MOŽNOSTI VYUŽITÍ NOVĚ BUDOVANÝCH
INFRASTRUKTUR V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU
VÝZKUM A VÝVOJ PRO INOVACE PRO ROZVOJ
CHEMICKÉHO PRŮMYSLU V ČESKÉ REPUBLICE
Studie respektuje aktuální stav k 30.11.2010
Mgr. Marie Vaštová MBA
Kmochova 27
400 11 Ústí nad Labem
IČO: 74143018
prosinec 2010
OBSAH
STRUKTURÁLNÍ FONDY OBECNĚ................................................................................................................ 5
SITUACE V ČR .................................................................................................................................................... 6
OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM A VÝVOJ PRO INOVACE V OBDOBÍ 2007-2013 ........................... 7
CO JE OP VAVPI?............................................................................................................................................... 7
DALŠÍ INFORMACE O OP VAVPI ......................................................................................................................... 7
CÍLE A PRIORITNÍ OSY OP VAVPI........................................................................................................................ 7
Prioritní osa 1 – Evropská centra excelence ................................................................................................. 8
Prioritní osa 2 – Regionální VaV centra ....................................................................................................... 9
Prioritní osa 3 – Komercializace a popularizace VaV ................................................................................ 10
Prioritní osa 4 – Infrastruktura pro výuku na VŠ spojenou s výzkumem ..................................................... 11
INFORMACE O UKONČENÍ I AKTUÁLNÍCH VÝZVÁCH V RÁMCI JEDNOTLIVÝCH PRIORITNÍCH OS ......................... 11
Výzva v rámci prioritní osy 1 ....................................................................................................................... 11
Výzvy v rámci prioritní osy 2 ....................................................................................................................... 11
Výzvy v rámci prioritní osy 3 ....................................................................................................................... 11
Výzva v rámci prioritní osy 4 ....................................................................................................................... 11
Výzvy v rámci prioritní osy 5 ....................................................................................................................... 11
VÝSLEDKY PRIORITNÍ OSY 1 ...................................................................................................................... 13
VÝZVA ČÍSLO 1.1 - EVROPSKÁ CENTRA EXCELENCE ......................................................................................... 13
VÝSLEDKY PRIORITNÍ OSY 2 ...................................................................................................................... 14
VÝZVA ČÍSLO 1.2 - REGIONÁLNÍ VAV CENTRA ................................................................................................. 14
VÝZVA ČÍSLO 2.2 - REGIONÁLNÍ VAV CENTRA ................................................................................................. 14
VÝSLEDKY PRIORITNÍ OSY 3 ...................................................................................................................... 17
VÝZVA ČÍSLO 1.3 - POPULARIZACE, PROPAGACE A MEDIALIZACE VĚDY A TECHNIKY ....................................... 17
VÝZVA ČÍSLO 2.3 - INFORMAČNÍ INFRASTRUKTURY PRO VAV .......................................................................... 17
MOŽNOSTI VYUŽITÍ NOVĚ BUDOVANÉ INFRASTRUKTURY V RÁMCI OP VAVPI PRO
ROZVOJ CHEMICKÉHO PRŮMYSLU V ČR .............................................................................................. 18
ZÁVĚR ................................................................................................................................................................ 21
ZDROJE INFORMACÍ ..................................................................................................................................... 23
PŘÍLOHY ............................................................................................................................................................ 24
VÝZVA ČÍSLO 1.1 - EVROPSKÁ CENTRA EXCELENCE ..................................................................................... 24
Biotechnologické a biomedicínské centrum AV a UK ve Vestci, Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i. 24
Biotechnologický institut aplikované ekologie (BIOEKO), Biologické centrum AV ČR, v.v.i. .................... 25
CEITEC – středoevropský technologický institut, Masarykova univerzita .................................................. 26
Centrum excelence IT4Innovations, Vysoká škola báňská - Technická Univerzita Ostrava ....................... 26
Centrum excelence Telč, Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v.v.i. ...................................... 28
Czech Globe – Centrum pro studium dopadů globální změny klimatu, Ústav systémové biologie a ekologie
AV ČR, v.v.i. ................................................................................................................................................ 29
ELI: EXTREME LIGHTS INFRASTRUCTURE, Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i............................................ 30
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně – Mezinárodní centrum klinického výzkumu (FNUS-ICRC), Fakultní
nemocnice u sv. Anny v Brně ....................................................................................................................... 31
2
NTIS – Nové technologie pro informační společnost, Západočeská univerzita v Plzni ............................... 31
VÝZVA ČÍSLO 1.2 - REGIONÁLNÍ VAV CENTRA .............................................................................................. 32
NETME Centre (Nové technologie pro strojírenství), Vysoké učení technické v Brně ................................ 32
Centrum pro aplikovanou mikrobiologii a imunologii ve veterinární medicíně (AdmireVet), Výzkumný
ústav veterinárního lékařství, v.v.i. .............................................................................................................. 33
Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, Technická Univerzita v Liberci ................ 33
CETOCOEN, Masarykova univerzita Brno ................................................................................................. 34
Regionální materiálově technologické výzkumné centrum (RMTVC), Vysoká škola báňská – Technická
univerzita Ostrava ....................................................................................................................................... 35
Biomedicína pro regionální rozvoj a lidské zdroje (BIOMEDREG), Univerzita Palackého v Olomouci ... 36
Aplikační vývojové laboratoře pokročilých mikrotechnologií a nanotechnologií, Ústav přístrojové techniky
AV ČR, v.v.i. ................................................................................................................................................ 37
Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, Univerzita Palackého v Olomouci ... 38
Centrum materiálového výzkumu na FCH VUT v Brně , Vysoké učení technické v Brně ........................... 39
Centrum výzkumu a využití obnovitelných zdrojů energie, Vysoké učení technické v Brně ........................ 40
Inovace pro efektivitu a životní prostředí (INEF), Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava .. 41
Jihočeské výzkumné centrum akvakultury a biodiverzity hydrocenóz, Jihočeská univerzita v Českých
Budějovicích ................................................................................................................................................ 42
VÝZVA ČÍSLO 2.2 - REGIONÁLNÍ VAV CENTRA .............................................................................................. 43
AdMaS - Pokročilé stavební materiály, konstrukce a technologie, Vysoké učení technické v Brně ............ 43
Biomedicínské centrum Lékařské fakulty v Plzni, Univerzita Karlova v Praze ........................................... 44
Centrum bezpečnostních, informačních a pokročilých technologií, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně ........ 44
Centrum nových technologií a materiálů (CENTEM), Západočeská univerzita v Plzni ............................. 45
Centrum polymerních systémů, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně ............................................................... 45
Centrum rozvoje strojírenského výzkumu Liberec, VÚTS, a.s. (Výzkumný ústav textilních strojů) ............. 46
Centrum řasových biotechnologií Třeboň (Algatech), Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i. ...................... 46
Centrum senzorických, informačních a komunikačních systémů (SIX), Vysoké učení technické v Brně ..... 47
Centrum výzkumu neželezných kovů “CEVYNEK”, VÚK Panenské Břežany a.s. ...................................... 48
Centrum zahradnického výzkumu, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně ............................ 48
Dopravní VaV centrum, Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. .................................................................... 49
ENET – Energetické jednotky pro využití netradičních zdrojů energie, Vysoká škola báňská – Technická
univerzita Ostrava ....................................................................................................................................... 49
ExAM Experimental Animal Models, Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v.v.i........................... 50
Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin, Vysoká škola báňská – Technická univerzita
Ostrava ........................................................................................................................................................ 50
Institut environmentálních technologií, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava .................. 51
Membránové inovační centrum, MemBrain s.r.o. ....................................................................................... 51
Národní ústav duševního zdraví České republiky, Psychiatrické centrum Praha ....................................... 52
Ovocnářský výzkumný institut, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o...................... 52
Pořízení technologie pro Centrum vozidel udržitelné mobility, České vysoké učení technické v Praze ...... 53
Regionální centrum aplikované molekulární onkologie (RECAMO), Masarykův onkologický ústav ......... 53
3
Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM), Univerzita Palackého v Olomouci ... 55
Regionální centrum speciální optiky a optoelektronických systémů (TOPTEC), Ústav fyziky plazmatu AV
ČR, v.v.i. v Turnově ..................................................................................................................................... 56
Regionální inovační centrum elektrotechniky (RICE), Západočeská univerzita v Plzni ............................. 57
Regionální technologický institut – RTI, Západočeská univerzita v Plzni ................................................... 57
Regionální VaV centrum pro nízkonákladové plazmové a nanotechnologické povrchové úpravy,
Masarykova univerzita ................................................................................................................................ 57
Udržitelná energetika, Centrum výzkumu Řež s.r.o. .................................................................................... 58
Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum (UniCRE), Výzkumný ústav anorganické chemie, ....................... 59
a. s. .............................................................................................................................................................. 59
Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB), České vysoké učení technické v Praze ....... 61
Západočeské materiálově metalurgické centrum (ZMMC), COMTES FHT a.s. ......................................... 62
4
Strukturální fondy obecně
Strukturální fondy jsou nástrojem politiky hospodářské a sociální soudržnosti (HSS)
k dosahování ekonomické a sociální soudržnosti (koheze) Evropské unie. Prostředky z těchto
fondů jsou určené na pomoc méně rozvinutým regionům, regionům potýkajícím se
strukturálními problémy a na podporu adaptace a modernizace politik, systémů vzdělávání a
odborné přípravy zaměstnanosti.
Od 1. ledna 2007 odstartovalo v Evropské unii další sedmileté programovací období (20072013).
V oblasti strukturálních fondů a Fondu soudržnosti došlo v této souvislosti k několika
změnám. První změnou je počet strukturálních fondů. V minulém období (2000– 2006) do
politiky HSS spadaly čtyři strukturální fondy (Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský
sociální fond, Evropský zemědělský garanční a podpůrný fond a Finanční nástroj na podporu
rybolovu) a Fond soudržnosti. V současném programovacím období (2007–2013) byl
snížen počet strukturálních fondů na dva – Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský
sociální fond + Fond soudržnosti. Zbylé dva fondy se transformovaly v Evropský rybářský
fond a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a současně se staly součástí Společné
zemědělské politiky.
Druhou změnou je zapojení Fondu soudržnosti do systému programování strukturálních
operací. Z fondu tedy nebude poskytována podpora na individuální projekty, ale obdobně jako
v případě strukturálních fondů na programové dokumenty vypracované na národní úrovni.
Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) byl přijat Evropskou komisí
dne 25. 9. 2008 Rozhodnutím K(2008) 5344 pro pomoc Společenství z Evropského fondu
regionálního rozvoje v rámci cíle „Konvergence“ v České republice.
5
Situace v ČR
Z hlediska tematického zaměření se Česká republika v uplynulých letech rozhodla
koncentrovat zdroje na výzkum a vývoj (VaV) na omezený počet oborů. Na základě tohoto
rozhodnutí byl v roce 2005 schválen (a v roce 2006 pozměněn) vládou ČR dokument
Dlouhodobé základní směry výzkumu (DZSV). Tento dokument představuje široký národní
odborný a politický konsensus, který byl založen na rozsáhlém hodnocení existujících
výzkumných kapacit a výsledků, na porovnání s mezinárodním kontextem, SWOT analýze
každého oboru, na vyhodnocení národních rozvojových předpokladů a na očekávání
budoucích společenských a ekonomických potřeb.
V současnosti představují DZSV jediný určující strategický dokument svého druhu v České
republice. Národní prioritní obory definované v DZSV jsou:
1) Udržitelný rozvoj
2) Molekulární biologie
3) Energetické zdroje
4) Materiálový výzkum
5) Konkurenceschopné strojírenství
6) Informační společnost
7) Bezpečnostní výzkum
8) Společenskovědní výzkum.
OP VaVpI tento dokument striktně dodržuje, přesto po strategickém uvážení byly intervence
v prvních třech prioritních osách omezeny pouze na prvních sedm národních priorit, které
reprezentují vědecké a technologické obory, jež jsou ve své většině silně provázané na
praktické aplikace a mají průřezový charakter vůči průmyslovým odvětvím. V případě čtvrté
prioritní osy, byl osmý prioritní obor (společenskovědní výzkum), v souladu s výsledky
analýzy a SWOT analýzy, zachován.
Vzhledem k omezení daného souboru dlouhodobých základních směrů výzkumu vylučují
intervence z velké části ty výzkumné obory, které nemají výraznou aplikační dimenzi nebo u
nich lze očekávat praktické aplikace ve velmi dlouhodobém horizontu (například astrofyzika,
archeologie atd.). Kromě toho pro účely OP VaVpI, ve snaze o zúžení často širokých definic
některých směrů výzkumu je kladen důraz na příspěvek podpořených projektů k regionální a
národní konkurenceschopnosti ve smyslu potenciální produkce výsledku a know-how, jež
mohou vytvářet příležitosti pro rozvoj podnikání anebo zvyšovat export zboží a služeb. Toho
by mělo být dosaženo na úrovni individuálních projektů, u kterých se očekává, že budou
koncipovány se zřetelem na tyto dopady.
6
Operační program Výzkum a vývoj pro inovace v období
2007-2013
Co je OP VaVpI?
Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) je čtvrtým největším
operačním programem, které se realizují na území ČR v období 2007 – 2013. Z Evropského
fondu pro regionální rozvoj, je pro tento operační program vyčleněno 2,436 miliardy EUR.
OP VaVpI je určen zejména pro vysoké školy, veřejné výzkumné instituce a další organizace
zabývající se výzkumem a vývojem. Cílem OP VaVpI je zvýšit a zlepšit zaměření investic do
výzkumu a technologického rozvoje, usnadnit inovace a podporovat podnikání. Společně s
Operačním programem Podnikání a Inovace (OP PI) a Operačním programem Vzdělávání pro
konkurenceschopnost (OP VK) představuje OP VaVpI vzájemně propojený systém
intervencí, který má za cíl zajistit dlouhodobě udržitelnou konkurenceschopnost české
ekonomiky.
Český operační program Výzkum a vývoj pro inovace lze pokládat za vzor při využívání
prostředků ze strukturálních fondů EU v souladu s Lisabonskou strategií.
Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) je jedním z významných
operačních programů, který přispívá k posílení růstu konkurenceschopnosti státu a orientaci
na znalostní ekonomiku.
OP VaVpI podporuje jak projekty běžné (celkové náklady nepřesahují částku 50 mil. EUR),
tak tzv. projekty velké, které svým finančním objemem překračují částku 50 mil. EUR (v
kategorii velkých projektů po fázi negociací, která následuje po kladném hodnocení výběrové
komise Řídícího orgánu (MŠMT), jako u ostatních projektů posledního článku hodnocení)
ještě následuje zaslání projektových žádostí Evropské komisi. Teprve ta rozhodne, kterému
z velkých projektů dotaci přizná.
Operační program VaVpI byl dne 1. října 2008 oficiálně podepsán Evropskou komisí.
Další informace o OP VaVpI
Další informace o strukturálních fondech a všech operačních programech v České republice
lze
nalézt
na
webových
stránkách
www.strukturalni-fondy.cz.
Informace o Evropské unii na stránkách www.euroskop.cz nebo na portálu Evropské unie,
http://europa.eu/index_cs.htm.
Cíle a prioritní osy OP VaVpI
Globálním cílem OP VaVpI je posilování výzkumného, vývojového a inovačního potenciálu
ČR, který přispěje k růstu, konkurenceschopnosti a k vytváření vysoce kvalifikovaných
pracovních míst tak, aby se regiony ČR staly významnými místy koncentrace těchto aktivit v
Evropě.
7
Specifický cíl 1
Prioritní osa 1
Vytvoření omezeného počtu špičkových
center s vysoce kvalitní VaV infrastrukturou
schopných zapojit se do mezinárodní
spolupráce v rámci ERA a ESFRI, a vytvářet
poznatky využitelné v aplikační sféře
EVROPSKÁ
CENTRA
EXCELENCE
Specifický cíl 2
Prioritní osa 2
Zajištění regionálních VaV kapacit určených
pro tvorbu a přenos poznatků a posílení
spolupráce VaV institucí s aplikační sférou
REGIONÁLNÍ
VaV CENTRA
Globální cíl Specifický cíl 3
OP VaVpI
Prioritní osa 3
Zajištění podmínek pro transfer technologií,
ochranu, šíření a uplatnění výsledků,
popularizaci VaV, dostupnost vědeckých
informací a zefektivnění VaV politiky
KOMERCIALIZACE
A POPULARIZACE
VaV
Specifický cíl 4
Prioritní osa 4
Podpora infrastruktury pro výuku na
vysokých školách, spojenou s výzkumem
s přímým dopadem na nárůst a zvýšení kvality
lidských zdrojů pro VaV aktivity a lepší
připravenost absolventů pro praxi
INFRASTRUKTURA
PRO VÝUKU NA
VYSOKÝCH
ŠKOLÁCH SPOJENOU
S VÝZKUMEM
Prioritní osa 5
TECHNICKÁ POMOC
(pro všechny specifické cíle)
Schéma: Cíle a prioritní osy OP VAVpI
Prioritní osa 1 – Evropská centra excelence
Očekává se, že navržená prioritní osa 1 přispěje k transferu technologií a
konkurenceschopnosti především produkcí nových myšlenek a know-how, zvýšenou produkcí
vysoce kvalitních lidských zdrojů, stejně jako vysoce specializovaného zaškolování spojeného
s vývojem, instalací a využíváním vysoce náročných sofistikovaných zařízení, která vytvoří
absorpční kapacitu pro technologické inovace v české ekonomice. V neposlední řadě lze také
očekávat, že v rámci první prioritní osy vzniknou partnerství s aplikačním sektorem založené
na kolaborativním řešení problému.
Prioritně je počítáno s podporou a rozvojem relativně omezeného počtu interdisciplinárně
zaměřených výzkumných center špičkové kvality (budoucí Centra excelence) vybavených
moderní, potenciálně unikátní výzkumnou infrastrukturou a vytvářením výzkumných center
8
nové kvality, která v České republice zatím neexistují. Centra budou využívat a posilovat
potenciál existujících vysoce kvalitních výzkumných týmů tak, aby se stala mezinárodně
viditelnými výzkumnými partnery. Očekává se, že centra excelence zásadním způsobem
přispějí k vytváření nových znalostí, k rozvoji lidských zdrojů a k dalšímu vývoji
průlomových technologií v relevantních oborech (pomocí designu a využití nového
unikátního zařízení). V neposlední řadě, že centra excelence budou přitahovat silný zájem ze
strany aplikační sféry, budou vytvářet sítě spolupráce a zapojovat se do společných projektů s
partnery z aplikačního sektoru. Tyto aktivity budou představovat významnou část jejich
budoucích aktivit.
Tato centra by měla produkovat vysoce kvalitní výzkumné výsledky, které budou mít
potenciál vytvářet radikální inovace, přitahovat zájem aplikačního sektoru, a tím přinášet
zásadní ekonomické přínosy regionální a národní ekonomice.
Podpora sestává jak z podpory investic/infrastruktury, tak podpory vysoce kvalitní VaV
činnosti. VaV činnost (v podobě start-up grantů) je zaměřena na zvyšování mezinárodní
spolupráce s vedoucími partnery v daném oboru, stejně jako spolupráce s vedoucími
výzkumnými institucemi v ČR. Lze očekávat, že podpora VaV činnosti vytvoří podmínky pro
budoucí zapojení do mezinárodních výzkumných sítí, spolupráce s předními mezinárodními
výzkumnými infrastrukturami a pro využívání mezinárodních zdrojů pro VaV. Dalším cílem
podpory, vedle mezinárodní excelence, je vytvořit dlouhodobá špičková partnerství s
aplikační sférou. K podnícení a posilování této interakce je část zdrojů určena na podporu
spolupráce a networkingu s aplikačním sektorem a veřejným sektorem (princip triple-helix),
jako například společné platformy, workshopy nebo konference. Lze očekávat, že kvalita
výzkumu bude přitahovat zájem průmyslu jak na národní, tak na mezinárodní úrovni. Tímto
způsobem se budou vytvářet mosty nejen mezi různými institucemi a sférami v České
republice, ale také mezi regiony v cíli Konvergence a předními partnery ve vyspělejších
regionech v zahraničí.
Lze očekávat, že současné využití mezinárodních zdrojů pro VaV a vazby spolupráce s
partnery z aplikačního sektoru zaručí, že v budoucnosti nebudou tato centra plně závislá na
národním veřejném financování VaV.
Prioritní osa 2 – Regionální VaV centra
V případě prioritní osy 2 je očekáván přínos k produkci nového know-how a zaměření
především na přizpůsobení know-how a jeho osvojování ze strany partnerů z aplikační sféry.
Kolaborativní sítě s aplikačním sektorem by měly hrát zásadní roli v podněcování transferu
technologií. Rozvoj vysoce kvalifikovaných lidských zdrojů představuje další významný
pozitivní přínos intervencí v této prioritní ose.
Podpora směřuje do více aplikačně orientovaných, často více sektorově zaměřených
výzkumných institucí, které již disponují potenciálem, nebo mají potenciál rozvíjet silná
partnerství s aplikačním sektorem (budoucí Regionální VaV centra). Také zde bude vytvořena
nová kvalita, dosud v České republice neexistující, center zaměřených na poptávku z
aplikační sféry. Jejich přínos lze očekávat především ve vytváření sítí a intenzivní spolupráci
s aplikačním sektorem díky smluvnímu výzkumu a poskytování služeb vycházejících z
požadavku aplikačního sektoru a v rozvoji lidských zdrojů pro vysoce kvalifikované pozice ve
VaV. Přitom lze očekávat také přínos k vytváření nových znalostí, především díky
postupnému zdokonalování a osvojování již existujících znalostí.
9
Nově vytvářená regionální VaV centra budou klást důraz na bezprostřednější praktickou
relevanci VaV, na zkvalitnění výzkumných institucí vytvářejících výsledky relevantní pro
uživatele a na těsnou spolupráci s nimi (konkrétní průmysloví partneři a další partneři z
aplikační sféry). Podpora sestává jak z podpory investic infrastruktury, tak podpory VaV
činnosti. Cílem je posílit vazby na aplikační sektor (kolaborativní výzkum) tak, aby byla ve
střednědobém výhledu zvýšena kapacita pro smluvní výzkum.
Očekává se, že podporované VaV aktivity budou hrát klíčovou roli v usnadnění transferu
technologií, čímž zvýší konkurenceschopnost regionální ekonomiky a vytvoří také podmínky
pro posílení smluvního výzkumu, aby mohl hrát zásadní roli v budoucím financování center.
Z tohoto důvodu je část zdrojů zaměřena na podporu spolupráce a networkingu s aplikačním
sektorem a veřejným sektorem (princip triple-helix), jako například společné platformy,
workshopy a konference, podobně jako u center excelence.
Regionální VaV centra tak prohloubí technologickou specializaci regionu v dané ekonomické
oblasti a díky spolupráci s ostatními centry a průmyslovými partnery vytvoří mosty mezi
ekonomickou specializací a technologickým rozvojem státu.
_______________________________________________________________________
V některých odůvodněných případech mohou mít centra excelence a regionální VaV centra
podobu tzv. velkých projektů (nad 50 mil. euro). Zvláště v těchto případech se očekává, že
díky networkingu a spolupráci s partnery ze soukromého a veřejného sektoru na principu
triple-helix se podpořené projekty stanou významnými aktéry v regionálních strategiích svých
regionů zaměřených na výzkum a inovace, a pomohou stimulovat rozvoj ekonomiky založené
na znalostech.
Klíčovým znakem jak center excelence, tak regionálních VaV center je důraz na jejich
výkonnostní orientaci.
Podmínky realizace projektu obsahují závazné parametry, které bude nutné naplňovat –
definován je minimální počet výsledku VaV činností, jako například: počet publikací, patentů,
spin-off, podíl příjmu ze smluvních VaV aktivit (který představuje nejčistší a nejvýznamnější
formu spolupráce VaV a aplikační sféry) a další. Podmínky realizace projektu jsou
nastavovány individuálně, v závislosti na vědeckém oboru a specifické náplni projektu a na
mezinárodním srovnání.
Dalším očekávaným mechanismem pro dosažení orientace na aplikovatelnost výzkumných
programů implementovaných jednotlivými centry jsou tzv. poradní orgány (nebo případně již
existující dozorčí orgány výzkumného centra), jejichž členové budou zástupci aplikační sféry.
Lze očekávat, že se budou aktivně účastnit na strategické orientaci VaV center a budou
poskytovat zpětnou vazbu a doporučeni pro budoucí aktivity center.
Prioritní osa 3 – Komercializace a popularizace VaV
V prioritní ose 3 lze očekávat přínos ke konkurenceschopnosti v podobě posílení sítí s
aplikačním sektorem (pomocí podpory center pro transfer technologií) a ve formě podpory
projektů, které mají potenciál stát se technologickými start-up společnostmi. Intervence
zaměřené na popularizaci a propagaci VaV by měly dále přispět ke společenské akceptaci
inovací a k jejich šíření v ekonomice a společnosti.
10
Prioritní osa 4 – Infrastruktura pro výuku na VŠ spojenou s výzkumem
V případě prioritní osy 4 lze očekávat přínos ke zvýšení kapacity pro produkci většího
množství kvalifikovaných lidských zdrojů ve větší kvalitě, což je klíčové pro schopnost
ekonomiky uspět v mezinárodní soutěži globalizující se ekonomiky založené na znalostech.
Záměrem této prioritní osy je také fungovat jako pobídkový mechanismus pro motivaci
vysokých škol k posilování jejich „třetí role“.
Informace o ukončení i aktuálních výzvách v rámci jednotlivých
prioritních os
Aktuálními výzvami v tuto chvíli (k 30.11.2010) jsou výzvy pro prioritní osu 3 a 4. Výzvy
pro prioritní osy 1 a 2 již byly ukončeny.
Výzva v rámci prioritní osy 1
Výzva číslo 1.1 - Evropská centra excelence - příjem žádostí ukončen k 16.11.2009
Výzvy v rámci prioritní osy 2
Výzva číslo 1.2 - Regionální VaV centra - příjem žádostí ukončen k 30.4.2009
Výzva číslo 2.2 - Regionální VaV centra - příjem žádostí ukončen k 16.11.2009
Výzvy v rámci prioritní osy 3
Výzva číslo 1.3 - Popularizace, propagace a medializace vědy a techniky – příjem žádostí
ukončen k 30.6. 2010
Výzva číslo 2.3 - Informační infrastruktury pro VaV – příjem žádostí ukončen 29.4.2010
Výzva číslo 3.3. - Centra transferu technologií – výzva bude ukončena k 28.1.2011
Výzva v rámci prioritní osy 4
Výzva číslo 1.4 - Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem výzva bude ukončena k 31.12.2010
Výzvy v rámci prioritní osy 5
Výzva číslo 5.1 - Administrace OP VaVpI
Výzva číslo 5.2 - Informovanost a publicita programu
11
Výzva číslo 5.3 - Absorpční kapacita OP VaVpI
Z hlediska možnosti využití nově budovaných infrastruktur pro rozvoj chemického
průmyslu v České republice jsou relevantní především prioritní osy 1 a 2. Proto bude
v následujícím textu pozornost věnována právě těmto prioritní osám.
Prioritní osa 3 bude zmíněna jen okrajově (dvě výzvy této osy skončily v letošním roce a ještě
nejsou k dispozici všechny výsledky hodnocení), třetí výzva bude ukončena teprve v lednu
2011.
Prioritní osa 4 bude ukončena k 31.12.2010.
12
Výsledky prioritní osy 1
Výzva číslo 1.1 - Evropská centra excelence
Na podporu evropských center excelence bylo přihlášeno celkem 15 projektů za více jak 28
miliard korun. Alokace na tuto výzvu činí 17 miliard korun.
Do negociační fáze, na jejímž konci je samotné přiznání dotace, postoupilo celkem 9
projektů. Z nich je 5 projektů velkých, tj. s celkovými náklady převyšujícími částku 50 mil.
eur. K 1.12.2010 byly vydány 3 Rozhodnutí o poskytnutí dotace (označeny zeleně).
NÁZEV PROJEKTU
1 Biotechnologické a biomedicínské centrum AV a UK
ŽADATEL
Ústav molekulární genetiky
AV ČR, v.v.i.
2 Biotechnologický
institut
aplikované
ekologie Biologické centrum AV ČR,
(BIOEKO)
v.v.i.
3 CEITEC – středoevropský technologický institut
Masarykova univerzita
4 Centrum excelence IT4Innovations
VŠB - Technická Univerzita
Ostrava
5 Centrum excelence Telč
Ústav teoretické a aplikované
mechaniky AV ČR, v.v.i.
6 Czech Globe – Centrum pro studium dopadů globální Ústav systémové biologie a
změny klimatu
ekologie AV ČR, v.v.i.
7 ELI: EXTREME LIGHTS INFRASTRUCTURE
Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i.
8 Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně – Mezinárodní Fakultní nemocnice u sv. Anny
centrum klinického výzkumu (FNUSA-ICRC)
v Brně
9 NTIS – Nové technologie pro informační společnost
Západočeská univerzita v Plzni
Pozn. - modře označená centra označují velké projekty (nad 50 mil. Euro)
- projekty označené zeleně již podepsaly Rozhodnutí o poskytnutí dotace
Informace k jednotlivým centrům - viz přílohy.
13
Výsledky prioritní osy 2
Výzva číslo 1.2 - Regionální VaV centra
Přijatých projektových žádostí bylo celkem 44, s finanční náročností více až 23 miliard
korun. Celkem bude mezi úspěšné projekty rozděleno 6 miliard korun.
Dle informací MŠMT ze de 2.12.2010 byla podpořena níže uvedená regionální VaV centra
(podepsáno Rozhodnutí o poskytnutí dotace).
NÁZEV PROJEKTU
1 NETME Centre (Nové technologie pro
strojírenství)
2 Centrum pro aplikovanou mikrobiologii
a imunologii ve veterinární medicíně
3 Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie
a inovace
4 CETOCOEN
5 Regionální materiálově technologické výzkumné
centrum
6 Biomedicína pro regionální rozvoj a lidské zdroje
(BIOMEDREG)
7 Aplikační vývojové laboratoře pokročilých
mikrotechnologií a nanotechnologií
8 Centrum regionu Haná pro biotechnologický a
zemědělský výzkum
9 Centra materiálového výzkumu na FCH VUT v
Brně
10 Centrum výzkumu a využití obnovitelných zdrojů
energie
11
Inovace pro efektivitu a životní prostředí
ŽADATEL
Vysoké učení technické v Brně
Výzkumný ústav veterinárního
lékařství, v.v.i.
Technická Univerzita v Liberci
Masarykova univerzita, Brno
Vysoká škola báňská – technická
univerzita Ostrava
Univerzita Palackého v Olomouci
Ústav přístrojové techniky AVČR,
v.v.i.
Univerzita Palackého v Olomouci
Vysoké učení technické v Brně
Vysoké učení technické v Brně
Vysoká škola báňská – Technická
univerzita Ostrava
12 Jihočeské výzkumné centrum akvakultury a
Jihočeská univerzita v Českých
biodiverzity hydrocenóz
Budějovicích
Pozn. - všechny výše uvedené projekty již podepsaly Rozhodnutí o poskytnutí dotace
Informace k jednotlivým centrům - viz přílohy.
Výzva číslo 2.2 - Regionální VaV centra
Ministerstvo (MŠMT) obdrželo celkem 59 projektů požadujících téměř 30 miliard korun,
což značně převyšuje rozpočet výzvy (11 miliard).
Dle informací MŠMT byla podpořena (již bylo (10) nebo v nejbližší době bude podepsáno
Rozhodnutí) níže uvedená regionální VaV centra:
14
1
AdMaS - Pokročilé stavební materiály, konstrukce Vysoké učení technické v Brně
a
technologie
2
3
Biomedicínské centrum Lékařské fakulty v Plzni
Centrum bezpečnostních, informačních a
pokročilých technologií
Centrum nových technologií a materiálů
Centrum polymerních systémů
Centrum rozvoje strojírenského výzkumu Liberec
4
5
6
7
Centrum řasových biotechnologií Třeboň
(Algatech)
8 Centrum senzorických, informačních a
komunikačních systémů (SIX)
9 Centrum výzkumu neželezných kovů
“CEVYNEK”
10 Centrum zahradnického výzkumu
Univerzita Karlova v Praze
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Západočeská univerzita v Plzni
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Výzkumný ústav textilních strojů,
a.s.
Mikrobiologický ústav AV ČR,
v.v.i.
Vysoké učení technické v Brně
VÚK Panenské Břežany a.s.
Mendelova zemědělská a lesnická
univerzita v Brně
11 Dopravní VaV centrum
Centrum dopravního výzkumu,
v.v.i.
12 ENET – Energetické jednotky pro využití
netradičních zdrojů energie
Vysoká škola báňská – Technická
Univerzita Ostrava
13 ExAM Experimental Animal Models
Ústav živočišné fyziologie a
genetiky AVČR, v.v.i.
14 Institut čistých technologií těžby a užití
energetických surovin
15 Institut environmentálních technologií
Vysoká škola báňská – Technická
Univerzita Ostrava
Vysoká škola báňská – Technická
Univerzita Ostrava
MemBrain s.r.o.
16 Membránové inovační centrum
17 Národní ústav duševního zdraví České republiky
PSYCHIATRICKÉ CENTRUM
PRAHA
18 Ovocnářský výzkumný institut
Výzkumný a šlechtitelský ústav
ovocnářský Holovousy s.r.o.
19 Pořízení technologie pro Centrum vozidel
udržitelné mobility
České vysoké učení technické v
Praze
20 Regionální centrum aplikované molekulární
onkologie (RECAMO)
MASARYKŮV ONKOLOGICKÝ
ÚSTAV
21 Regionální centrum pokročilých technologií a
Univerzita Palackého v Olomouci
15
materiálů (RCPTM)
22 Regionální centrum speciální optiky a
optoelektronických systémů (TOPTEC)
Ústav fyziky plazmatu AV ČR,
v.v.i.
23 Regionální inovační centrum elektrotechniky
(RICE)
24 Regionální technologický institut – RTI
Západočeská univerzita v Plzni
25 Regionální VaV centrum pro nízkonákladové
plazmové a nanotechnologické povrchové úpravy
26 Udržitelná energetika
Masarykova univerzita
27 Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum
(UniCRE)
Výzkumný ústav anorganické
chemie, a.s.
28 Univerzitní centrum energeticky efektivních
budov (UCEEB)
České vysoké učení technické v
Praze
Západočeská univerzita v Plzni
Centrum výzkumu Řež s.r.o.
29 Západočeské materiálově metalurgické centrum
COMTES FHT a.s.
(ZMMC)
Pozn.: - modře označená centra označují velké projekty (nad 50 mil. Euro)
- projekty označené zeleně již podepsaly Rozhodnutí o poskytnutí dotace
Informace k jednotlivým centrům - viz přílohy.
16
Výsledky prioritní osy 3
Výzva číslo 1.3 - Popularizace, propagace a medializace vědy a
techniky
MŠMT obdrželo celkem 32 projektů požadujících přes 5,5 miliardy korun. Úspěšné projekty
si mezi sebe rozdělí 2,2 miliardy korun.
Výzva číslo 2.3 - Informační infrastruktury pro VaV
Bylo podáno celkem pět žádostí o podporu za více než miliardu korun. Rozpočet výzvy je
800 milionů korun.
17
Možnosti využití nově budované infrastruktury v rámci
OP VaVpI pro rozvoj chemického průmyslu v ČR
Ve studii je hodnoceno celkem 50 nově vznikajících center, kladně hodnocených projektů
z prioritních os 1 a 2. Níže uvedená tabulka ukazuje jejich oborovou příslušnost.
Počet center v uvedených oborech přesahuje počet center hodnocených. Některá centra se
plánují profilovat v několika oborech současně.
Obor působnosti centra
BIOLOGIE
MEDICÍNA
EKOLOGIE A ŽP
OBNOVITELNÉ ZDROJE MATERIÁLŮ A ENERGIÍ
NANOTECHNOLOGIE
INFORMATIKA A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
NOVÉ MATERIÁLY A TECHNOLOGIE
FYZIKA
STROJÍRENSTVÍ
CHEMIE
ZEMĚDĚLSTVÍ A ZAHRADNICTVÍ
DOPRAVA
ENERGETIKA A TĚŽBA SUROVIN
Počet center s daným
zaměřením
4
8
9
5
3
6
12
2
4
5
3
3
4
Oblasti chemie se plánuje věnovat ať už prioritně nebo okrajově 5 center.
Jedná se o:
1) Regionální materiálově technologické výzkumné centrum (RMTVC), Vysoká škola
báňská – Technická univerzita Ostrava (viz str. 34)
Chemie zde není hlavním oborem, je spíše jen zmíněnou podporou (v některých jiných
centrech budou jistě chemické laboratoře také, ale nejsou ani zmíněny) pro dosažení
kvalitních výsledků a jejich ověření. Součástí centra bude laboratoř chemických analýz pro
hodnocení vlastností materiálů.
Cílem projektu je vybudovat laboratoře a týmy, které budou vyvíjet, připravovat, zkoumat a
optimalizovat pokročilé materiály a technologie jejich přípravy pro aplikační sféru.
Činnost RMTVC bude zaměřena na přípravu vysoce čistých materiálů, speciálních slitin,
biomedicínských materiálů, vývoj materiálů pro vysokoteplotní aplikace a energetiku,
přípravu materiálů progresivními technologiemi práškové metalurgie (magnetické materiály,
frikční materiály, kompozitní materiály apod.), přípravu nanokrystalických materiálů na bázi
neželezných kovů, jejich slitin a ocelí připravených extrémní plastickou deformací, výzkum
pochodů v tekuté fázi probíhajících v reaktorech majících vliv na užitné vlastnosti materiálů,
fyzikální a matematické modelování procesů tváření materiálů včetně kování a aplikace
získaných poznatků na výzkum a vývoj technologie tváření komponent pro zařízení jaderné
18
energetiky. Komplexnost řešení materiálově technologické problematiky bude dále
prohloubena studiem degradačních procesů sledovaných materiálů působením koroze,
vysokých teplot, napěťových stavů a zkřehnutí vlivem působení vodíku a jejich vlivu na
mechanismus degradace a bezpečnost při provozním nasazení. Z materiálového hlediska se
jedná o nové progresivní materiály, ale i o tradiční konstrukční materiál jako je ocel.
2) Centrum materiálového výzkumu na FCH VUT v Brně , Vysoké učení technické
v Brně (viz str. 38)
Jedním ze dvou výzkumných programů centra jsou Anorganické materiály.
Centrálním cílem výzkumného programu Anorganické materiály je vytvoření výzkumného
centra v potřebném rozsahu a kvalitě pro poskytnutí instrumentální a vědomostní základny
silikátovému průmyslu nezbytné pro rozvoj jeho inovačního potenciálu.
Specifické cíle výzkumného programu:
•
•
•
•
•
•
Objasnit změny struktury ve vztahu k vlastnostem v průběhu procesu přípravy
anorganických pojiv (cementů, vysokohodnotných betonů, super-plastifikátory,
sádrových a vápenných pojiv…).
Specifikovat roli transportních vlastností v kinetice procesů vzniku materiálů a jejich
ovlivňování (složením pevné fáze, teplotou, tlakem, přítomností látek na bázi
plastifikátorů).
Stanovit úlohu parametrů v přípravě geopolymerů a jiných alkalicky aktivovaných
hlinito-křemičitanů.
Využít přírodních silikátových surovin pro přípravu pokrokových materiálů
(inženýrská a žáruvzdorná keramika, sklokeramika).
Rozvinout technologii přípravy anorganických a polymer-cementových kompozitů.
Využít sekundární produktů z chemických, metalurgických výrob a energetiky v
přípravě anorganických materiálů.
Skupiny uživatelů:
výrobci a zpracovatelé anorganických pojiv,
výrobci stavebních materiálů,
výrobci technické a inženýrské keramiky,
výrobci a uživatelé žáruvzdorných materiálů,
uživatelé anorganických technologií,
univerzity a VaV organizace.
3) Centrum polymerních systémů, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (viz str. 44)
Vědecká část je koncipována do tří vzájemně propojených výzkumných programů ve vazbě
na:
• polymerní procesy,
• polymerní kompozity,
• bioaktivní polymery.
Bohužel další informace zatím nejsou k dispozici.
19
4) Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM), Univerzita
Palackého v Olomouci (viz str. 54)
Primárním cílem projektu je intenzivní uplatnění výsledků výzkumu v průmyslové
a podnikatelské praxi a zvýšení konkurenceschopnosti regionu i celé České republiky.
Odborné zaměření RCPTM směřuje především k transferu technologií v oblasti
nanomateriálového, chemického a optického výzkumu s očekávaným výstupem také v
medicínských a environmentálních aplikacích.
Z nejvýznamnějších vědecko-výzkumných aktivit lze vyzdvihnout zavedení velkokapacitní
technologie výroby nanočástic elementárního železa. Pracovníci Centra dále patentovali
technologii přípravy komplexních sloučenin přechodných kovů vykazujících in vitro
protinádorovou aktivitu vysoce převyšující komerční kancerostatika. Úspěšně byla také
ukončena etapa klinického testování nové perorální kontrastní látky na bázi magnetických
nanočástic oxidu železitého pro MRI diagnostiku dutiny břišní s očekávaným uplatněním na
trhu již v příštím roce. Výzkumná skupina nanočástic kovů vypracovala a patentovala
univerzální metodu modifikace pevných materiálů nanočásticemi stříbra s vysokou
antibakteriální aktivitou, která by měla nalézt uplatnění v celé řadě desinfekčních postupů a
při povrchové úpravě lékařských nástrojů.
5) Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum (UniCRE), Výzkumný ústav anorganické
chemie, a. s. (viz str. 58)
UniCRE je jediným centrem zaměřeným výhradně na chemii, samozřejmě s propojením na
související ekologické případně energetické aspekty řešených problematik.
Cílem je vybudovat v areálu Chempark Záluží moderní výzkumné a vzdělávací centrum pro
oblast průmyslové chemie. Centrum se bude zaměřovat na výzkum, vývoj, inovace a
vzdělávání v oblasti rafinérských a petrochemických technologií, environmentálních
technologií a procesů pro efektivní využívání obnovitelných zdrojů energie.
Mezi nejdůležitější plánované výstupy centra výstupy patří:
•
inovovaná zařízení zejména v oblasti zpracování energetických surovin
•
ustavení informační platformy pro výše uvedenou cílovou skupinu uživatelů výsledků
•
zpracované doktorské a diplomové práce v oblasti chemické technologie a zpracování
energetických surovin
•
vývoj a zdokonalení analytických metod rafinérských a petrochemických produktů
inovace technologických postupů výroby paliv a petrochemických produktů
•
•
nové způsoby a technologie výroby kapalných paliv II. generace
20
Závěr
Dle informace MŠMT bylo ke dni 30.11.2010 podepsáno celkem 26 Rozhodnutí v rámci OP
VaVpI napříč všemi prioritními osami. Další evaluace probíhají a v rámci vyhlášených a
ukončených výzev by hodnocení a podpisy Rozhodnutí měla být ukončena v řádu jednotek
týdnů.
1) Lze předpokládat, že získávání informací o průběhu projektů a případné možnosti
spolupráce bude nejlepší, nejrychlejší a také nejekonomičtější sledovat prostřednictvím
internetových stránek jednotlivých projektů (center VaV). Některá z center mají již v tuto
chvíli vlastní, velmi přehledné a obsáhlé www stránky plné informací, byť pouze
z počátečních projektových fází. Jsou ale i takové, které na stránkách svých mateřských
organizací mají jen pár obecných informací nebo krátké oznámení v části „aktuality“, další
nemají zatím informace vůbec žádné. O jejich existenci se lze dozvědět pouze z výčtu
MŠMT, regionálního tisku, popř. z obecných stránek výběrových řízení, kde bylo poptáváno
vypracování projektu. Podmínky řešení projektu ale zahrnují také povinnou publicitu, lze tedy
očekávat, že v nejbližším období budou informace o dalších centrech k dispozici resp. že
každé centrum si vytvoří vlastní www stránky (v tomto materiálu jsou uvedeny v tuto chvíli
nejaktuálnější existující odkazy).
Dostatečné údaje pro posouzení využití nově vznikajících center pro oblast chemie
nejsou zatím u všech center k dispozici. Objem dostupných informací se bude zvyšovat a to i
s rostoucím počtem podepsaných Rozhodnutí a zahájením řešením projektů (k 1.12. 2010
byla podepsána zhruba polovina Rozhodnutí kladně hodnocených projektů).
Vzhledem k tomu, že náplně projektů jsou poměrně obsáhlé a naplánované výsledky
velkorysé, bude třeba (pokud si SusChem ČR bude chtít udržet přehled a informovanost)
sledovat vývoj projektů průběžně, v kvartálních nebo minimálně půlročních intervalech.
V případě center se kterými bude navázána spolupráce se bude jednat o kontakty častější, dle
potřeby.
2) Každé z center již má nebo bude mít vytvořeny poradní a dozorčí orgány, kde budou i
zástupci aplikační sféry. V centrech, o které bude mít SusChem zájem (resp. bude chtít mít
detailní přehled, případně využívat výsledků centra pro některého ze svých členů) by bylo
velmi vhodné a výhodné, pokud by byl některý z členů těchto orgánů se SusChemem
v přímém kontaktu nebo zástupce některé z členských firem.
3) Čistě z hlediska odborného zaměření spolupráce možná je, všechna centra vyzdvihují jako
svou prioritu spolupráci s komerční sférou s důrazem na skutečně reálné aplikace, praxi, co
nejrychlejší využití výsledků atd. Otázkou je, zda se bude centrům dařit plnit deklarované
cíle. Často jsou lídry center akademické instituce a vysoké školy, pro které prozatím nebyl
reálný transfer výsledků do praxe prioritou, cizí je jim i smluvní výzkum, v některých
případech činí potíže dodržování termínů apod. I proto bude důležitá faktická spolupráce a
tlak z „druhé strany“ - ze strany firem, jejich sdružení, skutečných komerčních realizátorů.
Nových, kvalitních a zároveň aplikovatelných výsledků by měla být více než přehršel ☺.
21
4) Chemii jako takové se věnuje málo projektů, některé ze zařazených do „chemie“ do
ní vstupují pouze okrajově. Do popředí z tohoto úhlu pohledu výrazně vystupují 4
centra:
Centrum materiálového výzkumu na FCH VUT v Brně,
Centrum polymerních systémů, UTB Zlín,
Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM), UP v Olomouci a
především
Unipetrol – výzkumně vzdělávací centrum (UniRec) Výzkumný ústav anorganické chemie,
a. s.
5) Několik center se chce věnovat novým materiálům a technologiím v poměrně velmi
širokém záběru – s těmito centry bude dobré navázat kontakt a zjistit, zda se některé nebude
věnovat také oblasti zasahující do oboru chemie.
6) Programové prohlášení Vlády ze dne 4.8.2010 klade velký důraz na aplikace a spolupráci
akademické sféry s průmyslovými partnery. I proto by měla být centrům vlastní snaha
nezkoumat jen „do šuplíku“ a aktivně vyhledávat partnery schopné realizace. Prostředníkem a
vhodným partnerem i poradcem pro hledání by pro centra s chemickým zaměřením mohl být
právě SusChem. Ten by mohl fungovat obousměrně a stát se tak důležitým článkem v procesu
zavádění dosažených výsledků do praxe.
7) Všichni žadatelé mají ve svých projektech pevně zabudovánu nedílnou část kvalitních
výzkumných projektů – další vzdělávání a zapojení mladých VaV pracovníků do všech fází
řešení projektu včetně těsné spolupráce se zahraničím. Se zapojením mladých VaV
pracovníků se počítá již v rámci tzn. start-up programů. Počty výzkumníků v přesně
definované struktuře jsou jedním z hodnocených parametrů úspěšnosti centra a předpokladem
jejich dalšího rozvoje.
8) Doporučení pro nejbližší období – vybrat si několik málo konkrétních center s relevantní
tematikou řešených výzkumných projektů zajímavých pro SusChem, co nejdříve navázat
kontakt s konkrétními zástupci, představiteli výzkumných projektů a již od počátku fungování
centra být jedním ze styčných důstojníků pro přenos výsledků do praxe. Činnost ostatních
center zběžně sledovat a počet se kterými bude SusChem spolupracovat aktuálně upravovat.
Vzhledem k tomu, že centra by měla fungovat minimálně do roku 2020 (program má po fázi
realizace i fázi udržitelnosti) je tato aktivita dlouhodobá a pravděpodobnost, že bude i
smysluplná je mnohem větší než u do současnosti běžných 3-5 letých VaV projektů.
22
Zdroje informací
-
písemné materiály Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy
internetové stránky jednotlivých center nebo žadatelů o podporu (vždy uvedeno u
jednotlivých projektů)
informace získané osobním jednáním se zástupci jednotlivých projektů případně na
seminářích MŠMT
23
Přílohy
Výzva číslo 1.1 - Evropská centra excelence
Biotechnologické a biomedicínské centrum AV a UK ve Vestci, Ústav
molekulární genetiky AV ČR, v.v.i.
www.biocev.cz
Jedná se o společný projekt šesti ústavů Akademie věd ČR (Ústav molekulární genetiky,
Biotechnologický ústav, Mikrobiologický ústav, Fyziologický ústav, Ústav experimentální
medicíny a Ústav makromolekulární chemie) a Univerzity Karlovy v Praze, která je
zastoupena dvěma fakultami (Přírodovědeckou fakultou a 1. lékařskou fakultou).
Cílem projektu je vybudovat centrum excelentního výzkumu jako součást Evropského
výzkumného prostoru a garantovat rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny ve
prospěch vědeckého pokroku a společnosti.
Vědecký program BIOCEV bude realizován v následujících oblastech:
1. Funkční genomika – charakterizace komplexní funkce genu včetně jejich interakcí,
zejména se zaměřením na molekulární podstatu chorob
2. Buněčná biologie a virologie – asociace nádorových onemocnění s virovými infekcemi,
regulační mechanismy transformovaných a kmenových buněk a mechanismy interakce mezi
patogeny a hostitelem
3. Strukturní biologie a proteinové inženýrství – vývoj a produkce rekombinantních
proteinů s praktickým využitím (např. příprava léčiv cíleně směrovaných do patologicky
postižených oblastí organismu)
4. Biomateriály a tkáňové inženýrství – vývoj syntetických polymerních terapeutik a
diagnostik a vývoj polymerních materiálů pro tkáňové náhrady v regenerativní medicíně
5. Vývoj léčebných a diagnostických postupů – studium molekulární podstaty chorob
směřující ke zlepšení diagnostiky a získání údajů využitelných pro další studie terapeutických
možností
KONTAKT
Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i
Útvar BIOCEV
Vídeňská 1083
142 20 Praha 4
Česká republika
tel: +420 241 063 214, +420 774 798 126-7
e-mail: [email protected]
24
Vědecký koordinátor projektu
prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc.
tel.: +420 241 063 541
fax: +420 224 310 955
email: [email protected]
Manažer projektu
MUDr. Jan Rajnoch
tel.: +420 241 063 175
fax: +420 224 310 955
email: [email protected]
Biotechnologický institut aplikované ekologie (BIOEKO), Biologické centrum
AV ČR, v.v.i.
http://www.bc.cas.cz/vyzkumne-zamery-bc.html
- centrum zatím nemá samostatné webovské stránky
Projekt BIOEKO počítá s rekonstrukcí dvou stávajících objektů a s vybudováním nové
budovy pro stovku vědeckých a technických pracovníků.
Výzkum bude zaměřen na aplikace v zemědělství a lesnictví, zdravotní bezpečnosti
obyvatelstva a životním prostředí.
Následující projekty byly již zahájeny:
•
sanace půd poškozených lidskou činností;
•
hodnocení a řízení kvality vod;
•
management živin v povodích s dopadem na čistotu vod a rozvoj sinic;
•
sledování změn životního prostředí a prognóza vlivu na život regionu;
•
diagnostika odrůd užitkových a okrasných rostlin;
•
molekulární diagnostika chorob rostlin;
•
produkce vakcín v rostlinách;
•
využití přírodních látek a jejich rekombinantů;
•
moderní ochrana rostlin pomocí genetických modifikací a bioagens;
•
alternativní plodiny a kultivary pro horské a podhorské oblasti;
•
technologické postupy v setrvalém a ekologickém zemědělství;
•
kontrola autenticity a původu rostlinných a živočišných produktů;
•
diagnostika chorob zvířat;
•
diagnostika a potlačení nákaz přenášených klíšťaty;
•
ochrana před komáry a jinými přenašeči chorob;
•
vývoj vakcín proti závažným nemocem;
•
objasnění příčin lidských chorob a léčiv s využitím bezobratlých živočichů jako
modelů
25
CEITEC – středoevropský technologický institut, Masarykova univerzita
www.ceitec.cz
Cíle projektu:
- využití rostlinných systémů jako obnovitelných zdrojů materiálů a biologicky
účinných látek
- vývoj pokročilých materiálů a funkčních nanostruktur pro medicínu, energetiku a
inovační a komunikační technologie
- objasnění mechanizmů vzniku a šíření závažných onemocnění, nalezení metod jejich
prevence, včasné diagnostiky a terapie
- využití informačních a komunikačních technologií pro biomedicínu
Jedním z hlavních strategických cílů centra CEITEC jsou transparentní a efektivní pravidla
pro spolupráci s aplikační sférou.
„Vizí projektu je přispívat ke kvalitě života a zdraví člověka, čehož může dosáhnout jedině
aktivní spoluprací s dalšími subjekty. Vzhledem k tomu, že výzkumné týmy v CEITECu
budou motivovány ke spolupráci s aplikační sférou a budou precizně nastavena pravidla,
jakým způsobem se tato spolupráce může odvíjet, bude kontakt s komerčními subjekty
jednodušší, přístupnější a transparentnější. V tomto směru hodláme využít všech
osvědčených forem aplikace výsledků, včetně např. smluvního a kontrahovaného výzkumu.“
KONTAKT
Tisková mluvčí centra CEITEC
Mgr. Bc. Petra Střítecká
manažerka PR a komunikace
telefon: 549 494 325
mobil: 602 519 779
e-mail: [email protected]
Centrum excelence IT4Innovations, Vysoká škola báňská - Technická Univerzita
Ostrava
www.it4i.cz
Cílem projektu je vybudovat národní centrum excelentního výzkumu v oblasti informačních
technologií.
26
Projekt společně připravuje pět subjektů: Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava,
Ostravská univerzita v Ostravě, Slezská univerzita v Opavě, Vysoké učení technické v Brně a
Ústav geoniky AV ČR.
Projekt již byl schválen na národní úrovni, v současné době probíhá hodnocení projektu na
úrovni Evropské komise. Finální schválení projektu je očekáváno na začátku roku 2011.
Centrum excelence IT4Innovations by mělo skloubit funkci výzkumného centra pro
akademické účely s výzkumem pro potřeby aplikační sféry. Základem plánovaného centra
bude computing (počítání), který je vytknut před ostatní vědní disciplíny a formulován do tří
vzájemně propojených klíčových oblastí výzkumu:
1.
IT4People (Information Technology for People) – výzkum zaměřený na zlepšení
kvality života společnosti prostřednictvím moderních informačních technologiích.
2.
SC4Industry (Supercomputing for Industry) – superpočítačové výpočty pro
řešení průmyslových problémů, modelování v oblasti přírodních věd a nanotechnologií
(tvarové optimalizace, návrh materiálů, biomechanické simulace, ...).
3.
Theory4IT (Theory for Information Technology) - oblast zaměřená do
základního výzkumu, a to především na rozvoj nových netradičních výpočetních metod
(dolování znalostí, teorie mravenišť).
Kromě klíčových oblastí, které stojí v jádru připravovaného centra excelence, se nachází ve
stádiu svého razantního rozvoje také další moderní vědní disciplíny jako mechatronika,
vestavné (embedded) systémy, biomedicínské inženýrství, bezpečnostní inženýrství a
nanotechnologie.
Společným cílem připravovaného centra je sjednotit celou řadu vědních oborů kolem
informačních technologií a dosáhnout tak nejen rozvoje informatiky a výpočetní
matematiky jako takové, ale zajistit i rozvoj dalších, souvisejících oborů.
Unikátnost tohoto centra excelence spočívá ve velké diverzifikaci potenciálních klientů
výsledků výzkumu a vývoje generovaných tímto centrem. Za budoucí klienty ze soukromého
sektoru lze označit malé firmy i velké koncerny působící v různých odvětvích: IT,
strojírenství, automobilový průmysl, stavebnictví, farmaceutika ad. Příklady aplikací zahrnují
komerční softwarové balíky, nové vestavěné řídicí systémy, modelování nanosenzorů, tvarové
optimalizace atd. Neméně významným odběratelem výsledků centra bude veřejný sektor,
především pak v oblasti modelování a simulace krizových situací.
27
KONTAKT
Obecný elektronický kontakt: [email protected]
Vedoucí projektu
prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc.
Rektor VŠB-TU Ostrava
[email protected]
Manažer projektu
Mgr. Martin Duda
Ředitel Centra projektové podpory VŠB–TU Ostrava
[email protected]
Centrum excelence Telč, Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v.v.i.
static.itam.cas.cz
- centrum zatím nemá samostatné webovské stránky
Jedná se o projekt vybudování Centra excelence Telč jako nového, jasně vyprofilovaného
pracoviště v oboru výzkumu materiálů a technologií, které bude v období plné funkčnosti
dosahovat vynikajících výsledku ve výzkumu v mezinárodním měřítku v oblasti zachování a
využití kulturního a přírodního dědictví. Očekávané výsledky budou aplikovány pro vývoj a
inovace v neprůmyslových i průmyslových odvětvích a pro posílení bezpečného udržitelného
rozvoje v EU.
Hlavní cíle projektu zahrnují zejména:
• vybudování a provoz excelentního výzkumného centra produkujícího vědecké podklady,
podporující zachování kulturního a přírodního dědictví a dosažení dlouhodobé životnosti
historických i moderních stavebních materiálů a konstrukcí,
• vybudování jedinečného experimentálního zařízení pro zdokonalení inovační infrastruktury
v ČR, využitelného pro produkci nových poznatku, pro vytváření silných strategických
partnerství mezinárodního výzkumu v rámci ERA a JPI,
• výchovu a vzdělávání nových vědců,
• posílení spolupráce mezi základnou výzkumu a vývoje a dalšími subjekty z řad veřejné i
podnikatelské sféry prostřednictvím partnerství.
Nove vybudovaná infrastruktura bude obsahovat čtyři stěžejní pilíře:
• klimatický větrný tunel ekologicky a ekonomicky optimalizované velikosti pro výzkum
stavebních materiálu a technologií, vybavený v ústavu vyvinutými měřícími a simulačními
nástroji,
• unikátní pracoviště pro rentgenovou velkoplošnou mikro- a nano-tomografii s vysokým
rozlišením,
28
• modul specifických databází a nástrojů pro monitorování vlivu klimatu a jeho změn na
chování a životnost materiálu a konstrukcí včetně architektonického dědictví,
• mobilní laboratoř pro specifické úkoly ochrany kulturního dědictví v nouzových situacích.
Samotný výzkumný program „Materiály, technologie a metody pro dlouhodobou udržitelnost
hmotného kulturního dědictví“ bude členěn na tři pracovní balíčky, které zohledňují specifika
vybudované jedinečné infrastruktury a vzájemnou součinnost.
Czech Globe – Centrum pro studium dopadů globální změny klimatu, Ústav
systémové biologie a ekologie AV ČR, v.v.i.
- centrum zatím nemá samostatné webovské stránky
V České republice se jedná o první výzkumný projekt, který se bude zabývat výhradně
globální změnou klimatu a jejími dopady na lidský život ve všech jeho oblastech.
Projekt CzechGlobe vznikl jako reakce na silnou společenskou poptávku řešit problematiku
globální změny klimatu a plnit mezinárodní závazky, které Česká republika v této oblasti
přijala. Cílem projektu je vybudovat v Česku špičkové výzkumné centrum evropského
významu, které bude zkoumat výhradně projevy a dopady globální změny klimatu.
Český vědecký tým doplněný o přední mezinárodní vědce bude v rámci projektu CzechGlobe
mj. sledovat výměnu CO2 mezi ekosystémy a atmosférou, zkoumat geologické a hydrologické
cykly, v laboratorních podmínkách simulovat nárůst CO2 v atmosféře a zkoumat jeho dopady
na rostliny od buněčné úrovně až po úroveň dálkového průzkumu Země a také vytvářet
regionální scénáře změny klimatu.
Kromě nových pracovních míst bude v rámci projektu CzechGlobe v České republice
vytvořena špičková výzkumná infrastruktura pro sledování dopadů klimatických změn.
Důležitou součástí nového výzkumného projektu bude rovněž inovační platforma, která
umožní transformovat poznatky z výzkumu do nových technologií a výrobků, především pak
do vývoje biopaliv 3. generace, která mohou být zajímavým zdrojem energie při přechodu
z fosilních paliv na alternativní energetické zdroje.
Vědecký tým bude mít sídlo v Brně a bude čítat 150 vědeckých pracovníků.
Ředitel projektu CzechGlobe: Prof. RNDr. Ing. Michal Marek, DrSc.
Laboratoř ekologické fyziologie rostlin
Poříčí 3b
603 00
Brno
Tel.: 543 211 560
Email: [email protected]
29
ELI: EXTREME LIGHTS INFRASTRUCTURE, Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i.
www.eli-beams.eu
Projekt Extreme Light Infrastructure (ELI) je součástí evropského plánu na vybudování příští
generace velkých výzkumných zařízení, které byly identifikovány a vybrány na Evropském
strategickém fóru pro výzkumné infrastruktury (ESFRI).
Hlavním cílem tohoto projektu je vybudování nejmodernějšího laserového zařízení a realizace
řady výzkumných a aplikačních projektů zahrnujících interakci světla s hmotou na intenzitě,
která je asi 1000 krát větší než současně dosažitelné hodnoty. ELI bude dodávat ultrakrátké
laserové pulsy trvající typicky několik femtosekund (10-15 fs) a bude produkovat výkon až
200 PW.
Implementace ELI tkví ve vzniku tří laserových center, sdružených pod jednou značkou
ELI. Cílem této koncepce je tedy vybudovat jednotnou infrastrukturu na bázi tří pilířů,
které se vzájemně doplňují.
První infrastruktura („Beamlines Facility“) bude umístěna v České republice a bude vytvářet
zcela novou generaci sekundárních zdrojů pro mezioborové aplikace ve fyzice, medicíně,
biologii a materiálových vědách.
Druhé centrum („Attoseconds Facility“) bude stát v Maďarsku a bude se věnovat fyzice
ultrakrátkých optických pulsů v řádu attosekund.
A konečně poslední centrum („Photonuclear Facility“) orientované na fotonukleární fyziku by
mělo být realizováno v Rumunsku.
Zároveň by se všechna tři zařízení také měla zabývat výzkumem a vývojem laserových
technologií za účelem realizace další etapy tohoto projektu spočívající v dosažení intenzity
optického pole v řádu 1025 W/cm2, umožňující laboratorní bádání v oboru exotické fyziky. O
umístění této specifické části zařízení ELI bude rozhodnuto v roce 2012, přičemž k její
realizaci by mělo dojít v letech 2016-2018.
Řízení projektu ELI
ELI bude řízena podle nového modelu navrženého pro konsorcia evropských výzkumných
infrastruktur (ERIC). Členy ELI-ERIC se stanou jak Česká republika, Maďarsko a Rumunsko
(zakládající členové), tak hlavní partneři projektu ELI-Přípravná fáze (ELI-PP), tedy
Německo, Velká Británie, Francie a další země.
Největší přínos realizace ELI v České republice lze spatřovat v dlouhodobějším časovém
horizontu. Mezi technologie a aplikace, u kterých se očekává, že přinesou dlouhodobé
ekonomické dopady, patří nové techniky pro lékařské zobrazování a diagnostiku,
radioterapii, nástroje pro vývoj a testování nových materiálů, nové techniky pro
nakládání s radioaktivním odpadem, nová rtg. optika atd. Dále se očekává, že se ELI
bude podílet na řešení vybraných problémů souvisejících s termojadernou fůzí.
30
KONTAKT
Markéta Holubová PR a komunikace projektu ELI Adresa: Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i.
Na Slovance 2 182 21 Praha 8 tel. +420 266 052 207 email: [email protected]
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně – Mezinárodní centrum klinického
výzkumu (FNUS-ICRC), Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
www.fnusa.cz/icrc.php
www.icrcbrno.org
- na stránkách jsou zatím pouze powerpointové prezentace obecného charakteru, dle kterých
je jedná a ryze medicínské centrum se zaměřením na humánní diagnostiku a související obory
KONTAKT
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
ICRC Brno
sekretariát
Pekařská 53
656 91 Brno
Tel: +420 543 181 161
Fax: +420 543 181 142
Mobilní tel: +420 724 763 855
Email: [email protected]
[email protected]
NTIS – Nové technologie pro informační společnost, Západočeská univerzita v
Plzni
www.fav.zcu.cz/fakulta/ntis
Cílem projektu NTIS je vybudovat výzkumné Centrum excelence jako součást Fakulty
aplikovaných věd Západočeské university v Plzni.
Výzkumné zaměření projektu NTIS je orientováno do dvou prioritních dlouhodobých
výzkumných směrů: „Informační společnost“ a „Materiálový výzkum“. Projekt NTIS klade
důraz na aplikovatelnost výsledků výzkumu do praxe a na rozvoj spolupráce s prestižními
výzkumnými pracovišti v ČR i zahraničí.
5P projektu NTIS = 5 výzkumných programů ve vzájemné synergii
Základní výzkumné směry rozvíjí pět výzkumných programů Centra excelence NTIS – 5P
projektů NTIS.
P1 Kybernetické systémy řízení, identifikace, inteligentní rozhodování a komunikace
P2 Pokročilé počítačové a informační systémy
P3 Výzkum a modelování heterogenních materiálů a mechanických a biomechanických
struktur
P4 Nové nanostrukturní tenkovrstvé materiály vytvářené plazmovými technologiemi
P5 Kvalitativní a kvantitativní studium matematických modelů
31
KONTAKT
Fakulta aplikovaných věd
Západočeská univerzita v Plzni
Univerzitní 22, 306 14 Plzeň
tel. +420 377 632 001, fax +420 377 632 002
www.fav.zcu.cz, [email protected]
Výzva číslo 1.2 - Regionální VaV centra
NETME Centre (Nové technologie pro strojírenství), Vysoké učení
technické v Brně
www.netme.cz
NETME Centre – celým názvem New Technologies for Mechanical Engineering – Centrum
nových technologií pro strojírenství – je koncipováno jako regionální výzkumné a vývojové
centrum, založené na kvalitní vědecké a výzkumné základně Fakulty strojního inženýrství.
Činnost centra je orientována na vědecké, výzkumné, vývojové a inovační aktivity v oblasti
zejména strojního inženýrství s dominantními směry konstrukčního a procesního inženýrství,
strojírenské technologie a aplikovaných věd.
Činnost centra je rozdělena do pěti divizí:
Divize energetiky, procesů a ekologie (PPE)
Divize energetiky, procesů a ekologie je zaměřena na aplikovaný a základní výzkum a vývoj
v oblasti ochrany životního prostředí, energetických zařízení a procesních technologií.
Divize letecké a automobilní techniky (AAT)
Divize letadlové a automobilní techniky je zaměřena na aplikovaný výzkum a vývoj v oblasti
transportní techniky se zaměřením na vyšší efektivitu a bezpečnost, snížení dopadů na životní
prostředí a využití nejnovějších technologií.
Divize mechatroniky (M)
Divize mechatroniky je zaměřena na aplikovaný výzkum a vývoj unikátních technických
řešení v oblasti inteligentních elektromechanických soustav.
Divize virtuálního navrhování a zkušebnictví (VMDT)
Činnost divize je zaměřena na výzkum, vzdělávání a poskytování komplexních služeb v
oblasti vývoje nových produktů. Důraz je přitom kladen na využití nejnovějších poznatků
základních a aplikovaných věd a na integraci počítačových, informačních a komunikačních
technologií do konstrukčního procesu.
Divize progresivních kovových materiálů (AMM)
32
Divize progresivních kovových materiálů je zaměřena na aplikovaný i základní výzkum
vybraných skupin perspektivních kovových materiálů, resp. postupů jejich přípravy, a
současně na výchovu vysoce specializovaných odborníků v oblasti materiálových věd a
inženýrství.
KONTAKT
Fakulta strojního inženýrství
Technická 2896/2
616 69 Brno
Řešitel projektu
prof. Ing. Petr Stehlík, CSc.
e-mail: [email protected]
tel.: +420 541 142 373
Centrum pro aplikovanou mikrobiologii a imunologii ve veterinární
medicíně (AdmireVet), Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i.
www.vri.cz – v aktualitách uveřejněna pouze výběrová řízení na přístroje
Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, Technická
Univerzita v Liberci
cxi.tul.cz
Cílem projektu a záměrem Technické univerzity v Liberci je vybudovat vysokoškolský ústav
s názvem "Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace".
Odborné zaměření ústavu:
- Příprava a aplikace nových materiálů, zejména nanomateriálů.
- Pokročilé strojírenské konstrukce a technologie s využitím nových materiálů, počítačového
modelování a mechatronických principů.
KONTAKT
Vedoucí výzkumného programu 1: Materiálové inženýrství
Prof. Ing. Petr Louda, CSc.
[email protected], tel.: 485 353 116, 777 140 831
Vedoucí výzkumného programu 2: Konkurenceschopné strojírenství
Prof. Ing. Jaroslav Beran, CSc., [email protected], tel.: 485 353 171, 602 246 901
33
CETOCOEN, Masarykova univerzita Brno
www.cetocoen.cz
Projekt vybudování centra pro výzkum toxických látek v prostředí.
CETOCOEN aplikuje vědecko-výzkumné poznatky základního výzkumu do hodnocení
dopadů průmyslových činností na životní prostředí a zdravotní stav obyvatelstva a je
ojedinělým projektem i ve světovém měřítku. V rámci Evropy existuje řada registrů a
databází informujících o stavu životního prostředí, výskytu látek v ovzduší a povrchových
vodách či zvýšeném množství zdravotních problémů v jednotlivých státech i regionech.
Neexistuje však systém, který by tato data vzájemně propojil, a umožnil pátrání po příčinách
negativního působení prostředí na zdraví obyvatelstva. Jedním z hlavních cílů projektu
CETOCOEN je vývoj takového systému, který umožní efektivní prezentaci a hodnocení
zdravotních a ekologických rizik kontaminace prostředí.
Výzkumné programy projektu:
Nástroje pro sledování distribuce chemických látek v prostředí
Studium přítomnosti, chování a dopadů chemických látek včetně prioritních polutantů v
prostředí pomocí nových vzorkovacích technik a nových analytických metod v rámci
budované centrální stopové laboratoře, realizace monitorovacích sítí, spolupráce s
průmyslovými podniky, remediačními firmami, státní správou, WHO, orgány EU a OSN a
podpora implementace mezinárodních úmluv v ČR.
Procesy ovlivňující osud chemických látek v prostředí
Vývoj a aplikace prediktivních modelů distribuce znečišťujících látek v prostředí a evaluace
jejich environmentálních a humánních rizik. Studium environmentálně relevantních
chemických a fyzikálních procesů pomocí moderních metod organické fotochemie.
Fotochemické aplikace pro biochemickou, biologickou a klinickou praxi.
Vývoj biosenzorů a biokatalyzátorů
Studium moderních biotechnologií založených na enzymové katalýze a jejich aplikací v
ochraně prostředí, lidského zdraví a při syntéze speciálních chemikálií a farmaceutik.
Konkrétně vývoj biosenzorového systému pro sledování toxických halogenovaných látek,
vývoj dekontaminačního kitu k neutralizaci zpuchýřujících chemických zbraní a
vývoj robustních biokatalyzátorů včetně optimalizace jejich průmyslové výroby.
Toxické účinky chemických látek a přírodních toxinů na živé organismy
Výzkum a vývoj nových typů biotestů a jejich využití při studiu širokého spektra účinků
chemických látek na organismy v kontaminovaných komplexních matricích. Studium
toxických účinků toxinů sinic na živé organismy a vývoj nových metod a technologií pro
jejich detekci, prevenci výskytu a odstraňování.
Environmentální rizika, modely a informační systémy
34
Rozvoj environmentálního modelování a analýzy dat z monitoringu i laboratorních
experimentů a vývoj matematických modelů popisujících osud látek ve všech matricích.
Jedním z výstupů je vytvoření e-learningového EcoRA tutoriálu a interaktivního veřejněpřístupného expertního systému umožňujícího vizualizovat souvislosti a příčiny
environmentálních problémů a zdravotním stavem obyvatelstva.
KONTAKT
Management projektu - Výkonný ředitel - Doc. RNDr. Jana Klánová, [email protected]
Regionální materiálově technologické výzkumné centrum (RMTVC),
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
rmtvc.fmmi.vsb.cz
Cílem projektu je vybudovat laboratoře a týmy, které budou vyvíjet, připravovat, zkoumat a
optimalizovat pokročilé materiály a technologie jejich přípravy pro aplikační sféru.
Činnost RMTVC bude zaměřena na přípravu vysoce čistých materiálů, speciálních slitin,
biomedicínských materiálů, vývoj materiálů pro vysokoteplotní aplikace a energetiku,
přípravu materiálů progresivními technologiemi práškové metalurgie (magnetické materiály,
frikční materiály, kompozitní materiály apod.), přípravu nanokrystalických materiálů na bázi
neželezných kovů, jejich slitin a ocelí připravených extrémní plastickou deformací, výzkum
pochodů v tekuté fázi probíhajících v reaktorech majících vliv na užitné vlastnosti materiálů,
fyzikální a matematické modelování procesů tváření materiálů včetně kování a aplikace
získaných poznatků na výzkum a vývoj technologie tváření komponent pro zařízení jaderné
energetiky. Komplexnost řešení materiálově technologické problematiky bude dále
prohloubena studiem degradačních procesů sledovaných materiálů působením koroze,
vysokých teplot, napěťových stavů a zkřehnutí vlivem působení vodíku a jejich vlivu na
mechanismus degradace a bezpečnost při provozním nasazení. Z materiálového hlediska se
jedná o nové progresivní materiály, ale i o tradiční konstrukční materiál jako je ocel.
Struktura centra:
1. Oddělení přípravy materiálů:
•
•
laboratoř čistých kovů,
laboratoř technologie přípravy speciálních materiálů.
2. Oddělení práškových technologií:
•
•
laboratoř magnetických a keramických materiálů,
laboratoř frikčních kompozitů.
3. Oddělení procesů tváření:
•
•
laboratoř intenzivních procesů tváření materiálů,
laboratoř modelování a optimalizace technologií tváření.
35
4. Oddělení hodnocení vlastností materiálů:
•
•
•
•
•
laboratoř strukturní analýzy,
laboratoř mechanických vlastností,
laboratoř chemických analýz,
laboratoř hodnocení povrchových analýz a koroze,
laboratoř fyzikálních vlastností materiálů a nanostruktur.
5. Oddělení experimentálního ověřování technologií a aplikace:
•
•
laboratoř pro experimentální ověřování technologií výroby nových materiálů
laboratoř modelování procesů v tekuté a tuhé fázi.
KONTAKT
ředitel centra: prof. Ing. Miroslav Kursa, CSc.
kontaktní email: [email protected]
Biomedicína pro regionální rozvoj a lidské zdroje (BIOMEDREG),
Univerzita Palackého v Olomouci
www.biomedreg.eu
V rámci projektu Biomedicína pro regionální rozvoj a lidské zdroje, zkráceně
BIOMEDREG, vzniká jedinečné centrum (Ústav molekulární a translační medicíny), které
bude prostřednictvím biomedicínských oborů soustředěných na UP Olomouc a jejich
spoluprací se soukromým sektorem rozvíjet znalostní ekonomiku v regionu Střední Morava a
přilehlých regionech. Bude se zde rozvíjet výzkum a vývoj v oblastech biotechnologií a
pokročilých materiálů a technologií.
Specifické cíle projektu jsou:
A. studium mechanismů vzniku a léčby nádorových a infekčních onemocnění;
B. vytvoření národní platformy pro chemickou biologii a vývoj léčiv;
C. identifikace nových cílů,
k individualizované terapii.
biomarkerů
a
diagnostických
postupů
směřujících
Primární cíle Zřídit nový ústav (Ústav molekulární a translační medicíny při Lékařské
fakultě Univerzity Palackého v Olomouci), technologickou infrastrukturu a platformu pro
molekulárně orientovaný základní a translační biomedicínský výzkum, s cílem lépe
porozumět molekulární podstatě nádorových a infekčních onemocnění. Výzkum by měl vést k
identifikaci nových biomarkerů a terapeutických cílů, hodnocení biologické aktivity malých
molekul pomocí vysoce kapacitních skríningových testů, preklinického vývoje, v ojedinělých
případech dotažení až do fáze časných ověřovacích klinických zkoušek typu proof-of-concept.
Infrastrukturální část projektu bude soustřeďovat v jednotné platformě jednotlivé "core
facilities" s jedinečnými technologiemi. Bude vytvořeno 5 core facilities (Bioinformatika a
36
biostatistika, Zvířecí modely, Genomika, Proteomika a Buněčná biologie), které budou
poskytovat klíčové technické služby pro žadatele, partnery a externí uživatele.
Soupis výzkumných programů:
1. Molekulární podstata nemocí a molekulární cíle
2. Medicinální chemie
3. Chemická biologie a experimentální terapeutika
4. Biomarkery - identifikace a validace
5. Farmakologie a toxikologie
6. Translační medicína
KONTAKT
Vedoucí projektu: doc. MUDr. Marián Hajdúch, PhD. email: [email protected]
tel. +420 588 444 421
Projektoví manažeři:
Mgr. Miroslav Dvořák, email: [email protected] tel. +420 58 563 2071
Ing. Mgr. Arnošt Rybář email: [email protected] tel. +420 58 563 2075
Aplikační vývojové laboratoře pokročilých mikrotechnologií a
nanotechnologií, Ústav přístrojové techniky AV ČR, v.v.i.
alisi.isibrno.cz
Cílem ALISI je vybudovat a provozovat moderně vybavené výzkumné centrum
dosahující aplikovatelných výsledků výzkumu a vývoje a přiblížit tak technologickou
úroveň zdejšího výzkumu a vývoje v řešených oblastech světové elitě.
Tematicky jde o výzkumné aktivity zasahující do oblastí diagnostiky a technologií, které
využívají nových metod magnetické rezonance, laserových mikrotechnologií a
nanotechnologií – zejména interferometrie a spektroskopie, měření a vyhodnocování
biosignálů, elektronové mikroskopie a litografie, svařování elektronovým a laserovým
paprskem, magnetronového naprašování a kryogeniky ke konstrukci unikátních přístrojů a
systémů.
Po vědecko-výzkumné stránce budou laboratoře ALISI organizovány do dvou výzkumných
programů, které propojují podobně orientované disciplíny:
37
•
•
Aplikované diagnostické metody,
Pokročilé technologie.
Program Aplikované diagnostické metody
Tato aktivita představuje soustředení metod diagnostiky, měření a zobrazování materiálů,
struktur a povrchů pokrývajících svým rozlišením, přesností a měřítkem celou škálu sahající
od makroúrovně až po nanosvět. Koncentrace fyzikálně různorodých metod nabízí
neobyčejně komplexní pohled s mimořádným aplikačním potenciálem pro cílený a
kolaborativní výzkum s průmyslovými partnery. Zaměření aktivity je primárně do technické
sféry
a
částečně
též
na
vzorky
biologické
povahy.
Klíčovými směry jsou zde elektronová mikroskopie, rentgenová spektroskopie, magnetická
rezonanční spektroskopie a tomografie, nanometrologie, optická konfokální mikroskopie a
laserová spektroskopie, měření a zpracování signálů v medicíně. Každá z těchto
diagnostických metod je v současné době rozvíjena jako součást aktivit některé výzkumné
skupiny ÚPT.
Vedoucím výzkumného programu je Ing. Ondřej Číp, Ph.D.
Program Pokročilé technologie
Jedná se opět o komplexní aktivitu pokrývající unikátní pokročilé technologie, které byly
v ÚPT vyvinuty nebo dále rozvíjeny. Zejména se jedná o elektronovou litografii, vytváření
nanovrstev magnetronovým naprašováním, optické mikromanipulační techniky pro
bezkontaktní manipulace s nanoobjekty a mikroobjekty, vakuové a kryogenní techniky,
svařování těžce pojitelných materiálů elektronovým a laserovým paprskem, technologie kyvet
s ultračistými
plyny.
Vedoucím výzkumného programu je Ing. Jan Dupák, CSc.
KONTAKT
[email protected]
prof. RNDr. Pavel Zemánek, Ph.D., ředitel ALISI
tel: +420 541 514 202, email: [email protected]
Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum,
Univerzita Palackého v Olomouci
www.cr-hana.eu
Projekt vybudování Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum
představuje nový rozměr spolupráce mezi univerzitou a olomouckými pracovišti
Výzkumného ústavu rostlinné výroby (oddělením zelenin a speciálních plodin) a Ústavu
experimentální botaniky (laboratoře molekulární cytogenetiky, cytometrie a cytoskeletu).
38
Výzkumné projekty:
Proteinová biotechnologie,
Chemická biologie a genetika,
Nové materiály a metody šlechtění rostlin,
Rostlinné biotechnologie,
Fytofarma, genetické zdroje zelenin, léčivých, aromatických a kořeninových rostlin
KONTAKT
Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum
Šlechtitelů 813/21
783 71, Olomouc - Holice
telefon: +420 585 634 970, +420 585 634 971, +420 585 634 979
email: [email protected]
Centrum materiálového výzkumu na FCH VUT v Brně , Vysoké učení
technické v Brně
www.fch.vutbr.cz/cs/veda/projekty/cmv.html
Cílem projektu je:
1) Vybudovat regionální centrum specializované na materiálový výzkum jako samostatné
pracoviště na Fakultě chemické VUT v Brně s názvem „Centrum materiálového výzkumu“.
2) Posílit spolupráci univerzitního výzkumu s aplikační sférou formou smluvního výzkumu a
společných výzkumných projektů a urychlit přenos poznatků a technologií do praxe.
3) Zapojit studenty zejména doktorských a magisterských programů do projektů spolupráce s
aplikační sférou v rámci výzkumných aktivit centra.
Výzkumnou náplň projektu (centra) tvoří dva výzkumné programy:
Anorganické materiály
Transportní systémy a senzory
Ad 1. Výzkumný program Anorganické materiály
Centrálním cílem výzkumného programu Anorganické materiály je vytvoření výzkumného
centra v potřebném rozsahu a kvalitě pro poskytnutí instrumentální a vědomostní základny
silikátovému průmyslu nezbytné pro rozvoj jeho inovačního potenciálu.
Specifické cíle výzkumného programu:
Objasnit změny struktury ve vztahu k vlastnostem v průběhu procesu přípravy anorganických
pojiv (cementů, vysokohodnotných betonů, super-plastifikátory, sádrových a vápenných
pojiv…).
Specifikovat roli transportních vlastností v kinetice procesů vzniku materiálů a jejich
ovlivňování (složením pevné fáze, teplotou, tlakem, přítomností látek na bázi plastifikátorů).
Stanovit úlohu parametrů v přípravě geopolymerů a jiných alkalicky aktivovaných hlinitokřemičitanů.
39
Využít přírodních silikátových surovin pro přípravu pokrokových materiálů (inženýrská a
žáruvzdorná keramika, sklokeramika). • Rozvinout technologii přípravy anorganických a
polymer-cementových kompozitů.
Využívání sekundární produktů z chemických, metalurgických výrob a energetiky v přípravě
anorganických materiálů.
Skupiny uživatelů:
výrobci a zpracovatelé anorganických pojiv,
výrobci stavebních materiálů,
výrobci technické a inženýrské keramiky,
výrobci a uživatelé žáruvzdorných materiálů,
uživatelé anorganických technologií, • univerzity a VaV organizace.
Ad 2. Výzkumný program Transportní systémy a senzory
Fyzikální chemie pro přípravu a charakterizaci vlastností systémů cíleného transportu
biologicky aktivních látek a senzorů na bázi organických materiálů, využitelných například v
diagnostice, medicíně či péči o zdraví obecně.
Studium interakcí v koloidních soustavách a nanosystémech za účelem odhalení jejich
schopnosti vázat biologicky aktivní látky do stabilního celku umožňujícího transport
prospěšné aktivní látky na místo určení, nebo v případě škodlivé aktivity umožňujícího
transport zastavit. Výzkum přípravy a vlastností konkrétní aplikační formy transportního
systému. Návrh systémů pro potenciální praktické aplikace a příprava jejich funkčních vzorků
nebo vzorků pro následné (především biologické, medicínské) testy.
Příprava nových funkčních materiálů s výraznými senzorickými, elektrickými a optickými
vlastnostmi. Charakterizace elektrických a optických vlastností těchto systému, tak aby mohly
být využity pro pokročilé senzorické, diagnostické a další aplikace. Konstrukce prototypů
systémů a jejich nabídka pro komerční aplikaci.
Skupiny uživatelů:
Firmy produkující nebo vyvíjející biologicky aktivní látky či jejich aplikační formy,
zejména firmy farmaceutické, kosmetické, biotechnologické nebo potravinářské.
Firmy působící v oblasti senzorické a diagnostické techniky.
Firmy produkující nebo vyvíjející zdravotnické prostředky.
Instituce klinického výzkumu a testování.
Univerzity a VaV organizace.
KONTAKT
Vedoucí projektu centra : prof. Ing. Miloslav Pekař, CSc., mailto:[email protected]
Centrum výzkumu a využití obnovitelných zdrojů energie, Vysoké učení
technické v Brně
www.uvee.feec.vutbr.cz/CVVOZE
Výzkumné programy:
Optimalizace a řízení elektromechanické přeměny energie
Základní zaměření:
40
•
•
•
•
•
Aplikovaný výzkum v oblasti elektromechanické přeměny energie.
Návaznost na stávající dlouhodobou spolupráci s průmyslovými podniky.
Kolaborativní a smluvní výzkum s dalšími podniky zabývajícími se výrobou strojů a
zařízení na bázi elektromechanické přeměny energie.
Výzkum a vývoj nových typů senzorů pro aplikační oblasti.
Výzkum, vývoj a implementace energeticky optimálních algoritmů pro tento i oba
další výzkumné programy Centra.
Chemické a fotovoltaické zdroje energie
Základní zaměření:
•
•
Výzkum a vývoj elektrochemických zdrojů proudu a jejich aplikací s cílem zvýšení
elektrochemické účinnosti, využitelnosti jako zdrojů pro mobilní prostředky, pro
akumulaci energie z nekonvenčních zdrojů apod.
Výzkum, vývoj a optimalizace fotovoltaických článků a systémů se zaměřením na
zvýšení účinnosti, spolehlivosti a zlevnění jejich výroby.
Optimalizace přeměny a využití energie soustavách s ekologickými energetickými zdroji
Základní zaměření:
Aplikovaný výzkum orientovaný na optimalizaci procesů a zařízení v elektroenergetice.
Základními směry výzkumu a vývoje v tomto programu budou:
•
•
•
•
•
Optimalizace parametrů výkonových spínacích přístrojů v oblasti zhášecích systémů
včetně diagnostiky zhášecího procesu.
Optimalizace zařízení pro rozvod elektrické energie z obnovitelných zdrojů a
SmartGrids.
Kvalita elektrické energie a EMC v napájecích systémech.
Zvyšování účinnosti elektrických zařízení sloužících pro osvětlení, vytápění a
chlazení.
Zvyšování spolehlivosti a bezpečnosti napájecích systémů.
KONTAKT
Řešitel projektu Prof. RNDr. Vladimír Aubrecht, CSc. [email protected]
Technicka 8, Brno 61600, Česká republika
Inovace pro efektivitu a životní prostředí (INEF), Vysoká škola báňská –
Technická univerzita Ostrava
http://cpp.vsb.cz/cs/okruhy/projekty/op-vavpi/projekty-v-realizaci/INEF
Centrum zatím nemá samostatné www stránky ani uvedené žádné kontakty.
Účelem projektu je rozšíření výzkumných, vývojových a inovačních kapacit Výzkumného
energetického centra (VEC) na úroveň obvyklou pro špičkové regionální výzkumné a
41
vývojové centrum. Cílem je podpora výzkumu a inovací v oblasti zařízení pro výrobu tepla a
kogeneraci (kombinovaná výroba tepla a elektřiny) při použití tuhých paliv, zejména
biomasy, v menších decentralizovaných jednotkách a dále vývoj nových prvků technologií
pro zplyňování biomasy včetně jejich uplatnění pro výrobu kapalných paliv druhé generace.
Součástí těchto aktivit je bezpečnost zařízení i používaných paliv s rozšířením na bezpečnost
výroby energie i u dalších energetických zařízení.
Cílovými skupinami jsou především výrobci zařízení i paliv určených k decentralizované
výrobě tepla, kteří získají přístup ke společnému vývoji a inovacím svých výrobků s
uplatněním nejlepších dostupných technologií, a výrobci zplyňovacích a zkapalňujících
technologií. Dalšími skupinami jsou distributoři pohonných hmot, původci biomasy a ostatní
aplikační subjekty z oblasti zaměření projektu.
Jihočeské výzkumné centrum akvakultury a biodiverzity hydrocenóz,
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
www.jcu.cz
Projekt je řešen na Fakultě rybářství a ochrany vod, odpovědným řešitelem je prof. Ing.
Otomar Linhart, DrSc., společně s Ústavem fyzikální biologie. Centrum zatím nemá své
samostatné stránky, je jen zmíněno na stránkách MŠMT
Prostřednictvím investičních prostředků bude realizována stavební úprava tří objektů Fakulty
rybářství a ochrany vod ve Vodňanech v období od jara 2011 do začátku roku 2013 a jejich
přístrojové vybavení unikátní technikou umožňující realizaci špičkového výzkumu a
vytvoření stimulujících podmínek pro perspektivní výzkumné pracovníky.
Úkolem centra bude realizace celkem šesti výzkumných programů orientovaných na:
1.
2.
3.
4.
kvalitu rybího masa
technologii produkce kaviáru
inovaci intenzivních metod produkce hospodářsky a sportovně významných druhů ryb
vývoj a inovaci systémů kontinuálního monitoringu kvality vody využívajících ryby a
raky jako bioindikátory s inovativními postupy v rámci managementu vodárenských
nádrží
5. inovaci sledování výskytu cizorodých látek v životním prostředí, hodnocení vlivu na
exponované organismy s možností eliminace v čistírenských procesech
6. budování a využití systematické základny znalostí pro vývoj experimentálních
technik.
Cílem projektu je vybudovat v jihočeském regionu, který má dlouholetou tradici
v rybníkářství a s chovem ryb na 25 000 ha vodních ploch představující polovinu produkce
v rámci celé České republiky, špičkové Regionální VaV centrum s mezinárodním dosahem,
zejména ve středoevropském prostoru, které se bude, jak již z názvu projektu vyplývá,
specializovat na oblast akvakultury a biodiverzity hydrocenóz a posílení základního,
aplikovaného a technologického výzkumu v rybářství včetně vzdělání.
42
Mezi subjekty, které budou mít z projektu prospěch patří mimo jiné: konzumenti rybího masa
či kaviáru, veřejnost spotřebovávající vodu z veřejných vodovodů, vodárenské a čistírenské
subjekty, sportovní rybáři, rybářské svazy, široká veřejnost a to jak tuzemská, tak zahraniční,
která přijde do kontaktu s výstupy výzkumných záměrů.
Tiskovou zprávu lze nalézt také na internetové adrese: http://www.frov.jcu.cz/cs/uvodaktuality/83-aktuality-2010/526--jihoeske-vyzkumne-centrum-akvakultury-a-biodiverzityhydrocenoz
Výzva číslo 2.2 - Regionální VaV centra
AdMaS - Pokročilé stavební materiály, konstrukce a technologie,
Vysoké učení technické v Brně
www.admas.vutbr.cz
Dominantní ideou centra AdMas (Advanced Materials, Structures and Technologies) je
snaha vybudovat komplexní centrum, které bude integrovat poznatky z jednotlivých dílčích
oborů výzkumu materiálového, technologického, konstrukčního (které v řadě institucí
probíhají izolovaně) a umožní je nejen teoreticky, ale i prakticky verifikovat.
Centrum AdMaS je navrženo jako komplexní výzkumná instituce v oblasti stavebnictví,
které sestává ze tří navzájem úzce kooperujících divizí:
divize Pokročilé stavební materiály (ABM – Advanced Building Materials),
divize Pokročilé konstrukce (STR – Advanced Structures),
divize Matematické modelování (MM – Mathematical Modeling).
Hlavní výzkumné aktivity Centra AdMaS jsou:
•
•
•
•
vývoj nových stavebních materiálů, resp. inovace stávajících s využitím nových
surovinových bází a/nebo druhotných surovin při zvýšení užitných vlastností a
trvanlivosti stavebních materiálů v konstrukcích a snížení energetických nákladů
jejich výroby a užívání,
vývoj nových diagnostických metod posuzování kvality stavebních materiálů a
konstrukcí,
vývoj trvanlivých a autoadaptivních konstrukcí na základě Performance Based
Design a/nebo Life Cycle Design,
rozpracování a zdokonalení metod návrhu nových (a zesilování stávajících)
konstrukcí novými technologiemi, aby pořizovací cena konstrukce, resp. statického
zásahu do konstrukce, byla minimální při dodržení kritérií spolehlivosti a funkčnosti
při aplikaci nových přístupů trvale udržitelného rozvoje a při posuzování životního
cyklu konstrukce,
43
•
v teoretické oblasti: formulace matematických, fyzikálních i výpočtových modelů
procesů a jevů podstatných pro kvantifikaci spolehlivosti, životnosti a trvanlivosti
stavebních konstrukcí; vytvoření teoretického a vědeckého základu v oboru
spolehlivosti jako báze pro tvorbu a harmonizaci normativních předpisů a technických
dokumentů pro navrhování.
KONTAKT
Sekretariát
Centrum AdMaS
E-mail: [email protected] , tel.: +420 541147102, fax.: +420 541211600
Adresa: Veveří 331/95, 602 00 Brno
Biomedicínské centrum Lékařské fakulty v Plzni, Univerzita Karlova v
Praze
www.cuni.cz/UK-3211.html
Bohužel žádné další než níže uvedené informace nejsou na začátku prosince 2010 k dispozici.
Cílem projektu je vznik a rozvoj biomedicínského výzkumného centra Lékařské fakulty v
Plzni. Toto centrum bude umístěno do budovaného univerzitního areálu v oblasti Plzeň –
Lochotín a bude plnit dva základní účely: provádění výzkumu a vzdělávání.
Podstatou projektu je vytvoření biomedicínského komplexu. Výzkumný komplex je součástí
dlouhodobých plánů LF UK v Plzni. Pořízení zázemí reaguje na podporu rozvoje
výzkumných, výukových a vzdělávacích kapacit LF UK v Plzni. Projekt spočívá ve
stavebních aktivitách a následném vybavení zařízením, kdy se předpokládá realizace stavební
části, a dle postupu stavebních prací na jednotlivých částech vybavení, přibližně ve třech
letech.
Centrum bezpečnostních, informačních a pokročilých technologií,
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Centrum je uvedeno jako jeden z cílů v materiálu “Aktualizace Dlouhodobého záměru
vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti
Univerzity Tomáše Bati ve Zlíne pro rok 2010” , pár zpráv, kde je centrum zmíněno ve výčtu
podaných v univerzitním bulletinu, případně v sekci “aktuality” naposledy v listopadu 2009.
Žádné další informace nejsou zatím k dispozici.
44
Centrum nových technologií a materiálů (CENTEM), Západočeská
univerzita v Plzni
www.zcu.cz/ntc/o-nas/dlouhodoby-zamer/html,
http://www.zcu.cz/ntc/download/centem_brozura.pdf
Centrum nových technologií a materiálů (CENTEM) je regionální centrum zaměřené na
materiálový výzkum a vývoj nových technologií založených na efektivním využití materiálů a
vytváření materiálů nových. Jde zejména o progresivní neželezné materiály, jako jsou
polymerní struktury, kompozitní a nanokompozitní materiály nebo speciální materiály na bázi
křemíku. Přičemž výzkum v připravovaném centru je zamýšlen jednoznačně jako výzkum
směrovaný k pokročilým inženýrským aplikacím pro potřeby průmyslu a transfer technologií.
Základem projektu je pořízení vhodného souboru moderních přístrojů a zařízení pro měření
materiálových vlastností, úpravy materiálů, popřípadě výrobu materiálových struktur
požadovaných vlastností. Tyto přístroje a zařízení budou přitom vhodně doplňovat stávající
přístrojové zařízení NTC (Nové technologie-výzkumné centrum) a vytvářet celky
komplementární ke stávajícím materiálovým laboratořím v ČR či celky, které budou jinak
zaměřeny než již existující laboratoře.
Výzkumné programy projektu CENTEM významně prohlubují a rozšiřují výzkumná témata
NTC. Jde o tyto oblasti:
CENTEM 1: Výzkum a modifikace morfologie a povrchové textury materiálů
CENTEM 2: Kompozitní struktury s piezoelektrickými prvky
CENTEM 3: Pokročilé technologie na bázi polymerních materiálů
CENTEM 4: Laserové technologie pro zpracování a analýzu materiálů
CENTEM 5: Výzkum a vývoj polymerních kompozitů
CENTEM 6: Materiály pro fotovoltaiku, fotoniku a mikrosystémovou techniku
Výzkumný program CENTEM 1 a CENTEM 3 přitom přináší nová témata v rámci celého
regionu. Všechna témata mají silný aplikační potenciál (vývoj katalyzátorů, mikrosenzorů,
piezoelektrických aktuátorů a senzorů, vrstev pro fotoniku, vývoj palivových článků,
fotovoltaických článků, laserových technologií, technologií výroby polymerních kompozitů a
podobně).
Centrum polymerních systémů, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
www.utb.cz - nutno dále vyhledávat, např.
http://web.uni.utb.cz/cs/docs/Projekt_CPS.pdf?PHPSESSID=dd77123ed1cd4c3d715fbdc787b
e4af1
45
Cílem projektu je podstatně rozšířit stávající výzkumnou infrastrukturu UTB ve Zlíně a
vytvořit Centrum polymerních systémů, které bude personálně, technicky i znalostně
podporovat regionální průmysl a souběžně mezinárodně působit na všech úrovních svých
činností.
Vědecká část je koncipována do tří vzájemně propojených výzkumných programů ve vazbě
na:
• polymerní procesy,
• polymerní kompozity,
• bioaktivní polymery.
Centrum rozvoje strojírenského výzkumu Liberec, VÚTS, a.s. (Výzkumný
ústav textilních strojů)
www.vuts.cz
Nově podpořený projekt si klade za cíl vytvořit podmínky pro budoucí realizaci špičkového
výzkumu, vývoje a rozvoje nových progresivních technologií v oblasti středního a přesného
strojírenství. Centrum tak významnou měrou přispěje k rozvoji teoretických i praktických
poznatků a podpoří inovaci výrobních strojů a zařízení pro oblast zpracovatelského průmyslu
(oblast obráběcích, balících, textilních, sklářských, bižuterních, polygrafických,
jednoúčelových a dalších strojů).
V rámci projektu je plánováno vybudování areálu, jehož parametry budou splňovat náročné
provozní a technologické požadavky pro umístění nových specializovaných pracovišť (např.
laboratoře pro analýzu hluku, vibrací, dynamických vlastností strojů a zařízení), která pokryjí
všechny oblasti související s návrhem strojů a zařízení. To znamená od oblasti koncepčních
návrhů, modelování, přes výpočty, konstrukční návrhy, systémy řízení, měření, návrhy a
zhotovení funkčních modelů a prototypů až po fázi jejich verifikace. Konečným uživatelům,
akademickým a vysokoškolským pracovištím a zejména průmyslovým partnerům bude
k dispozici komplexní servis pro zajištění inovace jejich produktů.
Centrum řasových biotechnologií Třeboň (Algatech), Mikrobiologický
ústav AV ČR, v.v.i.
http://www.biomed.cas.cz/mbu/cz/
Přiznání dotace projektu je dle informací MŠMT v jednání.
Níže je uvedena jediná volně dohledatelná informace o centru (z místního deníku):
Výzkum řas zatím stojí
Třeboň – Unikátní projekt Algatech, který se zabývá využitím řas také jako potravin a
biopaliv, za 133 milionů korun je pozastaven.
46
26.9.2010 1:01
Třeboňští vědci mají připravený projekt, který se zabývá výzkumem využití řas jako biopaliv,
přislíbené dotace zdržují úředníci.
„Na základě informací z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) jsme
předpokládali, že bude projekt zahájený letos 1. listopadu, ale tento týden jsme obdrželi
oznámení z MŠMT, že kvůli nedostatečnému personálnímu obsazení oddělení administrace
projektů, do kterých náš patří, je vyjednávání ohledně našeho projektu pozastaveno, dokud
nebude naplněna personální kapacita oddělení,“ informoval vedoucí sektoru Třeboň
Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky (MBÚ AVČR) Ondřej Prášil.
Doplnil, že ve sdělení bylo také uvedeno to, že v důsledku plošné redukce pracovních míst na
MŠMT bylo ale zvyšování personální kapacity zastaveno a nikdo neví, kdy bude obnoveno.
Pro vědecké pracovníky z Třeboně to znamená, že je jejich projekt odložený do nedohledna.
Přitom příprava projektu, kterou pomohl uhradit grant Jihočeského kraje a rozpočet AVČR,
stála už kolem tří milionů korun. Jeho realizace teď stojí. „Náš aplikovaný výzkum v oblasti
řasových biotechnologií je unikátní v celé střední Evropě. Řasy jsou jedním z alternativních
zdrojů energie. Rostou velmi rychle, nemají žádné nároky na zemědělskou půdu jako je má
třeba řepka,“ vysvětlil Ondřej Prášil.
Řasy jsou podle jeho slov také zdrojem cenných látek, které nelze z rostlin nebo jiných
organizmů snadno získávat. Není tajemstvím, že je už dlouho vyrábějí komerčně pro
dietologické a kosmetické účely řadě firem.
V jídelníčku měl řasy z Třeboně na palubě kosmické lodi už kosmonaut Vladimír Remek v
roce 1978.
Centrum senzorických, informačních a komunikačních systémů (SIX),
Vysoké učení technické v Brně
http://www.vutbr.cz/vyzkum-a-vyvoj/projekty-ze-strukturalnich-fondu/op-vavpi
Centrum zatím nemá vlastní www stránky.
Výzkumné centrum SIX je společnou iniciativou ústavu radioelektroniky, ústavu
telekomunikací, ústavu mikroelektroniky a ústavu fyziky Fakulty elektrotechniky a
komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně.
Výzkumná činnost bude zaměřena na komunikační technologie pracující v perspektivních
kmitočtových pásmech, na konvergenci komunikačních a informačních systémů, na
senzorické sítě, multimédia a bezdrátové komunikační systémy.
Výsledky výzkumu naleznou široké uplatnění v bezpečnostních aplikacích (speciální typy
snímačů odhalí nebezpečné chemické či biologické látky a zjištěnou informaci bezdrátově
předají centrále), v perspektivních bezdrátových komunikačních systémech (nízko-příkonové
elektronické obvody sníží spotřebu energie z baterií, pokročilé metody zpracování
komunikačních signálů zvýší spolehlivost přenosu informace) či v systémech multimediálních
47
služeb (sofistikované metody zpracování signálů zajistí věrnou reprodukci zvukových a
obrazových signálů a umožní rekonstrukci zašuměných a poškozených multimediálních dat).
Výzkum se bude rovněž věnovat interdisciplinárním tématům jako je ovlivňování živých
organizmů elektromagnetickými poli bezdrátových komunikačních služeb, využití
elektromagnetických polí k medicínským účelům (léčení rakoviny hypertermií) či využití
akustických signálů k diagnostickým účelům (odhalení neurologických onemocnění).
Výzkum bude realizován v úzké spolupráci s partnerskými firmami. Portfolio partnerských
firem zahrnuje jak velké nadnárodní společnosti, se kterými bude realizován společný vývoj
antén pro komunikaci mezi automobily či spolupráce na měření signálů mobilní sítě, tak i
menší, národní firmy, se kterými bude nastavena spolupráce ve vývoji modulárních antén pro
systémy rádiové identifikace, měření bezdrátových gigabitových spojů pracujících v pásmu
80 GHz či počítačové modelování vlivu silných elektromagnetických polí na citlivou
avioniku letadla.
V centru senzorických, informačních a komunikačních systémů (SIX) naleznou uplatnění také
talentovaní studenti magisterského a doktorského studia, kteří se budou podílet na řešení
vědecko-výzkumných projektů z výše uvedených oblastí.
Samotná realizace projektu byla zahájena 1. srpna 2010, přičemž na začátku roku 2013 bude
výzkumná činnost v plném provozu.
Centrum výzkumu neželezných kovů “CEVYNEK”, VÚK Panenské
Břežany a.s.
www.vuk-pb.cz
K dispozici zatím pouze na stránkách VÚK oznámení o vyhlášení výběrového řízení, viz
http://www.vuk-pb.cz/obrazky/oznameni.pdf
Centrum zahradnického výzkumu, Mendelova zemědělská a lesnická
univerzita v Brně
www.mendelu.cz
Na stránkách univerzity je projekt zmíněn v rozvojových projektech pro rok 2010
•
Příprava projektů do operačního programu VaVpI "Centrum zahradnického výzkumu
v Lednici"
A na stránkách veřejných zakázek:
http://www.mendelu.cz/cz/o_univerzite/uredni_deska
48
Dopravní VaV centrum, Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.
Centrum je zmíněno zatím pouze na www stránkách Centra dopravního výzkumu v sekci
veřejných zakázek viz:
http://www.cdv.cz/vyberova-rizeni-archiv/
ENET – Energetické jednotky pro využití netradičních zdrojů energie,
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
www.vsb.cz/enet/cs/okruhy
Jedná se o výzkum a vývoj technologií pro přeměnu paliv, zejména odpadů a
alternativních paliv, na tepelnou a elektrickou energii a její efektivní využívání.
Cílem je tedy výzkum a vývoj jednotek (technologických i energetických) pro zpracování
odpadů a alternativních paliv a intenzifikaci jejich přeměn na tepelnou a elektrickou energii
při současném zajištění čistoty zplodin, sledování kvality a kvantity všech výstupních
produktů a současně je sledována možnost akumulace energie a paralelní nebo sériová
spolupráce různých zdrojů.
Tento cíl spojuje 3 výzkumné aktivity do jednoho kompaktního celku - jedná se o úpravu a
zpracování vstupních surovin, např. alternativních paliv, a vývoj souvisejících strojních
zařízení, dále o skupinu zabývající se transformací paliv (zejména zplyňování, pyrolýzu, ale i
kombinované spalování a fermentace) na lépe využitelné produkty, např. H2. Projekt je
celkově doplněn výzkumnou skupinu zabývající se VaV nových kogeneračních jednotek,
problematikou akumulace energie a problematikou elektrických generátorů, řízením jejich
provozu a připojení do sítě v ostrovním režimu. Cyklus dopravy a zpracování paliva, jeho
transformace na plyny využitelné v turbínách s elektrickými generátory je doplněn skupinou
zabývající se výzkumem a vývojem nanokompozitních materiálů pro čištění všech výstupních
médií procesu transformace.
Celým projektem se prolíná i skutečnost sledování uplatnění vyrobené elektrické energie v síti
ČR a neopomíjí ani fakt využívání akumulované energie v době jejího nadbytku – Hybridní
technologie.
Přínosy centra
•
•
•
•
•
•
zefektivnění využívání zdrojů energie - intenzifikace procesů energetické
transformace s cílem návrhu nových jednotek
využívání alternativních zdrojů energie u klasických technologií
využívání odpadů a biomasy pro zajištění trvale udržitelného rozvoje – nové postupy
zejména při uplatnění vedlejších produktů při výrobě elektrické energie
inovace zařízení pro úpravu, dopravu a zpracování vstupních a výstupních surovin a
materiálů
vývoj sorbentů a filtračních materiálů na bázi nanostrukturovaných kompozitů pro
odstranění škodlivin
zkoumání procesu transformace paliva až po konečné využití jako celku
Výstupy projektu
Výstupy projektu budou nové teoretické poznatky, uplatněné jako patenty a užitné vzory a
publikované v odborných časopisech, ale také výsledky aplikované formou poloprovozů a
49
ověřených technologií a realizované jako výrobky firem, spolupracujících v rámci smluvního
výzkumu. Mezi uživatele výstupů projektu budou patřit průmyslové podniky působící nejen
v Moravskoslezském kraji a zejména podniky sdružené v oborových klastrech regionu –
strojírenský, energetický, chemický stavební a další, pro uplatnění synergie mezi
výzkumnými programy v rámci Op VaVpI a OP PI. Velmi důležitým výstupem je okamžité
využití nových poznatků ve vzdělávání a při výchově mladých vědeckých pracovníků.
Výzkumné programy
Výzkum a vývoj v oblasti transformace vstupních surovin, včetně odpadů a vedlejších
produktů, na využitelné formy energie a provozní spolehlivosti jejich dodávek, výstupem
VP01
budou mimo jiné užitné vzory, konstrukce strojního zařízení a průmyslové filtrace na bázi
nanostruktur.
Výzkum a vývoj v oblasti využívání paliv a vedlejších produktů, příprava, úprava, doprava a
VP02 diagnostika vstupních a výstupních produktů, včetně čištění spalin na bázi katalytických
procesů.
Výzkum a vývoj v oblasti přeměny, řízení a akumulace tepelné a elektrické energie, včetně
VP03 užitných vzorů nových měničů pro napojení netradičních zdrojů energie na napájecí síť a
problematiky Smart grids.
KONTAKT
prof. Ing. Tomáš ČERMÁK, CSc., ředitel
tel.: +420 596 999 314, e-mail: [email protected]
Sekretariát:Tel.: +420 596 999 449, 9450, e-mail: [email protected], [email protected]
Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava
17.listopadu 15/2172
708 33 Ostrava-Poruba
ExAM Experimental Animal Models, Ústav živočišné fyziologie a genetiky
AV ČR, v.v.i.
www.iapg.cas.cz
Centrum dosud není na stránkách žadatele zmiňováno.
Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin, Vysoká
škola báňská – Technická univerzita Ostrava
http://www.hgf.vsb.cz/instituty-a-pracoviste/cs/okruhy/511/
Základním cílem projektu je vytvořit unikátní centrum (jediné v ČR), které se bude věnovat
přednostně výzkumu problematiky těžby a užití energetických surovin i dalšího využití
horninového prostředí při zajištění udržitelného rozvoje a požadavku na maximální
surovinovou soběstačnost, která se stává jednou ze základních priorit členských zemí EU.
50
Sjednocením výzkumné činnosti dvou organizací bude možné efektivněji reagovat na
problémy a praktické úkoly přicházející od uživatelů z hospodářské sféry.
Partner (partneři): Ústav geoniky AV ČR, v. v. i.
Zadáním výzkumného programu „Vícefázové horninové prostředí“ je získat poznatky o
fyzikálních, chemických, izotopových, strukturních a mechanických vlastnostech složek
prostředí pomocí moderní instrumentální techniky, která zásadním způsobem zvyšuje úroveň
poznání a možnosti jejich zobecnění pro dané geologické podmínky pomocí matematického
modelování. Tyto informace jsou základním předpokladem pro návrh environmentálně
šetrných technologií při exploataci nerostných surovin.
Výzkumný program „Environmentálně šetrné technologie“ se bude zabývat problematikou
využití vedlejších produktů pro zavedení bezodpadových technologií při těžbě nerostných
surovin a vytvoření podmínek pro minimalizaci bezpečnostních rizik na základě poznání
příčinných procesů. Environmentálně šetrná těžba nerostných surovin s minimalizací
bezpečnostních rizik je v daných ekonomických podmínkách složitým procesem, který
vyžaduje řešení celého spektra specifických problémů od aplikace nových poznatků o
vlastnostech a chování horninového prostředí přes vývoj nových technologií dobývání a
úpravy energetických surovin až po jejich bezpečnostní aspekty a environmentální dopady.
Institut environmentálních technologií, Vysoká škola báňská – Technická
univerzita Ostrava
http://www.vsb.cz/cs/
Na stránkách žadatele ani v rámci jiných informačních zdrojů zatím není institut zmiňován.
Projekt je zmiňován pouze v souhrnných tabulkách žadatelů postupujících do dalších kol
hodnocení na stránkách MŠMT.
Membránové inovační centrum, MemBrain s.r.o.
www.membrain.cz
Centrum není na stránkách výrazněji zmiňováno. Zmínka se objevuje v krátkém materiálu
“strategie firmy” - Cílem společnosti MemBrain s.r.o. je v rámci naplňování firemní strategie
vybudovat a provozovat funkční membránové inovační centrum evropské úrovně. Takové
centrum umožní nabídnout všem zájemcům koordinaci a efektivní realizaci inovačního
procesu zejména v oboru komplexního membránového programu, zázemí pro partnery a
zákazníky oboru a podporu transferu výsledků do průmyslové praxe, dále ve výčtu na
stránkách MŠMT a podobně také v regionálním a celostátním tisku, vždy bez bližších
informací.
51
Národní ústav duševního zdraví České republiky, Psychiatrické centrum
Praha
www.pcp.lf3.cuni.cz
Projekt nemá vlastní www stránky, na stránkách žadatele jej lze nalézt pouze v sekci “veřejné
zakázky” na zhotovení projektové dokumentace pro územní rozhodnutí zakázky s názvem
NÚDZ – mezinárodní centrum klinického výzkumu v neuropsychiatrii spolufinancované z OP
VaVpI
Ovocnářský výzkumný institut, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský
Holovousy s.r.o.
www.vsuo.cz
Ústav na svých stránkách Institut nezmiňuje, zatím je k dispozici pouze zpráva ČTK z února
2010 (zkráceno):
Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský chce v Holovousích na Jičínsku vybudovat na
zelené louce nový areál výzkumného institutu. Institut by měl být špičkovým pracovištěm
ovocnářského výzkumu a vzdělávání a měl by zvýšit konkurenceschopnost českého
ovocnářství v Evropě. "Měl by umožnit výzkum na mnohem vyšší úrovni, například i v
oblasti takzvané molekulární genetiky," řekl Ludvík. Výzkumníci by měli ve vlastních
objektech získat jistotu budoucnosti.
Nové pracoviště by mělo vytvořit 15 nových míst pro vysokoškolsky vzdělané odborníky.
Nyní má ovocnářský ústav, jehož vznik spadá do roku 1951, asi 65 zaměstnanců. Institut by
také měl poskytovat poradenství a vzdělávání pro ovocnáře a ostatní zemědělce z celé
republiky. České ovocnářství ročně tvoří hodnotu kolem tří miliard korun a dává práci
přibližně 6000 lidí.
Hlavní částí institutu má být budova laboratoří a pracoven. U ní by měl stát skleník pro
výzkum a šlechtění s regulovanou teplotou či závlahou. "Podobný skleník pro ovocnářský či
zelinářských výzkum v ČR dosud není," řekl Ludvík. Areál doplní objekty technického
zázemí, garáží a skladů.
Institut by měl ovocnářům umožnit i větší prosazení ve světě. "Zájem ciziny zde je již nyní.
Například ovocnáři z Chile a Jihoafrické republiky mají zájem o naše odrůdy třešní," řekl
Ludvík.
Holovouský ústav vedle šlechtění nových odrůd také na 27 hektarech pěstuje v Evropě
výjimečnou kolekci genofondu 2252 ovocných odrůd.
52
Pořízení technologie pro Centrum vozidel udržitelné mobility, České vysoké
učení technické v Praze
www.cvut.cz
Centrum nemá zatím vlastní www stránky, je ale možné nalézt dost odkazů téměř identického
znění v denním i odborném tisku, např:
Česká republika patří dlouhodobě mezi evropské lídry v sektoru automobilového průmyslu. Je
to dáno nejen díky dlouhé tradici tohoto odvětví u nás, ale také s ohledem na rostoucí podporu
automobilového výzkumu a vývoje, který má potenciál pozici ČR ještě výrazně posílit.
Tento trend by měl naplňovat projekt připravený Českým vysokým učením technickým
v Praze - projekt pořízení technologie pro Centrum vozidel udržitelné mobility (CVUM).
Vyšší výkon, nižší emise, alternativní paliva
Na tuto poptávku reaguje projekt ČVUT v Praze, které v nedávné minulosti již vybudovalo
evropsky uznávané výzkumné pracoviště, zaměřené na automobilový průmysl a nyní získalo
další impuls ke svému rozvoji díky další schválené podpoře z Operačního programu Výzkum
a vývoj pro inovace (VaVpI). Na kvalitní základy výzkumného centra Josefa Božka I a II. by
mělo navázat regionální Centrum vozidel pro udržitelnou mobilitu, které vyroste v Roztokách
n/Vltavou.
Výzkumná činnost CVUM se soustředí především na prostředky a technologie výzkumu
nových řešení a optimalizaci současných koncepcí pístových motorů pro vozidla i energetiku,
hnacích agregátů automobilů včetně elektrických a hybridních, spolu s jejich integrovaným
řízením s ohledem na účinnost a šetrnost k životnímu prostředí.
Důležitým momentem výzkumu bude také užitná hodnota těchto zařízení z hlediska mobility
a konkurenceschopnosti firem spojených s tuzemským průmyslem.
Centrum CVUM by mělo maximálně využít výhod vyplývajících ze spolupráce svých
současných partnerů, jimiž jsou Fakulta strojní a Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze a
společností TÜV SÜD Czech s.r.o., spolu s možností přímého zapojení dalších partnerů z řad
podniků a výrobních firem. Aktivity centra by se ale neměly omezit pouze na Českou
republiku a CVUM se bude v co nejvyšší míře zapojovat do nejrůznějších typů
mezinárodních vědeckých projektů.
Regionální centrum aplikované molekulární onkologie (RECAMO),
Masarykův onkologický ústav
www.recamo.cz – stránky jsou pouze v anglickém jazyce!
Projekt RECAMO je propojením výzkumu, klinických aplikací a možného komerčního
využití (např. vývoj diagnostických souprav). Smyslem projektu je spolupráce mezi
pracovníky základního a klinického výzkumu, kteří budou shromaždovat vzorky tkání
53
primárních nádorů prsu a dalších typu tumorů dostupných v Masarykově onkologickém
ústavu, identifikovat klíčové genetické mutace ve významných signálních dráhách a vytvoří
databázi prognóz, odpovědí a rezistencí pacientů na léčbu.
Ke splnění výše uvedených úkolů povede realizace předmětu projektu, kterým je právě vznik
RECAMO centra. K fyzickému vzniku centra dojde modernizací dvou objektu a to pracoviště
aplikovaného výzkumu molekulární onkologie (modernizace objektu F) a nákupu
laboratorních zařízení, potřebných pro provoz centra, nákupu softwaru, dalšího
drobného hmotného majetku a ostatního vybavení. Během realizace projektu bude
docházet i k nákupu spotřebního materiálu, potřebného pro chod centra a pořádání
seminářů a konferencí pro odbornou veřejnost. RECAMO je unikátní zařízení spojující
dohromady všechny činnosti, které mají přímý potenciál znalostí translačního výzkumu
s implikací pro denní klinickou a komerční praxi. Klíčoví představitelé žadatele chápou a
navrhují vytvoření unikátní struktury, RECAMO, které bude schopné řešit problémy
převádění výzkumných aktivit v oblasti rakoviny do komodit použitelných ke zlepšení léčby
maligních onemocnění.
Operační struktura RECAMO je charakterizována úzkou integrací dvou klíčových ramen, VR
(výzkum rakoviny) ramene a AMO (aplikovaná molekulární onkologie) ramene,
dávající možnost interakce výzkumu, aplikační a obchodní činnosti. Konkrétní pracovní
činnosti jsou označeny příslušnými názvy a číslováním v rámci schématu struktury
výzkumu (RECAMOflowchart). Zpravidla platí, že výsledky výzkumu z VR ramena
budou testovány uvnitř struktury AMO ramena, a otestované výsledky s potenciálem
komercializace budou převedeny na obchodní produkt v poslední KV (komerční výstupy)
sekci.
Celosvětová jedinečnost projektu RECAMO pramení z:
1) úzké integrace výzkumné a aplikační sítě,
2) zapojení moderních molekulárních zobrazovacích technologií, které umožňují vysoce
selektivní odběr vzorku nádoru pomocí inovativních molekulárních zobrazovacích
technologií.
Následně takto získané tkáně budou využity ve VR rameni RECAMO pro studium
konkrétních výzkumných úkolů, jako jsou rakovinové kmenové buňky, angiogeneze a
buněčné signalizace. Moderní molekulární technologie budou využívat blízkého
fyzického kontaktu klinických a výzkumných zařízení, který umožňuje studovat jevy
související sprogresí rakoviny a metastazováním díky využití nádorové biobanky, která je již
v MOÚ v
provozu.
Navíc dostupnost čerstvých vzorku nádorů umožňuje studovat rychle působící molekuly
a mediátory v nádorových buňkách, které je obtížné či nemožné zkoumat ve
standardních výzkumných a klinických institucích.
Cíle centra:
1) prosazování úzké spolupráce mezi jednotlivými disciplínami pro identifikaci nových
biomarkerů,
2) korelace odpovědí pacientu na léčbu s komplexní validací biomarkeru,
3) zlepšení přístupu k důležitým biologickým vzorkům vytvořením centrálního registru,
4) vytvoření standardu klinické metodologie zaměřených na identifikaci biomarkeru,
5) souběžné vytváření metod detekce biomarkeru a vývoje léčiv,
6) podpořit přijetí všeobecných pravidel pro publikaci studií o biomarkerech,
54
7) stanovení pravidel pro validaci biomarkeru,
8) usnadnění přístupu ke všem studiím o biomarkerech,
9) vzdělávání zúčastněných stran o všech aspektech výzkumu biomarkeru.
KONTAKT
Dalibor Valík MD, PhD., RECAMO koordinátor
Žlutý kopec 7
656 53 Brno
tel.: 453 136 700
Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM),
Univerzita Palackého v Olomouci
www.upol.cz/zpravy/aktuality/zprava/article/8823
Centrum zatím nemá vlastní www stránky.
Primárním cílem projektu je intenzivní uplatnění výsledků výzkumu v průmyslové
a podnikatelské praxi a zvýšení konkurenceschopnosti regionu i celé České republiky.
Odborné zaměření RCPTM směřuje především k transferu technologií v oblasti
nanomateriálového, chemického a optického výzkumu s očekávaným výstupem také v
medicínských a environmentálních aplikacích.
Zdroje na vybudování infrastruktury RCPTM budou využity zčásti na výstavbu nové budovy
nanomateriálového a chemického výzkumu v areálu Univerzity Palackého v Olomouci-Holici
(2786 m2) a také na vybavení objektu některými unikátními zařízeními v celkové hodnotě
250 mil. Kč. Jedná se například o transmisní elektronový mikroskop vysokého rozlišení
s možností práce za nízkých teplot, který umožní studium velikosti, morfologie a struktury
biomakromolekul i nanomateriálů na atomární úrovni, nebo zařízení pro měření fyzikálních
vlastností látek při velmi nízkých teplotách a v extrémně velkých magnetických polích. Tato
a další zařízení, jedinečná svého druhu v ČR, zkompletují výjimečný technický park, kterým
bude disponovat RCPTM. Laboratoře mikroskopických technik, magnetických měření
a analytické chemie budou představovat špičkově vybavená pracoviště v celosvětovém
měřítku s ideálními technickými předpoklady pro spolupráci s partnery z aplikační sféry a
ještě intenzivnější zapojení do mezinárodních projektů a konsorcií.
Z nejvýznamnějších vědecko-výzkumných aktivit lze vyzdvihnout zavedení velkokapacitní
technologie výroby nanočástic elementárního železa, které dnes běžně používají sanační firmy
v moderních technologiích čištění podzemních vod kontaminovaných chlorovanými
uhlovodíky. V srpnu tohoto roku byl v Maďarsku instalován také pilotní reaktor využívající
nanoželezo k dočištění povrchových a pitných vod znečištěných arsenem. Pracovníci Centra
dále patentovali technologii přípravy komplexních sloučenin přechodných kovů vykazujících
in vitro protinádorovou aktivitu vysoce převyšující komerční kancerostatika. Úspěšně byla
také ukončena etapa klinického testování nové perorální kontrastní látky na bázi
magnetických nanočástic oxidu železitého pro MRI diagnostiku dutiny břišní s očekávaným
uplatněním na trhu již v příštím roce. Výzkumná skupina nanočástic kovů vypracovala a
patentovala univerzální metodu modifikace pevných materiálů nanočásticemi stříbra
55
s vysokou antibakteriální aktivitou, která by měla nalézt uplatnění v celé řadě desinfekčních
postupů a při povrchové úpravě lékařských nástrojů.
Transfer výsledků výzkumu a vývoje prosazují pracovníci RCPTM také v rámci
mezinárodních projektů a sdružení. Optické komponenty konstruované vědci z RCPTM byly
instalovány a využity pro detekci vysokoenergetického kosmického záření na Observatoři
Pierra Augera v Argentině. Ve spolupráci s kolegy z NASA pracují výzkumníci Centra také
na objasnění mimořádných magnetických vlastností mimozemských materiálů. S partnery
z Florida Institute of Technology probíhá v rámci společného grantu NATO vývoj
technologie výroby železanů jakožto materiálů pro oxidativní dekontaminaci lokalit
zasažených bojovými chemickými zbraněmi.
RCPTM je třetím regionálním centrem na UP, které získalo dotaci v Operačním programu
VaVpI.
KONTAKT
Doc. RNDr. Radek Zbořil, Ph.D., generální ředitel RCPTM
tel.: 585 634 947, e-mail: radek.zboril(at)upol.cz
Regionální centrum speciální optiky a optoelektronických systémů
(TOPTEC), Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i. v Turnově
www.ipp.cas.cz/cz
Náplní činnosti centra TOPTEC bude výzkum a vývoj v oblasti speciální optiky a
optoelektronických systémů, rozdělený do šesti vzájemně provázaných podoborů:
1) asférická optika,
2) tenké vrstvy pro optické systémy,
3) adaptivní optika, difraktivní optické elementy, ultrapřesné měřicí metody, optoelektronické
systémy,
4) krystalová a rentgenová optika,
5) optické systémy a metody pro detektory částic,
6) jemná mechanika.
Centrum TOPTEC bude disponovat unikátním vybavením, jako je lešticí centrum s možností
leštit asférické povrchy s přesností dosahující l/20 a vysokou odchylkou plochy od sféry,
ultrapřesné obráběcí centrum dosahující přesnosti obrobení povrchu v řádech nanometrů a
naprašovací zařízení s iontovou asistencí. Plánovaná jsou také přesná měřicí zařízení, mezi
něž patří např. AFM mikroskop, „white light“ interferometr pro měření drsnosti povrchu,
interferometr pro měření asférických ploch, moderní elipsometr, RTG goniometr, 3D měřicí
souřadnicový stroj apod.
KONTAKT
Ing. Vít Lédl, PhD., ředitel, tel. 481 549 456
RNDr. Zbyněk Melich, zástupce zodpovědný za výzkum a vývoj, tel: 481 322 587, 481 549 45
56
Regionální inovační centrum elektrotechniky (RICE), Západočeská
univerzita v Plzni
rice.zcu.cz
V nově budovám výzkumném centru bude prováděn základní, aplikovaný a smluvní výzkum
v oblastech:
1) nové koncepce pohonů a sofistikovaných technologií pro dopravní systémy nové generace;
2) materiálový výzkum se zaměřením na organickou elektroniku, inteligentní senzory a
multisenzorové systémy;
3) výzkum v oblasti udržitelné energetiky – nová zařízení a technologie pro zvyšování
účinnosti a optimalizaci výroby elektrické energie a tepla a těžby surovin;
4) diagnostika a identifikace systémů, včetně certifikovaného a zkušebnictví.
KONTAKT
Regionální inovační centrum elektrotechniky, Fakulta elektrotechnická ZČU, Univerzitní 26,
306 14 Plzeň, tel: +420 377 634 001, fax: +420 377 634 002
Regionální technologický institut – RTI, Západočeská univerzita v Plzni
Centrum je uvedeno jen výčtem v aktualizaci dlouhodobého záměru Západočeské univerzity
na rok 2011 na www.zcu.cz
Regionální VaV centrum pro nízkonákladové plazmové a
nanotechnologické povrchové úpravy, Masarykova univerzita
www.muni.cz
Centrum je zatím uvedeno jen na stránkách MŠMT ve výčtu projektů, které prozatím byly ve
VaVpI úspěšné. Na rozdíl od centra CETOCOEN, kde je příjemcem také Masarykova
univerzita, nejsou žádné informace k dispozici.
57
Udržitelná energetika, Centrum výzkumu Řež s.r.o.
http://www.cvrez.cz
Projekt SUSEN - Udržitelná energetika. Předkladatelem projektu je Centrum výzkumu Řež
s.r.o., na přípravě projektu se dále podílí Škoda výzkum s.r.o. či zaměstnanci UJV Řež a.s.
Partnerem projektu je Západočeská univerzita v Plzni. Projekt má být realizován v Řeži u
Prahy (ve výzkumném areálu ÚJV) a v Plzni (ve Vědeckotechnickém parku Plzeň, Borská
pole).
V rámci realizační fáze projektu (2011-2015) je zamýšleno vybudování dvou-regionálního
výzkumného centra v oboru energetiky. Důraz je kladen na výzkum a vývoj s vysokým
aplikačním potenciálem podporujícím dlouhodobě udržitelnou energetickou koncepci
Evropské unie a zejména České republiky. Projekt je navržen komplexně, tj. od výzkumu
vstupních nosičů energií (paliva), výzkumu materiálů a komponent včetně diagnostiky při
výrobě a výstavbě, diagnostiky provozu energetických zařízení (predikce spolehlivého
provozu a prodlužování životnosti), až po přepracování, uložení či likvidaci potencionálně
vznikajícího odpadu.
Výzkum chce obrátit pozornost k jaderným reaktorům IV. generace (nechlazeným vodou a
produkujícím méně vyhořelého radioaktivního paliva), jež mají být uváděny do provozu po
roce 2040. Na rozdíl od reaktorů II. „pokolení“ (existujících) a III. generace (stavěných nyní)
by měly splňovat přísnější požadavky ekonomičnosti, spolehlivosti i bezpečnosti. SUSEN je
sestaven ze čtyř segmentů, které zahrnují výzkum na zařízeních simulujících vybrané typy
reaktorů G-IV, výzkum palivového cyklu, detekce a ekologického nakládání s radioaktivními
látkami, výzkum a vývoj diagnostických metod pro energetická zařízení a související
materiálový výzkum. Výsledkem může být i prodloužení životnosti jaderných elektráren
VVER z předpokládaných třiceti až na šedesát let. Synergie lze též najít s dalšími
výzkumnými projekty z peněz EU, hlavně s těmi zaměřenými na materiálový a energetický
výzkum.
Projekt plně respektuje cíle energetické politiky EU a cíle technologických platforem z oblasti
jaderné energetiky tak, aby byl přímo využitelný pro Evropské výzkumné iniciativy a umožnil
následnou in-kind účast českého průmyslu na velkých demonstračních projektech (zejména
aplikace jaderných reaktorů nových generací III+ a IV). V rámci dlouhodobého horizontu je
předmětem projektu také výzkum a vývoj špičkových technologií a materiálů v oblasti
termojaderné fúze.
58
Programy projektu
Po obsahové stránce projekt sestává ze 4 vzájemně propojených výzkumných programů:
1.
2.
3.
4.
Technologické experimentální okruhy (plánované místo realizace Řež a Plzeň)
Strukturní a systémová diagnostika (plánované místo realizace Řež a Plzeň)
Jaderný palivový cyklus (plánované místo realizace Řež)
Materiálový výzkum (plánované místo realizace Plzeň)
KONTAKT
Ing. Petr MOULIS
manažer projektu
tel.: +420 266 17 3186
email: [email protected]
Centrum výzkumu Řež s.r.o.
Husinec – Řež 130
250 68 Řež
Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum (UniCRE), Výzkumný ústav
anorganické chemie, a. s.
www.unicre.cz
VÚAnCh, a.s. (Výzkumný ústav anorganické chemie) připravil projekt, jehož cílem je
vybudovat v areálu Chempark Záluží moderní výzkumné a vzdělávací centrum (Unipetrol
Centre for Research and Education - UniCRE) pro oblast průmyslové chemie. Centrum se
bude zaměřovat na výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání v oblasti rafinérských a
petrochemických technologií, environmentálních technologií a procesů pro efektivní
využívání obnovitelných zdrojů energie.
Hlavní cíle výzkumně-vzdělávacího centra UniREC lze shrnout následovně:
• provádět výzkum, aplikovaný i základní, v oblasti průmyslové chemie,
• inovovat chemické technologie s cílem zvýšit jejich bezpečnost a snížit jejich dopady
na životní prostředí,
• spolupodílet se na výchově mladých výzkumných pracovníků ve spolupráci se
vzdělávacími a akademickými pracovišti,
• aktivně se zapojovat do výzkumných programů na národní i evropské úrovni,
• aplikovat výsledky výzkumu a vývoje v praxi formou společných projektů
s průmyslovými podniky
S ohledem na své výzkumně-vzdělávací cíle se Centrum zaměří na výzkum v následujících
oblastech:
59
-
Výzkum technologií pro účinné a ekologicky šetrné využití uhlíkatých energetických
surovin ve výrobě motorových paliv
Výzkum technologií pro výrobu surovin pro pokročilé funkční polymerní materiály
Výzkum technologií pro trvale udržitelné využití obnovitelných energetických surovin
a snižování emisí škodlivých látek
Tyto výzkumné aktivity (programy) jsou doplněny průřezovými (horizontálními) aktivitami,
které zasahují do všech výše uvedených programů. Jsou to:
- Vývoj analytických metod pro detailní charakterizaci organických látek a jejich směsí
- Vývoj a syntéza katalyzátorů na bázi zeolitů, aluminy a jejich modifikace kovy,
kovové a metalocenové katalyzátory.
- Vývoj a provozování experimentálních jednotek, modelujících hlavní rafinérské a
petrochemické procesy
Díky svému odbornému zaměření a svým cílům je projekt UniREC v souladu s výzvou
v následujících oblastech:
• vybudování specializovaného kvalitně vybudovaného regionálního centra
s vyškoleným týmem pracovníků
• zaměření činností centra především do oblasti aplikovaného výzkumu včetně posílení
spolupráce s aplikační sférou a možnost zrychlení transferu nových poznatků a
technologií do praxe.
• zvýšení počtu mladých výzkumných pracovníků s respektováním pravidel rovných
příležitostí
• založení informační platformy pro soustavnou spolupráci mezi centrem a aplikační
sférou.
Centrum bude situováno do areálu Chempark Litvínov, kde bude využit dnes nevyužívaný
objekt (brownfield) bývalé cechovny výrobny lihu, stávající experimentální zařízení
(pokusnou základnu) a další nezbytné vybavení areálu Chempark Litvínov, především sklad
hořlavin, potrubní rozvody s médii (pára, vzduch, vodík, dusík, syntézní plyn, etylén) a
systémové zabezpečení náročných chemických výrob, jako jsou požární ochrana, speciální
ostraha, systém odpadového hospodářství, chemické kanalizace a další infrastrukturu, která
není běžně dostupná ani ve velkých výzkumných centrech. Vzhledem ke svému napojení na
průmyslovou chemickou infrastrukturu a vzhledem ke svému odbornému zaměření, kvalitě
výzkumného týmu a možnostmi pro vybudování výzkumné infrastruktury je navrhované
centrum UniREC zcela unikátní.
Součástí Centra je tzv. pokusná základna situovaná vedle laboratorní budovy. Jedná se o
unikátní experimentální pracoviště pro studium a vývoj chemických procesů ve
čtvrtprovozním měřítku, které je klíčové pro transfer vyvíjených technologií a katalyzátorů do
průmyslové praxe. Po nezbytné rekonstrukci bude k dispozici 35 samostatných
experimentálních aparatur, které umožní zkoumání většiny katalytických petrochemických a
rafinérských procesů, včetně studia moderních procesů konverze obnovitelných surovin
(biomasy) a environmentálních technologií. Díky modernizaci bude možné provozovat 10–12
jednotek současně (dvojnásobek současného stavu), čímž se významně zvýší produktivita
výzkumné práce a podstatně se rozšíří spektrum možností experimentální práce.
Výzkumné aktivity Centra budou zajišťovány vlastními kmenovými zaměstnanci ve
spolupráci s pracovníky akademických institucí, kteří se budou na práci centra podílet formou
60
spolupráce na společných projektech. Výuka v rámci Centra bude probíhat pod záštitou
VŚCHT Praha, na výuce se budou podílet kmenoví pracovníci Centra i zaměstnanci VŠCHT.
UniREC tak naváže na dlouholetou úspěšnou spolupráci VÚAnCh, a.s. s VŠCHT Praha a
akademickými pracovišti ÚCHP AV ČR, v. v. i., UFCH JH AV ČR, v. v. i., se kterými
v minulosti řešil a v současnosti řeší řadu společných výzkumných projektů.
Výstupy UniREC a jejich uživatele lze rozdělit do tří základních skupin.
První z nich je samotné centrum UniREC a jeho spolupracující organizace, VŠCHT Praha,
UFCH JH AV ČR, v.v.i., ÚCHP AV ČR v.v.i a další akademické instituce. Sem budou
směřovat především výstupy vzniklé z výzkumných záměrů, které umožní formulovat nové
výzkumné realizační projekty financované z veřejných (účelové prostředky) nebo ze
soukromých zdrojů. Nezanedbatelným výstupem pro tuto skupinu budou také odborné
publikace, diolové a doktorské práce, patenty a další hodnocené aktivity.
Druhou skupinou budou spolupracující výrobní podniky, kde bude spolupráce probíhat
zejména v rámci společných projektů s podporou z veřejných zdrojů, nejčastěji
Technologické agentury ČR a MPO ČR, program TIP. V této oblasti lze očekávat především
výstupy ve formě patentů, ověřených technologií, případně průmyslových vzorů.
Spolupracujícími podniky budou především malé a střední firmy, jako je DEKONTA, a.s.
Praha, ASTIN, s.r.o. Litvínov, Eurosupport Manufacturing Czechia, s.r.o.
Třetí, skupinou jsou odběratelé smluvního výzkumu. Vzhledem k jeho pravidlům zde nelze
očekávat mnoho veřejně publikovatelných výstupů, ex post však bude jistě možno se
souhlasem zadavatele zveřejnit např. realizované technologie. Mimo podniky Skupiny
UNIPETROL sem lze zahrnout Spolchemie, a.s. Ústí nad Labem, Hexion, a.s., Sokolov,
DEZA, a.s. Valašské Meziříčí, Spolana a.s. Neratovice a Synthos a.s. Kralupy.
KONTAKT
Ing. Milan Petrák, ředitel
VÚAnCh, a. s.
Revoluční 84
400 01 Ústí nad Labem
Tel: 475 309 222
Mail: [email protected]
Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB), České vysoké
učení technické v Praze
Centrum zatím nemá vlastní www stránky. Je zmíněno jen ve výčtu na stránkách MŠMT a na
stránkách ČVUT v Praze pouze v zápisech ze zasedání grémia děkana ze dne 19.10.2009
(příprava projektu) a grémia děkanky ze dne 25.10.2010 (pokračující příprava projektu)
www.cvut.cz
61
Západočeské materiálově metalurgické centrum (ZMMC), COMTES FHT
a.s.
www.comtesfht.cz
Na stránkách příjemce podpory zatím nejsou o centru žádné informace, na stránkách MŠMT
pouze ve výčtu hodnocených projektů. Zmínky lze najít v regionálním tisku, ale jen o
ambicích firmy vybudovat centrum bez dalších detailů.
KONTAKT
COMTES FHT a.s.
Průmyslová 995
Dobřany 334 41
T:+420 377 197 311
F:+420 377 197 310
Email: [email protected]
62
Download

Možnosti využití nově budovaných infrastruktur v rámci Operačního