EVROPSKÝ POLYTECHNICKÝ INSTITUT, s.r.o., Kunovice
SBORNÍK
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL
K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“
Část 1 – Ekonomika
VI. MEZINÁRODNÍ VIRTUÁLNÍ
STUDENTSKÁ KONFERENCE
28. března 2012, Kunovice, Česká Republika
Kolektiv autorů
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“
VI. MEZINÁRODNÍ VIRTUÁLNÍ STUDENTSKÁ KONFERENCE
Část 1 - Ekonomika
Vydavatel, nositel autorských práv, vyrobil:
(C) Evropský polytechnický institut, s.r.o., 2012
Publikace neprošla jazykovou úpravou.
Za obsahovou správnost odpovídají autoři.
ISBN 978-80-7314-828-7
“PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL
K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI”
Část 1 – Ekonomika
VI. MEZINÁRODNÍ VIRTUÁLNÍ STUDENTSKÁ KONFERENCE
Organizována
EVROPSKÝM POLYTECHNICKÝM INSTITUTEM, s.r.o., Kunovice
Předseda programového výboru konference
Honorary professor, Ing. Oldřich Kratochvíl, Ph.D., Dr.h.c., MBA
PROGRAMOVÝ VÝBOR KONFERENCE
Prof. Viktor Ivanovič Grišin, Dr.Sc.
Prof. PhDr. Beata Kosová, CSc.
Prof. Ing. Tatiana Čorejová, Ph.D.
Doc. Ing. Viera Cibáková, CSc
Prof. Ruslan Imranovich Khasbulatov, Dr.Sc.
Ass. Prof. Mikhail Manylich, Ph.D.
Assoc. Prof. Yaroslav Vyklyuk, CSc.
Prof. Dr. Irina Stukalova, Dr.Sc.
Prof. Ing. Jozef Benčo, Ph.D., Dr.h.c.
Ing. Vladimír Hiadlovský, Ph.D.
Prof. Ing. Vladimír Mikula, CSc.
Prof. Ing. Imrich Rukovanský, CSc.
Doc. Ing. Miroslav Mečár, CSc.
Ing. Jindřich Petrucha, Ph.D.
Ing. Jan Prachař, Ph.D.
Oponentní rada:
Doc. Ing. Jozef Strišš, CSc. – Evropský polytechnický institut, s.r.o.
Prof. PhDr. Karel Lacina, DrSc. – Evropský polytechnický institut, s.r.o.
Prof. Ing. Pavel Ošmera, CSc. – Vysoké učení technické v Brně
Prof. Ing. Ivan Hanuliak, CSc. – Žilinská univerzita v Žilině
Prof. Ing. Petr Dostál, CSc. – Vysoké učení technické v Brně
Ing. Juraj Dubovec, Ph.D. – Žilinská univerzita v Žilině
Ing. Jozef Habánik, Ph.D. – Trenčanská univerzita Alexandera Dubčeka v Trenčíně
Obsah
ÚVODNÍ SLOVO ............................................................................................................................................... 15
PROCESNÝ PRÍSTUP AKO PREDPOKLAD EFEKTÍVNEHO RIADENIA PODNIKU ........................ 17
DANIEL VARGA ................................................................................................................................................. 17
TENDENCIE VÝVOJA REGIONÁLNYCH DISPARÍT V EÚ NA ÚZEMÍ NUTS III A
FINANCOVANIE VÚC NA SLOVENSKU ..................................................................................................... 23
ANNA PAJONKOVÁ ............................................................................................................................................ 23
VEREJNÝ DLH SLOVENSKA......................................................................................................................... 31
ROMANA LOVÍŠKOVÁ ........................................................................................................................................ 31
REGIONÁLNE DISPARITY SLOVENSKA ................................................................................................... 35
ROMANA LOVÍŠKOVÁ ........................................................................................................................................ 35
VÝZNAM MARKETINGOVÉHO MANAŽMENTU VO VZDELÁVACEJ INŠTITÚCII ........................ 39
MIROSLAVA HRVOLOVÁ, KAROL KORINTUŠ ..................................................................................................... 39
PRÍJMY MIEST A OBCÍ SLOVENSKA ......................................................................................................... 43
TOMÁŠ MAJERČÍK ............................................................................................................................................. 43
MOŽNOSTI CEZHRANIČNEJ SPOLUPRÁCE VO VYBRANOM REGIÓNE ........................................ 49
ĽUDMILA LOBOVÁ ............................................................................................................................................. 49
BALANCED SCORECARD AKO MODERNÝ STROJ MERANIA VÝKONNOSTI FIRMY ................. 57
PHDR. PETER ROGUĽA ...................................................................................................................................... 57
POROVNANIE VOLEBNÝCH SYSTÉMOV S DÔRAZOM NA EFEKTÍVNE VYUŽÍVANIE
VEREJNÝCH PROSTRIEDKOV..................................................................................................................... 65
LUCIA KOLLÁROVÁ ........................................................................................................................................... 65
OCHRANA KÚPEĽNÉHO PROSTREDIA A KÚPEĽNÝCH PODNIKOV................................................ 73
KATARÍNA MRKVOVÁ ....................................................................................................................................... 73
EURÓPSKY FOND REGIONÁLNEHO ROZVOJA AKO NÁSTROJ REGIONÁLNEJ POLITIKY EÚ79
JANA LEVÁKOVÁ ............................................................................................................................................... 79
MARKETINGOVÝ MIX V PENZIÓNE BENÁTKY ..................................................................................... 85
DENISA ABRTOVÁ ............................................................................................................................................. 85
KOMUNIKÁCIA A KOMUNIKAČNÉ NÁSTROJE VO VYBRANOM PODNIKU .................................. 91
MARTINA SZABOVÁ ........................................................................................................................................... 91
ZÁUJEM ZDRUŽENIA A ICH VPLYV NA ZABEZPEČOVANIE KOMPETENCIÍ MIESTNYCH
SAMOSPRÁV VO VYBRANOM ÚZEMÍ ....................................................................................................... 97
TÍMEA MARKOŠOVÁ .......................................................................................................................................... 97
KOMPARACE PRODUKTŮ PŘÍMÉHO BANKOVNICTVÍ U VYBRANÝCH BANK V ČR A NA
UKRAJINĚ........................................................................................................................................................ 103
ZORJANA BERVETSKÁ ..................................................................................................................................... 103
FINANČNÍ ANALÝZA NÁKLADŮ KCOD ZLÍN PO ZDANĚNÍ BENEFITŮ ........................................ 107
LENKA HRDINOVÁ ........................................................................................................................................... 107
FINANČNÍ ANALÝZA AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI FOSFA BŘECLAV ................................................ 113
HANA JIŘÍČKOVÁ ............................................................................................................................................. 113
FINANČNÍ ANALÝZA A NÁVRH OPTIMALIZACE HOSPODAŘENÍ MĚSTA MORKOVICESLÍŽANY ........................................................................................................................................................... 119
ROMAN NOVOTNÝ ........................................................................................................................................... 119
ANALÝZA VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK MĚSTA LIPNÍK NAD BEČVOU .......................................... 123
LENKA PIEKUTOWSKÁ ..................................................................................................................................... 123
FINANČNÍ ANALÝZA NÁKLADŮ VYDANÝCH V OLOMOUCKÉM KRAJI NA DÁVKY
PĚSTOUNSKÉ PÉČE ...................................................................................................................................... 127
EVA VOJÁČKOVÁ ............................................................................................................................................. 127
ANALÝZA A KOMPARACE KOLEKTIVNÍCH INVESTIČNÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ ............................ 135
PAVEL KUTÁLEK ............................................................................................................................................. 135
OPTIMALIZACE FINANCOVÁNÍ MĚSTA STARÉ MĚSTO................................................................... 139
KLÁRA MĚŠŤÁNKOVÁ ..................................................................................................................................... 139
OPTIMALIZACE FINANCOVÁNÍ OBCE RADĚJOV ............................................................................... 145
MONIKA PAVKOVÁ .......................................................................................................................................... 145
FINANČNÍ ANALÝZA FIRMY KOMÁNEK, ŘEHÁK A SPOL., V.O.S. ................................................. 151
KATEŘINA ŘEHÁKOVÁ .................................................................................................................................... 151
FINANČNÍ ANALÝZA A OPTIMALIZACE HOSPODAŘENÍ FIRMY PREFA BRNO, A.S. ............... 155
ALENA RUČNÁ ................................................................................................................................................. 155
OPTIMALIZACE FINANČNÍHO PLÁNU OBCE TOPOLNÁ .................................................................. 161
MAREK STUCHLÍK ........................................................................................................................................... 161
HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ SPOLEČNOSTI SCHMOLZ+BICKENBACH, S.R.O. ........... 165
FRANTIŠEK ŠEBESTA........................................................................................................................................ 165
HOSPODÁRSKA KRÍZA JEJ VPLYV NA EKONOMIKU SLOVENSKEJ REPUBLIKY .................... 171
MAGDALÉNA ČANČOVÁ .................................................................................................................................. 171
FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA OBCE TRAPLICE ................................................................ 177
JARMILA ČEVELOVÁ ........................................................................................................................................ 177
ANALÝZA SPOTREBNÝCH DANÍ A ICH VPLYV NA ŠTÁTNY ROZPOČET SR .............................. 181
DENIS DUREC .................................................................................................................................................. 181
KOMPARACE ADMINISTRÁTORŮ A CUSTODIÁNŮ HEDGEOVÝCH FONDŮ A JEJICH
ANALÝZA ......................................................................................................................................................... 185
ALEŠ KORVAS ................................................................................................................................................. 185
FINANČNÁ ANALÝZA A OPTIMALIZÁCIA SPOLOČNOSTI NISSENS SLOVAKIA S.R.O. ........... 189
LENKA KOZÁKOVÁ .......................................................................................................................................... 189
ANALÝZA DOPADŮ GLOBÁLNÍ KRIZE NA MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE V ČR .......... 193
VERONIKA SÝKOROVÁ .................................................................................................................................... 193
VÝBĚR FORMY PODNIKÁNÍ Z HLEDISKA DAŇOVÉ OPTIMALIZACE .......................................... 199
MARTA ŠEDOVÁ .............................................................................................................................................. 199
PROBLEMATIKA ZPŮSOBU FINANCOVÁNÍ STÁTNÍ SPRÁVY - PŘÍSPĚVEK NA VÝKON STÁTNÍ
SPRÁVY PRO STATUTÁRNÍ MĚSTO ZLÍN .............................................................................................. 203
ERIK ŠTÁBL ..................................................................................................................................................... 203
FINANČNÍ ANALÝZA A OPTIMALIZACE HOSPODAŘENÍ MĚSTA VESELÍ NAD MORAVOU .. 207
MICHAL TOBOLA ............................................................................................................................................. 207
FINANCOVÁNÍ PODNIKU A PROGNÓZA DALŠÍHO VÝVOJE PODNIKU AGRONET NESOVICE,
DRUŽSTVO ...................................................................................................................................................... 209
RADEK VESELÝ ............................................................................................................................................... 209
OPTIMALIZACE FINANČNÍCH NÁKLADŮ PŘI ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBĚ VE FIRMĚ MITAS A.S.
............................................................................................................................................................................ 213
LIBOR ŽELEZNÍK .............................................................................................................................................. 213
KOMPARACE INSTRUMENTŮ KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ ..................................................... 217
MARIE JEKLOVÁ .............................................................................................................................................. 217
POROVNÁNÍ VYBRANÝCH BANKOVNÍCH ÚVĚRŮ NA ČESKÉM BANKOVNÍM TRHU ............. 223
SIMONA JURKOVIČOVÁ .................................................................................................................................... 223
ANALÝZA SYSTÉMU STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY V ČR A JEJÍ KOMPARACE S VYBRANÝMI
ZEMĚMI EU ..................................................................................................................................................... 227
EVŽEN OHLÍDAL .............................................................................................................................................. 227
FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA A PROGNÓZA DALŠÍHO VÝVOJE PODNIKU
VODOVODY A KANALIZACE KROMĚŘÍŽ, A.S...................................................................................... 233
PAVLÍNA POUPEROVÁ ...................................................................................................................................... 233
POSTUP JAK ZÍSKAT DOTACI Z EVROPSKÉHO FONDU REGIONÁLNÍHO ROZVOJE .............. 239
VLADIMÍR PŘÍVARA ......................................................................................................................................... 239
DOPADY NEZAMĚSTNANOSTI NA EKONOMIKU ZLÍNSKA ............................................................. 243
KAROLINA VÁVROVÁ ...................................................................................................................................... 243
LEGALIZACE VÝNOSŮ Z TRESTNÉ ČINNOSTI V ČR .......................................................................... 249
EVA BADINKOVÁ ............................................................................................................................................. 249
ANALÝZA FISKÁLNÍCH PRAVIDEL V PROSTŘEDÍ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVA ............... 253
MONIKA CYMBÁLNÍKOVÁ ............................................................................................................................... 253
OPTIMALIZACE POJIŠTĚNÍ MAJETKU A POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI SPOLEČNOSTI Z
POHLEDU POJISTNÉ ČÁSTKY A ROZSAHU POJISTNÉHO KRYTÍ FIRMY IBS S.R.O. ................ 257
IVANA GAJDOŠOVÁ ......................................................................................................................................... 257
VÝZNAM POVINNÉHO RUČENÍ ................................................................................................................ 263
JITKA HANÁKOVÁ............................................................................................................................................ 263
VÝVOJ DUCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ OSOB SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝCH V ČESKÉ
REPUBLICE V SOUVISLOSTI SE SAMOTNÝM VÝVOJEM LEGISLATIVY V TÉTO OBLASTI DO
ROKU 2011........................................................................................................................................................ 269
EVA HLOŽKOVÁ .............................................................................................................................................. 269
ANALÝZA NADMĚRNÉHO ODPOČTU DPH - DAŇOVÉ ÚNIKY ......................................................... 275
RADANA JIŘÍČKOVÁ ........................................................................................................................................ 275
VÝVOJ STAVEBNÍHO SPOŘENÍ A JEHO VÝZNAM NA FINANČNÍM TRHU .................................. 281
LENKA KOSTUCHOVÁ ...................................................................................................................................... 281
KOMPARACE BANKOVNÍCH POPLATKŮ V ZEMÍCH STŘEDNÍ EVROPY .................................... 285
JITKA LEGÁTOVÁ ............................................................................................................................................. 285
POHLEDÁVKY - PRÁVNÍ, ÚČETNÍ A DAŇOVÉ HLEDISKO................................................................ 289
SOŇA NOVOTNÁ .............................................................................................................................................. 289
REFORMA ÚČETNICTVÍ VEŘEJNÝCH FINANCÍ .................................................................................. 293
JANA ODLOŽILÍKOVÁ ....................................................................................................................................... 293
OPTIMALIZACE DANĚ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB ....................................................................... 297
MAGDALÉNA PAVELCOVÁ ............................................................................................................................... 297
MOŽNOSTI VYUŽÍVÁNÍ FRANCHISINGU SPOLEČNOSTÍ UNICREDIT BANK V ČR................... 299
MARKÉTA PEŠKOVÁ ........................................................................................................................................ 299
ANALÝZA DAŇOVÉHO DOPADU LEGISLATIVNÍCH ZMĚN OD 1. 1. 2012 V OBLSTI ZDAŇOVÁNÍ
NEMOVITOSTÍ PPO PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY V ČR .................................................................. 303
MARTINA PLUHAŘOVÁ .................................................................................................................................... 303
FINANCE A EKONOMICKÁ ANALÝZA MĚSTA CHROPYNĚ ............................................................. 309
PETRA ŠRÁMKOVÁ .......................................................................................................................................... 309
VÍCEZDROJOVÉ FINANCOVÁNÍ PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE MATEŘSKÁ ŠKOLA
SLUNÍČKO HOLEŠOV................................................................................................................................... 315
JAROMÍRA SYŘENOVÁ ..................................................................................................................................... 315
PŘÍČINY A DŮSLEDKY NEZAMĚSTNANOSTI NA EKONOMIKU REGIONU ZLÍN ....................... 321
ZUZANA VIKTOŘÍKOVÁ ................................................................................................................................... 321
ANALÝZA A NÁVRH OPTIMALIZACE ŘÍZENÍ NÁKLADŮ A KALKULAČNÍCH METOD VE
FIRMĚ HAMAG, SPOL. S R.O. ..................................................................................................................... 323
MARTINA ZÁVRBSKÁ ...................................................................................................................................... 323
ZPŮSOB FINANCOVÁNÍ BYTOVÝCH POTŘEB OBYVATELSTVA ČR ............................................. 327
BOHDANA ŽÁKOVSKÁ ..................................................................................................................................... 327
ANALÝZA PRÍJMOV DANE Z NEHNUTEĽNOSTÍ PRE ROZVOJ OBCE KOPČANY ...................... 329
BARBORA BÚLIKOVÁ ....................................................................................................................................... 329
SANKCIE V DAŇOVOM PRÁVE A DÔSLEDKY PRE MALÉ A STREDNÉ PODNIKY NA
SLOVENSKU .................................................................................................................................................... 331
ELIŠKA DRÚŽKOVÁ ......................................................................................................................................... 331
VÝZNAM A POSTAVENÍ MAKLÉŘSKÝCH SPOLEČNOSTÍ NA FINANČNÍM TRHU..................... 335
MONIKA KLIMOVÁ .......................................................................................................................................... 335
APLIKACE MODERNÍCH EKONOMICKÝCH NÁSTROJŮ PŘI VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ................ 339
JINDŘIŠKA KOURKOVÁ .................................................................................................................................... 339
PŘEVEDENÍ ÚČETNICTVÍ SPOLEČNOSTI PELIKAN HARDCOPY CZ, S.R.O. NA MEZINÁRODNÍ
ÚČETNÍ STANDARDY ................................................................................................................................... 343
LEONA KRAMÁŘOVÁ ....................................................................................................................................... 343
ANALÝZA A OPTIMALIZACE PODNIKOVÝCH FINANCÍ, FINANČNÍCH ZDROJŮ A CÍLŮ VYŠŠÍ
ODBORNÉ ŠKOLY, STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY A STŘEDNÍHO ODBORNÉHO UČILIŠTĚ
BZENEC ............................................................................................................................................................ 345
ADRIANA KRATOCHVÍLOVÁ ............................................................................................................................ 345
ANALÝZA A OPTIMALIZÁCIA RIADENIA A HOSPODÁRENIA PRÍSPEVKOVEJ ORGANIZÁCIE
NEMOCNICE BŘECLAV ............................................................................................................................... 349
DANIEL KRČ .................................................................................................................................................... 349
OCHRANA FINANČNÉHO MAJETKU ....................................................................................................... 351
DARINA KUBINOVÁ ......................................................................................................................................... 351
ANALÝZA DAŇOVÉ KONTROLY, VÝVOJ A ZMĚNY PO ZAVEDENÍ DAŇOVÉHO ŘÁDU DO
PRAXE ............................................................................................................................................................... 355
MICHAELA MAZUCHOVÁ ................................................................................................................................. 355
FINANČNÍ TRH ČR ........................................................................................................................................ 359
MILAN MIČO ................................................................................................................................................... 359
ANALÝZA FINANČNÍ KONTROLY VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A NÁVRH NA OPTIMALIZACI ....... 363
ŠÁRKA MRKÁVKOVÁ ....................................................................................................................................... 363
FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA OBCE TÝNEC U BŘECLAVI ............................................. 367
IGOR PRETÓRY ................................................................................................................................................. 367
ANALÝZA DAŇOVÝCH DELIKTŮ VE VYBRANÝCH OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTECH V ČR 373
HANA RYŠÁNKOVÁ ......................................................................................................................................... 373
FINANČNÁ, EKONOMICKÁ ANALÝZA A OPTIMALIZÁCIA HOSPODÁRENIA OBCE BRODSKÉ
............................................................................................................................................................................ 379
ZUZANA ŠTEPNÍKOVÁ ...................................................................................................................................... 379
FINANČNĚ EKONOMICKÁ ANALÝZA PODNIKU AFEED CZ, A.S. ................................................... 381
ZBYNĚK UHÝREK ............................................................................................................................................ 381
VZTAH MANAŽERSKÉHO ÚČETNICTVÍ A CONTROLLINGU VE SPOLEČNOSTI AGROPODNIK
HODONÍN, A.S. ................................................................................................................................................ 383
JARMILA VYRUBALOVÁ ................................................................................................................................... 383
ANALÝZA FINANCOVÁNÍ VYBUDOVÁNÍ JEDNOTNÉHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU
OPERAČNÍCH STŘEDISEK IZS PŘI VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ Z FONDŮ EU................................... 385
ROSTISLAV BERNÁT ........................................................................................................................................ 385
HOSPODÁŘSKÉ TRESTNÉ ČINY A ANALÝZA JEJICH DOPADŮ NA EKONOMIKU ČR ............. 391
ALENA BOLFÍKOVÁ ......................................................................................................................................... 391
FINANCOVNAIE A OPTIMALIZÁCIA HOSPODÁRENIA SPOLOČNOSTI AGROVÝKRM, A.S.
SENICA ............................................................................................................................................................. 395
MONIKA BREZOVSKÁ ...................................................................................................................................... 395
ANALÝZA MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ VÝSTAVBY VLASTNÍHO VÝZKUMNÉHO A
VÝVOJOVÉHO CENTRA STROJÍRENSKÉ SPOLEČNOSTI NERIA, A.S. .......................................... 401
MARTIN ČERNÝ ............................................................................................................................................... 401
KOMPARACE ENERGETICKÝCH POTENCIONÁLŮ VYBRANÝCH ZEMÍ EU A JEJICH
FINANČNÍ DOPADY NA CENY ENERGIE ČR.......................................................................................... 407
ILONA ČERVENKOVÁ ....................................................................................................................................... 407
KOMPARÁCIA DAŇOVÝCH SÚSTAV SLOVENSKEJ REPUBLIKY A NEMECKA .......................... 415
ELENA ĎURČANSKÁ ........................................................................................................................................ 415
ANALÝZA DOPADŮ KRIZE NA FINANCOVÁNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR ............................................ 421
MONIKA HEGEROVÁ ........................................................................................................................................ 421
KOMPARÁCIA DAŇOVÉHO A ODVODOVÉHO ZAŤAŽENIA U PODNIKATEĽOV V SR A ČR ... 425
LUCIA JURČOVÁ .............................................................................................................................................. 425
POROVNANIE POSTAVENIA MAKLÉRSKYCH SPOLOČNOSTÍ VO VYBRANÝCH KRAJINÁCH
STREDNEJ EURÓPY ...................................................................................................................................... 431
JANA KUDLÁČOVÁ .......................................................................................................................................... 431
ZHODNOCOVÁNÍ ÚSPOR OBČANŮ ČR ................................................................................................... 435
ANTONÍN KUCHAŘ........................................................................................................................................... 435
FINANČNÍ ZABEZPEČENÍ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ A ŘEŠENÍ NÁSLEDKŮ KRIZOVÝCH
SITUACÍ VE SPRÁVNÍM OBVODU ORP HODONÍN ............................................................................... 441
LENKA LAŠTOVKOVÁ ...................................................................................................................................... 441
FINANČNÉ DOPADY NEZAMESTNANOSTI NA EKONOMICKÝ ROZVOJ REGIONU SENICA .. 447
ZUZANA MAREČKOVÁ ..................................................................................................................................... 447
ANALÝZA FINANCOVANIA A OPTIMALIZÁCIA HOSPODÁRENIA MESTA SKALICA .............. 453
BEÁTA MARTINČIČOVÁ ................................................................................................................................... 453
FINANČNÍ ANALÝZA A OPTIMALIZACE FINANCÍ OBCE ČEJČ ...................................................... 459
ARTEM MATVIYENKO ...................................................................................................................................... 459
FINANČNĚ EKONOMICKÁ ANALÝZA A OPTIMALIZACE FINANCOVÁNÍ SPOLEČNOSTI
SPOROBYT, SPOL. S R.O. ............................................................................................................................. 463
MARTINA MOKRÁ............................................................................................................................................ 463
ANALÝZA MOŽNÝCH FINANČNÍCH ÚSPOR ZMĚNOU PERSONÁLNÍHO ZAŘAZENÍ
ZAMĚSTNANCŮ HZS ČR.............................................................................................................................. 469
RADEK NOVOTNÝ ............................................................................................................................................ 469
KOMPARACE SYSTÉMU FINANČNÍ KONTROLY V ČR S EVROPSKÝM PRÁVEM ...................... 473
MARCELA PABIŠKOVÁ ..................................................................................................................................... 473
ANALÝZA FINANČNÍ ČINNOSTI DOPRAVNÍ POLICIE V ČR A NÁVRH NA OPTIMALIZACI ... 479
MONIKA POLESNÁ ........................................................................................................................................... 479
OPTIMALIZACE ČINNOSTI MZDOVÉ ÚČETNÍ ..................................................................................... 483
MICHAELA PRÁTOVÁ ....................................................................................................................................... 483
KOMPARÁCIA A ANALÝZA SÚSTAVY MIESTNYCH POPLATKOV V SR A V ČR ........................ 489
MARTA PRIVRELOVÁ ....................................................................................................................................... 489
ANALÝZA FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ KRAJSKÉHO ŘEDITELSTVÍ POLICIE
JIHOMORAVSKÉHO KRAJE V RÁMCI OPERAČNÍCH PROGRAMŮ PŘESHRANIČNÍ
SPOLUPRÁCE ................................................................................................................................................. 495
PATRICIE RANZENHOFEROVÁ .......................................................................................................................... 495
OPTIMALIZÁCIA FINANČNÉHO RIADENIA PODNIKU DELPHI SLOVENSKO S.R.O. ................ 501
PETRA RECHTORÍKOVÁ.................................................................................................................................... 501
ANALÝZY POJISTNÉHO TRHU V ČR ....................................................................................................... 505
PAVLÍNA TYLOVÁ ............................................................................................................................................ 505
VYUŽÍVÁNÍ PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉ UNIE K ROZVOJI MIKROREGIONU HORŇÁCKO ..... 509
LEONA ZÁLEŠÁKOVÁ....................................................................................................................................... 509
HOSPODAŘENÍ A DALŠÍ MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ DOMOVA HORIZONT V KYJOVĚ,
PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE ................................................................................................................... 515
LENKA ŽDÁNSKÁ ............................................................................................................................................. 515
PŘÍNOS SPRÁVNÍCH POPLATKŮ A VYBRANÝCH POKUT DO ROZPOČTU MĚSTA KYJOV.... 519
DAGMAR ZDEŇKOVÁ ....................................................................................................................................... 519
KOMPARACE BĚŽNÝCH ÚČTŮ NEJVĚTŠÍCH KOMERČNÍCH BANK V ČR .................................. 523
ALŽBĚTA ŽŮRKOVÁ......................................................................................................................................... 523
NÁVRH OPTIMALIZÁCIE EXPORTU SPOLOČNOSTI CHIRANA-DENTAL, S.R.O ........................ 527
ZUZANA BIELČIKOVÁ ...................................................................................................................................... 527
REALIZACE DOVOZU OLIVOVÉHO OLEJE Z ITÁLIE DO ČESKÉ REPUBLIKY .......................... 531
MARKÉTA CAUDROVÁ ..................................................................................................................................... 531
OPTIMALIZACE OBCHODNÍCH AKTIVIT SPOLEČNOSTI ČESKÁ ZBROJOVKA A.S. UHERSKÝ
BROD V ČESKÉ REPUBLICE A V ZAHRANIČÍ....................................................................................... 535
LENKA HAPLOVÁ ............................................................................................................................................. 535
STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJA SPOLOČNOSTI CHIRANA-DENTAL, S.R.O. .............................. 539
MARCELA HRONEŠOVÁ ................................................................................................................................... 539
INOVACE MARKETINGOVÉ STRATEGIE FIRMY HAMÉ S.R.O. PRO OBLAST MAĎARSKA .... 543
MICHAL HRUBOŠ ............................................................................................................................................. 543
ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU SPOTŘEBY, POPTÁVKY, ZDROJŮ, DISTRIBUCE A
PROGNÓZY SVĚTOVÉHO TRHU SE ŽELEZNOU RUDOU .................................................................. 547
ALŽBĚTA KAŠNÁ ............................................................................................................................................. 547
REALIZACE DOVOZU BANÁNŮ Z KOLUMBIE DO ČESKÉ REPUBLIKY........................................ 551
MICHAELA LEKEŠOVÁ ..................................................................................................................................... 551
VYPRACOVÁNÍ KONKURENČNÍ STRATEGIE FIRMY PEMA PRAHA SPOL. S.R.O. .................... 555
ANETA PRAJZOVÁ............................................................................................................................................ 555
PRÁVNÍ ASPEKTY MEZINÁRODNÍ NÁMOŘNÍ A ŘÍČNÍ PŘEPRAVY .............................................. 559
MONIKA STRAKOVÁ ........................................................................................................................................ 559
ANALÝZA KONKURENCESCHOPNOSTI SPOLEČNOSTI TEIKO, S.R.O.......................................... 563
LUCIE CHMELAŘOVÁ ....................................................................................................................................... 563
POPIS A PŘÍLEŽITOSTI PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ PORTUGALSKA PRO
PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY V ČR A PREDIKCE DALŠÍHO VÝVOJE ........................................... 567
LENKA HORKÁ ................................................................................................................................................ 567
VYUŽITÍ MARKETINGOVÝCH METOD PRO ZVÝŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU
KORDÁRNA PLUS A.S. .................................................................................................................................. 573
ANNA HUDEČKOVÁ ......................................................................................................................................... 573
NÁVRH MARKETINGOVÝCH AKTIVIT VE SPOLEČNOSTI LÁZNĚ LUHAČOVICE, A. S. ....... 579
MIROSLAV LAUTERBACH ................................................................................................................................ 579
ANALÝZA SÚČASNÉHO STAVU ŤAŽBY, DOPYTU, DISTRIBÚCIE, SPOTREBY A PROGNÓZA
VÝVOJA SVETOVÉHO TRHU SO STRIEBROM ...................................................................................... 583
RADKA LEŽÁKOVÁ .......................................................................................................................................... 583
OBCHODNÍ PŘÍLEŽITOSTI ČESKÉHO PODNIKU ALBO SCHLENK S.R.O. NA RUSKÉM TRHU
............................................................................................................................................................................ 587
NINA PAVLÍKOVÁ ............................................................................................................................................ 587
ANALÝZA PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ A PŘÍLEŽITOSTÍ ČESKÝCH PODNIKATELŮ V
TERITORIU INTEGRAČNÍHO SESKUPENÍ UMA - UNIE ARABSKÉHO MAGHREBU .................. 591
FRANTIŠEK WIMMER ....................................................................................................................................... 591
SOCIÁLNÍ SÍTĚ A JEJICH VYUŽITÍ JAKO NÁSTROJ MARKETINGOVÉ KOMUNIKACE .......... 595
PATRIK BERÁNEK ............................................................................................................................................ 595
ANALÝZA PŘÍČIN EKONOMICKÉ KRIZE ISLANDU, JEJÍ ŘEŠENÍ A PROGNÓZA DALŠÍHO
VÝVOJE ............................................................................................................................................................ 599
MONIKA BLEŠOVÁ ........................................................................................................................................... 599
ANALÝZA KOMUNIKAČNÍHO MIXU A NÁVRH JEHO OPTIMALIZACE VE FIRMĚ PILANA
WOOD ............................................................................................................................................................... 605
SOŇA MIŘIJOVSKÁ........................................................................................................................................... 605
ZEMNÍ PLYN A JEHO ÚLOHA PŘI ROZVOJI SVĚTOVÉ EKONOMIKY .......................................... 611
KRISTÝNA OBLOUKOVÁ .................................................................................................................................. 611
INOVATIVNÍ ŘEŠENÍ NA ZVÝŠENÍ SPOKOJENOSTI ZÁKAZNÍKŮ FIRMY PLASTIKA A.S. ..... 617
HANA PISKOVÁ ................................................................................................................................................ 617
STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE PODNIKU PILANA HULÍN, A.S. .................................................... 621
MAREK PIŠKULA.............................................................................................................................................. 621
OPTIMALIZACE ŘEŠENÍ ZPRACOVÁNÍ SYSTÉMU ZÁKAZNICKÝCH OBJEDNÁVEK VE
SPOLEČNOSTI SPD KROMĚŘÍŽ, A. S. ...................................................................................................... 623
PETR POBOŘIL ................................................................................................................................................. 623
DOPAD NESTABILNÍ POLITIKY V ZEMÍCH BLÍZKÉHO VÝCHODU NA OBCHODNÍ VZTAHY SE
ZEMĚMI EU ..................................................................................................................................................... 627
ALEŠ POLÁČEK ................................................................................................................................................ 627
MĚSTSKÝ ÚŘAD A CESTOVNÍ RUCH V KROMĚŘÍŽI ......................................................................... 633
ZUZANA PŘIKRYLOVÁ ..................................................................................................................................... 633
NOVÉ METODY MARKETINGOVÉHO VÝZKUMU A JEHO OPTIMALIZACE VE FIRMĚ
MAXIMUM, JAZYKOVÁ AGENTURA ....................................................................................................... 637
HANA VINCENCOVÁ ........................................................................................................................................ 637
INOVACE STRATEGICKÉHO PLÁNU SPOLEČNOSTI TOSHULIN, A.S............................................ 641
LUKÁŠ VOLNÝ ................................................................................................................................................. 641
KOMPARACE ODLIŠNOSTÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE INDIE A ČÍNY ........................................ 647
MIROSLAVA GRÉGROVÁ .................................................................................................................................. 647
PERSONÁLNÍ MANAGEMENT, ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ A MOTIVACE VE FIRMĚ
KONFROM PLASTIC, S.R.O. ........................................................................................................................ 653
DANIELA KARASOVÁ ....................................................................................................................................... 653
VLIV HOSPODÁŘSKÉ KRIZE NA NEZAMĚSTNANOST V KROMĚŘÍŽSKÉM REGIONU ............ 657
RENATA ULIČNÍKOVÁ ...................................................................................................................................... 657
ANALÝZA PODNIKATEĽSKÉHO PROSTREDIA, INOVÁCIE MARKETINGOVÝCH CIEĽOV A
MARKETINGOVÉHO PLÁNOVANIA SPOLOČNOSTI CENTRUM B, S.R.O. .................................... 663
BRANISLAVA BALÁŽOVÁ ................................................................................................................................. 663
MEZINÁRODNÝ POHYB PRACOVNÝCH SÍL ......................................................................................... 667
JAROSLAV BREČKA .......................................................................................................................................... 667
INOVACE ÚČINNOSTI ŘÍZENÍ PROCESŮ KONTAKTNÍHO PRACOVIŠTĚ HODONÍN ................ 671
LUCIE GAZDÍKOVÁ .......................................................................................................................................... 671
ANALÝZA MARKETINGOVÝCH ČINNOSTÍ A MARKETINGOVÉHO MIXU PRODUKTU
BIOLACTIV A NÁVRH OPATRENÍ NA ZVÝŠENIE EFEKTIVITY ...................................................... 677
SACITA CHASANOVÁ ....................................................................................................................................... 677
PROBLEMATIKA UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V ZEMÍCH V4 .......................................................... 683
EVA KORMANOVÁ ........................................................................................................................................... 683
ANALÝZA A INOVACE MARKETINGOVÝCH AKTIVIT V MIKROREGIONU NOVÝ DVŮR....... 691
MARCELA KRÁLÍKOVÁ .................................................................................................................................... 691
NÁVRH E-MARKETINGOVEJ STRATÉGIE, PLÁNOVANIA MARKETINGOVÉHO RIADENIA
SPOLOČNOSTI ................................................................................................................................................ 697
JURAJ MÍZNER ................................................................................................................................................. 697
APLIKÁCIA METODOLÓGIE KAIZEN PRI BUDOVANÍ KONKURENČNEJ VÝHODY FORBO
SIEGLING MALACKY ................................................................................................................................... 703
DOMINIK MÍZNER ............................................................................................................................................ 703
INOVÁCIA ZASIELATEĽSKEJ ČINNOSTI SPOLOČNOSTI BORS BŘECLAV A.S. ......................... 707
MIROSLAVA NEČASOVÁ .................................................................................................................................. 707
POPIS PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ DUBAJE A KATARU PRO PODNIKATELSKÉ
SUBJEKTY ČR A PREDIKCE DALŠÍHO VÝVOJE .................................................................................. 711
DAGMARA OVŠIANIKOVÁ ................................................................................................................................ 711
ANALÝZA NEETICKEJ REKLAMY V SR ................................................................................................. 719
DENISA PÍSEČNÁ .............................................................................................................................................. 719
EKONOMIKA RUSKA A OBCHODNÍ VZTAHY S ČR ............................................................................. 725
ANDREA ŠAVAROVÁ ........................................................................................................................................ 725
POROVNANIE EKONOMICKEJ ÚROVNE KRAJÍN CACOM ............................................................... 729
DAGMARA TOMÁNKOVÁ ................................................................................................................................. 729
SPOLEČENSKÁ ZODPOVĚDNOST TRANSNACIONÁLNÍCH KORPORACÍ .................................... 735
MONIKA DÁŇOVÁ............................................................................................................................................ 735
ZAHRANIČNÁ SPOLUPRÁCA SLOVENSKEJ REPUBLIKY S ČÍNSKOU ĽUDOVOU REPUBLIKOU
(SÚČASNÁ AJ BUDÚCA) ............................................................................................................................... 739
MARTIN JÁNOŠÍK ............................................................................................................................................. 739
VYHODNOCENÍ DOPADU EKONOMICKÉ KRIZE NA SOCIÁLNÍ OBLAST OBČANŮ V ČR ....... 745
ANDREA JANÚŠKOVÁ ...................................................................................................................................... 745
ROPA A JEJÍ ÚLOHA PŘI ROZVOJI SVĚTOVÉ EKONOMIKY ........................................................... 749
RADIM KLÁT ................................................................................................................................................... 749
POŽIADAVKY NA PRODUKT PRI EXPORTE FIRMY SLOVPLAST MYJAVA, A.S. DO RUSKEJ
FEDERÁCIE ..................................................................................................................................................... 755
LUKÁŠ KUBA ................................................................................................................................................... 755
PROBLEMATIKA PODNIKÁNÍ ZAHRANIČNÍCH SPOLEČNOSTÍ V ČR .......................................... 759
LUCIE MICHALISKOVÁ..................................................................................................................................... 759
VLIV ZAHRANIČNÍCH INVESTIC NA AKTIVITY MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V OKRESE
HODONÍN ......................................................................................................................................................... 763
PETRA PLEŠINGROVÁ ....................................................................................................................................... 763
NÁVRH NA OPATRENIE PRE ZVÝŠENIE EXPORTNÝCH MOŽNOSTÍ DELPHI SLOVENSKO, S.
R. O. ................................................................................................................................................................... 767
SUGGESTIONS OF STEPS FOR INCREASING THE EXPORT CHANCES AT THE DELPHI
SLOVAKIA LTD. COMPANY ....................................................................................................................... 767
ADRIÁNA SASINKOVÁ ...................................................................................................................................... 767
KOMPARÁCIA PRIAMYCH DANÍ V SR A ČR SO ZAMERANÍM NA DAŇ Z PRÍJMU FYZICKÝCH
OSÔB A DAŇ Z PRÍJMU PRÁVNICKÝCH OSÔB..................................................................................... 771
HELENA TOKOŠOVÁ ........................................................................................................................................ 771
ANALÝZA DAŇOVÉHO SYSTÉMU RAKOUSKA Z POHLEDU PŘÍLEŽITOSTÍ
PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ RAKOUSKA PRO PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY V ČR ...... 777
ZUZANA JANOVSKÁ ......................................................................................................................................... 777
ANALÝZA PŘÍČIN EKONOMICKÉ KRIZE STÁTU KATAR ................................................................. 783
MARTINA JASTRZEMBSKÁ ............................................................................................................................... 783
VPLYV VSTUPU SLOVENSKEJ REPUBLIKY DO EUÓPSKEJ ÚUNIE NA JEJ ZAHRANIČNÝ
OBCHOD ........................................................................................................................................................... 789
MICHAELA GULÁNOVÁ.................................................................................................................................... 789
ADRESÁŘ PARTNERŮ (ODBĚRATELŮ) EKONOMICKÉHO SYSTÉMU PREMIER 12.1 ............... 795
LUDĚK KUČERA ............................................................................................................................................... 795
INOVACE VIZE, STRATEGICKÝCH CÍLŮ A STRATEGICKÉHO ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO
KRAJE ............................................................................................................................................................... 801
IRENA MEZNÍKOVÁ .......................................................................................................................................... 801
VYHODNOTENIE PRIAMYCH ZAHRANIČNÝCH INVESTÍCIÍ NA PODNIKATEĽSKÉ
PROSTREDIE A EKONOMIKU TRENČIANSKEHO KRAJA ................................................................. 805
IVETA VARAČKOVÁ ......................................................................................................................................... 805
STRATEGICKÝ ROZVOJ MESTA NOVÉ MESTO NAD VÁHOM A BLÍZKEHO OKOLIA ............. 809
VERONIKA VACHOVÁ ...................................................................................................................................... 809
FINANČNÍ ANALÝZA FIRMY OMNIKA SPOL., S. R. O. ........................................................................ 813
LUCIE BÁBÍČKOVÁ .......................................................................................................................................... 813
ANALÝZA DAŇOVÉHO SYSTÉMU RUMUNSKA Z POHLEDU PŘÍLEŽITOSTÍ
PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ RUMUNSKA PRO PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY V ČR...... 819
PETRA MATÝŠKOVÁ ........................................................................................................................................ 819
ANALÝZA DAŇOVÉHO SYSTÉMU POLSKA Z POHLEDU PŘÍLEŽITOSTÍ PODNIKATELSKÉHO
PROSTŘEDÍ POLSKA PRO PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY V ČR ...................................................... 825
VERONIKA ŠIMČÍKOVÁ .................................................................................................................................... 825
ANALÝZA PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ ŠVÝCARSKA V LÉTECH 2000 AŽ 2011 A
PREDIKCE JEHO DALŠÍHO VÝVOJE ....................................................................................................... 829
JIŘÍ HOLEČEK .................................................................................................................................................. 829
ZDAŇOVÁNÍ PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ V ČR A SR ................................................................ 833
TOMÁŠ VAŘECHA ............................................................................................................................................ 833
ANALÝZA PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ A PŘÍLEŽITOSTÍ ČESKÝCH PODNIKATELŮ V
INTEGRAČNÍM SESKUPENÍ ASEAN ......................................................................................................... 837
KRISTÝNA ŠŤASTNÁ ........................................................................................................................................ 837
ANALÝZA PROCESŮ ZAVÁDĚNÍ A INOVACE VÝROBKŮ FIRMY COLOR SPECRTUM A.S. DO
MALOOBCHODNÍ SÍTĚ ................................................................................................................................ 841
LUDĚK MÍROVSKÝ ........................................................................................................................................... 841
FINANČNÍ ANALÝZA A OPTIMALIZACE HOSPODAŘENÍ MĚSTA ZUBŘÍ .................................... 845
MICHAELA WROBELOVÁ ................................................................................................................................. 845
MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ ................................................................................................................ 849
JOSEF ŠANTAVÝ ............................................................................................................................................... 849
ÚČETNICTVÍ ROZPOČTOVÝCH A PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ V KOMPARACI
S PODNIKOVÝM ÚČETNICTVÍM............................................................................................................... 851
PETRA KUBIŠOVÁ ............................................................................................................................................ 851
POPIS A PŘÍLEŽITOSTI PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ ESTONSKA PRO PODNIKATELSKÉ
SUBJEKTY V ČR A PREDIKCE DALŠÍHO VÝVOJE .............................................................................. 857
PETRA TELEKI.................................................................................................................................................. 857
JMENNÝ REJSTŘÍK....................................................................................................................................... 863
ÚVODNÍ SLOVO
Vážená akademičtí pracovníci a studenti,
V. ročník mezinárodní studentské konference je v letošním roce pořádán jako virtuální konference. Tak jako v minulých
letech je i v letošním roce účast organizována společně s našimi studenty a studenty z našich partnerských vysokých
škol v zahraničí (Polsko - Vysoká škola ekonomiky, turismu asociálních věd v Kielcích, Ruská Federace – Ruská
ekonomická akademie im. Plechanova, Slovensko - Vysoká škola ekonomiky a mmanažmentu verejnej správy v
Bratislave).
Vážení akademičtí pracovníci a studenti,
Konference „Přínos studentů vysokých škol k rozvoji naší společnosti“ se koná v období kdy se celá naše civilizace
potýká s globální hospodářskou krizí. Krize byla vyvolána tím, že jsme dopustili, aby etika sociálních vztahů tak
utrpěla. Je ve Vašem zájmu, abyste hledali řešení a především abyste se z dané situace poučili. Bude úkolem především
vás současných studentů najít taková řešení, která zmírní dopady krizí na naši společnost.
Prvním stupněm vašeho zapojení do řešení problému regionů je zpracování bakalářských prací pro konkrétní podniky.
Vaše příspěvky, které budete na této virtuální konferenci prezentovat, mohou začít vaše zapojení do řešení rozsáhlejších
celospolečenských problémů. Studiem příspěvků, které jsou zveřejněny v tomto sborníku, můžete získat přehled o
současném přístupu absolventů vysokých škol k řešení problémů v oblasti managementu a marketingu, ale i problémů
ekonomické informatiky a počítačů.
Věřím, že sborník ze studentské vědecké konference s názvem “Přínos studentů vysokých škol k rozvoji naši
společnosti” přinese inspiraci ve vašem dalším studiu a řešení problému související se současným i budoucím stavem
naší společnosti.
K této činnosti vám přeji hodně zdraví a osobního zdaru.
Ing. Jaroslav Kavka
prorektor
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
15
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
16
PROCESNÝ PRÍSTUP AKO PREDPOKLAD EFEKTÍVNEHO RIADENIA PODNIKU
Daniel Varga
TomarkAero, Strojnícka 5, 08001, Prešov
Abstrakt: Zavedenie procesného riadenia podniku, ktoré je založené na prebiehajúcich procesoch,
nezávisle zapojených na organizačných jednotkách, je správnym krokom, ktorý by mala organizácia
dodržiavať a optimalizovať na ceste za snahou o bezchybne fungujúcu a živú organizáciu. Všetci
pracovníci by mali prevziať zodpovednosť nielen za svoju prácu, ale i za výsledky celého podniku, a tým aj
za spokojnosť zákazníkov. Rozčlenenie činností podniku na jednotlivé procesy je dôležité nielen vo fáze
prechodu na procesné riadenie, ale i pri ďalšom napredovaní podniku. Priebežné vykonávajúcou analýzou
jednotlivých procesov možno totiž objaviť skryté úzke miesta daných procesov a možností ich optimalizácie
tak, aby vyhovovali požadovaným kritériám. Cieľom tohto príspevku je poukázať na dôležitosť procesného
prístupu, ako nástroja pre dosiahnutie efektívneho riadenia, zabezpečenie kvality a spokojnosti organizácie
a jej pracovníkov
Klíčová slova: Procesné riadenie, podnikové procesy, systém manažérstva kvality, proces, systém
ÚVOD
V posledných rokoch sledujeme výrazné zmeny vo vývoji trhového prostredia. Svet sa neustále mení, vplyvom
globalizácie sa zmenšuje, konkurenčné boje zúria na každom kroku, prakticky v každom viac či menej fungujúcom
systéme. Recesné správanie podnikateľských subjektov spôsobilo, že ponuka je neprimeraná dopytu. Z toho dôvodu je
logické, ba potrebné, viac sa orientovať na individuálne potreby zákazníka. Flexibilita, prispôsobenie sa novým
trendom, prekonanie rigidných štruktúr, pripravenosť na zmeny. To sú súčasné požiadavky na podniky, na ich
fungovanie či prosperovanie, v tejto dobe, poznačenej nerovnomerne rozloženými zdrojmi, stratou istôt či krízou.
Dnešné podniky sú často konfrontované dôkladnejšími požiadavkami zákazníkov, ktorí požadujú dokonalejšie výrobky
a kvalitnejšie služby a vyššiu pridanú hodnotu. Podniky preto hľadajú nové možnosti, riešenia, ako úspešne pôsobiť na
trhu. Nie všetky sú však účinné. Slová starovekého filozofa Socrata „poznaj sám seba“, vyznievajú v súvislosti
s podnikaním zvlášť aktuálne. Aj podnik musí mať dostatok informácií a poznatkov. Je nutné, aby v samotnom podniku
sa dali identifikovať, merať, analyzovať a hodnotiť všetky činnosti podniku. Iba týmto spôsobom je podnik schopný
zabezpečiť vlastnú úspešnosť, efektivitu pôsobenia na trhu, ale aj to, aby si zabezpečil spokojnosť zákazníkov
i vlastných pracovníkov. Tento želateľný stav je možný zavedením a optimalizáciou účinného procesného prístupu
vedenia podniku s dôrazom na systém manažérstva kvality.
PODNIKOVÉ PROCESY
Súčasný systém manažérstva kvality obsahuje oblasť manažérstva procesov, ktorého význam stále rastie najmä z
dôvodu neustálych zmien, flexibility na trhu, ktoré vedú k neustálemu zlepšovaniu procesov. Procesný prístup je teda
založený na princípe riadenia a vzájomného pôsobenia všetkých podnikových procesov, aby plnili určené ciele.
Efektívny priebeh podnikových procesov je nástrojom udržania a posilnenia pozície podniku v trhovo-orientovanom
prostredí. Kvalita procesov prebiehajúcich v podniku a ich efektívne usporiadanie ovplyvňujú nielen výšku nákladov,
ale prostredníctvom kvalitnej obsluhy zákazníka vplývajú aj na objem tržieb a spoločne na výšku zisku. Vysoko
efektívne procesy znamenajú procesnú konkurenčnú výhodu, ktorá je rozhodujúca pri zapájaní sa do nadpodnikových
procesov. Preto je nevyhnutné, aby firmy venovali pozornosť spôsobu, akým majú zorganizované svoje procesy a
usilovali sa o ich neustále zdokonaľovanie a zlepšovanie. Efektívnym nástrojom na zabezpečenie prevádzkovej
efektívnosti pri súčasnom napĺňaní požiadaviek zákazníkov a vnútorných potrieb spoločnosti je systém procesného
riadenia. Prechod na procesné riadenie umožní spoločnosti efektívne navrhnúť svoje podnikové procesy, optimalizovať
väzby medzi nimi a tiež vytvoriť takú organizačnú štruktúru, ktorá bude efektívnosť priamo podporovať.
Mnohé moderné prístupy, metódy a techniky založené na procesnom prístupe (komplexné manažérstvo kvality,
reengineering apod.) sú v súčasnosti s veľkou úspešnosťou aplikované v podnikovej ekonomike aj vo sfére verejného
sektora. Nevyhnutnosťou v tomto smere je však modifikácia tradičných metód na techniky použiteľné v špecifických
trhových podmienkach.
PROCESNÝ PRÍSTUP V RIADENÍ PODNIKOV
Procesné riadenie (angl. Business Process Management, BPM) si drží svoju silnú pozíciu v oblasti podnikového
riadenia z hľadiska teoretického rozpracovania i praktických skúseností. Zlepšovanie podnikových procesov je dnes
doslova nevyhnutnosťou pre udržanie sa firiem na trhu. Procesné riadenie pokúša zadefinovať si svoju pozíciu v oblasti
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
17
jeho využiteľnosti pre zvýšenie efektívnosti fungovania podnikov. Každú organizáciu je možné vnímať ako systém
procesov, aktivít a činností, ktoré je potrebné vykonávať na to, aby organizácia plnila svoje poslanie. Organizácie sa
navzájom medzi sebou líšia hlavne spôsobom, ako sú v nich jednotlivé procesy vykonávané a riadené, čo má priamy
dopad na celkovú efektívnosť organizácie. V prípade, že organizácia kladie svojim systémom riadenia interným
procesom „odpor” vo forme neproduktívnej internej komunikácie, zbytočného zasahovania veľkého počtu
organizačných útvarov a pracovníkov, zbytočnej dokumentácie, zvyšuje tým čas a náklady vynaložené na vykonávanie
procesov, znižuje kvalitu výstupov a spokojnosť zákazníkov. Pre udržanie konkurencieschopnosti organizácie je
dôležité prispôsobiť systém riadenia a organizačnú štruktúru interným procesom tak, aby bolo možné procesy priamo
riadiť, kontrolovať, stanoviť pre ne meradlá výkonnosti a mať možnosť neustále zlepšovať výkonnosť organizácie.
SYSTÉM MANAŽÉRSTVA KVALITY
Základným dokumentom systému manažérstva kvality je Príručka kvality organizácie. Popisuje systém vzhľadom na
požiadavky normy ISO 9001:2008 a konkretizuje jeho aplikáciu v podmienkach organizácie. Popisuje definované
procesy prebiehajúce v organizácii s odvolaním sa na ďalšiu platnú dokumentáciu. Definuje základné pojmy a skratky
používané v rámci dokumentácie SMK. Vedenie organizácie týmto dokumentom prezentuje pripravenosť a záväzok
zabezpečovať a sústavne zlepšovať všetky procesy vplývajúce na kvalitu produktov a poskytovaných služieb v súlade s
normou ISO 9001:2008 a tak plniť požiadavky zákazníkov, legislatívne požiadavky a trvalo zvyšovať spokojnosť
zákazníkov.
Systém manažérstva kvality platí pre všetky organizačné jednotky spoločnosti a uplatňuje sa v rozsahu určenom
sústavou platnej dokumentácie systému manažérstva kvality. V rámci systému manažérstva kvality spoločnosti boli
identifikované a sú riadené procesy súvisiace so zabezpečovaním produktov a poskytovaných služieb.
ROZDELENIE PODNIKOVÝCH PROCESOV
Moderná organizácia má vytvorený, zdokumentovaný, zavedený a udržiavaný systém manažérstva kvality v súlade
s požiadavkami normy ISO 9001:2008 a trvalo zlepšuje jeho výkonnosť. Procesy identifikované a riadené v organizácii
sú členené do troch kategórií vzhľadom na ich vzťah k dosahovaniu kvality produktov a služieb a ich vzájomnej
interakcii:
manažérske procesy (prostredníctvom ktorých je v organizácii riadený tok informácií, potrebný pre
fungovanie celého SMK a plánovanie potrebných zdrojov).
hlavné procesy (ktoré priamo popisujú spôsob realizácie produktu s cieľom plniť požiadavky)
podporné procesy (procesy, ktoré sú pre zákazníka „neviditeľné“, ale z hľadiska kvality produktu, prípadne
fungovania organizácie sú nevyhnutné).
MANAŽÉRSKE PROCESY
Slúžia na podporu podnikových procesov. Primárne súvisia s úspešným fungovaním podniku. Napr. strategické
plánovanie, interná komunikácia, riadenie ľudských zdrojov, spokojnosť zákazníkov, externá komunikácia, atď.
HLAVNÉ PROCESY
Zásadné procesy pre fungovanie podniku, napĺňajúce samotný účel podnikania. Súhrn činností, ktoré vedú od
požiadaviek zákazníka k jeho uspokojeniu a následnému uhradeniu produktu či služby. Napr. riadenie dopytu, riadenie
zákazky, plánovanie a riadenie výroby, riadenie kontroly, expedícia, fakturácia, reklamácie, inovácie, atď.
PODPORNÉ PROCESY
Pomocné procesy, pre zákazníka prakticky neviditeľné, no potrebné pre efektívne fungovanie podniku. Môžu byť
zabezpečené i externe, avšak z dôvodov minimalizácie rizík či kvôli ekonomickej výhodnosti sú často vykonávané
interne. Charakterizuje ich podpora hlavných procesov. Napr. metrológia, nákup surovín a služieb, skladovanie,
riadenie internej a externej dokumentácie, audity, atď.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
18
Obr.1 Základné členenie procesov
Zdroj: Půček, 2004
PROCESNÉ RIADENIE
„Procesné riadenie“ je neustále sledovanie podnikových procesov a ak je nutné, alebo vhodné, ich prírastkového
zlepšovania, či radikálneho reengineeringu, to všetko za účelom stáleho zaistenia strategických cieľov“ 1
Žiadne procesy sa neriadia samé od seba. Efektivne riadenie podmieňujú účinne zvolené procesné ciele. Procesné ciele
nám umožňujú stanoviť dielčie ciele a podporné ciele, ktoré sú nadradené cieľom jednotlivých oddelení. Hlavnou ideou
je podporovať procesy a preto by ich ciele mali byť upravené tak, aby maximálne prispievali k napĺňaniu procesných
cieľov. Procesy sa riadia na základe ich priebehu, nielen pri vzniku problému. Dochádza ku pravidelným kontrolám
výkonu a priebežným úpravám a hodnoteniam, ktoré predchádzajú vzniku závažnejším problémom. Kvôli presnému
stanoveniu výkonu je potrebné zavedenie metrík v oblastiach, ako sú náklady, spokojnosť zákazníka, kvalita
spracovania dokumentácie. Mal by byť ohodnotený každý prínos organizačnej jednotky k celkovému procesu. Za
proces zodpovedá vlastník procesu, ktorý by mal byť jasne a presne stanovený. K zdokonaľovaniu a hodnoteniu výkonu
procesu by mal byť stanovený procesní tím, ktorý dohliada na pravidelné vyhodnocovanie výkonu procesu a
odmeňovanie zamestnancov na základe splnenia cieľov v procese. Potom môžeme vyjsť z predpokladu, že pokiaľ niečo
nemôžem zmerať, ťažko môžem spoznať nejaké zlepšenie. Teda, čo nie je merateľné, nie je možné ani riadiť.
ZÁSADY PROCESNÉHO RIADENIA
„Postup rozvoja vlastného firemného prístupu procesného riadenia je nasledujúci:
Stanovenie strategického zámeru a cieľov, ktoré budú v rámci organizačnej struktury dôsledne poskytované
smerom dole, cez celú firmu pomocou stanovenia špecifických cieľov jednotlivých procesov a rozhodnutí na
úrovni tímov a dielčich organizačných jednotiek
definovanie procesov a ich zmapovanie s dôrazom na kľúčové procesy, ktoré sú dôležité pre úspech a prežitie
firmy (firmy začínajú obvykle s definíciou 5-10 kľúčových procesov)
uplatnenie vlastníctva procesu vrcholového manažmentu k zdokonaleniu procesu prostredníctvom osobnej
zodpovednosti, stáleho nasadenia, nepretržitého zadeľovania firemných strategických procesných cieľov a
tvorby rozhodnutí, ktoré sa zhodujú s procesným myslením
zmena organizačnej štruktúry firmy znížením počtu komunikačných článkov a firemnej byrokracie pomocou
podpory manažérskeho úsilia o zmapovanie procesov.“ 2
V podniku musí byť preukázateľne jasné:
ŘEPA, V. Podnikové procesy. Procesní řízení a modelování. Praha : Grada Publishing, 2006. 265 s. ISBN 80-247-1281-4, (str.:22)
FIALA, J., MINISTR, J. Pruvodce analýzou a modelováním proces. Ostrava : Vysoká škola baňská - Technická univerzita, 2003. 109 s. ISBN 80248-0500-6, (str.:35)
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
1
2
19
kto je vlastníkom procesu
aké sú zásadné procesy pre dosiahnutie strategických cieľov firmy
ktorá osoba nesie zodpovednosť za jednotlivé kľúčové procesy
ktoré z kľúčových procesov firmy vyžadujú prednostné zdokonalenie
na čo sa zameriava a kam smeruje firemná stratégia
Na tento postup ďalej nadväzuje procesné mapovanie prebiehajúce na niekoľkých stupňoch, na základe definície
kľúčových procesov.
SYSTÉMOVÉ CHÁPANIE PROCESNÉHO PRÍSTUPU
Systémová teória ponúka zaujímavý podklad pre chápanie procesného prístupu, tá zdôrazňuje nevyhnutnosť
komplexného chápania čiastkových manažérskych procesov a ich zladenie sa v integrovane fungujúceho celku. Snažia
sa identifikovať vstupy do systému, ktoré sú podstatné pre správanie systému ako celku tak, aby systém dosiahol určený
cieľ. (Liberko, Šutaj - Eštók, Mihok, 2005)3 Tento pohľad umožňuje vidieť procesný prístup v jeho komplexnosti.
Podľa Sablika, Šutaja-Eštoka, (2004)4 sa v súčasnosti pri aktivitách zameraných na zvyšovanie efektívnosti výrobných
podnikov zvýrazňuje potreba aplikácie procesného prístupu k ich riadeniu. Overenou skutočnosťou je, že aplikácia
procesného prístupu k riadeniu výrobných podnikov prináša efekty vo forme znižovania nákladov na produkciu, a tým
aj získavanie konkurenčných výhod pri uspokojovaní požiadaviek zákazníka. Považujú však za dôležité zdôrazniť, že
tieto efekty možno dosiahnuť naozaj len vzájomným prepojením všetkých zložiek riadenia do systému riadenia, čo bez
systémového myslenia vedie skôr ku komponentným riešeniam, t. j. k riešeniam zdokonaľujúcim napr. len jeden prvok
systému, avšak bez riešenia týchto zdokonalení v súčinnosti s ďalšími prvkami systému a ich vzťahmi a väzbami.
Systémové myslenie predstavuje prístup, keď človek poznáva objekt a získané poznatky využíva identifikáciou
(definovaním) systému na objekte. Kľúčovým bodom systémovej koncepcie je interpretácia ktoréhokoľvek hmotného
alebo pojmového celku ako systému. Všeobecne systém možno definovať ako akúkoľvek podstatu, pojmovú alebo
fyzikálnu, ktorá pozostáva zo vzájomne spätých častí. To znamená, že systém identifikujeme na objekte vtedy, ak
určíme jeho prvky (zložky, podsystémy) a vzťahy, väzby (štruktúru) medzi týmito prvkami. (Majtán, M. 2005)5. Tento
prístup umožňuje lepšie chápať ako aj implementovať podstatu procesného riadenia.
Všeobecne môžeme manažment procesov definovať ako systematickú identifikáciu, vizualizáciu, meranie, hodnotenie a
neustále zlepšovanie procesov s využitím metód a princípov založených na procesnom prístupe. (Závadský, 2004)6 Je
založený na input – outputovom prístupe, kde sa kombinujú vstupy v rôznych variáciách za účelom čo
najefektívnejšieho dosiahnutia cieľov. (Hunziker, 1999)7. Šmída (2007)8 vymedzuje procesné riadenie ako systémy,
postupy, metódy a nástroje trvalého zaistenia maximálnej
výkonnosti a neustáleho zlepšovania podnikových a medzipodnikových procesov, ktoré vychádzajú z jasne definovanej
stratégie organizácie, ktorej cieľom je naplniť vytýčené strategické ciele. Obsah procesného manažmentu tak tvorí
identifikácia, meranie a zlepšovanie procesov s využitím všeobecných manažérskych metód – plánovania,
organizovania, rozhodovania, vedenia a kontroly.
ZÁVER
V dnešnom modernom svete budovania informačnej spoločnosti je udržateľný rozvoj podmienený zmenou myslenia,
ktoré očakáva proaktívny prístup a zapojenie všetkých zamestnancov organizácie. Zavedením a optimalizáciou
účinných podnikových procesov je možné pružne reagovať na meniace sa potreby i priania zákazníkov, ktoré sú
v v súčasnosti rozhodujúcim faktorom efektívneho fungovania podniku. Práve procesný prístup vnáša do vnútra
organizácie jasné pravidlá, smernice, normy, ktoré slúžia všetkým pracovníkom. Manažment podniku tak nemusí
vynakladať mnoho úsilia do riadenia a koordinácie vlastných pracovníkov, stačí, keď aktívne riadi a usmerňuje procesy.
Vyššie uvedené poznatky tohto príspevku poukazujú na dôležitosť zavedenia procesného riadenia, ako dôležitého
nástroja dosahovania efektívneho riadenia firmy. Procesný prístup pri správnom pochopení, zavedení a optimalizácii tak
slúži celej organizácii, prináša významné úspory, zabezpečuje konkurenčnú výhodu. A o to primárne ide - spokojnosť
vedenia firmy, zamestnancov, zákazníkov, i celej spoločnosti.
LIBERKO, I. – ŠUTAJ-EŠTOK, A. – MIHOK, J. 2005. Vybrané kapitoly z manažmentu. Košice: TU, Str. F. ISBN 80-8073-310-4
SABLIK, J. – ŠUTAJ-EŠTOK, A. 2004. Prístup k príprave procesného riadenia vo výrobnom podniku
5
MAJTÁN, M a kol. 2005. Manažment. Bratislava: Sprint vfra., 2005. 423 s. ISBN 80- 89085-17, s. 27-28
6
ZÁVADSKÝ, J. 2004. Procesný manažment v praxi manažéra. Trnava: Synergia SP, 1. vydanie, 2004. ISBN 80-968734-8-2,. s. 24
7
HUNZIKER, A.1999. Prozessorganisation in der öffentlichen Verwaltung. Bern: Haupt, 1999. 301 s. ISBN 3-258–06049 – 5, s.77
8
ŠMÍDA, F. 2007. Zavádění a rozvoj procesního řízení ve firmě. Praha: Grada, ISBN 978-80-247-16793
4
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
20
LITERATÚRA
[1]
ŘEPA, V. Podnikové procesy. Procesní řízení a modelování. Praha : Grada Publishing, 2006. ISBN 80-2471281-4
[2]
FIALA, J., MINISTR, J. Průvodce analýzou a modelováním procesů. Ostrava: Vysoká škola báňská -Technická
univerzita, 2003. ISBN 80-248-0500-6
[3]
LIBERKO, I. – ŠUTAJ-EŠTOK, A. – MIHOK, J. 2005. Vybrané kapitoly z manažmentu. Košice: TU, Str. F.
ISBN 80-8073-310-4
[4]
SABLIK, J. – ŠUTAJ-EŠTOK, A. 2004. Prístup k príprave procesného riadenia vo výrobnom podniku.
[5]
Dostupné [on line] http://www.mtf.stuba.sk/docs//internetovy_casopis/2004/4/estok.pdf
[6]
MAJTÁN, M a kol. 2005. Manažment. Bratislava: Sprint vfra., 2005. ISBN 80- 89085-17
[7]
ZÁVADSKÝ, J. 2004. Procesný manažment v praxi manažéra. Trnava: Synergia SP, 1. vydanie, 2004. ISBN
80-968734-8-2
[8]
HUNZIKER, A.1999. Prozessorganisation in der öffentlichen Verwaltung. Bern: Haupt 1999. ISBN 3-258–
06049 – 5
[9]
ŠMÍDA, F. 2007. Zavádění a rozvoj procesního řízení ve firmě. Praha: Grada, ISBN 978-80-247-1679-4
ADRESA:
Daniel Varga
TomarkAero,
Strojnícka 5,
08001, Prešov
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
21
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
22
TENDENCIE VÝVOJA REGIONÁLNYCH DISPARÍT V EÚ NA ÚZEMÍ NUTS III A
FINANCOVANIE VÚC NA SLOVENSKU
Anna Pajonková
+421 908 314 939, [email protected]
Abstrakt: V študentskej konferencii sa podrobne venujeme opisu a charakteristike základných - kľúčových
pojmov týkajúcich sa regiónov, základnými indikátormi rozvoja regiónov, porovnávaniu jednotlivých
regiónov v Európskej únii na území NUTS III, taktiež charakteristike NUTS III na území Slovenskej
republiky, čo predstavujú práve VÚC, kde sa predovšetkým zameriavame na ich financovanie na národnej
a nadnárodnej úrovni. Práca je rozdelená do štyroch oblastí a príloh, kde sú uvedené grafy, tabuľky
a mapky, na priblíženie a lepšie objasnenie danej témy.
Cieľom študentskej konferencie je nielen definovať hlavné pojmy danej témy, ale zamerať sa aj na aktuálne
problémy súvisiace s vybranou témou a zároveň navrhnúť efektívne riešenia, ktoré by viedli k pozitívnemu
výsledku.
Kľúčové slová: región, regionálna politika v EÚ, regionálne disparity, Európska únia, ukazovatele
merania regionálnych disparít, regionálny rozvoj, regionalizácia, NUTS
ÚVOD
Regionálne disparity sa v súčasnosti stali majoritným problémom diskutovaným a tiež riešeným doma i v zahraničí.
Preto sa aj v nasledujúcich kapitolách venujeme jednotlivým pojmom, opisu a charakteristike disparít samotných a
v neposlednom rade i komparácii regiónov, a to nielen na národnej, ale i na nadnárodnej úrovni.
V prvej kapitole sa venujeme regiónom a politike regionálneho rozvoja nielen na Slovensku, ale i v Európskej únii,
zaoberáme sa regionálnou politikou Európskej únie a jej trendmi, či opatreniami do budúcnosti. Nakoľko sa regionálna
politika EÚ snaží odstraňovať regionálne rozdiely medzi jednotlivými členskými štátmi, v druhej kapitole si načrtneme
ako sa jednotlivé členské štáty delia podľa NUTS klasifikácie a následne v tretej kapitole si uvedieme jednotlivé
ukazovatele na meranie všetkých druhov disparít a niektoré si premietneme do praxe. Ukážeme si nielen prosperujúce
regióny, ale aj tie chudobné a komparáciou poukážeme na disparity, ktoré medzi nimi pretrvávajú.
Po dôkladnom skúmaní vo štvrtej kapitole zhodnotíme ako sú financované regióny na Slovensku, rozoberieme čerpanie
a možnosť využívania eurofondov a finančných prostriedkov, ktoré nám ponúkajú a na záver si ukážeme aké sú
efektívne riešenia, návrhy a operatívne programy, ktoré vedú k riešeniu týchto disparít, či už na Slovensku, Európskej
únii alebo na území ktoréhokoľvek štátu.
1.
REGIÓNY A POLITIKA REGIONÁLNEHO ROZVOJA V EURÓPSKEJ ÚNII
1.1
CHARAKTERISTIKA REGIÓNU A NUTS
Pojem región, ktorý je základným predpokladom na definovanie a vyjadrenie regionálnej politiky na akejkoľvek úrovni
vystihuje jeho ponímanie z geografického hľadiska. „Región je zložitý dynamický priestorový systém, ktorý vznikol na
zemskom povrchu na základe interakcie prírodných a socioekonomických javov.“ 1
Podľa zákona č. 302/2001 Z. z. o samospráve vyšších územných celkov (zákon o samosprávnych krajoch) je región:
„územne vymedzený priestor na tvorbu a uskutočňovanie regionálnej a štrukturálnej politiky na úrovni druhého stupňa
alebo tretieho stupňa podľa klasifikácie štatistických územných jednotiek.“2
Od pojmu región sa odvíja regionálna politika, ktorá vo všeobecnosti znamená istý druh ovplyvňovania hospodárskych
procesov na určitom území, s cieľom posilňovať a riadiť všeobecný hospodársky rast daného územia. Regionálna
politika pôsobí v územných častiach, tie delíme na homogénne a funkčné regióny.
1.2
REGIONÁLNE DISPARITY V EÚ A REGIONÁLNA POLITIKA EÚ
Regionálne disparity vo všeobecnosti chápeme ako: „vzdialenosti medzi regiónmi v abstraktnom metrickom priestore.
Tento priestor môže popisovať buď jeden vybraný deskriptor regiónu alebo celá množina týchto deskriptorov, a to ako
staticky, tak i dynamicky.“ 3
1
2
BAŠOVSKÝ, O - LAUKO, V. 1990. Úvod do regionálnej geografie. Bratislava: SPN, 1990. s. 36. ISBN 80-8094-046-0.
Zákon č. 302/2001 Z. z. o samospráve vyšších územných celkov (zákon o samosprávnych krajoch)
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
23
Podľa jednej zo štúdií OECD „regionálne (priestorové) disparity vyjadrujú mieru odlišnosti prejavu intenzity
skúmaného ekonomického javu pozorovaného v rámci regiónov danej krajiny.“ 4
Európska únia kladie veľký význam oblasti regionálnych rozvojových rozdielov, pretože pri veľkých disparitách
jednotlivých regiónov môže dôjsť k rozdeleniu celého spoločenstva na jednotlivé regióny, podľa ich rozsahu
zadlženosti, nestability, či celkovému hospodárskemu kolapsu krajiny. Priveľké rozdiely medzi jednotlivými regiónmi
môžu mať nepriaznivý dopad na celé spoločenstvo, preto sa vykonávajú rôzne opatrenia na podporu regiónov,
posilňovanie ich postavenia v rámci celej únie, či korigovanie daného regiónu.
Regionálna politika EÚ sa zameriava na odstraňovanie hospodárskych a sociálnych rozdielov medzi jednotlivými
členskými krajinami a ich regiónmi, na napĺňanie solidarity a zachovanie konkurencieschopnosti, na výmenu nápadov
a osvedčených postupov a tiež na rozvoj Európskej únie v súlade s výzvami 21. storočia (podpora vedy a výskumu,
zamestnanosti, sociálneho zabezpečenia, ekológie, európskych hodnôt). 5
2.
AKTUÁLNE ČLENENIE JEDNOTLIVÝCH REGIÓNOV EURÓPSKEJ ÚNIE
2.1
AKTUÁLNY STAV REGIÓNOV V EÚ
Členské štáty (EÚ 27) sú v súlade s členením nomenklatúry územných štatistických jednotiek (NUTS II) rozdelené na
268 regiónov. Jednotlivé členské štáty Európskej únie sú rozdelené na regióny nasledovne: Belgicko (11), Bulharsko
(6), Cyprus (1), Česká republika (8), Dánsko (1), Estónsko (1), Fínsko (5), Francúzsko (26), Grécko (13), Holandsko
(12), Írsko (2), Litva (2), Lotyšsko (1), Luxembursko (1), Malta (1), Maďarsko (7), Nemecko (41), Poľsko (16),
Portugalsko (7), Rakúsko (9), Rumunsko (8), Slovensko (4), Španielsko (19), Švédsko (8), Taliansko (20), Veľká
Británia (37).6
V EÚ existuje 77 jednotiek úrovne NUTS I, 206 regiónov úrovne NUTS II a 1031 regiónov úrovne NUTS III. NUTS
I sú regionálne jednotky zodpovedajúce organizácii štátu (napr. spolkové krajiny v Nemecku), NUTS II a NUTS III sú
vždy nižšie, pod ne patriace jednotky: kraje, okresy alebo ich zoskupenia. NUTS IV sú na lokálnej úrovni definované
len pre niektoré štáty a úroveň NUTS V zahŕňa 98 433 obcí alebo ich ekvivalent.7
Ako vyššie uvádzame, momentálne rozlišujeme až 1031 regiónov Európskej únie na území NUTS III, v študentskej
konferencii však budeme analyzovať len niektoré z nich. V súčasnosti je nespočetne veľa regionálnych nerovností
členských krajín Európskej únie a prejavujú sa vo viacerých oblastiach, ktoré si na grafoch konkrétnejšie ukážeme.
Medzi ne patria disparity v oblasti zamestnanosti, produktivity práce, populácie v jednotlivých regiónoch, príjmoch
a výdavkoch jednotlivých regiónov v EÚ a v neposlednom rade aj HDP vo vybraných regiónoch v Európskej únii na
území NUTS III.
2.2
ČLENENIE SLOVENSKEJ REPUBLIKY PODĽA CHARAKTERISTIKY NUTS
V SR sú určené úrovne NUTS (ako štatistické jednotky) na základe opatrenia Štatistického úradu SR a jeho akceptácie
EUROSTAT- om nasledovne:
NUTS I– Slovenská republika
NUTS II – 4 štatistické územné jednotky: • Bratislavský kraj, Západné Slovensko (Trnavský, Trenčiansky a
Nitriansky kraj), Stredné Slovensko (Žilinský a Banskobystrický kraj) a Východné Slovensko (Prešovský a
Košický kraj)
NUTS III – 8 VÚC (samosprávnych krajov)
NUTS IV = LAU I – 79 okresov
NUTS V = LAU II – 2883 miest a obcí 8
Zavedením jednotnej štatistickej dokumentácie sa na Slovensku zaviedla prezentácia štatistických údajov podľa NUTS,
kde NUTS I = SR, NUTS II= oblasti (spojené kraje), NUTS III- kraje.
HANČLOVÁ, J. - TVRDÝ, L. 2004. Classification of the regions. Ostrava: VŠB-Technical University of Ostrava, 2004, s. 165. ISBN 80-248-06665.
4
OECD. 2002
5
EURO INFO. 2011. [online]. Dostupné na internete: <http://www.euroinfo.gov.sk/regionalna-politika-eu/> [cit. 2011.11.12]
6
LIPKOVÁ, Ľ. a kol. 2006. Regionálna politika Európskej únie: VEGA 1/1254/04. Bratislava: FMVEU, 2006. s. 70, ISBN 978- 80- 225- 2322- 6
7
IVANIČKOVÁ, A. 1999. Koncepcia rozvoja regiónov z pohľadu Európskej únie: VEGA 1/5118/98. Bratislava: VÚNHEU, 1999. s. 12. ISBN 283004- 514-8
8
EURACTIV. 2010. Regionálna politika v SR .[on-line]. Bratislava: EurActiv, 2010 [cit. 2011-11-23] Dostupné na internete: <
http://www.europskaunia.sk/nuts >
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
3
24
Územnosprávne členenie SR je upravené v troch právnych predpisoch. Je ním zákon č. 221/1996 Z. z. o územnom a
správnom usporiadaní Slovenskej republiky v znení neskorších predpisov, ku ktorému patrí vykonávací predpis –
nariadenie vlády č. 258/1996 Z. z., ktorým sa vydáva Zoznam obcí a vojenských obvodov tvoriacich jednotlivé okresy.
Zákon č. 221/1996 Z. z. poskytuje základné delenie SR do 8 krajov a 79 okresov, nariadenie vlády potom delí
jednotlivé mestá a obce do konkrétnych okresov. Z dnešného pohľadu – z pohľadu decentralizovaného štátu - okresy
ako územná a správna jednotka stratili na svojom vtedajšom význame. O územnom a správnom členení hovorí aj zákon
č. 302/2001 Z. z. o samospráve vyšších územných celkov (zákon o samosprávnych krajoch) v znení neskorších
predpisov, ktorý len napĺňa dikciu zákona č. 221/1996 Z. z., t. j. územie vyššieho územného celku je zhodné s územím
kraja. 9
3.
3.1
CHARAKTERISTIKA REGIONÁLNYCH NEROVNOSTÍ VYBRANÝCH REGIÓNOV EÚ NA ÚZEMÍ
NUTS III
UKAZOVATELE MERANIA DISPARÍT JEDNOTLIVÝCH REGIÓNOV V EÚ
Sociálno- ekonomické disproporcie v integračnom procese EÚ sú napriek rýchlemu ekonomickému rastu v uplynulom
období, rozsiahlej finančnej pomoci, nemalému úsiliu členských štátov a EÚ ako celku stále veľmi výrazné. Hlavné
ukazovatele, ktoré používa EÚ na meranie disparít jednotlivých regiónov stále veľmi výrazné. Hlavné ukazovatele,
ktoré používa EÚ na meranie disparít jednotlivých regiónov sú:
hrubý národný dôchodok (t.j. HDP na obyvateľa),
miera (ne) zamestnanosti,
infraštruktúrna vybavenosť (dopravná sieť, komunikačná sieť, energetická štruktúra a vzdelávacie kapacity). 10
3.2
UKAZOVATEĽ HDP NA OBYVATEĽA – HRUBÝ DOMÁCI PRODUKT
Jeden z najdôležitejších ukazovateľov na porovnávanie jednotlivých regiónov je hrubý domáci produkt. Slúži nám
predovšetkým na komparáciu ekonomickej vyspelosti vybraných regiónov a to rozličnej veľkosti. Z vecného hľadiska
možno hrubý domáci produkt vymedziť ako: „súhrn finálnych statkov a služieb vyrobených a poskytnutých za určité
časové obdobie (obyčajne rok) výrobnými faktormi na území danej krajiny, bez ohľadu na štátnu príslušnosť.“11
Vo všeobecnosti platí, že rozdiely medzi regiónmi sú podstatne menšie ako rozdiely medzi krajinami EÚ navzájom.
Napr. Taliansko (výrazné rozdiely medzi Severom a Juhom). V nasledujúcom grafe č. 2 s hodnotami HDP na obyvateľa
vo vybranom regióne EÚ na území NUTS III, je jasne znázornené, že rozdiely vo vyspelostiach ekonomík jednotlivých
regiónov sú ozaj vysoké.
Zároveň preukážeme, že regióny, ktoré majú vysokú hustotu obyvateľstva (Londýn, Viedeň, Hamburg, Praha a iné)
dosahujú aj vysokú ekonomickú úroveň a naopak, malé regióny dosahujú nízku ekonomickú úroveň. Najchudobnejšie
regióny, ktoré môžeme matematicky porovnať a vidieť na grafe č. 1 sa nachádzajú v Rumunsku, Bulharsku, Poľsku,
Českej republike, Maďarsku, Grécku, Taliansku, Nemecku, Francúzsku, Portugalsku a i.
MINAROVIČ, M. 2007. Územnosprávne členenie .[on-line]. Bratislava: Únia miest Slovenska, 2007. [cit. 2011-11-25] Dostupné na internete: <
http://www.unia-miest.sk/vismo/dokumenty2.asp?id_org=600175&id=1094&p1=1266>
10
IVANIČKOVÁ, A. 1999. Koncepcia rozvoja regiónov z pohľadu Európskej únie: VEGA 1/5118/98. Bratislava: VÚNHEU, 1999. s. 33,34. ISBN
28- 3004- 514-8
11
LISÝ, J. a kol. 2007. Ekonómia v novej ekonomike.Bratislava: Iura Edition. s.339. ISBN 978- 80- 8078- 164-4
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
9
25
Názov krajiny
Najchudobnejšie regióny vo všeobecnosti
Estónsko
Slovensko
Francúzsko
Taliansko
Maďarsko
Poľsko
Rumunsko
0
1
2
3
4
5
6
7
8
Počet chudobných regiónov v krajine
Graf č. 1: Najchudobnejšie regióny v EÚ na území NUTS II
Zdroj: Vlastné spracovanie, podľa Lipková (2006)
Na druhej strane sa nachádzajú prosperujúce regióny. Pre zaujímavosť, rozdiel medzi najbohatším regiónom
a najchudobnejším regiónom v EÚ na území NUTS III predstavuje až 13 násobný rozdiel, čo vidieť v nasledujúcom
diagrame:
Najbohatší región
Najchudobnejší región
Severovýchodný región
Rumunska
Centrálny Londýn
Príjem na hlavu = 4 721 € p.c.
Príjem na hlavu = 60 342 € p.c.
Diagram č. 1: Porovnanie extrémnych regiónov
Zdroj: Vlastné spracovanie, podľa Ivaničková (1999)
Medzi prosperujúce regióny zaraďujeme 14% z celkového počtu regiónov zobrazené na Grafe č. 2, ktoré ležia v južnom
Nemecku, južnej časti Veľkej Británie, v severnom Taliansku a Belgicku, Luxembursku, Holandsku, Írsku
a Škandinávii – Madrid, Praha a Paríž taktiež spadajú do tejto kategórie.
Prosperujúce regióny
Najbohatšie regióny vo všeobecnosti
Litva
Írsko
Česká republika
Holandsko
Nemecko
0
1
2
3
4
5
6
7
8
Počet prosperujúcich regiónov
Graf č. 2 : Prosperujúce regióny v EÚ na území NUTS II
Zdroj: Vlastné spracovanie, Ivaničková (1999)
Z uvedených grafov vidieť, že predovšetkým hlavné mestá krajín sa zaraďujú do prosperujúcich regiónov.
„Bratislavský kraj sa umiestnil až na 53. mieste s príjmom na hlavu 25 190 euro, čo je 116% a priemer EÚ 27 bol
125% HDP na obyvateľa v PPS.“12 Markantné rozdiely jednotlivých regiónov v EÚ na území NUTS III vníma ako
problém aj Európska únia, návrhy riešenia týchto problémov sú rôzne, či už prostredníctvom štrukturálnych fondov,
12
LIPKOVÁ, Ľ. a kol. 2006. Regionálna politika Európskej únie: VEGA 1/1254/04. Bratislava: FMVEU, 2006. s. 74, ISBN 978- 80- 225- 2322- 6
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
26
európskeho sociálneho fondu, európskeho poľnohospodárskeho vyrovnávacieho a garančného fondu alebo z kohézneho
fondu. Kohézny fond je vytvorený na doplnenie štrukturálneho fondu pre krajiny s HDP nižším ako 90% priemeru EÚ
27. V súčasnosti z neho čerpajú hlavne Grécko, Portugalsko, Španielsko a Írsko.13
ZMIERNENIE REGIONÁLNYCH DISPARÍT V EÚ MEDZI JEDNOTLIVÝMI ÚZEMIAMI
A FINANCOVANIE VÚC NA SLOVENSKU
4.1
FINANCOVANIE REGIÓNOV NA SLOVENSKU NA ÚZEMÍ NUTS III
Financovanie jednotlivých samosprávnych krajov na Slovensku sa vykonáva na národnej a nadnárodnej úrovni a to
prostredníctvom vlastných príjmov, štátnych dotácií, v podobe príjmov z majetku, príjmov z miestnych daní a
poplatkov, výnosov z pokút, výnosov z dobrovoľných zbierok, príspevkov a darov právnických osôb alebo na základe
grantov a transferov čerpaných z fondov EÚ, špeciálne Fond na podporu regionálneho rozvoja.
4.
Fond na podporu regionálneho rozvoja poskytuje nenávratné finančné prostriedky a rôzne úvery na realizáciu projektov,
ktoré súvisia s regionálnym rozvojom jednotlivých VÚC, či obcí. Na zmenšovanie regionálnych disparít sa čerpajú
prostriedky aj z Kohézneho fondu, napríklad nedávna modernizácia železničnej trate na úseku Bratislava – Trnava, úsek
Bratislava Rača – Šenkvice.
4.1.1
REGIONÁLNY OPERAČNÝ PROGRAM
Uznesením vlády SR č. 832/2006 z 8. októbra 2006 bolo za Riadiaci orgán pre ROP ustanovené Ministerstvo výstavby
a regionálneho rozvoja SR. S účinnosťou od 1. júla 2010 prešli kompetencie Ministerstva výstavby a regionálneho
rozvoja SR v oblasti regionálneho rozvoja okrem koordinácie využívania finančných prostriedkov z fondov Európskej
únie v súlade s § 40d ods.5 zákonom č. 37/2010 Z. z., ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 575/2001 Z.z. o organizácii
činnosti vlády a organizácii ústrednej štátnej správy v znení neskorších predpisov na Ministerstvo pôdohospodárstva,
životného prostredia a regionálneho rozvoja SR. V nadväznosti na túto skutočnosť, prešla pôsobnosť Riadiaceho orgánu
pre ROP zo zanikajúceho Ministerstva výstavby a regionálneho rozvoja SR na Ministerstvo pôdohospodárstva,
životného prostredia a regionálneho rozvoja SR. V súlade so zákonom č. 372/2010 Z. z. ktorým sa mení a dopĺňa zákon
č. 575/2001 Z. z. o organizácii činnosti vlády a organizácii ústrednej štátnej správy v znení neskorších predpisov sa od
1. novembra 2010 mení názov Ministerstva pôdohospodárstva, životného prostredia a regionálneho rozvoja SR na
Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR. Celkový finančný príspevok EÚ na Regionálny operačný
program je 1 554 503 927 EUR.14
Regionálne
alokácie
NUTS III
EUR
NUTS II
Spolu EUR
NUTS III
Spolu v EUR
TT
TN
NR
ZA
BB
PO
KE
9,6%
12%
15%
15%
14%
20%
16%
100%
134 378 064
162 373 494
204 336 639
204 336 639
190 368 924
279 954 300
223 963 440
1 399 711 500
Západ - 35,8 %
Stred - 28,2 %
Východ - 36 %
100%
501 088 197
394 705 563
503 917 740
1 399 711 500
Tabuľka 1: Indikatívne rozdelenie príspevku z ERDF na NUTS 2 a NUTS 3 regióny v rámci cieľa Konvergencia v podmienkach SR v EUR v
bežných cenách a v percentuálnom vyjadrení
Zdroj: Vlastné spracovanie, podľa MVRR SR, 2007
Z uvedenej tabuľky vyplýva, že v Operačnom pláne na roky 2007 – 2013, sa finančné prostriedky z fondu regionálneho
rozvoja rozdelili medzi jednotlivé kraje, okrem Bratislavského kraja, ktoré má vyčlenený špeciálny program na
realizáciu regionálnej politiky. Najviac finančných prostriedkov, až 20 % sa vyčlenilo pre Prešovský kraj, konkrétne
obce sú uvedené v Tabuľke 2, najmenej prostriedkov je pre Trnavský kraj. Pre lepšiu vizualizáciu si ukážeme
percentuálne porovnanie aj na grafe.
IVANIČKOVÁ, A. 1999. Koncepcia rozvoja regiónov z pohľadu Európskej únie: VEGA 1/5118/98. Bratislava: VÚNHEU, 1999. s. 22. ISBN 283004- 514-8
14
REGIONÁLNY OPERAČNÝ PROGRAM. 2012. Operačný program .[on-line]. Bratislava: Ropka, 2012. [cit. 2012-02-28] Dostupné na
internete: < http://www.ropka.sk/operacny-program/ >
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
13
27
NUTS
Percentuálne vyjadrenieIIIpríspevkov
z ERDF
TT
10%
NUTS III KE
16%
NUTS III PO
20%
NUTS III BB
14%
NUTS III TN
12%
NUTS III NR
14%
NUTS III ZA
14%
Graf č. 3 Regionálne alokácie zdrojov v percentuálnom vyjadrení
Zdroj: Vlastné spracovanie, podľa MVRR SR
Podrobný popis finančného riadenia je stanovený v Systéme finančného riadenia štrukturálnych fondov a Kohézneho
fondu pre programové obdobie 2007 – 2013, schválenom uznesením vlády SR č. 835/2006 z 8. októbra 2006 a
uverejnenom na stránke Ministerstva financií SR. Následne si uvedieme tabuľku, kde uvádzame zoznam miest, ktoré sú
oprávnené realizovať integrované stratégie rozvoja mestských oblastí Regionálneho operačného plánu.
NUTS III
Počet miest nad
15 000 obyvateľov
Zoznam miest s počtom obyvateľov viac ako 15 000
Dunajská Streda, Galanta, Hlohovec,
Piešťany, Senica, Sereď, Trnava
Bánovce nad Bebravou, Dubnica nad Váhom, Handlová, Nové
Mesto nad Váhom,
Trenčiansky kraj
9
Partizánske, Považská Bystrica,
Prievidza, Púchov, Trenčín
6
Komárno, Levice, Nitra, Nové Zámky, Šaľa, Topoľčany
Nitriansky kraj
Čadca, Dolný Kubín, Kysucké Nové Mesto,
7
Žilinský kraj
Liptovský Mikuláš, Martin, Ružomberok, Žilina
Banská Bystrica, Brezno, Detva, Lučenec,
7
Banskobystrický kraj
Rimavská Sobota, Zvolen, Žiar nad Hronom
Bardejov, Humenné, Poprad, Prešov,
7
Prešovský kraj
Snina, Stará Ľubovňa, Vranov nad Topľou
Košice, Michalovce, Rožňava,
Košický kraj
5
Spišská Nová Ves, Trebišov
Tabuľka 2: Mestá oprávnené na realizáciu integrovaných stratégií rozvoja mestských oblastí ROP. 15
Zdroj: Vlastné spracovanie, podľa MVRR SR, 2007
Trnavský kraj
7
Z uvedenej tabuľky vyplýva, že najväčší počet miest, ktoré čerpajú finančné prostriedky z ERDF ma Trenčiansky kraj
a najmenej Košický kraj. Neskôr jasne vidieť paradox, ktorý vyplýva zlúčením oboch tabuliek. Napriek tomu, že majú
jednotlivé kraje vyšší počet miest, ktoré prijímajú prostriedky z ERDF, výška týchto poskytnutých financií je práve
u nich menšia.
4.2
EFEKTÍVNE NÁVRHY RIEŠENIA ROZDIELOV JEDNOTLIVÝCH REGIÓNOV
Odbúravanie regionálnych disparít, alebo pozitívne formulované nastolenie rovnocenných životných podmienok
predstavuje jeden zo základných cieľov návrhu Európskej koncepcie priestorového rozvoja EUREK („vyrovnaná
konkurencieschopnosť v európskom priestore“) a malo by byť presadzované v členských štátoch európskeho
pracovného spoločenstva.16
Najhlavnejším efektívnym riešením je určite čerpanie finančných prostriedkov zo štrukturálnych fondov, konkrétne
prostriedky z Kohézneho fondu a tiež spomínaného Fondu regionálneho rozvoja. Ten zabezpečuje finančnú podporu
individuálnym investičným projektom a to hlavne v oblasti životného prostredia a v oblasti dopravnej infraštruktúry, čo
je aj podľa nás najväčší prínos.
Lepšia kvalita a investície do dopravy, či už cestnej, železničnej, lodnej, či leteckej je hlavným medzníkom
ekonomického rozvoja a vyspelosti akejkoľvek krajiny, či regiónu. Zefektívnenie dopravy umožní nielen lepšiu
komunikáciu so zahraničnými ekonomikami krajín, čím sa zlepší import a export, ale vedie aj k dosiahnutiu konečného
cieľa, a teda k ozdraveniu ekonomík zaostalejších regiónov, čo sa v neposlednom rade odrazí na vyššej miere
zamestnanosti, lepších príjmoch a vyššej celkovej životnej úrovne jednotlivých krajín a regiónov.
Osobne by sme navrhovali najmä zvyšovanie konkurencieschopnosti jednotlivých regiónov, podporu zamestnanosti
a ich zatraktívnenie. Môžeme to vykonávať nasledovnými spôsobmi:
V zmysle čl. 8 nariadenia európskeho parlamentu a rady (ES) č. 1080/2006 o ERDF a ktorým sa zrušuje nariadenie (ES) č. 1783/1999
REGIONÁLNY OPERAČNÝ PROGRAM. 2012. Operačný program .[online]. Bratislava: Ropka, 2012. [cit. 2012-02-28] Dostupné na internete: <
http://www.ropka.sk/operacny-program/ >
16
FALŤAN, Ľ. – PAŠIAK, J. 2004. Regionálny rozvoj Slovenska, východiská a súčasný stav. Bratislava: SÚSAV. 2004. s. 82. ISBN 80- 85544- 35-0
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
15
28
Vykonávanie rôznych rozvojových programov vo forme vzdelávania, poradenstva a pod.
Vytváranie nových pracovných miest, ktoré budú nielen atraktívne, ale aj kvalitné - prilákanie zahraničných
investorov (u nás napr. KIA)
Investovanie do ľudských zdrojov, a teda celoživotné vzdelávania, podpora vedy a výskumu aj menších
regiónov.
ZÁVER
Veríme, že na základe nami vypracovaných úvah a efektívnom zhodnotení všetkých dostupných a uvádzaných
informácií v danej študentskej konferencii sme jasne priblížili a opísali problémy, ktoré pretrvávajú medzi jednotlivými
regiónmi. Snažili sme sa existujúce regionálne disparity na Slovensku a v celej Európskej únii nielen priblížiť, ale
donútiť čitateľa uvedomiť si, že je možné tieto nedostatky odstrániť.
V jednotlivých kapitolách študentskej konferencie sa otázkam medziregionálnych rozdielov venujeme nielen na
teoretickej úrovni, ale premietame tieto skutočnosti aj v praxi, a to prostredníctvom grafov, tabuliek a diagramov, čo
prispieva v konečnej miere nielen k lepšej vizualizácii, ale i ku kvalitnejšiemu objasneniu a konečnému pochopeniu
danej problematiky. Dôležité je, že tieto disparity sa stále prehlbujú a my sme sa snažili nájsť efektívne riešenia k ich
eliminácii, respektíve aspoň k ich dlhodobému zmierneniu. Prínos práce spočíva v poukázaní na regionálne problémy,
ktoré sa týkajú každého z nás. Snaha nájsť efektívne riešenia je v značnej miere na pleciach Európskej únie, ktorá to
rieši finančnými dotáciami zo štrukturálnych fondov až do výšky 94 %. Ako sme už v práci spomenuli, nárok na dotácie
z týchto fondov majú však len krajiny, ktorých je HDP na obyvateľa menší ako 75% priemeru EÚ 27. Ďalšia časť z
týchto fondov sa investuje práve do rozvoja vedy, výskumu, doživotného vzdelávania a podpory zamestnanosti v
kritických regiónoch. Vďaka týmto riešeniam sa v nemalej miere darí zmenšovať tieto nerovnosti.
V dôsledku dosiahnutých poznatkov a údajov vyvodzujeme záver, že regionálne disparity vo všeobecnosti znamenajú
problém, ktorý je riešiteľný, či už prostredníctvom čerpania finančných prostriedkov z účelových fondov Európskej
únie, Kohézneho fondu alebo eurofondov samotných, ale i napĺňaním stratégie Európa 2020 alebo Regionálneho
operačného programu 2012. Všetky spomínané prostriedky a programy, tak vedú k dlhodobému odstráneniu
medziregionálnych nerovností.
POUŽITÁ LITERATÚRA
[1]
BAŠOVSKÝ, O - LAUKO, V. 1990. Úvod do regionálnej geografie. Bratislava: SPN, 1990. 360 s. ISBN 808094-046-0.
[2]
EURACTIV. 2010. Regionálna politika v SR.[on-line]. Bratislava: EurActiv, 2010[cit. 2011-11-23] Dostupné na
internete: < http://www.europskaunia.sk/nuts >
[3]
EURO INFO. 2011. [online]. Dostupné na internete:<http://www.euroinfo.gov.sk/regionalna-politika-eu/>[cit.
2011.11.12]
[4]
FALŤAN, Ľ. – PAŠIAK, J. 2004. Regionálny rozvoj Slovenska, východiská a súčasný stav.Bratislava: SÚSAV.
2004.160 s. ISBN 80- 85544- 35-0.
[5]
HANČLOVÁ, J. - TVRDÝ, L. 2004. Classification of the regions. Ostrava: VŠB-Technical University of
Ostrava, 2004, 250 s. ISBN 80-248-0666-5.
[6]
IVANIČKOVÁ, A. 1999. Koncepcia rozvoja regiónov z pohľadu Európskej únie: VEGA 1/5118/98. Bratislava:
VÚNHEU, 1999. 37 s. ISBN 28- 3004- 514-8.
[7]
LIPKOVÁ, Ľ. a kol. 2006. Regionálna politika Európskej únie: VEGA 1/1254/04. Bratislava: FMVEU, 2006.
270 s. ISBN 978- 80- 225- 2322- 6.
[8]
LISÝ, J. a kol. 2007. Ekonómia v novej ekonomike.Bratislava: Iura Edition.634 s. ISBN 978- 80- 8078- 164-4.
[9]
MINAROVIČ, M. 2007. Územnosprávne členenie .[on-line]. Bratislava: Únia miest Slovenska, 2007. [cit.
2011-11-25]
Dostupné
na
internete:
<
http://www.unia-miest.sk/vismo/dokumenty2.asp?
id_org=600175&id=1094&p1=1266>
[10] REGIONÁLNY OPERAČNÝ PROGRAM. 2012. Operačný program .[on-line]. Bratislava: Ropka, 2012. [cit.
2012-02-28] Dostupné na internete: < http://www.ropka.sk/operacny-program/ >
ADRESA:
Anna Pajonková
Tel.: +421 908 314 939,
e-mail: [email protected]
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
29
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
30
VEREJNÝ DLH SLOVENSKA
Romana Lovíšková
Národohospodárska fakulta, Ekonomická univerzita v Bratislave
Abstrakt: Súčasťou práce je vymedzenie pojmu verejný dlh a tiež priblížime pojmy príbuzné. Hlavným
cieľom je bližšie analyzovať a popísať súčasnú fiškálnu nerovnováhu v Slovenskej republike v komparácii
s inými členskými krajinami Európskej Únie (ďalej len EÚ). Tejto oblasti sa venuje najmä v poslednom
období veľká pozornosť vzhľadom na dlhovú situáciu takmer všetkých štátov sveta. V práci ďalej
poukážeme na možné tendencie vývoja slovenského dlhu do budúcna.
Kľúčové slová: deficit, fiškálna nerovnováha, rozpočet, schodok, štát, verejný dlh, zadlženosť
I.
ÚVOD
Rozpočty rôznych jednotiek, dokonca aj štátu sú často nevyrovnané. Vzniká tak rozpočtové, resp. bilančné saldo, ktoré
v kladných hodnotách znamená prebytok rozpočtovej jednotky, a naopak pokiaľ sú príjmy nižšie ako výdavky dochádza
ku vzniku deficity, resp. schodku. Druhá uvedená situácia je veľmi typická pre štátny rozpočet, a to nielen počas
rozpočtového obdobia ale aj na konci neho. Prvé zdokumentované schodky sú z obdobia pred vyše 400 rokmi. Táto
kategória svedčí o hospodárení vlády. Pokiaľ sa rozhodne štát rozdiel, ktorý vznikol medzi príjmami a výdavkami kryť
prostredníctvom cudzích zdrojov dochádza ku vzniku verejného dlhu. Tento pojem označuje dlhodobú fiškálnu
nerovnováhu.
II.
VEREJNÝ DLH
Verejný dlh je fiškálna kategória, ktorá zahŕňa okrem dlhu štátneho aj dlhy ostatných subjektov verejného sektora.
Všeobecne platí pravidlo, že najvyššou mierou prispievajú k verejnému dlhu práve schodky štátneho rozpočtu.
Existuje niekoľko definícii tohto termínu. Verejný dlh zahŕňa dlhové záväzky štátu, miest obcí, verejných podnikov
a inštitúcií, fondov. [1] Z iného uhľa pohľadu ide o súhrn pohľadávok ostatných subjektov voči danému štátu. [2]
Niektorí autori sa pridŕžajú chápania verejného dlhu ako kategórie, ktorá vznikla v dôsledku akumulácie rozpočtových
schodkov. [3] Toto vymedzenie však nie je jednoznačne správne vzhľadom na iné formy krytia deficitov ako dlhové
financovanie, napríklad prostredníctvom predaja štátneho majetku, takže platí že deficity nemusia implicitne vyústiť do
verejného dlhu.
Verejný dlh je staršia kategória než rozpočtový deficit. Štát si požičiaval prostriedky už v období vzniku najstarších
civilizácií. Charakteristickou črtou dlhu je ťažké priradenie ku konkrétnym zodpovedným osobám, na rozdiel od
deficitu, za ktorý je vo veľkej miere zodpovedná vládnuca skupina.
Táto forma financovania je spojená s pôžičkovým vzťahom. Na jednej strane vystupuje štát ako dlžník, ktorý je povinný
plniť povinnosti, ktoré mu vznikajú z tohto vzťahu v prospech veriteľov. Verejný dlh je zosobnený najčastejšie vo
forme dlhopisu, ktoré sú charakteristické nízkou rizikovosťou. Štát ich predáva tak domácim ako aj zahraničným
osobám. Teda verejný dlh môže mať formu domáceho alebo zahraničného dlhu. Z hľadiska štruktúry rozlišujeme dlh
hrubý, ktorý je častejšie využívaný v štatistikách ako dlh čistý znížený o sumu pohľadávok. Verejný dlh v absolútnych
hodnotách je suma dlhu vyjadrená v konkrétnej mene. Relatívna váha dlhu je pomer objemu dlhu k hrubému domácemu
produktu (ďalej len HDP). [4]
Zadlžovaniu štátov sa venovalo už mnoho autorov, medzi najznámejších patril J. M. Keynes a jeho nasledovníci, D.
Ricardo a ďalší. Niektorí dlh odmietali úplne, iní za určitých okolností dlhové financovanie krajín sveta schvaľovali.
V súčasnosti väčšina politikov nemá negatívny názor na oblasť zadlžovania napriek tomu, že s touto kategóriou sú
spojené zásadné a dlhoboké dôsledky. Platí, že čím je vyšší objem verejného dlhu, tým vyššie úroky musí štát platiť, čo
sa odrazí aj na ročnej rozpočtovej bilancii na stane výdavkov. Navršovaním výdavkov sa za dodržania podmienky
ceteris paribus zvyšuje objem rozpočtového schodku. Medzi deficitom a verejným dlhom teda nie je len jednostranný
vzťah ako by sa mohlo na prvý pohľad zdať.
III. ZNIŽOVANIE VEREJNÉHO DLHU
Vzhľadom na negatívne dôsledky dlhového financovania sa vlády usilujú o znižovanie objemu dlhu. Je to veľmi
komplikovaný a dlhodobý proces. Získavanie vlastných zdrojov vyžaduje značné úsilia a konsolidácii verejných
financií spojenú s optimálnou správou už vzniknutého verejného dlhu. Využité môžu byť rozpočtové prebytky. Inflácia
tiež znižuje dlh, nie však jeho nominálnu hodnotu, ale reálnu. Tento faktor má vážne negatívne efekty na obyvateľstvo
danej krajiny pretože znižuje kúpnu silu peňazí. Okrem spomenutých spôsobov môže byť využité administratívne
zníženie, a to prostredníctvom odmietnutia, resp. zrušenia dlhu. Táto forma má veľmi negatívne dôsledky na veriteľa,
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
31
tiež sa však znižuje dôveryhodnosť danej krajiny. Alternatívnou cestou je zahraničná pomoc, poskytovaná
prostredníctvom darov, grantov či odpustením časti dlhu. Tento typ pomoci je často poskytnutý zadlženým krajinám až
v hraničných situáciách, kedy reálne hrozí default štátu. [5]
IV. SITUÁCIA V SLOVENSKEJ REPUBLIKE
Na začiatku existencie samostatného štátu malo Slovensko len veľmi nízky dlh, pribúdajúcimi rokmi sa však jeho
objem postupne zvyšoval. Na prelome tisícročí sa dokonca nad 50% HDP. Po tom období jeho hodnoty nadobudli
klesajúci charakter. Vláda bola stimulovaná predovšetkým snahou o vstup Slovenska medzi členské štáty
najznámejšieho európskeho integračného zoskupenia. V rámci konvergenčných podmienok musel byť dlh pod hranicou
60%, čo naozaj bolo dosiahnuté a tak Slovensko 1. mája 2004 vstúpilo do EÚ.
V predkrízovom období patrilo Slovensko ku štátom s relatívne nízkym objemom verejného dlhu. Jeho zadlženosť
nedosahovala ani 40% HDP. [6] Ale ako aj v iných krajinách vo fáze recesie sa situácia mierne zhoršila. Dlh verejného
sektora v roku 2011 dosahoval hodnotu približne 43,6 % HDP. Vývoj a prognózy na ďalšie roky v období 2009-2014
prezentuje nasledujúci graf:
Zdroj: Vlastné spracovanie podľa Návrhu ŠR na rok 2012
Očakáva sa, že aj v nasledujúcich rokoch bude dlh oscilovať nad hodnotou 44% HDP. Vzhľadom na otvorenosť
ekonomík, na situáciu jednej krajiny vplývajú aj iné štáty, platí to aj pre Slovensko, ktoré je silne otvorenou
ekonomikou. Štát v srdci Európy ani zďaleka nedosahuje priemerné hodnoty dlhov krajín EÚ či Eurozóny. V súčasnosti
má najvyšší dlh z členských krajín Grécko, za ktorým nasledujú krajiny ako Taliansko, Portugalsko a Írsko. Medzi
krajiny s najlepšou fiškálnou pozíciou patrí Estónsko, tiež Bulharsko a Luxembursko. [7] Tri spomenuté štáty spolu
s ďalšími dvomi spĺňali v roku 2011 fiškálne kritérium EÚ, t. j. dlh pod úrovňou 60% HDP. Podľa prognózy
Medzinárodného menového fondu sa počet krajín s dlhom pod uvedenou referenčnou hodnotou minimálne do roku
2016 ani nezvýši. Pre porovnanie druhé fiškálne kritérium, kritérium deficitu splnili v roku 2011 štyri krajiny. [8]
V.
ZÁVER
Posledné roky nám priniesli mnoho negatívnych udalostí spôsobených ekonomickou krízou, ktorých dôsledky sa
odrazili nielen vo financiách domácnosti, ale aj štátu a celého verejného sektora. Tento trend je zjavný aj na hodnotách
verejného dlhu Slovenskej republiky, ktoré majú rastúci charakter. Redukcia dlhu je však veľmi zložitý a dlhodobý
proces. Na teoretickej úrovni existuje mnoho alternatívnych ciest eliminovania dlhového zaťaženia štátu, v reálnom
živote je to však oveľa komplikovanejšie. Štáty hľadajú optimálne cesty riešenia dlhovej situácie a tak sa snažia
ozdravovať svoje verejné financie. Dosiahnutie tohto cieľa je spojené s prípravou a realizáciu kvalitných stratégií.
Slovensko bude v budúcom období usilovať o zlepšenie fiškálnej situácie s cieľom obmedziť negatívne vplyvy, ktoré sú
spojené s dlhovým financovaním.
ZOZNAM POUŽITEJ LITERATÚRY
[1]
NEUBAUEROVÁ, E. 2003. Teórie vo verejných financiách : vybraté učebné texty. 2. vyd. Bratislava :
Vydavateľstvo EKONÓM, 2003. 155 s. ISBN 80-225-1688-0
[2]
DVOŘÁK, P. 2008. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Praha: C.H.BECK, 2008. 368 s.
ISBN: 978-80-7400-075-1
[3]
ROSEN, H.S. 1992. Public finance. Homewood Boston : Irwin , 1992. 657 s. ISBN: 0256083762
[4]
OCHRANA, F. – PAVEL, J. –VÍTEK, L. 2010. Veřejný sektor a veřejné finance. Praha: Grada Publishing, a.s.,
2010. 261s. ISBN: 978-80-247-3228-2
[5]
TOMÁŠKOVÁ, E. 2006. Veřejné finance. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN: 80-210-4177-3
[6]
NBS.
Vybrané
ekonomické
a
menové
ukazovatele
SR.
Dostupné
na
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
32
[7]
[8]
http://www.nbs.sk/_img/Documents/_Publikacie/OstatnePublik/ukazovatele.pdf
Eurostat. [online] Dostupné na: <http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-06022012-AP/EN/206022012-AP-EN.PDF>
IMF. [online] Dostupné na: <http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/ 2011/02/weodata/weoselco.aspx?g=995
&sg=All+countries+/+Advanced+economies+/+Euro+area>
ADRESA:
Romana Lovíšková
Národohospodárska fakulta,
Ekonomická univerzita v Bratislave
[email protected],
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
33
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
34
REGIONÁLNE DISPARITY SLOVENSKA
Romana Lovíšková
Národohospodárska fakulta, Ekonomická univerzita v Bratislave
Abstrakt: Práca sa zaoberá regionálnymi disparitami všeobecne i disparitami so zreteľom na podmienky
v Slovenskej republike. Jej cieľom je bližšie analyzovať a popísať súčasnú nerovnorodosť slovenských
štatistických územných jednotiek. Tejto oblasti sa venuje najmä v poslednom desaťročí veľká pozornosť.
Tiež poukážeme na možné spôsoby financovania eliminácie tak pretrvávajúceho problému akým je
regionálna nerovnorodosť, ktoré je nutné dopĺňať správnym manažmentom a záujmom subjektov.
Kľúčové slová: Európska Únia, NUTS, okres, región, regionálna politika, regionálne disparity, územná
jednotka
I.
ÚVOD
Rozdielnosti sú badateľné tak medzi jednotlivými štátmi, ako aj v rámci nich. Disparity sú prirodzeným javom a
vyskytujú sa na všetkých úrovniach. Heterogenitu spôsobili a podnietili rozličné faktory. Medzi determinanty
zaraďujeme historický základ, geografické a topografické charakteristiky, štruktúru obyvateľstva a iné. Mnoho
problémov vychádza z čias transformácie z riadenej na trhovú ekonomiku. Dôležitým aspektom sú lokálne
podnikateľské aktivity a priame zahraničné investície, ktoré napomáhajú sociálno-ekonomického rozvoju konkrétnej
lokality aj jej okolia.
II.
DISPARITY REGIÓNOV
Disparitu chápeme ako rozdielnosť, nesúlad javov, procesov, znakov. Disparita regiónu znamená na jednej strane
jedinečnosť, významnosť nejakej lokality, na strane druhej horšie podmienky v inom regióne, kraji, okrese, atď.
Môžeme povedať, že je to abstraktná priepasť medzi regiónmi vzhľadom na jeden konkrétny ukazovateľ alebo množinu
ukazovateľov. Regionálne disparity sú fenoménom regionálneho rozvoja. [1]
Jednotná definícia pojmu regionálna disparita neexistuje vzhľadom na to, že aj samotný región môžeme chápať odlišne,
na základe vnútroštátneho obsahu alebo nadhraničného. Je to oblasť, ktorá sa niečím odlišuje od ostatných (susedných).
Termínom región môžeme označovať Trenčiansky samosprávny kraj, ale aj Schengenský priestor. Slovensko ako štát je
porovnávaný s inými krajinami Európskej Únie. Na národnej úrovni môžeme sledovať komparáciu na úrovni NUTS 3,
NUTS 4 a 5. Na základe tohto zrovnávania sú regionálne disparity analyzované vzhľadom ku konkrétnej úrovni..
Hlavnými aktérmi regiónu sú obyvatelia, podniky a štát. [2] Tieto subjekty sú zároveň hlavnými aktérmi, ktorí
zodpovedajú za rozvoj územia, a teda prispievajú k znižovaniu disparít.
Dosiahnutie úplnej rovnosti je takmer nemožné či už v kontexte národnom alebo nadnárodnom. Rozdielnosť regiónov
sa prejavuje v mnohých sférach a oblastiach ako ekonomika, sociálna sféra, životné prostredie a iné. [3] Najlepšie nám
situáciu približujú komparatívne makroekonomické regionálne ukazovatele ako hrubý domáci produkt na obyvateľa,
miera (ne)zamestnanosti, miera urbanizácie,... [4]
III. SITUÁCIA V SLOVENSKEJ REPUBLIKE
Regionálne disparity patria k hlavným regionálnym problémom slovenskej ekonomiky. [2] Pre Slovensko rovnako ako
pre takmer všetky krajiny sveta nie je typická homogenita regiónov a rozdiely sa čoraz viac prehlbujú. Existuje tu silná
priepasť medzi západom a východom, ktorá sa odráža v migrácii obyvateľstva. Hlavnými oblasťami nerovnorodosti sú
demografia (hustota obyvateľstva), vzdelanostná a kvalifikačná úroveň obyvateľstva, či rôzna úroveň sociálnoekonomického rozvoja. [5] Často sa však vyskytuje synergický efekt. [6]
Bratislavský samosprávny kraj (ďalej len BSK) má výrazne vyššie hodnoty ako je slovenský priemer, naopak horšie sú
na tom najmä v Košickom, Prešovskom a v Banskobystrickom samosprávnom kraji. Rozdielnu úroveň môžeme odhaliť
napríklad v mzdách medzi jednotlivými ľuďmi, ktorí vykonávajú rovnaké povolanie alebo priemerných mzdách v danej
lokalite. Pre porovnanie priemerný hrubý plat v BSK dosiahol hodnotu 1075 €, v Prešovskom kraji to bolo priemerné
mzdové ohodnotenie pracovníkov o 350 € nižšie. [7]
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
35
Komparáciu ďalších ukazovateľov vzhľadom na kraje ukazuje nasledujúca tabuľka:
REGIONÁLNE DISPARITY NA ÚROVNI NUTS-3
2009
HDP na obyvateľa
(v b. c., EUR)
HDP na obyvateľa
(v b. c.) PKS
Hrubá prid. hodnota
Miera evidovanej
(v b.c., mil. EUR)
nezamestnanosti (%)
Slovenská republika
11 609,14
17 047,36
57 175,68
12,66
Bratislavský kraj
28 442,68
41 766,46
16 018,32
4,36
Trnavský kraj
12 928,09
18 984,17
6 587,24
8,37
Trenčiansky kraj
10 264,98
15 073,54
5 594,05
10,13
Nitriansky kraj
9 928,26
14 579,09
6 371,21
11,72
Žilinský kraj
10 037,66
14 739,74
6 358,97
10,89
Banskobystrický kraj
8 425,33
12 372,11
5 004,43
19,19
Prešovský kraj
6 654,00
9 771,02
4 871,42
18,29
Košický kraj
9 021,82
13 248,03
6 370,04
17,3
ZDROJ: Regionálna databáza ŠÚ SR
Značná nerovnorodosť je aj na úrovni NUTS-4. Rozvinutejšie okresy sú sústredené prevažne na západné Slovensko.
Medzi najzaostalejšie časti patria okresy v Banskobystrickom, Košickom a tiež Prešovskom kraji. Alarmujúca situácia
je daná predovšetkým nízkou koncentráciou podnikateľských aktivít, nedostatkom zahraničných investorov a nízkou
úrovňou infraštruktúry. Bratislavské okresy majú v rámci krajiny výsadné postavenie. Dominantná pozícia je
determinovaná najmä umiestnením vládnych a finančných inštitúcií, tiež blízkosťou európskych veľkomiest - Budapešti
a Viedne. Ďalšou výhodou Bratislavy je veľká kumulácia kvalifikovaných pracovných síl vzhľadom vysoký počet
univerzít. [8]
IV. ZNIŽOVANIE REGIONÁLNYCH DISPARÍT
Snaha riešiť regionálne disparity je opodstatnená najmä zvyšovaním konkurencieschopnosti jednotiek a zlepšovaním
životnej úrovne obyvateľstva. Dokonca aj rozvinuté regióny majú záujem o znižovanie diferenciácie, vzhľadom na to,
že rozmach zaostalejšieho regiónu zvyšuje kúpyschopnosť tamojšieho obyvateľstva, čo zväčšuje potenciálne odbytové
trhy firiem z rozvinutých oblastí. [9]
Súčasťou Programového vyhlásenia vlády Slovenskej republiky na roky 2010-2014 je časť Regionálny rozvoj,
v ktorom sa vláda SR zaväzuje „klásť dôraz na znižovanie regionálnych rozdielov a posilnenie kohézie medzi
jednotlivými územnými celkami Slovenska“. [10] O potrebe znižovania rozdielov medzi úrovňami rozvoja v
jednotlivých regiónoch pojednáva aj Lisabonská zmluva, Hlava XVIII. V iných súvislostiach sú nižšie vládne úrovne
spomínané v ďalšom národnom dokumente, Návrhu zákona o štátnom rozpočte na rok 2012, kde je hospodárenie
vyšších územných celkov, miest a obcí zaradené medzi najrizikovejšie oblasti do budúcnosti.
Znižovanie regionálnych disparít je dlhodobý a nákladný proces zmien. Snaha riešiť regionálne rozdiely je evidentná
v národnej ako i nadnárodnej regionálnej politike, ktoré využívajú predovšetkým prostriedky z verejných rozpočtov..
Veľmi dôležité je však aj úsilie a aktivita konkrétnych aktérov. Vzhľadom na doznievajúcu ekonomickú a finančnú
krízu je veľmi ťažké vyčleniť prostriedky na tieto účely. Prvoradou úlohou územnej samosprávy je zabezpečiť občanom
verejné statky s maximálnou efektívnosťou. Na znižovanie disparít sú využívané okrem vlastných zdrojov aj iné
prostriedky. V niektorých krajinách dokonca bohatšie jednotky prispievajú chudobnejším.
Ako jedno z najlepších riešení sa ukazuje podpora cestovného ruchu. Slovensko má množstvo prírodných a kultúrnych
krás, ktoré je nutné lepšie spropagovať. Príkladom je Francúzsko, ktoré je známe tým, že sa snaží o zatraktívnenie miest
a obcí a silne využíva marketing na propagandu. Na Slovensku má regionálnu politiku v kompetencii Ministerstva
dopravy, výstavby a regionálneho rozvoja (do roku 2007 v kompetencii Ministerstva hospodárstva SR), ktoré
pripravuje stratégia, programy a projekty na zmierňovanie regionálnych priepastí. Ministerstvo plní svoje ciele
v spolupráci s regionálnymi rozvojovými agentúrami fungujúcich na báze občianskych združení. [11]
Prostriedky, ktoré by boli investované do realizácie tohto projektu by boli návratné v relatívne krátkom čase. Posilnilo
by to tak okres, región i národnú ekonomiku. Cestovný ruch v sebe skrýva multiplikačný efekt, vyššími príjmami v
okrese by sa znížila nezamestnanosť a zvýšili tak príjmy domácností, ktoré by viac nakupovali od domácich podnikov.
Pozitívny efekt by bol teda viacnásobný. Tento koncept však samozrejme nie je možné vzhľadom na kultúrne a
prírodné dedičstvo využiť v každej menej rozvinutej územnej jednotke.
Obyvatelia okresov môžu proces znižovania disparít ovplyvniť najmä prostredníctvom vhodnej voľby poslancov
miestneho zastupiteľstva a primátora, pretože len správnym manažovaním je možné dosiahnuť efektívne využitie
disponibilných príjmov a následné zveľaďovanie danej časti územia. Opačná situácia nastáva pri neaktívnom či
negativistickom prístupe.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
36
Pre rozvoj slovenských regiónov sú tiež dôležité prostriedky z Európskej Únie. K zmierňovaniu a odstraňovaniu
odlišností sa využíva v súčasnosti kohézna politika Európskej Únie, najmä prostredníctvom štrukturálnych fondov a
Európskeho fondu pre rozvoj vidieka. Do tejto oblasti plynie veľmi veľká časť finančných prostriedkov z rozpočtu
Európskej Únie s cieľom pomôcť chudobnejším regiónom. Samozrejme, že na čerpanie z týchto fondov existujú určité
pravidlá a podmienky, ktoré je potrebné spĺňať. [11]
Jedným zo základných princípov fungovania EÚ je princíp medziregionálnej solidarity, v zmysle ktorého ekonomicky
silnejší prispievajú slabším. Podobná situácia by sa mala preniesť z európskej na národnú úroveň. V niektorých
krajinách už je tento systém zavedený. Pokiaľ by bol v rámci Slovenska tok takto získaných financií efektívne riadený,
bol to jeden z možných alternatív riešenia regionálnych disparít.
Ďalšími nástrojmi sú vládne granty, Štátny fond rozvoja vidieka, tiež podpora zahraničným a domácim investorom pri
nových investíciách do výroby, zvlášť v regiónoch s vysokou nezamestnanosťou. Atraktívnosť Slovenska pre
zahraničných investorov je dôležitým aspektom pre náš budúci vývoj.
V.
ZÁVER
Disparity sú všadeprítomné tak na nadnárodnej, národnej i regionálnej úrovni. Ich odstránenie je takmer nemožné.
Spoločnosť sa usiluje o ich znižovanie. Sú podnietené rôznymi faktormi (históriou, kultúrou, obyvateľstvom,...) a
prejavujú sa na rôznych ukazovateľoch (regionálny HDP na obyvateľa, miera nezamestnanosti,...). Vzhľadom na
obmedzenosť rozpočtových prostriedkov je potrebné zdroje na znižovanie regionálnych disparít získavať inak. Existuje
niekoľko možností ako kryť výdavky na rozkvet regiónu, kraju alebo nižšej územnej jednotky. Čerpanie prostriedkov
z nástrojov regionálnej (kohéznej) politiky Európskej Únie je jednou z najvyužívanejších foriem financovania, ďalej sú
veľkým prínosom prostriedky z turizmu. Financie však nevedú nevyhnutne k rozvoji územnej jednotky, potrebné je tiež
úsilie a aktivita aktérov.
ZOZNAM POUŽITEJ LITERATÚRY
[1]
Regionální disparity[online] Dostupné na: <http://disparity.vsb.cz/cz/elektronicky-casopis/>
[2]
Buček, Milan – Rehák, Štefan – Tvrdoň, Jozef. 2010. Regionálna ekonómia a politika. Bratislava: Iura Edition,
2010. s 269. ISBN 978-80-8078-362-4
[3]
KOŽIAK, Radoslav. 2010. Regional disparities in Slovak Republic from direct foreign investments perspective.
In Regional disparities in central and eastern Europe. Bratislava: EKONÓM, 2010. ISBN 978-80-7144-180-9,
2010
[4]
VALACH, Maroš. 2008. Disparity v rozvoji regiónov Slovenska na úrovni NUTS III. In Forum statisticum
Slovacum : vedecký časopis Slovenskej štatistickej a demografickej spoločnosti. Bratislava : Slovenská
štatistická a demografická spoločnosť, 2008. ISSN 1336-7420, 2008, roč. 4, č. 4, s. 128-134. [online]
Dostupné na: < http://www.ssds.sk/casopis/archiv/2008/fss0408.pdf>
[5]
DUDÁŠ, Tomáš. 2010. Priame zahraničné investície v slovenskej ekonomike. Bratislava: EKONÓM, 2010.
ISBN 978-80-225-3084-27
[6]
HUTTMANOVÁ, Emília – CHOVANCOVÁ, Jana – RUSKO, Miroslav. 2009. Regionálne disparity v oblasti
kvality života obyvateľstva a udržateľnosť rozvoja. In Nehnuteľnosti a Bývanie. ISSN 1336-944X, 2009, roč. 4,
č.
2,
s.
45
–
49.
[online]
Dostupné
na:
<http://www.stuba.sk/new/docs/stu/ustavy/
ustav_manazmentu/NAB2009_2/clanok_5.pdf>
[7]
http://www.platy.sk/
[8]
KLUVÁNKOVÁ – ORAVSKÁ, Tatiana. Role of structural funds in relation to sustainable development and
regional disparity in the Slovak Republic. Bratislava : Prognostický ústav SAV, 2002. 21 s. ISSN 0862-9137.
[9]
MRVA, Miloš. 2008. Príčiny disparity medzi regiónmi v Európskej únii. In Biatec. Bratislava. 2008. , roč. 16, č.
3,
s.
33.
[online]
Dostupné
na:
<http://www.nbs.sk/_img/Documents/
_PUBLIK_NBS_FSR/Biatec/Rok2008/Biatec_3_2008.pdf>
[10] Programové vyhlásenie vlády Slovenskej republiky na obdobie rokov 2010 – 2014 [online]
Dostupné na: < http://www.vlada.gov.sk/data/files/18_programove-vyhlasenie-2010.pdf>
[11] Regionálna rozvojová agentúra Záhorie. [online] Dostupné na: < http://www.rraz.sk/>
[12] NEUBAUEROVÁ, Erika et al. Vplyv kohéznej politiky Európskej únie na konkurencieschopnosť slovenskej
ekonomiky. Bratislava : Vydavateľstvo EKONÓM, 2010. 230 s. ISBN 978-80-225-3100-9
ADRESA:
Romana Lovíšková
Národohospodárska fakulta,
Ekonomická univerzita v Bratislave
[email protected],
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
37
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
38
VÝZNAM MARKETINGOVÉHO MANAŽMENTU VO VZDELÁVACEJ INŠTITÚCII
Miroslava Hrvolová, Karol Korintuš
Dubnický technologický inštitút v Dubnici nad Váhom,
Abstrakt: Článok pojednáva o kľúčovom význame uplatňovania optimálnej kombinácie marketingového
inštrumentária zodpovedajúceho špecifickému charakteru nehmotného produktu vzdelávania v kontexte
koncepcie marketingového manažmentu vzdelávacej inštitúcie. Rozhodnutia manažmentu vzdelávacej
inštitúcie o optimálnom mixe nástrojov marketingovej politiky v značnej miere determinujú rozsah
osloveného cieľového publika, tvorbu image vzdelávacej inštitúcie a súčasne sú účinným nástrojom
v konkurenčnom boji o zákazníka na trhu vzdelávania.
Kľúčové slová: Marketing. Marketingový manažment. Vzdelávacia inštitúcia. Vzdelávací produkt.
Nástroje marketingovej komunikácie.
ÚVOD
Prechod od priemyselnej ekonomiky k tzv. ekonomike služieb, ktorej podstata je založená na informáciách, znalostiach
a inováciách, predstavuje posun na kvalitatívne vyššiu úroveň, ktorej hlavným znakom je rast konkurencieschopnosti
národných ekonomík. Zdrojom ekonomického úspechu a konkurenčnej výhody tej ktorej krajiny sa stáva efektívne
využitie nehmotných aktív, ktorými sú informácie, znalosti, schopnosti a potenciál inovácií. [5].
Rast intelektualizácie spoločnosti, ktorého znakom je zvyšovanie znalostnej úrovne obyvateľstva je determinovaný
požiadavkami dopytu na trhu práce. Poznanie, vedomosti, schopnosti a čiastočná prax zohrávajú kľúčovú úlohu
v uplatnení sa na ňom. Snaha zamestnávať vysoko kvalifikovanú pracovnú silu kladie vyššie nároky na produkt
vzdelávacích inštitúcií, predovšetkým vysokých škôl. V kontexte uvedeného možno konštatovať, že trh práce pôsobí vo
vzájomnej synergii s trhom vzdelávania.
MARKETINGOVÝ MANAŽMENT VYSOKÝCH ŠKÔL
„Trh vzdelávania tvorí rozsiahla sústava vzdelávacích zariadení a škôl, poskytujúcich rôzne úrovne vzdelávania“ [4].
Aby mohla vzdelávacia inštitúcia plniť svoju spoločenskú funkciu pri rešpektovaní sociálno-ekonomického rozmeru,
musí vychádzať z dôslednej analýzy súčasných podmienok v makro prostredí. Negatívne prejavy v ekonomickom
prostredí spôsobené pretrvávajúcou recesiou v hospodárstve krajín, s ňou spojená nepriaznivá situácia v sociálnej
oblasti, nestabilné politické podmienky na Slovensku, medzery v právnom systéme sú determinanty výrazne
ovplyvňujúce ponuku na trhu vzdelávania.
Úzka orientácia manažmentu vzdelávacích inštitúcií len na uspokojovanie potrieb, prianí a požiadaviek potenciálneho
cieľového trhu – uchádzačov o štúdium, sa v koncepcii marketingu prejavuje ako nepostačujúca. Nevyhnutným
predpokladom úspechu ponuky vzdelávacieho produktu na trhu je dôsledná plánovacia činnosť orientujúca sa na
potreby trhu. Marketingové ciele určené a kvantifikované v marketingovom pláne však nemožno orientovať čisto na
racionálne potreby, želania a priania zákazníkov. Marketingové ciele vzdelávacej inštitúcie musia byť koncipované
v súlade so spoločensky orientovaným marketingom, ktorý rešpektuje sociálno-etickú rovinu marketingu.
Plánovanie produktu vzdelávania v rámci marketingovej politiky vzdelávacej inštitúcie reflektuje:
potreby spoločnosti,
prognózy vývoja na trhu práce,
potreby vzdelávania so zreteľom na kvalifikačné potreby cieľového publika,
vlastné personálne, finančné, technické, materiálne možnosti a predpoklady zabezpečenia kvality
vzdelávacieho produktu.
Vzdelávacia inštitúcia musí nevyhnutne nazerať na potreby cieľového publika z dlhodobého aspektu. Študenti si často
neuvedomujú dlhodobý charakter potreby vzdelávať sa. V snahe nachádzať jednoduchšie cesty k dosiahnutiu diplomu
podceňujú fakt, že získanie diplomu je podmienené reálnym zvládnutím vedomostí, praktických zručností, t.j. ich
dlhodobým záujmom o štúdium. Napĺňanie dlhodobých záujmov a potrieb študentov realizuje vysoká škola ponukou
trhom žiadaného produktu vzdelávania – študijného programu. [7]
Úspech vysokej školy na trhu vzdelávania a získanie konkurenčnej výhody závisí od uplatňovaného systému riadenia
využívajúceho prvky marketingového manažmentu. Uplatnenie koncepcie marketingového riadenie vysokej školy
pomáha:
zvyšovať atraktivitu ponuky produktu vzdelávania,
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
39
zistiť, kto sú zákazníci vysokej školy - potenciálni uchádzači o štúdium,
uspokojovať potreby čo najširšieho cieľového publika,
zviditeľniť vysokú školu a vytvoriť priaznivý imidž školy,
zvyšovať odbyt produktu vzdelávania – počet uchádzačov o vzdelávanie atď.
Marketingové riadenie sa orientuje na rozhodovanie o cieľových skupinách, zabezpečenie koncepčnosti pri plánovaní a
organizovaní nástrojov marketingového, či komunikačného mixu a kontrolu účinnosti prijatých marketingových
opatrení. Plánovanie a organizovanie marketingových nástrojov umožňuje efektívnu kombináciu štyroch
fundamentálnych nástrojov marketingového mixu – produktu, ceny, distribúcie a komunikácie, ale i troch nových
nástrojov – ľudí (People), procesov (Process) a hmotných predpokladov, resp. preukázaní (Physical Evidence).
Produktová politika v marketingu sa orientuje na priblíženie hodnoty, ktorú zákazník žiada reflektujúc potreby trhu
vzdelávania. Produkt vzdelávacej inštitúcie má svoje špecifiká oproti produktu výrobných podnikov, ktorý je daný jeho
nehmotným charakterom. Produktom vysokoškolských vzdelávacích inštitúcií rozumieme všetko, čo je zamerané na
uspokojenie racionálnych potrieb cieľových skupín a zväčša má podobu balíka komplexných služieb. Môže ísť
o vzdelávacie služby (akreditovaný študijný program, resp. študijné programy), ako aj ponuku participácie v národných
a medzinárodných projektoch pre študentov, ponuku športových, záujmových aktivít, či iných doplnkových služieb
(knižnica a študovňa, internet zdarma, školský bufet). Úlohou marketingového manažéra je ponúknuť produkt ako balík
vzájomne komplementárnych služieb za prijateľnú cenu a vytvoriť želaný dopyt po ňom vhodným komunikačným
mixom nástrojov. [3]
Cenou (Price) rozumieme finančné vyjadrenie hodnoty vzdelávacieho produktu, ktorú zaplatí zákazník, aby získal daný
produkt. Stanovuje sa s ohľadom na náklady a konkurenčné ceny. V podmienkach súkromných vysokých škôl je cena
vyjadrená školným a ďalšími poplatkami za štúdium v dennej aj externej forme, spravidla za akademický rok. [1]
V podmienkach verejných vysokých škôl platí zákazník iba časť ceny v dennom štúdiu a v rámci externého štúdia cenu
vyplývajúcu z príslušnej smernice. Cenu nemožno stotožniť len s finančnou hodnotou štúdia v danom študijnom
programe, mnoho ráz reflektuje pocit vnútorného uspokojenia zo spotreby daného produktu vzdelávania, t. j.
dosiahnutie študijného cieľa, sebazdokonalenie sa v danom programe, či odbore, prípadne okamžité uplatnenie sa na
trhu práce po úspešnom absolvovaní štúdia.
Distribúcia (Place) znamená spôsob, akým sa produkt dostane od producenta k cieľovej skupine. V podmienkach
vzdelávacej inštitúcie, ktorá ponúka nehmotný produkt vzdelávania, je distribučný kanál akýkoľvek prostriedok, ktorý
je spôsobilý sprostredkovať zákazníkovi produkt vzdelávania. Môže ísť o priamu distribúciu resp. nepriamu distribúciu
(za účasti sprostredkovateľov) produktu vzdelávania ku konečnému zákazníkovi. Forma distribúcie sa odvíja od
zvolenej formy a metódy štúdia. Možnými spôsobmi distribúcie vzdelávacieho produktu sú:
počítačové vzdelávacie programy na rôznych nosičoch,
programové učebnice pre samoukov,
vzdelávanie cez Internet,
televízne, či rozhlasové vzdelávanie (v podobe programov, či relácií),
výmenné študijné pobyty,
on-line prepojenie na databázové centrá a i.
Strategickým prvkom v distribučnej politike vzdelávacej inštitúcie je aj vhodné situovanie subjektu vzdelávania.
Centrálne umiestnenie školy a jej súčastí vníma zákazník z hľadiska nákladov na cestovanie a čas veľmi pozitívne. [7]
Kľúčovú úlohu v informovaní a oboznamovaní cieľového trhu so vzdelávacím produktom zohráva marketingová
komunikačná politika. Marketingová komunikácia (Promotion) vysokých škôl umožňuje predstaviť školu a jej
vzdelávací produkt cieľovému publiku, prezentovať filozofiu, potencialitu, ako aj kultúru vysokej školy [2]. Upriamiť
pozornosť cieľových skupín na produkt danej vzdelávacej inštitúcie si vyžaduje využitie vhodnej kombinácie tlačených,
rozhlasových, mediálnych komunikačných reklamných prostriedkov za súčasného využitia ostatných komunikačných
nástrojov. Podstata marketingovej komunikácie vzdelávacej inštitúcie spočíva:
v informovaní o produkte vzdelávacej inštitúcie,
vo vyzdvihnutí jeho hodnoty a úžitku pre potenciálneho uchádzača,
v ovplyvňovaní a formovaní jeho mienky,
neustálom pripomínaní školy i jej produktu.
Najviac využívaným nástrojom marketingovej komunikácie vzdelávacej inštitúcie je reklama. Jej hlavným cieľom je
pritiahnuť pozornosť klienta, informovať ho o produkte vysokej školy a presvedčiť o výhodnosti kúpy produktu
vzdelávania. Z toho titulu by mala spĺňať atribúty ako pravdivosť, zrozumiteľnosť, ľahká zapamätateľnosť
a dôveryhodnosť. Pri tvorbe reklamného oznámenia musí vzdelávacia inštitúcia vychádzať z nehmotného charakteru
produktu, kde prevažuje ľudský faktor, existuje nevyhnutnosť vzájomného kontaktu zákazníka a personálu a kde sa
vyžaduje vysoká účasť zákazníka na realizácii produktu. [7] Vizuálnu prezentáciu produktu vzdelávania zabezpečuje
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
40
vzdelávacia inštitúcia prostredníctvom internetovej stránky, či tlačovej reklamy, kde informuje zákazníka
o akreditovaných študijných programoch, podmienkach prijatia, harmonograme štúdia v danom akademickom roku,
možnosti uplatnenia absolventov daného študijného programu a o ďalších aktivitách školy. Úspešnosť reklamnej
kampane sa prejaví v dvoch rovinách – v komunikačnom účinku (aký rozsah cieľového trhu oslovila) a v ekonomickom
účinku, ktorý je spojený s dosahovaním ekonomických cieľov. Predpokladom dosiahnutia účinnosti marketingovej
komunikácie je aj aplikácia ostatných komunikačných nástrojov, ktoré sa zameriavajú na vytváranie priaznivých
vzťahov s verejnosťou, pozitívneho imidžu, podporu predaja produktu pomocou vhodných podporných prostriedkov,
ako aj priamu mailovú komunikáciu so zákazníkmi, či existenciu silnej podnikovej kultúry.
S ohľadom na charakter vzdelávacieho produktu tvoria nevyhnutnú súčasť marketingového mixu tri nové „P“ –procesy
(Process), ľudia (People) a hmotné predpoklady, resp. preukázania (Physical Evidence). Produkt vzdelávania sa
realizuje ako proces, ktorý pozostáva z „reťaze“ rôznych komplementárnych služieb - spravidla základných
a podporných činností, ktoré sú variabilné a predstavujú zdroj konkurenčnej výhody pre vzdelávaciu inštitúciu. Kvalitu
produktu vzdelávania vo výraznej miere determinujú ľudia – kvalifikovaní vysokoškolskí učitelia, či lektori,
akademickí funkcionári, ale aj administratívni zamestnanci. Práve pedagogická, vedecko-výskumná, publikačná a iná
tvorivá činnosť vysokoškolských učiteľov je predmetom zabezpečenia kvality vzdelávacej inštitúcie, ktorá je
monitorovaná a pravidelne vyhodnocovaná pracovnou skupinou akreditačnej komisie - poradným orgánom vlády
Slovenskej republiky. Na kvalitu vzdelávacieho produktu však vplývajú významnou mierou aj hmotné predpoklady,
ktoré môžu byť chápané vo veľmi širokom kontexte. Zahŕňajú priestory určené na vzdelávanie, ich vybavenosť
inventárom a potrebnou informačno-komunikačnou technikou, priestory študovne, knižnice, stravovacie, ubytovacie
služby, ale aj rôzne tlačené informačné materiály o škole a i. Čistota, ergonomické riešenie priestorov, vybavenosť
technikou, ale aj podniková kultúra sú atribúty kvality prostredia, ktoré sú pozitívne vnímané zákazníkom (napr. pri
návšteve vzdelávacej inštitúcie v rámci dňa otvorených dverí, resp. počas doby jeho vzdelávania), ako aj kontrolnými
orgánmi vlády. [7]
ZÁVER
Hyperkonkurenčné prostredie, v ktorom sa nachádza dnešný trh vzdelávania kladie vysoký dôraz na efektívnosť
riadenia vzdelávacích inštitúcií. V snahe dosiahnuť želané ekonomické, sociálne a spoločenské ciele sa do popredia
manažovania vzdelávacej inštitúcie dostáva koncepcia marketingového manažmentu, ktorej cieľom je zabezpečiť
synergiu medzi trhom a podnikovými cieľmi. Riadenie marketingu vo vzdelávacej inštitúcii tvorí predpoklad vytvorenia
synergického efektu medzi plánovaním jednotlivých marketingových nástrojov, ich organizovaním do podoby
kombinácie účinného mixu, samotnou realizáciou a kontrolou účinnosti marketingového inštrumentária z aspektu
uspokojovania racionálnych potrieb zákazníka, i spoločenských a ekonomických potrieb spoločnosti. V podmienkach
vysokej školy je predpokladom efektívnosti marketingového riadenia orientácia na:
vyzdvihnutie významu štúdia študijného programu školy (produktu vzdelávania),
vymedzenie profilu absolventa a jeho uplatnenia sa na trhu práce po absolvovaní štúdia,
propagovanie kvality a priaznivého imidžu školy na trhu vzdelávania,
jasnú formuláciu silných stránok vysokej školy voči konkurencii.
LITERATÚRA
[1]
ČÁBYOVÁ, Ľ. Marketing pomôže vyriešiť problémy aj vo vašej škole. [online] 2009 [cit. 2009-09-15]
Dostupné na internete: <http://www.modernaskola.sk/Index,c827/>
[2]
DOBROTKOVÁ, L. Uplatnenie marketingovej komunikácie a využitie technológie v súčasných podmienkach
vzdelávania na univerzitách. [online] 2012 [cit. 2012-03-14] Dostupné na internete: <
http://www.google.sk/search?hl=sk&client=firefoxa&rls=org.mozilla:sk:official&q=marketingov%C3%A1+%C4%8Dinnos%C5%A5+vysok%C3%BDch+%C5%
A1k%C3%B4l&start=30&sa=N>
[3]
HRVOLOVÁ M., SLÁVIKOVÁ, G. Marketingová činnosť vysokých škôl a využitie reklamy na propagáciu
vzdelávania. In: Zborník príspevkov z III. vedecko-odbornej konferencie s medzinárodnou účasťou „Zvyšovanie
kvality vzdelávania na súkromných vysokých školách v podmienkach vedomostnej spoločnosti“. Dubnica nad
Váhom : DTI, 2010. str. 43 – 51, ISBN 978-80-89400-05-8
[4]
MATULČÍKOVÁ, M. Marketingový monitoring vo vzdelávacej inštitúcii. In Manažment školy v praxi, č. 6
Bratislava: Yura Edition, 2009, s. 14-18. ISSN 1336-9849
[5]
PARTNERSHIP FOR 21.ST CENTURY SKILLS.: 21.st Century Skills, education & Competitiveness – a
resource and policy guide. Tucson, AZ 85701 520-623-2466 [online] 2012 [cit. 2012-03-17] Dostupné na
internete:
<http://www.p21.org/storage/documents/21st_century_skills_education_
and_competitiveness_guide.pdf>
[6]
Propagácia ako prostriedok marketingu. [online] 2012 [cit. 2012-03-19]
Dostupné na internete:
<http://www.euroekonom.sk/marketing/marketingova-komunikacia/propagacia-ako-prostriedok-marketingu/>
[7]
ŠTEFKO, Róbert. 2003 Akademické marketingové inštrumentárium v marketingu vysokej školy. Bratislava: R. S.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
41
Royal Service, 2003. 262 s. ISBN 80-968379-5-8
ADRESA:
Miroslava Hrvolová
Dubnický technologický inštitút v Dubnici nad Váhom,
Sládkovičova 533/20,
018 41 Dubnica nad Váhom
Slovenská republika
mobil: +421 918800944,
E-mail: [email protected],
Karol Korintuš
Dubnický technologický inštitút v Dubnici nad Váhom,
Sládkovičova 533/20,
018 41 Dubnica nad Váhom
Slovenská republika
mobil: +421 918800944,
E-mail: [email protected]
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
42
PRÍJMY MIEST A OBCÍ SLOVENSKA
Tomáš Majerčík
Národohospodárska fakultam Ekonomická univerzita v Bratislave
Abstrakt: Cieľom práce je poukázať na vplyv hospodárskeho cyklu na vývoj daňových príjmov miest a obcí
v Slovenskej Republike. V práci sa taktiež venujeme ozrejmeniu financovania miest a obcí Slovenska pred
fiškálnou decentralizáciou v roku 2004 a po nej. Na príklade mesta Vranov nad Topľou porovnávame
návrh príjmov na rok 2011 so skutočným stavom z roku 2010, na ktorom si môžeme všimnúť pozitívne
prognózy vývoja ekonomiky po hlbokej hospodárskej depresii. Práca taktiež poskytuje možné riešenie na
zníženie vplyvu hospodárskeho cyklu na príjmy miest a obcí Slovenska.
Kľúčové slová: celkové príjmy, daňové príjmy, daň z príjmov fyzických osôb, nedaňové príjmy,
samospráva
I.
ÚVOD
Príjmy miest a obcí sú v súčasnosti skúšané rôznymi nástrahami. Najväčšou skúškou je globálna finančná kríza, ktorá
preveruje do akej miery bola reforma financovania verejných rozpočtov v roku 2004 úspešná. Fiškálna decentralizácia
výrazným spôsobom zmenila prerozdeľovanie daňových príjmov. Aké bolo financovanie miest v Slovenskej republike
pred reformou a po reforme je preukázané na konkrétnom príklade, mesta Vranov nad Topľou. Tento príklad nám
poslúži aj ako nástroj na preukázanie vplyvu hospodárskej depresie na príjem miest a obcí v Slovenskej republike.
II.
PRÍJMY MIEST A OBCÍ DO ROKU 2004
Do roku 2004 boli hlavnými zdrojmi financovania samospráv dotácie zo štátneho rozpočtu, podielové dane medzi ktoré
patril podiel na dani z príjmu fyzických osôb, právnických osôb a cestnej dani. Ostatné príjmy tvorila daň
z nehnuteľností a miestnych poplatkov. Aká veľká časť výnosu z dane bude príjmom samosprávy, udával zákon
relatívne alebo absolútne.
Daň z príjmu fyzických osôb sa prerozdeľovala medzi jednotlivé obce podľa počtu obyvateľov s trvalým bydliskom na
území obce. Tento prístup zohľadňoval princíp solidarity, nemal však motivačný charakter. Výnos z dane právnických
osôb so sídlom v Slovenskej republike sa rozdeľoval vo výške 40% podľa sídla právnickej osoby a vo výške 60% podľa
počtu obyvateľov s trvalým pobytom v obci. Podiel výnosu z cestnej dane tvoril aspoň 30%. Rozdeľoval sa obciam v
rámci územného obvodu príslušného pracoviska daňového riaditeľstva pomerne podľa počtu obyvateľov, ktorí mali
trvalý pobyt na území obce. Daň z nehnuteľností ako jediná miestna daň, ktorú vyberali a spravovali priamo obce,
v sebe zahŕňala daň z pozemkov, stavieb a bytov. Obce mali tiež právomoc nezávisle stanovovať i jej výšku, avšak len
v rámci zákonom stanovených hraníc sadzieb, pre jednotlivé typy nehnuteľností, pričom tieto sadzby sa násobili
koeficientom veľkostnej kategórie obce podľa počtu obyvateľov. Ďalšiu formu miestnych daní za špecifické služby
tvoria miestne poplatky. Ich výber a správu zabezpečovali obce na báze fakultatívnosti. Každá obecná samospráva mala
možnosť dobrovoľne rozhodnúť či a v akej výške daný poplatok bude vyberať. Z hľadiska objemu výberu patril medzi
najvýznamnejšie poplatok z predaja alkoholických nápojov a tabakových výrobkov. Špecifické postavenie mal miestny
poplatok za komunálne odpady a drobné stavebné odpady, ktoré vznikli na území obce, ktorý obec vyberala povinne v
hraniciach sadzby stanovenej zákonom.1 Podľa zákona č. 544/1990 Zb. o miestnych poplatkoch sa za miestne poplatky
považovali:
poplatok za užívanie verejného priestranstva,
poplatok za užívanie bytu alebo časti bytu na iné účely ako na bývanie,
poplatok za ubytovaciu kapacitu,
poplatok za kúpeľný a rekreačný pobyt,
lokalizačný poplatok,
poplatok za psa,
poplatok zo vstupného,
poplatok z predaja alkoholických nápojov a tabakových výrobkov,
poplatok za vjazd motorovým vozidlom do historických častí miest.2
ČAVOJEC,
Jozef,
SLOBODA,
Dušan.
Fiškálna
decentralizácia
a obce.
[cit.
201111-19]
Dostupné
http://www.institute.sk/upload/pdf/fisk_dec.pdf
2
Zákon Slovenskej národnej rady č. 544/1990 Zb. o miestnych poplatkoch
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
1
43
na
III. PRÍJMY MIEST A OBCÍ OD ROKU 2004
V roku 2004 došlo k zmene financovania obcí a to prijatím zákona č. 523/2004 Z. z. o rozpočtových pravidlách verejnej
správy, zákona č. 583/2004 Z. z. o rozpočtových pravidlách územnej samosprávy, zákona č. 582/2004 Z. z. o miestnych
daniach a miestnom poplatku za komunálne odpady a zákona č. 564/2004 Z. z. o rozpočtovom určení výnosu dane z
príjmov územnej samospráve.
Na základe zákona o rozpočtových pravidlách územnej samosprávy sa zostavuje viacročný rozpočet, ktorý tvorí
záväzný rozpočet na príslušný rok a nezáväzné rozpočty na nasledujúce dva roky. Rozpočet obce sa nemôže v zmysle
zákona o rozpočtových pravidlách územnej samosprávy zostaviť ako schodkový.
Od 1. januára 2005 došlo k zmenám v nasledujúcich oblastiach. Zmenil sa počet podielových daní na jednu a tou je daň
z príjmov fyzických osôb. Na základe zákona č. 564/2004 Z. z. o rozpočtovom určení výnosu dane z príjmov územnej
samospráve sa významne zmenil spôsob delenia podielových peňazí medzi obce. Z výnosu dane z príjmov fyzických
osôb sa stalo vlastním príjmom obcí 70,3%. V roku 2011 bol tento zákon novelizovaný, s platnosťou od roku 2012, čo
spôsobilo zmenu v príjmoch obcí z podielovej dane. Na základe tejto zmeny plynie z výnosu dane z príjmov fyzických
osôb 64,5% do príjmov obcí. Spôsob rozdeľovania výnosu dane medzi jednotlivé obce stanovuje nariadenie vlády. Do
roku 2005 o tom rozhodoval parlament. Ďalšou zmenou je daňová právomoc obcí. V obciach sa vyberajú len tie dane,
ktoré samospráva uznala za vhodné vyberať a to vo výške akú sama stanovila. Okrem daní obec ukladá miestny
poplatok za komunálne odpady a drobné stavebné odpady. Miestnymi daňami, ktoré môže ukladať obec, sú:
daň z nehnuteľností,
daň za psa,
daň za užívanie verejného priestranstva,
daň za ubytovanie,
daň za predajné automaty,
daň za nevýherné hracie prístroje,
daň za vjazd a zotrvanie motorového vozidla v historickej časti mesta,
daň za jadrové zariadenie.3
Daň z nehnuteľností zahŕňa daň z pozemkov, daň zo stavieb a daň z bytov a z nebytových priestorov v bytovom dome.
Vo všeobecnosti rozdeľujeme zdroje na vlastné, ktorými sú daňové príjmy, nedaňové príjmy a ostatné príjmy a cudzie
zdroje ktoré rozdeľujeme na návratné a nenávratné.
IV. POROVNANIE NÁVRHU PRÍJMOV NA ROK 2011 SO SKUTOČNÝM STAVOM Z ROKU 2010
Povinnosť tvorby viacročného rozpočtu vznikla v roku 2005, keď do platnosti vstúpil zákon č. 583/2004 Z. z. o
rozpočtových pravidlách územnej samosprávy. Prvý viacročný rozpočet mesto Vranov nad Topľou vytvorilo až na rok
2007 a to s nezáväzným rozpočtom na roky 2008 a 2009. V súčasnosti je v platnosti doposiaľ šiesty viacročný rozpočet
a to na roky 2012 – 2014. Rozpočet na rok 2011 s výhľadom na roky 2012 a 2013 bol schválený uznesením mestského
zastupiteľstva ako vyrovnaný. Bežný rozpočet bol navrhovaný ako prebytkový vo výške 117 300 eur, kapitálový
rozpočet bol rozpočtovaný so schodkom 1 542 200 eur. Schodok kapitálového rozpočtu bol navrhovaný kryť z
prebytku bežného rozpočtu a príjmovými finančnými operáciami, v rámci ktorých bol navrhovaný aj úver vo výške
500 000 eur.4
Celkové príjmy mesta boli plánované vo výške 23 333 800 eur, čo je oproti roku 2010 nárast o 7 378 500 eur, t.j.
46,24%. Financovanie originálnych kompetencii bolo zabezpečené prostredníctvom vlastných príjmov. Prenesené
kompetencie, t.j. matrika, stavebný úrad, agenda štátneho fondu rozvoja bývania, školský úrad, základné školstvo a
Zariadenie pre seniorov, boli financované prostredníctvom dotácie zo štátneho rozpočtu.
Daňové príjmy mesta Vranov nad Topľou na rok 2011 sa predpokladali v sume 6 579 300 eur, čo je o 19,47% viac ako
bol skutočný stav v roku 2010. Na základe zákona číslo 564/2004 Z. z. o rozpočtovom určení výnosu dane z príjmov
územnej samospráve a Nariadenia vlády Slovenskej republiky o jej rozdeľovaní a poukazovaní územnej samospráve sa
predpokladalo, že mesto získa na dani zo závislej činnosti celkom 5 456 400 eur.5 V roku 2010 bol príjem z tejto dane 4
Zákon č. 582/2004 Z. z. o miestnych daniach a miestnom poplatku za komunálne odpady
RAGAN, Ján. Programový rozpočet mesta Vranov nad Topľou na rok 2011 s výhľadom na roky 2012 – 2013. [cit. 2011- 11-19] Dostupné na
http://www.vranov.sk/pics/texty_subory/Rozpocet_programovy_2011-2013.pdf?PHPSESSID=e370532093e483f2468d1bdbda4f26f9
5
RAGAN, Ján. Programový rozpočet mesta Vranov nad Topľou na rok 2011 s výhľadom na roky 2012 – 2013. [cit. 2011- 11-19] Dostupné na
http://www.vranov.sk/pics/texty_subory/Rozpocet_programovy_2011-2013.pdf?PHPSESSID=e370532093e483f2468d1bdbda4f26f9
3
4
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
44
374 400 eur, čo je o 24,73% menej ako sa plánovalo na rok 2011. Zákon č. 582/2004 o miestnych daniach a poplatku za
komunálne odpady a drobné stavebné odpady upravuje daň z nehnuteľností, ktorá sa člení na daň z bytov a nebytových
priestorov, daň zo stavieb a daň z pozemkov. Táto daň vo výške 570 000 eur bola rozpočtovaná na základe roka 2010 a
znížená o splatenú pohľadávku vo výške 12 000 eur. Daň za špecifické služby bola rozpočtovaná na 117 900 eur čo
bolo o 1 000 eur viac ako v roku 2010. Medzi daňové príjmy zaraďujeme aj miestny poplatok za komunálne odpady a
drobné stavebné odpady, ktorý mal byť vo výške 435 000 eur čo je o 1 200 eur viac ako za rok 2010.
Nedaňové príjmy boli predpokladané vo výške 946 300 eur, čo bolo o viac ako 25% menej ako bol skutočný stav v roku
2010. Príjem z prenajatých pozemkov na záhradky, podnikateľské a iné účely pre občanov sa predpokladal vo výške
58 000 eur. Je to o 3 500 eur viac ako bol stav v roku 2010. Za prenájom garáži a budov mesto predpokladalo príjem
515 800 eur. Oproti skutočnému stavu z roku 2010 to predstavovalo nárast o 40,73%. Tento prudký nárast bol
spôsobený nezaplatením nájomného za prenájom kotolní a zariadení tepelného hospodárstva za druhý polrok 2010
spoločnosťou Bukóza Energo, a. s. Hencovce, ktorá tvorí pohľadávku na rok 2011 vo výške 298 700 eur. Vybrané
administratívne poplatky v roku 2010 boli vo výške 216 200 eur a na nasledujúci rok sa predpokladali vo výške
218 100 eur. Medzi nedaňové príjmy zaraďujeme aj príjem z pokút a penálov, príjem za ostatné poplatky, za úroky
z vkladov, iné nedaňové príjmy a ostatné príjmy. Spolu sa predpokladali vo výške 154 400 eur čo je vzhľadom na
skutočnosť z predchádzajúceho roka pokles o 75,7%. V roku 2010 boli v zložke ostatných príjmoch zahrnuté aj
refundácie finančných prostriedkov za projekty mesta uhradené v roku 2009. V roku 2011 sa nepredpokladali žiadne
značné refundácie, či vrátenie finančných prostriedkov. V ostatných zložkách došlo iba k nepatrnej zmene.
Tuzemské granty a dotácie boli predpokladané vo výške 4 732 000 eur, čo je o 6,3% menej ako skutočný stav
z predchádzajúceho roku. V zahraničných transferoch boli započítané nenávratné príspevky z fondov Európskej únie
v celkovej sume 947 200 eur čo bol oproti roku 2010 viac o 861%. Tento rozdiel bol zapríčinený plánovaním
prostriedkov na projekt „Intenzifikácia separovaného zberu“ vo výške 907 200 eur. V roku 2010 prebiehal projekt
vzdelávanie s celkovou dotáciu 55 000 eur. Príjmy organizácii s právnou subjektivitou sa rozpočítavali vo výške
403 700 eur. V roku 2010 tvorili tieto príjmy 528 900 eur, o 23,7% viac ako sa plánovalo na rok 2011.
Kapitálové, nedaňové príjmy boli rozpočítané ma 904 000 eur, čo bolo o 43,82% menej ako v roku 2010. Ide o príjem
z predaja kapitálových aktív v celkovej sume 166 000 eur, čo predstavovalo pokles o 89% oproti predchádzajúcemu
roku a príjem z predaja pozemkov, 738 000 eur, čo bol nárast oproti roku 2010 o viac ako 711%. Granty v rámci
kapitálových príjmov sa plánovali vo výške 8 821 300 eur. Oproti predchádzajúcemu roku nastal nárast o 367%. Tento
nárast bol spôsobený poskytnutím nenávratných finančných príspevkov z fondov Európskej únie na nové, nákladnejšie
projekty. Ďalšie transfery zo štátneho rozpočtu a z fondov EÚ na konkrétne projekty a akcie sa premietli v rozpočte
mesta po ich schválení a poukázaní na účet mesta.
Príjmy z finančných operácií a prijaté úvery a výpomoci na rok 2011 boli plánované vo výške 1 965 900 eur.
V roku 2012 plánuje mesto celkové príjmy vo výške 14 773 700 eur. Tento značný rozdiel oproti roku 2011 je
spôsobený najmä znížením kapitálových príjmov z 9 725 300 eur na 22 500 eur, keďže mesto vo svojom návrhu zatiaľ
uvažuje s nulovými zahraničnými a ostatnými transfermi. Predpokladá sa, že bežné príjmy sa znížia o takmer 1%.
Celkové príjmy v roku 2013 by mali dosiahnuť 15 297 600 eur čo je proti roku 2012 zvýšenie o 3,54%. Bežné príjmy
by sa v tomto roku mali zvýšiť o 5,65%. Kapitálové príjmy by mali ostať v rovnakej výške ako v roku 2012.
V.
PROBLÉM
Po vstupe reformy do platnosti sa podiel daňových príjmov značne zvýšil, v mnohých prípadoch aj viac ako sto
percentne. Úlohou takéhoto zvýšenia vlastných zdrojov bolo vo väčšej miere osamostatniť obce od štátneho rozpočtu.
Vývoj daňových príjmov v meste Vranov nad Topľou od roku 2001 po rok 2010 je znázornený v nasledujúcom grafe.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
45
Graf: Percentuálna zmena daňových príjmov Vranova nad Topľou v rokoch 2001 – 2010
Zdroj: Vlastne spracovanie, Záverečné účty mesta Vranov nad Topľou za roky 2001 až 2010. [on-line] [2011-11-19]
Graf znázorňuje percentuálnu zmenu daňových príjmov oproti predchádzajúcemu roku v meste Vranov nad Topľou za
roky 2001 – 2010. Na grafe vidieť vplyv reformy na túto zložku príjmov, ktoré stúpli v roku 2005 o viac ako 103%.
V roku 2007 sa rast spomalil v dôsledku prepuknutia globálnej hospodárskej krízy. V roku 2008 bol nárast takmer 20%.
Tento nárast bol zaznamenaný vďaka dotáciám na podporu zamestnanosti. Tie zapríčinili nárast dane z príjmov
fyzických osôb o 20,7%. V rokoch 2009 a 2010 sa dopady krízy prejavili aj na dani z príjmov fyzických osôb
v dôsledku nárastu nezamestnanosti. Mnohí kritici reformu kritizujú z dôvodu výhodnosti iba v období ekonomickej
progresie. V čase regresie mestá a obce prichádzajú o veľkú časť svojich zdrojov keďže platí, že čím väčšia
nezamestnanosť, tým nižšie daňové príjmy, ktoré tvoria veľkú časť príjmov miest a obcí. Tento problém je priam
likvidačný pre obce s počtom obyvateľov do 1000.
Celkové príjmy Vranova nad Topľou v roku 2008 predstavovali 18 969 428,40 eur. V roku 2009 klesli o viac ako 34%.
V roku 2010 celkové príjmy vzrástli o 13% oproti roku 2009. Tento nárast bol však zapríčinený príjmami z predaja
kapitálových aktív.
Na roky 2011 – 2013 mesto predpokladá nárasty daňových príjmov z dôvodu zotavovania hospodárstva z hlbokej
finančnej depresie. Nakoľko však nezamestnanosť vo vranovskom regióne stúpla v roku 2011 o 2,5% a ekonomická
situácia sa nezlepšuje podľa očakávaní, nárast daňových príjmov pravdepodobne nebude taký ako sa očakávalo pri
schvaľovaní rozpočtu. Nakoľko ekonomická situácia v Európe nie je celkom stabilná môžeme predpokladať
pretrvávanie týchto problémov. Preto treba hľadať riešenie, ktorým by sa financovanie miest a obcí zabezpečilo aj
v prípade ešte hlbšej hospodárskej depresie ako bola v posledných rokoch.
VI. NAVRHOVANÉ RIEŠENIE
Problém nedostatku zdrojov miest a obcí môže cítiť vo väčšej, či menšej miere každý. V menších obciach sa často krát
šetrí na čom sa len dá. Verejné osvetlenie svieti len do pol noci, starostovia si znižujú platy, pripravuje sa menej
kultúrnych podujatí a pod. V mestách sa znižuje počet úradníkov, premáva menej autobusov, zvyšujú sa dane a pod.
Tieto opatrenia však neprinášajú len výhody šetrenia. Napríklad v obci Stránske v ktorej zaviedli šetriace opatrenie
svietenia verejného osvetlenia iba do pol noci sa zvýšila kriminalita. Za tri mesiace platnosti tohto opatrenia bola dva
krát vykradnutá základná škola, dva krát obecný úrad a taktiež boli odcudzené medene ríny z miestneho kostola. Na
tomto príklade môžeme vidieť, že šetriace opatrenia nie vždy šetria prostriedky, naopak, môžu spôsobiť mnohé
nákladnejšie problémy. Ak sa však mestá rozhodnú znížiť počet zamestnancov, šetria na platoch, ale sami si znižujú
daňové príjmy. Aj z týchto dôvodov netreba hľadať priestor na znižovanie výdavkov pod určitú štandardnú hodnotu, ale
treba nájsť riešenie na vykrytie chýbajúcich príjmov.
Možným riešením by bolo, keby každá obec či mesto vytvorilo štandardný rozpočet, ktorý by tvoril základ pre tvorbu
rozpočtu na ďalšie roky. Rozpočet by obsahoval výdavky nevyhnutné na štandardné zabezpečenie fungovania mesta.
Štandardy fungovania mesta by upravoval zákon, prípadne nariadenie vlády. Ak by mesto dosiahlo kladný výsledok
hospodárenia, finančné prostriedky by sa previedli do ochranného fondu mesta. Z tohto fondu by bolo možné čerpať
podľa percentuálneho podielu výšky fondu k štandardnému rozpočtu. Ak by výška ochranného fondu bola v rozmedzí
0% - 35% výšky štandardného rozpočtu mestá by mohli čerpať maximálne do výšky 35% kladného výsledku
hospodárenia za predchádzajúci rok. Ak by ochranný fond bol vo výške 36% - 70% mohlo by sa čerpať 60% kladného
výsledku hospodárenia za predchádzajúci rok. Fond vo výške 71% - 99% by znamenal 85% čerpanie kladného výsledku
hospodárenia za predchádzajúci rok. Ak by ochranný fond bol vo výške štandardného rozpočtu, celý výsledok
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
46
hospodárenia by sa mohol použiť na nadštandardné potreby mesta, obce. V prípade záporného výsledku hospodárenia
by mestá a obce čerpali prostriedky z ochranného fondu.
Týmto spôsobom by sa zabezpečila ochrana miest a obcí pred zadlžovaním a problémami s financovaním v prípade
hospodárskej depresie. Mestá a obce by sa v čase ekonomickej prosperity zabezpečili na obdobie hospodárskeho
poklesu, ktorý je samozrejmý z pohľadu hospodárskeho cyklu. Týmto spôsobom by dochádzalo k financovaniu
nepredvídateľných situácií ako sú napríklad prírodné katastrofy, či pokuty.
Ďalšou nespornou výhodou nasporených finančných prostriedkov by bola vzájomná pomoc medzi mestami a obcami.
V prípade ak by mesto dosiahlo nulový ochranný fond a záporný hospodársky výsledok obce a mestá by si mohli
navzájom poskytovať lacnejšie pôžičky ako poskytujú finančné inštitúcie. Celý tento proces by prispel k znižovaniu
zadlženosti mies a obcí a jednoduchšiemu zvládnutiu hospodárskeho poklesu.
VII. ZÁVER
Veľká globálna kríza v mnohých smeroch poukázala na nepripravenosť miest a obcí Slovenska na horšie časy. Situácia
v Európe sa mierne zlepšila, ale stále ju môžeme považovať za nestabilnú. Nedostatočné finančné zdroje miest a obcí
nie je možné zo strednodobého a dlhodobého hľadiska financovať formou dotácii zo štátneho rozpočtu. Preto je
potrebné nájsť a priať opatrenia, ktoré k konečnom dôsledku ochránia občanov pred ďalšími hrozbami, ktoré môžu
v dnešnom veľmi fluktuačnom období nastať kedykoľvek. Keďže dochádza k zrýchľovaniu ekonomického cyklu, bude
potrebné čo v najkratšom čase vytvoriť stratégiu na ochranu miestnych rozpočtov pred nadmerným zadlžovaním
a následnou nútenou správou.
ZOZNAM POUŽITEJ LITERATÚRY
[1]
BELIČKOVÁ, Kornélia. Rozpočtová teória, politika a prax. Bratislava: Iura Edition,
2010. ISBN 978-808078-335-8
[2]
ČAVOJEC, Jozef, SLOBODA, Dušan. Fiškálna decentralizácia a obce. [cit. 2011- 11-19] Dostupné na
http://www.institute.sk/upload/pdf/fisk_dec.pdf
[3]
ĽALIKOVÁ,
Anna.
Viacročný
rozpočet
obce.
[cit.
201111-19]
Dostupné
na
http://www.poradca.sk/SubPages/OtvorDokument/Clanok.aspx?idclanok=59778
[4]
LANÁK, Jozef. Priame zahraničné investície v Nitrianskom kraji. [cit. 2011- 11-19] Dostupné na
http://www.unsk.sk/files/regionalny/Podklady/NK_PZI.pdf
[5]
MALČICKÁ, Lenka. Financovanie regionálnej a miestnej politiky. [cit. 2011-11-19] Dostupné na
http://www.politika.host.sk/Prispevky/prispevok_malcicka_financovanieregionalnejpolitiky.htm
[6]
Ministerstvo práce sociálnych vecí a rodiny. Nezamestnanosť. [cit. 2011- 11-19] Dostupné na
http://www.upsvar.sk/statistiky/nezamestnanost-mesacne-statistiky/2011.html?page_id=31010
[7]
NEUBAUEROVÁ, E. a kol. Vplyv kohéznej politiky Európskej únie na konkurencieschopnosť slovenskej
ekonomiky. Bratislava : Vydavateľstvo EKONÓM, 2010. 230 s. ISBN 978-80-225-3100-9.
[8]
ORBÁNOVÁ, Darina, VELICHOVÁ, Ľudmila. Podniková ekonomika. Bratislava: SPN, 2008. ISBN 978-8010-01363-0
[9]
RAGAN, Ján. Programový rozpočet mesta Vranov nad Topľou na rok 2011 s výhľadom na roky 2012 – 2013.
[cit. 2011- 11-19] Dostupné na
http://www.vranov.sk/pics/texty_subory/ Rozpocet_programovy_20112013.pdf?PHPSESSID=e370532093e483f2468d1bdbda4f26f9
[10] Vranov nad Topľou. Záverečný účet mesta Vranov nad Topľou za rok 2001. [cit. 2011- 11-19] Dostupné na
http://www.vranov.sk/pics/texty_subory/Zaverecny_ucet_2001.pdf?PHPSESSID=4525d81e8db
4cea09629b782b17f2954
[11] Vranov nad Topľou. Záverečný účet mesta Vranov nad Topľou za rok 2002. [cit. 2011- 11-19] Dostupné na
http://www.vranov.sk/pics/texty_subory/Zaverecny_ucet_2002.pdf?PHPSESSID=4525d81e8
db4cea09629b782b17f2954
[12] ranov nad Topľou. Záverečný účet mesta Vranov nad Topľou za rok 2003. [cit. 2011- 11-19] Dostupné na
http://www.vranov.sk/pics/texty_subory/Zaverecny_ucet_2003.pdf?PHPSESSID=4525d81e8db4cea09629b782b
17f2954
[13] Vranov nad Topľou. Záverečný účet mesta Vranov nad Topľou za rok 2004. [cit. 2011- 11-19] Dostupné na
http://www.vranov.sk/pics/texty_subory/Zaverecny_ucet_2004.pdf?PHPSESSID=
4525d81e8db4cea09629b782b17f2954
[14] Vranov nad Topľou. Záverečný účet mesta Vranov nad Topľou za rok 2005. [cit. 2011- 11-19] Dostupné na
http://www.vranov.sk/pics/texty_subory/Zaverecny_ucet_2005.pdf?PHPSESSID=4525d81e8db4
cea09629b782b17f2954
[15] Vranov nad Topľou. Záverečný účet mesta Vranov nad Topľou za rok 2006. [cit. 2011- 11-19] Dostupné na
http://www.vranov.sk/pics/texty_subory/Zaverecny_ucet_2006_-_sprava.pdf?
PHPSESSID=4525d81e8db4cea09629b782b17f2954
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
47
[16]
[17]
[18]
[19]
[20]
[21]
[22]
Vranov nad Topľou. Záverečný účet mesta Vranov nad Topľou za rok 2007. [cit. 2011- 11-19]
http://www.vranov.sk/pics/texty_subory/Zaverecny_ucet_2007_-_sprava.pdf?PHPSESSID=4525
d81e8db4cea09629b782b17f2954
Vranov nad Topľou. Záverečný účet mesta Vranov nad Topľou za rok 2008. [cit. 2011- 11-19]
http://www.vranov.sk/pics/texty_subory/Zaverecny_ucet_2008.pdf?PHPSESSID=4525d81e8db4
cea09629b782b17f2954
Vranov nad Topľou. Záverečný účet mesta Vranov nad Topľou za rok 2009. [cit. 2011- 11-19]
http://www.vranov.sk/pics/texty_subory/Zaverecny_ucet_2009.pdf?PHPSESSID=4525d81e8db4
cea09629b782b17f2954
Vranov nad Topľou. Záverečný účet mesta Vranov nad Topľou za rok 2010. [cit. 2011- 11-19]
http://www.vranov.sk/pics/texty_subory/Zaverecny_ucet_2010.pdf?PHPSESSID=4525d81e8db4
cea09629b782b17f2954
Zákon č. 582/2004 Z. z. o miestnych daniach a miestnom poplatku za komunálne odpady
Zákon Slovenskej národnej rady č. 544/1990 Zb. o miestnych poplatkoch
ŽÁRSKA, Elena, REPKOVÁ, Eva. Rozpočtová matematika obcí sa mení. [cit. 2011- 11-19]
http://www.civil.gov.sk/archiv/CASOPIS/2006/15/1534kr.htm
Dostupné na
Dostupné na
Dostupné na
Dostupné na
Dostupné na
ADRESA:
Tomáš Majerčík
Národohospodárska fakultam
Ekonomická univerzita v Bratislave,
e-mail: [email protected]
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
48
MOŽNOSTI CEZHRANIČNEJ SPOLUPRÁCE VO VYBRANOM REGIÓNE
Ľudmila Lobová
Ekonomická univerzita v Bratislave
Anotácia: Práca obsahuje vypracovanie problematiky možností cezhraničnej spolupráce Poľska a
Slovenskej republiky. Teoretická časť obsahuje samotnú definíciu cezhraničnej spolupráce a vymedzenie
prihraničného regiónu. V hlavnej časti je rozpracovaná téma vývoja cezhraničnej spolupráce Poľska a
Slovenskej republiky až po Program cezhraničnej spolupráce Poľska a Slovenskej republiky (2007 - 2013),
kde je definovaný hlavný cieľ programu, programové územie, financovanie, prioritné osi a oprávnení
žiadatelia. V rámci program je definovaný ekonomický problém - vysoká miera nezamestnanosti a jej
príčiny. V závere hlavnej časti je navrhnuté možné riešenie daného problému a prípadné dôsledky tohto
riešenia.
Kľúčové slová: cezhraničná spolupráca, prihraničný región, Program cezhraničnej spolupráce Poľska a
Slovenskej republiky (2007 - 2013), cieľ cezhraničnej spolupráce, financovanie, prioritné osi, miera
nezamestnanosti
ÚVOD
V tejto práci sa budeme zaoberať možnosťami cezhraničnej spolupráce aplikovanými na cezhraničnú spoluprácu medzi
Poľskom a Slovenskou republikou. Základným dokumentom, z ktorého budeme vychádzať je Operačný program
podpísaný obidvoma zúčastnenými krajinami s oficiálnym názvom Program cezhraničnej spolupráce Poľska
a Slovenskej republiky (2007 - 2013). Už z názvu je zjavné, že tento program je konštruovaný na obdobie siedmich
rokov a týka sa územia prihraničných regiónov na poľskej a na slovenskej strane.
Cieľom práce je priblížiť daný program, definovať ekonomický problém a uviesť spôsoby a postupy jeho riešenia.
V úvodnej kapitole sa zameriame na vysvetlenie samotného pojmu cezhraničná spolupráca z pohľadu rôznych autorov
a s ním súvisiacich ďalších dôležitých pojmov ako prihraničný región a spôsoby jeho vymedzenia, cezhraničné väzby
a hranica. Ďalej si uvedieme aktuálne programy cezhraničnej spolupráce Slovenskej republiky pod záštitou Európskej
únie. Vymenujeme si formy cezhraničnej spolupráce so zameraním sa na najvýznamnejšiu formu, ktorou je euroregión.
Spomenieme euroregióny pôsobiace na Slovensku a na konci tejto kapitoly si zadefinujeme čo sa vyžaduje pri
projektoch cezhraničnej spolupráce a do ktorých oblastí cezhraničnej spolupráce plynie podpora v rámci týchto
programov.
V druhej kapitole sa budeme bližšie venovať práve Programu cezhraničnej spolupráce Poľska - Slovenská republika
(2007 - 2013), zdôvodneniu jeho aktuálnosti a významu pre Slovenskú republiku. Najprv uvedieme historický vývoj
spolupráce týchto dvoch krajín, potom charakteristické prvky daného programu, čiže popíšeme hlavný cieľ programu,
programové územie, financovanie, prioritné osi programu a zadefinujeme si oprávnených žiadateľov finančných
prostriedkov na realizáciu projektov v rámci programu cezhraničnej spolupráce.
V tretej kapitole identifikujeme jeden ekonomický problém a opíšeme z čoho pramení vznik vybratého ekonomického
problému.
V poslednej kapitole sa pokúsime navrhnúť spôsob riešenia daného ekonomického problému a analyzovať vplyv tohto
riešenia na programované prihraničné regióny.
1.
DEFINÍCIA
Cezhraničnú spoluprácu môžeme definovať z pohľadu viacerých autorov. Podľa Halása (2005) je to „súhrn všetkých
okruhov opatrení smerujúcich k upevneniu a rozvíjaniu susedských vzťahov území z oboch strán štátnej hranice
a k riešeniu problémov, ktoré v týchto oblastiach vznikajú.“ 1
Marhulíková (2005) definuje cezhraničnú spoluprácu ako „aktivity zamerané na posilnenie a podporu susedských
vzťahov obyvateľstva, ako aj inštitúcií na oboch stranách spoločnej hranice alebo spoločných hraníc, a to nielen v ich
blízkosti, ale aj vo vnútrozemí.“ 2
1
HALÁS, Marián: Cezhraničné väzby cezhraničná spolupráca. 1. vyd. Bratislava: UK, 2005. 152 s. ISBN 80-223-2054-4
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
49
Silvan (2000) rozlišuje medzi cezhraničnou a medziregionálnou spoluprácou s tým, že „cezhraničná spolupráca
prebieha v rámci bezprostredne susediaceho, súvislého územia.“ 3
K lepšej ilustrácii cezhraničnej spolupráce si musíme zadefinovať aj ďalšie pojmy ako cezhraničné väzby, prihraničný
región alebo hranica.
„Cezhraničné väzby predstavujú súhrn všetkých procesov, ktoré sú vyústením závislosti územia z jednej strany štátnej
hranice od potenciálu územia druhej strany.“ 4 V rámci týchto cezhraničných väzieb prebiehajú cezhraničné aktivity,
čiže činnosti, pri ktorých dochádza k priamemu prekročeniu štátnej hranice a cezhraničné kontakty, pri ktorých
dochádza k nepriamemu prekročeniu štátnej hranice.
Prihraničný (pohraničný) región je veľmi ťažké definovať. V podstate ide o územie ležiace pozdĺž hranice, ale nevieme
presne určiť do akej vzdialenosti od hranice ešte uvažujeme o prihraničnom regióne a od akej vzdialenosti je to už
ostatné územie štátu. Na bližšie určenie prihraničného regiónu môžeme použiť dve základné kritériá:
priestorové kritérium
funkčné kritérium
Priestorové kritérium vychádza zo vzdialenosti, alebo časovej dostupnosti územia od hranice. Najčastejšie sa však pre
určenie prihraničného regiónu používajú existujúce administratíve jednotky.
Funkčné kritérium zase vychádza z rozdielov medzi prihraničnými regiónmi a ostatným územím štátu. 5
Ďalším dôležitým prvkom pri definovaní cezhraničnej spolupráce je hranica. Najjednoduchšiu definíciu hranice uvádza
Johnston (1994), ktorý ju definuje ako „deliacu čiaru medzi jednou priestorovou jednotkou a druhou priestorovou
jednotkou.“6
V podstate môžeme povedať, že cezhraničná spolupráca je súborom všetkých činností, ktoré vedú k zlepšeniu
a upevneniu susedských vzťahov medzi krajinami a jej cieľom je riešenie ekologických, sociálnych a ekonomických
problémov.
Cezhraničná spolupráca na Slovensku sa vyvíjala postupne od roku 1994 keď bola podpísaná prvá dohoda medzi vládou
Slovenskej republiky a vládou Poľskej republiky. V rokoch 2007 - 2013 bude mať Slovensko 5 programov cezhraničnej
spolupráce, na ktorých participuje EÚ prostredníctvom financovania z ERDF, 4 na vonkajšej hranici - slovensko-český,
rakúsko-slovenský, maďarsko-slovenský a poľsko-slovenský a 1 program na vonkajšej hranici - ENPI Maďarsko –
Slovensko – Rumunsko - Ukrajina. 7
Operačný program
Fond
Suma zo zdrojov EÚ pre SR
(mil. eur)
Program cezhraničnej spolupráce SR - ČR
ERDF
36, 2
Program cezhraničnej spolupráce SR - AT
ERDF
20,0
Program cezhraničnej spolupráce SR - PL
ERDF
71, 5
Program cezhraničnej spolupráce SR - HU
ERDF
71, 5
ERDF/ENPI
7, 5
ENPI CBC HU - SR - RO -UA
Tab. č. 1: Finančné zdroje poskytnuté z ERDF pre Slovensko v rámci programov cezhraničnej spolupráce
Zdroj: http://www.euractiv.sk/cezhranicna-a-uzemna-spolupraca
Na Slovensku v súčasnosti existujú štyri formy cezhraničnej spolupráce:
medzivládne dohody o cezhraničnej spolupráci,
spolupráca euroregiónov,
spolupráca v rámci samosprávnych a územných štátnych orgánov,
spolupráca obchodných komôr. 8
MARHULÍKOVÁ, Oľga: Inštitucionálne aspekty cezhraničnej spolupráce v Slovenskej republike. 1. vyd. Bratislava: Ministerstvo vnútra
Slovenskej republiky, 2005. 182 s. ISBN 80-89051-06-5
3
HALÁS, Marián: Cezhraničné väzby cezhraničná spolupráca. 1. vyd. Bratislava: UK, 2005. 152 s. ISBN 80-223-2054-4
4
HALÁS, Marián: Cezhraničné väzby cezhraničná spolupráca. 1. vyd. Bratislava: UK, 2005. 152 s. ISBN 80-223-2054-4
5
tamtiež, 152 s.
6
tamtiež, 152 s.
7
spracované podľa: < http://www.euractiv.sk/cezhranicna-a-uzemna-spolupraca>
8
HALÁS, Marián: Cezhraničné väzby cezhraničná spolupráca. 1. vyd. Bratislava: UK, 2005. 152 s. ISBN 80-223-2054-4
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
2
50
Najvýznamnejšou formou spolupráce je euroregión. Ten má za cieľ podporovať rozvoj regiónov a ich prirodzené
prepojenie so susednými regiónmi a tým minimalizovať vplyv hranice, ktorá pôsobí ako bariéra. Samotní zástupcovia
euroregiónov pokladajú za najdôležitejšie nasledujúce oblasti:
zlepšenie komunikačného prepojenia konkrétneho regiónu s územím z druhej strany štátnej hranice;
propagácia regiónu a zvýšenie jeho atraktivity pre cestovný ruch a rekreáciu;
úprava zákonov a podmienok podporujúcich podnikateľskú sféru, uľahčujúcich obchod, prípadne vstup
hospodárskych subjektov na územie susedného štátu;
spoločný postup v oblasti ochrany a tvorby životného prostredia;
zapojenie a koordináciu účasti v podporných programoch EÚ. 9
Euroregióny, ktoré zasahujú na územie Slovenskej republiky:
Ung-Tisza-Túr euroregión (Maďarsko)
Bílé–Biele Karpaty (Česká republika)
Beskydy (Česká republika, Poľsko)
Tatry (Poľsko)
Karpatský euroregión (Maďarsko, Poľsko, Rumunsko, Ukrajina)
Slaná–Rimava (Maďarsko)
Neogradiensis (Maďarsko)
Ipeľ-Ipoly (Maďarsko)
Váh–Dunaj–Ipeľ (Maďarsko)
Podunajský trojspolok (Maďarsko)
Kras (Maďarsko)
Ister-Granum (Maďarsko) 10
„Pri projektoch cezhraničnej spolupráce sa vyžaduje:
spoločné vypracovanie projektu,
spoločná implementácia,
spoločná účasť osôb na projekte,
spoločné financovanie.“ 11
Podpora z programov cezhraničnej spolupráce je zameraná hlavne na :
rozvoj cezhraničných hospodárskych, sociálnych a environmentálnych činností prostredníctvom podpory
podnikania, cestovného ruchu, kultúry a cezhraničného obchodu;
podporu a zlepšenie spoločnej ochrany a správy prírodných a kultúrnych zdrojov;
podporu prepojenia medzi mestskými a vidieckymi oblasťami;
zníženie izolovanosti zlepšením prístupu k dopravným, informačným a komunikačným sieťam a službám;
rozvoj spolupráce, kapacity a spoločného využívania infraštruktúr. 12
2.
AKTUÁLNOSŤ
Cezhraničná spolupráca je v súčasnosti veľmi aktuálnou témou. Slovenská republika je členom Európskej únie, kde
jednou z priorít je odstraňovanie bariér medzi členskými krajinami či už v obchode, v sociálnej sfére a takisto v oblasti
medziľudských vzťahov. V tomto ohľade plní cezhraničná spolupráca dôležitú úlohu, pretože pomáha tieto bariéry
postupne odstraňovať, čím pomáha budovať silnejšie väzby medzi spolupracujúcimi krajinami a je tiež nástrojom
pomoci rozvoja slabších regiónov.
Ako už bolo predtým spomínané Slovensko je zapojené do piatich operačných programov cezhraničnej spolupráce
v rámci Európskej únie. V tejto práci sa bližšie zoznámime s operačným programom cezhraničnej spolupráce Poľsko Slovenská republika (2007 - 2013).
PROGRAM CEZHRANIČNEJ SPOLUPRÁCE POĽSKO - SLOVENSKÁ REPUBLIKA (2007 - 2013)13
História
Cezhraničná spolupráca medzi Poľskom a Slovenskou republikou sa začala podpísaním medzivládnej dohody 18.
augusta 1994, ktorá vstúpila do platnosti 19. januára 1995. Jej oficiálny názov je Dohoda medzi vládou Slovenskej
SLAVÍK, Vladimír: Euroregions in Slovakia with specific features to EuroregionPomoravie-Weinviertel-Jižní Morava. In: Region and regionalism,
2001, No. 5,
10
spracované podľa: < http://www.regionbeskydy.sk/138/euroregiony-slovenska---adresar/>
11
spracované podľa: <http://www.euractiv.sk/cezhranicna-a-uzemna-spolupraca>
12
spracované podľa: <http://www.euractiv.sk/cezhranicna-a-uzemna-spolupraca>
13
spracované podľa: <http://www.build.gov.sk/mvrrsr/source/files/pl.doc>
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
9
51
republiky a vládou Poľskej republiky o cezhraničnej spolupráci. V nej sa obidve strany dohodli podporovať rozvoj
cezhraničnej spolupráce najmä v týchto oblastiach:
plánovanie a územné hospodárstvo,
komunálne hospodárstvo,
priemysel,
poľnohospodárstvo,
ochrana prírody a životného prostredia,
doprava a spoje,
cestovný ruch a doprava cez hranice,
obchod a služby,
školstvo a veda vrátane vzájomného vyučovania slovenského a poľského jazyka,
ochrana zdravia,
kultúra a umenie,
kontakty a výmena mládeže,
turistika, rekreácia a šport,
prevencia proti kriminalite,
vzájomná pomoc v prípade živelných katastrof a pohrôm,
iné oblasti spoločného záujmu. 14
Tento program nadväzuje na program cezhraničnej spolupráce z rokov 2004 - 2006, s istými rozdielmi:
programy by mali mať menej priorít (aby nebolo podporované všetko ale len z malej časti)
mali by mať čo najširšie definované aktivity
zavedenie princípu tzv. vedúceho partnera (lead partner)
HLAVNÝ CIEĽ
Hlavným cieľom tohto programu je posilnenie poľsko - slovenskej spolupráce v prihraničnej oblasti s cieľom zlepšenia
podmienok cezhraničnej infraštruktúry vedúcej k priestorovej integrácii oprávneného územia, lepšej dostupnosti a
atraktívnosti pre obyvateľov, investorov a turistov, podpora spolupráce v prospech trvalo udržateľného socioekonomického, kultúrneho a environmentálneho rozvoja v prihraničnom regióne a propagácia miestnych iniciatív a
nadväzovanie cezhraničných kontaktov prostredníctvom realizácie mikroprojektov založených na aktivitách "ľudia
ľuďom".
PROGRAMOVÉ ÚZEMIE
Programové územie, čiže oblasť na ktorú sa program vzťahuje zahŕňa plochu 38 096 km² (22 314 km² na poľskej strane
a 15 782 km² na slovenskej strane) a dĺžka spoločnej hranice je 541 km. Toto programové územie tvoria územné
jednotky NUTS III a NUTS IV:
Poľsko - NUTS III (subregióny):
bielsko-bialski
nowosądecki
krośnieńsko-przemyski
NUTS IV (okresy):
oświęcimski
pszczyński
rzeszowski a Rzeszów grodzki
Slovensko - NUTS III (regióny):
Žilinský kraj
Prešovský kraj
FINANCOVANIE
Program je spolufinancovaný z prostriedkov ERDF (max. 85 %) a národných prostriedkov. Rozpočet celého programu
predstavuje 185 185 603 Eur, pričom prostriedky ERDF tvoria 157 407 763 Eur. Čerpanie prostriedkov z ERDF počas
všetkých siedmich rokov zobrazuje nasledujúca tabuľka.
14
spracované podľa: <http://www.zbierka.sk/zz/predpisy/default.aspx?PredpisID=13191&FileName=95-z044&Rocnik=1995>
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
52
Fond
celkom (€)
2007 (€)
2008 (€)
2009 (€)
2010 (€)
2011 (€)
2012 (€)
2013 (€)
ERDF
157 407 763
22 339 438
21 225 197
21 493 387
22 136 134
22 795 978
23 399 543
24 018 086
Tab. č. 2 Čerpanie prostriedkov z fondu ERDF počas rokov 2007 - 2013
PRIORITNÉ OSI
V rámci programu cezhraničnej spolupráce Poľsko - Slovenská republika (2007 - 2013) sú podporované tieto prioritné
osi:
Prioritná os I.:
Rozvoj cezhraničnej infraštruktúry
Prioritná os II.:
Sociálny a hospodársky rozvoj
Prioritná os III.:
Podpora miestnych iniciatív (mikroprojekty)
Prioritná os IV.:
Technická pomoc
OPRÁVNENÍ ŽIADATELIA
Oprávnenými žiadateľmi finančných prostriedkov prostredníctvom tohto programu sú:
obce, mestá, samosprávne kraje
štátne rozpočtové a príspevkové organizácie alebo organizácie založené samosprávou za účelom poskytovania
verejných služieb
mimovládne neziskové organizácie
Európske združenia územnej spolupráce
3.
PROBLÉM
V súvislosti s programom cezhraničnej spolupráce medzi Poľskom a Slovenskou republikou sa zameriame na problém
vysokej miery nezamestnanosti v prihraničných oblastiach, ktorých sa daný program týka.
Prvým, hoci nepriamym dôvodom vysokej nezamestnanosti je prírodný potenciál tejto oblasti. Ak sa pozrieme na mapu
zistíme, že veľkú časť územia zaberajú horské a lesné oblasti, kde nie je priestor na vytvorenie dostatočného počtu
pracovných miest. Vzhľadom na vysokú úroveň zrážok a zhoršujúcu sa protipovodňovú infraštruktúru sú navyše
niektoré územia ohrozované povodňami.
Druhým dôvodom je slabo rozvinutá dopravná infraštruktúra a nízka kvalita tej existujúcej, hlavne na poľskej strane.
Čo sa ďalej týka poľskej strany je tam takisto málo ciest prispôsobených nákladnej doprave. Slovenská strana je na tom
o čosi lepšie vzhľadom ku kvalite dopravnej infraštruktúry a takisto má väčší podiel ciest prispôsobených nákladnej
doprave, vrátane diaľnic. Tento faktor ovplyvňuje pomerne slabé obchodné možnosti celej oblasti, s čím je spojená
nižšia atraktivita pre investorov, ktorí by boli schopní vytvoriť nové pracovné miesta.
Čo sa týka hospodárstva, je v porovnaní s ostatnými časťami oboch štátov menej rozvinuté. Hospodársky slabo
rozvinuté sú hlavne poľské subregióny okrem subregiónu bielsko-bialski. Vyplýva to hlavne zo zamerania hospodárstva
v daných oblastiach. Zatiaľ čo na poľskej strane zohráva veľkú úlohu primárny sektor, čiže poľnohospodárstvo,
slovenské regióny vykazujú väčšiu zamestnanosť v terciárnom sektore služieb.
Významným faktorom, ktorý vo veľkej miere ovplyvnil a stále ovplyvňuje mieru nezamestnanosti na oboch stranách
hranice je globálna kríza. V súvislosti s ňou sa výrazne znížil počet pracovných miest, čo spôsobilo migráciu
obyvateľstva do hospodársky rozvinutejších a vyspelejších oblastí s vyššou ponukou práce. So znížením počtu
pracovných miest úzko súvisí vysoký podiel nezamestnanosti mladého obyvateľstva (15 - 24 rokov.)
Ďalším faktorom vplývajúcim na nezamestnanosť je kvalita poskytovaného vzdelania a takisto aj výška dosiahnutého
vzdelania. V oboch oblastiach sledujeme každým rokom postupné zlepšovanie.
RIEŠENIE PROBLÉMU
Riešenie problému vysokej miery nezamestnanosti v regiónoch Poľska a Slovenskej republiky prostredníctvom
cezhraničnej spolupráce je možné realizovať prostredníctvom Prioritných osí I a II programu cezhraničnej spolupráce
medzi týmito krajinami. Prioritná os I: Rozvoj cezhraničnej infraštruktúry sa realizuje v dvoch úrovniach: Komunikačná
a dopravná infraštruktúra a Infraštruktúra životného prostredia. Prioritná os II: Sociálny a hospodársky rozvoj je
rozdelená do troch oblastí podpory: Rozvoj cezhraničnej spolupráce v oblasti turizmu, Ochrana kultúrneho a prírodného
dedičstva a Vytváranie sietí. Najväčší potenciál vedúci k zvyšovaniu zamestnanosti má realizácia projektov v rámci
oblasti Komunikačná a dopravná infraštruktúra (Prioritná os I). Lenže prostriedky vyčlenené na túto oblasť by zďaleka
nepostačovali na dobudovanie chýbajúcej dopravnej infraštruktúry a opravu už existujúcej. Preto vidíme riešenie
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
53
v spolufinancovaní takýchto veľkých a nákladných projektov súkromným sektorom napríklad prostredníctvom PPP
projektov. Hoci v súčasnosti, v období globálnej krízy by sa veľmi ťažko hľadali prostriedky na takúto spoluprácu.
Napriek tomu regióny zastrešené programom cezhraničnej spolupráce Poľska a Slovenska majú veľmi výhodnú
geografickú polohu, takže vybudovanie dopravnej infraštruktúry by výrazne pomohlo nielen im ale aj ostatným častiam
krajín k zvyšovaniu ekonomickému rastu a tým zvyšovaniu zamestnanosti. Pritiahlo by to nových investorov, ktorí si
práve kvôli horšej nielen dopravnej infraštruktúre radšej vyberajú iné oblasti.
Ďalšou oblasťou s veľkým vplyvom na zamestnanosť je Rozvoj cezhraničnej spolupráce v oblasti turizmu (Prioritná os
II). V rámci tejto oblasti sú projekty zamerané na podporu turistickej infraštruktúry. Ak sa pozrieme na prírodný
potenciál prihraničných oblastí, tak by sa mali zamerať hlavne na budovanie turizmu, či už v oblasti športu (horské
oblasti), ekoturistiky (veľké množstvo národných parkov, chránených území), zdravia (termálne pramene budovanie
kúpeľno-liečebných zariadení), kultúry (kultúrne pamiatky) a mnohých ďalších. Rozvoj turizmu takisto úzko súvisí
s dopravnou infraštruktúrou a propagáciou. Dobrá dostupnosť podmieňuje rozvoj turizmu, s čím je spojená tvorba
pracovných miest. Turizmus je oblasť, ktorá vyžaduje znalosť jazykov, takže ponúka uplatnenie aj pre mladých ľudí.
Investície do rozvoja dopravnej infraštruktúry a následne do rozvoja turizmu by mali pozitívny vplyv nielen na nárast
zamestnanosti, ale aj na mnohé iné ukazovatele. Zvýšila by sa ekonomická úroveň regiónov, čím by mohli byť ďalej
rozvíjané iné oblasti. Na druhej strane by museli byť vynaložené vyššie investície do ochrany životného prostredia.
Životné prostredie je faktor, na ktorý sa musí prihliadať hlavne pri budovaní dopravnej infraštruktúry. Tým by sa
otvorila otázka alternatívnych spôsobov dopravy, ktoré by čo najmenej poškodzovali prírodu. Z toho dôvodu by sa mali
zamerať hlavne na rozvoj železničnej dopravy a súčasne na hľadanie nových spôsobov dopravy.
ZÁVER
Cezhraničná spolupráca je v súčasnosti veľmi rozšírená, hlavne čo sa týka štátov Európskej únie. Má veľký vplyv na
prekonávanie bariér medzi krajinami a to vo všetkých oblastiach.
V tejto práci sme sa bližšie venovali cezhraničnej spolupráci medzi Poľskom a Slovenskou republikou prostredníctvom
operačného programu s názvom Program cezhraničnej spolupráce Poľsko - Slovenská republika (2007 - 2013).
V prvej kapitole sme sa zamerali na vysvetlenie čo to cezhraničná spolupráca vlastne je. Vybrali sme si troch rôznych
autorov a citovali ich vymedzenie tohto pojmu. Súčasne sme si objasnili pojmy úzko súvisiace s problematikou
cezhraničnej spolupráce. Týmito pojmami sú hranica, cezhraničné väzby a prihraničný región. Keďže prihraničný
región sa nedá presne definovať snažili sme sa aspoň vysvetliť spôsoby jeho čo najbližšieho určenia spojením
funkčného a priestorového kritéria.
Ďalej sme sa v tejto kapitole venovali aktuálne prebiehajúcim programom cezhraničnej spolupráce Slovenskej republiky
a uviedli sme tam tabuľku rozdelenia finančných prostriedkov poskytnutých z Európskeho fondu regionálneho rozvoja
(ERDF) do piatich programov cezhraničnej spolupráce, vyčlenených na čerpanie Slovenskou republikou.
V druhej kapitole sme si bližšie objasnili Program cezhraničnej spolupráce Poľsko - Slovenská republika (2007 - 2013),
hlavne čo sa týka jeho hlavného cieľa, vymedzenia programového územia, spôsobu financovania projektov, definovania
prioritných osí programu a určenia oprávnených žiadateľov finančných prostriedkov a uviedli sme vysvetlenie prečo je
tento program aktuálny.
V tretej kapitole sme si vybrali ekonomický problém (vysoká miera nezamestnanosti) a snažili sme sa nájsť príčiny
nezamestnanosti. Tie majú pôvod hlavne v prírodnej povahe územia a aj kvôli nej nedostatočne rozvinutej dopravnej
infraštruktúre.
V poslednej kapitole sme sa zaoberali spôsobom riešenia vybraného ekonomického problému. Uvažovali sme hlavne so
zvýšenými investíciami na dobudovanie dopravnej infraštruktúry a na rozvoj turizmu a ďalej sme sa zaoberali tým aký
vplyv by mali tieto investície aj na iné oblasti.
Hlavný faktor, ktorý výrazne ovplyvnil naše riešenie je globálna kríza, preto toto riešenie zostáva len čisto v teoretickej
rovine.
ZOZNAM POUŽITEJ LITERATÚRY
Knižná literatúra
[1]
HALÁS, Marián: Cezhraničné väzby cezhraničná spolupráca. 1. vyd. Bratislava: UK, 2005. 152 s. ISBN 80-2232054-4
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
54
[2]
[3]
[4]
MARHULÍKOVÁ, Oľga: Inštitucionálne aspekty cezhraničnej spolupráce v Slovenskej republike. 1. vyd.
Bratislava: Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, 2005. 182 s. ISBN 80-89051-06-5.
NEUPAUEROVÁ, Zuzana. Vplyv konkurencieschopnosti regiónov na zmierňovanie regionálnych disparít
v podmienkach Slovenskej republiky. In NEUBAUEROVÁ, Erika a kol. Vplyv kohéznej politiky Európskej
únie na konkurencieschopnosť slovenskej ekonomiky. Bratislava : Vydavateľstvo EKONÓM, 2010. 230 s. ISBN
978-80-225-3100-9.
SLAVÍK, Vladimír: Euroregions in Slovakia with specific features to Euroregion Pomoravie-Weinviertel-Jižní
Morava. In: Region and regionalism, 2001, No. 5,
Zbierky zákonov
[5]
http://www.zbierka.sk/zz/predpisy/default.aspx?PredpisID=13191&FileName=95-z044&Rocnik=1995
Internetové zdroje
[6]
http://www.euractiv.sk/cezhranicna-a-uzemna-spolupraca
[7]
http://www.regionbeskydy.sk/138/euroregiony-slovenska---adresar/
[8]
http://www.build.gov.sk/mvrrsr/source/files/pl.doc
ADRESA:
Ľudmila Lobová
Ekonomická univerzita v Bratislave,
Dolnozemská cesta 1,
852 19 Bratislava,
e-mail: [email protected]
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
55
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
56
BALANCED SCORECARD AKO MODERNÝ STROJ MERANIA VÝKONNOSTI FIRMY
PhDr. Peter Roguľa
Prešovská univerzita v Prešove, Fakulta manažmentu
Abstrakt: Meranie výkonnosti firmy patrí medzi najdôležitejšie úlohy a ciele každej firmy. Manažér tak
môže na základe zložitých, ale aj menej zložitých výpočtov zistiť, nakoľko je jeho firma výkonná. Jednotlivé
údaje získava zo svojej vlastnej súvahy, výkazu ziskov a strát, výkazu cash-flow, atď. Ide o interné
záznamy. Z externých záznamov môže využiť údaje uverejnené štatistickým úradom, alebo inými
štatistickými organizáciami, ktoré hodnotia výkonnosť jednotlivých firiem za určitý sektor národného
hospodárstva, odvetvie, atď. Cieľom tohto príspevku je poukázať na relatívne nový, moderný nástroj
merania výkonnosti firmy, ktorým je model Balanced Scorecard a jeho štyri základné perspektívy.
Kľúčové slová: Balanced Scorecard. Výkonnosť. Finančná perspektíva. Zákaznícka perspektíva.
Perspektíva interných firemných procesov. Perspektíva učenia sa a rastu.
Pojmy výkonnosť, efektivita, účinnosť majú v rôznych oblastiach rôzne významy. V globále však pre každý jeden
sledovaný objekt, jav, predstavuje určitý dosiahnutý výkon, efekt, účinok, ktorý je možné pomocou rôznych metód
merať, skúmať, analyzovať, a tak mu jednoduchšie porozumieť. Napríklad výkon športovca, bežca, môžeme merať
pomocou stopiek a jeho výsledný čas porovnať s časmi, ktoré dosiahol na tréningoch alebo iných súťažiach, prípadne
ho porovnať s časmi iných bežcov. Na základe jeho dosiahnutých časov môžeme sledovať nárast, prípadne pokles jeho
výkonu a zistiť, čo bolo príčinou zlepšenia alebo zhoršenia jeho výkonnosti. V tomto prípade za výkon považujeme
výsledný čas, ktorý bežec dosiahol, sledovaným obdobím je úsek, ktorý mal bežec zabehnúť a výkonnosť bežca
predstavuje jeho súčasný fyzický stav dosiahnutý tréningami, dobrou životosprávou a inými ďalšími determinantami,
ktoré ovplyvňujú jeho výkon.
Pojmy ako výkon a výkonnosť môžeme definovať viacerými spôsobmi, záleží to hlavne od oblasti, ktorú ideme
skúmať, analyzovať a posudzovať. V našom prípade pod pojmom výkon rozumieme určitý výsledok pracovnej činnosti
človeka dosiahnutý v danom čase a za daných podmienok. Na pracovný výkon človeka pôsobí niekoľko faktorov, ktoré
výsledok jeho činnosti ovplyvňujú. Ide napríklad o jeho osobný potenciál, skúsenosti, zručnosti a kvalifikáciu, podporu
vedenia a spolupracovníkov, dostatok finančných prostriedkov potrebných k jeho činnosti, kvalitu a technológiu
výrobného procesu, komunikáciu so zákazníkmi, ale aj o klimatické a poveternostné vplyvy. Výkonnosť môžeme
definovať ako dlhodobé vyjadrenie pracovného výkonu, ktoré sa vzťahuje k určitému subjektu (človeku, pracovníkovi).
Výkonnosť je ovplyvňovaná buď subjektívnymi alebo objektívnymi predpokladmi. Pod subjektívnymi predpokladmi
rozumieme hlavne:
telesné a duševné vlastnosti a schopnosti každého človeka pre prácu,
kvalifikačné predpoklady a
osobitné vlastnosti.
K objektívnym podmienkam patria:
objektívne zaistenie práce,
technológie a technické vybavenie,
organizácia a riadenie pracovného procesu,
spôsoby hodnotenia a odmeňovania práce,
vonkajšie pracovné podmienky,
sociálne podmienky pracovného výkonu,
sociálne a hygienické vybavenie pracoviska a
neobvyklé situačné vplyvy. [7, s. 11 - 12]
Hlavným prínosom tohto príspevku je poukázať na moderný nástroj merania výkonnosti firmy ako nástroj riadenia
a vylepšovania stratégie firmy vedúceho k zvyšovaniu konkurencieschopnosti firmy. Tento moderný nástroj slúži
manažérom zorientovať sa v súčasnom prostredí neustálych zmien, moderných technológií a hlavne rýchleho šírenia
informácií prostredníctvom neustále sa zdokonaľovaných informačných technológií. Rôzne výskumy financované
Inštitútom Nolana Nortona poukazujú na to, že existujúce prístupy k meraniu výkonnosti, založené na základných
účtovných výkazoch, sú v dnešnej dobe už nepostačujúce. Dôvodom je to, že väčšina manažérov sa spolieha len na
súhrnné finančné ukazovatele, meradlá, ktoré obmedzujú potenciál firmy vytvárať budúce hodnoty. Preto je potrebné do
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
57
týchto výpočtov zaradiť aj také ukazovatele, meradlá výkonnosti ako sú dodacie lehoty, kvalita, výrobné cykly,
efektívnosť vývoja nových produktov, ďalej spokojnosť zákazníkov, vybavovanie reklamácií, pozáručný servis, ďalej
zvyšovanie kvalifikácie zamestnancov, podpora zamestnancov v rôznych oblastiach (sociálne, zdravotné služby), atď.
Preto tento model využíva štyri perspektívy (finančná, zákaznícka, interných firemných procesov a učenia sa a rastu),
pomocou ktorých je možné formulovať a implementovať stratégiu firmy. Každá perspektíva obsahuje niekoľko
ukazovateľov, ktoré na seba navzájom nadväzujú a v konečnom dôsledku tak výrazne ovplyvňujú aj budúcu finančnú
výkonnosť firmy. Tento moderný model merania výkonnosti, ale aj riadenia stratégie, potrebujú mnohí manažéri
k svojej každodennej práci. [2, s. 9 - 14]
BALANCED SCORECARD
Pre správne a kvalitné meranie výkonnosti a vyhodnocovanie získaných údajov je veľmi dôležité riadenie výkonnosti.
Ide o pojem nazývaný performance management, ktorý poskytuje integrovaný a sústavný prístup k riadeniu výkonnosti.
V modely Balanced Scorecard je veľmi dôležité sledovať a kvalitne riadiť jednotlivé perspektívy tohto nástroja,
dosiahnuť súlad medzi týmito jednotlivými perspektívami a v konečnom dôsledku tak prispievať k rastu
konkurencieschopnosti firmy. V nasledujúcej schéme načrtneme všeobecnú mapu stratégie, ktorú je potrebné zostaviť
ešte pred založením firmy alebo ak chce firma úplne zmeniť stratégiu svojho podnikania. [7, s. 31 - 32]
Mapa stratégie
Vízia, poslanie firmy
Cieľ a hodnoty firmy
Spracovanie matice
VÝROBOK - TRH
Analýza interného
prostredia
Analýza externého
prostredia
Finančná perspektíva
- ciele, ukazovatele,
zámery
a iniciatívy
Perspektíva učenia sa
a rastu
- ciele, ukazovatele,
zámery
a iniciatívy
Zákaznícka perspektíva
- ciele, ukazovatele,
zámery
a iniciatívy
Perspektíva interných
firemných procesov
- ciele, ukazovatele,
zámery
a iniciatívy
Balanced Scorecard
Sch. 1 Mapa stratégie (vlastné spracovanie)
Vízia predstavuje základnú predstavu o budúcej podobe podnikania, ide obvykle o ústrednú myšlienku, ktorá je
utkvelou predstavou jednotlivca (napr. Do roku 2015 sa staneme najväčším výrobcom a vývozcom plastových okien
v strednej a východnej Európe, čoho dôsledkom bude aj spokojnosť našich akcionárov.). Poslanie alebo misia nám dáva
odpoveď na otázky: Čo? Pre koho? Ako? (napr. Vyrábať kvalitné plastové okná dostupné pre každého človeka
milujúceho teplo, ticho a pohodu tou najlepšou výrobnou technológiou, pri minimálnom poškodzovaní životného
prostredia.). Cieľ alebo strategický cieľ predstavuje najvyšší cieľ, ktorého dosiahnutie je sprevádzané napĺňaním
čiastkových cieľov za jednotlivé úseky, perspektívy. Na sledovanie jeho splnenia nám slúžia rôzne ukazovatele
a nástroje, ktorými sa tento cieľ napĺňa. Hodnoty predstavujú uspokojovanie našich potrieb, želaní a prianí, ale aj
potrieb našich zákazníkov, zamestnancov, akcionárov, atď. (napr. zvyšovať objem predaja, zvyšovať tržby, znižovať
náklady, zvyšovať spokojnosť zákazníkov, znižovať množstvá objednávok, atď.). V matici VÝROBOK – TRH si
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
58
rozčleníme výrobky do jednotlivých skupín a zároveň podľa zvoleného dominantného kritéria si aj trh rozčleníme na
jednotlivé cieľové skupiny (mladí ľudia, dôchodcovia, športovci, diabetici, atď.) Analýza interného prostredia v sebe
zahŕňa:
návrh organizačnej štruktúry,
obsadzovanie kľúčových pozícií,
kto sú naši vlastníci a ako sa správajú,
analýzu výrobkov a procesov (hlavné, vedľajšie, obslužné, podporné),
výpočet a analýzu cash-flow,
kritické faktory úspechu,
firemnú kultúru,
systém hmotnej zainteresovanosti,
SWOT analýzu,
aké sú naše potencionálne vnútorné a externé zdroje financovania,
systém kvality.
Analýza externého prostredia v sebe zahŕňa:
analýzu priemyselnej štruktúry,
mapu odvetvia – kto v danom odvetví pôsobí, ako sa správa,
charakteristiku účastníkov odvetvia a ich podiely na trhu,
distribučné toky výrobku,
životný cyklus výrobkov v odvetví,
sociálne trendy,
dopady vládnych nariadení,
technologické zmeny,
vstupujúci a vystupujúci z odvetvia,
vstupné a výstupné bariéry z odvetvia,
substitúty.
Model BSC predstavuje stret medzi potrebou podniku uspieť v konkurenčnom boji a bežným modelom finančného
účtovníctva. Tento model v sebe zachováva tradičné finančné ukazovatele (ide o údaje z minulých období), ktoré boli
dôležité pre firmy v období priemyselnej éry. Na základe týchto ukazovateľov sa zisťuje finančná aktivita likvidita,
solventnosť, zadĺženosť a rentabilita firmy. Model BSC tieto staršie ukazovatele dopĺňa o nové ukazovatele, ktoré sú
hybnou silou budúceho úspechu firmy. Prvoradým účelom každého manažéra je stanoviť si ciele a ukazovatele BSC,
ktoré vychádzajú z vízie a stratégie firmy a sledujú jeho výkonnosť v rámci štyroch perspektív:
finančná,
zákaznícka,
interných firemných procesov a
učenia sa a rastu.
Hlavným účelom BSC je rozšíriť ciele podnikateľskej jednotky za hranice bežných finančných ukazovateľov. Z tohto
dôsledku je dôležité správne merať ako podnikateľské jednotky vytvárajú hodnotu pre súčasných, ale aj
potencionálnych zákazníkov a ako sa musí zlepšiť kvalita ľudských zdrojov pri poskytovaní služieb zákazníkom,
akcionárom, spolupracovníkom, top manažérom, atď. Model BSC musia vytvoriť, plánovať, komunikovať, aplikovať
a kontrolovať motivovaní a skúsení zamestnanci, pomocou ktorých sa zvyšuje budúca výkonnosť firmy. [2, s. 19 - 21]
Balanced Scorecard je metódou prevedenia vízie a poslania firmy do konkrétnych cieľov a nástrojov a ukazovateľov ich
dosiahnutia tak, aby jednotlivé oblasti firmy a ich základné predpoklady boli komplexne a vo vzájomnej spojitosti
prepojené. Nato slúži prepojenie a združovanie jednotlivých cieľov za konkrétne, už spomínané perspektívy. BSC je
pomerne jednoduchý, ale zároveň podrobne rozpracovaný model, ktorý zabezpečuje dosahovanie tých najlepších
výsledkov v rôznych oblastiach, sférach podnikania. Jednoduchosť spočíva v ľahkom pochopení tohto modelu, jeho
jednotlivých perspektív, na ktorých stojí celá podstata modelu. Zároveň je potrebné model BSC dôsledne rozpracovať,
presne určiť konkrétne ciele za jednotlivé perspektívy, určiť ukazovatele ich merania a dosahovania. Ciele sú primárne
stanovované na strategickej úrovni vo finančnej perspektíve. Podkladom stanovovania týchto cieľov je analýza trhu,
SWOT analýza, analýza minulých výsledkov hospodárenia, atď. Následne potrebujeme daný model komunikovať
s ostatnými vo firme, aby aj oni pochopili podstatu nášho zámeru a vedeli tak lepšie prispieť k napĺňaniu cieľov za
jednotlivé perspektívy a tým naplniť celkový, strategický cieľ. Model BSC vyjadruje kauzálny vzťah príčina dôsledok, ktorý umožňuje vyváženým spôsobom štruktúrovať ciele a ich ukazovatele. [6, s. 31 - 32]
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
59
FINANČNÁ PERSPEKTÍVA
Ako už bolo spomínané, pre každú z perspektív je potrebné stanoviť ciele, meradlá, cieľové hodnoty a strategické akcie.
Pre túto perspektívu je dôležité, aby finančných cieľov bolo čo najmenej a viac sa venovať základným etapám
životného cyklu stratégie danej firmy. Nakoľko je konkrétna podnikateľská jednotka úspešná, nato nám slúžia meradlá,
ukazovatele ako kontrolné mechanizmy finančnej úspešnosti firmy. Zachovanie finančnej perspektívy v BSC je dôležité
z toho hľadiska, že finančné ukazovatele nám poskytujú ľahko merateľné ekonomické údaje (údaje z účtovníctva – cash
flow, súvaha, výkaz ziskov a strát, atď.) už realizovaných účtovných operácií. Meradlá finančnej výkonnosti poukazujú
na to, kedy zavedenie, realizácia a riadenie stratégie firmy vedie k podstatnému zlepšeniu. [2, s. 33]
Medzi základné štádia životného cyklu stratégie danej podnikateľskej jednotky patria:
štádium rastu – typickým znakom tohto štádia je vysoká početnosť investícií do podnikania, rozvoj a vývoj
nových produktov, rozvoj infraštruktúry a budovanie zákazníckych základní (nové filiálky, pobočky).
štádium nasýtenia – charakteristické investíciami a reinvestíciami na odstránenie úzkych profilov, na
rozšírenie kapacity, na udržanie prosperujúceho rozvoja, smerovania a tržného podielu firmy. Veľký dôraz sa
kladie na maximálnu mieru návratnosti vložených prostriedkov.
štádium zrelosti – typické nízkymi investíciami na podporu a udržanie terajších kapacít. Dôraz je kladený na
maximalizáciu peňažných tokov do podniku (cash-flow). [6, s. 34]
Vo finančnej perspektíve je možné vykonávať výpočty ukazovateľov z finančnej analýzy ako je rentabilita, likvidita,
solventnosť, zadĺženosť, cash-flow, štruktúra nákladov, výška tržieb, atď. Tieto ukazovatele dávajú manažérom
odpovede na otázky, ako je firma schopná splácať svoje záväzky, akú ziskovosť im prináša vložený vlastný kapitál
alebo cudzí kapitál, atď. Ide o tieto základné ukazovatele:
ROCE – Return On Capital Employed – návratnosť vloženého kapitálu,
ROI – Return On Investment – návratnosť investícií,
EVA – Economic Value Added – ekonomická pridaná hodnota,
MVA – Market Value Added – trhová pridaná hodnota,
EBIT – Earing Before Interest and Taxes – zisk pred zaplatením úrokov a zdanením, atď.
Financie tvoria základné piliere firemnej stratégie. Preto je dôležité venovať im zvýšenú pozornosť a vedieť odkiaľ
jednotlivé prostriedky do podniku pritekajú, kam odchádzajú, čiže vedieť rozlíšiť medzi vlastnými a cudzími zdrojmi.
Najdôležitejším zdrojom financovania v súčasnosti a do budúcnosti ostáva samofinancovanie, čo vyžaduje dostatočnú
ziskovosť firmy. [5, s. 222 - 223]
Vo finančnej perspektíve sú pre manažérov, každého pracovníka, akcionárov, atď. dôležité hodnoty, ktoré vyplývajú
z tejto perspektívy. Manažéri dôkladne navrhujú rôzne hodnoty, ktoré prinášajú podniku plnenie plánovaných cieľov.
Takými to hodnotami môžu byť napríklad, zaistenie x percentného ročného prírastku návratnosti kapitálu pre
nasledujúcich 5 rokov, zvýšiť čisté výnosy existujúcich aktív a príbuzných služieb, neustále zvyšovať produktivitu,
zvyšovať efektívnosť kapitálu, rast tržieb, atď. [3, s. 252 - 258]
SYSTÉMOVÉ VYLADENIE STRATÉGIE VO FINANČNEJ PERSPEKTÍVE
Synergia znamená zoskupovanie firiem do spoločných fúzií, akvizícií, konglomerátov. Týmto spájaním firiem do
spoločných fúzií sa posilňujú postavenia jednotlivých firiem pôsobiacich v týchto spoločných spoluprácach. Vytváranie
týchto synergií sa uskutočňuje na základe centralizovaného rozmiestňovania zdrojov a finančného riadenia. Typickým
príkladom takejto spolupráce sú holdingové spoločnosti, ktoré sú tvorené firmami prevádzkované ako nezávislé entity
(útvary, objekty, jednotky). Synergia sa tu vytvára prostredníctvom finančných spôsobilostí a postupov. Firmy
holdingového typu pôsobia v rôznych regiónoch, v rôznych odvetviach, produkty predávajú rôznym zákazníkom,
využívajú rôzne technológie a na základe týchto skutočností vytvárajú aj vlastné synergie. [1, s. 53 - 54]
ZÁKAZNÍCKA PERSPEKTÍVA
Podstatou tejto perspektívy je identifikácia zákazníckych a trhových segmentov. Dôležité je rozčleniť si jednotlivých
zákazníkov podľa charakteristík do rôznych skupín, ktorým chceme venovať najväčšiu pozornosť a ktoré majú pre nás
najvyššiu výnosnosť. Charakteristiky členenia môžu byť rôzne, napr. podľa veku, pohlavia, či ide o športovcov, ľudí
majúcich radi počítačové hry, návštevníci divadiel, kín, atď. Trhové segmenty môžeme členiť podľa toho, v ktorom
odvetví chceme podnikať a vidíme v tom najväčšiu našu silu, ktorou dokážeme konkurovať najsilnejším subjektom
v danom sektore, odvetví. Pre manažérov je správne tieto segmenty presne popísať, pretože len tie najlepšie sú pre
firmu zdrojom zisku, vyššieho obratu, ktoré sú súčasťou cieľov vo finančnej perspektíve. Pre túto perspektívu sa
stanovujú kľúčové zákaznícke ukazovatele. Azda najdôležitejším je spokojnosť a lojalita zákazníkov. Pretože len
spokojný a lojálny zákazník je zdrojom príjmov pre firmu. Z toho vyplýva, že zákazníkom je potrebné venovať neustálu
pozornosť a poskytovať im produkty a služby s tým súvisiace, v čo najväčšej miere uspokojenia ich potrieb. Na druhej
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
60
strane manažéri a pracovníci musia venovať svoju snahu aj získavaniu nových zákazníkov a tak vytvárať ďalšie príjmy
do firmy, čiže zvyšovať jej ziskovosť. Tak ako aj pre finančnú perspektívu, tak aj pre zákaznícku perspektívu je
potrebne identifikovať hodnoty, ktoré zákazníci v cieľových segmentoch oceňujú. Týmto krokom sa ďalej ľahšie volia
nové ciele a ukazovatele výkonnosti, ktoré zabezpečia firme udržateľnú konkurencieschopnosť v odvetví podnikania.
Medzi hodnoty tu patria napr., kvalita produktov, vzťahy so zákazníkmi, imidž, vystupovanie firmy navonok,
vybavovanie reklamácií, pozáručný servis, atď. [8]
Učeň uvádza, že zákaznícka perspektíva slúži manažérom k napĺňaniu cieľov vo finančnej perspektíve. Podstatou tejto
perspektívy je to, aby manažéri, zamestnanci a ďalší pracovníci firmy poznali svojich zákazníkov, ich potreby, želania
a túžby, pretože len tak dokážu napĺňať ich predstavy a zabezpečovať ich spokojnosť. Dôsledkom ich spokojnosti je
zvyšovanie tržieb firmy a šírenie dobrého mena spokojných zákazníkov. Tým sa upevňuje vernosť zákazníkov a šírenie
dobrého mena láka nových, potencionálnych zákazníkov. Ukazovatele by mali byť zamerané na meranie a hodnotenie
tržného podielu a tržnej orientácie firmy. Pre naplnenie týchto ukazovateľov slúžia manažérom ciele a merítka,
pomocou ktorých môžu pochopiť, čo je hnacou silou zvyšovania tržného a zákazníckeho segmentu. [6, s. 36]
Zákaznícka perspektíva v sebe zahŕňa identifikáciu zákazníckych a trhových segmentov. Tieto segmenty sú zdrojom
obratu firmy, ktoré sú súčasťou finančných cieľov. V tejto perspektíve sa stanovujú kľúčové zákaznícke meradlá nami
zvolených cieľových zákazníkov a trhových segmentov. Každý zo zákazníkov, či už súčasní alebo potencionálni, majú
rôzne potreby a želania, rozdielne hodnotia vlastnosti výrobku alebo služby, nie sú homogénni. Pri formulovaní
stratégie sa na základe precízneho výskumu trhu odhaľujú rôzne tržné a zákaznícke segmenty, ich preferencie, ako
napríklad cena, kvalita, funkčnosť výrobku alebo služby, image, povesť a vzájomné vzťahy firmy s externým
prostredím, servis a pozáručné služby. Základnými ukazovateľmi tejto perspektívy sú:
podiel na trhu,
udržanie zákazníkov,
získavanie nových zákazníkov,
spokojnosť zákazníkov a
ziskovosť zákazníkov. [2, s. 61 - 64]
PERSPEKTÍVA INTERNÝCH FIREMNÝCH PROCESOV (PROCESNÁ PERSPEKTÍVA)
Perspektíva je typická takými procesmi, ktoré úzko súvisia s finančnou a zákazníckou perspektívou. Nastavenie
jednotlivých procesov, ich riadenie, kontrola, atď. sú dôležitým podkladom pre úspešnosť firmy. Len spokojní a lojálni
zákazníci sú úspechom pre celkové naplnenie cieľov vo finančnej perspektíve, a tým vedú k naplneniu strategického
cieľa. Organizácie vykonávajú denne niekoľko desiatok procesov, od zaisťovania mzdových agend a zverejňovania
štvrťročných finančných správ až po údržbu strojov a zariadení a vývoja nových produktov. Všetky tieto procesy, ktoré
firma vykonáva, musia byť riadené vhodným spôsobom. Len malé množstvo z týchto procesov sa skutočne podieľa na
celkovom naplnení stratégie. Úlohou manažérov je pomocou mape stratégie navrhnúť také procesy, ktoré budú jasne
zrozumiteľné nielen pre nich, ale aj pre ostatných zamestnancov a pracovníkov firmy. Len tak sa podarí neustále ich
zlepšovať a upevňovať si postavenie na trhu tvorbou nových hodnôt. Rozdelenie kľúčových procesov:
procesy riadenia prevádzkových činností – nákup, výroba, distribúcia, riadenie rizika,
procesy riadenia vzťahov so zákazníkmi – výber zákazníkov, získavanie nových zákazníkov, udržanie
existujúcich zákazníkov, zvyšovanie tržieb od zákazníkov,
inovačné procesy – vyhľadávanie nových príležitostí, výber výskumných a vývojových projektov, projekcia
a vývoj, uvedenie nového produktu na trh,
regulačné a spoločenské procesy – životné prostredie, bezpečnosť a ochrana zdravia, politika zamestnanosti,
miestne spoločenstvo. [3, s. 112 - 114]
Proces predstavuje logické usporiadanie činností, ktoré slúžia k transformácii vstupov do pridanej hodnoty výstupov.
Každý proces spúšťa určitá udalosť (štartér) a končí tiež udalosťou, zvanou ender (z anglického end – koniec, -er –
koncovka podstatných mien, ukončovateľ). Proces má svoje ciele a meradlá týchto cieľov, stanoveného interného
vlastníka a interných resp. externých zákazníkov. Procesy členíme na:
riadiace procesy – nevytvárajú hodnotu, prebiehajú naprieč firmy, nemajú externých zákazníkov a negenerujú
tržby,
hlavné procesy – vytvárajú pridanú hodnotu, prebiehajú naprieč firmou, majú externých zákazníkov a generujú
tržby,
podporné procesy – vytvárajú pridanú hodnotu, neprebiehajú naprieč firmy, nemajú externých zákazníkov,
negenerujú tržby. [6, s. 37 - 38]
Najbežnejším spôsobom ako vytvárať hodnotu, ktorej zdrojom je organizácia ako celok, je zdieľať spoločné procesy
a služby s ostatnými podnikateľskými jednotkami. Vznik tejto hodnoty sprevádzajú dva spôsoby:
dosahovanie úspor z rozsahu na základe centralizácie procesov a
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
61
čerpanie výhod z vytvorenia centralizovaného zdroja odborných znalostí súvisiacich s prevádzkovaním
kľúčových procesov alebo zdrojov.
Úspory z rozsahu sú tradičným cieľom a tradičnou konkurenčnou výhodou typickou pre veľké organizácie. Úspory
z rozsahu možno dosahovať buď rastom objemu produkcie alebo odvetvia, čo vedie k pomalejšiemu rastu celkových
nákladov, alebo zlučovaním rôznych podporných služieb firmy, alebo zlučovaním nákupných procesov niekoľkých
divízií firmy, atď. Pre všetky tieto procesy platí jedno, že dosiahnuť úspory z rozsahu je možné centralizáciou týchto
jednotlivých procesov. Zdieľaním znalosti v rámci celej organizácie môže firma získavať ďalšie výhody. I v prípade
odlišných podnikateľských jednotiek, ktoré majú rôzne cieľové skupiny zákazníkov, môže prevádzkovanie podobných
alebo totožných procesov a zavedenie centralizovaného systému odborných znalostí, prinášať výhody. Pomocou šírenia
informácií firma spoznáva tie najlepšie postupy, ktoré môžu byť rýchlo implementované vo všetkých podnikateľských
jednotkách. Čím je firma väčšia a rozmanitejšia, tým je tu aj väčší predpoklad toho, že zavedenie novej inovácie
v rámci niektorého procesu prinesie úžitok a výhody všetkým podnikateľským jednotkám firmy. [1, s. 88 – 89, s. 107]
PERSPEKTÍVA UČENIA SA A RASTU
Základným zdrojom úspechu firmy je mať k dispozícii takých zamestnancov, ktorí svojimi znalosťami, skúsenosťami
a potenciálom dokážu napĺňať víziu a strategické ciele firmy. Ciele v tejto perspektíve vytvárajú infraštruktúru, ktorá
umožňuje dosiahnutie cieľov v ostatných perspektívach. Dôležitosť tejto perspektívy spočíva v schopnosti
zamestnancov a informačného systému, v motivácii, delegovaní právomoci a angažovanosti. [9]
Perspektíva učenia sa a rastu hodnotí schopnosti podniku učiť sa a rásť. Preto je dôležité mať k dispozícii tri skupiny
zdrojov, a to zamestnanci, informačné systémy a podnikové procedúry. Firmy musia neustále investovať značné
finančné prostriedky do ľudí, systémov a procesov, iba tak dokážu obstáť v boji o konkurenčné výhody. Kľúčovými
ukazovateľmi tejto perspektívy sú:
spokojnosť a lojalita zamestnancov,
ich produktivita a udržanie,
stupeň angažovanosti,
prístup k strategickým informáciám a
prepojenie osobných motivačných faktorov zamestnancov s motivačnými faktormi organizácie. [8]
Vo všeobecnosti platí, že motivovaní zamestnanci ochotní stotožniť sa s podnikom, predstavujú kľúč k úspechu.
Rozdiel medzi jednotlivými firmami spočíva v tom, že s akou energiou sa v nich tieto aspekty skutočne podporujú.
Skutočný rozdiel medzi dobrými a zlými firmami nespočíva v ich technickom vybavení, zariadení, procesoch alebo
organizácii práce, ale v podnikovej kultúre. Len vo firmách, v ktorých je každý zamestnanec stotožnený s firemnou
kultúrou, môžu dosahovať podstatne vyššie príjmy ako v podnikoch, kde firemná kultúra je len na papieri založená
v stole niektorého manažéra. [5, s. 253 - 256]
Úspechom každej firmy je mať k dispozícii zručných a kvalifikovaných pracovníkov a neustále zabezpečovať
zdokonaľovanie ich zručností a osvojovanie nových znalostí. Táto perspektíva je definovaná troma hlavnými smermi:
motivácia – dynamický usporiadaný súbor vnútorných faktorov, ktoré podnecujú a usmerňujú pracovný výkon,
kvalifikácia – zvyšovanie kvality intelektuálneho kapitálu (znalostí) a
kvalita a funkčnosť systému riadenia – efektívna vnútorná komunikácia. [6, s. 42 - 43]
Úzko späté s kvalitou vykonávanej pracovnej činnosti je hodnotenie zamestnancov. Pomocou hodnotenia dokážeme
správne motivovať každého zamestnanca, ktorý potom odvádza nami potrebný výkon. Hodnotenie môže byť:
systematické – prebieha v pravidelných intervaloch, alebo predom definovaných okolností, alebo podľa
predom definovaných postupov. Musí byť písomné a súčasťou každého zamestnanca.
nesystematické – uskutočňuje sa náhodne alebo podľa aktuálnej potreby. Je ústne a má neformálny charakter.
[4, s. 11 - 12]
Každá organizácia môže vytvárať hodnotu len vtedy, keď bude aktívne riadiť rozvoj svojho vodcovského a ľudského
kapitálu. Ide o rozvoj nehmotných aktív, ktorých základom sú znalosti. Firmy, ktoré dokážu zvládnuť tento proces
rozvoja znalostí, ktorých nositeľom a šíriteľom je útvar ľudských zdrojov, si môžu vytvoriť významnú konkurenčnú
výhodu. Firma môže posilňovať rozvoj svojho ľudského kapitálu a pracovnej kariéry svojich zamestnancov pomocou
toho, že skúsenosti s prácou budú získavať v rôznych podnikateľských jednotkách a v rôznych regiónoch. Veľmi
dôležitú úlohu tu zohráva rýchly prenos a osvojovanie si nových myšlienok, ktoré boli vytvorené v niektorej
z podnikateľských jednotiek. Odovzdávanie týchto myšlienok v rámci celej firmy znižuje náklady na ich získavanie
z externých zdrojov. [1, s. 102, 130]
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
62
ZÁVER
Úspech firmy nezávisí len od jej finančných ukazovateľov a výpočtov ukazovateľov finančnej analýzy. Je potrebné
venovať pozornosť aj ostatným oblastiam, ktoré v konečnom dôsledku prispievajú k napĺňaniu celofiremných cieľov
a rastu zisku, tržieb, obratu, atď. (finančné merítka). Systém BSC v sebe zahŕňa štyri perspektívy (finančná, zákaznícka,
interných procesov a učenia sa a rastu). Previazanie cieľov v jednotlivých perspektívach umožňuje manažérom
dosahovať želateľné konkurenčné výhody a obstáť v silnom konkurenčnom boji s ostatnými firmami v odvetví. Ciele
v perspektívach musia byť navrhnuté tak, aby ich naplnenie nebolo v rozpore s firemnými zásadami a náročné na ich
dosiahnutie.. Preto ciele musia spĺňať zásadu SMART (S – špecifické, M – merateľné, A – akceptovateľné, R –
realistické, T – časovo ohraničené). Kvalifikovaní a zruční pracovný personál dokáže kvalitne riadiť jednotlivé procesy
vo firme, ktoré budú uspokojovať v čo najväčšej miere potreby zákazníkov, čoho dôsledkom bude rast finančných
ukazovateľov (obrat, zisk, tržby, atď.). Správna prepojenosť jednotlivých perspektív v systéme BSC je výsledkom
úspechu firmy a zabezpečenie si stabilného a silného konkurenčného postavenie do budúcnosti.
LITERATÚRA
[1]
KAPLAN, R. S. – NORTON, D. P. 2006. Alignment – systémové vyladění organizace. Jak využít Balance
Scorecard k vytváření synergií. Praha: Management Press, 2006. 312 s. ISBN 80- 7261-155-0.
[2]
KAPLAN, R. S. – NORTON, D. P. 2007. Balanced Scorecard. Strategický systém měření výkonnosti firmy.
Praha: Management Press, 2007. 267 s. ISBN 978-80-7261-177-5.
[3]
KAPLAN, R. S. – NORTON, D. P. 2010. Efektivní systém řízení strategie. Nový nástroj zvyšování výkonnosti
a vytváření konkurenční výhody. Praha: Management Press, 2010. 326 s. ISBN 978-80-7261-203-1.
[4]
PILAŘOVÁ, I. 2008. Jak efektivně hodnotit zaměstnance a zvyšovat jejich výkonnost. Praha: Grada Publishing,
2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2042-5.
[5]
SIMON, H. 2010. Skrytí šampióni 21. století. Úspěšné strategie málo známých firem, které mají vedoucí
postavení na světových trzích. Praha: Management Press, 2010. 384 s. ISBN 978-80-7261-225-3.
[6]
UČEŇ, P. 2008. Zvyšování výkonnosti firmy na bázi potenciálu zlepšení. Praha: Grada Publishing, 2008. 190 s.
ISBN 978-80-247-2472-0.
[7]
WAGNEROVÁ, I. 2008. Hodnocení a řízení výkonnosti. Praha: Grada Publishing, 2008. 117 s. ISBN 978-80247-2361-7.
[8]
http://www.gradient5.sk/balanced-scorecard.html
[9]
http://www.poradca.sk/SubPages/OtvorDokument/Clanok.aspx?idclanok=105407
ADRESA:
PhDr. Peter Roguľa
Prešovská univerzita v Prešove,
Fakulta manažmentu,
Konštantínova ul. 16,
080 01 Prešov,
Tel.: +421 908 319 465,
e-mail: [email protected]
Adresa trvalého bydliska:
Popradská 3,
080 01 Prešov
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
63
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
64
POROVNANIE VOLEBNÝCH SYSTÉMOV S DÔRAZOM NA EFEKTÍVNE VYUŽÍVANIE
VEREJNÝCH PROSTRIEDKOV
Lucia Kollárová
Ekonomická univerzita, Národohospodárska fakulta, Bratislava, Slovensko
Abstrakt: Táto práca sa zaoberá voľbami do orgánov samosprávy obcí, nazývanými aj komunálne voľby.
Cieľom práce je porovnať systém komunálnych volieb na Slovensku so systémom komunálnych volieb v
Českej republike s dôrazom na vynakladanie finančných prostriedkov pri zabezpečení plynulého priebehu
volieb Práca je rozdelená do dvoch nosných častí. Prvá časť práce poskytuje teoretický náhľad na
problematiku komunálnych volieb, venuje sa definovaniu obecného zriadenia a orgánov obce, ich
charakteristikám a hlavným úlohám. Rozoberá vzťahy medzi jednotlivými orgánmi obecného zriadenia.
Druhá časť analyzuje súčasný stav financovania komunálnych volieb z pohľadu obce. V tejto časti je
predstavený spôsob vynakladania financií obcami, ktoré sú im poskytnuté formou dotácií na realizáciu
preneseného výkonu štátnej správy, a ich následné vyúčtovanie.
Kľúčové slová: komunálne voľby, voľby do orgánov samosprávy obce, obec, priama voľba, nepriama
voľba, orgány obce, zastupiteľstvo, starosta, kandidátne listiny
KOMUNÁLNE VOĽBY
V komunálnych voľbách alebo vo voľbách do samosprávy obcí sa rozhoduje o zastúpení v orgánoch obce (obecných
(mestských) zastupiteľstiev a starostoch obcí a primátoroch miest). Na Slovensku sú obidva orgány sú volené priamo
obyvateľmi obce alebo mesta na štvorročné obdobie1.
V európskych krajinách je uplatňovaný ako model priamej voľby starostov či obdobne postavených funkcionárov, tak aj
model nepriamej voľby. Legislatíva niektorých štátov umožňuje aplikáciu oboch modelov. Početnosť zastúpenia
jednotlivých modelov je zobrazená v nasledovnej tabuľke 4.
Priama voľba
Taliansko, Portugalsko,
Grécko, Cyprus, Slovinsko,
Poľsko, Rumunsko,
Bulharsko, Ukrajina,
Macedónsko, Albánsko
Nepriama voľba
Belgicko, Fínsko, Holandsko,
Francúzsko, Dánsko, Írsko,
Luxembursko, Švédsko,
Španielsko, Malta, Chorvátsko,
Estónsko, Litva, Lotyšsko
Priama i nepriama voľba
Veľká Británia (o spôsobe
rozhodujú občania v referende),
Nemecko, Rakúsko (podľa
spolkovej krajiny), Nórsko,
Maďarsko (priamo obce do 10 000
obyvateľov), Rusko
Tabuľka č. 1: Priama a nepriama voľba
Zdroj: vlastné spracovanie
PRÁVNA ÚPRAVA KOMUNÁLNYCH VOLIEB V SLOVENSKEJ REPUBLIKE
Podľa Ústavy Slovenskej republiky2 sú orgánmi obce starosta a obecné zastupiteľstvo. V súlade s týmto ústavným
vymedzením ustanovuje iný právny predpis3, že orgánmi obce sú obecné zastupiteľstvo a starosta. Obecné
zastupiteľstvo môže zriadiť a zrušiť podľa potreby stále alebo dočasné výkonné, kontrolné a poradné orgány, najmä
obecnú radu, komisie a určuje im náplň práce; môže zriadiť a zrušiť aj ďalšie svoje orgány a útvary, ak tak ustanovuje
osobitný zákon.
Obecné zastupiteľstvo je zastupiteľský zbor obce zložený z poslancov zvolených v priamych voľbách obyvateľmi
obce na štyri roky. Volebné pravidlá upravuje osobitný predpis4. Funkčné obdobie obecného zastupiteľstva sa končí
zložením sľubu poslancov novozvoleného obecného zastupiteľstva. Počet poslancov na celé volebné obdobie určí pred
voľbami obecné zastupiteľstvo podľa počtu obyvateľov obce. Obecné zastupiteľstvo rozhoduje o základných otázkach
života obce.
PILÁT, J. 2003. Samospráva na Slovensku: trendy a problémy. In Komunálne voľby 2002. Bratislava: IVO – Inštitút pre verejné otázky, 2003.
ISBN 80-88935-52-0, s. 10-17.
2
článok 69 zákona č. 460/1992 Zb. Ústava Slovenskej republiky
3
§ 10 zákona č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení
4
zákon č. 346/1990 Zb. o voľbách do samosprávy obcí
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
1
65
Predstaviteľom obce, najvyšším výkonným orgánom obce a štatutárnym orgánom obce je starosta. Funkcia starostu je
verejná funkcia, v tejto súvislosti osobitný predpis5 vymedzuje nezlučiteľnosť funkcie starostu s inými funkciami.
Funkčné obdobie starostu sa skončí zložením sľubu novozvoleného starostu. Spôsob voľby starostu upravuje osobitný
predpis6.
S účinnosťou od 1. apríla 2010 sa zmenila právna úprava zastupovania starostu obce zástupcom starostu. Starostu
zastupuje zástupca starostu, ktorého spravidla na celé funkčné obdobie poverí zastupovaním starosta do 60 dní od
zloženia sľubu starostu; ak tak neurobí, zástupcu starostu zvolí obecné zastupiteľstvo. Zástupca starostu môže byť len
poslanec. Ak obec má viac ako 20 000 obyvateľov, starosta môže poveriť zastupovaním dvoch zástupcov starostu,
pričom určí ich poradie. Starosta môže zástupcu starostu kedykoľvek odvolať. Ak starosta odvolá zástupcu starostu,
poverí zastupovaním ďalšieho poslanca do 60 dní od odvolania zástupcu starostu. Zástupca starostu zastupuje starostu v
rozsahu určenom starostom v písomnom poverení. Ak zanikne mandát starostu pred uplynutím funkčného obdobia, plní
úlohy starostu v plnom rozsahu zástupca starostu. Zastupovanie sa skončí zložením sľubu novozvoleného starostu.
Zástupcovi starostu, ktorý plní úlohy starostu v plnom rozsahu náleží plat starostu určený podľa osobitného predpisu7.
Voľby do orgánov samosprávy obcí sú upravené osobitným predpisom8. Konajú sa na základe všeobecného, rovného
a priameho volebného práva tajným hlasovaním. Právo voliť do orgánov samosprávy obce majú obyvatelia SR, ktorí
majú v obci trvalý pobyt a najneskôr v deň volieb dovŕšili 18 rokov veku a nenastali u nich prekážky vo výkone
volebného práva (obmedzenie slobody z dôvody ochrany zdravia ľudí, výkon trestu odňatia slobody, pozbavenie alebo
obmedzenie spôsobilosti na právne úkony). Za poslanca obecného zastupiteľstva môže byť zvolený volič, u ktorého
nenastali prekážky vo výkone volebného práva. Za starostu obecného zastupiteľstva môže byť zvolený volič, u ktorého
nenastali prekážky vo výkone volebného práva a ktorý najneskôr v deň volieb dovŕšil 25 rokov veku.
Pre voľby do obecných zastupiteľstiev sa v každej obci utvoria viacmandátové volebné odvody, v ktorých sa volia
poslanci obecného zastupiteľstva pomerne k počtu obyvateľov obce. V obci, v ktorej sa má zvoliť 12 alebo menej
poslancov môže sa utvoriť iba jeden volebný obvod. Pre voľby starostu obce tvorí každá obec jeden jednomandátový
volebný obvod.
Kandidátne listiny pre voľby do obecného zastupiteľstva podávajú politické strany, a to osobitne za každý volebný
obvod. Politická strana môže na kandidátnej listine uviesť najviac toľko kandidátov, koľko má byť v príslušnom
volebnom obvode zvolených poslancov obecného zastupiteľstva. Kandidovať do obecného zastupiteľstva môžu aj
nezávislí kandidáti. Súčasťou ich kandidátnej listiny je petícia podpísaná voličmi podporujúcimi jeho kandidatúru.
Potrebný počet podpisov je uvedený v prílohe k zákonu č. 346/1990 Zb. Kandidátne listiny pre voľbu starostu obce
môžu podávať politické strany. Každá politická strana môže na kandidátnej listine uviesť iba jedného kandidáta.
Kandidovať na funkciu starostu môžu aj nezávislí kandidáti. Súčasťou ich kandidátnej listiny je petícia podpísaná
voličmi podporujúcimi je ho kandidatúru. Potrebný počet podpisov podľa veľkosti obce je uvedený v prílohe
k osobitnému predpisu, ktorý upravuje voľby do orgánov samosprávy obcí9.
Voľby do orgánov samosprávy obcí sa konajú v posledných štrnástich dňoch volebného obdobia. Vyhlasuje ich
predseda NR SR. Konajú sa na celom území Slovenskej republiky v ten istý deň od 7.00 do 20.00 hodiny. Predseda NR
SR môže určiť, že sa konajú voľby vo dvoch dňoch, a to od 14.00 do 22.00 hodiny v prvý deň a od 7.00 do 14.00
hodiny v druhý deň.
Za poslancov do obecného zastupiteľstva sú zvolení kandidáti, ktorí získali vo volebnom obvode najväčší počet hlasov.
Ak získajú dvaja alebo viacerí kandidáti tej istej politickej strany rovnaký počet hlasov, je zvolený kandidát v poradí
uvedenom na kandidátnej listine príslušnej politickej strany. Ak ide o kandidátov rôznych politických strán alebo
nezávislých kandidátov, miestna volebná komisia určí z nich poslanca žrebom. Za starostu je zvolený kandidát, ktorý
získal najväčší počet platných hlasov. Pri rovnosti sa vykonajú nové voľby.
VOĽBY DO ZASTUPITEĽSTIEV OBCÍ A NEPRIAMA VOĽBA STAROSTOV V ČR
Orgány obce tvorí obecné zastupiteľstvo a rada obce. Ústava Českej republiky10 hovorí, že obec je samostatne
spravovaná zastupiteľstvom. Rada obce je výkonným orgánom obce v oblasti samostatnej pôsobnosti. Zastupiteľstvo
obce volí spomedzi svojich členov do funkcií starostu a miestostarostu (miestostarostov). Starosta zastupuje obec
navonok a stojí na čele obecného úradu.
zákon č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení
zákon č. 346/1990 Zb. o voľbách do orgánov samosprávy obcí
7
zákon č. 253/1994 Z. z. o právnom postavení a platových pomeroch starostov obcí a primátorov miest v znení neskorších predpisov
8
zákon č. 346/1990 Zb. o voľbách do orgánov samosprávy obcí
9
zákon č. 346/1990 Zb. o voľbách do orgánov samosprávy obcí
10
Zákon č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky, hlava siedma, čl. 101.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
5
6
66
Tak ako aj na Slovensku sa správa obce člení na dva piliere, ktorými sú samostatná pôsobnosť obce a prenesená
pôsobnosť obce. Samostatnou pôsobnosťou sa rozumie výkon samosprávy, zatiaľ čo prenesená pôsobnosť predstavuje
výkon štátnej správy vykonávaný príslušným orgánom obce, spravidla obecným úradom, tak ako to stanovuje zákon11.
Členovia zastupiteľstva obce sú volení tajným hlasovaním na základe všeobecného, rovného a priameho volebného
práva. Funkčné obdobie zastupiteľstva je štvorročné. Počet členov na každé volebné obdobie stanoví zastupiteľstvo
obce v súlade s osobitným predpisom12 najneskôr 85 dní pred dňom konania volieb do zastupiteľstiev. Pri stanovení
počtu členov zastupiteľstva obce sa prihliada najmä k počtu obyvateľov k 1. januáru roku, v ktorom sa konajú voľby
a veľkosť územného obvodu. Mandát člena zastupiteľstva vzniká zvolení, k zvolení dôjde ukončením hlasovania.
Zastupiteľstvo obce rozhoduje vo veciach patriacich do samostatnej pôsobnosti obce. Zastupiteľstvo obce môže zriadiť
výbory ako svoje iniciatívne a kontrolné orgány. Predsedom výboru je vždy člen zastupiteľstva obce. Svoje stanoviská
a návrhy predkladajú výbory zastupiteľstvu obce. Výbor plní úlohy, ktorými ho poverí zastupiteľstvo obce, ktorému sa
zodpovedá. Zastupiteľstvo zriaďuje vždy finančný a kontrolný výbor.
Rada obce je výkonným orgánom obce v oblasti samostatnej pôsobnosti a za svoje činnosti sa zodpovedá
zastupiteľstvu obce. V oblasti prenesenej pôsobnosti rozhoduje rada len ak tak stanovuje osobitný predpis13. V obci,
v ktorej sa rada nevolí, vykonáva jej právomoc starosta, ak nie je stanovené zákonom14 inak. Radu obce tvorí starosta,
miestostarosta (miestostarostovia) a ďalší členovia volení z členov zastupiteľstva obce. Počet členov rady je nepárny,
tvorí ju najmenej 5 a najviac 11 členov, pričom nesmie počet členov nesmie presahovať jednu tretinu počtu členov
zastupiteľstva. Rada obce sa nevolí v obciach, kde zastupiteľstvo obce má menej ako 15 členov. Rada obce sa schádza
k svojim schôdzam podľa potreby, jej schôdze sú neverejné, ale môže si k jednotlivým bodom svojho jednania prizvať
ďalšieho člena zastupiteľstva obce a iné osoby. Rada obce pripravuje návrhy pre jednanie zastupiteľstva obce
a zabezpečuje plnenie ním prijatých uznesení
Rada obce môže zriadiť komisie ako svoje iniciatívne a poradné orgány. Komisia je tiež výkonným orgánom, ak jej bol
zverený výkon prenesenej pôsobnosti. Svoje stanoviská a námety predkladajú rade obce, ktorej za svoju činnosť
zodpovedajú. Vo veciach výkonu prenesenej pôsobnosti na zverenom úseku zodpovedá starostovi. Predsedom komisie
môže byť len osoba, ktorá sa preukázala zvláštnou odbornou spôsobilosťou v oblasti komisii zverenej prenesenej
pôsobnosti.
Obec navonok zastupuje starosta, ktorého do funkcie volí zastupiteľstvo spomedzi svojich členov. Za výkon svojej
funkcie sa zodpovedá zastupiteľstvu obce. Starostu zastupuje miestostarosta, ktorého určí zastupiteľstvo, zastupuje
starostu v dobe jeho neprítomnosti alebo v dobe, kedy starosta nevykonáva funkciu. Zastupiteľstvo môže zvoliť viac
miestostarostov a zveriť im niektoré úlohy.
Obecný úrad má na rozdiel od zastupiteľstva, rady a starostu administratívny charakter. Obecný úrad tvoria starosta,
ktorý stojí na jeho čele, miestostarosta (miestostarostovia), tajomník, ak je táto funkcia zriadená, a zamestnanci obce.
Podmienky výkonu volebného práva, organizáciu volieb do zastupiteľstiev obcí v Českej republike a rozsah súdneho
preskúmania pre voľby do zastupiteľstiev upravuje osobitný predpis15.
Funkčné obdobie zastupiteľstiev je štvorročné. Voľby do zastupiteľstiev obcí sa konajú na základe všeobecného,
rovného a priameho volebného práva tajným hlasovaním podľa zásad pomerného zastúpenia.
Voľby do zastupiteľstiev obcí vyhlasuje prezident republiky. Konajú sa v lehote tridsiatich dní pred uplynutím
funkčného obdobia vo všetkých obciach v dvoch dňoch. Ak sa voľby konajú v dvoch dňoch, sú nimi piatok a sobota,
v prvom dni začína hlasovanie o 14.00 hodine a končí o 22.00 hodine, v druhý deň začína hlasovanie o 8.00 hodine
a končí o14.00 hodine. Dodatočné voľby, opakované voľby opakované hlasovanie a nové voľby sa konajú v jeden deň.
Hlasovanie začína o 7.00 hodine a končí o 22.00 hodine.
Právo voliť do zastupiteľstva obce má štátny občan ČR, ktorý v deň volie, ak sa konajú voľby v dvoch dňoch, druhý
deň volieb, dosiahol najmenej 18 rokov veku, je v deň konania volieb prihlásený v obci k trvalému pobytu a nenastali
u neho prekážky vo výkone volebného práva (zákonom stanovené obmedzenie slobody z dôvodu výkonu trestu odňatia
slobody, zbavenie spôsobilosti k právnym úkonom, zákonom stanovené obmedzenie slobody z dôvodu ochrany zdravia
ľudí).
Členom zastupiteľstva môže byť zvolený každý volič, u ktorého nenastala prekážka vo výkone volebného práva
(zákonom stanovené obmedzenie slobody z dôvodu výkonu trestu odňatia slobody, zbavenie spôsobilosti k právnym
úkonom). Osobitný predpis16 určuje zásady nezlučiteľnosti funkcie člena obecného zastupiteľstva s inými funkciami.
BŘEN,
J.
2007.
Postavenie
zastupiteľstva
obce.
In
Deník
veřejné
správy.
[online].
[cit. 2012-02-20]. Dostupné na internete: <http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6262427>. ISSN 1213-6336.
12
Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení), § 68, ods. 1.
13
Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení).
14
Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení).
15
Zákon č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
11
67
2007,
Kandidátne listiny volieb do zastupiteľstva obcí môžu podávať volebné strany. Každá volebná strana môže podať len
jednu kandidátnu listinu, ak bolo vytvorených viac volebných obvodov, môže strana podať kandidátnu listinu v každom
volebnom obvode. Volebná strana môže na kandidátnu listinu uviesť najviac toľko kandidátov, koľko členov do
zastupiteľstva obce sa volí. V obciach kde sa má voliť sedem a menej členov zastupiteľstva obce, môže volebná strana
na kandidátnej listine uviesť najviac toľko kandidátov, koľko členov zastupiteľstva obce sa volí a tento počet môže
navýšiť o jednu tretinu a zaokrúhliť na celé číslo nadol.
Ak tvorí volebnú stranu nezávislý kandidát alebo združenie nezávislých kandidátov, pripojí ku kandidátnej listine
petíciu podpísanú voličmi podporujúcimi jeho kandidatúru. Potrebný počet podpisov je stanovený v prílohe osobitného
predpisu upravujúceho voľby do zastupiteľstiev obcí v ČR17.
FINANCOVANIE VÝDAVKOV SPOJENÝCH S PRÍPRAVOU, VYKONANÍM A ZISŤOVANÍM
VÝSLEDKOV VOLIEB DO ORGÁNOV SAMOSPRÁVY OBCÍ V ROKU 2010
Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky vydáva metodický postup pri úhrade výdavkov spojených s prípravou,
vykonaním a zisťovaním výsledkov volieb do orgánov samosprávy obcí v roku 2010. Podľa osobitného predpisu18 sa
výdavky spojené s voľbami do obecných (mestských) zastupiteľstiev a s voľbami starostov obcí (primátorov) uhrádzajú
z prostriedkov štátneho rozpočtu SR rozpočtovaných v kapitole ministerstva vnútra19.
Finančné prostriedky súvisiace s prípravou, vykonaním a zisťovaním výsledkov volieb je možné čerpať len na druhy
výdavkov, ktoré určuje metodický postup financovania výdavkov spojených s prípravou, vykonaním a zisťovaním
výsledkov volieb do orgánov samosprávy obcí20.
Na zabezpečenie činnosti okrskových volebných komisií počas prípravy a vykonania volieb do orgánov samosprávy
obcí poukázal Obvodný úrad Trnava vybranej obci finančné prostriedky v sume 540 eur na každý vytvorený okrsok
a to na21:
odmeny za výkon funkcie člena okrskovej volebnej komisie podľa osobitných predpisov22 vo výške 36,10
eur sa poskytuje v zaokrúhlenej sume 185 eur pre predpokladaný počet 5 členov okrskových volebných
komisií. Členovia okrskovej volebnej komisie majú nárok na odmenu, dohody o vykonaní práce mimo
pracovného pomeru sa s členmi okrskovej volebnej komisie neuzatvárajú.
odmenu zapisovateľovi okrskovej volebnej komisie za plnenie funkcie odborného poradcu okrskovej
volebnej komisie vo výške 35 eur na jeden volebný okrsok, odmenu zapisovateľovi miestnej volebnej komisie,
ktorý plní úloha aj zapisovateľa okrskovej volebnej komisie podľa osobitného predpisu23 vo výške 50 eur,
odmeny pomocným pracovným silám vo výške 50 eur na jeden volebný okrsok,
odmeny za doručenie oznámenia o čase a mieste konania volieb voličom vo výške 0,05 eura za jedno
doručenie, spolu vo výške 50 eur na jeden volebný okrsok,
úhrada výdavkov na obstaranie kancelárskych potrieb vo výške 10 eur na jeden volebný okrsok,
vybavenie volebných miestností štátnou zástavou, štátnou vlajkou a štátnym znakom Slovenskej
republiky vo výške 15 eur na jeden volebný okrsok,
cestovné náhrady, občerstvenie a stravovanie členov, zapisovateľov a pomocných pracovných síl
okrskových volebných komisií do výšky 100 eur na jeden volebný okrsok; cestovné je možné uhradiť
členom, zapisovateľom a pomocným pracovným silám okrskových volebných komisií len do výšky ceny
cestovného lístka verejnej dopravy v súvislosti s plnením úloh volebnej komisie; občerstvenie sa poskytuje
podľa vecného vymedzenia určeného osobitným predpisom24 vo výške 1,50 eura na osobu do 12 hodín
činnosti a vo výške 2 eur na osobu nad 12 hodín činnosti s výnimkou alkoholických nápojov; stravovanie
možno poskytnúť v rozsahu určenom osobitnými predpismi25 pre časové pásmo 5 až 12 hodín vo výške 3,60
eura, pre časové pásmo 12 až 18 hodín vo výške 5,40 eura, pre časové pásmo nad 18 hodín vo výške 8,30 eura,
prevádzku motorových vozidiel a prepravné vo výške 15 eur na jeden volebný okrsok,
poštovné vo výške 5 eur na jeden volebný okrsok,
úhradu ostatných výdavkov vo výške 75 eur na jeden volebný okrsok.
§ 5 zákona č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů
zákon č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů
18
§ 57 ods. 1 zákona SNR č. 346/1990 Zb. o voľbách do orgánov samosprávy obcí v znení neskorších predpisov
19
Metodický postup financovania výdavkov spojených s prípravou, vykonaním a zisťovaním výsledkov volieb do orgánov samosprávy obcí v roku
2010. Ministerstvo vnútra SR, 2010. [cit. 2011-11-13]. Dostupné na internete: <http://www.minv.sk/? oso10-financie >.
20
Tamtiež.
21
Financovania výdavkov spojených s prípravou, vykonaním a zisťovaním výsledkov volieb do orgánov samosprávy obcí v roku 2010 - usmernenie.
Obvodný úrad Trnava, 2010.
22
§ 55 ods. 4 zákona č. 346/1990 Zb. a podľa vyhlášky Ministerstva financií SR č. 122/1994 Z. z. o výške odmeny, o spôsobe úhrady a výplaty
odmeny a náhrad členom volebných komisií v znení neskorších predpisov
23
§ 15 ods. 5 zákona č. 346/1990 Zb.
24
Výnos Ministerstva financií Slovenskej republiky č. MF/11250/2004-42
25
§ 5 zákona č. 283/2002 Z. z. o cestovných náhradách a Opatrenie Ministerstva práce sociálnych vecí a rodiny SR č. 110/2009 o sumách stravného
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
16
17
68
Vyúčtovanie prostriedkov štátneho rozpočtu poskytnutých na úhradu výdavkov spojených s voľbami do orgánov
samosprávy obcí podľa platnej rozpočtovej klasifikácie so stručným komentárom predložili obce a mestá do 18
kalendárnych dní od skončenia volieb listom starostu (primátora) t. j. do 15. decembra 2010. Pri vyúčtovaní
finančných prostriedkov bolo potrebné uviesť počet členov okrskových komisií a počet voličov.
V nasledovnej tabuľke 2 môžeme vidieť vyúčtovanie výdavkov spojených s voľbami do OSO 2010 vo vybranej obci.
Skutočne vynaložené výdavky obce sú rozčlenené podľa platnej rozpočtovej klasifikácie. Pri každej položke
rozpočtovej klasifikácie je uvedená suma skutočne vynaložených prostriedkov z účelovej dotácie poskytnutej obci
prostredníctvom obvodného úradu. Celkové výdavky sú porovnané s poskytnutou dotáciou, z čoho vyplýva, že obecný
úrad vráti obvodnému úradu nevyužitú časť dotácie.
Dobrá Voda
1
661
5
Obec
Počet okrskov
Počet oprávnených voličov
Počet členov OVK
Ozn.
a
A.
B.
C.
D.
E.
F.
G.
H.
I.
J.
K.
L.
M.
N.
O.
P.
Q.
R.
S.
T.
U.
V.
Položka rozpočtovej klasifikácie
b
610 – mzdy, platy, služobné príjmy a ostatné osobné vyrovnania
620 – poistné a príspevkové do poisťovní
630001 – cestovné náhrady – tuzemské (vlastní zamestnanci)
632001 – energie
632003 – poštovné a telekomunikačné služby
633006 – všeobecný materiál
633006 – vlajka, zástava, štátny znak
633016 – reprezentačné (občerstv. do 12 hod 1,5 Eur, nad 12 h 2,0 Eur)
634001 – palivo, mazivá, oleje, špeciálne kvapaliny
634004 – prepravné a nájomné dopravných prostriedkov
635004 – rutinná a štandardná údržba – prepravných strojov, prístrojov a zariadení
635006 – rutinná a štandardná údržba – budov, objektov
636001 – nájomné za nájom – budov, objektov
637004 – všeobecné služby
637007 – cestovné náhrady iným než vlastným zamestnancom
637009 – náhrada mzdy a platu
637014 – stravovanie (podľa zákona č. 283/2002 Z. z.)
637026 – odmeny členom komisie (36,10 Eur)
637026 – odmeny zapisovateľom miestnej a okrskovej volebnej komisie
637027 – odmeny zamestnancom mimo pracovného pomeru
637027 – odmeny pomocným pracovným silám
637027 – odmeny za doručenie oznámenia o mieste a čase (0,05 Eur/1 ks)
Výdavky spolu
Poskytnutý preddavok
Rozdiel (-OcÚ vráti, + OÚ doplatí)
Suma
v Eur
1
0,67
4,54
15,00
5,00
10,39
12,00
15,87
5,44
32,40
180,50
50,00
50,00
33,25
415,06
540,00
-124,94
Tabuľka č. 2: Vyúčtovanie výdavkov spojených s voľbami do orgánov samosprávy obcí v roku 2010 vo vybranej obci
Zdroj: vlastné spracovanie podľa Vyúčtovanie výdavkov spojených s voľbami do orgánov samosprávy obcí 2010, Obecný úrad Dobrá Voda.
FINANCOVANIE VÝDAVKOV SPOJENÝCH S VOĽBAMI DO ZASTUPITEĽSTIEV OBCÍ, KRAJOV
A VOLIEB DO PARLAMENTU ČESKEJ REPUBLIKY
Ministerstvo financií po dohode s Ministerstvom vnútra vydáva Smernicu, ktorou sa upravuje postup obcí, krajov
a okresných úradov pri financovaní volieb do zastupiteľstiev obcí, krajov a Parlamentu Českej republiky. Táto smernica
slúži k zabezpečeniu účelného a hospodárneho vynakladania prostriedkov štátneho rozpočtu Českej republiky pri
financovaní výdavkov spojených s voľbami do zastupiteľstiev obcí, krajov a volieb do Parlamentu Českej republiky.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
69
Táto smernica sa vzťahuje na výdavky26:
obcí, miest, miest so zvláštnym postavením, ich mestských obvodov a mestských časí a mestských častí
hlavného mesta prahy,
krajov a hlavného mesta Prahy a
okrskových volebných komisií
pri financovaní volieb do zastupiteľstiev obcí, krajov a volieb do Parlamentu Českej republiky, ktoré sa hradia zo
štátneho rozpočtu Českej republiky.
Výdavkami v rozsahu potrebnom pre organizačno-technické zabezpečenie volieb sa rozumejú výdavky na27:
základné kancelárskej potreby a poštové poplatky,
inštalácia (nemožno hradiť zakúpenie výpočtovej techniky), prevádzka vrátane prípadnej opravy a prípadne
nájom výpočtovej techniky,
dopravné výkony zabezpečované obcami a krajmi, cestovné náhrady členov volebných komisií a ďalších osôb
podieľajúcich sa na príprave volieb a plnení úloh v priebehu volieb pri pracovných cestách,
prenájom nebytových priestorov na dobu nutnú pre činnosť volebných komisií potrebných pre konanie volieb,
platy zamestnancov prijatých na dobu určitú alebo odmeny osôb vyplácané podľa dohody o vykonaní práce
uzatvorených k zabezpečeniu prác spojených s prípravou a konaním volieb,
zaistenie distribúcie hlasovacích lístkov voličom, a to v čiastke 3,50 Kč na jedného voliča, v prípade, keď
distribúcia hlasovacích lístkov bude zaistená prostredníctvom pošty,
občerstvenie s výnimkou alkoholických nápojov, ktoré môže poskytnúť príslušný obecný úrad členom
volebných komisií ako nepeňažné plnenie vo výške spodnej hranice stanovenej sadzby stravného podľa
osobitného predpisu28,
zvláštne odmeny za výkon funkcie člena volebnej komisie, verejné zdravotné poistenie hradené z týchto
odmien, náhrady miezd alebo platov vyplácaných členom volebných komisií, paušálne náhrady ušlého
zárobku.
Člen okrskovej volebnej komisie má podľa osobitného predpisu29 nárok na zvláštnu odmenu za výkon funkcie30. Výšku
zvláštnej odmeny za výkon funkcie člena okrskovej volebnej komisie upravuje osobitný predpis31. Členovi okrskovej
volebnej komisie prislúcha za výkon funkcie zvláštna odmena vo výške 1 300 Kč, zapisovateľovi okrskovej volebnej
komisie vo výške 1 500 Kč a predsedovi okrskovej volenej komisie vo výške 1 600 Kč. Ak sa konajú voľby do
zastupiteľstiev obcí v tých dňoch ako voľby do Senátu, odmena za výkon funkcie predsedu a člena okrskovej volebnej
komisie sa zvyšuje u tých komisií, kde sa zároveň volí do Senátu o 400 Kč, v prípade ďalšieho kola volieb do Senátu sa
odmena za výkon funkcie predsedu a člena okrskovej volebnej komisie zvyšuje o ďalších 200 Kč. Pri plnej účasti na
všetkých zasadaniach okrskovej volebnej komisie a v prípade oboch kôl volieb do Senátu bude táto odmena u člen
okrskovej volebnej komisie predstavovať 1 900 Kč, u zapisovateľa okrskovej volebnej komisie 2 100 Kč a u predsedu
okrskovej volebnej komisie 2 200 Kč32.
Výdavky obcí, krajov a volebných komisií spojené s prípravou a konaním volieb sa hradia z kapitoly Všeobecná
pokladničná správy štátneho rozpočtu Českej republiky na príslušný rok. Účelové dotácie na výdavky spojené
s voľbami sa poskytuje krajom a ich prostredníctvom obciam.
Obce a kraje zaistia sledovanie čerpania účelovej dotácie na voľby pomocou účelových znakov, ktoré umožnia
oddelené vyúčtovanie skutočných výdavkov na voľby od ostatných bežných výdavkov.
Kraje predkladajú Ministerstvu financií do 60 dní od vyhlásenia výsledkov volieb Štátnou volebnou komisiou
predbežné vyúčtovanie výdavkov spojených s voľbami. V termíne stanovenom Ministerstvom financií pre zaúčtovanie
finančných vzťahov so štátnym rozpočtom Českej republiky za príslušný rok predložia kraje súhrnné vyúčtovanie
výdavkov spojených s voľbami.
Směrnice Ministerstva financí ze dne 12. února 2002 č. j. : 124/1354/2002, kterou se upravuje postup obcí, krajů a okresních úřadů při financování
voleb do zastupitelstev obcí, krajů a Parlamentu České republiky ve znení pozdejších předpisú. Ministerstvo financií ČR, 2010. [cit. 2012-02-26].
Dostupné na internete: < http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/vestnik/2002/vest_1.html>.
27
Tamtiež.
28
§163 zákonníku práce
29
§ 62 zákona o volbách do zastupitelstev obcí
30
Zapisovateľ okrskovej volebnej komisie podľa ustanovenia § 17 odst. 6 zákona o voľbách do zastupiteľstiev obcí je členom okrskovej volebnej
komisie.
31
Vyhláška č. 59/2002 Sb. o provedení některých ustanovení zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonú,
ve znění pozdejších předpisú
32
Postavení okrskových volebních komisí ve volbách do zastupitelstev obcí a do Senátu Parlamentu České republiky v roce 2010 odměňování a
nároky členů okrskových volebních komisí, Ministerstvo vnitra ČR. 2010. [cit. 2012-02-26]. Dostupné na internete: <
http://www.mvcr.cz/clanek/postaveni-okrskovych-volebnich-komisi-ve-volbach-do-zastupitelstev-obci-a-do-senatu-parlamentu-ceske-republiky-vroce-2010-odmenovani-a-naroky-clenu-okrskovych-volebnich-komisi-621577.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d>.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
26
70
ZÁVER
„Občanom sa priznáva právo zúčastňovať sa na správe verejných vecí priamo alebo slobodnou voľbou svojich
zástupcov33.“ Najdemokratickejšou a najspravodlivejšou metódou „obsadzovania štátnych funkcií “ sú voľby34.
V práci je porovnaný systém komunálnych volieb na Slovensku so systémom komunálnych volieb v Českej republike
s dôrazom na vynakladanie finančných prostriedkov pri zabezpečení plynulého priebehu volieb Práca je rozdelená do
dvoch častí. Prvá časť práce je teoretická. Porovnaný je systém komunálnych volieb, obecného zriadenia a orgánov
obce a vzťahy medzi nimi. Hlavným rozdielom medzi systémom na Slovensku a Čechách je samotná voľba starostu
obce. Na Slovensku sa starosta volí v priamych voľbách, tzn. obyvateľmi obce, zatiaľ čo v Českej republike volí
starostu zastupiteľstvo spomedzi svojich členov. Orgánmi obce SR sú obecné zastupiteľstvo a starosta obce.
Zastupiteľstvo si môže podľa potreby zriadiť alebo zrušiť stále alebo dočasné výkonné, kontrolné a poradné orgány,
hlavne obecnú radu a komisie. Na rozdiel od českého zákonného poňatia rady ako výkonného orgánu obce je podľa
slovenskej úpravy rady fakultatívnym, iniciatívnym, výkonným a kontrolným orgánom obecného zastupiteľstva
a zároveň plní funkcia poradného orgánu rady. Vzájomné postavenie zastupiteľstva a starostu nie je založené na
princípe nadriadenosti a podriadenosti, zastupiteľstvo nemôže starostovi ukladať úlohy. Pokiaľ ide o postavenie
obecného úradu, ten zabezpečuje organizačné a administratívne záležitosti zastupiteľstva a starostu a orgánov
zriadených zastupiteľstvom. Obecný úrad teda nie je chápaný ako v českej koncepcii územnej samosprávy, tzn. ako
orgán obce vykonávajúci prenesenú pôsobnosť.
Druhá časť analyzuje súčasný stav financovania komunálnych volieb z pohľadu obce. V tejto časti je predstavený
spôsob vynakladania financií obcami, ktoré sú im poskytnuté formou dotácií na realizáciu preneseného výkonu štátnej
správy, a ich následné vyúčtovanie. V oboch krajinách sa na krytie výdavkov spojených s voľbami poskytuje dotácia zo
štátneho rozpočtu. Výdavky obcí, krajov a volebných komisií spojené s prípravou a konaním volieb v ČR sa hradia
z kapitoly Všeobecná pokladničná správy štátneho rozpočtu ČR, zatiaľ čo výdavky spojené s voľbami do obecných
(mestských) zastupiteľstiev a voľbami starostov obcí (primátorov) sa uhrádzajú v SR z prostriedkov štátneho rozpočtu
SR rozpočtovaných v kapitole ministerstva vnútra. Ministerstvo vnútra SR a Ministerstvo financií ČR po dohode
s Ministerstvo vnútra ČR vydávajú metodický postup a smernicu, aby tak zabezpečili účelné a hospodárne vynakladanie
prostriedkov štátnych rozpočtov pri financovaná výdavkov spojených voľbami. Smernica Ministerstva financií ČR
upravuje postup obcí, krajov a okresných úradov pri financovaní nielen volieb do zastupiteľstiev obcí, ale aj volieb do
zastupiteľstiev krajov a Parlamentu ČR. V oboch prípadoch musí byť zabezpečené osobitné sledovanie výdavkov na
prípravu a konanie volieb od ostatných bežných výdavkov. Vyúčtovanie prostriedkov štátneho rozpočtu SR na úhradu
výdavkov vynaložených na voľby podľa rozpočtovej klasifikácie so stručným komentárom predložia obce obvodnému
úradu do osemnástich kalendárnych dní a obvodné úrady ministerstvu vnútra do dvadsiatich piatich kalendárnych dní
od skončenia volieb. Kraje ČR predložia Ministerstvu financií ČR do šesťdesiatich dní od vyhlásenia výsledkov volieb
Štátnou volebnou komisiou predbežné vyúčtovanie výdavkov spojených s voľbami. Súhrnné vyúčtovanie výdavkov
predložia kraje v termíne stanovenom Ministerstvo financií ČR
Už po voľbách v roku 2006 bola uložená Ministerstvu vnútra ČR úloha, a to analýza problematiky potenciálneho
zavedenia priamej voľby starostov v ČR. V posledných rokoch sa opakovane diskutuje o zmene spôsobu voľby starostu
obce, ktorý by podľa viacerých názorov mal byť volený v priamych voľbách, zároveň je ale potrebné urobiť starostu
osobne zodpovedným za výkon verejnej moci a za chod úradu, v prvom rade je potrebné zmeniť rozdelenie
kompetencií medzi orgánmi územnej samosprávy, tzn. medzi zastupiteľstvom a starostom. Právna úprava Slovenskej
republiky zodpovedá v rade aspektov predstavám, resp. návrhom kritikov súčasného stavu a teda by podľa niektorých
názorov mohol byť slovenský model inšpiratívny pre Česko.
LITERATÚRA
[1]
BŘEN, J. 2007. Postavenie zastupiteľstva obce. In Deník veřejné správy. [online]. 2007, [cit. 2012-02-20].
Dostupné na internete: <http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6262427>. ISSN 1213-6336.
[2]
NEUBAUEROVÁ, E. a kol. Vplyv kohéznej politiky Európskej únie na konkurencieschopnosť slovenskej
ekonomiky. Bratislava : Vydavateľstvo EKONÓM, 2010. 230 s. ISBN 978-80-225-3100-9.
PILÁT, J. 2003. Samospráva na Slovensku: trendy a problémy. In Komunálne voľby 2002. Bratislava: IVO – Inštitút pre verejné otázky, 2003. ISBN 80-88935-52-0, s. 10[3]
17.
[4]
[5]
[6]
33
34
Financovania výdavkov spojených s prípravou, vykonaním a zisťovaním výsledkov volieb do orgánov
samosprávy obcí v roku 2010 - usmernenie. Obvodný úrad Trnava, 2010.
Metodický postup financovania výdavkov spojených s prípravou, vykonaním a zisťovaním výsledkov volieb do
orgánov samosprávy obcí v roku 2010. Ministerstvo vnútra SR, 2010. [cit. 2011-11-13]. Dostupné na internete:
<http://www.minv.sk/? oso10-financie >.
Postavení okrskových volebních komisí ve volbách do zastupitelstev obcí a do Senátu Parlamentu České
republiky v roce 2010 odměňování a nároky členů okrskových volebních komisí, Ministerstvo vnitra ČR. 2010.
[cit. 2012-02-26]. Dostupné na internete: < http://www.mvcr.cz/clanek/postaveni-okrskovych-volebnich-komisive-volbach-do-zastupitelstev-obci-a-do-senatu-parlamentu-ceske-republiky-v-roce-2010-odmenovani-a-naroky-
Zákon č. 460/1992 Zb. Ústava Slovenskej republiky,. čl. 30 ods. 1.
SIVÁK, R. a kol.2007.Verené financie. Bratislava: Iura Edition, spol. s r. o., 2007, 311 s. ISBN 978-80-8078-094-4.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
71
[7]
[8]
[9]
[10]
[11]
[12]
[13]
[14]
[15]
[16]
[17]
[18]
[19]
clenu-okrskovych-volebnich-komisi-621577.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d>.
Směrnice Ministerstva financí ze dne 12. února 2002 č. j. : 124/1354/2002, kterou se upravuje postup obcí, krajů
a okresních úřadů při financování voleb do zastupitelstev obcí, krajů a Parlamentu České republiky ve znení
pozdejších předpisú. Ministerstvo financií ČR, 2010. [cit. 2012-02-26]. Dostupné na internete:
< http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/vestnik/2002/vest_1.html>.
Vyhláška č. 59/2002 Sb. o provedení některých ustanovení zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev
obcí a o změně některých zákonú, ve znění pozdejších předpisú
Výnos Ministerstva financií Slovenskej republiky č. MF/11250/2004-42.
Zákon č. 460/1992 Zb. Ústava Slovenskej republiky
Zákon SNR č. 369/1990. o obecnom zriadení v znení neskorších predpisov
Zákon SNR č. 346/1990 Zb. o voľbách do orgánov samosprávy obcí v znení neskorších predpisov
Zákon č. 253/1994 Z. z. o právnom postavení a platových pomeroch starostov obcí a primátorov miest v znení
neskorších predpisov
Zákon č. 283/2002 Z. z. o cestovných náhradách
Opatrenie Ministerstva práce sociálnych vecí a rodiny SR č. 110/2009 o sumách stravného
Zákon č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky
Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení)
Zákon č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů
Zákon č. 65/1965 Sb. zákoník práce
ADRESA:
Lucia Kollárová
Ekonomická univerzita,
Národohospodárska fakulta,
Bratislava, Slovensko
e-mail: [email protected]
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
72
OCHRANA KÚPEĽNÉHO PROSTREDIA A KÚPEĽNÝCH PODNIKOV
Katarína Mrkvová
Ekonomická univerzita v Bratislave, Obchodná fakulta, Katedra služieb a cestovného ruchu
Abstrakt: Hlavným cieľom príspevku je spracovanie problematiky ochrany kúpeľného prostredia
a ochrany kúpeľných podnikov v podmienkach Slovenskej republiky obohatené o nové znalosti a odborné
skúsenosti získané z domácich i zahraničných zdrojov. Nevyhnutná ochrana a rozovoj kúpeľného
prostredia je vyjadrením vzťahu mesta, podnikateľských subjektov, miestneho obyvateľstva i kúpeľných
klientov k liečivým danostiam prírody a k ich zhodnocovaniu. Príspevok sa zaoberá ochranou
podnikateľského prostredia a v jej rámci ochranou hmotných a nehmotných zložiek podnikania, ako aj
ochranou ľudských zdrojov.
Kľúčové slová: kúpeľné prostredie, kúpeľný podnik, ochrana prostredia, enviromentálne problémy,
kúpeľné miesto, podnikateľské prostredie, ochrana ľudských zdrojov, ochrana majetku
ÚVOD
Kúpeľníctvo ako také vychádza z existencie prírodných liečivých zdrojov. Tento fakt je predmetom neprestajného
skúmania predovšetkým vo vzťahu k zdraviu ľudí. Liečivá sila prírodných liečivých zdrojov, ktoré sa vo veľkej miere
vyskytujú na území Slovenskej republiky, je prioritným dôvodom i predmetom ich ochrany. Ochrana prírodných
liečivých zdrojov má nielen ekologický, sociálny, biologický, medicínsky, ale aj ekonomický význam.
Prírodné liečivé kúpele vystupujú ako podnikateľské subjekty v konkrétnych právnych formách kúpeľných podnikov.
Práve preto si zasluhujú osobitnú formu ochrany s ohľadom na ochranu kúpeľného prostredia.
1.
OCHRANA KÚPEĽNÉHO PROSTREDIA
Základným cieľom ochrany kúpeľného prostredia je zabezpečiť ochranu liečebného režimu pri poskytovaní kúpeľnej
zdravotnej starostlivosti. Ochrana prostredia je daná zákonom 538/2005 Z. z., kde sa uvádza, že žiadosť o povolenie na
prevádzkovanie prírodných liečebných kúpeľov a kúpeľných liečební musí obsahovať odborný posudok o stave
životného prostredia s možnosťou vytvorenia a udržania kúpeľného prostredia.
Kúpeľné prostredie je súhrn vecí a činností, ktoré utvárajú atmosféru priaznivú na liečebný pobyt, oddych, odpočinok
a uvoľnenie a vo vzťahu k liečebnej starostlivosti uvedené zložky sú potrebné ako doplnkové faktory. Kúpeľné
prostredie vo vzťahu k zdraviu ľudí možno kreovať v širších súvislostiach, v ktorých sa prelína sociálne prostredie
s prírodným prostredím, pretože kategória zdravia sa podľa Svetovej zdravotníckej organizácie (WHO) pokladá za stav
fyzickej, psychickej a sociálnej rovnováhy.
Kúpeľné prostredie sa podľa kúpeľného zákona zabezpečuje najmä:
povinným dodržiavaním podmienok ustanovených pre kúpeľné územie,
prijímaním opatrení smerujúcich k odstráneniu exhalátov a imisií, ktoré môžu zasiahnuť kúpeľné územie,
vybudovaním zdravotníckych zariadení, ubytovacích zariadení, kúpeľných parkov, lesoparkov, športovísk
a spoločenských objektov,
prijímaním opatrení zabezpečujúcich zdravé stravovanie a nefajčiarske prostredie,
vhodným začlenením urbanistických celkov a drobnej architektúry do rámca kúpeľných parkov a prírodnej
zelene.1
Na nákladoch spojených s vytváraním kúpeľného prostredia sú povinní v primeranej miere participovať všetci
využívatelia prírodných liečivých zdrojov a klimatických podmienok vhodných na liečenie. Ochrana kúpeľného
prostredia v zložke ochrany prírodného prostredia zahŕňa starostlivosť o budovy, ich architektúru, exteriéry, pokoj,
reguláciu pomerov, podporu oddychových a kultúrnych aktivít.
Pri ochrane kúpeľného prostredia sa uplatňujú ďalšie všeobecné a legislatívne predpisy zamerané na ochranu prírody
a krajiny.
1.1 ENVIRONMENTÁLNE PROBLÉMY
Ochrana krajinného prostredia v súvislosti s kúpeľníctvom sa týka prevencie environmentálnych problémov, akými sú:
1
Spracované podľa ELIAŠOVÁ, D. 2007. Kúpeľníctvo. Ochrana prírodných liečebných kúpeľov v Slovenskej republike. Bratislava :
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
73
vplyv dopravy na kvalitu ovzdušia – (Napríklad mesto Rajecké Teplice malo kúpeľný dom v blízkosti
frekventovanej cesty. Na ceste bol označený chodník pre chodcov, chýbala však svetelná signalizácia, čím bol
prechod sťažený. Autá často nerešpektovali dopravné obmedzenie. V Rajeckých Tepliciach bol vystavaný
cestný obchvat a do užívania bol uvedený v roku 2003. Z centra mesta sa odstránil hluk. Zlé spevnenie svahu
zapríčinilo v roku 2005 zosun množstva zeminy, kameňov, ktoré novú cestu zatarasili. Problém sa zopakoval
v roku 2006, preto Slovenská správa ciest uskutočnila dodatočné práce na spevňovaní a stabilizácii svahu.
Dopravný problém sa mestu podarilo vyriešiť. Na tomto probléme možno demonštrovať záujem verejného
sektora na riešení dopravných problémov v kúpeľnom meste.)
hluková záťaž – (Liečebný proces pre rekonštrukciu sa vylúčil napríklad v kúpeľnom hoteli Thermia Palace
v Piešťanoch.)
znehodnocovanie prírodných liečivých zdrojov
odpadové hospodárstvo
devastácia, degradácia a kontaminácia vôd
dôsledky človeka na ekosystémy2
1.12 OCHRANA KÚPEĽNÉHO MIESTA
Kúpeľné miesto je územie obce, na ktorom sa nachádzajú prírodné liečivé zdroje a kúpele, kúpeľné liečebne a iné
zariadenia potrebné na vykonávanie kúpeľnej starostlivosti. Pozitívny vplyv kúpeľov na mesto, obec či región sa
prejavuje aj v iných ekonomických súvislostiach:
vytváranie priamych pracovných miest,
priama zamestnanosť v kúpeľných zariadeniach vyvoláva nepriamu zamestnanosť v kooperujúcich
organizáciách – dodávatelia tovarov, poskytovatelia osobných a vecných služieb, kultúrne a športové
zariadenia,
na základe priamej a nepriamej zamestnanosti sa zabezpečujú dôchodky pre miestnych obyvateľov
a obyvateľov regiónu,
vďaka kúpeľom sa zvyšuje návštevnosť kúpeľného mesta/obce, čo zvyšuje ich imidž,
ochranné prostredia realizované v kúpeľnom mieste pozitívne vplývajú na zvyšovanie kvality životného
prostredia,
rozvoj infraštruktúry a supraštruktúry kúpeľného miesta vyplýva na rast životnej úrovne obyvateľov,
ľahká dosiahnuteľnosť kúpeľných služieb má niekoľkonásobný význam pre zdravie miestneho obyvateľstva.
Z uvedeného vyplýva, že dobrá spolupráca orgánov miestnej samosprávy s kúpeľnými podnikmi má význam pri
ochrane ekonomických záujmov obyvateľov kúpeľných miest a obcí.3
2.
OCHRANA KÚPEĽNÝCH PODNIKOV
Charakteristiky kúpeľného podniku možno formulovať podľa nasledujúcich znakov:
Je to podnik služieb, ktorý poskytuje zdravotnícke služby, lekárske vyšetrenia a procedúry, ubytovacie,
stravovacie, kultúrno – spoločenské a doplnkové služby. Základom sú služby zdravotnej starostlivosti vrátane
charakteristických špecifických terapií a liečebnej výživy. Ostatné služby majú podporný charakter.
Poskytovanie výkonov sa viaže na osobitné prírodné danosti – existenciu prírodných liečivých zdrojov.
Vecné a osobné služby, ktoré tvoria produkt kúpeľného podniku, predpokladajú vysoký podiel živej práce.
Služby nie sú poskytované jednotlivo, vyznačujú sa vysokou komplexnosťou, čo vyžaduje vytvorenie
zodpovedajúcej infraštruktúry.4
2.1 OCHRANA PODNIKATEĽSKÉHO PROSTREDIA
Podnikateľské prostredie znamená existenciu dobrých podmienok na slobodné podnikanie. Tvorí ho interné prostredie
kúpeľných podnikov a externé prostredie vo všeobecnom členení na:
ekonomické prostredie
legislatívne prostredie
technologické prostredie
sociálne prostredie
ekologické prostredie
ostatné prostredie
„tamtiež“
„tamtiež“
4
Spracované podľa ELIAŠOVÁ, D. 2006. Pozícia kúpeľníctva v súčasných spoločensko-ekonomických podmienkach
a perspektívy jeho rozvoja. Bratislava : Vydavateľstvo EKONÓM, 2006, 130 s. ISBN 80-225-2234-1.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
2
3
74
Ochrana podnikateľského prostredia je východiskom na realizáciu ochrany kúpeľného podniku vo funkcii podnikateľa.
Priaznivé podnikateľské prostredie je základným predpokladom dlhodobej konkurencieschopnosti a rastu trhovej
ekonomiky.5
2.2 OCHRANA MAJETKU KÚPEĽNÝCH PODNIKOV
Pod majetkom kúpeľného podniku sa rozumie súhrn všetkých vecí, peňazí, započítateľných pohľadávok a iných
majetkových hodnôt, ktoré patria podniku a slúžia na jeho podnikanie.
Podľa zákona č. 431/2002 Z. z. o účtovníctve sa evidencia majetku uskutočňuje podľa rámcovej účtovnej osnovy pre
podnikateľov takto:
Dlhodobý majetok
dlhodobý nehmotný majetok
dlhodobý hmotný majetok
dlhodobý finančný majetok
dlhodobé pohľadávky
Krátkodobý majetok
zásoby
krátkodobé pohľadávky
krátkodobý finančný majetok
2.2.1 OCHRANA HMOTNÉHO MAJETKU
Najvyšší objem finančných prostriedkov v kúpeľných podnikoch viaže dlhodobý hmotný majetok – odpisovaný. Tvoria
ho stavby, samostatné hnuteľné veci a súbory hnuteľných vecí a ostatný dlhodobý hmotný majetok. Z hľadiska ochrany
ekonomických záujmov podniku je potrebné skúmať jeho využívanie ako aj nevyužívanie. Podstatnú časť majetku
tvoria balneologické zariadenia, budovy a ostatné technické zariadenia. Rozsiahle rekonštrukcie tohto majetku
v poslednom období zvýšili štandard poskytovaných kúpeľných služieb a z aspektu ochrany kúpeľného klienta zvyšujú
kvalitu najmä zdravotníckych služieb. Nevyužívaný majetok, ktorý sa na jednej strane javí ako zbytočný, na druhej
strane kúpeľní klienti pociťujú nedostatok vhodných priestorov v oblasti doplnkových služieb, akými sú napríklad
príjemné čitárne dennej tlače, hudobné kabíny na počúvanie hudby, tvorivé dielne ako i štýlové kaviarne, cukrárne na
krátkodobé posedenie.
Dlhodobý hmotný majetok – neodpisovaný tvoria pozemky, umelecké diela a zbierky. Nijaké kúpeľné miesto si
nemožno predstaviť bez kúpeľného parku, ktorý je predmetom osobitnej ochrany. Práve v kúpeľných parkoch sa
nachádzajú mnohé vzácne dreviny, jazierka a podobne.
Keďže časť hmotného majetku kúpeľných podnikov patrí do kultúrneho dedičstva krajiny, kúpeľný podnik sa preto
môže uchádzať o podporu Európskej únie v oblasti ochrany a reštaurácie kultúrneho dedičstva v rámci programu
Kultúra na roky 2007 – 20163.
Krátkodobý hmotný majetok predstavujú zásoby nevyhnutné na zabezpečenie prevádzky kúpeľného podniku, teda
poskytovanie základných a doplnkových služieb. Patria sem zásoby vlastnej výroby, materiál a tovar.
V súvislosti s ochranou hmotného majetku kúpeľných podnikov sa dostáva do popredia otázka zabezpečenia ochrany
majetku a osobných vecí kúpeľných klientov. Krádeže automobilov ako i osobných vecí z uzamknutých objektov –
hotelových izieb sú častým problémom v rekreačných zariadeniach, kúpeľné nevynímajúc. Takéto problémy môžu byť
podnietené aj nedostatočnou ostražitosťou samotných pacientov.
2.2.2 OCHRANA NEHMOTNÉHO MAJETKU
Dlhodobý nehmotný majetok tvoria zriaďovacie náklady, aktivované náklady na vývoj, softvér, oceniteľné práva,
goodwill, ostatný dlhodobý nehmotný majetok. Z uvedeného nehmotného majetku sa sústredím na ochranu softvéru
a goodwillu.
Ochrana softvéru súvisí s ochranou podnikového informačného systému. Celá koncepcia bezpečnosti informačného
systému vyplýva z jeho programového a technického riešenia, na čo si kúpeľné podniky vyberajú vhodného dodávateľa.
5
6
„tamtiež“
2007. Program Kultúra. online . citované 2007-05-30 . Dostupné na:< online . citované 2007-05-30 . Dostupné na:<
http://www. eurodesk.sk/index.php?www=program_detail&id_program=88>
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
75
Výsledky môjho prieskumu potvrdili, že niet kúpeľného podniku bez informačného systému a jeho pripojenia na
internet. Ide o veľmi dôležitý aspekt z hľadiska informatizácie spoločnosti a následného umožnenia priameho kontaktu
potenciálneho hosťa s kúpeľným podnikom pri rezervácii a predaji kúpeľných služieb. Zlyhanie alebo obmedzenie
prístupu na internet môže byť príčinou stratou klientely, ktorá si vyberie iné kúpele.
V otázkach ochrany informačného systému je dôležitý ľudský faktor, t.j. od každého zamestnanca podniku sa očakáva
stotožnenie s poslaním podniku a dodržiavaním diskrétnosti vyplývajúcej z toku informácií.
Ochrana goodwillu je súčasťou ochrany duševného vlastníctva. Originálne myšlienky a ich realizácia prostredníctvom
inovácií je podstatnou podnikateľskou výhodou. Slovenská republika v rámci právneho systému poskytuje dostatočné
nástroje na ochranu vlastníka registrovaného produktu. V prípade kúpeľných podnikov môže ísť o registráciu
kúpeľných procedúr s využitím konkrétnych liečivých zdrojov, liečebných postupov, ubytovacích a stravovacích
zariadení, použitých prostriedkov a ostatných služieb spätých s inovačnými aktivitami.
Z hľadiska ochrany kúpeľného podniku je veľmi dôležitá samotná tvorba goodwillu, ktorá predpokladá najmä moderné
technológie, odborné poskytovanie kúpeľných služieb ako i dokonalú kvalitu.
2.2.3 OCHRANA FINANČNÉHO MAJETKU
Realizáciu hospodárskych zámerov kúpeľných podnikov limitujú finančné ako i reálne dostupné možnosti. Finančné
prostriedky získavajú z vlastných i cudzích finančných zdrojov. Návratnosť investícií v kúpeľníctve je takmer istá, preto
aj podnikateľské riziko je tu minimálne. Ochrana finančného majetku kúpeľných podnikov sa týka ochrany dlhodobého
finančného majetku (držba viac ako jeden rok), ako aj krátkodobého finančného majetku, ktorý je vysoko likvidný
a možno s ním bezprostredne obchodovať.
Ochrana finančného majetku v podobe listinných cenných papierov zabezpečujú komerčné banky, ktoré predmetné
cenné papiere spravujú a uschovávajú vo svojom trezore.
Podstatou ochrany krátkodobého finančného majetku vyjadrujú najmä finančné výnosy spojené s ich obchodovaním.
Správne obchodovanie predpokladá zabezpečenie príjmov podnik na základe vyhodnotenia možných výnosov,
podstupovaného rizika ako i možnosti predaja cenných papierov.
2.3 OCHRANA ĽUDSKÝCH ZDROJOV
Ľudské zdroje tvoria osobnú zložku podnikania. V podnikoch osobných služieb, kam patria aj kúpeľné podniky,
rozhodujúci podiel na tvorbe ekonomických ukazovateľov majú zamestnanci podniku.
Kúpeľné podniky bývajú často hlavnými zamestnávateľmi mesta, obce i regiónu. Pri vysokej nezamestnanosti
a ťažkosťami s hľadaním práce sa môžu stavať do nadradeného postavenia. Danú situáciu rieši mobilita zamestnancov
(aj do zahraničia) alebo aktivity odborov, čo môže vyvolať opačnú pozíciu – nedostatok zamestnancov v konkrétnych
povolaniach.
Na Slovensku existuje mnoho lokalít so zaniknutými kúpeľmi, ktoré môžu byť podnikateľskou príležitosťou pre
možných investorov. Ochrana zamestnancov v dôsledku bankrotu sa týka iba tých kúpeľných podnikov, ktoré zanikli
v období transformačných zmien.7
Sociálna ochrana zamestnancov sa zabezpečuje podnikovými benefitmi. Základným benefitom je mzda zamestnanca.
Tu treba podotknúť, že priemerné mzdy zamestnancov kúpeľných podnikov sú hlboko pod celospoločenským
priemerom. Nízke mzdy však možno vykompenzovať inými zamestnaneckými výhodami, ako napríklad: vzdelávacie
služby, zamestnanecké stravovanie, doprava do zamestnania, finančné pôžičky, doplnkové dôchodkové poistenie,
poradenské služby, rekreačné služby, kultúrne služby, služby telesnej kultúry, služby pre uvoľňovaných zamestnancov,
starostlivosť o rodinných príslušníkov zamestnanca, zdravotnícke služby vo vlastnom zariadení, kúpeľné služby vo
vlastnom zariadení, zdravotnícke služby iného zariadenia a iné.
Investície do zamestnancov sú dôležitou zložkou podnikania v kúpeľníctve, pretože kúpeľné služby patria do kategórie
ekonomických činností s vysokou pridanou hodnotu premietnutou do cien produktov s konečným odrazom v tvorbe
zisk kúpeľného podniku, o ktorý v podnikaní ide.8
7
LACIKA, J. : Visiting Slovakia: Bratislava. Dajama, 2000. s. 14 - 17. 127 s. ISBN 80-88975-16-6.
Spracované podľa ELIAŠOVÁ, D. 2006. Pozícia kúpeľníctva v súčasných spoločensko-ekonomických podmienkach a perspektívy jeho rozvoja.
Bratislava : Vydavateľstvo EKONÓM, 2006, 130 s. ISBN 80-225-2234-1.
8
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
76
ZÁVER:
Kúpeľníctvo poskytuje bohatý materiál na spracovanie kúpeľnej problematiky, predovšetkým z popularizačného
hľadiska, v ostatnom čase vyšlo viacero publikácií o slovenských kúpeľoch. Odborný pohľad na prírodné liečebné
kúpele vrátane ich ochrany, je predmetom záujmu v okruhu prírodovedných i spoločenskovedných disciplín. Ochranu
prírodných liečebných kúpeľov garantuje právny systém krajiny, keďže ich existenciu podmieňujú prírodné liečebné
zdroje, ktoré sú podľa Ústavy Slovenskej republiky spoločenským bohatstvom.
Kúpeľníctvo je zdrojom finančných príjmov od lokálnej cez regionálnu až po celoštátnu úroveň. Na ochranu prírodných
liečebných kúpeľov sa treba dívať ako na ochranu finančných príjmov štátu, ktorých tok v istom slova zmysle súvisí
s tokom termálnych a minerálnych vôd z využívaných, ale aj z nezachytených žriediel, unikajúcich do voľnej prírody.
ZOZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH ODKAZOV:
Knižné zdroje:
[1]
ELIAŠOVÁ, D. 2006. Pozícia kúpeľníctva v súčasných spoločensko – ekonomických podmienkach a
perspektívy jeho rozvoja. Bratislava : Vydavateľstvo EKONÓM, 2006, 130 s. ISBN 80-225-2234-1.
[2]
ELIAŠOVÁ, D. 2007. Kúpeľníctvo. Ochrana prírodných liečebných kúpeľov v Slovenskej republike. Bratislava
: Vydavateľstvo EKONÓM, 2007, 142 s. ISBN 978-80-225-2452-0.
[3]
LACIKA, J. : Visiting Slovakia: Bratislava. Dajama, 2000. s. 14 - 17. 127 s. ISBN 80-88975-16-6.
Internetové zdroje:
[4]
2007. Program Kultúra. online . citované 2007-05-30 . Dostupné na:< online . citované 2007-05-30 .
Dostupné na:< http://www. eurodesk.sk/index.php?www=program_detail&id_program=88>
[5]
2005. Zákon o prírodných liečivých vodách, prírodných liečebných kúpeľov, kúpeľných miestach a prírodných
minerálnych vodách. online . citované 2005-10-27 . Dostupné na:< online . citované 2005-10-27 . Dostupné
na:< http://www.slus.sk/data/prirodne_liecive.pdf>
[6]
2010. Introducción al termalismo. online . citované 2010-01-28 . Dostupné na:< online . citované 2010-0128 . Dostupné na: < http://www.sld.cu/galerias/pdf/sitios/rehabilitacionbal/introduccion_ al_termalismo.pdf >
ADRESA:
Ing. Katarína Mrkvová,
Ekonomická univerzita v Bratislave,
Obchodná fakulta,
Katedra služieb a cestovného ruchu,
Dolnozemská cesta 1,
852 35 Bratislava,
E-mail: [email protected],
Tel.: + 421267291538
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
77
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
78
EURÓPSKY FOND REGIONÁLNEHO ROZVOJA AKO NÁSTROJ REGIONÁLNEJ POLITIKY
EÚ
Jana Leváková
Národohospodárska fakulta, Ekonomická univerzita v Bratislava
Abstrakt: Naša práca sa venuje Európskemu fondu regionálneho rozvoja, ktorý je nástrojom regionálnej
politiky Európskej únie. Cieľom tejto práce je poskytnúť prehľad o danej problematike, obsiahnuť stručný
popis Európskeho fondu regionálneho rozvoja, či už z pohľadu jeho vývoja, jeho úloh v kontexte súčasnej
situácie, alebo vznikajúcich problémov. Zameriavame sa na súčasné priority regionálnej politiky
Európskej únie, pričom sa zaoberáme i aktualizovanými cieľmi Európskeho fondu regionálneho rozvoja.
Poukazujeme i na pretrvávajúce disparity medzi jednotlivými regiónmi Európskej únie a chabé využívanie
prostriedkov zo štrukturálnych fondov. Zároveň poukazujeme na možné príčiny uvedených nedostatkov
a poskytujeme i návrhy riešení tohto problému.
Kľúčové slová: regionálna politika EÚ, Európsky fond regionálneho rozvoja, štrukturálne fondy, disparity
I. ÚVOD
Európske spoločenstvo je súborom mnohých regiónov, ktoré sa odlišujú predovšetkým v sociálnej a ekonomickej
oblasti. Tieto rozdiely sú výsledkom nerovnakého historického, kultúrneho či sociálneho vývoja. Disparity sú príčinou
problémov v dosahovaní stanovených cieľov európskej integrácie, a je preto potrebné neustále pracovať na ich
odstraňovaní. Za účelom vyrovnávania regionálnych rozdielov medzi jednotlivými regiónmi Európskej únie vznikol
systém finančných nástrojov, ktoré sú všeobecne známe pod pojmom štrukturálne fondy. Tieto finančné nástroje
napomáhajú podpore štrukturálnych zmien v tých oblastiach, ktoré sú v Európskej únii považované za kľúčové, ako
napríklad kvalifikovanosť a vzdelanosť obyvateľstva EÚ, zamestnanosť či poľnohospodárstvo.
II. VÝVOJ REGIONÁLNEJ POLITIKY V EÚ
Prvá zmienka o regionálnej politike EÚ je obsiahnutá v Rímskej zmluve z roku 1957. Prvým skutočným nástrojom
regionálnej politiky bol až v roku 1975 Európsky fond regionálneho rozvoja, ktorý sa v tom čase podieľal na rozpočte
Európskej únie približne 5 percentami. V roku 1986 Jednotným európskym aktom vznikol základ skutočnej regionálnej
politiky EÚ, vďaka čomu sa i objem prostriedkov určených na podporu zaostalých regiónov zdvojnásobil. Príčinou boli
obavy z rastu regionálnych rozdielov v dôsledku zavádzania spoločného vnútorného trhu. [7]
K veľkej reforme štrukturálnych fondov došlo v roku 1988. Hlavné usmernenia spoločnej regionálnej politiky boli
obsiahnuté v Rámci podpory Spoločenstva, ktorý bol hlavným nástrojom regionálnych i štrukturálnych politík
Európskej únie. [7]
V priebehu 80. rokov 20. storočia sa do popredia dostávala problematika situácie vidieckych oblastí. Odborná verejnosť
zastávala názor, že pomoc poskytnutá Európskou úniou v mnohých prípadoch nedosiahne pôvodný zámer. Z tohto
dôvodu začal v roku 1991 fungovať program s názvom LEADER I, ktorého cieľom bolo podporovať vidiecke oblasti.
Zámerom bolo najmä zabezpečenie inovatívnej podpory rozvoja vidieka, ako i podpory rozvoja miestneho know-how.
[8]
Nová iniciatíva vytvorená v roku 1994 pod názvom LEADER II bola doplnená o podporu inovácií a spoluprácu
s miestnymi inštitúciami, subjektmi a jednotlivcami, odovzdávanie skúseností v oblasti rozvoja vidieka, ako i podporu
spolupráce iniciovanej miestnou komunitou a podporu cezhraničných projektov. [8]
Regionálna politika postupne získavala väčšiu dôležitosť, a to predovšetkým v súvislosti s pomocou menej
prosperujúcim ekonomikám spĺňať Maastrichtské kritériá. Agenda 2000 už zahŕňala i predvstupové fondy
kandidátskym krajinám zo strednej a východnej Európy. [7]
V programovacom období 2000 – 2006 bola vytvorená iniciatíva LEADER +, ktorej cieľom je doplniť financovanie
projektov zo štrukturálnych fondov, a to najmä v oblasti prírodného a kultúrneho dedičstva, posilnenia ekonomického
prostredia pre vytváranie nových pracovných miest a zlepšenia podmienok pre miestne organizácie. [8]
III. VÝCHODISKÁ REGIONÁLNEJ POLITIKY
Cieľom regionálnej politiky Európskej únie je odstrániť rozdiely medzi bohatými a chudobnými regiónmi v rámci
zjednotenej Európy. Dosiahnutie tohto cieľa je zložitým procesom, ktorý sa vyznačuje poskytovaním finančnej pomoci
regiónom, ktoré sú v oblasti ekonomického a sociálneho rozvoja zaostalé a nedosahujú požadovanú úroveň. Pomoc
takýmto regiónom je realizovaná s využitím štrukturálnych fondov a Kohézneho fondu. [9]
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
79
Základným politicko-sociálnym argumentom, ktorý sa zakladá na existujúcich výrazných príjmových rozdielov
v krajinách Európskej únie, je zabezpečenie vyrovnaného životného štandardu a vzájomnej solidarity členských krajín
EÚ. Z teoretického hľadiska, vďaka výnosom z rozsahu a externalitám sa výrobné faktory sústreďujú v rozvinutých
regiónoch, vďaka čomu majú technologické výhody i bohatú vybavenosť ľudským kapitálom. Uvedené skutočnosti sú
príčinou neustále rastúcich rozdielov medzi rozvinutými a zaostalými regiónmi, čo je dôvodom nevyhnutnosti
využívania regionálnej politiky Európskej únie. [7]
Za účelom opodstatneného určenia konkrétnych nástrojov regionálnej politiky jednotlivým regiónom i následného
hodnotenia regionálnej politiky EÚ, sa využíva metodika NUTS (La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques)
– Územná štatistická jednotka, ktorá bola vytvorená Štatistickým úradom Európskej únie. Na základe uvedenej
metodiky rozlišujeme NUTS I (3000000 – 7000000 obyvateľov), NUTS II (800000 – 3000000 obyvateľov), NUTS III
(150000 – 800000 obyvateľov), NUTS IV a NUTS V (lokálna úroveň). [7]
IV. NÁSTROJE REGIONÁLNEJ POLITIKY
Finančné prostriedky zo štrukturálnych fondov sú určené tým regiónom členských krajín EÚ, ktoré spĺňajú parametre
určené podľa nariadenia ES č. 1260/1999 o štrukturálnych fondoch. Podľa tohto nariadenia je zaostalým regiónom taký
región, ktorého HDP na obyvateľa v parite kúpnej sily za obdobie posledných troch rokov je menej ako 75 % priemeru
EÚ. V Slovenskej republike sem patria všetky regióny okrem Bratislavského. [11]
Medzi štrukturálne fondy patria:
Európsky fond regionálneho rozvoja (European Regional Development Fund - ERDF),
Európsky sociálny fond (European Social Fund - ESF),
Kohézny fond (Cohesion Fund – CF). [11]
Najväčším a najvýznamnejším štrukturálnym fondom je Európsky fond regionálneho rozvoja. Zdroje tohto fondu sú
určené na pomoc pri znižovaní rozdielov medzi úrovňami rozvoja a životnými úrovňami obyvateľov rôznych regiónov.
Európsky fond regionálneho rozvoja podporuje tie regióny a vidiecke oblasti, ktorých rozvoj zaostáva. Zdrojmi z tohto
fondu sú podporované:
životné prostredie a konkurencieschopnosť najmä malých a stredných podnikov,
miestny ekonomický rozvoj a zamestnanosť, vytváranie trvalých pracovných príležitostí,
rozvoj miestnych regionálnych a transeurópskych sietí v dopravnej infraštruktúre, telekomunikáciách
a energetike,
ochrana a zlepšovanie stavu životného prostredia,
rozvoj výroby elektrickej energie na báze obnoviteľných zdrojov energie, ako i čisté a účinné využívanie
energie. [9]
Európsky fond regionálneho rozvoja bol založený v roku 1975 v súvislosti s pristúpením Veľkej Británie k Európskemu
spoločenstvu. Európsky fond regionálneho rozvoja mal slúžiť na redistribúciu časti príspevku členských krajín, ktoré
platili do spoločného rozpočtu ES, späť do členských krajín, konkrétne do „zaostávajúcich regiónov“, za účelom ich
ekonomického pozdvihnutia. K základným úlohám Európskeho fondu regionálneho rozvoja patrí podpora regionálneho
rozvoja a snaha o dosahovanie vysokej úrovne ochrany a zlepšovania životného prostredia. Európsky fond regionálneho
rozvoja financuje i investície do rozvoja infraštruktúry. [10]
V. CIELE REGIONÁLNEJ POLITIKY
V súčasnom období sa prejavuje snaha o zameranie sa na strategické orientácie Únie, akými sú napríklad záväzky
Lisabonskej stratégie alebo Európskej stratégie zamestnanosti. Jedná sa predovšetkým o decentralizáciu a realizáciu
stratégií jednoduchším, efektívnejším a transparentnejším spôsobom. [7]
Aktuálne je dlhodobým komplexným cieľom Európskej únie v rámci regionálnej politiky postupné vyrovnanie
rozdielov medzi jednotlivými štátmi a regiónmi tvoriacimi dnešnú Európsku úniu, v kombinácii so zabezpečením jej
uceleného ekonomického i kultúrneho napredovania.
Počas prípravy Slovenskej republiky na vstup do Európskej únie bolo vypracovaných niekoľko programových
dokumentov, ktoré boli venované čerpaniu prostriedkov z predvstupových fondov (PHARE, ISPA a SAPARD). Po
vstupe Slovenska do Európskej únie mala Slovenská republika prístup k čerpaniu finančných prostriedkov zo
štrukturálnych fondov a kohézneho fondu. [12]
V rámci súčasnej regionálnej politiky Európskej únie došlo i určitým zmenám vo vymedzení orientácie a cieľov
Európskeho fondu regionálneho rozvoja.
Cieľ konvergencia
Cieľ Konvergencia kladie väčší dôraz na výskum a inovácie. Zámerom je, aby sa najmenej rozvinuté členské štáty a
regióny čo najskôr priblížili priemeru EÚ, k čomu prispievajú zlepšené podmienky rastu a zamestnanosti. V rámci tohto
cieľa smerujú opatrenia predovšetkým do oblasti infraštruktúry (doprava, životné prostredie, energetika), zamestnanosti
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
80
(vzdelávanie), inovácií (vývoj a výskum), informačných a komunikačných technológií a administratívnej efektívnosti
verejnej správy a služieb. Počas programového obdobia 2007 – 2013 sa cieľ Konvergencia vzťahuje na regióny s HDP
na obyvateľa nižším ako 75 % priemeru v EÚ (štrukturálne fondy); na regióny, ktorých HDP na obyvateľa prekročilo
75 % priemeru EÚ (z dôvodu štatistického efektu rozšírenia); regióny s HND menším ako 90 % priemeru v EÚ
(Kohézny fond); a najvzdialenejšie regióny (ako kompenzácia zvýšených nákladov vyplývajúcich z nevýhodnej
geografickej polohy). [5]
Cieľ Regionálna konkurencieschopnosť a zamestnanosť
Cieľ Regionálna konkurencieschopnosť a zamestnanosť sa taktiež zameriava na inovácie a ekonomiku založená na
vedomostiach, životné prostredie a predchádzanie rizikám, dopravné služby a telekomunikácie všeobecného
ekonomického záujmu. Na financovanie zo štrukturálnych fondov, a teda i z Európskeho fondu regionálneho rozvoja,
majú v rámci tohto cieľa právo tie regióny NUTS II, ktoré nespadajú do cieľa Konvergencia. Cieľ Regionálna
konkurencieschopnosť a zamestnanosť je zameraný na posilnenie konkurencieschopnosti a atraktivity regiónov, ako
i zamestnanosti, a to vďaka predvídaniu hospodárskych a sociálnych zmien a podpore inovácií, znalostnej ekonomiky,
podnikateľského ducha, ochrany životného prostredia a prevencie pred rizikami, podpore adaptability pracovníkov
a podnikov a rozvoju trhov práce orientovaných na sociálne začlenenie. [2]
Cieľ Európska územná spolupráca
Cieľ Európska územná spolupráca – je reakciou Európskej únie na jej rozšírenie, ktorým došlo k predĺženiu hraníc
Únie. Je nevyhnutné zabezpečiť väčšiu územnú spoluprácu, vďaka čomu by bola dosiahnutá harmonická územná
integrácia EÚ v prospech spolupráce na projektoch spoločného záujmu, či už na cezhraničnej, nadnárodnej, alebo
medziregionálnej úrovni. Tento cieľ sa preto zameriava na podnikanie, riadenie životného prostredia a vyrovnanie
infraštruktúr, predchádzanie rizikám a spoločné aktivity výskumu a technologického vývoja. [2]
V roku 2007 sa začalo nové programové obdobie 2007 – 2013, v rámci ktorého bolo v Slovenskej republike
vytvorených jedenásť operačných programov. Tie majú naplniť spoločný cieľ Národného strategického referenčného
rámca, ktorý je referenčným nástrojom pre prípravu programovania fondov. Národný strategický referenčný rámec
stanovuje priority, ktoré budú spolufinancované zo štrukturálnych fondov a Kohézneho fondu, a to na základe
Strategického usmernenia Spoločenstva o súdržnosti. [4]
V súčasnosti sú stratégia, priority i ciele Národného strategického referenčného rámca implementované prostredníctvom
11 operačných programov, jedným z nich je i regionálny operačný program (ROP). [3]
VI. PROBLÉM PRETRVÁVAJÚCICH REGIONÁLNYCH DISPRAÍT
Regionálna politika EÚ sleduje princíp redistribúcie medzi bohatými a chudobnými členskými štátmi. Hoci disparity
medzi členskými krajinami sa postupne znížili, disparity medzi regiónmi sú stále výrazné. Dôchodok
najprosperujúcejších regiónov Európskej únie, akými sú napríklad severné Taliansko, južné Nemecko, Belgicko či
južné Anglicko, dosahuje približne 120 – 140 % priemeru EÚ. Naopak, regióny východného Nemecka, niektorých častí
Španielska, či regiónov Grécka, dosahuje iba 70 % priemeru EÚ, väčšina nových členských štátov dokonca nedosahuje
ani tieto hodnoty. [7]
Zvýšenie kvality a dostupnosti občianskej infraštruktúry spolu s vybavenosťou v regiónoch je hlavným cieľom
Regionálneho operačného programu (ROP). V spolupráci s ostatnými operačnými programami v rámci Národného
strategického referenčného rámca napomáha ROP dosahovať ciele Národného programu reforiem v oblasti vzdelávania,
zamestnanosti a informačnej spoločnosti. Prispieva tiež k stimulácii podnikateľských aktivít v oblasti malých
a stredných podnikov a k zvyšovaniu atraktivity regiónov pre zahraničné investície.
Zodpovedným orgánom Regionálneho operačného programu je Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR.
Predpokladom získania prostriedkov z Európskeho fondu regionálneho rozvoja je prepracovaná, profesionálna
komunikácia medzi zúčastnenými stranami, pričom nevyhnutnou požiadavkou je vypracovanie viacročných programov
regionálneho rozvoja, spojené s ich správnou prezentáciou. Podľa dostupných informácií môže nevhodne zvolený a zle
prezentovaný spôsob komunikácie veľmi negatívne vplývať na čerpanie zdrojov z nástrojov regionálnej politiky EÚ.
V rámci niektorých oblastí počet zamietnutých projektov z dôvodu komunikačných chýb dosahuje na našom území až
hrozivé hodnoty 75 %. [12]
Na čerpanie prostriedkov z tohto nástroja regionálnej politiky EÚ musia byť dostatočne pripravení podnikatelia i vládne
inštitúcie. Je dôležité zvládnuť manažovanie komunikačného procesu, poskytovanie relevantných a presných informácií
záujemcom o prostriedky z tohto fondu, i podrobné skúmanie všetkých projektov, ktoré boli prijaté od žiadateľov.
Z uvedených skutočností vyvstáva otázka, či sú pracovníci zodpovedných štátnych inštitúcií dostatočne a relevantne
informovaní o danej problematike. Nepochybne je však rovnako dôležitá i otázka, či sú schopní potrebné informácie
dostatočne presne, relevantne a zrozumiteľne prezentovať konkrétnym žiadateľom. [12]
Podľa dostupných informácií prevažná väčšina chýb, ktoré boli príčinou zamietnutia predkladaných projektov, bola
z oblasti administratívy (67 %) a techniky. Oba tieto typy chýb boli vysoko frekventované, čo je opätovne podnetom
k položeniu dôležitej otázky – či boli spôsobené neprofesionálnou komunikáciou a nevhodnými komunikačnými
prostriedkami na strane oboch zúčastnených strán – štátnych inštitúcií i predkladateľov projektov. Pokiaľ áno, je
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
81
dôležité zamyslieť sa nad tým, či by bolo možné vyhnúť sa týmto chybám úplne alebo aspoň čiastočne, pomocou
tréningov profesionálnej komunikácie u oboch zúčastnených strán. [12]
Nevhodne vybraté a použité formy komunikácie majú za následok slabú informovanosť potenciálnych žiadateľov
o príspevok z Európskeho fondu regionálneho rozvoja. Chabá publicita konkrétnych výziev na predkladanie žiadostí je
príčinou vysokej chybovosti pri vypracovávaní a následnom predkladaní žiadosti.
Podľa Správy o implementácii a čerpaní predvstupových nástrojov, finančného mechanizmu EHP, Nórskeho
finančného mechanizmu, štrukturálnych fondov a Kohézneho fondu k 30. 6. 2007 boli najčastejšími chybami
v podávaných žiadostiach:
účtovné doklady vyhotovené v rozpore so zákonom o účtovníctve,
prekrývanie nárokovaných výdavkov,
nedodržiavanie zmluvných podmienok v nadväznosti na oprávnenosť výdavkov a na ich súlad s legislatívou
ES a legislatívou SR,
nedodržiavanie stanovených denných / mesačných hotovostných limitov,
nedodržiavanie termínov na predloženie zúčtovania zálohových platieb,
prekladanie účtovných doklady v rozpore so schváleným rozpočtom, ktorý je súčasťou zmluvy o poskytnutí
nenávratného finančného príspevku. [4]
VII. MOŽNÉ RIEŠENIA PROBLÉMU NEDOSTATOČNÉHO ČERPANIA ZDROJOV Z EUROFONDOV
Keďže žiadateľmi o finančné prostriedky z Európskeho fondu regionálneho rozvoja i ostatných štrukturálnych fondov
sú rozličné cieľové skupiny (neziskové organizácie, štátne organizácie, podnikatelia a i.), úroveň ich ekonomických
i administratívnych znalostí je na rozličnej úrovni. Za účelom dosiahnutia cieľa maximalizácie čerpania finančných
prostriedkov z Európskeho fondu regionálneho rozvoja je potrebné využívať špecifickú komunikáciu s výraznou
orientáciou na prijímateľov tejto finančnej pomoci a zintenzívniť prezentovanie vyhlásených výziev na predkladanie
žiadostí o nenávratný finančný príspevok. Je nevyhnutné pravidelne informovať verejnosť nielen o aktuálnych, ale
i pripravovaných výzvach. Vhodným spôsobom komunikácie je i vydávanie informačných materiálov, vďaka ktorým
môžu potenciálni žiadatelia získať potrebné informácie o konkrétnych fázach procesu schvaľovania, systémoch platieb,
či o oprávnených výdavkoch v rámci operačného programu. [4]
Žiadosti o poskytnutie nenávratných finančných prostriedkov v rámci Regionálneho operačného program sú podávané
na základe vyhlásených výziev, pričom existujú časovo ohraničené (uzatvorené) výzvy a priebežné výzvy.
Uzatvorené výzvy sú často príčinou vysokej chybovosti predkladaných projektov, pretože žiadatelia z dôvodu časovej
tiesne predkladali nekvalitné, narýchlo pripravené žiadosti. Hodnotiaci proces projektov trval často takmer 1 rok, čoho
následkom bolo zvýšenie cien počas obdobia schvaľovania, priebežné zvyšovanie nákladov a následné problémy
s implementáciou projektov. Z uvedených dôvodov navrhujeme uprednostňovanie priebežného procesu prijímania
žiadostí o prostriedky z Európskeho fondu regionálneho rozvoja. [6]
Pri priebežnom procese predkladania žiadostí môžu žiadatelia svoje projekty lepšie prepracovať, čo zvyšuje ich kvalitu.
Vhodným prostriedkom zvýšenia transparentnosti je i formálna kontrola v prítomnosti žiadateľa, či možnosť
dodatočného doplnenia chýbajúcich prvkov. Nepochybne vhodným spôsobom riešenia problému s nedostatočnou
kvalitou predkladaných žiadostí o nenávratný finančný príspevok je poskytnutie relevantných informácií a odpovedí na
najčastejšie kladené otázky na stránke Regionálneho operačného programu. Jednou z možností zvýšenia kvality
projektov je i zverejnenie najčastejšie sa vyskytujúcich nedostatkov a chýb predkladaných žiadostí, čo by umožnilo
žiadateľom dopracovať svoje projekty do požadovanej kvality. [6]
Za účelom skvalitnenia procesu riadenia v oblasti získavania prostriedkov z Európskeho fondu regionálneho rozvoja
a zlepšenia kvalifikačného procesu by bolo vhodné na jednej strane zaviesť tréningy komunikácie pre zamestnancov
štátnych inštitúcií, na druhej strane zabezpečiť kurzy písania projektov pre žiadateľov. K zlepšeniu súčasného stavu by
prispelo i zriadenie informačných centier zameraných na poradenstvo písania projektov, prípadne vytvorenie
relevantných informačných portálov. Vhodnou formou prezentácie možností čerpania prostriedkov z Európskeho fondu
regionálneho rozvoja je i využitie informačných letákov či správ v printových médiách. Nevyhnutnou podmienkou
zlepšenia súčasného stavu je flexibilné využívanie všetkých dostupných komunikačných nástrojov. [12]
ZÁVER
V súčasnosti prebiehajúce programové obdobie 2007 – 2013 je pre Slovenskú republiku prvým programovým obdobím,
v rámci ktorého má možnosť využívať zdroje z Európskeho fondu regionálneho rozvoja i z ostatných fondov,
v priebehu celého trvania tohto obdobia, pričom je potrebné sa riadiť Národným strategickým referenčným rámcom SR
na roky 2007 – 2013.
Na základe získaných informácií, ktoré nám umožnili oboznámiť sa s danou problematikou, zastávame názor, že zámer
plného využitia tejto príležitosti na získanie nenávratných finančných príspevkov, nebude jednoduché splniť. Je zrejmé,
že v rámci procesu čerpania finančných zdrojov z Európskeho fondu regionálneho rozvoja i ostatných fondov Európskej
únie, je potrebné venovať mimoriadnu pozornosť komunikácii. Dosiahnutie tohto cieľa predpokladá postupné,
prepracované a presné etapy, ktorú si budú vyžadovať zodpovednú, kvalitnú, kvalifikovanú, profesionálnu a relevantnú
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
82
komunikáciu s využitím vhodného výberu dostupných komunikačných prostriedkov, samozrejme, v súlade
s programom Európskej únie.
ZOZNAM POUŽITEJ LITERATÚRY
[1]
BABITZ, Maroš – HAVRAN, Rastislav: Štrukturálne fondy EÚ na Slovensku a možnosti ich
transparentnejšieho využívania. [online]. Bratislava: Adin, 2005. [cit. 2012-02-12]. Dostupné na internete:
<http://www.rvp.sk/doc/vzdelavanie/strukturalne_fondy.pdf>. ISBN 80-89244-00-9.
[2]
BRACJUN, Anatolij: Hospodárska politika Európskej únie. Bratislava: Sprint dva, 2008. 219 s. ISBN 978-80969927-8-2.
[3]
CENTRÁLNY KOORDINAČNÝ ORGÁN: Národný strategický referenčný rámec 2007 – 2013. [online].
2008. [cit. 2012-02-22]. Dostupné na internete: <http://www.nsrr.sk/narodny-strategicky-referencny-ramec2007-2013/>.
[4]
DRGOVÁ, Alexandra: Vplyv komunikácie na možnosť získania nenávratného finančného príspevku zo
štrukturálnych fondov Európskej únie v kontexte hospodárskej krízy. In: Občianska spoločnosť
v transformujúcich sa krajinách: zborník z medzinárodnej vedeckej konferencie. [online]. Malacky: Inkubátor
Malacky,
2010,
s.
194
–
199.
[cit.
2012-02-23].
Dostupné
na
internete:
<http://casopis.politickevedy.sk/zbornik%20konferencia%20malacky%202009.pdf#page=194>. ISBN 978-80970316-1-9.
[5]
INFOREGIO: Od A po Z: Cieľ Konvergencia. [online]. Regionálna politika – Inforegio, 2011. [cit. 2012-02-17].
Dostupné na internete: <http://ec.europa.eu/regional_policy/glossary/convergence_objective_sk.htm>
[6]
MINISTERSTVO VÝSTAVBY A REGIONÁLNEHO ROZVOJA SR: Implementácia ROP. [online]. 2008.
[cit. 2012-02-23]. Dostupné na internete: <http://www.ropka.sk/implementacia-rop/>.
[7]
NEUBAUEROVÁ, Erika a kol.: Vplyv kohéznej politiky Európskej únie na konkurencieschopnosť slovenskej
ekonomiky. Bratislava: Vydavateľstvo EKONÓM, 2010. 232 s. ISBN 978-80-225-3100-9.
[8]
NEUPAUEROVÁ, Zuzana: Iniciatíva LEADER ako finančný nástroj regionálneho rozvoja v SR. In: Národná
a regionálna ekonomika VIII: zborník príspevkov z konferencie. [online]. Košice: Technická univerzita v
Košiciach,
2010,
s.
701
–
713.
[cit.
2012-03-08].
Dostupné
na
internete:
<http://www3.ekf.tuke.sk/konfera2010/zbornik/files/konfera2010_zbornik.pdf>
[9]
ROVŇANÍK, Emil – KICOVÁ, Eva – IVÁNKOVÁ, Katarína: Štrukturálna a kohézna politika Európskej únie
v podmienkach Slovenskej republiky. In: Podniková ekonomika a Manažment: Elektronický odborný časopis
o ekonomike, manažmente, marketingu a logistike podniku. [online]. Žilina: Žilinská univerzita v Žiline, roč. 1,
2005,
č.
1,
s.
50
–
53.
[cit.
2012-02-12].
Dostupné
na
internete:
<http://ke.uniza.sk/application_data/ke/uploads/Data/noviny1_05.pdf#page=50>.
ISSN 1336-5878.
[10] SLOBODA, Dušan: Slovensko v EÚ – Vplyv eurofondov a environmentálnych regulácií. In: Transparentnosť
a environmentálna politika. [online]. Prešov: Vydavateľstvo Michala Vaška, 2005. [cit. 2012-03-02]. Dostupné
na internete: <http://www.institute.sk/upload/pdf/envi.pdf#page=43>. ISBN 80-89121-07-1.
[11] STRIČÍK, Michal: Fondy Európskej únie ako zdroj financovania. In: Manažment v teórii a praxi: on-line
odborný časopis o nových trendoch v manažmente. [online]. Košice: Podnikovohospodárska fakulta so sídlom
v Košiciach, roč. 2, 2006, špeciálne číslo, s. 106 – 115. [cit. 2012-03-01]. Dostupné na internete:
<http://casopisy.euke.sk/mtp/clanky/x-2006/special%20issue%202006.pdf#page=116>. ISSN 1336-7137. s. 106
– 115
[12] SZARKOVÁ, Miroslava: Proces čerpania európskych fondov a formy komunikácie. In: Občianska spoločnosť
v transformujúcich sa krajinách: zborník z medzinárodnej vedeckej konferencie. [online]. Malacky: Inkubátor
Malacky,
2010,
s.
157
–
160.
[cit.
2012-02-17].
Dostupné
na
internete:
<http://casopis.politickevedy.sk/zbornik%20konferencia%20malacky%202009.pdf#page=194>. ISBN 978-80970316-1-9.
ADRESA:
Jana Leváková
Národohospodárska fakulta,
Ekonomická univerzita v Bratislava,
E-mail: [email protected]
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
83
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
84
MARKETINGOVÝ MIX V PENZIÓNE BENÁTKY
Denisa Abrtová
Vysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy v Bratislave
Abstrakt: Študentská práca je zameraná na marketingový mix konkrétneho podniku a to penzión Benátky.
V prvej kapitole študentskej práce je zameraná na teoretické východiská marketingového mixu. Druhá
kapitola je venovaná na priblíženie podniku penziónu Benátky. Posledná tretia kapitola je návrhovou
časťou práce kde sú uvedené inovácie alebo vylepšenia marketingových nástrojov v podniku na základe
zrealizovaného dotazníka, tak aby sa vylepšila ich úroveň a vzrástol záujem potenciálnych zákazníkov.
Cieľom študentskej práce je identifikovať a analyzovať marketingový mix v Penzióne Benátky a na základe
uskutočneného dotazníka navrhnúť možné riešenia danej problematiky.
Kľúčové slová: marketingový mix, služba, podnik, dotazník
1 TEORETICKÉ VÝCHODISKÁ MARKETINGOVÉHO MIXU
Prvá kapitola je teoretickým zhrnutím marketingového mixu, kde sú postupne definované jednotlivé zložky. Teoreticky
sú vymedzené 4P a to produkt, cena, distribúcia a v neposlednom rade aj komunikácia. Pozornosť je venovaná aj
ďalším 3P a to miesto, ľudia a procesy.
Marketingový mix predstavuje takú kombináciu marketingových prvkov, ktorá vytvára podmienky na efektívne
podnikanie. Teda môžeme ho definovať, aj ako súbor kontrolovateľných veličín, ktoré firma spája do určitého celku,
aby vyvolala želanú reakciu na cieľovom trhu. Marketingový mix je tvorený štyrmi prvkami (4P) a to produkt
(product), cena (price), distribúcia (place) a marketingová komunikácia (promotion).
Ale v marketingovom mixe služieb je známe 7P a to predchádzajúce štyri prvky sú rozšírené o ďalšie tri a to miesto
(place), ľudský faktor (people) a procesy (processes).
Pri zostavovaní marketingového mixu je dôležité rešpektovať vzájomné väzby jednotlivých prvkov, keďže zákazník ich
vníma vo vzájomnej závislosti a previazanosti.
Produkt a produktová stratégia
V súčasnom, ustavične sa rozvíjajúcom prostredí je úspech podnikov podmienený schopnosťou identifikovať
a uspokojiť potreby zákazníkov. Prostriedkom na uspokojovanie týchto potrieb a splnení želaní je práve produkt.
Produkt je tzv. srdcom marketingového mixu.1
Produkt sa radí medzi najdôležitejšie prvky marketingového mixu, ale aj ponuky na trhu a bez produktu teda nemožno
uspokojiť potreby a želania zákazníka. Taktiež prostredníctvom produktu podnik dosahuje zisk. Produktom sa môže
chápať čokoľvek čo uspokojí potreby zákazníka a čo sa dá ponúknuť na trhu či už hmotné (textil, jedlo) aj nehmotné
(služby).
Produktová stratégia predstavuje spôsob koordinácie rozhodnutí, ktoré sa týka predovšetkým variantov produktu
(vlastnosti, značka, balenie), ďalej produktových radov (vyraďovanie starých produktov a zavádzanie nových
produktov) a taktiež produktového mixu.2
1
2
CIBÁKOVÁ, V. – BARTÁKOVÁ, G. 2007. Základy marketingu. s. 139
Tamtiež. s. 140
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
85
Aby si podnik zvolil správnu produktovú stratégiu je potrebné poznať alebo mať správne vymedzené potreby a želania
zákazníkov. Pred tvorbou produktovej stratégie je potrebné, aby podnik definoval štruktúru produktu a to zo štyroch
úrovní (jadro produktu, skutočný produkt, rozšírený produkt a tzv. potenciálny produkt).
Cena a cenová politika
Cenou chápeme vyjadrenie určitej hodnoty daného produktu (služby). Cena patrí k jediným nástrojom marketingového
mixu, ktorý je zdrojom príjmov podniku.
Všetky ziskové a mnohé neziskové organizácie musia stanoviť ceny na svoje výrobky a služby. Jednoducho povedané,
cena je množstvo peňažných jednotiek, ktoré sa účtuje za výrobok alebo službu. V širšom chápaní je cena suma hodnôt,
ktoré spotrebitelia vymieňajú za prospech z vlastníctva či používania výroku alebo služby.3
Cena je jedným z rozhodujúcich prvkov marketingového mixu a v rukách marketingových manažérov sa premieňa na
významný nástroj ovplyvňujúci celkovú prosperitu firmy.4
Distribúcia a distribučná politika
Odbytový (distribučný) kanál je súhrn všetkých podnikov a jednotlivých osôb, ktoré sa stanú vlastníkmi, alebo sú
nápomocné pri prevode vlastníctva produktov a služieb v prípadoch, keď sa produkt dostáva od výrobcu ku konečnému
spotrebiteľovi alebo na priemyselné spracovanie.5
Distribučné cesty môžu byť charakterizované najmä podľa počtu odbytových úrovní. Existujú štyri typy odbytových
úrovní. Prvý typ je priamy odbytový kanál a taktiež býva označovaná ako priamy marketing. Druhý typ odbytovej cesty
zahŕňa jedného sprostredkovateľa. Tretí typ obsahuje až dvoch sprostredkovateľov a posledný štvrtým typom je
odbytová cesta, ktorá pozostáva z troch sprostredkovateľov.
Marketingová komunikácia
Celkový marketingový komunikačný proces je nazývaný tiež promotion – mix a pozostáva zo špecifickej kombinácie
reklamy, podpory predaja, public relation a osobného predaja, ktoré organizácia využíva na presadenie svojich
reklamných a marketingových cieľov.6
Pri tvorbe komunikačného mixu nie je cieľom vytvoriť tuctovú reklamu, ale efektívnu reklamu, ktorá zaujme a udrží
pozornosť zákazníka, tak že bude vnímať obsah komunikačného kanála. Ďalšou dôležitou zložkou je podpora predaja
čo znamená krátkodobé podnety, ktoré sú zamerané na zvýšenie predaja výrobkov alebo služieb. Public relation
(vzťahy s verejnosťou) je to vlastne snaha o budovanie pozitívnych vzťahov verejnosti, ale aj vytváranie dobrého
imidžu. Priamy marketing je súbor určitých marketingových aktivít, ktorými sú služby ponúkané segmentom v rôznych
médiách a to s cieľom čo najefektívnejšieho oslovenia súčasného alebo potenciálneho zákazníka. Priamy marketing sa
realizuje prostredníctvom: direct mail, zásielky propagačných materiálov a online marketing.
Miesto
Customers often rely on tangible cues, or psychical evidence, to evalue the service before its purchase and to assess
their satisfaction with the service during and after consumpion.7
V tomto prípade sa miesto chápe ako umiestnenie, materiálne, ale aj estetické vybavenie priestoru, kde je poskytovaná
služba. Miesto môže byť rozdelené na základné prostredie, periférne prostredie a na strategické úlohy prostredia.
Základné prostredie sa delí ešte na interné a externé, kde je popísaný výzor interného a externého prostredia. Periférne
prostredie je zamerané na skvalitnenie služby, napr. brožúrky, vizitky...Strategickou úlohou prostredia je hlavne
odlíšenie od konkurencie.
Ľudský faktor
Ľudský faktor v marketingu služieb tvoria najmä zamestnanci. Zamestnanec je najdôležitejším atribútom v poskytovaní
služieb nakoľko môže ponúkať produkt alebo dokonca sám tvoriť službu.
Satisfied employees make for satisfied customers (and satisfied customers can, in turn, reinforce emloyees sence of
satisfaction in their jobs). Some researchers have even gone so fara s to suggest that unless service emloyees are happy
in their jobs, customers satisfaction will be difficult to achieve.8
Procesy
Pri poskytovaní služby sa treba podrobnejšie zamerať na to, akým spôsobom je tento proces vôbec vytváraný. Je preto
nutné sústrediť sa na všetky činnosti, postupy, mechanizmy a rutiny poskytovanej služby.
KOTLER, P. – ARMSTRONG, G. 2002. Marketing. s. 206
CIBÁKOVÁ, V. – BARTÁKOVÁ, G. – RÓZSA, Z. 2005. Úvod do teórie marketingu. s. 111
5
KOTLER, P. – ARMSTRONG, G. 2002. Marketing. s. 236
6
CIBÁKOVÁ, V. – BARTÁKOVÁ, G. – RÓZSA, Z. 2005. Úvod do teórie marketingu. s. 143
7
ZEITHAMI, V. A. – BITNER. M. J. – GREMLER, D. D. 2009. Services Marketing. s. 311
8
Tamtiež. s. 354
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
3
4
86
2 ANALÝZA MARKETINGOVÉHO MIXU V PENZIÓNE BENÁTKY
Druhá kapitola je analytickou časťou, kde som predstavila penzión Benátky ako podnik jeho filozofiu, stratégiu,
poslanie, cieľ ale aj cieľové skupiny a konkurenciu. Čo tvorí marketingový mix v penzióne konkrétne zameranie na
službu ubytovanie. Rozanalyzovaný produkt, cenu, distribúciu, komunikáciu, ľudí (zamestnanci), miesto a procesy.
Profil podniku penzión Benátky
Penzión Benátky sa nachádza pri kúpeľnom meste Piešťany, v bezprostrednej blízkosti kúpeľného ostrova. Jeho poloha
je určená špeciálne na relaxačné pobyty, nakoľko leží v ramene rieky Váh v lesoparku. Ubytovanie v penzióne sa
ponúka v 2-lôžkových izbách (standard a comfort) a apartmánoch, ktoré sú veľmi vkusne a moderne zariadené. Penzión
Benátky je známy svojou jedinečnosťou a kvalifikovaným personálom, ale aj svojou kuchyňou, ktorej špeciality si
môžete vychutnať na terase s výhľadom na rieke Váh.9
Izby a zariadenie
Izba Standard: sociálne zariadenie, kúpeľňa, sprchový kút, TV, satelitný prijímač, chladnička.
Izba Comfort: sociálne zariadenie, kúpeľňa, vaňa, TV, satelitný prijímač, chladnička, trezor.
Apartmán: sociálne zariadenie, kúpeľňa, vaňa, sprchový kút, TV, satelitný prijímač, chladnička, trezor, spálňa
a oddelená obývacia miestnosť.
Poslaním penziónu Benátky je poskytovať kvalitné ubytovacie služby za pomerne nízku cenu, postarať sa o bezpečnosť
a pohodlie zákazníkov.
Cieľom penziónu Benátky je optimálne uspokojovať potreby trhu, to znamená uspokojiť cieľové skupiny zákazníkov.
Filozofia podnikania je založená na slogane: „Iba spokojný zákazník sa vráti“.
Cieľové skupiny
Marketingová koncepcia hovorí, že byť úspešným podnikom znamená uspokojiť potreby a želania spotrebiteľov lepšie,
ako to robia konkurenti. Z toho vyplýva, že podniky sa musia prispôsobiť nie len potrebám cieľových spotrebiteľov, ale
aj stratégii konkurencie.
Prevažná časť ubytovacích zariadení na území mesta Piešťany a v blízkom okolí sa zameriava na cestujúcich za
relaxom a práve preto sa penzión Benátky rozhodol zamerať na obchodných cestujúcich ako segment trhu, v ktorom je
konkurencia minimálna.
Obchodní cestujúci: motívom cestovania sú služobné cesty, obchodné rokovania, schôdze, školenia, konferencie...Táto
klientela je atraktívna, ale aj veľmi náročná, kladie dôraz na kvalitu poskytovaných služieb.
Produkt v penzióne Benátky
Dôležité je určiť v respektíve definovať úžitok, ktorý služba prináša spotrebiteľovi. V tomto prípade je to pohodlné
a komfortné prenocovanie alebo v konečnom dôsledku naplnenie potrieb a želaní zákazníkov najmä obchodných
cestujúcich. Značka je názov penziónu, čiže Benátky. Názov Benátky pridáva na hodnote penziónu. Hlavnou úlohou je
odlíšenie od konkurencie, ľahko sa vyslovuje a aj pamätá.
Produktový mix
Šírka produktového radu predstavuje počet rozdielnych produktových radov, teda aké kategórie izieb penziónu ponúka.
Teda to znamená, že ponúka tri kategórie izieb (standard, comfort, apartmán). Dĺžku produktového radu predstavuje
celkový počet druhov produktov, tzn. že ponúka sedem produktov. Hĺbka produktového radu teda znamená koľko
variantov ponúka penzión z každého druhu produktu. Každá kategória má variant jednoposteľovej alebo dvojposteľovej
izby s výnimkou apartmánu. Obchodní cestujúci uprednostňujú jednoposteľovú izbu comfort alebo apartmán, ale veľmi
často vyžaduje niečo navyše a to ubytovanie zo psom. Túto požiadavku (ideu) som ďalej skúmala v tretej kapitole.
Cena v penzióne Benátky
Pri maximalizácii bežného zisku sa kladie dôraz na okamžitú výkonnosť. Pri tomto cieli sa bude zvyšovať zisk z tržieb
za ubytovanie. Ďalším cieľom je získanie vedúceho postavenia v kvalite, ktoré je zamerané na poskytovanú kvalitu
služby ubytovanie. Penzión ponúka ubytovanie za nízku cenu, ale so zaručenou kvalitou.
Penzión Benátky riešil problémy tvorby cien výberom dvoch metód tvorby cien a to určenie cien pomocou ziskovej
prirážky a pomocou cenových ponúk konkurentov. Určovanie cien pomocou ziskovej prirážky je vlastne tou
najzákladnejšou metódou určenia ceny. V tejto metóde ide o pripočítanie ziskovej prirážky k nákladom. Určovanie ceny
podľa konkurenčných podnikov je viac menej doplnková metóda.
Distribúcia v penzióne Benátky
9
zdroj: http://www.benatky.sk/
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
87
V penzióne Benátky sú využité dva typy distribučných kanálov a to prvý a druhý typ odbytovej cesty. Prvý typ
obsahuje len jedného výrobcu, ktorý je zároveň sprostredkovateľom služby a preto neobsahuje sprostredkovateľské
stupne. V penzióne sa ubytovanie sprostredkúva a distribuuje priamo na mieste spotrebiteľom.
Ubytovanie  sprostredkovateľ = distribútor (penzión Benátky)  spotrebiteľ
Druhý typ obsahuje tri stupne a to sprostredkovateľa, distribútora a spotrebiteľa. V penzióne sa využíva tento typ najmä
medzi dodávateľmi a penziónom.
Špinavá bielizeň  sprostredkovateľ (STUHL s. r.o.) distribútor (penzión Benátky)  spotrebiteľ
Tento typ organizácie distribučných kanálov je zložený z nezávislých firiem na rôznych distribučných úrovniach.
Spolupráca je určená na základe zmlúv a to z dôvodu dosiahnutia väčších hospodárskych výhod pre obe zmluvné
strany. V tomto prípade sa jedná najmä o dodávateľsko-odberateľský vzťah kde zmluvy sú uzavreté medzi penziónom
a firmami.
Komunikácia v penzióne Benátky
Penzión Benátky využíva rôzne možnosti marketingovej komunikácie. Využíva reklamu v regionálnych novinách A.
B., Piešťanský týždeň, ale aj v regionálnej televízii Karpaty TV, ktoré oslovia len lokálny trh. V tejto modernej dobe je
internetová reklama asi tým najefektívnejším riešením reklamy nakoľko je veľmi flexibilný a môže sa meniť a zaujať
zákazníkov. Dôležitým prvkov komunikácie je podpora predaja, ktorá je stimulovaná rôznymi zľavami. Zľavy sú
poskytované najmä mimo sezóny kde zľava tvorí 10% - 20%. Public relation má v pracovnej náplni PR manažér.
Orientuje sa na zákazníkov, komunikáciu, imidž a organizáciu ako celok. Penzión využíva aj priamy marketing, aby
oslovil súčasného alebo potenciálneho zákazníka a to prostredníctvom directmail, zásielky propagačných materiálov
a online marketing.
Miesto a penzión Benátky
Externé prostredie je veľmi atraktívne nakoľko leží v bezprostrednej blízkosti kúpeľného ostrova, lesoparku a v zátiší
Teplého ramena rieky Váh. Úprava okolia penziónu je náročná, ale poteší a zaujme najmä oči zákazníkov a to krásnou
zeleňou a kvetmi. Pozitívom je určite parkovisko, ktoré je chránené kamerovým systémom.
Tak ako exteriér aj interiér prešiel rekonštrukciou. Farby sú ladené do teplých a pozitívnych farieb. Na prízemí sa
nachádza recepcia, foajé, salónik, toalety, reštaurácia aj terasa. Na prvom podlaží sa nachádzajú izby standard
a comfort. Na druhom poschodí nájdeme apartmány. Vybavenie celého penziónu je zladené do moderného
a starožitného štýlu.
Ľudia (zamestnanci) a penzión Benátky
Zamestnanci sú najdôležitejším atribútom v poskytovaní služieb nakoľko tvoria poskytovanú službu a zároveň
reprezentujú penzión v očiach zákazníkov. Zamestnancov si penzión vyberal starostlivo, nakoľko bol braný ohľad na to,
že kvalita poskytovaných služieb a spokojnosť zákazníkov sa odvíja od kvalifikovanosti zamestnancov. Zamestnanci sú
vzdelávaný z oblasti poznatkov hotelierstva. Ďalej sú motivovaný 1% z dosiahnutej tržby, ale aj za inovatívne nápady.
Pre zabezpečenie dobrých vzťahov boli zavedené teambuildingové aktivity.
Procesy v penzióne Benátky
Vypracovanie etáp procesu ubytovania:
1.etapa (identifikácia procesu) – ubytovanie sa v penzióne Benátky.
2.etapa (identifikácia zákazníka) – zákazníkmi sú najmä obchodní cestujúci, ale aj cestujúci za relaxom a zábavou.
3.etapa (proces z pohľadu zákazníka) – zákazník sa dostane do Piešťan vlastným dopravným prostriedkom (autom)
alebo hromadnou dopravou (vlakom, autobusom) a následne z hlavnej stanice do penziónu taxi službou alebo mestskou
hromadnou dopravou. Zákazníka určite zaujme exteriér penziónu ako je napríklad budova a lokalita. Zákazníkov, ktorí
pricestovali autom zaujme parkovisko. Ďalej zákazníci prichádzajú do vnútra penziónu, kde ich privíta personál
recepcie a vybaví potrebné písomnosti, ktoré sú spojené s check-in. Zamestnanci ochotne sprevádzajú zákazníka na ich
izbu.
4.etapa (odozva zamestnancov a technológie) – zamestnanci reagujú na každý podnet zákazníkov od procesu check-in
až po check-out. Ako technológia je využitý software pre zaevidovanie zákazníkov penziónu.
5.etapa (potrebné podporné procesy) – ako podporný proces by som navrhla odvoz zákazníkov, ktorí cestujú
hromadnou dopravou, z hlavnej stanice až do penziónu. Zamestnať brigádnika, ktorý by pomáhal zákazníkom s ich
batožinou.
3 NÁVRH ÚPRAV MARKETINGOVÉHO MIXU
Posledná kapitola je zameraná na analýzu penziónu Benátky pomocou výskumu realizovaného formou dotazníka. Na
základe zrealizovaného dotazníka jeho vyhodnotenie a návrhy možných riešení.
Vymedzenie predmetu výskumu
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
88
Cieľom realizovaného výskumu bolo zistiť ako upraviť podmienky ubytovania, aby vyhovovali zvolenej cieľovej
skupine. V tejto súvislosti bol vypracovaný dotazník ako podklad pre rozhovor so zvolenými respondentmi.
Výskum bol realizovaný v mesiaci február 2012. Oslovený boli 30 respondenti – obchodní cestujúci – pri odchode
z penziónu Benátky.
Operacionalizácia:
I.
vlastnenie psa
II.
ubytovanie sa
III.
skúsenosť s ubytovaním sa so psom
IV.
názor na takéto ubytovanie
Výsledky marketingového výskumu (dotazníka)
Z dotazníku vyšli veľmi zaujímavé zistenia, ktoré boli spracované do grafického zobrazenia a to z dôvodu prehľadnosti.
Respondentov tento dotazník veľmi zaujal. Až 63% opýtaných vlastnia psíka a aj s ním cestujú. Ďalej z dotazníka
vyšlo, že až 79% zákazníkov odmietli ubytovať aj s psíkom. Čo nastáva v takejto situácii? Rozhorčenosť zákazníkov
a negatívna reklama. Preto som v dotazníku položila otázku o službe ubytovania so psíkmi. Posledná otázka ma
utvrdila, že tento produkt by sa uchytil na trhu a to s výsledkom 63%. V prílohe A prikladám dotazník s grafickým
vyhodnotením.
Problémom výskumu bola nemožnosť ubytovania sa so svojím psíkom aj napriek požiadavkám zákazníkov. Veľa
zákazníkov penziónu sa o túto problematiku zaujímalo o čom presvedčil aj dotazník.
Návrhy možných riešení na vylepšenie marketingového mixu v penzióne Benátky
Za primárne vylepšenie marketingového mixu vidím v možnosti ubytovania sa so psom, čiže rozšírenie služby
(produktu) aj na podnety zákazníkov, ktorí často cestujú v sprievode svojich psov. Táto inovácia, resp. doplnenie služby
ubytovania by nebolo ani príliš finančne náročná. Potrebné by bolo len zakúpenie inventáru ako napríklad pelechy,
deky, misky, toalety pre psov... Na požiadanie hosťa by sa tento inventár doplnil do zákazníkovej izby. Táto služby by
sa mala zo začiatku poskytovať zdarma a neskôr by mohla byť spoplatnená. Podľa výsledkov dotazníka by sa táto
služba určite zaujala stálych zákazníkov ale aj potenciálnych zákazníkov. Verím, že týmto produktom by sa penzión
ešte viac odlíšil od konkurencie.
ZÁVER
Marketingový mix v podniku je veľmi dôležitý nakoľko sa snaží pochopiť zákazníkove potreby. Na základe toho je
potrebné vytvoriť alebo upraviť marketingový mix tak, aby sa uspokojili zákazníkove potreby ale aj očakávania.
Touto študentskou prácou som sa snažila načrtnúť čo to marketingový mix je, ďalej som ho identifikovala
v konkrétnom podniku a následne rozanalyzovala. Na základe analýzy a dotazníku som zistila, že sa marketingový mix
sa dá vylepšiť tak, aby uspokojil potreby zákazníkov.
Dúfam, že som touto študentskou prácou splnila všetky očakávania čitateľov a priniesla nový pohľad na danú
problematiku.
V závere by som sa chcela poďakovať konzultantovi doc. Ing. Stanislavovi Filipovi, PhD za pomoc pri písaní tejto
študentskej práce.
ADRESA:
Denisa Abrtová
Vodárenská 182/63,
921 01 Piešťany,
Tel.: 0908 066 047,
E-mail: [email protected]
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
89
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
90
KOMUNIKÁCIA A KOMUNIKAČNÉ NÁSTROJE VO VYBRANOM PODNIKU
Martina Szabová
Vysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy v Bratislave
Abstakt: Článok sa venuje identifikácii, analýze a hodnoteniu komunikácie v internom prostredí
a komunikácii medzi podnikom a jeho externým prostredím. Približuje aj možný spôsob komunikácie
podniku so zákazníkom. Práca hodnotí zistené nedostatky v komunikácii v podniku a navrhuje ich riešenia.
Cieľom odbornej práce je identifikovať, analyzovať a hodnotiť komunikáciu vo vybranom podniku z
formálneho, ale aj neformálneho hľadiska. Zároveň uviesť niektoré spôsoby a formy komunikácie, ktoré sú
využívané vo vybranom podniku.
Kľúčové slová: komunikácia, komunikačné nástroje, interné a externé komunikácie, formálne a neformálne
komunikácie, podnik
1 CHARAKTERISTIKA KOMUNIKÁCIE
Slovo komunikácia sa vyvinulo z latinského communicare, ktorého význam je robiť niečo spoločným, radiť sa, rokovať,
zhovárať sa. Komunikáciu teda chápeme ako rozhovor a slovo komunikovať ako sprostredkovať, spájať, dohovárať sa.
Jazyková komunikácia je proces, ktorý sprostredkuje vzájomne informácie ľudí. Ide teda o mnohostranný súbor
výrazových prostriedkov i okolností tohto procesu. Sprostredkované informácie sa môžu šíriť jednosmerne (simplexne)
alebo obojsmerne (duplexne).1 Komunikácia predstavuje nesmierne zložitý a mnohostranný proces dorozumievania sa.
Je to obojstranný proces prenášania informácií od jedného subjektu alebo skupiny k druhému subjektu alebo skupine.
Na to aby bola komunikácia efektívna, je potrebné zabezpečiť nielen primerané kódovanie a vysielanie, ale aj
starostlivé prijímanie a vyhodnocovanie spätnej väzby o tom, ako bola informácia prijatá a pochopená.
2 CHARAKTERISTIKA VYBRANÉHO PODNIKU
Pre opísanie spôsobu komunikácie v podniku som si vybrala podnik Ivan Krcho Bleskospol-Interlux. Táto spoločnosť
vznikla v roku 1989 a na Slovenskom trhu pôsobí v oblasti maloobchodu a veľkoobchodu s elektroinštalačným
materiálom, predajom spotrebičov bielej a čiernej techniky, predajom svietidiel renomovaných značiek, predajom a
montážou centrálnych vysávačov a klimatizácií. Tento podnik zamestnáva 34 zamestnancov a v čele spoločnosti stojí
majiteľ podniku pán Ivan Krcho. Majiteľ podniku pôsobí sám, bez spoločníkov.
Podnik je rozdelený na tri prevádzky. Prvou prevádzkou podniku je predajňa s elektroinštalačným materiálom
a svietidlami, kde pracuje 13 zamestnancov. Druhou prevádzkou podniku je veľkosklad s elektroinštalačným
materiálom, kde pracuje 6 zamestnancov. Tretiu prevádzku tvorí Obchodný dom Euronics, ktorý je zameraný na predaj
spotrebičov bielej a čiernej techniky. V tejto prevádzke pracuje 9 pracovníkov. Osobitnú časť tvorí skupina štyroch
montážnych pracovníkov, ktorí zabezpečujú montáž centrálnych vysávačov a klimatizácií. Vedením administratívy
a jednoduchého účtovníctva je poverené ekonomickým oddelením, kde pracujú 2 pracovníci. Všetky prevádzky sú
nezávislé, vzdialené od seba niekoľko kilometrov, avšak denná komunikácia medzi nimi je nevyhnutná pre riadny chod
celého podniku.
Význam komunikácie vo vybranom podniku
Komunikácia v podniku je nutná vo všetkých fázach jeho fungovania, ktorý sa začína vytvorením ponuky, odpoveďou
na túto ponuku , prijatím objednávky, vybavením objednávky. Ďalej nasleduje komunikácia pri vyskladnení tovaru zo
skladov podniku a jeho odovzdanie zákazníkovi. Komunikácia musí teda prebiehať medzi všetkými stupňami
podnikového riadenia a medzi zamestnancami. Pre tento podnik je tiež významná komunikácia s externým prostredím,
čiže s dodávateľmi pri dohadovaní podmienok nákupu tovaru, s konkurenciou pri spolupráci na veľkých projektoch a so
zákazníkmi.
3 KOMUNIKAČNÉ NÁSTROJE VO VYBRANOM PODNIKU
Čo sa týka internej komunikácie v podniku, tá je predovšetkým nástrojom, ktorým vedúci pracovníci ovplyvňujú
pracovné postoje, aktivitu a správanie pracovníkov, spoločne s využívaním autority, vhodne zvoleného štýlu vedenia a
účinných metód motivácie či odmeňovania. Tým ako podnik komunikuje, ako komunikujú jeho vedúci pracovníci,
vytvára prostredie pre spoluprácu všetkých pracovníkov a priamo ovplyvňuje dosahovanie cieľov a prosperitu firmy.2
1
2
PhDr.Oľga Škvareninová, CSc., Rečová komunikácia, 1994, Slovenské pedagogické nakladateľstvo, IBAN 80-08-02228-0, str.7-8
http://www.sjf.tuke.sk/transferinovacii/pages/archiv/transfer/10-2007/pdf/193-196.pdf
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
91
Vo vybranom podniku je v najväčšej miere využívaná komunikácia formou elektronickej pošty (mailu) alebo skype.
Tento spôsob je rýchly a finančne najmenej zaťažujúci podnik. Rýchlym spôsobom komunikácie v podniku je aj
používanie telefónu. Podnik disponuje troma pevnými linkami a desiatkami mobilných telefónov.
indiv.rozhovor,
porada; 20%
telefón; 20%
list, správa; 10%
mail, skype; 50%
Obrázok 1 Graf je podiel využívaných komunikačných prostriedkov v podniku
Zdroj: vlastné spracovanie
3.1 ANALÝZA SYSTÉMU KOMUNIKÁCIE VO VYBRANOM PODNIKU
Na obrázku č. 2 je zobrazená organizačná štruktúra a zároveň formálna komunikačná sieť vybraného podniku. Na
samom vrchole organizačnej štruktúry sa nachádza vedenie podniku. Toto vedenie pozostáva z majiteľa podniku ako
fyzickej osoby. Všetky dôležité rozhodnutia sú vydávané majiteľom podniku. Riadením každej z prevádzok je poverený
riadiaci pracovník – vedúci prevádzky. Jeho úlohou je zabezpečiť riadny a plynulý chod prevádzky. Denne komunikuje
nielen so zamestnancami prevádzky, majiteľom spoločnosti, ale aj s riadiacimi pracovníkmi a zamestnancami ostatných
prevádzok podniku.
Vedenie podniku –
majiteľ podniku
Vedúci prevádzky
elektro
Vedúci prevádzky
veľkosklad
Vedúci prevádzky
Vedúci
Ekonomické
OD Euronics
logistiky
oddelenie
Pracovníci
Pracovníci
Pracovníci
Pracovník
prevádzky
prevádzky
prevádzky
logistiky
Pracovníci
ekonomického
oddelenia
Obrázok 2 - neformálna komunikačná sieť
Zdroj: vlastné spracovanie
V podniku dochádza k vertikálnej i horizontálnej komunikácii. Diagonálna komunikácia tu neprebieha z dôvodu, že sa
jedná o relatívne malý podnik, ktorý si vystačí s týmito dvomi formami komunikácie. K vertikálnej komunikácii
dochádza hlavne medzi vedením, vedúcimi pracovníkmi a pracovníkmi jednotlivých líniových útvarov. Vertikálna
komunikácia prebieha v oboch smeroch, čo znamená, že nadriadený dáva príkazy, resp. pokyny svojim podriadeným,
a zároveň pracovníci jednotlivých oddelení môžu poskytovať dôležité informácie svojim nadriadeným, prípadne
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
92
komunikovať priamo s vedením spoločnosti. Okrem vertikálnej formy komunikácie je v tomto podniku nevyhnutná tiež
komunikácia medzi jednotlivými pracovníkmi daných prevádzok, ale aj medzi prevádzkami navzájom. Ide
o horizontálnu formu komunikácie. Táto formálna komunikačná sieť bola v podniku vybudovaná za účelom
spoľahlivého prenosu informácií potrebných na fungovanie podniku. Je to stabilný systém, ktorý je v tomto podniku
podobný jeho organizačnej štruktúre.
Obrázok 3 neformálna komunikačná sieť v podniku
Zdroj: Vlastné spracovanie
Okrem formálnej komunikácie existuje v tejto spoločnosti ešte neformálna komunikačná sieť ako výsledok snahy
zamestnancov vytvoriť v podniku sieť neformálnych kontaktov a tým sa lepšie spoznať a zlepšiť pracovnú atmosféru
v podniku. Tento komunikačný systém je vo veľkej miere závislý od konkrétnych osôb a od ich pozitívnych, resp.
negatívnych vzťahov. Takéto komunikačné kanály pracujú často náhodne, a preto sa nedá zobraziť neformálna
komunikačná sieť, ktorá by bola platná na dlhšie obdobie.
Neformálna komunikácia prebieha na vertikálnej, no častejšie na horizontálnej úrovni a môže mať pracovný charakter
(výmena názorov, myšlienok, konzultácia), alebo môže mať podobu nezáväzného súkromného rozhovoru. Zatiaľ
prevládajúce strnulé vzťahy vychádzajúce z pevnej organizačnej štruktúry a tomu odpovedajúca hierarchická pracovná
komunikácia sú viac na prekážku, lebo málo rozvíjajú iniciatívu ľudí. Postupne sa presadzujú tendencie na vytváranie
tímov, tímovej zodpovednosti, kde vedúci pracovníci sú skôr poradcami, koordinátormi ako nadriadenými v pôvodnom
poňatí. To vyžaduje aj iný prístup ku komunikácii so spolupracovníkmi. 3
3.2 KOMUNIKÁCIA V INTERNOM PROSTREDÍ PODNIKU
Komunikácia medzi majiteľom podniku a vedúcimi pracovníkmi prebieha v neformálnom štýle, založenom na
dlhoročných vzťahoch. Je bežné verbálne aj neverbálne vyjadrenie informácií, medzi vedúcimi pracovníkmi navzájom
alebo medzi vedúcimi pracovníkmi a zamestnancami. Využívajú taktiež pracovné rokovania vďaka ktorým všetky
zúčastnené strany získavajú rovnaké informácie. Pre získanie optimálneho riešenia problémov sa využívajú porady.
Podnik využíva demokratický štýl riadenia, čo podporuje dvojsmernú komunikáciu medzi vedením podniku a radovými
zamestnancami. Otvorenou komunikáciou sa v podniku vytvárajú dobré medziľudské vzťahy, čo zvyšuje motiváciu
zamestnancov na pracovisku. Každý zamestnanec môže vyjadriť svoj názor a tým aj získať podiel na procese
rozhodovania.
Medzi jednotlivými organizačnými úrovňami prebieha komunikácia najčastejšie v neformálnej podobe. Organizačné
zložky zväčša využívajú horizontálnu komunikáciu, čo znamená, že informácie putujú najprv k vedúcemu prevádzok
a až tak k príjemcovi informácie. V prípade neprítomnosti vedúceho prevádzky sa využíva vertikálna komunikácia.
3.3 KOMUNIKÁCIA S EXTERNÝM PROSTREDÍM PODNIKU
Každá dobrá externá komunikácia začína zvládnutím internej komunikácie.4
Ku komunikácii s externým prostredím patrí komunikácia s dodávateľmi, so zákazníkmi a s inými trhovými subjektmi.
Čo sa týka dodávateľov, podnik ich má väčšinou z územia Slovenskej republiky. V komunikačnom styku s dodávateľmi
nie je len vedenie podniku, ale aj samotní zamestnanci. Podnik sa snaží udržať stály kontakt s dodávateľmi. Na to
využíva rôzne komunikačné cesty a to osobný kontakt, fax, telefón a najčastejšie elektronickú poštu. Okrem formálnej
3
httpfsi.uniza.skkkmoldpublikaciemama_09.pdf
Doc.Ing.Monika Hudáková, PhD. a PhDr. Miroslav Kohuťár, Katedra malého a stredného podnikania, prezentácia Efektívna komunikácia
spoločnosti prostredníctvom metód a postupov Public Relation
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
4
93
komunikácie sa podniku s niektorými dodávateľmi osvedčila aj neformálna verbálna komunikácia, ako napríklad
pracovné obedy,stretnutia.
Pri oslovovaní zákazníka podnik využíva aj reklamu, avšak nie vo veľkej miere. Skôr sa spolieha na svoje dobré meno
a stálu pozíciu na trhu. Ako jeden z komunikačných prostriedkov využíva svoju internetovú stránku, ktorá obsahuje
dostatok informácií pre zákazníka. Nachádzajú sa tam základné informácie o predmete činnosti podnikania, rozsiahla
galéria fotografií, ale aj internetový obchod. Internetová stránka podniku je neustále aktualizovaná.
V dnešnej dobre už podnik profituje zo svojich referencií. Nie je plne odkázaný na získavanie nových zákazníkov,
nakoľko stála klientela zabezpečuje pravidelný zisk podniku. 5
3.4 KOMUNIKÁCIA SO ZÁKAZNÍKOM
Prevádzky komunikujú so zákazníkom priamo vo svojich priestoroch. Samozrejme pracovníci podniku reagujú na
všetky podnety zákazníkov, či už pri osobnom kontakte v samotnej predajni, alebo v komunikácii formou informačných
technológií.
Proces komunikácie spočíva v osobnej návšteve zákazníkom prevádzky podniku, prípadne zaslaním svojej objednávky.
Pri osobnom kontakte je komunikácia väčšinou neformálna. Takýto prístup zamestnancov k zákazníkom je v podniku
osvedčený a zákazník má pocit „priateľstva“ s predajcom. Zákazník je rýchlo a hlavne odborne obslúžený a týmto má
podnik zabezpečenú ďalšiu neformálnu reklamu a prísun nových zákazníkov. Pokiaľ ide o prijatie objednávky
telefonicky, faxom, mailom, podnik využíva formálnu komunikáciu. Objednávka je spracovaná v administratívnom
oddelení podniku, odkiaľ putuje do skladových priestorov. Zamestnanec poverený vyskladnením požadovaného tovaru,
tovar vyskladní a posunie na logistické oddelenie, kde poverený pracovník zabezpečí dodanie tovaru konečnému
zákazníkovi. Ku komunikácií dochádza aj medzi vedúcim logistiky a dodávateľmi, hlavne prostredníctvom
komunikačných technológií, čiže neosobným verbálnym kontaktom.
Podnik sa snaží so svojimi zákazníkmi
či sťažnosti.
nepretržite komunikovať, čím môže
reagovať na prípadné podnety
3 IDENTIFIKÁCIA NEDOSTATKOV V KOMUNIKÁCII A NÁVRH ICH RIEŠENIA
Podnik nemá vytvorené oddelenie, ktoré by sa zaoberalo komunikáciou s externým prostredím a s potencionálnymi
zákazníkmi pomocou reklamy. Reklama v televízií je pre takúto malú firmu finančne neúnosná, preto by sa mala
zamerať na komunikáciu cez rôzne pútače a inzertné letáky.
Komunikácia v podniku je v niektorých prípadoch neefektívna, zbytočne predĺžená cez vertikálny komunikačný systém.
V dôsledku toho, že spoločnosť expanduje aj na nové trhy, niektorí vedúci pracovníci nie sú vždy prítomní v podniku.
V takomto prípade je komunikačný proces zbytočne predĺžený. Riešením tejto situácie by bol presun kompetencií na
nižší stupeň riadenia.
Výskumy dokazujú, že ak podniky používajú na reklamu svojich tovarov napríklad vizuálne prezentácie – katalógy,
tabuľky, grafy alebo počítač, z informácií, ktoré poslucháč absorbuje, 83% prijme zrakom, 11% sluchom a 7% inými
zmyslami. Pri výskume uskutočnenom v Spojených štátoch sa zistilo, že pri verbálnej prezentácii si zapamätáme iba
10% informácií. Ak však skombinujeme verbálnu a vizuálnu komunikáciu, uchováme si 51% informácií. Taktiež
používanie vizuálnych pomôcok môže skrátiť napríklad obchodné stretnutie z 25,7 minúty na 18,6 minúty, čo je úspora
28%. Ak skombinujeme verbálnu a vizuálnu prezentáciu s emocionálnym zanietením, efektívnosť uchovania informácii
stúpne na 92%. Takže ak niečo len povieme, má to najmenší účinok. Ak niečo povieme a ukážeme, účinok je skromný.
Ak však niečo povieme, ukážeme a zainteresujeme do toho poslucháčov, dosiahneme maximálny účinok. 6 Z tohto
vyplýva, že ak by podnik využíval vo väčšej miere reklamu a obchodné stretnutia, dosiahla by v svojej činnosti viac
úspechov.
ZÁVER
Komunikácia v podniku je zložitý a mnohostranný proces. Pri analýze komunikácie vo vybranom podniku sme sa
mohli stretnúť so všetkými základnými formami komunikácie, a to s verbálnou – neverbálnou, s formálnou –
neformálnou a s vertikálnou - horizontálnou. V priebehu činnosti sa v podniku vytvorili aj neformálne kanály
komunikácie medzi rôznymi organizačnými zložkami, ktoré zlepšujú pracovné vzťahy. Podnik sa snaží venovať
dostatočnú pozornosť tomu, aby dochádzalo k správnej komunikácií v prostredí podniku. Avšak je potrebné aby podnik
venoval zvýšenú pozornosť komunikácií, odstránil vzniknuté problémy, ktoré má v tejto oblasti a rozvíjal ju aj naďalej.
5
6
httpfsi.uniza.skkkmoldpublikaciemama_09.pdf
Alan a Barbara Peasovci, Úspešné komunikačné stratégie, 2006, IKAR, ISBN 80-551-1247-9, str. 86-87
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
94
ADRESA:
Martina Szabová
Štefánikova 128/162,
95631 Krušovce,
telefón 0905380149,
mail: [email protected]
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
95
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
96
ZÁUJEM ZDRUŽENIA A ICH VPLYV NA ZABEZPEČOVANIE KOMPETENCIÍ MIESTNYCH
SAMOSPRÁV VO VYBRANOM ÚZEMÍ
Tímea Markošová
Ekonomická univerzita v Bratislave
Cieľom práce je priblížiť problematiku záujmových združení a ich vplyv na zabezpečovanie kompetencií
miestnych samospráv. Práca je orientovaná na konkrétne záujmové združenie a jeho činnosť. Pozornosť je
venovaná na spôsoby a možnosti financovania záujmových združení, či už z rozpočtu mesta, alebo vyššieho
územného celku. V časti problém rozoberám nedostatočnú podporu zo strany ZMOS-u a snažím sa
predložiť vlastný návrh riešenia situácie. Výsledkom riešenia je zaujatie postoja v otázkach záujmových
združení, ich podpory a financovania.
Kľúčové slová: záujmové združenia, miestna samospráva, podpora malých podnikateľov
PROBLÉM
Tematika záujmových združení je neustále aktuálna téma, ktorá sa však dotýka len určitej skupiny ľudí. Záujmové
združenia vznikajú ako určitá reakcia na uspokojovanie potrieb a záujmov ľudí – zakladateľov. Dovolím si však tvrdiť,
že pokiaľ sa nejedná len o miestne záujmové združenia, ktorých cieľom je zachovanie, respektíve rozšírenie tradícií
a zachovanie kultúrneho dedičstva, majú svoje nezastupiteľné miesto v aktuálnom dianí v spoločnosti. Prostredníctvom
nich sa môžu uskutočňovať významné medzníky napríklad v podpore malého a stredného podnikania, ako je to aj
v prípade záujmového združenia so sídlom v Žiari nad Hronom.
Nesie názov Asociácia mikropôžičkových inštitúcií Slovenska. Je právnickou osobou zapísanou v Registri záujmových
združení právnických osôb na Ministerstve vnútra Slovenskej republiky a registrovaná je na Obvodnom úrade
v Banskej Bystrici. V mene združenia je oprávnený konať Ing. Marek Markuš.1
Spektrum činností, ktorými sa Asociácia mikropôžičkových inštitúcií Slovenska zaoberá, je pomerne široké, no medzi
najzaujímavejšie a najdôležitejšie považujem:
„podpora a rozvoj programov a modelov poskytovania mikropôžičiek
sledovanie vývoja mikropôžičkových programov vo svete
spolupráca s malými a strednými podnikateľmi
reprezentácia a spolupráca s domácimi a zahraničnými subjektami.“2
Práve spolupráca s malými a strednými podnikateľmi je veľmi prínosná, či už konkrétne pre Žiar nad Hronom, alebo
banskobystrický kraj všeobecne. Činnosť záujmového združenia sa odzrkadľuje aj na miere zamestnanosti, respektíve
nezamestnanosti. Samozrejme, pri práci s údajmi treba brať do úvahy aj neustále pretrvávajúcu hospodársku krízu, ktorá
negatívne ovplyvňuje spomínané ukazovatele.
Na základe údajov z Úradu práce, sociálnych vecí a rodiny v Banskej Štiavnici som spracovala a graficky znázornila
vývoj miery nezamestnanosti v Žiari nad Hronom a v jeho priľahlých dedinách. Z tabuľky, ktorá sa spolu s grafom
nachádza v prílohovej časti sa dá vyčítať, že v roku 2008 poklesla nezamestnanosť o takmer 1 %. Tento pokles má za
následok príchod nových investorov do tzv. žiarskeho hnedého priemyselného parku, ale taktiež aj výrazná
reštrukturalizácia bývalého Závodu Slovenského Národného Povstania (skratka ZSNP).3
Ľudia v ťažkých časoch krízy sa snažia udržať si prácu, nezamestnaní hľadajú možnosti, ako si zvýšiť šance na
zamestnanie sa. Len malé percento z nezamestnaných sa odváži a zvolí si podnikateľskú cestu. Jedným z dôvodov sú
nielen chýbajúce financie, ale aj obavy z podstúpenia rizika. Podľa údajov, ktoré som získala zo Štatistického úradu
Slovenskej republiky, konkrétnejšie z databázy regionálnej štatistiky, počet ľudí, ktorí sa rozhodnú podnikať sa neustále
mení. Počet podnikateľov – fyzických osôb za hraničné roky 2006-2010 síce vzrástol o 109, ale keď porovnáme roky
Spracované podľa Register záujmových združení právnických osôb [online] [ cit.2011-11-10] Dostupné na internete
http://portal.ives.sk/registre/detailZZPO.do?action=uplny&formular=&id=151272
2
Spracované
podľa
Register
záujmových
združení
[online]
[cit.
2011-11-10]
Dostupné
na
internete
http://portal.ives.sk/registre/detailZZPO.do?action=uplny&formular=&id=151272
3
Spracované podľa Počet nezamestnaných v Žiari aj naďalej klesá [online] Dostupné na internete http://www.ziar.sk/novinky/nase-mesto1/detail/pocet-nezamestnanych-v-ziari-aj-nadalej-klesa-73.html
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
1
97
2007 – 2009, vidíme tu jasný pokles, ktorý je zaiste spôsobený aj pretrvávajúcou hospodárskou krízou.4 Do tohto
porovnania som však nezahrnula ani slobodné povolania, ani živnostníkov. Počet podnikateľov – FO som porovnala
s celkovým počtom obyvateľstva v okrese Žiar nad Hronom. Nasledovné porovnanie bližšie špecifikuje a znázorňuje,
aké percentuálne zastúpenie majú podnikatelia v okrese Žiar nad Hronom. Tabuľkové, ale aj grafické porovnanie je
znázornené v prílohovej časti projektu. 5
Čím je spôsobená skutočnosť, že ľudia odhadzujú zábrany a púšťajú sa do podnikania? Dôležitým faktorom sú podľa
mňa aj dotácie a mikropôžičky, ktoré predstavujú významný stimul pre malých a stredných podnikateľov.
Podľa Národnej agentúry pre rozvoj malého a stredného podnikania je cieľom mikropôžičkových programov
„poskytovanie finančných prostriedkov malým a začínajúcim podnikateľom,“6 ktorí sú v podstate znevýhodnení
v porovnaní s väčšími, konkurencieschopnejšími podnikmi.
V Slovenskej republike podporu malého a stredného podnikania „riadi, schvaľuje a kontroluje Úrad pre štátnu pomoc
a základnou legislatívnou normou je Zákon o štátnej pomoci.“7Ako udáva Zákon o štátnej pomoci, výška poskytnutých
finančných prostriedkov v troch po sebe nasledujúcich kalendárnych rokoch, nesmie presiahnuť výšku 100 000 EUR.8
V tejto súvislosti treba spomenúť aj úverový program „Región“, ktorý taktiež slúži na podporu malého a stredného
podnikania formou strednodobých a dlhodobých úverov, práve na posilnenie a reštrukturalizáciu regiónu Banská
Bystrica. Podmienkou je vypracovaný podnikateľský zámer orientovaný na :
„riešenie regionálnej politiky v spomínaných regiónoch
vytváranie nových perspektívnych pracovných miest,
podporu posilňovania rozvoja a reštrukturalizačné procesy v spomínaných regiónoch,
výrobu na báze domácich surovín, spracovanie druhotných surovín a materiálov,
úsporu palív a energie a využívanie alternatívnych zdrojov energie,
životné prostredie a ekologické ciele,
rozvoj dopravy a služieb (veľkoobchod, maloobchod a cestovný ruch),
využívanie nových technológií“9
A teda nastoľuje sa otázka z akých zdrojov je financované samotné záujmové združenie?
Má každé záujmové združenie rovnaké podmienky na získavanie dotácií, či už z rozpočtu mesta Žiar nad Hronom,
alebo priamo od banskobystrického samosprávneho kraja?
Dá sa v prípade nedostatku finančných zdrojov obrátiť aj na ZMOS, ktorého je mesto Žiar nad Hronom právoplatným
členom?
Ak preskúmame jednotlivé možnosti získavania finančných prostriedkov, respektíve dotácií na existenciu Asociácie
mikropôžičkových inštitúcií Slovenska, odpovieme si aj na otázku spôsobov financovania záujmových združení.
Ako som sa dozvedela na oficiálnej stránke mesta Žiar nad Hronom, mesto poskytuje nenávratné dotácie zo svojho
rozpočtu iba na tieto účely:
„tvorby a ochrany životného prostredia
zabezpečovanie bývania, správy, údržby a obnovy bytového fondu.“10
Na základe Všeobecného záväzného nariadenia Banskobystrického samosprávneho kraja č. 15/2010 sú podmienky na
poskytnutie dotácií nasledovné:
„BBSK môže poskytnúť dotáciu:
Právnickým osobám, ktorých BBSK nie je zakladateľom ani zriaďovateľom, fyzickým osobám –
podnikateľom, ktorí majú sídlo, alebo trvalý pobyt na území BBSK na podporu všeobecne prospešných
služieb, alebo verejnoprávnych účelov na podporu podnikania a zamestnanosti
Spracované podľa Regionálnej databázy Štatistického úradu SR [online] Dostupné na internete http://px-web.statistics.sk/PXWebSlovak/
Spracované podľa Regionálnej databázy Štatistického úradu SR [online] Dostupné na internete http://px-web.statistics.sk/PXWebSlovak/
6
NADSME
–
Mikropôžičkový
program
–
popis
a
podmienky
[online]
[cit.2011-11-10]
Dostupné
na
internete
http://www.nadsme.sk/content/mikropozickovy-program-popis-a-podmienky
7
MH SR Programy na podporu rozvoja malého a stredného podnikania [online] [cit.2011-11-10] Dostupné na internete
http://www.mhsr.sk/programy-na-podporu-rozvoja-maleho-a-stredneho-podnikania-4650/126335s
8
Spracované podľa MH SR – Programy na podporu rozvoja malého a stredného podnikania [online] Dostupné na internete
http://www.mhsr.sk/programy-na-podporu-rozvoja-maleho-a-stredneho-podnikania-4650/126335s
9
MINTÁL, J. Podpora malého a stredného podnikania na Slovensku [online] [cit.2011-11-17] Dostupné na internete
http://www.poradca.sk/SubPages/OtvorDokument/Clanok.aspx?idclanok=11052
10
Poskytovanie dotácií z rozpočtu mesta [online] [cit.2011-11-18] Dostupné na internete http://www.ziar.sk/sekcie/kategoria/akovybavit/poskytovanie-dotacii-z-rozpoctu-mesta/
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
4
5
98
Obciam na území BBSK ako účasť na financovaní spoločných úloh v záujme rozvoja územia BBSK.“11
RIEŠENIE
Ako už z vlastnej skúsenosti viem, ťažko je hľadať riešenia za niekoho iného a naopak, ľahko je sa vyjadrovať len tak
do pléna bez pocitu zodpovednosti za vlastné rozhodnutia.
Tak je to aj v prípade nastoleného problému financovania záujmových združení v okrese Žiar nad Hronom. Podľa
môjho skromného názoru za chod a činnosť záujmových združení, konkrétne Asociácie mikropôžičkových inštitúcií
Slovenska, ktorá sa snaží svojou činnosťou šíriť osvetu medzi malými a strednými podnikateľmi a svojou existenciou
prebúdzať v ľuďoch stimuly a nebojácnosť pustiť sa do podnikania, by malo zodpovedať mesto.
Je pochopiteľné, že také malé mesto, akým je Žiar nad Hronom nedokáže financovať zo svojho rozpočtu všetky aktivity
jednotlivých záujmových združení, ktoré majú v danom meste sídlo. Pretože okrem dotácií si musí mesto vyhradiť
prostriedky aj na zabezpečenie dennodenného chodu a musí mať v rezerve aj prostriedky v prípade nepredvídaných
udalostí. To všetko je v absolútnom poriadku, len sa mi zdá smiešne a udivujúce, aby si mesto stanovilo kritériá, podľa
ktorých poskytuje dotácie výlučne dvom skupinám právnických a fyzických osôb.12
Moja idea, respektíve návrhom daného rozriešenia je ešte raz prehodnotiť kritériá poskytovania dotácií a rozšíriť ich
o niekoľko bodov, samozrejme do takej miery, do akej to dovoľuje rozpočet. Mesto by si malo stanoviť rebríček priorít,
ktoré chce a bude podporovať.
V dnešných časoch krízy je podpora malých a stredných podnikateľov významným krokom vpred ako sa popasovať
s neustále sa zvyšujúcou nezamestnanosťou. Je samozrejmé, že nie každý človek má v sebe podnikateľského ducha
a dokáže na seba vziať riziká spojené s podnikaním. Lenže množstvo najmä mladých ľudí v sebe tento potenciál má
a všetko ostatné je len otázkou peňazí. A keď si už zvolia cestu, ktorá je zo začiatku tŕnistá, dobre im padne, keď vidia,
že existujú združenia a asociácie, ktoré sa zaoberajú podporou a sledovaním mikropôžičkových programov zameraných
práve na nich.
V prípade, ak mesto nemá dostatok, respektíve nemá žiadne peniaze na to, aby rozšírilo kritériá poskytovania dotácií,
mala by sa uskutočňovať spolupráca s vyšším územným celkom, v našom konkrétnom prípade s BBSK. Kritériá
poskytovania nenávratných dotácií sú obšírnejšie, ako v prípade mesta. Je to spôsobené najmä rozpočtom, ktorý ráta na
jednej strane s vyššími príjmami ako iba samotný rozpočet mesta, ale na druhej strane, aj výdavky spojené s chodom
celého samosprávneho kraja sú vyššie.
Preto ak má záujmové združenie – Asociácia mikropôžičkových inštitúcií Slovenska sídlo v Žiari nad Hronom,
a cieľom združenia je zlepšiť, respektíve pomôcť riešiť situáciu v kraji, mesto by malo začať intenzívne komunikovať
s BBSK a vytvoriť plán podpory, ktorý by vyhovoval všetkým trom stranám. Viem, možno som až príliš veľký idealista
a takýto systém nikdy nikde nebude fungovať práve z dôvodu nepriamej úmery medzi počtom záujmových združení
a množstvom vyčlenených financií.
Keď som si opätovne prechádzala kritéria na poskytovanie dotácií z rozpočtu mesta Žiar nad Hronom, uvedomila som
si, že okrem rozširovania kritérií existujú aj iné možnosti.
Mesto poskytuje zo svojho rozpočtu nenávratnú dotáciu na tvorbu ale aj obnovu bytového fondu. Túto dotáciu
poskytuje právnickým osobám, ktorých zakladateľom alebo zriaďovateľom je samotné mesto. 13 Možným riešením
uvedeného problému je tá skutočnosť, žeby Mestský úrad Žiar nad Hronom znížil čerpanie pre hore uvedenú dotáciu,
keďže je možnosť čerpania dotácie z účelového fondu, ktorého názov je Štátny fond rozvoja bývania (skratka ŠFRB)
a tým sa vytvoril priestor pre financovanie uvedených záujmových združení podobného typu.
Celkom iný prípad predstavuje Stavebné bytové družstvo. Napriek tomu, že sa nachádza na území mesta, samotné
mesto dotácie na podporu bývania neposkytuje. Domy v správe Stavebného bytového družstva v najväčšej miere pri
obnove bytového fondu čerpajú dotácie zo ŠFRB, poprípade idú cestou získavania peňazí formou úverov v bankách.
Ďalšou z možností je zaangažovanie ZMOS-u čiže Združenia miest a obcí Slovenska do celej spomínanej problematiky.
Vzhľadom k tomu, že toto združenie zastrešuje všetky problémy týkajúce sa miest a obcí, nie je tu celkom reálna šanca
Všeobecné záväzné nariadenie banskobystrického samosprávneho kraja č 15/2010 o poskytovaní dotácií z vlastných príjmov BBSK účelovo
určených na akcie vo verejnom záujme alebo v prospech rozvoja územia BBSK a na podporu všeobecne prospešných služieb, podnikania
a zamestnanosti [online] [cit.2011-11-18] Dostupné na internete http://www.vucbb.sk/portal/sites/default/files/bbsk/stranky/2011/dotacie/vzn-bbsk15-2010.pdf
12
Spracované podľa Poskytovanie dotácií z rozpočtu [online] Dostupné na internete http://www.ziar.sk/sekcie/kategoria/ako-vybavit/poskytovaniedotacii-z-rozpoctu-mesta/
13
Spracované podľa Poskytovanie dotácií z rozpočtu mesta [online] Dostupné na internete http://www.ziar.sk/sekcie/kategoria/akovybavit/poskytovanie-dotacii-z-rozpoctu-mesta/
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
11
99
získania nejakého príspevku na uvedené dotácie. Jediným možným východiskom zo situácie čo sa týka angažovanosti
ZMOS-u vidím silný lobing združenia na MF SR s cieľom získania, resp. pridelenia balíka peňazí vyčleneného na
poskytovanie dotácií miest a obcí.
Roky
Miera nezamestnanosti
2007
11,19%
2008
10,3%
2009
14,63%
2010
14,39%
Stav k 30.6.2011
14,75%
Tabuľka 1: Vývoj miery nezamestnanosti v okrese Žiar nad Hronom14
Miera nezamestnanosti v okrese Žiar nad Hronom
2007
miera
miera
miera
nezamestnanosti;
nezamestnanosti;
nezamestnanosti;
stav k 30.6.2011;
2009; 14,63%
2010; 14,39%
miera
14,75%
miera
nezamestnanosti;
nezamestnanosti;
2007; 11,19%
2008; 10,30%
miera nezamestnanosti
2007
2008
2009
2010
stav k
30.6.2011
11,19%
10,30%
14,63%
14,39%
14,75%
Rok
Počet podnikateľov – Fyzických osôb v okrese
Žiar nad Hronom
Celkový počet obyvateľov v okrese Žiar
nad Hronom
2006
3476
47 847
2007
3622
47 800
2008
3638
47 658
2009
3616
47 526
2010
3585
Nie je k dispozícií
Spracované
podľa
Úradu
práce,
sociálnych
vecí
a rodiny
Banská
http://www.upsvarbs.sk/strana/evidovana-miera-nezamestnanosti
15
Spracované na základe údajov z Regionálnej databázy Štatistického úradu
web.statistics.sk/PXWebSlovak/internete http://px-web.statistics.sk/PXWebSlovak/
14
Štiavnica
SR
[online]
[online]
Dostupné
Dostupné
na
Tabuľka 2:
Percentuálne
zastúpenie
podnikateľov
– Fyzických
osôb v okrese
Žiar
nad
Hronom15
na
internete
internete
http://px-
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
100
Počet
Počet
Počet
podnikateľov
podnikateľov - podnikateľov
Počet
FO; 2008; 3638
FO; 2007; 3622FO; 2009;
3616
podnikateľov
FO; 2010; 3585
Počet
podnikateľov FO; 2006; 3476
Celkový počet obyvateľov
Počet podnikateľov - FO
ZOZNAM POUŽITEJ LITERATÚRY
Knižná literatúra
[1]
NEUPAUEROVÁ, Z. Vplyv konkurencieschopnosti regiónov na zmierňovanie regionálnych disparít
v podmienkach Slovenskej republiky. In NEUBAUEROVÁ, E. a kol. Vplyv kohéznej politiky Európskej únie na
konkurencieschopnosť slovenskej ekonomiky. Bratislava : Vydavateľstvo EKONÓM, 2010. 230 s. ISBN 97880-225-3100-9.
Zákony, vyhlášky, nariadenia a interné materiály
[2]
Všeobecné záväzné nariadenie banskobystrického samosprávneho kraja č 15/2010 o poskytovaní dotácií
z vlastných príjmov BBSK účelovo určených na akcie vo verejnom záujme alebo v prospech rozvoja územia
BBSK a na podporu všeobecne prospešných služieb, podnikania a zamestnanosti [online] [cit.2011-1118]Dostupné na internete http://www.vucbb.sk/portal/sites/default/files/bbsk/stranky/ 2011/dotacie/vzn-bbsk-152010.pdf
Elektronické dokumenty
[3]
Poskytovanie
dotácií
z rozpočtu
mesta
[online]
[cit.2011-11-10]
Dostupné
na
internete
http://www.ziar.sk/sekcie/kategoria/ako-vybavit/poskytovanie-dotacii-z-rozpoctu-mesta/
[4]
Záujmové
združenia
právnických
osôb
[online]
[cit.2011-11-10]
Dostupné
na
internete
http://www.minv.sk/?zaujmove-zdruzenia-pravnickych-osob-1
[5]
Regionálna databáza Štatistického úradu SR [online] Dostupné na internete
http://pxweb.statistics.sk/PXWebSlovak/
[6]
NADSME - Mikropôžičkový program – popis a podmienky [online] [cit.2011-11-10] Dostupné na internete
http://www.nadsme.sk/content/mikropozickovy-program-popis-a-podmienky
[7]
Počet nezamestnaných v Žiari aj naďalej klesá [online] Dostupné na internete http://www.ziar.sk/novinky/nasemesto-1/detail/pocet-nezamestnanych-v-ziari-aj-nadalej-klesa-73.html
[8]
MH SR - Programy na podporu rozvoja malého a stredného podnikania [online] [cit.2011-11-10] Dostupné na
internete http://www.mhsr.sk/programy-na-podporu-rozvoja-maleho-a-stredneho-podnikania-4650/126335s
[9]
MINTÁL, J. Podpora malého a stredného podnikania na Slovensku [online] [cit.2011-11-17] Dostupné na
internete http://www.poradca.sk/SubPages/OtvorDokument/Clanok.aspx?idclanok=11052
ADRESA:
Tímea Markošová
Ekonomická univerzita v Bratislave,
Dolnozemská cesta 1,
852 19 Bratislava,
[email protected]
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
101
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
102
KOMPARACE PRODUKTŮ PŘÍMÉHO BANKOVNICTVÍ U VYBRANÝCH BANK V ČR A NA
UKRAJINĚ
Zorjana Bervetská
Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice
Abstrakt:Na základě výsledků mé bakalářské práce jsem dospěla k závěru, že české bankovnictví je ve
srovnání se zahraničím na vysoké úrovni, a to nejen po stránce produktové, ale také v oblasti stanovování
poplatků. Je pravda, že některé z bank si účtují poměrně vysoké částky, nejedná se však o tak velký
problém, za jaký je některými odpůrci poplatkové politiky považován. Z českých trhů elektronického
bankovnictví by se ukrajinské banky mohly inspirovat v zavedení on-line správy pojištění, leasingu,
investičních fondů a podobně vytvoření nových produktů. V oblastech retailového bankovnictví vytvářet
velký spektrum služeb.
Klíčová slova: analýzy, komparace, náklady, bankovnictví, služby, technologie, banky.
ÚVOD
Práce je zpracována na téma: „Komparace produktů přímého bankovnictví u vybraných bank v České republice a na
Ukrajině“ – současnost a budoucnost, a to zejména proto, že nástrojů pro přímé bankovnictví přibývá a tato forma
spravování bankovních účtů pomalu ale jistě nahrazuje bankovnictví klasické. Má práce ukazuje, jak „drahé“ je mít v
bance účet a zároveň zda se vyplatí, mít zřízené různé druhy přímého bankovnictví. Chtěla bych pomoci budoucím
klientům bank k lepší orientaci ve službách různých bank. Věřím, že pomohu nejedné firmě i občanovi ve výběru té
„správné banky“.
Jednadvacáté století je dobou nových technologií a především rychlých změn. Svět se jednoduše změnil a již nikdy
nebude takový jako před sto, padesáti či deseti lety. Změny se nevyhýbají žádnému oboru lidské činnosti, dokonce ani
tak konzervativnímu oboru jako je bankovnictví. Klasické bankovní služby přestávají mnoha klientům stačit, neboť
nejsou dost pružné, aby mohly stačit rychlému tempu dnešního života. Začíná se objevovat elektronické neboli přímé
bankovnictví.
Důvodem pro výběr tématu Komparace přímého bankovnictví v ČR a na Ukrajině je autorův zájem o zmapování této
oblasti bankovnictví. Při zpracování práce bylo zjištěno, že uživatelé často nevědí, co je to přímé bankovnictví. Často
mylně pochopí, že jedná se pouze o internet banking, přitom používají platební karty a vybírají si peníze z ATM
bankomatů. Mnozí neznají ani možnosti, výhody a případná rizika, která plynou z používání některé z forem přímého
bankovnictví.
První kapitola práce je zaměřena na teoretické vymezení přímého bankovnictví, jeho produkty, výhody a nevýhody
takového systému a problém výše poplatků. V druhé kapitole je popsán trh českého bankovnictví srovnáním nabídky
Komerční banky, Poštovní spořitelny, České spořitelny, ČSOB. Další část pojednává o bankách působícím na Ukrajině.
V poslední kapitole je potom provedeno srovnání jednotlivých nabídek a tím také trhů elektronického bankovnictví. V
práci je využito metod deskripce, komparace, analýzy a syntézy.
TEORETICKÝ ZÁKLAD
Elektronické bankovnictví je zcela nový pojem. Elektronické bankovnictví přišlo na trhv 80. letech díky technickým
inovacím, zejména rozvoji ve výpočetní a komunikační techniky a elektroniky, ale zcela nepopíratelně změnilo podobu
světové i české bankovnictví. Mluvíme – li o elektronické bankovnictví, mnozí z nás si představí služby spojené s
internetem, není to ale zcela pravda. Patří tam mnohem víc než pouhé služby přes internet. Předtím než budeme mluvit
o elektronickém bankovnictví, musíme si objasnit základních pojmů.
Výraz elektronické bankovnictví nebo-lie-banking je v současnosti poměrně intenzivně používán. Často však bývá
nesprávně zaměňován s termíny e-commerce a e-business.
E-business je nejobecnější a znamená v zásadě užívání elektronických řešení za účelem zefektivnění
podnikání (optimalizace dodavatelského řetězce, zefektivnění obchodních procesů, zkvalitnění komunikace
apod.).
E-commerce je možno definovat jako elektronický marketing, prodej a nákup zboží a obsluha klientů přes
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
103
internet. Jedná se tak o podmnožinu e-businessu, jednu z jeho možných forem.
A co je tedy podstatou e-bankingu? Je to efektivní a úsporný nástroj na obsluhu existujících klientů finančních institucí.
E-banking je možný provádět mnoha způsoby, přičemž všechny spojuje jejich elektronická podstata. V současnosti se
pro taková elektronická jednání mezi finanční institucí a klientem používají především tato technologická rozhraní:
internetové bankovnictví a bankovnictví přes osobní počítač, GSM banking a WAP banking.
Ať už je používáno kterékoliv rozhraní, platí, že množství osobních návštěv klienta na pobočce významně klesá. Další
pokles nutných návštěv nastane, jestliže jsou tyto komunikační a transakční kanály kombinovány se zákaznickými
centry – ústředími pro přímý, ale neosobní kontakt s klientem za využití technologií jako jsou telefon, videokonferenční
zařízení, pošta, e-mail, SMS aj. Finanční instituce tak může snížit velikost poboček, čímž dosáhne redukce provozních
nákladů. Pobočky se mohou zaměřit na získávání nových klientů, tzv. cross-selling35 a na školení klientů o využívání
těchto alternativních cest pro realizaci jejich požadavků. Takové elektronické bankovnictví, jehož hlavní
charakteristikou je právě zvýšená orientace na klienta, je pak možno označit jako přímé bankovnictví.[1]
ANALÝZA PŘÍMÉHO BANKOVNICTVÍ U VYBRANÝCH BANK V ČESKÉ REPUBLICE
Internetové bankovnictví dnes v ČR využívají snad všechna odvětví. Jedná se však také o mnohé překážky, na které je
třeba dát si pozor. Jedná se hlavně o zneužití, kdy otázka možného zneužití šla dokonce tak daleko, že se mnohdy
spekulovalo o budoucnosti spojení internetu a bankovnictví. Bezpečnost je totiž jedním z hlavních problémů, které musí
internetové bankovnictví překonat, musí být odolné vůči všem ilegálním aktivitám, proti počítačovým pirátům či
možnosti nabourat se do systému jakkoliv zvenčí. Nejdůležitější je zachovat celistvost a integritu přenášených dat.
Internet banking je homebanking velice podobný, ale je mnohem jednodušší. Nevyžaduje totiž speciální software ani
hardware, které by byly zabudované v počítači. Spojení s bankou lze udělat na jakémkoliv počítači, kdykoliv
a kdekoliv, stačí pouze nějaký internetový prohlížeč typu Internet explorer, Firefox nebo Safari. Moderní mobilní
telefony v dnešní době již nabízejí připojení na internet prakticky nonstop, a proto je možné se připojit právě
z mobilního telefonu a provádět jakékoliv transakce jako na počítači. Nabídka služeb je trochu odlišná v každé bance,
záleží na nabídce dané banky.
ANALÝZA PŘÍMÉHO BANKOVNICTVÍ U VYBRANÝCH BANK NA UKRAJINĚ
Rychlý rozvoj technologií a šíření internetu má podstatný vliv na bankovní sektor země. Zákazníkům jsou nabízeny
různé druhy služeb, ne v poslední řadě jsou to služby přímého bankovnictví. V roce 2009, podle statistik OECD,
množství uživatelů internetu přesáhlo1 miliard, což svědčí o tom, že 1/6 lidstva běžně používá internet. S tím souvisí
rozvoj nových standardů komunikace, zdokonalují se a rozšiřují se možnosti internetu, stále roste množství služeb, které
jsou nabízeny uživatelům.
Podobné světové trendy lze pozorovat i na Ukrajině. Odhadem množství uživatelů internetu na Ukrajině se zabývá
mnoho společnosti, jako jsou TNS, GfK, Gemius, InMind atd. Ve svých zprávách tvrdí, že množství internet uživatelů
na Ukrajině současně činí cca. 13 milionů, což je 30-32 % celkového počtů obyvatel1. Analytici předvídají, že míra
penetrace internetu do roku 2012 bude 50 %, což umožní přirovnat ukrajinský trh na úroveň evropských zemí. Toto
všechno naznačuje o tom, že Ukrajina má velký potenciálv této oblasti, tj. rozvoj internetu a spojeny s tímto služby.
Současná úroveň rozvoje internetu umožňuje lidem zapojit se do běžných aktivit pomocí počítače, jako je komunikace
s přáteli, pohodlný nákup z domova apod. Bohužel, spektrum finančních služeb spojený s použitím současných nástrojů
komunikace je velmi omezenýv porovnání s evropskými zeměmi.
V posledních letech v tisky se častěji objevují články a zprávy o službách přímého bankovnictví. To je důkazem
rostoucího zájmů o již zmíněné služby nejen klientů bank, ale i finančních institucí, které tyto služby poskytují. Tento
trend donutil banky uvažovato rozvoje svého podnikání, tj. rozvoje služeb přímého bankovnictví. Přímé bankovnictví
umožňuje svým uživatelům spravovat své účty na dálku, 7 dní v týdnu, 24 hodiny denně, což značně šetří čas a peníze.
Vzhledem k tomu, velmi často rozhodujícím faktorem při výběru banky je dostupnost služeb přímého bankovnictví se
širokou funkčnosti.
Na Ukrajině přímé bankovnictví zatím se nachází ve fázi vývoje. Nicméně, internet-banking je jedním z nejdynamičtěji
se rozvijících. Tak, podle předpovědí vedoucích bank, rozvoj projektů internet-bankingu umožní rozšířit zákaznickou
základnu o 30 %2. Na to má vliv celá řada faktorů. Za prvé, finanční zdroje bank umožňují vytvářet moderní, plně
v překladu křížový obchod - při nákupu produktu či služby je zákazníkovi nabídnuta další, s tím související, ovšem za výhodnějších podmínek, než
kdyby si ji objednával (kupoval) samostatně
2
«Bankivskasprava», O.M. Petruk, 2010
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
1
104
vyhovující požadavkům ochrany informace a rychlostí transakce systémy internet-bankingu. V průměru cena vývoje
a implementace takového systému se pohybuje meze1 až 5 mln. USD. Navíc většina ukrajinských bank již vytvořila
a zavedla systém internet-bankingu. Ale nedostatek právní bází nedával možnost využívat takovéto systémy. Po přijetí
zákona Ukrajinou „ O elektronickém digitálním podpisu“3právní překážky pro provedení bankovních operací již
neexistují. Za druhé, na bankovním trhu Ukrajiny existuje reálná potřeba internetového bankovnictví. Dnes cca 20 %
právnických osob aktivně využívá služeb „klient-banku“, který je prototypem internet-bankingu. Internet-banking je
vhodnější z hlediska použití: ovládat svůj účet můžete odkudkoliv na rozdíl od servisu „klient-bank“.
V době finanční krize řada bank začaly řešit problém optimalizace svých nákladů, což znamenalo snížení počtu
poboček a dceřiných společnosti. Podle statistik NBU4 v roce 2009 množství poboček se snížilo o 15-20 %. To všechno
mělo negativní dopad na loajalitu klientů, kteří museli strávit víc času ve frontách nebo vyhledáváním pobočky.
V tomto případě služby přímého bankovnictví byly ideálním řešením jak pro zákazníky, tak i pro samotné banky, které
neměly ztráty ušlých příležitosti.
ZÁVĚR
Bankovní světový trh se neustále mění a žene dopředu. Díky internetu se tyto pokrokymění ještě mnohem rychleji.
Klasické služby jsou brzy nahrazeny v elektronické podobě. Ale přece jen kamenné pobočky zcela nezmizí.
Ze všech nazvaných druhů přímého bankovnictví je nejdůležitějším způsobem internet banking. Klienti používají
internet banking proto, že internet banking je rychlý a dostupný, snadno se ovládá. Z pohledu banky, nejen že ušetří na
náklady z budování a správu kamenných poboček. Přes internet banking banky mohou rychleji propagovat své nové
produkty.
Cílem práce bylo také zjistit, v čem se liší české elektronické bankovnictví od zkoumané země a v čem jsou si podobné.
Český bankovní trh drží krok se světovým a to jak v zavádění informačních technologii, tak i v poskytování služeb
široké palety. Však si uvědomujeme, že v Evropské unii již Česká republika je. Máme zde otevřený bankovní prostor,
ve kterém existují nespočetné banky. Proto musí banky sledovat vývoj bankovních trend v celé Unii.
Na základě výsledků mé práce jsem dospěla k závěru, že české bankovnictví je ve srovnání se zahraničím na vysoké
úrovni, a to nejen po stránce produktové, ale také v oblasti stanovování poplatků. Je pravda, že některé z bank si účtují
poměrně vysoké částky, nejedná se však o tak velký problém, za jaký je některými odpůrci poplatkové politiky
považován. Z českých trhů elektronického bankovnictví by se ukrajinské banky mohly inspirovat v zavedení on-line
správy pojištění, leasingu, investičních fondů a podobně vytvoření nových produktů. V oblastech retailového
bankovnictví vytvářet velký spektrum služeb
Než si potenciální klient službu internetového bankovnictví zřídí, měl by pečlivě zvážit, zda ji vůbec potřebuje a také,
co mu která konkrétní banka nabízí za daný poplatek. Rozhodně by měl výhody a nevýhody zřízení a vedení služby,
otázku bezpečnosti a cenu konzultovat s odborníkem té které banky. Ten mu jistě dokáže nejlépe poradit, jaká služba je
pro něj ta nejvhodnější a nejbezpečnější.
Věřím, že postupem času bude stále větší samozřejmostí zřízení služby elektronického bankovnictví k běžnému účtu,
aniž by za ni musel klient platit velkou sumu peněz. Zatím to vypadá, že se moje slova pomalu, ale jistě naplňují.
Technický pokrok jde neustále dopředu a s ním i vývoj stále nových technologií. Za pár let bude i současně používaná
moderní technika zastaralá a odborníci budou mít připraveny opět nové druhy komunikačních kanálů a nové způsoby
ovládání účtů.
ZDROJE:
[1]
Michal Přádka, Jan Kala: Elektronickébankovnictví, Vydání první. Nakladatelství Computer Press, Praha 4, 2000
,166S.ISBN 80-7226-328.s.5.
KONTAKTNÍ ÚDAJE:
Zorjana Bervetská
Evropský polytechnický institut, s.r.o.
Osvobození 699
686 04 KUNOVICE
[email protected]
3
Richard T. Paruto. The Impact of the Internet on European Media Advertising Expenditures Media Group //Foundation for International Accounting
Electronic Resource.
4
Nacionální Banka Ukrajiny
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
105
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
106
FINANČNÍ ANALÝZA NÁKLADŮ KCOD ZLÍN PO ZDANĚNÍ BENEFITŮ
Lenka Hrdinová
Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice
Abstrakt: Práce je zaměřena na provedení finanční analýzy nákladů na benefity u KCOD Zlín v případě
jejich zdanění, jak o to usiluje současná vláda a na návrh vlastního motivačního programu, který by jednak
zvýšil zájem zaměstnanců podávat maximální pracovní výkony a zároveň by pro zaměstnavatele znamenal
mnohem efektivnější vynaložení finančních prostředků. V závěru je provedena predikce vývoje nákladů na
benefity na roky 2012 – 2014.
Klíčová slova: zaměstnanecké benefity, SWOT analýza, finanční analýza, zdanění benefitů, pracovní
motivace
ZAMĚSTNANECKÉ BENEFITY
Zaměstnanecké benefity je možno definovat jako nepeněžní plnění, poskytované zaměstnavatelem svým
zaměstnancům. O skladbě a výši benefitů rozhoduje výhradně zaměstnavatel a je tedy na něm, jestli svým
zaměstnancům poskytne nějaké výhody a jakou budou mít konkrétní podobu.
Kolektivní smlouva ČD a.s. obsahuje mimo jiné rovněž řadu bonusů neboli zaměstnaneckých benefitů, které byly
vyjednány odborovými organizacemi a které mají přispívat ke zvýšení spokojenosti, loajálnosti a motivace
zaměstnanců. Mezi ty nejběžnější a nejvíce využívané patří:
režijní výhody
stravování a náhrady výdajů
příspěvek na penzijní připojištění a životní pojištění
kondiční pobyty (KOP)
SWOT ANALÝZA ČD A.S. KCOD ZLÍN
SWOT analýza je nástrojem strategické analýzy sloužící pro identifikaci silných a slabých stránek podniku, příležitostí
a ohrožení. Silné a slabé stránky jsou vnitřními faktory, které vytvářejí nebo snižují hodnotu firmy, zatímco příležitosti
a ohrožení jsou vnějšími faktory, které podnik nemůže příliš kontrolovat.
Krajské centrum osobní dopravy Zlín je organizační jednotkou Českých drah a.s. Jejím úkolem je spolupráce se
Zlínským krajem v oblasti organizace osobní regionální dopravy na území Zlínského kraje. Je rozčleněno do dvou
obvodů, a to Otrokovice a Valašské Meziříčí. Celkově spravuje 12 tratí, na kterých se nachází 120 železničních stanic a
zastávek. Hlavní náplní KCOD Zlín je sestavování jízdních řádů regionálních vlaků a zajištění odbavení cestujících ve
stanicích a ve vlacích ČD a.s.
SILNÉ STRÁNKY
Silnou stránkou železniční dopravy je zejména její dlouholetá tradice na našem území a rovněž hustota železniční sítě,
která se v přepočtu na rozlohu státu řadí k nejhustějším v Evropě. Tuto tradici doplňuje zkušenost a vzdělání
zaměstnanců, kteří jsou pečlivě vybíráni dle prospěchu a pravidelnými školeními a testy přezkušováni ze znalosti a
ovládání drážních předpisů a norem. České dráhy a.s. se dále snaží investovat do modernizace železniční infrastruktury,
do modernizace vozových jednotek a rovněž do výstavby nebo revitalizace železničních prostor, nádraží a zastávek, aby
co nejvíce zákazníkovy zpříjemnily cestování železniční dopravou.
SLABÉ STRÁNKY
Největší slabinou současné železnice je zejména skutečnost, že většina investic do modernizace a zkulturnění cestování
je směrována zejména na hlavní a vysoce frekventované tratě. Menší tratě lokálního významu tak postrádají většinu
výdobytků moderního světa a služeb spojených s cestováním je tam výrazně méně. Většina nádraží na malých tratích
navíc z ekonomických důvodů ruší stálou službu a tudíž zůstávají opuštěná, bez dozoru a stávají se tak častým cílem
bezdomovců nebo vandalů.
PŘÍLEŽITOSTI
V rámci pokračující modernizace železniční sítě se v rámci Zlínského kraje počítá i se zdvojkolejněním a elektrifikací
tratě Otrokovice – Zlín, spojená s výstavbou dopravního terminálu v železniční stanici Zlín – střed, což zajistí větší
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
107
propustnost trati a umožní nasazení modernějších a výkonnějších jednotek. Celkově se zvedne i úroveň cestování na
této sice lokální, ale velmi vytížené železniční trati. S elektrifikací a modernizací se počítá i na trati Kojetín – Valašské
Meziříčí, která spojuje největší města bývalého okresu Kroměříž a zajišťuje jejich napojení na hlavní železniční tratě.
HROZBY
Největší hrozbou pro České dráhy a.s. jsou především finance, tedy jejich nedostatek a to zejména v podobě neustále se
snižujících dotací ze státního rozpočtu a rovněž v podobě jejich nedostatku mezi obyvatelstvem, kteří jsou
potenciálními zákazníky. Další hrozba je také spatřována ve výstavbě a modernizaci silniční a dálniční sítě, což zvyšuje
konkurenceschopnost největšího soupeře v boji o zákazníky a tou je silniční doprava. Dalšími konkurenci jsou i noví
dopravci, kteří se začínají objevovat na železniční síti.
silné stránky podniku
170 let tradice železniční dopravy
hustá železniční síť
profesionální pracovníci
modernizace železniční dopravy
projekt ,,živá nádraží"
modernizace vozového parku
příležitosti
elektrifikace a zdvojkolejnění tratě
Otrokovice - Zlín
Dopravní terminál ve Zlíně
elektrifikace tratě
Kojetín - Valašské Meziříčí
slabé stránky podniku
nedostatečné služby v malých stanicích
rušení některých služeb
zavírání menších nádraží
nedostatečná čistota nehlídaných
prostor
menší pružnost v rozhodování
hrozby
snížení dotací ze státního rozpočtu
rostoucí DPH
snížení solventnosti obyvatelstva
stavba nových silnic ve Zlínském kraji
noví dopravci na železnici
Tabulka 1: SWOT analýza ČD a.s. KCOD Zlín.
Zdroj: vlastní zpracování
DOPORUČENÍ PLYNOUCÍ ZE SWOT ANALÝZY
Firma by se měla zaměřit především na dva důležité cíle. Jedním z těchto cílů je maximálně možné využití přidělených
finančních prostředků a postupné zefektivnění fungování celé organizace tak, aby byla zajištěna konkurenceschopnost
především vůči silniční dopravě a rovněž i proti ostatním dopravcům na železnici. Dalším významným úkolem je
zaměření pozornosti na zákazníka a zvýšit snahu v poskytování nabídek služeb. Je nutno využít veškeré možné
prostředky k oslovení zákazníků, ke zjišťování jejich potřeb a vytváření povědomí o železniční dopravě u všech
potencionálních zákazníků.
FINANČNÍ ANALÝZA ZVÝŠENÝCH NÁKLADŮ PO ZDANĚNÍ BENEFITŮ
Vývoj nákladů na zaměstnanecké benefity u KCOD Zlín v rámci sledovaného období v letech 2000 až 2011 je patrný z
grafu č. 1. V letech 2000 až 2006 tato časová řada vykazuje vzrůstající trend způsobený zejména zavedením nových
benefitů v podobě příspěvku na životní pojištění a na penzijní připojištění. Při setrvalém stavu počtu zaměstnanců a
zvyšujících se částkách příspěvků vykazovaly náklady velmi strmý nárůst. Zlomovým okamžikem se stal rok 2006, kdy
došlo v rámci modernizace železnice k masovému propouštění nadbytečných zaměstnanců a rovněž k zavedení
úsporných opatření s cílem celkového zefektivnění provozu KCOD Zlín. Náklady na benefity se začaly snižovat a v
posledních letech má vývoj ustálený stav s mírně klesajícím trendem.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
108
Vývoj nákladů na zaměstnanecké benefity 2000 - 2011
5000000
náklady na benefity [Kč]
4500000
4000000
3500000
3000000
2500000
2000000
1500000
1000000
500000
0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
letopočet
Graf 1: Vývoj nákladů na benefity u KCOD Zlín v letech 2000 – 2011
Zdroj: vlastní zpracování
Jakékoliv případné zdanění zaměstnaneckých benefitů s sebou přináší řadu problémů a otázek pro zaměstnavatele.
Benefity totiž patří mezi významné motivační prostředky a jejich případné zrušení může být přinejmenším
problematické. Z ekonomického pohledu však musí být benefity pro zaměstnavatele výhodné. Pokud náklady na
poskytnutí benefitu převyšují motivační efekt u zaměstnance, stane se takový benefit prakticky bezvýznamným.
V případě, že by došlo k plošnému zdanění jízdních výhod, muselo by KCOD Zlín řešit otázku, zda tyto zvýšené
náklady uhradí plně ze svého rozpočtu, což je v rozporu s nastolenou politikou celkového snižování nákladů vedoucího
k zefektivnění provozu, zda mají tyto náklady úplně nebo aspoň částečně zaplatit zaměstnanci, nebo zda má popřípadě
některé z benefitů zrušit úplně.
Jak by se rozhodnutí platit svým zaměstnancům jízdní výhody z vlastního rozpočtu podepsalo na nákladech spojených s
benefity je patrné z následujícího grafu.
Vývoj nákladů na benefity po zdanění
4500000
4000000
výše nákladů [Kč]
3500000
3000000
2500000
2000000
1500000
1000000
500000
0
2009
2010
2011
2012
letopočet
Graf 2: Vývoj nákladů na benefity u KCOD Zlín po zdanění
Zdroj: vlastní zpracování
ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY
Z uvedených skutečností je patrné, že po případném zdaněním benefitů by se poměrně navýšily finanční výdaje
organizace, což je v rozporu s celkovou strategií podniku, která má za cíl zefektivnění provozu a snížení celkových
nákladů na provoz.
Důležité je si uvědomit, které ze stávajících bonusů znamenají pro zaměstnavatele přínos v podobě zvýšené motivace
zaměstnanců k vyšším pracovním výkonům a naopak, které benefity jsou pouze finanční zátěží. Budoucností je jistě
nahrazení takovýchto benefitů novým motivačním programem, který by zajistil jak loajálnost zaměstnanců ke svému
zaměstnavateli, tak ekonomický efekt pro firmu.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
109
NOVÝ MOTIVAČNÍ PROGRAM
Většina zaměstnanců KCOD Zlín jsou pokladní na pokladních přepážkách, pracovníci informačních center nebo
skladníci a tranzitéři, čili lidé, kteří se přímo podílejí na prodeji nebo nabídce služeb a produktů ČD a.s. Mají tedy
částečnou zásluhu na velikosti zisku, která z prodeje těchto produktů vyplývá. Tím, že jsou v přímém kontaktu se
zákazníkem, mohou svým vystupováním ovlivňovat dojmy, jaké si zákazníci o Českých drahách vytvoří, což má další
nepřímý vliv na skutečnosti, zda a v jaké míře zákazníci služeb ČD a.s. využijí.
Současná forma odměňování zaměstnanců formou měsíčních výkonových odměn většinou sice koresponduje se
spokojeností nadřízeného s konkrétním zaměstnancem, ovšem málokdy vypovídá o jeho aktivitě při nabízení a prodeji
produktů a nijak ho k této činnosti nemotivuje. V současné době se jako největší motivace pro pracovníka jeví přímá
závislost jeho výkonové odměny na vytvořeném zisku firmy, daná počtem prodaných produktů.
Výsledky mnoha motivačních soutěží, které ČD a.s. pravidelně pořádá pro své zaměstnance, napovídají, že jakákoliv
odměna vázaná na úspěšnost prodeje určitého produktu, motivuje zaměstnance k vyšším výkonům a k větší úspěšnosti v
prodeji a nabídce produktů. Výsledky jedné takové soutěže jsou patrny z tabulky č. 2 a z grafu č. 3.
Prodej IN karet leden únor březen duben květen průměrný motivovaný
nárůst
Žel.stanice
[ks] [ks]
[ks]
[ks]
[ks] prodej [ks] prodej [ks] prodeje [%]
Otrokovice
38
35
42
48
34
39,4
89
125,89
Hulín
25
17
28
32
16
23,6
47
99,15
Kroměříž
12
25
16
15
23
18,2
39
114,29
Staré Město
27
27
26
32
23
26,4
72
172,72
Zlín-střed
16
22
24
20
19
20,2
39
93,06
Luhačovice
8
12
10
15
6
10,2
33
223,52
Tabulka 2: Hodnoty běžného, průměrného a motivovaného prodeje IN karet
Zdroj: vlastní zpracování
[KS]
Prodejnost IN karet v pokladnách vybraných železničních stanic
100
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
Otrokovice
Hulín
Kroměříž
Průměrný prodej
Staré M ěsto
Zlín-střed
L uhačovice
Motivovaný prodej
Graf 3: Porovnání motivovaného prodeje IN karet s průměrným prodejem
Zdroj: vlastní zpracování
Jako motivační složku zaměstnanců KCOD Zlín tedy navrhuji například 5 % podíl z prodeje jednotlivých produktů ČD
a.s. Procentuální podíl na zisku by mohl být operativně upravován dle náročnosti prodeje jednotlivých produktů nebo v
souladu s momentální snahou firmy prodat určitý typ výrobku.
V síti Českých drah a.s. je v současné době veškerý prodej jízdného i následná kontrola v jednotlivých vlacích
realizována elektronickou formou. To vytváří dostatečný prostor a možnosti přehledně sledovat vývoj prodejnosti
jednotlivých produktů, včetně veškerých informací o místě a čase prodeje a následného tvoření přehledných statistik.
V pravidelných obdobích, měsíčně, čtvrtletně, pololetně nebo ročně by byla provedena kontrola dosažených výsledků a
jejich porovnání s vytýčeným cílem. Na základě těchto výsledků by potom bylo provedeno vyhodnocení jednotlivých
pracovníků.
Cílem tohoto motivačního programu je dosažení vyšších prodejních čísel nabízených služeb a produktů na základě
zvýšeného úsilí jednotlivých zaměstnanců, kteří se na prodeji a nabídce těchto produktů podílejí a zároveň snížení
celkových nákladů na poskytování výhon v porovnání s celkovým ziskem firmy. V praxi bylo již mnohokrát ověřeno,
že podíl na celkovém zisku firmy je pro jednotlivé zaměstnance větší motivací, než možnost stravování v závodní
kantýně nebo dotace na rodinnou rekreaci.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
110
PREDIKCE NÁKLADŮ KCOD ZLÍN NA BENEFITY
Tato predikce byla provedena pomocí neuronových sítí v programu Project1.exe. Jako vstupní data posloužily hodnoty
celkových ročních výdajů v letech 2000 až 2011. Predikce byla provedena na roky 2012, 2013 a 2014. Výsledné
hodnoty byly do podoby grafu upraveny v programu Excel. Výsledek ukazuje graf č. 4.
Výš e přís pěvků na bonus y 2000-2011
s p re d ik c í n a ro k y 2 0 1 2 -2 0 1 4
[K č ]
20
01
20
02
20
03
20
04
20
05
20
06
20
07
20
08
20
09
20
10
20
11
20
12
20
13
20
14
5000000
4500000
4000000
3500000
3000000
2500000
2000000
1500000
1000000
500000
0
V ýš e přís pěvků na bonus y 2000-2011 s predikc í na roky 2012-2014
Graf 4: Výše příspěvků na bonusy 2000 - 2011 s predikcí na roky 2012 – 2014
Zdroj: zpracování vlastní
Vzhledem častým a prudkým změnám v celkové výši příspěvků za poslední desetiletí je nutno počítat s větší globální
chybou predikce, nicméně celkový výsledný trend kopíruje představy KCOD Zlín o postupném mírném snižování
celkových nákladů na benefity v rámci celkového ozdravění a zefektivnění činnosti celého podniku.
ZÁVĚR
Vzhledem k současné ekonomické situaci u nás, v Evropě a potažmo v celém světě, jsou na současné zaměstnavatele ve
stále větší míře kladeny nároky na co nejhospodárnější a nejefektivnější provoz. S tím je spojená snaha co nejvíce
omezit výdaje, které přímo nesouvisí s činností jednotlivých firem, organizací a podniků. Jedním z těchto výdajů jsou
právě i zaměstnanecké výhody a benefity. Není však potřeba vždy sáhnout k úplnému zrušení či omezení, ale je možno
se zamyslet, zda existuje jiná alternativa motivace zaměstnanců, která by zároveň byla prospěšná pro podnik. Jednou z
možností je právě zmiňovaný podíl jednotlivých zaměstnanců na celkovém zisku firmy.
ADRESA:
Lenka Hrdinová, DiS
Adresa
Nová 239
687 03 Babice
Tel: 603 214 137
e-mail: [email protected]
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
111
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
112
FINANČNÍ ANALÝZA AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI FOSFA BŘECLAV
Hana Jiříčková
Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice
Abstrakt: Tato bakalářská práce analyzuje finanční situaci akciové společnosti Fosfa Břeclav v letech
2001-2011. Bakalářská práce obsahuje teoretický základ, který je dále aplikován na praktické výpočty
z rozvahy, výkazu zisků a ztrát a výkazů cash-flow. Na základě praktických výpočtů byly zpracovány
ukazatelé aktivity, ukazatelé likvidity a ukazatelé zadluženosti. Finanční zdraví firmy, či hodnocení, zda
firma patří mezi dobré, výborné či špatné podniky, bylo posouzeno Altmanovým modelem, Indexem IN01a
Kralickovým testem. Dále je zpracována a rozebrána SWOT analýza. Na základě zjištěných výsledků bylo
navrženo, v čem by se firma měla zlepšit, co je možno napravovat. Na závěr práce je pomocí neuronového
simulátoru zpracována predikce vývoje firmy na rok 2012 a 2013.
Klíčová slova: finanční analýza, poměrové ukazatele, ukazatelé zadluženosti, ukazatelé rentability,
ukazatelé aktivity, vertikální analýza, horizontální analýza, Index IN01, Altmanův model, Kralickův test,
SWOT analýza, predikce.
Téma bakalářské práce, která se zabývá finanční situací akciové společnosti Břeclav, jsem si vybrala proto, že v této
firmě pracuji již více jak 5 let a nebyl problém získat svolení vedení firmy, aby pro mou práci byla využita firemní data
a najít vedoucího i oponenta mojí bakalářské práce. Akciová společnost Fosfa Břeclav byla založena v říjnu 1884
pražskou firmou Adolf Schram, která se v té době zabývala těžbou uhlí v Sokolovském revíru. Záměrem firmy bylo
vybudovat v zemědělsky nejproduktivnější oblasti Rakouska chemický závod na výrobu kyseliny sírové a superfosfátu.
Výhodou břeclavské lokality bylo napojení na železniční trať. Závod tak mohl od počátku zásobovat širokou oblast
Jižní Moravy, Dolního Rakouska a Horních Uher. Finanční analýza je soubor postupů, které jsou potřebné pro zjištění
finanční situace každé firmy. Primární úlohou finanční analýzy je získat z rozvahy, výkazu zisků a ztrát a výkazu cashflow zásadní informace, posoudit finanční zdraví podniku, vytvořit podklady pro řízení a odhalit slabé stránky firmy.
U FINANČNÍ ANALÝZY JE PODNIK HODNOCEN JAKO CELEK, HODNOTÍ SE:
Krátkodobá finanční situace podniku-platební schopnost v horizontu 1 roku.
Dlouhodobá finanční situace-schopnost firmy hradit dlouhodobé závazky.
Efektivní fungování podniku-dosahovaná výnosnost.
Historické kořeny finanční analýzy sahají do doby krátce po vzniku peněz. Již naši dávní předkové přemýšleli, jak
s penězi nejlépe hospodařit. Modernější pojetí finanční analýzy je spojeno s USA koncem 19. století, ale i zde finanční
analýza plnila především roli peněz při zobrazování rozdílů v absolutních účetních výkazech. Teprve po první světové
válce začaly být v rámci finanční analýzy sledovány účetní výkazy za účelem hodnocení schopnosti splácet úvěr
zejména u velkých firem. Systematický rozvoj finanční analýzy a jejích nástrojů začal v průběhu Velké hospodářské
krize, kdy začala být důležitá problematika likvidity, která se tak stala součástí analytických úvah, vyvrcholení krize
pak přineslo uvažování o přežití firmy. Mohutný rozvoj finanční analýzy následoval po druhé světové válce, kdy začala
být zohledňována i výkonnost firem. K výraznému posunu ve zkvalitnění řízení ve firmách došlo díky rozvoji počítačů.
V kapitole s názvem Komparace procentní skladby majetku akciové společnosti Fosfa Břeclav byla využita data
z rozvahy, která byla zpracována do dvou tabulek. První tabulka obsahuje procentní skladbu aktiv a druhá tabulka
pasiv.
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Stálá aktiva
84,6 74,2 50,4 44,2 46,4 48,7 53,7 22,6 35,9 46,7 44,5
Oběžná aktiva
15,2 25,7 49,5 55,7 53,5 51,1 46 77,2 63,9 53,1 55,4
Časové rozlišení 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,2 0,3 0,2 0,2 0,2 0,1
Z obou tabulek lze vyčíst, že nejmenší mírou se na skladbě majetku podílejí jiná aktiva a jiná pasiva, která jsou ve firmě
označována jako časové rozlišení. Poměr stálých a oběžných aktiv se mění v závislosti na výrobní činnosti společnosti.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
113
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Vlastní kapitál
86,5 85,6 75 72,7 56,1 54,3 56,5 62,7 65,7 79,9 88,5
Cizí zdroje
12 13,3 23,9 26,5 43,2 45,2 43,1 37,2 33,4 19,5 11,4
Časové rozlišení 1,5 1,1 1,1 0,8 0,7 0,5 0,4 0,1 0,9 0,6 0,1
Z tabulky procentního složení pasiv je vidět, že nejvyšší hodnotu zastává vlastní kapitál. V roce 2001 stála firma před
bankrotem a téměř nevyráběla (neměla odběratele). V roce 2002 firmu koupil nový majitel a rozjezd nové výroby musel
financovat i cizím kapitálem. Proto vzrostlo číslo u cizích zdrojů. Od roku 2007 je trend u cizích zdrojů pomalu
klesající a u vlastního kapitálu pomalu rostoucí. Ve druhé kapitole Analýza účetních výkazů, bilance, cash-flow a výkaz
zisků a ztrát byla zpracována podrobněji data z rozvahy vertikální a horizontální analýzou, následně data z výkazu cashflow a výkazu zisků a ztrát. Cash-flow (v překladu peněžní tok) je pojem, který označuje rozdíl mezi peněžními příjmy
a peněžními výdaji za sledované období, ve výkazu cash-flow jsou uvedeny tedy skutečné hotovostní toky. Cash-flow
můžeme rozlišit dle základních činností:
Cash-flow z provozní činnosti
Cash-flow z investiční činnosti
Cash-flow z finanční činnosti
v tisících Kč
Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na začátku
účetního období
Čistý peněžní tok z provozní činnosti
Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti
Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti
CF celkem
Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na konci
účetního období
2001
2002
2003
4 489
4 702
7 919
-9 577
3 044
7 533
22 827
-2 190
1 091
21 728
29 261
20 069
23 030
-4 183
38 916
2004
2005
2006
68 177 39 897 25 405
-48 511 166 675 44 839
6 761 -202 658 -21 385
13 470 21 491
1 576
-28 280 -14 492 25 030
7 533 29 261 68 177 39 897
25 405
50 435
Cash-flow celkem vykazuje v letech 2001-2003, v roce 2006-2009 a v roce 2011kladné výsledky, v roce 2004, 2005 a
2010 je cash-flow celkem v minusových hodnotách. Minusové hodnoty jsou zapříčiněny především v oblasti investiční
- opravy a rekonstrukce v letech 2005 a 2010, v roce 2004 byla záporná hodnota celkového cash-flow způsobena velkou
ztrátou v provozní činnosti.
v tisících Kč
Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na začátku
účetního období
Čistý peněžní tok z provozní činnosti
Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti
Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti
CF celkem
Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na konci účetního
období
2007
2008
2009
2010
2011
48 366
30 385
-9 026
5 605
26 964
75 330
-618 330
-23 461
761 679
119 888
195 218
805 871
-28 682
-674 940
102 249
297 467
10 304
-147 033
-30 464
-167 193
130 275
-9 173
-37 834
92 506
45 499
75 330 195 218
297 467
130 274 175 773
Vedení firmy si dalo do budoucna závazek udržovat kladný výsledek cash-flow. Nejdůležitější údaje z výkazu zisků a
ztrát-výsledek hospodaření za účetní období je znázorněn v tomto grafu:
Výsledek hospodaření za účetní období v tisících Kč
200000
150000
100000
50000
0
-50000
-100000
-150000
-200000
-250000
138712
153203
190530
91538
35256
61357
42061
-2787
-63468
-60816
-215293
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
Pátá kapitola hodnotí akciovou společnost Fosfa Břeclav SWOT analýzou, Altmanových a Kralickovým testem a
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
114
některými poměrovými ukazateli.
SWOT ANALÝZA AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI FOSFA BŘECLAV
Silné stránky:
kvalitní výrobky
dobrá platební schopnost
pro nové zaměstnance možnost levného ubytování na nové podnikové ubytovně
momentálně dobrá pozice na domácím i zahraničním trhu
velký zájem o potravinářská aditiva
Slabé stránky:
výrobní cena eco produktů je vyšší než standardních produktů, proto není o tyto produkty tak velký zájem, jak
se plánovalo
problémy při výrobě eco pracích prášků
nedaří se vyřešit problémy s nákladními auty, která převáží kyselinu fosforečnou termickou (zřejmě špatné
úložní prostory, které zaviní nekvalitu kyseliny a pozdější reklamaci)
ne všichni pracovníci jsou spokojeni se svým platem
vysoká fluktuace zaměstnanců.
Příležitosti:
možnost rozšíření o další nové výrobky
růst poptávky po eco pracích gelech
růst poptávky po potravinářských aditivech -možnost rozšíření výroby
zvyšovat spokojenost zákazníků
minimalizovat výrobní náklady, čímž by se dosáhlo buď nižší ceny výrobků či zvýšení zisku firmy
daří se minimalizovat počet odběratelů se špatnou platební morálkou.
Hrozby:
špatná platební schopnost některých odběratelů
stálé větší úsilí obstát v konkurenci
zastaralý stav nemovitostí
zastaralé či staré stroje a zařízení – potřeba oprav
zvýšení ceny vstupních výrobních surovin.
Výsledky hodnocení dle Altmana:
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
2,231 3,607 2,611 2,7 1,708 1,302 1,514 1,983 2,715 3,781 5,764
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
115
Výklad Z-skóre modelu zní :
Z faktor > 2,9 ……….. podnik se nachází ve velmi dobré či uspokojivé finanční situaci
1,2 < Z faktor > 2,9 ….tento výsledek je nejasný střed mezi situací velmi dobrou a špatnou
Z faktor < 1,2 ………...výsledek ukazuje na špatnou finanční situaci ve firmě.
Výsledky hodnocení Kralickova Testu:
Počet bodů v letech é a celkové situace :
2001 2002 2003 2004 2005 2006
R 1 (Vlastní kapitál : celková aktiva )
4
4
4
4
4
4
R 2 (Cizí zdroje - peníze-účty u bank : provozní CF) 4
4
4
3
1
4
R 3 (EBIT : aktiva celkem )
0
1
3
2
1
0
R 4 Provozní cash-flow : provozní výnosy
0
4
4
0
4
0
Hodnocení finanční situace FS = (R 1+ R 2) : 2
4
4
4
3,5 2,5
4
Hodnocení výnosové situace FS = (R 3+ R 4) : 2
0
2,5 3,5
1
2,5
0
Hodnocení celkové situace FS = (FS + VS) : 2
2
3,25 3,75 2,25 2,5
2
Počet bodů v letech :
2007 2008 2009 2010 2011
R 1 (Vlastní kapitál : celková aktiva )
4
4
4
4
4
R 2 (Cizí zdroje - peníze-účty u bank : provozní CF) 4
4
4
4
3
R 3 (EBIT : aktiva celkem )
0
0
4
4
3
R 4 Provozní cash-flow : provozní výnosy
0
1
4
4
0
Hodnocení finanční situace FS = (R 1+ R 2) : 2
4
4
4
4
3,5
Hodnocení výnosové situace FS = (R 3+ R 4) : 2
0
0,5
4
4
1,5
Hodnocení celkové situace FS = (FS + VS) : 2
2
2,25
4
4
2,5
Hodnocení dle Kralicka:
velmi dobrý podnik 4
dobrý podnik 3
průměrný podnik 2
špatný podnik 1
velmi slabý podnik 0
Výsledky hodnocení Indexu IN01:
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
-11,74 2,829 3,379 2,756 0,937 0,321 0,469 0,861 4,52 6,08 9,261
Výklad výsledků testu :
Index IN > 1,77 ……….…podnik s dobrým finančním zdravím
Index IN = 0,75 až 1,77….firma může očekávat finanční problémy
Index IN < 0,75 ………….firma spěje k bankrotu.
Šestá kapitola obsahuje náměty na zlepšení, které bych viděla v usilovném vyhledávání nových odběratelů i na
americkém kontinentu a dále následné rozšíření výroby v produktech, které vykazují vysokou ziskovost (což jsou
hlavně potravinářská aditiva). Protože cenným majetkem každé firmy jsou její zaměstnanci, mým návrhem by bylo, aby
firma kladla větší důraz při náboru nových zaměstnanců a již od počátku jim zajistila dobré platové a pracovní
podmínky. Současné dlouhodobé dobré pracovníky by si firma měla snažit udržet. Poslední sedmá kapitola je Predikce
dalšího vývoje společnosti. Predikce byla provedena pomocí simulátoru neuronové sítě. Tato ukázka je predikce zisků
společnosti.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
116
Zpracované údaje jsou uvedeny v tisících Kč, tudíž predikce na rok 2012 představuje zisk 106 640 601,- Kč, predikce
zisku na rok 2013 je ve výši 103 904 021,- Kč, na rok 2014 je předpovězen zisk ve výši 103 909 305,- Kč a v roce 2015
by firma měla dosáhnout zisku 101 179 230,- Kč. Tento trend je oproti rokům 2010 a 2011 pomalu klesající. Bohužel
predikce na rok 2016 není vůbec optimistická, poněvadž by firma měla skončit se ztrátou téměř 48 281 326,- Kč.
Doporučením je tedy si každý rok nějakou finanční částku uspořit, aby se v roce 2016 případná ztráta pokryla.
Akciová společnost Fosfa Břeclav patří mezi stabilní firmy na evropském a hlavně zahraničním trhu. Toto pozitivum je
dáno díky posledním třem letům, kdy se firma zaměřila částečně na výrobu potravinářských aditiv. Výroba
potravinářských produktů firmě zajistila vysoké zisky, možnost posilovat svou pozici na trhu a snižovat ztráty
z hospodaření z minulých let, které v roce 2011 zcela pokryla.
Z finanční analýzy lze vyčíst, že z firmy, která stála na pokraji bankrotu v roce 2001, vyrostla silná konkurenceschopná
firma, které si zajistila vysokou ziskovost ze svých výrobků, a má šanci stát se firmou s celosvětovou působností tak,
jak je dáno v jejích dlouhodobých cílech. Osobně hospodářskou situaci akciové společnosti Fosfa Břeclav posuzuji
v současné době jako velmi dobrou a do budoucnosti sdílím názor firemního Top managementu hledat odbytiště na
nových celosvětových trzích a zaměřit se i na získání většího podílu na domácím a stávajícím zahraničním trhu. Při
sledování problematiky ekonomického, politického a hospodářského rázu je potřeba si ale uvědomit, že i současná
velmi příznivá situace nemusí trvat stále. Stále hrozící konkurence, boj o své místo na trhu, zajištění zisku a
minimalizace výrobních nákladů, vysoká nezaměstnanost a další varující tlaky a síly by měly nutit, aby i dnes dobře či
výborně prosperující a pevnou nohou stojící firmy hledaly neustále nové cesty, jak svou pozici udržovat a zpevňovat,
nacházely nová odbytiště pro své výrobky, získávali výborné pracovníky, poněvadž jen tak si zajistí v další budoucnosti
své přežití.
ADRESA:
Hana Jiříčková
Tř. 1. máje 519/23
Břeclav
724 974 338
[email protected]
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
117
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
118
FINANČNÍ ANALÝZA A NÁVRH OPTIMALIZACE HOSPODAŘENÍ MĚSTA MORKOVICESLÍŽANY
Roman Novotný
Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice
Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá finanční analýzou města Morkovice – Slížany v letech 2002 až 2011.
První teoretická část je zaměřena na poznatky o obci a o finanční analýze. Druhá část se zabývá
charakteristikou města Morkovice – Slížany, příjmy, výdaji a finanční analýzou města. Další část je
zaměřena na shrnutí hospodaření města a v poslední části jsou navrhnuta opatření, která by mohla vést ke
zlepšení hospodaření města Morkovice – Slížany.
Klíčová slova: Město, finanční analýza, rozpočet, příjmy, výdaje, rentabilita, likvidita, aktivita,
zadluženost, rozvaha, financování, hospodaření města
Abstract: My bachelor thesis deals with the financial analysis of the municipality Morkovice-Slížany over
the years 2002 – 2011. The first theoretical pays attention to the basic legal understanding of the
municipality and the theory of financial analysis. The second part is focused on the main characteristics of
the municipality Morkovice-Slížany, its nature of incomes, expenditures and the execution of the financial
analysis of the municipality. The other part is focused on assessing the financial situation of the
municipality and the final part describes the concrete proposals and measures that could lead to the more
efficient financial management of the municipality Morkovice – Slížany.
Key words: municipality, financial analysis, budget, incomes, expenditures, rate of return, liquidity,
activity, indebtedness, balance sheet, financing, financial management of the municipality.
V tržní ekonomice fungují vedle podnikatelských subjektů na bázi ziskového motivu také ekonomické subjekty
veřejného sektoru. Řada takových subjektů je zřizována v ČR na úrovni územních samosprávních celků tzv. obcí od
roku 2000 i krajů. Jde o tzv. municipální firmy.
Tyto firmy zaujímají významné místo v procesu našeho státu, jelikož pomáhají státu zajišťovat funkce a činnosti, které
mu ukládají příslušné platné právní předpisy. Mezi ně patří zajišťování obrany a bezpečnosti státu, státní správy,
zdravotnictví, školství, kultury, aj.
Obec je základní územní jednotkou státu. Tvoří ji obyvatelstvo, které společně užívá vymezené území (katastrální
území) a které má právo na samosprávu zakotvenou v ústavě. Obec také disponuje vlastním majetkem, musí však o něj
pečovat, udržovat ho a také ho ochraňovat před zcizením. Dále také spravuje své záležitosti samostatně, vystupuje
v právních vztazích pod svým jménem a nese právní odpovědnost vyplývající z těchto vztahů a také zodpovídá za
důsledky svých rozhodnutí.
Obec můžeme vymezit třemi základními znaky, a to: územím, občany ČR s trvalým pobytem nebo s čestným
občanstvím obce a samosprávou veřejných záležitostí v hranicích obce, tzv. působností.
Město Morkovice – Slížany leží ve Zlínském kraji téměř uprostřed na spojnici mezi městy Kroměříž (okresní město) a
Vyškov a je sídlem pověřeného obecního úřadu. Vzniklo v roce 1960 spojením dříve samostatných obcí Morkovice a
Slížany. V roce 2000 byl na žádost obce Morkovice - Slížany přidělen statut města. Počet obyvatel obce je přibližně
2 900, katastrální území má výměru 2 123 ha.
Obyvatelé Morkovic a Slížan byli vždy velmi aktivní. V polovině minulého století založili čtenářský spolek
s knihovnou, ochotnické divadlo, tělocvičné jednoty Sokol a Orel, Spolek vysloužilců Jan, Spolek abstinentů, Sbor
dobrovolných hasičů a jiné. Za zmínku stojí, že v roce 1868, kdy zavítala do Morkovic Štandlerova divadelní
společnost, zemřela zde 4. října dvacetiletá dcera Josefa Kajetána Tyla, Marie a je na místním hřbitově pochována i se
svým osmidenním dítětem. Město Morkovice – Slížany je také známé košíkářskou výrobou, která se zde začala rozvíjet
již od roku 1819 a přetrvává až dodnes.
Ve městě Morkovice – Slížany je poměrně rozsáhlá občanská vybavenost. Ve městě se nachází základní škola od 1. do
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
119
9. třídy a mateřská školka. Také zde má pobočku kroměřížská základní umělecká škola, kde se děti učí na houslové,
kytarové, dechové a klavírní nástroje. Pro děti je zde také vytvořeno tzv. DOMINO – Centrum volného času dětí a
mládeže – Rodinné a mateřské centrum. V rámci zdravotní péče zde najdeme dětskou lékařku, lékaře pro dospělé,
zubního lékaře a i lékárnu. Je zde i nespočet obchodů s potravinami, domácími potřebami, textilem aj. Z poskytujících
služeb můžeme zmínit např. kadeřnictví, opravnu automobilů, pálenici a čerpací stanici pohonných hmot. Za zmínku
také stojí, že se zde ještě nachází sídlo obvodního oddělení Policie ČR a stanice Hasičského záchranného sboru
Zlínského kraje.
Organizační struktura města Morkovice – Slížany je tvořena městským zastupitelstvem, radou města, starostou,
místostarostou, městským úřadem a výbory (finanční a kontrolní). Město je také dále zřizovatelem dvou příspěvkových
organizací a to základní školy a mateřské školky. Dále dvou organizačních složek, knihovny a pečovatelské služby. A
pro přispění ke kvalitnějšímu životu spoluobčanů ve městě je také jediným zakladatelem společnosti Technické služby
Morkovice – Slížany, s.r.o.
Zastupitelstvo města se schází dle potřeby a je tvořeno 15 členy. Tito členové jsou voleni v rámci komunálních voleb
jednou za čtyři roky, kdy také volí starostu města. Zasedání zastupitelstva jsou vždy veřejná.
Rada města představuje výkonný orgán města a za svou činnost se zodpovídá městskému zastupitelstvu. Jednání rady je
neveřejné, ale je přístupné pro kteréhokoliv člena rady. V Morkovicích mají v radě 5 členů. Přípravou a vedením schůze
je pověřen starosta města. Rada se schází pravidelně vždy jednou za dva týdny dle potřeby nejméně však jednou za
měsíc.
Starosta města svolává zastupitelstvo, řídí město a zastupuje město navenek. V Morkovicích se jedná o uvolněného
starostu.
Místostarosta má od roku 2010 tzv. neuvolněnou funkci, což znamená, že funkci vykonává v době stanovenou
městským zastupitelstvem nebo v případě potřeby.
Na svém ustavujícím zasedání město zřídilo kontrolní a finanční výbor. V Morkovicích-Slížanech se kontrolní výbor
skládá z 5-ti členů a finanční výbor z 9-ti členů. Kontrolní výbor kontroluje plnění usnesení zastupitelstva města a rady
a kontroluje dodržování právních předpisů finančním výborem a obecním úřadem. Finanční výbor zase kontroluje
hospodaření s majetkem a finančními prostředky města.
Hospodaření obce je řízeno zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění
pozdějších předpisů. Základním nástrojem finančního hospodaření územních samosprávních celků je roční rozpočet.
Rozpočet můžeme přirovnat k finančnímu plánu, kterým územní samosprávné celky řídí financování svých činností.
Město hospodaří podle schváleného rozpočtu, který sestavuje na období jednoho kalendářního roku. Schválení rozpočtu
zastupitelstvem na další období, které se uskutečňuje v prosinci, předchází povinnost zveřejnění po dobu 15-ti dnů na
úřední desce. Zveřejnění je také povinné i v elektronické podobě na internetových stránkách města. Při zpracování
návrhu rozpočtu město vychází z příjmů a výdajů z rozpočtu z předcházejícího období. Ten je následně upraven o
plánované příjmy a výdaje, které se v nadcházejícím období uskuteční.
Během roku pak dochází k plnění rozpočtu a k jeho následné kontrole plnění. Pokud vznikne během období rozdíl mezi
schváleným rozpočtem a skutečným, musí být provedena úprava rozpočtu. Tyto změny musí být opět schváleny
zastupitelstvem města.
Ke změnám rozpočtu zpravidla dochází například při mimořádných opravách majetku ve vlastnictví města, a nebo
v důsledku nových investic, u kterých vznikly neplánované výdaje, a nebo se městu podařilo získat na danou akci
dotaci.
Rozpočet obce je tedy tvořen příjmy a výdaji. Celkové příjmy města se dělí na daňové příjmy, nedaňové příjmy,
kapitálové příjmy a přijaté dotace. Největší podíl na celkových příjmech mají samozřejmě přijaté dotace, jejichž podíl
se pohybuje kolem 50 % a někdy dokonce i více. Jedná se především o dotace získané z kraje nebo od státu, které dále
můžeme členit na investiční a neinvestiční. Město Morkovice-Slížany se při financování svých investičních záměrů
snaží především využít možnosti pro získání dotací, ale je to rok od roku stále těžší, jelikož obcí je mnoho a peněz
málo. Ale i přesto město ve sledovaném období dokázalo využít několika dotací pro zdokonalení, ale i zlepšení
celkového prostředí města.
Druhým největším příjmem do rozpočtu města jsou daňové příjmy. Mezi nejvýznamnější daňové příjmy patří daň
z příjmů fyzických osob (ze závislé činnosti, ze samostatně výdělečné činnosti a z kapitálových výnosů), daň z příjmů
právnických osob a daň z příjmů právnických osob za obce, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitostí. Tyto daňové
příjmy jsou příjmem do státního rozpočtu ČR, ale část je převáděna, v závislosti na počtu obyvatel města a počtu
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
120
podnikajících osob, do rozpočtu města. Výjimku tvoří pouze daň z nemovitostí, jejichž 100 % - ní výše připadá městu.
Vývoj těchto příjmů můžeme vidět na následujícím grafu.
Vývoj daňových příjmů 2002 - 2011 (v tis. Kč)
10 000
9 000
8 000
7 000
6 000
5 000
4 000
3 000
2 000
1 000
0
2002
2003
2004
daň z příjmů FO
daň z nemovitosti
2005
2006
2007
daň z příjmů PO
ostatní
2008
2009
2010
2011
DPH
Graf č. 1 Vývoj daňových příjmů 2002 – 2011 města Morkovice – Slížany (v tis. Kč)
Zdroj: Město Morkovice - Slížany, Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, regionálních rad a dobrovolných svazků
obcí za roky 2002 - 2011
U daňových příjmů můžeme vidět za sledované období vzrůstající tendenci, která souvisela jednak se zvyšujícím se
počtem obyvatel města, ale především zvyšujícím se výběrem financí za jednotlivé druhy daní v důsledku změn
v legislativě. Nejvíce to vidíme u daně z přidané hodnoty.
Do ostatních daňových příjmů zahrnuje město různé poplatky mezi něž patří např. poplatek za komunální odpad, ze
psů, za užívání veřejného prostranství, ze vstupného, z provozu výherních hracích přístrojů a jiné správní poplatky.
Převážná část těchto poplatků je v režii města a jejich výše se stanovuje schválením obecně závazných vyhlášek.
V grafu č. 1 můžeme vidět, že výše těchto příjmů se v celém desetiletí pohybuje přibližně na stejné úrovni.
Další příjem rozpočtu města tvoří nedaňové příjmy, ve kterých se skrývá např. příjem z provozu koupaliště, příjem
z provozu knihovny, ze sportovních zařízení v majetku města a příjem z bytového hospodářství (pronájem bytů). Podíl
nedaňových příjmů se v letech 2002 až 2011 pohybuje v rozmezí od 4 % do 12 %. I u této položky můžeme vidět
vzrůstající tendenci, v důsledku zvyšujících se cen za služby a nájemné.
Poslední položkou celkových příjmů města tvoří kapitálové příjmy. Zde se evidují příjmy z prodeje pozemků a
nemovitostí. Jejich podíl na celkových příjmech se pohybuje do 5 %.
Výdaje se ve Výkazu pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků dělí na běžné a kapitálové. Výše
běžných výdajů většinou převažuje výši kapitálových výdajů.
Do běžných výdajů města se zahrnují částky na opravu komunikací, příspěvky na dopravu, na provoz čističky
odpadních vod, na chod mateřské školky a základní školy, na knihovnu, na bytové hospodářství, na nakládání s odpady
a rekultivaci skládky, sociální dávky, dávky na požární ochranu, na provoz místních orgánů a jiné.
Mezi kapitálové výdaje město zahrnuje náklady na opravu budov např. mateřské školky, základní školy, sportovní a
kulturní zařízení a bytové jednotky v majetku města. Dále výdaje na dopravní prostředky, požární ochranu, sběr a svoz
jiného odpadu než nebezpečného a komunálního.
Jak už jsem se výše zmínil, municipální firmy hospodaří se svěřenými prostředky z veřejných rozpočtů. Předpokladem
efektivního využívání svěřených zdrojů je takové řízení, které se opírá o znalost její úrovně hospodaření, jejímž
základem jsou informace z účetnictví. Nástrojem pro řízení a celkové zhodnocení finanční situace je finanční analýza.
Mnoho z nás si myslí, že se finanční analýza používá pouze pro obchodní firmy vyrábějící výrobky nebo poskytující
služby. Ale i pro municipální firmu může být důležité zhodnocení své finanční situace a k tomu jí dopomůže právě
finanční analýza.
Paní Kraftová, která svou vědeckou činnost zaměřila přímo na municipální firmy, označila finanční analýzu v těchto
firmách za metodu, která hodnotí finanční hospodaření firmy, při kterém se zpracovávají data zachycená zpravidla
v peněžních jednotkách. Tyto data se pak třídí, agregují, poměřují se mezi sebou navzájem, kvantifikují se vztahy mezi
nimi, hledají se kauzální souvislosti a určuje se jejich vývoj. Všemi těmito postupy se pak zvyšuje i vypovídací
schopnost zpracovávaných dat.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
121
Finanční analýza má nepřeberné množství nástrojů, ale s ohledem na municipální firmu se musí určité nástroje
modifikovat. Pomocí nich je pak možné odhalit slabá místa v hospodaření, tak, aby lépe vyhovovaly občanům dané
obce.
Finanční analýza města byla provedena za období let 2002 až 2011. Pro zjištění finanční situace bylo nejprve
vypracováno za pomocí starosty města zhodnocení současné situace města a také byla vypracována SWOT analýza
města. Dále byla vypracována horizontální a vertikální analýza majetkové a finanční struktury města. Poté byly
vypočteny základní ukazatele finanční analýzy, kam patří ukazatele zadluženosti, likvidity, aktivity a rentability. Jelikož
město mělo do roku 2010 jiný způsob vedení účetnictví, byl výpočet některých ukazatelů omezený.
V horizontální a ve vertikální analýze je jasně vidět, že majetek města je tvořen z 95 % dlouhodobým majetkem a to
převážně hmotným majetkem. Oběžná aktiva využívá jen v omezené míře. V pasivech tvoří vlastní kapitál 90 %
z celkových zdrojů města. Z toho vyplývá, že si město financuje svůj dlouhodobý majetek převážně z vlastních zdrojů.
To také znázorňuje i ukazatel zadluženosti, který se pohybuje kolem 10 %. A také hodnota finanční páky, jejíž hodnota
se pohybuje nad hodnotou 1.
Ukazatelé likvidity, aktivity a také Altmanův model nám říkají, že má město velmi dobrou finanční situaci. Což nám
také říká, že město pro financování svých investic využívá především dotací, pak vlastních příjmů a bankovní úvěr jen
ve velmi omezené míře.
Město Morkovice – Slížany se neustále snaží o realizaci řady možných investičních akcí, tak, aby uspokojilo potřeby
svých občanů a zlepšilo prostředí, ve kterém žijí. Z finanční analýzy jak už z vertikální analýzy, horizontální analýzy či
z jednotlivých ukazatelů vyplývá, že pro financování těchto investičních akcí se snaží využívat vlastní zdroje
z rozpočtu, ale převážně se snaží o získání dotací. Úvěry, ať už krátkodobé nebo dlouhodobé, využívá opravdu jen
v nejnutnějším případě a snaží se je co nejdříve splatit tak, aby město bylo co nejméně zatíženo zadlužením.
LITERATURA:
[1]
PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. 1. vyd. Praha: Management Press, 2004. 375 s. ISBN
80-7261-086-4.
[2]
KRAFTOVÁ, I. Finanční analýza municipální firmy. 1. vyd. Praha: C. N. Beck, 2002. 206 s. ISBN 80-7179778-2.
[3]
MĚSTO MORKOVICE-SLÍŽANY. Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků,
dobrovolných svazků obcí a regionálních rad sestavený k 31.12.2001 – 31.12.2011. Morkovice-Slížany, 20022012. 210s
ADRESA:
Roman Novotný, DiS
Kunkovice 16
768 13 Litenčice
Tel.: 732 457 941
[email protected]
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
122
ANALÝZA VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK MĚSTA LIPNÍK NAD BEČVOU
Lenka Piekutowská
Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice
Abstrakt:Tento příspěvek je výsledkem řešeníanalýzy vymáhání pohledávek města Lipník nad Bečvou.
Cílem bylo provést analýzu úspěšnosti vymáhání pohledávek dle výsledků hospodaření let 2000 – 2011 a
na jejím základě navrhnout řešení pro zvýšení úspěšnosti vymahatelnosti pohledávek. Za celou dobu
sledování se město Lipník nad Bečvou pohybovalo v oblasti výkonu samosprávy i státní správy ve
vyrovnaných hladinách úspěšnosti vymáhání pohledávek, avšak pro lepší výsledek hospodaření je třeba
úspěšnost vymáhání zvýšit.
Klíčová slova:finanční analýza, techniky a metody finanční analýzy, pohledávky, vznik a rozdělení
pohledávek obcí, vymáhání pohledávek, analýza úspěšnosti vymáhání pohledávek
ÚVOD
Vymáhání pohledávek je pojem, se kterým se setkáváme téměř na každém kroku. Informace o nárůstu pohledávek
k nám přicházejí nejen z obchodního styku, ale i z veřejnoprávní sféry. Zde se jedná převážně o pohledávky z výkonu
státní správy či samosprávy. Z médií, odborných kruhů, ale i od laické veřejnosti na nás doléhají informace
o hospodářské krizi, která vznikla v roce 2007 ve Spojených státech. Tato krize nemalou měrou přispěla k finančním
problémům nejen bank a firem, ale i fyzických osob, a tím zvýšila počet vymáhaných pohledávek. Tato skutečnost se
velmi výrazně projevila i v rovině územně samosprávných celků. V současné době je téma pohledávek považováno
za důležité a aktuální. Práce je zaměřena na město Lipník nad Bečvou a měla by zhodnotit vývoj vymáhání pohledávek
v zadaném období, analyzovat úspěšnost vymáhání a navrhnout řešení pro zvýšení vymáhání pohledávek na městském
úřadě.
Lipník nad Bečvou vznikl jako osada již v raném středověku a to na obchodní stezce, která procházela úvalem řeky
Bečvy přes Moravskou bránu do Slezska. Dodnes je zde zachováno historické jádro obehnané hradbami s dosud
zachovalými baštami.V současné době má město Lipník nad Bečvou 8 505 obyvatel a je sídlem pověřeného úřadu III.
stupně. Město je samostatně spravováno zastupitelstvem města, odtud pojem samospráva (samostatná působnost).
Dalšími orgány města jsou rada města, starosta, městský úřad a zvláštní orgány města. Zastupitelstvo města Lipník nad
Bečvou má 21 členů. Zastupitelstvo města zvolilo 7 členů rady města. Automaticky jsou členy rady města starosta
a místostarosta. Zastupitelstvo města zřizuje kontrolní a finanční výbor. Finanční výbor provádí kontrolu hospodaření
města s majetkem a finančními prostředky.
TEORETICKÝ ZÁKLAD
Základním právním předpisem, který upravuje postup při nakládání s pohledávkami je daňový řád, zákon č. 280/2009
Sb., který upravuje postup správců daní, práva a povinnosti daňových subjektů a třetích osob, které jim vznikají při
správě daní. [1, s. 4038] Předmětem správy daní jsou daně, které jsou příjmem veřejného rozpočtu, nebo snížením
příjmu veřejného rozpočtu. Pro účely vypracování práce Analýza vymáhání pohledávek města Lipník nad Bečvou, se
jedná o rozpočet územního samosprávného celku a daní se rozumí peněžité plnění v rámci dělené správy. Nejdůležitější
základní pojmy práce: analýza, blankosměnka, cash flow, daňová exekuce, dlužník, exekuce, místní poplatek, náklad,
nedoplatek, penále, platební výměr, pohledávka, poplatník, přeplatek, rozpočet, rozpočtový proces, správce daně,
územně samosprávný celek, výnos, zaplacení, závazek. Finanční analýza představuje proces vyšetřování a vyvozování
závěrů z výsledků finančního hospodaření minulých nebo budoucích období určité osoby včetně zjišťování jeho slabých
a silných stránek, testování jednotlivých finančních parametrů a ověřování jejich skutečné vypovídací schopnosti. [2, s.
318]Analýza slouží jako podklad pro rozhodování o podnikových financích. Jejími hlavními úkoly jsou posoudit úroveň
současné finanční situace, vyhlídky na finanční situaci v budoucnosti, připravit podklady ke zlepšení ekonomické
situace podniku. [3]Informace týkající se finančního stavu podniku jsou důležité pro mnoho subjektů. Podle pohledu
uživatelů je můžeme rozdělit na externí uživatele a interní uživatele.Základní techniky finanční analýzy dělíme na dvě
skupiny, a to metodu absolutní a relativní. Rozdělení pohledávek si určí každá obec svou vnitřní směrnicí k vymáhání
pohledávek. Existují však obecné principy, které by měly být dodrženy. Pohledávky dle vzniku se děli na:
pohledávky vzniklé na základě sankcí uložených ve správním řízení (pokuty za přestupky a správní delikty),
pohledávky vzniklé při správním řízení (například neoprávněné čerpání sociální dávky, výživné, pěstounská
péče apod.),
pohledávky vzniklé z daňového řízení (neuhrazené místní a správní poplatky),
pohledávky z obchodních vztahů a občanskoprávní povahy vzniklé ze smluvních závazkových vztahů.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
123
SYSTÉM VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK MĚSTA LIPNÍK NAD BEČVOU
Územně samosprávné celky se řídí rozpočtem na kalendářní rok a rozpočtovým výhledem.Rozpočet města je finanční
plán, jímž se řídí veškeré financování činnosti města. Rozpočtový výhled slouží pro střednědobé plánování, jehož
základem jsou uzavřené smluvní vztahy a přijaté závazky. Zajišťuje stabilitu města. Rozpočtový výhled na roky 2013 až
2014 předpovídá vývoj příjmů a výdajů v zásadních položkách, nastiňuje investiční možnosti města. Město Lipník nad
Bečvou má svou vnitřní směrnici VS 2/2011 o postupu pro nakládání s pohledávkami. Tato směrnice stanovuje postupy
pro evidenci, vymáhání a odpisu pohledávek, upravuje postupy zaměstnanců města Lipník nad Bečvou zařazených do
města Lipník nad Bečvou a Městské policie Lipník nad Bečvou při sledování pohledávek dlužníků, zdali včas a řádně
plní své závazky vůči městu Lipník nad Bečvou. Součástí směrnice je popsán výklad pojmů, vznik a rozdělení
pohledávek. Lipník nad Bečvou má pohledávky rozdělené na:
nedoplatky vzniklé z daňového řízení- místní poplatky, pokuty a náklady řízení a sociální dávky,
pohledávky z kupní ceny nemovitostí a smluvních pokut- kupní ceny nemovitostí, smluvní pokuty a sankce
vzniklé při prodeji nemovitostí,
pohledávky u smluv o nájmu bytů,
pohledávky ze smluv o nájmu nebytových prostor a pozemků.
VÝVOJ VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK V LETECH 2000 – 2011
Pro zhodnocení vývoje vymáhání pohledávek města Lipník nad Bečvou byla zvolena časová řada 12 let. Jde
o dostatečně dlouhé časové období pro zhodnocení dané situace. Rozdělení vymáhaných položek je ve dvou rovinách.
Jde o výkon státní správy a samosprávy.
ROK VÝŠE POHLEDÁVKY V Kč
2000
2 364 114,35
2001
2 456 410,85
2002
2 157 949,58
2003
1 956 848,85
2004
2 013 169,20
2005
1 833 398,00
2006
1 595 268,00
2007
1 855 898,00
2008
2 043 750,50
2009
2 035 058,50
2010
2 351 499,50
2011
1 983 710,00
Tabulka č. 1: Výše pohledávek při výkonu samosprávy města Lipník nad Bečvou v letech 2000 - 2011 v Kč
Zdroj: [4, s. 3]
Výše pohledávek se po celé sledované období pohybuje okolo dvou miliónů korun českých. Vzhledem k velikosti města
Lipník nad Bečvou (8 505 obyvatel) se jedná o částku vysokou.
ROK VÝŠE POHLEDÁVKY V Kč
2000
192 447,15
2001
363 888,00
2002
847 280,00
2003
3 324 273,62
2004
3 312 781,86
2005
3 330 901,67
2006
4 073 525,96
2007
4 433 117,96
2008
4 488 823,26
2009
2 964 176,80
2010
3 342 890,30
2011
3 430 809,80
Tabulka č. 2: Výše pohledávek při výkonu státní správy města Lipník nad Bečvou v letech 2000 - 2011 v Kč
Zdroj: [4, s. 3]
Při porovnání výše pohledávek v jednotlivých letech je ihned viditelný znatelný nárůst pohledávek v roce 2003. Jde
však o změnu kompetencí v oblasti výkonu státní správy. Došlo k reorganizaci veřejné správy.Zákonem č. 320/2002 Sb.
ze dne 13. června 2002 o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve
znění pozdějších předpisů, byla ukončena ke dni 31. 12. 2002 činnost okresních úřadů a jejich kompetence byla
převedena částečně na krajské úřady a částečně na úřady obcí s rozšířenou působností. Město Lipník nad Bečvou se
tedy stalo obcí s rozšířenou působností. [5, s. 6812] K 31. 12. 2009 dochází u odboru sociálních věcí a zdravotnictví ke
snížení celkové výše pohledávek o odpis pohledávek z dlužného příspěvku na výživu, a to v částce 1 952 788,00 Kč.
Vzhledem k tomu, že povinní neplnili svou vyživovací povinnost ve výši stanovené pravomocným rozsudkem soudu ke
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
124
svým nezletilým dětem, a jejich výživa nebyla proto řádně zajištěna, byl na základě pravomocných rozhodnutí
poskytován příspěvek na výživu nezaopatřeného sociálně potřebného dítěte. Jelikož byl tento příspěvek poskytován
jako plnění za jiného, je povinností dlužníků, toto plnění zpětně uhradit. Na základě negativních praktických zkušeností
s dosavadním vymáháním pohledávek z příspěvku na výživu a důvodným předpokladem jejich nevymahatelnosti a také
s přihlédnutím k doporučení Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, odbor sociálních věcí a zdravotnictví jako místně,
věcně a funkčně příslušný správce daně rozhodl, že odepíše daňový nedoplatek z vlastního podnětu, neboť je zcela
nedobytný.
ANALÝZA ÚSPĚŠNOSTI VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK
Pro objektivní posouzení úspěšnosti vymáhání pohledávek je analýza opět rozdělena na oblast samosprávy a státní
správy. Časová řada k posouzení byla opět zvolena v letech 2000 až 2011.
ROK MINULÉHO ROKU V
Kč
2000
2 566 879,30
2001
2 364 114,35
2002
2 456 410,85
2003
2 157 949,58
2004
1 956 848,85
2005
2 013 169,20
2006
1 833 398,00
2007
1 595 268,00
2008
1 855 898,00
2009
2 043 750,50
2010
2 035 058,50
2011
2 351 499,50
POHLEDÁVKY
VZNIKLÉ V DANÉM
ROCE V Kč
458 996,40
471 669,00
312 067,00
396 902,60
386 420,00
479 512,00
396 409,00
527 554,00
695 048,00
715 216,50
1 074 205,44
799 103,00
UHRAZENÉ K 31. 12. DANÉHO
ROKU V Kč
661 761,35
379 372,50
610 528,27
598 003,33
330 099,65
659 283,20
634 539,00
266 924,00
507 195,50
723 908,50
757 764,44
706 680,00
VYJÁDŘENÍ VYMOŽENÉ
ČÁSTKY V %
21,87
13,38
22,05
23,41
14,09
26,45
28,46
12,57
19,88
26,24
24,37
22,43
Tabulka č. 3: Úspěšnost vymáhání pohledávek při výkonu samosprávy města Lipník nad Bečvou
Zdroj: [4, s. 3]
Při pohledu na procentuální vyjádření úspěšnosti vymáhání pohledávek v oblasti samosprávné činnosti úřadu je zřejmé,
že úspěšnost je v rozmezí 12 % až 28 %. V průměru se jedná o 23 %. Nejde sice o procento zanedbatelné, avšak
neuhrazené pohledávky se pohybují na hranici dvou miliónů korun, což je částka v rozpočtu obce vysoká.Od roku 2007
je úspěšnost vymáhání pohledávek při výkonu samosprávy v podstatě stoupají, ale přesto je potřeba učinit opatření pro
úspěšnější vymáhání pohledávek.
POHLEDÁVKY
VYJÁDŘENÍ VYMOŽENÉ
ROK MINULÉHO ROKU V
VZNIKLÉ V DANÉM
UHRAZENÉ K 31. 12. DANÉHO
ČÁSTKY V %
Kč
ROCE V Kč
ROKU V Kč
2000
139 077,60
101 089,40
47 719,85
19,87
2001
192 447,15
228 963,40
57 522,55
13,65
2002
363 888,00
604 553,30
121 161,30
12,51
2003
847 280,00
2 996 554,60
519 560,98
13,52
2004
3 324 273,62
1 076 413,00
1 087 904,76
24,72
2005
3 312 781,86
787 549,40
769 429,59
18,77
2006
3 330 901,67
1 361 604,69
618 980,40
13,19
2007
4 073 525,96
1 098 206,00
738 614,00
14,28
2008
4 433 117,96
807 927,80
752 222,50
14,35
2009
4 488 823,26
839 290,00
2 363 936,46
44,37
2010
2 964 176,80
1 075 915,50
697 202,00
17,26
2011
3 342 890,30
980 917,00
892 997,50
20,65
Tabulka č. 4: Úspěšnost vymáhání pohledávek při výkonu státní správy města Lipník nad Bečvou
Zdroj: [4, s. 3]
Úspěšnost vymáhání pohledávek v oblasti státní správy je na nižší úrovni než v oblasti samosprávy. Jedná se
o vymahatelnost v rozmezí 12 % až 24 %. Do výpočtu průměrné procentuální výše nelze započítat rok 2009, neboť by
došlo ke zkreslení výše úspěšnosti. V roce 2009 došlo u odboru sociálních věcí a zdravotnictví ke snížení celkové výše
pohledávek o odpis pohledávek z dlužného příspěvku na výživu, a to v částce 1 952 788,00 Kč. Pohledávka se stala
nevymahatelná a zcela nedobytná. Průměrná procentuální výše úspěšnosti je tedy v tomto případě 16 % a je nutné se
zaměřit na její zvýšení.
NÁVRH ŘEŠENÍ PRO ZVÝŠENÍ ÚSPĚŠNOSTI VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK
Návrh řešení pro zvýšení úspěšnosti vymáhání pohledávek v rámci města Lipník nad Bečvou se musí řešit opět ve dvou
rovinách. A to v rámci výkonu samosprávy a státní správy. Největší zátěž při vymáhání pohledávek výkonu
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
125
samosprávné činnosti města Lipník nad Bečvou tvoří položka Odboru správy majetku. Konkrétně se jedná o nájem
bytů. Částka dlužného nájemného tvoří 60 % celkové dlužné částky. V současnosti je jediným způsobem zajištění
pohledávky u nájmu bytů dohodnutá smluvní pokuta pro případné neuhrazené nájemné a úhrady služeb s tím
spojených.Tento zajišťovací prostředek neplní dostatečně svůj účel.Doporučuji provádět náležitá opatření již při
přípravě smlouvy o nájmu bytu. Navrhuji současně s podpisem smlouvy převzít od nájemce jistinu ve výši pětinásobku
nájemného a úhrad za plnění spojená s užíváním předmětu nájmu. Dohoda o použití této jistiny by byla součástí
nájemní smlouvy.Při vyhotovení nájemní smlouvy navrhuji současně zajistit i rychlejší způsob vymáhání pohledávek z
nájmu bytu blankosměnkou. Dalším urychlením vymožení pohledávky, je její postoupení třetí osobě, a to na základě
písemné smlouvy. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.Jako
nejvhodnější řešení navrhuji v první fázi provést interní (vnitřní) audit a zaměřit se na kontrolu podnikových procesů při
vymáhání pohledávek. Následně pak provést podrobnou analýzu pohledávek v rámci každého odboru samosprávy
jednotlivě a konfrontovat ji s nabízenými postupy auditora.
Pohledávky Odboru dopravy tvoří téměř 30 % vymáhaných částek z celkového objemu pohledávek výkonu státní
správy. Proto je nezbytně nutné se zaměřit na tuto oblast.Variantou řešení, kterou je možno realizovat ihned, je vybírání
kaucí. Pojem kauce je v silničním zákoně zcela nový. Kauce je zajištění závazku složením částky peněz. Složení kauce
je zárukou, že se řidič dostaví ke správnímu orgánu k projednání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na
pozemních komunikacích. K řešení tohoto návrhu je potřebná úzká spolupráce Policie České republiky. [6, s. 4572]Jako
jedno z řešení v oblasti poplatků navrhuji nejprve provést důkladný rozbor pohledávek do let s následným rozdělením
do cílových skupin dlužníků. Jako dostačující se mi jeví rozdělení do skupin:
osoby do 18 let,
osoby sociálně znevýhodněné (nutno posoudit sociální stav dlužníka),
osoby s údajem o místě trvalého pobytu na adrese města Lipník nad Bečvou.
Oblast všech navrhovaných skupin je pro vymáhání pohledávek problematická. Z časového hlediska je
nejproblematičtější skupina osob s údajem trvalého pobytu na adrese města, neboť se musí řešit za pomoci veřejné
vyhlášky. Jedná se o doručení písemnosti prostřednictvím úřední desky města. Po uplynutí doby vyvěšení písemnosti
lze uplatnit fikci doručení, a dále postupovat ve vymáhání pohledávky dle platných předpisů.Pro zkrácení doby
vymáhání nejen skupiny s údajem o místě trvalého pobytu na adrese města navrhuji zřízení institutu vlastního
exekutora.
ZÁVĚR
Cílem práce bylo vypracování analýzy vymáhání pohledávek města Lipník nad Bečvou, návrh řešení pro zvýšení
úspěšnosti vymáhání těchto pohledávek a zpracování vývoje vymáhání pohledávek úřadu v letech 2000 – 2011. Práce je
počátek započaté dlouhodobé činnosti na téma pohledávek města Lipník nad Bečvou. V práci jsou popsány oblasti
s největším finančním objemem pohledávek. Na práci lze dále navázat rozborem dalších odborů města. Přestože se
v těchto případech nejedná o tak vysoké procento dlužné částky, je nutné pro zvýšení platební morálky dlužníků konat.
LITERATURA:
[1]
Česko. Zákon č. 280 ze dne 22. července 2009 daňový řád. In Sbírka zákonů České republiky. 2009, částka 87, s.
4038-4104. Dostupný také z WWW: <http://www.mvcr.cz/clanek/sbirka-zakonu.aspx>. ISSN 1211-1244.
[2]
MAREK, P. A KOLEKTIV. Studijní průvodce financemi podniku. Vydání 1. Praha: Ekopress, 2006. 624 s.
ISBN 80-86119-37-8.
[3]
SOROS, G. Alchemy of finance. New York: Nakladatelství John Viley&Sons, 1994. 376 s. ISBN 0-471-042064.
[4]
Město Lipník nad Bečvou Závěrečný účet za rok 2000 až 2011. Lipník nad Bečvou, 2001. 6 s. Město Lipník nad
Bečvou
[5]
Česko. Ministerstvo vnitra. Zákon ze dne 13. června 2002 o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti
s ukončením činnosti okresních úřadů. In Sbírka zákonů České republiky. 2002, částka 117, s. 6810-6903.
Dostupná také z WWW: <http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2002/sb117-02.pdf>. ISSN 1211-1244.
[6]
Česko. Zákon č. 361 ze dne 14. září 2000 o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých
zákonů. In Sbírka zákonů České republiky. 2010, částka 98, s. 4570-4615. Dostupný také z WWW:
<http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2000/sb098-00.pdf>. ISSN 1211-1244.
ADRESA:
Lenka Piekutowská, DiS.
Evropský polytechnický institut, s.r.o.
Osvobození 699
686 04 KUNOVICE
tel: 739118475
e-mail: [email protected]
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
126
FINANČNÍ ANALÝZA NÁKLADŮ VYDANÝCH V OLOMOUCKÉM KRAJI NA DÁVKY
PĚSTOUNSKÉ PÉČE
Eva Vojáčková
Evropský polytechnickcý institut, s.r.o. , Kunovice
Abstrakt:Pojem náhradní rodinné péče jako celku a formy náhradní rodinné péče, které do tohoto institutu
náleží. Specifikace jednotlivých druhů dávek vztahujících se k pěstounské péči, které jsou východiskem pro
finanční analýzu nákladů vydaných v Olomouckém kraji. Finanční analýza okresů Olomouckého kraje z
pohledu objemu jednotlivých dávek, které byly vydány v rámci dávek pěstounské péče v období let 2000–
2011.Seznámení s novelou zákona, která se vztahuje k pěstounské péči.
Klíčová slova:analýza, objem dávek, komparace, náhradní rodinná péče, pěstounská péče, osvojení,
poručenství, ústavní péče, odměna pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na úhradu potřeb
dítěte, příspěvek na zakoupení motorového vozidla.
ÚVOD
Náhradní rodinná péče je velmi složitá oblast v rovině právní i psychologické. Proto se náš stát snaží podporovat
rodinu, která hraje významnou roli ve vývoji dítěte a má vliv na jeho začlenění do života. Dojde-li k selhání rodiny,
nastane narušení vývoje dítěte, což zapříčiní, že nejsou uspokojovány jistoty dítěte. Pokud dojde k selhání rodiny, snaží
se náš stát pomoci dítěti některou z forem náhradní rodinné péče. Pěstounská péče je hmotně zajišťována dávkami
pěstounské péče, které patří mezi dávky státní sociální podpory a představují v České republice sociální systém, který je
převážně určen rodinám s nezaopatřenými dětmi, kdy za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní
docházky a následně však nejdéle do 26. roku věku dítěte, jestliže jsou ale splněny zákonem stanovené podmínky.
Dávky mají obligatorní charakter, jsou proto dávkami nárokovými. Stát se dávkami státní sociální podpory pouze podílí
na pokrytí nákladů spojených s potřebami rodin s dětmi. Náš stát každoročně vydává nemalé finanční prostředky na
jednotlivé druhy dávek státní sociální podpory.
FORMY NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE
Každá forma náhradní rodinné péče je pro dítě více či méně výhodná. Jako nejméně vyhovující je pro dítě ústavní
výchova, kterou nařizuje přímo soud a je používána v případech, kdy není možné zajistit pro dítě jinou formu náhradní
rodinné péče. U nás je nejrozšířenější formou náhradní rodinné péče forma osvojení, která je pro dítě tou nejlepší,
protože dítě získává stabilní rodinu, která mu chce poskytnout harmonické rodinné zázemí, a to jak lásku, porozumění,
seberealizaci, finanční zaopatření.
Formami náhradní rodinné péče jsou v České republice:
Ústavní výchova.
Svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče.
Pěstounská péče.
Poručenství.
Osvojení.
Ústavní výchova patří mezi formy náhradní rodinné péče. Do ústavů jsou umisťovány děti, které nemohou být
vychovávány ve vlastní rodině, protože jejich výchova je ve vlastní rodině ohrožena nebo narušena nebo existují jiné
závažné důvody, které vedou k tomu, že dítě nemůže být ve vlastní rodině. Ústavů existuje několik typů, jejich
rozlišování funguje zpravidla na principu: podle věku nezletilých dětí. Do dětských domovů, které patří do ústavní
výchovy, jsou umisťovány děti od 3-18 let, na základě rozhodnutí soudu. Ústavní výchovu nařizuje přímo soud, ale
neznamená to, že by rodiče ztráceli ke svým dětem rodičovskou zodpovědnost a vyživovací povinnost. K zániku
ústavní výchovy dojde buď rozhodnutím soudu, protože pominou důvody, pro které byla nařízena ústavní výchova,
nebo dítě dovrší věku 18 let.
Svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče je volnější formou náhradní rodinné péče. Do této péče se
dítě dostává v případech, kdy biologickým rodičům brání v plnění jejich rodičovských povinností objektivní nebo
subjektivní překážky. Většinou se předpokládá, že tato péče bude mít krátkodobý charakter, protože jakmile pominou
překážky, pro které bylo dítě do této výchovy svěřeno, vrátí se zpět do vlastní rodiny. Cílem výchovy je to, že stát chce
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
127
rodině pomoci a má zájem na tom, aby nedošlo k odebrání dítěte z biologické rodiny. Pro tento typ výchovy je také
velmi žádoucí blízká příbuznost dítěte a fyzické osoby, například babičky, tety, zletilých sourozenců, protože v blízké
příbuznosti dítěte a fyzické osoby zůstává kontinuita výchovného prostředí zachována. Zánik institutu svěření dítěte do
výchovy jiné fyzické osoby než rodiče nastává rozhodnutím soudu, protože pominuly důvody, které vedly k nařízení
této výchovy, a dále zánik nastává, když dítě dosáhne zletilosti, smrtí fyzické osoby, která o něho pečovala, nebo soud
zrušil tuto formu, protože fyzická osoba řádně nevykonávala tento institut.
Pěstounská péče je po osvojení druhým nejrozšířenějším institutem náhradní rodinné výchovy u nás. Je potřebné této
formě náhradní rodinné péče rozumět tak, že jde o zvláštní formu, která je nejen řízená a kontrolovaná státem, ale je
také státem zabezpečována její hmotná podpora. Pěstounská péče je upravena Zákonem o pěstounské péči [1], Zákonem
o rodině č. 94/1963 Sb. [3] a Zákonem o sociálně-právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb. [2] Za hlavní cíl je nutné
považovat u pěstounské péče to, že zajišťuje nezletilému dítěti osobní péči po dobu, po kterou rodiče nemohou o dítě
pečovat sami a musí být tato péče v zájmu dítěte. Je potřebné mít na mysli, že u pěstounské péče jde o dočasnou,
krátkodobou péči, která je v zájmu dítěte. Fyzické osoby, které vykonávají institut pěstouna, zajišťují dítěti rodičovskou
péči. V momentě, kdy odpadnou důvody, pro které pěstounská péče na straně rodičů vznikla, má dítě opět právo na
osobní péči svých zákonných rodičů. V tomto institutu je rodičům nezletilého dítěte zachována veškerá rodičovská
zodpovědnost, tak jako vyživovací povinnost, kdy ale výživné biologičtí rodiče neplatí k rukám pěstouna, ale poukazují
peníze na účet orgánu, který dávky jednotlivým pěstounům podle právního předpisu vyplácí. U pěstounské péče jsou
dítěti zachovány všechny příbuzenské vztahy. O pěstounské péči rozhoduje vždy místně příslušný soud, v jehož obvodu
má nezletilé dítě své trvalé bydliště. Pokud je dítě schopno samostatně vyjádřit svůj vlastní názor, bere soud v úvahu
jeho vyjádření. Při rozhodování o pěstounské péči soud není nikterak vázán souhlasem biologických rodičů, proto soud
souhlas rodičů s pěstounskou péčí nepožaduje. Soud je také oprávněn svěřit dítě do pěstounské péče i bez návrhu,
protože se jedná o řízení ve věcech péče o nezletilé. Soud musí pečlivě zkoumat vhodnost pěstouna, protože jen osoba,
která má plnou způsobilost k právním úkonům, která je schopna zajistit dítěti řádnou výchovu, která žije řádným
způsobem života, která je bezúhonná a která souhlasí s pěstounskou péčí, může být pěstounem. Dítě může být také
svěřeno do kolektivní pěstounské péče, znamená to, že pěstoun vykonává tuto práci jako své hlavní povolání. Každý
pěstoun musí mít určité schopnosti, dovednosti a znalosti z této oblasti. S pěstounem je uzavřena dohoda o výkonu
pěstounské péče. U pěstounské péče jsou stanoveny podmínky pro svěření nezletilého dítěte do této péče mnohem
volněji, nejsou tak přísné a nejsou tak podrobně rozepsány, jako je u osvojení, kde je proces osvojení velmi dlouhý.
Jednoduše řečeno, dítě do pěstounské péče je možné získat mnohem rychleji, snadněji než je tomu u osvojení. To ale
neznamená, že by pěstounskou péči mohla vykonávat jakákoliv fyzická osoba. Také zde jsou pravidla pro to, kdo a za
jakých podmínek se může stát pěstounem, a to ať individuálním nebo profesionálním. Pro tento typ náhradní rodinné
péče je typické, že pokud existují biologičtí rodiče či blízká rodina, tak tito příbuzní mohou pravidelně či nepravidelně
navštěvovat dítě, což má na vývoj dítěte také velmi kladný vliv, protože nedochází k přetrhání rodinných vazeb, které
jsou pro každé dítě důležité.
Pěstouni mají nárok na dávky pěstounské péče. Dávkami pěstounské péče jsou:
Odměna pěstouna.
Příspěvek na úhradu potřeb dítěte.
Příspěvek při převzetí dítěte.
Příspěvek na zakoupení motorového vozidla.
Dávky pěstounské péče jsou přesně vymezeny a specifikovány v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. [4]
Odměna pěstouna - nárok na odměnu za výkon pěstounské péče náleží pěstounovi, který vykonává
pěstounskou péči, tedy bylo mu svěřeno dítě, a to až do jeho zletilosti. Naše právní úprava rozlišuje odměnu
pěstouna a odměnu pěstouna ve zvláštních případech, která je poskytována pěstounům, kteří splňují specifické
podmínky. Podle toho, jaké podmínky pěstoun splňuje, je zařazen do skupiny první, což je odměna pěstouna
ve zvláštních případech nebo do skupiny druhé, kde jsou zařazeni všichni pěstouni, kteří nepatří do první
skupiny. Odměnu pěstounovi je možné vyplácet pouze na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Vždy je
potřebné určit, zda se v každém konkrétním případě bude jednat o odměnu pěstouna nebo o odměnu pěstouna
ve zvláštních případech. Výplata dávky je měsíčně, a to vždy po uplynutí daného kalendářního měsíce, za
který dávka náležela. Výplata je stanovena do konce kalendářního měsíce, není nikde přesně stanoven den
výplaty.
Příspěvek na úhradu potřeb dítěte - oprávněnou osobou u této dávky je vždy nezletilé dítě, které je svěřeno
do pěstounské péče. To znamená, že dítě nemusí být nutně nezaopatřené, pouze nezletilé. Pokud ale je
nezletilé dítě i nezaopatřené, což většinou je, projeví se tato skutečnost na výši dávky. Výši příspěvku také
přímo ovlivňuje nepříznivý zdravotní stav dítěte. Pro tyto účely existují příslušné koeficienty, které je nutné
přiřadit u konkrétního případu a to na základě dodaného potvrzení o zdravotním stavu dítěte. Příspěvek se
vyplácí přímo pěstounovi na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Jakmile dítě v pěstounské péči dosáhne
18 roku věku a je stále nezaopatřené, protože například studuje, je tento příspěvek vyplácen přímo dítěti.
Pokud dítě už není nezaopatřené, nárok na výplatu příspěvku končí. Výplata dávky je také měsíčně, vždy po
uplynutí daného kalendářního měsíce, za který dávka náležela. Výplata je stanovena do konce kalendářního
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
128
měsíce, není nikde přesně stanoven den výplaty.
Příspěvek při převzetí dítěte - smyslem tohoto příspěvku je finanční přispění státu pěstounům na zakoupení
základních potřebných věcí pro dítě, které přebírají do své péče. Příspěvek může být například použit na nákup
osobních věci. Příspěvek je klasifikován jako jednorázová dávka na jedno konkrétní dítě, která je vyplácena ve
třech úrovních podle věku dítěte, příspěvek není možné vyplatit opakovaně. Výše příspěvku na přebírané dítě
je v objemu: - do 6 let věku dítěte 8.000 Kč, od 6 let do 15 let věku dítěte 9.000 Kč, od 15 let do 18 let věku
dítěte 10.000 Kč. Dávka je vyplacena pouze jedenkrát v daný okamžik, kdy na ni vznikl nárok.
Příspěvek na zakoupení motorového vozidla - příspěvek nepatří mezi tak často poskytované příspěvky.
Nárok na příspěvek má pěstoun, který má v pěstounské péči čtyři a více dětí. Příspěvek slouží k nákupu
motorového vozidla nebo k jeho nezbytné opravě. Zakoupené vozidlo nesmí pěstoun používat k výdělečné
činnosti a ani ho nesmí do pěti let od poskytnutí příspěvku prodat či darovat. Pokud by v období 5ti let po
zakoupení vozidla přestal pěstoun vykonávat pěstounskou činnost vyjma toho, že přestal vykonávat
pěstounskou péči z vážných zdravotních důvodů, je povinen vrátit poměrnou část tohoto příspěvku. Výše
příspěvku činí 70 % pořizovací ceny kupovaného osobního motorového vozidla nebo prokázaných výdajů,
které byly na opravy, nejvýše však 100.000 Kč.
Formy pěstounské péče:
Individuální, která probíhá v běžném rodinném prostředí.
Skupinová, jsou to SOS dětské vesničky nebo zařízení pro výkon pěstounské péče.
Která z forem pěstounské péče bude nejlepší, je závislá na výběru vhodného pěstouna a jak bude pěstoun plnit svou
úlohu pěstouna.
Pěstounskou péči řeší také západní státy, kde je kladen důraz na pomoc dětem. Pěstounská péče i zde patří mezi
významné instituty v péči o opuštěné, osiřelé děti. Snaží se dětem pomoci v situacích, do kterých se dostanou. Jedná se
o situace vzniklé v důsledku válek, přírodních katastrof či jiný kalamit nebo v rámci rodinných problémů. Stavějí SOS
vesničky nebo jiná zařízení, kde by mohly děti vyrůstat bez starostí a našly tak prozatímní domov.
Poručenství, jedná se o institut, který je upraven v zákoně č. 94/1963 Sb. o rodině, část druhá, hlava pátá § 78 až § 82
[3], kdy hlavním účelem je ochránit nezletilé dítě vzhledem k jeho specifickému postavení, což znamená, že dítě nemá
plnou právní způsobilost k právním úkonům, protože je nezletilé a nemá svého zákonného zástupce, který by za něho
dělal tyto úkony. Dítě nemá rodiče, ať už z důvodu, že zemřeli nebo byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti nebo byli
omezeni ve způsobilosti k právním úkonům. Jde o dítě nezletilé do 18 roku. Tento institut není možné udělit dítěti
dosud nenarozenému.
Osvojení je jednou z forem náhradní rodinné péče. Tato forma je tou nejlepší pro dítě, protože na jedné straně dítě
získává novou rodinu, dostává se znovu do rodinného prostředí, které je velmi důležité nejen pro jeho život, ale i vývoj
a rozvoj. Na straně druhé jsou osvojitelé, kteří získávají dítě do své péče. Osvojitelé mají různé důvody, proč chtějí dítě
do své péče. Osvojení je upraveno v zákoně č. 94/1963 Sb., o rodině, část druhá, hlava čtvrtá § 63 až § 77. [3] Osvojení
zrušitelné, označováno také jako osvojení I. stupně nebo osvojení jednoduché se používá u dětí do jednoho roku. Dítěti
zůstávají v rodném listě zapsání biologičtí rodiče a totéž je uvedeno i v matrice. Použije se zejména v případech, kdy
není zcela zřejmé, jaký bude následný vývoj dítěte, a proto se nejdříve použije osvojení zrušitelné a pak podle vzniklé
situace je možné osvojení převést na nezrušitelné. Osvojení nezrušitelné, označováno jako osvojení II. stupně, neboli
úplné. Tímto druhem osvojení je možné osvojit dítě starší jednoho roku. Dítěti zanikají vztahy na původní biologickou
rodinu a vzniká mezi dítětem a rodiči nový právní vztah jako je tomu mezi rodiči a dětmi. Osvojitelé dítěte jsou zapsáni
do rodného listu dítěte a jsou nově zapsáni v matrice. Také dochází ke změně příjmení dítěte. Osvojení mezinárodní se
používá v případech, kdy se nepodařilo danému dítěti, které je vhodné k osvojení, najít po dobu šesti měsíců vhodnou
rodinu v domovském státě, která by si ho osvojila. Tento institut u nás řeší Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Tento
zákon umožňuje jak osvojení z ciziny do České republiky, tak osvojení do ciziny.
FINANČNÍ ANALÝZA
Finanční analýzou byly zpracovány celkové statistické údaje čtyř dávek pěstounské péče Olomouckého kraje za rok
2011 a následně za období let 2000-2010. Olomoucký kraj se skládá z okresu Olomouc, Přerov, Prostějov, Šumperk a
Jeseník.
Finanční analýza objemu dávek pěstounské péče v Kč za rok 2011
Objem dávek, příspěvek při převzetí dítěte, za každý okres v Kč a v procentech za rok 2011.
Celkový objem dávek za rok 2011 byl 690.000 Kč. Největší podíl objemu dávek za sledované období měl
okres Olomouc 53 %, v celkové výši 369.000 Kč. Podíl objemu dávek okresu Jeseník byl 21 % v celkové výši
148.000 Kč, okresu Přerov 13%, 87.000 Kč, okresu Šumperk 8 %, 52.000 Kč a okresu Prostějov v objemu 5
%, 34.000 Kč.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
129
Objem dávek, příspěvek na úhradu potřeb dítěte, za každý okres v Kč a v procentech za rok 2011.
Celkový objem dávek za rok 2011 byl 38.972.612 Kč. Největší podíl objemu dávek za sledované období měl
okres Olomouc 34 %, v celkové výši 13.272.456 Kč. Podíl objemu dávek, okresu Prostějov byl 18 %,
7.000.812 Kč, okresu Přerov 18 %, 6.973.759 Kč, okresu Šumperk 16 %, 6.310.776 Kč, okresu Jeseník 14 %
celková výše 5.414.809 Kč.
Objem dávek odměna pěstouna za každý okres v Kč a v procentech za rok 2011.
Celkový objem dávek za rok 2011 byl 37.839.334 Kč. Největší podíl objemu dávek za sledované období měl
okres Olomouc 35 %, v celkové výši 13.099.763 Kč. Podíl objemu dávek okresu Šumperk byl 19 %, 7.135.821
Kč, okresu Prostějov 17 %, 6.554.209 Kč, okresu Přerov 17 %, 6.376.171 Kč, okresu Jeseník 12 %, objem
4.673.370 Kč.
Objem dávek na zakoupení motorového vozidla za každý okres, v Kč a v procentech za rok 2011.
Celkový objem dávek za rok 2011 byl 280.411 Kč. Největší podíl objemu dávek za sledované období měly
okresy Olomouc 36 %, v celkovém objemu 100.000 Kč a Přerov 36 %, v celkovém objemu 100.000 Kč.
Podíl objemu dávek okresu Jeseník byl 28 %, 80.411 Kč. Okresy Prostějov a Šumperk byly v nulovém objemu.
GRAFICKÉ ZPRACOVÁNÍ OBJEMU DÁVEK PĚSTOUNSKÉ PÉČE V KČ ZA OBDOBÍ LET 2000-2010
OLOMOUCKÉHO KRAJE
Graf č. 1 znázorňuje objem dávek při převzetí dítěte. Celkový objem dávek při převzetí dítěte byl za sledované
období 5.672.078 Kč a zobrazuje, jak velký podíl zaujímaly jednotlivé okresy v rámci celého kraje.
Objem dávek při převzetí dítěte za každý okres, vyjádřeno
v Kč a v procentech za období let 2000-2010
Jeseník
997.378 Kč, 18 %
Šumperk
744.588 Kč, 13 %
Olomouc
2.517.614 Kč, 44 %
Prostějov
958.025 Kč, 17 %
Přerov
454.473 Kč, 8 %
Graf č. 1: Objem dávek v Kč a v % při převzetí dítěte za období let 2000-2010
Zdroj: [5], grafické zpracování vlastní
Graf č. 2 znázorňuje objem dávek na úhradu potřeb dítěte. Celkový objem dávek na úhradu potřeb dítěte byl za
sledované období 261.909.271 Kč a zobrazuje, jak velký podíl zaujímaly jednotlivé okresy v rámci celého
Olomouckého kraje.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
130
Objem dávek na úhradu potřeb dítěte za každý okres, vyjádřeno
v Kč a v procentech za období let 2000-2010
Jeseník
34.403.544 Kč, 13 %
Olomouc
74.067.612 Kč, 28 %
Šumperk
52.287.049 Kč, 20 %
Prostějov
43.532.554 Kč, 17 %
Přerov
57.618.512 Kč, 22 %
Graf č. 2: Objem dávek v Kč a v % na úhradu potřeb dítěte za období let 2000-2010
Zdroj: [5], grafické zpracování vlastní
Graf č. 3 znázorňuje objem dávek odměny pěstouna. Celkový objem dávek odměna pěstouna byl za sledované
období 158.700.108 Kč a zobrazuje, jak velký podíl zaujímaly jednotlivé okresy v rámci celého kraje.
Objem dávek odměna pěstouna za každý okres, vyjádřeno
v Kč a v procentech za období let 2000-2010
Jeseník
21.413.301 Kč, 13 %
Olomouc
43.605.909 Kč, 28 %
Šumperk
36.309.448 Kč, 23 %
Prostějov
25.640.216 Kč, 16 %
Přerov
31.731.234 Kč, 20 %
Graf č. 3: Objem dávek v Kč a v % odměna pěstouna za období let 2000-2010
Zdroj: [5], grafické zpracování vlastní
Graf č. 4 znázorňuje podíl objemu dávek na zakoupení motorového vozidla. Celkový objem počtu dávek byl za
sledované období 1.294.000 Kč a zobrazuje, jak velký podíl zaujímaly jednotlivé okresy v rámci celého kraje.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
131
Objem dávek na zakoupení motorového vozidla za každý okres, vyjádřeno
v Kč a v procentech za období let 2000-2010
Olomouc
100.000 Kč, 8 %
Jeseník
398.000 Kč, 31 %
Přerov
400.000 Kč, 30 %
Šumperk
396.000 Kč, 31 %
Prostějov
0 Kč, 0 %
Graf č. 4: Objem dávek v ks a v % na zakoupení motorového vozidla za období let 2000-2010
Zdroj: [5], grafické zpracování vlastní
V grafickém zobrazení bylo zpracováno, jak velký objem vydaných prostředků v Kč byl pro jednotlivé okresy za
období let 2000–2010 v rámci celého Olomouckého kraje.
CELKOVÝ OBJEM VYDANÝCH FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ
Celkový objem vydaných finančních prostředků za všechny čtyři dávky pěstounské péče za celý Olomoucký kraj byl za
období let 2000-2011 ve výši 505.385.414 Kč. Největší podíl z kraje zaujímá okres Olomouc 29,1 %, 147.132.354 Kč.
Podíl okresu Přerov byl 20,5 %, 103.741.149 Kč, okresu Šumperk 20,4 %, 103.236.282 Kč, okresu Prostějov 16,6 %,
83.719.816 Kč. Nejmenší podíl na objemu Olomouckého kraje měl okres Jeseník 13,4 %, 67.555.813 Kč.
ZÁVĚR
Česká republika věnuje velkou pozornost problematice náhradní rodinné péče a jejím formám. Jedná se hlavě o pomoc
finanční, která je různá pro různé formy náhradní rodinné péče. Finanční analýza Olomouckého kraje ukazuje, jak velké
finanční prostředky stát vydal na dávky pěstounské péče ve sledovaném období. Formě náhradní rodinné péče se věnuje
mnoho odborníků z řad psychologů, pedagogů, pediatrů. Samozřejmě je pro funkčnost nutné i administrativní zázemí ze
strany státu, který nejen přiděluje, kontroluje vydané finanční prostředky, ale také vymáhá prostředky, které mu mají
být uhrazeny.
Od roku 2012 vstupuje v platnost novela pěstounské péče, která zcela jistě přinese ohroženým, opuštěným, osiřelým
dětem velkou pomoc a podporu ze strany státu. Je potřebné, aby všechna navrhovaná opatření, zlepšení fungovala, aby
byly všechny připravované kroky administrativně zastřešeny orgány činnými v sociálně-právní ochraně dětí. Hlavním
důvodem novely je, aby došlo k profesionalizaci pěstounské péče, aby došlo ke zvýšení počtu pěstounských rodin, aby
se zlepšil systém péče o ohrožené, osiřelé děti, aby více dětí vyrůstalo v rodinném prostředí nebo v náhradním rodinném
prostředí. Z toho vyplývá, že je zájmem celé společnosti, aby děti do 3 let nebyly umisťovány v žádných ústavech,
protože jde o velmi negativní vliv na jejich rozvíjející se osobnost, protože v období do tří let dítě získává základní
návyky, nachází si svoje místo v rodině. Dalším přínosem by mělo být zvýšení hmotného zajištění pěstounské péče,
která je poskytována na přechodnou dobu. Je to velmi důležité z toho pohledu, že stále více dětí potřebuje okamžitou
pomoc, ale pouze na určité časové období, protože když pominou důvody umístění na přechodnou dobu, dítě se znovu
vrátí zpět do své biologické rodiny, což je pro dítě velmi důležitá skutečnost.
Profesionalizace pěstounské péče by měla ve svém důsledku přinést velkou úsporu výdajů ze státního rozpočtu na tuto
oblast. Novela posune oblast pěstounské péče kupředu, což bude k jejímu velkému prospěchu.
LITERATURA:
[1]
Česko. Zákon č. 50 ze dne 26. dubna 1973 o pěstounské péči. In Sbírka zákonů České republiky. 1973, částka 15,
s. 145-148. Dostupný také z WWW: <http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1973/sb15-73.pdf>. ISSN 12111244.
[2]
Česko. Zákon č. 359 ze dne 9. prosince 1999, o sociálně-právní ochraně dětí. In Sbírka zákonů České republiky.
1999,
částka
111,
s.
7662-7681.
Dostupný
také
z
WWW:
<http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1999/sb111-99.pdf>. ISSN 1211-1244.
[3]
Česko. Zákon č. 94 ze dne 4. prosince 1963 o rodině. In Sbírka zákonů České republiky. 1963, částka 53,
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
132
[4]
[5]
s.
339-350.
Dostupný
také
z
WWW:
<http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1963/sb53-63.pdf> ISSN 1211-1244.
Česko. Zákon č. 117 ze dne 26. května 1995 o státní sociální podpoře. In Sbírka zákonů České republiky. 1995,
částka
31,
s.
1634-1653.
Dostupný
také
z
WWW:
< http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1995/sb31-95.pdf> ISSN 1211-1244.
Výkazy o výdajích na státní sociální podporu a statistika výkonu. Úřad práce České republiky, Krajská pobočka
v Olomouci, Kontaktní pracoviště Olomouc, Přerov, Prostějov, Šumperk, Jeseník.
ADRESA:
Eva Vojáčková, DiS
Povelská 22
783 02 Olomouc
tel.: 774 971 434
e-mail: [email protected]
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
133
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
134
ANALÝZA A KOMPARACE KOLEKTIVNÍCH INVESTIČNÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ
Pavel Kutálek
Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice
ABSTRAKT: Tento příspěvek obsahuje základní teoretické informace týkající se kolektivního investování.
Jsou zde uvedeny nejdůležitější výhody a nevýhody tohoto typu investování včetně stručné tabulky se
základním rozdělením podílových fondů včetně jejich očekávaného zhodnocení, rizikovosti a doporučeného
investičního horizontu. Dále je zde zpracován vývoj kolektivního investování v Evropské unii a v České
republice včetně. Následují statistické informace o vývoji majetku v podílových fondech v České republice
včetně zachycení čtvrtletní změny finančních prostředků v jednotlivých podílových fondech. Poslední část
tohoto příspěvku obsahuje komparaci třech akciových podílových fondů, dluhopisových podílových fondů,
podílových fondů peněžního trhu, zajištění podílových fondů a smíšených podílových fondů.
Klíčová slova: kolektivní investování, podílové fondy, očekávané zhodnocení, riziko, doporučená doba
investování, akciové podílové fondy, dluhopisové podílové fondy, podílové fondy peněžního trhu, smíšené
podílové fondy, zajištěné podílové fondy, komparace
ÚVOD
Řešení této problematiky je nezbytné vzhledem k existenci velkého počtu kolektivních investičních možností a pro
drobné investory, kterých se kolektivní investování týká v prvé řadě, je orientace v této oblasti složitá a nepřehledná.
V současné literatuře je kolektivní investováno popsáno pouze teoreticky, čili co je to kolektivní investování, historický
vývoj ve světě a v České republice, regulace tohoto způsobu investování a podobně.
Někteří drobní investoři si domnívají a praxe tyto domněnky potvrzuje, že kolektivní investování je oborem, kam stačí
vložit volné peněžní prostředky a už se nemusí o nic starat, případně spoléhat na štěstí, že se dané oblasti povede dobře.
Správci jednotlivých fondů se samozřejmě vždy snaží o maximální výnos při přiměřeném riziku a likviditě. Každý
investor by však měl znát odpovědi na základní otázky, především se jedná o to, zda je investor konzervativní či
dynamický, jak snáší riziko s ohledem na potenciální výnosy a jakou část svého disponibilního kapitálu chce investovat.
Do kolektivního investování se zahrnují především podílové a investiční fondy. Při vypracovávání však bylo zjištěno,
že investiční fond jako prvek kolektivního investování sloužící široké veřejnosti v podstatě neexistuje. Forma
investičních fondů je využívána obvykle u fondů kvalifikovaných investorů. Tyto fondy se však odlišují od základního
principu kolektivního investování, kterým je shromažďování disponibilních prostředků od drobných investorů, kteří
nemají patřičné zkušenosti v oblasti investování. Účast ve fondu kvalifikovaných investorů je podmíněna minimální
investicí ve výši jednoho milionu korun českých a tito investoři již mají znalosti a zkušenosti s investováním. Obdobou
těchto fondů v zahraničí jsou tzv. hedžové fondy (hedge funds), zde jsou však podmínky ještě přísnější. Minimální
investice je zde jeden milion dolarů. Dalším důkazem toho, že investiční fondy nejsou určeny pro kolektivní
investování široké veřejnosti, je i forma těchto fondů. Ze zákona totiž musí statut fondu obsahovat formuli „uzavřený
investiční fond“. Tím je značně zkomplikovaná možnost investora vstoupit, případně vystoupit z tohoto fondu oproti
otevřeným podílovým fondům, které v současné době absolutně dominují v oblasti kolektivního investování. Proto se
dále budeme zabývat pouze podílovými fondy.
KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ
Základní myšlenkou kolektivního investování je shromažďování volných finančních prostředků od drobných investorů
neboli široké veřejnosti. Ti zpravidla tento typ investování využívají z důvodů nedostatečných zkušeností s investicemi
na kapitálových trzích a také většina kolektivních investorů nemá dostatek peněžních prostředků ke vstupu na trhy
určené pro velké investory.
Výhody a nevýhody kolektivního investování
Mezi výhody můžeme zařadit následující body:
Možnost vyššího zhodnocení než u jiných běžných finančních produktů – přístup k trhům a investičním
příležitostem, ke kterým se drobný a často ani střední investor sám nedostane.
Profesionální správa – investiční společnosti zaměstnávají specialisty pro investování, tzv. fond manažery
nebo portfolio manažery.
Osvobození od daní – veškeré příjmy z prodeje podílových listů jsou pro fyzické osoby po 6 měsících po
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
135
nákupu osvobozeny od daně z příjmů.
Možnost pravidelného investování po malých částkách.
Rychlý přístup k penězům – v případě finanční potřeby můžete část nebo všechny podíly prodat a zpravidla do
deseti dnů máte své peníze připsány účtu, který si zvolíte. Investiční společnost je ze zákona povinna od
investora na jeho žádost odkoupit podílové listy do 15 pracovních dnů.
Neexistence výpovědních lhůt pro prodej podílů.
Možnost kdykoliv změnit zaměření investice – příkazem k přestupu na jinou investiční strategii, tzn. do jiného
podílového fondu.
Snížení rizika – tím, že fond vlastní několik desítek různých cenných papírů v portfoliu, může být výrazně
sníženo riziko investice oproti stavu, kdy by investor nakoupil několik cenných papírů sám.
Přísný dohled na bezpečnost investic – zajišťuje státní dozor Komise pro cenné papíry (dozoruje dodržování
hlavně zákona o podnikání na kapitálovém trhu a zákon o kolektivním investování a dluhopisech), dohled Unie
investičních společností a kontrolní orgány depozitáře.
Informační otevřenost – fondy poskytují rozsáhlé, denně aktualizované a snadno dostupné informace. [1]
Mezi nevýhody kolektivního investování můžeme zařadit placení správních poplatků fondů. Tyto poplatky určuje
vedení fondů a je to poplatek za obhospodařování a správu svěřeného kapitálu. Další nevýhodou je, že investor nemůže
výrazně ovlivňovat činnost fondu, případně jeho investiční zaměření. Avšak tato nevýhoda se týká spíše zkušenějších
investorů. Podstatnější nevýhodou kolektivního investování je jeho možnost zneužití, čehož jsme byli svědky v raných
počátcích existence České republiky. Avšak v současné době je již kolektivní investování tak regulováno a legislativně
omezeno, že by k takovýmto případům nemělo docházet.
Následující tabulka přehledně znázorňuje u jednotlivých typů podílových fondů informace o očekávaných výnosech,
rizicích spojených s touto investicí a doporučené investiční horizonty. Z tabulky lze vyčíst, že nejvyšší předpokládané
výnosy poskytují akciové podílové fondy. Naopak fondy peněžního trhu nabízejí pouze nízké zhodnocení
investorových prostředků. Je však zapotřebí zmínit, že výše zhodnocení je úměrná rizikovosti investice.
Druhy podílových fondů Očekávané zhodnocení
Riziko
Doporučená doba investování
Akciové fondy
vysoké
Vysoké
5 a více let
Dluhopisové fondy
nízké až střední
nízké až střední
2 - 5 let
Fondy peněžního trhu
nízké
Nízké
1 - 2 roky
Zajištěné podílové fondy
nízké až střední
Nízké
3 -6 let
Smíšené podílové fondy
střední až vyšší
Střední
3 - 7 let
Tabulka č. 1: Přehled podílových fondů včetně očekávaného zhodnocení, rizika a investičního horizontu
Zdroj: vlastní zpracování
VÝVOJ KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ V EU A V ČR
Na vývoji kolektivního investování se velmi výrazně podepsala současná ekonomická krize. Většina investorů začala
přesouvat své dynamické složky portfolií do konzervativnějších investičních nástrojů ve snaze minimalizovat případnou
ztrátu. Tento krok je logický, způsobil však odliv kapitálu zejména z akciových trhů do investičních instrumentů
peněžního a dluhopisového trhu. I když oblast dluhopisů v této krizi zaznamenala velké změny. Všeobecné mínění o
dluhopisových trzích bylo takové, že jde o téměř bezrizikové investice, neboť státy nekrachují. Avšak dluhová krize
v eurozóně, potažmo v Evropské unii, jejich vnímání podstatně změnila.
ETAPY VÝVOJE KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ V ČR
Perioda kuponové privatizace 1993-1999 – v této periodě kolektivnímu investování vládly tzv. uzavřené typy
privatizačních fondů, vzniklé na základě zákonů, upravujících privatizační procesy a sdružujících držitele
investičních kuponů. Aktiva těchto fondů byla získána za investiční kupony.
Perioda tříbení trhu 1999-2002 – přechodové období, ve kterém docházelo k postupnému vyčišťování trhu od
neseriózních subjektů, zároveň se začaly nově objevovat a prosazovat fondy, jejichž počátky nebyly nijak
spjaty s kuponovou privatizací a jejichž aktiva byla získána za vložené finanční prostředky investorů (převážně
otevřené podílové fondy).
Perioda otevřených podílových fondů 2002-2008 – trhu kolektivního investování dominovaly korunové
otevřené podílové fondy. [2, s. 338]
Perioda hospodářské krize 2008 až po současnost – v této etapě dochází k poklesu a stagnaci kolektivního
investování. Pro toto období je typický výrazný přesun peněžních prostředků do „bezpečnějších“ nástrojů
kolektivního investování. Toto je patrné například u akciových a peněžních podílových fondů.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
136
Vývoj majetku v podílových fondech v České republice
V níže uvedené tabulce je stručný přehled množství finančních prostředků v jednotlivých podílových fondech k 30. 09.
2011. Z tabulky je evidentní, že investoři v současné době upřednostňují konzervativnější instrumenty kolektivního
investování. Mezi tyto instrumenty patří fondy peněžního trhu, zajištěné fondy a dluhopisové fondy. Naopak nejmenší
zájem investorů dle objemu finančních prostředků je o fondy nemovitostní.
Typ fondu
Celkem k 30.09.2011
domácí fondy
zahraniční fondy
celkem
Fondy peněžního trhu
36 866 377 780 Kč
16 307 767 260 Kč
53 174 145 040 Kč
Zajištěné fondy
4 949 948 064 Kč
47 138 788 414 Kč
52 088 736 478 Kč
Akciové fondy
11 707 062 817 Kč
22 084 911 733 Kč
33 791 974 549 Kč
Dluhopisové fondy
18 607 816 756 Kč
20 951 560 013 Kč
39 559 376 769 Kč
Fondy smíšené
19 458 704 007 Kč
10 046 553 221 Kč
29 505 257 228 Kč
Fondy fondů
16 705 811 143 Kč
484 485 589 Kč
17 190 296 732 Kč
Fondy nemovitostní
2 016 714 552 Kč
153 476 856 Kč
2 170 191 408 Kč
110 312 435 119 Kč
117 167 543 085 Kč
227 479 978 204 Kč
Celkem
Tabulka č. 2: Rozdělení investic do podílových fondů působících v ČR
Zdroj: [3]
V další tabulce jsou uvedeny čtvrtletní změny v objemu investic v jednotlivých typech podílových fondů. Největší
poklesy ve třetím čtvrtletí v roce 2011 zaznamenaly akciové fondy a fondy smíšené. Jedinými fondy, které zaznamenaly
růst, jsou dluhopisové podílové fondy. Celkově došlo k poklesu objemu finančních prostředků v podílových fondech o
6,74 %. Tento fakt je dán současnou ekonomickou situací a odráží nezájem investorů o rizikovější investice.
Typ fondu
Fondy peněžního trhu
Zajištěné fondy
Akciové fondy
Dluhopisové fondy
Fondy smíšené
Fondy fondů
Fondy nemovitostní
Celkem
3. čtvrtletí 2011
53 174 145 040 Kč
52 088 736 478 Kč
33 791 974 549 Kč
39 559 376 769 Kč
29 505 257 228 Kč
17 190 296 732 Kč
2 170 191 408 Kč
227 479 978 204 Kč
2. čtvrtletí 2011
56 682 082 158 Kč
54 832 366 879 Kč
41 534 351 934 Kč
37 909 955 567 Kč
32 918 630 512 Kč
17 871 282 977 Kč
2 179 484 775 Kč
243 928 154 802 Kč
Čtvrtletní změna
-6,19%
-3 507 937 118 Kč
-5,00%
-2 743 630 400 Kč
-18,64%
-7 742 377 385 Kč
4,35%
1 649 421 203 Kč
-10,37%
-3 413 373 284 Kč
-3,81%
-680 986 245 Kč
-0,43%
-9 293 367 Kč
-6,74%
-16 448 176 597 Kč
Tabulka č. 3: Zachycení čtvrtletní změny finančních prostředků v jednotlivých podílových fondech
Zdroj: [3], vlastní zpracování
VÝSLEDKY ANALÝZY A KOMPARACE
Při komparaci jednotlivých podílových fondů je z poznatků této práce evidentní zájem podílníků upřednostňujících
nízké riziko. Největší objemy finančních prostředků jsou vkládány do podílových fondů peněžního trhu, zajištěných
podílových fondů a dluhopisových podílových fondů. Všechny tyto fondy zajišťují méně rizikové investice a stabilnější
výnosy, než které mohou nabídnout smíšené podílové fondy, natož tak akciové podílové fondy.
Akciové podílové fondy
Mezi analyzované akciové fondy patří ČSOB akciový fond – Střední a Východní Evropa, ISČS Sporotrend OPF a KB
akciový. Nejlepších hodnot dosáhl ISČS Sporotrend OPF, který od založení dosáhl průměrného ročního zhodnocení ve
výši 1,28 %. Zbývající dva fondy vyšly v záporných číslech. Příčinou této skutečnosti je však fakt, že na rozdíl od ISČS
Sporotrend OPF, který existuje již více než 13 let, ostatní fondy existují podstatně kratší dobu. Byly založeny v roce
2007 a navíc sledované období ještě kompletně nepokrývá minimální délku investice v těchto fondech.
Dluhopisové podílové fondy
V oblasti dluhopisových podílových fondů jsme se zabývali následujícími fondy – ČSOB bond mix, ISČS Sporobond
OPF a KB dluhopisový. ČSOB bond mix dosáhl průměrného ročního zhodnocení od založení 2,34 %. ISČS Sporobond
OPF za dobu své existence zhodnotil svěřené finanční prostředky o 4,57 % ročně. KB dluhopisový dosáhl průměrného
ročního zhodnocení od vzniku fondu 3,52 % ročně.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
137
Podílové fondy peněžního trhu
Zde jsme zkoumali podmínky a vývoj ve fondech KBC Multi Cash CSOB CZK, ISČS Sporoinvest OPF a KB peněžní
trh. Prvně jmenovaný dosáhl za dobu působnosti fondu zhodnocení ve výši 2,22 % ročně. ISČS Sporoinvest OPF
zhodnotil své finanční prostředky za dobu své existence průměrně o 4,03 % ročně. KB peněžní trh dosáhl zhodnocení
od vzniku fondu průměrně 1,66 % ročně.
Zajištěné podílové fondy
Mezi sledované zajištěné podílové fondy patří ČSOB Bonusový fond 2, ERSTE – ČS zajištěný fond 42 a KB Ametyst
5. Zde absolutně nejlepšího zhodnocení dosahuje ČSOB Bonusový fond 2, který od vzniku fond zhodnotil finanční
prostředky svých podílníků o 5,24 % ročně.
Smíšené podílové fondy
V této poslední skupině sledovaných podílových fondů jsme analyzovali smíšené fondy ČSOB Konzervativní fond,
ISČS Osobní portfolio 4 a IKS Balancovaný dynamický. Prvně uvedený fond dosáhl průměrného ročního zhodnocení
2,35 % za dobu existence fondu. ISČS Osobní portfolio 4 zhodnotil své prostředky průměrně o 2,42 % ročně od vzniku
fondu. Poslední smíšený podílový fond IKS Balancovaný dynamický zhodnotil svěření finanční prostředky
z uvedených fondů nejlépe a to za dobu trvání fondu v průměru o 7,17 % ročně.
ZÁVĚR
Doporučení vyplývající z výsledků dosažených z této práce je, že každý investor by si měl zjistit primární informace o
kolektivních nástrojích, jejich poplatky, investiční zaměření, investiční horizont a zejména pak historii investičního
nebo podílového fondu. Tyto poznatky si pak porovnat se současným ekonomickým vývojem a riziko špatné investice
se podstatně sníží.
Podílové fondy jsou tedy nejvyužívanějšími nástroji v kolektivním investování. Tento fakt podtrhuje existence mnoha
druhů podílových fond, široké spektrum konkrétních fondů odlišujících se od sebe teritoriálním zaměřením, investiční
politikou, poplatky a mnoha dalšími specifickými podmínkami. Základní rozdělení podílových fondů je na akciové
podílové fondy, dluhopisové podílové fondy a podílové fondy peněžního trhu. Tento příspěvek však zahrnuje další dva
specifické typy podílových fondů, které kolektivní investoři také hojně využívají. Jedná se o smíšené podílové fondy a o
zajištěné podílové fondy. Smíšené podílové fondy, jak již z jejich názvu vyplývá, kombinují ve svém portfoliu různé
cenné papíry, například akcie, dluhopisy či instrumenty peněžního trhu. Konkrétní smíšené podílové fondy se poté od
sebe liší poměrem jednotlivých cenných papírů na celkovém portfoliu fondu. Některé jsou spíše zaměřené na
dynamickou složku, čili upřednostňují akcie. Jiné jsou spíše konzervativnějšího charakteru, kde zpravidla více jak 60 %
jejich portfolia obsahují dluhopisy a nástroje peněžního trhu jako např. státní pokladniční poukázky či termínované
vklady. Zajištěné podílové fondy jsou považovány za konzervativnější investiční příležitosti, které však mají za cíl
poskytovat svým podílníkům lepší zhodnocení jejich úspor než podílové fondy peněžního trhu či dluhopisové podílové
fondy. Zajištěné podílové fondy jsou velmi specifické od ostatních podílových fondů. Oproti ostatním podílovým
fondům, které se liší zejména svým investičním portfoliem, se zajištěné podílové fondy odlišují v omezené době trvání
fondu, participaci podílníka na ztrátě či zisku fondu, různých druhů zajištěných výnosů či vyplácených bonusů.
LITERATURA
[1]
Hlavní výhody a nevýhody kolektivního investování [online]. [cit. 2012-02-09]. Dostupné z WWW:
<http://www.mapor.cz/penize_z4-4.html>.
[2]
LIŠKA, V.; GAZDA, J. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vyd. Praha : Professional Publishing, 2004.
525 s. ISBN 80-86419-63-0.
[3]
Asociace pro kapitálový trh České republiky – tisková zpráva [online]. 2011 [cit. 2011-11-15]. Dostupné
z WWW: <http://www.akatcr.cz/download/2022-tz20111109.pdf>.
ADRESA:
Pavel Kutálek
Rohle 48,
78974 Rohle;
Tel.: 731 118 636;
Email: [email protected]
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
138
OPTIMALIZACE FINANCOVÁNÍ MĚSTA STARÉ MĚSTO
Klára Měšťánková
Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice
Abstrakt: Příspěvek je zaměřen na financování a optimalizaci financování města Staré Město. V první části
příspěvku je popsána charakteristika města, jako je poloha města, dále popisuje Městský úřad ve Starém
Městě, tedy osoby, které Městský úřad ve Starém Městě tvoří. Tvoří jej starosta, místostarosta, rada města
a zastupitelstvo města. Dále je v příspěvku popsáno financování města Staré Město, je zde popsán vývoj,
jak celkových rozpočtových příjmy, tak i vývoj celkových rozpočtových výdajů města. V grafech je zobrazen
jak vývoj schváleného rozpočtu, rozpočtu po změnách, tak i skutečného výsledku od počátku roku. Dále je
v příspěvku uveden také graf, který porovnává celkové rozpočtové příjmy a celkové rozpočtové výdaje
města. V závěru příspěvku jsou popsány návrhy optimalizace financování města, jak zvýšení příjmů, tak i
snížení výdajů.
Klíčová slova: veřejná správa, rozpočet, financování, příjmy, výdaje, optimalizace, zvýšení příjmů, snížení
výdajů
CHARAKTERISTIKA MĚSTA STARÉ MĚSTO
Město Staré Město se nachází v rovině po pravém břehu řeky Moravy. Město leží v těsné blízkosti okresního města
Uherské Hradiště. Katastr obce měří 2 084 hektarů. Mezi sousedy Starého Města řadíme celkem 8 obcí – tj. Kunovice,
Uherské Hradiště, Huštěnovice, Kněžpole, Velehrad, Jalubí, Zlechov a Kostelany nad Moravou.
Dolnomoravský úval, obklopující Staré Město, lze charakterizovat jako rovinu s nadmořskou výškou 180 – 190 m.
Dominantním útvarem Staroměstska je řeka Morava s výškovými rozdíly pouhých několika metrů a systém
pravobřežních říčních teras o mocnosti až několik desítek metrů. Z geologického hlediska leží Staré Město v tzv.
Vídeňské pánvi, obklopené pahorkatinami a vrchovinami flyšového pásma Západních Karpat (Chřiby, Kyjovská
pahorkatina a Vizovická vrchovina).
Městský úřad Staré Město tvoří starosta, místostarosta, tajemník a zaměstnanci zařazení do městského úřadu. Městský
úřad Staré Město je pověřeným obecním úřadem. Městský úřad v oblasti samostatné působnosti plní úkoly, které mu
uložilo zastupitelstvo nebo rada města. Městský úřad vykonává přenesenou působnost (státní správu) podle §61,
odst.(1), písm. a) zákona č.128/2000 o obcích s výjimkou věcí, které patří do působnosti jiného orgánu města.
STAROSTA
Starosta Josef Bazala zastupuje město navenek. Starostu volí do funkce zastupitelstvo města z řad svých členů. Starosta
rozhoduje o záležitostech samostatné působnosti města svěřených mu radou města, odpovídá za informování veřejnosti
o činnosti města, svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva města a rady města, zřizuje pro výkon přenesené
působnosti zvláštní orgány města. Za výkon své funkce odpovídá zastupitelstvu města.
MÍSTOSTAROSTA
Místostarosta zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy starosta nevykonává funkci. Místostarostu
volí do funkce zastupitelstvo města z řad svých členů, spolupracuje s předsedy komisí a přenáší jejich podněty na radu
města. Za výkon své funkce odpovídá zastupitelstvu města.
RADA MĚSTA
Rada města je výkonným orgánem města v oblasti samostatné působnosti. Rada města má pět členů, je tvořena
starostou, místostarostou a členy rady města. Rada města zabezpečuje hospodaření města podle schváleného rozpočtu,
vydává nařízení města, řídí činnost městského úřadu a komisí a v oblasti samostatné působnosti a ukládá jim úkoly.
Rada města jmenuje a odvolává vedoucí odborů městského úřadu. Při výkonu samostatné působnosti odpovídá rada
zastupitelstvu města. Rada města se nejčastěji schází jednou za tři týdny. Jednání rady města jsou neveřejná.
ZASTUPITELSTVO MĚSTA
Zastupitelstvo města je nejvyšším orgánem samosprávy města. Zastupitelstvo města schvaluje program rozvoje města,
rozpočet a hospodaření města, převody nemovitého majetku města a obecně závazné vyhlášky. Zastupitelstvo volí z řad
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
139
svých členů starostu, místostarostu a členy rady města a odvolává je také z funkce, zřizuje a ruší výbory. Zastupitelstvo
města zasedá nejméně jedenkrát za tři měsíce, zasedání zastupitelstva města jsou veřejná. Zastupitelstvo města pro
volební období 2010-2014 má 17 členů.
FINANCOVÁNÍ A ROZPOČET MĚSTA STARÉ MĚSTO
Každá obec i město má povinnost vytvářet svůj rozpočet, tj. finanční plán. Rozpočet město tvoří na období jednoho
roku, který slouží jako předloha pro hospodaření města. Jedná se o velmi důležitý dokument, který každoročně
schvaluje zastupitelstvo města Staré Město.
Rozpočet města zaznamenává rozpočtové příjmy a rozpočtové výdaje. Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních
samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí obsahuje schválený rozpočet, rozpočet po změnách, výsledek od
počátku roku a procento plnění.
ROZPOČTOVÉ PŘÍJMY MĚSTA
Následující tabulka znázorňuje celkové rozpočtové příjmy města - jejich schválený rozpočet, rozpočet po změnách a
výsledek od počátku roku (v Kč).
Rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Schválený rozpočet
83 856 000
116 834 000
172 042 000
184 257 000
153 740 000
129 168 000
106 804 000
131 833 000
167 405 000
146 727 000
100 775 000
Rozpočet po změnách
83 856 000
130 834 000
117 134 314
156 419 000
121 294 000
141 966 000
101 613 000
125 607 000
104 588 000
131 606 000
107 649 000
Výsledek od počátku roku
111 739 084,48
291 946 310,92
139 499 720,16
185 285 835,21
172 051 309,50
163 349 719,44
129 444 164,14
151 264 476,10
128 731 170,98
189 098 404,36
140 738 630,27
Z tabulky vyplývá, že schválený rozpočet se ve všech uvedených letech výrazně lišil od rozpočtu skutečného. Nejvyšší
rozdíl schváleného a skutečného rozpočtu zaznamenalo město v roce 2002, kdy byl schválen rozpočet příjmů 116 834
000,- Kč, ale skutečný rozpočet přitom činil 291 946 310,92,- Kč, tj. zvýšení příjmů o více jak dvojnásobek
schváleného rozpočtu. Celkové rozpočtové příjmy byly v roce 2002 tak vysoké z důvodu přijaté dotace ve výši 206 530
997,29,- Kč, která tedy představovala drtivou část celkových rozpočtových příjmů města.
V letech 2003 a 2009 nedosáhlo město schválených příjmů, tedy skutečné příjmy byly nižší než příjmy schválené. V
ostatních uvedených letech byly skutečné příjmy vyšší, jak příjmy schválené.
Následující graf znázorňuje rozpočtové příjmy, jejich schválený rozpočet, rozpočet po změnách a skutečný výsledek
příjmů od počátku roku.
Výše uvedený graf vychází z tabulky č. 2, znázorňuje celkové rozpočtové příjmy, tedy schválený rozpočet, rozpočet po
změnách a skutečný výsledek od počátku roku.
V grafu můžeme vidět, že vývoj rozpočtových příjmů má ve sledovaném období kolísavý charakter. Nejvyšší hodnotu
rozpočtových příjmů vidíme v roce 2002, kdy příjmy činily 291 946 310,92,- Kč. Celkové rozpočtové příjmy byly v
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
140
roce 2002 tak vysoké z důvodu přijaté dotace ve výši 206 530 997,29,- Kč, která tedy tvořila drtivou část celkových
rozpočtových příjmů. Z této dotace byla vybudována protipovodňová hráz, která plynule přechází v pozemní
komunikaci. Slouží tedy jako protipovodňová hráz a zároveň jako pozemní komunikace. Dále byla z dotace
vybudována infrastruktura v lokalitě Trávník ve Starém Městě. Nejnižší hodnotu příjmů můžeme vidět v roce 2001, kdy
příjmy činily 111 739 084,48,- Kč.
ROZPOČTOVÉ VÝDAJE
V následující tabulce jsou znázorněny celkové rozpočtové výdaje - jejich schválený rozpočet, rozpočet po změnách a
výsledek od počátku roku (v Kč).
Rok
Schválený rozpočet
Rozpočet po změnách
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
110 706 000
134 197 000
179 067 000
183 747 000
159 241 000
169 788 000
109 604 000
135 633 000
199 072 000
163 474 000
101 025 000
110 886 000
149 337 000
120 259 314
159 095 000
125 361 000
182 586 000
107 360 000
125 317 000
122 855 000
145 799 000
125 772 000
Výsledek od počátku
roku
126 790 857,19
296 855 060,41
136 380 479,45
174 479 561,02
161 032 193,86
190 707 796,31
124 813 117,12
143 548 085,34
141 707 095,37
197 579 924,29
152 212 997,86
Z předchozí tabulky jasně vyplývá, že schválený rozpočet se ve všech uvedených letech výrazně lišil od rozpočtu
skutečného.
Nejvyšší rozdíl schváleného a skutečného rozpočtu zaznamenalo město v roce 2002, kdy byl schválen rozpočet výdajů
134 197 000,- Kč, ale skutečný rozpočet výdajů přitom činil 296 855 060,41,- Kč, tedy zvýšení výdajů o více jak
dvojnásobek schváleného rozpočtu.
V letech 2003, 2004 a 2009 nedosáhlo město schválených výdajů, tedy skutečné výdaje byly nižší než výdaje
schválené. V ostatních uvedených letech byly skutečné výdaje vyšší, jak výdaje schválené.
Následující graf znázorňuje vývoj celkových rozpočtových výdajů v letech 2001 – 2011, zobrazuje schválený rozpočet
výdajů, rozpočet po změnách a skutečný výsledek výdajů od počátku roku.
V grafu vidíme, že nejvyšší výdaje město zaznamenalo v roce 2002, kdy skutečné výdaje činily na konci roku
296 855 060,41,- Kč. Naopak nejnižší hodnotu výdajů můžeme podle grafu vidět v roce 2007, kdy výdaje činily 124
813 117,12,- Kč. Hodnota výdajů od počátku roku v uvedeném roce je nižší, než rozpočet schválený.
Následující graf zobrazuje porovnání celkových rozpočtových příjmů a výdajů města.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
141
Z grafu je patrné, že rozpočtové příjmy a výdaje se od sebe ve všech letech liší, znamená to tedy, že rozpočet města není
ani v jednom roce vyrovnaný. V letech 2002, 2006, 2009, 2010 a 2011 výdaje přesahovaly příjmy. V ostatních letech
tomu bylo opačně, tj. příjmy převyšovaly výdaje.
OPTIMALIZACE FINANCOVÁNÍ
ZVÝŠENÍ PŘÍJMŮ
Optimalizace místních poplatků
Poplatek ze psů
Podle zákona 565/1990 Sb. o místních poplatcích, je maximální roční poplatek ze psů 1 500,- Kč.
Ve Starém Městě činí poplatek ze psů
v rodinných domech
120,Příjmy by po zdvojnásobení nebo ztrojnásobení poplatku za psa činily:
Sazba poplatku za psa za kalendářní rok (v Kč)
120
240
360
Příjmy z poplatku za psa za kalendářní rok (v Kč)
73 960
147 920
221 880
Při zvýšení poplatku ze psa na trojnásobek, tj. na 360,- Kč by město za kalendářní rok získalo o 147 920,- Kč více.
Poplatek z ubytovací kapacity
Maximální poplatek z ubytovací kapacity je podle zákona 6,- Kč za každý den. Ve Starém Městě poplatek z ubytovací
kapacity činí za každé využité lůžko a den 1,- Kč. Příjmy by po zdvojnásobení nebo ztrojnásobení poplatku z ubytovací
kapacity činily:
Sazba poplatku
z ubytovací kapacity (v Kč)
1
2
3
Příjmy z poplatku z ubytovací capacity
za kalendářní rok (v Kč)
34 117
68 234
102 351
Při zvýšení poplatku z ubytovací kapacity na trojnásobek, tj. na 3,- Kč by město za kalendářní rok získalo o 68 234,- Kč
více.
Maximální využití dotací z Evropské unie pro investiční projekty
Největším příjmem města jsou přijaté dotace. Proto je důležité maximálně využít dotací z Evropské unie pro investiční
projekty v souladu s plánem (Ideální model 85 % z EU, 5 % ze státního rozpočtu, 10 % z vlastních finančních
prostředků).
SNÍŽENÍ VÝDAJŮ
Převážnou část výdajů města Staré Město tvoří běžné (provozní) výdaje. Výrazně převyšují výdaje kapitálové. Cílem
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
142
správy veřejných prostředků u měst a obcí není vytvářet zisk, ale co nejefektivněji spravovat veřejné statky a zajišťovat
služby pro občany města. Cílem je tedy udržení provozních výdajů na stabilní úrovni, případně snížení.
Silnice
Výdaje na činnosti spojené se správou, údržbou, opravami, údržbou (včetně zimní údržby), technickou obnovou a
výstavbou silniční sítě a jejích součástí, včetně komunálních komunikací dosahují průměrně částky 16 000 000,- Kč
ročně. Město by se mělo snažit na opravu a údržbu místních komunikací vynakládat z rozpočtu méně peněz. Návrhová
částka na snížení výdajů na silnice a činnosti s nimi spojené je 1 650 000,- Kč, tedy snížení o 10 %.
Předškolní a školní zařízení
Dalšími významnými výdaji města jsou předškolní a školní zařízení. Výdaje na předškolní a školní zařízení činní
průměrně 12 000 000,- Kč ročně. Opět se jedná o velkou částku. Město by výrazně ušetřilo při snížení výdajů na nákup
drobného hmotného dlouhodobého majetku. Navrhovaná částka na snížení výdajů na předškolní a školní zařízení je
1 000 000,- Kč.
Veřejné osvětlení
Výdaje spojené s provozem veřejného osvětlení, jeho údržbou, nákupem zařízení a vybavení k jeho provozu činní za
kalendářní rok částku okolo 4 000 000,- Kč ročně. Jedná se zejména o výdaje na elektrickou energii, výdaje na nákup
svítidel a pouličních lamp a jejich údržbu. Návrhem ke snížení výdajů veřejného osvětlení je zvážit účelnost
osvětlených ploch a délku doby svícení a více šetřit energii s využitím energeticky šetrných zářivek. Navrhovaná částka
na snížení výdajů na veřejné osvětlení je 300 000,- Kč.
POUŽITÉ ZDROJE
[1]
Město Staré Město. FIN 2-12 Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních
dobrovolných svazků obcí 2001. Účetní výkaz města. Staré Město, 2001. 17 s.
[2]
Město Staré Město. FIN 2-12 Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních
dobrovolných svazků obcí 2002. Účetní výkaz města. Staré Město, 2002. 23 s.
[3]
Město Staré Město. FIN 2-12 Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních
dobrovolných svazků obcí 2003. Účetní výkaz města. Staré Město, 2003. 22 s.
[4]
Město Staré Město. FIN 2-12 Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních
dobrovolných svazků obcí 2004. Účetní výkaz města. Staré Město, 2004. 21 s.
[5]
Město Staré Město. FIN 2-12 Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních
dobrovolných svazků obcí 2005. Účetní výkaz města. Staré Město, 2005. 17 s.
[6]
Město Staré Město. FIN 2-12 Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních
dobrovolných svazků obcí 2006. Účetní výkaz města. Staré Město, 2006. 24 s.
[7]
Město Staré Město. FIN 2-12 Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních
dobrovolných svazků obcí 2007. Účetní výkaz města. Staré Město, 2007. 25 s.
[8]
Město Staré Město. FIN 2-12 Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních
dobrovolných svazků obcí 2008. Účetní výkaz města. Staré Město, 2008. 23 s.
[9]
Město Staré Město. FIN 2-12 Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních
dobrovolných svazků obcí 2009. Účetní výkaz města. Staré Město, 2009. 23 s.
[10] Město Staré Město. FIN 2-12 Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních
dobrovolných svazků obcí 2010. Účetní výkaz města. Staré Město, 2010. 23 s.
[11] Město Staré Město. FIN 2-12 Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních
dobrovolných svazků obcí 2011. Účetní výkaz města. Staré Město, 2011. 17 s.
[12] Staré Město, oficiální stránky [online]. 2011 [cit. 2011-12-03].
<http://www.staremesto.uh.cz/?page_id=41>.
samosprávných celků a
samosprávných celků a
samosprávných celků a
samosprávných celků a
samosprávných celků a
samosprávných celků a
samosprávných celků a
samosprávných celků a
samosprávných celků a
samosprávných celků a
samosprávných celků a
Dostupné
z
ADRESA:
Klára Měšťánková
Brněnská 1897, 686 03 Staré Město
tel: 736 233 142
[email protected]
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
143
WWW:
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
144
OPTIMALIZACE FINANCOVÁNÍ OBCE RADĚJOV
Monika Pavková
Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice
Abstrakt: V příspěvku je nastíněno financování obce a rozpočet obce Radějov. Nejprve je popsána
charakteristika obce, jako je poloha obce, zajímavosti o obci, funkce starosty a místostarosty. Dále je
popsáno financování obce. Z čeho obec nejvíce dostává příjem do svého obecního rozpočtu. Největší část
příjmů tvoří sdílené daně, do kterých můžeme zařadit daň z příjmu PO, daň z příjmu FO a také DPH, kde
především DPH a daň z příjmu PO hrají velkou roli v obecních příjmech. Dále příjmy do obecního
rozpočtu plynou z místních poplatků, správních poplatků, daně z nemovitosti ale také z přijatých dotací.
Dále je v příspěvku nastíněn rozpočet obce Radějov od roku 2001 – 2011. Jsou zde uvedeny vždy příjmy
schválené, po změnách a příjmy skutečné a také výdaje schválené, po změnách a výdaje skutečné.
Poslední částí příspěvku je optimalizace financování obce, kde je snaha o zvýšení příjmů, vlivem nárůstu
místních poplatků a snížení výdajů pomocí omezení příspěvků zájmovým organizacím, zrušením základní
školy a snížení nákladů na elektřinu vlivem výměny žárovek veřejného osvětlení na více úsporné a také
omezení nočního veřejného osvětlení z 12 hodin na pouhých 8 hodin, kdy obec ušetří za 4 hodiny vypnutí
veřejného osvětlení, ročně 78 771,99 Kč.
Klíčová slova:Obec, rozpočet, financování, příjmy, sdílené daně, místní poplatky, správní poplatky, zvýšení
příjmů, snížení výdajů
CHARAKTERISTIKA OBCE RADĚJOV
Obec Radějov se nachází na Jižní Moravě 5 km od města Strážnice. Leží v nadmořské výšce 235 metrů. V současné
době má obec 814 obyvatel. Rozloha katastru obce je 2 411 ha z čehož 68 % tvoří lesy. [12] Obec leží na okraji lesního
horského pásma Bílých Karpat v údolí tvořeném potokem Radějovkou. Je vstupní branou do biosférické rezervace
UNESCO, známé bohatou květenou i zajímavou faunou.
Na katastru obce je také známá dančí obora. V oboře se nachází přírodní rezervace Kútky, který je jihovýchodně od
obce Radějov. Tvoří ji druhové bohaté louky (roste zde například: kosatec pestrý i trávovitý, hořec hořepník, len žlutý,
kozinec dánský a přes deset různých orchidejí) s četnými solitérními stromy, remízky, potokem Mandát a dvěma
menšími rybníky s močály.
Převážná část obce je podél potoka, jen okrajová část je v kopcovitém terénu úpatí Bílých Karpat. Tady začíná rozsáhlá
chatová oblast (asi 450 chat). V roce 2005 byl zprovozněn lyžařský svah Štěpničky, dlouhý 400 m, se 2 dvěma vleky.
Návštěvníkům může obec nabídnout také penzion, hostinec, bar, vinárnu, dvě prodejny potravin, rosarium, v rekreační
oblasti Mlýnky penzion s kempem a v rekreační oblasti Žadovský járek bufet posezení v přírodě, kde se nachází
fotbalové a volejbalové hřiště. Radějov je známý jako klidná rekreační obec s krásnou okolní přírodou vybízející k pěší
turistice, cykloturistice, houbaření a rybolovu. Mezi další vybavenosti obce patří Obecní úřad, mateřská a základní škola
(1. - 4. třída), sportovně společenské centrum, knihovna, pošta, kostel, hřbitov, fara, hasičská zbrojnice.
STRUKTURA OBCE
Starosta je volen zastupitelstvem obce a obec zastupuje navenek. V současné době tuto funkci vykonává Ing.
Martin Hájek. Starosta rozhoduje o záležitostech samostatné působnosti obce, řídí a svolává zasedání
zastupitelstva, odpovídá za informování obyvatel o činnosti obce. Za výkon své funkce odpovídá zastupitelstvu
obce.
Místostarosta je volen také zastupitelstvem a zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti. Za výkon své
funkce zodpovídá zastupitelstvu obce. Místostarostou v obci Radějov je Patrik Vinklér.
FINANCOVÁNÍ OBCE RADĚJOV
Obec je financována z příjmů obce a z přijatých dotací. Do příjmu obce můžeme zařadit daňové příjmy, do kterých
spadají místní poplatky, správní poplatky, daň z nemovitosti a sdílené daně (DPFO, DPPO, DPH). Z těchto příjmů mají
největší vliv na financování obce sdílené daně, především DPH a daň z příjmu PO.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
145
Graf č. 1: Podíl příjmů na financování obce
Zdroj: [1 – 11, s. 1 - 2], vlastní zpracování
Z grafu můžeme vidět, co má největší podíl na financování obce. Jsou to především sdílené daně, do kterých patří daň
z příjmu FO ze závislé činnosti a funkčních požitků, daň z příjmu FO ze samostatné výdělečné činnosti, daň z příjmu
FO z kapitálových výnosů, daň z příjmu PO, DPH a daň z příjmu PO za obce. Vliv na příjmy mají sdílené daně. Další
velký vliv na financování obce mají přijaté dotace, které jsou hlavně investiční a to ze všeobecné pokladní správy
státního rozpočtu. Od roku 2004 – 2005 byly dotace využity na stavbu sportovně společenského centra. V roce 2004
činily dotace částku 5 963 462,42 Kč a v roce 2005 částku 5 690 200,00 Kč. Z grafu můžeme vidět, že v roce 2011 byl
rapidní nárůst přijatých dotací. Přijaté dotace byly v částce 27 325 942,95 Kč. Velký vliv v přijatých dotací hrály přijaté
dotace v částce 22 095 851,41 Kč z Fondu soudržnosti z EU. Dotace byly poskytnuty na výstavbu čističky odpadních
vod a kanalizace. Dále na tuto výstavbu byly poskytnuty ještě dotace ze Státního fondu životního prostředí, který
poskytl dotaci v částce 1 299 800,00 Kč.
ROZPOČET OBCE RADĚJOV
Porovnání schválených, po změnách a skutečných příjmů
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Příjmy schválené
7 637 600,00
6 775 700,00
5 641 000,00
8 296 600,00
6 348 900,00
7 102 900,00
7 017 800,00
7 679 300,00
7 884 900,00
9 179 500,00
8 944 300,00
Příjmy po změnách
6 117 060,00
9 420 740,00
9 126 100,00
12 479 500,00
12 944 400,00
10 121 700,00
8 033 000,00
8 667 200,00
8 066 000,00
10 951 600,00
36 407 400,00
Příjmy skutečné
6 391 151,22
9 836 900,00
9 127 333,24
12 621 165,94
12 943 934,45
10 102 254,58
8 046 461,39
9 211 414,68
8 061 360,75
10 906 145,20
36 391 000,05
Tabulka č. 1: Porovnání schválených, po změnách a skutečných příjmů v letech 2001 – 2011 (údaje v Kč)
Zdroj: [1 – 11, s. 1 - 2], vlastní zpracování
Ve výše uvedené tabulce jsou hodnoty schválených, po změnách a skutečných příjmů. Z tabulky můžeme porovnat
hodnoty schválených a skutečných příjmů, které jsou nejdůležitější. Pouze v roce 2001 byly menší skutečné příjmy než
schválené příjmy o 1 246 448,78 Kč. V roce 2005 byly skutečné příjmy vyšší o 6 595 034,45 Kč než schválené příjmy.
Velký vliv v roce 2005 na zvýšení skutečných příjmů mají investiční přijaté dotace ve výši 5 000 000 Kč na stavbu
tělocvičny, která slouží zároveň jako kulturní centrum. V roce 2011 bylo schváleno celkem 9 rozpočtových opatření.
Z tabulky také můžeme vidět, že schválené příjmy v roce 2011 překročily mnohonásobně příjmy skutečné. Velký vliv
na to mely hlavně přijaté dotace v částce 27 325 942,95 Kč na výstavbu kanalizace a čističky odpadních vod.
Porovnání schválených, po změnách a skutečných výdajů
2001
2002
2003
Výdaje schválené
7 630 800,00
7 257 000,00
5 719 700,00
Výdaje po změnách
5 496 540,00
9 902 030,00
8 809 700,00
Výdaje skutečné
5 467 376,75
9 771 930,00
8 804 028,88
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
146
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
7 809 400,00
6 348 900,00
7 386 500,00
7 017 800,00
8 099 300,00
10 684 900,00
10 920 900,00
11 396 900,00
11 992 300,00
11 800 600,00
13 640 500,00
10 001 900,00
9 232 100,00
8 414 300,00
7 669 300,00
41 466 200,00
11 883 457,66
11 798 905,03
13 635 844,30
6 422 551,48
7 721 403,28
8 342 375,89
7 551 145,15
41 053 848,73
Tabulka č. 2: Porovnání schválených, po změnách a skutečných výdajů v letech 2001 – 2011 (údaje v Kč)
Zdroj: [1 – 11, s. 3 - 6], vlastní zpracování
Uvedené tabulka nám představuje schválené, po změnách a skutečné výdaje. Z tabulky můžeme porovnat schválené a
skutečné výdaje. V roce 2006 dosáhly skutečné výdaje částky 13 635 844,30 Kč, tahle částka přesáhla schválené výdaje
o 6 249 344,30 Kč. Velkým výdajem byly budovy, haly, stavby, které přesáhly schválený výdaj o 5 225 519,32 Kč.
Sportovní zařízení překročily v roce 2006 o 5 866 192,53 Kč schválený výdaj. Od roku 2007 jsou vždy skutečné výdaje
nižší než výdaje schválené. V roce 2010 byly skutečné výdaje o 3 369 754,85 Kč nižší než schválené výdaje z důvodu,
že neproběhla výstavba čističky odpadních vod, jak byla plánovaná. V roce 2011 byly velké výdaje na výstavbu čističky
odpadních vod a kanalizace, kdy výdaje spojené s výstavbou činily částku 37 790 316,75 Kč. Skutečné výdaje činily
částku 41 053 848,73 Kč, což byly výdaje mnohonásobně vyšší než výdaje schválené za začátku roku 2011.
NÁVRH OPTIMALIZACE FINANCOVÁNÍ OBCE RADĚJOV
ZVÝŠENÍ PŘÍJMŮ
Obec Radějov je malý počet obyvatel a vybírá také nízké částky za poplatky v obci, při tom maximální částky můžou
být i několika násobně vyšší než jsou doposud. Při zvýšení vybraných poplatků se zvýší obci příjmy. Částky jsou malé,
ale každý příjem do rozpočtu, je pro obec pozitivní.
Místní poplatky
Poplatek ze psů
Podle zákona 565/1990 Sb. o místních poplatcích, je maximální roční poplatek ze psů 1 500 Kč. V obci Radějov je
vybírán minimální poplatek za psa a to je 80 Kč. Při zvýšení poplatku na 240 Kč za rok, by příjmy činily o 200 % víc,
tj. o 31 880 Kč více než příjmy při sazbě 80 Kč za rok. V porovnání se zákonem 565/1990 Sb. o místních poplatcích,
který udává maximální sazbu 1 500 Kč za rok je 240 Kč stále nízký roční poplatek za psa.
Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt
Maximální sazba podle zákonu o místních poplatcích za lázeňský nebo rekreační pobyt činí 15 Kč. Při zvýšení poplatku
z 10 Kč na 12 Kč by se roční příjem zvýšil o 3 674 Kč. Není to významný příjem do rozpočtu obce, ale vyšší než byl
doposud.
Poplatek z ubytovací kapacity
V obci je vybírán poplatek z ubytovací kapacity ve výši 4 Kč za den. Zvýšením poplatku na maximální částku 6 Kč za
den, by se roční příjmy zvýšily o 5 840 Kč. Obec Radějov je malá obec s nízkým počtem obyvatel a každý příjem navíc
je pro obec pozitivum.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
147
SNÍŽENÍ VÝDAJŮ
Snížení příspěvků zájmovým organizacím
Největším příspěvkem byl příspěvek pro TJ Sokol Radějov v částce 80 000 Kč. Dále větším výdajem je příspěvek pro
Římskokatolickou farnost v Radějově v částce 40 000 Kč. Kulturně společenské sdružení má příspěvek 30 000 Kč.
Zájmové organizace by se měly snažit trošku osamostatnit a vydělávat si sami na sebe svou vlastní činností nebo najít
sponzory pro své fungování. Tím by ušetřily výdaje z obecního rozpočtu.
Zrušení ZŠ v Radějově
V akademickém roce 2011/2012 škola vzdělává celkem 25 žáků.
třída je tvořena 3 prvňáky a 11 druháky.
třída vyučuje 6 třeťáků a 5 čtvrťáků.
Základní škola je spojena také s mateřskou školkou, kterou navštěvuje 27 dětí. Školní jídelna nevaří jenom pro děti, a
žáky a zaměstnance školy, ale také pro cizí strávníky. Základní a mateřská škola v obci je vedena jako příspěvková
organizace dohromady. Tím pádem výdaje spojené s fungováním školy jsou dohromady. Výdaje v roce 2010 činily
761 600 Kč. Výdaje jsou na činnost během roku mimo platy učitelů a zaměstnanců, ty platí zatím stát, ale jsou náznaky,
že zaměstnance mimo učitelů budou platit zřizovatelé. Zrušením základní školy by se ušetřily roční výdaje v částce
366 150 Kč. Což pro obec s počtem obyvatel 814 je velká úspora. Měsíční jízdné Radějov – Strážnice pro děti od 6 – 15
let stojí 170 Kč. Při počtu žáků základní školy je to 4 250 Kč za měsíc. 42 500 Kč za školní rok, což je 10 měsíců.
Přispíváním celé částce rodičům na jízdné by stále obec ušetřila 323 650 Kč ročně výdajů.
Náklady na elektrické veřejné osvětlení.
Velký vliv na snížení výdajů jsou také náklady na elektřinu. Hlavně na místní osvětlení Radějova. Za rok 2010 byly
výdaje na osvětlení 235 417,23 Kč. V obci se nachází 200 lamp. Staré lampy mají 250 W. U zastávek, přechodů a
obchodů se žárovky vyměnily za úspornější na 70 W a u chodníků se nachází dokonce i 36 W. Když se vymění i zbytek
starých lamp za více úsporné ušetří to obci výdaje na elektřinu. Další návrh na snížení elektřiny je vypínání veřejného
osvětlení v brzkých ranních hodinách. V průměru obec svítí 4 303 hodin za rok, což je průměrně 12 hodin denně. Podle
jarních, letních, podzimních a zimních východů a západů slunce. Tím pádem navrhuji vypínat veřejné osvětlení na 4
hodiny denně a to od 24:00 do 4:00. V roce 2011 byly roční náklady na elektřinu veřejného osvětlení 236 315,96 Kč.
V průměru se svítí 12 hodin denně. Zhasnutím světel na 4 hodiny denně by se ročně ušetřila 1/3 z částky 236 315,96
což je v závěru úspora 78 771,99 Kč.
CITACE:
[13] OBEC RADĚJOV. Výkaz FIN 2-12 o plnění rozpočtu Obce Radějov 2001 – 2011. Účetní výkaz obce. Radějov,
2001. 13 s
[14] OBEC RADĚJOV. Výkaz FIN 2-12 o plnění rozpočtu Obce Radějov 2001 – 2011. Účetní výkaz obce. Radějov,
2002. 13 s
[15] OBEC RADĚJOV. Výkaz FIN 2-12 o plnění rozpočtu Obce Radějov 2001 – 2011. Účetní výkaz obce. Radějov,
2003. 13 s
[16] OBEC RADĚJOV. Výkaz FIN 2-12 o plnění rozpočtu Obce Radějov 2001 – 2011. Účetní výkaz obce. Radějov,
2004. 13 s
[17] OBEC RADĚJOV. Výkaz FIN 2-12 o plnění rozpočtu Obce Radějov 2001 – 2011. Účetní výkaz obce. Radějov,
2005. 13 s
[18] OBEC RADĚJOV. Výkaz FIN 2-12 o plnění rozpočtu Obce Radějov 2001 – 2011. Účetní výkaz obce. Radějov,
2006. 13 s
[19] OBEC RADĚJOV. Výkaz FIN 2-12 o plnění rozpočtu Obce Radějov 2001 – 2011. Účetní výkaz obce. Radějov,
2007. 13 s
[20] OBEC RADĚJOV. Výkaz FIN 2-12 o plnění rozpočtu Obce Radějov 2001 – 2011. Účetní výkaz obce. Radějov,
2008. 13 s
[21] OBEC RADĚJOV. Výkaz FIN 2-12 o plnění rozpočtu Obce Radějov 2001 – 2011. Účetní výkaz obce. Radějov,
2009. 13 s
[22] OBEC RADĚJOV. Výkaz FIN 2-12 o plnění rozpočtu Obce Radějov 2001 – 2011. Účetní výkaz obce. Radějov,
2010. 13 s
[23] OBEC RADĚJOV. Výkaz FIN 2-12 o plnění rozpočtu Obce Radějov 2001 – 2011. Účetní výkaz obce. Radějov,
2011. 13 s
[24] Obec Radějov – oficiální internetové stránky obce [online]. 2011 [cit. 2011-11-20] Dostupná z WWW: <
http://www.radejov.cz/>
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
148
ADRESA:
Monika Pavková
Radějov 69, 696 67
tel: 724085302
[email protected]
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
149
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
150
FINANČNÍ ANALÝZA FIRMY KOMÁNEK, ŘEHÁK A SPOL., V.O.S.
Kateřina Řeháková
Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice
Abstrakt: Práce je zaměřena na zpracování finanční analýzy podniku. Práce je zpracovaná za období 2001
– 2011. Má dvě části, teoretickou část, v níž je obecně popsáno co je to finanční analýza, čím se zabývá a k
čemu se využívá, dále jsou zde teoreticky popsány ukazatele, které budou v práci použity a další potřebné
ukazately a metody s nimiž se bude pracovat. V praktické části je popsán podnik, jehož se finanční analýza
týká, v další kapitole je zpracovávána SWOT analýza, Altnanův vzorec finančního zdraví, a také analýza za
pomocí poměrových a rozdílových ukazatelů. V posledních částech této práce je uvedena predikce vývoje
na další 2 roky, a také jsou zde uvedeny návrhy na zlepšení výkonnosti podniku.
Klíčová slova: finanční analýza, rozvaha, výkaz zisku a ztrát, cash flow, horizontální analýza, vertikální
analýza, poměrové ukazatele, absolutní ukazatele, rozdílové ukazatele
Společnost se zabývá výrobou a prodejem pečiva pod obchodním jménem Kománek, Řehák a spol., v.o.s. Tento podnik
sídlí v Jihomoravském kraji nedaleko města Veselí nad Moravou ve Velké nad Veličkou. Podnik je zaměřen především
na výrobu běžné a denního pečiva. Podnik nabízí velké množství druhů výrobků, jako jsou různé celozrné výrobky,
sladké pečivo, jemné pečivo, chléb, rohlíky, vánočky, svatební koláčky …
Finanční analýza firmy slouží k hodnocení finanční situace podniku. Finanční analýza se stává v posledních letech čím
dál důležitější součástí podniku. Výsledky finanční analýzy jsou velmi důležité pro management podniku, ale také pro
obchodní partnery, investory a v neposlední řadě také pro samotné zaměstnance firmy.
Pomáhá odhalit, zda je podnik dostatečně ziskový, zda má vhodnou kapitálovou strukturu, zda využívá efektivně svých
aktiv, zda je schopen včas splácet své závazky a celou řadu dalších významných skutečností.
Průběžná znalost finanční situace firmy umožňuje manažerům správně se rozhodovat při získávání finančních zdrojů,
při stanovení optimální finanční struktury, při alokaci volných peněžních prostředků, při poskytování obchodních úvěrů,
při rozdělování zisku apod. Znalost finančního postavení je nezbytná jak ve vztahu k minulosti, tak pro odhad a
prognózování budoucího vývoje.
Cílem finanční analýzy podniku je zpravidla:
posouzení vlivu vnitřního i vnějšího prostředí podniku
analýza dosavadního vývoje podniku
komparace výsledků analýzy v prostoru
analýza vztahů mezi ukazateli
poskytnutí informací pro rozhodování do budoucnosti
analýza variant budoucího vývoje a výběr nejvhodnějších variant
interpretace výsledků včetně návrhů ve finančním plánování a řízení podniku
Zpracování finanční analýzy vyžaduje získání dat, jež tvoří východisko pro kvalitní zpracování a dosažení relevantních
výsledků. Základní zdroj dat představují účetní výkazy podniku:
rozvaha
výkaz zisků a ztráty
výkaz cash flow
příloha k účetní závěrce
Jednou z důležitých analýz při posuzování finanční analýzy je SWOT analýza. SWOT analýza podniku se zabývá
analýzou silných stránek, slabých stránek, příležitostmi a hrozbami podniku.
Prostřednictvím této analýzy zjistíme silné stránky podniku, které jsou velmi důležité, dále pak slabé stránky, které
negativně ovlivňují podnik spolu s hrozbami a posledním ukazatelem jsou příležitosti pro podnik.
SILNÉ STRÁNKY PODNIKU
moderní technologie
kvalita a odlišnost výrobků
motivace zaměstnanců
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
151
tradiční výroba
odměňování zaměstnanců
školení zaměstnanců
výroba malých sérií výrobků ve vysoké kvalitě
Jednou z nejdůležitějších silných stránek podniku je kvalita vyráběných produktů. Podnik se snaží udržet na trhu tím, že
jeho výrobky vyrábí ve vysoké kvalitě, a také dbá na čerstvost výrobků. Důležitost je zde zaměřena hlavně na kvalitu
konečného výrobku tak, aby byl uspokojen i ten nejnáročnější zákazník.
Další silnou stránkou je tradiční výroba výrobků, která už se začíná v této oblasti pomalu ale jistě vytrácet.
SLABÉ STRÁNKY PODNIKU
vysoké náklady
energetická náročnost
nedostatečné kapacity pro uspokojení poptávky na trhu
cenová náročnost
ruční práce
nedostatek kvalifikovaných pracovníků
místo podnikání
Vysoké náklady - vysoké náklady jsou slabou stránkou podniku. Náklady na provoz a výrobu se neustále zvyšují.
Surovinové náklady jako jsou cukr, mouka, tuky jsou svým neustálým růstem cen pro podnik velmi nepříjemné, proto
se firma snaží shánět tyto základní suroviny za co nejpřijatelnější ceny. Pohonné hmoty a energie tvoří velkou část
nákladů na provoz. Mzdové náklady taktéž zaujímají velké místo ve výdajích podniku. Podnik není tak dobře strojově
vybaven, aby si mohl dovolit snížit počet svých zaměstnanců, a tím i postupně snižovat své mzdové náklady.
Nedostatek kvalifikovaných pracovníků – v oblasti pekárenství se vyskytuje velmi málo kvalifikovaných pracovníků, a
to z několika důvodů. Prvním z nich je, že je to velmi namáhavá práce a druhým, že je málo finančně oceněna.
Místo podnikání – místo podnikání je další slabou stránkou tohoto podniku, jelikož se nachází v Jihomoravském kraji
v obci Velká nad Veličkou. V tomto kraji je všeobecně jedna z největších nezaměstnaností v České Republice, což není
pro podnik vůbec příjemné.
PŘÍLEŽITOSTI
nové technologie
nové trhy
nový zákazníci
rozšíření sortimentu
HROZBY
politické hrozby
silná konkurence v oboru
ztráta pozice na trhu
zvyšování cen základních surovin nutných pro výrobu
nárůst cen pohonných hmot a energie
Silná konkurence v oboru – hrozbou pro podnik je silná konkurence v oboru. Největšími konkurentmi jsou především
velké pekárenské firmy, které dokáží konkurovat svými nízkými cenami.
Zvyšování cen základních surovin nutných pro výrobu – další velkou hrozbou je neustálý nárust cen základních surovin
nutných pro výrobu. Těmito surovinami se rozumí: růst cen mouky, cukru, tuků. Další hrozbou je růst cen energií a
pohonných hmot.
V této práci byly také zkoumány bankrotní modely. Jedním z takových modelů byl Tafflerův bankrotní model. Cílem
bankrotních modelů je identifikovat, zda v blízké budoucnosti firmě hrozí bankrot. Nejčastěji tyto modely vycházejí
z předpokladu, že takováto firma má problémy s likviditou, s výší čistého pracovního kapitálu a s rentabilitou vloženého
kapitálu.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
152
Z výše uvedeného grafu nám vyplývá, že podnik se potýkal s většími problémy pouze v roce 2003. Ve všech ostatních
letech byla velmi malá pravděpodobnost bankrotu.
Jednou z důležitých kapitol v této práci bylo navrhnout opatření na zlepšení finanční situace a finanční výkonnosti
podniku, a také opatření na zvýšení konkurenceschopnosti. Celkově se podnik v současné době nenachází v nijak
příznivé situaci. Jedním z důvodů je samozřejmě neustále přetrvávající hospodářská krize, která má velký vliv na
podnik. Z důvodu krize dochází k propouštění zaměstnanců, a tím pádem i ke snižování nebo úplné ztrátě jejich příjmů,
což má za následek, že se lidé snaží vyhledávat co nejlevnější potraviny, v čemž má podnik samozřejmě slabinu, jelikož
si nemůže dovolit prodávat za ceny, jako velké pekárenské firmy. Řešením tady tohoto problému je pouze zlepšení
celkové hospodářské situace.
Podnik by v současné době potřeboval rapidně navýšit prodejní cenu výrobků, anebo poměrně značně snížit náklady na
výrobu těchto výrobků. Ke snížení nákladů by mohlo dojít díky nákupu levnějších surovin, které ovšem nebudou
ovlivňovat konečnou kvalitu výrobků. Podnik by se měl také zaměřit zejména na snižování nákladů na výrobu, kde by
se dalo ušetřit za energii na vstupních materiálech na výrobu výrobků. Dále by podnik mohl ušetřit na mzdových
nákladech, které představují velkou část výdajů pro podnik. Podnik by se měl také zaměřit na snižování nákladů na
opravy vozového parku, a také na opravy strojního zařízení. Strojní zařízení a vozový park je dobré v pravidelných
intervalech obměňovat. Podnik by měl také začít lépe vymáhat své pohledávky. Měl by se více zaměřit na propagaci a
na získávání nových zákazníků. Měl by se zaměřit především na propagaci pomocí rozhlasových medií a tisku. Náklady
na propagaci by ovšem neměly být příliš velké. Neustálá inovace výrobků a technologických postupů je také velmi
důležitá. Inspiraci na výrobu nových výrobků, a samozřejmě také na zlepšení pracovních technologií může podnik
získat na různých předváděcích akcích, jako jsou veletrhy, kde jsou předváděny nové výrobky a nové technologické
postupy. Výrobek musí být samozřejmě pro zákazníka přitažlivý a to jak chutí, tak svým vzhledem.
LITERATURA:
[25] SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku, 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 154 s. ISBN 978-80-251-18306.
[26] KNÁPKOVÁ, A.; PAVELKOVÁ, D. Finanční analýza. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 208 s. ISBN
978-80-247-3349-4.
ADRESA:
Kateřina Řeháková
Uherský Brod, Újezdec 264
732 15 39 29
[email protected]
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
153
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
154
FINANČNÍ ANALÝZA A OPTIMALIZACE HOSPODAŘENÍ FIRMY PREFA BRNO, A.S.
Alena Ručná
Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice
Abstrakt: Práce se zaměřuje na finanční analýzu a optimalizaci firmy Prefa Brno a.s. Sledované období je
10leté, hlavními zdroji finanční analýzy jsou rozvaha a výkaz zisku a ztráty. Je zde popsána charakteristika
podniku a vypracována SWOT analýza součastného stavu, kde jsou analyzovány slabé a silné stránky;
příležitosti a hrozby. Ve finanční analýze byly použity poměrové ukazatele. Pomocí Altmanova vzorce je
posouzeno finanční zdraví podniku. V závěru práce je vypracován návrh na odstranění nedostatků pro
zvýšení výkonnosti podniku. Také je zde stanovena predikce dalšího vývoje firmy na období dvou let.
Klíčová slova: finanční analýza, poměrové ukazatele, SWOT analýza, Altmanův vzorec finančního zdraví
podniku, predikce
ÚVOD
Finanční analýza je posouzení finančního zdraví podniku, výkonnosti a stability podniku. V součastné době se finanční
analýza používá častěji a je obvyklou součástí finančního řízení podniku. Finanční analýza získává údaje z účetních
údajů, jako je rozvaha, výkaz zisku a ztráty a jiných účetních výkazů. Můžeme z ní vyčíst, jak si firma stojí a jak
bychom se měli nadále chovat, zda je řízení dostačující nebo bychom se měli něčemu vyvarovat. V práci je popsána
charakteristika podniku, byla vytvořena SWOT analýza součastného stavu podniku, a vytvořena finanční analýza
poměrových ukazatelů, v posledním bodě byla vytvořena predikce budoucího vývoje hospodářské činnosti firmy.
CHARAKTERISTIKA PODNIKU
Prefa Brno a.s. je akciovou společností, která patří k předním výrobcům betonových stavebních dílců v ČR. Společnost
se zabývá výrobou betonových stavebních dílců a nabízí svým zákazníkům široký sortiment výrobků z betonu,
železobetonu a předpjatého betonu. Vedení společnosti:
Ing. Jaroslav Starosta je generálním ředitelem firmy. [1]
SWOT ANALÝZA SOUČASTNÉHO STAVU PODNIKU
Ve firmě převažují hlavně silné stránky a příležitosti, což je velmi dobré. Tyto kladné hodnoty zastávají 15 (+),
hlavními silnými stránkami je dlouholetá tradice, široký sortiment, přední výrobce v ČR; důležitými příležitostmi je
četnost závodů a rozšiřování výrobního sortimentu. Slabé stránky a hrozby zastávají nižší hodnotu, a to 9 (-), mezi slabé
stránky patří hlavně nedostatečný marketing a nákladovost výroby; největšími hrozbami je nebezpečí náhrad a
ekonomická krize. Firma se ovšem musí hlídat, maximalizovat své příležitosti a minimalizovat své hrozby. Také
podporovat své silné stránky a snižovat slabé stránky.
FINANČNÍ ANALÝZA – POMĚROVÉ UKAZATELE
V této kapitole bude řešena problematika podniku pomocí poměrových ukazatelů. Těmito ukazateli jsou rentabilita,
aktivita, zadluženost, likvidita. Pro sestavení všech poměrových ukazatelů se vychází z rozvahy a výkazu zisku a ztráty.
V období 2001-2011.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
155
UKAZATEL RENTABILITY
Graf vývoje ukazatele rentability
%
20,00%
ROA
ROE
ROS
2010
2009
2008
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
0,00%
Roky
Graf č. 1: Vývoj ukazatele rentability
Zdroj: [2-3], grafické zpracování vlastní
ROA - z grafu můžeme sledovat časovou řadu ukazatele ROA, kdy v roce 2001 hodnota ROA byla docela
nízká, a to 0,2 % tzn., že na každé vložené koruně firma vydělala 0,002 koruny. Hodnota ROA se do roku
2003 zvyšovala s hodnotou 6,1 %, že na každé vložené koruně firma vydělala 0,061 koruny. V roce 2007 byla
hodnota ROA za celých 10 let nejvyšší, a to s 6,6 %, tzn., že firmě vydělala 0,066 koruny.
ROE - z grafu můžeme sledovat časovou řadu ukazatele ROE, kde se hodnoty pohybují jen v kladných
hodnotách, což je pro investory důležité, neboť jejich vložené investice vynáší zisk. Hodnota ROE má
stoupající a klesající tendenci, kdy nejvyšší hodnota byla v roce 2007, a to s 12,6 %, a naopak nejnižší hodnota
byla v roce 2001, a to s 0,03 %.
ROS - grafu můžeme sledovat časovou řadu ukazatele ROS, kde se hodnoty pohybují v průměru okolo 3 %,
což je pro firmu příznivé. Hodnota není příliš nízká, což je následkem dobrého řízení. A není příliš vysoká, a
tak se firma nemusí bát konkurence (konkurence při vysokých hodnotách může ohrozit firmu v budoucnu se
snižováním cen a tím může ovládat trh lépe). Nejnižší hodnota v roce 2001 s 0,1 % tzn., že jedna koruna tržeb
přinesla firmě 0,001 koruny zisku. Naopak v roce 2007 byla hodnota ROS nejvyšší a to s 5,6 % tzn., že jedna
koruna tržeb přinesla firmě 0,056 koruny zisku.
UKAZATEL LIKVIDITY
Graf vývoje ukazatele likvidity
3
2
Okamžitá
likvidita
Běžná likvidita
1
0
2001 2003 2005 2007 2009
Roky
Graf č. 2: Vývoj ukazatele likvidity
Zdroj: [2-3], grafické zpracování vlastní
Ve sledovaném období byla okamžitá likvidita pod přijatelnou hodnotou v roce 2001, 2002, 2005, 2006, 2007, 2008,
což pro firmu není moc dobré. Avšak léta 2003, 2004, 2009, 2010, už splňovala doporučené hodnoty, které se
pohybovali v rozmezí od 0,2 až 0,4. A tak je firma schopna se vyrovnat se svými krátkodobými závazky, tím pádem
nemusí prodávat své zásoby v daných letech, které vyšly v dobrých hodnotách. Doporučené od 0,2 do 0,6.
Ve sledovaném období byla běžná likvidita ve všech letech v doporučeném rozmezí od 1,0 do 1,5, což je pro firmu
velmi dobré. Avšak v letech 2003, 2009 a 2010 byla hodnota ukazatele vyšší jak doporučená hodnota, kdy tyto hodnoty
byly v rozmezí od 1,6 do 1,8, což znamená, že firma má hodně financí v pokladně, na účtu.
Celková likvidita udává, kolikrát pokryjí oběžná aktiva krátkodobé závazky. V letech 2001 a 2002 celková likvidita
nesplnila doporučené hodnoty, což znamená, že oběžná aktiva nám jen stěží pokryjí krátkodobé závazky, pouze 1,6 a
1,9 krát. V dalších letech celková likvidita 2003 až 2008 splňuje doporučené rozmezí. Ale v letech 2009 a 2010 nám
doporučené rozmezí přesahuje až o 3,0, kdy nám oběžná aktiva pokryjí až 3krát krátkodobé závazky.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
156
UKAZATEL AKTIVITY
100
Graf vývoje ukazatele aktivity
80
60
Obrat celkových
aktiv
Doba obratu zásob
40
20
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
0
Doba obratu
pohledávek
Roky
Graf č. 3: Vývoj ukazatele aktivity
Zdroj: [2-3], grafické zpracování vlastní
Obrat celkových aktiv- ve sledovaném období se nám celková aktiva pohybovala v průměru okolo 1,14. To
znamená, že se nám celková aktiva 1,14 krát obrátila v tržbách. Nejvyšší hodnota byla v roce 2003, kde 1,26
krát se celková aktiva obrátila v tržbách.
Doba obratu zásob – ve sledovaném období se nám pohybují hodnoty v průměru okolo 55,6 dnů. To
znamená, že je doba obratu zásob 55,6 dnů a to je doba, která je mezi nákupem materiálu a prodejem zboží.
Ideální pro firmu je postupné snižování této doby, avšak v grafu můžeme vidět, že doba obratu zásob osciluje
(střídá).
Doba obratu pohledávek – ve sledovaném období se nám doba obratu pohledávek z větší části snižovala.
Nejvyšší doba obratu pohledávek byla v roce 2001, a to s 83,1 dny. Naopak nejnižší hodnota byla v roce 2008,
a to s 63,5 dny. Po roce 2008 došlo k menšímu zvýšení na 70dnů. Vyžaduje se co nejnižší.
Doba obratu závazků – ve sledovaném období se doba obratu závazků pohybovala v průměru okolo 65 dnů.
Nejvyšší hodnota byla v roce 2001, a to s 92,7 dny. Nejnižší hodnota byla v roce 2009, a to s 48,0 dny.
Většinou je doba obratu závazků kratší než doba obratu pohledávek, z čehož nám plyne, že firma nemá moc
dobrou likviditu.
Rychlost obratu zásob - ve sledovaném období se pohybuje v téměř stejných hodnotách, a to v průměru mezi
5 až 7. To znamená, že každá položka zásob je v průběhu roku prodána a znovu naskladněna 5 až 7krát.
UKAZATEL ZADLUŽENOSTI
Graf vývoje zkazatele zadluženosti
100
80
%
60
Celková
zadluženost
(%)
40
20
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
0
Roky
Graf č. 4: Vývoj ukazatele zadluženosti
Zdroj: [2-3], grafické zpracování vlastní
Celková zadluženost - má ve sledovaném období klesající tendenci. Nejvyšší zadluženost byla v roce 2001, a
to s 29 % a postupně se v dalších letech celkem snižovala. Nejnižší hodnota zadluženosti byla v roce 2009, a to
se 14 %, rok 2010 se zvýšil pouze o 2 %. Celková zadluženost v podniku je v přijatelných a docela nízkých
hodnotách, což je pro firmu chvályhodné.
Stupeň samofinancování – v tabulce je zaznamenáno, že nejnižší hodnota stupně samofinancování je roce v
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
157
2003 s 0,61 %. Po roce 2003 došlo ke zvyšování hodnoty do roku 2008, kde stupeň samofinancování dosáhl
hodnoty 0,91 %. Pak došlo k poklesu. Tyto hodnoty se pohybují v doporučeném rozmezí.
ALTMANŮV VZOREC FINANČNÍHO ZDRAVÍ PODNIKU
Tento vzorec nám udává, jedním souhrnným číslem s docela velkou spolehlivostí, zda se podnik řítí do bankrotu. Prefa
Brno a.s. je společností, která není obchodovatelná na trhu, a proto zde byl použit Altmanův vzorec pro ostatní firmy.
Roky
Vzorec
Altmanův vzorec
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
1,79 2,15 2,34 2,24 1,99 2,09 2,18 2,06 1,94 2,03
Tabulka č. 1: Altmanův vzorec finančního zdraví podniku
Zdroj: [2-3], grafické zpracování vlastní
Hodnoty z-skóre se ve sledovaném období liší. Nejlepším rokem byl rok 2003 s hodnotou 2,34. Nejhorší rok byl 2001,
který dosahoval hodnoty 1,79. Altmanův vzorec finančního zdraví podniku za sledované období nabýval hodnot od 1,2
do 2,9, což je pásmo šedé zóny. Firma je tedy nazývána firmou s neurčitou finanční situací (tj. oblast šedé zóny).
NÁVRH OPATŘENÍ NA ODSTRANĚNÍ NEDOSTATKŮ A OPTIMALIZACE VÝKONNOSTI PODNIKU
Na základě finanční analýzy je řešen návrh na opatření na odstranění nedostatků a optimalizace výkonnosti podniku. Na
návrh opatření nedostatků bude kladen důraz tam, kde analyzované hodnoty nedosahovaly příliš pozitivních hodnot.
Rentabilita tržeb (ROS), hodnoty tohoto ukazatele nejsou příliš nízké, což je následkem dobrého řízení. A
nejsou příliš vysoké, a tak se firma nemusí bát konkurence. V roce 2007 byla hodnota ROS nejvyšší a to s 5,6
% tzn., že jedna koruna tržeb přinesla firmě 0,056 koruny zisku. Tento ukazatel také v roce 2009, 2010 dost
poklesl a tak bych firmě doporučovala snížit své náklady a je-li to možné zvýšit své ceny výrobků.
Běžná likvidita, tato likvidita vykazovala pro firmu dobré hodnoty, ty se pohybovali v doporučeném rozmezí
dokonce léta 2003, 2009 a 2010 byly tyto hodnoty nad doporučovanou hranicí. Firma má hodně financí
v pokladně, na účtu, což není moc výhodné, neboť takto uložené peníze nijak nepřináší zisk nebo jej přináší
velmi malý, firma by je měla investovat například do cenných papírů. Také má peníze v pohledávkách, pro
firmu doporučení je, aby jej vymáhala od svých odběratelů.
Doba obratu pohledávek, tento ukazatel se z větší části snižoval. Nejvyšší doba obratu pohledávek byla
v roce 2001, a to s 83,1 dny. Po roce 2008 došlo k menšímu zvýšení na 70 dnů. Za sledované období se doba
obratu pohledávek celkem snížila, ovšem i tak jsou hodnoty celkem vysoké a firma by měla zkrátit své lhůty
splatnosti a dbát na to, aby tyto lhůty byly od odběratelů dodržovány. Firmě bych dále doporučila, aby striktně
dbala na dobu splatnosti svých vystavených faktur. Například dát dobu splatnosti faktury na 20dní a pokud se
na jejich účtu neobjeví dvacátý den částka, kterou ji odběratel dluží, doporučení je pro postoupení těchto faktur
firmě, která se zabývá vymáháním těchto faktur.
Rychlost obratu zásob, tento ukazatel se pohybuje v téměř stejných hodnotách, v průměru mezi 5 a 7
hodnotami. To znamená, že každá položka zásob je v průběhu roku prodána a znovu naskladněna 5 až 7 krát.
Doporučená hodnota je 12 krát, což firma nesplňuje. Přebytek zásob je neproduktivní, jsou v nich zbytečně
vázány finance. Firmě doporučení, musí efektivněji řídit zásoby. Firmě bych dále doporučovala lépe si
rozplánovat zásobování.
NÁVRHY NA SNÍŽENÍ NÁKLADŮ
Úklid
Prefa Brno a.s. si najímá společnost na úklid. Jelikož jsou tam dvě paní, které zabezpečují úklid a provoz kantýny, tak si
myslím, že je to zbytečné, že by si to Prefa Brno a.s. mohla i sama zkoordinovat. Prefa Brno a.s. by tak ušetřila na platu,
který připadá společnosti, kterou si pronajímá.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
158
PREDIKCE VÝVOJE HOSPODÁŘSKÉ ČINNOSTI FIRMY UKAZATELE ROA
Obrázek č. 1: Predikce ukazatele ROA
Zdroj: [2-3], grafické zpracování vlastní
Z uvedených čísel můžeme vyhodnotit to, že rentabilita celkového kapitálu bude v roce 2012 klesat, ale zase naopak rok
2013 se nám zvýší cca o 007, což je pro firmu příznivé.
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
0.2
3.2
6.1
3.2
2.6
3.5
6.6
5.3
1.3
0.6
0.37 0.34 0.41
Tabulka č. 2: Predikce ukazatele ROA
Zdroj: [2-3], grafické zpracování vlastní
ZÁVĚR
V práci byly vytvořeny časové řady od roku 2001 do roku 2011 a vypracována finanční analýza poměrovými ukazateli.
Tyto poměrové ukazatele vycházeli v celkem příznivých hodnotách, hodnoty, které nevycházeli v dobrých hodnotách je
v návrhu na odstranění nedostatků a optimalizace doporučení pro firmu. Dále byla vyhodnocena SWOT analýza
součastného stavu podniku, tato analýza byla vyhodnocena za příznivou, největší podíl mají silné stránky a příležitosti
mezi které patří hlavně dlouholetá tradice, firma je přední výrobce v ČR, ovšem firma si tyto hodnoty musí nadále
hlídat a vylepšovat. Je zde také popsána charakteristika podniku. Altmanův vzorec finančního zdraví podniku za
sledované období nabýval hodnot od 1,2 do 2,9, což je pásmo šedé zóny. Firma je tedy nazývána firmou s neurčitou
finanční situací. Je to oblast šedé zóny, kdy se firma nemusí obávat bankrotu. Z predikce můžeme vyhodnotit to, že
rentabilita celkového kapitálu bude v roce 2012 klesat, ale zase naopak rok 2013 se nám zvýší cca o 0,1, což je pro
firmu příznivé.
LITERATURA:
[27] Prefa brno [online]. 2010 [cit. 2011-11-01]. Dostupné z WWW: http://www.prefa.cz/o-nas.
[28] Prefa Brno a.s. Rozvaha 2001-2011. Brno, 2001-2011. 4 s.
[29] Prefa Brno a.s. Výkaz zisku a ztráty 2001-2011. Brno, 2001-2011. 2 s.
ADRESA
Alena Ručná
Bartošova 829
Strážnice 696 62
E-mail: [email protected]
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
159
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
160
OPTIMALIZACE FINANČNÍHO PLÁNU OBCE TOPOLNÁ
Marek Stuchlík
Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice
Abstrakt: Příspěvek je zaměřen na Optimalizaci finančního plánu obce Topolná. V první části je zmíněna
historie obce, složení zastupitelstva obce a významné objekty v obci. V další části je zpracována SWOT
analýza. Dále jsou zmíněny příjmy a výdaje rozpočtu, dotace obce a místní poplatky obce.
Klíčová slova: Optimalizace finančního plánu, SWOT analýza, příjmy, výdaje, dotace, poplatky, významné
objekty obce, historie obce.
Příspěvek je zaměřen na optimalizaci finančního plánu obce Topolná. Obec Topolná leží v Dolnomoravském úvalu 10
km severovýchodně od Uherského Hradiště. První písemná zmínka je v CODEX DIPLOMATICUS MORAVIAE 6, z
roku 1318, kdy český král Jan Lucemburský povolil výměnu několika obcí na jihlavsku za Topolnou, Spytihněv a
Skalku u Kyjova mezi biskupstvím olomouckým a Janem z Hradce (Jindřichova).
Biskupové dávali vesnici do zástavy různým šlechtickým rodům až do roku 1582, kdy ji
po období vleklých sporů prodali Zdeňkovi z Vartenberka, majiteli panství napajedelského. Dalším napajedelským
pánům, z nichž nejvýznamnější rod Rotalů, patřila až do roku 1848. Ve středověku trpěla vesnice drancováním a
četnými nájezdy kočovných turkotatarských kmenů. Byla několikrát vypálena a obyvatelstvo se muselo ukrývat v
okolních lesích. Topolná vždy byla typickou zemědělskou vesnicí, v minulosti s velkým dvorem, který patřil pánům
napajedelským. V letech 1923 a 1926 byly pozemky dvora částečně rozděleny mezi topolské občany a zbytek o rozloze
117 hektarů prodán Františku Nesvadbovi, který na tomto zbytkovém statku hospodařil do roku 1947. V současné době
hospodaří na pozemcích katastru společnost TOPAGRA.V roce 1951 byla na katastru obce postavena vysílací stanice,
která šíří radiový signál RADIOŽURNÁLU. Stožáry stanice vysoké 270 m jsou viditelné z dalekého okolí. V obci
působí několik menších společností, většinou regionálního významu. Mezi zachovalé kulturní památky patří dva
památkové domy, které jsou typickou ukázkou selských usedlostí z počátku 19. Století. Jsou majetkem Slováckého
muzea v Uherském Hradišti. V těchto domech jsou expozice lidového bydlení, několik drobných hospodářských staveb
(sušárna ovoce, udírna, kovárna) a další prostory, které slouží jako depozitáře. Domy jsou po předběžné dohodě
přístupné veřejnosti. Ve vesnici působí národopisný soubor Včeralan s vlastní cimbálovou muzikou a dechová hudba
Topolanka, která nedávno oslavila stoleté výročí nepřetržité činnosti.
Ze zvyků a obyčejů se do současné doby slaví především slovácké hody s právem, při kterých krojovaná chasa obchází
vesnici za doprovodu dechové hudby. Konají se poslední sobotu a neděli v měsíci září. Obecním symbolům dominuje
tzv. mluvící znamení stromu – topolu, který provází dvě heraldické růže. Pravá zlatá připomíná pány z Hradce, levá
stříbrná (jeden z mariánských symbolů) místní kostelík.
Mezi významné objekty obce patří:
Boží muka,
plastika svaté Anny s Pannou Marií,
kaplička svatého Antonína,
kamenné kříže
pomník padlým
pamětní deska
památkové domy
Složení zastupitelstva obce:
Starosta:
Mgr. Hana Marášková
Místostarosta:
Radek Vajdík
Radní:
Ing. Radomír Zábojník
Pavel Berecka
JUDr. Jiří Mikoška
Zastupitelé:
Ing. Miroslav Lapčík
Mgr. Roman Foltýn
Mgr. Pavel Šuranský
Zdeněk Mikulka
Ing. Vítězslav Škára
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
161
MUDr. Michaela Polášková
Ing. Ladislav Botek
Ing. Jiří Pekař
Martin Bejvl
Obec Topolná je v poslední době vyhledávanou lokalitou zejména mladých rodin z důvodu dostupnosti okolních center
a čistoty vesnice. Dále se může pyšnit kulturním areálem KS Bůrovce, ve kterém jsou pravidelně pořádány kulturní
akce. Pro děti a mládež jsou zde zřízeny sportovní i dětské hřiště. Mezi slabé stránky obce patří zejména hrozba
povodní, špatné autobusové spojení a nedostatečná síť cyklostezek. Hlavními příležitostmi je udržení čistého prostředí
ve vesnici, na kterém se podílejí obyvatelé se zaměstnanci obecního úřadu a přilákání mladých rodin s dětmi. Mezi
největší hrozby patří omezení pracovních příležitostí v okolí a tím spojené i případné stěhování a snížení počtu obyvatel
ve vesnici. Finanční analýza představuje proces vyšetřování a porovnání výsledků finančního hospodaření minulých
nebo budoucích období. Cílem analýzy je odhalit silné a slabé stránky obce Topolná, zjistit její výkonnost a ze
získaných informací vyhodnotit takové závěry, aby se finanční analýza stala jedním z nástrojů sloužícím k řízení dané
obce. Příjmy obce můžeme rozdělit na daňové příjmy, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy, přijaté transfery a dotace.
Výdaje obce dělíme na běžné a kapitálové.
Do daňových příjmů patří:
daň z nemovitosti
sdílené daně
správní poplatky
místní poplatky
Do nedaňových příjmů patří:
příjmy z pronájmu majetku
poplatky za služby
Do kapitálových příjmů patří:
příjmy z prodeje dlouhodobého movitého i nemovitého majetku
příjmy z prodeje majetkových podílů a akcií
přijaté střednědobé a dlouhodobé úvěry
příjmy z emise komunálních obligací
přijaté splátky půjček
Do běžných výdajů se zahrnují:
neinvestiční nákupy
neinvestiční transfery
neinvestiční půjčky
Do kapitálových výdajů se zahrnují:
pořízení hmotného a nehmotné dlouhodobé majetku
nákup cenných papírů
splátky úvěrů
Obec Topolná obdržela v roce 2009 dotaci od Zlínského kraje na financování projekt pro zlepšení tlakových poměrů ve
vodovodní síti, projekt na zmapování územního plánu obce Topolná, projekt na osvětlení vánočního stromu. V roce
2010 byla přijata dotace ve výši 10.000,- Kč na likvidaci prvotních následků povodní od Zlínského kraje a 60.000,- Kč
pro místní jednotku sboru dobrovolných hasičů na vybavení jednotky. V roce 2011 získala obec Topolná dotaci
476.000,- Kč na rekonstrukci střechy v kulturním středisku KS Bůrovce, dále dotaci SZIF 306.000,- Kč na rekonstrukci
kuchyně Mateřské školy a SFŽP 987.000,- Kč na výsadbu kolem DPS a dětského hřiště.
Obecní poplatky:
poplatek za psa 100,- Kč
poplatek za provoz a odstraňování komunálního odpadu 400,- Kč na osobu a rok
poplatek za užívání veřejného prostranství:
o za umístění reklamního zařízení 1200,- Kč/rok
o za umístění zařízení sloužícího pro poskytování prodeje - 25,- Kč (za 1 m2 a 1 den)
o za umístění zařízení sloužícího pro poskytování služeb - 10 Kč (za 1 m2 a 1 den)
o za umístění zařízení, cirkusů, lunaparků a jiných obdobných atrakcí - 10,- Kč (za 1 m2 a 1 den)
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
162
Graf č. 1: Vývoj příjmů a výdajů v letech 2001 - 2011 obce Topolná
ADRESA:
Marek Stuchlík
Topolná 504
687 11 Topolná
Tel: 776 461 387
e-mail: [email protected]
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
163
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
164
HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ SPOLEČNOSTI SCHMOLZ+BICKENBACH, S.R.O.
František Šebesta
Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice
Abstrakt:Tento příspěvek se zabývá hodnocením finančního zdraví společnosti Schmolz+Bickenbach, s.r.o.
Nejprve je popsána základní charakteristika podniku (základní údaje o společnosti, historie společnosti,
činnost firmy). Dále je popsán vývoj tržeb za prodej zboží i za prodej vlastních výrobků a služeb
v grafickém
vyjádření.
Tržby
za prodej zboží představují hlavní zdroj financí pro společnost, jedná se totiž o nevýrobní podnik, jehož
hlavním předmětem činnosti je nákup hutního materiálu a následný prodej. Příspěvek také obsahuje
základní pohled na finanční stránku podniku pomocí vybraných ukazatelů finanční analýzy (rentability,
likvidity a zadluženosti a to v letech 2002 – 2010 (příspěvek neobsahuje rok 2011, neboť v době vytvoření
příspěvku nebyly k dispozici firemní data). Vnější finanční a ekonomické prostředí, kterého je součástí i
společnost Schmolz+Bickenbach, s.r.o. je velmi rozmanité a to díky působení nejrůznějších faktorů.
Finanční analýza patří k nejvýznamnějším prvkům při sledování nejen současného stavu společnosti, ale
také i při predikci vývoje společnosti v nadcházejícím období.
Klíčová slova: finanční analýza, SWOT analýza, absolutní ukazatele, poměrové ukazatele, rozdílové
ukazatele, ukazatelé finanční analýzy
ÚVOD
Základním podkladem pro zpracování finanční analýzy je účetnictví, jeho výkazy, jako je rozvaha, výkaz zisků a ztrát,
přehled o peněžních tocích neboli cash-flow. Finanční analýza je důležitým prvkem, který pomáhá odhalit nežádoucí
vývoj společnosti již v počáteční fázi, je také významným nástrojem v oblasti plánování a strategického rozhodování. U
různých firem lze použít rovněž postup se základními ukazateli, principy finančního plánování, rozpočtování a
rozhodování. Doposud byla analýza v této společnosti realizována pouze ve velmi zjednodušené podobě. Tento
příspěvek poskytuje přehled o hospodaření společnosti v letech 2002 – 2010. Je zde obsažen popis jak samotného
podniku (tedy jeho historie, činnost apod.), tak i jeho zhodnocení ze stránky finančního zdraví. Analýzu, tedy jak
zhodnotit finanční zdraví ve společnosti, lze provést několika způsoby.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SPOLEČNOSTI
Obchodní firma:
Schmolz+Bickenbach, s.r.o.
IČ:
25068903
Sídlo společnosti:
U Borovin 219, 27203 Kladno-Dubí, okres: Kladno
Spisová značka:
C 46937 vedená u Městského soudu v Praze
Stav subjektu:
aktivní subjekt
Datum zápisu:
31. 7. 1996
Kapitál:
7 510 000 Kč
Právní forma:
Společnost s ručením omezeným
Jednatelé:
Ing. Ivan Hudec
Bc. Lukáš Hudec
Prokurista:
Ing. František Tomeš [1]
Pobočky (ČR):
Kladno, Moravský Písek, Hustopeče
HISTORIE SPOLEČNOSTI
Historie podniku Schmolz+Bickenabach, s.r.o. sahá až do roku 1930, tehdy vznikla pod jménem Günther+Schramm.
Toto první jméno získala po svých dvou zakladatelích, tedy panu Erichu Güntherovi a Emilu Schrammovi, kteří tuto
firmu založili přesně ke dni 1. 1. 1930 v Německu. Prvního skladu se tato firma dočkala až o pět let později, tedy roku
1935 v městě Oberkochen. V roce 1950 společnost získala vlastní kancelářské prostory, ve kterých získalo zaměstnání
prvních pětadvacet lidí. Po roce 2000 se pobočky této firmy stále rozrůstaly po celé České republice (např. v Hodoníně,
Hustopečích, Moravském Písku), a také i v Trenčíně ve Slovenské republice. O dva roky později došlo k založení
společnosti v Budapešti pod názvem G+S Metal Steel Trading Ltd. Od roku 2007 došlo k přejmenování společnosti
Günther+Schramm na Schmolz+Bickenbach a to z důvodu odkoupení společnosti novými majiteli.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
165
ČINNOST FIRMY
Společnost Schmolz+Bickenbach, s.r.o. má obchodní zastoupení po celém světě. Firma se zabývá prodejem hutního
materiálu, zejména tyčových produktů. Od roku 2007 byla činnost firmy rozšířena i o obrobnu se sídlem v Moravském
Písku. V pobočce v Hustopečích se materiál dělí a tepelně zpracovává dle přání odběratele, kterým je převážně
zahraniční automobilový průmysl.
VÝVOJ TRŽEB ZA PRODEJ ZBOŽÍ
Tržby za prodej zboží měly do roku 2007 růstovou tendenci, v tomto roce dosáhly tržby svého maxima. Následoval
propad tržeb, v roce 2009 tržby za prodej zboží dosáhly nejnižší hodnoty za sledované období a to díky finanční krizi,
která měla v tomto období výrazný vliv na hospodaření společnosti
Graf č. 1: Tržby za prodej zboží
Zdroj: [2-10]
VÝVOJ TRŽEB ZA PRODEJ VLASTNÍCH VÝROBKŮ A SLUŽEB
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb od roku 2004 do roku 2008 mají růstovou tendenci, v roce 2009 následuje
propad, roku 2010 dosahují své maximální hodnoty.
Graf č. 2: Tržby za prodej vl. výrobků a služeb
Zdroj: [2-10]
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb nepředstavují pro tuto společnost stěžejní zdroj financí (nejedná se o
výrobní podnik). Mezi hlavní zdroje financí patří především tržby za prodej zboží.
VÝVOJ UKAZATELE RENTABILITY
Následující tabulka zobrazuje vývoj čtyř ukazatelů rentability v období let 2002 – 2010.
Ukazatele rentability (v %)
ROA
ROE
ROS
ROC
2002
3,91
15,25
1,87
1,85
2003
2,93
11,70
1,29
1,28
2004
12,66
40,72
5,61
5,97
2005
9,02
22,53
3,55
3,70
2006
8,64
24,53
4,58
4,65
Tab. č. 1: Ukazatele rentability v % (2002 – 2006)
Zdroj: vlastní
Ukazatele rentability v %
ROA
ROE
2007
6,21
20,94
2008
4,23
13,47
2009
-9,80
-28,06
2010
6,68
19,45
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
166
3,55
3,49
ROS
ROC
2,54
2,41
-8,41
-7,06
4,36
4,00
Tab. č. 2: Ukazatele rentability v % (2007 – 2011)
Zdroj: vlastní
Ukazatel ROA (rentabilita aktiv) zaznamenal svou nejvyšší hodnotu v roce 2004, kdy tato hodnota byla
12,66 %. V tomto roce tedy celková aktiva vynesla 12,66 % zisku. Naopak v roce 2009 tento ukazatel
dosahuje záporných hodnot, neboť společnost v tomto roce dosáhla ztráty.
Ukazatel ROE (rentabilita vlastního kapitálu) představuje schopnost využívat vlastní kapitál. V roce 2004
činila hodnota tohoto ukazatele 40,72 %, dá se tedy říci, že v roce 2004 přinesla 1 Kč kapitálu, který
společnost investovala, 0,4072 Kč zisku.
Také ukazatel ROS (rentabilita tržeb) nabývala nejvyšší hodnoty v roce 2004 a to 5,61 %. To znamená,
že v tomto roce 1 Kč tržeb přinesla 0,0561 Kč zisku.
Ukazatel ROC (rentabilita nákladů) měla ve sledovaném období let 2002 – 2011 proměnlivý charakter.
Nejvyšších hodnot nabývala opět v roce 2004. Například v roce 2010 tvořila 1 Kč vynaložených nákladů 0,04
Kč zisku
Graf č. 3: Ukazatele rentability v %
Zdroj: vlastní
Jak je z grafu zřejmé, pro společnost z hlediska výsledných poměrových ukazatelů byl nejpříznivější rok 2004, naopak
hospodaření v roce 2009 přineslo ztrátu, to se projevilo i na výsledných hodnotách poměrových ukazatelů.
VÝVOJ UKAZATELE LIKVIDITY
Tyto jednotlivé ukazatele likvidity nás informují o tom, zda byl podnik v určitém období schopen dostát svých závazků.
Ukazatele likvidity
Běžná likvidita
Pohotová likvidita
Okamžitá likvidita
2002
1,28
0,95
0,23
2003
1,40
0,93
0,20
2004
1,68
1,03
0,14
2005
2,37
1,28
0,22
2006
1,81
0,90
0,14
Tab. č. 3: Ukazatele likvidity (2002 – 2006)
Zdroj: vlastní
Ukazatele likvidity
Běžná likvidita
Pohotová likvidita
Okamžitá likvidita
2007
1,79
0,83
0,13
2008
1,74
0,61
0,04
2009
2,07
0,97
0,14
2010
1,16
0,57
0,05
Tab. č. 4: Ukazatele likvidity (2007 – 2011)
Zdroj: vlastní
Hodnota běžné likvidity představuje, kolikrát jsou krátkodobé závazky obsaženy v oběžných aktivech. Tato likvidita by
se měla pohybovat kolem hodnoty 1,5. Z tabulky lze tedy vyjádřit, že firma v tomto ohledu je poměrně likvidní.
Pohotová likvidita je ukazatel, který ve srovnání s předchozím ukazatelem vylučuje z oběžných aktiv společnosti
zásoby. Výsledná hodnota tohoto ukazatele by měla být vyšší nebo alespoň rovna číslu 1. Jak je zřejmé z tabulky, tyto
hodnoty podnik překročil pouze v letech 2004 a 2005.
Ukazatel okamžité likvidity udává, do jaké míry je společnost schopna splácet své právě splatné závazky. Společnost je
likvidní pouze v letech 2002, 2003 a 2005, kdy se výsledné hodnoty pohybují kolem čísla 0,2.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
167
Graf č. 4: Ukazatele likvidity
Zdroj: vlastní
VÝVOJ UKAZATELE ZADLUŽENOSTI
Ukazatel zadluženosti porovnává dvě rozvahové položky a to cizí kapitál a celková aktiva. Průměrná zadluženost
společnosti v letech 2002 – 2010 je 68 %. Firma mírně přesahuje hodnotu optimální zadluženosti, tato hodnota se udává
v rozmezí 30 % až 60 %.
Ukazatele zadluženosti
Míra zadluženosti
Úrokové krytí
Ukazatel zadluženosti v %
Celková zadluženost
2002
2,79
50,21
2003
3,00
4,95
2004
2,22
18,25
2005
1,50
18,27
2006
1,84
15,38
71,41
74,99
68,91
59,96
64,79
Tab. č. 5: Ukazatele zadluženosti (2002 – 2006)
Zdroj: vlastní
Ukazatele zadluženosti
Míra zadluženosti
Úrokové krytí
Ukazatel zadluženosti v %
Celková zadluženost
2007
2,37
8,51
2008
2,18
4,51
2009
1,87
-6,05
2010
1,91
8,69
70,33
68,59
65,09
65,64
Tab. č. 6: Ukazatele zadluženosti (2007 – 2011)
Zdroj: vlastní
Graf č. 5: Ukazatele zadluženosti
Zdroj: vlastní
ZÁVĚR
Finanční analýza je důležitým nástrojem pro stanovení finančního zdraví společnosti. Na základě zjištěných informací,
které vychází právě z této analýzy, mohou firmy eliminovat, popřípadě minimalizovat všechny zjištěné negativní jevy,
které by mohly ohrozit chod i existenci společnosti. Firmy by měly neustále analyzovat své hospodářské výsledky,
kterých dosáhly, aby získaly přehled o své finanční situaci. Každá společnost se nachází v rozmanitém podnikatelském
prostředí, ve kterém na ni působí řada negativních vlivů.
Tento příspěvek si klade za cíl přiblížit pohled na finanční stránku společnosti Schmolz+Bickenbach, s.r.o.
se sídlem v Kladně, pomocí vybraných základních ukazatelů finanční analýzy.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
168
LITERATURA:
[30] MSp ČR – detail vybraného subjektu [online]. 2011 [cit. 2011-10-30]. Dostupné z WWW:
<http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/report?sysinf.vypis.CEK=230168&sysinf.vypis.rozsah=uplny&sysinf.@
typ=transformace&sysinf.@strana=report&sysinf.vypis.typ=XHTML&sysinf.vypis.klic=cadc643ad9b63dd97c2
ae2a8b624a9d8&sysinf.spis.@oddil=C&sysinf.spis.@vlozka=46937&sysinf.spis.@soud=M%ECstsk%FDm%2
0soudem%20v%20Praze&sysinf.platnost=26.10.2011>.
INTERNÍ ZDROJE:
[31] SCHMOLZ+BICKENBACH, s.r.o. Výroční zpráva 2003. Kladno, 2003. Výroční zpráva.
[32] SCHMOLZ+BICKENBACH, s.r.o. Výroční zpráva 2004. Kladno, 2004. Výroční zpráva.
[33] SCHMOLZ+BICKENBACH, s.r.o. Výroční zpráva 2005. Kladno, 2005. Výroční zpráva.
[34] SCHMOLZ+BICKENBACH, s.r.o. Výroční zpráva 2006. Kladno, 2006. Výroční zpráva.
[35] SCHMOLZ+BICKENBACH, s.r.o. Výroční zpráva 2007. Kladno, 2007. Výroční zpráva.
[36] SCHMOLZ+BICKENBACH, s.r.o. Výroční zpráva 2008. Kladno, 2008. Výroční zpráva.
[37] SCHMOLZ+BICKENBACH, s.r.o. Výroční zpráva 2009. Kladno, 2009. Výroční zpráva.
[38] SCHMOLZ+BICKENBACH, s.r.o. Výroční zpráva 2010. Kladno, 2010. Výroční zpráva.
AUTOR
František Šebesta
V Dědině 85,
Veselí nad Moravou,
tel.: 721 303 416,
e-mail: [email protected]
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
169
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
170
HOSPODÁRSKA KRÍZA JEJ VPLYV NA EKONOMIKU SLOVENSKEJ REPUBLIKY
Magdaléna Čančová
Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice
Abstrakt: Obsahom bakalárskej práce je analýza vplyvu hospodárskej krízy na ekonomiku Slovenskej
republiky. Analýza bola vykonaná na základe vybraných makroekonomických ukazovateľoch hrubého
domáceho produktu, priamych zahraničných investícií, priemernej mesačnej mzdy a miery evidovanej
nezamestnanosti. Práca je rozdelená na 6 kapitol. Obsahuje 5 tabuliek, 14 obrázkov, 4 grafy. Prvá
kapitola je zameraná na charakteristiku hospodárskeho cyklu, popisu jeho jednotlivých fáz a na
charakteristiku makroekonomických ukazovateľov. V ďalších piatich častiach sa venujeme objasneniu
príčin a dôsledkov vzniku svetovej hospodárskej krízy, spracovaniu časových radov ukazovateľov a
ich prognóze vývoja na základe použitia umelých neurónových sietí.
Kľúčové slová: hospodársky cyklus, hospodárska kríza, hrubý domáci produkt, priame zahraničné
investície, priemerná mesačná mzda, miera evidovanej nezamestnanosti.
ÚVOD
V dnešnej dobe je problematika dopadu hospodárskej krízy asi najviac riešenou a analyzovanou témou. Svetová
hypotekárna kríza, ktorá má počiatky v Spojených štátoch amerických zasiahla okolité krajiny do značne veľkej miery.
Mnohí ekonómovia, akademici a analytici skúmajú príčiny tak rozsiahlej krízy, ktorá mala výrazný dopad aj na
Slovenskú republiku. Na našom území sa kríza prejavila najmä v hospodárstve. Na zistenie príčin a dôsledkov bola
nutná dôkladná analýza.
V prvom a neposlednom rade bolo nevyhnutné popísať priebeh a vznik svetovej hypotekárnej krízy v USA. Na
ozrejmenie problematiky sme definovali dôsledky spôsobené touto krízou. Zlyhaním finančného systému Spojených
štátov amerických a následne pád veľkých finančných inštitúcií zasiahlo celý svet. Prepojenosťou jednotlivých
ekonomík vyhlásilo bankrot niekoľko malých a stredných firiem. Stratou odberateľov klesala produkcia. Následne
zamestnávatelia boli nútený upravovať pracovný čas alebo v horších prípadoch pracovné miesta rušiť. Vláda riešila
otázku proti krízových opatrení.
Cieľom tohto výstupu práce je poukázať na vplyv hospodárskej krízy na ekonomiku Slovenskej republiky. Rozsah
vplyvu poukážeme na analýze jednotlivých makroekonomických ukazovateľov – hrubý domáci produkt, miera
nezamestnanosti, priemerná mesačná mzda, priame zahraničné investície. Štatistické údaje spracujeme do časovej rady
v období rokov 2001 – 2011. Na základe zovšeobecnenia týchto poznatkov sme v závere práce dospeli k prognóze
budúceho stavu ekonomiky Slovenskej republiky. Prognóza bola vykonaná na základe metódy neurónových sietí.
Pri spracovaní danej problematiky sme využívali dostupnú odbornú literatúru, ktorú ďalej uvádzame v zozname
použitej literatúry. Pri spracovaní sme využili aj internetové zdroje a odbornú tlač. Údaje potrebné pre vypracovanie
analýzy sme čerpali zo Štatistického úradu Slovenskej republiky, z internetovej stránky Ministerstva hospodárstva
Slovenskej republiky, z agentúry Eurostat a z údajov Národnej banky Slovenska.
GLOBÁLNE MERADLO DOPADU HOSPODÁRSKEJ KRÍZY
Súčasnú hospodársku a finančnú krízu je možné považovať za jednu z najvýznamnejších výziev na udržateľnosť
globalizačného procesu. Napriek významným prínosom globalizácie svetovej ekonomiky – aj keď nie všetky krajiny
majú rovnaké výhody – pokiaľ ide o liberalizáciu mobility globálneho kapitálu, tovarov a služieb, vzhľadom na
hospodársku závislosť globálnej ekonomiky dochádza aj k vzájomnému negatívnemu vplyvu v časoch bankových,
menových a hospodárskych kríz. V tomto kontexte, napriek tomu, že prebiehajúca kríza bola na začiatku vnímaná ako
kríza, ktorá sa týka výlučne USA, postupne sa ukázalo, že ide o najzávažnejšiu celosvetovú hospodársku krízu po
druhej svetovej vojne, tak z pohľadu jej rozsahu, ako aj jej negatívnych dopadov na globálnu ekonomiku.
V danej súvislosti vystupujú do popredia viaceré ešte nezodpovedané otázky. Medzi najdôležitejšie patria: prečo došlo
k takej masívnej hospodárskej kríze; prečo nebolo možné krízu predvídať; kto je za krízu zodpovedný; aké nástroje
hospodárskej politiky sú vhodné na zastavenie krízy a na riešenie jej dôsledkov; do akej miery balíky hospodárskych
stimulov môžu ovplyvňovať budúce správania tak podnikov, ako aj jednotlivcov, pokiaľ ide o ich vnímanie rizík; čo by
sa malo urobiť, aby sa podobná kríza neopakovala a pod. Hoci balíky ekonomických stimulov jednotlivých krajín sú
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
171
odlišné, v skutočnosti sa ich vlády zhodli v tom, že sú nevyhnutné mimoriadne rozsiahle zásahy do ekonomiky, aby sa
zastavil prepad hospodárskeho rastu a alarmujúci rast nezamestnanosti.
ČASOVÁ RADA VÝVOJA MAKROEKONOMICKÝCH UKAZOVATEĽOV
Graf č. 1: Grafické znázornenie vývoja hrubého domáceho produktu rok 2001 - 2011
Zdroj: [19], vlastné spracovanie
Vyššie uvedený graf znázorňuje pohyb a vývoj HDP za obdobie od roku 2001-2011. Krivka má stúpajúcu tendenciu
kde možno vidieť bod zvratu kde hodnota HDP výrazne poklesla v roku 2009 čo bolo spôsobené práve jednotlivými
vplyvmi finančnej krízy ktorá ochromila fungovanie ekonomiky Slovenskej republiky. To malo za dôsledok
obmedzenie výroby v mnohých odvetviach, pokles dopytu obyvateľstva a najväčšie problémy zasiahli automobilový
priemysel, strojársky priemysel a mnohé iné.
Graf č. 2: Grafické znázornenie nezamestnanosti rok 2001 - 2011
Zdroj: [19], vlastné spracovanie
Vyššie uvedený graf znázorňuje pohyb a vývoj HDP za obdobie od roku 2001-2011. Krivka má stúpajúcu tendenciu
kde možno vidieť bod zvratu kde hodnota HDP výrazne poklesla v roku 2009 čo bolo spôsobené práve jednotlivými
vplyvmi finančnej krízy ktorá ochromila fungovanie ekonomiky Slovenskej republiky. To malo za dôsledok
obmedzenie výroby v mnohých odvetviach, pokles dopytu obyvateľstva a najväčšie problémy zasiahli automobilový
priemysel, strojársky priemysel a mnohé iné.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
172
Graf č. 3: Grafické znázornenie priemernej mesačnej mzdy
Zdroj: [19], vlastné spracovanie
Vyššie uvedený graf znázorňuje pohyb a vývoj HDP za obdobie od roku 2001-2011. Krivka má stúpajúcu tendenciu
kde možno vidieť bod zvratu kde hodnota HDP výrazne poklesla v roku 2009 čo bolo spôsobené práve jednotlivými
vplyvmi finančnej krízy ktorá ochromila fungovanie ekonomiky Slovenskej republiky. To malo za dôsledok
obmedzenie výroby v mnohých odvetviach, pokles dopytu obyvateľstva a najväčšie problémy zasiahli automobilový
priemysel, strojársky priemysel a mnohé iné.
Graf č. 4: Grafické znázornenie priamych zahraničných investícií
Zdroj: [18], vlastné spracovanie
Vyššie uvedený graf znázorňuje pohyb a vývoj HDP za obdobie od roku 2001-2011. Krivka má stúpajúcu tendenciu
kde možno vidieť bod zvratu kde hodnota HDP výrazne poklesla v roku 2009 čo bolo spôsobené práve jednotlivými
vplyvmi finančnej krízy ktorá ochromila fungovanie ekonomiky Slovenskej republiky. To malo za dôsledok
obmedzenie výroby v mnohých odvetviach, pokles dopytu obyvateľstva a najväčšie problémy zasiahli automobilový
priemysel, strojársky priemysel a mnohé iné.
Pri rozhodovaní o použití rôznych nástrojov je nesmierne dôležité, aby boli k dispozícií nezávisle krátkodobé či
strednodobé prognózy o vývoji domácej ekonomiky a ďalej či je možné simulovať dôsledky použitia daného nástroja na
ekonomiku v modelovom prostredí. Hlavným dôvodom prečo je nevyhnutné pokúšať sa predvídať budúci ekonomický
vývoj je v tom, že úspešnosť a účinnosť hospodárskej politiky závisí do istej miery i na správnosti predpovede
budúceho vývoja.
Spoľahlivosť prognózy je závislá od informácií, ktoré má tvorca prognózy k dispozícií a od teoretického rámca
prognostického modelu, ktorý použije. Pokiaľ ide o informáciu, makroekonomické prognózy sa väčšinou opierajú
o štatistické informácie.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
173
V tomto výstupe práce použijeme teóriu neurónových sietí na vytvorenie prognózy vývoja jednotlivých ukazovateľov
celkovej ekonomiky pre najbližšie 3 roky. V nasledujúcich kapitolách si rozoberieme podstatu neurónových sietí, ich
aplikáciu a princíp fungovania .
PROGNÓZA NEURÓNOVÝMI SIEŤAMI
Analýzou pomocou teórie neurónových sietí bola stanovená prognóza vývoja HDP na roky 2012 až 2014.
V nadväznosti na rok 2011 je predpoklad, že HDP v roku 2012 bude pokračovať stagnácia vývoja HDP a bude mať
oproti roku 2001 mierny nárast. Tento rast bude však mierny, nakoľko dostupné údaje za prvé tri štvrťroky 2011
ukazujú hodnotu 51 383,6 mil. Eur a pre rok 2012 je stanovená predikcia vo výške 54 763,94 mil. Eur, čo je nárast
oproti prvým trom štvrťrokom roku 2011 o cca 6,17 %.
Tento mierny rast HDP však nebude dostatočný, aby mal výraznejší vplyv na zníženie nezamestnanosti znamenajúci
zlepšenie stavu na trhu práce. Práve naopak, oproti roku 2011, kedy bolo na Slovensku 363,3 tis. nezamestnaných osôb,
je pre rok 2012 predpoklad rastu počtu nezamestnaných a to na 372,39 tis. osôb.
S predpokladaným poklesom HDP a rastom počtu nezamestnaných v roku 2012, je logická aj prognóza poklesu
priemernej mesačnej mzdy v roku 2012 a to zo 765,00 Eur v roku 2011 na 691,51 Eur, čo je pokles o 73,49 Eur.
Predpoklad vývoja HDP pre rok 2013 nie je vôbec priaznivý. Oproti predchádzajúcemu roku 2012 je predikcia
výrazného poklesu HDP v Slovenskej republike a to z 54 763,94 mil. Eur na 50 769,8 Eur, čo je pokles o 7,3 % a
prognózuje prepad ekonomiky SR na úroveň roku 2004. Paradoxom k predpokladu prepadu vývoja HDP pre rok 2013
je prognóza poklesu nezamestnanosti, čo ale nemusí súvisieť so zlepšením situácie na trhu práce a vytvorením nových
pracovných miest. Kým predpoklad na rok 2012 je 372,39 tis. nezamestnaných, tak pre rok 2013 je to 333,75 tis.
nezamestnaných osôb. Čo sa týka prognózy vývoja priemernej mesačnej mzdy pre rok 2013, tak tu pokračuje klesajúci
trend a oproti roku 2012, kedy je prognóza priemernej mesačnej mzdy 691,51 Eur, je zreteľný ďalší pokles priemernej
mesačnej mzdy a to o 24,25 Eur na hranicu 667,26 Eur.
Dopady hospodárskej krízy na ekonomiku Slovenska budú výrazné aj v roku 2014 a podľa našej prognózy, vytvorenej
na základe teórie neurónových sietí by sa nemali potvrdiť predpoklady prognostikov o zastavení prepadu ekonomiky.
Pre rok 2014 je predikcia vo vývoji HDP naďalej nepriaznivá, znamenajúca ďalší pokles tohto makroekonomického
ukazovateľa. Pre rok 2014 je predpoklad dosiahnutia výsledku vývoja HDP 48 544,61 mil. Eur, čo oproti roku 2013
znamená pokles o 2 224,19 mil. Eur, v percentuálnom vyjadrení je to 4,38 %. Oproti poklesu HDP v roku 2013 ide o
spomalenie poklesu vývoja HDP, avšak ten má stále klesajúcu tendenciu.
Nezamestnanosť v roku 2014 by mala byť skoro na tej istej úrovni ako v roku 2013, mala by dosiahnuť 334,95 tis.
nezamestnaných osôb, čo je oproti roku 2013 nárast počtu nezamestnaných len o 1,2 tisíc.
V nadväznosti na pokles HDP je zreteľný aj predpoklad poklesu priemernej mesačnej mzdy a to z 667,27 Eur v roku
2013 na 613,85 Eur v roku 2014.
Na základe uvedeného predpokladu vývoja vybraných makroekonomických ukazovateľov je zrejmé, že dopady
globálnej hospodárskej krízy na ekonomiku Slovenska majú naďalej veľký vplyv a v najbližších troch rokoch by malo
dôjsť k poklesu vývoja makroekonomiky SR a tým aj k poklesu životnej úrovne obyvateľov Slovenska.
Je zrejmé, že bez výrazných opatrení vlády SR sa táto prognóza naplní. Preto je nevyhnutné zamerať sa na zvýšenie
zamestnanosti a to zlepšením politiky na trhu práce, zabezpečením dostatočného počtu nových pracovných miest,
zlepšenie podnikateľského prostredia a to najmä u malých a stredných podnikateľov a nemalou mierou zabezpečiť
prílev ďalších zahraničných investícií do ekonomiky SR.
NÁVRH OPATRENÍ
V tejto bakalárskej práci sme zistili, že dopady krízy je možné v krátkodobom horizonte len zmierniť prostredníctvom
stabilizačnej fiškálnej politiky, avšak očakávané dopady horšieho makroekonomického vývoja v súčasnosti nevytvárajú
priestor na realizáciu dodatočných krátkodobých protikrízových opatrení. V strednodobom horizonte je navyše
expanzívna fiškálna politika neúčinná, a účinné môžu byť len štrukturálne politiky zamerané na zvyšovanie
potenciálneho rastu ekonomiky, ktoré urýchľujú oživenie ekonomiky v čase, keď kríza pominie a zároveň zmierňujú
odolnosť ekonomiky voči dopadom prípadných budúcich externých šokov.
Vo tejto práci navrhujeme krátkodobé opatrenie za účelom maximálneho zmiernenia negatívnych dopadov globálnej
krízy na slovenskú ekonomiku, pričom z pohľadu hospodárstva je hlavným cieľom zmiernenie poklesu tvorby HDP a
udržanie zamestnanosti. Opatrenia sú zamerané do oblastí zefektívnenia hospodárenia a fungovania verejnej správy,
štrukturálnych fondov, prístupu podnikateľského sektora k finančným zdrojom, podpory ekonomického rastu regiónov
a zabezpečenie obnovy domáceho dopytu formou medzirezortných projektov. Medzi dlhodobé opatrenia vedúce
k zníženiu dopadov krízy na domácu ekonomiku odporúčame zvýšenie konkurencieschopnosti podnikov najmä
prostredníctvom inovácií, znižovanie energetickej náročnosti ekonomiky a zavádzanie progresívnych technológií
v energetike, monitorovanie trhu a vylepšovanie jeho kvality a skvalitňovanie podnikateľskej funkcie štátu a zvyšovanie
rentability štátnych aktív.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
174
ZÁVER
Práca ako taká spĺňa všetky body a cieľ zadania tak ako boli dané. Túto prácu považujem za prínos ako dokument, ktorý
zhŕňa a rozširuje poznatky z oblasti hospodárskej krízy a z oblasti využitia teórie neurónových sietí. Zároveň táto práca
má veľký prínos pre mňa samotnú, nakoľko som počas vypracovávania tejto práce nadobudla nové poznatky a nové
skúsenosti v tejto oblasti.
LITERATÚRA
[39] Makroekonomické
ukazovatele
[online],
2001-2011,
Dostupné
z WWW:
http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=172
[40] Výročná správa NBS pre roky [online], 2001 – 2010, Dostupné z WWW: http://www.nbs.sk/sk/statistickeudaje/statistika-platobnej-bilancie/priame-zahranicne-investicie
ADRESA:
Magdaléna Čančová
Tematínska 8
915 01 Nové Mesto nad Váhom
Slovenská republika
0944 377 999
[email protected]
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
175
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
176
FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA OBCE TRAPLICE
Jarmila Čevelová
Evropský polytechnický instutut, s.r.o. , Kunovice
Abstrakt: Finanční a ekonomická analýza je v současné době nejrozšířenější metoda hodnocení finanční
situace nejen společnosti, malých a velkých podniků, ale i územních samospráv. Finanční analýza
představuje rozbor jakékoliv činnosti, ve které hrají důležitou roli finanční částky a čas. Taková analýza se
má pokusit odhalit silné a slabé stránky firmy, zjistit její výkonnost a získané informace vyhodnotit tak, aby
se provedené finanční analýzy stal jeden z nástrojů k řízení podniku, společnosti nebo municipality.
Hlavním cílem bakalářské práce je vypracování finanční a ekonomické analýzy vybraných ukazatelů obce
Traplice za období 2002 - 2011, vyhodnocení vývoje a navržení optimalizace financování obce, které
povedou ke zvýšení příjmů a zajistí nejvýhodnější ekonomický rozvoj obce. Analýza vychází zejména
z rozpočtů sestavovaných na jednotlivé roky za sledovaného období 2002 – 2011, z rozpočtových příjmů,
výdajů a rozvahy. Dosažené výsledky finanční analýzy budou podkladem pro další návrhy a předložení
možných řešení s prognózou do dalších let.
Klíčová slova: rozpočet, rozpočtová soustava, rozpočtový proces, příjmy rozpočtu obce, výdaje rozpočtu
obce, finanční analýza, obec, působnost obce, orgány obce, zadluženost obce.
ÚVOD
Vývoj územní samosprávy je velmi úzce spojen s vývojem a úlohou státu. Územní samosprávné celky
a příspěvkové organizace zaujímají významné místo v reprodukčním procesu státu. Územní samospráva reprezentuje
společenství občanů, jejich zájmy a preference. K tomu, aby mohla územní samospráva realizovat své funkce, musí se
v daném státě vytvořit legislativní a ekonomické předpoklady, které ukládají příslušné právní předpisy, a proto je také
v zájmu veřejných samospráv je pro své občany obstarat. Územní samospráva je reprezentantem svých občanů, hájí
jejich zájmy a preference. Stejně tak by měla s občany spolupracovat v zájmu správného zacílení poskytovaných
veřejných statků.
Základní principy územní samosprávy, míru rozhodovací autonomie, kompetence jednotlivých úrovní územní
samosprávy, pravomoci i odpovědnost stanoví v každé zemi ústava a navazující zákony. Pro existenci územní
samosprávy je nutné vedle legislativních předpokladů vytvořit i ekonomické předpoklady a to umožnit územní
samosprávě hospodařit se svým majetkem podle vlastního uvážení, získat vlastní finanční prostředky a hospodařit podle
vlastního rozpočtu.
Obec jako základní stupeň územní samosprávy je ze zákona vybavena nezávislými kompetencemi, pravomocemi a
odpovědností při zajišťování úkolů, které jsou jí svěřeny. Jedna se zejména o zabezpečování vymezené okruhu
veřejných statků pro své občany mají lokální charakter. [1]
TEORETICKÁ ČÁST
Nejdůležitějším článkem v oblasti zajištění činnosti územní samosprávy je územní rozpočet. Jeho optimálnost ovlivňují
dva základní ukazatele, míra samofinancování a míra finanční soběstačnosti. V prvním případě se jedná o posouzení
toho, jak je obec či vyšší územní samosprávný celek schopna z vlastních zdrojů včetně rozpočtově určených daňových
příjmů zabezpečovat veřejné statky pro své občany. Míra finanční soběstačnosti je pak charakterizována poměrem
vlastních příjmů obce (kraje) a celkových příjmů rozpočtu.
Rozpočet územního samosprávného celku je finančním plánem, jímž se řídí financování činnosti územního
samosprávného celku. Jedná se o decentralizovaný fond, který stejně jako u rozpočtu státního je vystavěn na principech
nenávratnosti, nedobrovolnosti. Sestavuje se na rozpočtový rok, jenž je v ČR shodný s rokem kalendářním. Zároveň je
také účetní bilancí příjmů a výdajů vzniklých činností územně samosprávných celků. Důležitou roli hraje pak
především v prosazování lokálních a regionálních zájmů a preferencí obyvatelstva daného celku. Zpracování rozpočtu
vychází z rozpočtového výhledu. [2]
Základní rovnicí sestavení rozpočtu je:
PŘÍJMY – VÝDAJE + FINANCOVÁNÍ = 0 [2]
To znamená, že saldo příjmů a výdajů je vždy kryto financováním.
Rozpočet může být sestaven následujícím způsobem:
PŘÍJMY – VÝDAJE 0 přebytek rozpočtového hospodaření (záporné saldo)
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
177
PŘÍJMY – VÝDAJE = 0 vyrovnaný rozpočet
PŘÍJMY – VÝDAJE 0 schodek rozpočtového hospodaření (kladné saldo) [2]
CHARAKTERISTIKA OBCE TRAPLICE
Obec Traplice se rozkládá 10 km severozápadně od města Uherské Hradiště u jihovýchodního okraje přírodního parku
Chřiby. Obcí protéká Jankovický potok, nadmořská výška středu obce je 215 mnm a katastr obce má výměru 528 ha.
Podle posledního sčítání lidu z roku 2011 žije v Traplicích 1 148 obyvatel, z toho 553 mužů a 559 žen.
Obec Traplice je z velké části zemědělsko – vinařskou obcí. Charakter okolní krajiny vedl ke vzniku hodnotné
a originální lidové architektury, lidových tradic a zvyků, z nichž převážná část se dochovala do dnes. Společenskou
událostí
bývá
březnový
košt
vína,
v
dubnu
se
pořádá
velikonoční
jarmark
a obcí procházejí „klepáči“, na měsíc říjen připadají slovácké hody s právem, ale v obci se slaví i „babské“ hody. Tečku
za rokem znamená zdobení a zpívání u vánočního stromu. V obci je vybudován sportovní areál, kuželna a dětské hřiště.
Obec byla založena pravděpodobně koncem 12. století a patřila velehradskému klášteru, který obec pravděpodobně
založil z důvodu ochrany hranic svého panství proti sousední vrchnosti. První písemná zmínka o Traplicích je
v darovací listině krále Přemysla Otakara I. ze dne 27. listopadu 1228. [3]
V obci fungují tato dobrovolná sdružení:
Český zahrádkářský svaz
Sbor dobrovolných hasičů
Myslivecké sdružení Traplice
Svaz včelařů
Dětský folklórní soubor Hrozének Traplice
Tělovýchovná jednota Traplice
ČASOVÁ ŘADA VÝVOJE ROZPOČTU OBCE TRAPLICE 2002 – 2011
Analýza se zaměřuje na hospodaření obce Traplice a na analýzu vývoje rozpočtu obce v letech 2002 – 2011. Je
provedena analýza rozpočtových příjmů a výdajů, a to porovnání časového vývoje příjmů a výdajů schváleného
rozpočtu a porovnání příjmů a výdajů rozpočtu po změnách. Pro analýzu jsou použité údaje z výkazu pro hodnocení
plnění rozpočtu FIN 2-12 M a pracuje se s rozpočtem schváleným, rozpočtem po změnách.
ČASOVÁ ŘADA VÝVOJE SCHVÁLENÝCH ROZPOČTOVÝCH PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ V (KČ) V LETECH
2002 -2012
Rok
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Příjmy schválené
7 845 190
15 879 000
17 969 000
10 312 000
27 096 000
12 930 000
11 051 000
11 515 000
28 656 000
11 158 000
Výdaje schválené
14 014 190
15 149 000
17 101 000
11 055 000
39 087 000
15 747 000
12 052 000
13 960 000
33 243 000
10 334 000
Saldo
-6 169 000
730 000
868 000
-789 000
-11 991 000
-2 817 000
-1 001 000
-2 445 000
-4 587 000
824 000
Tab. č. 1 Vývoj schváleného rozpočtu (v Kč) v letech 2002-2011
Zdroj: [4], grafické zpracování vlastní
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
178
Graf č. 1 Vývoj schváleného rozpočtu (v Kč) v letech 2002-2011
Zdroj: [4], grafické zpracování vlastní
Dle tabulky a grafu můžeme vidět, že rozpočet v letech 2002-2011 byl schválen převážně jako schodkový, pouze rok
2003, 2004 a rok 2011 byl přebytkový, kde příjmy byly vyšší než výdaje. Vývoj příjmů a výdajů za sledované období
má kolísavý charakter. Nejvyšší rozdíl je zaznamenán v roce 2006, kdy výdaje přesahovaly příjmy o 11 991 000 Kč.
V tomto roce byla postavena čistička odpadních vod a na účtu za odvádění a čištění odpadních vod byla částka 25 745
000 Kč, což mohlo zapříčinit podstatně vyšší výdaje.
ČASOVÁ ŘADA VÝVOJE ROZPOČTOVÝCH PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ PO ZMĚNÁCH V (KČ) V LETECH
2002 -2012
Rok
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Příjmy po změnách
15 190 290
16 972 000
18 611 600
14 441 000
27 494 800
14 065 000
11 100 000
12 315 000
13 537 513
12 816 127
Výdaje po změnách
21 926 100
16 242 000
17 743 000
15 184 000
39 125 800
16 922 000
12 101 000
14 760 000
14 124 513
11 992 127
Saldo
-6 735 810
730 000
868 600
-743 000
-11 631 000
-2 857 000
-1 001 000
-2 445 000
-587 000
824 000
Tab. č. 2 Vývoj rozpočtu po změnách (v Kč) v letech 2002-2011
Zdroj: [4], grafické zpracování vlastní
Graf. č. 2 Vývoj rozpočtu po změnách (v Kč) v letech 2002-2011
Zdroj: [4], grafické zpracování vlastní
Z analýzy rozpočtu příjmů a výdajů můžeme vidět, že výdaje představují významný náklad v hospodaření obce
Traplice. Podstatná část výdajů je určena na provoz základní a mateřské školy, odvádění a čistění odpadních vod,
splátky úvěru a úroky, platy zaměstnanců, provoz budov v majetku obce, pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
179
péči. Vedle těchto nákladů je z rozpočtu hrazený běžný provoz obecního úřadu, náklady spojené se správou a údržbou
komunikací a příspěvky sdružením a kulturní akce.
Zastupitelstvo obce každoročně schvaluje rozpočet, který je sestaven na základě očekávaných příjmů a podle toho obec
stanovuje předpokládané výdaje. Tak vzniká rozdíl mezi rozpočtem schváleným a po změnách. Z analýzy hospodaření
vyplynulo, že obec sestavila rozpočet s vyššími výdaji než příjmy v roce 2002, 2005, 2006, 2007, 2008 a 2009. V roce
2003, 2004 a 2011 rozpočtové příjmy převyšovaly rozpočtové výdaje. I přes skutečnost, že obec převážně hospodaří se
schodkem, je schopna plnit řádně své závazky.
Přesto bych navrhovala zvážit možnost zvýšení místních poplatků, jako jsou poplatky za psy nebo svoz komunálního
odpadu, daňových výnosů a výnosů z pronájmu majetku. Využit volných obecních prostorů a nabídnout je
k podnikatelským účelům občanům obce, čímž se vytvoří nová pracovní místa a zároveň se zvýší příjem obce.
Razantnější vymáhání nájmu, aby nedocházelo k opožděným platbám. Využít čerpání dotací z evropské unie.
ZÁVĚR
Cílem práce je finanční a ekonomická analýza obce Traplice a návrhy optimalizace financování obce, které povedou ke
zvýšení příjmů a zajistí nejvýhodnější ekonomický rozvoj obce. Práce je zaměřena především na analýzu časové řady
rozpočtových příjmů a výdajů schválených a rozpočtových příjmů a výdajů po změnách. Dále je v práci provedena
majetková struktura samostatnou analýzou aktiv a pasiv. Finanční analýza je provedena pomocí horizontální a vertikální
analýzy a její vyhodnocení. Pomocí Almanova indexu je proveden výpočet, který dokáže s určitou pravděpodobností
napovědět, zda se firma náhodou v nadcházejícím období nechystá zkrachovat. V závěru práce jsou navržena opatření.
Přes problémy a starosti, které obec v budoucnu čekají, si myslím, že pokud bude nové zastupitelstvo obce projednávat
svá rozhodnutí a takovou intenzitou jako dosud, budou se řídit zásadou opatrnosti a budou pečlivě sledovat vývoj
hospodaření, dluhovou službu a finanční zdraví, pak bude jejich práce odměněna spokojeností všech občanů obce
Traplic.
LITERATURA:
[41] PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů teorie a praxe. 1. vyd. Praha 7 : Grada Publishing,a.s.
2007. 280 s. ISBN 978-80-247-2097-5.
[42] PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. 1.vyd. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004. 375
s.ISBN 80-7261-086-4.
[43] VINKLER, J. a kol. Traplice 20.století slovácké obce. Ostrava : MORAVIAPRESS, a.s. 1. vyd. 1999.286 s.
ISBN 80-238-4114.
[44] Traplice.cz [online]. 2006 [cit. 2011-09-16, 19:45]. Informace o obci. Dostupné z WWW: http.//www.traplice
ADRESA:
Jarmila Čevelová
687 04 Traplice 226
tel.: 775 674 326,
e-mail: [email protected]
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
180
ANALÝZA SPOTREBNÝCH DANÍ A ICH VPLYV NA ŠTÁTNY ROZPOČET SR
Denis Durec
Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice
Abstrakt: Existencia daní sa spája so vznikom prvých štátnych útvarov. Ich vývoj súvisel s rozvojom štátu a
najmä s rozvojom peňažného hospodárstva. Už v období stredoveku postupne narastal význam daní,
pričom dominantné postavenie patrilo nepriamym daniam. Osobitosti historického vývoja v jednotlivých
štátoch mali dopad aj na postupné formovanie daňových sústav. Až do polovice 18. Storočia boli dane
nepravidelným zdrojom príjmu a mali skôr charakter výpomoci. Postupne dane nadobúdajú stabilnú,
pravidelnú podobu a špeccifikujú sa na priame a nepriame.
Klúčové slova: Odane, dan zo spotreby, spotrebné dane, lieh, daň z liehu, tabak, daň z tabaku, pivo, daň
z piva, minerálny olej, daň z minerálneho oleja, štátny rozpočet, daňová sústava, príjmy, výdavky, daňová
povinnosť, šumivé víno, ostatné nekvasené nápoje, medziprodukty, benzín, nafta, petrolej, LPG, zemný
plyn, clo, colné územie, cigarety, cigarillos,
ÚVOD
Myšlienka harmonizácie spotrebných daní bola zameraná na harmonizáciu jednak štruktúry spotrebných (selektívnych)
daní, ako aj na daňové sadzby. S odstupom času možno konštatovať, že uvedený zámer sa zrealizoval v tom smere, že
sa určila oblasť (štruktúra) zdaňovania spotrebnými daňami a sadzby na tovary podliehajúce spotrebným daniam boli
stanovené len v minimálnej výške. Dôvodom tohto postupu sú historicky dané a zaužívané odlišnosti systémov
selektívnych daní v jednotlivých štátoch ako aj očakávaný predpoklad spontánneho harmonizačného efektu spotrebných
daní. Východiskom spoločného systému spotrebných daní je tzv. „systémová smernica“ pre oblasť spotrebných daní č.
92/12/EHS o všeobecných systémoch pre výrobky podliehajúce spotrebnej dani a o vlastníctve, pohybe a monitorovaní
týchto výrobkov, ktorá vymedzuje predmet, výrobu, základné pravidlá a mechanizmy pôsobenia spotrebných daní
v EÚ. Systémová smernica vymedzila tieto výrobky podliehajúce spotrebným daniam: minerálny olej, alkohol
a alkoholické nápoje, tabak a tabakové výrobky.
SPOTREBNÉ DANE – ZDAŇOVANIE A VOĽNÝ POHYB TOVAROV V EUROPSKEJ ÚNII
Spotrebné dane patria medzi dane zo spotreby a spotrebiteľ ich zaplatí v konečnej cene tovarov podliehajúcich daniam.
Spotrebné dane zdaňujú iba niektoré vybrané druhy tovarov, u ktorých je v záujme štátu znížiť ich spotrebu. Aj napriek
uvedenému zámeru, výnos zo spotrebných daní predstavuje relatívne stabilný a nezanedbateľný príjem do štátneho
rozpočtu, a to najmä v dôsledku nízkej dôchodkovej a cenovej elasticity dopytu po tovaroch podliehajúcich daniam. Na
rozdiel od dane z pridanej hodnoty, ktorá je tzv. viacstupňovou daňou, keďže sa uplatňuje na každom stupni v procese
výroby a obehu, sa spotrebná daň vyberá iba na jednom stupni, a to najmä pri vyskladnení tovaru prevádzkovateľom
daňového skladu a jeho uvedením do daňového voľného obehu alebo pri dovoze tovaru na daňové územie. [1]
Zákonná úprava príslušných spotrebných daní by mala zabezpečovať ich neutralitu, ktorá je jedným zo základných
princípov nepriamych daní. To znamená, že by sa nemalo prihliadať na postavenie daňového subjektu, sociálne,
ekologické alebo ekonomické vplyvy a tiež na pôvod tovaru. Pri spotrebných daniach sa uplatňuje tzv. Pricíp určenia,
čo v praxi znamená, že daňová povinnosť vzniká pri uvoľnení na konečnú spotrebu v krajine, kde ku konečnej spotrebe
dochádza. [1]
Významných medzníkom v zákonnej úprave spotrebných daní bol vstup do SR do EÚ. Jednotlivé zákony o spotrebných
daniach zohľadňujú príslušné smernice Rady EÚ (systémovú smernicu, štruktúrne a sadzbové smernice), ktorými sa
napĺňa princí voľného pohybu tovarov. Zakladné pravidlá pre oblasť spotrebných daní sú upravené systémovou
smernicou Rady č. 92/12/EHS o všeobecných systémoch pre výrobky podliehajúce spotrebnej dani a o vlastníctve,
pohybe a monitorovaní takýchto výrobkov. Z dôvodu zavedenia systému kontroly pohybu tovaru podliehajúceho
spotrebnej dani (tzv. Excise Movement and Control System – EMCS) a jeho implementácie do pravidiel upravujúcich
pohyb tovaru, sa v súčanosti pripravuje nová systémová smernica o všeobecných postupoch pre spotrebnú daň, ktorá by
mala nahradiť smernicu č.92/12/EHS. V dôsledku toho je nevyhnutné používať počítačový systém na kontrolu pohybu
tovarov podliehajúcich spotrebnej dani, ktorý umožní členským štátom získavať informácie o pohybe tovaru v reálnom
čase a vykonávať potrebné kontroly. Odlišné je napríklad vymedzenie tovarov podliehajúcich spotrebnej dani
v jednotlivých smerniciach. [1]
Výrazná zmena by sa mala dotknúť najmä úpravy pohybu tovaru v režime pozastavenia dane v nadväznosti na EMCS,
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
181
od čoho sa očakáva zjednodušenie pohybu tovaru v režime pozastavenia dane v rámci EÚ a posilnenie kontrolného
mechanizmu. [1]
SPOTREBNÉ DANE V SR
Spotrebné dane boli do daňovej sústavy SR zavedené v roku 1993 a spolu s daňou z pridanej hodnoty sú mepramymi
daňami zo spotreby, ktoré nahradili dovtedy platnú daň z obratu. Výnosy spotrebných daní v roku 2007 približne 22%
z celkových daňových príjmov štátneho rozpočtu SR, oproti 14,7% v roku 1998 čo je nárast o viac ako 7%. Z hľadiska
daňového zaťaženia v rámci členských krajin Európskej únie dochádzka presunu daňovejého zaťaženia z priamych daní
do nepramych daní, ktorými sú daň z pridanej hodnoty a spotrebné dane.
Čo sa týka zdanenia vybraných druhov tovaorv spotrebnými daňami, Slovenská republika v súčasnosti zdaňuje víno,
pivo, lieh, tabakové výrobky a minerálny olej a dňom 1.1. 2008 vstúpil do platnosti zákon č. 609/2007 Z. Z. O
spotrebnej dani z elektriny, uhlia a zemného plynu, ktorý od 1.7. 2008 zaviedol v SR spotrebnú daň z elektriky, uhlia a
zemného plynu. Vzhľadom k tomu, že elektrina, zemný plyn a pevné palivá (uhlie a koks) sa svojimi vlastnosťami,
chakrakterom výroby a distribúcie vyznamným spôsobom odlišujú od ostatných minerálnych olejov a tiež
mechaznizmus ich zdaňovania v zmysle smernice 2003/96ES je odlišný, zdaňovanie elektriny, zemného plynu a
pevných palív (uhlia a koksu) sa upravilo samostatným zákonom. [2]
Graf č. 1: Vývoj výšky spotrebných daní u bezolovnatých benzínov, obdobie 1993-2010
Zdroj: [3]
ZÁVER
Spotrebné dane patria do sústavy nepriamych daní, ktoré sú svojou podstatou spotrebného charakteru. Daň z pridanej
hodnoty, ako univerzálny typ dane z konečnej spotreby, nemôže dostatočným spôsobom postihnúť zdanenie vybraných
skupín výrobkov. Túto funkciu plnia spotrebné dane, z ktorých výnos predstavuje nezanedbateľný, relatívne stabilný
príjem štátneho rozpočtu závislý od konečnej spotreby vybraných skupín výrobkov, ktorá je nepriamo regulovaná aj
výškou daňového zaťaženia. Pri spotrebných daniach sa neuplatnuje tzv. rovná dan, výrobky podliehajúce spotrebným
daniam sú zdanované paušálnymi danami určenými na jednotku množstva.
Na rozdiel od dane z pridanej hodnoty, ktorá je tzv. viacstupňovou daňou, kedže sa uplatňuje na každom stupni v
procese výroby a obehu, je spotrebná dan jednostupnovou daňou. Vyberá sa na jednom stupni, a to v zásade pri
vyskladnení vybraného výrobku od výrobcu, pretože sa výrobok stáva zdanitelným už v čase výroby, alebo pri jeho
dovoze na danové územie. Uvedeným mechanizmom sa zabezpecuje zníženie rizika možných daňových únikov tým, že
vyrobený alebo dovezený predmet spotrebnej dane pri pohybe od výrobcu k spotrebiteľovi je zdanený, nakolko
neexistujú žiadne objektívne dôvody, aby sa rizikový predmet dane „pohyboval“ nezdanený.
LITERATURA:
[45] EUROUNION, Pauličková A. NEPRIAME DANE V SLOVENSKEJ REPUBLIKE. SR: Eurounion spol. s r.o.,
2002. ISBN 80-88984-36-X.
[46] EKONÓM, Schultzová A. Rabatinová M. Dane zo spotreby. SR: Vydavateľstvo Ekonóm, 2008 37 s. ISBN 97880-225-2643-2.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
182
[47]
NOVOTNÝ,
T.
PETIT
PRESS
2010
[cit.
2012-03-19].
Dostupné
http://natankuj.sme.sk/c/5187898/spotrebne-dane-sa-zvysili-aj-za-ficovej-vlady.html.
na
ADRESA:
Denis Durec
Mládežnícka 465/2
914 41 Nemšová
Slovensko
tel.: 00421911 414 373
e-mail: [email protected]
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
183
WWW:
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
184
KOMPARACE ADMINISTRÁTORŮ A CUSTODIÁNŮ HEDGEOVÝCH FONDŮ A JEJICH
ANALÝZA
Aleš Korvas
Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice
Abstrakt: Předmětem této práce je analýza a následná komparace rozdílných účetních metod a metodiky,
které požívají Custodiani a Administrátoři v oblasti Hedgeových fondů pro stanovení výše poplatku, neboli
performance fee, na základě překročení High Water Mark, investora a míru zasažení jeho investice. Tato
problematika je ve velké míře nedostatečně vysvětlena s odůvodněním, že investoři do alternativního
investování, čili i do hedgeových fondů jsou zkušení investoři u kterých se předpokládá znalost těchto
metod. Stanovení postupu a metoda kalkulace jednotlivých kalkulaci je záležitosti každého jednotlivého
fondu a proto jsou metody od sebe navzájem velmi odlišné. V této práci je popsána jak oblast Hedgeových
fondů, jejich fungování tak jednotlivé metody výpočtu a jejich srovnání - komparace.
Klíčová slova: Hedgeový fond, Performance fee, Management fee, High Water Mark, Equalisation
ÚVOD
Hedgeové fondy, jako alternativní možnost investování nejsou určeny pro širokou veřejnost, ale pouze pro zkušené
investory z řad institucionálních investorů a tzv. High Net Worth (HNW) individualit, neboli vysoce bonitních
fyzických osob. Z toho také vycházejí požadavky kontrolních úřadů na vedení administrace, povolené formy investic
zahrnutých do portfolií a úpravy jednotlivých tříd a jejich řízení rizik. Manažeři hedgeových fondů, na rozdíl od
investičních fondů nabízených drobným střadatelům, nemají v podstatě žádná omezení nařízená od kontrolních úřadů
do jakých komodit, investičních tříd a v jakém množství mohou investovat.
Každý ze zájemců o investování do hedgeových fondů si musí být vědom rizik, jež sebou tato forma alternativního
investování přináší. Absence téměř jakýchkoliv limitů a omezení, není bezdůvodná. Alternativní investice jsou schopny
dosáhnout astronomických zisků v porovnání s běžnými investičními nástroji, na druhou stranu je nutné počítat také
s možností velkých ztrát. U institucionálních a HNW investorů se počítá s faktem, že jsou obeznámeni s možností ztráty
v rozsahu, jež by mohla být u běžných drobných investorů v podstatě likvidační.
HEDGEOVÝ FOND
Historie hedgeových fondů sahá do roku 1949, kdy byl Američanem Alfredem Jonesem vytvořen první hedgeový fond.
O 20 let později se datuje vznik prvního Fondu Hedgeových Fondů. Ten byl vytvořen bankou Banque Edmond de
Rothschild. Téměř neuvěřitelný nárůst objemu spravovaných aktiv (asset under management – AUM) zaznamenala
oblast Fondu Hedgeových Fondů mezi léty 1990, kdy bylo na světě registrováno a spravováno 31 fondů, spravujících
objem aktiv v celkové hodnotě necelých USD 1.8 miliardy. Na konci roku 2008 byl již počet registrovaných Fondu
Hedgeových Fondů 3000 a celkový objem AUM převyšoval USD 593 miliard. Celková hodnota aktiv spravovaných
celým odvětvím hedgeových fondů, čili jednotlivé Hedgeové Fondy společně s Fondy Hedgeových Fondů překročil
hodnotu USD 1.4 bilionu.
Už z výše uvedených čísel vyplývá, že Hedgeové fondy jako celek mají, přehnaně řečeno, ve své moci jakoukoliv měnu
nebo jakýkoliv stát. To lze ukázat např. na vývoji české koruny vůči britské libře (GBP). Od poloviny roku 2008 do
konce roku 2009 kurz CZK propadl ze 43 korun až na 26 CZK/GBP. Tento pokles ale nebyl způsoben tak markantním
poklesem britské ekonomiky nebo vzestupem ekonomiky české. Jednalo se čistě o spekulativní skupování české měny
několika hedgeovými fondy z Londýna, což hnalo kurz koruny vůči libře nahoru. Ač se jejich jednání nezakládalo na
žádném logickém základu, Česká národní banka v té době dokonce několikrát zasáhla snížením úrokových sazeb, což
by za běžného stavu mělo za následek snížení kurzu vůči ostatním měnám, neboť investoři by nechtěli nakupovat
českou měnu, pokud se jim snižuje výnos (dle úrokových sazeb).
I přesto však fondy nadále pokračovali ve zkupování české měny a její kurz tak stoupal strmě nahoru.
Přehnaně řečeno, hedgeové fondy si díky obrovským objemům, kterými disponují mohou dovolit měnit kurzy jakékoliv
měny, a to včetně Eura nebo amerického dolaru. Guvernér České Národní Banky, Miroslav Singer v rozhovoru pro
Hospodářské noviny o Hedgeových fondech řekl: „Umožňuje investovat těm, kteří rizika chápou. Dodávají trhům
likviditu, čímž konzervativnějším hráčům dávají jistotu, že prodají, či nakoupí, když budou potřebovat. Napomáhají i
efektivní alokaci kapitálu. Zjednodušeně řečeno: jsou mnohem méně tvůrci špatných událostí a mnohem více posly
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
185
špatných, ne jimi generovaných zpráv o událostech, které v drtivé většině vznikly bez jejich přičinění. Tím, že se jich
zbavíme, se žádný problém nevyřeší.“ [1]
Jednou z největších výhod hedgeových fondů oproti běžným fondů je možnost zajišťování pomocí prostředků jež běžné
fondy používat nemohou. Mezi ně patří například shortování (neboli prodávání na krátko), finanční páka…
Graf 1: Srovnání výkonnosti indexů a Fondu hedgeových fondů QSAM AE, akcií třídy A vedených v měně USD
Zdroj: [4]
HIGH WATER MARK A EQUALISATION
V první řadě je potřeba vymezit pojmy Performance fee, High Water Mark (HWM) a Equalisation nebo někdy také
Equalisation factor (EQ). Oba dva termíny HWM a EQ se používají jako účetní technika ke stanovení výše
performance fee, které jsou značným zdrojem příjmů každého Hedgeového Fondu.
PERFORMANCE FEE
Již dříve bylo zmíněno, že poplatky, které si fond účtuje a které pro fond jako takový představují zisk jsou složeny ze
dvou částí a to z management fee (poplatek za správu fondu) a z performance fee. Management fee, který bývá
fakturová kvartálně a jeho výše se odvíjí od celkového množství aktiv, jeho výše se většinou pohybuje mezi úrovní 1-5
%. Management fee je placen bez ohledu na výkonnost fondu v daném roce. Dalším poplatkem bývá performance fee,
který je běžnou vlastností používanou většinou alternativních investičních fondů a jsou hlavním zdrojem příjmů
naprosto majoritní většiny hedgeových fondů. Performance fee často tvoří hlavní část odměny investičních manažerů.
Performance fee bývá také označováno jako Incentive fee. Existuje několik metod jak kalkulovat performance fee,
některé jsou běžnější než jiné. Metoda kalkulace, adoptovaná tím kterým fondem bývá vždy zmíněna v PPM a často
také bývá součástí ročního finančního výkazu. Všeobecně vzato, momentálně neexistuje žádná předepsaná metoda,
která je nařízena pro použití jak performance fee kalkulovat. V podstatě záleží pouze na hedgeovém Fondu jakou
metodu si vybere. Hlavní základ je postaven na principu, že investiční manažer je placen na základě toho, jakou se mu
daří dosahovat výkonnost. Jednoduše řečeno, čím více vydělá pro klienty, tím více pak vydělá on sám. Nejjednodušeji
řečeno performance fee je vyjádření většinou v procentech (obvykle to bývá 2-25 %) z nárůstu čistého NAV. Pokud
fond v daném roce dosáhne navýšení NAV o 50 %, z těchto 50 % zaplatí investor fondu poplatek 25 %. Vězte, že
v současné době,kdy existuje přes 2500 registrovaných Hedgeových fondů, neexistuje shoda na tom, jaká je ta nejlepší
metoda kalkulace performance fee. Existují dvě základní metody kalkulace performance fee – na základě úrovně fondu
nebo takzvaná per share basis, čili na základě výpočtu za akcii.
FUND LEVEL BASIS
Výkonnost je kalkulována na úrovni celého fondu a ne na úrovni jednotlivého akcionáře. Je měřena pomocí nárůstu
NAV celého fondu po přidání vkladů a výběrů. Fund level basis je jednoduše pochopitelná pro investora a jednoduchá
pro kalkulaci. Nicméně má dva nedostatky. Pokud akcionář vloží peníze do fondu během období kalkulace,
v okamžiku, kdy fond bude převádět do dalšího období ztrátu z minulosti, akcionář neutrpí žádnou ztrátu na
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
186
performance fee pokud NAV za akcii zase vzroste a měl by být dodržen správný postup pro převedení účetní ztráty
z minulého období. Aby se předešlo této chybě, používá se metoda Per Share basis.
PER SHARE BASIS
Tato metoda má několik variant jak být využita a soudí se, že je spravedlivější k rozdělování a ke kalkulaci performance
fee než fund level basis. Může se jednat buď o vytvoření každému novému akcionáři novou share vlase nebo používání
takzvané Equalisation. Tato metoda je vysvětlena dále v kapitole.
HIGH WATER MARK
Jedná se o imaginární úroveň nejvyššího dosaženého Net Asset Value (NAV) daného fondu. „NAV je hodnota, která je
klíčová pro stanovení výkonnosti fondu a velmi zjednodušeně řečeno představuje hodnotu majetku fondu / počet
vydaných akcií. Čím vyšší NAV, tím vyšší je hodnota majetku fondu a tím pádem je také vyšší zisk pro investora.
Dosažení co možná nejvyšší NAV je základem pro existenci fondu nebo Fondu Fondů.“ [2, s. 198] High Water Mark se
nazývá nejvyšší dosažená hodnota NAV. High Water Mark zajišťuje, že manažer fondu nebude mít vyplaceny obrovské
bonusy za slabou úroveň a výkonnost. Pokud manažer prodělá peníze svých investorů v jednom roce, musí jejich
investici „dostat“ nad dříve dosaženou nejvyšší úroveň, než si bude moct nárokovat vyplacení bonusu.
EQUALISATION
Jeden z investičních manažerů z Velké Británie Dermot Butler jednou napsal. „Na vlastní oči jsem viděl, že i jenom
zmínka o Equalisation způsobila, že oči jedněch z nejsofistikovanějších účetních, některých velmi známých fondů
zesklovatěly, téměř v nich byl vidět strach, jednoduše měli výraz někoho, kdo právě viděl film Vymítač ďábla.“ [3]
CO JE EQUALISATION A PROČ ZPŮSOBUJE TAKOVÉ PROBLÉMY?
V kontextu alternativního investování a hedgeových fondů, stejně jako jiných open ended fundů, které platí
performance nebo incentive fee . Equalisation znamená účetní metodu, navrženou k ujištění, že nejenom investiční
manager dostane zaplacenu korektní performance fee, ale také k tomu, že performance fee je spravedlivě rozděleno
mezi každého investora fondu.
JAK VLASTNĚ FUNGUJE EQUALISATION A JAK POMŮŽE ELIMINOVAT TYTO ANOMÁLIE
Dříve než se pustím do diskuse o metodách Equalizace, musím se zmínit o faktu, jak mnoho alternativních manažerů a
hedgeových fondů stále ještě operuje bez aplikování jakékoliv metody Equalizace. To je způsobeno především snahou o
zbavení se komplikací, otravy a úzkosti spojenou s aplikací některé z metod Equalizace na účty fondu. Všechny
systémy jsou ve větší či menší míře „nepřátelské“ vůči investorovi a upřímně, někteří investoři nejen, že mají obrovské
potíže s porozuměním, ale velmi často také mají potíže s poznáním, že se jedná svým způsobem o podvod na ně.
S tímto konstatováním věřím, že je jasné, že Equalisation je nezbytná, nejen z důvodu ujištění, že Investiční manažer si
vezme každý Dollar, který vydělá, ale také k tomu, že tyto performance fee,jakmile jsou zaplaceny jsou rovnoměrně
rozděleny mezi investory. Není a nemůže být správné, že kvůli vyhnutí se složitým účetním operacím a postupům by
měl jeden investor doplácet na druhé.
ZÁVĚR
Vlastní doporučení pro synchronizaci a optimalizaci jednotlivých metod by bylo poměrně jednoduché. Vybrat pouze
jednu metodu, které by byla používána všemi fondy a investičními skupinami působícími na poli alternativního
investování. Toto by mělo být jednoduše kontrolováno jednoduše kontrolními autoritami v místech, kde jsou fondy
registrovány. Pokud klient investuje do několika různých fondů, což je samozřejmě běžná praxe kvůli diverzifikaci
rizika, věděl by, že ať vloží prostředky do jakéhokoliv fondu, performance fee se bude počítat vždy stejně. Ovšem, toto
je ve své podstatě nemyslitelné a v praxi nerealizovatelné. Má to několik důvodů. Za prvé: V součastné době neexistuje
metoda, která by splňovala absolutně všechny body, které jsou zmíněny v seznamu přání v dřívějších kapitolách.
Nesplňuje a nikdy ani splňovat nemůže všechny body a to především z legislativních důvodů daného domicilu fondu.
Do doby, dokud bude Equalisation existovat, budou také existovat různé metody jejich kalkulací, které budou pro daná
fond nejvhodnější. Toto je ve většině případů určeno kombinací potřeb trhu. Například výběr, zda bude vhodné použít
pro fond metodu Série a jejich konsolidace bude jasně dané třeba skutečností, že fond je registrován na Irské burze, kde
je tento požadavek elementární, nehledě na fakt, že s výběrem metody musí být v první řadě spokojený sám investiční
manažer. Další faktor, který musí být vážně zohledněn je možnost administrátorů (custodianů) správně kalkulovat NAV
pomocí vybrané metody. Jak už bylo zmíněno, samotné kalkulace, subscription a redemption provádí custodian, takže
pokud Investiční manažer vybere určitou metodu, kterou bude chtít používat, ale custodian nebude mít možnost tuto
metodu, ať už z jakéhokoliv důvodu aplikovat a použít, bude samotný výběr manažera k ničemu. Tento výběr by měl
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
187
tedy zůstat čistě na rozhodnutí administrátora, aby byl s danou metodou nejen spokojený, ale hlavně aby jí po důsledků
rozuměl. Ať už je výběr jakýkoliv, nikdy nebude moc být popsán jako stoprocentně spravedlivýa laskavý k investorům
a jednoduchý na pochopení. Ale nikdy nemůžete mít všechno!
LITERATURA:
[48] HOSPODÁŘSKÉ NOVINY [online]. 2012 [cit. 2012-01-18]. Dostupné z WWW: http://www.hedgefond.cz/news/miroslav-singer-hedgeove-fondy-spatne-zpravy-nevytvareji/
[49] LEWIS, R. ; ENDRYL D. Advanced financial accounting, fifth edition, Pitman Publishing, Great Britain, 1996,
296 s., ISBN 0-273-62291-9
[50] BUTLER, D. EQUALISATION, IS IT WORTH THE HEARTACHE? [online]. 2010 [cit. 2011-09-15]. Dostupné
z WWW: http://www.customhousegroup.com/userfiles/file/database/8429819Equalisation %202009.pdf
[51] Graf č. 1: Srovnání výkonnosti indexů a Fondu hedgeových fondů QSAM AE, akcií třídy A vedených v měně
USD
ADRESA:
Aleš Korvas
Sportovní 1513
Staré Město
686 03
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
188
FINANČNÁ ANALÝZA A OPTIMALIZÁCIA SPOLOČNOSTI NISSENS SLOVAKIA S.R.O.
Lenka Kozáková
Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice
Abstrakt: Bakalárska práca sa zaoberá finančnou analýzou spoločnosti Nissens Slovakia, s.r.o., ktorá je
výrobcom automobilových chladičov, produktov pre klimatizácie a tepelné riešenia. V teoretickom základe
je definovaná finančná analýza, jej význam, cieľ a metódy. V praktickej časti je opísaná história
spoločnosti od jej vzniku, charakteristika spoločnosti, je vypracovaná SWOT analýza, horizontálna
a vertikálna analýza súvahy a uskutočnená analýza pomocou výpočtu pomerových ukazovateľov. Všetky
informácie potrebné na uskutočnenie finančnej analýzy boli čerpané z firemných účtovných výkazov za
roky 2005 – 2011. Na základe uskutočnenej finančnej analýzy a zisteného finančného zdravia je navrhnutá
optimalizácia výkonnosti a predikcia vývoja spoločnosti pre budúce obdobie, ktorá pomôže podnikovému
managementu pri inovácii systému plánovania, pri skvalitnení podnikového riadenia.
Kľúčové slová: finančná analýza, spoločnosť, Nissens Slovakia, s.r.o., súvaha, výkaz ziskov a strát,
pomerové ukazovatele, likvidita, rentabilita, zadlženosť, aktivita
ÚVOD
Finančná analýza je dôležitou súčasťou finančného riadenia každej spoločnosti. Historicky vznikla následne po vzniku
peňazí, avšak moderná forma jej bola daná až koncom 19. storočia, po druhej svetovej vojne. Pomocou finančnej
analýzy je možné získať informácie o aktuálnom finančnom stave spoločnosti, predpokladať jej budúci vývoj, ale aj
odhaliť problémy v jej hospodárení a ich príčiny. Dáva nám ucelený prehľad o finančnom zdraví, jej cieľom je odhaliť
silné a slabé stránky spoločnosti. Hlavnými zdrojmi informácií pre finančnú analýzu sú súvaha, výkaz ziskov a strát a
výkaz cash-flow.
FINANČNÁ ANALÝZA - CHARAKTERISTIKA
Úspešnosť alebo neúspešnosť podnikania sa odzrkadľuje vo finančnej situácii podniku. Finančná analýza alebo tiež
finančný rozbor je súčasťou finančného riadenia a predstavuje spätnú informáciu o tom, kam podnik v jednotlivých
oblastiach došiel, v čom sa mu jeho predpokladu podarilo splniť a kde naopak, prišlo k situácii, ktorej chcel predísť,
alebo ktorú nečakal. Finančná analýza predstavuje analýzu finančných výkazov s cieľom zamerať a interpretovať
výsledky a činnosti firmy v minulých obdobiach, vyjadriť súčasnú finančnú situáciu podniku a ohodnotiť
predpokladanú budúcnosť finančného hospodárenia podniku. Pre každú firmu je podstatné na základe zistených
výsledkov stanovenie firemnej stratégie. „Firemná stratégia uvádza prostriedky na dosiahnutie cieľov. Firma si
stanovuje ciele a stratégie s ohľadom na ekonomické, inštitucionálne a kultúrne prostredie, v ktorom chce pôsobiť. Sú
to najmä maximalizácia výnosov majiteľov firmy, poskytnutie podnetných a stabilných podmienok zamestnancom
a integrácia s národnými cieľmi a politikami.“ [10, s. 5]
Predmetom finančnej analýzy je finančná situácia podniku. Finančná analýza je východiskom rozhodovacieho procesu,
reaguje na silné a slabé stránky finančnej situácie podniku. Je zameraná na poznanie činiteľov pôsobiacich na finančnú
situáciu podniku, vyhľadanie najúčinnejších riešení v oblasti využitia finančných zdrojov a formuluje finančné ciele
a prostriedky pre budúce obdobia vo finančnom pláne spoločnosti.
Úlohou finančnej analýzy je hodnotenie finančnej situácie podniku. „Na základe poznatkov získaných z tejto analýzy sa
formuluje návrh opatrení na zlepšenie finančnej situácie a formulujú sa ciele pre tvorbu finančného plánu.“ [8, s. 57]
Cieľom finančnej analýzy je zhodnotenie finančnej situácie, čiže finančného zdravia podniku, a zistenie príčin, ktoré ju
ovplyvnili. Snaží sa pokiaľ možno o komplexné vyjadrenie finančnej situácie podniku, to je určiť všetky činitele, ktoré
determinovali finančné zdravie podniku. K základným cieľom finančného riadenia podniku patrí predovšetkým
dosahovanie finančnej stability, a to schopnosťou dosahovať zisk, zaisťovať prírastok majetku, zhodnocovať vložený
kapitál a zaistenie platobnej schopnosti podniku. Za finančne zdravý podnik možno považovať podnik, ktorý je v danej
chvíli aj perspektívne schopný napĺňať zmysel svojej existencie.
FINANČNÁ ANALÝZA NISSENS SLOVAKIA, S.R.O.
Prvoradým cieľom každej spoločnosti v trhovej ekonomike je dosahovanie zisku a zabezpečenie dobrého finančného
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
189
zdravia, vytvorenie a využívanie silných a odhalenie slabých stránok, zameranie sa na využitie príležitostí
a eliminovanie hrozieb. Finančná analýza používa rôzne metódy na zistenie súčasného stavu finančného zdravia
podniku, na základe ktorých je možné stanoviť tiež predikciu budúceho možného vývoja a zistiť tak, kam daná
spoločnosti ekonomicky smeruje. Bakalárska práca sa zaoberá analýzou a zhodnotením finančnej situácie spoločnosti
Nissens Slovakia, s.r.o., ktorá je dcérskou spoločnosťou dánskej firmy Nisses A/S, pôsobiacej na trhu s výrobou
priemyselných a automobilových chladičov už s deväťdesiat ročnou tradíciou. Je tu popísaná história spoločnosti od jej
založenia až po súčasnosť, jej hodnoty a ciele. Na vypracovanie finančnej analýzy boli použité dáta z účtovných
výkazov a výročných správ spoločnosti za roky 2005 až 2011. Ako už bolo spomenuté Nissens Slovakia, s.r.o. je
dcérskou spoločnosťou dánskej firmy Nissens A/S, preto je vidno značný vplyv materskej dánskej materskej
spoločnosti na jej ekonomickú činnosť. Na zhodnotenie finančného zdravia spoločnosti bola použitá SWOT analýza,
horizontálna a vertikálna analýza súvahy, analýza pomerovými ukazovateľmi aktivity, likvidity, zadlženosti
a rentability. Na zistenie predikcie budúceho ekonomického vývoja bol bola použitá metóda Alamanovho vzorca – Zscore, index IN05 a index bonity.
Horizontálna analýza porovnala vývoj veličín v čase, v tomto prípade za posledných sedem rokov. Na základe
porovnania jednotlivých zložiek aktív bolo zistené, že spoločnosť dosiahla naväčšiu hodnotu aktív 32099 tis. EUR
v roku 2008 kedy bola dostavaná druhá výbobná hala a bola rozšírená výrobná činnosť spoločnosti. Vývoj aktív má
stúpajúcu tendenciu. Najvyššiu hodnotu pasív 32099 tis. EUR, ako aj pri horizontálnej analýze aktív dosiahla firma
v roku 2008.
Pri vertikálnej analýze bol porovnaný podiel jednotlivých zložiek na majetku spoločnosti, najväčšiu časť aktív
spoločnosti tvorí väčšinou neobežný majetok, ktorého zastúpenie bolo v roku 2007 až skoro 62 %, spoločnosť v tomto
roku rozširovala svoje výrobné kapacity a investovala do nákupu DHM. Obežný majetok dosiahol svoju najväčšiu
hodnotu v roku 2008, kedy tvoril takmer 64 % celkových aktív spoločnosti. V štruktúre pasív najväčší podiel tvoria
cudzie zdroje, ktorých navyššia hodnota bola zaznamenaná v roku 2008 až skoro 90 %. Tento vysoký podiel cudzích
zdrojov na majetku je pre spoločnosť nevýhodným, mala by sa snažiť znížiť množstvo krátkodobých záväzkov, ale aj
pohľadávok, ktoré sú najmä voči materskej spoločnosť Nissens A/S, pretože tá je jediným odberateľom výrobkov
a následne predajcom konečnému zákazníkovi. Vysoký podiel cudzích zdrojov robí spoločnosť nestabilnou, mohli by
sa vyskytnúť problémy napríklad v prípade žiadosti o úver, preto by sa ich percento v majetku spoločnosti malo znížiť.
Ukazovatele aktivity by mali dosahovať, čo najnižších hodnôt. Doba obratu celkového kapitálu, ako aj doba obratu
vlastného kapitálu dosahovala v sledovanom odbobí veľmi vysokých hodnôť, tak ako aj doba obratu záväzkov a
pohľadávok, aktív a zásob. Toto predstavuje pre spločnosť nepriaznivý stav, avšak možno povedať, že hodnoty
všetkých týchto ukazovateľov majú klesajúci trend, a to naznačuje zlepšenie vývoja spoločnosti. Spoločnoť by sa mala
zamerať hlavne na zníženie stavu skladových zásob a ich efektívnejšie využitie.
Všetky ukazovatele rentability sa pohybujú v kladných hodnotách, čo má pre spoločnosť pozitívny vplyv. Tendencia
vývoja ukazovateľov je stúpajúca, až na rok 2010 kedy bol zaznamenaný pokles všetkých ukazovateľov hlavne kvôli
tomu, že spoločnosť bola ovplyvnená celosvetovou hospodárskou krízou.
Celková zadlženosť spoločnosti dosiahla až 89,5 %, a to v hospodárskom roku 2008. Táto hodnota predstavuje veľmi
vysokú mieru zadlženosti, mala by dosahovať maximálne 50%. Miera zadlženosti spoločnosti dosiahla vo všetkých
sledovaných rokoch vysokých hodnôt, aj keď vývoj tohto ukazovateľa začal mať od roku 2008 klesajúcu tendenciu,
miera hodnoty dosahuje stále viac ako 70 %, z tohto porovnania môžeme konštatovať nie veľmi dobrú situáciu
spoločnosti, avšak tie negatívne výsledky boli dosiahnuté najmä preto lebo spoločnosť má vysoký podiel cudzích
zdrojov na majetku spoločnosti a tiež preto, lebo výsledky hospodárenia sú ovplyvnené tým, že spoločnosť celú svoju
produkciu predáva materskej spoločnosti v dánsku bez takého rabatu, s akým sú následne materskou spoločnosťou
predávané zákazníkovi, čo výrazne ovplyvňuje finančnú situáciu a tržby spoločnosti.
Všetky zistené hodnoty ukazovateľov likvidity mali kolísavú tendenciu a boli namerané menej ako hodnota 1, čo pre
podnik predstavuje nepriaznivý vývoj a nestabilnú finančnú situáciu. Tento stav je spôsobený najmä tým, že spoločnosť
je pobočkou materskej spoločnosti v Dánsku ako bolo už spomenuté pri hodnotení ukazovateľov zadlženosti a z tých
istých dôvodov je aj vývoj ukazovateľov likvidity nepriaznivý.
Použitím Almanovho modelu a indexu IN05 na zhodnotenie celkového finančného zdravia spoločnosti a predikciu jej
ďalšieho hospodárskeho vývoja, sa ukázalo, že vypočítané hodnoty obidvoch modelov sa nachádzajú v sivej zóne, čo
zaraďuje Nissens Slovakia, s.r.o. medzi spoločnosti s neurčitou finančnou situáciu, avšak trend vývoja obidvoch
modelov má stúpajúcu tendenciu, a tým naznačuje pozitívny ekonomický vývoj do budúcich období. Index IN05
v poslednom hospodárskom roku ukazuje zlepšenie situácie a spoločnosť sa približuje k bodu, ktorý značí vytváranie
hodnôt. Výsledky vypočítaných hodnôt indexu bonity sa pohybujú okolo hodnoty 1 pre celé sledované obdobie a
informujú o prosperite spoločnosti, v tomto prípade je spoločnosť prosperujúca a vývoj hodnôt tohto ukazovateľa má
stúpajúci charakter.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
190
Graf č. 1 : Porovnanie Z-score a IN05
Zdroj: [1-7], vlastné spracovanie
Vyhodnotením SWOT analýzy bolo zistené, že k silným stránkam spoločnosti patrí hlavne vysoká kvalita vyrábaných
produktov, široký sortiment výrobkov, väčšinu chladiacich zariadení je možné umiestniť do viacerých modelov
automobilov a silná predajná sila na hlavných trhoch. Naopak slabé stránky tvorí nedostatočná pripravenosť na väčší
objem výroby a nedostatky v riadení skladového hospodárstva, na ktoré bolo navrhnuté opatrenie zavedenia metódy
„just in time“ a metódy Kanban kariet, čo by výrazným spôsobom ušetrilo náklady spoločnosti, a tiež by bolo potrebné
dohodnúť lepšie obchodné podmienky s niektorými dodávateľmi. Spoločnosť by sa mala zamerať na využitie
príležitosti preniknutia na nové trhy a vybudovania veľkoobchodnej siete zákazníkov, a tiež na väčšiu propagáciu
svojich výrobkov. Pomerne dosť veľkú hrozbu predstavujú konkurenční výrobcovia, ktorí sú schopní ponúknuť
zákazníkom priaznivejšie ceny a široký sortiment výrobkov, najmä konkurenti z Ázijských krajín.
Po vypracovaní finančnej analýzy na základe zistených výsledkov bol vytvorený návrh optimalizácie financovania
spoločnosti Nissens Slovakia, s.r.o. a stanovenie predikcie činnosti spoločnosti pre zaistenie najvýhodnejšieho
ekonomického vývoja pre nasledujúce obdobia. Bakalárska práca splnila svoj cieľ a tieto zistené výsledky pomôžu
podnikovému managementu pri inovácii systému plánovania, pri skvalitnení podnikového riadenia a controllingu
spoločnosti.
ZÁVER
Aj keď sa finančné zdravie spoločnosti na základe vypočítaných hodnôt javí ako neurčité alebo až nepriaznivé, je
možné predpokladať pozitívny vývoj a zlepšenie ekonomickej situácie v budúcom období. K zlepšeniu finančnej
situácie spoločnosti by prispelo prijatie navrhovaných odporúčaní, ako sú využívanie vlastného samofinancovania,
a tým zníženie zadlženia, znižovanie prevádzkových a režijných nákladov, propagácia spoločnosti najmä v tuzemsku,
zníženie stavu zásob, udržiavanie optimálneho stavu zásob, aby bola dosiahnutá vysoká úroveň zákazníckeho servisu
a aby náklady na udržiavanie stavu zásob boli prijateľné. Do zásob by mali byť investované iba nevyhnutne potrebné
finančné prostriedky, čím by sa ušetrili náklady na skladovanie a finančné prostriedky na pracovníkov, ktorí by mohli
vykonávať inú pracovnú činnosť ako manipuláciu s materiálom, ktorý sa aktuálne nevyužíva vo výrobe. Nissens má
veľmi dobre vybudovanú orientáciu na zákazníkov, snaží im vyhovieť vo všetkých smeroch, čo predstavuje veľmi
dobrú základňu pre udržanie si stálych, ale i získanie nových zákazníkov. Tejto stratégie by sa spoločnosť mala aj
naďalej držať, pretože to pozitívne vplýva na jej ekonomickú činnosť a ďalší rozvoj.
ZDROJE:
[52] Nissens A/S. Annual report 2005. Horsens, 2009. Intranetový systém.
[53] Nissens A/S. Annual report 2006. Horsens, 2009. Intranetový systém.
[54] Nissens A/S. Annual report 2007. Horsens, 2009. Intranetový systém.
[55] Nissens A/S. Annual report 2008. Horsens, 2009. Intranetový systém.
[56] Nissens A/S. Annual report 2009. Horsens, 2009. Intranetový systém.
[57] Nissens A/S. Annual report 2010. Horsens, 2009. Intranetový systém.
[58] Nissens A/S. Annual report 2011. Horsens, 2009. Intranetový systém.
[59] KRÁĽOVIČ, J.; VLACHYNSKÝ, K. Finančný management. 2. vyd. Bratislava : Ekonomická univerzita, 2006.
455 s. ISBN 80-8087-042-0.
[60] STICKNEY, C. P.; WEIL, R. L. Financial accounting. Oralndo : The Dryden Press, 2000. 372 s. ISBN 0-03025962-2.
[61] BARAN, D. Finančná analýza a plánovanie I. Kunovice : Evropský polytechnický institut, s.r.o., 2011. 68 s.
ISBN 978-80-7314-245-2.
ADRESA:
Lenka Kozáková
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
191
Moravské Lieskové
Šance 1339
91642 Moravské Lieskové
+421915419752
[email protected]
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
192
ANALÝZA DOPADŮ GLOBÁLNÍ KRIZE NA MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE V ČR
Veronika Sýkorová
Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice
Abstrakt: Práce je rozdělena do sedmi kapitol. V první kapitole je zpracován teoretický základ všeobecné
ekonomické teorie, příčiny hospodářských cyklů, historie hospodářských krizí. V analytické části práce
kapitola dvě až pět je popsán jak finanční krize a kde vznikla, a jak se projevila v místě svého vzniku.
Jakým způsobem a jaký dopad měla krize na jednotlivé makroekonomické ukazatele ve sledovaném období
v České Republice, konkrétně na vývoj HDP, nezaměstnanosti, hrubé průměrné mzdy, inflaci a platební
bilanci zahraničního obchodu, vývoj české koruny ve sledovaném období v časových řadách od roku 2001
do roku 2011. V kapitole šest bude popsán princip fungování neuronových sítí a predikce vývoje
ekonomiky v ČR. V sedmé závěrečné kapitole budou zpracovány návrhy a doporučení pro stabilizaci
ekonomiky v ČR. V závěru bakalářské práce, je shrnuto jakým způsobem hospodářská krize přispěla
k naším rozpočtovým problémům a jak se česká ekonomika vyhnula její první fázi – finanční krizi a jak nás
zasáhla její druhá část- hospodářská recese.
Klíčová slova: hospodářská krize, globální krize, ekonomie, hospodářský cyklus, nezaměstnanost,
průměrná hrubá mzda, míra nezaměstnanosti, hrubý domácí produkt, inflace, platební bilance, obchodní
bilance
ÚVOD
Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila analýzu dopadů globální krize na makroekonomické ukazatele v České
Republice. Finanční krize je téma, které se v současné době dotýká života každého jednotlivce, každé firmy i zemí.
Počátek krize začal na trhu hypoték v USA v roce 2007. V následujících měsících se z původní hypoteční krize stala
krize finanční a následovala krize hospodářská, která posléze překonala hranice USA a zasáhla do dalších světových
ekonomik včetně té naší. Původně se hypoteční krize objevila v USA v polovině března roku 2007, kapitálové trhy ale
výrazně ovlivnila až v polovině července roku 2007. Do Evropy se krize dostala v první polovině srpna 2007. Původ má
v sektoru amerického hypotečního trhu pro méně bonitní klienty a na základě benevolentního přístupu bank, které
poskytovaly úvěry těmto klientům, kdy po období relativně nízkých úrokových sazeb začala z důvodu rostoucích
inflačních tlaků Americká centrální banka (FED) zvedat úrokové sazby, což vedlo ke zvýšení úrokových sazeb hypoték
a výše splátek těchto klientů. Méně bonitní dlužníci následně přestali splácet hypoteční úvěry a někteří ani nezačali. V
reálné ekonomice musely nefinanční podniky čelit v průběhu roku 2008 řadě nepříznivých okolností. V důsledku krize
na světových finančních trzích docházelo ke snižování zahraniční a následně i domácí poptávky. Firmy měly problém
s financováním, protože banky v souvislosti s globální finanční krizí výrazně přitvrdily úvěrové standardy a v řadě
případů zdražily firmám zdroje. Snížily se mzdy, zvýšila se nezaměstnanost a tím pádem došlo i k růstu cen. K těmto
okolnostem se ještě od poloviny roku 2007 připojilo silné posilování měnového kurzu. Toto posilování se negativně
promítlo do konkurenceschopnosti podniků, což dále přispívalo k jejich rostoucí míře platební neschopnosti. K hlavním
činitelům platební neschopnosti podnikového sektoru patřil ekonomický růst, úroveň zadluženosti podniků
a měnový kurz. Postupně docházelo ke zvýšení míry platební neschopnosti, zvýšil se podíl nesplacených úvěrů, a
zpřísnily se úvěrové standardy bank. Příjmy domácnosti byly ovlivněny vysokou inflací, rostl poměr dluhu
k disponibilním příjmům, finančním aktivům. V Evropě a České Republice se následky globální krize, která vypukla
v USA v roce 2007, projevily až v roce 2008 po krachu čtvrté největší investiční banky USA Lehman Brothers.
Bakalářská práce analyzuje dopady globální krize na makroekonomické ukazatele v ČR. Práce je rozdělena do sedmi
kapitol. V první kapitole je zpracován teoretický základ všeobecné ekonomické teorie, příčiny hospodářských cyklů.
Jsou popsány jednotlivé strukturální a cyklické vývoje, grafické zpracování hospodářského cyklu, historie
hospodářských krizí a také jsou jednotlivě popsány makroekonomické pojmy nezaměstnanost, míra nezaměstnanosti,
typy nezaměstnanosti, důsledky nezaměstnanosti, inflace, mírná, pádivá, hyperinflace, hrubý domácí produkt a platební
bilance. Každý z těchto ukazatelů na sebe působí a jakákoliv změna jednoho z nich ovlivní chování druhého. V
analytické části práce kapitola dvě až pět je popsán jak finanční krize a kde vznikla, jak se projevila v místě svého
vzniku, jaký vliv to mělo na obchodní bilanci USA, USA a EU, USA a Číny. Jakým způsobem a jaký dopad měla krize
na jednotlivé makroekonomické ukazatele ve sledovaném období v České republice. Konkrétně budou rozebrány
dopady krize na vývoj HDP, vliv HDP na jednotlivé složky poptávky, na odvětví do meziročních změn,
nezaměstnanost, poměr zaměstnaných a nezaměstnaných, výše hrubé průměrné mzdy, inflaci a platební bilanci
zahraničního obchodu, vývoj české koruny v poměru k EUR jak se vyvíjela ve sledovaném období v časových řadách
od roku 2001 do roku 2011. Jednotlivé ukazatele jsou zpracovány pomocí grafických metod a tabulek za podmínky, kdy
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
193
byly-nebyly ovlivněny krizí a jsou následně popsány. V kapitole šest bude popsán princip fungování neuronových sítí a
následně bude zpracována predikce dalšího vývoje ekonomiky v ČR. V sedmé závěrečné kapitole budou zpracovány
návrhy a doporučení pro stabilizaci ekonomiky v ČR. Jsou popsány jednotlivá protikrizová opatření vlády a případná
možná doporučení pro stabilizaci české ekonomiky. V závěru bakalářské práce, je shrnuto jakým způsobem
hospodářská krize přispěla k naším rozpočtovým problémům a jak se česká ekonomika vyhnula její první fázi –
finanční krizi a jak nás zasáhla její druhá část- hospodářská recese, která stále roste a vyvíjí se do současného reálného
období ekonomiky. Velká důležitost je přikládána vývoji exportních trhů. V bakalářské práci jsou informace čerpány
z odborné literatury, odborných dokumentů a publikací. Jsou použity i internetové zdroje. K získání statistických údajů
je využita databáze Českého statistického úřadu. Všechny čerpané prameny jsou uvedeny v seznamu použité literatury.
EKONOMIE
Hlavním předpokladem, z něhož ekonomie vychází, je předpoklad racionálního chování člověka. V čem, ale tedy
vlastně racionalita spočívá? „Racionalitu lidského jednání nenalezneme ve volbě cílů, ale ve volbě prostředků
k dosažení cílů. Racionalita znamená, že člověk volí ty cesty, po kterých dojde ke svým cílům co nejlépe.“ [1, s.9]
HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS
Tržní ekonomika se nevyvíjí zcela jednoduše, ale podléhá ekonomickým výkyvům. Rozlišujeme strukturální výkyvy a
cyklické výkyvy. Ke strukturálním výkyvům dochází v případě, pokud se mění preference spotřebitelů, ekonomické
zdroje, objevují se nové výrobní poznatky a technologie nebo se mění komparativní výhody zemí. Strukturální výkyvy
tedy znamenají, že se některá odvětví zeštíhlují a jiná naopak rostou. Proto se u některých výrobců zásoby dočasně
hromadí a jiní mají zas těchto zásob nedostatek. Z toho důvodu také existuje strukturální nezaměstnanost. Strukturální
výkyvy jsou sice nepříjemné, ale jsou přirozenou reakcí ekonomiky, která se přizpůsobuje změnám na trzích.
Strukturální změny jsou tedy výrazem pružnosti a přizpůsobivosti. Ekonomiky, které se brání strukturálním změnám
tím, že svůj trh budou bránit dovozními cly a jinými překážkami zjistí, že si tím vlastně moc nepomohly. Obchodní
ochranu drží hlavně zdroje v odvětvích, která ztratila porovnávací výhody, což brání expanzi těch odvětví, která
porovnávací výhody získávají. K cyklickým výkyvům dochází tehdy, kdy některá odvětví omezují výrobu a jiná
odvětví vzrůstají. Cyklické výkyvy jsou charakterizovány všeobecným poklesem a poté zase všeobecným růstem
výroby a zaměstnanosti. Cyklické výkyvy označujeme hospodářskými cykly. Je pro ně totiž typické střídání fáze
vzrůstu a úpadku. Expanze můžeme definovat tím, že růst reálného HDP zrychluje a HDP roste nad potencionální
produkt. Recese můžeme definovat tím, že růst zpomaluje a dochází k poklesu reálného HDP pod potencionální
produkt. O recesi hovoříme tehdy, když reálný HDP během dvou po sobě následujících čtvrtletí klesá. Dále zavádíme
ještě pojem deprese, kterou můžeme definovat jako hluboký a dlouhotrvající hospodářský pokles
FINANČNÍ KRIZE
Investiční cykly bývají umocněny chováním lidí na trzích. Expanze začíná poklesem úrokové míry. Pokles úrokové
míry zvyšuje cenu aktiv – rostou ceny pozemků, dluhopisů, nemovitostí. Hospodářská expanze může tedy někdy vést ke
vzniku „ spekulační bubliny“ na trzích aktiv. Toto je pak velmi nebezpečný jev, vzhledem k tomu, že taková „bublina“
nakonec nevyhnutelně praskne a ceny aktiv se zhroutí. Tato finanční krize ovšem dosti velkým způsobem prohlubuje
hospodářskou recesi. V případě, kdy ceny aktiv klesají, vede to k tomu, že roste úroková míra. Nárůst úrokové míry
ovšem ale snižuje investice a spotřebu. V momentě, kdy už jsou ceny aktiv tak nízké, že nikdo neočekává jejich další
pokles, dojde k opaku – spekulanti očekávají budoucí růst cen aktiv a někteří začnou opět nakupovat. Nakupování
zvyšuje cenu aktiv a snižuje úrokovou míru. Investiční aktiva z toho důvodu opět ožijí, pesimismu se změní
v optimismu a recese tím pádem přechází v novou expanzi.
Finanční krize mohou a většinou také jsou doprovázeny bankovními panikami. Když vznikne a vzroste spekulační
bublina, tak mnoho investorů a spekulantů si na své nákupy aktiv vypůjčí u bank. Banky nebývají opatrné a poskytnou
mnoho půjček na tyto spekulace. Když pak propukne finanční krize, dlužníci banky prodělají, tím pádem přijdou o
všechno, co měli a nebudou schopni bance své půjčky splácet. Když pak lidi vidí krachovat jednu banku, dostanou tím
pádem strach o své vklady. Dávají si otázku, co kdyby zkrachovala i ta „jejich“ banka? Z toho důvodu pak také začnou
někteří, velká většina z nich své vklady z bank vybírat. Banky ovšem v tu chvíli nejsou schopny vyhovět tak velkému
množství vkladatelů, které si přicházejí pro peníze. Banky mají většinou jen 10% hodnoty vkladů, zbytek vkladů půjčí
různým investorům. Tyto půjčené investice mají určitou dobu splatnost a banka je nemůže získat ihned zpět. Tím
pádem pak není schopna vyhovět svým klientům, kteří si najednou přijdou vybrat své vklady. Bankovnictví je velmi
jemným odvětvím, jelikož padá a stojí na důvěře vkladatelů. Stane-li se, že podlehnou vkladatelé panice, že by přišli o
své vklady, tak se stane, že začne hromadné vybírání vkladů. Vzniklou danou situaci může zachránit pouze centrální
banka. Centrální banka může zachránit mnoho bank před tím, aby zkrachovaly, pokud v takové situaci splní svou roli a
začne bankám poskytovat diskontní půjčky. Finanční krize a bankovní paniky jsou nebezpečným vyústěním
hospodářské recese a představuji pro všechny ekonomiky velké nebezpečí. Recese i deprese mají na danou ekonomiku
také ozdravné působení, a to, že slabé a nevýkonné firmy krachují, přičemž silné a efektivní firmy tuto zkoušku vydrží a
zůstanou. Hospodářská recese a expanze se začaly v Evropě objevovat již v 19. století. Původně byly ekonomiky
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
194
agrární a měnily se na průmyslové, když v nich kapitálové investice začaly hrát významnější roli. Žádná z recesí, ale
nebyla tak hluboká a dlouhá, jako tomu bylo ve 30. letech dvacátého století. J.M. Keynes ji vysvětloval jako chronické
zaostávání agregátní poptávky a vybízel stát k intenzivnějším zásahům. M.Friedman ji vysvětluje jako ne selhání
tržního systému, ale selhání státu. Konkrétně měl na mysli selhání centrální banky. [2, s. 512-521]
HISTORIE HOSPODÁŘSKÉ KRIZE
Kurzy nemovitostí, komodit, cenných papírů mají tendenci čas od času náhle hodně růst bez toho, že by pro tento
vzestup bylo možné najít určitá vysvětlení. Finančními teoretiky, ale i analytiky jsou tyto jevy na trzích, kdy se kurzy
dočasně velmi výrazně odchylují od své rovnováhy nazývány spekulativními bublinami. Danou existenci spekulativních
bublin můžeme vysvětlit pomocí těchto teorií: Davová psychologie, teorie hlučného obchodování, neefektivnost trhu.
Davová psychologie je odstartována nějakou významnou událostí. Do situace vstupuje důležitý faktor a tím je lidský
faktor – investoři, kteří tuto událost příliš negativně zhodnotí. Toto nadměrné zhodnocení událostí zapříčiní následnou
reakcí investorů, kteří na základě svého nesprávného hodnocení prognózují do budoucna mohutný růst, či pokles kurzů
souvisejících s danou událostí. Z toho důvodu okamžitě nakupují – prodávají dané cenné papíry, což tlačí kurzy výš
nebo níž. Podle Le Bonovy psychologie davu jsou extrémní pocity a nálady v davu nakažlivé. Tím pádem se vzniklá
vlna optimismu – pesimismu šíří davem tak dlouho, až je celý dav investorů plně ovládán davovou optimistickou či
pesimistickou historií. V této situaci investoři nakupují – prodávají cenné papíry díky svému davem vyvolanému
chování a díky naději a víře, že se kurzy cenných papírů v budoucnu nezastaví ve svém poklesu nebo vzrůstu. Vlna
optimismu se dále šíří, je intenzivnější tak jako davové šílenství investorů, což přispívá k tomu, že spekulativní bubliny
mají samovyplnující charakter. Bubliny sílí, rostou, nafukují se do té doby, dokud v řadách investorů existuje víra
v jejich další trvání a růst. Změní-li se náhle prudké emoce davu, víra v další existenci spekulativní bubliny praskne.
Podle teorie hlučného obchodování je nadměrná kolísavost a odchylka od správných kurzů cenných papírů na trhu
vyvolány vznikem dvou různých, rozdílných skupin investorů. První skupinu tvoří investoři, kteří mají zkušenosti a
znalosti, které dokážou racionálně a vhodně využít. Mají přístup k nejrůznějším specifickým, pro ně důležitým
informacím Tato skupina investorů je rizikově averzní, což ovlivňuje jejich investiční rozhodování a chování. Druhá
skupina zahrnuje investory, kteří už takové informace nemají, a také nemají zkušenosti a znalosti pro odborné analýzy,
jako tomu je u investorů v první skupině. Nerovnováha na trhu cenných papírů přispívá k růstu rizika, kterému se
neubrání ani zkušení investoři, s velkými zkušenostmi. Na efektivním trhu by případné odchylky kurzů cenných papírů
od jejich zásadních správných kurzů měly být velmi nepatrné. Míra kolísání akciových kurzů, výnosové míry a míry
růstu dividend vysoce převyšuje úroveň těchto veličin. Značné kolísání akciových kurzů nelze vysvětlit ani myšlenkou,
že častý ohodnocovací předpoklad požadované výnosové míry neodpovídá realitě. Historie komoditních a akciových
trhů může nabídnout hned několik případů vzniku spekulativních bublin. Spekulativní bubliny nejsou pouhou teorií,
nýbrž na různých trzích vznikají, nafukují a nakonec prasknou. Po prasknutí bubliny dojde s pohybů kurzů. [3]
NEZAMĚSTNANOST
Dopad globální krize pocítil i český trh práce. Jedním z důvodů vysoké nezaměstnanosti, nebo také snížení pracovních
míst je hospodářská krize. Krizi můžeme definovat jako fázi hospodářského cyklu. K hospodářským cyklům dochází
opakovaně a jisté souvislosti a vývoj by nám je mohli umět z části předvídat. Každá krize, která je dlouhá, má velký
dopad na životní úroveň člověka. Předvídat krize je tedy velmi důležitý úkol jak pro ekonomii, tak i pro společenské
vědy. Jako hlavní znaky krize můžeme uvést:
klesající poptávku, méně se nakupuje
klesají zisky firem, které zvětšují své zásoby, snižují ceny, omezují výrobu a tím pádem dochází také k úbytku
pracovních sil
INFLACE
Riziko růstu inflace rostlo z důvodu rostoucího vládního dluhu a snížením míry úrokových sazeb CNB a nárůstu
měnové politiky centrální banky. Snížení úrokových sazeb obyčejně způsobí snížení obyvatelstva ochodu spořit, roste
poptávka a v důsledku toho také samozřejmě inflace. Ve fázi, kdy roste množství peněz v oběhu tak se stává to, že tento
rostoucí trend vyvolá nárůst cen a tím pádem dojde k postupnému poklesu jejich kupní síly. Pokud ovšem vezmeme
propojení finančních trhu na celosvětové úrovni, nemůžeme tvrdit, že nezáleží pouze na chování naší hlavní centrální
banky. Jiné světové evropské a americké banky řešily danou krizi zvýšením množství peněz v ekonomice o další
stamiliardy eur či dolarů. To zapříčinilo i projevení se krize v celosvětovém inflačním trendu.
ROK
2001
2002
2003
2004
2005
1
4,2
3,7
-0,4
2,3
1,7
2
4
3,9
-0,4
2,3
1,7
3
4,1
3,7
-0,4
2,5
1,5
4
4,6
3,2
-0,4
2,3
1,6
5
5
2,5
0
2,7
1,3
6
5,5
1,2
0,3
2,9
1,8
7
5,9
0,6
-0,1
3,2
1,7
8
5,5
0,6
-0,1
3,4
1,7
9
4,7
0,8
0
3
2,2
10
4,4
0,6
0,4
3,5
2,6
11
4,2
0,5
1
2,9
2,4
12
4,1
0,6
1
2,8
2,2
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
195
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2,9
1,3
7,5
2,2
0,7
1,7
2,8
1,5
7,5
2
0,6
1,8
2,8
1,9
7,1
2,3
0,7
1,7
2,8
2,5
6,8
1,8
1,1
1,6
3,1
2,4
6,8
1,3
1,2
2,0
2,8
2,5
6,7
1,2
1,2
1,8
2,9
2,3
6,9
0,3
1,9
1,7
3,1
2,4
6,5
0,2
1,9
1,7
2,7
2,8
6,6
0
2
1,8
1,3
4
6
-0,2
2
2,3
1,5
5
4,4
0,5
2
2,4
1,7
5,4
3,6
1
2,3
3,5
Tabulka č.1 : Vývoj inflace ve sledovaném období v %
Zdroj: [4], vlastní přepočet
HDP
HDP je velmi důležitým ukazatelem k určování výkonnosti ekonomiky dané země. Problémem České Republiky nebyla
ani tak finanční krize, ale spíše hospodářská recese. Problém recese se hlavně projevoval prudkým poklesem zahraniční
poptávky a s tím související problémy exportního průmyslu. Naše situace ale nebyla tak kritická jako u většiny našich
obchodních partnerů. Z důvodu recese klesala spotřeba vládních výdajů, domácností a investicí, což zpomalení
ekonomiky a její pokles ještě navýšilo.
SLEDOVANÉ OBDOBÍ
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
VÝVOJ HDP V %
2,4
1,8
3,6
4,4
6,3
6,9
6
3,1
-4,1
2,2
Tabulka č. 2: Vývoj HDP ve sledovaném období
Zdroj: [4], vlastní přepočet
PLATEBNÍ BILANCE
V současné doby, kdy je celý svět plně globalizován, roste čím dál více vliv mezinárodního obchodu. Ekonomika jedné
země ovlivňuje ekonomiku země druhé, země jsou čím dál více spolu propojeny. V takových situacích potom dochází
k tomu, že jedna kritická věc – případně i pozitivní, která se objeví v zemi jiné, než naší ovlivní státy okolní. Tato
situace se pak projeví v běžném účtu země, která se danou špatnou situací, má pramálo, co společného. Byla jen
součástí mezinárodního obchodu. Dojde tím pak k navýšení běžného účtu, nebo k jeho naprostému propadu. Takováto
situace se přesně stala v letech 2008 – 2009, kdy v naší republice propukla globální krize a tím ovlivnila platební
bilanci. Krize, která vznikla v USA, jak už jsme se zmiňovali výše a která svým dopadem ovlivnila a poznamenala celý
svět.
NÁVRHY A DOPORUČENÍ
Doporučení pro domácnosti, je takové, že by na sebe neměly brát větší rizika, než budou schopni unést.
Konkrétně se jedná o splácení půjček a úroků z nich. Lidé by si neměli zvykat žít na dluh.
Investoři by neměli využívat neúměrné množství cizího kapitálu, aby dosáhli ještě větších výnosů. Pokud jsou
investice příliš složité a nemůže tím pádem odhadnout jejich kvalitu, bylo by lepší do nich investovat méně.
Finanční instituce by se hlavně měli držet svých standardů a neopouštět je z důvodu zvýšení výnosů. Neměly
by se spoléhat na to, že v případě jejich bankrotu jim stát poskytne finanční injekci, která je vždy zachrání.
Také musí dojít k tomu, že banky budou více opatrnější, při poskytování úvěrů a nákupu dluhopisů. Aby
finanční trh mohl správně fungovat, je zapotřebí, aby byl stabilní, důvěryhodný a plnil svou roli finančního
zprostředkovatele.
Státní organizace zde by hlavně mělo docházet ke snižování korupce a nezvětšovat tedy balík peněz vybraný
z našich kapes a předaný k použití těm poctivým. Ozdravit státní rozpočet tak, aby se dále nezvyšovaly
sociální výdaje a nevyhýbat se reformám důchodů a zdravotnictví. Povzbuzovat hospodářský růst, ale
nezvyšovat přitom daně lidem, kteří pracují a firmám, které mají možnost vytvořit nové pracovní příležitosti.
ZÁVĚR
Česká ekonomika se vyhnula prvé fázi – finanční krizi, dopadla na ni ovšem následná hospodářská recese, která vznikla
z důvodu vázanosti České Republiky na export. Protikrizový plán české vlády byl poměrně uměřený. Recese však
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
196
přinesla velký propad příjmů a razantně zvýšila výsledný deficit státního rozpočtu. České banky se prvé fázi – samotné
finanční krizi – úspěšně vyhnuly. Od konce 90. let se zaměřovaly na tradiční komerční bankovnictví – na úvěrování
domácí ekonomiky z domácích úspor. Jejich zahraniční vlastníci, velké mateřské banky si rizikovější obchody raději
dělaly samy na svých centrálách. Podstatnou výhodou bylo, že české domácnosti relativně více spoří a nejsou tolik
zvyklé žít na dluh, tak jak tomu bylo v kolíbce krize v USA, kde většina obyvatel byla zvyklá žít na dluh. Většina
půjček a hypoték u domácností bylo v korunách. České banky se díky tomuto nepotřebovaly financovat ze zahraničí.
Mají též dostatečnou kapitálovou přiměřenost a postačující rezervy. České banky nejsou pouhými pobočkami
zahraničních bank a jejich matky si z nich tedy nemohou libovolně stahovat likviditu. Mají, ale tu možnost si odčerpat
zisky formou dividend, a mohou českým bankám ukládat větší zdrženlivost při poskytování úvěrů. Druhá fáze globální
krize – hospodářská recese – se nám bohužel již nevyhne. Dovážíme si ji ze zahraničí prostřednictvím silného poklesu
poptávky po exportech, na nichž jsou české podniky v průměru závislé ze 70 i více procent. Pokles zakázek vede k větší
opatrnosti při poptávce po úvěrech a v nabídce úvěrů ze strany bank. Oba procesy se navzájem posilují a přispívají
k poklesu české ekonomiky. Z důvodu recese klesala spotřeba vládních výdajů, domácností a investicí, což zpomalení
ekonomiky a její pokles ještě navýšilo.
LITERATURA:
[62] HOLMAN R., Základy ekonomie pro studenty vyšších odborných škol a neekonomických fakult VS, 2. vydání.
C.H.Beck 2008.ISBN 978-80-7179-3
[63] A., s. MR. Keynes a Mr.Marx. Review of Economic Studies, February, 1940, MARX, K. Capital. Praha.
Svoboda, 1986
[64] VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. Praha ASPI, a.s., 2007, 704s.
Internetový zdroj:
[65] Český statistický úřad – makroekonomické ukazatele ČR dostupné na: http://www.czso.cz/
ADRESA:
Veronika Sýkorová
Vážany 163
687 37 Vážany
e-mail: [email protected]
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
197
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
198
VÝBĚR FORMY PODNIKÁNÍ Z HLEDISKA DAŇOVÉ OPTIMALIZACE
Marta Šedová
Evropský poyltechnický institut, s.r.o. , Kunovice
Abstrakt: Cesta k úspěšnému podnikání vede přes důležitá rozhodnutí. Než se člověk rozhodne, že bude
podnikat, musí dobře zvážit, v jaké oblasti bude podnikat. Může to být něco originálního, netradičního,
nebo se může rozhodnout, že se zařadí mezi ostatní, kteří již v dané oblasti podnikají. Důležité je vzít
v potaz vlastní schopnosti, praxi a vzdělání. Je jednodušší začít podnikat v oblasti, která mu je blízká,
respektive má v ní buďto praxi nebo vzdělání než začít podnikat v oblasti, ve které je člověk nováčkem.
Pokud člověk zváží všechna tato rozhodnutí a vyhodnotí je kladně, tak mu zbývá ještě jedno rozhodnutí a to
jakou formu podnikání si zvolí. Zdali bude podnikat jako fyzická osoba nebo právnická osoba. Toto
rozhodnutí, je velmi zásadní, protože ovlivňuje nejen postup při zahájení podnikání, ale i další činnosti
v průběhu podnikání.
Klíčová slova: podnikat, výběr formy podnikání, optimalizovat, daňová povinnost, fyzická osoba,
právnická osoba, daňová optimalizace,daňové zatížení, společnost s ručením omezeným
ÚVOD
Pokud je člověk rozhodnut v jaké oblasti bude podnikat, jak bude realizovat svůj podnikatelský plán, tak na něj čeká
rozhodnutí, jak všechny tyto věci uhradí. Jelikož začátky podnikání vyžadují nemalé finanční investice. Jsou dvě
možnosti, první, že začínající podnikatel má dostatečné finanční prostředky a vše si uhradí, ale v dnešní době takových
to lidí je málo. Druhá možnost, jak uhradit počáteční investice je úvěr. Zde, se ale člověk musí zamyslet, jestli vůbec
bude pro banku bonitním, aby mu úvěr schválila. Pokud banka úvěr schválí, měl podnikat počítat s určitou finanční
rezervou pro případ, že by se dostal platební neschopnosti. V dnešní době to není nic neobvyklého. Každá forma
podnikání je rozdílná v oblastech, jako jsou například: náročnost na založení firmy, způsob a rozsah ručení, počáteční
kapitál a také v daňovém zatížení daní z příjmů fyzických a právnických osob. Mnozí podnikatelé ať už začínající či ti,
kteří ji delší dobu podnikají, nevědí, jakým způsobem by mohli minimalizovat svoji daňovou povinnost. Cílem práce je
pomoci potencionálním podnikatelům zvolit vhodný výběr formy podnikání, kde budou vědět jak optimalizovat svoji
daňovou povinnost.
TEORETICKÁ ČÁST
Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení
zisku a za podmínek stanovených zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání.
Všeobecné podmínky provozování živnosti
dosažení věku 18 let,
způsobilost k právním úkonům,
bezúhonnost.[1]
ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PROVOZOVÁNÍ ŽIVNOSTI
Odborná nebo jiná způsobilost pokud jej zákon nebo zvláštní předpisy vyžadují
Subjekty oprávněné provozovat živnost
Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li zákonem stanovené podmínky. Je-li subjekt osobou
s bydlištěm, respektive sídlem mimo území ČR, pak může provozovat živnost stejným způsobem jako osoba, která má
na území ČR trvalý pobyt nebo sídlo. Zahraniční fyzická osoba, která v zahraničí nepodniká a hodlá provozovat živnost
na území ČR, musí mít pro pobyt na území ČR povolení (udělení víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení
k dlouhodobému pobytu); to neplatí pro organizační složku firmy. Podnikat dále může fyzická osoba se statutem
azylanta (případně v režimu doplňkové ochrany) podle zvláštních předpisů a taktéž rodinní příslušníci azylantů [2, s.
68]
Pokud začneme podnikat jako právnická osoba, musíme počítat s tím, že zahájení podnikatelské činnosti bude
administrativně náročnější. V řadě případů budeme muset při zakládání firmy složit také základní kapitál. Všechny typy
právnických osob musí být zapsány v obchodním rejstříku. [2, s. 68]
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
199
Obchodní zákoník definuje následující právnické osoby:
a) Osobní společnosti – zde se předpokládá osobní účast podnikatele na řízení společnosti. Zpravidla je zde
neomezené ručení společníků za závazky společnosti. Patří sem:
o veřejná obchodní společnost
o komanditní společnost
b) Kapitálové společnosti – společníci mají pouze povinnost vnést vklad. Jejich ručení za závazky
společnosti je buď omezené, nebo žádné. Patří sem:
o společnost s ručením omezeným
o akciová společnost
o evropská (akciová) společnost
o evropské hospodářské zájmové sdružení
c)
Družstvo
DAŇOVÁ OPTIMALIZACE
Daňová optimalizace je nastavení všech parametrů daní tak, aby jejich výsledná platba byla, co možná nejmenší. Jde o
legální cestu, jak si jednoduše a samozřejmě dlouhodobě snižovat daňovou povinnost. Jde o postup hledání a využívání
daňového systému, který je sice velmi striktně navrhnut, avšak lze v něm nalézt skulinky a možnosti, na čem ušetřit.
Není nic snazšího, než najít nějakou skulinku, avšak dokázat ji uplatnit v praxi a využít její potenciál, na to je potřeba
určitá znalost souvislostí a podrobností. [3]
ANALÝZA ZASTOUPENÍ JEDNOTLIVÝCH FOREM PODNIKÁNÍ V ČR
Forma
FO nezapsaná
v OR
FO zapsaná
v OR
v. o. s.
s. r. o.
k. s.
a. s.
Družstvo
Počet zaměstnanců
25 - 49
50 - 99
652
175
1-5
76511
10 - 19
4059
20 - 24
589
1048
234
73
124
874
95005
88
4449
1323
129
16018
26
1425
301
39
3668
11
455
106
51
6692
22
1307
310
100 - 199
18
200 - 249
5
250 - 499
4
55
21
1
5
16
3390
22
1152
255
8
1617
13
866
120
2
298
7
206
12
3
558
3
407
35
Tabulka č. 1: Jednotlivé formy podnikání s počtem zaměstnanců v rozmezí 1 – 499 pro rok 2011
Zdroj: [4]
V analýze zastoupení jednotlivých forem podnikání v ČR bylo zjištěno, že v ČR jsou nejvíce zastoupeny dvě formy
podnikání, kterými jsou společnost s ručením omezeným a fyzická osoba nezapsaná v Obchodním rejstříku.
Pro daňovou optimalizaci je podstatné, jakou formu podnikání zvolíme. Nejmenší podnikatelé, jak již vyplynulo
z analýzy se nejčastěji rozhodují mezi podnikáním jako fyzická osoba nezapsaná v obchodním rejstříku a společností
s ručením omezeným. Pro správné porovnání musíme zvolit obdobné výchozí parametry pro výpočet daňového zatížení
jak u fyzické osoby, tak u společnosti s ručením omezeným. Pojmem daňová optimalizace lze chápat postup směřující k
minimalizaci daňového zatížení za dodržení legislativních podmínek. Pod pojmem daňové zatížení můžeme u
podnikající fyzické osoby chápat nejen veškeré daně, ale i sociální a zdravotní pojištění. U fyzických osob podnikatelů
došlo například v posledních letech k zajímavému vývoji u jednotlivých složek tohoto zatížení.
U právnických osob je nejčastější forma společnost s ručením omezeným. Část podnikatelů, kteří srovnávají daňové
zatížení u fyzické osoby a s. r. o. používá příliš jednoduché srovnání daňového zatížení, kde na straně fyzické osoby do
daňového zatížení počítá daň z příjmů fyzických osob ve výši 15% ze základu daně, dále zdravotní a sociální pojištění
fyzické osoby. Na straně s. r. o. se jim zdanění ve výši 19% ze základu daně zdá být velmi lákavou variantou.
Neuvědomují si ale, že zbylých 81%, to je částka po zdanění u s. r. o. není disponibilní částkou pro majitele společnosti,
ale je to jen čistý zisk s. r. o., který si majitel nemůže legálně odebrat. Pokud nechce majitel s. r. o. veškerý čistý zisk
ponechat ve společnosti pro její další rozvoj, ale použít část pro sebe, může postupovat dvěma způsoby. Buď si majitel
bude vyplácet mzdu, odměny či podobně nebo ze zisku s. r. o. po zdanění to je z oněch 81% odvede srážkovou daň ve
výši 15%. Nejčastější variantou je kombinace obou uvedených možností, s tím, že z hlediska daňové optimalizace je
výhodné minimalizovat první variantu a maximalizovat druhou variantu.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
200
Kromě obecných úvah o výhodnosti podnikání jako fyzická osoba či právnická osoba je důležité vycházet z toho, z jaké
činnosti příjmy pocházejí. Zda se jedná o podnikání, nahodilé příjmy, pronájem, atd.
ZÁVĚR
Cílem práce bylo ukázat začínajícím podnikatelům, jaké máme jednotlivé formy podnikání a co musí udělat, pokud by
chtěli začít podnikat v dané formě. Aby mohl začínající podnikatel správně optimalizovat svou daňovou povinnost,
musí mít přehled v daňových zákonech a pečlivě sledovat legislativní změny v této oblasti. Jelikož začínající podnikatel
se okamžitě neorientuje ve změti zákonů je dobré využít služeb daňového poradce. Je to sice placená služba, ale na
každém podnikateli je, aby zvážil, jestli se mu tato služba vyplatí.
V teoretické části jsou uvedeny informace o právních základech podnikání, zejména z oblasti živnostenského práva a
obchodního práva. Jsou zde charakterizovány jednotlivé formy podnikání, jako je podnikatel fyzická osoba, obchodní
společnosti jako například veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným a
akciová společnost. Je zde uvedena také forma podnikání, jako je Evropská akciová společnost a Evropské hospodářské
zájmové sdružení – v ČR málo obvyklá forma podnikání.
Pro podnikání v malém rozsahu doporučuji fyzickou osobu. Výhoda je především tam, kde lze použít výdaje
procentem. Vedení daňové evidence je snazší a zvládne jej i začínající podnikatel. Nevýhodou zde je plné ručení celým
svým majetkem.
U podnikání ve větším rozsahu či v rizikovém prostředí se všeobecně doporučuje podnikat jako společnost s ručením
omezeným. Hlavní výhoda je v omezeném ručení a to do výše svého vkladu. Výhodou je i lepší image pro obchodní
partnery. Poslední velkou výhodou, která se ale málo veřejně prezentuje, že je možnost mít sídlo společnosti v Praze.
Ač se o tom téměř nemluví, tak úřady ve velkých městech zatěžují podnikatele výrazně méně, než v menších městech.
LITERATURA:
[66] Business.center.cz [online]. 2011 [cit. 2011-11-20]. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání.
Dostupný na WWW: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/
[67] SRPOVÁ, J; ŘEHOŘ, V. a kolektiv. Základy podnikání. Praha : Nakladatelství Grada Publishing, 2010. 427 s.
ISBN 978-80-247-3339-5.
[68] Berně.cz [online]. 2011
[cit.
2011-12-31]. Dostupný na WWW:
http://www.berne.cz/danovaoptimalizace/
[69] Český statistický úřad – interní informace
ADRESA:
Marta Šedová
Olomoucká 205/3
571 01 Moravská Třebová
tel.: 737 917 833,
e-mail: [email protected]
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
201
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
202
PROBLEMATIKA ZPŮSOBU FINANCOVÁNÍ STÁTNÍ SPRÁVY - PŘÍSPĚVEK NA VÝKON
STÁTNÍ SPRÁVY PRO STATUTÁRNÍ MĚSTO ZLÍN
Erik Štábl
Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice
Abstrakt: Financování subjektů, které vykonávají státní správu v rámci přenesené působnosti, je pod
pečlivým dohledem obcí, krajů, státu a v konečném důsledku i celé společnosti. V souvislosti se zvoleným
tématem nelze opomenout reformu veřejné správy. Prakticky se jedná o celý proces zásadní a významné
změny činností a zejména systému organizace veřejné správy, v rámci níž postupně dochází k modernizaci
a racionalizaci veřejné správy. Cílem je maximálně zlepšit a zmodernizovat výkonnost veřejné správy a
souběžně s tím tuto přiblížit a přizpůsobit potřebám občanů. Tento proces probíhá již více než 20 let.
Zejména v posledních letech bylo hospodářství České republiky postiženo krizí. V souvislosti s
problematickou situací ve státním rozpočtu, dochází od roku 2011 k výraznému poklesu příspěvku na výkon
státní správy. Tato skutečnost se samozřejmě neblahodárně projeví na rozpočtu statutárního města Zlín,
jakož i jiných obcí. Výše uvedené pak vede k nutnosti zajistit přísun finančních prostředků, např.
zvyšováním místních poplatků, zvyšováním nedaňových a kapitálových příjmů a tudíž se dotýká prakticky
každého z nás.
Klíčová slova: veřejná správa, státní správa, reforma, obec, statutární město Zlín, financování, rozpočet,
inovace.
ÚVOD
Zejména v posledním období se stále častěji vyskytuje požadavek na zvýšení kvality výkonu veřejné a státní správy,
zprůhlednění procesů v rámci ní, zmodernizování poskytovaných služeb a to s vazbou na větší přiblížení veřejné a státní
správy občanovi. V České republice se těmto procesům začala věnovat větší pozornost a to zejména v souvislosti s
probíhající reformou územní veřejné správy a se vstupem České republiky do Evropské unie. Ke zvýšení efektivnosti
veřejného sektoru má napomoci zejména proces decentralizace, který má za úkol vyvážení nabídky veřejných služeb s
místní poptávkou, čímž umožní zvýšit efektivnější alokaci rozpočtových výdajů. Jako základní princip pro tuto oblast
řízení je nejčastěji zmiňován tzv. princip 3E, který v sobě kombinuje hospodárnost (Economy), efektivnost
(Effectiveness) a účinnost (Efficiency).
STÁTNÍ SPRÁVA
V České republice existuje v současné době dvoustupňový systém územní státní správy. První stupeň je tvořen
obecními úřady, popřípadě pověřenými obecními úřady a úřady s rozšířenou působností, které vykonávají řadu úkolů
státní správy v rámci přenesené působnosti; druhý stupeň tvoří krajské úřady, které vznikly na základě ústavního zákona
č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních celků.
Státní správa je veřejnou správou vykonávanou státem, přičemž v každé společnosti zorganizované ve stát je státní
správa nezastupitelnou součástí veřejné správy. V tomto duchu je státní správa také jádrem veřejné správy, přičemž
státní správa dále představuje jednu z forem činnosti státu, a to formu, jejímž posláním je provádění výkonné moci
státu. Výkonný charakter státní správy spočívá především v tom, že orgány státní správy plněním svých úkolů do jisté
míry provádí a zabezpečují výkonnou moc státu a to organizovaným způsobem. [1, s. 24]
SPOJENÝ MODEL ORGANIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY
V rámci spojeného modelu organizace veřejné správy vykonávají obce kromě činnosti v samostatné působnosti také
činnosti, které na ně přenáší stát v rámci tzv. přenesené působnosti. Na výdaje spojené s výkonem státní správy stát
poskytuje obcím příspěvek na plnění úkolů v přenesené působnosti a to podle ust. § 62 zákona č. 128/2000 o obcích
(obecní zřízení), ve znění pozdějších právních předpisů. Tento příspěvek poskytuje stát také krajům a hlavnímu městu
Praze. Příspěvek je určen pouze na částečnou úhradu výdajů, které územním samosprávám vznikají při výkonu státní
správy. Výdaji se rozumí zejména mzdové a provozní výdaje vázané na zaměstnance vykonávající státní správu. [2, s.
76]
Obsah finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí je složen z příspěvku na školství, příspěvku na výkon
státní správy a dotací na vybraná zdravotnická zařízení. Obce jsou také při výkonu státní správy příjemcem správních
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
203
poplatků a příjmů ze sankčních plateb.
V této souvislosti je třeba zmínit ustanovení § 9 odst. 1 písm. c) zákona č. 250/2000 o rozpočtových pravidlech
územních rozpočtů, v němž je uvedeno, že: „z rozpočtu obce se hradí výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které
je obec pověřena zákonem“. Z toho vyplývá, že k úhradě výdajů na výkon státní správy je třeba použít (a předpokládá
se to) i další příjmy rozpočtu obce - tj. například i daňové příjmy. Příspěvek se dá označit ve své podstatě za neúčelovou
dotaci, u které není sledován způsob čerpání. [7, s. 46-47]
CHARAKTERISTIKA A ZPŮSOBU FINANCOVÁNÍ
Finanční prostředky vyčleněné na výkon státní správy jsou tedy zajištěny z rozpočtu obce či města a hospodaření s
těmito finančními prostředky se řídí zákony a předpisy. Celkový příspěvek na výkon státní správy obcím, krajům a
hlavnímu městu Praze je přímo odvislý od zákona o státním rozpočtu, kterým poslanecká sněmovna každoročně
schvaluje státní rozpočet České republiky. Příspěvek na výkon státní správy je tedy vymezen pouze na částečnou
úhradu výdajů spojených s výkonem státní správy. Zbývající výdaje jdou k tíži obce. [5, s. 23].
SROVNÁNÍ UVOLNĚNÝCH FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ NA VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY PRO
STATUTÁRNÍ MĚSTO ZLÍN
Vzájemné porovnání uvolněných finančních prostředků na výkon státní správy pro statutární město Zlín v letech 2003
až 2011 je shrnut v následující tabulce a grafu.
2003
52 103
2008
64 000
Rok
Výše příspěvku
Rok
Výše příspěvku
2004
54 708
2009
65 694
2005
59 683
2010
65 625
2006
60 545
2011
54 046
2007
62 101
Tabulka č. 5: celková výše příspěvku na výkon státní správy pro statutární město Zlín (v tis. Kč)
Zdroj: [6], zpracování vlastní
80 000
Výše příspěvku v tis. Kč
59 683 60 545
60 000
52 103
65 694 65 625
62 101 64 000
54 046
54 708
40 000
20 000
0
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Rok
Graf č. 1: vývoj výše příspěvku na výkon státní správy pro statutární město Zlín (v tis. Kč)
Zdroj: [6], zpracování vlastní
STÁTNÍ ROZPOČET A JEHO VLIV NA VÝŠI PŘÍSPĚVKU NA VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY
Z výše uvedené přehledné tabulky a grafu je patrný vývoj výše příspěvku na výkon státní správy pro statutární město
Zlína to v období let 2003 až 2011. Z nich je zejména patrné, že od roku 2003 až do roku 2010 měl celkový příspěvek
na výkon státní správy pro statutární město Zlína vzrůstající tendenci. Až v roce 2011 dochází, vzhledem k
problematické situaci ve státním rozpočtu, k výraznému poklesu příspěvku na výkon státní správy!
ZÁVĚR
Shrnutím zjištěných a prokázaných skutečností nelze než dospět k jistému závěru, že v rámci decentralizace státní moci
je stále více úkonů převáděno na obce, resp. její jednotlivé odbory, které provádí výkon státní správy. Srovnáním
uvolněných finančních prostředků na výkon státní správy bylo zjištěno, že nedochází k zásadním změnám v konstrukci
příspěvku, přičemž celkový objem příspěvku na výkon státní správy má od roku 2011 klesající tendenci, nikoliv
vzrůstající, jak tomu bylo v předchozích obdobích. Tato skutečnost se samozřejmě neblahodárně projeví na rozpočtu
statutárního města Zlín, jakož i jiných obcí. Výše uvedené pak vede k nutnosti zajistit přísun finančních prostředků,
např. zvyšováním místních poplatků, zvyšováním nedaňových a kapitálových příjmů, apod.
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
204
Nedostatkem současného systému financování výkonu státní správy v přenesené působnosti je navíc skutečnost, že
„stát“ neví, na jaké účely jsou poskytnuté finanční prostředky v rámci příspěvku konkrétně vynakládány. Příspěvek tak
nemusí být plně využíván na financování výkonu státní správy v přenesené působnosti.
Z tohoto důvodu se nabízí varianta financovat státní správu v přenesené působnosti prostřednictvím standardů. K
zavedení tohoto systému financování je zapotřebí ke všem agendám, které obce vykonávají v přenesené působnosti,
nastavit optimální procesní postupy (standardy). Zavedení standardů by mělo vést k jednotnému výkonu přenesené
působnosti obcemi a optimalizaci.
LITERATURA:
[70] PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů : teorie a praxe. 2. akt. a rozš. vyd. Praha :
GRADA Publishing, a.s., 2009. 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9.
[71] HAMERNÍKOVÁ, B.; MAAYTOVÁ, A. Veřejné finance 2. akt. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR,
2010. 340 s. ISBN 978-80-7357-497-0.
[72] PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. 1. vyd. Praha : Management Press, 2004.
376 s. ISBN 80-7261-086-4.
[73] JACKSON, P.M.; BROWN, C.V. Ekonomie veřejného sektoru. 1. Vyd. Praha : Eurolex Bohemia,
2003. 733 s. ISBN 80-86432-09-2.
[74] MINISTERSTVO FINANCÍ ČR, Finanční zpravodaj Ministerstva financí ČR, roč. 2/2011, Praha :
Tiskárna Libertas, a. s., 2011. 64 s. ISSN 0322-9653
[75] Statutární město Zlín. Závěrečný účet statutárního města Zlína. Zlín, 2001-2011. Statutární město Zlín.
[76] Ministerstvo vnitra České republiky. Analýza aktuálního stavu veřejné správ. 2011. 80 s. Vydáno pod č.j.: MV112865-2/VES-2011 pro schůzi vlády ČR.
ADRESA:
Erik Štábl
Slezská 5258
760 05 Zlín
tel.: + 420 775 029 133
e-mail: [email protected]
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
205
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
206
FINANČNÍ ANALÝZA A OPTIMALIZACE HOSPODAŘENÍ MĚSTA VESELÍ NAD MORAVOU
Michal Tobola
Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice
Abstrak:Cílem této práce je pomocí finanční analýzy, která vychází z dostupných účetních dokladů obce,
zhodnotit finanční stabilitu a zhodnotit hospodaření města z příjmového a výdajového hlediska. Na základě
zjištěných poznatků navrhnout možnou finanční optimalizaci města na výdajové straně rozpočtu a
navrhnout možnosti, které by k této optimalizaci přispěly.
Klíčová slova:město, rozpočet, příjmy, výdaje, analýza, rozvaha, rozpočtový proces, rozpočtový výhled,
vertikální analýza, horizontální analýza, aktiva, pasiva, likvidita, zadluženost.
ÚVOD
ANALÝZA PŘÍJMŮ OBCE
Příjmy obce se v základním členění dělí na běžné a kapitálové příjmy. Běžné příjmy se dále rozdělují na daňové a
nedaňové. Obci náleží příjmy, které získá na základě přerozdělení dotací ze státního rozpočtu, příjmy z provozovaných
poskytovaných služeb občanům, příjmy z prodeje majetku.
ANALÝZA VÝDAJŮ OBCE
Výdaje obce se musí odvíjet ve své podstatě od příjmů obce. Příjmy jsou pro obec jakousi limitou, která by neměla být
překročena, pokud neexistuje reálná možnost krytí vyšších výdajů prostřednictvím úspory příjmů minulých let.Výdaje
obce se v základním členění dělí na běžné výdaje obce a kapitálové výdaje obce.
POROVNÁNÍ CELKOVÝCH PŘÍJMŮ A CELKOVÝCH VÝDAJŮ OBCE
Porovnáním celkových příjmů a celkových výdajů obce za kalendářní rok nám vyjde saldo obce, tedy výsledek, s jakým
obec daný rok hospodařila. V případě že je výsledek ztrátový, je nutno tuto ztrátu uhradit z přebytků let minulých anebo
je předpoklad budoucího kladného celkového salda příjmů a výdajů, ze kterého se bude hradit tato ztráta.Obec
hospodařila se ztrátou v letech 2006 a 2009. Zisky ostatních let sledovaného období v celkovém úhrnu pokryjí ztrátu z
těchto dvou let.
2006
Saldo příjmů a výdajů města
2007
2008
2009
2010
2011
Příjmy celkem 276 518 073 329 661 635 331 039 290 314 014 299 365 587 687 324 927 343
Výdaje celkem 312 970 674 315 115 468 304 024 700 325 619 402 351 095 843 300 166 730
Celkové
-36 452 601 14 546 167 27 014 590 -11 605 103 14 491 844 24 760 613
saldo
Tabulka č. 18: Saldo příjmů a výdajů města
Zdroj: [4], grafické zpracování vlastní
Celkové saldo příjmů a výdajů je dlouhodobě spíše vyrovnané. Mírné rozpočtové deficity jsou vyrovnány rozpočtovým
přebytkemlet dalších.Ztráta roku 2006 vznikla minusovým saldem na kapitálovém účtu, kde obec prováděla v tomto
roce rozsáhlé opravy komunikací a autobusového nádraží.Ztráta roku 2009 vznikla také mínusovým saldem na
kapitálovém účtu. Toto deficitní hospodaření vzniklo investiční akcí na Bartolomějském náměstí a budováním
cyklostezky – Moravský Písek. Ztráta tohoto roku byla hned v dalším roce 2010 vyrovnána a i v dalším období, tedy
roce 2011 hospodařilo město s kladným rozpočtem. Obec nemá ve svém hospodaření žádné velké výkyvy a dá se v
dlouhodobém horizontu říct, že hospodaří s vyrovnaným účtem.
MOŽNOSTI POSKYTOVÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ NA NADCHÁZEJÍCÍ OBDOBÍ
Obec má sestaveny rozpočtové výhledy do konce lhůty splatnosti jednotlivých přijatých investičních úvěrů. Tyto
rozpočtové výhledy jsou sestaveny jako komplet, tedy běžné příjmy, běžné výdaje, kapitálové příjmy a kapitálové
výdaje. Pro sestavení návrhů rozpočtů se vychází z faktu sumarizace všech předložených podkladů, z aktualizovaných
splátkových kalendářů jednotlivých úvěrů, zpracování financování již rozběhlých dotovaných projektů, a to hlavně těch,
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
207
jejichž realizace financování přechází přes kalendářní rok, ale také zapracování do návrhů rozpočtů projekty, jejichž
realizace se teprve očekává. Návrhy rozpočtů jsou sestaveny tak, aby byly reálné a životaschopné, ale zároveň aby v
sobě zahrnovaly splnění veškerých povinností, které městu vyplývají ze zákona o obcích.Město má zpracován
dlouhodobý strategický program rozvoje města, a to na dobu 10 – 15 let. Původním dokumentem je program rozvoje
města na období 2003 – 2006. Z tohoto původního dokumentu poté město vycházelo při zpracovávání programu
rozvoje města na následující období.Město svůj dlouhodobý strategický program rozvoje města postupně rozpracovává
do kratších úseků, jejichž délka se pohybuje v rozmezí 3 – 5 let. Tyto kratší úseky vychází z dlouhodobého plánu a
postupně se aktualizují a konkretizují pro nadcházející období. Jejich aktualizace je prováděna klouzavým způsobem.
Při aktualizacích strategického programu města jsou vypuštěny cíle, které jsou považovány za již splněné, dále jsou
přehodnocovány cíle, které se ukázaly jako nerealizovatelné, a to tak, že se vyhodnotí, zda je splnění těchto cílů pro
město přínosem či nikoli. V případě, že přínosem již nejsou, jsou tyto cíle vypuštěny úplně ze strategického programu
města, a v případě, že pro město splnění těchto cílů přínos představuje, je snaha tyto cíle přeformulovat a docílit jejich
splnění.
NÁVRH MOŽNÉHO ŘEŠENÍ
Město si ve svém strategickém rozvojovém plánu v oblasti služby veřejnosti stanovilo jako cíl volebního období, které
právě probíhá snižování zadluženosti města. Vzhledem k výši neuhrazených pohledávek by tento cíl měl začít mít
razantnější řešení, protože tato částka, pokud se řešení situace nebude do budoucnosti přikládat žádný velký význam,
bude stále narůstat.Položkově dochází k neustálému navyšování. Ani jedna ze sledovaných položek nezaznamenala
žádný pokles. Není to výsledek nedokonalého hospodaření města s neuhrazenými pohledávkami a jejich špatného
řízení, ale výsledek legislativního stavu – město musí vést ve svých pohledávkách dle daňového řádu i v podstatě
nevymahatelné pohledávky.Město má sice snahu dlužné částky vymoci, v této době je vedeno cca 2.109 spisů
jednotlivých dlužníků, ale do budoucna je třeba ještě zpřísnit režim výše popsaných položek jednotlivých pohledávek, a
tím jejich růstu předcházet. To znamená nenechat dojít dlužné pohledávky až do stadia, kdy je nutné řešení pomocí
soudů, ale vytvořit koncepci návrhu, jak předcházet vzniku dlužných částek. Když se podíváme blíže na seznam
neuhrazených pohledávek a jejich vývoj do roku 2010, tak můžeme konstatovat, že nejvyšší částkou se na celkových
dlužných pohledávkách města podílí pokuty za odvoz tuhého komunálního odpadu, pokuty odboru vnitřní správy a
pokuty Vesbyt. Významnou položkou jsou také neuhrazené faktury dle dokladové inventury k 31.12. Jde o neuhrazenou
pohledávku za firmouOutulný a.s. Vzhledem k tomu, že město má ve své evidenci závazek za stejnou firmou, bude toto
řešeno v následujícím roce, tedy roce 2011 formou .
ZÁVĚR
Cílem práce bylo zhodnocení příjmů a výdajů města za období 2006 – 2010. Z tohoto zhodnocení vyplynuly
jednoznačné závěry, a to že město hospodaří po celé sledované období s víceméně vyrovnaným rozpočtem, což
můžeme hodnotit velmi pozitivně.Město využívá ke krytí svých výdajů převážně vlastních zdrojů, což svědčí o dobrém
finančním zdraví města. Město sice využívá ke krytí různých akcí i úvěry, ale tyto nijak nenaruší fakt téměř
devadesátiprocentní finanční soběstačnosti města. Město se snaží o neustálý rozvoj města podle svého strategického
plánu rozvoje – k tomuto rozvoji přispívá i fakt možnosti čerpání zdrojů z Evropské unie, což město plně využívá.Věc,
která by se dala označit jako nedostatek města, jsou pohledávky, které má město ve své evidenci za svými občany. Jsou
to pohledávky většinou provozního charakteru, tedy nezaplacené poplatky za odvoz tuhého domovního odpadu,
poplatky ze psů a jiné. Zvládnutí tohoto nedostatku formou eliminace těchto pohledávek a zamezení jejich vzniku do
budoucna by město mohlo získat prostředky, které by využilo na realizaci některého svého strategického plánu, aniž by
ke krytí využilo úvěru od banky.
LITERATURA:
[77] ARONSON, J,R.; SCHWARTZ, E.; Management policies in localgovernment finance. Washington: ICMA,
2004. 600 s. ISBN 0-87326-142-9.
[78] BERAN, V.; DLASK, P.; Management udržitelného rozvoje regionů, sídel a obcí. Praha: Academia, 2005. 320
s. ISBN 80-200-1201-X.
[79] DOLLERY, B.; ROBOTTI, L.; Thetheory and practiceoflocalgovernmentreform. Cheltenham: Edward Elgar,
2008. 310 s. Studies in fiscalfederalism and state-local finance. ISBN 978-1-84720-254-3.
[80] http://www.veseli-nad-moravou.cz/zakladni-informace/d-5.10.2011
ADRESA:
Michal Tobola
Přehradní 357
735 43 Albrechtice
tel.: 777084010
e-mail: [email protected]
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
208
FINANCOVÁNÍ PODNIKU A PROGNÓZA DALŠÍHO VÝVOJE PODNIKU AGRONET
NESOVICE, DRUŽSTVO
Radek Veselý
Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice
Abstrakt: Cílem práce bylo pomocí metod finanční analýzy zhodnocení celkového ekonomického zdraví
společnosti Agronetu Nesovice, družstva z období let 2001 až 2011. Následně dle zjištěných informací jsou
navržena možná doporučení, která mohou pomoci ke zlepšení finančního zdraví podniku. Práce je
rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V první části je vysvětlen samotný pojem finanční analýza
a její metody, část druhá se zabývá aplikací vybraných metod a následným návrhům ke zlepšení stávající
ekonomické stability. V závěru je zhodnocená celková finanční situace.
Klíčová slova: finance, finanční analýza, Agronet Nesovice, likvidita, rentabilita, aktivita, zadluženost,
rozvaha, účetní výkazy.
1. ÚVOD
Aby byl podnik úspěšný, potřebuje rozvinout své schopnosti, přidávat nové výkony, učit se novým dovednostem a
naučit se prodávat tam, kde jeho většina konkurentů neuspěla. Měl by znát příčiny úspěšnosti či neúspěšnosti podnikání,
aby mohl včas ovlivnit faktory vedoucí k jeho prosperitě. [2]
V současné době, kdy vládne období ekonomické krize, musí každý podnik velmi pečlivě sledovat politickou
a ekonomickou situaci, která má vliv na jeho rozhodování a podnikání. Nejinak je tomu u zemědělských podniků, které
mají oproti podnikům průmyslovým zvláštní specifika své výrobní činnosti. Každý podnik, tedy
i zemědělský, aby byl úspěšný, potřebuje rozvinout své schopnosti přidávat nové výkony, tržby, výrobky, zvyšovat
produktivitu práce, učit se novým dovednostem a prodávat všude tam, kde jeho většina konkurentů neuspěla.
Management podniku by měl znát příčiny úspěšnosti a neúspěšnosti podnikání, aby mohl včas ovlivnit faktory vedoucí
k jeho prosperitě.
Hospodaření firem v podmínkách tržní ekonomiky si žádá mimo jiné schopnosti vítězit nad konkurencí správně
zvolenou finanční strategií. Odpovídající finanční strategii by nebylo možno optimalizovat bez znalosti minulých
výsledků činnosti firmy a komentářům k těmto výsledkům.
Práce je zpracována pro zemědělský podnik Agronet Nesovice, družstvo. Tato společnost působí na našem trhu od roku
1996, kdy převzala veškeré závazky vůči bankám od zemědělského družstva Nesovice, které je nyní v likvidaci.
Společnost Agronet Nesovice, družstvo byla vytvořena právě proto, že v původním zemědělském podniku byla velká
základna členů a rozhodování firmy nemohlo být efektivní a pružné. Bylo to dáno doboua časem, kdy družstva
vznikala. Společnost Agronet Nesovice, družstvo, se zabývá zemědělskou prvovýrobou, a to jak rostlinou, tak i
živočišnou. Finanční analýza byla provedena na základě všech důležitých účetních výkazů. Ke zpracování práce byly
použity rozvahy v plném rozsahu, výkazy zisků a ztrát a přílohy k účetním závěrkám.
2. FINANČNÍ SITUACE PODNIKU AGRONET NESOVICE, DRUŽSTVO
Podnikání v zemědělském odvětví není snadné. Není také lehké v tomto oboru něco plánovat do delší budoucnosti,
neboť výroba je silně ovlivňována mnoha faktory, které mohou ze dne na den vše narušit. Základní problém je
v legislativní nejistotě, v tom jaké budou v dalším roce dotace, jestli vůbec budou, jaká bude výše daní, jaký bude
zákoník práce, jaká bude úroda v Africe i u nás a tím pádem i ceny na našem trhu, jaké bude počasí, kdy prodat úrodu
tak, aby byla pokud možno co nejvyšší cena a mnoho dalších faktorů. Na tyto otázky není lehké najít odpověď a
představenstvo Agronetu Nesovice, družstva, řeší tyto a další otázky dnes a denněa odpovědi na tyto otázky nejsou
jednoznačné. Netroufám si tedy nahrazovat mnoho let zkušeností vedení zemědělského podniku pár obecnými čísly,
neboť realita je jiná. Po celou dobu existence je zemědělský podnik vystaven neustálým negativním vlivům okolí a
vedení společnosti je do dnešního dne ustálo. To vypovídá o určité schopnosti vedení společnosti reagovat pružně na
každou nepředvídatelnou událost, která ovlivňuje jejich podnikání. Řada zemědělských podniků tuto situaci neustála a
přešla do úpadku. Krok správným směrem v minulosti bylo, že vedení družstva dalo na výběr členské základně, zda
chtějí podnikat jako akciová společnost, společnost s ručeným omezením a nebo družstvo. Členská základna
se rozhodla pro právní formu družstvo, která se z hlediska podnikání jeví v současné době jako poměrně stabilní oproti
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
209
akciové společnosti nebo společnosti s ručeným omezením. Právní forma družstvo je poměrně stabilní a neumožňuje
tak lehké převzetí jiným subjektem, jako je tomu u akciové společnosti a nebo společnosti s ručeným omezení.
Dalším pozitivním krokem bylo, že vedení podniku se postavilo zodpovědně k vyplácení majetkových podílů, které pro
něj představují dlouhodobé závazky. V současné době podnik postupně a plynule vyplácí dle možností majetkové
podíly a v důsledku toho snižuje podíl dlouhodobých závazků.
Když se na to podíváme z hlediska čísel finanční analýzy, jde v podstatě o podnik s obrovským rizikem bankrotu
(Altmanův model, Index IN05). Tito ukazatelé hodnotí dané firmy obecně a neberou v úvahu detailní pohled na realitu.
Proto je důležité důkladně a pečlivě vše přehodnotit a teprve pak dělat nějaké závěry. Když ale výsledky detailně
rozebereme, zjistíme, že jde o dlouhodobě stabilní podnik, který zvládá hradit veškeré své závazky.
Zadluženost sledovaného podniku je velmi vysoká, ale po důkladném rozkladu docházím k následujícím závěrům.
Převážnou část tvoří tzv. dlouhodobé závazky vůči oprávněným osobám, tj. k tichým společníkům
a odkup pohledávek vzniklých z transformačních a restitučních nároků oprávněných osob. S oběma kategoriemi jsou
uzavřeny dlouhodobé smlouvy od roku 1996 až do roku 2021. Každoročně jsou uzavírány také smlouvy o narovnání
v maximální výši a to do 50% hodnoty uvedených závazků. Smlouvy o narovnání jsou uzavírány na dobu nejdéle tří let
a v současné době se je daří plnit. To dosvědčuje snižování dlouhodobých závazků.
Další významnou položkou zadluženosti jsou závazky vůči obchodním partnerům, které mají v průběhu sledovaného
období kolísavou tendenci vzhledem k velmi nestabilnímu prostředí v zemědělském odvětví. Podnik byl vystavován
nástrahám odběratelů, především odběratelů cukrové řepy, mléka a živočišných produktů, ale i rostlinných komodit a to
nejen nízkým realizačním cenám, ale především vysokými pohledávkami za dodané zboží a tím vznikající tzv. platební
neschopnosti. Specifikem pro zemědělský podnik z hlediska ekonomického je taky systém zelených úvěrů s odloženou
splatností na dobu žní. Je to pro zemědělský podnik přínos; podnik nemusí vydávat své volné finanční prostředky a
může je použít na odkup pozemků a vyplácení majetkových podílů.
V minulosti byly se všemi dodavateli uzavřeny splátkové kalendáře a ty byly dodržovány. V současné situaci koncem
roku 2011 došlo již k podstatnému snížení závazků z obchodních vztahů vůči dodavatelům podniku. Bylo to především
zásluhou výběru perspektivního partnera pro odběr mléka, za jehož produkci podnik dosahuje zhruba 35% všech tržeb .
V minulosti byl podnik v produkci mléka dvakrát vystaven riziku nedobytných pohledávek v důsledku úpadku
mlékáren. Toto úskalí se podařilo vedení podniku vyřešit a nadále pokračovat v chovu skotu. Také v oblasti rostlinné
produkce podnik spolupracuje s dlouhodobě prověřenými dodavateli a odběrateli, se kterými má dobré vztahy i ohledně
následného vyjednávání cen za dodávané komodity a případného prodloužení splatnosti faktur. Do nových, minulostí
neprověřených obchodních vztahů, podnik v současné nelehké ekonomické situaci nevstupuje.
Další kategorií závazků, nebo-li cizích zdrojů, tvoří závazky vůči bankám, které se radikálně snižovaly a měnily
charakter z provozních úvěrů na úvěry investiční, což dokumentuje správný krok k úspoře, především pracovních sil.
Současné úvěry se pohybují okolo 10% tržeb, to se jeví pro daný podnik optimální
a v posledních 3 letech neměl problémy s jejich splatností.
Celková zadluženost v %
10
11
20
20
09
20
07
08
20
20
06
20
04
05
20
20
03
20
02
20
20
01
70,00
60,00
50,00
40,00
30,00
20,00
10,00
0,00
Celková zadluženost v %
Graf č.1 Celková zadluženost
Zdroj: [1] grafické zpracování vlastní
Z grafu je patrné, že celková zadluženost má klesající tendenci. Tato situace je pro podnik Agronet Nesovice, družstvo
jistě pozitivní. V počátečních letech byla vyšší zadluženost způsobená převážně tím, že Agronet Nesovice, družstvo
převzalo závazky vůči bankám a oprávněným osobám od svého předchůdce Zemědělského družstva Nesovice. Vedení
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
210
společnosti se snaží intenzivně o snižování svých závazků.
Nízká rentabilita v zemědělském odvětví není opět nic neobvyklého. Zisk je zde totiž silně závislý na počasí daného
roku, dotacích i cenách komodit, které bohužel nemůže určovat sama firma. Také specifikem zemědělských podniků je,
že cena zemědělských komodit se určuje až v průběhu sklizňových prací. Management při plánování intenzifikačních
vstupů do jednotlivých komodit musí riskovat, využívat svých schopností, neboť do doby žní, nezná cenu komodit, za
které bude prodávat a která je závislá také na světových trzích, na tom, kde ve světě dojde k nějaké přírodní katastrofě
atd.
3. ZÁVĚR
Situace v zemědělství byla, je a bude i nadále určitě složitá. Proto lze jen těžce reagovat na nástrahy, které jsou tomuto
odvětví kladeny s cílem: zamezení vlastní produkce a dovozu levných potravin ze zahraničí. V důsledku tohoto dochází
k ekonomické likvidaci jednotlivých výrobních procesů, a především dochází k likvidaci produkce živočišné výroby.
V řadě zemědělských komodit byla v minulosti Česká republika plně soběstačná a své produkty vyvážela i mimo
hranice České republiky. V dnešní době je díky politice státu situace úplně opačná.
Z hlediska ekonomického spatřuji pro zemědělství v naší republice značnou nevýhodu v tom, že výše dotací
vyplácených v ČR nedosahuje takové výše jako je tomu v původních státech EU. V důsledku toho je narušena
konkurenceschopnost našeho zemědělství oproti zemědělcům v EU. Této konkurenční výhody využívají plně dotované
státy EU. Neustále rozšiřují svou výrobu na území České republiky, dále nakupují půdu a zemědělské podniky v naší
republice, a tím ohrožují stávající zemědělské firmy.
Také transformační projekt řešil značné množství oprávněných osob a veškerý majetek podniku byl se vší důsledností
rozpočítán na restituční a transformační podíl. Podnik v současné době realizuje na základě dohod o narovnání odkup
majetkových podílů, které tvoří značnou část cizích zdrojů v podniku. Jedná se o krok správným směrem.
V současné době je pro představenstvo cílem udržet podnik jako ekonomický celek provozující jak rostlinnou, tak i
živočišnou produkci. Velmi si vážím toho, že vedení tohoto podniku nezvolilo tu jednoduchou a ekonomicky
nejpřijatelnější cestu, kterou se vydala řada zemědělských podniků, kdy zrušila veškerou živočišnou produkci a plně se
začala věnovat pouze rostlinné výrobě. Agronet Nesovice, družstvo se vydalo tou složitější, náročnější a ekonomicky
méně výhodnou cestou, kdy zůstalo věrné jak rostlinné tak i živočišné výrobě. V důsledku toho nemůže dosahovat
takových zisků jako obdobně velké podniky provozující pouze rostlinnou výrobu. V současné době vidím prostor, že se
situace postupně začíná zlepšovat. Začíná růst poptávka po mléce a hovězím mase, také rostou jejich ceny a v důsledku
toho se začíná i v tomto odvětví podniku zlepšovat ekonomika. Podnikatelé, kteří v minulosti zrušili chov skotu, nemají
už v podstatě možnost ihned obnovit stavy skotu a reagovat na současně se zlepšující situaci v tomto odvětví.
Nezbývá než popřát vedení podniku úspěch v rozvíjení podnikatelské činnosti a vážit si toho, že i přes tu složitější
cestu, kterou si vybralo, dosahuje určitého zisku.
LITERATURA:
[81] Výroční zprávy Agronetu Nesovice, družstva 2001 až 2011
[82] SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. 2. aktualizované vydání. Brno : Computer Press, 2011. 152 s. ISBN
978-80-251-3386-6.
ADRESA:
Radek Veselý
Milonice 7
683 33 NESOVICE
tel.: 721 654 986
e-mail: [email protected]
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
211
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
212
OPTIMALIZACE FINANČNÍCH NÁKLADŮ PŘI ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBĚ VE FIRMĚ MITAS
A.S.
Libor Železník
Evropský polytechnický institut, s.r.o. , Kunovice
Abstrakt: Optimalizace je nějaký proces systému, kterým se dosáhne jeho vyšší efektivita nebo se sníží
nároky celého systému. Je to celkové řešení určitého problému. Například výrobní stroj může být nastaven
(optimalizován) aby pracoval, přesněji, rychleji, a tím potřeboval pro vyrobení výrobku méně času méně
systémových prostředků, to je důležité pro jeho správné a efektivní využití, díky tomu nevznikají žádná
prázdná místa. Cíl závěrečné práce je nalézt místa nebo procesy vhodné pro další zlepšování,
optimalizovat systém třídění odpadů, nakládání s odpady nebo používané výrobní technologie.
Problematika odpadového hospodářství je vymezena zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně
některých dalších zákonů, v platném znění (dále jen „zákon“), a jeho prováděcími právními předpisy
(vyhláškami, nařízeními vlády apod.).
Klíčová slova: MITAS a.s., optimalizace, finanční analýza, pneumatika, výroba pneumatiky, gumárenský
odpad, zpracování odpadu, likvidace odpadu, recyklace, konfekce,
ÚVOD
Problematika odpadového hospodářství je v České republice vymezena zejména zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech
a o změně některých dalších zákonů, v platném znění, a jeho prováděcími předpisy. Tento zákon již byl od roku 2001
několikrát novelizován, významné změny proběhly zejména kvůli zapracovávání požadavků vycházejících z legislativy
Evropské unie.
Zákon o odpadech ve svých cca 90 paragrafech nastavil legislativní a ekonomické podmínky pro oblast odpadového
hospodářství, jedná se zejména o pravidla pro předcházení vzniku odpadů, pro třídění odpadů na využitelné a
nevyužitelné složky, pro nakládání s odpady, dále definuje práva a povinnosti osob zainteresovaných v odpadovém
hospodářství a působnost orgánů veřejné správy včetně případných sankcí. V zákoně je kladen velký důraz na
předcházení vzniku odpadů, dále na minimalizaci a přednostní využití odpadů.
Společnost MITAS a.s. je z hlediska výše uvedeného zákona tzv. původce odpadu a jako takový je povinen plnit
spoustu povinností a nařízení z něj vyplývající.
Je tedy např. povinen:
zařadit vznikající odpady podle druhů a kategorií;
vytřídit z odpadu využitelné a nevyužitelné složky;
zajistit přednostní využití odpadů;
shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií;
zabezpečit odpady před znehodnocením, odcizením nebo únikem a to používáním vhodného typu odpadních
nádob;
vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi;
ohlašovat v termínu daném zákonem jedenkrát ročně všechny vznikající odpady příslušnému správnímu úřadu;
zpracovat plán odpadového hospodářství, průběžně jej vyhodnocovat a zajišťovat jeho plnění.
V první části práce se zabývá představením gumárenské výroby ve společnosti MITAS a.s. a systému nakládání
s odpady ve výrobním úseku Otrokovice.
V druhé části popisuje na základě údajů z interní dokumentace a z volně přístupných údajů na intranetu společnosti
MITAS a.s. nakládání s odpady z výrobní i nevýrobní oblasti ve výrobním úseku Otrokovice. Jedná se zejména o
vyhodnocení vznikajícího množství těchto odpadů v letech 2004 – 2012, a to jak odpadů kategorie ostatních, tak odpadů
kategorie nebezpečných. Toto vyhodnocení je nejprve uvedeno v absolutním čísle a poté jako měrné množství, které je
vztaženo k celkovému množství vyrobených plášťů ve výrobním úseku Otrokovice.
Dále je v práci popsáno tzv. nakládání se vznikajícími odpady čili způsoby dalšího využití nebo konečného odstranění
odpadů a to včetně uvedeného množství a finančních nákladů dle jednotlivých způsobů naložení s odpadem.
Cílem práce je tedy popsat a zhodnotit systém nakládání s odpady z výrobní i nevýrobní oblasti ve společnosti MITAS
a.s. výrobního úseku Otrokovice a navrhnout další možnosti zlepšení a úspory v dané oblasti čili navrhnout optimalizaci
celého systému nakládání s odpady včetně kvantifikace úspor. [1]
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
213
CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI MITAS A.S.
Česká gumárenská společnost a.s. je společností holdingového charakteru s největším portfoliem gumárenské výroby v
České republice. Vznik společnosti spadá do první poloviny devadesátých let, kdy byla známa pod názvem BARUM
Holding, a.s. K původní společnost BARUM Holding, a.s. (např. firmě MITAS a.s.), přejmenované v roce 1996 na
Česká gumárenská společnost a.s. a v roce 2006 na ČGS a.s., byly postupně přikoupeny další gumárenské a strojírenské
firmy (Obnova Brno, a.s., BUZULUK, Komárov, a.s., RUBENA a.s., Gumokov, akciová společnost, IGTT a.s.,
KONTY G TRADE a.s.).
Nejdůležitější divizí je Divize pneumatik, jejímž základ tvoří firma MITAS a.s., která ve čtyřech závodech. Ve kterých
vyrábí zejména pneumatiky pro stavební stroje všech velikostí a typů pro rypadla, nákladní automobily, nakladače,
víceúčelové zemědělské stroje, motocyklové pláště a gumárenské směsi. Do této divize patří IGTT a.s. (výroba forem
pro gumárenství, zkušebna pneumatik) a KONTY G TRADE a.s. (výroba gumárenských směsí). Společnost MITAS
a.s. má svoji obchodní zastoupení ve Velké Británii, Německu, Rakousku, Francii, USA, Brazílii, Itálii, Španělsku,
Mexiku, Švýcarsku, Finsku a Rusku.
Akciová společnost MITAS a.s. se skládá ze čtyř výrobních úseků: v Praze, ve Zlíně, v Otrokovicích a v Srbsku.
Tyto závody se zabývají výrobou plášťů pro zemědělské, mimo silniční a stavební stroje, pro motocykly,
vysokozdvižné vozíky, pro lehké nákladní automobily a některá letadla.
MITAS a.s. se stal sponzorem závodů na ploché dráze, jako je Zlatá přilba a závody na pražské Markétě. Stroje jsou již
tradičně obuty do plášťů značky Mitas. MITAS a.s. je rovněž sponzorem mistrovství světa na ploché dráze. Zemědělské
pláště značky Mitas se pravidelně účastní mistrovství světa v orbě. [5]
ANALÝZA ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ VE SPOLEČNOSTI MITAS A.S.
Při výrobě plášťů dochází ve všech fázích výroby ke vzniku odpadů. Kromě povinností daných platnou legislativou
platí pro výrobní odpady interní postupy, které zahrnují požadavky norem ISO 9001, ISO/TS 16949 a ISO 14 001 a
opatření přijatá v interních dokumentech Politika kvality a Environmentální politika.
Pro stanovování procenta výrobních odpadů je ve společnosti MITAS a.s. zavedený interní systém tzv. SCRAP.
SCRAP čili zaviněný odpad je odpad, který není technologicky spojen s výrobou plášťů. Tento odpad vzniká při výrobě
jako neúmyslná chyba pracovníka, případně náhodná chyba nebo neodstranitelná vada při poruše stroje. Předpoklady
množství vzniku těchto vad, vznikají při rozboru vad z minulých období.
Třídění jednotlivých výrobních odpadů do skupin je následující:
SCRAP 1 - Jedná se o odpady při výrobě směsí na hnětičích, při výrobě polotovarů
z gumárenských směsí na vytlačovacích a válcovacích linkách.
SCRAP 2 - Jedná se o odpady při výrobě polotovarů typu textil + kaučuková směs (gumotextil), drát + kaučuková směs
(gumokov), textil a drát.
SCRAP 3 - Jedná se o odpady při výrobě polotovarů typu surový plášť a kostra.
SCRAP 4 - Jedná se o odpady po vulkanizaci plášťů v lisech (zmetky).
SCRAP 5 - Jedná se o odpad vzniklý v důsledku vzniku pláště nižší kvality. [2]
ODPADY VZNIKAJÍCÍ VE SPOLEČNOSTI MITAS A.S., VÝROBNÍ ÚSEK OTROKOVICE
V provozu příprava polotovarů vznikají převážně pryžové odpady kategorie ostatní (nezvulkanizované směsi,
gumotextil, gumokov čili SCRAP 1) a také odpady nebezpečné (znečištěné utěrky a sorbenty, znečištěné obaly, použité
převodové a mazací oleje atd.).
V provozu konfekce vznikají převážně pryžové odpady kategorie ostatní (gumotextil, gumokov čili SCRAP 2 a 3), dále
odpady kategorie ostatní (PE fólie) a odpady nebezpečné (znečištěné obaly, znečištěné utěrky a sorbenty, použité
převodové a mazací oleje atd.).
V provozu lisovna a dokončovna vznikají převážně pryžové odpady kategorie ostatní (gumotextil, gumokov, ořezy
pryže, vadné pláště čili SCRAP 4 a 5) a dále odpady nebezpečné (znečištěné utěrky a sorbenty, znečištěné obaly,
použité převodové a mazací oleje, zaolejovaná voda zpod lisů). Při emulgaci surových plášťů vznikají převážně odpady
nebezpečné (znečištěné odpadní vody a znečištěné kaly z emulgace, znečištěné obaly, znečištěné utěrky a sorbenty
atd.).
V kancelářích jednotlivých provozů vznikají plastové obaly (PET láhve), papírové a lepenkové obaly a odpad podobný
komunálnímu odpadu. [3]
OPTIMALIZACE TŘÍDĚNÍ ODPADŮ
Správné třídění odpadů je bezpodmínečně dáno platnou legislativou v oblasti odpadového hospodářství a velmi přísně
se kontroluje interními zaměstnanci nebo pracovníky státní správy. Pokud by třídění odpadů neprobíhalo, dostal by
původce odpadu od pracovníků státní správy pokutu, která může jít až do výše 10 000 000 Kč. Správné třídění je však
důležité i z ekonomického hlediska, neboť významně ovlivňuje celkovou částku vydanou za likvidaci nebo využití
odpadů.
Ve společnosti MITAS a.s., výrobním úseku Otrokovice probíhá:
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
214
pravidelné roční školení všech zaměstnanců zaměřené na nakládání s odpady spojené se zlepšováním
povědomí zaměstnanců o významu třídění,
provádění náhodných kontrol zaměřených na třídění odpadů.
Pravidelné školení a zlepšování povědomí zaměstnanců o významu třídění je velice důležité, protože i nekázeň jediného
pracovníka může způsobit nárůst ceny za likvidaci. Pokud nepoučený pracovník omylem odhodí např. znečištěnou
utěrku, která patří do nádoby s nebezpečným odpadem, do nádoby s odpadem kategorie „O“ (ostatní), musí se veškerý
odpad v této nádobě odstranit jako odpad kategorie „N“ (nebezpečný). Cena za likvidaci jednoho kilogramu odpadu
poté může vzrůst až šestinásobně. Naopak pokud dotyčný pracovník z neznalosti vyhodí odpad, který se předává
k dalšímu využití, do nádoby s odpadem kategorie „O“ (ostatní), společnost za jeho odstranění zbytečně zaplatí, i když
by mohl být předán k dalšímu využití zdarma nebo za úhradu. Je tedy jasné, že správné třídění odpadů je
z ekonomického hlediska velice důležité.
Doporučuji tedy provádět pravidelné roční školení všech zaměstnanců zaměřené na nakládání s odpady v častějším
intervalu než 1x ročně a to minimálně 4 x ročně, neboť opakování je matkou moudrosti a zaměstnanci mají tendenci po
čase své činnosti a pohyby zautomatizovat. Alespoň při jednom školení by bylo vhodné zdůraznit případné ztráty nebo
vícenáklady zapříčiněné nesprávným tříděním.
Dále lze zaměstnancům společnosti uvést jako příklad některé z pokut, které byly uděleny jiným společnostem státní
správou v uplynulých letech. Jako zdroj mohou například sloužit stránky České inspekce životního prostředí .
Také doporučuji posílit systém provádění náhodných kontrol zaměřených na třídění odpadů následovně:
1 x měsíčně by prováděl kontrolu ekolog společnosti se zaměřením na všechny výrobní provozy,
1 x týdně by prováděli kontrolu třídění odpadů vedoucí příslušných provozů se zaměřením na některý
z výrobních procesů tak, aby během měsíce prověřili třídění na všech pracovištích. [4]
Platby za předání odpadů k dalšímu využití nebo odstranění v roce
Způsoby využití / odstranění
2012 (v tis. Kč)
odpadů
původní odhad
nový odhad po vytřídění
úspora
energetické využití
1018,33
1018,33
materiálové využití
0,00
0,00
skládkování
266,30
261,40
4,90
spalovna NO
399,71
359,74
39,97
jiný způsob
355,95
320,36
35,60
platby celkem
2040,29
1959,82
80,47
Tabulka č. 11 – Kvantifikace úspor v roce 2012 po optimalizaci třídění odpadů:
Zdroj : [2, str. 43 - 50] vlastní zpracování
ZÁVĚR
Tato práce se zabývá optimalizací oblasti odpadového hospodářství ve společnosti MITAS a.s., výrobním úseku
Otrokovice, tedy optimalizací při výrobě zemědělských plášťů.
Dále jsou v práci popsány způsoby dalšího využití nebo konečného odstranění odpadů a to včetně uvedeného množství
a finančních nákladů dle jednotlivých způsobů naložení s odpadem.
Způsoby dalšího využití výrobních odpadů ze společnosti MITAS a.s., výrobní úsek Otrokovice jsou v práci popsány
jako energetické využití odpadu (čili využití odpadů jako alternativního paliva v cementárně) nebo materiálové využití
odpadu (tedy že odpad po mechanické úpravě slouží jako vstupní surovina pro další výrobu).
I přesto lze ve společnosti MITAS a.s., výrobním úseku Otrokovice najít místa nebo procesy vhodné pro další
zlepšování. Optimalizovat lze zejména systém třídění odpadů, samotný systém nakládání s odpady týkající se uzavírání
smluv s oprávněnými společnostmi nebo používané výrobní technologie.
Přesto i tyto systémy mluví o stálém zlepšování všech výrobních kroků, protože trvalé zlepšování vede ke zvýšení
konkurenceschopnosti společnosti a jejímu dobrému místu na trhu. Doufám, že k tomu malým dílem přispějí i návrhy
ohledně optimalizace výroby zemědělských plášťů zmíněné v této práci.
LITERATURA:
[83] PILÁTOVÁ, I.: Nakládání s odpady pro VÚ Otrokovice, 1. vydání, Praha, oddělení CMS, 2008 (interní
dokumentace společnosti MITAS a.s.).
[84] ZÁKON č. 185/2001 Sb., ze dne 15. května 2001, o odpadech a o změně některých dalších zákonů v platném
znění, databáze Enviparagraf, verze 6.0036, licence pro MITAS a.s., jednouživatelská instalace, 2011 (částka 71,
stránky 4074-4113).
[85] Česká
technická
norma
ČSN
P
ISO/TS
16949:2009:
Systémy
managementu
kvality – Zvláštní požadavky na používání ISO 9001:2008 v organizacích zajišťujících sériovou výrobu a výrobu
náhradních dílů v automobilovém průmyslu, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví,
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
215
[86]
[87]
Praha, 2009, 64 stran.
Česká technická norma ČSN ISO 14004:2005: Systémy environmentálního managementu – Všeobecná směrnice
k zásadám, systémů a podpůrným metodám, Český normalizační institut, Praha, 2005, 64 stran.
MITAS, a.s. oficiální stránky společnosti [online]. 2011[cit. 2011-04-16]. Dostupný z www:
http://www.mitas.eu
ADRESA:
Libor Železník
Záhumení 510
687 03 Babice
tel.: 731 621 385
e-mail: [email protected]
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
216
KOMPARACE INSTRUMENTŮ KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ
Marie Jeklová
Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kroměříž
Abstrakt: Tento článek pojednává o kolektivním investování jako celku a blíže se zabývá investováním do
otevřených podílových fondů a rovněž investováním do penzijních fondů, jakožto typů fondů, které jsou pro
obyvatele České republiky nejpřitažlivější. V další části článku jsou porovnávány vybrané otevřené
podílové fondy a to tři fondy od společnosti IKS a tři fondy od ISČS. Komparací jsou vybrány dva
nejvhodnější fondy pro investování, jeden pro odvážné investory usilující o vysoké výnosy a druhý pro
opatrnější konzervativní investory. Dále je provedena komparace všech deseti penzijních fondů, které
v roce 2011 působily na území České republiky a jsou vybrány dva fondy s nejlepšími výkony, které jsou
optimálním řešením pro investory.
Klíčová slova: kolektivní investování, investiční společnosti, investiční fondy, podílové fondy, penzijní
fondy, akciové fondy, dluhopisové fondy, smíšené fondy, fondy fondů, fondy peněžního trhu, speciální
fondy, hedgeové fondy, akcie, dluhopisy, podílové listy, podílník, investor, investiční riziko, portfolio.
Abstract: This article discusses the collective investment as a whole and closer is engaged in investing in
open mutual funds and also to investing in pension funds, as the types of funds that are most attractive for
people of the Czech Republic. In another part of the paper are compared to selected open-end funds and
three funds from IKS and three funds from ISČS0. Comparison of the two best are selected for investment
funds, one for brave investors seeking high returns and one for conservative investors more cautious.
Furthermore, the comparison of all ten pension funds, which in 2011 operated in the Czech Republic and
selected two funds with the best performances that the optimal solution for investors.
Key words: collective investment, investment companies, investment funds, mutual funds, pension funds,
stock funds, bond funds, mixed funds, main of funds, money market funds, special funds, hedge funds,
stocks, bonds, share certificates, shareholder, investor, investment risk, portfolio.
Velká část lidí žijících v České republice ukládá své volné finanční prostředky do nejrůznějších pojišťoven, bank,
na účty, ale méně je těch občanů, kteří investují své peníze v rámci kolektivního investování např. do fondů, i přes
relativně bohatou nabídku. V posledních letech však i v této oblasti dochází pozvolna k nárůstu počtu investorů. Jakožto
nejvíce využívanou formu kolektivního investování v ČR je možné označit otevření podílové fondy. Největší zájem
ze strany obyvatel ČR se v poslední době projevuje o investování do penzijních fondů, a to z velké části i proto,
že je tato forma investování podporovaná a garantovaná státem, i když je to investice na několik desetiletí. Kolektivní
investování je jednou z možností investování peněžních prostředků. Jeho podstatou je shromažďování peněžních
prostředků od drobných investorů a jejich následné investování do široké škály instrumentů v souladu se zákonem,
za účelem jejich zhodnocení. Investování však s sebou nese nejen možnost výnosu, ale též riziko ztráty. Výhodami
kolektivního investování jsou: diverzifikace rizika prostřednictvím rozložení investic, snížení transakčních
a informačních nákladů, jednodušší přístup k instrumentům a trhům, vyšší záruka proti ztrátám majetku zajišťovaná
legislativou, profesionální správa svěřeného majetku, jednoduché a pohodlné investování, vyšší výnosnost než u jiného
způsobu uložením peněz. Mezi nevýhody kolektivního investování patří: nemožnost investora zasahovat do řízení
fondu, placení poplatků fondu za správu investovaných prostředků, omezení investiční volnosti, riziko ztráty hodnoty
investice díky tržním pohybům apod. [11, s. 53 - 54]; [7, s. 95]
Počátky historie kolektivního investování není možné přesně určit. Jednotlivci sdružovali své finanční prostředky
za účelem efektivnějšího investování již od doby vzniku peněz. Počátky investování podobajícímu se dnešnímu
kolektivnímu investování sahají do poloviny 19. století. Prvním státem, kde se začalo investovat kolektivně, byla
Belgie, o něco později pak ve Švýcarsku, Francii a Velké Británii. K rozsáhlejšímu rozvoji kolektivního investování
došlo v Evropě až po II. světové válce. Po roce 2000 se staly na evropském fondovém trhu nejsilnějšími tyto země:
Francie, Německo, Itálie, Lucembursko, Velká Británie, které společně tvoří zhruba 80 % celkového evropského
průmyslu. Do Střední a Východní Evropy se kolektivní investování dostává teprve v 90. letech. Začátkem 20. století
probíhalo kolektivní investování také v USA. V Asii vstupuje na finanční scénu kolektivní investování teprve
v 80. letech 20. století. [4, s. s. 321 - 334]; [11, s. 50] V České republice začíná probíhat kolektivní investování
v důsledku kupónové privatizace. Vývoj kolektivního investování v České republice je možné rozčlenit do 3 etap. První
etapou je Perioda kuponové privatizace (1993 – 1999)v níž vznikaly privatizační fondy uzavřeného tipu. Druhou etapou
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
217
je Perioda tříbení trhu (1999 – 2002), jedná se o přechodné období, kdy zanikaly neseriózní subjekty. Byly zakládány
nové podílové fondy převážně otevřeného tipu, které neměly spojitost s kupónovou privatizací. Třetí etapou je Perioda
otevřených podílových fondů (období od roku 2002) – na nynějším trhu kolektivního investování převládají korunové
podílové fondy otevřeného typu. [4, s. 334 - 336] Od roku 2004 platí nový zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním
investování, který je v souladu s legislativou Evropské unie. Umožňuje vznik nejen standardních podílových fondů,
ale také speciálních fondů. Za dohled nad investičními společnostmi je od 1. 4. 2006 plně zodpovědná Česká národní
banka. [6, s. 333]
Kolektivní investování se uskutečňuje prostřednictvím specifických institucí, které se touto činností zabývají. Nejvíce
využívány jsou fondy, mohou být buď investiční, nebo podílové. Kromě investování do fondů se používají i jiné
způsoby kolektivního investování. Může to být například investování do investičních klubů, které se fondům v mnohém
podobají. Sdružují skupiny lidí, kteří se na rozdíl od fondů dobře znají a plně si důvěřují. Odpadá tím riziko zpronevěry
vloženého majetku. Každý člen investičního klubu má dokonalý přehled o majetku a hospodaření klubu. Členové
si sami společně rozhodují kolektivně hlasováním o tom, kam, jakým způsobem a jakou hodnotu svých financí budou
investovat. Získávání informací je rozloženo mezi všechny členy klubu, každý člen z klubu má na starosti určitý
segment kapitálového trhu. Investiční společnosti zakládají podílové fondy a obhospodařují jejich majetek. Mohou
spravovat také majetek investičních fondů a rovněž majetek podílových fondů jiné investiční společnosti po podepsání
smlouvy o obhospodařování. Investiční společnost jim může poskytovat i další služby jako např. vedení účetnictví,
evidence, vydávání či odkup podílových listů nebo akcií, uzavírání a vypořádání smluv, zajišťování právních služeb,
vyřizování dotazů a stížností, poskytování poradenství, apod. Investiční společnost je povinna každého investora
pravidelně informovat o zaměření investic fondu, složení portfolia investic i výsledcích hospodaření a to obvykle
dvakrát ročně. [10, s. 358]
Fondy kolektivního investování se mohou dělit podle různých hledisek. V České republice je podle zákona
č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování možné rozdělit fondy do dvou skupin a to na standardní fondy a speciální
fondy. Standardní fondy jsou pouze podílové fondy otevřeného typu a odpovídají Direktivě č. 85/611/EHS uvádějící
do souladu s EU předpisy týkající se kolektivního investování. Jsou přísně vázány řadou bezpečnostních ustanovení,
které jsou zaměřeny na rozložení a omezení rizika. Speciální fondy jsou fondy neodpovídající direktivě EU, a proto
nemají volnou působnost za hranicemi v rámci evropského pasu. Jsou méně legislativně a právně omezeny, jsou tedy
rizikovější. Vyskytují jak v otevřeném tak uzavřeném typu s různým investičním zaměřením. Speciální fondy se dále
dělí na: speciální fond cenných papírů, speciální fond nemovitostní speciální fond fondů, speciální fond
kvalifikovaných investorů, který nahradil původní čtyři specializované fondy pro kvalifikované investory - fond
derivátů, fond zvláštního majetku, fond smíšený, fond rizikového kapitálu. [6, s. 329]; [7, s. 297]
Legislativa České republiky neumožňuje zakládat otevřené investiční fondy, proto zde provozují svou činnost pouze
uzavřené investiční fondy, které jsou však drobnými investory velmi málo využívány. Jsou zakládány jako akciové
společnosti a to na dobu určitou, maximálně na dobu 10 let. Vydávají a prodávají své akcie. Počet vydaných akcií
je omezen a stanoven zpravidla již při založení fondu. Investoři se nákupem akcií těchto fondů stávají akcionáři, kteří
se mohou účastnit na valné hromadě a zde uplatňovat svá práva, především právo ke spolurozhodování o činnosti
společnosti, právo na dividendu, na likvidačním zůstatku, předkupní právo, právo na informace. Nemají však právo
požadovat zpětný odprodej akcií.
Podílové fondy nemohou sami spravovat svůj majetek, musí být založeny a spravovány investiční společností.
Do podílových fondů je možné investovat pomocí podílových listů nebo investičních certifikátů, což jsou cenné papíry,
které si investoři nakupují u investiční společnosti. Nákupem podílových listů se investoři stávají podílníky na majetku
fondu a jeho výnosech. Nemají však právo zasahovat do činnosti a správy fondu. Podílník může prodat své podílové
listy a tím z fondu odejít. V České republice existují dva typy podílových fondů, jsou to uzavřené podílové fondy
a otevřené podílové fondy, v daleko větší míře jsou však využívány podílové fondy otevřené.
Uzavřený podílový fond je omezen z hlediska emise nových podílových listů dvěma způsoby. Může prodat pouze
předem vymezený počet podílových listů, podílové listy může vydávat pouze určitou předem stanovenou dobu, poté
prodej končí. Uzavřené fondy nezajišťují od podílníků zpětný odkup podílových listů, podílník je však může odprodat
jinému zájemci. Uzavřené fondy jsou zakládány na určitou předem stanovenou dobu, po jejímž uplynutí
musí společnost, která fond spravuje, buď ukončit hospodaření fondu a vyplatit podílníky, nebo požádat o převedení
na otevřený podílový fond. Není však možné, aby se otevřený podílový fond měnil na fond uzavřený. [8, s. 174]
Otevřené podílové fondy nejsou ničím omezeny při emisi podílových listů, počet podílníků není tedy limitován.
Správce fondu je však ze zákona povinen vyhovět požadavkům podílníků na zpětný odkup podílových listů,
a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy o to podílník požádal. Mnohé investiční společnosti tento zpětný odkup
realizují už do několika dnů. Otevřené podílové fondy lze dělit podle distribuce zisku na: výnosové fondy a růstové
fondy. Výnosovými fondy jsou ty, jež v pravidelných intervalech vyplácejí podílníkům výnosy neboli dividendy,
což je podíl na rozdělovaném zisku společnosti. Jsou jimi zpravidla fondy investující převážně do dluhopisů
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
218
a bankovních vkladů. Růstové fondy výnosy nevyplácejí. Podílník získává výnos prodejem podílových listů. Typickými
růstovými fondy jsou fondy s vyšším rizikem a dynamičtější akciové a balancované fondy. Většina fondů
v České republice se řadí k fondům růstovým. [2, s. 7, 12] Podle investičního zaměření je možné rozdělit otevřené
podílové fondy do několika základních typů: na fondy peněžního trhu, dluhopisové fondy, akciové fondy, smíšené
fondy, fondy fondů, nemovitostní fondy, zajištěné fondy [11, s. 56]
Fondy peněžního trhu investují na peněžním trhu do krátkodobých finančních dokumentů, jimiž jsou zpravidla vysoce
bezpečné krátkodobé dluhopisy, komerční papíry, depozitní certifikáty a krátkodobé cenné papíry. Výnosy jsou
relativně stabilní s poměrně nízkým rizikem, ve srovnání s jinými investičními fondy jsou ale celkově nízké. Bývají
však většinou vyšší než u termínovaných vkladů v bankách. Doba investice je zpravidla kratší než jeden rok, vstupní
a výstupní poplatky velmi nízké nezřídka s hodnotou nulovou. Investování do fondu peněžního trhu je vhodné
i pro investory, kteří nemají v této oblasti téměř žádné zkušenosti. Velkou výhodou nabízenou ze strany fondů
peněžního trhu je rychlý převod vkladů neboť jiné trhy toto neumožňují. Podílníci mohou rychle převádět jejich vklady,
často to lze provést i telefonicky. Další výhodou je možnost fondu vypisovat šeky, které jsou kryté hodnotou prostředků
uložených na účtu fondu peněžního trhu. Tyto fondy podávají svým klientům přesné informace o změnách v bilanci
a složení portfolia.
Dluhopisové fondy investují peníze podílníků z převážné části do dlužnických cenných papírů. Ostatní formy investic
mají u dluhopisových fondů předem stanovený objem, který nesmí být překročen. Dluhopisové fondy nesou vyšší
riziko, ale mají také vyšší výnosy než fondy peněžního trhu. Doporučená doba investování do těchto fondů nejméně
je jeden rok. Investice jsou dlouhodobými termínovanými vklady. Některé dluhopisové fondy se specializují pouze na
investování do vybraných dlužnických dokumentů. Takové fondy se specializují na státní dluhopisy (jsou nejméně
rizikové a dlouhodobě nejstabilnější, avšak s nejnižšími výnosy), komunální dluhopisy, hypotéční listy, dluhopisy
renomovaných společností (s poměrně vysokým rizikem), rizikové dluhopisy (jsou velmi vysoce rizikové, ale dosahují
poměrně velkých výnosů). [5, s. 160 - 161]
Akciové fondy jsou fondy, které se trvale zaměřují na akcie a investují do nich minimálně 2/3 majetku.
Patří k nejrizikovějším investičním fondům, dlouhodobě přináší výnosy vyšší než fondy dluhopisové nebo fondy
peněžního trhu. Doba investování je doporučená na více než 5 let, což má zmírnit případný nepříznivý dopad
krátkodobých změn na trhu. Některé akciové fondy investují do mnoha různých odvětví, jiné se specializují pouze
na vybraná odvětví ekonomiky např. Čím užší je specializace fondů, tím má vyšší výnosy z hlediska dlouhého období,
ale podstupuje také vyšší riziko.
Smíšené fondy investují vklady podílníků do různých cenných papírů na různých trzích. Skladba akcií či dluhopisů
v jejich portfoliích není nijak limitována. Pokud se rozhodne podílník investovat do tohoto typu fondu, je pro něj
důležité znát investiční strategii fondu. Smíšené fondy přinášejí průměrné výnosy a vystavují se průměrnému riziku.
Doporučená doba investování prostředků je minimálně tři roky.
Fondy fondů jsou ty fondy, které 2/3 svých zdrojů investují do akcií a podílových listů jiných fondů. Větším rozložením
finančních prostředků je sníženo riziko na minimum. Skrze fondy fondů je podílníkovi umožněno investovat svou
malou částku i do fondů, které požadují vysokou vstupní investici. Fond fondů se tak stává investorem s vysokou
vstupní investicí složenou z menších částek od více podílníků.
Nemovitostní fondy ukládají více než 50 % svých investic do nemovitostí a také do majetkových účastí v realitních
společnostech, jež stavějí, spravují nebo prodávají nemovitosti. Nemovitostní fondy jsou ve své podstatě obměnou
podílových fondů. Jsou vhodné pro investory, kteří chtějí investovat dlouhodobě.
Zajištěné fondy se nazývají také hedgeové fondy, jsou to fondy garantované známé také pod názvem strukturované
fondy, které mají chráněný kapitál a investoři jsou chráněni před poklesem hodnoty svého investovaného majetku.
Garance je zaručena pouze k datu splatnosti. 100 % garance vložené částky znamená, že investor získá zpět v případě
nepříznivého finančního vývoje na trzích přesně takovou částku, kterou investoval. Většina fondů nabízí svým
investorům kapitálové zajištění. Znamená to, že zajištěné fondy garantují investorům návratnost 100 % vstupních
investic a k tomu také podíl na výnosech fondů. Investor se kvůli garanci návratnosti vložené investice vzdává možného
vyššího zhodnocení svých investic. Podílník má zpravidla možnost požadovat zpět své investované prostředky ještě
před sjednanou dobou splatnosti, ale v tom případě dostane vyplacenou aktuální hodnotu svého podílu. Hlavní výhodou
zajištěných fondů je skutečnost, že jejich výnosy nejsou přímo závislé na celkovém ekonomickém vývoji. Nevýhodou
zajištěných fondů je nižší průhlednost a míra regulace a také vyšší poplatky. Doporučená doba investování a doba
splatnosti je u zajištěných fondů kolem pěti let. Zajištěné neboli hedgeové fondy jsou fondy soukromého typu, které řídí
osoby zabývající se profesionálně a aktivně investováním finančních prostředků. [1, s. 1 - 5] Zajištěné fondy se začaly
v České republice zakládat teprve nedávno. V České republice se nejvíce přibližují hedgeovým fondům speciální fondy
kvalifikovaných investorů, které jsou v zákoně o kolektivním investování uvedeny nově. Speciální fond
kvalifikovaných investorů nahradil po novele zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování ve znění pozdějších
„PŘÍNOS STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL K ROZVOJI NAŠÍ SPOLEČNOSTI“ VI. mezinárodní virtuální studentská konference
EPI, s.r.o., Kunovice, Česká republika. 28. březen 2012.
219
předpisů, v roce 2006 původní čtyři specializované fondy pro kvalifikované investory (fond derivátů, fond zvláštního
majetku, fond smíšený, fond rizikového kapitálu). Cenné papíry vydávané speciálním fondem kvalifikovaných
investorů, mohou nakupovat jen kvalifikovaní investoři, jako jsou např. banky, spořitelní a úvěrová družstva obchodníci
s cennými papíry investiční společnosti a investiční fondy, penzijní fondy, pojišťovny, stát, centrální banka atd.
Maximální počet je 100 podílníků či akcionářů. Vstupní investice jednoho investora musí činit 1 000 000 Kč. [6, s. 327
- 329]
Penzijní fondy s penzijním připojištěním jsou v posledních letech pro občany České Republiky nejpřitažlivějším
způsobem pravidelného ukládání peněžních prostředků. Od roku 1994 vzniklo na území České republiky cekem
44 penzijních fondů. V roce 2011 na trhu působilo pouhých 10 penzijních fondů. Mezi ně patří penzijní fondy České
spořitelny, České pojišťovny, KB, ING, Allianz, Generali, Aegon, AXA a dva penzijní fondy ČSOB. Jsou jimi
ČSOB Penzijní fond Progres a ČSOB Penzijní fond Stabilita. Od počátku roku 2012 se však tyto dva fondy sloučily
a dále existují pod názvem ČSOB Penzijní fond Stabilita. Penzijní fondy jsou Jedinými subjekty, které mohou v České
republice provádět penzijní připojištění. Zabývají se pouze touto činností, shromažďují finanční prostředky svých
klientů, investují je, až klientovi vznikne nárok, vyplácí mu penzijní (důchodové) dávky, nebo jednorázové dávky.
Penzijní fondy jsou zakládány jako akciové společnosti, nesmí být založeny na základě veřejné nabídky akcií. Povolení
činnosti fondu uděluje Ministerstvo financí ČR na dobu neurčitu a je nepřevoditelné na jinou osobu. Zákon
č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění stanovuje způsob, jakým má fond hospodařit, přikazuje spolehlivé ukládání
prostředků penzijního fondu do cenných papírů, jako jsou dluhopisy státní a bankovní, státní pokladniční poukázky,
veřejně obchodovatelné akcie a podílové listy. Povoleny jsou také bezpečné investice do nemovitostí či movitých věcí.
Zákon zakazuje penzijnímu fondu nákup akcií jiných penzijních fondů a také vydávání dluhopisů. Tento zákon je také
maximální zárukou ochrany účastníků penzijního pojištění. Povinností penzijního fondu je rozdělit 85 % dosaženého
zisku ve prospěch účastníků, maximálně 10 % zisku může být použito, na dividendy a tantiemy a minimálně 5 % zisku
musí být vloženo do rezervního fondu. Penzijní fondy příznivě ovlivňují trh cenných papírů. Vysoké náklady
na administrativu jsou však nevýhodou. [3, s. 247]
Penzijní připojištění je definováno jako shromažďování peněžních prostředků od účastníků penzijního připojištění,
nakládání s nimi a dále o vyplácení dávek penzijního připojištění. [10, s. 489] Zakládá se dobrovolně podepsáním
smlouvy. V roce 2011dosáhl počet účastníků penzijního připojištění počtu 4,57 milionů. Státní podpora účastníků
je vyjádřena formou státního příspěvku, který se odvíjí od výše placeného pojistného a který od roku 2000 spočívá
taktéž v odečtení zaplaceného pojistného od daňového základu, což platí jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele.
Daňovou výhodu může získat účastník penzijního připojištění na část měsíčních příspěvků přesahujících částku 500 Kč.
Z daňového základu je možné si odečíst částku maximálně 12 000 Kč za rok. Této maximální částky k odečtení však
dosáhne pouze ten, kdo ročně zaplatí 18 000 Kč. Také zaměstnavatel může přispívat svému zaměstnanci na penzijní
připojištění a tyto příspěvky si může odečítat od daně z příjmů. Maximální odečtená částka však u něj může činit
jen 24 000 Kč ročně. [3, s. 246]; [9, s. 272]
Dávky poskytované penzijními fondy se dělí do dvou skupin na dávky jednorázové a opakující se peněžité dávky.
Mezi jednorázové dávky patří: jednorázové vyrovnání (má na ně nárok účastník místo penze) a odbytné (vyplácí
se v případě, kdy účastník ukončil penzijní připojištění výpovědí ještě před vyplácením penze, také náleží pozůstalým).
Do opakujících se peněžitých dávek patří: starobní penze (má na ni nárok, účastník, který dosáhl 60 let věku a platil
příspěvky nejméně 5 let, včas a řádně uhradil 60 měsíčních příspěvků), výsluhová penze (účastník má na ni nárok,
jestliže si ji sjednal, příspěvky platil nejméně 15 let, má zaregistrováno 180 měsíčních příspěvků zaplacených řádně
a včas), invalidní penze (musí být sjednaná ve smlouvě, nárok na ni vzniká po placení příspěvků nejméně 5 let,
zaregistrování 60 měsíčních příspěvků za placených řádně a včas, po přiznání invalidního důchodu), pozůstalostní
penze (musí být sjednána ve smlouvě, nárok na ni vzniká osobám ve smlouvě uvedeným a pokud platil účastník
příspěvky 1 rok, fond má zaregistrovaných 12 měsíčních příspěvků zaplacených řádně a včas, ještě se nezačala vyplácet
starobní nebo výsluhová penze). [3, s. 247 -249]
Tabulka č. 1: Výše státního příspěvku na penzijn&i