JOURNAL
LAFARGE CEMENT
4/2010
obsah
str. 6–9
str. 12–13
str. 16–17
LAFARGE CEMENT JOURNAL
číslo 4/2010, ročník 7
vychází 4x ročně, toto číslo
vychází 27. 12. 2010
vydavatel: Lafarge Cement, a. s.,
411 12 Čížkovice čp. 27
IČ: 14867494
tel.: 416 577 111
fax: 416 577 600
www.lafarge.cz
evidenční číslo: MK ČR E 16461
redakční rada: Ing. Michal Liška,
Mgr. Milena Hucanová
šéfredaktorka: Blanka Stehlíková – C.N.A.
fotografie cementárny na titulu: Jan Hodač
fotografie uvnitř časopisu: Archiv Lafarge
Cement, fototéka Skupiny Lafarge,
Lucie Šancová, Ing. Klára Křížová,
Václav Sedlář, Skanska a. s., závod Prefa,
Nadace ABF, Obecní úřad Chotěšov,
Viamont DSP a. s., archiv Jany Kleinové,
www.superdome.com/site.php,
www.wikipedia.com,
archiv Blanky Stehlíkové
design: Luděk Dolejší
Tento časopis je neprodejný,
distribuci zajišťuje vydavatel
str. 10–11
Aktuality
Lafarge aktuálně
1–3
Téma
Činnosti ekologa v cementárně
4–5
Technologie
Technologické limity zateplení
6–9
Materiály
Ultravysokopevnostní beton pro mostní stavby
10–11
Referenční stavba
Rekonstrukce mostu v Žatci
12–13
Zajímavá stavba
Elektrárna ladící s krajinou
14–15
Ekologie
V Chotěšově vysázen biokoridor K
16–17
Stavebnictví a EU
Rekonstrukce podkrušnohorské tepny
18–19
Konstrukce mostů
Předpjaté prefabrikované mosty
20–21
Stopy architektury
Betonový racionalismus
22–23
Betonové unikáty
Největší kopule na světě se zrcadlí v Mississippi
24–27
VIP Club
Škola bezpečné jízdy
28
Vývoj spotřeby cementu
29
Summary
29
str. 18–19
str. 24–27
úvodník
Vážení přátelé,
několik dní jsem usilovně přemýšlel o tom, co napsat do úvodníku letošního
posledního Journalu. Velmi bych si přál dnes napsat něco optimistického. Něco,
co by vyvážilo negativní dopad stále skomírající bytové výstavby, utlumených
investic podniků a nově také výrazných škrtů státního rozpočtu v oblasti investic
do infrastruktury na provoz, hospodaření a další rozvoj našich firem, které jsou na
vývoji stavebnictví bezprostředně závislé.
Moc mi to nejde.
Za velmi znepokojující považuji informace ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví,
hovořící o tom, že stát již od poloviny roku 2009 nevypisuje žádné nové zakázky na
projektovou a inženýrskou přípravu staveb, financovaných ze státního rozpočtu.
To znamená, že se do značné míry pouze dokončují rozpracované stavební zakázky.
Negativní dopad do investic po opětovném nastartování ekonomického růstu je
nasnadě.
Jednání na mnoha úrovních pokračují…
Nedávno u nás proběhl mezinárodní audit bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
tzv. Cross Safety Audit. Zúčastnili se ho specialisté na BOZP z jiných podniků
Skupiny. Výsledky nebyly špatné. Vedle pozitivních zjištění i příkladů auditoři
samozřejmě našli i oblasti nebo situace, které je třeba zlepšit. Důležité pro mě bylo,
že při rozhovorech zaznamenali zájem zaměstnanců o oblast bezpečnosti při práci
nejen svojí, ale i svých spolupracovníků.
Blížíme k velmi významné metě, kterou je 1000 dnů bez pracovního úrazu jak
našich zaměstnanců, tak pracovníků externích firem, působících v areálu závodu.
Pokud se nám jí podaří dosáhnout, mohli bychom být pozváni do výběrového klubu
Lafarge – Excellence Safety Clubu, který je vyhrazen pro cementárny s dlouhodobě
nadprůměrnými výsledky a vynikajícím hodnocením v oblasti BOZP.
Děkuji všem, kteří si bezpečnost a ochranu zdraví při práci vzali k srdci. Chrání tak
nejen sebe, ale i ostatní.
Letošní rok byl, jak jinak, opět náročný. Vážíme si spolupráce s každým z vás, neboť
ta nám do značné míry pomáhá se s nepříznivou situací poměrně úspěšně vyrovnat.
Doufám, že i my vám jsme stejnou oporou.
Závěrem bych vám chtěl poděkovat za spolupráci a popřát klidné prožití vánočních
svátků. Rád vás třeba na Silvestra odpoledne potkám na zasněžené Milešovce.
Revitalizaci jejího vrcholu již několik let podporujeme.
Váš Ivan Mareš,
Generální ředitel a předseda představenstva
2010 | LC JOURNAL | 1
aktuality Lafarge
Oko nad Prahou
zvítězilo ve Varšavě
Film Olgy Špátové Oko nad Prahou zvítězil
letos v říjnu v sekci soutěžních dokumentárních filmů na 26. ročníku mezinárodního festivalu ve Varšavě. Dokumentární
snímek Oko nad Prahou o projektu Národní knihovny České republiky, kterou
navrhl architekt Jan Kaplický, zachycuje
jednu známou společensko-politickou
kauzu. Výjimečný architektonický projekt
vyvolal nečekaně urputné diskuze o moderní architektuře a o umístění knihovny
na pražské Letné, v nichž se angažovali
občané, umělci, politici i média. Film se le-
tos dostal do programu festivalu v Karlových Varech, Ekofestivalu a na Jihlavský dokumentární festival. V zahraničí
film Českou republiku reprezentuje na
festivalech zaměřených na architekturu
a design – v Londýně, New Yorku, Soulu
a na Tchaj-wanu. Festivalové putování
i varšavské ocenění jen dokládá vysokou kvalitu dokumentu srovnatelnou se
světovou produkcí. Producentka Eliška
Kaplický přizvala ke spolupráci v roli
koproducentů Českou televizi a Lafarge
Cement.
Ochotnická benefice Poradny
pro náhradní rodinnou péči
Občanské sdružení Centrum pro rodinu Terezín o předposledním říjnovém víkendu
přišlo s novinkou a uspořádalo v litoměřickém Divadle K. H. Máchy Divadelní ochotnickou benefici. Představení čtyř ochotnických souborů zhlédlo bezmála 200 diváků
a výtěžek ze vstupného ve výši 15 450
korun byl určen dětem v osvojení a pěstounské péči. Šek na tuto částku Margitě
Šantavé, vedoucí Poradny pro NRP, kterou
občanské sdružení provozuje, předala Ali-
ce Nellis, patronka Poradny. Konkrétně byla
poskytnuta pomoc rodině z Varnsdorfu,
která si osvojila pět dětí, a rodině z Krásné
Lípy, která má dvě vlastní děti a tři sourozence v pěstounské péči. Prostředky
byly použity na nákup zimního oblečení
a obuvi těmto dětem. Služeb Poradny pro
náhradní rodinnou péči, kterou Lafarge
Cement, a. s. podporuje od jejího vzniku
v roce 2006, v současné době využívá 52
rodin z Ústeckého a Libereckého kraje.
Audit POM
Chloridový
bypass pro
pecní linku
Během podzimu se rozběhly přípravy
realizace projektu chloridového bypassu
pecní linky. Jedná se o technicky i finančně náročný projekt, který cementárně
přinese úspory a lepší operativní řízení
a provoz pecní linky. Tento projekt zlepší
provoz rotační pece a poskytne silný nástroj ke kontrole a řízení chloru v pecních
plynech. Dále to usnadní management alternativních paliv a umožní méně zásahů do palivového mixu. To se promítne
v lepší spolehlivosti, snížení nákladů na
provoz, na údržbu a čištění výměníku.
Celý projekt je rozplánován do konce
2 | LC JOURNAL | 2010
roku 2011, kdy by měl v listopadu proběhnout zkušební provoz a odladění
technologie. V letošním roce byl hlavním
milníkem měsíc říjen, kdy byl výběrovým řízením vybrán dodavatel. Paralelně s tím probíhal proces schvalování
EIA a příprava podkladů pro stavební
povolení. Všechny kroky byly průběžně
konzultovány s místními úřady, obcemi
a v neposlední řadě i s Krajským úřadem
ÚLK a ČIŽP.
V říjnu letošního roku proběhl v cementárně audit zaměřený na Plant
Operational Model – POM, který se zabývá modelovým chodem cementárny
a který vedli zkušení ředitelé z cementáren v Beočinu, Wossingenu a Karsdorfu. Cílem auditu bylo specifikovat
jak procesní rozdíly, tak i odlišnosti
v činnostech jednotlivých organizačních složek oproti Lafarge standardům
a doporučením. Audit, který je strukturovaný do 16 provázaných oblastí,
ukázal silné a slabé stránky, definoval
možnosti zlepšení a doporučil cesty,
jak jich dosáhnout. Vedení podniku
zpracovává plán, v němž určí, které oblasti lze zlepšit poměrně rychle a které budou trvat déle. Sled jednotlivých
úkolů bude sumarizován v projektech,
aby se mohlo do činností zapojit co
nejvíce pracovníků.
CEM II/B-M (V-LL) 32,5 R-AZ:
balený cement od A do Z
Počátkem letošního roku byla završena téměř
dvouletá etapa certifikace našeho baleného
cementu CEM II/B-M (V-LL) 32,5 R pro německý
trh. Kromě klasického označení CE nese nyní tento
výrobek také Ü-logo, které potvrzuje shodu výrobku
se všeobecným stavebním schválením vydaným
Německým institutem pro stavební technologie.
Začněme však pěkně od začátku. Balený
cement CEM II/B-M (V-LL) 32,5 R je na
českém trhu používán pro staveništní
přípravu betonů a malt, přípravu injektážních směsí a další aplikace. Jeho složení a kvalitativní parametry nedoznaly
během posledních čtyř let žádné změny
a zkušenosti zákazníků
potvrzují vhodnost tohoto cementu pro tyto
aplikace.
Záměr uplatnit CEM
II/B-M (V-LL) 32,5 R-AZ
také na německém trhu
komplikoval fakt, že
německá betonářská
norma omezuje jeho použití pouze pro stupně
vlivu prostředí X0 a XC1.
Rozšířit použitelnost tohoto cementu i na další
stupně vlivu prostředí je
však možné na základě
všeobecného stavebního
schválení, které je oprávněn vydat pouze Německý institut pro stavební
technologie v Berlíně
(DIBt). DIBt schválení
vydává na základě žádosti výrobce cementu
po splnění všech požadovaných podmínek.
Jako partnera pro zkušebnictví a certifikaci
jsme si vybrali zkušebnu MFPA Weimar.
Po akreditovaných odběrech cementu
a všech použitých surovin následovala
dlouhá fáze zkoušení. Analýzy surovin
a cementu byly spíše rutinní záležitostí
a nepřinesly žádné překvapení. S napětím
jsme však očekávali výsledky mnohdy
dlouhotrvajících testů odolnosti vyrobených betonů. Mezi nejobávanější zkoušky
patřilo rozhodně stanovení odolnosti proti zmrazování a rozmrazování za přítomnosti chemických rozmrazovacích látek
(tzv. CDF-test), dále stanovení mrazu-
vzdornosti (měření E-modulu po 100
mrazových cyklech) a stanovení hloubky
penetrace chloridových iontů ve stáří betonu 35 a 97 dnů. Všechny výsledky testů
prokázaly splnění požadovaných limitů.
DIBt vydal na základě splnění všech
kritérií všeobecné schválení – v originá-
BOZP v souvislosti
s dopravou
Vzhledem k vysokému počtu nehod na
silnicích vytvořila Skupina Lafarge dvě
nové směrnice bezpečnosti silničního
provozu. Cílem směrnic je hlavně snížit
počet závažných silničních nehod v rámci
Skupiny. V nejbližších dnech tak budou
publikovány následující směrnice: Převoz
zboží, Převoz osob a aktualizace směrnice
z roku 2007 o mobilních prostředcích.
Extra Mile program
Kongres v italském Bavenu, jehož se zúčastnilo na dvě stě vedoucích pracovníků
jednotlivých výrobních závodů Skupiny,
představil nový program – Extra Mile. Cílem programu, který bude zahájen v roce
2012, je obnovit plný potenciál Skupiny,
vytvořit nové, inovativní přístupy k zákazníkům a dosáhnout tak více než jedné miliardy hrubého zisku v roce 2015.
Dvacáté výročí
technologického centra
Již dvacet let Skupina Lafarge zaměstnává více než pět set vědeckých pracovníků
v Technologickém centru nedaleko Lyonu. Výzkumy realizované centrem přináší
mnoho nových poznatků na poli produkce
i samotného fungování cementáren.
U příležitosti 20. výročí uspořádala Skupina oslavu pro místní zainteresované
jednotlivce i zástupce organizací. Výročí
je i jistou příležitostí k ohlédnutí se zpět
a ke zhodnocení přínosů výzkumů.
le „Allgemeine bauaufsichtliche Zulassung“ –, které ve skutečnosti představuje
normativní předpis. Z německého názvu
je odvozena i přípona „AZ“ přičleněná
za normový název cementu. Dodržování
předepsaných podmínek musí být dozorováno certifikačním orgánem a je potvrzeno vydáním Ü-certifikátu (Übereinstimmungszertifikat). Celý proces vydání
všeobecného schválení a následné certifikace byl zajímavou exkurzí do německé
stavební legislativy a zkušebnictví.
Ing. Tomáš Drašnar
Strategie pro snižování CO2
Klíčovým projektem strategie snižování
emisí CO2 pro rok 2010 je „Aether“, který
zahrnuje vývoj nového slínku zanechávajícího menší uhlíkovou stopu.
Právě tento projekt získal podporu Evropské unie v programu „Life+“. Projekt
„Aether“ je realizován ve spolupráci s polským Institutem pro stavební materiály
(MBM) a britskou Společností pro výzkum
ve stavebnictví (BRE).
2010 | LC JOURNAL | 3
téma
Snímek lomu
Činnosti ekologa
v cementárně
Náplň práce specialistky pro ekologii v cementárně tvoří množinu
navzájem provázaných činností vedoucích k zajištění dodržování všech legislativních požadavků
určených základním dokumentem – integrovaným povolením – IPPC. Podnikový ekolog sleduje všechny
oblasti ekologické prevence: ochranu ovzduší, vody, způsob nakládání s chemickými látkami a s odpady.
Ing. Alena Kaucová
na Dni otevřených
dveří 2010
4 | LC JOURNAL | 2010
Množství požadavků vyplývajících z integrovaného povolení je úctyhodné, proto
se dnes žádná cementárna neobejde bez
graduovaného specialisty na ekologii,
který se zabývá především ekologickou
legislativou. V praxi pak vlastně zastřešuje jednotlivé složky podniku, které přímo
podmínky IPPC realizují a zajišťují jejich
konkrétní plnění. Alfou a omegou práce
ekoložky v akciové společnosti Lafarge
Cement je již zmiňované integrované povolení, které obsahuje popis všech zařízení a činností cementárny majících vliv na
životní prostředí, podrobnou charakteristiku jednotlivých oblastí ochrany životního prostředí, popis využitelných druhů
sekundárních paliv (odpadů) pro spalování v rotační peci včetně jejich množství
a podmínek pro spalování. Své legislativní a odborné znalosti promítá podniková
ekoložka do provozních řádů pro jednotlivá oddělení podniku, následně vydává
pokyny, impulzy a dohlíží, aby všechny
složky zainteresované na dodržování
IPPC plnily svoje úkoly v souladu s ulože-
nými parametry. Působí také v opačném
směru, to znamená, že s novými legislativními požadavky kladenými na podnik
seznamuje všechny příslušné pracovníky.
Měření emisí
Nejdůležitější složkou preventivní ekologie v cementárně je dodržování emisních limitů, které stanovuje IPPC. Úkolem specialistky na ekologii je zajistit,
aby kontinuální měření emisí probíhalo
v souladu s legislativou. Dále připravuje veškerou dokumentaci a hlášení, jež
prokazují množství emitovaných emisí
(včetně emisí CO2) státním a dozorovým
orgánům. Tím však výčet zdaleka nekončí, podniková ekoložka má také funkci
reprezentantky cementárny vůči jmenovaným orgánům a institucím zabývajícím
se ekologickou prevencí. Provází představitele dozorových orgánů nejen při
pravidelných kontrolách, ale i při těch
nárazových, průběžně komunikuje s úřady. Koordinuje i činnost nezávislých autorizovaných firem, které v pravidelných
cyklech měří emise znečišťujících látek.
Dvakrát ročně připravuje podklady pro
činnosti autorizované skupiny při měření
emisí na výstupu z rotační pece. Ze všech
měření následně připravuje výstupy
a dokumenty ve správné formě a obsahu
pro příslušné úřady (Česká inspekce životního prostředí, krajský úřad).
úřadem. Tak například pokud je pro cementárnu vytipován a připraven materiál
vhodný jako sekundární palivo, podnikový ekolog zahajuje legislativní proces
získání povolení pro jeho využití. Příprava nového paliva, která zabere zhruba devět měsíců, má dvě hlavní etapy. Jednak
jde o získání povolení k provedení prvotní spalovací zkoušky a poté následuje proces získání povolení ke spalování
nového paliva. Obě povolení vydává krajský úřad ve spolupráci s Českou inspekcí
životního prostředí. Povolení spalovací
zkoušky určuje rozsah zkoušky, kolik
paliva bude dávkováno a v kterých místech. Například nyní „při zkoušce dřevní
štěpky bylo stanoveno, že zkouška bude
probíhat po dobu dvou dnů, kdy se bude
dávkovat do kalcinátoru tři tuny štěpky
za hodinu. To znamená, že přizpůsobíme
palivový mix. Druhý den provede měřicí
skupina autorizované měření emisí po
dobu třikrát šest hodin. Většinou ještě
provedeme pro srovnání referenční měření další den. Protokol o měření tvoří
součást žádosti o změnu integrovaného
povolení, které postoupíme krajskému
úřadu,“ řekla specialistka pro ekologii
Ing. Alena Kaucová. Náklady na zkoušku
nového sekundárního paliva se obvykle
vyšplhají na půl milionu korun.
torovacích vrtů vzorky vody, u nichž se
prověří, jestli voda odpovídá ve všech
sledovaných parametrech.
I když podniková specialistka není osobně jediná odpovědná za splnění podmínek IPPC, v jejím počítači se sbíhají
všechny údaje a informace, které dále
zpracovává pro příslušné orgány. Koordinuje činnosti spojené s dodržováním
ekologické legislativy a zdá se, že spektrum činností se v blízké době zmenšovat
nebude.
Emisní analyzátor
Energetické využití odpadů
Cementárna může v rotační peci energeticky využívat některé odpadní materiály. Ty však podléhají několika schvalovacím procesům. Nejprve je potřeba získat
povolení od ‚vzduchařů‘, kteří budoucí
sekundární palivo posuzují z hlediska
následných emisí do ovzduší. ‚Odpadáři‘
pak stanovují množství a parametry paliva na vstupu, četnost a místa kontrol
při spalování. Uvedené schvalovací procesy jsou dnes součástí procesu změny integrovaného povolení vydávaného
krajským úřadem. „Máme tři zařízení
pro nakládání s odpady – v rotační peci
jsou odpady energeticky využívány, v drtírně jsou odpady upravovány drcením
a v části lomu jsou inertní odpady ukládány v rámci rekultivace prostředí, aby
zaplnily vytěžený prostor. Podobně jako
jiné firmy produkujeme vlastní odpady,
podmínky, jak s nimi smíme nakládat, určuje také integrované povolení,“ upřesnila Ing. Alena Kaucová.
Změny IPPC
Důležitým úkolem podnikové ekoložky
je zajišťování změn IPPC, tedy příprava
dokumentace a projednání s krajským
Ochrana vody
Ing. Alena Kaucová se stará i o dodržování „vodní“ legislativy. „Cementárna odebírá labskou vodu jako technologickou pro
chlazení nebo, pokud neběží surovinová
mlýnice, do stabilizátoru pro skrápění spalin, aby se ochladily, než jdou do
elektrofiltru. Voda použitá v chladicích
okruzích se po přefiltrování v pískových
filtrech vrací zpět do řeky. Cementárna
vypouští splaškovou vodu, takže musí
mít povolení, které stanovuje kolik, kde
a kdy se může vypouštět a kolik rozborů
je nutno uskutečnit,“ přibližuje Ing. Kaucová. Od ledna 2010 je v ostrém trvalém
provozu rekonstruovaná čistírna odpadních vod, která splňuje veškeré stanovené
limity. Voda z čistírny proudí do retenční
nádrže v Sulejovicích, kam přitéká ještě
dešťová voda a následně jsou tyto vody
vypouštěny do vodního toku Modly. Voda
se kontroluje také v lomu, kde se nachází
nevelká čistírna splaškových vod a odlučovač ropných látek u mycí rampy. Dále
se monitoruje kvalita důlních vod, které
se odčerpávají do Modly. V lomu se monitoruje vliv důlní činnosti na spodní vodu,
dvakrát ročně se odebírají v síti moni-
Čistírna odpadních vod
Dávkování močoviny
2010 | LC JOURNAL | 5
technologie
Část II.
Technologické
limity zateplení
Energetickou náročnost panelových domů významně ovlivňují
tepelně-technické vlastnosti obvodových konstrukcí. V minulém čísle časopisu, v prvním díle článku
jsme se zabývali typy používaných izolantů, ekonomikou zateplení a optimalizací tloušťky izolantu. Nyní
přicházejí na řadu environmentální aspekty, technologická úskalí a také hledisko denního světla.
Detail aplikace
zateplení fasády
polystyrenovými
deskami a požárními
pásy z minerální vaty
Foto: EkoWATT
Zateplení z environmentálního
hlediska
Aplikací zateplovacího systému na panelové domy dochází k redukci tepelné
ztráty prostupem domu a tím ke snížení
potřeby tepla na vytápění objektu, tedy
ke snížení provozní energie budovy. Při
těžbě a zpracování surovin na výrobu zateplovacích systémů a při jejich výrobě,
dopravě a realizaci je ovšem spotřebováváno velké množství energie označované
jako svázaná spotřeba energie. Tyto energie jsou spojeny s produkcí CO2, který
negativně ovlivňuje životní prostředí.
Z pohledu snížení dopadu na životní
prostředí má smysl zateplovací systém
aplikovat, pokud množství ušetřených
provozních emisí CO2 v průběhu životního cyklu stavby je vyšší než hodnota
svázaných emisí CO2. Potom lze vypočítat
návratnost tohoto opatření dle vztahu:
Návratnost svázaných emisí CO2 v materiálu tepelných izolací
Obrázek 1: Návratnost svázaných emisí CO2 v materiálu tepelných izolací
při použití zemního plynu a hnědého uhlí jako paliva pro vytápění
6 | LC JOURNAL | 2010
kde:
N
mCO2,sváz
mCO2,pů
mCO2,zat
je návratnost svázaných emisí CO2
v materiálu tepelných izolací (let)
je hmotnost svázaných emisí CO2
zateplovacího systému na 1 m2
fasády za 1 rok (kg/m2/rok)
je hmotnost provozních emisí
CO2 pro původní nezateplenou
konstrukci na 1 m2 fasády
za 1 rok (kg/m2/rok)
je hmotnost provozních emisí
CO2 pro zateplenou konstrukci na
1 m2 fasády za 1 rok (kg/m2/rok)
Použití
expandovaného
polystyrenu
a minerální vlny jako
tepelně-izolačního
materiálu v objektech
s požární výškou
větší než 22,5 m
Foto: EkoWATT
Množství ušetřených provozních emisí
CO2 se liší podle druhu paliva použitého
k vytápění panelového domu. Teplo pro
vytápění je do panelových domů dodáváno většinou systémy CZT a je vyráběno
v teplárně nebo jako odpadní produkt
v elektrárně. Jako palivo je tedy běžně
používáno uhlí, mazut a zemní plyn. Návratnost svázaných emisí CO2 v zateplovacím systému, kdy je jako palivo použito hnědé uhlí a zemní plyn, je porovnána
na obrázku 1. Rozdílný nárůst křivky je
způsoben tím, že při spalování hnědého uhlí se na jednotku získané energie
vyprodukuje větší množství emisí CO2
(0,357 kg/kWh) než při spalování zemního plynu (0,198 kg/kWh).
Množství svázaných emisí CO2 je závislé
na druhu tepelně-izolačního materiálu.
V zateplovacích systémech je nejčastěji
používán expandovaný polystyren a minerální vlna, jejichž návratnost pro různé
tloušťky izolace je porovnána na obrázku 1. Výroba minerální vlny je výrazně
energeticky náročnější, a proto je množství vyprodukovaných emisí CO2 na 1 m3
materiálu (241,08 kg/m3) čtyřikrát vyšší
než svázané emise CO2 expandovaného
polystyrenu (60,30 kg/m3).
Návratnost svázaných emisí CO2 stoupá lineárně se vzrůstající tloušťkou izolačního
materiálu v zateplovacím systému. V porovnání s ekonomickou prostou návratností nabývá návratnost svázaných emisí CO2 nižších hodnot, protože množství
emisí CO2 uvolňovaných při výrobě energie z hnědého uhlí nebo zemního plynu je
vysoké. Pokud předpokládáme, že použité
palivo na výrobu tepla je zemní plyn, pak
pro tloušťku dodatečné izolace 20 cm je
návratnost emisí CO2 jeden rok při použití
expandovaného polystyrenu a čtyři roky
při použití minerální vlny jako izolantu.
Při spalování hnědého uhlí dochází k produkci většího množství emisí CO2, a proto
je výsledná návratnost rychlejší.
Technologie
Při úvahách o nadstandardních tloušťkách izolantu při zateplování budov je
často diskutována otázka statiky a způsobu kotvení. Kotvení nadstandardních
tlouštěk tepelného izolantu musí zajistit
mechanickou stabilitu kotveného izolantu. Svislé zatížení (vlastní váha izolantu,
omítky) je přenášeno lepením izolačních
desek na podklad. Součástí dodávky systému musí být provedení odtrhových
zkoušek, kdy přídržnost lepicí hmoty
k podkladu musí být min. 80 kPa. Ověřuje
se na stavbě odtrhovou zkouškou podle
ČSN EN 1542. Vodorovné zatížení – sání
větru – musí přenést mechanické kotvy.
Certifikované výrobky umožňují klasické
kotvení izolantu až do tl. 260 mm (např.
talířová zatloukací hmoždinka s předmontovaným ocelovým trnem, kterou lze
kotvit jak tepelně-izolační materiály na
bázi expandovaného polystyrenu, tak minerální vlnu s podélnou orientací vláken).
Kombinace lepení a kotvení
V poslední době se na trhu objevily nové
kotevní systémy využívající kombinace
mechanického kotvení a lepení zajišťující stabilitu izolantu při sání větru. Lepicí
kotvy se mechanicky přikotví přímo na
upravený podklad v rastru doporučeném
výrobcem a ověřeném statickým výpočtem. Před přilepením izolační desky,
která je opatřena lepidlem podle technologického předpisu, se nanese na hlavy kotev příslušné lepidlo, které zajistí
soudržnost kotvy s podkladem. Tento
systém umožňuje použití tloušťky tepelného izolantu až 400 mm.
Kotvy se podle většiny systémových řešení navrhují na 100% sání větru a nepřispívají k přenesení ostatních zatížení.
Z dosud publikovaných a dostupných firemních pomůcek pro navrhování počtu
kotev pro tyto systémy vyplývají pouze
doporučená řešení vycházející při stanovení zatížení větrem pravděpodobně
z ČSN nebo z převzatých zahraničních
předpisů (DIN, ONORM apod.). Jednotliví producenti systémů ETICS se přitom
liší i při základním stanovení počtu kotev na m2, ve stanovení velmi důležitého
parametru okrajové oblasti v nárožích
pro zvýšené hodnoty počtů kotev a v neposlední řadě i v udávaných výškových
pásmech. Zároveň však velmi správně
udávají, že stanovení počtu kotev musí
být součástí statického výpočtu pro konkrétní případ.
2010 | LC JOURNAL | 7
technologie
Zateplení z hlediska
denního osvětlení
Výpočet namáhání
Výpočet namáhání zateplovacích systémů sáním větru byl proveden pro několik
základních geometrií panelových budov.
Namáhání větrem bylo vypočteno pro
jednotlivá pásma v půdoryse a po výšce
budovy. Pro jednotlivé oblasti fasády byl
stanoven počet kotev potřebný k přenesení zatížení. Na následujícím schématu
jsou uvedeny návrhové hodnoty zatížení
větrem v jednotlivých oblastech fasády
budovy s návrhem počtu kotvicích prvků.
Minimální počet kotev pro tento případ je
šest kotev na 1 m2 fasády v její střední
části, na nárožích se tento počet zvýší na
více než dvojnásobek kotvicích prvků potřebných k přenesení zatížení od sání větru (14 kotev/m2), viz obrázek 2. V oblastech s vyšší větrnou expozicí a u vyšších
budov budou proto zvýšeny investiční
náklady na zateplovací systém o náklady
na další kotvicí prvky. Při předpokladu
použití hmoždinek s kovovým trnem pro
kotvení izolantu o tloušťce 200 mm bude
navýšení ceny přibližně o 25 Kč na jeden
kotvicí prvek.
Obrázek 2: Návrhové hodnoty tlaku větru (N/m2) na jednotlivé oblasti fasády s počtem
kotev na m2 na příkladu panelového domu, pohled na fasádu
8 | LC JOURNAL | 2010
Panelové domy byly navrhovány s poměrně velkými odstupovými vzdálenostmi jednotlivých bloků domů. V době výstavby se neposuzovaly jednotlivé byty
z hlediska úrovně denního osvětlení, ale
byly použity unifikované panelové soustavy včetně standardních odstupových
vzdáleností, které byly navrženy v závislosti na výšce okolních objektů. Okna
většiny panelových domů byla poměrně
velká a stínicí konstrukce lodžií nebyla
větší než 1,2 m. Současná úroveň denního osvětlení místností panelových domů
je zpravidla vyšší, než jsou normové požadavky.
Z hlediska úrovně denního osvětlení se
místnosti posuzují podle ČSN 73 0580-1
Denní osvětlení budov – Základní požadavky a ČSN 73 0580-2 – Denní osvětlení
obytných budov. V těchto normových postupech je pro hodnocení kvantity denního osvětlení budov zjišťována veličina
činitele denní osvětlenosti D (%), který
musí nabývat minimální hodnoty Dmin =
0,7 % ve dvou kontrolních bodech umístěných v polovině hloubky místnosti, ale
nejdále 3 m od okna, vzdálených 1 m od
vnitřních povrchů bočních stěn. Zároveň
má být splněn požadavek průměrné hodnoty činitele denní osvětlenosti z obou
těchto bodů Dm1/2 = 0,9 %.
Za účelem ověření dodržení požadavků
na činitel denní osvětlenosti byl vytvořen model kritické místnosti obývacího
pokoje v 1. NP panelového domu se sedmi NP orientované na sever. Odstupová
vzdálenost protilehlého domu je 30 m.
Základní model stínění tvoří boční hrana
sousedního pokoje, která je zároveň boční stěnou lodžie, a horní stropní deska
lodžie ve 2. NP. Tato modelová místnost
byla posouzena bez stínění a se stíněním protilehlou souvislou zástavbou
panelových domů o výšce 7 NP. Tyto dvě
varianty byly následně posouzeny bez
zateplovacího systému a se zateplovacím
systémem o tloušťce 100 a 200 mm. Hodnocená modelová místnost má hloubku
4,6 m a šířku 3,7 m. Osvětlovací otvory
tvoří sestava lodžiových dveří s oknem
velikosti 0,9 x 2,3 m + 1,6 x 1,5 m. Světlá
výška místnosti je 2,6 m.
Na obr. 3 jsou porovnány výsledky výpočtu pro variantu s protilehlým stíněním
bez zateplovacího systému a se zateplovacím systémem o tloušťce 200 mm. Dá
se předpokládat, že tloušťka zateplovací-
ho systému 200 mm na stěnách lodžií nebude běžně používána, aby nebyla příliš
snížena užitná plocha lodžie. Vyhovující
stav denního osvětlení je zachován i pro
případ této extrémní tloušťky zateplovacího systému, a proto bude vyhovující
i pro jakoukoliv menší tloušťku izolace.
Snížení úrovně denního osvětlení vlivem
zateplovacího systému je cca 7–20 %
v případě bez okolního stínění a 7–26 %
v případě uvažování protilehlé stínící zástavby.
Závěr
V kontaktních zateplovacích systémech
panelových domů se jako tepelně-izolační materiál nejčastěji používá minerální
vata a expandovaný polystyren. Aby bylo
dosaženo současných doporučených
hodnot na součinitel prostupu tepla obvodovou konstrukcí, je nutné použít minimální tloušťku izolačního materiálu
v rozmezí 9–14 cm v závislosti na typu
konstrukce a panelové soustavě.
Optimální tloušťka tepelné izolace z ekonomického hlediska byla hodnocena dle
ukazatele NPV a je závislá na tepelně-technickém stavu původní konstrukce,
ceně energie, ceně kompletního zateplovacího systému a aditivních nákladech
při použití druhé vrstvy izolantu. Jako
nejvýhodnější se z ekonomického hlediska jeví tloušťka zateplovacího systému v rozmezí 12–20 cm. Investice do
zateplení u objektů vytápěných levnějším teplem a při lepších vlastnostech
původní zateplované konstrukce mají
horší výsledky ekonomického hodnocení. V oblastech, kde je vyšší cena energie
(1 000 Kč/GJ), je výhodnější používat
zateplovací systémy o větší tloušťce než
v oblastech s nižší cenou energie. Jelikož
ceny energií stále stoupají, je vhodné
myslet na budoucnost a investovat do
větších tlouštěk zateplovacích systémů
již nyní.
Ukazatelem pro hodnocení dopadu aplikace zateplovacího systému na životní
prostředí je návratnost svázaných emisí
CO2 v materiálu tepelných izolací, která
se liší podle druhu izolačního materiálu
a druhu paliva použitého k vytápění panelového domu. Z hlediska dopadu na
životní prostředí je na panelové domy
výhodné aplikovat jakoukoliv tloušťku
izolačního materiálu, protože návratnost
svázaných emisí CO2 v materiálu tepelných izolací je ve všech posuzovaných
případech nižší než životnost izolačního
materiálu.
Pro případ místnosti umístěné v 1. NP
sedmipodlažního panelového domu
orientované na sever a stíněné protilehlým objektem byla provedena studie
denního osvětlení při uvažované tloušťce zateplovacího systému 20 cm. Jelikož
výsledky studie prokázaly, že požadavky
na denní osvětlení jsou splněny pro tento případ extrémně stíněné místnosti, lze
konstatovat, že při této tloušťce izolantu
budou v naprosté většině případů zachovány požadavky na denní osvětlení.
Obývací pokoj bez dodatečného zateplení
Obývací pokoj se zateplením tl. 200 mm
vypočtená minimální
hodnota Č. D. O.
vypočtená minimální
hodnota Č. D. O.
vypočtená průměrná
hodnota v ½ Č. D. O.
Literatura
[1] ČSN 73 0580–1:2007. Denní
osvětlení budov – Část 1: Základní
požadavky. Praha: Úřad pro technickou
normalizaci, meteorologii a státní
zkušebnictví, 2007.
[2] ČSN 73 0580–2:2007. Denní
osvětlení budov – Část 2: Denní
osvětlení obytných budov. Praha:
Úřad pro technickou normalizaci,
meteorologii a státní zkušebnictví,
2007.
vypočtená průměrná
hodnota v ½ Č. D. O.
Dmin (%)
Dm1/2 (%)
Dmin (%)
Dm1/2 (%)
1,3
1,3
1,0
1,1
0.89
0.92 0.91
0.78
0.82 0.79
1.29
1.38 1.33
1.03
1.17 1.11
2.31
1.81 1.95
1.34
2.26 1.49
EkoWATT – Lucie Šancová, František
Macholda, Jan Antonín, Petr Vogel, Petr
Kotek, Gabriela Krajcarová
ATELIER P. H. A. – Hana Gattermayerová
(část technologie zateplení)
Článek vznikl jako výstup výzkumného
projektu VAV-SP-3g5-221-07 – Komplexní
rekonstrukce panelových domů
Obrázek 3: Hodnoty činitele denní osvětlenosti varianty bez zateplení a se zateplením tl. 200 mm
se stíněním protilehlým objektem
v nízkoenergetickém standardu.
2010 | LC JOURNAL | 9
materiály
Most pro pěší Peace
Bridge navržený
architektem Rudim
Ricciottim postavený
z Ductalu® v roce
2002, Soul, Jižní
Korea
Ultravysokopevnostní
beton pro mostní
stavby
Nástup velmi účinných superplastifikátorů spolu s novými
zkušenostmi v používání křemičitých úletů do betonů podnítil v 70. letech 20. století výzkum nových
materiálů vykazujících převratné charakteristiky. Jádrem experimentů bylo radikální snížení hodnoty
vodního součinitele. Poprvé tuto myšlenku realizoval dánský výzkumný expert H. H. Bache.
Netrvalo dlouho, kdy kombinací vhodných surovin bylo v laboratorních podmínkách dosaženo pevnosti kolem
250 MPa. Postupem let se především
velké cementářské společnosti podílely
na vývoji nových pokročilých materiálů
s unikátními vlastnostmi, pro něž se vžilo označení ultravysokopevnostní beton
UHPC. Jedná se o kompozitní materiál
dosahující pevnosti v tlaku do 200 MPa
a ohybové pevnosti kolem 50 MPa. Jeho
další vynikající vlastností je v důsledku
nízké permeability trvanlivost. Naproti
tomu se tento materiál vyznačuje poměrně vysokou křehkostí. Tato negativní
vlastnost je částečně eliminována přidáním vláknové výztuže k základním složkám.
Charakteristika
ultravysokopevnostních betonů
Typické složení UHPC je založeno na
kombinaci jemných podílů, superplas-
10 | LC JOURNAL | 2010
tifikátoru, vody a rozptýlené výztuže.
Betony se vyznačují omezením velikosti
zrna kameniva, kdy kamenivo je většinou
zastoupeno jemným křemenným pískem.
Pojivovými složkami jsou portlandský
cement, křemičité úlety. Vzhledem k velkému objemu vstupujícího množství
cementu všechna zrna nejsou schopna
hydratovat, a tak následně tato zrna plní
funkci kameniva. Rozhodující je druh použitého superplastifikátoru, který musí
zajistit vysoké zplastifikování směsi při
zachování dostatečné zpracovatelnosti
čerstvého betonu. Kompatibilitě superplastifikátoru s pojivovými složkami jsou
věnovány přední světové výzkumné studie. Nezbytnou roli v návrhu složení hraje rozptýlená výztuž ve formě zejména
ocelových vláken. Jak již bylo uvedeno,
vlákna jsou schopna eliminovat křehkost
konstrukce. Jelikož i konstrukce prováděné z UHPC mohou být vystaveny výskytu nepříznivých vlivů, je počítáno např.
s požáry, kde se právě ke zvýšení požární
odolnosti používá kombinace ocelových
vláken s vlákny polypropylenovými.
Ductal®
Všechny betony řadící se mezi vysokohodnotné vykazují více než jednu výjimečnou charakteristickou vlastnost, stejně tak v případě UHPC se nejedná pouze
o pevnostní charakteristiky. Zaručená je
i vysoká schopnost odolnosti konstrukcí vůči nepříznivým vlivům, jakými jsou
agresivní plynná či kapalná média, mechanické namáhání apod. Tohoto účinku
je především dosaženo díky kompaktnosti matrice, chemickou reaktivitou jednotlivých vstupních komponent neumožňující vznik propojené pórové struktury [1].
Nejznámější materiál UHPC byl vyvinut
společnostmi Lafarge, Bouygues a Rhodia
společně s experty v oblasti stavebních
materiálů. Materiál je produkován pod
ochrannou známkou Ductal®. Jedná se
Mars Hill Bridge,
první silniční
most postavený
z Ductalu®, Wapello
County, Iowa, USA
Rozsah materiálních charakteristik UHPC
Pevnost
– v tlaku
120–150 MPa
– v tahu za ohybu
30–50 MPa
– modul pružnosti
45–50 GPa
Poděkování:
Trvanlivost
– mrazuvzdornost
Mikrostruktura RPC; a – křemičitý úlet,
b – slinek
o revoluční materiál označován RPC Reactive-Powder-Concrete, který se vyznačuje
jedinečnou kombinací pevnosti, duktility, trvanlivosti a estetickou flexibilitou
konstrukcí [2]. Materiál je dodáván jako
předem smíchaný produkt obsahující typické vstupní suroviny UHPC.
Aplikace ultravysokopevnostního
betonu
Nejčastější uplatnění UHPC nachází
v mostních konstrukcích, stejně tak ve
výškových stavbách, letištních plochách,
těžebních plošinách aj. Nejběžněji se
používají pro výstavby lávek pro pěší.
Ve světě je známo několik jedinečných
staveb, kde byl aplikován UHPC. Mezi
tyto stavby patří jistě most pro pěší „Peace Bridge“ navržený architektem R. Ricciottim postavený z Ductalu® v roce
2002 v Soulu [3]. Dále také první stavba
realizovaná z Ductalu® – most pro pěší
Sherbrooke v Quebeku v Kanadě. UHPC
má vysoký potenciál, který je schopen
vyhovět nárokům současných investorů
umožňující odvážnější architektonické
řešení konstrukcí. Nezaměnitelnou výho-
100 %
2
– CHRL
< 60 g/m
– hloubka
karbonatace
< 0,5 mm
dou těchto betonů je schopnost omezení
průřezu betonových konstrukcí a částečná úspora prutové výztuže. K těmto
betonům neodmyslitelně patří vyšší ekonomická náročnost spojená s kvalitou
vstupních surovin, výrobou, ukládáním
a ošetřováním. Odměnou jsou vynikající
užitné vlastnosti, které díky extrémně
dlouhé životnosti konstrukcí nevyžadují
rozsáhlé sanační zásahy a jedná se tak téměř o bezúdržbové konstrukce.
Ačkoliv v České republice se tyto betony
doposud nepoužívají, ve světě jsou od
80.–90. let minulého století dále zkoumány i používány na stavbách. Na veřejnost
se dostaly zejména studie zaměřené na
jejich vlastnosti, v poslední době se objevují výzkumy zacílené na možnosti aplikace UHPC. Stavby realizované z UHPC
nalezneme především v USA, Japonsku,
Austrálii a rozvoj je zaznamenáván taktéž v Evropě.
Ing. Klára Křížová,
Doc. Ing. Rudolf Hela, CSc.
Vysoké učení technické v Brně
Tento příspěvek byl zpracován za podpory
projektu VVZ CEZ MSM 0021630511
„Progresivní stavební materiály s využitím
druhotných surovin a jejich vliv na
životnost konstrukcí“ a projektu MPO
FR – TI1/387 „Vývoj vysokopevnostních
nosných kompozitních konstrukcí pro
stavby na bázi epoxidových kompozitních
profilů spřažených vysokopevnostním
betonem“.
Použitá literatura:
[1] Perry V. H., Zakariasen. First Use
of Ultra-High Performance Concrete
for an Innovative Train Station Conopy.
Concrete Technnology Today. Lafarge
Canada. August 2004. http://www.
cement.org/tech/pdfs/CT042UHPC.pdf.
[2] Ultra-High performance Concrete with
Ductility. 2003 Nova Award Nomination
22. Construction Innovation Forum.
http://www.cif.org/Nom2003/
Nom22_03.pdf.
[3] The Peace Bridge in Seoul, South
Korea. Lafarge UK.
http://www.lafarge.co.uk/wps/portal/
uk/1_7_6_3-Key_achievements.
[4] Křížová, K. Studium možností
dalšího vývoje vysokohodnotných betonů.
Diplomová práce. VUT Brno, 2007.
Fakulta stavební
Ústav technologie stavebních hmot a dílců
2010 | LC JOURNAL | 11
referenční stavba
Rekonstrukce
mostu v Žatci
Na most z roku 1971, který v Žatci překlenuje trať SŽDC Kaštice –
Žatec a který se napojuje na silnici III/22525, byl vydán havarijní výměr. Proto bylo nutno přistoupit ke
generální rekonstrukci. Projektová dokumentace byla zpracována již v roce 2008.
Usazování nosníku
na spodní stavbu
vodní spodní stavby, očištění a protikorozní ochranu stávající ocelové konstrukce, výměnu mostových štětovnic, výměnu
protikouřových krytů, zřízení nové živičné vozovky, izolace, aplikace vyrovnávacího spádového betonu a vybavení mostu. Po odstranění stávající vozovky se
zjistilo, že ocelová konstrukce je natolik
poškozená a oslabená korozí, že ji nelze
opravit. Vzápětí padlo rozhodnutí, že původní ocelová konstrukce spolu s potřebnou částí spodní stavby bude odstraněna
a na nových železobetonových prazích
osazena nová nosná konstrukce.
Nosná konstrukce
Transport
jedenáctitunového
betonového
bloku není nikdy
jednoduchou
záležitostí a vyžaduje
sehraný tým
12 | LC JOURNAL | 2010
Změna původního projektu
Když započala rekonstrukce mostu, nikdo netušil, že bude nutno úplně změnit
projekt rekonstrukce, který připravil Pontex spol. s r. o., filiálka České Budějovice.
Projektant navrhl opravu a zesílení pů-
Nová nosná konstrukce žateckého mostu
je tvořena deskovými prefabrikáty z dodatečně předpjatého betonu, která je spojena monolitickým dobetonováním spár
a koncovým monolitickým příčníkem.
Konstrukce spočívá na elastomerických
ložiscích, na opěře č. 1 v podélném směru posuvně, na opěře č. 2 pevně. Pod monolitickým železobetonovým příčníkem
je na každé opěře osazeno ocelové vodicí
ložisko RW, na opěře č. 1 příčně pevné,
ment, a. s. Předepínání nosníků bylo provedeno při výrobě v provozovně lanovým,
hydraulickým předepínacím zařízením,
systémem DYWIDAG – SM 7. Předepínání
tří kabelů s 12 ocelovými lany s nízkou
relaxací o průměru 15,7 mm v každém
nosníku proběhlo ve dvou fázích. První
etapa po dosažení min. 70 % krychelné
pevnosti betonu 50,80 MPa (přibližně po
čtyřech dnech). Předepnutí v první fázi ve
formě bylo na napětí 700 MPa. Takto předepnuté prefabrikáty byly přemístěny na
skládku a po dosažení výsledné pevnosti
betonu 58 MPa byly dopnuty na plnou sílu
1 375 MPa. Poté proběhlo zainjektování
kabelů. Po sedmi dnech od zainjektování
kabelů bylo možno prefabrikáty odvézt
na stavbu a osadit do konstrukce.
Příprava na instalaci
deskových nosníků
Detailní snímek
usazených nosníků
Údaje o stavbě:
Název stavby: Oprava mostu
ev. č. 22525 – Žatec
Investor: Správa a údržba
silnic Ústeckého kraje
Projektant: PONTEX spol. s r. o.,
filiálka České Budějovice
Realizace: Swietelsky stavební, s. r. o.,
OZ SDS Střed
Dodavatel nosníků: Skanska a. s.,
závod Prefa, provozovna Štětí
Rozpětí mostu: 15,70 m
Délka přemostění: 14,58 m
Délka mostu: 37,43 m
Stavební výška mostu: 0,760 m
Půdorysná plocha mostu: 119,70 m2
(plocha nosné konstrukce)
Spotřeba betonu C 55/67 XF2: 18,36 tun
Použitý cement: CEM II/A-S 42,5 R
z Lafarge Cement, a. s.
Začátek stavby: 12/2009
Ukončení stavby: 11/2010
Druhá fáze osazování
nosníku do
konstrukce mostu
na opěře č. 2 všesměrně pevné. Římsy
jsou monolitické železobetonové s lícními prefabrikáty. Na obou stranách mostu
je osazeno ocelové zábradlí z otevřených
profilů.
Deskové nosníky
Celkem čtyři kusy mostových deskových nosníků o délce 16,3 m a hmotnosti
45,9 tun z betonu C 55/67 XF2, které tvoří
základ nosné konstrukce, vyrobila společnost Skanska, provozovna Štětí z cementů z akciové společnosti Lafarge Cement.
Celkem bylo pro nosníky vyprodukováno
18,36 m3 betonu, do kterého byl použit
cement CEM II/A-S 42,5 R z Lafarge Ce-
Příčné uspořádání
Nové příčné uspořádání na mostě je následující: vozovka má šířku 5,6 m mezi
zvýšenými obrubami, na obou stranách
se nacházejí odrazné pruhy šířky 0,65 m.
Šířka odrazných pruhů 0,65 m byla navržena, aby při použití lícních římsových
prefabrikátů bylo možné osadit do říms
rezervní kabelovou chráničku. Na obou
koncích nosné konstrukce jsou osazeny
odvodňovací trubičky, které byly vyvedeny pod most. Při opravě nebyl most
rozšířen.
2010 | LC JOURNAL | 13
zajímavá stavba
Snímek zachycuje
vrchní stavbu MVE
Železný Brod, která
je umístěna na konci
zrekonstruovaného
náhonu
Elektrárna ladící
s krajinou
Letos dokončená malá vodní elektrárna v Železném Brodě zaujala
natolik, že na podzim získala nejen ocenění Stavba roku 2010, ale i cenu Státního fondu životního
prostředí za infrastrukturu.
S2
2
480
840
1
1
TITANZINKOVÝ PLECH TL. 0,7 (RHEINZINK) NA DVOJITOU STOJATOU DRÁŽKU
DŘEVĚNÉ BEDNĚNÍ TL. 24 mm, Š. max 140 mm
ODVĚTRANÁ MEZERA 40 mm
KONTAKTNÍ DIFUZNÍ FÓLIE
TEPELNÁ IZOLACE Z MINERÁLNÍCH VLÁKEN TL. 160 mm
PAROZÁBRANA
NOSNÝ ROŠT PODHLEDU - VYPLNĚNÝ MINERÁLNÍ VATOU
AKCE:
MALÁ VODNÍ ELEKTRÁRNA - ŽELEZNÝ BROD - VRCHNÍ STAVBA
PODHLED - SÁDROKARTON TL. 12,5 mm
S1
3610
S4
LOGO :
1
S1
220
100 1080
+3,50 =
600
500
800
1150
2800
276,20
1200
MŘÍŽ
400
850
3900
2475
VZT
1000
6130
250
280
695
150
13700
9100
3600
600
500
S3 *
279,70
P1
P3
+0,000=
276,20
INVESTOR:
275,80 Q100
275,60
3500
250
1500
850
800
1700
9000
GENERÁLNÍ PROJEKTANT:
273,50
1300
400
400
9000
6650
STÁVAJÍCÍ ZÍDKA
7900
272,50
475
0
1100
spol. s r.o.
7900
270,20
269,90
CLT
P1
ARCHITEKTONICKÁ KANCELÁŘ
ING. ARCH. PAVEL JANOUŠEK
ING. ARCH. BORIS ŠONSKÝ
SOKOLSKÁ 199/17, 460 01 LIBEREC 1
TEL.: 485 102 936, 485 107 455
ARCHITEKT
271,60
270,60
270,40
270,40
270,40
ZÁSTUPCE INVESTORA:
VODNÍ ELEKTRÁRNA ŽELEZNÝ BROD a.s.
RIEGROVO NÁMĚSTÍ 15
513 01 SEMILY
VZT
274,96
274,96
±0,000 = Podlaha 1.N.P.= 276,20
SROVNÁVACÍ ROVINA:
276,20
1000
600
1100
P2
+0,000=
276,20
280,70
300
300
280,70
NOSNOST 10000 kg
400
3900
3250
2970
3615
14700
600
3700
*
600
S3
800
2430
S3
275,80
250
3
1
S2
1950
276,50
276,00
DET.
DET.
+ 6,13=
282,33
S2
S3
1630
2
1110
S1
TITANZINKOVÝ PLECH TL. 0,7 (RHEINZINK) NA DVOJITOU STOJATOU DRÁŽKU
STRUKTURNÍ PODKLAD. VRSTVA -DELTA -TRELA
DŘEVĚNÉ BEDNĚNÍ TL. 24 mm, Š. max 140 mm
(ZE SPODNÍ STRANY HOBLOVANÉ)
DET.
ř.km 0,099
-6,65 =
269,80
269,55
ark s.r.o. - ARCHITEKTONICKÁ KANCELÁŘ
SOKOLSKÁ 199/17, 460 01 LIBEREC 1
Q=29m/s
STAVEBNÍ KONSTRUKCE :
Ing. Jiří Čermák
Dělnická 369 , 468 01 Jablonec n.N.
269,20
ZODPOVĚDNÝ PROJEKTANT:
STATIKA projekční kancelář
Tovaryšský vrch 1358/3
460 0 1 Liberec
- 8,9 =
267,30
200
3000
1200
1100
4200
9500
3600
1900
1100
2100
3800
9300
4900
700
600
1300
6100
4000
267,30
2100
3200
2100
2800
9400
4700
1200
5900
30500
4300
Ing. Jiří Čermák
603 864 423
776 579 408
STATIKA:
SO 123
400
Ing. Arch. Boris Šonský
ARCHITEKT:
VYPRACOVAL:
s
Q=5,5m/ss
PŘELOŽKA "VTL" PLYNOVODU
ZODPOVĚDNÝ PROJEKTANT:
Ing. Vladislav Bureš
PROJEKTANT:
Ing. Martin Vlček
603 289 962
TEL.: 482 710 575
485 110 138
VZDUCHOTECHNIKA :
ING.M.ANDRLE ,U MLÉKÁRNY 455/5,46011 LIBEREC11
ZODP. PROJEKTANT VZT:
Ing. M.Andrle
ELEKTROINSTALACE - SILNOPROUD :
J. BEDNÁŘ ,HUMPOLECKÁ3/108 ,46001 LIBEREC 1
ZODP. PROJEKTANT ELEKTRO:
Jaromír Bednář
604665735
ZDRAVOTNÍ TECHNIKA :
ING.V. RAIS , U BESEDY 8, 46001 LIBEREC 3
ZODP. PROJEKTANT ZT:
Ing. Vladimír Rais
737248648
ZABEZPEČOVACÍ SYSTÉM :
V.KUČERA , U LÁVKY 2 , 46601 JABLONEC N.N.
ZODP. PROJEKTANT SLABOPROUD :
Vladimír Kučera
ZODP. PROJEKTANT :
Ing.J. Šíma
776240736
602250980
ROZPOČET :
1
FÓLIE - NAPŘ. SARNAFIL
PLECHOVÝ POJISTNÝ ŽLAB
BEDNĚNÍ
TEPELNÁ IZOLACE
KONTAKTNÍ DIFÚZNÍ FÓLIE
DET.
DETAIL ŽLABU STŘECHY
V ZATEPLENÉ ČÁSTI
1 : 20
DET.
2
SÍŤKA
500
ING.J.ŠÍMA , 46601 JABLONEC N.N.
SÍŤKA
TECHNOLOGIE A SPODNÍ STAVBA :
DETAIL HŘEBENE STŘECHY
V ZATEPLENÉ ČÁSTI
1 : 20
*
SVISLÉ FASÁDNÍ PLOCHY BUDOU OPLECHOVÁNY PÁSY
S ROZTEČÍ DRÁŽEK 500 mm
( NA SVISLÝCH PLOCHÁCH BUDOU DRÁŽKY STOJATÉ ÚHLOVÉ )
(KDE BUDE BEDNĚNÍ POKLÁDÁNO NA ZDIVO , BUDE PODLOŽENO LATĚMI ,
KTERÉ VYTVOŘÍ VĚTRACÍ MEZERU)
HYDROKA
NAD RAŽÁKEM 15/397
FORMÁT:
603873765
(VIZ SAMOSTATNÁ ČÁST DOKUMENTACE)
ZODPOVĚDNÝ PROJEKTANT:
p. JOSEF KAŠPAR
603523755
241773813
Č. PARÉ/ KOPIE
DATUM:
MĚŘÍTKO:
04. 2005
1 : 100
4 A4
PROFESE:
STUPEŇ :
S4
250
200
250
KROKEV
STRUKTURNÍ PODKLADNÍ VRSTVA
PAROZÁBRANA
MIN. HLOUBKA ŽLABU
MAX. HLOUBKA ŽLABU
MIN. HLOUBKA ŽLABU
OSB DESKA DO VLHKA
TITANZINKOVÝ PLECH TL. 0,7 (RHEINZINK) NA DVOJITOU STOJATOU DRÁŽKU
STRUKTURNÍ PODKLAD. VRSTVA -DELTA -TRELA
DŘEVĚNÉ BEDNĚNÍ TL. 24 mm, Š. max 140 mm
VĚTRANÁ STŘEŠNÍ DUTINA
TEPELNÁ IZOLACE Z MINERÁLNÍCH VLÁKEN TL. 160 mm
PAROZÁBRANA
PODHLED - SÁDROKARTON TL. 12,5 mm
DOKUMENTACE PRO PROVEDENÍ STAVBY
ČÍSLO VÝKRESU:
STAVEBNÍ KONSTRUKCE
A4
NÁZEV VÝKRESU :
PODÉLNÝ ŘEZ B - B
SO 072
MAX. HLOUBKA ŽLABU
Prostor česlovny určený pro zachycení
plovoucích větví a různých odpadků,
které by mohly vniknout do turbín
Podélný řez budovy
V soutěži Stavba roku se malá vodní elektrárna v Železném Brodě umístila v pětici
oceněných staveb, které porota vybrala
z 57 přihlášených kandidátů. Ocenění
bylo uděleno za architektonicky velmi
zdařilé, krajinně působivé řešení stavby na obnoveném náhonu a vzhledem
k úrovni designu průmyslového interiéru.
Cena Státního fondu životního prostředí
ČR je udělena stavbě, která je nejen velmi
čistým novým zdrojem energie, ale také
zajímavým architektonickým řešením
obohacuje přírodní prostředí na okraji
měst.
Ve stopách předchůdkyně
14 | LC JOURNAL | 2010
S3
DET.
3
DETAIL ŽLABU STŘECHY
V NEZATEPLENÉ ČÁSTI
1 : 20
IZOLACE
ORSIL
SÁDROKARTON
FÓLIE - NAPŘ. SARNAFIL - ŠEDÝ ODSTÍN
PLECHOVÝ POJISTNÝ ŽLAB
BEDNĚNÍ
FÓLII VYTÁHNOUT NA BEDNĚNÍ
Malá vodní elektrárna (MVE) byla vybudována na umělém náhonu řeky Jizery
v Železném Brodě. Elektrárna je vlastně
pokračováním tradice, neboť na tomto
náhonu se ještě před 40 lety nacházela původní vodní elektrárna, kterou zde
nechal postavit tehdejší majitel sousední textilky, továrník Johann Liebieg. Ten
vystavěl v 60. letech 19. století jez, náhon
a původní elektrárnu, která tehdy elektrickým proudem zásobovala přádelnu.
Elektrárna byla v 60. letech minulého
století zrušena a náhon částečně zasy-
pán. Nová elektrárna stojí na obnoveném
náhonu, ale nebyla postavena na původním místě. Nachází se až skoro na konci
kanálu, o 650 m dále než stará elektrárna.
Pod shedovou střechou
Autorem projektu je Architektonická kancelář ARK spol. s r. o. – architekti Ing. arch.
Boris Šonský a Ing. arch. Pavel Janoušek.
Objekt se skládá z trafostanice, rozvodny,
administrativního zázemí s dispečinkem
a strojovny. Součástí výstavby byla i rekonstrukce celého náhonu v délce jednoho kilometru podél řeky Jizery, dále je-
Údaje o stavbě
Název stavby: Malá vodní
elektrárna Železný Brod
Autoři: Ing. arch. Boris Šonský
Architektonická kancelář, spol. s r. o.
Ing. arch. Pavel Janoušek,
Ing. arch. Boris Šonský
Investor: VODNÍ ELEKTRÁRNA
ŽELEZNÝ BROD, akciová společnost
Generální dodavatel stavby:
Akcent Bohemia, a. s.
Dodavatel stavby – stavební část:
SYNER VHS Vysočina, a. s.
Dodavatel stavby – technolog.
část: Strojírny Brno, a. s.
Dodavatel stavby – řídicí systém:
ALVA Strakonice, spol. s r. o.
Obestavěný prostor: Vrchní stavba 2 730 m3
Spodní stavba 3 570 m3
Zastavěná plocha: 532 m2
Doba výstavby: 03/2008–03/2010
zových konstrukcí a stavidel na vtoku do
náhonu. Stavební úpravy se týkaly i kamenných nábřeží, jezové lávky a bočního
vedení říčního koryta.
Elektrárna je citlivě zasazena do krajiny,
její vzhled reaguje na jednotlivé prvky
v okolí a je přizpůsoben okolním objektům a zároveň částečně kopíruje původní
elektrárenský objekt. Architektonický návrh budovy vychází z jednoduchého kubického tvaru, užití dřevěných obkladů
zdůrazňuje vazbu na okolní přírodu. Využití dřevěného lamelového obkladu opticky snižuje hmotu budovy a člení ji na
spodní lamelovou část a část zastřešení.
Horní část budovy reaguje na nedaleké
historické tovární budovy charakteristickou shedovou (pilovou) střechou, která se
v minulosti často používala pro tovární
haly, jimž poskytovala střešní osvětlení.
Základem je železobeton
Pohled do strojovny
Spodní část budovy je vybudována z železobetonového monolitu, založeného na
dně náhonu tvořeném zvětralými horninami. Kolem této spodní stavby bylo nutné provést mohutné zásypy. Vrchní stavba
byla založena na betonových konstrukcích a na konzolách vytažených z mohutných základových zdí spodní stavby.
Půdorysné rozměry nadzemní části MVE
jsou 24,30 x 15,50 m. Nosná konstrukce vrchní stavby je tvořena železobetonovými sloupy v kombinaci s nosnými
stěnami vyzdívanými keramickými bloky. Sloupy nesou jeřáb o nosnosti 16 t,
který je nutným zařízením pro montáž
a údržbu provozní technologie MVE.
Nosné překlady jsou tvořeny ocelovými I nosníky. Hlavní stropní nosníky
jsou železobetonové. Krov je dřevěný.
Pohled na budovu MVE z boku, kde je
dobře vidět pilovou (shedovou) střecha
v kombinaci s lamelovým obkladem,
který opticky snižuje hmotu budovy
Střešní konstrukce budovy je tvořena
podélnými, železobetonovými trámy, na
něž je přikotvena dřevěná konstrukce
shedové střechy.
Ve spodní stavbě strojovny MVE jsou osazeny tři přímoproudé Kaplanovy turbíny
v provedení S s průměry oběžných kol
1x 1,450 mm a 2x 1,150 mm. Při spádu
5,00 m bude velká turbína pracovat s průtokem vody v rozsahu od 1,9 m3/s do
10,8 m3/s a obě malé turbíny s průtoky
v rozsahu od 1,20 m3/s do 6,80 m3/s.
Čistá elektřina pro město
Výroba elektrické energie bude přímo
úměrná spádu koryta a intenzitě proudu.
Při plném výkonu proteče turbínami až
11 000 litrů vody za sekundu. Elektrárna
s instalovaným výkonem přibližně 1 MW
může za rok vyrobit asi 2 900 MWh elektrické energie. Proud z vodní elektrárny
bude zásobovat městskou rozvodnou síť
a pokryje spotřebu asi 600 domácností
ve městě.
Výstavba probíhala dva roky – od března 2008 do letošního března – a přišla na
99 milionů korun. Z toho 66 milionů korun připadlo na strojovnu, včetně technologického vybavení a přípojky vysokého
napětí, zbytek byl vynaložen na rekonstrukci náhonu, výstavbu nového náhonu, zařízení vtoku, jez, lávky přes náhon,
rybí přechody a přeložky sítí. Investorem
elektrárny je společnost Vodní elektrárna
Železný Brod, a. s. Kromě vlastních zdrojů se na financování podílela svými fondy i Evropská unie.
2010 | LC JOURNAL | 15
ekologie
Vstup do biokoridoru K,
který v létě obklopil
lán řepky
V Chotěšově vysázen
biokoridor K
V obci Chotěšov pokračuje za podpory Lafarge Cement, a. s.
realizace I. etapy projektu Územní systém ekologické stability, který se zaměřil na zvýšení regionální
přírodní rovnováhy a uchování druhové rozmanitosti. Na konci října letošního roku byly dokončeny
zakládací práce v biokoridoru K – výsadba stromů a keřů, založení trávníků a stavba oplocení.
Mladé dřeviny
podpírají dřevěné
kůly
16 | LC JOURNAL | 2010
Už na jaře dělníci vytýčili území biokoridoru K, provedli vztyčení dřevěných
podpor oplocenky a natáhli speciální
ochranné pletivo. Následně byla naznačena a poté prováděna výsadba celkem
4 420 stromků o velikosti 80–120 cm
a 8 840 keřů. Ke každé rostlině bylo přidáno podle odborných pokynů hnojivo
Silvamax. Stranou nezůstala ani zálivka.
Aby půda mohla zadržovat vláhu, byla
plocha biokoridoru o velikosti 21 748 m2
zatravněna. Zakládací činnosti skončily
31. 10. 2010. Kromě toho byla vytýčena
trasa dalšího plánovaného biokoridoru,
aby nedošlo ke kolizím při pohybu zemědělské techniky. Do konce roku 2011
by v rámci první etapy projektu Územní
systém ekologické stability (ÚSES) měl
být po biocentru a biokoridoru K založen
biokoridor L. V březnu příštího roku pak
odstartuje jeho budování, přesný harmonogram prací však určí počasí.
Během následujících 36 měsíců do roku
2014 proběhne další péče o rekultivované území, která zahrnuje sečení trávy,
údržbu korun stromů a dosazování uhynulých rostlin. Tím však povinnost údržby pro obec nekončí. Teprve v roce 2022
bude možné ponechat na přírodě, aby si
poradila sama. Rekultivované území by
se mělo stát domovem pro živočichy –
hmyz, motýly, hlodavce i zvěř – a přispět
ke zvýšení biodiverzity v regionu.
Počasí bylo přívětivé
Obě zrekultivované zóny jak biocentrum,
tak biokoridor jsou pravidelně monitorovány z hlediska kvality přípravy půdy,
výsadby, následné péče o rostlinstvo
a jeho druhovou rozmanitost. Projekt
si klade za cíl posílit vegetační složky
v krajině tak, že jsou osazovány tradiční
a vyzkoušené druhy stromů a keřů. Pravidelně se prověřuje, jak se sazenice uchy-
Práce v biokoridoru K
započaly letos
v jarních měsících
přípravou půdy
a stavbou plotu
Výsadba rostlinného
materiálu
v biokoridoru K
Obec Chotěšov
tily. „Úhyn rostlin byl minimální. Vysoká
sněhová vrstva během zimy nedovolila
zajícům, aby okousali mladé stromky
a celkem vysoká vlhkost během sezony
zase pomohla se zakořeněním rostlin,“
pochvaluje si starosta Václav Starý, který je od samého začátku duší projektu.
V lokalitě Chotěšova se velmi daří třešni
a habru, naopak jílovité podloží nesvědčí
některým druhům dubu. „Proto oslovíme
Agenturu ochrany krajiny a přírody s návrhem změny, tak abychom dosazovali
rostliny, které zde prosperují.“
Výstavba oplocenky
biocentra
Naděje pro původní hrušně
Budoucnost projektu
Projekt ÚSES se bude rozšiřovat různými směry od Chotěšova, jednak na jih
a dále na východ, kde by revitalizovaná
plocha měla zabrat zhruba 20 ha půdy.
Nyní obec připravuje vysazování tzv. liniové zeleně, kdy budou podél starých
cest vysazovány tradiční hrušně. Jedná
se o dřeviny, které se zachovaly v katastru obce pouze tři. Z těchto tří původních
hrušní se budou odebírat rouby pro jarní
zkoušky na různé podnože, z nichž se
vyberou ty nejúspěšnější pro omlazení.
„Hrušně vyšlechtil okolo roku 1850 sadař
libochovického velkostatku, což dokládají archivní materiály, a tak můžeme na
tuto starou tradici navázat. V obci fungovala mj. vyhlášená sušárna ovoce,“ řekl
starosta Václav Starý. „Akci konzultujeme
s Výzkumným ústavem rostlinářským
i s Agenturou ochrany krajiny a přírody.“
Některé částečně zachované staré cesty
budou obnoveny a osazeny oboustranně,
další jen po jedné straně v závislosti na
potřebách dopravy zemědělských strojů.
Realizace dalších etap projektu závisí na
převodu státní půdy. Zeleň se osazuje na
základě doporučení Pozemkového fondu
Ministerstva zemědělství ČR, je navržena
na státní půdě. „Získat souhlas od různých
majitelů půdy nebývá někdy jednoduché,
například biocentrum se rozkládá částečně na pozemcích ve vlastnictví obce, dále
soukromých držitelů i na pozemcích Lafarge Cement, a. s. Dosud jsem problémy
s majiteli neměl, vždy se podařilo uskutečnit dohodu,“ řekl Václav Starý.
Prvotní myšlenky projektu vznikly v roce
1996, kdy se začalo s přípravou územního plánu obce Chotěšov. Průzkumy a rozbory, které ukázaly negativa a naznačily,
jak postupovat při nápravě, se pak staly
základem projektové dokumentace. Financování pokrývají prostředky z Evropského fondu regionálního rozvoje,
z Operačního programu Životní prostředí
a finančního daru akciové společnosti Lafarge Cement, a. s. Celkové náklady dosahují výše 17 milionů korun.
2010 | LC JOURNAL | 17
stavebnictví a EU
Betonáž nových
říms, osazení
nových svodidel na
levé i pravé římse,
osazení nového
zábradlí probíhala
v průběhu letních
měsíců v roce 2009
Rekonstrukce
podkrušnohorské tepny
Nedávno dokončená rekonstrukce mostu na silnici I/13 v Děčíně se
mohla uskutečnit díky fondům Evropské unie, které uhradily větší část nákladů.
Broušení
pohledového
betonu na jednom
z mostních pilířů
Snímek soumostí
z 1. června 2009
Letos na podzim byla dovršena rekonstrukce pravobřežní estakády silnice
I/13 Děčín. Jedná se vlastně o soumostí –
soustavu mostů, které překračují jak řeku
Labe, tak železniční trať, nádraží a uliční
síť. Důvodem rekonstrukce byl technický
stav soumostí, které potřebovalo opravu.
Šlo vlastně o dokončení rekonstrukce,
neboť již v předchozích letech zde byly
prováděny některé menší opravy.
Komplexní oprava
Most se nachází v intravilánu, v blízkosti
centra města Děčín, nad budovami čerpací stanice Severočeské plynárenské a. s.
a komplexem budov obchodní zóny.
Komplexní oprava zahrnovala: výměnu
mostního svršku včetně dilatačních závěrů, úpravu nivelety včetně napojení
na komunikaci před a za mostem, sanaci
nosné konstrukce, sanaci spodní stavby,
betonáž nových říms, osazení nových
18 | LC JOURNAL | 2010
svodidel na levé i pravé římse, osazení
nového zábradlí, výměnu a doplnění dopravního značení.
Obsahem projektu byly opravy jednotlivých konstrukčních částí:
Jižní estakáda – kompletní výměna svršku, doinjektování kabelů, sanace betonové spáry, sanace pohledových ploch,
Jižní rampa – kompletní výměna svršku
včetně ložisek na opěře a dilatací, sanace
pohledových ploch,
Severní napojení – kompletní výměna
svršku, doinjektování kabelů, sanace pohledových ploch,
Jižní napojení – kompletní výměna svršku, sanace pohledových ploch,
Severní most přes nádraží – kompletní
výměna svršku, doinjektování kabelů, sanace pohledových ploch,
Jižní most přes nádraží – kompletní výměna svršku, sanace pohledových ploch,
Kamenická rampa – kompletní výměna
svršku, výměna ložisek na opěře a v místě napojení na Jižní most přes nádraží,
sanace pohledových ploch,
Protihluková opatření – protihluková
stěna na severní straně Severního mostu
přes nádraží od km 0,322 do km 0,650
o výšce 3,5 m.
Investorem stavby byla společnost Ředitelství silnic a dálnic ČR, správa Chomutov, stavbu zhotovilo Sdružení „Estakáda“,
jehož vedoucím členem byla společnost
Viamont DSP a. s. Stavba byla zahájena
v polovině roku 2008 a dokončena letos
v září.
Unijní prostředky
Rekonstrukce
mostu
stála
celkem
567 mil. Kč. Velká část nákladů –
473 mil. Kč, což představuje 83 procent
z celkové částky, přitom byla hrazena
z peněz Evropské unie, konkrétně z Operačního programu Doprava (OPD). Dalších
Letecký záběr pravobřežní
estakády silnice I/13
v Děčíně. Soustava mostů
překračuje Labe, železniční
trať, nádraží i městské ulice
83 milionů korun bylo pokryto úvěrem
Evropské investiční banky (EIB) a necelých 11 milionů korun poskytl Státní fond
dopravní infrastruktury. „Byl to jeden
z malých projektů, tedy kategorie do 50
milionů eur. Tyto projekty schvaluje ministerstvo dopravy, nemusejí být odsouhlaseny v Bruselu. Je na ně proto snazší
získat peníze než na velké projekty,“ říká
Ing. Václav Filip z Ředitelství silnic a dálnic ČR, správa Chomutov. Zdůvodněním
pro dotaci byl technický stav mostu, který
potřeboval opravu. Projekt byl schválen
v rámci prioritní osy: 4 – Modernizace silnic I. třídy mimo TEN-T.
Tepna prosperity
Silnice I/13, která vede z Karlových Varů
přes Chomutov, Děčín, Ústí nad Labem
a Liberec směrem do Polska, zajišťuje
důležité propojení mezi největšími městy na severu Čech. „Tato spojnice, jinak
nazývaná Podkrušnohorská magistrála,
je tepnou života Ústeckého kraje a je základním předpokladem jeho ekonomické
prosperity,“ říká ing. Michálek, vedoucí
oddělení pozemních komunikací krajského úřadu. „Jelikož jde o silnici I. třídy, je
sice v majetku státu, ale pro Ústecký kraj
má obrovský význam.“ Proto má Ústecký
kraj na rekonstrukci silnice eminentní
zájem. Nyní je před dokončením další
část rekonstrukce silnice 1/13 – Třebušice-přeložka, kde jde o rozšíření na čtyři
pruhy a most přes železniční trať.
Většinu financuje Evropa
Silniční uzel nad
nádražím v Děčíně,
který je součástí
pravobřežní estakády,
ovlivňuje zásadním
způsobem plynulost
dopravy ve městě
Fotografie na této
dvoustraně:
Viamont DSP a. s.
Operační program Doprava může pro
českou dopravní infrastrukturu přinést
celkem až 150 miliard z evropských fondů. Správa Chomutov ŘSD ČR, která má
na starosti výstavbu silnic I. třídy na
území Ústeckého kraje, má v plánu roku
2010 zapsáno celkem deset jmenovitých staveb, z toho sedm staveb spolufinancovaných z Operačního programu
Doprava EU (OPD) a půjčky Evropské
investiční banky (EIB). Na těchto deset
staveb bude v letošním roce vynaloženo
celkem 1,227 mld. Kč, z toho ze Státního
fondu dopravní infrastruktury 214 mil.
Kč, z OPD 861 mil. Kč a z půjčky od EIB
152 mil. Kč. Statistika ukazuje, že alespoň
pokud jde o letošek, pokrývají na severu
Čech zdroje z Unie 70 procent nákladů
na výstavbu a rekonstrukce silnic I. třídy.
2010 | LC JOURNAL | 19
konstrukce mostů
Zavěšený most
Oberkasseler
Brücke v německém
Düsseldorfu dosahuje
celkové délky
614,7 m.
Předpjaté
prefabrikované mosty
70. léta 20. století v mostním stavitelství
V sedmdesátých letech nalezneme příklady různých typů konstrukcí
i materiálů používaných při stavbě mostů. Nejčastěji se v tomto období uplatňují trámové mosty
z předpjatého betonu využívající prefabrikované dílce. Tvůrci zde vycházejí ze zkušeností z minulých
dekád a dále je rozvíjejí.
Obnova železniční sítě a zejména velký
nárůst automobilové dopravy vyžadují
budování mnoha mostních staveb s co
nejmenšími náklady a co nejkratší dobou
výstavby. Přestože v tomto desetiletí byla
vzhledem k hospodářské situaci upřednostňována ekonomická stránka výstavby před estetickou, vznikla i v této době
mnohá pozoruhodná mostní díla, jež se
nesmazatelně zapsala do historie mostního stavitelství.
Oberkasseler Brücke
Historie mostu Oberkasseler v německém
Düsseldorfu je pozoruhodná v mnoha
směrech. Původní most byl zničen během
20 | LC JOURNAL | 2010
druhé světové války a na jeho místě byl
vybudován most provizorní. Jelikož se
jednalo o velmi důležitou dopravní tepnu
města, nebylo možné most úplně vyřadit
z provozu a budovat na jeho místě jiný,
ani přeložit stávající komunikace směrem
k nově budovanému mostu. Nový most
tedy vznikal paralelně podél provizorního.
Autory návrhu byli profesoři Friedrich
Tamms a Fritz Leonhardt. Navrhli přes
řeku Rýn zavěšený most o celkové délce
614,7 m, velikosti největšího pole 257,7 m,
šířce 35 m a výšce závěsného pylonu
104 metrů. Stavba probíhala v letech
1969–1976 o 47 m výše proti proudu řeky
Rýn. Hotový most o váze 12 500 tun byl
přesunut po proudu na místo provizorního
mostu a uveden do provozu v dubnu 1976.
Ponte Presidente Costa e Silva
Ze světových realizací tohoto období
jmenujme Ponte Presidente Costa e Silva
spojující brazilská města Rio de Janeiro
a Niterói. Most byl navržen jako trámová
konstrukce tvořená třemi tisíci prefabrikovaných předpjatých komorových nosníků.
Celková délka mostu je totiž úctyhodných
10 332 m, běžné pole má rozpětí 80 m
a hlavní pole jsou navržena o rozpětích
200 m – 300 m – 200 m. Tloušťka mostovky
je 4,7 m a šířka 26,6 m. Most byl vybudován
v zálivu Guanabara v letech 1969–1974.
Most Presidente
Costa e Silva spojuje
brazilská města Rio
de Janeiro a Niterói
Prefabrikace mostních
dílců v Československu
Pro mostní konstrukce dálničních nadjezdů a městských estakád s rozpětím od
25 m do 50 m byly vyráběny segmenty
s komorovým a později dvoutrámovým
průřezem. Na staveništi se montovaly na
skruži nebo letmo v jednostranné konzole.
Konzola měla pomocné mezilehlé podpěry
a segmenty se osazovaly speciálním zařízením pojíždějícím po hotové části mostu
Rovněž se vyvíjela technologie vysouvání, využívající někdy odlehčovacího
montážního pylonu. Takto byly postaveny silniční mosty v Tomicích v roce 1974
a v roce 1978 ve Hvězdonicích a v Římově. Most přes řeku Malši v Římově je
256 metrů dlouhý, je tvořen poli o rozpětí
35 + 4x 45 + 35 metrů. Po vybudování pěti
pilířů byla na břehu vybetonována do formy 22,5 metru dlouhá lamela s ocelovou
výztuží, která se vysunula nad údolí a při-
nebo autojeřábem.
betonovala se další lamela. U předchozích
podobných staveb se zpravidla používaly
ještě mezipodpory, jejichž stavba však
byla nákladná, a tak se v Římově uplatnilo
jiné řešení – bylo použito vysokého pylonu s táhly nad vysunovanými lamelami
komůrkového průřezu. Lamely byly velmi
těžké, vysoké 3 m, široké v horní části 9
a v dolní 4 m. Pylon s táhly zabraňoval,
aby se lamela na svém konci při vysunování prohnula.
Most přes Nuselské
údolí v Praze
Tubusem Nuselského
mostu v Praze
probíhá trasa metra C
a stanice Vyšehrad,
dříve Gottwaldova.
S myšlenkou překlenout pražské Nuselské
údolí přišli odborníci na dopravní stavby
již na počátku 20. století a je spojena s takovými jmény jako inženýr Marjanko, profesor Bechyně a architekt Kozák. Na návrh
tohoto přemostění byly postupně vypsány čtyři soutěže (v roce 1926, 1933, 1938
a 1958). V poslední soutěži zvítězil návrh
trojice architektů z Projektového ústavu
dopravních a inženýrských staveb Vojtěcha Michálka, Stanislava Hubičky a Svatopluka Kobra. Most byl navržen jako tenkostěnná dutá rámová konstrukce s pěti poli
o rozpětí 68,25 + 3x 115,5 + 68,25 m, která
přenáší zatížení ve dvou úrovních. Funkce
mostu byla ověřena statickým výpočtem,
zkouškami na modelech a zatěžovacími
zkouškami po ukončení výstavby.
Stavba samotná byla prováděna letmým
betonováním a byla zahájena v roce 1965.
Již na podzim roku1970 mohlo dojít k zátěžové zkoušce, na kterou bylo použito
66 tanků seřazených na ještě rozestavěné mostovce. Most byl slavnostně uveden
do provozu na konci února 1973. Metro
projíždělo tubusem od roku 1974 a vagony sovětské výroby představovaly větší
zátěž, než s jakou se v projektu počítalo.
Proto bylo nutné vybudovat uvnitř tubusu
pomocnou konstrukci s ocelovým roštem
vyrovnávajícím tlaky kol vagonů metra.
2010 | LC JOURNAL | 21
stopy architektury
Betonový racionalismus
Ač patentován již v roce 1867, své významné místo ve stavitelství
a v architektuře si železobeton nachází až v období mezi světovými válkami. Neobyčejné konstrukční
vlastnosti, ale také jeho poddajnost tvůrčí invenci mu otevřely přístup prakticky do všech uměleckých
názorů a směrů, jimiž se architektura 20. a 30. let minulého století ubírala, do konstrukcí staveb
průmyslových, dopravních, veřejných i soukromých.
Impozantní budova
Paláce italské
kultury (Palazzo
della civilta Italiana)
postavená v Římě
v letetch 1937–
1942. Dominantní
postavení
a abstraktní
tvary připomínají
Koloseum. Stavba je
obložená leštěným
bílým travertinem,
který násobí vizuální
účinek
Jedním z nejvýraznějších slohů té doby,
jehož základními principy se architektura nechala ovlivňovat prakticky až do
konce století, je italský racionalismus. Začal se rozvíjet v sousedství mnoha jiných
názorů a hnutí, nesoucích inspirační prvky od klasicismu po secesi. Racionalismus se nechává inspirovat antickým stavitelstvím založeným na matematických
pravidlech respektujících proporce, rytmy, správné vztahy mezi částmi, celkem
a funkcí staveb. Počátek slohu se váže
k roku 1926, kdy vzniká Skupina 7 (Grup-
22 | LC JOURNAL | 2010
po 7). Zakládá ji skupina absolventů techniky v Miláně (Luigi Figini, Guido Frette,
Sebastiano Larco, Giuseppe Pagano, Gino
Pollini, Carlo Enrico Rava, Giuseppe Terragni a Ubaldo Castagnola, nahrazený
později Adalbertem Liberou). Termínem
„architettura razionalista“ chtěli zdůraznit programovou věcnost své architektury. Za první racionalistickou stavbu je
označován bytový dům Novocum od Giuseppe Terragniho z roku 1929.
Oficiální sloh
Typická pro tento styl je přísná symetrie, pravidelné rozmístění malých oken
tvořících plošný ornament, vyříznutí
kubické hmoty z hlavního bloku stavby.
Tyto znaky se ve vyhraněné podobě projevují např. v budově rektorátu římské
univerzity (1935; M. Piacentini), v budově
Chemicko-farmaceutického institutu římské univerzity (1935; architekt Capponi),
v obytných domech i na veřejných stavbách G. Cancellotiho.
Koncem 30. let začíná italský racionalismus nacházet souznění s imperiálními ambicemi státu, vedeného v té době
Benitem Mussolinim, a stává se jakýmsi
oficiálním národním stavebním slohem.
Ztotožňuje se s rétorickou, patetickou až
monumentální architekturou. Tento směr
je představován např. budovou Palazzo
della civilta Italiana z roku 1942 (zvanou
též Colosseo Quadrato), mnohapatrovou
kubickou budovou s fasádou tvořenou řadou oblouků (lodžií) v každém patře.
Budova rektorátu
římské univerzity
vyrostla podle
návrhu Marcella
Piacentiniho v letech
1932–1935
Subtilní ferro cemento
Nejznámější představitel racionalismu
Pier Luigi Nervi byl sice rovněž původem
z Lombardie, ale stál mimo Gruppo 7.
Titul stavebního inženýra získal na univerzitě v Bologni v roce 1913. Po studiích
pracoval v Boloni a Florencii ve firmě
specializující se na železobetonové konstrukce.
V roce 1932 Nervi dokončuje první stavbu, která mu získala mezinárodní uznání:
městský stadion pro 35 000 diváků ve
Florencii. Již u této konstrukce Nervi plně
využívá možností železobetonu, aby je
společně s vlastními zkušenostmi plně
rozvinul při stavbě letištních hangárů
v Orviettu, Orbetellu a v Torre de Lago
(postaveny v letech 1938 až 1943).
Během druhé světové války Nervi pracuje
na armádním projektu lodí z betonu. Projekt sice nedokončil, ale po válce zkonstruoval loď o výtlaku 165 tun, později
ještě lehký dvojstěžník Nelle, na kterých
ukázal možnosti svého vynálezu „ferro
cemento“, hustého betonu vyplněného
Dům fašistické strany provedený podle
projektu G. Terragniho v letech
1932–1936. Jedná se o hranol
s výškou 16,5 m a šířkou 33 m,
který má pozoruhodné proporce.
Čtyři průčelí jsou navzájem odlišená
a ukazují čtyři způsoby, jak rytmicky
vytářet plné a prázdné prostory.
Budovu tvoří železobetonový skelet
obložený bílým travertinovým
mramorem
ocelovým pletivem, které betonu přidává
na tuhosti a umožňuje výrazně ubrat na
množství materiálu. Loď Nelle měla stěny
silné pouze 1,25 centimetru.
„Člověkem objevený železobeton je
v současnosti nejkrásnějším konstrukčním materiálem,“ říkával Nervi svým studentům na fakultě architektury v Římě,
kde učil v letech 1941 až 1961, a později na Harvardu, kde působil počátkem
60. let. Z jeho nejznámějších realizací
připomeňme např. výstavní halu v Turíně, ústředí UNESCO v Paříži či olympijský
stadion v Římě. Nervi zemřel v roce 1979.
Nervi je považován za architekta racionálně inženýrského, až geometricky
chladného. Sám však přisuzoval významné místo v tvorbě intuici. Nechal se inspirovat přírodou, stejně jako italskou renesancí a antikou. Dodnes na jeho stavbách
můžeme obdivovat inovativního ducha
i odvahu zkoušet extrémní možnosti materiálu.
Specialista na výstavbu hangárů,
architekt Pier Luigi Nervi. I když se
proslavil až po druhé světové válce
stavbou budovy UNESCO v Paříži
a Malým sportovním palácem v Římě,
nejzazší možnosti nového typu betonu
(ferro cemento) vyzkoušel už ve 30.
a 40. letech na letištích v Orbetellu,
Orviettu a v Torre del Lago.
2010 | LC JOURNAL | 23
betonové unikáty
Největší kopule na
světě se zrcadlí
v Mississippi
V Praze Na Karlově (Mons Caroli sancti), nejvyšším místě Nového
Města pražského, nechal Karel IV. vystavět kostel Panny Marie. Má neobvyklý osmiúhelníkový půdorys
a zastřešuje ho unikátní kopule o průměru 22,8 m, podpíraná gotickou klenbou bez středové opory.
Stavbu Superdome
podpírá celkem
2 100 sloupů
z předpjatého
betonu, které jsou
zapuštěny do hloubky
48,8 m skalního
podloží
24 | LC JOURNAL | 2010
Legenda praví, že stavitel vztyčil tuto
klenbu jako hold dceři pražského purkmistra, kterou miloval, jež mu však byla
jejím otcem odpírána. A že statiku klenby
si stavitel pojistil smlouvou s ďáblem. Po
dokončení kopule se dělníci báli strhnout
podpůrné lešení v obavách, že se klenba
zhroutí a oni zůstanou pod troskami. Stavitel tedy kázal lešení prostě zapálit. To
se po chvíli se strašlivým rachotem zřítilo
k zemi. Prach a kouř zavalily celý Karlův
vršek. Stavitel se vylekal, že kopule skutečně spadla, a v zoufalství se utopil ve Vltavě. Kopule i kostel stojí dodnes, přežily
dokonce dělostřelecký útok Švédů, a statika celé stavby patří k nejúžasnějším a nejpodivuhodnějším konstrukcím pozdně
gotické Evropy. Jméno nešťastného, ale
jistě mladého a velmi nadaného stavitele
se do dnešních dnů nedochovalo.
Na zhotovení
ocelové konstrukce
stěn a střechy se
spotřebovalo 20 320
tun oceli. Ve výšce
48,8 m nad zemí
podpírá klenutou
střechu kruhový
prstenec, o průměru
207 m, který má
podobu příhradového
nosníku hlubokého
2,7 m
Uspořádání hlediště
kolem různých
sportovních ploch
si vyžádalo analýzu
dvou stovek návrhů
Autoři největší soudobé kopule na světě
možná nebyli tolik zamilovaní, ale rozhodně se zapomnění bát nemusejí. Jejich
dílo dominuje největšímu zastřešenému
stadionu na světě, mnohoúčelovému Superdomu (Superdome) v New Orleans,
státě Luisiana v USA.
2 100 betonových sloupů
Stadion byl po čtyřech letech výstavby
dokončen v roce 1975, počátky projektu však sahají až do roku 1967, kdy byl
poprvé oznámen záměr na opuštěném,
podmáčeném pozemku v centru New
Orleans, zaneřáděném opuštěnými sklady a rezivějícími železničními vlečkami,
postavit objekt tohoto typu. Veřejnou
soutěž vyhrála společnost Curtis and Davis Architects and Planners, která ke spolupráci přizvala společnost Svedrup &
Parcel Associates ze St. Louis. Vedoucím
týmu architektů se stal Nathaniel C. Curtis mladší. První ze 2 100 betonových
sloupů podpírajících monumentální stavbu byl do hloubky skalnatého podloží
bezmála 50 m zapuštěn v srpnu 1972.
z 1,5coulové oceli a svařen ze 45 prefabrikovaných dílců. Sváry se prováděly
v klimatizovaném prostředí ve stanu, který při stavbě putoval po obvodu prstence
od sváru ke sváru.
Kopule dosedla měkce
Prostě to šlo
Když byla stavba zhruba v polovině, jeden z klíčových subdodavatelů další spolupráci vzdal s tím, že „…to prostě nejde“. Architekti ale našli jiného a stavbu
dokončili. V prvním podlaží Superdomu
zřídili parkoviště s 5 000 stáními. Podlaží nad parkovištěm obsadily kanceláře a nad nimi je sjezdový sál. Ve výšce
skoro 49 m nad zemí je kruhový prstenec
ze svařované oceli. Ten podpírá kopuli
o průměru 207 m s plochou přes 4 ha,
jež se klene do výše 83 m. Aby prstenec vydržel její obrovský tlak, má tvar
příhradového nosníku s hloubkou 2,7 m
a průměrem více než 45 cm. Je vyroben
Samotná kopule je konstrukce ze stavební oceli, která se paprskovitě rozbíhá ze
středové „koruny“. Kostru kopule tvoří
12 zakřivených radiálních žeber, která
se rozbíhají ze středu, spojených šesti
řadami obvodových žeber spojených řadou dalších vzpěr, která připomínají tvar
briliantu. Kopule je kryta panely z milimetrového ocelového plechu, jež byly pokryty vrstvou polyuretanové pěny o síle
2,5 cm a na ní je nastříkána vrstva plastu.
Tím vznikla souvislá střešní krytina bez
spojů, ale dostatečně pružná, aby mohla
dilatovat podle teplotních změn.
Protože pod základy stadionu je velmi
měkká půda, stavitelé počítali s rizikem,
že některý z nosných sloupů by mohl
poklesnout. Proto pod sloupy byla přikládána objímka tak, aby v případě klesnutí
jednoho sloupu byla váha, jíž měl nést,
přenesena na sloupy sousední.
Během stavby kopuli podpíralo 37 provizorních věží s hydraulickými zvedáky. Ty
se po dokončení postupně odstraňovaly
tak, aby kopule dosedla na prstenec, který ji nese. Výrobce ocelových konstrukcí
– firma American Bridge předpokládala, že po odstranění středové podpěry
kopule vlastní vahou klesne o 10 cm.
K velkému překvapení inženýrů klesla
jen o 8,75 cm. Střecha je díky svému vyklenutému tvaru nadnášena prouděním
vzduchu. Naopak k váze střechy se připočítává 75 t televizní aparatury, jež je zavěšena uprostřed kopule. Je to zejména
šest televizních obrazovek o rozměrech
6,7 x 8 m a zvuková aparatura.
2010 | LC JOURNAL | 25
betonové unikáty
rozbíhající se žebra
nosný prstenec
prefabrikovaná
betonová podlaží
se sedadly
ocelový rám
Mnohoúčelovost
zajišťuje rentabilitu
Superdome tvoří živoucí dominantu města New Orleans již 35 let. Nemusel sice
jako kostel Panny Marie na Karlově čelit
švédskému nájezdu, ale zato odolal povodním a hurikánům, které nejsou v deltě Mississippi vzácností. Superdome přečkal bez vážnějších poškození i hurikán
Katrinu v roce 2004. Ne náhodou. Zmenšený model Superdomu při pokusech
prokázal odolnost vůči větru o trvalé síle
241 km/h a vůči náhlým poryvům až do
síly přes 320 km/h. Hurikán Katrina měl
na pevnině sílu kolem 250 kilometrů za
hodinu. Však se také na rám stěn a střechu stadionu spotřebovalo 20 320 tun
oceli z pittsburských hutí. Do New Orleans je dopravovaly remorkéry po řece.
V technické dokumentaci ani ve stavebním deníku žádnou zmínku o smlouvě
s ďáblem nenajdeme. Ale nejspíše ani
žádná nebyla, neboť v roce 1987 Superdome navštívil papež Jan Pavel II. a nic
zvláštního se přitom nestalo než to, že
způsobil rekordní návštěvu na krytém
stadionu. Z vyučování se tehdy ulilo
88 000 louisianských školáků.
Kromě jiných politických shromáždění stadion posloužil např. i sjezdu republikánů
v roce 1988. Pravidelně se zde konají kulturní podniky a rockové koncerty. Na Rolling Stones se tu v roce 1981 sešlo 87 500
diváků a vytvořili tak největší koncertní
publikum v uzavřeném prostoru v historii.
26 | LC JOURNAL | 2010
Nejznámější je však Superdome jako
sportovní stánek. Domovem je zde fotbalový klub Saints (samozřejmě je řeč
o americkém fotbalu), ale díky širokým
možnostem přestavovat a upravovat hlediště i sportovní plochu se na stadionu
provozuje pestrá škála sportů, od „velkoplošného“ baseballu až po relativně komorní tenis. Oficiálně se uvádí maximální
kapacita stadionu 75 000 diváků.
Celkové náklady na stavbu Superdomu
dosáhly 173 milionů dolarů. Ani provoz
takového kolosu není levnou záležitostí.
Podle odborníků je však rentabilní, a to
právě a jen díky své mnohoúčelovosti.
Nehledě na to, že urbanisticky výrazně
pozvedl úroveň centra města New Orleans a stal se také turistickou atrakcí –
ročně jej navštíví na 75 000 lidí.
Schéma stadionu
Superdome
v New Orleans
Ani superstavbám se
nevyhýbají přírodní
katastrofy, na snímku
je New Orlenas po
Katrině v roce 2004
Zpracováno podle:
www.superdome.com/site.php,
www.wikipedia.com
Noční snímek
Superdome
parkoviště
Příklady největších stadionů na světě:
Rungrado May Day Stadium
Azadi Stadium
Místo: Pchjongjang, KLDR
Účel: fotbalový, či multi-sportovní komplex
Kapacita: 150 000 diváků
Velikost: prostor má rozlohu 207 000 m2
Hrací plocha měří 22 500 m2
Postaven v roce 1989
Místo: Teherán, Írán
Účel: fotbalový stadion
Kapacita: 100 000 diváků
Postaven v roce 1971
Salt Lake
(nazývaný Yuva Bharathi Krirangan)
Místo: Kalkata, Indie
Účel: fotbalový a atletický stadion
Kapacita: 120 000 diváků
Velikost: 187 540 m2, jeho hlavní
plocha zabírá 21 790 m2
Ocelová střecha vykrývá tribuny,
které obepínají atletickou dráhu
Postaven v roce 1984
Beaver Stadium (Penn State)
Místo: Pensylvánie, USA
Účel: americký fotbal
Kapacita: 107 282 sedadel, uvádí se,
že je druhým největším stadionem
v USA po Michigan Stadium
Postupně několikrát zvětšován
až na nynějším kapacitu
Postaven v roce 1960
Nou Camp
Místo: Barcelona, Španělsko
Účel: fotbalový stadion, domovský
stadion FC Barcelona
Kapacita: 98 787 diváků
Velikost: rozkládá se na ploše
187 480 m2, hrací plocha svatostánku
dosahuje velikosti 105 m x 72 m
Postaven v roce 1957
Strahovský stadion
Místo: Praha, ČR
Účel: hromadná tělocvičná vystoupení
(sokolské slety, spartakiády)
Velikost: 310,5 x 202,5 m, podle některých
pramenů rozlohou největší stadion na
světě, plocha hřiště: 63 000 m2
Projekt: architekti Ferdinand
Balcárek a Karel Kopp
Kapacita: 250 000 sedících diváků
Výstavba: započata 1928, modernizován
1934, další dostavby v letech 1948 a 1975
Michigan Stadium
Národní stadion
Místo: Michigan, USA
Účel: převážně pro americký fotbal
Kapacita: 106 201 diváků
Stadion byl otevřen roku 1927
Místo: Peking, ČLR
Účel: olympijský stadion
Autor: Designérské společnosti:
Herzog & De Meuron Architekten,
Arup Sport, AG, China Architecture
Design & Research Group
Celková plocha: 258 000 m2
Užitná plocha: 204 000 m2
Kapacita: 80 000 stálých míst +
11 000 dočasných
Velikost: 313 × 266 m
Výška: maximum 69,2 m
Dokončen v roce 2008
Estadio Azteca
Místo: Mexico City, Mexiko
Účel: vybudován pro Letní
olympijské hry, konal se zde také
světový fotbalový šampionát
Kapacita: 105 064 diváků
Postaven v roce 1968
Allianz Arena
Příklady největších kopulí na světě
Název stavby
Superdome
O2 Arena
Eden Project
Stockholm
Globe Arena
Pavilon Z
Grossmarkthalle
Santa Maria del Fiore
Pantheon
Bazilika sv. Petra
Zdroj: Wikipedie
Rok dokončení
1975
2004
2000
1989
Místo
New Orleans, USA
Praha, ČR
Cornwall, Anglie
Stockholm, Švédsko
Průměr kopule (m)
209
135
125
110
1959
1929
1434
125 př. n. l.
1593
Brno, ČR
Lipsko, Německo
Florencie, Itálie
Řím, Itálie
Řím, Itálie
90
66
45
43,3
42,3
Místo: Mnichov, Německo
Realizace: říjen 2002 – duben 2005
Účel: fotbalový stadion
Architekti: Jacques Herzog
a Pierre de Meuron
Kapacita: 66 000 míst
Rozměry: 258 x 227 x 50 m
Obvod: 840 m
Zastavěná plocha: 37 600 m2
Celková podlahová plocha: 171 000 m2
Výjimečnost Allianz Areny spočívá
v jejím konstrukčním řešení obvodového
pláště, který překrývá konstrukci a vytváří
iluzivní dojem plovoucí střechy
Dokončen v roce 2005
2010 | LC JOURNAL | 27
VIP Club
Škola bezpečné jízdy
Při podzimním setkání našeho VIP Clubu jsme se tentokrát zaměřili
na zvyšování našich řidičských schopností a tím i zvyšování bezpečnosti na silnicích.
Kurz bezpečné jízdy mosteckého Polygonu, nejmodernějšího výcvikového a testovacího areálu v Evropě, nás nadchl. Po
interaktivní části, kdy jsme si osvěžili
např. fyzikální zákonitosti pohybu automobilu, zopakovali skutečnosti o reakční
době a brzdné dráze při různých rychlostech, jsme přistoupili k praktickému
nácviku. Vyhýbání se překážce, která se
náhle objeví v posledním momentě před
autem, zvládnutí smyku, krizové brždění,
průjezd vodní hladinou, to vše bylo díky
nejmodernějším technologiím cvičných
modulů velmi autentické včetně průvodních emocí – paniky a zmatku. Několikanásobným opakováním situace snad
opravdu došlo k upevnění správných návyků. Absolvováním tohoto typu trénin-
28 | LC JOURNAL | 2010
ku by mělo dojít ke zlepšení řidičských
schopností o 10–15 %.
Statisticky se český řidič dostane do krizové situace jedenkrát za pět let.
Já vám přeji, aby se vám kolize nejenom
na silnicích trvale vyhýbaly.
Vše nejlepší do nového roku!
Milena Hucanová
english summary
Vývoj spotřeby cementu
Světové prvenství ve výrobě cementu drží Čína, kde produkce cementu narostla
z 967,9 mil. tun v roce 2004 na 1 401,2 mil. tun v roce 2008. Druhá pozice patří Indii
a třetí USA, přestože jejich výroba mezi lety 2004 a 2008 klesla z 97,5 mil tun na
87,5 mil tun. Ve spotřebě cementu přepočítané na obyvatele vévodí evropským státům
Lucembursko, kde tato veličina v roce 2008 činila 1229 kg. V České republice spotřeba
na obyvatele mezi lety 2004 a 2008 vzrostla ze 443 kg na 500 kg a v přehledu se nachází se mezi Polskem a Slovenskem.
Spotřeba cementu na obyvatele
stát
2004
2005
2006
2007
2008
Lucembursko
1 221
1 180
1 243
1 275
1 229
Čína
Španělsko
717
788
925
1 006
1 010
1 126
1 192
1 278
1 266
936
Rakousko
565
647
677
690
709
Italie
795
789
813
784
699
Portugalsko
874
826
739
737
689
Chorvatsko
603
584
621
689
676
Bulharsko
309
402
484
557
636
Švýcarsko
569
617
614
606
601
Belgie
557
562
640
576
583
Turecko
432
487
571
601
575
Rumunsko
264
292
367
453
516
Slovensko
362
433
430
463
502
Polsko
301
318
376
434
448
Japonsko
454
462
456
438
429
Norsko
327
386
396
430
417
Francie
366
373
398
401
386
Nizozemí
320
327
354
360
384
USA
414
431
425
389
360
Německo
353
328
351
333
333
Dánsko
296
304
333
340
309
Švédsko
192
210
235
257
273
Velká Británie
222
226
228
238
204
Indie
117
124
136
146
160
Česká republika
443
432
476
497
500
Výroba cementu ve světě v r. 2001–2008
Výroba
v mil. tun
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
index
2008/2007
Čína
627,2
704,1
813,6
967,9 1 079,6 1 253,5 1 377,8 1 401,2
101,70 %
Indie
108,7
119,8
125,6
136,9
146,8
162,0
172,9
186,0
107,58 %
USA
88,9
89,7
92,8
97,5
99,4
98,2
95,5
87,9
92,04 %
Japonsko
79,5
76,4
73,8
72,4
72,7
73,2
71,4
67,6
94,68 %
Jižní Korea
53,7
56,4
60,3
55,8
49,1
51,4
54,4
55,2
101,47 %
Rusko
35,9
40,1
42,6
46,2
49,5
55,2
60,1
53,7
89,35 %
Turecko
33,4
37,2
38,1
41,3
45,6
49,0
50,8
53,4
105,12 %
Brazílie
39,0
38,2
34,2
36,4
39,2
42,4
47,2
52,2
110,59 %
Irán
28,0
28,8
30,5
32,3
32,7
35,3
40,0
44,4
111,00 %
Španělsko
40,5
42,4
44,8
46,6
50,4
54,0
54,7
43,1
78,79 %
Itálie
39,9
41,5
43,5
46,1
46,4
47,9
47,5
43,0
90,53 %
35,0
37,0
38,1
40,1
43,0
107,23 %
104,76 %
Egypt
Indonesie
34,8
35,1
34,9
37,9
36,2
38,1
39,9
41,8
Mexiko
30,0
31,3
326,0
35,2
38,1
40,8
41,6
40,8
98,08 %
Thajsko
35,0
38,8
35,6
36,7
37,9
41,3
43,2
39,5
91,44 %
26,2
30,8
32,8
35,6
36,7
103,09 %
Německo
32,9
31,5
32,7
31,9
31,0
33,6
33,4
33,6
100,60 %
Česká rep.
3,6
3,2
3,5
3,7
3,9
4,1
4,8
4,9
102,08 %
Vietnam
Onset of very effective superplaticizers
together with new experiences in using
of magnesite flue dust into concrete was
an impulse for research on new materials
that were showing revolutionary features
in the seventieth of 20th century. Ultrahigh-solidity concrete UHPC is a built-up
material reaching the pressure solidity up
to 200 MPa and the flexural solidity about
50 MPa. Eminent durability is another great
quality of this concrete. UHPC is most
frequently applied on bridge constructions,
high structures, landing grounds and mining
platforms. We can find the buildings made by
UHPC mostly in USA, Japan and Australia.
There is also some expansion in Europe.
p. 10–11
A small hydroelectric power plant
completed this year in Železný Brod had
been so attractive that it was honoured as
“The construction of 2010” and it also
got the award of State Environmental
Fund for infrastructure. The building
consists of output transformer, distribution
point, administrative facilities and a
machine room. A part of construction was
reconstruction of whole raceway as well
with the length of one kilometre along
the Jizera river. Furthermore there was
reconstruction of dam constructions and
water gates at the entrance of raceway.
There were also some building modifications
of stone riverbanks, weir overcrossing and
side plumbing of riverbed. Architectonic
plan made by Architectural office ARK Ltd.
is inspired by cubic form. Application of
wooden cladding accents connection with
surrounding nature.
p. 14–15
Realization of significant ecological
project named „Territorial system of
ecological stability Chotěšov“, continue
with construction of habitat corridor K. On
the area of 21 748 m2 has been planted
4 420 trees 80–120 cm height and 8 840
bushes. The project aims at increase of
ecological equilibrium in the exact territory,
reinforcing natural vegetal component with
conservation and landscape creation effect
in countryside. The major contribution of
the project is restoration of ability of the
landscape to resist the winds from west and
keep humidity for agriculture. p. 16–17
Although the ferroconcrete was patent
already in 1867 it didn’t get its prominent
place in building industry and architecture
until the interwar period. Its unusual
constructional features and malleability
for invention were the entrance for all of
the artistic schools that were constitutive
for architecture in the twentieth and the
thirtieth of the last century, as well as for
the industrial construction, traffic, public
and private buildings. One of the most
considerable movement of that period,
whose basic principles was architecture
influenced by up to the end of the century, is
the Italian rationalism. It started to develop
parallelly with many other sentiments and
movements that took inspirational elements
from classicism to art nouveau. p. 22–23
2010 | LC JOURNAL | 29
Pomáháme přírodě
v Chotěšově
Lafarge Cement, a.s.
411 12 Čížkovice čp. 27
tel.: 416 577 111
www.lafarge.cz
Download

journal 4/2010 - Lafarge Cement a.s.