OTIDEA
NEWSLETTER
PŮLROČNÍ ÚČINNOST TRANSPARENTNÍ NOVELY ZÁKONA
O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH
Tento newsletter byl vydán u příležitosti konání konference o veřejných zakázkách dne 4. 10. 2012
s podtitulem Transparentní novela aneb Co je v té krabici?
Konferenci byla udělena záštita ministra pro místní rozvoj.
2
OBSAH
Úvodní slovo
Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek
Odůvodnění účelovosti veřejné zakázky versus odůvodnění veřejné zakázky
Mimořádně nízká nabídková cena
Krátce k rozsahu odůvodnění jiných obchodních podmínek
Elektronický nástroj E-ZAKAZKY společnosti OTIDEA
Statistika e-zakazek společnosti OTIDEA
Elektronické tržiště veřejné správy vortalGOV: SPUŠTĚNO!
Úskalí prokazování kvalifikace
Zjednodušené podlimitní řízení lepší ve lhůtě, horší po lhůtě
Vzdělávání společnosti OTIDEA
3
4
5
6
7
8
10
11
12
13
15
Poděkování partnerům konference
Vážení sponzoři, vážení partneři,
velmi si vážíme podpory a pomoci, kterou jste nám v rámci námi pořádané konference poskytli. Oceňujeme vaše
finanční příspěvky, díky nimž jsme mohli uspořádat opět kvalitní ročník. Pomáhali jste nám na přípravách i samotné
realizaci a velkou měrou jste přispěli k vylepšení celé akce.
Srdečně vám za toto děkujeme a těšíme se na další spolupráci s vámi.
OTIDEA
Generální sponzor:
Sponzoři:
Hlavní sponzor:
3
Úvodní slovo
Tomáš Langr
Předseda představenstva společnosti OTIDEA
V
ážení čtenáři,
jsem velmi rád, že vás mohu uvítat na třetím ročníku konference k veřejným zakázkám s názvem
„Transparentní novela aneb Co je v té krabici?“.
V těchto velmi napjatých dobách jsme si dovolili vyvolat úsměvnou vzpomínku nad nemilou kauzou bývalého
středočeského hejtmana. Vy, co jste navštívili naši konferenci, jste od našich asistentek dostali náš nový výrobek.
Jedná se o moderní nástroj k převodu hotovosti v krabici
od bot. Podrobný postup je přiložen a s případnými dotazy se, prosím, obraťte na naše asistentky. Rádi bychom
tímto způsobem upozornili na vzrůstající obludný trend
korupčních kauz. Asi se všichni shodneme, že se ještě
s podobnou problematikou s velmi vysokou pravděpodobností potkáme.
Na loňské konferenci jsme se zabývali výlučně chystanou novelou zákona – tzv. „Transparentní novelou“, která
v té době proběhla schvalovacím procesem a účinnosti nabyla 1. 4. 2012. Letos bychom chtěli spolu s vámi zhodnotit
dopady této novely jak na zadavatele, tak i na uchazeče.
V oblasti veřejných zakázek je mnoho závažných
problémů, které mne trápí, ale dnes bych se rád zaměřil především na jeden z nich, který doslova paralyzuje
naši činnost - a to je „institut mimořádně nízké nabídkové
ceny“. Všichni jsme už mnohokrát slyšeli o předražených
dálnicích a dalších zakázkách. Ani zdaleka se tolik nemluví o novém fenoménu, kterým je právě nízká nabídková
cena.
Lze namítnout, že toto přece problém není (čím levněji, tím lépe) a navíc máme § 77 zákona č.137/2006 Sb.,
o veřejných zakázkách, který definuje pojem tzv. mimořádně nízké nabídkové ceny a upravuje i postup komise,
kde jednoznačně stanoví, že pokud dodavatel s mimořádně nízkou nabídkovou cenou tuto svou cenu objektivně
neodůvodní a neobhájí, musí být jeho nabídka vyřazena.
Pravdou však zůstává, že hodnotící komise jen málokdy
tohoto institutu vyřazení nabídky v případě mimořádně nízké nabídkové ceny využívá. Ať už je za tím strach
z rozhodnutí a z odpovědnosti nebo obava z toho, že bude
jednat v rozporu se současným trendem „vše co nejlev-
něji“. I když to v konečném důsledku stojí, co chce (neboť
levné plnění se často odráží v nedostatečné kvalitě). Známé a platné je přece pořekadlo, že „nikdo není tak bohatý,
aby si kupoval levné věci“. Proč je ale tedy nyní trend
opačný a neustále jsou podporovány tendence zaměřovat se při výběru jen a jen na nejnižší nabídkovou cenu?
Bez odvahy zadavatelů a členů hodnotících komisí vzepřít
se těmto trendům těžko něco změníme. Opravdu málokdo si troufne zodpovědně rozhodnout a stát si za svým.
Rozhodnutí se tak často přenáší na ÚHOS. Jsou za tím
opravdu jen obavy z rozhodnutí, nebo se jedná o nedostatečnou úpravu v zákoně?
S kolegy z řad zadavatelů a dodavatelů tento znepokojivý trend pozorujeme už nějakou dobu. Není tajemstvím,
že se ve veřejných zakázkách stále více setkáváme s nabídkovými cenami uchazečů, které nutně musí být hluboko
pod jejich rozpočtovými náklady. Začalo to u stavebních
zakázek, kde se ceny již zhruba před rokem začaly pohybovat pod 30 % rozpočtových nákladů, které původně
stanovili projektanti daných staveb. V současnosti je možné se setkat se snížením ceny i o 70 %!
Co jsou hlavní příčiny tohoto neblahého stavu?
Z hlediska zadavatelů se jedná o chybné nastavení
hodnotících kritérií. Proč zadavatelé takto postupují? Je
opravdu nutné nakupovat na nejnižší nabídkovou cenu?
Bez ohledu na další? Jsou za tím politické tlaky? Snaha
maximálně si zjednodušit práci? Vždyť co je jednodušší
a transparentnější než hodnotit jen na základě nejnižší
nabídkové ceny… Opravdu? Zadavatelé chtějí být plně
transparentní před svými politickými kolegy a veřejností…
Ale je to skutečně ta správná cesta? Šetříme tak skutečně
veřejné prostředky?
Z hlediska dodavatelů se jedná o cenovou politiku a konkurenční boj. Kam tato politika ale vede, nechť si každý
čtenář odvodí – skutečně může dodavatel úspěšně a dlouhodobě fungovat na trhu, pokud bude pracovat za cenu
nižší nebo stejnou, jako jsou jeho náklady? Navíc, pokud
je nabídková cena hluboce pod rozpočtovými náklady,
dostane zadavatel za tak nízkou cenu opravdu kvalitu,
kterou si představuje? Která je nutná pro to, aby plnění
4
mohlo nějakou dobu fungovat? Nebo spíše důsledkem
bývá nekvalita, která si v krátké době vynutí opakování veřejné zakázky, a tím jen další zbytečné vynakládání
veřejných prostředků? Dodavatelé ceny často manipulují
účelově, a to tak, aby zadavatel byl paralyzován a přinucen k nestandartnímu řešení, ať už ve formě vícenákladů,
opakování zakázek apod. K dosažení takové „výhodné“
ceny se využívá v praxi několik metod, můžeme si popsat
alespoň jednu - nejjednodušším trikem je nastrčená neznámá firma bez majetku a zaměstnanců. Za prokázání
kvalifikace se u ní postaví subdodavatelé. Neznáma firma
vítězí s nejnižší nabídkovou cenou (která však není reálná)
a nechá plnit zakázku subdodavatele, kterým ale postupně přestává platit. Zadavatel může být spokojen (dokud
subdodavatelé nepřestanou pracovat), vítězná firma je
samozřejmě spokojená, protože má peníze za nic, a subdodavatelům nezbývá, než se soudit (pokud jim na soudy
a právníky zbydou peníze). Pokud jde v takovém případě skutečně o předem připravený záměr, tak neznámá
vítězná firma po poslední platbě od zadavatele zkrachuje. Zadavatel ztrácí možnost vymáhat sankce či záruky
po dodavateli, se kterým uzavřel smlouvu. Subdodavatelé
se hroutí a krachují, v lepším případě soudí. Pak se divme,
kam ekonomika spěje a kam tečou veřejné prostředky.
Poslední dobou také z médií často slýcháme o elektronických tržištích a aukcích, kterými zamezíme korupci
a pletichám ve veřejných zakázkách. Ovšem mějme na paměti, že nic není samospasitelné – stále je tu tentýž
společný nebezpečný jmenovatel, a to docílit stále nižší
a nižší nabídkové ceny, bez ohledu na ceny skutečně možné. Tato cesta však není správná a je třeba používat logiku
a zkušenosti při odhalování cen, které již nejsou reálné.
A následně mít odvahu dodavatele s takovýmito nereálnými mimořádně nízkými nabídkovými cenami vylučovat
ze zadávacích řízení.
Budu velmi potěšen, pokud přijdete vyjádřit svůj názor,
a to jak na institut mimořádně nízké nabídkové ceny a jeho
využívání v praxi, tak na dosavadní fungování celého
zákona po novele, a pokud se s námi podělíte o své zkušenosti z vašich veřejných zakázek.
Poděkování patří všem odvážným, kteří se spolu s námi
trpělivě pracují na problematice veřejných zakázek a snaží se jít správnou cestou.
Těším se na Vaše příspěvky do diskuze a na přátelské
setkání v rámci naší konference.
Národní infrastruktura pro elektronické
zadávání veřejných zakázek
Jiří Svoboda
ředitel Odboru veřejného investování MMR ČR
D
le Protikorupční strategie schválené usnesením
vlády České republiky ze dne 5. ledna 2011 č. 1
o Strategii vlády v boji proti korupci na období let
2011 a 2012 patří mezi hlavní problematické oblasti zadávání veřejných zakázek (dále jen VZ). Značný podíl na tom
má především nedostatečná transparentnost, manipulace
s předmětem zadávacího řízení a kvalifikačními podmínkami, riziko korupce či nehospodárné nakládání s veřejnými
prostředky. Cílem vládní strategie elektronizace zadávání
veřejných zakázek je, aby 100 % zadavatelů mělo do konce roku 2015 k dispozici elektronický nástroj umožňující
komplexní podporu celého životního cyklu veřejné zakázky. K tomu výrazně přispívá zavedení jednotlivých modulů
Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných
zakázek (dále jen NIPEZ).
Hlavním cílem NIPEZ je dosáhnout finančních úspor
elektronizací zadávání veřejných zakázek v České republice, a to především snížením cen nakupovaných komodit
a snížením transakčních nákladů na straně zadavatelů
i dodavatelů. Vedle finančních úspor bude rovněž výrazně
zvýšena transparentnost zadávání. Možnost elektronického zadávání VZ je jedna ze základních definovaných
služeb e-Governmentu pro firmy (dodavatele). NIPEZ obsahuje komplexní funkcionalitu pro fáze životního cyklu VZ
od plánování po uzavření smlouvy, tj. pokrývá zejména
rozsah upravený zákonem o veřejných zakázkách.
5
Moduly elektronického zadávání
NIPEZ je navržen jako modulárně členěná soustava
informačních systémů podporujících procesy elektronizace zadávání VZ. Zahrnuje moduly pro plnění zákonné
povinnosti a tři moduly pro elektronické zadávání VZ: elektronická tržiště pro rychlé a operativní nákupy (e-tržiště),
národní elektronický nástroj (NEN) pro strategické nákupy u obtížně standardizovatelných komodit a individuální
elektronické nástroje vytvářené a provozované jednotlivý-
mi zadavateli v souladu s technickou specifikací e-tržišť
nebo NEN.
Prostřednictvím těchto modulů budou zadavatelé moci
plnit nové povinnosti, které vyplynuly z velké novely zákona o veřejných zakázkách (dále jen ZVZ), např. povinnost
uveřejňovat uzavřené smlouvy, skutečně zaplacené ceny,
provádět povinné e-aukce na dodávky atd.
Další informace na www.portal-vz.cz
Odůvodnění účelovosti veřejné zakázky
vs odůvodnění veřejné zakázky
Martin Polák
projektový manažer veřejných zakázek společnosti OTIDEA
A
čkoli se jedná zdánlivě o stejné odůvodnění, jedná se o rozdílné informace uveřejňované v rámci
zadávacího řízení na odlišných místech v odlišnou
dobu. Podrobný návod kde a co uveřejnit naleznou zadavatelé ve vyhlášce č. 232 Sb. ze dne 25. června 2012,
o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné
zakázky a odůvodnění veřejné zakázky (dále jen „vyhláška“). Tento článek shrnuje v krátkosti minimální požadavky,
které musí zadavatel splnit v rámci podlimitních a nadlimitních zakázek mimo vyjmenované výjimky v rámci
§ 156 odst. 6 zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „zákon“).
Odůvodnění účelnosti veřejné zakázky je přímo součástí předběžného oznámení. Toto odůvodnění tak musí být
uveřejněno minimálně jeden měsíc před zahájením zadávacího řízení a musí obsahovat minimálně:
• popis potřeb, které mají být splněním veřejné zakázky
naplněny,
• popis předmětu veřejné zakázky,
6
• popis vzájemného vztahu předmětu veřejné zakázky
a potřeb zadavatele,
• předpokládaný termín splnění veřejné zakázky.
Konkrétně uvede veřejný zadavatel výše uvedené body
odůvodnění účelnosti veřejné zakázky ve formuláři „Oznámení předběžných informací“ pro:
• stavební práce - v bodě IIA. 8) - Další informace. Pokud
text odůvodnění účelnosti veřejné zakázky obsahuje
více než 8000 znaků, zadavatel dokončí odůvodnění
v Oddíle VI. 2).
• dodávky nebo služby - v bodě IIB. 8) - Další informace. Pokud text odůvodnění účelnosti veřejné zakázky
obsahuje více než 8000 znaků, zadavatel dokončí
odůvodnění v Oddíle VI. 2).
Co se týče uveřejnění odůvodnění veřejné zakázky
podle § 156 zákona, je povinností veřejného zadavatele
uveřejnit níže uvedené do 3 pracovních dnů od uveřejnění
oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo od odeslání
výzvy o zahájení zadávacího řízení na profilu zadavatele splňující požadavky zákona a vyhlášky č. 9/2011 Sb.,
kterou se stanoví podrobnější podmínky týkající se elektronických nástrojů a úkonů učiněných elektronicky
při zadávání veřejných zakázek a podrobnosti týkající se
certifikátu shody.
• Odůvodnění účelnosti veřejné zakázky (změny oproti
odůvodnění v rámci předběžného oznámení)
• Odůvodnění požadavků na technické kvalifikační
předpoklady (pokud požadavky zadavatele překračují
úroveň stanovenou v § 3 vyhlášky)
• Odůvodnění vymezení obchodních podmínek veřejné
zakázky (pokud požadavky zadavatele překračují úroveň stanovenou v § 4 vyhlášky)
• Odůvodnění vymezení technických podmínek
• Odůvodnění stanovení základních a dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení nabídek (pokud
použije jako hodnotící kritérium ekonomickou výhodnost nabídek a pokud dílčí hodnotící kritérium
nabídková cena bude mít nižší váhu kritéria než 60 %
u veřejných zakázek na služby, nebo 80 % u veřejných
zakázek na dodávky a stavební práce
• Odůvodnění stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky (u významné veřejné zakázky)
Mimořádně nízká nabídková cena
Lucie Žilková
právník společnosti OTIDEA
P
roblematika mimořádně nízké nabídkové ceny
se prolíná zněními zákona o veřejných zakázkách
již od zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných
zakázek i přesto je stále bez obecného ustáleného postupu, jak mimořádně nízkou nabídkovou cenu identifikovat,
ale především jak se s touto situací vypořádat a správně
ji vyhodnotit. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“)
v § 77 odst. 1 ukládá hodnotící komisi povinnost posoudit
výši nabídkové ceny ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, tedy zda s ohledem na předmět veřejné zakázky,
není možné cenu označit jako mimořádně nízkou. Jakým
způsobem identifikovat mimořádně nízkou cenu neříká ani
výše uvedený odstavec, ale ani jakýkoliv prováděcí předpis k Zákonu.
Určitým vodítkem pro stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny může být pro hodnotící komisi, potažmo
zadavatele, předpokládaná hodnota veřejné zakázky, kterou by měl zadavatel stanovit na základě kvalifikovaného
odhadu, průzkumu trhu nebo dle zkušeností z předchozích
zadávacích řízení. Na tomto místě je nutné poznamenat,
že předpokládaná hodnota nezahrnuje a ani nemůže
zahrnovat vliv konkurenčního prostředí trhu. Je tedy na hodnotící komisi, aby posoudila, co je ještě přiměřená cena
s ohledem na konkurenční prostředí a co je již mimořádně
nízkou nabídkovou cenou. Jestliže tedy upustíme od porovnávání s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky,
jelikož ta především v silně konkurenčním prostředí, jako
jsou například stavební práce, nemá dostatečnou vypovídací hodnotu, může pro identifikaci mimořádně nízké
nabídkové ceny využít jisté srovnání nabídkových cen
uchazečů.
Nabídkové ceny se pohybují v určitém cenovém rozptylu, někteří uchazeči nabídnou cenu bez ohledu na vliv
konkurenčního prostředí, jiní ve snaze veřejnou zakázku
vyhrát svou cenu sníží na krajní mez ziskovosti. Mohli
bychom vypočítat průměrnou nabídkovou cenu a dle rozptylu identifikovat mimořádně nízkou nabídkovou cenu, ta
7
se dle mého názoru pohybuje okolo 15% odchylky od průměrné nabídkové ceny. Zde by bylo vhodné poznamenat,
z jakého důvodu je mimořádně nízká nabídková cena
pro zadavatele nebezpečná a jaké těžkosti by mu mohla
přinést. Zásadní problém může přinést mimořádně nízká nabídková cena v oblasti stavebních prací, kdy může
a velmi často dochází k situaci, že dodavatel není schopen
zakázku za nabídnutou cenu realizovat, další nemalým
problémem a nejen u stavebních prací může být snížená kvalita plnění, která se podepíše na funkci a životnosti
předmětu plnění.
Jestliže tedy hodnotící komise označí nabídkovou cenu
jako mimořádně nízkou, má povinnost vyzvat uchazeče
k předložení zdůvodnění, Zákon na v § 77 odst. 2 předkládá důvody, které jsou považovány za objektivní příčiny
na základě, kterých lze akceptovat toto zdůvodnění. Bohužel tyto důvody jsou velmi obecné a dají se aplikovat pouze
příkladně, není to tedy definitivní výše možných zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zde je dle mého
názoru podstatné, jakým způsobem hodnotící komise formuluje svou žádost o vysvětlení. Tato žádost by měla být
dostatečně konkrétní a odkazovat na přesně určená místa
ve stanovení nabídkové ceny uchazeče, ve kterých komise spatřuje nesrovnalost. Jestliže má komise pochybnosti
o kvalitě plnění, tedy zda je uchazeč schopen za danou
cenu poskytnou plnění v požadované kvalitě a nenahradí
je plněním, které plně neodpovídá požadavků zadavatele, může se uchazeče dotázat a požádat ho o vysvětlení
této nejasnosti spolu s dotazem na zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, jelikož oba problémy spolu úzce
souvisí a mimořádně nízká nabídková cena může ukazovat právě na nesoulad nabízeného plnění s požadovanou
technickou specifikací veřejné zakázky.
Uchazeč má ze zákona stanovenu lhůtu 3 pracovních
dnů, ve které musí doručit zdůvodnění hodnotící komisi,
tuto lhůtu může hodnotící komise prodloužit anebo prominou její zmeškání, spíše než prominutí zmeškání lhůty je
vhodné lhůtu přiměřeně prodloužit s ohledem na rozsah
požadovaného odůvodnění.
To zda hodnotící komise akceptuje zaslané zdůvodnění uchazeče či nikoliv je plně na jejím rozhodnutí,
ale bez ohledu na to zda zdůvodnění akceptuje či nikoliv je
třeba vždy řádně odůvodnit, proč komise došla k danému
závěru, vhodným zdůvodněním je uvedení „myšlenkových
pochodů“ komise a veškerých podkladů, které komise
pro své rozhodnutí použila. Z tohoto zdůvodnění by měl
být každý, kdo bude přezkoumávat postup komise schopen dovodit, co vedlo komisi k daným závěrům a posoudit
její rozhodnutí.
Krátce k rozsahu odůvodnění jiných
obchodních podmínek
Jan Slezák
právník společnosti OTIDEA
O
d počátku září letošního roku se zadavatelé potýkají s novými povinnostmi stanovenými vyhláškou
Ministerstva pro místní rozvoj č. 232/2012 Sb.,
o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné
zakázky a odůvodnění veřejné zakázky. Ve vtahu k povinnosti odůvodnění vymezení obchodních podmínek
veřejných zakázek na dodávky a služby stanoví vyhláška
v ust. § 4 taxativní výčet prahových hodnot pro splatnost
faktur, pojištění odpovědnosti za škodu, bankovní záruku, záruční lhůtu, a smluvní pokuty za prodlení smluvních
stran. Podle ust. § 4 odst. 2 vyhlášky je však zadavateli
uložena bezvýhradná povinnost odůvodnění vymezení obchodních podmínek veřejné zakázky na dodávky a veřejné
zakázky na služby ve vztahu k jeho potřebám a k rizikům
souvisejícím s plněním veřejné zakázky, pokud v zadávací dokumentaci vymezí jiné obchodní podmínky, než
jsou uvedeny v ust. § 4 odst. 1 vyhlášky. Je tak zřejmé,
že jakékoliv jiné podmínky, jež nejsou určeny výčtem uvedeným v odstavci prvním, podléhají povinnosti odůvodnění
ze strany zadavatele bez ohledu na jejich případné hodnotové vyjádření.
Optikou obchodněprávní doktríny lze za obchodní
podmínky v nejširším slova smyslu považovat veškerá
ujednání nacházející se v návrhu smlouvy či jeho závazných přílohách, čímž může mnohost obchodních podmínek
s potřebou odůvodnění narůstat do nečekaných rozměrů,
neboť spektrum myslitelných smluvních ujednání je tak
rozsáhlé, jako právo samo. Čerstvé zkušenosti s aplikací
vyhlášky a jejím „uvádění v život“ přitom ukazují, že přes
veškerou snahu dostát zákonným požadavkům nemají
zadavatelé začasté v rozsahu odůvodnění těchto jiných
8
obchodních podmínek jasno. Pokud totiž není tento rozsah
závazně vymezen, může se odůvodnění jiných obchodních podmínek pohybovat od nejobecnějších strohých
konstatování až po dokumenty objemově překračující
rozsah samotné smlouvy. Útěchou nejistým zadavatelům
tak může být pouze relativní vynutitelnost zmiňované vyhlášky, která spočívá toliko v možnosti sankcionování
zadavatele za neuveřejnění odůvodnění podle ust. § 120
odst. 1 písm. b) zákona, správní delikt vztahující se k rozsahu či úplnosti uveřejňovaného odůvodnění prozatím
v zákoně o veřejných zakázkách obsažen není. Pro vyšší
právní jistotu úkonů učiněných v zadávacím řízení a jeho
přípravě se tak můžeme těšit nejen na nadcházející rozhodovací praxi, ale třeba i na nové metodiky či stanoviska
Ministerstva pro místní rozvoj či Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Elektronický nástroj E-ZAKAZKY společnosti
OTIDEA
C
ílem elektronického nástroje je poskytnout našim
klientům službu, která umožňuje provádět následující elektronické úkony dle podmínek zákona
č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v platném znění (dále jen „zákon“), vyhlášky č. 9/2011 Sb. a vyhlášky
č. 133/2012 Sb.:
• poskytování zadávací dokumentace elektronickou formou při splnění všech zákonných a bezpečnostních
požadavků s možností zkrácení lhůty pro podání nabídek,
• zřízení profilu zadavatele a uveřejňování veškerých
dokumentů v rámci uveřejňovací povinnosti dle požadavků zákona a příslušných prováděcích předpisů,
výzev pro podání nabídek a dalších dokumentů v rámci zjednodušeného podlimitního řízení na tomto profilu
v souladu se zákonem.
Podrobné informace o užívání elektronického nástroje
E-ZAKAZKY naleznete v příručkách pro uživatele dostupných na www.e-zakazky.cz nebo na kontaktech:
• David Langr
e-mail: [email protected], telefon: 240 200 132
• Marcela Hiczová
e-mail: [email protected]
telefon: 240 200 132
• Recepce
e-mail: [email protected], telefon : 240 200 120
Používání elektronických nástrojů pro účely zákona
o veřejných zakázkách upravuje:
• Zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, § 149,
• Vyhláška č. 9/2011 Sb., kterou se stanoví podrobnější
podmínky užívání elektronických nástrojů a její metodický pokyn,
• Vyhláška č. 133/2012 Sb. o uveřejňování vyhlášení
pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele a její metodický pokyn.
Poskytování zadávací dokumentace
a dodatečných informací prostřednictvím
elektronického nástroje při splnění všech
zákonných a bezpečnostních požadavků.
Náhled konkrétního profilu uveřejněného v Úředním věstníku
veřejných zakázek
Uživatelé mohou elektronický nástroj najít na webových
stránkách www.e-zakazky.cz
Zadávací dokumentaci poskytnutou prostřednictvím
elektronického nástroje, poskytuje zadavatel formou „neomezeného dálkového přístupu“ na svém profilu zadavatele
a tím zároveň na internetových stránkách elektronického
nástroje www.e-zakazky.cz, které jsou certifikovány dle vyhlášky č. 9/2011 Sb.
Elektronický nástroj E-ZAKAZKY umožňuje zadavatelům
zveřejňovat zadávací dokumentace včetně všech příloh
a dodatečných informací. Uchazečům naopak umožňuje
9
jejich jednoduché stažení a tím ušetření času a nákladů.
Jeho uživatelům nabízí následující funkce:
• Registrace, přihlášení na stránkách www.e-zakazky.cz,
• Stahování zadávacích dokumentací včetně jejich příloh, nebo pouze její textové části volně bez nutnosti
registrace,
• Zveřejňování ostatních zadávacích dokumentací včetně jejich příloh, poskytování informací,
• Rozšíření vlastního účtu na profil zadavatele za účelem naplnění uveřejňovací povinnosti.
zakázek a tak aby byl přehledný, návodný a uživatelsky
jednoduchý. Níže náhled na vytvořené zadávací řízení.
Konkrétní postup pro výše uvedené kroky je dostupný
v „Příručce pro uživatele“, kterou získáte zdarma ve společnosti OTIDEA a. s. nebo po přihlášení na www.e-zakazky.cz.
Naplnění uveřejňovací povinnosti v souladu
se zákonem a jeho prováděcími předpisy.
Prostřednictvím profilu zadavatele zřízeného na elektronickém nástroji společnosti OTIDEA a.s. snadno
zabezpečíte:
• uveřejnění odůvodnění veřejné zakázky
• uveřejnění zadávacích podmínek či poze textové části
zadávací dokumentace, za možnosti sledování počtu
stažení a identifikace konkrétních subjektů
• uveřejnění veškerých dodatečných informací, informací o umožnění prohlídky místa plnění, vyloučení
uchazečů a rozhodnutí a oznámení o výběru v rámci
zjednodušeného podlimitního řízení
• uveřejnění podepsané smlouvy, písemné zprávy
zadavatele, skutečně uhrazené ceny a seznamu subdodavatelů dodavatele
Proč nástroj společnosti OTIDEA a.s.
Nejsme programátorská firma, ale jsme administrátoři
veřejných zakázek. Známe Vaše problémy při zadávání
veřejných zakázek a dokážeme Vám poradit, případně
Vám pomoci s řešením. Stejně tak profil zadavatele, jeho
úžívání a podpora je navržena administrátory veřejných
Registrací u nás získáte své certifikované místo v síti
internet, kde si sami a jednoduše splníte požadavky
na uveřejňovací povinnost dle zákona č. 137/2007 Sb.
o veřejných zakázkách.
Máme dlouholeté zkušenosti se vzděláváním zadavatelů i dodavatelů na problematiku veřejných zakázek včetně
užívání elektronických nástrojů užívaných při provádění
úkonů v rámci zadávacích řízení elektronickou cestou. Vedeme též školení akreditované Ministerstvem pro místní
rozvoj. Po absolvování všech tří kurzů udělujeme příslušné certifikáty.
Součástí služeb je i poskytování telefonického poradenství vztahujícího se na problematiku elektronických
nástrojů, ale též zadávaní veřejných zakázek. Na dotazy
Vám vždy odpovídají zkušení administrátoři, ne osoby
na callcentrech jako u jiných poskytovatelů.
Nabízíme Vám odborně zkušený tým s příjemným vystupováním, který k Vám bude přistupovat s osobním
přístupem.
10
200
2
100
1
0
0
Počet zakázek v roce 2012
Objem zakázek v roce 2012
(v milionech Kč)
Počet zakázek podle typu
Počet zakázek podle druhu řízení
]iĜt
3
srpen
300
þHUYHQHF
4
þHUYHQ
400
]iĜt
5
srpen
500
þHUYHQHF
6
þHUYHQ
600
NYČWHQ
7
duben
700
duben
Statistika e-zakazek společnosti OTIDEA
11
Elektronické tržiště veřejné správy
vortalGOV: SPUŠTĚNO!
O
d 1. 7. 2012 je nakupování prostřednictvím koncesovaných e-tržišť povinné pro všechny ústřední
orgány státní správy a jim podřízené organizace,
tedy všechna ministerstva, soudy, úřady práce, atd. Koncesované e-tržiště pak musí umožnit realizovat vybrané
typy zadávacích řízení.
Společnost VORTAL získala koncesi na provoz e-tržiště
vortalGOV a toto tržiště nyní startuje do ostrého provozu.
Již probíhá registrace zadavatelů i dodavatelů.
Proč zvolit vortalGOV?
• od roku 2003 provozujeme e-tržiště v řadě zemí EU,
kde je prověřeno desetitisíci uživateli
• vortalGOV není osamocené e-tržiště, ale je součástí
jednoho z technologicky nejvyspělejších řešení v EU,
v rámci něhož jsou provozovány jednotlivé národní instance
• lze vytvářet i resortní e-tržiště s rozšířením o elektronické zadávání dalších zákonných zadávacích postupů
a tím velmi rychle a nákladově efektivně zpřístupnit
Individuální Elektronický Nástroj každému zadavateli.
Více na www.vortalgov.cz
12
Úskalí prokazování kvalifikace
Vladimír Levandovský
Projektový manažer v oblasti veřejných zakázek, OP ŽP a dalších EU fondů
společnosti OTIDEA
N
ovela zákona o veřejných zakázkách, zvaná „transparentní“, je účinná od 1. 4. 2012, tedy již půl roku.
Proto je možné, abychom se pokusili alespoň
krátce probrat některá témata, hojně diskutovaná v zadavatelské praxi, která souvisí se změnami v prokazování
kvalifikace, jež tato novela přinesla. Těchto změn bylo
poměrně mnoho. Došlo zejména k vypuštění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů v celé jejich
šíři a jejich kompletnímu nahrazení pouhým prohlášením
dodavatele o jeho ekonomické a finanční způsobilosti plnit
veřejnou zakázku. Výraznou změnou je rovněž omezení
technické kvalifikace, kdy zadavatel již např. nemůže požadovat certifikáty ISO. Tyto změny měly za cíl výrazně
podpořit soutěžní prvek a rozšířit počet možných zájemců
o zakázku.
Smyslem splnění požadované kvalifikace totiž je, v souladu s definicí tohoto pojmu uvedenou v § 17 písm. e)
zákona, prokázání způsobilosti dodavatele pro plnění veřejné zakázky. Základní kvalifikační předpoklady dle § 53
zákona slouží zjednodušeně řečeno k prokázání bezúhonnosti a bezdlužnosti dodavatele. Profesní kvalifikační
předpoklady prokazují právní či podnikatelskou způsobilost
dodavatele k plnění předmětu veřejné zakázky. Technické
kvalifikační předpoklady slouží k prokázání dostatečného
technického a personálního zázemí dodavatele pro realizaci veřejné zakázky. Nastavení těchto kvalifikačních
předpokladů je pro úspěch v dané veřejné zakázce klíčové.
Změny, které novela přinesla v oblasti základních kvalifikačních předpokladů, lze jen přivítat a jejich nová úprava
nepřináší v praxi výraznější problémy. Jedná se o vypuštění předkládání seznamu statutárních orgánů nebo členů
statutárních orgánů, kteří v posledních 3 letech pracovali
u zadavatele, a aktuálního seznamu akcionářů s podílem
akcií vyšším než 10 %. Tyto seznamy totiž nic nevypovídaly o způsobilosti dodavatele plnit veřejnou zakázku, a tudíž
nebyly z povahy věci kvalifikací. Dodavatelé však nesmí
zapomínat, že obdobné seznamy v lehce modifikované
podobě musí ve svých nabídkách předkládat i nadále,
neboť novela zákona je přesunula do povinných součástí
nabídky (§ 68 odst. 3 zákona). Otázkou, která trápí některé
zadavatele v dosavadní praxi, však bývá situace, kdy někteří dodavatelé čestné prohlášení v souladu s § 68 odst. 3
zákona ve své nabídce nedoloží. Může zadavatel tyto dodavatele vyloučit? Nebo lze jako v případě prokazování
kvalifikace požadovat jejich doplnění? Odpověď na danou
výkladovou nejasnost řešilo již i Ministerstvo pro místní rozvoj a důrazně doporučuje zadavatelům vyžádat si
od dodavatelů doklady uvedené v ustanovení § 68 odst. 3
zákona v případě jejich absence v nabídce, a to na základě
vysvětlení nejasností nabídky v souladu s § 76 odst. 3 zákona, kde je výslovně uvedeno, že hodnotící komise může
požádat o doplnění dokladů podle § 68 odst. 3 zákona.
Formálně je však v souladu se zákonem i vyloučení takového dodavatele, který nepředloží doklady podle § 68 odst.
3 zákona, a to na základě ustanovení § 76 odst. 1 zákona.
Zadavatel se tím však může vystavit určitému nebezpečí,
že jeho jednání by mohlo být považováno za nehospodárné, a tedy v rozporu se zák. č. 320/2001 Sb., o finanční
kontrole, pokud by takto bez předchozí výzvy k nápravě
vyloučil např. nejvýhodnější nabídku.
Nejzásadnější změnou, kterou novela přináší z hlediska kvalifikace, je zrušení ekonomických a finančních
kvalifikačních předpokladů (vypuštění celého § 55), tedy
jejich nahrazení jediným čestným prohlášením dodavatele
o jeho ekonomické a finanční způsobilosti plnit danou veřejnou zakázku. V souvislosti s touto změnou tedy došlo
k výraznému zjednodušení prokazování kvalifikace, které
sebou samozřejmě přináší pozitivní i negativní důsledky.
Z hlediska dosavadní praxe vyvstala určitá výkladová nejasnost v případě společné nabídky několika dodavatelů
ohledně toho, zda musí dané čestné prohlášení předkládat
všichni členové sdružení. Na základě § 69 odst. 4 zákona
se společnou nabídkou rozumí nabídka, kterou podalo za podmínek stanovených v § 51 odst. 6 zákona více
dodavatelů společně. V takovém případě se dodavatelé
podávající společnou nabídku považují za jednoho uchazeče. Považují-li se tedy podle zákona dodavatelé podávající
společnou nabídku za jednoho uchazeče, není nutné předkládat předmětné čestné prohlášení každého jednotlivého
dodavatele. Postačí, když toto prohlášení předloží jeden
z dodavatelů, kteří podávají společnou nabídku. Tím je
dostatečně prokázáno, že je uchazeč o danou veřejnou
zakázku, tedy dodavatelé podávající společnou nabídku,
způsobilý po ekonomické a finanční stránce splnit danou
veřejnou zakázku.
13
Z hlediska technických kvalifikačních předpokladů je
významná změna, kterou se vypouští ze zákona možnost
požadovat po dodavatelích v rámci splnění kvalifikace
certifikáty systému řízení jakosti, doklady o registraci v systému řízení a auditu z hlediska ochrany životního prostředí
(EMAS) a certifikáty řízení z hlediska ochrany životního
prostředí. Zadavatelé tyto požadavky v minulosti nadbytečně zneužívali a docházelo tak k omezení hospodářské
soutěže a diskriminaci dodavatelů.
Další změny se týkají požadavku na předložení seznamu referencí u stavebních prací ve smyslu požadavku dle
§ 56 odst. 3 písm. a) zákona, kdy zadavatel smí požadovat
rozsah stavebních prací u jednotlivé položky v seznamu
stavebních prací provedených dodavatelem v objemu
max. 50 % předpokládané hodnoty dané veřejné zakázky.
Zadavatel tak může požadovat u veřejné zakázky na stavební práce s předpokládanou hodnotou 40 mil. Kč jako
referenční zakázky pouze obdobné stavební práce ve výši
max. 20 mil. Kč na jednu takovou referenci. Počet těchto referencí však zákonem omezen není, byť samozřejmě
platí obecná zásada přiměřenosti.
Především dodavatelů se týká změna v rámci prokazování referenčních zakázek realizovaných pro jiného než
veřejného zadavatele. Dříve dodavatelům postačovalo čestné prohlášení, že referenční zakázka realizovaná
jiné osobě než veřejnému zadavateli byla dodavatelem
realizována s poukazem na to, že není možné písemné osvědčení získat z důvodů spočívajících na straně
zadavatele. Dodavatelé tuto možnost však zneužívali
a zadavatelé si nemohli ověřit pravdivost tvrzení dodavatele. Proto se nyní v těchto případech prokazují reference
předložením uzavřené smlouvy a dokladem o uskutečnění
plnění a není již možné prokázat tuto skutečnost pouze
čestným prohlášením.
Novela dále v oblasti kvalifikaci vyjasnila a zpřesnila
některá ustanovení, např. v případě, že bude zadavatel
požadovat k prokázání kvalifikace vzorky, bude povinen
tyto vzorky na žádost uchazeče vrátit, případně si vzorky ponechat, avšak zároveň bude povinen uhradit jejich
hodnotu uchazeči. Toto se vztahuje zejména na ty případy,
kdy zadavatel hodlá používat vzorky pro kontrolu kvality
budoucího plnění nebo v případech, kdy dojde z nějakého
důvodu ke znehodnocení vzorků např. jejich vyzkoušením
či testováním.
Na druhou stranu však novela zákona přinesla v rámci
kvalifikace i změny, které způsobily řadu výkladových nejasností. Některé jsme se pokusili uvést výše, jiné, týkající
se zejména prokazování kvalifikace ve zjednodušeném
podlimitním řízení, přesahují prostor vyhrazený tomuto
článku. Každopádně bude mít prokazování kvalifikace
i nadále svá mnohá úskalí, která budou souviset s výkladovými nejasnostmi, dvojznačnostmi a rozpory obsaženými
ve znění zákona. Legislativní proces úpravy zákona o veřejných zakázkách ve snaze o jeho maximální vylepšení
proto bude muset dále pokračovat.
Zjednodušené podlimitní řízení lepší
ve lhůtě, horší po lhůtě
Kateřina Koláčková
vedoucí oddělení veřejných zakázek společnosti OTIDEA
Z
jednodušené podlimitní řízení definované v zákoně
o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. v platném
znění (dále jen „zákon“) v § 38 má díky novelizaci poměrně zásadní změny z hlediska procesních kroků
v průběhu zadávacího řízení. Zjednodušené podlimitní
řízení díky svým požadavkům na administraci se pravděpodobně dostane na jednu z první příček z hlediska
četnosti využívání zadávacích řízení.
V případě, že se veřejný zadavatel v režimu podlimitní
veřejné zakázky může rozhodnout, zdali bude postupovat
formou otevřeného či zjednodušeného podlimitního řízení,
dovolím si odhadnout, že vždy zvolí formu zjednodušeného podlimitního řízení. Důvody pro jeho využití jsou zcela
zřejmé:
• zadavatel v rámci zjednodušeného podlimitního řízení nemusí aplikovat předběžné oznámení a vyčkávat
30 dnů do spuštění veřejné zakázky. Může zahájit
okamžitě písemnou výzvou min. pěti dodavatelům
k podání nabídky. Přičemž je samozřejmě povinen
zveřejnit výzvu v plném rozsahu na svém profilu zadavatele.
• zadavatel v rámci zjednodušeného podlimitního řízení nemusí vypracovávat odůvodnění účelnosti veřejné
14
zakázky a zdůvodnění veřejné zakázky jako v případě
otevřeného řízení.
Výše uvedené body podporují použití zjednodušeného
podlimitního řízení z důvodu menší administrativy a urychlení procesu oproti otevřenému řízení. Dalšími plusovými
body jsou změny v procesu, které souvisí s průběhem zadávacího řízení.
Oproti ostatním druhům zadávacích řízení je v rámci zjednodušeného podlimitního řízení dle § 62 odst. 3
zákona možnost na straně dodavatele prokázat celou
kvalifikaci prostřednictvím čestného prohlášení, z jehož
obsahu bude zřejmé, že dodavatel splňuje kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem v zadávacích
podmínkách. Tato změna přináší obrovskou úlevu v oblasti posuzování, neboť zadavatel není nucen kontrolovat
jednotlivé doklady při posouzení nabídek, jako jsou např.
osvědčení o významných dodávkách, doklady o oprávnění k podnikání atd. Zkontroluje pouze čestné prohlášení.
Rovněž i pro uchazeče se jedná o výhodu, neboť nejsou
nuceni vkládat do nabídek již konkrétní doklady.
Další významnou změnu v procesu je možnost oznámit
vyloučení uchazeče či rozhodnutí o výběru nejvhodnější
nabídky na profilu zadavatele, v případě, že si zadavatel
danou možnost vyhradil v zadávacích podmínkách. Zde
se jedná o další podstatnou úlevu pro zadavatele, neboť
není nucen vyčkávat na vrácení doručenek o převzetí
dokumentu, stanovovat jednotlivé lhůty a to pro každého
uchazeče samostatně. Navíc další výhodou zadávacího řízení je zkrácení lhůty pro podání námitek - namísto
15 kalendářních dnů je zde lhůta pouhých 10 kalendářních
dnů.
Dle výše uvedeného je proces opravdu jednodušší
a rychlejší v porovnání s otevřeným řízení. Avšak i zjednodušené podlimitní řízení má svá úskalí. Kritickou oblastí je
právě výše zmiňovaný § 62 zákona, kdy uchazeč prokazuje
kvalifikaci namísto konkrétních dokladů formou čestného prohlášení. Dále je v avizovaném paragrafu uvedeno,
že vítězný uchazeč je povinen před uzavřením smlouvy
předložit zadavateli originály či úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Zde je dle našeho
názoru poměrně riziková oblast, neboť zákon již neřeší,
jakým způsobem má kontrola proběhnout. Z důvodu jistoty
na straně zadavatele a následných kontrol lze doporučit,
aby si zadavatel vyhotovil zápis o posouzení těchto dokladů. Zadavatel bude nucen případně kontrole doložit, jakým
způsobem kontrolu provedl. Ideální variantou samozřejmě
je, aby uchazeč doložil úředně ověřené doklady, které mohou být ponechány v dokumentaci u zadavatele společně
se zápisem o provedené kontrole. Tento „odklad“ kontroly kvalifikace je rovněž problémem na straně uchazeče.
Neboť to, co se mohlo zdát jako administrativní úleva,
ve skutečností úlevou není. Vítězný uchazeč musí v současné chvíli předložit dokumenty prokazující kvalifikaci
ve lhůtě pro prokázání kvalifikace. Uchazeči jsou tak nuceni držet kvalifikační dokumenty například v délce několika
týdnů, než je rozhodnuto o vítězné nabídce. Tato praxe
by se mohla změnit vydáním stanoviska, že bude v tomto
případě uznána kvalifikace po lhůtě pro podání nabídek.
Závěrečné procesy zveřejňování zůstávají identické
jako u všech ostatní typů zadávacích řízení. To znamená povinnost uveřejňovat smlouvu včetně všech jejich
změn, dodatků, skutečně uhrazenou cenu, seznam subdodavatelů atd. Zadavatel by při rozhodování, zda zvolit
zjednodušené podlimitní řízení či otevřené řízení, měl
rovněž zapřemýšlet nad skutečností, zda nedělí veřejnou
zakázku. Zákonem je zakázáno dělit veřejnou zakázku
tak, aby se zadavatel dostal do nižších finančních limitů
např. veřejné zakázky malého rozsahu či zjednodušeného
podlimitního řízení. Což při okouzlení procesem zjednodušené administrace a rychlosti průběhu může velmi rychle
nastat.
15
Vzdělávání společnosti OTIDEA
2500
100
90
2000
80
70
1500
60
50
1000
40
0
1. pol. 2012
2011
2010
10
2009
20
2008
2011
2010
2009
2008
500
1. pol. 2012
30
0
Počet proškolených
Počet školení
Reference
Naše společnost opakovaně využívá služeb vzdělávacího oddělení společnosti OTIDEA, a.s.
Služby odborného vzdělávání v této společnosti nám pomáhají realizovat další vzdělávání našich zaměstnanců. Špičková kvalita a profesionalita realizovaných školení je pro nás zárukou, že finanční prostředky investované do vzdělávání
zaměstnanců se mnohanásobně vrátí. S ohledem na naše zkušenosti rádi doporučíme vzdělávací školení a semináře
této společnosti.
V Praze dne 23. 4. 2012
Hana Bílková
Vedoucí oddělení vzdělávání
Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest
© OTIDEA a.s. 2012
Palác Broadway, Na Příkopě 31, 110 00 Praha 1, Tel.: 240 200 120, Fax: 240 200 121,
Mail: [email protected], www.otidea.cz, www.e-zakazky.cz, IČ: 27142442
Download

OTIDEA NEWSLETTER - E