SITA CZ a.s. jako řešitel
ECO – Management, s.r.o. jako spoluřešitel
Návrh indikátorů integrovaného systému
nakládání s komunálním odpadem
Příloha č. 2
Mgr. Tomáš Chudárek
prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc.
Ing. František Piliar
Mgr. Jiří Kalina
červen 2010
IS nakládání s komunálním odpadem
návrh indikátorů
1 Úvod ........................................................................................................................................................... 3
2 Soustava indikátorů pro hodnocení ISNO .................................................................................................. 4
2.1 Indikátory stanovené POH ČR a POH krajů ......................................................................................... 4
2.2 Přehled sledovaných oblastí................................................................................................................ 5
2.3 Položky a kritéria pro vyhodnocování indikátorů ............................................................................... 5
2.3.1 Druh odpadu a odpadový proud .................................................................................................. 5
2.3.2 Kategorie odpadu ......................................................................................................................... 6
2.3.3 Původ odpadu .............................................................................................................................. 6
2.3.4 Následné nakládání s odpadem ................................................................................................... 6
2.3.5 Způsob sběru ................................................................................................................................ 6
2.4 Přehled sledovaných indikátorů .......................................................................................................... 7
2.5 Zdroje informací .................................................................................................................................. 8
2.6 Územní rozsah oblasti ISNO ................................................................................................................ 9
3 Návrh indikátorů ...................................................................................................................................... 10
3.1 Charakteristiky území ........................................................................................................................ 10
3.1.1 Počet obyvatel ............................................................................................................................ 10
3.1.2 Technologická vybavenost území............................................................................................... 10
3.1.3 Celková kapacita zařízení pro nakládání s odpadem.................................................................. 12
3.1.4 Firmy nakládající s odpadem v regionu ...................................................................................... 13
3.1.5 Výměra ploch obecní zeleně ...................................................................................................... 13
3.1.6 Celková produkce obecního odpadu ze zeleně .......................................................................... 13
3.1.7 Celková výměra zelených (nezemědělských) ploch ................................................................... 14
3.2 Produkce odpadů .............................................................................................................................. 15
3.2.1 Celková produkce odpadů .......................................................................................................... 15
3.2.2 Měrná produkce na obyvatele ................................................................................................... 15
3.2.3 Odhad hmotnosti autovraků ...................................................................................................... 16
3.2.4 Počty opuštěných vozidel v obci ................................................................................................ 16
3.2.5 Celková produkce odpadů z restaurací a jídelen ....................................................................... 17
3.3 Údaje o skladbě produkce ................................................................................................................. 17
3.3.1 Podíl na produkci ........................................................................................................................ 17
3.3.2 Celková hmotnost BRKO v SKO .................................................................................................. 18
strana 1
3.4 Údaje o vývoji produkce .................................................................................................................... 18
3.4.1 Intenzita sezónních vlivů ............................................................................................................ 18
3.4.2 Maximální množství v sezóně .................................................................................................... 19
3.5 Parametry odpadu ............................................................................................................................ 19
3.5.1 Měrná hmotnost odpadu ........................................................................................................... 19
3.5.2 Složení odpadu ........................................................................................................................... 19
3.5.3 Míra redukce produkce SKO....................................................................................................... 20
3.6 Charakteristiky sběru a svozu............................................................................................................ 21
3.6.1 Dostupná objemová kapacita nádob ......................................................................................... 21
3.6.2 Dostupná hmotnostní kapacita nádob ....................................................................................... 21
3.6.3 Docházková vzdálenost .............................................................................................................. 21
3.6.4 Využití sběrových nádob ............................................................................................................ 21
3.6.5 Hustota sběrné sítě .................................................................................................................... 22
3.6.6 Časová kapacita nádob ............................................................................................................... 22
3.6.7 Efektivita využití sběrné sítě....................................................................................................... 22
3.7 Charakteristika zpětného odběru...................................................................................................... 23
3.7.1 Množství sebraných elektrozařízení ........................................................................................... 23
3.7.2 Výtěžnost sběru elektrozařízení ................................................................................................. 23
3.8 Nakládání s odpady v území .............................................................................................................. 23
3.8.1 Podíl využitých odpadů .............................................................................................................. 23
3.8.2 Podíl materiálově využitých odpadů .......................................................................................... 24
3.8.3 Podíl energeticky využitých odpadů........................................................................................... 24
3.8.4 Podíl odpadů odstraněných skládkováním ................................................................................ 25
3.9 Ekonomické indikátory ...................................................................................................................... 25
3.9.1 Náklady OH ................................................................................................................................. 25
3.9.2 Příjmy OH ................................................................................................................................... 26
3.9.3 Struktura nákladů ekonomiky OH .............................................................................................. 27
3.9.4 Struktura příjmů ekonomiky OH ................................................................................................ 27
3.9.5 Náklady na odvoz (zneškodnění/využití) odpadů ...................................................................... 27
3.9.6 Náklady na odvoz kontejnerů..................................................................................................... 28
3.9.7 Ceny druhotných surovin v regionu ........................................................................................... 28
strana 2
1 Úvod
Příručka environmentálních indikátorů tvoří praktickou pomůcku pro návrh integrovaného systému
nakládání s odpady (ISNO) na regionální úrovni. Zahrnuje nástroje pro návrh, řízení a pro vnitřní a vnější
komunikaci.
Následující text nabízí poměrně širokou sadu indikátorů pro hodnocení jednotlivých funkcí ISNO, stejně
jako pro projektování teprve zamýšleného systému. Indikátory lze rozdělit do tří základních skupin na
základě jejich použití v závislosti na regionálních specifikách, komplexnosti navrhovaného systému a
samotného účelu vyhodnocení, kterým může být příprava systému, hodnocení jeho funkce nebo
zamýšlené rozšíření procesů do systému zahrnutých.
Základním cílem textu je definice indikátorů pro sledování efektivnosti jednotlivých prvků sběru, svozu a
nakládání s odpady, jejich přesné matematické vyjádření, stanovení systému monitorování a
vyhodnocování a metodika pro jejich stanovení. Vybrané indikátory jsou doplněny referenčními
hodnotami stanovovaných veličin v prostředí České republiky v letech 2008–2010 a reálnými příklady,
které v názorné podobě představují postup pro vyhodnocení.
strana 3
2 Soustava indikátorů pro hodnocení ISNO
2.1 Indikátory stanovené POH ČR a POH krajů
Indikátory jsou nadále pro potřeby projektu VaV MŽP č. SPII2f1/30/07 chápány jako statistiky, míry nebo
parametry zajišťující sledování cílů a změn v ISNO. Indikátory jsou vyvíjeny na základě analýzy, syntézou
a transformací dat (environmentálních, ekonomických, demografických a technických) do požadovaných
informací. Mohou poskytovat základ manažerských rozhodnutí o existujících i potenciálních otázkách na
různé úrovni závažnosti. Mohou být také použity jako parametry pro hodnocení, kontrolu a
prognózovaní ISNO na národní, krajské a regionální úrovni.
Zákon 185/2001 Sb., o odpadech uvádí v § 42 a § 43 povinnost Ministerstva životního prostředí ČR a
jednotlivých krajů vyhodnocovat ve spolupráci s CeHO, ČSÚ a dalšími subjekty vždy k 31. prosinci
následujícího roku statistiku ročního plnění cílů zakotvených v příslušných plánech odpadového
hospodářství (POH) pomocí soustavy indikátorů v POH uvedených.
Tyto indikátory umožňují sledovat plnění kvantifikovaných i obecných cílů a vývoj základních složek
odpadového hospodářství definovaných OECD a EUROSTATem. V původním POH ČR z roku 2003 bylo
třicet osm indikátorů rozděleno do tří skupin na osmnáct základních indikátorů (I.1 až I.18), čtyři
doplňkové indikátory (I.19 až I.22) a šestnáct specifických indikátorů (I.23 až I.38). Toto rozdělení bylo
několikrát změněno za současného doplnění nových indikátorů nebo zrušení vyhodnocování stávajících.
Aktuální stav1 představuje rozdělení indikátorů na čtyři skupiny při zachování původního číslování. Do
skupiny 1 základních indikátorů je zařazeno celkem 11 indikátorů vyjadřujících produkci odpadů. Z
těchto základních se pak vypočítává 13 doplňkových indikátorů (skupina 2). Skupinu 3 tvoří 3 specifické
indikátory. Čtvrtou skupinou je 5 přehledů o kapacitách zařízení na využívání a odstraňování odpadů.
Zde je navrženo sledovat kapacity samostatně pouze pro všechny odpady, nebezpečné odpady a
komunální odpady.
Pro vyhodnocování plnění cílů krajských POH a pro sběr dat k vyhodnocení celostátního POH využívají
jednotlivé kraje stejnou strukturu indikátorů, nevyhodnocují však na svém území indikátory I.2, I.9, I.11,
I.12, I.18, I.19, I.26, I.28, I.29, I.34 a I.35. Tento stav se však může meziročně měnit.
Mimo samotných hodnot indikátorů se pro hodnocení používá také meziroční nárůst hodnoty
indikátoru. Proto se zavádí index (trend), který má doplňovat indikátor tak, aby oba společně vypovídaly
nejen o aktuální hodnotě, ale i o vyhodnocení trendu jejího dosavadního vývoje. To v budoucnu
umožňuje využít i další matematicko-statistické nástroje pro modelování předpokládaného vývoje
hodnoty indikátoru (např. metody regresní analýzy). Prognózy totiž nelze modelovat bez důkladného
popisu a vyhodnocení dosavadního vývoje všech dosud známých hodnot indikátoru.
V praxi se používá více druhů indexů, od jednoduchých, přes poměrové, až po specifické, které jsou
specificky odvozeny přímo pro vyhodnocování složitějších ukazatelů. Právě praxe ukázala jako velmi
vhodné vyhodnotit indikátor za všechny známé časové úseky, aby mohla být sestavena pokud možno
souvislá časová řada.
Mimo uvedených 32 indikátorů POH ČR a 21 indikátorů POH krajů je třeba pro vyhodnocení plnění
stanovených cílů ISNO na regionální úrovni zavést další systém specifičtějších indikátorů, které budou
hodnotit konkrétní stavy a procesy na daném území. Následující text takový systém definuje, k vybraným
indikátorům z POH přidává další indikátory nutné pro hodnocení ISNO a mimo tuto základní sadu nabízí
poměrně širokou škálu dalších volitelných indikátorů.
1
http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/matematicke_vyjadreni/$FILE/OODPNavrh_na_vyhodnoceni_trendu_metodou_indexu_09_cast%20_B_final-20093106.pdf
strana 4
2.2 Přehled sledovaných oblastí
Uvedené indikátory jsou rozděleny do tří sad podle oblasti použití. První sada indikátorů představuje
soubor parametrů, jejichž znalost je nutná v případě přípravy vzniku regionálního ISNO a společně
s indikátory vyhodnocovanými v rámci POH poskytuje dostatečný informační základ pro rozhodování o
budoucí podobě systému. Druhá sada indikátorů je opět ve spojení s indikátory z POH efektivním
nástrojem pro průběžné vyhodnocování plnění cílů ISNO. Třetí sadu pak tvoří doplňkové indikátory,
jejichž vyhodnocování není pro přípravu ani provoz ISNO nezbytné, mohou však poskytovat informace
důležité v konkrétních případech rozhodování o jednotlivých prvcích systému. První a druhá sada
indikátorů se ve značné míře prolínají a podstatná část indikátorů je tedy vhodná pro přípravu i provoz
systému. Třetí sada je s předchozími dvěma disjunktní.
Vyhodnocování indikátorů probíhá na dvou úrovních daných územně a administrativně. Primární je ještě
před vznikem ISNO vyhodnocování na úrovni obce, kdy je statistika zajišťována přímo obcí, po vzniku
funkčního ISNO nebo v období zamýšleného území pro jeho vznik přibývá celkové vyhodnocení
v rozsahu území systému, které může zajišťovat provozovatel systému (např. sdružení obcí
v mikroregionu apod.).
Dále mohou být indikátory vyhodnocovány dle účelu pro skupinu obcí obsluhovanou jedním operátorem
komunálního OH nebo skupinu obcí náležící do spádové oblasti regionálního logistického nebo
koncového zařízení, pro ORP i vyšší celky.
Níže navržené indikátory jsou členěny do následujících základních oblastí, které charakterizují:
•
charakteristiky prostředí
•
údaje o objemu produkce
•
údaje o skladbě produkce
•
údaje o vývoji produkce
•
parametry odpadu
•
charakteristiky sběru a svozu
•
údaje o nakládání s odpadem v území
•
charakteristiky regionálního srovnání
•
ekonomické charakteristiky
2.3 Položky a kritéria pro vyhodnocování indikátorů
Z hlediska kvantity i kvality odpadů je možné indikátory stanovovat pro různě velká množství, resp.
skupiny odpadu společně, v závislosti na účelu konkrétního stanovení. Konkrétní množinu odpadů, pro
kterou bude indikátor vyhodnocován, nazveme pro potřeby projektu VaV MŽP č. SPII2f1/30/07 položkou
a určíme ji pomocí následujících kritérií.
Kritéria jsou navzájem nezávislá a proto lze většinu indikátorů vyhodnocovat pro široké spektrum
položek. Součástí vyhodnocení konkrétních procesů v ISNO je kvalifikovaný výběr vhodných kritérií, na
základě kterých jsou určeny položky, pro něž jsou indikátory stanovovány.
2.3.1 Druh odpadu a odpadový proud
Sledovanou položkou je druh odpadu v zařazení dle katalogu odpadů, nezávisle na zařazení do
kategorie nebezpečného odpadu. V případě podobnosti několika druhů odpadů z hlediska
vlastností podstatných pro vyhodnocení nebo nakládání s odpadem lze více druhů odpadů
strana 5
posuzovat společně a považovat za jednu položku. Tuto skupinovou položku nazveme
odpadovým proudem (respektive tokem odpadů).
•
směsný komunální odpad (20 03 01),
•
objemný odpad (20 03 07),
•
baterie a akumulátory (20 01 33, 20 01 34)
•
elektroodpad (20 01 21, 20 01 35 , 20 01 36),
•
odpady s obsahem obalů,
•
plasty (15 01 02, 20 01 39),
•
papír (15 01 01, 20 01 01),
•
sklo (15 01 07, 20 01 02),
•
nápojový karton (15 01 05),
•
odpadní kovy (15 01 04, 20 01 40, odpady skupiny 17 04 ...),
•
autovraky (16 01 04, 16 01 06),
•
demoliční a stavební odpad (odpady skupiny 17 01, 17 02, 17 03, 17 05, 17 06, 17 09).
2.3.2 Kategorie odpadu
Sledovanou položkou je kategorie odpadu v zařazení dle katalogu odpadů:
•
ostatní odpad (kategorie O),
•
nebezpečný odpad (kategorie N).
2.3.3 Původ odpadu
Sledovanou položkou je původ odpadu v rámci prvků tvořících ISNO nebo zajišťujících provoz
obce:
•
odpad z produkce domácností,
•
odpad z údržby obce,
•
odpad z produkce institucí zřízených obcí (školy, úřady, sociální zařízení ...),
•
odpad z produkce živností zahrnutých do systému nakládání s komunálním odpadem.
2.3.4 Následné nakládání s odpadem
Sledovanou položkou je skupina odpadů podle následného způsobu nakládání:
•
odpad určený k využití (materiálovému, energetickému, terénním úpravám),
•
odpad určený k odstranění,
•
odstranění uložením na skládce,
•
jiné odstranění.
2.3.5 Způsob sběru
Sledovanou položkou je skupina odpadů nebo část skupiny odpadů podle způsobu sběru:
•
odpad z nádobového sběru na úrovni domácností,
strana 6
•
odpad z pytlového sběru na úrovni domácností,
•
separovaný odpad z nádob umístěných ve sběrných hnízdech,
•
odpad ze sběru v rámci kontejnerových kampaní,
•
odpad z mobilního sběru,
•
odpad ze sběrného dvora.
Lze tak hovořit např. o nebezpečném elektroodpadu z produkce domácností, odevzdaném ve
sběrném dvoře a určeném k odstranění. V praxi je však počet kritérií použitých pro určení
položky nižší a indikátory se tak stanovují pouze např. pro autovraky.
2.4 Přehled sledovaných indikátorů
Charakteristiky prostředí
•
počet obyvatel
•
technologická vybavenost území
•
celková kapacita zařízení pro nakládání s odpadem
•
firmy nakládající s odpadem v regionu
•
výměra ploch obecní zeleně
•
celková produkce obecního odpadu ze zeleně
•
celková výměra zelených (nezemědělských ploch)
Údaje o objemu produkce
•
celková produkce odpadů
•
měrná produkce na obyvatele
•
odhad hmotnosti autovraků
•
počty opuštěných vozidel v obci
•
celková produkce odpadů z restaurací a jídelen
Údaje o skladbě produkce
•
podíl na produkci
•
celková hmotnost BRKO v SKO
Údaje o vývoji produkce
•
intenzita sezónních vlivů
•
maximální množství v sezóně
Parametry odpadu
•
měrná hmotnost odpadu
•
složení odpadu
•
míra redukce produkce SKO
Charakteristiky sběru a svozu
strana 7
•
dostupná objemová kapacita nádob
•
dostupná hmotnostní kapacita nádob
•
docházková vzdálenost
•
využití sběrových nádob
•
hustota sběrné sítě
•
časová kapacita nádob
•
efektivita využití sběrné sítě
Charakteristiky zpětného odběru
•
množství sebraných elektrozařízení
•
výtěžnost sběru elektrozařízení
Nakládání s odpady
•
podíl využitých odpadů
•
podíl materiálově využitých odpadů
•
podíl energeticky využitých odpadů
•
podíl odpadů odstraněných skládkováním
Ekonomické indikátory
•
náklady OH
•
příjmy OH
•
struktura nákladů ekonomiky OH
•
struktura příjmů ekonomiky OH
•
náklady na odvoz (zneškodnění/využití) odpadů
•
náklady na odvoz kontejnerů
•
ceny druhotných surovin v regionu
2.5 Zdroje informací
Data pro výpočet indikátorů je třeba získat z několika zdrojů s různými datovými strukturami i
přístupností:
Základním zdrojem agregovaných údajů je Informační systém odpadového hospodářství (ISOH), do
kterého jsou data zanášena na základě zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění a
prováděcích předpisů.
Ortofotomapy, katastrální a základní mapy území ISNO umožňující přímo v prostředí webového
prohlížeče prohlížení oblasti a výpočet výměry označené plochy jsou dostupné na webové adrese
Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního2 v sekci Geoportál – Mapy – Základní mapy – Bezešvá
základní mapa v geoprohlížeči.
2
http://geoportal.cuzk.cz/
strana 8
Agregované údaje o počtu obyvatel lze čerpat přímo z webové prezentace Českého statistického úřadu3 ,
cenným zdrojem jsou též statistické ročenky životního prostředí připravované ve spolupráci s Českou
informační agenturou životního prostředí Cenia.
Podrobná data o vybavenosti obcí, rozlohách pozemků dle jejich využití, počtu obyvatel a další praktické
údaje z obcí poskytuje služba Regionálních informačních systémů také skrze praktické rozhraní webové
aplikace4.
Seznamy osob oprávněných k nakládání s odpady a zařízení, která tyto osoby provozují, zveřejňují
povinně jednotlivé kraje dle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a tyto seznamy lze poměrně
snadno vyhledat na webových stránkách krajů ve tvaru http://kr-nazevkraje.cz.
Informace pro stanovení některých indikátorů je zapotřebí získat z obecní/krajské evidence o množství
produkovaných odpadů, některé parciální informace je třeba získat od svozové firmy operující
v příslušné obci.
Údaje o objemu produkce elektrických a elektronických zařízení získají obce po přihlášení do
informačních systémů jednotlivých kolektivních systémů pro sběr zařízení. Přihlašovací údaje jsou
k dispozici obcím, případně jiným subjektům, které v obci zajišťují sběr zařízení a kontaktují systémy pro
jejich odvoz.
Nezastupitelným zdrojem informací jsou vlastní průzkumy provozovatele systému, případně municipalit
obcí v rámci ISNO, ve stanovování vybraných indikátorů reprezentované především průzkumem
sestávajícím z kontaktování příslušných subjektů v dotčeném regionu. V několika indikátorech figurují
jako zdroj také veřejné instituce, jako Policie České republiky, obecní/městská policie, subjekty zajišťující
úklid veřejných prostor a informace z rozpočtů obcí.
2.6 Územní rozsah oblasti ISNO
Regionem pro budování ISNO je v souladu s dříve publikovanými pracemi5 dále míněno území přibližně o
rozloze několika desítek až stovek čtverečních kilometrů vymezené skupinou měst a obcí (nebo
konkrétněji např. sdružením/svazkem obcí), případně jedním větším městem a jeho bezprostřední
spádovou oblastí, jehož celková populace se pohybuje mezi 50 000 až 150 000 obyvatel.
3
http://czso.cz/
4
http://www.risy.cz/
5
Metodika pro návrh ISNO projektu SPII2F1/30/07 a HŘEBÍČEK, Jiří a kol. Integrovaný systém nakládání s odpady
na regionální úrovni. 1. Brno: Littera, 2009. 202 s. ISBN 978-80-85763-54-6.
strana 9
3 Návrh indikátorů
3.1 Charakteristiky území
3.1.1 Počet obyvatel
Popis:
Počet obyvatel je jednou ze základních charakteristik území, v přímé souvislosti
s celkovou produkcí odpadů.
Jednotka:
1 (bezrozměrná veličina).
Metodika:
Počet obyvatel v regionu je prostým součtem počtů obyvatel evidovaných
v jednotlivých obcích regionu.
I1.1 = N1 + N 2 + … + N n
kde
Ni je počet obyvatel i-té obce zahrnuté v ISNO.
Zdroj:
Tabulka Počet obyvatel v obcích Českého statistického úřadu6, případně údaje
z jednotlivých obcí na severu Regionálních informačních servisů.7
Účel:
Základní charakteristika území sloužící jako podklad pro výpočet odvozených
indikátorů.
Reference:
V Metodice pro návrh ISNO je region systému vymezen populací dotčené oblasti
mezi 50 000 až 150 000 obyvatel8.
3.1.2 Technologická vybavenost území
Popis:
Seznam zařízení pro nakládání s odpadem na území ISNO v členění dle typu
zařízení případně zpracovávaných odpadů zejm. skládky, zařízení pro sběr a
zpracování autovraků, spalovny, kompostárny, BPS a další.
Jednotka:
1 (počet zařízení).
Metodika:
Seznam zařízení je tvořen zařízeními v regionu ISNO vybranými ze seznamu
zařízení, kterým byl udělen souhlas dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech. Tyto
seznamy zveřejňují všechny kraje povinně na svých webových stránkách.
Zdroj:
Seznam zařízení na území kraje, kterým byl udělen souhlas dle § 14 odst. 1
zákona o odpadech.
Účel:
Základní charakteristika území sloužící pro další strategické rozhodování.
Reference:
V roce 2009 působilo v ČR celkem 8084 zařízení, z toho v kraji:
Středočeském
1134 zařízení
Jihomoravském
777 zařízení
Moravskoslezském 771 zařízení
Jihočeském
706 zařízení
6
http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/publ/1301-09-k_1_1_2009
7
http://www.risy.cz/
8
Metodika pro návrh ISNO projektu SPII2F1/30/07.
strana 10
Praze
661 zařízení
Ústeckém
659 zařízení
Olomouckém
548 zařízení
Plzeňském
527 zařízení
Pardubickém
507 zařízení
Libereckém
494 zařízení
Vysočině
464 zařízení
Zlínském
349 zařízení
Královéhradeckém 258 zařízení
Karlovarském
Příklad:
229 zařízení
V jihomoravském mikroregionu Kuřimka se nachází v obcích:
Kuřim:
1 zařízení na zpracování autovraků
2 zařízení pro sběr a výkup kovového odpadu
2 sběrné dvory odpadu
1 zařízení na zpracování elektroodpadu
1 zařízení na zpracování NO
Veverská Bitýška:
1 deponie pro ukládání stavebního odpadu
1 sběrný dvůr
3.1.3 Počet obyvatel na zařízení
Popis:
Počet obyvatel území připadajících na jedno zařízení na zpracování odpadů, tedy
zejm. skládky, zařízení pro sběr a zpracování autovraků, spalovny, kompostárny,
BPS a další.
Jednotka:
1 (počet zařízení/počet obyvatel).
Metodika:
Počet obyvatel na jedno zařízení je podílem celkového počtu obyvatel ku počtu
zařízení v posuzovaném území.
I1.3 =
I1.1
I1.2
Zdroj:
Vlastní výpočet z indikátorů I1.1 a I1.2.
Účel:
Základní charakteristika území sloužící pro další strategické rozhodování.
Reference:
V roce 2009 připadalo v ČR na jedno zařízení průměrně 1300 osob.
Příklad:
V devíti obcích mikroregionu Labské skály v lednu 2010 trvale bydlelo 13 586
obyvatel. Na stejném území bylo v provozu 8 zařízení pro nakládání s odpadem.
Celkem tedy připadá 1 698 obyvatel na jedno zařízení.
strana 11
3.1.4 Celková kapacita zařízení pro nakládání s odpadem
Popis:
Celková hmotnost jednotlivých položek, se kterou jsou zařízení v posuzovaném
území schopna naložit v průběhu jednoho roku.
Jednotka:
t/rok (množství odpadu se kterým je naloženo v průběhu jednoho roku).
Metodika:
Součet kapacit posuzovaných zařízení na základě přímého dotazu.
Zdroj:
Vlastní průzkum.
Účel:
Posouzení možnosti využití produkovaných odpadů v území (případně jeho
blízkém okolí), zhodnocení výstavby dalších vhodných zařízení v území.
Příklad:
V mikroregionu Mezilesí se nachází v obci Dlouhopolsko výkupna dřevěných
palet, jejíž kapacita není stanovena a v obci Kněžice bioplynová stanice o
kapacitě 5 000 t/rok. Zařízení pro nakládání s ostatními druhy odpadů nejsou
v regionu přítomná.
strana 12
3.1.5 Firmy nakládající s odpadem v regionu
Popis:
Seznam ekonomických subjektů, které na území ISNO nakládají s odpadem
v některé z posuzovaných položek, tj. provozovatelé skládek, zařízení pro sběr a
zpracování autovraků, svozové firmy, kolektivní systémy, spalovny,
kompostárny, BPS a další. Jde o doplnění I1.2 o subjekty, které neprovozují žádné
zařízení v oblasti ISNO.
Jednotka:
1 (počet firem) .
Metodika:
Mimo zařízení uvedená v I1.2 nakládají s odpadem na území ISNO také subjekty,
které v území nemají fyzickou základnu a odpad obvykle vyváží mimo vytýčený
region. Jde zejména o svozové společnosti (SKO, tříděné složky) a kolektivní
systémy.
Zdroj:
Seznam zařízení na území kraje, kterým byl udělen souhlas dle § 14 odst. 1
zákona o odpadech, informace z obecních úřadů obcí v oblasti, příp. evidence
odpadů na území kraje.
3.1.6 Výměra ploch obecní zeleně
Popis:
Rozloha obecních ploch, které jsou v důsledku údržby (sekání trávy, úklid
opadaného listí) potenciálním zdrojem BRKO druh 20 02 01.
Jednotka:
ve správě
ha (rozloha hřbitovů, trávníků, parků, sadů, zahrad a např.
obce).
Metodika:
Vlastní průzkum.
Zdroj:
Český úřad zeměměřičský a katastrální, informace od obecních úřadů obcí
v oblasti ISNO, ortofotomapy.
Účel:
Odhad potenciálního množství BRKO z údržby obecní zeleně vhodného pro
materiálové využití, formulování kapacit uvažovaného zařízení.
Příklad:
Rozloha zámeckého parku ve městě Javorníku činí přibližně 14,8 ha, rozloha
hřbitova 0,7 ha a rozloha dalších ploch cca 3 ha. Celkem jde o 18,5 ha zelených
ploch.
travnatých hřišť
3.1.7 Celková produkce obecního odpadu ze zeleně
Popis:
Celková roční produkce odpadu druhu 20 02 01 z údržby obecních zelených
ploch (travní seč, dřevo, listí apod.)
Jednotka:
t/rok.
Metodika:
Vlastní průzkum.
Zdroj:
Údaje od subjektu zajišťujícího údržbu obecní zeleně (obecní technické služby,
podnikatelský subjekt).
Účel:
Formulování kapacit uvažovaného zařízení na nakládání s BRKO.
Příklad:
Celková produkce odpadu ze zeleně tvořila v roce 2009 v městské části Brno
Žabovřesky 59 t.
strana 13
3.1.8 Celková výměra zelených (nezemědělských) ploch
Popis:
Rozloha veškerých ploch regionu, které neslouží zemědělství a jsou v důsledku
údržby (sekání trávy, úklid opadaného listí) potenciálním zdrojem BRKO druh
20 02 01. Jde o navýšení předchozího indikátoru I1.4 o soukromé plochy
s potenciálem produkce BRKO.
Jednotka:
ha (rozloha všech zelených nezemědělských ploch).
Metodika:
Vlastní průzkum, ortofotomapy, základní mapy. Celková výměra ploch, u kterých
lze předpokládat produkci odpadu 20 02 01 je součtem ploch označených jako
trvalé travní porosty, zahrady a ovocné sady pro jednotlivé obce v regionu ISNO
na webové stránce RISy.
I1.5 = S1.tráva + S1.zahrady + S1.sady + S 2.tráva + S 2.zahrady + S 2.sady +
+ ... + S n.tráva + S n.zahrady + S n.sady
kde
Si tráva je plocha travních porostů
Si zahrady je plocha zahrad
Si sady je plocha sadů
Zdroj:
Český úřad zeměměřičský a katastrální, informace od obecních úřadů obcí
v oblasti ISNO. Webový portál Regionálních informačních servisů9.
Účel:
Odhad množství produkovaného BRKO z údržby zeleně, formulování kapacit pro
potenciální využití.
Příklad:
V mikroregionu Libereckého kraje Císařský kámen je rozloha zelených ploch
v obcích:
Rádlo
travní porosty
zahrady
sady
196 ha
21 ha
0 ha
Dlouhý most Jeřmanice
Šimonovice
235 ha
186 ha
261 ha
21 ha
17 ha
22 ha
0 ha
0 ha
0 ha
Celková rozloha zelených ploch mikroregionu tedy činí 959 ha.
9
http://www.risy.cz/
strana 14
3.2 Produkce odpadů
3.2.1 Celková produkce odpadů
Popis:
Celková produkce odpadu v daných položkách na území ISNO za dané časové
období, obvykle rok.
Jednotka:
t/rok (celková produkce v průběhu jednoho roku v tunách).
Zdroj:
Krajská/obecní evidence odpadu.
Metodika:
Součet veškeré produkce odpadu podle jednotlivých položek na základě
podrobné evidence odpadů jednotlivých obcí v území ISNO, příp. evidence kraje,
je-li k dispozici.
Účel:
Sledování produkce odpadu, základní informace o produkci položky. Výpočet
odvozených parametrů.
Reference:
Celková produkce vybraných odpadů činila v roce 2008 v ČR:
SKO
plastové obaly
2 954 088 t/rok
170 238 t/rok
3.2.2 Měrná produkce na obyvatele
Popis:
Charakteristika objemu produkce jednotlivých položek v přepočtu na obyvatele
v regionu ISNO. Základní charakteristika využitelná jako referenční hodnota
vhodná pro srovnání produkce v rámci skupiny obcí/regionů, možnost sledování
vývoje produkce v čase metodou trendů. Hodnotu indikátoru pro odpadové
proudy obalů celkem, skla a nápojového kartonu je navíc možné využít pro
výpočet základní a bonusových složek odměny od společnosti EKO-KOM.
Jednotka:
kg/obyvatel/rok (produkce odpadů podělená počtem obyvatel).
Zdroj:
Vlastní výpočet z indikátorů I2.1 a I1.1.
Metodika:
Měrná produkce na obyvatele je prostým podílem celkového objemu produkce
dané položky a počtu obyvatel území.
I 2.2 =
I 2.1
I1.1
Účel:
Výpočet odvozených parametrů, srovnávací analýzy, predikce produkce položky,
výpočet zpracovatelských kapacit.
Reference:
Měrná produkce vybraných odpadů činila v roce 2008 v ČR:
SKO
281,3 kg/obyvatel/rok
plastové obaly 16,2 kg/obyvatel/rok
Max. koeficient bonusové složky EKO – KOMu je pro rok 2010 stanoven pro
výtěžnost sběru obalových materiálů (papír + plast + sklo + nápojový karton ) >
35 kg/obyvatel/rok.
Max. koeficient bonusové složky EKO – KOMu je pro rok 2010 stanoven pro
výtěžnost skla ≥ 1,9 kg/obyvatel/rok.
strana 15
Max. koeficient bonusové složky EKO – KOMu je pro rok 2010 stanoven pro
výtěžnost nápojového kartonu ≥ 0,3 kg/obyvatel/rok.
Příklad:
Celková produkce SKO v ORP Teplice činila v roce 2008 I2.1 = 30 452,4 t/rok při
počtu obyvatel10 I1.1 = 109 192. Tedy I2.2 = 278,9 kg/obyvatel/rok.
3.2.3 Odhad hmotnosti autovraků
Popis:
Odhad celkové hmotnosti autovraků odevzdaných do zařízení ke sběru
vybraných autovraků na území ISNO v průběhu kalendářního roku na základě
údajů o územích příslušných ORP. Protože se však dlouhodobě objevuje v ISOH
jen část skutečně likvidovaných autovraků, jde o podhodnocený údaj.
Jednotka:
t/rok (celková hmotnost za období jednoho roku).
Metodika:
Pro výpočet jsou použity údaje o převzetí odpadů (kód nakládání BN3) a
zpětném odběru (BN30) druhů 16 01 04 Autovraky a 16 01 06 Autovraky
zbavené kapalin a jiných nebezpečných součástí dle Katalogu pro příslušná
území ORP v regionu ISNO. Není-li celé území ORP zahrnuto do regionu ISNO, je
provedena korekce podle podílu počtu obyvatel z ORP, zahrnutých do ISNO.
Zdroj:
ISOH, tabulka Počet obyvatel v obcích Českého statistického
Účel:
Posouzení možnosti vybudování vyhrazeného parkoviště, příp. mezideponie pro
sběr autovraků v rámci ISNO.
Reference:
Průměrná hmotnost vybraných autovraků na obyvatele v ČR činila v roce 2008
16,5 kg/rok.
Příklad:
Na území ORP Tachov (3215) bylo v roce 2008 vyprodukováno 182,098 t odpadu
druhu 16 01 04 Autovraky a 0 t odpadu 16 01 06 Autovraky zbavené kapalin a
jiných nebezpečných součástí. Protože obce na území předpokládaného ISNO
zahrnují pouze 45 % obyvatel území, je třeba vynásobit hodnotu koeficientem
0,45. Celkem činí produkce autovraků 81,944 t/rok.
úřadu11.
I2.8 = PORP1 · kORP1 + PORP2 · kORP2 + … + PORPn · kORPn
kde
PORPi je produkce v i-tém ORP na území ISNO (součet BN3 a BN30);
kORPi je procentuální podíl obyvatel i-tého ORP, zahrnutých v ISNO.
3.2.4 Počty opuštěných vozidel v obci
Popis:
Počet opuštěných vozidel, tj. autovraků, které nebyly odevzdány do zařízení ke
sběru, výkupu, zpracování, využívání nebo odstraňování autovraků odstavené na
místech, kde mohou poškodit nebo ohrozit životní prostředí nebo narušují
nenaruší estetický vzhled obce či přírody nebo krajiny na posuzovaném území.
Jednotka:
1 (kus).
Zdroj:
Informace od příslušného
obecní/městské policie.
oddělené
10
http://www.risy.cz/pocet_obyvatel_orp_ustecky_kraj
11
http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/publ/1301-09-k_1_1_2009
Policie
České
republiky,
resp.
strana 16
Metodika:
Hodnota indikátoru je počtem případů během jednoho roku, ve kterých došlo na
posuzovaném území k nalezení opuštěného vozidla a zajištění jeho likvidace na
náklady obce dle § 37 zákona o odpadech.
Účel:
Posouzení počtu případů výskytu opuštěných vozidel, podklady pro rozhodnutí o
výstavbě vyhrazeného parkoviště12.
Příklad:
V roce 2009 bylo v obci nalezeno a na obecní náklady odtaženo 1 opuštěné
vozidlo.
3.2.5 Celková produkce odpadů z restaurací a jídelen
Popis:
Produkce odpadů druhu 20 01 08 biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a
stravoven, resp. 20 01 25 jedlý olej a tuk z restauračních zařízení, kuchyní a
jídelen na posuzovaném území. S odpadem z restaurací a jídelen je nutné
zacházet jako s vedlejšími živočišnými produkty 3. kategorie (podle nařízení ES č.
1774/2002).
Jednotka:
t/rok.
Zdroj:
Vlastní průzkum.
Metodika:
Dotazníkové šetření. Je nutné zmapování zájmového území (regionu) z hlediska
provozovatelů restaurací a jídelen, včetně jídelen v oblasti školství, sociálních
služeb a zdravotnictví. Seznam podnikatelských subjektů, které mají aktivní
živnost a provozují činnosti 560000-563000 Stravování a pohostinství, je uveden
na webových stránkách wwwinfo.mfcr.cz/ares. V případě velkého počtu
subjektů (města nad 10 tis. obyvatel) je vhodné počet oslovovaných subjektů
omezit. Dotazník je možné vytvořit jako elektronický pro zasílání mailem nebo
vyplnění na webových stránkách.
Možná struktura dotazníku je následující:
•
•
•
•
•
•
Účel:
identifikační údaje (IČ, adresa, kontakty
typ zařízení (hotel, restaurace, školní/zdravotnické zařízení)
časový profil provozu (každodenní, sezónní)
kapacita provozovny (průměrný počet vydaných jídel)
odhad produkce odpadů (kg/den)
způsob nakládání (neseparují, separují – předání, zkrmování)
Zjištění potenciálu produkce odpadů z restaurací a jídelen pro návrh kapacit
případného zařízení pro využití těchto odpadů (bioplynová stanice,
kompostárna).
3.3 Údaje o skladbě produkce
3.3.1 Podíl na produkci
Popis:
Charakteristika objemu produkce položky na pozadí celkové produkce nebo
produkce definované skupinou odpadů. Relativní bezrozměrná hodnota.
Jednotka:
% (hmotnostní podíl na celkové produkci).
12
Naše metodika.
strana 17
Zdroj:
Vlastní výpočet z množiny hodnot indikátoru I2.1 pro jednotlivé položky.
Metodika:
Hodnota je poměrem indikátoru I2.1 stanoveného pro hodnocenou položku a pro
SKO.
I 3.1 =
I 2.1 položka
I 2.1 celkem
⋅ 100 %
Účel:
Určení podílu produkce položky na celkové produkci nebo na produkci skupiny.
Stanovení základní skladby produkce, srovnání objemu produkce položek v rámci
celku.
Reference:
Produkce odděleně sbíraných plastů jako složky komunálního odpadu v roce
2006 činila 54 312 t, čemuž odpovídá 1,32 % celkové produkce KO.
3.3.2 Celková hmotnost BRKO v SKO
Popis:
Celková produkce BRKO, který není separován, zůstává součástí SKO a je
potenciálem pro odklon a následné využití.
Jednotka:
t/rok.
Zdroj:
Vlastní výpočet z tabelovaných hodnot a indikátoru I2.1 stanoveného pro SKO.
Metodika:
Podstatnou část SKO tvoří BRKO, který je potenciálem pro odklon a materiálové
nebo energetické využití. Reálně využitelný hmotnostní podíl BRKO v SKO f je
možné stanovit na základě vlastního průzkumu v oblasti nebo využít
tabelovaných hodnot z výzkumného projektu SP/2f1/132/08:
Typ zástavby
Sídlištní městská
Smíšená zástavba
Venkovská zástavba
f
0,21
0,17
0,13
I 3.2 = I 2.1SKO ⋅ f
Další možností je vlastní výzkum
Účel:
Zjištění potenciálu produkce BRKO vhodného k separovanému sběru a využití
v případném zařízení (bioplynová stanice, kompostárna).
3.4 Údaje o vývoji produkce
3.4.1 Intenzita sezónních vlivů
Popis:
Charakteristika variability produkce v závislosti na ročním období, relativní
velikost výkyvů v průběhu roku.
Jednotka:
% (průměrná měsíční fluktuace).
Zdroj:
Vlastní výpočet z množiny hodnot měsíčních produkcí Pi a průměrné měsíční
produkce Pprům.
strana 18
Metodika:
Hodnota indikátoru odpovídá statistické fluktuaci měsíčních produkcí dané
položky. Jde o jednu dvanáctinu součtu absolutních hodnot měsíčních relativních
odchylek od průměrné produkce vyjádřených v procentech.
12
I 4.1 = ∑
i =1
Účel:
Pi − Pprůr
Pprůr
⋅
100 %
12
Stanovení sezónního navýšení a poklesu produkce. Určení náchylnosti položky
k výkyvům produkce v čase, podklady pro dimenzování případného zařízení
k využití odpadu.
3.4.2 Maximální množství v sezóně
Popis:
Maximální výkyv produkce v průběhu roku oproti průměrné roční produkci dané
položky.
Jednotka:
% (maximální měsíční fluktuace).
Zdroj:
Vlastní výpočet z údaje o maximální měsíční produkci Pi a průměrné měsíční
produkci Pprům.
Metodika:
Hodnota indikátoru odpovídá statistické fluktuaci měsíčních produkcí dané
položky. Jde o jednu dvanáctinu součtu absolutních hodnot měsíčních relativních
odchylek od průměrné produkce vyjádřených v procentech.
I 5.1 =
Účel:
Pmax − Pprůr
Pprůr
⋅ 100 %
Stanovení nejvyššího sezónního navýšení produkce. Dimenzování kapacity svozu
a sběrných nádob, podklady pro dimenzování případného zařízení k využití
odpadu.
3.5 Parametry odpadu
3.5.1 Měrná hmotnost odpadu
Popis:
Udává hmotnost objemové jednotky odpadu.
Jednotka:
t/m3 (hmotnost jednoho krychlového metru odpadu v tunách)
Metodika:
Zkouška, výpočet (hmotnost odpadu / objem odpadu).
Účel:
Stanovení parametrů pro návrh systému sběru, stanovení parametrů pro návrh
zpracovatelského zařízení, vyhodnocení efektivity svozu, sledování dopadů
tříděného sběru na produkci SKO (změna měrné hmotnosti SKO, při zavedení
nebo rozšíření sběru složky).
3.5.2 Složení odpadu
Popis:
Charakteristika materiálové skladby jednoho druhu odpadů nebo jednoho
odpadového proudu stanovená měřením, relativní hodnota.
Jednotka:
%
Metodika:
Analýza odpadu – materiálový rozklad.
strana 19
Účel:
Určení podílu zájmových složek v odpadu. Stanovení úrovně separace, stanovení
parametrů pro návrh systému sběru, stanovení parametrů pro návrh
zpracovatelského zařízení.
Příklad:
skladba SKO na základě zkoušky (např. papír, plast, BRO, kov, minerální odpad),
jednotka [% hmotnosti]
skladba BRO na základě zkoušky (např. žádoucí BRO, nežádoucí
příměsi), jednotka [% hmotnosti]
skladba odpadu z obalů na základě zkoušky (např. obalový papír,
papír, příměsi), jednotka [% hmotnosti]
BRO,
jiný
3.5.3 Míra redukce produkce SKO
Popis:
Udává míru odčerpání položky z produkce SKO při zavedení tříděného sběru
položky.
Jednotka:
% (podíl redukce SKO na jeho celkové produkci).
Metodika:
Indikátor udává, o kolik procent poklesne produkce SKO při odklonění
separované složky. Vzhledem k tomu, že v některých případech lze očekávat
nárůst produkce této složky po zavedení separace13, je nutné použít přibližný
koeficient f odpovídající příslušnému nárůstu produkce složky. Koeficient může
být však závislý také na charakteru zástavby.
Zástavba
BRKO
Venkovská
Městská
I 5.3 =
Ostatní odpady
2,9
1,5
1
1
I 2.1složka
⋅ 100 %
( I 2.1SKO + I 2.1složka ) ⋅ f
Účel:
Základní charakteristika položky. Určení dopadů zavedení tříděného sběru
položky na produkci SKO a na celkovou produkci komunálních odpadů,
vyhodnocení dopadů třídění položky, stanovení parametrů pro návrh systému
sběru.
Reference:
Při uvažovaném průměrném podílu využitelného BRKO v SKO je
potenciál snížení množství SKO přibližně 17 %.
Příklad:
Po zavedení separovaného sběru BRKO v zástavbě rodinných domů
městě Tišnově v roce 2008 bylo zjištěno, že odkloněný BRKO tvořil
71,02 t a zbývající SKO 324,5 t, současně však došlo k navýšení tohoto
množství BRKO o 194 % (f = 2,94).
Redukce SKO tedy odpovídá
13
I 5.3 =
71,02
= 6,1 % .
(324,5 + 71,02) ⋅ 2,94
Vlastní průzkum v regionu ISNO Šumperk a Tišnov.
strana 20
3.6 Charakteristiky sběru a svozu
3.6.1 Dostupná objemová kapacita nádob
Popis:
Charakteristika nádobového sběru – objem nádob položky sběru podle počtu
obyvatel.
Jednotka:
l/obyvatel
Metodika:
Výpočet (objem nádob / počet obyvatel).
Účel:
Určení kapacity sběru. Popis a kontrola sítě sběrných nádob, plánování svozu.
3.6.2 Dostupná hmotnostní kapacita nádob
Popis:
Charakteristika nádobového sběru – hmotnostní kapacita nádob položky sběru
podle počtu obyvatel.
Jednotka:
kg/obyvatel
Metodika:
Výpočet (1000 × měrná hmotnost odpadu × objem nádob / počet obyvatel).
Účel:
Určení kapacity sběru. Popis a kontrola sítě sběrných nádob, plánování svozu.
3.6.3 Docházková vzdálenost
Popis:
Průměrná docházková vzdálenost obyvatel k nejbližší nádobě určené pro sběr
příslušného typu odpadu. Vyhodnocuje se zvlášť pro každou položku sbíranou do
nádob.
Jednotka:
m (vzdálenost nádoby od místa produkce v metrech).
Metodika:
Aritmetický průměr docházkových vzdáleností k nejbližší nádobě pro danou
položku od všech obyvatel oblasti. Distribuci obyvatel lze zjistit z údajů o počtu
hlášených osob v jednotlivých bytech/domech, rozmístění nádob od svozové
společnosti, která na jeho základě vytyčuje trasy svozových vozidel. U menších
obcí lze s dostatečnou přesností stanovit ručně, v ostatních případech vyžaduje
stanovení parametru využití matematického modelu na bázi GIS14.
Zdroj:
Mapa rozmístění nádob svozových společností, obecní úřady obcí v regionu
ISNO.
Účel:
Určení dostupnosti nádob z hlediska pokrytí obytných domů. Popis a kontrola
sítě sběrných nádob.
3.6.4 Využití sběrových nádob
Popis:
Počet obyvatel připadajících na jednotku objemu sběrové nádoby pro příslušnou
položku (SKO, BRKO, obalové odpady, kovy,…).
Jednotka:
1/m3 (poměr počtu obyvatel ku celkovému objemu nádob)
Metodika:
Hodnota indikátoru je pro každý jednotlivý typ nádob (dle sbíraného
odpadového proudu) prostým podílem celkového počtu obyvatel I1.1 a objemové
kapacity nádob I6.1.
14
Naše kniha o ISNO.
strana 21
I 6.4 =
I 6.1
I1.1
Zdroj:
Vlastní výpočet z indikátorů I1.1 a I6.1.
Účel:
Určení dostupnosti a kapacity nádob. Popis a kontrola sítě sběrných nádob.
3.6.5 Hustota sběrné sítě
Popis:
Charakteristika separovaného sběru – Hustota sběrné sítě udává celkový objem
sběrových nádob dostupných občanům pro tříděný sběr komunálních odpadů
včetně odpadů z obalů v průběhu roku. Stanoví se jako součin celkového
objemu sběrných nádob (pytlů) v systému a frekvence svozu v daném období.
Hodnota je přepočtena na 1 průměrného obyvatele obce.
Jednotka:
l (dm3)/obyvatel/čtvrtletí
Metodika:
Výpočet ((celkový objem sběrných nádob x frekvence svozu))
Zdroj:
hmotnost vytříděných složek – průběžná evidence od svozové firmy zajišťující
svoz separovaných složek KO.
Účel:
Určení hustoty sběrné sítě pro tříděný sběr komunálních odpadů pro výpočet
bonusové složky odměny EKO-KOMu.
Reference:
Max. koeficient bonusové složky EKO – KOMu je pro rok 2010 stanoven pro
hustotu sběrné sítě > 190 l (dm3)/obyvatel/čtvrtletí.
3.6.6 Časová kapacita nádob
Popis:
Charakteristika nádobového sběru – průměrná doba naplnění dostupné kapacity
nádob pro sběr složky.
Jednotka:
den (průměrná doba naplnění prázdné nádoby).
Metodika:
Výpočet ((měrná hmotnost odpadu × celkový objem nádob) / (1/365 × roční
produkce odpadu)).
Zdroj:
Informace od svozové společnosti.
Účel:
Určení časové kapacity nádob pro danou produkci složky a plánování svozu.
3.6.7 Efektivita využití sběrné sítě
Popis:
Charakteristika separovaného sběru – Efektivita využití sběrné sítě udává jaká je
měrná hmotnost odpadu ve sběrné nádobě.
Jednotka:
kg/m3
Metodika:
Výpočet ((hmotnost vytříděné složky/m3))
Zdroj:
měrná hmotnost jednotlivých složek KO (papír, sklo, plast) – údaje o naplněnosti
nádob od svozové firmy zajišťující svoz separovaných složek KO.
Účel:
Určení měrné hmotnosti základních komodit (papír, sklo, plast)
nádobě pro výpočet bonusové složky odměny EKO-KOMu.
ve sběrné
strana 22
Reference:
Max. koeficient bonusové složky EKO – KOMu je pro rok 2010 stanoven pro
měrnou hmotnost papíru v rozmezí 50 – 110 kg/m3, plastu v rozmezí 17 – 40
kg/m3 a skla v rozmezí 120 – 360 kg/m3.
3.7 Charakteristika zpětného odběru
3.7.1 Množství sebraných elektrozařízení
Popis:
Charakteristika zpětného odběru – Množství sebraných elektrozařízení a jejich
předání kolektivním systémům (Asekol, Elektrowin, Ekolamp, Ecobat apod.)
Jednotka:
ks (TV, monitory), kg (ostatní elektrozařízení, baterie, zářivky).
Metodika:
Zjištění z informačních systémů jednotlivých kolektivních systémů, přihlašovací
údaje jsou k dispozici zúčastněným obcím, případně dalším subjektům
zajišťujícím zpětný odběr.
Zdroj:
Vlastní evidence, respektive evidence kolektivních systémů (informační systém
konkrétního KS).
Účel:
Určení množství sebraných a předaných elektrozařízení kolektivním systémům
pro výpočet základní složky odměny kolektivních systémů Asekol, Elektrowin,
Ecobat.
3.7.2 Výtěžnost sběru elektrozařízení
Popis:
Charakteristika zpětného odběru – Výtěžnost sběru elektrozařízení předávaných
kolektivním systémům (Asekol, Elektrowin, Ekolamp, Ecobat apod.)
Jednotka:
kg/obyvatel/rok
Metodika:
Výpočet (hmotnost elektrozařízení /počet obyvatel)
Zdroj:
vlastní evidence, respektive evidence kolektivních systémů (informační systém
konkrétního KS).
Účel:
Určení výtěžnosti sběru elektrozařízení předaných kolektivním systémům pro
výpočet bonusové složky odměny kolektivních systémů Asekol, Elektrowin.
Reference:
Max. koeficient bonusové složky Asekolu je pro rok 2010 stanoven pro výtěžnost
sběru ostatních elektrozařízení > 0,9 kg/obyvatel/rok.
Max. koeficient bonusové složky Elektrowinu je pro rok 2010 stanoven pro
výtěžnost sběru volně ložených velkých a malých spotřebičů, bagů (vyjma
chlazení) > 4,01 kg/obyvatel/rok.
3.8 Nakládání s odpady v území
3.8.1 Podíl využitých odpadů
Popis:
Indikátor definuje využitý podíl odpadů z celkové produkce odpadů, (s výjimkou
katalogového čísla odpadu 200304). Kódy nakládání jsou: R přílohy č. 3 k zákonu
č. 185/2001 Sb. s výjimkou kódu R13) a některé z ostatních způsobů nakládání
uvedených v příloze č. 20 vyhlášky č. 383/2001 Sb. v platném znění, tabulka
způsobů nakládání odpady, které znamenají využití odpadů.
Indikátor lze členit podrobněji dle jednotlivých odpadových proudů např. na:
strana 23
• komunální odpady (katalogová čísla skupiny 20 s výjimkou
katalogového čísla odpadu 200304)
• stavební odpady (katalogová čísla sk. 17, s výjimkou podskupiny
17 04)
Jednotka:
% (podíl hmotnosti).
Metodika:
Výpočet ((celkové množství využitých odpadů x 100) / celková produkce
odpadů)
Zdroj:
Obecní evidence odpadů.
Účel:
Určení podílu využitých komunálních a stavebních odpadů pro další
strategické rozhodování. Vychází z indikátoru POH ČR č. I5 a č. I24.
V POH
stanoven cíl zvýšit využití, s upřednostněním recyklace, na
50 %
produkovaných komunálních odpadů do roku 2012 v porovnání s
rokem
2000. Pro využití stavebních a demoličních odpadů je stanoven cíl
do 31.
12. 2012 využívat 75 % vznikajících stavebních a demoličních odpadů.
ČR je
3.8.2 Podíl materiálově využitých odpadů
Popis:
Indikátor definuje podíl z celkové produkce odpadů, který byl materiálově
využit. Operace materiálové využití jsou: způsoby využívání
odpadů (kódy R
přílohy č. 3 k zákonu č. 185/2001 Sb. s výjimkou kódů R1 a R13) a některé z
ostatních způsobů nakládání uvedených v
příloze č. 20 vyhlášky č.
383/2001 Sb. v platném znění, tabulka způsobů
nakládání s odpady,
které znamenají materiálové využití odpadů.
Indikátor lze členit podrobněji dle jednotlivých odpadových proudů
především s důrazem na komunální odpady (katalogová čísla skupiny 20
s výjimkou katalogového čísla odpadu 200304).
Jednotka:
% hmotn.
Metodika:
Výpočet ((celkové množství materiálově využitých odpadů x 100) /
produkce odpadů)
Zdroj:
evidence, hlášení o odpadech
Účel:
Určení podílu materiálově využitých komunálních a stavebních odpadů pro další
strategické rozhodování. Vychází z indikátoru POH ČR č. I6. V POH ČR není pro
materiálové využití stanoven cíl. Je zde stanoven obecný cíl zvýšit využívání
odpadů, s upřednostněním recyklace, na 55 % všech vznikajících odpadů do roku
2012.
celková
3.8.3 Podíl energeticky využitých odpadů
Popis:
Indikátor definuje podíl z celkové produkce odpadů, který byl energeticky využit.
Operace energetického využití je: využití odpadu způsobem obdobným jako
paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie, kód R1 přílohy č. 3 k zákonu č.
185/2001 Sb.
Indikátor lze členit podrobněji dle jednotlivých odpadových proudů
především s důrazem na komunální odpady (katalogová čísla skupiny 20
s výjimkou katalogového čísla odpadu 200304).
Jednotka:
% hmotn.
strana 24
Metodika:
Výpočet ((celkové množství energeticky využitých odpadů x 100) / celková
produkce odpadů)
Zdroj:
evidence, hlášení o odpadech
Účel:
Určení podílu energeticky využitých komunálních odpadů pro další strategické
rozhodování s ohledem na možnosti energetického využití v souvislosti např.
s nově budovanými spalovnami. Vychází z indikátoru POH ČR č. I7.
3.8.4 Podíl odpadů odstraněných skládkováním
Popis:
Indikátor definuje podíl z celkové produkce všech odpadů, který byl odstraněn
skládkováním. Operace uložení na skládku jsou: kódy nakládání D1, D5 a D12
přílohy č. 3 k zákonu č. 185/2001 Sb.
Indikátor lze členit podrobněji dle jednotlivých odpadových proudů
na:
zejména
• komunální odpady (katalogová čísla skupiny 20 s výjimkou
katalogového čísla odpadu 200304)
• stavební odpady (katalogová čísla sk. 17, s výjimkou podskupiny
17 04)
Jednotka:
% hmotn.
Metodika:
Výpočet ((celkové množství skládkovaných odpadů x 100) / celková
odpadů)
Zdroj:
Evidence, hlášení o odpadech.
produkce
Účel:
Určení podílu skládkovaných odpadů pro další strategické rozhodování
s ohledem na možnosti odklonu odpadů od skládkování. Vychází
z indikátoru POH ČR č. I8 a I25. Pro stavební a demoliční odpady není v POH ČR
stanoven cíl. V POH ČR je stanoven obecný cíl snížit do roku
2010 hmotnostní podíl všech odpadů
ukládaných na skládky o 20 % ve
srovnání s rokem 2000.
3.9 Ekonomické indikátory
3.9.1 Náklady OH
Popis:
Základní ekonomický parametr OH obce, určuje náklad odpadového
hospodářství položky nebo celku absolutně nebo relativně podle počtu obyvatel.
Jednotka:
Kč, Kč/obyvatel
Metodika:
Výpočet (náklad za položku nebo celek / počet obyvatel).
Zdroj:
Účetnictví obce.
Účel:
Určení ceny za provoz OH položky nebo OH celé obce pro vyhodnocení
ekonomiky OH.
strana 25
3.9.2 Příjmy OH
Popis:
Základní ekonomický parametr OH obce, určuje příjem odpadového
hospodářství položky nebo celku absolutně nebo relativně podle počtu obyvatel.
Jednotka:
Kč, Kč/obyvatel.
Metodika:
Výpočet (příjem / počet obyvatel).
Zdroj:
Účetnictví obce.
Účel:
Určení příjmu na provoz OH položky nebo OH celé obce, případně příjmu
z definovaného zdroje. Vyhodnocení ekonomiky OH.
strana 26
3.9.3 Struktura nákladů ekonomiky OH
Popis:
Rámcová charakteristika ekonomiky OH, určení skladby nákladů. Např. v členění
na náklady na
•
•
•
•
svoz SKO
svoz separovaných složek
nebezpečné odpady
provoz sběrného dvora
Jednotka:
%
Metodika:
Výpočet (položka nákladu / celkový náklad OH).
Zdroj dat:
účetnictví obce
Účel:
Určení podílu položky na celkové ekonomice OH obce. Stanovení skladby
nákladových položek v rámci celku.
3.9.4 Struktura příjmů ekonomiky OH
Popis:
Rámcová charakteristika ekonomiky OH, určení skladby příjmů. Např. v členění
na příjmy z:
•
•
•
•
poplatek
EKO-KOM
Odměny kolektivních systémů zpětného odběru elektrozařízení
Kovy (a prodej dalších surovin)
Jednotka:
%
Metodika:
Výpočet (položka příjmu / celkový příjem).
Zdroj dat:
účetnictví obce
Účel:
Určení podílu položky na celkové ekonomice OH obce. Stanovení skladby
nákladových položek v rámci celku.
3.9.5 Náklady na odvoz (zneškodnění/využití) odpadů
Popis:
Ekonomický parametr určující náklady obce na odvoz (zneškodnění/využití)
jednotlivých druhů odpadů. Jedná se především o následující druhy odpadů,
které představují nejvýznamnější toky:
•
•
•
•
•
SKO
Objemný odpad
BRKO
Stavební odpady
Nebezpečné odpady
Jednotka:
Kč/t
Zdroje dat:
faktury, smlouvy se svozovými firmami.
Účel:
Určení nákladů na odvoz odpadů pro další strategické rozhodování, tvorbu cen
se svozovými firmami, úspora nákladů.
strana 27
3.9.6 Náklady na odvoz kontejnerů
Popis:
Ekonomický parametr určující náklady obce na odvoz kontejnerů (v případě, že
má obec sběrný dvůr nebo v případě mobilního sběru). Strukturované dle druhu
odpadů a typu (velikosti kontejneru).
Jednotka:
Kč/kontejner
Zdroje dat:
faktury, smlouvy se svozovými firmami.
Účel:
Určení nákladů na odvoz odpadů pro další strategické rozhodování, tvorbu cen
se svozovými firmami, úspora nákladů.
3.9.7 Ceny druhotných surovin v regionu
Popis:
Ekonomický parametr sledující aktuální ceny druhotných surovin v regionu.
Strukturované dle jednotlivých komodit.
•
•
•
•
papír
sklo (bílé, barevné)
PET, PE fólie, směsný plast
kovy
Jednotka:
Kč/t
Zdroje dat:
internet, nabídky firem
Účel:
Sledování cen pro další strategické rozhodování, tvorbu cen se svozovými
firmami, úspora nákladů.
strana 28
Download

Metodika indikátorů - verze 2.9 - Integrovaný systém nakládání s