PROBLEMATIKA HLUKU
V KOMUNÁLNÍM PROSTŘEDÍ
Hradec Králové
18.11.2014
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
1
Národní referenční laboratoř
pro komunální hluk
Ing. Tomáš Hellmuth, CSc.
Ing. Dana Potužníková
[email protected]
[email protected]
www.nrl.cz
[email protected]
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
2
PROGRAM
1.
2.
3.
4.
Novela zákona č.258/2000 Sb.
Novela MNKom
Metodický blok I – obecné přístupy
Metodický blok II – příklady z praxe
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
3
1
Novela zákona č.258/2000 Sb.
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
4
Nejdůležitější navržené změny
1. Fyzická osoba – limit nebude
2. Doprava-splnění venku = splnění vevnitř
3. Hlasy lidí a zvířat
4. VPH ve venkovních prostorech (?)
5. Chráněný venkovní prostor = pozemky pro
lázeňsko rehabilitační péči (nikoliv léčení)
6. Chráněný venkovní prostor staveb – upřesnění
7. Chráněný vnitřní prostor staveb –nové znění
8. Letiště x letecký provoz
9. ČOP – náležitosti žádosti
DP\OVZ 2014-vládní návrh-HLUK.doc
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
5
2
Novela metodického návodu pro
měření a hodnocení hluku v
mimopracovním prostředí
(MNKom)
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
6
Obsah:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Východiska (obecný úvod, novela ISO 1996-2)
Hluk pozadí a zbytkový hluk
Místo měření a umístění mikrofonu
Doba měření a délka měření
Výsledná hladina a výsledná hodnocená hladina
Souběžné měření
Korekce na prázdnou místnost
Provozní podmínky zdrojů hluku
Měření rychlosti a sčítání dopravy
Doba měření-den x noc
Meteorologické podmínky – podmínky příznivé pro šíření
(M3,M4)
Zpracování výsledků a hodnocení
Nejistota měření a konvenční nejistota
Extrapolace na jiné podmínky (x AKS)
Náležitosti protokolů – příloha?
Korekce na odrazy – zahrnuta do MNKom=zrušení MNRefl
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
7
ÚVOD

Východiska
- stávající legislativa
- novela ISO 1996-1 a 2
- praxe



Obecný úvod - filosofie
Korekce na odrazy – zahrnuta do MNKom=zrušení
MNRefl
Náležitosti protokolů – příloha?
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
8
MNKom - OBECNÝ ÚVOD
Širší osvětlení základních přístupů k snižování a řízení hluku
- Zdravotní rizika expozice hluku v komunálním prostředí
-
-
Hygienický limit hluku
Stanovení hodnot hygienických limitů hluku
Legislativní limity a analytický výsledek - posuzování shody
Obtěžování hlukem a zdravotní účinky hluku
Chráněný venkovní prostor staveb
Umisťování staveb v území nadlimitně exponovaném hlukem
Stará hluková zátěž
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
9
HLUK POZADÍ A ZBYTKOVÝ HLUK - 1

Specifickým zvukem složka hluku prostředí, která může být
specificky identifikována a může být spojena se specifikovaným
zdrojem (ČSN ISO 1996-1, odst. 3.4.2).

Nespecifickým zvukem složka hluku prostředí, která nemůže být
specificky identifikována a nemůže být spojena se specifikovaným
zdrojem (např. vzdálené zdroje).

Hlukem pozadí všechen zvuk, který je působen specifickými a
nespecifickými zdroji, které nejsou předmětem daného měření (nejsou
měřeným zdrojem hluku).

Zbytkovým hlukem všechen zvuk, který zbývá v daném místě po
potlačení respektive vyloučení hluku všech nebo části specifických
zdrojů hluku pozadí z měření. (Upraveno z ČSN ISO 1996-1, odst.
3.4.3).
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
10
HLUK POZADÍ A ZBYTKOVÝ HLUK - 1
S
S
N
N
18.11.2014
S
S
NRL pro komunální hluk
11
HLUK POZADÍ A ZBYTKOVÝ HLUK - 1
S
S
N
N
18.11.2014
S
S
NRL pro komunální hluk
12
HLUK POZADÍ A ZBYTKOVÝ HLUK - 1
S
S
N
N
18.11.2014
S
S
NRL pro komunální hluk
13
HLUK POZADÍ A ZBYTKOVÝ HLUK - 2

POZNÁMKA 1: Zbytkový hluk může ovlivnit hodnotu hladiny akustického tlaku
měřeného zdroje. Případný příspěvek zbytkového hluku k naměřené hodnotě se
eliminuje korekcí na zbytkový hluk dle odst. 6.3.4 tohoto MN.

POZNÁMKA 2: Zbytkový hluk může ovlivnit hladinu akustického tlaku měřeného
zdroje jen v případě, že se vyskytuje po stejnou dobu, jako hluk měřeného zdroje. To je
třeba brát v úvahu zejména při vyhodnocení měření impulsního hluku a hladin
maximálního akustického tlaku jednotlivých časově oddělených hlukových událostí.
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
14
Lmax – korekce na proměnný hluk pozadí

Korektní postup:
každý jednotlivý (im)puls by měl být
posouzen samostatně k hodnotě pozadí,
existující v okamžiku jeho výskytu!
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
15
MÍSTO MĚŘENÍ A UMÍSTĚNÍ MIKROFONU

Místem měření zájmový prostor, ve kterém je hluk
posuzován (většinou určeno adresním bodem)
POZNÁMKA: Odpovídá pojmu „místo příjmu“ dle bodu 3.1. ČSN
ISO 1996-2

Umístění mikrofonu poloha mikrofonu definovaná
bodem v prostoru místa měření, v němž je umístěn
mikrofon zvukoměru
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
16
DOBA MĚŘENÍ A DÉLKA MĚŘENÍ - 1

Dobou měření doba v rámci roku, měsíce, týdne, dne,
denní a noční doby, během níž měření probíhá.
POZNÁMKA 1: V protokolech se doba měření prezentuje kalendářním datem
a časovým intervalem od příjezdu na místo měření do odjezdu z něho. Jde o
celkový čas strávený v souvislosti s měřením na místě měření.
POZNÁMKA 2: Slouží mj. i k popisu délky provozu zdroje hluku během
místního šetření.

Časovým intervalem měření časový interval, během
něhož jsou v tomtéž místě měření nepřetržitě
zaznamenávány hodnoty deskriptorů hluku.

Délkou měření součet délek několika časových intervalů
měření.
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
17
DOBA MĚŘENÍ A DÉLKA MĚŘENÍ - 2

Základním předpokladem pro správné určení hladiny
akustického tlaku je zvolení vhodné doby měření (v roce,
měsíci, týdnu, dni a hodině) a délky měření (celého měření
i měřicích časových intervalů).

Doba a délka měření se volí tak, aby změřené hodnoty
reprezentovaly průměrnou resp. převažující standardní
situaci provozu zdroje hluku, vztaženou k jeho
dlouhodobému
působení.
Za
minimální
dobu
dlouhodobého působení se považuje jeden kalendářní rok.
U sezonně provozovaných průmyslových zdrojů hluku lze
tuto dobu na základě hodnocení zdravotních rizik zkrátit.
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
18
VÝSLEDNÁ HLADINA A VÝSLEDNÁ HODNOCENÁ
HLADINA - 1

Výslednou hladinou akustického tlaku hladina
akustického tlaku relevantního deskriptoru hluku
stanovená pro referenční časový interval přepočtem
z naměřených hodnot podle tohoto metodického návodu.
POZNÁMKA 1: Výsledná hodnota je konstruována jako výsledek
zpracování souboru změřených hodnot včetně následného použití
všech relevantních korekcí.
POZNÁMKA 2: Výsledná hodnota se použije při hodnocení výsledků
měření k porovnání s hodnotou hygienického limitu hluku stanoveného
podle NV.
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
19
VÝSLEDNÁ HLADINA A VÝSLEDNÁ HODNOCENÁ
HLADINA - 2

Výslednou hodnocenou hladinou akustického tlaku je
v případě ekvivalentní hladiny akustického tlaku hladina
akustického tlaku stanovená podle bodu 31 po odečtení
absolutní hodnoty rozšířené kombinované nejistoty měření.
V případě hladiny maximálního akustického tlaku je
výsledná hodnocená hladina totožná s výslednou hladinou
akustického tlaku stanovenou podle bodu 31.
POZNÁMKA 1: Při hodnocení měření s ohledem na požadavek
splnění podmínek právních předpisů se nominální hodnota výsledné
hodnocené hladiny přímo porovnává s nominální hodnotou
hygienického limitu hluku.
POZNÁMKA 2: Veličinu výsledné hodnocené hladiny akustického
tlaku nelze používat k hodnocení výsledků akustických výpočtů,
protože nelze předjímat skutečnou hodnotu nejistoty při měření
k ověření výsledků výpočtu.
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
20
SOUBĚŽNÉ MĚŘENÍ

Souběžné měření
Je-li příčinou hluku v místnosti nebo ve stavbě hluk
pronikající z venkovního prostoru, měří se přednostně
současně hluk v chráněném venkovním prostoru
předmětné stavby. Není-li možné měřit současně, měří se
vnější hluk před měřením nebo ihned po měření, jsou-li
hlukové podmínky přibližně stejné jako v době měření
v chráněném vnitřním prostoru stavby. Avšak v případě, že
je požadováno měření hluku z dopravy na pozemních
komunikacích v chráněném vnitřním i venkovním prostoru
stavby při intenzitě dopravního proudu nižší než 1000
vozidel za hodinu, je vždy nutné měřit v obou chráněných
prostorech současně.
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
21
KOREKCE NA PRÁZDNOU MÍSTNOST

Korekce na prázdnou místnost (ČSN ISO 1996-2 čl.
9.5)
Tato korekce se nepoužije
Důvod: v CD/ISO 1996-2 (2014) již není požadováno
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
22
PROVOZNÍ PODMÍNKY ZDROJŮ HLUKU
6.4.1 Provozní podmínky zdrojů hluku [ČSN ISO 19962:2009;6]
6.4.1.1 Obecně
Provozní podmínky zdroje musí být v případě sledovaného
hlukového prostředí statisticky reprezentativní. K získání
spolehlivého odhadu ekvivalentní hladiny akustického
tlaku, stejně jako maximální hladiny akustického tlaku,
musí časový interval měření zahrnovat minimální počet
hlukových událostí. V této kapitole je uveden návod pro
nejobecnější typy zdrojů hluku.
6.4.1.2 Silniční doprava
6.4.1.3 Železniční doprava
6.4.1.4 Průmyslové provozy
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
23
MĚŘENÍ RYCHLOSTI A SČÍTÁNÍ DOPRAVY - 1
Sčítání silniční dopravy
Údaje o sčítání dopravy musí být uvedeny v protokolu
z měření, a to v časových intervalech shodných s dílčími
časovými intervaly měření hluku z dopravy.
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
24
MĚŘENÍ RYCHLOSTI A SČÍTÁNÍ DOPRAVY - 2
Měření rychlosti dopravního proudu
Smyslem měření rychlosti dopravního proudu je ověření
standardnosti dopravní situace, např. ověření, zda
v průběhu měření hluku nedošlo k situaci neodpovídající
dlouhodobým průměrným poměrům. Pokud nejsou
k dispozici odpovídající přístroje pro měření rychlosti
vozidel, lze použít úsekové měření rychlosti projíždějících
vozidel, a to i ze záznamu. Pro orientační posouzení
rychlosti dopravního proudu lze použít sledování
rychloměru vybraného vozidla zařazeného do proudu
vozidel v době měření. Toto orientační měření rychlosti by
mělo proběhnout během měření několikrát. Způsob měření
rychlosti a jeho výsledky musí být uvedeny v protokolu
z měření.
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
25
DOBA MĚŘENÍ-DEN x NOC

Pokud průmyslový zdroj hluku provozovaný v denní době
nelze z různých objektivních důvodů v denní době změřit
(např. z důvodu malého odstupu zbytkového hluku), může
se tento zdroj změřit za příznivějších podmínek v noční
době, pokud je zajištěno, že režim a podmínky povozu
zdroje hluku jsou stejné jako v denní době a naopak.
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
26
METEOROLOGICKÉ PODMÍNKY
DLE ISO/CD 1996-2

Sledování zvrstvení atmosféry
- 4 meteotřídy M1 – M4

Dlouhodobé měření
-

„Měřicí okna“ (kombinace metotřídy a emisní
třídy zdroje)
Jednorázová resp. krátkodobá měření
- Příznivé podmínky šíření = meteotřída M3-M4
Výška 10 m
 Není uvedeno, kde se na cestě šíření měří

18.11.2014
NRL pro komunální hluk
27
METEOROLOGICKÉ PODMÍNKY DLE MNKom

Jednorázová resp. krátkodobá měření
- Příznivé podmínky šíření = meteotřída M3-M4

Výška není stanovena
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
28
METEOROLOGICKÉ PODMÍNKY DLE MNKom
6.6.2 Příznivé podmínky šíření zvuku
V případě inspekčních měření pro účely státního
zdravotního dozoru je třeba měření provádět především při
příznivých podmínkách měření, pokud nejsou nepříznivé
podmínky pro dané místo převažující.
To je případ při poměrně stabilních podmínkách šíření
zvuku.
V případě jednoho dominantního zdroje se meteorologické
podmínky volí při zakřivení zvukového paprsku směrem
dolů od zdroje do místa příjmu
(kriteria)
Vzhledem k dlouhodobé zátěži představují výsledky
měření za příznivých meteorologických podmínek její
horní odhad.
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
29
NEJISTOTA MĚŘENÍ A KONVENČNÍ NEJISTOTA

NEJISTOTA MĚŘENÍ
Nejistota stanovená postupem dle MNKom, ČSN resp.
dalších akreditovaných postupů (SOP)
- Je ukazatelem „kvality“ měření (z velké části je určena
úsilím měřiče)
- Je povinnou součástí deklarace výsledné naměřené
hodnoty
-

KONVENČNÍ NEJISTOTA
- Hodnota nejistoty stanovená MNKom, která respektuje
existenci nejistoty měření i nejistoty stanovení
hygienického limitu.
- Uk = ± 2 dB
- Použije se při hodnocení naměřené výsledné hodnoty
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
30
ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ A HODNOCENÍ - 1
8. Zpracování výsledků měření
8.1. Obecně
Zpracování výsledků měření je proces, který vede ke
stanovení výsledné hladiny akustického tlaku a její
nejistoty.
8.2. Stanovení výsledné ekvivalentní hladiny
akustického tlaku
8.3 Stanovení výsledné hladiny maximálního
akustického tlaku
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
31
ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ A HODNOCENÍ - 2
10. Hodnocení měření
10.1. Všeobecně
Hodnocení měření, tj. zjištění, zda výsledná hodnota
deskriptoru hluku znamená naplnění nebo nenaplnění
protiprávního stavu, se provádí porovnáním výsledné hodnoty
stanoveného deskriptoru hluku s hygienickým limitem podle
§ 20 odst.3. NV. Pokud rozšířená hodnota nejistoty U
překračuje hodnotu 2 dB, použije se pro hodnocení výsledné
hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku podle § 20
odst.3 NV standardní konvenční hodnota nejistoty, která se
rovná 2 dB. Použití konvenční nejistoty respektuje existenci
nejistoty měření i nejistoty stanovení hygienického limitu.
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
32
EXTRAPOLACE NA JINÉ
PODMÍNKY
(MNKom, kap.10)
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
33
Určení hladin hluku prostředí použitím
kombinace měření a výpočtu
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
34
LEGITIMITA
1. Povinnosti osob stanoví § 30 zákona 258/2000 Sb.
2. Zákon zmocňuje k vydání prováděcího předpisu, který
upraví limity, způsob měření a hodnocení.
3. § 20 nař. vl. č. 272/2011 Sb. stanoví: Při měření hluku a
vibrací a při hodnocení hluku a vibrací se postupuje
podle metod a terminologie týkajících se oborů
elektroakustiky, akustiky a vibrací, obsažených v
příslušných českých technických normách. Při jejich
dodržení se výsledek považuje za prokázaný.
4. Postup podle ČSN ISO 1996-2 převzatý do MNKom je
"lege artis" a lze jej použít jako důkaz v případném
správním řízení
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
35
PODMÍNKY
Extrapolace na jiné podmínky
Použití kombinace měření a výpočtu (metodika):
 Výjimečné použití – standardní postup nelze provést z
objektivních důvodů, např.:
- Vysoká hladina zbytkového hluku (pozadí)
- Nedostupnost místa z technických nebo právních důvodů




Důvody nutno důkladně popsat a zdůvodnit v protokolu
Uvést metodiku výpočtu - neexistují zatím žádné
kompletní mezinárodně uznávané metody výpočtu
Vhodné zejména pro stacionární zdroje
Spolehlivost výsledné hodnoty závisí na poměru
vzdálenosti místa měření a výpočtového bodu od zdroje!
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
36
POSTUP
Extrapolace na jiné podmínky

Spolehlivost výsledné hodnoty pro bodový stacionární zdroj
hluku:
- lmax = největší rozměr zdroje hluku
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
37
lmax = max (š,d,v)
v
d
š
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
38
POSTUP
Extrapolace na jiné podmínky

Spolehlivost výsledné hodnoty pro bodový stacionární zdroj
hluku:
- lmax = největší rozměr zdroje hluku
- Rm = vzdálenost místa měření od zdroje
- Rb = vzdálenost posuzovaného místa od zdroje
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
39
ZZ
ZMM
ZVB
Rm
Rb
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
40
POSTUP
Extrapolace na jiné podmínky

Spolehlivost výsledné hodnoty pro bodový stacionární zdroj
hluku:
1. Rm » lmax (zdroj je bodový)
Rb ≈ Rm (obě vzdálenosti jsou si velmi blízké) =>
Rm ≤ Rb < 1,12*Rm
Pak rozdíl hladin naměřených v bodě Rm a Rb by neměl překročit
hodnotu 1 dB, za podmínky:
mezi MM a VB nesmí být signál výrazně ovlivněn dodatečnými
zdroji, odrazy a pohlcováním
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
41
ZZ
ZMM
ZVB
Rm
Rb
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
42
limitní hodnoty vzdálenosti
18.11.2014
Rm
[m]
50
100
150
200
250
300
350
400
450
500
550
600
650
700
750
800
850
900
950
1000
Rb
Rb-Rm
[m]
[m]
56
6
112
12
168
18
224
24
280
30
336
36
392
42
448
48
504
54
560
60
616
66
672
72
728
78
784
84
840
90
896
96
952
102
1008
108
1064
114
NRL pro komunální hluk
1120
120
43
Max. vzdálenost Rb pro dL ≤ 1 dB (bodový zdroj)
1200
1100
1000
900
800
Rb/m/
700
600
500
400
300
200
100
1000
950
900
850
800
750
700
650
600
550
500
450
400
350
300
250
200
150
100
50
0
Rm /m/
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
44
POSTUP
Extrapolace na jiné podmínky

Spolehlivost výsledné hodnoty pro bodový stacionární zdroj
hluku:
1. Rm » lmax (zdroj je bodový)
Rb ≈ Rm (obě vzdálenosti jsou si velmi blízké) =>
Rm ≤ Rb < 1,12*Rm
Pak rozdíl hladin naměřených v bodě Rm a Rb by neměl překročit
hodnotu 1 dB, za podmínky:
mezi MM a VB nesmí být signál výrazně ovlivněn dodatečnými
zdroji, odrazy a pohlcováním
Extrapolovaná (vypočtená) hodnota může být součástí protokolu
z měření
„supluje“ naměřenou hodnotu
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
45
POSTUP
Extrapolace na jiné podmínky (odst.10)

Spolehlivost výsledné hodnoty pro bodový stacionární zdroj
hluku:
2. Pokud podmínky v bodě 1 nejsou splněny, zejména je-li Rb » Rm
(vzdálenost výpočtového bodu je mnohem větší než vzdálenost
místa měření od zdroje), je třeba k výsledné hodnotě přistupovat
jako v případě výpočtové studie
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
46
ZZ
ZVB
ZMM
Rm
Rb
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
47
POSTUP
Extrapolace na jiné podmínky (odst.10)

Spolehlivost výsledné hodnoty pro bodový stacionární zdroj
hluku:
2. Pokud podmínky v bodě 1 nejsou splněny, zejména je-li Rb » Rm
(vzdálenost výpočtového bodu je mnohem větší než vzdálenost
místa měření), je třeba k výsledné hodnotě přistupovat jako v
případě výpočtové studie
Extrapolovaná (vypočtená) hodnota nemůže být součástí
protokolu z měření
např. expertíza v příloze protokolu
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
48
VÝPOČET
ČSN ISO 1996-2, odst.11
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
49
ČSN ISO 1996-2:2009
Určování hladin hluku prostředí výpočtem
(odst.11)

Metodické opatření HH ze dne 13.10.2008 „Výpočtové
akustické studie, hodnocení pro účely ochrany veřejného
zdraví před hlukem"
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
50
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
51
3
METODICKÝ BLOK I
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
52
Obsah:




Obtěžování a legislativa
Obtěžování a materiální stránka deliktu
Prokazatelnost změny
Hluk potrubí
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
53
1. OBTĚŽOVÁNÍ A LEGISLATIVA
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
54
Problém

Stávající legislativa v ochraně veřejného
zdraví před hlukem v komunálním prostředí
selhává v případě:
- Ojedinělých nebo krátkodobých expozic (OKEH)
- Obecného obtěžování hlukem
 Kulturní, sportovní, společenské, volnočasové aktivity
 Hudební open air festivaly
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
55
Meze stávající úpravy

Zákon č .258/2000 Sb. v části týkající se ochrany
před hlukem vychází z filosofie vyhlášky MZ ČSR
č.13/1977 Sb., která řešila zejména přímé
zdravotní účinky hluku, přednostně v pracovním
prostředí, a nepředpokládala použití pro řešení
obtěžování hlukem a OKEH v komunálním
prostředí.
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
56
Důsledek

Důsledné uplatnění hygienických
limitů hluku přesně dle zákona
prakticky likviduje jakékoliv kulturní,
sportovní a společenské aktivity obcí
(HL jsou prakticky vždy překročeny)

Stávající zákon neumožňuje
adekvátním způsobem regulovat
obtěžování tak, jak je tomu v jiných
členských zemích EU.
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
57
SNIŽOVÁNÍ A ŘÍZENÍ HLUKU
V KOMUNÁLNÍM PROSTŘEDÍ
kategorie působení hluku na člověka:
1. Přímé zdravotní účinky (Health effects, Health
endpoints)
2. Kvalita života (Quality of life)
„akustický komfort“ = míra celkového obtěžování hlukem
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
58
ZDROJE HLUKU
2 kategorie
1. Technické
(reprodukovatelná akustická emise)
•
•
Doprava
Stroje a zařízení
2. Náhodné/stochastické
(hluk se mění okamžitě, náhodně a nepředvídatelně
=nereprodukovatelná akustická emise + OKEH)



18.11.2014
Hlasy lidí a zvířat
Sousedský hluk - činnosti spojené s běžným užíváním bytů a
pozemků
Sportovní, kulturní, společenské a volnočasové aktivity
NRL pro komunální hluk
59
ZDROJE HLUKU A PŮSOBENÍ NA ČLOVĚKA
1. Technické
– přímé zdravotní účinky
+ obtěžování
2. Náhodné
- obtěžování
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
60
ZDRAVOTNÍ ÚČINKY
WHO – prokázané přímé zdravotní účinky
= definován vztah expozice-odezva
(Expose-Response Function, ERF)
1. Subjektivní
Vysoké rušení spánku (High Sleep Disturbance, HSD)
2. Objektivní
Kardiovaskulární onemocnění (KVO)
- infarkt myokardu
- hypertenze
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
61
OBTĚŽOVÁNÍ
(annoyance, nuisance)
„ obtěžování hlukem popisuje situaci mezi akustickou situací a
osobou, která je nucena dělat věci, které on nebo ona nechce,
která vědomě /rozumově (cognitively) a emocionálně hodnotí
tuto situaci a cítí se částečně bezmocná“ (Guski (1999) )
Obtěžování hlukem se projevuje jako forma psychologického stresu
Opakující se obtěžování má vliv na kvalitu života a může vést ke
zvýšení negativních zdravotních účinků, nemá však přímý
zdravotní efekt
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
62
OBTĚŽOVÁNÍ
problém kvantifikace
–
Obtěžování hlukem neodráží právě jen akustické charakteristiky
–
Nezávislost na fyzikálních parametrech zvuku je typická
především pro rušivé a obtěžující účinky (Havránek, 1990)
–
Jen asi jedna třetina změn v obtěžování hlukem může být
vysvětlena akustickými faktory (např. SPL, špičková hladina,
spektrum zvuku, počet a četnost hlukových událostí)
–
Ostatní část je dána neakustickými faktory (osobnostní
charakteristiky, citlivost exponované osoby, socio-ekonomické,
kulturní, historické a další souvislosti + další faktory)
–
Nelze stanovit exaktní vztah mezi expozicí a odezvou
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
63
ZÁKLADNÍ PŘÍSTUPY K REGULACI HLUKU V ŽP

Technické zdroje – dlouhodobé působení
– Přímé zdravotní účinky
– Reprodukovatelná akustická emise
– Lze objektivizovat měřením - regulace = HL
– Existuje ERF
– Možnost predikce
– Státní zdravotní dozor OOVZ

Náhodné zdroje – obtěžování
– Zhoršení akustického komfortu (kvalita života)
– Nereprodukovatelná akustická emise
– Nelze objektivizovat měřením - nelze regulovat k HL
– Neexistuje ERF
– Nemožnost predikce
– Obce (organizační opatření)+ občanskoprávní řízení (soudy)
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
64
Závěrečné motto:
„pouhý výskyt škodlivého faktoru ještě
neznamená, že jeho expozice bude
mít škodlivé účinky na zdraví“
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
65
2. OBTĚŽOVÁNÍ A MATERIÁLNÍ
STRÁNKA DELIKTU
DP\1.2 VOJTĚCHOV 2014_Materiální
stránka+sankce.ppt
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
66
3. PROKAZATELNOST ZMĚNY
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
67
NV §20 odst. 4
Při hodnocení změny hodnot hlukového
ukazatele v chráněných venkovních
prostorech staveb, chráněném venkovním
prostoru a v chráněných vnitřních
prostorech staveb nelze považovat za
hodnotitelnou změnu jejich rozdíl pohybující
se v intervalu od 0,1 do 0,9 dB.
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
68
Rozdíl veličin a nejistota
Stanovení fyzikálních veličin je zatíženo
nejistotou
 Nejistotou je zatíženo i stanovení jejich
rozdílu
 S nejistotou rozdílu dvou veličin se musí
počítat při jakýchkoliv úvahách o
prokazatelnosti jejich vzájemného rozlišení

18.11.2014
NRL pro komunální hluk
69
Rozdíl veličin a nejistota
Rozhodnutí, zda se dvě (naměřené
nebo vypočtené) hodnoty od sebe liší,
závisí nejen na rozdílu jejich středních
hodnot, ale i na velikosti nejistoty jejich
stanovení.
 Významnost rozdílu středních hodnot se
exaktně testuje statistickými metodami.

18.11.2014
NRL pro komunální hluk
70
n%
-U
+U
X
Xst
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
71
ΔX
n%
-U
+U
-U
Xst
18.11.2014
X
+U
Xst
NRL pro komunální hluk
72
ΔX
ΔX > U
n%
-U
+U
Xst
18.11.2014
-U
+U
X
Xst
NRL pro komunální hluk
73
ΔX
ΔX ≤ U
n%
-U
-U
+U
Xst
18.11.2014
+U
X
Xst
NRL pro komunální hluk
74
Ustanovení uvedené v §20 odst. 4 nařízení vlády
č.272/2011 Sb. lze považovat za vymezení tzv.
diskriminační konstanty metody měření deskriptorů
hluku, tedy hodnoty, která určuje schopnost metody
rozlišit dva akustické stavy.
 Ustanovení se používá k hodnocení změny akustické
situace např. při realizaci protihlukových opatření
(PHO), tedy zda mělo dané opatření nějaký efekt.
Pokud se změřené hodnoty před a po realizaci PHO
liší o méně než 1 dB, pak vzhledem k nejistotě
měření nelze rozhodnout, zda ke změně došlo, či
nikoliv. Situaci pak hodnotíme tak, že k žádné změně
prakticky nedošlo.
 Pokud se změřené hodnoty liší o více než 1 dB je
třeba k posouzení prokazatelnosti jejich rozdílu uvážit
jejich nejistoty.

18.11.2014
NRL pro komunální hluk
75

Uvedené ustanovení nelze používat pro hodnocení
naměřené hodnoty vzhledem k hodnotě hygienického
limitu. To by totiž mohlo vést k tzv. „salámové“
metodě, která odporuje smyslu ochrany zdraví před
hlukem a byla jasně odmítnuta nejvyšším správním
soudem. Znamená to, že průkazné překročení
hygienického limitu, tj. po odečtení nejistoty od
naměřené hodnoty, třeba jen o 0,1 dB zůstává
prokazatelným překročením.

Doporučení NRL: Ustanovení přesunout do MNKom
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
76
4. HLUK INSTALAČNÍCH POTRUBÍ
A
ZAŘIZOVACÍCH PŘEDMĚTŮ
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
77
Vyhl. 268/2009 Sb. o technických požadavcích
na stavby

§14 Ochrana proti hluku a vibracím

(5) Instalační potrubí se musí vést a
připevnit tak, aby nepřenášela do
chráněných vnitřních prostorů stavby hluk
způsobený při jejich používání ani
zachycený hluk cizí.
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
78





Sanitární zařízení bytu
Používání zařizovacích předmětů (včetně
proudění a dopadu vody)
Náhodný hluk
SOUSEDSKÝ HLUK (běžné používání bytu)
Regulace:
- HL dle NV 272/2011 Sb. se neuplatní
- dodržení a kontrola stavebně akustických
požadavků na stavby (ČSN 73 0532)
STAVEBNÍ ZÁVADA – Stavební úřad
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
79
Instalační potrubí
 Včetně armatury
 Hluk šířený konstrukcí objektu
 Regulace
- HL dle NV 272/2011 Sb. se uplatní (HL platí
obecně)
- ČSN 73 0532 neúčinná
- Dodržení podmínky §14 odst.5 STP

STAVEBNÍ ZÁVADA – Stavební úřad

Otázka: podmínky měření?
(ČSN ISO EN 16032– referenční podmínky?)
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
80
Poznámky

Běžné užívání bytu a ČSN 73 0532
- Excesy – občansko-právní spor

Předměty a zařízení pevně spojené s
konstrukcí objektu
- Původně: rozlišení technologie a vybavení
domácnosti
- Nyní: již není zcela jednoznačné
(klimatizace, vířivky atd.)
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
81
4
METODICKÝ BLOK II
Pozitivní a negativní zkušenosti a
příklady z hygienické praxe
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
82
Obsah:
1. Akustické studie
-
Použití SHM
Hlasy
DP\AS a SHM.ppt
DP\Hlasy ...MŠ.ppt
2. Chráněné venkovní prostory
-
0,1 až 0,9 dB DP\0,1-0,9.ppt
Pietní místa
DP\CHVP - hřbitovy.ppt
Polyfunkční, multifunkční, víceúčelové objekty
DP\Polyfunkční, multifunkční, vícefunkční objekty.ppt
3. Tónová složka
4. Pozadí
18.11.2014
DP\TS.ppt
DP\Pozadí.ppt
NRL pro komunální hluk
83
Děkujeme za pozornost
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
84
18.11.2014
NRL pro komunální hluk
85
Download

HLUK A.pdf