1) Obraz města, zachování genia loci
Požadujeme, aby územní plán popsal kvality města a navrhl nástroje jejich dostatečné ochrany,
resp. je integroval do návrhu. Jedná se především o zachovanou urbanistickou strukturu včetně
stop průmyslové historie města (trasy vleček, apod.) a významné historické (industriální) stavby.
Odůvodnění: Město Kladno zažilo největší rozvoj a prosperitu v době průmyslové revoluce díky těžbě
uhlí a výrobě oceli. Tyto hodnoty vytvářející kladenský genius loci je třeba si uvědomovat a vzhledem
k jejich důležitosti uchovat jejich paměť ve struktuře města a významných stavbách.
Pouze silná identita místa může vést k identifikaci obyvatel s městem ve kterém žijí i k atraktivitě pro
návštěvníky a investory.
Přestože jsou staré industriální areály a památky vzhledem ke svému rozsahu i ekologiské zátěži pro
město velkým břemenem, představují současně jeden z jeho největších potenciálů, jehož nevyužití by
bylo fatální chybou.
2) Vize rozvoje města
Požadujeme, aby územní plán obsahoval a zobrazoval vizi města - představu jeho významu a
směřování, představu kvality života jeho obyvatel po všech stránkách včetně ekonomické
prosperity.
Odůvodnění: Přestože je Kladno největším městem Středočeského kraje, má výraznou - i když ne příliš
dlouhou – historii a leží v blízkosti hlavního města Prahy a mezinárodního letiště v Ruzyni, chybí mu
jasná vize dalšího směřování. Přestože územní plán nemůže přímo ovlivnit příliv významných investorů
či institucí, může tento vývoj motivovat. Nástroji jsou např. plochy vymezené pro významné instituce,
dopravní infrastruktura, kvalita a rozmanitost obytného prostředí, rekreační zázemí a další.
3) Struktura města – prostorová regulace
Požadujeme, aby územní plán zaznamenal a vymezil charakter a prostorovou strukturu
jednotlivých ucelených zón. Tuto strukturu chránil a především dále rozvíjel. Požadujeme
vymezení hranic ucelených urbánních zón a zpracování prostorových regulativů pro tyto konkrétní
zóny, jak je požadováno v zadání. Tyto prostorové regulativy musí být nadřazeny funkční regulaci.
Odůvodnění: V předloženém konceptu naprosto chybí vymezení a popisy zón, jejich charakteristiky,
definování vzájemného možného propojení a prolínání. Zóny jsou navrženy po katastrech (resp. jejich
polovinách), což naprosto nemůže postihnout charaktery dílčích čtvrtí. Není patrné, jakým způsobem jsou
zóny nadřazeny funkční regulaci.
Přitom právě prostorová regulace (lépe než regulace funkční) dokáže zajistit kontinuitu vývoje a charakter
jednotlivých čtvrtí či jejich částí.
4) Regulativy
Požadujeme odstranění všech nevhodných či dokonce nezákonných regulativů, které nadměrně a
nevhodně omezují zástavbu či potlačují rozmanitost a charakter jednotlivých míst. Požadujeme
úpravu regulativů koeficientů zastavěnosti, zeleně a podlažnosti dle charakteru zón. Požadujeme
zvýšení koeficientu zastavěnosti tak, aby byla zajištěná dostatečná hustota obyvatel, nezbytná pro
fungování města. Regulativy pro rozvojové plochy můžou být zodpovědně stanoveny až na základě
urbanistické studie a zohledněny v regulačním plánu.
Odůvodnění: Koncept územního plánu obsahuje velké množství regulativů. Regulativy jsou dobrým
nástrojem, ale velmi špatným pánem. Koncept nerozlišuje jednotlivé zóny/čtvrti (viz bod struktura
města) a stanovuje jednotné regulativy pro celé území. Není tak respektován charakter jednotlivých čtvrtí,
jejich různá hustota a výška zástavby. Místo motivačních nástrojů a nástrojů vytváření rozmanitého
městského prostředí jsou předkládány omezující regulace vedoucí k unifikaci prostředí.
Koeficient zastavěnosti: obecně je stanovena velmi nízká hodnota tohoto koeficientu vedoucí k velmi
řídké zástavbě. Některá čísla jsou alarmující a znamenají de facto rozpad města. Pro zachování městského
charakteru a udržitelného fungování města je nutno tento koeficient navýšit a to u všech funkčních ploch
s podílem bydlení. Doporučujeme tento koeficient odvodit od požadavku na minimální hustotu
obyvatelstva s přihlédnutím k charakteru jednotlivých zón (tj. 100-300 osob/ha – viz bod Zamezení
suburbanizace). V případě funkčních ploch BI je vhodné požadavek na minimální hustotu promítnout i do
limitů velikosti pozemků.
Koeficient podlažnosti: není rozlišen charakter čtvrtí/zón. Koeficient musí umožnit výjimky, aby
nedocházelo k výškové unifikaci. Urbanismus Kladna je charakteristický řadou výškových staveb
(rozdělovské věžáky, věžáky podél třídy ČSA, věžové domy na sídlišti v Kročehlavech, hotel a kokos na
Sítné a řada komínů a dalších industriálních staveb). Tyto výškové stavby představují vhodné akcenty a
orientační body a mělo by s nimi být pečlivě pracováno v dalším rozvoji města.
Podmínky prostorového uspořádání: je uvedena celá řada dalších omezujících podmínek (především
u funkce BI – sklon střechy, odstupy staveb, materiály,.., ale i dalších). Tyto podmínky značně omezují
svobodu investorů a pestrost řešení. Řada uvedených podmínek je výrazně neměstotvorných. Některé
z těchto podmínek duplikují jiné zákonné předpisy, uvedení řady těchto podmínek v územní plánu je
dokonce nezákonné.
5) Zamezení suburbanizace
Požadujeme návrh takových opatření, která zamezí suburbanizaci města, a to především
následujícími nástroji: Zaprvé prioritním rozvojem města na již zastavěných plochách
(vč. brownfields) a teprve po vyčerpání zastavěných ploch (dle vyhodnocení účelného využití
zastavěného území) umožnit výstavbu na dosud nezastavěných plochách (na zelené louce), přičemž
prioritní by měly být plochy v centru města s dobrou dostupností pěší, případně MHD. Zadruhé
stanovením minimální hustoty počtu obyvatel v jednotlivých zónách dle jejich charakteru
na hodnotu min. 100 ob/ha pro zóny s převažujícím podílem funkce BI a hodnotu min. 150-300
ob/ha pro zóny s převažujícími funkcemi BH a SM.
Odůvodnění: Předložený koncept ÚP navrhuje zábory zemědělské půdy v extrémním rozsahu téměř
2 milionů m2 mimo současné zastavěné území města. Toto je v přímém rozporu se zadáním i současnými
poznatky a trendy v oblasti územního plánování, nemluvě o trvalé udržitelnosti. Přitom je prokázáno, že
proces suburbanizace je výrazně neekonomický a nadměrně zatěžuje životní prostředí. Nízké hustoty
obyvatelstva nedokážou naplnit město aktivitou a vedou tak ke vzniku mrtvých zón.
Kladno disponuje obrovskými plochami brownfields v centrální části města, které mohou a musí být
transformovány a využity přednostně, tak jak to požaduje i zadání ÚP.
6) Funkční regulace
Požadujeme zavést jednotný a systematický způsob práce s funkčními plochami. Zmenšit míru
podrobnosti z jednotlivých staveb (vyjma staveb veřejných OV) na bloky či jiné logické celky
(např. významné ulice). Požadujeme, aby územní plán zavedl a využíval systém značek pro plošně
nevymezitelné funkce, jako nástroj zajištění rovnoměrně rozložené funkční pestrosti, kde je to pro
rozvoj města žádoucí.
Odůvodnění: Předložený koncept ÚP značí plochy nesystematicky – v některých částech velmi
schematicky, jinde s podrobností jednotlivého pozemku. Doporučujeme zavést menší podrobnost, kterou
považujeme za pružnější a čitelnější pro investory. Doporučujeme omezit počet druhů různých funkčních
ploch na nezbytné minimum, opět jako pružný a motivační nástroj. Cílem by měl být plán motivující a
reagující na změny potřeb města a investorů, a to bez složitých a nákladných změn ÚP.
7) Zamezení vzniku monofunkčních a uzavřených areálů
Požadujeme, aby bylo zamezeno vzniku a dalšímu rozvoji velkých monofunkčních areálů (např.
nákupní centra, velká parkoviště), resp. aby byla zajištěna městotvorná funkce a prostupnost
území. A to především nástroji prostorové regulace a jasnými požadavky na parter veřejných
ploch.
Odůvodnění: V Kladně vznikla řada velkých areálů (nákupních, výrobních), které nerespektují okolí a
vytvářejí slepé fasády či neprostupné monotónní hranice. Výsledkem jsou neměstské prostory s nízkou
kvalitou prostředí a neprostupnost území. Průvodními jevy jsou nízká identifikace s místem a následný
vandalismus a zvýšená kriminalita či nárůst objemu IAD. Doporučujeme, aby byl vhodnými motivačními
nástroji regulován vznik pestrého parteru a potlačeny rozsáhlé monofunkční plochy bez městské funkce.
8) Integrace nevhodných funkcí
Požadujeme změnu funkce ploch některých parkovišť a hromadných garáží na městské /
městotovorné funkce dle charakteru čtvrti / zóny. Tedy změnu funkčního regulativu z DS na SM,
OM, BH a další. Obdobně požadujeme plochy technické infrastruktury u nichž je to možné,
začlenit do převládajících ploch.
Odůvodnění: Velké monofunkční plochy bez veřejné funkce a bydlení vytvářejí oblasti bez života, s
nízkou úrovní kvality prostředí, sníženou prostupností a vyšší mírou kriminality. Navrhujeme začlenění
stávajících funkcí do polyfunkčních celků, které zajistí městotvornou funkci. Např. vytvořením
obchodního parteru a přesunutím parkování do podzemních či nadzemních podlaží. Územní plán by měl
směřovat k rovnoměrné distribuci funkcí vč. parkování a ne fixovat nevhodná řešení z minulých dob.
9) Vodní plochy
Požadujeme, aby územní plán maximálně chránil a rozvíjel vodní plochy na území města a to
především s ohledem na jejich rekreační potenciál. Především požadujeme zapojení vodního toku
do prostředí rozvojové plochy Podprůhon-Ořechovka a Podpůhon-Bukovka. Požadujeme
odstranění funkční plochy pro individuální bydlení ze dna Bukovky a její nahrazení plochou ZV.
Odůvodnění: Město Kladno neleží na žádném významném vodním toku a je o tento významný přírodní
prvek vody ochuzeno. Proto považujeme za zásadní chránit vodní toky a plochy (přestože jsou
minimálního rozsahu), revitalizovat je a začlenit do rekreačních ploch města. V podstatě se jedná o
Dřetovický potok, resp. několik jeho pramenů na území města. Pramen v Sítenském údolí se podařilo
obnovit a zdařile začlenit do rekreační plochy sítenského údolí, vč. vytvoření malé nádrže. Pramen v
Bažantnici by si zasloužil větší míru ochrany. Pramen v oblasti Bressonu, který protéká údolím
Podprůhonu a Bukovky by měl následovat příkladu sítenského údolí.
V současné době jsou v prostoru zahrádkářské kolonie dvě vodní nádrže, které koncept pouze přejímá. V
údolí Bukovky je zachováno koryto potoka, které navrhujeme obnovit. Oba svahy údolí Bukovky jsou
ponechány jako zeleň. Severní svah - bývalá zámecká zahrada jako ZV (veřejný park). Jižní svah, kde
nedávno město vytvořilo nový park, je v konceptu chybně zahrnut do plochy ZO. Tento významný
prostor veřejné zeleně v samém centru města je v konceptu zcela nevhodně rozdělen novou zástavbou,
která výrazně tento prostor degraduje. Plocha zástavby je navíc vedena podél potoka a znemožňuje tak
jeho zapojení do rekreačního přírodního prostředí údolí Bukovky.
Navrhujeme, aby byla v územním plánu znovu otevřena dnes zatrubněná koryta potoků v maximálním
možném rozsahu a byl vytvořen prostor pro zapojení vodních toků a ploch do struktury města. Věříme, že
tak dojde k výraznému zvýšení obytné kvality města.
10) Ochranná zeleň
Požadujeme předefinování většiny ploch zahrnutých do funkční plochy OZ (ochranná zeleň) na
plochy s jasněji definovanou veřejnou, rekreační či městotvornou funkcí.
Odůvodnění: Koncept ÚP nadměrně využívá plochu OZ a to i v místech, kde to není nutné. Pojem
ochranná a izolační zeleň přitom evokuje plochy „nikoho“ bez jasného charakteru a programu, plochy,
které jsou většinou nepřístupné a bránící prostupnosti města. Tyto plochy často odtrhávají dopravní
stavby a areály od zbytku města.
Navrhujeme, aby byly plochy OZ minimalizovány a nahrazeny jasněji definovanými plochami
parkovými, rekreačními/sportovními, či v případě malého rozsahu zahrnuty do převládajících funkcí
(dostatek zeleně je zahrnut v regulativu koeficient zeleně).
11) Urbanistické a architektonické soutěže
Požadujeme, aby podmínkou výstavby na významných městských pozemcích (především v centru
města a na rozvojových plochách současných brownfields) bylo vyhlášení veřejné architektonické či
urbanistické soutěže a respektování jejího výsledku, jako podmínka realizace záměru. Tato
podmínka by měla být zakotvena přímo v ÚP nebo návazné ÚPD.
Odůvodnění: Koncept ÚP vhodně předepisuje požadavek na zpracování PD vybraných staveb ve
vybraných území pouze autorizovaným architektem. Domníváme se, že význam některých míst či staveb
musí jít ještě dále a vyžadovat veřejnou architektonickou soutěž, jako nejvyšší možnou záruku kvalitního
řešení a využití potenciálu daného místa s důrazem na trvalou udržitelnost.
Download

1) Obraz města, zachování genia loci Požadujeme, aby územní plán