÝÜéì“àÔÝk“×âÕ åâè“ åâíãÔ×Ôéâæç“ ãⓠâ×ßÜçkŸ“ çØãßâçԓ çØå àâ×ØæçåèÞÖؓ Ýؓ áܑƒk“ áؑ“ §££“ ݶ¡“ ÆçÔé“
éíâåލ“ãâ“âۀØéè“áԓ§££“ݶ“ÝؓãÔçå᎓
í“æÙ饗ª¡
ɃØÖÛáì“íÞèƒØÕák“æàcæܓÕìßì“ãâè‘Üçì“áØÝ ×€kéؓޓâ×ßÜçk“æÜßáâæçcááŽÖۓâ×ßÜçލ“í“´ß“
æßÜçÜá졓 ÍÞèƒØÕák“ çåWàØ`Þì“ Õìßì“ ãâè‘Üçì“
ÝØ×áÔޓÝÔÞâ“æâè`Wæç“Ùâåàì“çéâ€kÖk“éác݃k“
ãâéåÖۓ â×ßÜçÞè“ ›íÞèƒØÕák“ â×ßÜçØޓ æÖÛ⠓
×âéÜçbÛⓠçéÔåè“ æ“ çßâ胅Þâè“ æçcáì“ àÔ롓
§¨“ààœ“Ô“éؓ×åèÛbà“ã€kãÔ×c“Õìßì“ãâè ‘Üçì“ÝÔÞâ“ÝW×åâ“èàkæçcáb“×â“çØãØßáb“âæì“
DŽÜßãÜۗí’éæÙð—æÛãàë⑗í—éæÚܗ©§¨§—ÒëÔ
¸äÜéàâØ
Ãþ
þ
æÚÜã
êãàëàåð—ºì
¤ª£“¤¬©
¤¥¦“«£§
¤¥§“©¨©
¤©“©¨©
êãàëàåð—¸ã
ª§“©¤©
êãàëàåð—ÄÞ êãàëàåð—Ñå
¥¨¥
¥“©©§
æêëØëåo—
åܕÜãÜñåf—âæíð
ÚÜãâÜä
¥©“¤££
¨¦«“¬§§
ÆÙ饗¨ª¥—— Éæñçìêëåæêë—âæäçæñàëåoÚߗêæão—ê—ÑéÊàÆ «
¹ÜÚ¡“¤¦¡““ ÆâßèÕÜßÜçì“âٓÖâàãâæÜçؓæÔßçæ“êÜçۓÍåÆÜ §
“
Æ ß b éW åØ áæ ç é k“¡“¿ ˓¡“Õ € ØíØ á ā × è Õ Ø á“¥£¤¥“¡“¦ ā § “
ÆÙ饗°¥—— ¢¾½¢—Ÿ¾Üæéޗ½àêÚßÜ闾äÙ¿ “ ±°
87
“
Æ ß b éW åØ áæ ç é k“¡“¿ ˓¡“Õ € ØíØ á ā × è Õ Ø á“¥£¤¥“¡“¦ ā § “
“ ª«ª
121
ª«­™™
ÆÙ饗¨§¥——ÌåàíÜéêØã—ÊëØäçà—Ê¥—饗ã¥
ÆÙ饗¨©¥——&ÍÌ˗ÇéØßؗ
Æ ß b é W å Ø á æ ç é k“¡“¿ ˓¡“Õ € Ø íØ á ā × è Õ Ø á“¥£¤¥“¡“¦ ā §
124
98
Fošum,J.
Současný stav využívání skořepinových systémů pro výrobu forem
a jader v českých slévárnách
Present state of utilization of shell systems for manufacture of moulds and cores in Czech foundries
FIREMNÍ PREZENTACE
100
Recknagel,U.– Ivanov,S.
Určování vytvrzovacích vlastností samotvrdnoucích formovacích směsí
pojených syntetickými pryskyřicemi přímo ve slévárně (Hüttenes-Albertus CZ,
s. r. o., Děčín)
¿èëæèïÚÜq™ìæiìâ™éëè™ï”ëèÛî™ßèëÞæ™Ú™ãÚÝÞë
pevnost v ohybu [MPa]
6,000
´ß؃“µÔßâèá
104 Zástupci slévárenství se letos opět sejdou v Brně
inzerce
ÆÙ饗ª¥—— ÊëØí—ñâì‡ÜÙåoÚߗíñæé⑗çæ—æ߄ܤ
íì—åؗ«§§—ݺ
¹ÜÚ¡“¦¡““ ÆçÔçؓâٓçØæç“æÔàãßØæ“ÔÙçØå“ÛØÔçÜáړ
çⓧ££“ݶ
v
Êígë
·µÂÅÁ%“"¿ Á¾ Ì
·µÂÅÁ%“"¿ Á¾ Ì
ÆÙ饗©¥—— ¿éØåàÚܗñéå—çæ—
íðãàêæí[åo— ºã—
Ÿ¡—´—¨£¯¬—Þ¦Ú䪣—
çÜíåæêë—í—æßð¤
Ù열—¯£¯—ÄÇØ ¹ÜÚ¡“¥¡““ ºåÔÜá“Õâèá×ÔåÜØæ“
ÔÙçØ哾¶ß“ØëãåØæ æÜâᓠ› ¡“ °“ ¤¡«¨“
Ú¢Öট“ ÕØá×Üáړ
æçåØáÚçۓ °“ «¡«“
ÀÃԜ
ÆÙ饗¨¥—— Çæáàíæ풗ä‘êëÜâ—ÙàæÞÜååoßæ—çæ¤
áàíؗäÜñà—ñéåð—æêë„àíؗ
¹ÜÚ¡“¤¡““ µÜá×Øå“ÕåÜ×ÚؓâٓçÛؓÕÜâÚØáØâèæ“ÕÜá ×Øå“ ÕØçêØØᓠçÛؓ ÕÔæؓ æÔáד ÚåÔÜáæ“
§¨¡“ã € Ø Û ß Ø ×“æ é c çâ é b“é Ž å â Õ ì“â × ß Ü ç Þ “í ԓå â ޓ¥£¤£“é ì Þ Ô í è Ý Ø“áW å  æ ç“ã å â × è ÞÖ Ø
Æ ¿ % É Å ¸ Á Æ ¾ % “ É ¸ ¿ ¸ Ç Å » Ì
“ᓶè ã W ޓ““¼“â å Ú Ô á Ü Ö Þ W“ã â Ý Ü é ԓà â Û â è“Õ Ž ç“Ø Þâ ß â Ú Ü Ö Þ ì“ã € k í á Ü é W
ÌÅ+Ï˾ÇÌÍÏ4™f§™¬ ć ­ ¨ «©ª«
5 – 6 / 2 012 o d l i t k y z e s l i t i n n e ž e l e z n ý c h k o v ů / N F a l l o y c a s t i n g s
OBÁLKA
Hüttenes-Albertus CZ, s. r. o.,
Děčín
Veletrhy Brno a. s.
FOND-EX 2012
FORMSERVIS, spol. s r. o., Brno
FOSECO, Ostrava
FOND-EX 2012 společně s MSV (Veletrhy Brno a. s., Brno)
inzerce
106
Hrabina,D. a kol.
Turboprint® – odstředivý filtrační systém (FOSECO Ostrava)
64
110
Sedlecký kaolin a. s. – výrobce slévárenských bentonitů (Sedlecký kaolin a. s.,
Božičany)
RUBRIKY
111
114
117
120
123
125
127
128
128
129
134
Roční přehledy
Zprávy Svazu sléváren České republiky
Zprávy České slévárenské společnosti
Slévárenská výroba v zahraničí
Slévárenské veletrhy
Vysoké školy informují
Vzdělávání
Umělecká litina
Blahopřejeme
Z historie
Ediční plán Slévárenství 2012
MSV 2012
10.–14. září 2012
IMT 2012
94
BUSINESS Network,
MIDEST 2012
GRAPA, s. r. o.,
Kutná Hora
126
GUT CZ, s. r. o., Brno
61
JUNKER Industrial
Equipment s. r. o.,
Boskovice
61
110
LAC, s. r. o.,
Hrušovany u Brna
Šimeček, spol. s r. o.,
Štítina
94 Targi Kielce Sp. z. o. o.,
Polsko
=?<
A . Burian
Myslím, že je třeba povšimnout si i té skutečnosti, že jsme
svědky zesíleného ekologického tlaku i v době ekonomické
krize (viz furany v loňském roce). Dříve v obdobích ekonomických problémů bývaly většinou ekologické problémy
potlačeny. Jejich význam však nabývá takové váhy, že ekologický pohled je nyní silnější než ekonomická krize.
Ing. Alois Burian, CSc.
Před jedenácti lety bylo v prestižním časopise Modern
Castings zveřejněno pojednání o trendech vývoje v oblasti
formovacích materiálů. Tehdy bylo konstatováno, že vývoj
v této oblasti probíhá spíše evoluční cestou než revolučně
a vývoj a pokrok v této oblasti spíše reaguje na požadavky
kladené na formovací materiály, než by prováděl zásadní
obrat v technologii. Po uplynutí více než deseti let lze konstatovat, že se situace příliš nezměnila. Vývoj v oblasti formovacích materiálů i teď spíše jen reaguje na požadavky,
které jsou na ně kladeny. Nejvýznamnějším takovým požadavkem současné doby je bezesporu ekologie.
Ekologické požadavky stále důrazněji tlačí slévárny k hledání a realizaci lépe přijatelných technologií forem a jader.
Výrobci pojiv připravují modifikace stávajících technologií
tak, aby se omezily organické emise škodlivých složek a nepříjemné zápachy v době výroby forem, odlévání, chlazení
a vytloukání.
U organických pojiv se řeší zlepšování ekologických aspektů, nahrazují se ředidla a snižuje se obsah furfurylalkoholu.
V současné době prakticky všechny velké dodavatelské firmy v Evropě nabízejí nová furanová pojiva s obsahem volného monomeru furfurylalkoholu pod 25 % (při zachování
celkového obsahu furfurylalkoholu kolem 80 %).
Domnívám se, že je důležité uvědomovat si fakt, že všechna „ekologičtější“ řešení jsou dražší a méně „výkonnější“.
Například nová ekologická furanová pojiva dosahují nižších
pevností, směsi mají pomalejší nárůst pevností a poměr
zpracovatelnosti a rozebíracího času je výrazně vyšší. Tato
skutečnost samozřejmě platí nejen pro furanovou technologii.
Za těchto ekologických podmínek vývoje je logické, že se
v ýrazně zv yšuje trend v yužití anorganických systémů,
které jsou z hlediska ekologie a udržitelného rozvoje přijatelnější.
Je skutečností, že slévárny zanechávají významnou environmentální stopu. Důsledkem je široká škála problémů sléváren a změna technologie je tak pro řadu podniků životní
nutností.
Pod tímto tlakem se také mění přístup sléváren. Především
je to vztah k okolí. Nyní již nejde jen o to, aby slévárna zvenku působila přívětivým dojmem, ale aby skutečně přesvědčila okolí o situaci uvnitř. Velmi na mne zapůsobila jedna slévárna v Německu, která nejenže zvenku působila přívětivým dojmem, ale také umožňovala pohled do vnitřku
slévárny. Celá stěna slévárny obrácená k veřejnosti byla prosklená tak, aby bylo do celé slévárny vidět. Okna až téměř
k zemi (pečlivě čistá a průhledná) umožňovala pohled do
slévárny, a to pohled do čistého provozu slévárny.
Značnou environmentální zátěž si v našem geografickém
prostoru jistě neseme z období minulého režimu. V této
souvislosti mne ale zarazilo čtení v knize amerického viceprezidenta Al Gora, nositele Nobelovy ceny: Světu se zatajil dech, když se seznámil s nepředstavitelnou úrovní
znečištění životního prostředí (zvláště ovzduší) v celém komunistickém světě. Například v Polsku jsou místa, kde jsou
děti pravidelně brány do podzemí, do hlubokých dolů, aby
si oddechly od zplodin a plynů nahromaděných v ovzduší.
Dokážeme si představit, jak se jejich učitel opatrně vyno-
řuje z jámy a drží klec s kanárkem, aby mohl děti varovat,
kdyby se pro ně pobyt nad zemí stal opět nebezpečný.
Vedle vlivu environmentálních podmínek na vývojové trendy ve formovacích směsích považuji za důležitý názor, že
základním předpokladem pro úspěšnou výrobu forem a jader jakoukoliv technologií je porozumění procesu. Bez pochopení procesu nelze úspěšně řídit výrobu forem a jader.
Nejsem zastáncem názoru, že ve slévárně se nemusí nic
zkoušet, není potřebný technik, vše zajistí dodavatel pojiva.
Jsem přesvědčen, že trendy ve vývoji formovacích materiálů musí vést k zajištění dlouhodobé prosperity sléváren a k
naplnění jejich základní strategie: prodat odlitky s co nejvyšší přidanou hodnotou, s nízkými náklady a minimalizovaným negativním vlivem na životní prostředí.
S l é vá re ns t v í . L X . b ř eze n – d u b e n 2012 . 3 – 4 65
ú vodn í slovo
Formovací směsi pro výrobu
forem a jader – aktuální trendy
Ve l e t r hy B r n o a . s .
FOND-EX 2012 společně s MSV
MSV 2012
IMT 2012
=?<
firemn í prezentace
Zástupci
slévárenství
se letos opět
sejdou v Brně
Termínové spojení mezinárodního slévárenského veletrhu FOND-EX 2012
s největší akcí svého druhu ve střední
Evropě, Mezinárodním strojírenským veletrhem, není úplnou novinkou. Toto termínové spojení se
osvědčilo již v roce 2010. Firmy, které
se dříve účastnily jak Mezinárodního
strojírenského veletrhu, tak specializovaných projektů přivítaly možnost vystavovat jen jednou v roce před širokou
odbornou klientelou. Spokojeni byli
také návštěvníci, kteří mohli na jednom
místě navázat kontakty a získat všechny informace potřebné k podnikání –
od novinek ve výrobních technologiích
přes výhodné nabídky od dodavatelů
materiálů a komponentů až po problematiku bezpečnosti práce, financování nebo výzkumu.
F O N D - E X 2 012 pro b ě hn e s p o lu
s 54. mezinárodním strojírenským
veletrhem od 10. do 14. září a také
s 8. mezinárodním veletrhem obráběcích a tvářecích strojů IMT, 4. mezinárodním veletrhem technologií pro povrchové úpravy PROFINTECH, 21. mezinárodním veletrhem svařovací techniky WELDING, 3. mezinárodním veletrhem plastů, pryže a kompozitů
PLASTEX a 11. mezinárodním veletrhem prostředků osobní ochrany, bezpečnosti práce a pracovního prostředí
INTERPROTEC.
Č e s ké s l é vá r e n s t v í s e
o d ra z i l o o d e d n a
Na stav oboru a vyhlídky do budoucna
jsme se zeptali výkonného ředitele
Svazu sléváren ČR Josefa Hlavinky.
104 S l é vá re ns t v í . L X . b ř eze n – d u b e n 2012 . 3 – 4
„Oficiální statistiky za loňský rok ještě
nejsou k dispozici, ale odhadujeme, že
české slévárenství se opravdu odrazilo
ode dna; nárůst výroby mezi lety 2011
a 2010 by mohl dosahovat 5–8 %. Nejlepší výsledky byly u odlitků z neželezných kovů, které jsou dodávány především do automobilového průmyslu.
V uplynulých dvou letech byly otevřeny
dvě zcela nové slévárny pro tlakové
odlévání hliníku a řada dalších se modernizovala. Nicméně druhá polovina
roku, zejména poslední měsíce, přinesla jisté varování. Poptávka po určitých typech odlitků, především ze železných kovů, začala stagnovat, popřípadě mírně klesat. První dva měsíce
roku 2012 bohužel nenaznačují, že by
u těchto odlitků došlo k zásadnímu obratu. U odlitků ze slitin hliníku se nárůst objemu výroby zpomaluje, nicméně stále má rostoucí tendenci ve
srovnání s rokem předcházejícím.“
Pa r t n e r s ko u z e m í b u d e
Indie
Letošní ročník bude výjimečný rozsáhlou účastí firem z Indie, která patří
k zemím s nejvyšším hospodářským potenciálem. V rámci MSV proběhne tzv.
„India Show“, což je nejvyšší forma oficiální obchodní a ekonomické prezentace Indie v zahraničí. V roce 2012
se „India Show“ uskuteční pouze
v České republice a v Japonsku,
přičemž v Brně půjde o premiéru
v regionu střední a východní Evropy. Na Mezinárodní strojírenský veletrh tak přijede na 150 indických firem,
jakož i významní představitelé indických vládních institucí.
„Indie je obchodně velmi zajímavé teritorium a její rostoucí ekonomika se
ocitla v centru pozornosti českých podnikatelů. Proto jsme velmi potěšeni, že
Indie přijala pozvání stát se partnerskou zemí letošního Mezinárodního
strojírenského veletrhu. Je to první takto výrazná výstavní prezentace indických firem v historii MSV a my uděláme
vše pro to, aby byla úspěšná a přispěla k rozvoji obchodních kontaktů
mezi českými a indickými podnikateli,“
říká ředitel MSV Jiří Rousek.
Ve l e t r hy B r n o a . s .
Rozvoj vzájemných kontaktů podpořila v závěru loňského roku podnikatelská mise více než čtyřiceti představitelů českých firem; pravidelně zasedá
také česko-indická smíšená komise pro
hospodářskou spolupráci. Další významnou platformou pro rozvoj vzájemných obchodních kontaktů bude
právě MSV 2012. Indickou podnikatelskou misi na veletrhu povede osobně
ministr obchodu a průmyslu Anand
Sharma a při příležitosti MSV se uskuteční 9. zasedání česko-indické smíšené komise pro hospodářskou spolupráci. Připravuje se také česko-indické podnikatelské fórum a několik
odborných seminářů, které se zaměří
zejména na oblast obráběcích strojů,
dobývací techniky a energetické strojírenství.
Za indickou stranu připravuje akci vládní agentura EEPC India, která je přímo
řízena tamním ministerstvem obchodu a průmyslu, v úzké spolupráci s Federací indických obchodních a průmyslových komor. Z české strany je
organizátorem společnost Veletrhy
Brno, a. s., a na přípravách se významně podí lejí Ministerst vo průmyslu
a obchodu ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora ČR,
Svaz strojírenské technologie a sdružení Česká dobývací technika.
Projekt Partnerská země MSV se letos
uskuteční již popáté. V roce 2008 bylo
první partnerskou zemí Německo, následovalo Slovensko, Rakousko a Polsko. V této čestné pozici se tak postupně vystřídaly všechny sousední
země, které jsou zároveň klíčovými obchodními partnery České republiky.
účastníků vzrostl na 44,7 %. Expozice
vystavovatelů si prohlédlo 79 296 návštěvníků ze 65 zemí a ze zahraničí přijelo 6 601 registrovaných návštěvníků, tj. 8,4 % z celkového počtu. Na veletrhu se akreditovalo 423 novinářů, mezi nimi 68 zahraničních ze šesti
zemí.
Z v ý ra z n ě n á t é m a t a M SV
2012
Průzkum ukázal, že plných 72,6 % návštěvníků loňského ročníku rozhodovalo nebo spolurozhodovalo o investicích a nákupech svých firem. Ze tří
čtvrtin šlo o odborníky působící v oblasti strojírenství, ostatní návštěvníci
působili především v oborech automobilový průmysl, elektrotechnika, plastikářský průmysl a doprava.
Z oborového pohledu bude hlavním tématem ročníku bienální průřezov ý
projekt AUTOMATIZACE – měřicí, řídicí, automatizační a regulační
technika. Projekt pořádaný ve spolupráci s Českomoravskou elektrotechnickou asociací akcentuje využití průmyslové automatizace v jednotlivých
oborech. Letošní, pátý ročník se zaměří na propojení nových informačních technologií a řízení výrobních procesů, na zvyšování produktivity, kvality a konkurenceschopnosti a na snižování celkových nákladů. Posledního
ročníku AUTOMATIZACE 2010 se zúčastnilo 282 vystavovatelů z deseti
zemí.
Průřezový charakter má také projekt
Transfer technologií a inovací 2012,
který se při MSV koná již počtvrté. Jde
o kontaktní centrum a současně největší tuzemskou soustředěnou nabídku vědecko-výzkumných kapacit pro
průmyslové využití. K tradičním účastníkům patří vysoké školy, výzkumná
centra a ústav y, Akademie věd ČR
a další subjekty, které zde prezentují
úspěšné v ýzkumné projekty i konkrétní aktivity. Investoři a podnikatelé
tak mohou na jediném místě získat
přehled o výzkumné sféře a možnostech vzájemné spolupráce.
Ohlédnutí za posledním
r o č n í ke m M SV
Na posledním ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu se prezentovalo 1 592 vystavujících firem
z 23 zemí, přičemž podíl zahraničních
MSV 2011 byl mimořádný také početnou účastí politických špiček a dalších VIP hostů z tuzemska i zahraničí,
kteří ocenili významnou roli veletrhu
při rozvoji mezinárodního obchodu.
„Strojírenství a průmysl táhnou naši
ekonomiku, a protože je to ekonomika
malá a proexportně orientovaná, je pro
nás dimenze mezinárodní spolupráce
a mezinárodního obchodu nesmírně
důležitá. Proto i konání podobných
akcí, jako je tradiční brněnský Mezinárodní strojírenský veletrh, má svůj velký význam. Je to místo, kde se mohou
české a zahraniční firmy vzájemně dostat do kontaktu a kde české firmy mohou ukázat své inovativní produkty.
MSV je veletrh významný nejen v českém, ale i ve středoevropském a celoevropském kontextu a určitě je to
i pozitivní místo pro celou českou ekonomiku,“ konstatoval při své návštěvě
předseda vlády České republiky Petr
Nečas.
Př i h l á š k y n a ve l e t r h
FOND-EX 2012
Stejně jako v loňském roce se vystavovatelům nabízí možnost elektronické přihlášky k účasti, která
je k dispozici na
www.bvv.cz/e-prihlaska.msv.
S l é vá re ns t v í . L X . b ř eze n – d u b e n 2012 . 3 – 4 105
firemn í prezentace
Partnerství Indie navazuje na úspěšně se rozvíjející kontakty na politické
i podnikatelské úrovni. Vzájemný obchod mezi Českou republikou a Indií
se za posledních deset let zvýšil bezmála desetkrát a asijská země s perspektivou ekonomického růstu patří
mezi prioritní země českého zahraničního obchodu. „V oblasti strojírenství
je indický trh naší tradiční vývozní destinací a připravovaný projekt „Indie
– partnerská země MSV 2012“ vhodně zapadá do mozaiky akcí, které pro
podporu aktivit svých členů na indickém trhu podnikáme,“ říká ředitel Svazu strojírenské technologie Petr Zemánek.
Karl- Heinz Schütt
roční přehledy
Mechanizace výroby
forem a jader
Karl-Heinz Schütt
rovatelné vratné slévárenské směsi na
výrobu jader. Při teplotách 700 °C se
organické složky spálí ve fluidním loži.
V několika cyklech se vratná směs ochladí na 40 až 60 °C. I. Bast aj. [5] představují senzory pro záznam zhutnění
forem zvyšující spolehlivost procesu formování. Řešení je založeno na vývoji
senzorů indikujících zhutnění. Postup je
vhodný pro sledování procesu zhutnění
formovací směsi na modelové desce.
Postupy spojené s použit í m
b e n t o n i t ov ýc h s m ě s í
G. Wolf aj. [1] referují v závěrečné zprávě AIF obšírně o vývoji koncepce přímého řízení složení bentonitových směsí. Cílem výzkumu bylo vytvoření preventivního řízení zajišťujícího standardní
jakost směsi. I. Wagner aj. [2] informují
ve své výzkumné zprávě BMBF o vývoji
virtuálního nástroje pro prognózu a řízení chemických a fyzikálních přeměn
probíhajících při výrobě jader. A. Rudert
aj. [3] zkoumali na počítačových modelech dynamiku proudění v jaderníku při
vstřelování jader. Použili k tomu průmyslový vstřelovací stroj na jádra a tok
formovací směsi snímali vysokorychlostními kamerami. M. Dahlmann [4] popisuje možnost použití tepelně regene-
J. Bast, W. Simon a E. Abdullah [6] předkládají studii formování bentonitové
směsi uskutečněnou v Institutu strojírenství TU Bergakademie Freiberg. Parametry výroby forem ovlivňují bezprostředně
jakost odlitku, spotřebu energie a dobu
cyklu (obr. 1). V závislosti na procesu
formování, vlastnostech formovací směsi a geometrickém tvaru modelu může
mít forma v různých oblastech odlišné
vlastnosti. Při zkouškách bylo vyvinuto
zařízení umožňující měření síly vedoucí k roztržení tělesa formy. J. Gäde a G.
Dieckhues [7] referují o nové investici ve
slévárně Al slitin. K úpravě směsí slouží
mísič Evactherm, poprvé použitý ve slévárně hliníku. Součástí nové investice je
Obr. 1. Veličiny ovlivňující zjištění použitelnosti formy [6]
Obr. 3. Simulace přesunutí částic ve zkušebním válečku při rozdílném
koeficientu vnějšího tření:
a) malé vnější tření;
b) velké vnější tření [10]
Obr. 2. Regenerační zařízení v Neuhofu má dvě jednotky: dopravu vratné
směsi (vlevo) a regenerační zařízení (vpravo) [8]
stroj Seiatsu firmy HWS, formující proudem vzduchu s dolisováním. U. Minkner
a F. Denke [8] představují regenerační
zařízení s kapacitou cca 12 t/h. Zařízení
se skládá z vytloukacího roštu, vibračního drtiče, sil, dávkových chladičů, pneupodavačů do zásobníků a z filtračního
zařízení (obr. 2). Nově vyvinutá pneumatická doprava hrud umožnila zvýšení
kapacity na 30 t/h. O. Kurutas [9] referuje o novém zařízení na úpravu formovací směsi s výkonem 120 t/h šetřícím
30 až 40 % místa proti původnímu zařízení. A. Kadauwe, J. Bast a I. Betjaia [10]
představují matematický model vypracovaný na Bergakademie Freiberg, který umožňuje předpověď chování bento
normu pro zvýšení využití formovacích
zařízení. G. van de Kerkhof a K. H.
Schütt [14] představují nové zařízení pro
vícepolohové nízkotlaké lití do bentonitových forem linky Seiatsu nizozemské
slévárny hliníku Eurotech Aluminium
Castings. Použití takového zařízení se
vyplatí hlavně tehdy, když se má vyrábět
sortiment náročných odlitků, které buď
nelze vyrobit normálním litím do pískové
formy, v požadované vysoké jakosti, respektive když se k jejich výrobě nedá použít tlakové lití kvůli malému počtu kusů
v sérii (50–250 kusů). K. Terashima aj. [15]
popisují další variantu řízení nízkotlakého lití, která je nazývána „výroba tvarových odlitků postupem plnění a lití“.
S l é vá re ns t v í . L X . b ř eze n – d u b e n 2012 . 3 – 4 111
ročn í přehled y
Výroba forem a jader
obecně
nitových směsí při zhutňování. Simulace
procesu zhutňování je v příspěvku demonstrována na konkrétním automobilovém odlitku – ose vozidla. Simulovalo
se rozdělení napětí a hustota uvnitř tělesa formy, které silně závisí na vnějším
tření (obr. 3). Ústředním tématem příspěvku T. Engelhardta [11] je nová koncepce snižování emisí u bentonitových
směsí. Aby se výrazně snížily emise, je
nezbytné snížit obsah klasických nosičů
lesklého uhlíku a nahradit je přísadami
bez emisí. Nejlepší výsledky ze všech
zkoušených alternativních přísad přinesly při přijatelných nákladech grafity.
Ukázalo se, že poměrně hrubozrnné
makrokrystalické grafity, které se většinou používají, neměly optimální účinky.
S novou generací bezemisních přísad
formovacích látek existuje reálná šance
úplného nahrazení klasických nosičů
lesklého uhlíku. M. Colditz [12] se zabývá bezrámovými formovacími stroji
DISA-Match, které jsou značně rozšířeny
v USA, v Evropě se však téměř nepoužívají. Jsou uvedeny rozdíly mezi formami
zhotovenými v rámech a bez rámů. M.
Dittrich [13] popisuje analýzu životnosti
formovacích strojů firmy Heinrich Wagner Sinto Maschinenfabrik ke zvýšení využití strojů. Autor považuje moderní systémy analýzy cyklu stroje jako budoucí
Karl- Heinz Schütt
ročn í přehled y
Po s t u py f o r m ová n í
z chemick y vázaných směs í
O. Podobed aj. [16] představují přísadu
Antrapex firmy S&S Industrial Minerals
pro jádra vyráběná postupem cold box.
Odlitky vyrobené s těmito jádry neměly
výronky, měly ostré hrany a vykazovaly
již po vytlučení jader vysokou povrchovou pevnost a odolnost vůči otěru. Navíc byl zaznamenán velmi malý vývin plynů a emisí. V odkazu [17] se konstatuje,
že v malých a středně velkých slévárnách se postup cold box používá méně
kvůli vysokým investicím a nákladům
na ochranu zdraví při práci. Snížení emisí umožňuje projekt Letcast (low-emissions technologies for metalcasting).
Optimalizací strojů a periferních zařízení se emise CB snížily o 80 %. A. Ch. Psimenos aj. [18] představují zlepšená pojiva s nízkými emisemi a zápachem firmy Furtenbach, která jsou známá pod
označením Friodur 050 a 060 (2. generace). Neobsahují žádná aromatická rozpouštědla. C. Wallenhorst [19] popisuje
vlastnosti anorganických pojiv na výrobu
slévárenských jader, která umožní výrazné snížení emisí a škodlivin, uhlovodíků a produktů jejich rozkladu, které
pojiva původně neobsahují. M. Faller
a W. Wintgens [20] představují na příkladu koncepce Green-Line firmy Laempe (obr. 4) konstrukci zařízení na výrobu
jader ze směsí pojených anorganickými pojivy. T. Kautz a W. Blümhuber [21]
popisují výrobu jader ze směsi s anorganickým pojivem ve slévárně Landshut
skupiny BMW. Slévárně lehkých neželezných kovů patří priorita vyrábět všechny objemné konstrukční součásti litím
do kovových forem s jádry ze směsi pojené anorganickým pojivem. Místo původních organických pojiv se používá
ekologický anorganický pojivový systém
Inotec firmy ASK Chemicals GmbH.
V rámci bakalářské práce byl použit anorganický pojivový systém Inotec firmy
ASK ve slévárně firmy SHW Auto-motive
GmbH v Tuttlingenu pro výrobu litinových brzdových kotoučů. Výrobní proces se hodnotil na základě srovnání laboratorní se sériovou výrobou. Píše
o tom S. Sasse aj. [22]. P. Watermann
[23] představuje software Flow 3D na simulaci vývinu plynů z jader při odlévání
a následně možných vad způsobených
plynem. Jedná se o software CDF (Fluid
DynamiCs) se širokým rozsahem využití.
Bere v úvahu proudění vzduchu, vody,
kovu nebo plynu kolem a uvnitř jádra
a indikuje možná místa výskytu vad
a jejich centrum. M. Franken [24] popisuje výrobu velkých odlitků v jámách
a formovacích rámech pro větrnou ener-
112 mísení
doprava formovací směsi
jednotka vstřelování
systém vstřelování
problém
• promísení formovací
směsi je ve srovnání
s postupem cold box
složitější
• N-pojivo složek od
tekutého po práškové,
takže stávající dávkovače
jsou vhodné jen podmíněně
• vytvrzení formovací
směsi během dopravy
vede ke ztrátám jakosti,
menší použitelnosti
a vyšším nákladům na
čištění
• tekutost je ve srovnání
s postupem cold box
trochu nižší
• vysychání pojivové
směsi a ucpávání trysek
způsobuje poruchy
výroby a vady jader
• velké objemy směsi,
při malých objemech
vstřelování se snižuje
jakost
• vyšší náklady na čištění
způsobené sklonem
formovací směsi
k ulpívání
• formovací směs se
vytvrzuje odstraněním
vody, vyžaduje tedy
vyhřívané jaderníky
• dodatečně se musí
z jádra odstraňovat
zbytky vody
• strojní součásti nejsou
projektovány pro horké
jaderníky
• většinou není k dispozici zásobování jaderníků
energií
• jaderníky, které jsou
k dispozici, neposkytují
optimální doby vytvrzování a jakost jádra
• jádra s anorganickým
pojivem jsou křehčí
• masivnější jádra se
musí dodatečně sušit,
resp. chladit, a uvnitř
jsou ještě vlhká
• stávající lepicí zařízení
a také lepidla se
případně nedají použít
řešení
podle
firmy
Laempe
• mísicí zařízení je umístěno přímo na formovacím stroji – odpadá
doprava
• mísicí a dávkovací zařízení je v souladu s běžnými pojivovými systémy
• téměř uzavřené mísicí
zařízení se speciálním
povlakem a obložením
• systém chlazení/ohřevu, pokud je to nutné
• speciálně upravený
systém vstřelování
a odvzdušnění
• patentovaný systém
zvlhčování bránící vysychání formovací směsi
• chladicí systémy pro
vstřelovací desku, vstřelovací hlavu a příp. pro
vstřelovací jednotku
• regulace úrovně formovací směsi od 0–100 %
pro optimální množství
směsi
• povlaky a nerezavějící
součásti
• optimálně přizpůsobený vstřelovací nástroj
pro proces ohřívání,
plnění a vytvrzování
• přizpůsobené profukovací zařízení odstraňující
zbytkovou vodu z jádra
ohřátým vzduchem
• chlazení různých montážních skupin vodou
• žárovzdorné konstrukční součásti a těsnění
• sladění podávacích
a šroubových jednotek
a zařízení na
odstraňování otřepů
• naplánované
odkládací zařízení na
vyschnutí a vychladnutí
• používají se
přizpůsobená lepicí
zařízení a typy lepidel
Proces
vytvrzování jádra přizpůsobení
jaderníku
odebírání
jádra
manipulace
koncepce Laempe-Green-Line
Obr. 4. Zobrazení koncepce Laempe-Green-Line
ge-tiku, strojírenství a lisy ve slévárně
Meuselwitz Guss GmbH. Zabývá se především novou halou formovny.
A l t e r n a t i v n í p o s t u py
f o r m ová n í
K. J. Kerns a J. Thiel [25] se přimlouvají za
větší využití lití do skořepinových forem,
které je v USA stále populární. Používá
se k výrobě složitých jader a forem s pevným tvarem. Vynikající jakostí povrchu
se hodí především pro odlévání automobilových odlitků. Postup je ideální pro
sériovou výrobu. Autoři předpovídají
metodě ještě značný potenciál. V odkazu
[26] se přiznávají v budoucnosti dobré
šance i postupu lost foam, protože umožňuje vyrábět složité odlitky s velkou rozměrovou přesností. Navíc poskytuje větší volnost v konstrukci než ostatní postupy odlévání. Jsou představena strojní
zařízení firmy Vulcan Engineering, USA,
která se specializovala na tento postup.
J. Bast aj. [27] představují nový postup
nízkotlakého lití na spalitelný model pro
lehké konstrukce určené pro automobilový průmysl. Při snižování hmotnosti
automobilových součástí se nabízejí nové
konstrukce nebo součásti z kompozitních
materiálů zpevněných vlákny. V současné době pro takové kompozitní materiály neexistují žádné výrobní technologie.
Vývoj kombinace nízkotlakého lití do
plných forem umožnil řízení rychlosti laminárního plnění formy, přizpůsobené
S l é vá re ns t v í . L X . b ř eze n – d u b e n 2012 . 3 – 4
potřebě rozkladu modelu z expandovaného polystyrenu. G. Farley [28] radí, jak
uspokojivě automatizovat proces přesného lití, když se na jedné straně stále
více rozšiřuje automatizace ve slévárnách
přesných odlitků a na druhé straně stále
více chybí nezbytní kvalifikovaní pracovníci pro montáž modelů, výrobu keramických forem, odlévání, čištění odlitků
(broušením) a vizuální kontrolu odlitků.
V odkazu [29] se referuje o tom, co firmu
Pistol GmbH motivovalo k vývoji technologie výroby jader spočívající v mechanickém obrábění keramických polotovarů. Firma spolupracovala s Institutem techniky silikátů TU Berg-akademie
Freiberg. Mechanicky vyrobená jádra
mají materiálové a mechanické vlastnosti typické pro jádra vyrobená klasicky,
při vysoké rozměrové a tvarové přesnosti a jakosti povrchu. Postup je vhodný
i pro výrobu menšího počtu jader. F. Benzinger [30] popisuje rychlou výrobu odlitků rapid-metal-casting, postup VPC
(vakuum-pressure-casting) vyvinutý firmou Schultheiss GmbH, který je založen
na automatizovaném postupu přesného
lití. Vakuové licí zařízení lze použít i pro
odlévání do pískových forem. Popsán
je průběh celého postupu. H. Billhofer
a T. Hauptmann [31] se zabývají slévárenským zpracováním titanu a jeho slitin.
V příspěvku je představen postup přesného lití vyvinutý firmou Linn High Therm
GmbH využívající indukční licí zařízení
pro odstředivé lití. S. S. Gill a M. Kaplan
Karl- Heinz Schütt
Výroba forem a jader
j a ko s y s t é m
A. Huppertz aj. [35] představují nový systém podnikového plánování přizpůsobený použití ve slévárně, který je založený
na kritické analýze klasického podnikového plánování. Kromě transparentního
přehledu aktuálního stavu objednávek
se týká vytvoření jednoznačných pravidel
pro úpravu výrobní kapacity v jednotlivých výrobních úsecích, optimalizaci celkové výrobní kapacity zařízení, zkrácení
doby údržby, doby zdržení objednaných
surových odlitků a zásob ve výrobě a
také uvolnění likvidity. Celkově vedl nový
systém plánování k výraznému zvýšení
dodržování termínů (obr. 5). G. Müller
a A. Mössner [36] referují o řešení plně
automatické výroby jader v automatizované buňce na obrobení a montáž jader.
Boční jádra a jádra klikového prostoru
se v tomto zařízení zbavují otřepů, lepí,
resp. sponkují, montují a spojují, kontrolují, natírají a paletují. Firma Furtenbach GmbH vyvinula novou technologii
nazvanou pure coating (čisté nanášení
nátěru), kterou podrobně popisuje A. C.
Psimenos [37]. Nátěry se nerozpouštějí
jako obvykle v alkoholu nebo ve vodě,
ale fluiduizují se v práškové formě, nabijí
se elektrostatickou elektřinou a nakonec
se díky elektrostatickým silám nanesou
na předměty, které mají být opatřeny
nátěrem. F. Woldert [38] popisuje nové
zařízení firmy FAT GmbH na regeneraci
vratné směsi v nové slévárně výrobce zařízení pro větrné elektrárny. Dodávka zahrnovala regenerační zařízení a zařízení
sila o výkonu 50 t vratné směsi/h.
která vyrábí velkosériově odlitky hlav válců pro motory litím do kovových forem.
K. Voss aj. [41] referují o tom, že firma
Thyssen Krupp, Waupaca, USA přikročila ke zlepšení v celé slévárně. Jako pomůcku použila příručku AFS týkající se
bezpečnosti práce, ochrany zdraví při
práci, ergonomie a typických rizikových
faktorů pro svalové poškození. Systém
AD1M3 (Automated Dust Immission
Measurement) firmy Metal Consulting
Agency z belgického Moerbecke-Waas,
který popisuje H. G. Angenendt [42]
nabízí řešení pro zařízení pracující se
sypkými hmotami. Měřicí přístroj je zajímavý i pro slévárny a osvědčil se již
při manipulaci s uhlím a rudou a také v
řadě oceláren. S. Kennil a L. Mintert [43]
popisují odlučovače prachu PowerCore
firmy Donaldson Filtration Deutschland
GmbH. Adaptabilní zařízení docilují výrazných ekonomických výhod [44], [45].
L i t e ra t u ra
Bezpečnost práce a ochran a
ž i vo t n í h o p r o s t ř e d í
V odkazu [39] se referuje o konferenci
Německé nadace na ochranu životního
prostředí (DBU – Deutsche Bundesstiftung Umwelt), komise WFO pro „anorganická chemická pojiva“, která se konala v Osnabrücku. Jejím cílem bylo
ukázat inovační a nosné koncepce snižování emisí ve výrobě odlitků. Referuje
se o probíhajících projektech zaměřených na integrované spalování plynů, aby
se nevypouštěly do ovzduší a o vývoji
nízkoteplotního katalyzátoru pro čištění
plynů vznikajících při odlévání. M. May
[40] představuje koncepci bezpečnosti
práce ve slévárně BMW, závod Landshut,
[1] AIF-Forschungsbericht FKZ 14213N,
s. 1–67 + 35 s. dodatek, Institut für
Giessereitechnik, Düsseldorf 2007.
[2] BMBF-Forschungsbericht FKZ O1
RI-0500-8 bis 12, 2008, s. 1–133.
[3] Foundry Research (Giessereiforschung), 2009, 61, č. 3, s. 8–15.
[4] Giesserei-Praxis, 2010, 61, č. 6,
s. 192–196.
[5] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2010, 54, č. 1–2, s. 28–33.
[6] Giesserei, 2010, 97, č. 12, s. 26–31.
[7] Giesserei, 2010, 97, č. 9, s. 82–85.
[8] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2010, 54, č. 1–2, s. 8–12.
[9] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2010, 54, č. 1–2, s. 4–6.
Obr. 5. Ideální průběh procesu plánování zabraňuje vzniku lokálních optimálních stavů a zajišťuje komplexní plánování v celém sledu tvorby hodnot ve slévárně [35]
S l é vá re ns t v í . L X . b ř eze n – d u b e n 2012 . 3 – 4 113
ročn í přehled y
[32] srovnávají z hlediska úspory času při
výrobě vytavitelných modelů pro přesné
lití Al dvě technologie 3D tisku systému
rapid prototyping – ZCast-process a 3Dprinting. Obě technologie, při dodržení
určitých parametrů popsaných v příspěvku, odpovídají normám IS Casting
Standards platným v USA. V odkazu [33]
je popsán nový tiskací stroj na pískové
formy firmy voxeljet technology GmbH.
Od začátku roku 2010 je v provozu ve firemním Centru služeb pro výrobu slévárenských forem a modelů nový stroj,
který může vyrobit formy až do objemu
8 m3. V odkazu [34] jsou představeny
nové generativní postupy formování a lití
vyvinuté různými firmami. Zařízení S-Max
firmy Pro Metall RTC, Augsburg, se hodí
jak pro sériovou výrobu forem a částí jader, které se dají zhotovit v relativně velkém formovacím prostoru (70,8 × 39,4
× 27,5 palců), tak pro kusovou výrobu
a prototypové série, protože formy se vyrábějí přímo z dat CAD bez modelů.
zpr áv y svazu sl é vá ren česk é republik y
Karl- Heinz Schütt / Josef Hlavinka
[10] Giesserei, 2010, 97, č. 7, s. 28–33.
[11] Giesserei-Rundschau, 2010, 57,
č. 3–4 s. 45–49.
[12] Giesserei, 2010, 97, č. 8, s. 44–49.
[13] Giesserei-Rundschau, 2010, 57,
č. 1–2 s. 4–7.
[14] Giesserei, 2010, 97, č. 2, s. 56–59.
[15] Foundry Tr. J., 2009, 183, č. 3670,
s. 314–318.
[16] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2010, 54, č. 1–2, s. 14–17.
[17] Foundry TM, 2010, 138, č. 3,
s. 19–21.
[18] Giesserei-Rundschau, 2010, 57,
č. 3–4, s. 34–40.
[19] Giesserei-Praxis, 2010, 61, č. 6,
s. 181–184.
[20] Giesserei-Rundschau, 2010, 57,
č. 1–2, s. 8–10.
[21] Giesserei, 2010, 97, č. 9, s. 76–79.
[22] Giesserei, 2011, 98, č. 4, s. 36–40.
[23] Foundry Tr. J., 2010, 184, č. 3679,
s. 280–281.
[24] Giesserei, 2010, 97, č. 9, s. 100–109.
[25] 113 Annual Metalcasting Congress,
Las Vegas, NV, US, 7.–10. 4. 2009,
In Transactions AFS, 2009, 117,
s. 313–321.
[26] Foundry Tr. J., 2010, 184, č. 3671,
s. 14–15.
[27] Forschung in Bewegung. 9. Magdeburger Maschinenbau-Tage,
30. 9.–1. 10. 2009. Magdeburg. In:
Tagungband (Sborník), Magdeburg
2009, s. 293–304.
[28] Incast, 2009, 22, č. 9, s. 14–15.
[29] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2010, 54, č. 9–10, s. 35.
[30] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2010, 54, č. 5–6, s. 12–16.
[31] Lightweight Design, 2010, 54, č. 3,
s. 47–52.
[32] Materials and Manufacturing Processes, 2009, 24, č. 12, s. 1405–1411.
[33] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2011, 55, č. 1–2, s. 45.
[34] Foundry TM, 2011, 139, č. 1, s. 23.
[35] Giesserei, 2010, 97, č. 2, s. 80–88.
[36] Giesserei, 2011, 98, č. 1, s. 64–66.
[37] Giesserei, 2010, 97, č. 8, s. 54–58.
[38] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2010, 54, č. 5/6, s. 27–29.
[39] Giesserei-Praxis, 2010, 61, č. 7/8,
s. 233–236.
[40] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2010, 54, č. 7/8, s. 26–29.
[41] Modern Casting, 2010, 100, č. 1,
s. 33–36.
[42] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2009, 53, č. 12, s. 42–43.
[43] Giesserei-Erfahrungsaustausch,
2009, 54, č. 5/6, s. 20–22.
(Zkrácený překlad z časopisu Giesserei,
2011, 98, č. 10, s. 34–49.)
Recenzent: Ing. Jaroslav Chrást, CSc.
114 zprávy
Svazu sléváren
České republiky
Te c hni c ká 28 9 6 / 2
616 0 0 B r n o
te l.: + 420 5 41 142 6 42
te l.: + 420 5 41 142 6 81
te l.+fa x : + 420 5 41 142 6 4 4
[email protected]
w w w.s va z s l e va re n.c z
Přehled změn
v zákonech
týkajících se
pracovně-právních
vztahů
Ing. Josef Hlavinka
v ýkonný ředitel SSČR
V souvislosti se změnami základního pracovně-právního předpisu obsaženými
v zákoně č. 365/2011 Sb., kterým se
mění zákon č. 262/2006 Sb. – zákoník
práce, byly provedeny změny i v dalších
zákonech, které se týkají zejména níže
uvedené problematiky.
Váš par tner pro čerpání z fondů EU
Evropská Unie
Svaz sléváren České republik y
je př idruženým členem CA EF
Commit tee of A ssociations
of European F oundries
( A sociace evropsk ých
slévárensk ých s vazů)
generální sekret ariát
Sohns trasse 70
D - 4 0237 Düsseldor f
P.O.Box 10 19 61
D - 4 0 010 Düsseldor f
N ěmecko
tel.: + 49 211 6 87 12 15
tel.: + 49 211 6 87 12 0 8
tel.: + 49 211 6 87 12 17
fa x: + 49 211 6 87 12 05
info @caef- eurofoundr y.org
w w w.caef- eurofoundr y.org
S l é vá re ns t v í . L X . b ř eze n – d u b e n 2012 . 3 – 4
Dohody o pracích konaných mimo
pracovní poměr
Je stanovena povinnost zaměstnavatele uzavřít dohodu o pracovní činnosti
a nově i dohodu o provedení práce písemně, jinak jsou neplatné (ustanovení
§ 77 odst. 3 zákoníku práce – změna provedená zákonem č. 364/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti
MPSV). Pro úplnost je zapotřebí uvést,
že problematika dohod o provedení
práce je dále upravena také v novele zákoníku práce (zákon č. 365/2011 Sb.)
a v novelách některých dalších zákonů
– např. zákona o pojistném a sociálním
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (zákon č. 589/1992
Sb.), zákona o důchodovém pojištění
(zákon č. 155/1995 Sb.), zákona o veřejném zdravotním pojištění (č. 98/1997
Sb.) a zákona o nemocenském pojištění (zákon č. 187/2006 Sb.), které jsou
obsaženy v zákoně č. 365/2011 Sb.
Podpora v nezaměstnanosti
Nově jsou stanoveny povinnosti uchazečů o zaměstnání, podmínky pro nárok
na podporu v nezaměstnanosti v případě vyplacení odstupného a důvodů
ukončení posledního zaměstnání a výše
procentní sazby podpory v nezaměstnanosti (změna příslušných ustanovení
zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti – provedená též výše uvedeným zákonem č. 364/2011 Sb. „o úsporných
opatřeních“).
Josef Hlavinka
kový postup a pro poskytování příspěvku pro zřízení chráněného pracovního místa a jeho výši (zejména ustanovení § 75–78 zákona o zaměstnanosti ve znění výše uvedeného zákona
č. 367/2011 Sb.).
Rovné zacházení a zákaz diskriminace
Povinnost zajišťovat naplňovaní výše
uvedených zásad (ustanovení § 4 zákona o zaměstnanosti, změna provedena
zákonem č. 367/2011 Sb., kterým se mění
zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti).
Pracovně-lékařské služby a posuzování nemocí z povolání
Uvedená problematika je nově upravena,
pokud jde o posuzování zdravotní způsobilosti v rámci pracovně-lékařské služby pro zaměstnance a osoby ucházející
se o zaměstnání, kdy je zaměstnavatel
povinen je zajistit. Právní úprava stanoví pro zaměstnavatele celý katalog povinností (zejména ustanovení § 53–59
zákona č. 373/2011 Sb. o specifických
zdravotních službách).
Uchazeči o zaměstnání
Nově jsou zejména stanoveny podmínky
pro evidenci a výkon veřejně prospěšných prací (právní úprava viz výše uvedené zákony).
Ochrana osob se zdravotním postižením
Za podmínek stanovených v ustanovení
§ 67 zákona o zaměstnanosti ve znění
výše uvedeného zákona č. 367/20411
Sb. je na trhu práce uvedeným osobám
poskytována zvýšená ochrana.
Chráněné pracovní místo
Je stanoveno, že uvedené pracovní místo zřizuje zaměstnavatel pro osoby se
zdravotním postižením s tím, že jsou
současně stanoveny podmínky pro ta-
Sdílené zprostředkování zaměstnání
Obsahem tohoto nového institutu je
úprava problematiky, kdy krajská pobočka úřadu práce může zprostředkovávat zaměstnání uchazečům o zaměstnání prostřednictvím agentury
práce. Právní úprava tohoto postupu,
včetně stanovení podmínek, zejména
uzavírání dohod, poskytování finančních
příspěvků agenturám, je obsažena
v nově vloženém ustanovení § 119a zákona o zaměstnanosti ve znění výše uvedeného zákona č. 367/2011 Sb.
Nemoci z povolání
Samostatná část uvedeného zákona je
věnována problematice nemocí z povolání, včetně stanovení povinností zaměstnavatelů v této oblasti (zejména ustanovení § 61–68 zákona č. 373/2011 Sb.).
Stanovení příslušných postupů v uvedené problematice však neupravuje výše uvedený zákon, ale ustanovení § 60
předmětného zákona odkazuje na prováděcí právní předpis. Ke dni zpracování
této informace však příslušný prováděcí
právní předpis (vyhláška) nebyl vydán.
Pro úplnost dále uvádíme, že zákon
č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách nabyl účinnosti dnem
1. dubna 2012.
V souvislosti s výše uvedenými právními
úpravami dále doporučujeme věnovat
pozornost zákonu č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních
službách a zákona o zdravotnické záchranné službě. Tento zákon obsahuje
dílčí novely 120 zákonů, mezi nimiž je
uvedena i novela zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti upravující ustanovení o „zdravotním stavu zaměstnance“ a „poskytování zdravotní péče“.
Účinnost těchto změn začíná dnem
1. dubna 2012.
V rámci této informace o nových právních úpravách v pracovně-právní oblasti dále upozorňujeme na v yhlášku
č. 379/2011 Sb. o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného
pro rok 2012.
V této souvislosti upozorňujeme také na
obsah zákona č. 351/2011 Sb., kterým
se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
a další související zákony. V obsahu tohoto zákona jsou provedeny změny týkající se problematiky tzv. souběhu funkcí, a to zejména v ustanovení § 66 odst.
1 a v nově vloženém ustanovení § 66d
o pověření obchodním vedením. Uvedená novela obchodního zákoníku nabyla
účinnosti dne 1. dubna 2012.
Problematika řešená v zákonech týkajících se pracovně-právních vztahů nezřídka komplikuje život celé
řadě našich členů. Proto jsme se rozhodli uspořádat 3. 5. 2012 kulatý stůl
ve Svazu sléváren ČR, na kterém renomovaní právníci odpoví na Vaše
dotazy. Zájemci se mohou přihlásit
na sekretariátě svazu.
Metalforum
Materiály a trvalé dodávky energie
Te r m í n : 29. k v ě t na –1. č e r v na 2012
M í s t o ko n á n í : P oz na ň, P o l s ko
B l i ž š í i n f o r m a c e : w w w.m e t a l fo r um.mt p.p l
Te r m í n : 12. –13. č e r v na 2012
M í s t o ko n á n í : M a g d e b urg, N ě m e cko
B l i ž š í i n f o r m a c e : w w w.mat info.d e
Aluminium China 2012
Nové materiály pro letectví
Te r m í n : 6 . – 8 . č e r v na 2012
M í s t o ko n á n í : Š a n g ha j, Čí na
B l i ž š í i n f o r m a c e : w w w. a lum inium c hina.co m /e n
Te r m í n : 20. –21. č e r v na 2012
M í s t o ko n á n í : Ko lín na d R ý n e m, N ě m e cko
B l i ž š í i n f o r m a c e : w w w.mat info.d e
S l é vá re ns t v í . L X . b ř eze n – d u b e n 2012 . 3 – 4 115
zpr áv y svazu sl é vá ren česk é republik y
Agentury práce
Nové stanovení podmínek, kdy agentury práce mohou provádět zprostředkování zaměstnání ve stanovených případech (např. sjednávání pojištění, souhlasné stanovisko MPSV k žádosti generálního ředitelství Úřadu práce ČR),
rozhodování o odejmutí povolení agenturám práce pro zprostředkování zaměstnání, podmínky pro poskytování
překlenovacího příspěvku OSVČ (změny
příslušných ustanovení zákona o zaměstnanosti – provedené rovněž výše
uvedeným zákonem č. 364/2011 Sb.).
Pro úplnost je nezbytné uvést, že problematika agentur práce včetně nároků
dočasně přidělených zaměstnanců
v rámci „pojištění“ je dále upravena také v novele zákona o zaměstnanosti (zákon č. 367/2011 Sb.).
El i š k a Če r ň a n s k á
Ohlédnutí
za projektem
„Moje volba –
moje budoucnost“
Eliška Čerňanská
Projekt „Moje volba – moje budoucnost“
(CZ.1.07/1.1.02/02.0088), jehož realizátorem je Integrovaná střední škola
Sokolnice a jedním z partnerů Svaz průmyslu a dopravy České republiky, ukončí s posledním dubnovým dnem tohoto
roku dvouleté trvání. V průběhu jeho realizace bylo podpořeno na 7 000 žáků
při 275 aktivitách.
zpr áv y svazu sl é vá ren česk é republik y
Tento projekt je spolufinancován
Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
116 S l é vá re ns t v í . L X . b ř eze n – d u b e n 2012 . 3 – 4
J a n Vr t í l e k
zprávy
České slévárenské
společnosti
s e k re t a r iát
p.s . 13 4, D i va d e lní 6
657 3 4 B r n o
te l., z á z na mní k , fa x :
5 42 214 4 81
m o b il: 6 03 3 42 176
s l e va re ns ka @ vo lny.c z
w w w.s l e va re ns ka.c z
Ing. Jan Vrtílek
Ve spolupráci OK pro neželezné kovy při
ČSS a firmy Šebesta – služby slévárnám, s. r. o., bylo ve dnech 21.–22. září
2011 připraveno výjezdní zasedání u výrobce tavicích a udržovacích kelímků
i dalšího keramického příslušenství, firmy
Mammut-Wetro, Bautzen v Německu.
Firma Mammut-Wetro byla založena
v roce 1875 a používá technologii izostatického lisování, která byla patentována
jako první na světě. Není tajemstvím, že
všechny další patentované technologie
izostatického lisovány vznikly o mnoho
let později.
Hlavní část zasedání byla věnována odborným přednáškám na téma výroby,
údržby a provozování tavicích a udržovacích kelímků v běžném slévárenském
provozu, stejně jako různým technologiím a materiálům, které se při výrobě
kelímků používají (obr. 1).
Účastníci se seznámili s rozdílnými jakostmi kelímků, především s rozdíly
v materiálovém složení a s tím spojenými
užitnými vlastnostmi jílo-grafitových
kelímků a kelímků SiC. Hlavním rozdílem
u těchto dvou hlavních skupin kelímků
je podíl silicium-karbidu a jílu. Kelímky
jílo-grafitové obsahují přibližně 35 %
jílu, což je tepelný izolant, zatímco kelímky SiC obsahují výrazně vyšší procento SiC. To vede ke značně lepší tepelné vodivosti kelímků SiC, obzvláště
pak v druhé polovině životnosti, kdy grafit vyhořívá a jíl zůstává ve struktuře jako
tepelný izolant. Díky vysoké tepelné vodivosti a pevnosti SiC při vysokých teplotách získává kelímek vyšší odolnost
proti teplotním šokům, vyšší houževnatost a nižší křehkost materiálu. Speciální
způsob impregnace glazury do hloubky
10 mm stěny kelímku umožňuje při zvýšení teploty nad 750 °C zacelit případná
poškození glazury. Spojení všech výše
uvedených faktorů zdvojnásobuje životnost v porovnání s jílo-grafitovými
kelímky, což potvrdili i mnozí účastníci
výjezdního zasedání.
Kromě samotného složení kelímků a rozdílných výrobních postupů se účastníci
seznámili se všemi aspekty samotné práce s kelímky ve slévárenském provozu,
tedy se skladováním, manipulací, instalací kelímků, stejně jako s prvním ohřevem a následnými odstávkami kelímku,
s čištěním kelímků atd. Během přednášek se posluchači dozvěděli vše, co může
prodloužit, popřípadě zkrátit životnost
a tepelnou vodivost kelímků ve slévárenské praxi v průběhu celé jeho životnosti.
Jistě nejzajímavější částí výjezdního zasedání byla vlastní prohlídka výroby kelímků SiC.
Začalo se u přípravy vstupních surovin
a pokračovalo se prohlídkou procesu
izostatického lisování až k vypalovacím
pecím, které svou velikostí překvapily
všechny účastníky. Specialitou kelímku
SiC je postupný, pozvolný, 20denní cyklus karbonizace, kdy se vytváří pevná vazba mezi SiC a grafitem. Takto vytvořená
vazba mnohem lépe zabraňuje vyhořívání grafitu z objemu kelímku a kelímek zůstává tepelně vodivý po celou dobu své
životnosti. K zajištění výrobních kapacit
má Mammut-Wetro k dispozici 24 pecí.
V dalších odděleních následovala prohlídka výroby nových odplyňovacích rotorů s dvoustupňovou odplyňovací hlavou (opět z materiálu SiC), stoupacích
trubic pro dávkovací pece, ochranných
trubic termočlánků, podstavců pro kelímky, nejrůznějších ponorných zvonů,
naběraček a dalších produktů SiC firmy
Mammut.
Obr. 1. V bohaté diskuzi se potvrdil zájem účastníků o přednášky
S l é vá re ns t v í . L X . b ř eze n – d u b e n 2012 . 3 – 4 117
zpr áv y česk é sl é vá rensk é společnosti
ČSS je členskou organizací W F O
World Foundr ymen Organization
c /o T he National Met alforming Centre
47 Birmingham Road, Wes t Bromwich
B70 6PY, Anglie
tel.: 0 0 4 4 121 6 01 69 79
fa x: 0 0 4 4 121 6 01 69 81
secret ar y @ thew fo.com
Výjezdní zasedání
OK pro neželezné
kovy
J a n Vr t í l e k / G a b r i e l a St a n í č ko v á / Ve r o n i k a P a zd e r ko v á
zpr áv y česk é sl é vá rensk é společnosti
Obr. 2. Účastníci výjezdního zasedání při prohlídce města Bautzenu
Náročný program si zasloužil také kulturní zpestření. Zástupci firmy Mammut-Wetro připravili prohlídku města Bautzen (obr. 2), které svou historii datuje
od roku 1002. Architektonické památky
z doby Rudolfa II., prvky dávné nadvlády Maďarů nebo saských kurfiřtů byly
představeny místním průvodcem, který
dokonce ovládal český jazyk.
Kladný ohlas účastníků zasedání jak
k odbornému, tak praktickému obsahu
přednášek, včetně nahlédnutí pod pokličku procesu výroby nejdůležitějšího
nástroje pro tavírny neželezných kovů,
nás motivují k organizaci dalších zajímavých setkání při zasedání OK pro neželezné kovy.
Nákladové
hodnocení apretace
odlitků
Ing. Gabriela Staníčková
I n g . V e r o n i k a P a z d e r k o v á ,
Ph.D.
Týmem OK ekonomické ČSS byl řešen
PROJEKT XII, který se zabývá nákladovým hodnocením výrobní fáze apretace. Na řešení se podílely čtyři slévárny
(DSB EURO, s. r. o., Královopolská slévárna, s. r. o., Slévárna a modelárna
Nové Ransko, s. r. o., Slévárny Třinec,
a. s.), dvě společnosti (Brelamos, s. r. o.,
Techconsult, s. r. o.) a pracovníci a studenti VŠB – TU Ostrava. Řešitelský tým
navazuje na dřívější PROJEKT Y I –XI
[1–11], které se věnovaly nákladovosti
výroby odlitků od tavení tekutého kovu
až po zhotovení slévárenské formy.
118 Hlavním cílem PROJEKTU XII [12] bylo vyvinutí metodiky nákladového hodnocení
apretace odlitků, ověření tohoto postupu a stanovení neúplných vlastních
nákladů (NVN).
V prvním kroku byla řešiteli tato metodika, která vycházela z reálných podmínek našich sléváren, úspěšně vyvinuta.
V druhém kroku bylo stanoveno 10 výrobních fází (A–J) a dále 35 dílčích výrobních fází apretace odlitků. U některých sléváren nemusely být ve všech případech některé úkony, tak jak byly ve
vzorovém schématu, provedeny. Vše vycházelo z technologických podmínek
dané slévárny.
Třetím krokem byl proveden výběr
21 odlitků. Cílem bylo sledovat odlitky
z uhlíkové oceli: hrubá hmotnost 1 t
(v rozmezí ± 10 %) a odlitky z litiny s lupínkovým a kuličkovým grafitem (LLG,
LKG): hrubá hmotnost 100 kg (v rozmezí ± 20 kg). Toto zadání se nepodařilo přesně zajistit. Důvodem jsou do značné míry různé výrobní možnosti sléváren
začleněných do řešitelského kolektivu
a také jejich různá konkrétní zakázková náplň v době sledování.
Ve čtvrtém kroku proběhlo vlastní měření spotřeby výrobních činitelů jednotlivými slévárnami.
Posledním krokem bylo stanovení nákladů na pracovní úkony a poté výpočet
NVN na apretaci odlitků.
Veškeré kalkulační kroky byly zpracovány v aplikaci Excel. Tak mohly být automaticky vypočteny náklady v požadovaném členění. Nákladový model byl sestaven na základě známé metody kalkulace NVN. NVN zahrnují pouze ty náklady, které přímo souvisejí s apretací
odlitků a jsou tímto výrobním střediskem
přímo ovlivnitelné. Náklady byly vždy
stanoveny na kalkulační jednici (Kč/odlitek, Kč/kg odlitku), a to prostřednictvím
S l é vá re ns t v í . L X . b ř eze n – d u b e n 2012 . 3 – 4
vlastního kalkulačního vzorce. NVN byly
tvořeny součtem hlavních skupin nákladových položek, tj. nákladů materiálových a zpracovacích. Tímto způsobem
se zjistilo, kolik činí NVN na apretaci konkrétního odlitku a jaký podíl z těchto nákladů tvoří použitý materiál, elektrická
energie, osobní náklady atd.
Na základě těchto informací byl získán
detailní přehled o nákladové náročnosti
apretace odlitku. Práce zahrnuje také příslušná zjednodušení a použití specifických metod tak, aby náklady bylo možné na základě vytvořeného členění výrobních fází vůbec stanovit. Například
jak stanovit náklady na spotřebu plynů,
když slévárna není vybavena příslušnými
měřicími přístroji. Dále jak kvantifikovat
náklady na operace u brokového tryskání apod.
Zjistilo se napřílad, že náklady na apretaci u ocelových odlitků se pohybovaly od 1,87 Kč/kg hrubé hmotnosti do
8,47 Kč/kg. U odlitků z LLG byly obdobné náklady v rozmezí od 0,96 Kč/kg
do 4,87 Kč/kg. Podobně jsou u všech
posuzovaných 21 odlitků stanoveny náklady na posuzované výrobní fáze (mechanické čištění, tepelné zpracování,
odstranění nálitků a vtokové soustavy
atd.). Analogicky jsou zjištěny i náklady
na dílčí výrobní fáze (drážkování, vypalování, broušení, čištění atd.)
Dne 27. 1. 2012 proběhlo v Brně na sekretariátu ČSS oponentní jednání závěrečné zprávy Projektu XII. Oponentní
rada schválila předloženou zprávu [12]
a doporučuje v práci pokračovat PROJEKTEM XIII. Bylo konstatováno, že řešitelský tým přes veškerou složitost výrobní fáze apretace odlitků zcela splnil
cíle, které si vytyčil.
Je třeba připomenout, že slévárenská veřejnost bude s výsledky této
práce podrobněji seznámena na
VII. mezinárodní ekonomické konferenci, která se uskuteční ve dnech
12.–13. 6. 2012 v Ostravě.
Oponentní rada doporučila mimo jiné
zaměřit další pozornost řešitelského
kolektivu na souvislosti technologických
opatření během celé výroby odlitku a nákladů na opravy vad. V závěrečné zprávě Projektu XII [12] se např. u jednoho
ocelového odlitku prokázalo, že náklady
na opravu vad činily 6,19 Kč/kg. Zásah
do slévárenské technologie se promítne
do nákladů jak na výrobu forem, tak
i nákladů na čistírenské zpracování.
Teprve kompletním technicko-ekonomickým rozborem nejen fáze apretace,
ale i předchozích fází výroby je možné
posoudit celkový efekt všech změn technologických opatření výroby odlitků.
G a b r i e l a St a n í č ko v á / Ve r o n i k a P a zd e r ko v á / J a r o s l a v Š e n b e r g e r / A nt o n í n Z á d ě r a
Vzhledem k úspěšně ukončenému oponentnímu řízení PROJEKTU XII bude řešitelským týmem navržen další postup
řešení PROJEKTU XIII. Kolektiv se v prvé
řadě zaměří na interpretaci zatím dosažených výsledků. Mimo jiné tedy budou u srovnatelných odlitků porovnávány čistírenské technologie dílčích výrobních fází a jejich nákladová náročnost.
Bude zvažováno, jak je možné, že náklady na apretaci litinových odlitků jsou
někde obdobné nákladům u odlitků
z oceli. Dále budou posuzovány náklady
vynaložené na konkrétní odlitek v chronologickém postupu. Některé operace,
např. tryskání, se po podrobnějším rozboru ukázaly jako nadbytečné.
V této fázi výroby odlitků jsou očekávány zajímavé nákladové úspory.
Prokázalo se, že v jedné slévárně přinesly v prvním roce překvapivých
10 mil. Kč, což odpovídalo průměrné
úspoře cca 2 Kč/t odlitků.
Pokračující PROJEKT XIII samozřejmě
není uzavřený. Přivítáme účast sléváren, které mají zájem o úsporu nákladů při apretaci odlitků.
[10] Kafka, V. a kol.: Metodika nákladového hodnocení výrobní fáze
přípravy forem. Závěrečná zpráva,
2009.
[11] Kafka, V. a kol.: Rozpracování nákladového hodnocení výroby forem. Závěrečná zpráva, 2010.
[12] Kafka, V. a kol.: Vypracování metodiky nákladového hodnocení výrobní fáze apretace odlitků. Závěrečná zpráva, 2011.
Výsledky soutěže
České slévárenské
společnosti
o nejlepší
diplomovou
a bakalářskou práci
L i t e ra t u ra
[1] Kafka, V. a kol.: Porovnání použitých technologií a jejich nákladů při
výrobě tekuté fáze litin s lupínkovým a kuličkovým grafitem a ocelí
na odlitky. Závěrečná zpráva, 2000.
[2] Kafka, V. a kol.: Porovnání nákladů na výrobu odlitků ze železných kovů. Závěrečná zpráva, 2001.
[3] Kafka, V. a kol.: Problematika průběžného sledování nákladů odlitků
v českých slévárnách. Závěrečná
zpráva, 2002.
[4] Kafka, V. a kol.: Ověření modelu
průběžného sledování nákladů odlitků v českých slévárnách. Závěrečná zpráva, 2003.
[5] Kafka, V. a kol.: Možnosti nákladové redukce při výrobě tekuté fáze
litin v českých slévárnách. Závěrečná zpráva, 2004.
[6] Kafka, V. a kol.: Možnosti nákladových úspor při výrobě tekuté fáze
oceli a litin v českých slévárnách.
Závěrečná zpráva, 2005.
[7] Kafka, V. a kol.: Vytvoření nákladového modelu formovacích
směsí. Závěrečná zpráva, 2006.
[8] Kafka, V. a kol.: Problematika posuzování nákladovosti formovacích
směsí. Závěrečná zpráva, 2007.
[9] Kafka, V. a kol.: Rozšířený nákladový model přípravy formovacích směsí. Závěrečná zpráva, 2008.
Komise pro hodnocení diplomových
a bakalářských prací pod vedením doc.
Ing. Jiřího Hampla, Ph.D., vyhodnotila
práce přihlášené do soutěže a stanovila
následující pořadí:
Kategorie magisterské studium
– diplomové práce
Na první příčce se umístila Ing. Mgr. Jitka Havlíčková z VUT Brno s diplomovou
prací „Využití simulace pro predikci vad
a hodnocení vlastností u tlakově litých
odlitků z Al slitin“. Školitel prof. Ing. Jaroslav Čech, CSc.
Druhé místo získala Ing. Veronika Jasinková z VŠB – TU Ostrava s diplomovou prací „Ovlivňování tepelně dilatačních charakteristik nekřemenných
ostřiv“. Školitel prof. Ing. Petr Jelínek,
CSc.
Na třetím místě stanul Ing. Václav Malý
z VUT Brno s prací „Optimalizace výroby
těžkých ocelových odlitků“. Školitel doc.
Ing. Jaroslav Šenberger, CSc.
Kategorie bakalářské studium
– bakalářské práce
V kategorii bakalářských prací bylo vyhodnoceno jen jedno místo.
Na prvním místě byla oceněna Bc. Martina Gawronová z VŠB – TU Ostrava
s bakalářskou prací „Návrh a odlití litinové plastiky podle vlastního návrhu“.
Školitel doc. Ing. Jiří Hampl, Ph.D.
Příprava
a organizace
49. slévárenských
dnů® v roce 2012
I n g . A n t o n í n Z á d ě r a , P h . D .
organizační garant
Letošní, již 49. slévárenské dny ® se
uskuteční 6.–7. listopadu 2012. Tak jako
v loňském roce proběhnou Slévárenské
dny v prostorách hotelu Avanti v Brně.
Pořadatelem konference je Česká slévárenská společnost, která zajišťuje jak
vlastní organizaci, tak i odborný program Slévárenských dnů. Součástí 49. SD
bude již tradičně i doprovodná výstava
dodavatelů a zástupců sléváren. Organizačním garantem konference 49. SD je
Ing. Antonín Záděra, Ph.D., a odborným
garantem doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc.
V úvodní části prvního dne konání
49. SD je opět plánováno plenární zasedání. Další program již bude rozdělen
do jednotlivých odborných sekcí. Program každé sekce vychází z odborného
zaměření příslušné komise. Přednášky
v odpoledním programu prvního dne
a v průběhu celého druhého dne budou
probíhat paralelně ve dvou, příp. třech
sekcích s následujícím zaměřením:
1. Sekce formovacích směsí (Ing. A. Burian, CSc.)
2. Sekce ekonomická (doc. Ing. V. Kafka,
CSc.)
3. Sekce technologická (Ing. V. Krutiš,
Ph.D.)
4. Sekce neželezných kovů a slitin (Ing.
P. Lichý, Ph.D., Ing. I. Lána, Ph.D.)
5. Sekce výroby oceli na odlitky a ingoty (Ing. L. Martínek, Ph.D.)
6. Sekce litin (doc. Ing. A. Mores, CSc.,
doc. Ing. J. Hampl, Ph.D.)
7. Sekce přesného lití (Ing. L. Tomek)
8. Sekce tlakového lití (Ing. V. Barci,
Ph.D.)
Zaměření odborných přednášek v jednotlivých sekcích je plně v režii garantů
sekcí. Jména konkrétních autorů a názvy
přednášek budou uveřejněny v následujících číslech Slévárenství v rubrice věnované 49. SD.
S l é vá re ns t v í . L X . b ř eze n – d u b e n 2012 . 3 – 4 119
zpr áv y česk é sl é vá rensk é společnosti
d o c . I n g . J a r o s l a v Š e n b e r g e r,
CSc.
Na valné hromadě ČSS dne 8. 3. 2012
v Technickém muzeu Brno převzali vítězové soutěže z rukou předsedy ČSS Ing.
Jana Šlajse diplomy a finanční odměnu.
A nt o n í n Z á d ě r a / 45 . p ř e h l e d s v ě t o v é v ý r o b y o d l i t k ů z a r o k 2010 v y k a z u j e n á r ů s t p r o d u kc e
zpr áv y česk é sl é vá rensk é společnosti / sl é vá rensk á v ý ro B a v zahraničí
slévárenská
výroba
v zahraničí
45. přehled světové
výroby odlitků za
rok 2010 vykazuje
nárůst produkce
Z výčtu odborných sekcí vyplývá, že
v letošním roce se jejich počet rozšířil
o sekci přesného lití a sekci tlakového
lití. Vedoucí těchto sekcí se rozhodli
podpořit naši snahu o rozšíření témat
odborného zaměření SD tak, aby se SD
mohly stát celostátní konferencí pro
členy všech odborných komisí ČSS.
Smyslem 49. SD a naším cílem je vytvořit programově zajímavou konferenci zaměřenou na všechny důležité oblasti slévárenské výroby a dosáhnou
toho, aby se SD staly místem pro získání
nových poznatků i příležitostí pro setkání slévárenských odborníků a navázání kontaktů.
4. mezinárodní konference o kuplovnách
Te r m í n : 14 . –15. č e r v na 2012
M í s t o ko n á n í : D rá ž ďa ny, N ě m e c ko
B l i ž š í i n f o r m a c e : w w w.b d g us s .d e
120 S l é vá re ns t v í . L X . b ř eze n – d u b e n 2012 . 3 – 4
Podle letošního celosvětového přehledu se od roku 2009 do roku 2010 zvýšila výroba odlitků o 13,7 %, což svědčí
o skutečnosti, že slévárenství se dostalo
z dřívější ekonomické krize. Přesto je
však celkový objem výroby 91,4 mil. t
nižší než v roce 2008, kdy dosáhl hodnoty 93,5 mil. t, a vrchol výroby v roce
2007 v objemu 94,9 mil. t.
Ze 36 zemí, které pro celosvětový přehled výroby odlitků poskytují údaje,
pouze čtyři hlásily pokles ve výrobě, na
rozdíl od roku 2009, kdy pouze pět zemí
hlásilo růst. Kanada, Norsko, Srbsko
a Slovinsko oznámily pokles, naopak nejvyšší nárůst výroby, a to o 42 %, vykázal
Tchaj-wan. Brazílie oznámila podobně
výrazný nárůst výroby odlitků od roku
2009 – o 41 %.
Seznam deseti největších výrobců odlitků se od roku 2009 prakticky nezměnil, došlo pouze ke změně pořadí daných zemí. Německo, Japonsko a Rusko
si změnily pořadí 4., 5. a 6. místa. Číně,
Indii a USA stále patří 1., 2. a 3. příčka
a Brazílie, Korea, Francie a Itálie zaujímají 7. až 10. pořadí. Těchto 10 největších
výrobců odlitků vykázalo 88 % celosvětové produkce odlitků, tj. stejný procentuální podíl jako v roce 2009.
Co se týče objemu výroby odlitků na
slévárnu, od roku 2009 se produkce ve
všech zemích zvýšila. Německo si v tomto směru stále udržuje nejlepší pozici se
7 808 t odlitků na slévárnu. Brazílie zvýšila produktivitu o 39 % a na jednu slévárnu tak připadá roční výroba 2 393 t
odlitků (vypočteno jako celkový objem
výroby odlitků v zemi děleno počtem
sléváren). Třetí místo obsadily USA se
4 038 t na slévárnu.
Rozdělení výroby odlitků podle kovů
zůstalo podobné jako v roce 2009, přičemž litina s lupínkovým grafitem (LLG)
tvoří 48% podíl z celkového objemu
91,4 mil. t.
45 . p ř e h l e d s v ě t o v é v ý r o b y o d l i t k ů z a r o k 2010 v y k a z u j e n á r ů s t p r o d u kc e
Přehled výroby odlitků v roce 2010 [t]
Svět
LLG
LKG
ocel
slitiny Cu
slitiny Al
slitiny Mg slitiny Zn
43 258 296
23 451 711
10 215 376
1 652 401
10 879 515
Země
LLG
LKG
ocel
slitiny Cu
slitiny Al
Brazílie
1 912 072
243 432
16 539
248 454
Kanada
315 329
76 776
12 133
184 236
–
Mexiko
771 700
58 947
78 746
140 701
600 469
2 632 742
2 753 305
983 388
264 897
1 233 771
Země
LLG
LKG
ocel
slitiny Cu
slitiny Al
Belgie
58 000
5 800
31 316
Bosna a Hercegovina
11 200
290
2 544
153 761
55 140
57 879
Dánsko*
32 367
48 020
Finsko
28 206
46 417
623 000
916 100
22 107
633 100
196 685
528 978
ostatní
neželezné kovy
celkem
1 193 449
91 673 839
ostatní
neželezné kovy
celkem
–
3 240 978
Amerika
USA
812 916
–
slitiny Mg slitiny Zn
4 768
2 797
–
–
588 474
109
1 007
–
1 651 679
106 140
204 116
59 874
8 238 233
ostatní
neželezné kovy
celkem
Evropa
Česká republika
Francie
Chorvatsko
Itálie
slitiny Mg slitiny Zn
–
A
931
–
329
623
–
4 784
–
–
–
4 524
63 370A
–
6 969
734
342 377
–
1 433
5 778
–
6
–
87 604
14 714
3 908
4 028
–
257
6
97 536
85 300
19 420
286 647A
–
23 669
2 830
1 956 966
17 375
1 313
459
11 652
–
230
661B
53 797
405 300
64 100
69 000
730 702
60 760
900
1 970 662
6 800
96 999
18 818
Maďarsko
28 921
25 779
5 901
1 289
88 921
153
3 580
144
154 688
Německo
2 185 310
1 486 872
192 089
77 167
797 690
14 859
40 188
4
4 794 179
Norsko
15 103
37 966
3 023
1 821
6 790
445 100
152 300
67 400
7 935
237 475
–
–
–
64 703
4 140
13 800
–
928 150
Portugalsko
38 357
70 145
7 342
12 664
15 950
–
Rakousko
38 689
113 071
16 094
2 266
116 061
5 365
14 130
Rumunsko
24 697
3 321
21 593
5 472
40 960
4 982
Slovinsko
75 800
28 800
6 100
1 021
27 227A
Srbsko
33 047
12 508
11 276
1 115
Španělsko
410 500
543 300
71 500
Švédsko
160 800
40 400
19 400
33 200
Ukrajina**
640 000
40 000
275 000
Velká Británie
129 000
188 700
67 200
Švýcarsko
* údaje z roku 2008, ** údaje z roku 2009,
A)
–
144 908
181
305 857
402
–
101 427
–
2 443
–
141 391
980
–
312
11 150
70 388
7 766
100 043A
–
9 293
636
1 143 038
18 100
9 600
32 500
1 700
3 500
–
1 800
2 233
20 410
–
1 552
–
78 595
45 000C
–
–
–
1 000 000
98 000A
–
8 000
1 000
501 400
ostatní
neželezné kovy
celkem
zahrnuje slitiny Mg,
9 500
B)
zahrnuje odlitky z Pb,
C)
450
266 600
všechny neželezné kovy
Asie
Země
LLG
Čína
LKG
ocel
19 000 000 10 500 000
slitiny Cu
5 300 000
700 000 3 800 000A
Indie
6 180 000
1 053 200
1 070 000
Japonsko
2 157 514
1 350 951
206 683
79 293
Korea
1 042 000
653 400
156700
25 100
Mongolsko*
Pákistán
Rusko*
slitiny Al
–
slitiny Mg slitiny Zn
–
–
300 000
39 600 000
–
–
750 000 B
9 053 200
925 508
6 954
26 185
344 900
–
–
–
2 000
220
12 000
60
180
–
–
250 000
30 000
50 000
20 000
10 000
–
–
4 911
4 757 999
11 500
2 233 600
240
14 700
–
360 000
1 740 000
1 260 000
700 000
90 000
340 000
35 000
15 000
20 000
4 200 000
Tchaj-wan
627 178
216 563
67 411
36 429
271 932
5 463
73 838
1 955C
1 300 769
Turecko
591 000
427 700
124 000
12 000
123 500
–
13 500
* údaje z roku 2009,
A)
zahrnuje slitiny Mg,
B)
všechny neželezné kovy,
C)
–
1 291 700
zahrnuje slitiny Ti
Afrika
Země
Jihoafrická republika
LLG
LKG
ocel
slitiny Cu
slitiny Al
170 196
123 804
124 656
16 656
74 616
slitiny Mg slitiny Zn
252
2 664
ostatní
neželezné kovy
celkem
26 100
538 944
S l é vá re ns t v í . L X . b ř eze n – d u b e n 2012 . 3 – 4 121
vzd ě lsl
á véává
n írensk
/ sl é á
v ávrensk
ý ro B aé vkonference
zahranič í
Polsko
45 . p ř e h l e d s v ě t o v é v ý r o b y o d l i t k ů z a r o k 2010 v y k a z u j e n á r ů s t p r o d u kc e
Počet činných sléváren podle zemí v roce 2010
Země
litiny
Belgie
14
Bosna a Hercegovina
Brazílie
Česká republika
slitiny neželezných kovů
7
celkem
8
29
7
2
4
13
609
204
541
1 354
88
31
65
184
17 000
4 700
4 300
26 000
Dánsko
7
0
10
17
Finsko
14
6
16
36
Francie
102
37
315
454
15
3
24
42
–
–
–
4 500
Itálie
156
27
917
1 100
Japonsko
433
71
1 108
1 612
Jihoafrická republika
73
38
88
199
Kanada
38
27
110
175
512
143
226
881
Čína
Chorvatsko
Indie
Korea
Maďarsko
Mexiko
Mongolsko*
Německo
Norsko
Pákistán
Polsko
36
17
80
133
175
167
339
681
24
15
3
42
216
53
345
614
7
3
9
19
1 800
50
200
2 050
461
180
36
245
Portugalsko
35
7
39
81
Rakousko
21
25
–
46
Rumunsko
49
43
65
157
–
–
–
1 350
58
Rusko*
Slovinsko
sl é vá rensk á v ý roba v zahranič í
ocel
8
3
47
Srbsko
15
9
18
42
Španělsko
57
30
52
139
Švédsko
32
13
72
117
Švýcarsko
18
4
50
72
478
40
330
848
Tchaj-wan**
Turecko
653
73
400
1 126
Ukrajina***
400
233
437
1 070
USA
658
413
989
2 060
Velká Británie
228
–
216
444
24 158
6 530
11 668
42 356
CELKEM
* údaje z roku 2009, ** údaje z roku 2007, *** výsledky roku 2002
LLG představuje při výrobě odlitků stále největší podíl, a to 44,1 mil. t z celkového objemu 91,4 mil. t.
Ocel, stejně jako slitiny neželezných kovů, vykázala od roku 2009 1% pokles, na rozdíl od 1% nárůstu u LKG a LLG.
122 Výroba odlitků ve světě podle
materiálu
10 největších výrobců odlitků
[mil. t]
LLG
19,60
LKG
9,90
1. Čína
ocel
5,30
slitiny neželezných kovů 4,80
celkem
39,60
LLG
6,18
LKG
1,05
2. Indie
ocel
1,07
slitiny neželezných kovů 0,75
celkem
9,05
LLG
2,63
LKG
2,75
ocel
0,98
3. USA
slitiny neželezných
1,87
kovů
celkem
8,23
LLG
2,18
LKG
1,49
4. Německo ocel
0,19
slitiny neželezných kovů 0,93
celkem
4,79
LLG
2,16
LKG
1,35
5. Japonsko ocel
0,21
slitiny neželezných kovů 1,04
celkem
4,76
LLG
1,74
LKG
1,26
6. Rusko
ocel
0,70
slitiny neželezných kovů 0,50
celkem
4,20
LLG
1,94
LKG
0,79
7. Brazílie
ocel
0,24
slitiny neželezných kovů 0,27
celkem
3,24
LLG
1,04
LKG
0,65
8. Korea
ocel
0,16
slitiny neželezných kovů 0,38
celkem
2,23
LLG
0,63
LKG
0,41
9. Itálie
ocel
0,06
slitiny neželezných kovů 0,87
celkem
1,97
LLG
0,62
LKG
0,92
10. Francie ocel
0,09
slitiny neželezných kovů 0,33
celkem
1,96
Spojené státy americké nahlásily po čtyřech letech snižování produkce růst výroby odlitků o 11,2 %. Indie si stále drží
trend výrazného růstu výroby a 22% nárůst klade tuto zemi na 2. místo z 10 největších výrobců odlitků.
Údaje pro 45. přehled světové výroby
odlitků dodávají slévárenské společnosti jednotlivých zemí nebo podobné
organizace. Země, které se v roce 2010
S l é vá re ns t v í . L X . b ř eze n – d u b e n 2012 . 3 – 4
statistiky nezúčastnily, jsou Dánsko,
Mongolsko, Rusko a Ukrajina. V přehledu jsou uvedeny údaje získané z posledního roku jejich účasti.
N ově n a s e z n a m u
Zemí, která se v přehledu za rok 2010
objevila poprvé, je Pákistán. S uvedenou
produkcí 360 000 t odlitků se řadí mezi
45 . p ř e h l e d s v ě t o v é v ý r o b y o d l i t k ů z a r o k 2010 v y k a z u j e n á r ů s t p r o d u kc e / A l e š B a l o u n
Každá ze zemí z 10 největších výrobců odlitků hlásila v roce 2010 růst v produktivitě na slévárnu (vypočteno jako celkový objem výroby odlitků v zemi děleno počtem sléváren). Největší růst v produktivitě,
o 39 %, zaznamenala Brazílie, těsně za ní pak Indie s 24% nárůstem. (Údaje pro Rusko jsou z roku 2009.)
Výroba v jednotlivých oblastech
O d ra z i t s e o d e d n a
Výroba odlitků v roce 2009 ve většině
zemí, až na několik výjimek, klesala.
Nové údaje z roku 2010 vypovídají o nepatrném zvýšení produkce, objem výroby však nedosahuje hodnot před rokem 2008. Výjimkami jsou dva největší
výrobci na světě – Čína a Indie. Německo, které po loňském propadu na šestou
příčku znovu získalo pátou pozici, vykázalo 23% nárůst produkce, ačkoliv
nedosáhlo úrovně výroby z roku 2008.
V roce, kdy v Japonsku došlo ke zničujícímu zemětřesení, zaznamenala tato
země 6% nárůst. Přitom výroba v Japonsku měla sestupnou tendenci od svého vrcholu v roce 2006.
Některých zemí se ovšem celosvětová
ekonomická situace nedotkla. Těmi, které ještě překročily hodnoty výroby z roku
2008, jsou Čína, Maďarsko, Indie, Korea,
Portugalsko a Turecko. V roce 2009, kdy
ve většině zemí přetrvával pokles výroby odlitků v porovnání s rokem předchozím, vykazovaly Čína, Indie, Korea
a Portugalsko růst.
(Zkrácený překlad z časopisu Modern
Casting, 2011, č. 12, s. 16–19.)
slévárenské
veletrhy
Ohlédnutí
za veletrhem
EUROGUSS 2012
Aleš Baloun
ŠKO DA AU TO, a. s., Mladá Boleslav
Možná leckdo zvažoval, zda se na Euroguss 2012 (obr. 1) vůbec vypravit, když
má ještě relativně čerstvé zážitky z loňské, znovuzrozené show jménem GIFA.
Ale mohu zodpovědně říci, že Euroguss
2012 slabým odvarem rozhodně nebyl
– zažil jsem obě akce na vlastní kůži.
A co jsem tedy viděl v Norimberku?
Když pominu takřka kalamitní počasí,
které jsme na čtvrteční, a tedy poslední
den konání veletrhu měli, bylo tu všude
vidět vysoké nasazení zúčastněných firem. Zejména těch z jižnějších oblastí
Evropy. Zkrátka, kdo něco znamená, byl
i tady. Troufám si tvrdit, že stánky i prezentace byly ještě mnohde na vyšší úrovni, než tomu bylo na megaveletrhu GIFA
S l é vá re ns t v í . L X . b ř eze n – d u b e n 2012 . 3 – 4 123
sl é vá rensk
vzd ěál á
vv
ýá
roba
n í / sl
v ézahranič
v á rensk íé / konference
sl é vá rensk é veletrh y
ostatní výrobce středního rozsahu. Z celkové produkce tvoří 70 % odlitky z LLG,
které nacházejí uplatnění v cukrovarech,
automobilovém, zemědělském, stavebním a chemickém průmyslu. S počtem
2 050 sléváren však činí objem výroby
na slévárnu jen 175 t.
2011. Krize je zatím pryč a všichni jedou
naplno – to bylo slyšet všude. A pokud
jde o novinky, ani o ty nebyla nouze.
Zkrátka každý se snažil nějak zaujmout
a něco nabídnout. Ale vezměme to po
pořádku.
Z výrobců tlakových licích strojů byl
na stánku italské firmy Colosio S. r. l.
(obr. 2) k vidění in natura jejich poslední model. Ostatní renomovaní výrobci, jako IDRA S. r. l., ITALPRESS
Industrie S. r. l., Bühler GmbH i Oskar
Frech GmbH & CO se snažili alespoň
zaujmout netradičním pojetím veletržního stánku. Asi nejvíce pozornosti
upoutal klavírista hrající chytlavé melodie na pódiu stánku Oskar Frech (obr. 3).
Zřejmě vzhledem k malým prostorám
tu největší výrobci své stroje v reálu neprezentovali. A to je škoda, nějakou
„dvoudeskovou menší krásku“ bych tu
uvítal nejen já.
Periferní zařízení zde byla zastoupena
rovněž. A sice tím, co je na technologické špici. Výčet můžeme začít následujícími firmami. Bez temperování licích
forem se obejde jen málokdo. A tak zde
třeba firmy Thermobiehl AB GmbH,
Robamat Automatisierungstechnik
GmbH, Regloplas GmbH a IECI S. r. l.
vystavovaly temperovací přístroje na
vodním principu. Je libo mít vodu na
160 či 180 °C? Nebo rovnou na 200 °C?
„No problem…“, říkali například u italského IECI S. r. l. Pamatováno je i na
kvalitu vody coby média pro temperování. Dávkovací zařízení pro antikorozní
prostředek nabízí standardně firma
Thermobiehl AB GmbH (obr. 4).
Máte potíže udržet licí parametry, protože píst v licí komoře zadrhává? Komora rychle eroduje v místě nalévání kovu?
Potřebujete renovovat licí komory? Od
toho tu byla také silná sestava odborníků. Firma COPROMEC S. r. l. (obr. 5)
navíc jako jediná prezentovala funkční
mazání pístu a komory pomocí pístní tyče
a mazacího kroužku za licím pístem. Dokonce bylo možné vidět i udržení hodnot plného vakua za pomoci nového typu
pístu a pístních kroužků s tímto novým
řešením mazání. To jistě nadchne každého, kdo používá systém Vacural, neboť technologie je již ve stadiu praktického ověřování. A pokud byste si chtěli
objednat i licí komoru a chladicí plášť pro
snížení tepelného zatížení v místě nalévání kovu, měli jste možnost zde rovněž
tak učinit. I ostatní výrobci pístů, jako např.
firma KUNZ CARO PROMETA Metallvertriebs GmbH v hale H7A, prezentovali nová řešení pístů s pístními kroužky.
Výrobce plnicích válců, nebo chcete-li licích komor, firma HEROS GmbH z Ně-
Aleš Baloun
Obr. 3. Oskar Frech GmbH
Obr. 1. Vstup na výstaviště
Obr. 5. Copromec S. r. l.
Obr. 2. Colosio S. r. l.
Obr. 4. Thermobiehl AB GmbH
sl é vá rensk é veletrh y
Obr. 8. RYOBI
Obr. 6. Chemtrend GmbH
Obr. 7. Reis Robotics
Obr. 11. Kovolis Hedvikov a. s.
Obr. 9. +GF+ (Georg Fischer GmbH)
124 Obr. 10. Universal Stampi S. r. l.
S l é vá re ns t v í . L X . b ř eze n – d u b e n 2012 . 3 – 4
Obr. 12. ČVUT Praha
A l e š B a l o u n / I v e t a Va s ko v á
do tvaru motocyklu sestavené komponenty od klasických odlitků, přes blok
motoru a hlavu válců až po tenkostěnné
strukturální díly rámu. Podobně se tu
pyšnily slévárny jako Georg Fischer
GmbH (obr. 9), Brabant Alucast nebo
třeba TRIMET ALUMINIUM AG svými
produkty pro renomované v ýrobce
automobilů i motocyklů.
Co by to však bylo za veletrh, kdyby tu
nebyli výrobci licích forem s vystavenými
ukázkami „rodinného stříbra a zlata“?
Početné zastoupení tu měly hlavně nástrojárny ze severu Itálie, jako Universal
Stampi S. r. l. (obr. 10), Jolly Stampi
S. r. l., Zanussi, KS Group S. p. A.,
SAPP S. p. A. a další. Z těch německých
tu byl třeba Heck & Becker GmbH &
co kg, nabízející svůj systém chlazení
tenkých jader pomocí CO2.
Licí forma se však musí z něčeho vyrobit,
což nejde bez oceli. A to, že se nejedná
o lecjakou ocel, návštěvníky přesvědčili
její výrobci, mezi nimiž nechyběli KIND
& Co, Uddeholm-Böhler Deutschland
GmbH, Aubert & Duval, Stahlwerk
Stahlschmidt GmbH a další. „Včerejší“
standard – 3D prokovaná a přes strusku
přetavená ocel – byl povýšen o vylepšené materiálové vlastnosti, vedoucí
k delší životnosti licí formy.
Aby výčet toho, co slevač potřebuje především, byl úplný, musím zmínit i dominantu veletrhu – firmu RAFF METAL
S. p. A. v hale H7, italského velkoproducenta hliníkových slitin. Aby byl hliník
více sexy, o to se tu staraly krásky, které jste si mohli při troše štěstí vzít i s sebou domů – samozřejmě ne živé, ale vyobrazené na fotografiích ve firemním
kalendáři, nebo se s nimi rovnou vyfotit.
Zkrátka jak je již léta u této firmy na veletrzích vítaným zvykem.
Naštěstí i díky elektronickému systému
objednávání vstupenek a výraznému
omezení návštěvnosti „lovců suvenýrů“
kvůli vysoké ceně vstupného byla celá
akce skutečně zaměřena na ty, co opravdu chtějí něco vidět a získat informace.
Mezi prezentujícími se „slevači“ bylo
i pár sléváren z Česka, a to je velmi dobré znamení. Důkazem byl Kovolis Hedvikov, a. s. (obr. 11), nebo Ljunghäll,
s. r. o. (bývalý Drop-Press Čáslav). Rozhodně už se jejich stánky nekrčily v zapadlých rozích na dvou metrech čtverečních a i češtinu jste mohli slyšet po
celé ploše veletrhu velmi často. A to nejen díky českým zástupcům známých
značek ze světa výroby odlitků, ale i jejich následného zpracování.
Takže pokud byste chtěli postavit slévárnu na zelené louce a potřebovali ji
kompletně vybavit tím nejlepším, co je
na trhu, měli jste více než stoprocentní
šanci všechno zajistit svou návštěvou
právě tohoto veletrhu.
Jediné, co trochu zamrzelo, byl opuštěný
a velmi skromný stánek ČVUT Praha
(obr. 12). Zejména když o kus dále se ve
velkém prezentovali odborníci z aalenského AG-Metallguss GmbH, působícího
při Technické univerzitě v Aalenu, kde je
i katedra slévárenství. Jako bychom na
našem prestižním ústavu stále nebyli dostatečně na výši. Škoda.
Radostněji jsme pak poslouchali, jak se
na dotaz: „Jak se daří?“ ozývalo: „Díky
– dobře. Máme práce dostatek, ale klidně bychom se ještě o nějakém byznysu
rádi pobavili“ a podobně. I přes viditelnou únavu, kterou s sebou účast vystavovatelů nese v důsledku vysokého
nasazení, byli všichni vstřícní, ochotní
a připraveni podat vyčerpávající informace o svých produktech a možnostech.
Zkrátka Euroguss 2012 se rozhodně neměl za co stydět. Nebyla to jen papírová
prezentace firem, ale na řadě stánků
byly k vidění opravdové stroje a zařízení.
To svědčí o tom, jakou důležitost tomuto veletrhu slévárenského oboru lze
přisuzovat. Jestli jej trumfne veletrh
METEF, který se bude konat v italské
Veroně, to se teprve uvidí. Rozhodně laťka je položena vysoko.
vysoké školy
informují
ŠACHŤÁK 2011
d o c . I n g . I v e t a Va s k o v á , P h . D .
prodekanka HF TU Košice
Dňa 1. decembra roku 2011 študenti
Hutníckej fakulty TU V Košiciach opäť
usporiadali tradičnú hutnícku slávnosť
Šachťák – slávnosť nadväzujúcu na tradície vzniknuté pri založení prvej svetovej
bansko-hutníckej akadémie v Banskej
Štiavnici v roku 1763. Okrem významného dátumu založenia akadémie v Banskej Štiavnici si hutníci pripomenuli aj
683. výročie založenia slávnej mincovne
v Kremnici, ako aj 225. výročie konania
1. medzinárodného kongresu baníkov
a hutníkov a založenie 1. medzinárodnej
vedeckej spoločnosti baníkov a hutníkov v Sklených Tepliciach.
S l é vá re ns t v í . L X . b ř eze n – d u b e n 2012 . 3 – 4 125
sl évzd
vá rensk
ě l á v áén íveletrh
/ sl é v áyrensk
/ v y sok
é konference
é školy informuj í
mecka nabízela na stánku Stahlwerk
Stahlschmidt GmbH propracovanou
technologii vyvařování povrchu jak při
výrobě nových komor, tak při jejich renovaci. Obdobou je italský O.M.B.
Brondolin, který má výborně zvládnutou technologii vložkování celé délky licí
komory jako způsob renovace s tím, že
průměr komory bude stejný jako u komory nové. Tím se vyhnete zbytečnému
sortimentu licích pístů různých průměrů.
A výsledek? Stabilita a prodloužená životnost. Dvěma slovy – ušetřené peníze.
Potřebujete dobře, přesně a rychle ošetřit licí formu? Firmy jako WOLLIN GmbH
a AED Automation GmbH (bývalý
ACHESON) byly samozřejmě připraveny předvést návštěvníkům to nejlepší.
Odděleně řízené okruhy pro více používaných mazadel v modulárních systémech, přesnost seřízení a především
rychlost ošetření formy – to byly a jsou
hlavní trumfy a vyhledávané parametry.
K čemu by ale bylo ošetřovací zařízení
bez dělicího prostředku? Proto tu byli
připraveni zástupci firem Chemtrend
GmbH, Condat Lubrificants, Henkel
AG & Co a na stánku firmy Hüttenes-Albertus Chemische Werke GmbH
se tajemně tvářící specialisté s tekutinou
žlutavé barvy, která prý může způsobit
revoluci v ošetřování forem. Opravdu se
už těším, co letošní rok v téhle oblasti
přinese. Rozhodně o nové produkty na
ošetření forem nouze nebude. Snad stejně tak nebude nouze o tekuté mazací
prostředky pro ošetřování komory a pístu, se kterými se chlubili i zástupci firmy Chemtrend GmbH (obr. 6).
Dnes se všichni snaží koncipovat pracoviště jako ucelený licí ostrov. A tak vedle licího stroje nesmí chybět vyjímací
robot a u něj apretační zařízení. Firma
REIS Robotics (obr. 7) může již od letošního roku nabídnout komplexní řešení. Jejich vyjímací robot už umí vyjímat
odlitek z licího stroje a hned jej předat
třeba do ostřihovacího lisu. A tak roboty od renomované firmy ABB dostávají
další konkurenci, která bude schopná
obsluhovat licí stroj.
Vyrábíte nebo budete vyrábět komplikované odlitky s vysokými nároky na vnitřní jakost? Potom zřejmě sáhnete po
produktech firem, jakými jsou Fondarex
GmbH, BDW technologies GmbH
nebo rovnou Pfeiffer Vacuum GmbH
s jejich Vacu², tedy „vakuem na druhou“.
A jak to vypadá, když všechny moderní
technologie máte k dispozici? Výrobci
odlitků se tu předháněli v ukázkách jimi
vyráběných dílů, z nichž se nad mnohými tajil dech a vkrádal se pocit závisti.
Japonská RYOBI (obr. 8) tu předvedla
I v e t a Va s ko v á / To m á š El b e l
Slávny pisár pri čítaní zvestí
„Fukso“ pri vykonávaní aktu prijímania do stavu hutníckeho
Dobrým zvykom sa stalo aj prijímanie
významných osobností hutníckej praxe
do hutníckeho cechu. Proces cechovania
je neodmysliteľne spojený s „upchávaním dier“ deravých fuksov vtákmi, kladením otázok na sude s očakávaním
vtipných odpovedí, vyjadrením životného kréda fuksov, za čo sú odmeňovaní
božským nápojom alebo trestaní inými
nápojmi, najčastejšie v podobe slanej
vody. Následne je fukso vyzvaný k skoku cez hutnícku kožu; zároveň sa podpíše do „grundbuchu“ alma mater, čím
je proces cechovania ukončený.
Změna na VŠB – TU
Ostrava
p r o f . I n g . To m á š E l b e l , C S c .
v y sok é školy informuj í
Stav môj, to pýcha moja a hutníkov nás verných....zneli slová hutníckej hymny
na záver slávnostného programu
Šachťák je slávnosť, na ktorej podľa tradičných banskoštiavnických manuálov sú
majstrami cechu hutníckeho prijímaní
do stavu hutníckeho študenti 1. ročníka,
nazývaní fuksovia, a to skokom cez kožu.
Celý ceremoniál riadi Slávne vysoké
a neomylné prezídium za spoluúčasti
čestného prezídia a adlátov, menovaných
pre tento slávnostný akt.
126 „Fukso“ na sude
S l é vá re ns t v í . L X . b ř eze n – d u b e n 2012 . 3 – 4
Informujeme slévárenskou veřejnost,
že k 1. 1. 2012 došlo na Fakultě metalurgie a materiálového inženýrství VŠB –
– Technické univerzitě v Ostravě k organizační změně. Byla zrušena samostatná
katedra slévárenství, která byla sloučena
s katedrou metalurgie. Nová organizační jednotka má nyní název katedra metalurgie a slévárenství. Vedoucím katedry je prof. Ing. Karel Michalek, CSc.
Slévárenský obor, který byl na Vysoké
škole báňské v Ostravě založen profesorem Přibylem před 60 lety, zůstává zachován se studijními programy slévárenská technologie (tříleté bakalářské
a dvouleté navazující magisterské studium) a umělecké slévárenství (pouze tříleté bakalářské studium). Kolektiv
akademických pracovníků včetně kontaktních adres se nezměnil.
To m á š El b e l / F r a nt i š e k V. Št o u r a č
vzdělávání
Další vzdělávání před
a po novele zákona
Ing. et Ing. František
V. Št o u ra č , C S c .
Ú vo d d o p r o b l e m a t i k y
Základní prvky NSK
NSK tvoří společný systémový rámec
pro všechny formy učení a vzdělávání.
Výsledky učení a vzdělávání jsou proto
stavebními prvky architektury NSK. Tyto
výsledky jsou popsány standardizovaným způsobem a v co nejjednodušší
struktuře.
opravách a jednak znalosti o formovacích strojích, o jejich konstrukci a funkcích. Každá odborná kompetence bude
přiřazená k určité kvalifikační úrovni. Důvodem je, že náročnost jednotlivých
kompetencí vytvářejí náročnost kvalifikace jako celku.
Obecné kompetence vymezují, co by
pracovník měl zvládat nad svoji odbornost, jde tedy o způsobilost zvládat
určité komplexy činností bez ohledu na
jejich odborné zaměření (např. týmová
práce, rozhodování, analyzování problémů, řízení lidí aj.).
Potřeba srovnatelnosti, transparentnosti, aktualizovatelnosti a možnosti další
konkretizace a rozšiřování kompetencí
vyžaduje, že NSK musí být skutečnou
soustavou, nikoliv jen bází jednotlivých
údajů. Odborné i obecné kompetence
(způsobilosti) proto mají své klasifi-
kační struktury. Využívají přitom klasifikace již dříve používané a ověřené
v Integrovaném systému typových pozic, vycházející z podrobného studia a
rozborů podobných modelů v zahraničí.
Ú p l n é p r o f e s n í k va l i f i ka c e
Úplnou profesní kvalifikací rozumíme
způsobilost vykonávat určité povolání, případně více povolání (např. slevač, modelář) s perspektivou, že se bude
jednat o povolání obsažené, resp. obsažená, v Národní soustavě povolání (NSP).
Úplnou kvalifikaci je možné získat třemi
způsoby:
– přípravou v rámci počátečního vzdělávání, tj. úspěšným absolvováním
oboru vzdělání (SŠ, VOŠ), resp. studijního programu (VŠ) umožňujícího
uplatnění v některém povolání (stávající způsob);
– získáním dílčích kvalifikací, které jsou
podmnožinou příslušné úplné kvalifikace, a poté složením zkoušky předepsané školským zákonem pro tuto
úplnou kvalifikaci (ve smyslu zákona
č. 179/2006 Sb. a násl.). Po předložení osvědčení o těchto dílčích kvalifikacích je zájemci umožněno vykonat
předepsanou zkoušku (např. závěrečnou zkoušku v oborech vzdělání s výučním listem), aniž by musel absolvovat školní vzdělávání;
– získáním dílčí profesní kvalifikace
nebo dílčích profesních kvalifikací
umožňujících výkon určitého povolání v kombinaci se získáním stupně
vzdělání v některém oboru vzdělání
(např. vyučený slevač získá profesní
kvalifikace vedoucí k úplné profesní
kvalifikaci modelář), patří sem také
úplné profesní kvalifikace, pro které
S l é vá re ns t v í . L X . b ř eze n – d u b e n 2012 . 3 – 4 127
vzd ě l á v á n í / sl évzd
v á rensk
ě l áváén íkonference
Význam celoživotního vzdělávání neustále narůstá. Jeho formy jsou stále rozmanitější a orientovat se v nich je čím
dál složitější jak pro zaměstnavatele,
tak pro občany. Jediným společným
prvkem, který tuto orientaci umožňuje,
jsou výsledky učení. S jejich pomocí lze
srovnávat různé formy učení a vzdělávání. Popis kvalifikací prostřednictvím
výsledků učení je jednou ze základních
podmínek pro to, aby lidem mohly být
uznávány jejich skutečné odborné
znalosti a dovednosti nezávisle na
způsobech, jak je získali.
Aby výsledky učení byly všem srozumitelné, jsou promítnuty do přehledné
a jednoznačně popsané soustavy. Tento
účel plní Národní soustava kvalifikací
(NSK). Ta umožňuje jejich identifikaci,
třídění a zařazování, vytváří podmínky
pro jejich uznávání a certifikaci.
NSK nenahrazuje stávající kvalifikační
a vzdělávací systémy, ale provazuje, zastřešuje a zprůhledňuje je. Tvoří spojující systémový rámec pro počáteční a další vzdělávání.
Vytváření národních kvalifikačních soustav vychází z řady aktivit na národních
i mezinárodních úrovních.
Aktivita OECD Role národních systémů kvalifikací v prosazování celo-
životního učení − Aktivita EU Evropský rámec kvalifikací pro celoživotní
učení (EQF).
Zákon č. 179/2006 Sb. o ověřování
a uznávání výsledků dalšího vzdělávání
vytvořil legislativní podmínky pro
uznávání kvalifikací a rozvoj celoživotního učení v ČR.
NSK umožňuje přenos požadavků trhu
práce do vzdělávání, proto je zásadní
část výsledků učení formulována jako
požadované výsledky učení s tím, že zdrojem pro jejich formulování je svět práce.
Architekturu NSK tvoří tyto jednotky:
– úplná profesní kvalifikace – způsobilost vykonávat určité povolání
(příp. více povolání);
– profesní kvalifikace – způsobilost
vykonávat určitou pracovní činnost
nebo ucelený soubor pracovních činností umožňujících profesní uplatnění;
– standardy NSK – standardizovaným
způsobem popisují kvalifikace:
– profesní kvalifikační standard –
strukturovaný popis požadavků na
příslušnou kvalifikaci;
– profesní hodnotící standard – soubor kritérií pro ověřování požadavků
na kvalifikaci;
– úrovně NSK – člení NSK ve vertikálním
směru, respektují úrovně definované českým vzdělávacím systémem;
– kvalifikační směry (skupiny oborů) –
člení NSK v horizontální rovině (tedy
z hlediska odborného směru), respektují členění do skupin oborů.
Profesní kvalifikace a kvalifikační
požadavky
Každá profesní kvalifikace je definována
jednotlivými kvalifikačními požadavky.
Tyto požadavky se nazývají způsobilosti,
resp. kompetence – jedná se o dva pojmy vyjadřující totéž. Profesní kvalifikace jako způsobilost pro určité profesní
uplatnění se tedy skládá z jednotlivých
kompetencí. Tyto kompetence jsou dvojího typu:
– odborné kompetence – určují, co
by pracovník měl umět po odborné
stránce (např. diagnostikování poruch
zařízení, měření elektrických veličin,
vedení účetnictví aj.)
– obecné (průřezové, nadoborové,
přenositelné) kompetence – určují, co by pracovník měl zvládat nad
svojí odborností; jedná se o způsobilost zvládat určité komplexy činností
bez ohledu na jejich odborné zaměření (např. týmová práce, rozhodování, řízení lidí aj.).
Odborné kompetence představují to,
co by pracovník měl umět po odborné
stránce (např. orientace v technické dokumentaci, obsluha formovacích strojů
aj.).
Každá odborná kompetence (způsobilost) v sobě zahrnuje „činnostní“ a „předmětnou“ (znalostní) dimenzi. Např. odborná kompetence (způsobilost) „opravy formovacích strojů“ zahrnuje jednak
činnostní dimenzi „opravy“ představující zvládání postupů při technických
F r a nt i š e k V. Št o u r a č / J a n H u č k a
nepřipravuje žádný obor vzdělání ani
žádný studijní program.
umělecká litina blahopřejeme
vzd ě l ává n í / um ě eck á litina / blahopřejeme
Pr o f e s n í k va l i f i ka c e
Profesní kvalifikací rozumíme způsobilost vykonávat určitou pracovní činnost nebo více pracovních činností,
které ve svém celku umožňují určité profesní uplatnění (např. příprava formovacích hmot, výroba forem, výroba jader
aj.). Jsou to určité úzké „jednotky práce“, může se jednat i o jednu činnost,
která je však uplatnitelná na trhu práce.
Profesní kvalifikaci je možné získat
úspěšným složením zkoušky podle hodnotícího standardu příslušné profesní
kvalifikace. V současné době již probíhá
podobným způsobem uznávání řady
odborných způsobilostí podle různých
legislativních předpisů či norem (např.
svářečské zkoušky, obsluha jeřábů aj.).
Tyto kvalifikace jsou nadále uznávány
podle příslušných předpisů a jako takové
jsou rovněž součástí NSK.
Od roku 2006 se do současnosti zpracovaly všechny profesní kvalifikace
v oboru strojírenské metalurgie – slévárenství a v oboru hutnictví, a to pro úroveň 3, tj. vyučení. V současnosti se dopracovávají profesní kvalifikace pro kováře a lisaře, pro sváření a pro práškovou
metalurgii, pro recyklace neželezných
kovů atd.
Osvědčení o získání dílčí kvalifikace,
vydaná podle zákona č. 179/2006 Sb.
ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, se považují za osvědčení o získání profesní
kvalifikace.
Bližší informace: www.nuv.cz, www.
msmt.cz, www.narodni-kvalifikace.cz
128 Nádoba „zun“
v podobě slona
Ing. Jiří Valenta
osmdesátníkem
Ing. Jan Hučka
Pozdní období dynastie Shang
(17.–11. stol. př. n. l.)
výška: 17,5 cm
bronz
Uloženo ve Freerově galerii umění,
Washington D.C., USA
Tato nádoba „zun“ v podobě slona sloužila k uchovávání vína. Zdvižený chobot
slona je zároveň ústím nádoby. Na jeho
zádech je větší otvor zakrytý víkem, na
němž pokojně stojí další, mnohem menší slon a tvoří tak rukojeť víka nádoby.
Celý povrch nádoby zun je zdoben nádhernými vyobrazeními draků, obličejů
nestvůr, rybích šupin, očí apod.
Podle záznamu ve starobylé čínské knize „Zhou Li“ sloužila zun jako rituální
nádoba a byla používána při starodávných obětních obřadech.
Dekorativní vzory na nádobě byly odlity do keramických forem. Vzory byly nejprve vyryty na vnitřní stranu forem a poté byly jednotlivé díly spojeny dohromady. Celá nádoba byla tedy odlita
do spojené formy. Odlitek svědčí o výjimečné zručnosti tehdejších uměleckých
slevačů.
(Zkrácený překlad z časopisu China
Foundry, 2010, roč. 7, č. 2, s. A3)
S l é vá re ns t v í . L X . b ř eze n – d u b e n 2012 . 3 – 4
Oslavenec se narodil 2. dubna 1932
v Plzni, kde také studoval na gymnáziu.
V roce 1956 absolvoval Vysokou školu
chemicko-techologickou v Praze a pak
byl vedoucím laboratoře Západočeských
lihovarů a konzerváren. Roku 1961 přešel do slévárny taveného čediče (dnešní
EUTIT) ve Staré Vodě, kde pracoval jako
vedoucí laboratoře a později jako vedoucí výzkumného a vývojového střediska (technický rozvoj) až do odchodu
do důchodu v roce 1993.
Ing. Valenta se vypracoval v uznávaného
specialistu v oboru silikátů, a proto až
do roku 2002 působil v podniku jako odborný poradce. V roce 2001 zajišťoval
mezinárodní konferenci k 50letému
výročí výroby čediče ve Staré Vodě a od
té doby ještě příležitostně konzultuje některé aktuální problémy. V loňském roce
vyšla kniha Kámen nad ocel, v níž se jako
spoluautor podílel na zpracování 60 let
výroby odlitků z taveného čediče ve Staré Vodě.
Jako dlouhodobý člen ČSS se stále zajímá o technické dění a trvale spolupracuje s oblastním výborem v Západočeském kraji. Od mládí se také věnuje
aktivně hudbě, hraje na housle i klavír.
Podrobnější článek o jubilantovi byl uveřejněn ve Slévárenství č. 4/2002.
Do dalších let přejeme našemu kolegovi
zdraví, spokojenost a dobrou pohodu,
aby se ještě dlouho mohl věnovat oblíbené hudbě a uměleckým zážitkům.
K a r e l St r á n s k ý / D r a h o m í r a J a n o v á / L u b o m í r St r á n s k ý / J a r o s l a v J i r k ů / P a v l a R o u p co v á
z historie
K prospekci olovnato-stříbrných
rud v okolí Horního Nekolova
a Štamberka západně
od Telče
prof. I ng. Karel Stránsk ý, Dr Sc .
Ing. Drahomíra Janová
I ng. Lubomír Stránsk ý, C Sc .
Ing. Jaroslav Jirků
I n g . P a v l a R o u p c o v á , P h . D .
Ú vo d
L o ka l i t y H o r n í N e ko l ov a Št a m b e r k
Místní lokalita Horní Nekolov se zbytky šachtic, kutacích jam
a dobývek se nachází vzdušnou čarou asi dva km jihovýchodně od nejvyššího vrcholu Českomoravské vrchoviny Javořice
(837 m n. m.) a je v současnosti chráněnou přírodní rezervací.
Leží necelý kilometr nad pramenitým rybníkem jmenovaným
dnes jako Horní Mrzatec, v jehož názvu bylo ještě před dvěma stoletími skryto jeho původní pojmenování, doposud zachované na starých historických mapách z 30. let 19. století
– Nekolowka Teich, připomínající v minulosti těženou olovnato-stříbrnou rudu. Kromě nehlubokých kruhových šachtic
(obr. 2) se zde ještě dnes nacházejí četné skupiny odvalů
původní již vytříděné a nadrobno roztlučené hlušiny (obr. 3).
Lokalita, dnes značená jako Horní Nekolov, se nachází v místech kamenitého terénu porostlého hlubokým lesem jmenovaným na starých mapách jako Řásenský les – Rzasner Wald
(obr. 4), přičemž vlastní Nekolov – Nikolow B. leží na staré
mapě mezi Řásenským lesem a Javořicí – Jaborschütz B.
(obr. 4). Z lokality bývalé prospekce a těžby v Horním Nekolově byly odebrány dva vzorky rudnin pórovitého nažloutlého
křemence. Poloha míst odběru vzorků je vyznačena na obr. 1
kroužkem, který se nachází na jižním okraji lokality Horní
Nekolov.
Územím nad zříceninou hradu Štamberka (obr. 1) prochází
severní směr předpokládané křemenné žíly (pásma). Předpokládaný jihozápadní směr této křemenné žíly byl v jižní části
doložen prospekcí, dále historicky prokázanou těžbou stříbra
[1], také před časem zveřejněnými analytickými rozbory olovnato-stříbrných rudnin na Dobré Vodě u Telče a tradicí spojenou se jménem Zachariáše z Hradce [5]. K jihu posunutý
jihozápadní směr této křemenné žíly či pásma spojuje lokality
Horní Bolíkov, Babí horu s žulovým lomem nad Sumrakovem,
Kučerův les jižně od Praskoles, osadu Dobrá Voda a zalesněný
vrch Zdeňkov nad zmíněnou osadou (obr. 1). K severu posunutý směr křemenné žíly (pásma) byl zachycen analytickými
rozbory Pb-Ag rudnin u kaple sv. Karla jihovýchodně od
Vanova, běží nad zříceninou hradu Štamberka a těžba olovnato-stříbrných rudnin je v regionální literatuře také historicky
doložena v jižní části Horního Nekolova (obr. 1). K severu posunutý směr křemenné žíly jsme se proto ještě pokusili ověřit
analýzou rudnin z lokality Horní Nekolov, v níž byla těžba
Pb-Ag rud v historii doložena [2] a rozborem vzorků granitu
a křemene ze žulového kamenolomu (obr. 5) nad zříceninou
hradu Štamberka, kterou tento severně posunutý směr pásma, v jehož blízkém okolí lze očekávat rudniny se zvýšenými
obsahy olova, stříbra, mědi a zinku, prochází.
Obě lokality, tj. nekolovská a štamberská, jsou od sebe vzdáleny asi 1,5 km a místo odběru vzorků ze žulového kamenolomu, v němž byla v posledních desetiletích znovu obnovena
těžba tamního jakostního granitu, je schematicky označeno
kroužkem a písmenem v na obr. 1. V žulovém lomu na obr. 6
byly vzorky odebrány z mělkého příkopu pod cestou procházející lomem. K ověření možnosti tamní rudní kovnatosti byly
z odpadu běžně provozovaného lomu vybrány vzorky granitu
a také vorky žulového odpadu, který se podle tvaru a zbarvení jevil jako čistý křemen.
S l é vá re ns t v í . L X . b ř eze n – d u b e n 2012 . 3 – 4 129
z historie
Při terénním průzkumu míst bývalé rudní prospekce krajiny
západně od Telče a průzkumu regionální literatury, která se
k těžbě olovnato-stříbrných rud v této oblasti váže, bylo v závěru práce [1] konstatováno, že v terénu jsou doposud zachovány zřetelné stopy jak po těžbě, tak po prospekci olovnatých rud. Tyto stopy se také podařilo prokázat analýzami
odebraných vzorků rudnin [1]. Největší poměrný obsah stříbra 1,94 mg Ag/kg byl nalezen v rudnině odebrané z obvalu
u domu číslo 17 (u Bínů) na Dobré Vodě u Mrákotína, kde
v 16. století v roce 1549 za krále Ferdinanda I. a Zachariáše
z Hradce probíhala těžba na Dobré Vodě s největší intenzitou.
V přehledové situační mapce na obr. 1 jsou pro orientaci zakresleny směry (pásma) bývalé a nedávnou prospekcí doložené oblasti stříbrného dolování a prospekce, přibližně spojující
písmena označená v. Směr v jižní části prochází oblastí průzkumné sondy na Dobré Vodě před první světovou válkou,
které odpovídá vysoký poměrný obsah stříbra (1,94 mg Ag/kg),
ale také vysoký obsah arzenu (218 mg As/kg), dále prochází
žulovým lomem nad Sumrakovem v lokalitě Babí hora, kde byl
při průzkumu nalezen poměrně vysoký obsah stříbra provázený arzenem (0,444 mg Ag/kg a 3,57 mg As/kg), dále oblastmi bývalé těžby těchto rud v Praskolesích (0,414 mg Ag/kg)
a v Horním Bolíkově (0,547 mg Ag/kg) a také pásmem prospekce rud na severních svazích vrchu Zdeňkov nad osadou
Dobrá Voda, kde byla při prospekci v rudnině zjištěna také nevelká množství stříbra (0,151 mg Ag/kg).
Přibližně paralelně vedený, avšak severně posunutý směr žíly
prochází od kaple sv. Karla, kde je také doložena krátká doba
těžby rud a kde v roce 2010 proběhla prospekce rud s výtěžkem (0,0495 mg Ag/kg). Tento směr křemenné žíly (pásma)
prochází místem obnoveného provozu žulového kamenolomu v okolí zříceniny hradu Štamberka (obr. 1) a dotýká se
severního okraje lokality Horní Nekolov pod horou Javořicí
(837 m n. m.). Přestože byly při analýze chemického složení
rudniny ze šachtice u kaple sv. Karla nalezeny poměrné obsahy olova a stříbra v rudnině z mělké šachtice jako velmi nízké (0,0153 mg Pb/kg a 0,0495 mg Ag/kg), rozhodli jsme se
také doplnit terénní průzkum a rozbory vzorků ze šachtic na
lokalitě Horního Nekolova a na vzorcích granitu a křemene
odebraných z doposud provozovaného žulového kamenolomu
nad zříceninou hradu Štamberka pod Javořicí.
Pokud jde o lokalitu Horního Nekolova, kde je těžba olovnato-stříbrných rud v regionální literatuře [2] rovněž doložena,
byla tato informace doplněna podmiňující poznámkou [1], podaří-li se ve zdejším členitém a divokém skalnatém terénu lokalitu Nekolov vůbec ještě dnes najít a prospekci i možnou těžbu
Pb-Ag rud uskutečněnou v dávné minulosti průkazně doložit.
K a r e l St r á n s k ý / D r a h o m í r a J a n o v á / L u b o m í r St r á n s k ý / J a r o s l a v J i r k ů / P a v l a R o u p co v á
Výsledky analýz vzorků
o d H o r n í h o N e ko l ova
a z l o m u n a d Št a m b e r ke m
Tab. I. Analýzy vzorků průměrného složení rudnin z lokalit Horní Nekolov pod Javořicí a ze žulového lomu nad Štamberkem u Řásné [hm. %]
Lokalita
z historie
K prvkové analýze odebraných vzorků
byl aplikován elektronový rastrovací mikroskop PHILIPS XL30 pracující ve spojení s energiově-disperzním analyzátorem EDAX. K mineralogickým rozborům
byl využit rentgenový difraktometr
PHILIPS-X´PERT. Vzorky byly nejprve mechanicky rozdrceny do velikost zrn čočky
až prosa a poté rozemlety v achátovém
vibračním mlýnku na prášek o zrnitosti
1 až 50 μm. Poté byl při analýze prvkového složení prášek nanesen na speciální elektricky vodivou karbonovou pásku
rozměrů 8 × 12 mm a ve vakuové komoře zmíněného zařízení analyzován.
Analýzy proběhly dvojím způsobem:
a) s cílem stanovit průměrné složení
vzorků; b) s cílem stanovit složení prvků
vázaných v odebraných vzorcích rudnin
na akcesorické minerály. Výsledky průměrného složení vzorků rudnin z lokalit
Horní Nekolov a Štamberk jsou uvedeny v tab. I. Výsledky semikvantitativní
poměrné mikroanalýzy (SPA) o několikanásobně řádově větších možnostech
mezní detekovatelnosti jsou uspořádány
v tab. II. Metoda byla publikována v literatuře [3] a [4].
Horní Nekolov. Vidíme, že vzorky rudnin 1 a 2 odebrané z různých míst bývalé prospekce a těžby Pb-Ag rud v Horním Nekolově, jevící se jako pórovitý nažloutlý křemen, se svým průměrným
složením významněji odlišují pouze v obsazích kyslíku, hliníku, křemíku, draslíku
a železa (tab. I).
Obsahy kyslíku a křemíku jsou ve vzorku 1 vyšší, převládá v nich minerál křemen, vzorky 2 mají nižší obsah křemene,
mají však vyšší obsah hliníku, draslíku,
železa a živců. Rozdíly v obsazích prvků
nejsou velké, v obou případech jde o křemičitou rudninu, svým základním složením blízkou granitu – žule. Obsahy
olova, stříbra, mědi a zinku jsou při analýze průměrného složení pod úrovní
detekovatelnosti metody. Poněkud větší rozdíly byly zjištěny v průměrném složení. Vzorky 2 mají významně vyšší obsahy sodíku, hliníku, draslíku, vápníku,
Pozn.: k SPA analýze bylo vybráno v zobrazení BSE
celkem 21 až 23 mikročástic; symbol atomové číslo (at. číslo) značí průměrné atomové číslo mikročástic akcesorických prvků vybraných a analyzovaných v zobrazení odražených sekundárních
elektronů BSE; symbol průměr znamená, že jde
o aritmetický průměrný rozměr ze souboru analyzovaných ploch mikročástic redukovaný na plochu
kruhu o průměru D v µm.
130 O
H. Nekolov 1
x
sx
51,02
0,88
H. Nekolov 2
x
sx
46,03
0,79
Štamberk – granit Štamberk – křemen
x
sx
x
sx
45,41
0,54
47,76
0,58
Na
0,12
0,11
0,52
0,04
2,56
0,08
0,39
0,07
Mg
0,74
0,15
0,68
0,01
0,73
0,11
0,08
0,08
0,05
Al
4,35
0,42
7,62
0,07
8,72
0,08
1,07
Si
39,33
0,40
33,76
0,18
31,49
0,40
47,49
0,59
P
0,02
0,04
0,17
0,04
0,20
0,14
0,10
0,02
S
0,21
0,12
0,53
0,04
0,17
0,03
0,46
0,04
Pb
0,00
0,00
0,03
0,05
0,00
0,00
0,00
0,00
Ag
0,03
0,06
0,27
0,10
0,30
0,13
0,29
0,22
K
2,33
0,25
5,01
0,18
5,05
0,13
0,57
0,05
Ca
0,05
0,05
0,14
0,04
0,68
0,03
0,21
0,04
Ti
0,06
0,11
0,14
0,03
0,42
0,09
0,22
0,12
Cr
0,08
0,14
0,10
0,07
0,21
0,08
0,20
0,11
Mn
0,12
0,15
0,12
0,09
0,19
0,04
0,14
0,13
Fe
0,99
0,25
4,43
0,09
3,08
0,12
0,42
0,13
Cu
0,34
0,25
0,30
0,04
0,49
0,14
0,44
0,28
Zn
0,19
0,19
0,14
0,12
0,30
0,14
0,15
0,15
celkem
100,00
0,01
100,00
0,01
99,99
0,01
100,00
0,01
at. číslo
11,24
rudnina
12,15
rudnina
12,06
rudnina
11,47
rudnina
Tab. II. Semikvantitativní poměrná (SPA) mikroanalýza akcesorických minerálů v rudninách z lokalit Horní Nekolov pod Javořicí a lomu nad Štamberkem u Řásné
[hm. %]
Horní Nekolov 1
granit
prvek
[mg/kg]
Gd
0,00285
Mn
0,012
Cr
0,0274
Ti
0,0438
Bi
0,0575
Zn
0,0579
S
0,0588
Cu
0,126
Mg
0,137
Ag
0,146
Y
0,172
Na
0,184
Sm
0,205
Th
0,222
K
0,237
Ca
0,247
Fe
0,267
Pr
0,364
0,388
Pb
Al
1,02
Nd
1,22
La
1,29
Zr
1,56
P
1,62
Si
2,59
Ce
2,93
O
7,82
at. číslo
23,11
částic
24
průměr
7,18
∑ mg/kg 23,00525
S l é vá re ns t v í . L X . b ř eze n – d u b e n 2012 . 3 – 4
Horní Nekolov 2
granit
prvek
[mg/kg]
Ca
0,0135
Sm
0,0135
Ti
0,0239
Cr
0,0239
Ag
0,0256
Y
0,0272
Mn
0,0345
Pr
0,0369
Zr
0,0443
Mg
0,066
Cu
0,0796
Nd
0,117
La
0,142
Ba
0,176
P
0,185
Pb
0,240
Zn
0,264
Na
0,297
Ce
0,323
Al
0,494
K
0,623
Si
0,922
S
1,06
Fe
3,1
O
3,67
at. číslo
27,54
částic
21
průměr
6,05
–
12,0019
Štamberk 1
granit
prvek
[mg/kg]
Rh
0,00043
V
0,000852
Au
0,00764
Bi
0,0386
Pb
0,126
S
0,14
Cr
0,147
Mg
0,202
Ag
0,313
U
0,415
Sm
0,431
Ca
0,434
Na
0,552
Zn
0,571
Pr
0,603
Cu
0,637
K
0,688
Th
1,07
Al
1,4
Nd
1,95
La
1,97
Mn
2,16
P
2,59
Ce
4,45
Si
5,71
Zr
7,33
Fe
18,2
Ti
19,2
O
32,8
at. číslo
30,15
částic
23
průměr
14,91
–
104,136522
Štamberk 2
křemen
prvek
[mg/kg]
Ru
0,00141
Bi
0,00296
V
0,00429
Cl
0,00706
Pr
0,00827
Ti
0,00998
Cr
0,0137
Gd
0,0232
Zn
0,029
U
0,0361
S
0,0391
Mg
0,0406
Th
0,0674
Ca
0,0684
Sm
0,0684
Na
0,0756
0,0778
Pb
Mn
0,0877
Cu
0,092
Ba
0,103
K
0,122
Fe
0,134
P
0,195
Ag
0,24
La
0,257
Nd
0,257
Ce
0,514
Br
0,661
Al
0,709
Zr
2,33
Si
2,67
O
3,75
at. číslo
26,96
částic
22
průměr
4,99
–
12,69497
K a r e l St r á n s k ý / D r a h o m í r a J a n o v á / L u b o m í r St r á n s k ý / J a r o s l a v J i r k ů / P a v l a R o u p co v á
Obr. 2. Lokalita Horní Nekolov – v dávné minulosti oblast prospekce a těžby olovnato-stříbrných rud.
Zbytek šachtice kruhového průřezu
Obr. 1. Zobrazení lokalit prospekce a těžby olovnato-stříbrných rud západně od Telče
Obr. 3. Lokalita Horní Nekolov – skupina
šachtic a odvalů po dávné prospekci a těžbě olovnato-stříbrných rud. Z odvalů byly odebrány vzorky k analýzám
Obr. 4. Situace v jihozápadním okolí Javořice (Jaborschütz), Horního Nekolova (Nikolow B.) a Řásenského lesa (Rzasner Wald) na mapovém zobrazení z 30. let 19. století
Obr. 5. Současně provozovaný žulový
lom nad zříceninou hradu Štamberka
Obr. 6. Provozovaný žulový lom nad zříceninou hradu Štamberka. Z mělkého příkopu pod cestou byly odebrány
vzorky granitu a křemene
Obr. 7. Vzájemný vztah mezi stříbrem Ag v mg/kg a olovem Pb
v mg/kg vázanými na akcesorické minerály v jižním (jižní pásmo) a severním (severní pásmo) okolí paralelně
běžících křemenných žil na obr. 1
S l é vá re ns t v í . L X . b ř eze n – d u b e n 2012 . 3 – 4 131
z historie
železa a mědi, které jsou typické pro živce, než vzorky 1, u kterých jednoznačně dominuje křemík.
Rentgenovou difrakční analýzou byly ve vzorku 1 z odvalu
v Nekolově zjištěny křemen a leucit, ve vzorku 2 s vyšším podílem živců byly jako minerály potvrzeny křemen, chalkopyrit
a sanidin.
K a r e l St r á n s k ý / D r a h o m í r a J a n o v á / L u b o m í r St r á n s k ý / J a r o s l a v J i r k ů / P a v l a R o u p co v á
z historie
Z tab. II, která obsahuje výsledky semikvantitativní poměrné analýzy (SPA), plyne, že touto mikroanalýzou, umožňující
detekovat prvky vázané na akcesorické minerály, lze v rudninách zachytit široké spektrum prvků. V nekolovských vzorcích
to bylo 27 prvků ve vzorcích 1, resp. 25 prvků ve vzorcích 2.
Kromě sedmnácti běžně detekovatelných prvků byl metodou
SPA detekován soubor prvků vzácných zemin spadajících do
skupiny lanthanidů Ln. Ve vzorcích 1 to bylo šest prvků skupiny Ln: Ce, La, Nd, Pr, Sm, Gd; dále prky Y – ytrium, radioaktivní Th – thorium, dále olovo 0,388 mg Pb/kg a z drahých
kovů stříbro 0,146 mg Ag/kg. Ve vzorcích 2 bylo nalezeno pět
prvků skupiny Ln: Ce, La, Nd, Pr, Sm; dále prvek Y – yttrium
a olovo 0,240 mg Pb/kg a z drahých kovů nevelké množství
stříbra 0,0256 mg Ag/kg.
Vztahy mezi prvky vázanými na akcesorické minerály je možno při analýze metodou SPA posoudit pomocí testů korelace.
V nekolovských vzorcích 1 a 2 je koeficient korelace mezi fosforem a stříbrem r P-Ag, α 0,001 = 0,60 a 0,63, tj. silně významný,
a stříbro je zde nejspíše vázáno na fosforečnany typu mona-
zit a xenotim (Ce PO 4 a Y PO 4), neboť koreluje s lanthanidy
a s yttriem. Ve vzorcích 2 je možno očekávat chemickou vazbu stříbra na chalkopyrit (CuFeS2) i na akcesorické minerály
sulfidického typu, protože korelační koeficienty prvků tvořící
tyto minerály jsou také silně statisticky významné. Patří k nim
například korelační koeficienty r Cu-Ag, α 0,001 = 0,80, r Fe-Ag, α 0,001
= 0,78 a r Ag-S, α 0,001 = 0,85.
Lom nad Štamberkem. Vzorky hodnocené jako granit (žula),
obsahující mineralogicky křemen, živec a slídu, se chemickým
složením odlišují od vzorků vizuálně hodnocených jako křemen, a to především vysokým obsahem křemíku a množstvím
příměsí. Ze souboru analyzovaných vzorků se průměrným složením významně odlišují vzorky granitu a křemene. Odlišují se
v obsazích křemíku (granit 31,5 %, křemen 47,5 %) a v celkovém součtovém obsahu prvků hodnocených jako prvky příměsové, kde kromě O a Si je to všech 15 prvků v prvním sloupci tab. I. Celkový obsah těchto příměsových prvků je ve štamberském granitu 23,10 %, zatímco v štamberském křemenu
pouhých 4,74 %. Podle aplikované difrakční analýzy je štamberský granit tvořen nejméně třemi mineralogickými druhy
živců. Patří k nim albit (NaAlSi3O8) a směs alkalických živců
(Na,K)AlSi3O8. Obsahy železa a mědi jsou ve štamberském granitu i v křemenu nad mezí detekovatelnosti metody, obsahy
zinku jsou pod touto hranicí.
Z tab. II, která obsahuje prvky stanovené SPA analýzou, plynou podobné závěry jako u předchozí nekolovské lokality.
Ve štamberském granitu bylo detekováno kromě 17 běžných
prvků celkem 29 prvků a ve štamberském křemenu dokonce
32 prvků. Z nich byly v granitu vázány čtyři na prvky skupiny
lanthanidů Ln: Ce, Nd, La, Gd, dále byly nalezeny ytrium – Y,
radioaktivní uran – U a thorium – Th, bizmut – Bi, rhodium – Rh,
dále olovo 0,126 mg Pb/kg, drahé stříbro 0,316 mg Ag/kg
a také nízký podíl vzácného zlata 0,00764 mg Au/kg. Ve vzorcích štamberského křemene bylo nalezeno šest prvků ve vazbě na skupinu lanthanidů Ln: Ce, Nd, La, Sm, Gd, Pr, dále radioaktivní thorium – Th a uran – U, bizmut – Bi, a ruthenium
– Ru, kromě olova 0,0778 mg Pb/kg a stříbra 0,240 mg Ag/kg.
Semikvantitativní poměrná mikroanalýza – SPA – umožňuje
posoudit korelační vztahy mezi prvky vázanými na akcesorické minerály a je možno předpokládat, že ve štamberských
vzorcích granitu bude stříbro vázáno rovněž na fosforečnan
monazit (Ce PO 4), avšak ve větší míře na minerály tvořené mědí, železem a sulfidy. Potvrzují to například statisticky silně
významné vztahy koeficientů korelace r Cu-Ag, α 0,001 = 0,95, r
α 0,001 = 0,67 a také r Ag-S, α 0,001 = 0,82.
Fe-Ag,
132 S l é vá re ns t v í . L X . b ř eze n – d u b e n 2012 . 3 – 4
Poznámky k Hornímu Nekolovu a k lomu nad Štamberkem. Současná prospekce spojená s odběrem rudnin z nekolovské a štamberské lokality a také s analýzami odebraných
vzorků rudnin umožňuje s velkou pravděpodobností soudit,
že terén v Horním Nekolově, dokumentovaný v předchozím
textu, sloužil v dávné minulosti vskutku k tehdy racionální těžbě a ke zpracování stříbronosných a olovnatých rudních minerálů. Svědčí o tom doposud zachované zbytky kruhových,
po letech téměř zanesených, avšak ještě dnes v terénu zřetelně pozorovatelných mělkých šachtic (obr. 2) a četné odvaly (obr. 3). Odvaly z velké části obsahují nadrobno drcené
původně těžené rudniny, která byla následně, tj. po těžbě, dosti pečlivě tříděna s cílem separovat tzv. jalovou hlušinu a rudní minerály. Rudní minerály nebyly sice při terénním průzkumu
povrchovým sběrem nalezeny, avšak z místních odvalů vyzvednuté analyzované vzorky rudnin metodou rtg. difrakční
analýzy svědčí o tom, že zde byl těžen pyrit, galenit, chalkopyrit a patrně také argentopyrit. Kromě toho jsou tyto minerály ještě v rudninách zachovány jako minerály akcesorické
a lze je použitou metodou semikvantitativní poměrné mikroanalýzy kvalifikovaně posoudit prostřednictvím korelační
analýzy z jejich vztahů k minerálům akcesorickým. Podle výsledků analýz je možno dále soudit, že předmětem těžby a jejího následného zpracování byly v Horním Nekolově kovy,
k nimž patřilo olovo, stříbro, měď a zinek. Pokud jde o vzorky granitu a křemene vyzvednuté z obnoveného žulového
lomu nad Štamberkem (obr. 6), je pozoruhodná velká četnost
minerálů akcesorických, které náležely typu kovů vzácných zemin (tab. II).
Avšak na žádné z lokalit nebyly nalezeny žádné stopy hutnického zpracování vytěžených olovnato-stříbrných či měděných rud, například hutnických strusek, jako tomu bylo třeba
v nedalekých severně ležících Jezdovicích.
Analýzu nekolovských a štamberských vzorků rudnin lze přiřadit k souboru vzorků analyzovaných při prospekci v paralelně probíhající jižně ležící křemenné žíle. Zde bylo metodou
SPA analyzováno a vyhodnoceno 136 mikročástic, což je
spolu s analýzou 50 mikročástic nekolovské a štamberské
lokality 186 mikročástic. Tato data tvoří jako celek poměrně
rozsáhlý soubor poskytující informaci o vazbě prvků ve stříbronosných rudninách vázaných na akcesorické minerály
(a.m.). Vzájemná korelace olova a stříbra vázaných na a.m. je
v tomto případě doložena grafem na obr. 7. Graf sumarizuje
výsledky analýz olova a stříbra na lokalitách západně od Telče, které byly předmětem nedávné terénní prospekce
a chemických analýz vzorků rudnin. Soubor výsledků analýz
stříbra v a.m. rudnin je rozložen po obou stranách křivky ve
směru od nejnižší stanovené hodnoty stříbra z šachtice pod
svahem, na němž stojí kaple sv. Karla – 0,050 mg Ag/kg v pořadí lokalit: Štamberk – křemen – 0,24, Štamberk – granit –
0,31, Nekolov 2 – 0,026, Nekolov 1 – 0,15, Sumrakov – 0,44,
Praskolesy – 0,41, Horní Bolíkov – 0,55 až po nejvyšší stanovenou hodnotu v lokalitě Dobrá Voda – 1,94 mg Ag/kg. Koeficient korelace analyticky vyjádřené exponenciální závislosti
stříbra a olova na obr. 7
(Ag [mg/kg]) = 0,351 . exp [1,005 (log Pb
[mg/kg]
)] (1)
má pro 7 stupňů volnosti a hladinu spolehlivosti α = 0,02 kritickou hodnotu r krit = 0,7498, která je silně statisticky významná.
Graf na obr. 7 zároveň částečně přispívá ke sjednocení výsledků prospekce rudnin v jižně a severně probíhajících křemenných žilách či pásmech (obr. 1) západně od Telče. Rozdíly mezi severním a jižním průběhem křemenných pásem
nejsou příliš výrazné, avšak v jižním průběhu pásma byly za-
K a r e l St r á n s k ý / D r a h o m í r a J a n o v á / L u b o m í r St r á n s k ý / J a r o s l a v J i r k ů / P a v l a R o u p co v á
znamenány ve vazbě na akcesorické minerály řádově větší obsahy arzenu. Na příklad na Dobré Vodě 218 mg As/kg, korespondující s vyššími obsahy stříbra a mědi u obou kovů shodně
1,94 mg/kg, a v Sumrakově – Babí hoře 3,57 mg As/kg, které korespondovaly s vyššími obsahy mědi 14,9 mg Cu/kg a zinku 58,8 mg Zn/kg. Naproti tomu v severním průběhu křemenné žíly byly analýzou stanovené obsahy každého kovu (Ag,
Cu, Zn a Pb) vázaného na a.m. nižší než 0,64 mg/kg ≡ (g/t).
Z á vě r
V zalesněném kopcovitém, skalnatém a nepřehledném terénu
jihovýchodně od Javořice (837 m n. m.) byla při terénním průzkumu lokalizována oblast Horní Nekolov, která v dávné minulosti sloužila k těžbě polymetalických rud obsahujících olovo, stříbro, měď a zinek.
V místech bývalé těžby polymetalických rud se doposud nacházejí zřetelně pozorovatelné zbytky kruhových mělkých
šachtic a četných odvalů obsahujících nadrobno roztlučenou
vytěženou rudninu částečně separovanou od rudních minerálů. Z tamních odvalů byly odebrány vzorky rudnin s cílem
stanovit jejich průměrné chemické složení a metodou rentgenové difrakční analýzy určit jejich mineralogickou povahu.
Kvůli možnosti vzájemného porovnání analýz byly zároveň
odebrány vzorky granitu a křemene z nedávno obnovené těžby v žulovém kamenolomu nad zříceninou hradu Štamberka.
Zároveň byla u obou skupin nekolovských a štamberských
vzorků použita k analýze vlastní speciálně vypracovaná metodika semikvantitativní poměrné mikroanalýzy, která umožňuje stanovit v odebraných rudninách s vysokou citlivostí těžké kovy, tj. především kovy o vyšších atomových číslech vázané na akcesorické minerály rudnin.
Metodika byla vypracována pro elektronový rastrovací mikroskop spojený s energiově disperzním analyzátorem (EDAX)
a využívá možnosti fyzikální separace částic práškového vzorku připraveného z rudniny v zobrazení zpětně odražených
elektronů (BSE – Back Scatered Electrons) k jejich následné
prvkové mikroanalýze.
Prospekcí bylo nedávno ověřeno jižní pásmo těžby olovnato-stříbrných rud, které se prostírá od vrchu Zdeňkov nad osadou Dobrá Voda u Mrákotína až po Babí horu nad Sumrakovem
a Horní Bolíkov [1]. Celý paralelní průběh severního pásma těžby a prospekce olovnato-stříbrných rud, který byl ověřen a popsán až v tomto příspěvku, směřuje od kaple sv. Karla jihovýchodně od Vanova, přes provozovaný žulový lom nad zříceninou hradu Štamberka až po jižní okraj Horního Nekolova
s doposud zachovanými stopami. K nim patří mělké šachtice
a četné odvaly po zaniklé těžbě v dávné minulosti. Prodloužený a doposud neprozkoumaný směr severního pásma překračuje Řásenský les (obr. 4) a směřuje přímo k vrcholu Javořice (obr. 1).
L i t e ra t u ra
[1] STRÁNSKÝ, K. – JANOVÁ, D. – STRÁNSKÝ, L. – JIRKů, J.
– KŘÍŽEK, K.: Prospekce dolování olovnato-stříbrných rud
západně od Telče. 2. část. Slévárenství, 2011, č. 5–6,
s. 203–205.
[2] LUNA, J.: Geologická stavba, těžba nerostných surovin,
mineralogické poměry, s. 11–19. In Vlastivěda Moravská
– Dačicko, Slavonicko, Telčsko. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2005, 1070 s., red. V. Nekuda.
[3] STRÁNSKÝ, K. – JANOVÁ, D. – POSPÍŠILOVÁ, S. – DOBROVSKÁ, J.: Možnost poměrné semikvantitativní mikroanalýzy těžkých kovů v horninách, rudninách a struskách. Slévárenství, 2009, roč. LVII, č. 7–8, s. 268–270.
[4] STRÁNSKÝ, K. – JANOVÁ, D. – POSPÍŠILOVÁ, S. – DOBROVSKÁ, J.: Poměrná semikvantitativní mikroanalýza těžkých kovů v horninách, struskách a rudách. Hutnické listy, 2009, roč. LXII, č. 3, s. 84–89.
[5] STRÁNSKÝ, K. – KŘÍŽEK, K. – JANOVÁ, D. – STRÁNSKÝ,
L.: Příspěvek k dolování stříbrných rud v Mrákotíně –
Dobré Vodě u Telče. In Archeologia Technica 19, Technické muzeum v Brně, 2008, s. 3–10.
slévárenská ročenka® 2011
(obsahově navazuje na ročenku 2010 a 2008)
Normy ve slévárenství – Zkoušení odlitků
Cena publikace (ČR): 300 Kč /ks (+ DPH)
Objednávky: Česká slévárenská společnost
Mgr. František Urbánek, p. s. 134, Divadelní 6, 657 34 Brno, [email protected]
S l é vá re ns t v í . L X . b ř eze n – d u b e n 2012 . 3 – 4 133
z historie
• ČSN EN 1369 Slévárenství – Zkoušení odlitků magnetickou práškovou metodou
• ČSN EN 1370 Slévárenství – Hodnocení drsnosti povrchu vizuál-ně pomocí srovnávacích etalonů
• ČSN EN 1371-1 Slévárenství – Kontrola kapilární metodou – Část 1: Odlitky odlévané do pískových forem, do trvalých forem gravitačně a pod nízkým tlakem
• ČSN EN 1371-2 Slévárenství – Kontrola kapilárními metodami – Část 2: Přesně lité odlitky
• ČSN EN 12454 Slévárenství – Vizuální kontrola povrchových vad – Ocelové odlitky odlévané do pískových forem
• ČSN EN 12680 -1 Slévárenství – Zkoušení ultrazvukem – Část 1: Ocelové odlitky pro všeobecné použití
• ČSN EN 12680 -2 Slévárenství – Zkoušení ultrazvukem – Část 2: Ocelové odlitky pro vysoce namáhané součásti
• ČSN EN 12680-3 Slévárenství – Zkoušení ultrazvukem – Část 3: Odlitky z litiny s kuličkovým grafitem
• ČSN EN 12681 Slévárenství – Radiografické zkoušení
Ediční plán časopisu Slévárenství na rok 2012
Media – Daten 2012
Schedule of editions of the magazine Slévárenst ví for 2012
číslo /
Ausgabe
/ Issue
No
Brno 10.–14. 9. 2012
297
265
ceník inzerce 2012
Rozměry
Abmessungen
Parameters [mm]
210
edič ní plán 2012
Adresa / editorial office
redakce časopisu Slévárenství
Technická 2, 616 00 Brno
tel.: +420 541 142 664
+420 541 142 665
fax: +420 541 142 644
[email protected]
[email protected]
www.slevarenstvi.svazslevaren.cz
170
uzávěrka /
Einsendeschluss
/ deadline
číslo vyjde /
Erscheinungstermin
/ publication
date
tematické zaměření / Themenbereich / special topic
1–2
1. 12. 2011
29. 2. 2012
Všeobecně zaměřené číslo
Allgemeine Themen
General topic number
3–4
21. 2. 2012
26. 4. 2012
Formovací směsi pro výrobu forem a jader – aktuální trendy
Formstoffe für Form- und Kernherstellung – aktuelle Trends
Foundry sands for mould- and core-making – actual trends
5–6
23. 4. 2012
28. 6. 2012
Odlitky ze slitin neželezných kovů
Gussstücke aus NE-Legierungen
NF alloy castings
7–8
22. 6. 2012
30. 8. 2012
Slévárenský veletrh FOND-EX (10.–14. 9. 2012)
Giessereimesse FOND-EX (10.–14. 9. 2012)
FOND-EX Fair (September 10 th –14th, 2012)
9–10
14. 7. 2012
31. 10. 2012
Přesné lití
Feinguss
Investment casting
11–12
5. 10. 2012
14. 12. 2012
Hodnocení veletrhu FOND-EX 2012
Bewertungsberichte zur Giessereimesse FOND-EX 2012
Evaluation of the FOND-EX Fair
Ceník inzerce
Preisliste von Anzeigen
A rate card of advertisements
OBÁLKA – 1 A4 – bar. / UMSCHLAGSEITE – 1 A4 – vierfabig / COVER – 1 A4 – colour
1. strana 2. strana 3. strana 22 000 Kč ∙ 950 €
20 000 Kč ∙ 890 €
19 500 Kč ∙ 865 €
4. strana 21 000 Kč ∙ 910 €
297
265
UVNITŘ / IM HEFT / INSIDE
velikost / Grösse / size
85
125
145
100
210
170
čb. / sw. / black-and-white
čb. + 1 barva / sw. + 1 Farbe / black-and- bar. / vierfarb / colour
white plus 1 colour
12 500 Kč ∙ 515 €
15 600 Kč ∙ 680 €
18 600 Kč ∙ 780 €
1/2 A4
6 300 Kč ∙ 257 €
7 800 Kč ∙ 340 €
9 300 Kč ∙ 390 €
1/3 A4
4 200 Kč ∙ 171 €
5 200 Kč ∙ 226 €
6 200 Kč ∙ 260 €
1/4 A4
3 150 Kč ∙ 130 €
3 900 Kč ∙ 170 €
4 700 Kč ∙ 195 €
1/8 A4
1 560 Kč ∙ 68 €
1 950 Kč ∙ 88 €
2 350 Kč ∙ 98 €
1 A4
75
125
1 list (2 A4) / 1 Blatt / 1 sheet
170
85
1 A4 před nebo za obsahem vor oder hinter dem Inhalt / preceding
or behind the content
297
265
volně vložený list dodaný zákazníkem / Freieinlageblatt / loose inserted sheet
70
55
22 500 Kč ∙ 1 150 €
20 000 Kč ∙ 820 €
9 000 Kč ∙ 300 €
Download

stáhnout [pdf] - Časopis SLÉVÁRENSTVÍ