Krajinná ekologie a péče o
krajinu
Doporučená literatura







Begon M., Harper J. L. a Townsend C. R.: Ekologie.
Jedinci, populace a společenstva.
Primack R., Kindlmann P. a Jersáková J.: Biologické
principy ochrany přírody. Portál, Praha 2001
Forman R. T. T. a Godron M.: Krajinná ekologie.
Academia, Praha 1993.
Nováková J.: Krajinná ekologie
Lipský Z.: Krajinná ekologie pro studenty
geografických oborů. Karolinum, Praha 1999.
Rohon P.: Tvorba a ochrana krajiny. Vydavatelství
ČVUT, Praha 1995.
Sklenička P.: Základy krajinného plánování.
Naděžda Skleničková, Praha 2003.
Ekologie





„oikos“ = dům, obydlí,
„logos“ = věda
Haeckel (1866): „věda o
vztazích organismů
k prostředí a vztazích mezi
organismy navzájem“
Krebs (1972): „vědecké studium interakcí, které ovlivňují
výskyt a hojnost organismů“
Begon et al. (1986): shrnuje obě předešlé definice a
přidává „porozumění procesům a strukturám živé přírody“
Cockburn (1991): „věda vysvětlující roli evoluce ve
fungování živé přírody“

Ekologie vs. nauka o životním
prostředí
X
Úrovně studia v ekologii
Jedinci
Populace
Společenstva
Ekosystémy
Biosféra
Tři úrovně ekologie

Autekologie
Jak na organismus působí jeho biotické a
abiotické prostředí a jak na ně působí organismus


Demekologie


Charakteristiky populace,
její růst, kolísání
Synekologie


Složení a struktura společenstva, dráhy energie a
látek
Rozšíření druhu, primární produkce biomasy…
Obory ekologie

Klasická (speciální) ekologie



Ekologie rostlin, ekologie živočichů, ekologie savců…
Aplikace – ochranářská biologie
Příklad – reintrodukce rysa na Šumavě





1982 – 1989 vypuštěno 17 ks
Monitoring početnosti
Velikost okrsků, migrace, disperze mladých (telemetrie)
Skladba potravy (analýzy trusu a požerků)
Funkce v ekosystému (potravní překryv s liškou obecnou,
vliv na srnčí populace…)

Krajinná ekologie



Využívá základních ekologických poznatků o tocích energie, látek a
informace ve společenstvech a ekosystémech k charakterizování,
analýze a hodnocení krajiny
Aplikace - ve všech oborech lidské činnosti, které mají výrazný prostorový
záběr
 zemědělství, lesnictví, urbanismus, krajinné a územní plánování,
vodní hospodářství, ochrana přírody a krajiny, péče o životní
prostředí, hodnocení vlivů na přírodu, krajinu a prostředí.
Příklad – rekultivace oblastí postižených povrchovou těžbou hnědého uhlí
(Sokolovsko)

Ostrovní ekologie



Zabývá se dynamikou osídlování
ostrovů, vztahem mezi velikostí
ostrova a počtem druhů
Aplikace – územní ochrana přírody
Příklad - projektování přírodních rezervací


je lepší jedna velká nebo více malých rezervací?
užitečnost koridorů

Invazní ekologie




Zabývá se problematikou invazních druhů a jejich
rolí v nově osídlených ekosystémech
Invazní druhy – druhy schopné se šířit ve
společenstvu na úkor druhů původních
Aplikace – ochrana přírody
Příklad – bolševník velkolepý




Kavkaz  Evropa, S. Amerika
fototoxické furanokumariny
Anglie 1817, Čechy - kníže Metternich v roce 1862
park zámku Kynžvart, 1950 známo celkem 9 lokalit
výskytu ve volné přírodě.
V současné době je jich známo 600 (podle odborníků
až třikrát víc)

Paleoekologie



Studuje pravděpodobnou skladbu společenstev v dávných
dobách
Aplikace – znalosti dávných společenstev a podnebí nám
mohou napomoci v chápání společenstev dnešních
Příklad – použití pylové analýzy k rekonstrukci
pleistocénních společenstev suchozemských rostlin 
rekonstrukce podnebí

Aplikovaná ekologie

Produkční ekologie



Ekotechnologie




Příklad – regulace plevelů herbivorním hmyzem, regulace
vodních plevelů amurem bílým…
Environmentalistika


Trvale udržitelné technologie minimalizující poškozování
ekosystémů a chránící biodiverzitu
Vychází z poznatků ekologie o vztazích v přírodě
Příklad – kořenové čistírny vody
Boj se škůdci


Produkční analýza jednotlivých trofických úrovní a sledování
koloběhu hmoty a toku energie v ekosystému
Aplikace – zemědělské obory!
Ochrana životního prostředí, zejména z hlediska
antropocentrického
Ekologie člověka

Vzájemné vztahy člověka a jeho prostředí
Životní prostředí (ŽP)



Souhrn podmínek umožňujících existenci,
vývoj a reprodukci živých organismů (habitat)
Vše, co vytváří přirozené podmínky
existence organismů včetně člověka a je
předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho
složkami jsou zejména ovzduší, voda,
horniny, půda, organismy, ekosystémy a
energie.
Dynamická záležitost, oboustranné působení
Vlastnosti ŽP

Autoregulační schopnost, udržení
rovnovážného stavu  narušena člověkem
 nebezpečné i pro něj samotného
Specifika životního prostředí člověka

Nejen prvky přírodní (biotické a abiotické),
ale i socioekonomické (společnost, civilizace
a kultura)
Životní prostředí člověka

Dílčí prostředí




Přírodní prostředí
Pracovní prostředí
Obytné prostředí
Rekreační prostředí

Prostorové měřítko




Globální ŽP – planetární měřítko
Makroprostředí – krajina
Mezoprostředí – např. sídla
Mikroprostředí – prostředí pracovní,
obytné…
ŽP a činnost člověka


Vzájemné ovlivňování
Zesílení vlivu člověka
Zemědělská revoluce

Průmyslová revoluce
Změna cyklického metabolismu na metabolismus jednosměrný.

Současný stav


nadměrné čerpání přírodních zdrojů, obrovský transport hmot,
vysoká výroba a spotřeba energie, produkce látek
poškozujících prostředí a hromadění odpadních látek.

Těžba nerostných surovin, průmysl, zemědělství, lesnictví,
urbanizace, doprava, cestovní ruch a rekreace
Hlavní příčina potíží
Hustota lidské
populace
Hot-spots
biodiverzity
Čína




Při současném tempu rozvoje spotřebuje
Čína ve 30. letech 21. století
 více ropy, než se jí dnes na světě
vytěží!
 dvojnásobek současné výroby papíru
 dvě třetiny současné produkce obilí
Čína je v současnosti druhým největším
znečišťovatelem ovzduší, kolem roku 2020 by měla
USA předstihnout
Sedm z deseti nejvíce znečištěných měst leží v Číně
Zásoby podzemní vody jsou ve velkých městech z 90%
poškozené, kontaminovanou vodu pije denně 360
miliónů Číňanů
Vývoj snah o řešení problémů ŽP



První varování ohledně ŽP v 18. století
(vztahy mezi osídlením a krajinou, problémy
urbanizace, koncentrace průmyslu, úprava
klimatu pomocí lesů a vodních ploch)
Intenzivní a aktivní řešení problémů ŽP až
od 50. let 20. století, v té době však pouze
silně antropocentrický pohled na
problematiku
Od 70. let otázky ŽP na nejvyšší úrovni
mezinárodní politiky
Hlavní současné problémy ŽP



Poškození rovnováhy planetárního systému
Růst lidské populace  růst spotřeby zdrojů
Globální





Klimatické změny
Zeslabení ozónové vrstvy Země
Kyselá atmosférická depozice (kyselé deště)
Ztráta biodiverzity
S dalekosáhlými důsledky



Degradace půdního fondu
Kontaminace vod
Produkce odpadů
Zákon č. 17/1992 Sb. o životním prostředí


Vychází z principu trvale udržitelného rozvoje
Vymezení základních pojmů a stanovení zásad ochrany ŽP


Povinnosti právnických a fyzických osob při ochraně a
zlepšování stavu ŽP a při využívání přírodních zdrojů


Území nesmí být zatíženo lidskou činností nad míru únosného
zatížení
Každý je povinen, především opatřeními přímo u zdroje, předcházet
znečišťování nebo poškozování ŽP a minimalizovat nepříznivé
důsledky své činnosti na ŽP
Stanovení zodpovědnosti při porušování povinností a
stanovení sankcí
Krajina, základní koncepty a
pojmy krajinné ekologie
Foto: J. Mašek
Osnova

Krajina





Krajinná ekologie



Pojmy a principy
Aplikace
Holistický přístup při studiu krajiny


Definice a pojmy
Typy krajiny
Vývoj krajiny
Krajina a člověk
Případová studie rekutivací na SZ ČR
Ochrana krajiny

Evropská úmluva o krajině
I. Krajina

Vnímání krajiny


Definice krajiny


Esteticky, umělecky, historicky, politicky,
ekonomicky, morfologicky aj.
území o řádové rozloze čtverečních
kilometrů složené z ekosystémů, které se
navzájem ovlivňují.
Tři aspekty krajiny, její trojrozměrnost

Vnímání, horizontální a vertikální struktura
Pojmy související s krajinou

Povodí


Region


Se skládá z řady krajin, určen komplexem klimatických,
fyzickogeografických, biologických, ekonomických,
sociálních a kulturních charakteristik
Ekosystém


Území odvodňované vodním tokem a jeho přítoky
Základní funkční jednotka v přírodě; v krajinné ekologii
relativně stejnorodé plochy uvnitř krajiny
Biogeocenóza
a biocenóza

Liší se jen málo od pojmu ekosystém
Typy krajiny

Přírodní

Kulturní
Foto: L. Kamarád

Kulturní



Kultivovaná - vlastní kulturní krajina
Degradovaná – narušená kulturní krajina
Devastovaná – zpustošená
Vývoj krajiny

Je výsledkem




specifických dlouhodobých geomorfologických
pochodů
forem osídlování krajiny jednotlivými organismy
místních krátkodobých disturbancí (narušení,
zničení) jednotlivých ekosystémů
Činitelé a procesy přetvářející krajinu


Antropogenní (socioekonomické)
Přírodní



Endogenní
Exogenní
Geomorfologický cyklus

Období mladosti, zralosti a staroby
Krajina a činnost člověka


Změny vyvolané v minulosti
Současný vliv

nadměrné čerpání přírodních zdrojů, obrovský
transport hmot, vysoká výroba a spotřeba energie,
produkce látek poškozujících prostředí a hromadění
odpadních látek. Změna cyklickáho metabolismu na
metabolismus jednosměrný.







Těžba nerostných surovin
Průmysl
Zemědělství
Lesnictví
Urbanizace
Doprava
Cestovní ruch a rekreace
II. Krajinná ekologie


Využívá základních ekologických poznatků o tocích
energie, látek a informace ve společenstvech a
ekosystémech k charakterizování, analýze a
hodnocení krajiny
Nová vědní disciplína



1939 Carl Troll – interpretace leteckých snímků
Rozvoj v 60. létech
Tři hlavní přístupy



Biocentrický (ekosystémový)
Polycentrický (geosystémový)
Antropocentrický
Objekty studia krajinné ekologie

Tři charakteristické rysy krajiny

Struktura



Funkce



Prostorové vztahy mezi zastoupenými
charakteristickými ekosystémy či složkami
Rozložení energie, látek a druhů organismů mezi
skladebními ekosystémy
Interakce mezi prostorovými složkami
Toky energie, látek a druhů organismů mezi
skladebními ekosystémy
Změna

Přestavba struktury a funkce ekologické mozaiky
v čase
Vlastnosti krajiny



Struktura
Dynamika
Stabilita




Dynamická homeostáze
Diverzita
Únosnost
Potenciál
Části krajiny

Krajinné složky, krajinné prvky (tesery)

Plošky


Koridory


Vzniklé narušením, zbytkové, přirozené, zavlečené
Liniové a pásové
Matrice

Hraje dominantní roli v krajinných procesech
Využití poznatků krajinné ekologie

Ve všech oborech lidské činnosti, které mají
výrazný prostorový záběr


zemědělství, lesnictví, urbanismus, krajinné a
územní plánování, vodní hospodářství, ochrana
přírody a krajiny, péče o životní prostředí,
hodnocení vlivů na přírodu, krajinu a prostředí.
Vědecká základna pro krajinné plánování,
management, ochranu, rozvoj a revitalizaci či
stabilizaci krajiny  vytváření vyrovnanější
dlouhodobější a udržitelnější politiky, než jakou
dosud praktikovali ekonomičtí plánovači, lesníci,
inženýři a politikové.
III. Holistický přístup při
studiu krajiny



Vlastnosti krajiny jako celku nelze odvodit pouze
z vlastností součástí, celek není jejich prostým
součtem. Pro pochopení podstaty krajiny je klíčová
znalost její heterogenity, jednotlivých jejích prvků a
charakteru vazeb a toků mezi těmito prvky
Krajinné funkce jsou definovány na základě toku a
způsobu využití solární energie, toků (cyklu) vody a
látek, jež jsou nerozlučně spjaty. Lidská aktivita by
měla být s těmito funkcemi v souladu.
Krajina je uspořádána jako stabilní živý systém s
optimalizovaným tokem vody a energie.
Radiační bilance
Lze vyjádřit rovnicí:
Rn = P + J + G + H + L.E
Kde Rn je čistá radiace,
P je fotosyntéza,
J je teplo spotřebované
na ohřev povrchu,
G je tepelný tok do půdy,
H je pocitové teplo
a L.E je latentní teplo Obrázek zobrazuje rozdělení sluneční energie na
povrchu. Symbol Rs představuje celkovou
výparu
dopadlou energii (globální záření) a α je odraz.
Bowenův poměr = H/L.E
Teplota krajiny
Mostecká pánev
Třeboňská pánev
HORY
MĚSTO
MĚSTO
POVRCHOVÉ
DOLY
RYBNÍK (400ha)
MĚSTO
Teplota krajiny
Mostecká pánev
Třeboňská pánev
Autor: Ripl, Pokorný

Postglaciální pionýrské společesntvo

Vývoj půdy po odlednění, zvýšení odtoku látek

Klimaxové společenstvo


Pozvolný vývoj krytu a cyklických procesů, nízký
odtok látek
Rostliny recyklují hmotu a živiny a regulují cyklus
vody a energie

Kulturní společenstvo


Industrializace krajiny
Vodní cyklus je narušen, nedostatek vody a vysoké
ztráty látek z krajiny

Zhroucení


Částečné zhroucení vodního cyklu
Ztráta vegetace
Co jsme s krajinou
provedli…
Povrchová těžba
hnědého uhlí






Porušení vzhledu krajiny
Značný zábor půdy
Zpřístupnění dříve izolovaných
látek do oběhu
Ohrožení povrchových i
podzemních vod
Rušení sídel
Vznik rozsáhlých
antropogenních tvarů
Těžba štěrkopísku
Druhy chráněné zákonem
Lysimachia
thyrsiflora
Drosera rotundifolia
Lycopodiella inundata
Illecebrum verticillatum
Současný stav výsledků a
závěr



Vegetace pískoven podléhá různým vlivům (fyzikální a chemické
charakteristiky půdy a vody, meteorologické podmínky, přímý či
nepřímý vliv člověka, atd.).
Fytocenologické snímky (dominanty a fytocenologie) a další
charakteristiky odběrových míst: sklon břehu, zastínění porostu,
průhlednost vody, vliv člověka, výška organického horizontu, atd.
Vyhotovení seznamů nalezených rostlin různých stanovišť, odběry
vzorků půd na lokalitě Halámky.
foto Josef Rajchard



V rámci řešitelského kolektivu sdílená genetická data
rákosu obecného.
Kultura rákosu obecného, odběr nadzemní a
podzemní biomasy.
Pořízená fotodokumentace, především z
povodňového roku 2002.
foto H. Čížková, O. Křiváčková
• S vývojem org. vrstvy souvisí vývoj stromového a vyššího
keřového patra.
• Průhlednost vody byla ovlivněna mechanickým nebo
vegetačním zákalem.
foto Josef Rajchard
foto Josef Rajchard
foto Josef Rajchard
Vytěžené pískovny jsou biotopy, kde
lze sledovat sukcesi od prvopočátku.
Poskytují životní podmínky
rostlinným společenstvům, od
vodních po terestrická. Litorálním
společenstvům vytěžených pískoven
obvykle dominují druhy tvrdé
litorální flóry. Na řadě míst (Vlkov,
Tušť, Cep) byl evidován výskyt
ohrožených druhů rostlin (Illecebrum
verticillatum, Drosera rotundifolia,
Lysimachia vulgaris, Lycopodiella
inundata).
Lokality jsou významné také
z hlediska rekreačního a skýtají
vhodné podmínky pro sportovní
rybářství. Ovšem je třeba stanovit
priority, zda rekreace nebo ochrana
přírody.
foto Hana Čížková
Následkem využívání krajiny člověkem je eutrofizace nejen
vodních systémů ale i celé krajiny. Splachem ze zemědělských půd
do vodotečí a vodních rezervoárů dochází následně k rozvoji
vláknitých řas a sinic, které mění podmínky vodního prostředí.
foto Josef Rajchard
Avifauna pískoven
foto Josef Rajchard
Rekultivace






Proces odstranění následků těžby na krajinu
Účelem je umožnit nové využití krajiny
Technická a biologická fáze
Hlavní typy rekultivací
Spolupráce těžebních společností s vědeckými
pracovišti
Stanovení vhodnosti
a vyhodnocení úspěšnosti
rekultivací
Metody hodnocení úspěšnosti
rekultivace





Mapa potenciální vegetace
Rostlinná sukcese a teplotně-vlhkostní
parametry krajinného krytu
Kvalita výsypkových vod a zoobentos
Biodiversita
Dálkový průzkum Země
Rekultivace
podkrušnohorských
výsypek
Rekultivace na
pískovnách
Meliorace



Soubor různorodých opatření vedoucích ke
zlepšení půd
Např. odvodnění zamokřené půdy nebo
naopak zavlažování půd s nedostatkem
vláhy, vápnění kyselých půd
Protierozní ochrana, lesnické meliorace
Z hlediska územního plánování jsou meliorace
významné:
Vodohospodářské meliorace
(hydromeliorace), tj. souhrn
opatření pro úpravu
vodohospodářských poměrů
(odvodnění, závlahy, ochrana
proti vodní erozi, zakládání
rybníků).
Zemědělské meliorace, tj. souhrn
opatření převážně agrotechnických a
biologických ke zvýšení úrodnosti
zemědělské půdy (úpravy půdního
povrchu, odstraňování balvanů atd.).
HLAVNÍ ODVODŇOVACÍ
(MELIORAČNÍ) ZAŘÍZENÍ





HOZ se začali vybudovávat hlavně okolo zemědělských
pozemků a luk, které byly obhospodařovány.
Odvodněním zemědělských půd se zvyšuje procento výnosu
na zemědělských plodinách.
Proč se vybudovávaly šachtice na zemědělských půdách a
kam se sváděla voda z vybudovaných šachtic?
Otevřené a zatrubněné HOZ (výhody a nevýhody).
Práce, které provádějí při údržbě HOZ – sečení, čištění, opravy
a péče o břehový porost (likvidace bolševníku).
Odvodnění zemědělské půdy
Kvůli vyššímu výnosu
základních zemědělských
plodin dochází ….
… k odvádění
vody z krajiny
!
Extrémní dopad: postupný zánik
ekosystému, eroze
Další dopady odvodnění na krajinu






sušší pozemkypůda se ohřívá
pole jsou značnou část roku bez porostu nebo
pokryty zralým porostem (netranspiruje)snížení
intenzity evapotranspirace (odvod skrytého
tepla)krajina se přehřívá
snížení hladiny a zásob spodní vody
rozklad půdní organické hmoty
likvidace mokřadů v krajiněsnížení biodiverzity,
vyhynutí endemitních druhů
významné mokřady chráněny mezinárodní
(Ramsarskou) konvencí
Údržba HOZ – sečení, čištění
Ohlášení
udržovacích prací
na MěÚ
Před čištěním…
Špatná
údržba
Po čištění.
Problémy při čištění


Způsobují širokořádkové plodiny na
svažitých pozemcích (kukuřice)vznik
erozních rýhvyplavuje se ornice, které
narušuje stabilitu HOZ a břehy VT
Mechanické poškození zemědělskou
technikou
Opravy
Mostek po opravě…
Mostek před
opravou…
Břehové porosty
Základní funkce pobřežní vegetace:
 zadržování vody v krajině
 zpevnění břehů
 estetická funkce
 životní prostředí pro různé organismy
 důležité biokoridory (ÚSES)
 potravní nabídka
 do 2 m od okraje koryta (ve správě ZVHS)
Zavlažování půd (velkoplošné)

V současné době se využívá především pro komerční
účely (zahradnictví, lesnictví)
Zakládání rybníků
potřeba stavební povolení – vodní dílo
Revitalizace vodních toků




návrat prostředí vodních toků do jejich
dřívějšího přirozeného původního stavu není
už uskutečnitelný, ale je možno revitalizačními
opatřeními iniciovat přírodní pochody, které
tento neustále se zhoršující stav omezí a
přispějí k obnově přírodního prostředí.
zadržování vody v krajině
eliminace negativních vlivů rostlinné výroby
na půdu
obnova přirozené funkce vodních toků


revitalizace částečná – revitalizační úpravy
realizované pouze ve vlastním korytě
ohraničeného břehovými hranami. Může být
spojena i s úpravami břehových porostů.
revitalizace úplná – změna trasy upraveného
toku s předpoklady pro postupný samovolný vývoj
profilu koryta. Bývá spojena s vytvořením vhodně
uspořádaných doprovodných porostů.
Státní fond životního prostředí České republiky
Je možné získat dotaci
Program 3.1.A: Revitalizace vodních toků,
úpravy k obnově funkce pramenných oblastí a
mokřadů budování a obnova retenčních nádrží a
suchých poldrů
Omezení:
• projekt musí podpořit retenční kapacitu území
• nově vytvořené koryto musí být oproti obvyklému upravenému korytu
členitější, s nižším podélným sklonem a menším zahloubením
• projekt musí řešit podporu prostředí pro rostliny a živočichy (hodnotné
biotopy) a v konečném důsledku zvyšovat biologickou rozmanitost
• pro vegetační úpravy bude použit geneticky a stanovištně vhodný
rostlinný materiál.
Revitalizace krajiny



Zatravnění ploch, nejvíce
poškozených erozí
Postupná obnova bývalých polních
cest s výsadbou zeleně
Vybudování nových rybníků a
mokřadů, jež brání povodním a
příznivě ovlivňují klima
IV. Ochrana krajiny

Územní systém ekologické stability




Biocentra a biokoridory
Místní, regionální a nadregionální
EECONET (European Ecological Network)
Tvorba krajiny
 Územní plánování



Činnost, která soustavně a komplexně řeší funkční využití
území, stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově
koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území
Vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech
přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území,
zejména se zřetelem na péči o ŽP a ochranu jeho hlavních
složek – půdy, vody a ovzduší
Zákon č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním
řádu
Evropská úmluva o krajině





Rada Evropy, Štrasburg
Ochrana jakékoliv krajiny, vychází z řady úmluv o přírodě i o
kulturním dědictví a samosprávě – posílení úlohy regionů, zvýšení
povědomí o krajině mezi místními obyvateli
Vychází z holistického pojetí krajiny!
Podpis 2000 ve Florencii, platnost od 2004
Situace v ČR:






Národní implementační plán a tým
Stávající legislativa dostatečná pro ochranu a správu krajiny, ovšem
právní normy neprovázané, pojmy nejednotné
Nedostatečně zakotven systém plánování krajiny
Plánování krajiny vs. územní plány
Snaha vytvořit krajinnou politiku – koncepční přístup k ochraně,
plánování a správě  Krajinná politika ČR
http://www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/umluva_krajina
Krajinná politika ČR


Osvěta, vzdělávání
Začlenění krajiny do územního plánování





Krajina = esteticky, duchovně a ekologicky funkční fenomén
Koordinace přístupu jednotlivých resortů
Zapojení veřejnosti, regionálních institucí
Mezinárodní spolupráce
Stávající aktivity:






Mezinárodní soutěž Kvetoucích měst Entente Florale
Zelená stuha – vesnice roku, Historické sídlo roku, Nejlépe
realizované sadovnické dílo roku
Pilotní studie krajinného plánu – Kladrubsko, od r. 2006 i Třeboňsko
Podpora výukových programů (Lednice, FAMU)
Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu: http://www.szkt.cz/
Tvář naší země - Společnost pro krajinu a Česká komora architektů
probouzejí vztah a komplexní přístup k české krajině pořádáním
konferencí a výstav: http://www.prokrajinu.cz/
Dynamika krajiny
Procesy ve vývoji krajiny


Přírodní procesy
Procesy antropického charakteru
dlouhodobý charakter – postupné změny, opakují
se nebo jsou jednosměrné
krátkodobé změny, dle intenzity,
až katastrofické důsledky
Přírodní procesy

Endogenní (v
geologickém podloží)
tektonický charakter – tvar a členění
povrchu Země - procesy vrásnivé,
zlomové a příkrovové
zemětřesení
sopečný charakter (centrální a
lineární erupce

Exogenní

Exogenní (na povrchu zemském)
klimatické procesy (rozdílná radiace, sklon a expozice
reliéfu, proudění vzduchu  větrná eroze, změny v
teplotních poměrech, rozdělení srážek, teplotní inverze
geomorfologické procesy – mají charakter
gravitačních procesů (různé sesuvy, přesypy atd.).
Spolupůsobí další faktory – voda (splavování bahna), sníh
(laviny), mráz
zvětrávání – fyzikální (mechanický) charakter v
důsledku působení klimatických faktorů  změny teplot,
skupenství vody, pohyb vzduchu ….. A také chemických
faktorů – složení půdy, vody a bioty.
půdotvorné procesy – probíhají ve zvětralinovém
plášti geologického podkladu
 výměna hmoty a energie s okolím
 přeměna hmota a energie v půdě
 migrace půdy
geochemické procesy – koloběhy chemických látek v
přírodě
 eluviální (odnosové) procesy – na hřebenech,
vyvýšeninách, rozvodnicích
 aluviální (nánosové) procesy – v nížinách,
údolích a kotlinách
 sedimentační procesy – pod vodní hladinou
biotické procesy – přeměna sluneční energie na hmotu
 koloběh hmoty a energie biochemického charakteru
 přeměna neživé hmoty na živou a její zpětná
přeměna na neživou hmotu
socio-ekonomické procesy – závisí na činnosti člověka
a aktivitách společnosti. Podle toho je můžeme dělit:
 zemědělské
 lesnické
 vodohospodářské
 urbanistické
 průmyslové
 dopravní
 těžební
 rekreační atd.
Toky energie, materiálu a
organismů v krajině
Krajinné prvky se v krajině navzájem dotýkají. Hranice mají
charakter polopropustné membrány. Záleží na poloze prvku
a jeho sousedech.



Vzdušné proudy
Pozemské toky
Půdní toky
Hlavní přenosné mechanismy





Vítr
Voda
Létající živočichové
Pozemští a podzemní živočichové
Člověk
Hnacím motorem jsou síly, které v rámci nich působí.
Na základě fyzikálních zákonů působí rozptyl (difuze) a tok
hmoty. Zatím co lokomoce vyplývá z vnitřní energie
organismů.


Rozptyl – pohyb látek z místa s vyšší
koncentrací na místo s koncentrací
nižší. Nízkoenergetický proces.
Tok hmoty – probíhá podél
energetického gradientu. Pohyb vody a
materiálu ovlivňuje gravitace i reliéf.

Lokomoce – pohyb objektu z místa na
místo na základě vlastní energie.
Vlastní pohyb i přenos materiálu:
 přenos semen na těle či v trávicím traktu
 hromadění chemických látek ve výkalech
 u člověka pohyb dopravních prostředků

Směrování toků v krajině –
jednosměrné, obousměrné (rozdíl mezi
přínosem a odnosem)
Vzdušný tok
1. Pohyb vzdušné masy má různý průběh




Bez překážek
S překážkami
Nepropustná překážka
Termodynamické proudění
 stékání studeného vzduchu  mazové doliny
 stoupající proudění ohřátého teplého vzduchu  oblačnost 
využívají ptáci a větroni
 pravidelné proudění z chladných poloh do teplejších
2. Zvuk forma energie šířící se vzduchem 
ovlivněno jeho kvalitou (vlhkost, obsah
pevných částic atd.) a překážkami
3. Přenos látek pozitivní i negativní vliv na
krajinu a organismy. Závislé na vzduchu;
chemické složení ovlivňující přírodní
procesy i emise v důsledku činnosti
člověka.
Prach
Plyny
Drobné organismy a jejich části
Aerosoly
Semena, vegetativní orgány
Vodní páry
Vodní toky
Voda vytváří v krajině vlastní prostředí. Všechny formy
mohou mít buď přírodní charakter nebo jsou uměle
vytvořené. Voda je součástí půdy, rostlin, živočišných i
lidských organismů. Organismy jsou součástí koloběhu vody
v krajině.
A) Gravitační toky – stékající voda transportuje
materiál – tok vody podél koridorů – voda
prosakuje do půdy – v půdě proudí dle
reliéfu a přemisťuje částice – nakonec se
dostává do říční sítě
B) Stagnující voda – hromadění vody pře trvalou
překážkou – vodní plochy, které nemusejí být
součástí říčního toku – mokřady
C) Tlakové toky – artézské studny, gejzíry, minerální
prameny
D) Přenos látek – voda působí jako rozpouštědlo
E) Průtoky – intenzita toku,
rychlý  odnos materiálu
pomalý  sedimentace
Množství pramenů, přítoků, srážek, dynamika reliéfu,
vlastnosti půdy, délka toku.
Pohyb živočichů a rostlin
krajinou
Má zde vliv struktura krajiny a rozmístění krajinných prvků.


Nepřetržitý pohyb – homogenita krajinné struktury,
téměř žádné interakce s prostředím
Přerušovaný pohyb – zastávky podmíněné
změnou kvality krajinného prvku, časté interakce s
prostředím. Zastávky za účelem odpočinku, sběru
potravy, hnízdění, přenocování.
Tyto pohyby platí i pro pohyb hmoty a energie v krajině –
eroze, přenos semen, posun půdních částic po svahu atd.
Pohyb živočichů

Každý živočich má své teritorium 
přerušovaný pohyb  druh se šíří rozptylem
 jednosměrný pohyb směrem ven 
~ relokační = pohyb z jednoho teritoria do
druhého
~ expanzivní = průnik do nového prostoru,
druh obývá i původní
~ hierarchický = šíření nového i
nepůvodního druhu
Pohyb živočichů může probíhat i pasivně, v závislosti na
etologii druhu a charakteru krajinné struktury.
Šíření rostlin

Přenos diaspor (semena, plody, výtrusy …) 
migrace prostřednictvím reprodukce  šíření na
velké vzdálenosti  uchycený druh se dále může
množit odnožemi či jinými vegetativními formami
tj. šíření na krátké vzdálenosti
Šíření diaspor v prostředí:
 anemochorie – přenos větrem
 hydrochorie – přenos vodou
 barochorie – vystřelování
semen změnou tlaku
 antropochorie – přenos
člověkem
 zoochorie – přenos živočichy  gravitační – volným
pádem
Můžeme charakterizovat tři obecné typy šíření rostlin, při
kterých se mění areál jejich výskytu:



Cyklické změny prostředí
Dlouhodobé (globální) změny prostředí
(klimatu)
Přenos druhu do jiných podmínek
prostředí
Antropogenní mechanismy
přenosu



Zemědělství, lesnictví, vodní
hospodářství, příp. získávání přírodních
zdrojů
Nové podmínky pro šíření nových
druhů
Vznikají nové prvky krajiny: orná půda,
TTP, louky paseky, větrolamy, živé
ploty  změna toků energie, hmoty a
organismů v krajině
Stav, vlastnosti, změny a
vývoj krajiny jsou podmíněny
množstvím vlivů, které na
krajinu působí. Způsob
reakce krajiny na tyto vlivy
můžeme charakterizovat jako
„chování krajiny“.
Stavy a vlastnosti krajiny



Relativní stabilita udržovaná
autoregulací ekosystému
Homeostáze = rovnováha (dynamická
homeostáze)
Únosnost, potenciál, odolnost,
kontrastnost, prostorová členitost,
sezónní proměnlivost či ohrožení
Stabilita krajiny



Stabilita v krajině je dynamický proces,
který udržuje krajinu v rovnováze neboli
dynamické homeostázi
Nestabilita se může projevit tzv.
metastabilní rovnováhou – dočasný
charakter
Perzistence, rezistence, rezilience
(přetrvání, odolnost, pružnost)
Změny a dynamika krajiny
Na základě map krajinné struktury z různých období
 Změny se zaznamenají v procentech, plošných
jednotkách nebo v absolutních hodnotách
 Změny jsou způsobeny aktivními přírodními silami
 fyzikální – gravitace, posuny hor, obrušování
ledovci, déšť
 biologické – svalová aktivita
živočichů, vertikální růst rostlin



Z hlediska dynamiky má význam
setrvačnost – zvyšování a akumulace
biomasy se víc a víc zpomaluje ...
Stabilizační síly v krajině:
 vazba sluneční energie a tvorba
biomasy
 imigrace a emigrace druhů, vstupy a
výstupy minerálních živin a toky vody
 evoluce, přírodní výběr, proces
genetických změn
Vztah lidské populace k
přírodním zákonům a ke
krajině
Vliv člověka na prostředí



Pozitivní a negativní přetváření prostředí
Přizpůsobování prostředí pro svoje potřeby
Využívání přírodních zdrojů
Vztah mezi člověkem a jeho prostředím je
určován a usměrňován třemi základními
faktory:



Přírodní podmínky
Stav sociálního rozvoje společnosti
Úroveň vědeckých znalostí a technického
rozvoje
Při nárůstu změn v ŽP člověk zapomíná na přírodní
zákony. Je zapotřebí najít správný poměr mezi
ekologickými předpoklady a současným hospodářským
využíváním  optimální rozvoj společnosti
Člověk a jeho „odpřírodnění“



Člověk jako biologická podstata živého
tvora
Sociální chování jako člena společnosti
Duchovno jako myslícího rozumného
tvora
Člověk podřídil vše svým momentálním krátkodobým
zájmům  humanismus.


Je potřeba si uvědomit, že lidská
společnost si sví zákony tvořila stovky,
desítky let nebo úplně nedávno.
Snadno a často je mění.
Ale přírodní zákony jsou dány v rámci
evoluce stovky až tisíce let. Mění se
těžko a velice pomalu.
Pohyb v prostoru a čase


Tok energie a hmoty na naší planetě se
děje ve spirále
Člověk je součástí procesu přeměny
neživé hmoty na živou a naopak

Prostředím pro přeměnu neživé hmoty na
živou je půda a voda
 z půdy, působením sluneční energie, získávají
rostliny (transpirací a nasáváním vodného
roztoku) živiny pro fotosyntézu (na stavbu těla)
 po odumření se živá hmota vrazí zpět do půdy
 malý koloběh hmoty a energie (obdobou velký
koloběh vody)

Vývoj planety probíhá v cyklech,
rytmech kladných (rozvíjených) a
záporných (disturbačních) hodnot 
přerušeny katastrofickými změnami 
rytmické změny  charakter TUR
života na planetě
Rozvoj lidské populace –
přírodní zákonitosti, od kterých se člověk
vzdaluje






Existence člověka a zachování lidské populace, se
zřetelem na vnitrodruhovou konkurenci
Potravní vztahy, výživa, produkce potravy,
nadměrná konzumace, plýtvání, hladomor
Zachování genofondu
Kvalita životního prostředí
Racionální využívání obnovitelných a
neobnovitelných zdrojů
Využití a likvidace produktů lidské činnosti, včetně
odpadů
„Zákon zachování druhu obětuje
jedince pro záchranu celé populace“




Je to geneticky zakódováno
Východisko z hrozby přelidněním je klíčem
zabezpečení TUR lidstva
Autoregulační procesy : sociální napětí, přírodní
katastrofy, civilizační choroby
Antroporegulační procesy : jednostranné vzdělání
člověka, disharmonie ve společnosti, rozpory s
prostředím, podmínky existence člověka a života
na Zemi
Činnost člověka
Ochuzení
genetického
fondu
Přežití a zachování genofondu závisí
na zachování přirozených podmínek
jejich prostředí.
 samoregulace
Zánik ekosystému či
populace.
Zjednodušené
ekosystémy
Poznání nároků, ekologických a
biologických vlastností volně
žijících zvířat a rostlin umožní
stanovit optimální předpoklady
vlastností biotopů jako prostředí
organismů pro jejich plný rozvoj.
Primární struktura krajiny






Geologický podklad, hornina
Půdotvorný substrát, půda
Reliéf
Povrchová a podpovrchová voda
Klima (teplota, srážky, záření, světlo,
chemismus, proudění atmosféry)
Biota, vegetace a živočišstvo
Energie a hmota v
ekosystémech

Energie
 prochází systémem jednosměrně – sluneční
energie je fotosyntézou transformována na
chemickou energii rostlin
 ztráta části energie respirací do atmosféry
pomocí býložravců a masožravců
 další část energie přechází do mrtvé organické
hmoty v detritovém potravním řetězci. Každá
úroveň tohoto řetězce se nazývá trofická.
Potravní pyramida
m1
m2
Býložravci
Zelené rostliny
Anorganický svět
Produkce rostlin a živočichů

Hrubá produkce je množství organické
hmoty, vznikající v procesu fotosyntézy.
Snižují ji 4 procesy:
 dýchání rostlin
 konzumace býložravců
 odumírání
 selekce nejedlých částí
Čistá produkce je množství energie, které
zůstane z hrubé produkce po dýchání
Hrubá biomasa je množství energie ve formě
zelené hmoty, která zůstane po spotřebě
býložravců a po odumření některých částí
rostlin.
Výnos je zůstatek po odečtení nejedlých částí
rostliny.
Asimilace (sekundární produkce) je produkce
na úrovni konzumentů.
Potravní řetězce a sítě
Živinové cykly
Modely ekosystémů
 modely jsou jen zjednodušením
skutečnosti
 blokové modely (pospojovány
šipkami)
 modely ve formě matematických
rovnic
Sekundární krajinná struktura




Vytváří se na základě primární
struktury
Je vyjádřena prostorovým rozložením
prvků krajiny
Vyjadřuje změnu primární krajinné
struktury důsledkem působení
přírodních a antropických vlivů
Různé vývojové fáze (historické
prameny)
DKS a její prvky
půda
lesy
louky
pole
hornina
RELIÉF
vody
stavby
Základní krajinné prvky


Skupina lesních prvků – velké lesní
celky, malé lesíky, rozptýlená stromová
a keřová zeleň, ovocné sady, městské
parky
Skupina lučních a pastvinných prvků –
louky, paseky, pastviny, antropogenní
trávníky




Skupina prvků zemědělských kultur – pole,
sady, vinice, zahrady, účelové plodiny
Skupina prvků skal a surových půd – skály a
skalní stěny, sutiny, náplavy, odhalený
geologický podklad, kamenolomy, štěrkové
jámy, pískovny
Skupina vodních prvků – vodní plochy a toky
(členění dle původu, kvality, vegetace, účelu
a funkce v krajině)
Technická díla a sídla


Působením aktivit člověka se mění
charakter a fyziognomie krajiny.
Krajina je obhospodařována určitým
směrem. Tento proces usměrňují 3
základní podmínky:
 úroveň kulturního a sociálního
rozvoje společnosti
 hospodářská situace
 přírodní podmínky
Terciární (socio-ekonomická)
krajinná struktura


Nástavba na primární a sekundární
krajinnou strukturu
Nároky národního hospodářství a
sociální činnosti na určitý prostor, na
určité ekologické a přírodní podmínky

Nároky a požadavky společnosti na
krajinu charakterizujeme na 3 úrovních:
 realizované nároky – hmotný charakter (stavby …)
- nehmotný charakter
(ochranná pásma, chráněná území, zájmové oblasti)
 plánované požadavky – schválené, představují
určité zájmy v území (územní plány, dokumentace)
 prognózy a perspektivy rozvoje odvětví
vyžadujících prostor v území
Člověk
Společnost
Hmotné prvky
realizované
Urbanizace
Výroba
Bydlení
doprava
rekreace
Nehmotné prvky
plány
Přírodní
zdroje
Nároky
Střety
zájmů
prognózy
ochrana
Procesy
Dopady

Zájmy jsou často protichůdné,
souběžné nebo se navzájem ovlivňují,
málokdy podporují  problémy
ekologicky optimálního využití území a
ochrany a tvorby ŽP

Sociálně-ekonomické jevy a procesy:
 ochrana přírody a krajiny se všemi druhy a
kategoriemi chráněných území nebo jejich částí
 ochrana přírodních zdrojů; půdního fondu, vodních
zdrojů, lesního fondu, nerostných zdrojů
 polopřírodní antropogenní jevy a prvky, kam by patřily
zájmy rozvoje zemědělství, lesního a vodního
hospodářství
 technické antropogenní jevy a prvky, které jsou
výsledkem činnosti, jež uspokojují nároky člověka na
bydlení, práci a odpočinek
 střety zájmů v krajině na úrovni:

vnitroodvětvové (v zemědělství eroze při
obdělávání půdy) nebo

meziodvětvové (zemědělství vs.vodní
hospodářství),

nadodvětvové (např. sociální a ekonomické
aktivity a ochrana krajiny nebo ohrožení zdraví lidské
populace)
Diferenciace krajinné struktury



Mikroheterogenita je mozajkovost
krajinných prvků na malých plochách,
které se váží na určitý krajinný prvek
Makroheterogenita je soubor krajinných
prvků, které se v jednotlivých částech
území od sebe výrazně liší
Kontrast je míra odlišnosti a ostrost
hranic mezi sousedními krajinnými
prvky
Krajina má nejčastější kombinaci území s
mikro- a makroheterogenitou, kde se
střídá malý a velký kontrast.
V kulturní krajině člověk snižuje diverzitu přírodních prvků a
tím kontrast. Současně však zvyšuje diverzitu umělých,
člověkem vytvořených krajinných prvků a tím kontrast zase
zvyšuje.
Download

3-krajina