1. Úvod do ekonomie, základní ekonomické vztahy
a) předmět ekonomie, pozitivní a normativní ekonomie, metody a chyby při zkoumání
Předmět ekonomie
 „Ekonomie zkoumá, jak různé společnosti užívají vzácné zdroje k výrobě užitečných komodit a jak je rozdělují.“ Samuelson
 „Ekonomie je věda o penězích, bankovnictví, kapitálu a bohatství.“ Samuelson
 „Ekonomie se zabývá zkoumáním alokace vzácných zdrojů mezi různá alternativní užití tak, aby byly uspokojeny základní
Macáková
lidské potřeby“
 „Ekonomie je vědou o volbě. Studuje, jak lidé volí mezi různými možnostmi využití vzácných nebo omezených výrobních
zdrojů (půdy, práce, výrobních zařízení, technických poznatků), jak volí mezi možnostmi vyrábět různé komodity a mezi
různými způsoby, jak tyto statky rozdělit různým členům společnosti k jejich spotřebě.“
 „Ekonomie studuje obchod mezi národy.“
- potřeby – auta > parkovné > benzín
- obecná ekonomická teorie = mikroekonomie + makroekonomie
- Ekonomie (economic)
 vědní obor, který se zabývá studiem ekonomiky
X
- Ekonomika (economy)
 systém s jehož pomocí a v jehož rámci se společnost snaží vyhovět potřebám a požadavkům ekonomických subjektů (tj.
domácností a firem) a tím, že produkuje žádané statky
Pozitivní a normativní ekonomie
Pozitivní – ekonomickou realitu pouze popisuje – např. jaká je nezaměstnanost, způsoby měření inflace, dělení důchodů, výše
příjmů…
Normativní – ekonomickou realitu nejen popisuje, ale také ji hodnotí – např. jak vysoká by měla být nezaměstnanost, zda se má
státní rozpočet vyrovnávat zvyšováním daní a nebo snižováním výdajů, zda mají
studenti platit školné apod.
-
odpovědi na otázky týkající se p o z i t i v n í e k o n o m i e hledáme přímo v ekonomické teorii
např. míra nezaměstnanosti u = počet nezaměstnaných (= U)
* 100
počet zaměstnaných + nezaměstnaných (=E)
odpovědi na otázky týkající se n o r m a t i v n í e k o n o m i e hledáme v rovině politických rozhodnutí
nízká => + sociální klid státní rozpočet (nevyplácí se dávky v nezaměstnanosti, …)
- pracovní nedisciplinovanost, roste inflace
u
vysoká => + vysoká disciplinovanost, inflace (mnoho náhrad – pracovníků)
- sociální neklid, tlak na státní rozpočet (výplata podpor, …)
> analyzujeme jen stav  pozitivní

zahrnuje etiku a hodnotové soudy

neexistuje žádná správná nebo nesprávná odpově‘d na otázky
-
Metody a chyby při zkoumání
Metody
 pozorování – čerpání z historických záznamů (např. zkoumání důsledků německé inflace 20. let – hyperinflace- zničila
bohatství střední třídy, cen. hladina vzrostla o miliardy procent!!!-pomohla Hitlerovi k nástupu,poučení se z chyb)
 analýza – rozvíjení, testování ek. teorií, zpracování vypozorovaných faktů- vyvozuje určité typy chování, předpoklady atd.
(analýza nákladů a příjmů, cen, nabíd. Popt. Křivky)
 statistická analýza – setřídění faktů; vytvoření statistických ukazatelů, průměrkování reprezentativních údajů, predikce
 experimenty – vědec pozoruje, jak se chová populace roztříděná do několika skupin, kdy se s každou zachází přesně stejně – s
výjimkou jediného fakturu; např. sledování reakcí lidí na různé vládní programy
- v ekonomice špatně proveditelné – je obtížné napodobit v laboratoři skutečnou ekonomiku, lidé se v
pokusných situacích často chovají osobitě
Chyby
 ceteris paribus (za jinak stejných podmínek) – při zkoumání jediné proměnné je třeba vyloučit vlivy ostatních měnících se
proměnných – měníme pouze zkoumaný faktor, ostatní musí být zafixovány
 záměna příčin a následků (kauzální nexus) – je třeba rozpoznat pravou příčinu, (růst ceny vede k růstu poptávky- špatně!- růst
poptávky zvyšuje cenu!)
 nesprávné usuzování z chování jednotlivce na chování celku – co platí pro část, nemusí platit pro celek
 subjektivnost
 nejistota v ekonomickém životě – ekonomické zákony neplatí v přesném vztahu, ale pouze v průměru
>> ZNÁT PŘÍKLADY! Samuelson str. 5-9
-1-
 Umění ekonomie spočívá ve zkoumání nejen bezprostředních, ale i dlouhodobých důsledků daného činu nebo opatření; a spočívá
Henry Hezlitt
ve sledování dopadů tohoto opatření nejen na jednu skupinu, ale také na všechny ostatní skupiny
b) vzácnost, zákon vzácnosti, statky vzácné a volné
Vzácnost
statky – předměty záměrně využívané k uspokojování lidských potřeb (ve svůj prospěch)
- musí být užitečný
- X nestatky = nevyužitelné, neužitečné
1)
2)
volné
vzácné
- statky vyskytující xse v míře, která se rovná nebo převyšuje naše potřeby (písek na poušti) - voda
- ekonomické – jejich nabídka je omezená (na rozdíl od neomezených lidských potřeb) - zlato
-
tržní cena volných statků je nulová, tržní cena vzácných statků nenulová
nejprve posuzujeme užitečnost (např. lednička na Antarktidě), až poté vzácnost
Ekonomická vzácnost  omezenost zdrojů + užitečnost
Ekonomická vzácnost zahrnuje dva aspekty:

omezenost zdrojů

jejich užitečnost
Aby člověk byl ochoten vynaložit energii na získání nějakého předmětu, nesmí být pro něj tento předmět volně dostupný.
Zákon Vzácnosti - říká, že statky jsou vzácné, protože neexistuje dostatek zdrojů k výrobě všech statků, které lidé chtějí
spotřebovávat.
c)
ekonomický koloběh, ekonomické subjekty
Ekonomický koloběh
- Východiskem pro výrobu jsou výrobní faktory: půda (a další přírodní zdroje, práce a kapitál.
- S využitím výrobních faktorů se vyrábějí statky, tj. zboží a služby.
- Výrobní faktory jsou ve vlastnictví domácností a ty je pronajímají firmám.
- Za ně pak domácnosti od firem nakupují statky. Peníze které firmy dostanou od domácností,
jsou příjmy firem.
- Za ty si pak firmy opět od domácností najímají výrobní faktory.
- Ekonomika funguje jako nepřetržitý koloběh.
Trh výrobků a služeb
Poptávka
Nabídka
Výrobní
náklady
Peněžní hlasy
Domácnosti
Výrobní
faktory
Nabídka
CO
JAK
PRO KOHO
Trh výrobních faktorů
Firmy
Renty, mzdy,
úroky, …
Poptávka
Výrobní faktory

vzácné statky, které člověk používá při výrobě ekonomických statků - Práce, půda, kapitál
Práce a půda – primární výrobní faktory (člověk si je přivlastňuje přímo z okolní přírody, a neprošly zatím procesem výroby). K ním
se připojují přírodní zdroje a technologie.
PRÁCE
- lidská činnost, jejímž nositelem je člověk (lidský čas strávený ve výrobě)
- primární výrobní faktor
- kvalita a množství práce  fyzické a duševní vlastnosti jednotlivce (kvalita ovlivněna lidskými vlastnostmi)
- účinnost je zvýrazněna technologií
- výsledkem použití práce je - mzda
PŘÍRODNÍ ZDROJE
- (půda, energetické a nerostné zdroje + neenergické zdroje - životní prostředí, vzduch, voda)
- půda – primární výrobní faktor
- půda není volným statkem, její množství je omezené
- rozdíly (poloha, úrodnost)
-2-
- důchod plynoucí z vlastnictví půdy – pozemková renta, pachtovné
KAPITÁL - dlouhodobě použitelné statky, které se podílí na výrobě dalších statků (stroje, silnice, auta, budovy, technologie),
nespotřebovává se, ale opotřebovává
- statky, které byly vyrobeny, aby se podílely na výrobě jiných statků
- kapitál je výsledkem předchozí výroby  sekundární výrobní faktor
- výsledkem použití kapitálu je zisk a nebo úrok
---------TECHNOLOGIE
- zvláštní forma kapitálu, která nemá podobu hmotných statků, ale myšlenky, originálního řešení výrobního
postupu apod.
- technologie může výrazným způsobem znásobit účinky práce, přírodních zdrojů či kapitálu
Ekonomické subjekty
Domácnosti

Přicházejí na trh za účelem uspokojení potřeb

Chtějí si opatřit užitečné vzácné statky pro svoji potřebu

Vystupují jako kupující na trhu výrobků a služeb a na trhu výrobních faktorů (půdy, práce, kapitálu) jako prodávající

Za příjmy (důchody) z VF nakupují výrobky pro spotřebu
Firmy

Subjekty vyrábějící za účelem prodeje

Na trhu výrobků a služeb – prodávající, na trhu výrobních faktorů (práce, půda, kapitál) jako kupující.

Nakupují VF za účelem následného prodeje

Cílem je maximalizace zisku
Stát (vláda)

Specifickým subjektem
Na trh vstupuje s cílem ovlivnit jej, modifikovat jeho působení, odstranit jeho negativní dopady na ekonomiku a stimulovat jeho
pozitivní vliv
d) základní ekonomické otázky Co? Jak? Pro koho?, základní typy ekonomických systémů
Základní ekonomické otázky
= SAMUELSNOVA TRIÁDA

řešení tří základní problémů – otázek Co? Jak? Pro koho?
1) CO se bude vyrábět- určuje konkurence na straně poptávky- dolarové či korunové-peněžní- hlasy spotřebitelů- co si za peníze
chtějí koupit a co ne
2) JAK – určuje konkurence na straně nabídky-pro výrobce, který chce obstát konkurenci a maximalizovat zisky, je nejlepší
udržovat náklady na minimu zaváděním nejefektivnějších výrobních metod a vysoké kvality.
Signálním zařízením společnosti je cenový systém.
3) PRO KOHO – určují důchody, které se formují na trhu výrobních faktorů (mzdy, renty, zisky, úroky)
Rozdělení důchodů mezi obyvatelstvo je určováno množstvím faktorů, které lidé vlastní a cenami faktorů.
Typy ekonomických systémů
1. zvyková ekonomika – základem zvyky, tradice prvobytně pospolná společnost
2. direktivní (příkazová) ekonomika – centrálně plánovaná – vše je dáno rozhodnutím centra, autority (diktátor,
panovník, vláda, …)
3. tržní ekonomika – vyrábíme to, co přináší nejvyšší zisk, výrobními technikami, které mají nejnižší náklady =
minimalizace N, pro koho – určují důchody, které se formují na trhu výrobních faktorů (jak
chtějí lidé utratit své mzdy a majetkové důchody vytvořené jejich prací či vlastněným
majetkem)
 čím více tržní  tím více efektivnější
4. smíšená ekonomika – prvky všech 3 systémů všechny reálné ekonomiky jsou ekonomiky smíšené
SRN
e)
Čína
Kuba
ČR
hranice produkčních možností, náklady obětované příležitosti, zákon klesajících výnosů
HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ
Luxusní
statky
křivka
PPF
Potraviny
-3-

Ukazuje možnosti voleb, z nichž se společnost při daném stavu technologie a daných celkových zdrojích může rozhodovat o
substituci mezi 2 statky
Body vně hranice jsou nemožné, nedosažitelné. Body pod křivkou naznačují, že zdroje nejsou plně využité, nebo nejsou
využité nejlepším možným způsobem
Ekonomika je pod svou PPF, protože existují monopoly nebo neefektivní regulace
PPF ilustruje základní definici ekonomie – ekonomii jako bědu o volbě, které statky se mají vyrábět
PPF poskytuje přesnou definici vzácnosti: „Ekonomická vzácnost se týká základního životního faktu, že existuje pouze
konečné množství lidských a věcných výrobních zdrojů, s jejichž pomocí lze i při nejlepších technických znalostech vyrobit
jen omezené maximální množství každého ekonomického statku. PPF ukazuje nejzazší mez souboru vyrobitelných statků.“
Tabulka PPF ilustruje tři základní problémy ekonomického života: co, jak, pro koho.
Co – lze zobrazit bodem na PPF, Jak – zahrnuje efektivní výběr metod a odpovídající přidělení různých druhů a množství
omezených zdrojů různým odvětvím, pro koho – lze z PPF někdy odhadnout.
PPF ilustruje inherentní nezbytnost volit mezi nejrůznějšími omezenými příležitostmi
Ekonomické rozvoj a invence posunují PPF dál od počátku
EFEKTIVNOST
Ekonomika vyrábí efektivně, jestliže operuje na hranici PPF.
Znamená absenci plýtvání neboli co nejefektivnější užívání zdrojů ekonomiky k uspokojení potřeb a přání lidí
Výrobní efektivnosti je dosaženo, jestliže společnost nemůže zvýšit výstup jednoho statku, aniž sníží výstup jiného.
Důsledkem neefektivnosti jsou nevyužité zdroje ve formě nezaměstnaných pracovníků, nepracujících továren, atd…












Náklady obětované příležitosti (alternativní náklady)
Hodnota druhé nejlepší možnosti, hodnota nejhodnotnější alternativy, hodnota alternativní příležitosti, která musí být obětována

Náklady příležitost určitého rozhodnutí vznikají proto, že zvolit si ve světě vzácnosti jednu věc, znamená vzdát se něčeho
jiného, náklady příležitosti představují hodnotu ušlého statku nebo služby.

Zdroje jsou vzácné a neustále rozhodujeme, který statek koupit nebo které činnosti se budeme věnovat, alternativa, které se
vzdáme představuje náklady příležitosti

Pojem nákladů příležitosti lze ilustrovat pomocí PPF
Zákon klesajících výnosů

Týká se vztahu mezi vstupy a výstupy ve výrobním procesu
Říká: „když přidáváme postupně další dávky některých vstupů a přitom udržujeme ostatní vstupy nezměněné, budeme dostávat stále
menší přírůstky výstupu.

Platí pouze za předpokladu, že výstup roste vlivem růstu objemu jediného výrobního faktoru a objem dalších používaných
výrobních faktorů se nemění.

zvyšujeme-li množství jednoho vstupu při ostatních vstupech neměnných (ceteris paribus), pak výstup roste stále pomaleji
chléb (m il. ks)
36
30
24
18
12
6
0
0
1
2
3
4
5
6
stroje (tis. ks)




snížíme-li výrobu tanků o 1 jednotku, přírůstek výroby chleba není konstantní (nárůst výroby chleba stále klesá)
zákon klesajících výnosů neplatí pro všechny technologie
PPS má tvar úsečky pro stejnou technologii
často působí až od určitého počtu přidaných jednotek vstupů
-4-
2. Trh a tržní mechanismus
a) definice a typy trhů, formování a vznik trhu
Definice
- „Trh je zařízení, jehož prostřednictvím kupující a prodávající určitého zboží vstupují do vzájemných interakcí, aby určili
cenu zboží a množství, jež se nakoupí a prodá.“ (cena= směnná hodnota vyjádřená v penězích jako všeobecném ekvivalentu)
- „Trh je oblast ekonomiky, ve které dochází k výměně činností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty prostřednictvím
směny zboží. Směnu zprostředkovávají peníze.“ (peníze= statky, které zprostředkovávají směnu)
Funkce trhu: odpovídat na otázky: Co? Jak? Pro koho?
Typy
Trhy: (z územního hlediska)místní, národní, světový
 Místní trh (příp. oblastní, regionální) – dnes forma výjimečná, může se týkat potravin s krátkou dobou
skladování, některých krajových „specialit“ závislých na tradici…..
 Národní trh – trh v rámci státního celku, trh ČR
 Světový trh – jeho existence je projevem skutečnosti, že autonomie národních trhů je jen částečná, je výsledkem
mezinárodní dělby práce
Trhy: (podle počtu zboží, které na trhu sledujeme)dílčí, agregátní
 Dílčí trh – prodává a kupuje se jediný druh zboží, (trh s automobily, trh mléka…), uvažujeme pro snadné
definování nabídky a poptávky
 Agregátní trh – trh veškerého zboží
Trhy: (podle předmětu koupě a prodeje)produktů, peněz, výrobních faktorů
 Trhy výrobních faktorů – trh práce, půdy a kapitálu
 Trh peněz – těsně souvisí s trhem kapitálu
 Trh výrobků a služeb - trh produktů
Formování a vznik trhu
Dělba práce- specializace účastníků výroby na jednotlivé prac. Činnosti nebo operace (přirozená, společenská, v pracovních
operacích, mezinárodní)
Dělba práce vede k nutnosti výměny činností mezi lidmi. Na určitém stupni jejího vývoje málokdy spotřebovává
výrobek ten, kdo ho vyrobil. Na tomto stupni se formou výměny činností stává trh!
První místo, kde se tržní vztahy staly všeobecnými- jarmark (trh, tržiště)
Barter- směna bez peněz, nutná dvojnásobná shoda potřeb
Peníze- platidlo, prostředek směny (zbožové p.- drahé kovy- směnky- papírové p.-bezhotovostní p.)
b) konkurence, pojem a různé typy
Konkurence

proces, ve kterém se střetávají různé zájmy různých subjektů trhu

různé zájmy diferencují účastníky na straně poptávky i nabídky
















Konkurence mezi nabídkou a poptávkou: (konkurence napříč trhem)
výrobci na straně nabídky chtějí prodat s co největším ziskem, spotřebitelé chtějí v co největší míře uspokojit své
potřeby nákupem zboží (kupovat levně)  protichůdné zájmy
rovnovážná cena není optimální ani pro výrobce (příliš nízká), ani pro spotřebitele (příliš vysoká)

Konkurence na straně poptávky:
odraz střetávání zájmů jednotlivých spotřebitelů, tj. každý chce nakoupit co nejlevněji třeba i na úkor ostatních
význam této konkurence roste když poptávka převyšuje nabídku  nedostatek zboží za trhu  zvyšování ceny
 Konkurence na straně nabídky:
Cíl: maximalizace zisku (prodat co nejvíce zboží za co nejvýhodnějších podmínek) a oslabení pozic konkurentů,
případně je z procesu vyřadit
snaha získat na trhu největší podíl
význam této konkurence roste, když N převyšuje P= boj o přežití- jestliže cena klesne, výrobci prodělají, jde o to,
kdo prodělá relativně nejméně
Je-li N<P, jde o to, kdo lépe využije růstu cen k největšímu zisku
o Cenová a necenová konkurence:
Cenová – zdánlivě nesmyslené dobrovolné snižování ceny zboží ze strany výrobců- někteří konkurenti se
nedokáží nízkým cenám přizpůsobit, snaha ovládnout trh aby mohli v budoucnu diktovat podmínky
Necenová – přilákání poptávky růstem kvality výrobků, reklamou, obalovou technikou, slevy, prodej na
úvěr, dokonalejší servis a služby
o Dokonalá a nedokonalá konkurence
 Dokonalá konkurence:
Abstrakce ekonomické teorie
Naprosto rovné podmínky pro všechny účastníky
Volný vstup do odvětví(stejná možnost vyrábět kterýkoli výrobek)
Stejná míra informovanosti všech ek. subj. na trhu
Mnoho výrobců na trhu jednoho výrobku, zcela homogenní produkce všech výrobců
Nemožnost ovlivnit poptávku(vystupuje anonymně)) ani tržní cenu produkce, přijímají cenu danou trhem
Cena se změní jedině, když se změní i cena všech ostatní výrobků na daném trhu














c)
K maximalizaci zisku mohou sloužit pouze úspory ve výrobě- dok. konkurence nutí výrobce k vyhledávání úspornáklady na dok. konkur. trhu jsou minimální
Reálný příklad blížící se dokonalé kon.- trh zeměděl. plodin(pšenice), trh ropy…
 Monopolistická konkurence:
Trh jednoho výrobku s mnoha výrobci
Volný vstup
Výrobek diferencovaný- anonymita výrobců mizí- všechny formy cenové i necenové konkurence
Ceny různých typů výrobků se mohou lišit, náklady jsou vyšší než v dokonal.konkurenci
 Oligopol(malá skupina)
Pouze několik výrobců (např. trh mobilních operátorů)
Přístup do odvětví omezen-výrobci mají zančnou ek.sílu a brání vstupu dalších
Možnost omezovat nabídku a tím nutit spotřebitele platit vyšší cenu
Vyrábí se méně za vyšší ceny
 Monopol
Jediný výrobce
Absolutní moc nad spotřebitelem
Výše ceny je limitována pouze koupěschopností poptávky
Nutné státní regulace (např. cenová regulace, nebo zakoupení do majetku státu…)
křivka poptávky a nabídky na dokonale konkurenčním trhu, faktory ovlivňující tyto křivky
Poptávka
- vztah znázorňující množství zboží, které jsou kupující ochotni nakoupit při různých cenách za jinak stejných podmínek
- v každém okamžiku existuje zcela určitý vztah mezi tržní cenou zboží (nezávisle proměnná) a množstvím (závisle
proměnná), které jsou kupující ochotni si koupit. Tento vztah mezi cenou a nakupovaným (poptávaným) množstvím se
nazývá poptávková funkce
P (cena)
Q (množství)
1 Kč/ks
2 Kč/ks
5 Kč/ks
4000 ks
1500 ks
357 ks
- číselným údajům můžeme dát grafickou podobu => poptávková křivka
P
… nezávislá proměnná – ekonomové se dohodli, že P bude nezávislá a na y
30
20
D
10
0
-
100 200 300 400 500
600 Q … závislá proměnná
vztah mezi Q a P je nepřímý – Q roste, když P klesá => křivka je klesající = zákon klesající poptávky
Zákon klesající poptávky říká, že pokud cena určitého zboží vzroste (za jinak stejných podmínek), pak mají kupující
(spotřebitelé) tendenci kupovat menší množství tohoto zboží.
Podobně, sníží-li se cena, pak, ceteris paribus, poptávané množství vzroste.
a)
b)
při růstu ceny má poptávané množství tendenci klesat.
Důvody:
substituční efekt – při růstu ceny určitého zboží se ho snažíme nahradit jiným, podobným – relativně levnějším (rozdíl
už není takový)
důchodový efekt – nominální hodnota našeho důchodu zůstává, ale jeho reálná hodnota klesá -> omezení
poptávané množství
X
poptávka
= pohyb bodu na křivce poptávka
= pohyb celé křivky
- dokonalé substituty = je mi jedno co koupím
Faktory ovlivňující poptávku
1. průměrný důchod spotřebitele – roste-li průměrný důchod spotřebitele, je poptávka po zboží vyšší (poptávka po zboží
podřadném ale klesá!) a naopak
2. velikost trhu – dáno velikostí dané populace spotřebitelů
3. změna ceny a dostupnosti spotřebitelských substitutů a komplementů
substituty = konkurenční výrobky (mající stejnou funkci) – rohlík, houska atd…
- důležitým faktorem je dostupnost substitutu
↑ cena substitutů  poptávka po zboží ↑ a naopak
komplementy = doplňkové zboží (auta – benzín, pivo – láhev)
4.
5.
↑ cena komplementů  poptávka po zboží ↓ a naopak
subjektivní faktory – vkus, preference (společenské a historické faktory) – souvisí s módou, reklamou
specifické faktory (např. déšť hraje roli u deštníků, množství sněhu u lyží, v létě roste poptávka po nápojích …)
Typy poptávek:

dílčí (tržní) poptávku – poptávka všech kupujících po 1 výrobku či službě- dostaneme součtem indiv. poptávek

individuální poptávka- po produkci 1 výrobce nebo poptávka jediného kupujícího

(celková) agregátní poptávka – agregace (součet) všech zamýšlených tržních poptávek- souhrn všech zamýšlených
koupí na trhu
Nabídka
nabídka – množství statku, které jsou firmy ochotny vyrábět a prodávat za danou cenu; je určena objemem produkce, který
chtějí výrobci prodat a cenami, za které ji chtějí prodat
nabídková funkce (nabídková křivka) určitého zboží vyjadřuje vztah mezi jeho tržní cenou (nezávisle proměnná) a
mezi množstvím (závisle prom.) tohoto zboží, které jsou výrobci ochotni vyrábět a prodávat
P
… nezávislá proměnná
S´´ S S´
30
S´ - rostoucí nabídka
S´´- klesající nabídka
20
10
0
100 200 300 400
500
600
Q … závislá proměnná
rostoucí křivku způsobuje: zákon klesajících výnosů a zákon rostoucí nabídky
Zákon klesajících výnosů- pro větší produkci je třeba stále více vstupů, neboť výnosnost z nich klesá -> to lze jen za vyšší
cenu
Zákon rostoucí nabídky – pokud cena určitého zboží vzroste (ceteris paribus), pak mají nabízející tendenci vyrábět více a
naopak.
nabídka
= celá křivka
Nabídka, nabízené množství
X
nabízené množství
= bod na křivce nabídky
Faktory ovlivňující nabídku
1. výrobní náklady - ↓ výrobních náklady => nabídka ↑
- pokles ceny výrobních vstupů (energie, práce, …)
- lepší technologie
2. organizace trhu – zmocňují-li se trhů monopoly, nabídka ↓
3. specifické faktory – změna kvalitativních podmínek (aut. pásy, katalyzátory,…) (vliv počasí v zemědělství)
4. změna ceny výrobních substitutů (tzn. statky vyráběné stejnou či podobnou technologií – housky x rohlíky)
- ↑ cena výrobních substitutů -> nabídka ↓ (výrobci se přeorientují na produkci výhodnějšího substitutu)
Typy nabídek:

dílčí (tržní) nabídka – 1 výrobku či služby od různých výrobců (nabídka na trhu jediného výrobku)

individuální nabídka- nabídka jediného výrobce

agregátní nabídku – agregace (součet) všech zamýšlených prodejů na trhu
d) rovnováha trhu, přebytek spotřebitelů a výrobců, proces tvorby tržní ceny, teorém pavučiny
Rovnováha na trhu
Tržní rovnováha nastává při té ceně a při tom množství, kdy jsou síly nabídky a poptávky vyrovnané. Pří této ceně a
množství se objem, který kupující chtějí kupovat, přesně rovná objemu, který prodávající chtějí prodávat.
Rovnováha spotřebitele:

Určuje vztah ceny a mezního užitku
P=MU – křivka poptávky je totožná s křivkou mezního užitku, mezní užitek poslední spotřebovávané jednotky se pro
všechny spotřebitele musí rovnat její ceně.
Rovnováha firmy:

Určuje vztah ceny a mezních nákladů
P=MC – individuální křivka nabídky je totožná s křivkou mezních nákladů (resp. její část)
Nabídka je v rovnováze, pokud pro všechny výrobce platí P = MC
Rovnováha trhu:
MU = MC – mezní užitek zboží se rovná mezním nákladům na jeho výrobu.
Rovnováha a efektivnost:
 Efektivní rozdělení výrobních faktorů - není možno zvýšit výrobu jednoho zboží, aniž se sníží výroba jiného zboží
 Je-li MU nějakého statku vyšší než MC, znamená to, že tohoto zboží je vyrobeno mále, efektivnost se zvýši přesunem
části výrobních faktorů na výrobu tohoto statku
 Je-li MU=P>MC, firmy nejsou v rovnováze, zvýšení výroby zvýší zisk firem, ale neprojeví se to na užitku spotřebitelů
 Je-li MU> P=MC, nejsou v rovnováze spotřebitelé, protože mohou zvýšit svůj užitek zvýšením množství
spotřebovávaného zboží, poptávané množství je vyšší než nabízené, v důsledku toho vzroste cena a objem vyrobené
produkce (i MC), zvýší se užitek spotřebitelů, aniž se sníží zisk firem.
 Je-li MU nižší než MC, je statku vyrobeno více, než odpovídá optimu.
S
přebytek zboží
P
P1
PE
P2
QE … nabízené množství se rovná poptávanému
PE … rovnovážná cena
E
D
nedostatek
Q1 QE Q2
- síly nabídky a poptávky na trhu povedou k rovnovážné ceně a rovnovážnému množství neboli k tržní rovnováze
překážky:
1. ceteris paribus
(na reálném trhu nelze E se neustále mění)
2. záměna poptávka x poptávané množství
(nabídka x nabízené množství)
- snížení ceny vyvolá zvýšení poptávaného množství, poptávková křivka zůstává stejná
- růst ceny snižuje poptávku POPTÁVANÉ MNOŽSTVÍ zboží !
 jestliže na trhu existuje nedostatek, pak je cena příliš nízká (jestliže ↑ cena => ↓ poptávané množství => rovnováha kdo bude ochoten zaplatit vyšší cenu, ten daný statek na trhu získá)
 nelze provést vždy (např. trh s byty – jestliže vzroste cena, nastane sice rovnováha (kdo bude byt chtít – a bude na něj mít
peníze – ten ho na trhu získá), ale mnoho lidí nebude mít prostředky ke koupi bytu za tuto rovnovážnou cenu -> nebudou
mít kde bydlet
- řešení je jedině výplata podpor, dávek a současně růst reálných mezd (růst kupní síly měny), aby se snížil počet
těch, kteří na nájem nebudou mít
Proces tvorby tržní ceny
tržní cenu nejčastěji tvoříme přirážkou => cena = jednicové náklady * (1 + R)
přebytek
PE
R … přirážka (přizpůsobuje se)
ceny jsou tlačeny směrem dolů
QE … nabízené množství se rovná
poptávanému
PE … rovnovážná cena
E
nedostatek
Q1
Qe
Q2
tržní cena = cena, za kterou se výrobek na trhu prodává
tržní cenu neustále přibližujeme rovnovážné ceně (tržní ceny dlouhodobě inklinují k rovnovážným cenám, ale nerovnají
se) -> koloběh
nabídkové a poptávkové křivky neustále kmitají => dlouhodobé přibližování
trvá-li nedostatek nebo přebytek dlouhou dobu nebo je-li příliš velký, uvažujeme o změně tržní ceny
burza cenných papírů – tržní cena se rovná rovnovážné (nabídka a poptávka je konkrétní v každém čase)
aukce – konkrétní D a S
menucost – přeceňovaní náklady
základní otázka: Proč penál stojí 150,-- Kč, proč cena vozu ŠKODA Fabia je ve výši 250 tisíc korun?
Teorém pavučiny
 cenu můžeme změnit hned, množství až později – postupně
konvergující pavučina
 lze pouze v případě, že nabídka má větší sklon než poptávka
 v opačném případě (nabídka má menší sklon než poptávka) se nerovnováha více prohlubuje = divergující pavučina
S
D
 jestliže jsou sklony nabídky a poptávky stejné, nerovnováha se neprohloubí ani nevyrovná-> stabilní pavučina
 D se neustále mění, časem se stává elastickou
konvergující pavučina
- Dynamický děj – ukazuje proces hledání
zvýšení ceny – jen na úroveň poptávky
snížení výroby
 budu-li chtít znázornit proces jak jsem k tomu došla  k nové rovnováze – nakreslím teorém pavučiny
Statický děj – zachycuje výsledek
P
D‘
D
S
E‘
E
Q
e)
neviditelná ruka trhu, klady a nedostatky trhu
Neviditelná ruka trhu
Adam Smith- Bohatství národů: „Každý jednotlivec, který sobecky sleduje jen svůj vlastní prospěch, je veden jakoby
neviditelnou rukou k tomu, aby co nejlépe napomáhal všeobecnému prospěchu.“ Lidé takto prospívají společnosti účinněji
než kdyby chtěli. Smith tvrdil, že vměšování státu do volné konkurence by bylo jistě škodlivé.
- Ale kladné vlastnosti tržního mechanisu se mohou plně projevit pouze v dokonalé konkurenci, která je nedosažitelná,
existují selhání trhu, tudíž je někdy nutné nechat stát zasáhnout…
Klady a nedostatky trhu
Klady:
Princip „neviditelné ruky“ – A. Smith:
„každý jednotlivec, který sobecky sleduje jen svůj vlastní prospěch, je veden jakoby neviditelnou rukou k tomu, aby co
nejlépe napomáhal všeobecnému prospěchu“  objasňuje uspořádanost výsledku působení tržního mechanismu.
Dělba práce:

Vede k nutnosti výměny činností mezi lidmi

Na určitém stupni jejího vývoje dochází k tomu, že tato výměna se stává všeobecnou, jen málokdy výrobek
spotřebovává ten, kdo jej vyrobil

Vysoký stupeň dělby práce vyvolává vznik trhu

specializace účastníků výroby na jednotlivé pracovní činnosti nebo pracovní operace
- vyrábíme lépe a více máme co směňovat, potřebujeme směňovat
- Henry Ford – díky němu vytvoření v USA střední vrstvy




přirozená dělba práce (muži – lovci, ženy – domácnost)
společenská dělba práce (zemědělství – pastevectví,
dělba práce v pracovních operacích (manufakturní výroba)
mezinárodní dělba práce – vyplývá z klimatických a přírodních podmínek podmínek-dává vzniknout světovému
trhu
Zápory: (Macáková, s.216)
Nedokonalá konkurence:
Vznikne-li, společnost se může pohybovat pod hranicí své PPF
Vládní selhání:
Situace, kdy pokusy vlády řešit problémy mohou tyto problémy ještě zhoršit nebo vyvolat jiné
Monopolní síla = stupeň kontroly, který má firma při rozhodování např. o ceně
Externality = činnost kladně či záporně ovlivňující jiné subjekty, aniž tyto subjekty musí
za to platit nebo jsou odškodňováni. + hlídací pes (pes u jednoho domu hlídá i sousední domy
ale živí ho jen jeden majitel) - znečišťování
- záporné, kladné; ve výrobě(+vyvinutí nové technologie,-firma produkující znečištění), ve spotřebě (+vzdělání,cigarety,drogy )
Veřejné statky = statky, ze kterých mají všichni lidé stejný prospěch platí zde nezmenšitelnost (jeho spotřebou neovlivním
množství pro ostatní spotřebitele) a nevylučitelnost (není možné neplatící spotřebitele ze spotřeby vyloučit); černý pasažérčerpá prospěch z užívání statku ale vyhýbá se jeho placení
Nedokonalé informace = (asymetrické) – jedna strana trhu ví více než druhá
viz morální hazard (jeden ek. subjekt (informovaný) při maximalizaci svého užitku snižuje užitek ostatních
(neinformovaných) účastníků tržní transakce) a
nepříznivý výběr (proces, který vede k tomu, že „méně žádoucí“ subjekty trhu (kupující nebo prodávající) se budou účastnit
směny spíše než ostatní)- vytěsňování kvalitnějšího zboží z trhu zbožím méně kvalitním- trh s ojetými automobily…
Aby mohl tržní mechanismus spolehlivě fungovat je nutné, aby existovala:
1. svoboda volby – možnost svobodně se rozhodnout
- možnost být sám vybrán
- možnost substituce
- tržní konkurence
2. možnost sledování vlastního zájmu (neviditelná ruka trhu)
3. existence jistých pravidel! – tržní ekonomika je založena na směně, která se uskutečňuje prostřednictvím smluv =>
musíme mít jistotu, že smlouva bude splněna
a) dodržování smluv
b) ochrana soukromého vlastnictví
c) volný vstup na trhy
sankce:
zákonné (stát – soudy – policie – vězení)
morální (veřejné mínění)
- v této oblasti je sankcí i existence tržní konkurence – možnost volby
- strach z přechodu ke konkurenci

tržní konkurence nedovoluje dlouhodobé a systematické porušování pravidel – ten kdo pravidla nedodržuje, je časem z
trhu vytlačen  protože firmy chtějí obstát  dodržují
3.Chování spotřebitele a formování poptávky na trhu výrobků a
služeb
a) cíl spotřebitele, funkce celkového a mezního užitku (Macáková, s.47)
Základní (bazální) otázka:
KOLIK výrobků či služeb mám spotřebovat?
 příjmy plynoucí ze spotřeby
 náklady spojené se spotřebou
Cíl spotřebitele
výchozí je strana poptávky trhem spotřebitelů je trh výrobků a služeb – zde určují, co se bude vyrábět
(prostřednictvím svých peněžních hlasů)
racionální spotřebitel – má zájem o maximální uspokojení svých potřeb; maximalizuje svůj užitek, ale vzhledem
k nákladům
příjmy plynoucí ze
spotřeby
náklady spojené
se spotřebou
Celkové N
(total cost) = TC
-
mezní náklady (marginální, dodatečné) = MC = dodatečné N spojené např. s další konzumací
- změna celkových nákladů
Náklady spojené se spotřebou:
TC (Kč)
TC
30
20
10
1
2
3
Q (ks)
MC (Kč)
10
MC = P = AC (průměrné N = average cost)
1
2
3
Q (ks)
Příjmy spojené se spotřebou:
 kardinalistický přístup
 ordinalistický přístup
- užitek JE kategorií přímo měřitelnou
- užitek NENÍ kategorií přímo měřitelnou
užitek (utility)
= subjektivní pocit uspokojení plynoucí ze spotřeby jednotlivých statků – vyjadřuje příjmy ze spotřeby
- nákladové omezení - rozpočtově
- cíl spotřebitele – maximalizace užitku při daných nákladech
Celkový užitek:

Vyjadřuje celkovou úroveň uspokojení určité potřeby

Závisí především na objemu spotřebovaného zboží, také ale na vlastnostech a kvalitě zboží, na míře s jakou
je schopno potřeby uspokojovat
Zvyšuje se s růstem jeho množství
Při rozhodování spotřebitele má subjektivní charakter


Mezní užitek:
 Vyjadřuje, o kolik vzroste celkový užitek, jestliže se množství spotřebovávaného zboží zvýší o jednotku
 „dodatečný užitek“
 celkový užitek je součtem mezních užitků všech spotřebovávaných jednotek daného statku
 je závislý na:
1) významu a intenzitě potřeby (naléhavé potřeby  velký užitek každé jednotky)
2) disponibilním množství zboží (čím vzácnější  tím větší užitek)
b) kardinalistická teorie užitku, Gossenovy zákony a odvození křivky poptávky
- užitek považují za přímo měřitelnou kategorii
- velikost užitku
= cena, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit
= množství zboží, kterého jsme ochotni se vzdát,
abychom dostali požadovaný výr. (N OP)
- cena vyjádřená v penězích
total utility – celkový užitek
 vyjadřuje celkovou úroveň uspokojení potřeb při spotřebě dané množství
statku
 je závislý na množství spotřebovaných statků, jejich vlastnostech,
kvalitě, ale i na subjektivním vztahu spotřebitele k danému výrobku
 celkový užitek – určitého zboží je dán maximální částkou, kterou je za
něj spotřebitel ochoten zaplatit
 celk. užitek pak spotřebitel získá jako sumu mezních užitků
- celkový užitek s rostoucí spotřebou roste
marginal utility – dodatečný užitek
 vyjadřuje změnu celkového užitku vyvolanou změnou spotřebovávaného
množství statku o jednotku
 o kolik vzroste celkový užitek, jestliže se množství spotřebovávaného zboží zvýší o jednotku
 je určen peněžní částkou, kterou je spotřebitel ochoten vynaložit na nákup další jednotky
- závislý na intenzitě potřeby a na disponibilním množství
Základní otázka:
- kolik výrobků či služeb mám spotřebovat?
 mezní příjmy plynoucí ze spotřeby  mezní užitek
 mezní náklady spojené se spotřebou  cena
-
platí zákon klesajícího mezního užitku = tzv. 1 . G o s s e n ů v z á k o n :
„Mezní užitek má s růstem objemu spotřebovávaného zboží tendenci klesat.“
TU
30
22
20
16
10
MU
10
6
4
2
1
Q
Q
TU = maximální částka, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit získáme ho jako součet MU
U = f (Q)
MU =
∆ TU
∆Q
MU > P
MU < P
MU = P
d TU
dQ
=
…užitek je funkcí spotřebovávaného množství
…pro malé změny
… Q roste (dáme si další)
… Q klesá
… optimální spotřeba
- spotřebitel nákupy zvyšuje
- spotřebitel nákupy snižuje
- spotřebitel je v rovnováze
- týká se trhu jediného výrobku
Celkový užitek se s růstem objemu spotřebovávaného zboží zvyšuje stále pomaleji.
 Celkový užitek určitého množství zboží je dán maximální peněžní částkou, kterou je za ně spotřebitel
ochoten zaplatit
 Mezní užitek je určen peněžní částkou, kterou je spotřebitel ochoten vynaložit na nákup další jednotky
zboží.
- spotřebitel je v rovnováze - jestliže v rámci svého rozpočtového omezení a při daných cenách nemůže
svůj celkový užitek zvýšit tím, že ztrátu jednoho zboží nahradí zvýšením množství zboží jiného
- máme-li více variant (jízda tramvají x jízda Jaguárem), zjišťujeme MU na 1 Kč
MUtram <
Ptram
12 Kč
MUjaguár
Pjaguár
12 mil. Kč
na trhu více výrobků platí
MUx
Px
=
MUy
Py
=>
MUx
MUy
=
Px
Py
2 . G o s s e n ů v z á k o n = zákon rovnosti MU
-
racionálně jednající spotřebitel zvyšuje objem nákupu určitého zboží až do bodu, kdy se mezní užitek
poslední peněžní jednotky vynaložené na jeho nákup rovná meznímu užitku poslední peněžní jednotky
vynaložené na nákup všech ostatních statků
2 * MUx
2 * Px
=
MUy
Py
růst Px => menší poměr => omezení nákupu daného zboží => růst
MU
MUzboží1
Pzboží1
-
=
MUzboží2
Pzboží2
……
……
=
MUzbožín
Pzbožín
při růstu ceny určitého zboží vede k obnovení rovnováhy spotřebitele pokles objemu nakupovaného zboží a
naopak
MU
MU
Q
Odvození křivky poptávky D
- na změnu ceny reaguje spotřebitel ↑ nebo ↓ nákupů => se změnou ceny se mění i objem poptávaného množství
MU
P
P3
P1
P2
MC3
MC1
MC2
Q 3 Q1 Q2
P3
P1
P2
Q
d
Q 3 Q1 Q2
Q
JIŽNÍ A SEVERNÍ GRAF:
individuální poptávka
Proč je totožná křivka MU s křivkou D ?  nakreslit S a J graf !
Bod spotřebitelského optima MU = P
 křivka poptávky je totožná s křivkou klesajícího mezního užitku
c) ordinalistická teorie užitku, indeferenční analýza a odvození křivky poptávky
Spotřební koš A
-
Spotřební koš B
užitek není považován za přímo měřitelný
můžeme porovnávat užitek z různých kombinací výrobků, ale nemůžeme říci o kolik užitek roste apod.
můžeme tvořit preferenční stupnice
Spotřebitelské preference:
axiomy – předpoklady  pevně dané
1. axiom úplnost srovnání
 pro každé 2 spotřebitelské koše A a B musí nastat jedna ze tří situací
 A>B
 A je preferován před B
 A<B
 B je preferován před A
 A=B
 A a B jsou stejně žádoucí
2. axiom tranzitivita
 pro každé 3 spotřebitelské koše A, B a C platí  A > B Λ B > C  A > C
 jestliže preferuji spotřebitelský koš A před B a zároveň spotřebitelský koš B preferuji před spot.
košem C, potom lze předpokládat, že preferuji spot. koš A před spot. košem C
3. axiom nepřesycení
 větší množství zboží je vždy preferováno před menším množstvím  více je lépe
Funkce užitku:
U = f (X1, X2, …, XN)
U = f (X, Y)
 spotřebitelské koše statků stejně žádoucích obdrží stejné číslo
 spotřebitelské koše statků více žádoucích obdrží vyšší číslo
U(A) > U(B) <-> A > B
U(A) = U(B) <-> A = B
A je preferováno před B
A je stejně preferováno jako B
IC = indiferenční křivky
-indiferenční soubor= množina kombinací statků X a Y se stejným TU (celkovým užitkem)- lze vyjádřit
indiferentní křivkou
- soubor indiferenčních křivek lišící se svým užitkem se nazývá indeferenční mapa
Indiferenční mapa
Vlastnosti indiferenčních křivek
 IC jsou klesající – pokud roste množství statku X, klesá množství statku Y a naopak
 IC se neprotínají- každá je charakteristická jiným užitkem
 v každém bodě indiferenční mapy se nachází nějaká IC, vzdalují se směrem od počátku s rostoucím užitkemsoučasný růst X i Y znamená posunutí na vyšší indiferentní křivku
 IC jsou konvexní směrem k počátku – konvexní tvar dán zákonem substituce a zákonem klesajícího mezního
užitku
Zákon substituce – čím méně má spotřebitel zboží X v relaci ke zboží Y, tím více jednotek zboží Y je
ochoten obětovat, aby získal dodatečnou jednotku X (za statek, který je nám
vzácnější jsme schopni obětovat více statku druhého)
šunka
(dkg)
směr spotřebitelských preferencí
IC3
IC2
IC1
sýr (dkg)
- jestliže při stejném užitku množství statku X
roste, množství statku Y klesá
 nelze říct zda mám radši šunku než sýr z 1 grafu !
 preference dané tvarem křivky
mezní míra substituce ve spotřebě = MRSC
= poměr, v němž je spotřebitel ochoten nahrazovat jeden statek za jiný – čili provést substituci beze změny
užitku; o kolik jednotek se musí změnit množství statku Y,pokud se množství X změní o jednotku, aby byl
zachován stejný užitek
graficky je rovna směrnici IC v daném bodě – v absolutní hodnotě- čili sklonu ind.křivky
- s rostoucí spotřebou statku X klesá jeho mezní užitek a roste mezní užitek statku Y- čili MUx/MUy se
s rostoucím X zmenšuje- zmenšuje se MRS
MRSC =
-ΔY
ΔX
=
MUX
MUY
U = konstantní
Y
Y
ΔY
MUX = ΔTU / ΔX
A
ΔTU = MUX * ΔX
- MUY = ΔTU / ΔY => ΔTU = - MUY * ΔY
B
IC
=>
směrnice příslušné tečny
=>
X
=>
ΔX
X
ΔX * MUX = - ΔY * MUY
- d Y / d X = MUX / MUY
- lze používat v absolutní hodnotě
Případy indiferenčních křivek
1.
Dokonalé substituty (1 jablko uspokojí člověka jako 2 hrušky)
H
- směr spotřebitelských preferencí
J
2.
MRSC = 2
(2:1)
Dokonalé komplementy (koupím-li si lyžařské boty, musím si koupit i lyže a naopak)
L
- zde není splněno „více je lépe“
3
IC3
- na vertikále je IC nekonečně vysoká, na horizontále = 0
2
IC2
1
IC1
B
1
2
3
3. Nedokonalé substituty (káva – čaj)
K
Č
4. Nedokonalé komplementy (káva – šlehačka) => neostré L
K
Š
5. Neutrální zboží (whisky – rum (který nepiji))
W
6. Nežádoucí zboží (hrachovka – nemám v ní rád česnek)
H
- chci-li zvýšit U, dám
si další W a je jedno,
kolik rumu
R
Č – nežádoucí zboží
7. Změna preferencí (přehnané pití alkoholu)
zóna 1
zóna 2
Linie příjmů (BL)
-
spotřebitel je omezen finančními prostředky
zobrazuje všechny maximálně dostupné kombinace rozdělení důchodu spotřebitele na nákup 2 zboží
Y
I = P X * X + PY * Y
Y
ΔY
A
B
- leží-li bod na BL – spotřebováváme celý důchod
- leží-li bod uvnitř Δ, nevyužíváme celý důchod
BL
X
ΔX
X
mezní míra substituce ve směně – MRSE
= - d Y / d X = PX / PY
I = konstantní
= poměr, v němž spotřebitel může směňovat statky X a Y na trhu při vynaložení celého důchodu
- je dán obráceným poměrem jejich cen
graficky je rovna směrnici BL v daném bodě – v absolutní hodnotě
P = ΔI / ΔX ΔX * PX = - ΔY * PY =>
MRSE =
- ΔY
ΔX
=
PX
PY
Rovnováha spotřebitele
I = 100 Kč
Px = 5 Kč
Py = 10 Kč
Y
10
A
BL (rozpočtové omezení), je to tečna
E
YE
B
XE
IC3
IC2
IC1
X
20
 A a B – nejsou spotřebitelská optima
 E – bod spotřebitelského optima
- preferujeme „více je lépe“ (nechceme bod A ani B, ale E,
neboť leží na IC2)
A
E
B
IC1
BL1 BL2 BL3
MRSC = MRSE
=>
- d Y / d X = MU X / MUY = PX / PY
vE
U a I = konstantní
=> MU X / PX = MUY / PY …rovnost MU/Kč (kardinalistická teorie)
 rovnováha spotřebitele se nachází v bodě, kde se BL dotýká IC
IC:
MRSC =
-ΔY
=
MUX
ΔX
MUY
BL:
MRSC =
-ΔY
ΔX
=
PX
PY
 v bodě rovnováhy se IC dotýká BL
MUX = PX

MUX =
MUY
ΔY =
ΔX
MUY
PY
PX
PY
Optimální kombinace
- nastává tehdy, když poměr, v němž je spotřebitel ochoten nahrazovat 1 statek za druhý, je stejný jako poměr, v
němž je může směňovat na trhu.
MRSC = MRSE
Grafické odvození křivky poptávky
– musíme zjistit, jaký vliv má změna ceny na rovnováhu spotřebitele a tím na Q
zboží, které bude poptávat;
při změně ceny pouze jednoho zboží se
mění sklon
Y
A
E
BL (linie příjmu)
IC3
B IC2
IC1
X3 = Q3 X2 = Q2 X1 = Q1 X
PX
dx
- měním cenu statku X
(ceteris
paribus) –
Y zůstává
stejné
 INDIVIDUÁLNÍ !
d) substituční a důchodový efekt, cenová elasticita poptávky a faktory, které ji ovlivňují
Substituční efekt- Jestliže cena statku roste, spotřebitelé mají tendenci poptávat méně a nahrazovat tento
výrobek jeho relativně levnějším substitutem
Důchodový efekt- Jestliže cena statku vzroste, mají spotřebitelé tendenci poptávat méně, neboť výše jejich
reálného důchodu klesla (nominální důchod zůstává stejný, ale můžeme si za něj při vyšší
ceně koupit méně)
1. Cenová elasticita poptávky
= procentní změna poptávaného množství ku procentní změně ceny
– měří, jak citlivě reaguje poptávané množství statku na změnu ceny
P
E
=
% Δ QD
%ΔP
ΔP
D
ΔQ
ΔP ~1%
Q
ΔQ ~ 1 % … jednotkově elastická poptávka 1-E
ΔQ > 1 % … cenově elastická poptávka
E  cenově citlivá
ΔQ < 1 % … cenově neelastická poptávka
NEEL
můžem jít s cenou nahoru i dolů
výhodné jít s cenou dolů
výhodné jít s cenou nahoru
P
P
P
20
20
20
10
D
10
20
Q
10
30
Q
10
D
10 15
TR1= 20 * 10 = 200
TR2 = 10 * 30 = 300
TR1 = 20 * 10 = 200
TR2 = 10 * 15 = 150
=> 1-E
=> E
=> NEEL
Q1 + Q2
(2)
Q
TR = celkový příjem
Q2 – Q1
=
D
TR1 = 20 * 10 = 200
TR2 = 10 * 20 = 200
TR1 = P1 * Q1
TR2 = P2 * Q2
ED
10
P2 - P 1
:
P1 + P2
(2)
- v absolutní hodnotě
EDP = 1 => 1-E
EDP > 1 => E
EDP < 1 => NEEL
Faktory ovlivňující cenovou elasticitu poptávky  berličky:
1. povaha potřeb výrobku:
- výrobky
LUXUSNÍ (elastické)
např. Bahamy
x
ŽIVOTNĚ NEZBYTNÉ (neelastické)
potraviny
2. existence a dostupnost substitutů:
- má-li výrobek substituty, je elastický a naopak (zdraží se rum, budeme pít vodku) – při ceteris paribus
3. podíl výdajů vzhledem k celoročním výdajům
- malý poměr => neelastické
4. čas
- s časem roste E
- zvyky budeme dodržovat, ale časem už ne
Př. sůl kamenná
- cenově neelastická  zdražení
X
X
Př.: výrobky Jaguár, Porsche
u pana Nováka v obchodě má ale jinde substituty  vysoká
míra elasticity  daný výrobce s cenou dolů
jiná situace, když všichni obchodníci se domluví a zvýší cenu
 neelastická poptávka  ALE NESMÍ to udělat – nesmí být
kartelové smlouvy !
-
pro 99 % lidí luxusní výrobky => E, ale existuje segment trhu s vyššími příjmy – a zde je to vůz životně
nezbytný (jeho vlastnictvím dáváme najevo společenské postavení) => NEEL
- luxusní vozy nemají substituty
- pro tento segment trhu neznamená nákup luxusního vozu velký výdaj z ročního rozpočtu => NEEL
 růst ceny
Př.: veksláci – v dnešní době se již nevyskytují, neboť není poptávka po jejich službách – máme totiž legální
možnosti
Připočítává riziko chycení =
riziková prémie
Př.: drogy
- pro narkomany životně nezbytné => NEEL
- nemá substituty => NEEL
- poměr výdajů vzhledem k celkovým ročním
- výdajům je velký, ale to není až tak podstatné
 dá za drogu cokoliv
-
P
S´
S
E´
v důsledku zákonných opatření poklesne nabídka
=> vzrostou ceny – a tím i zisky překupníků
z ekonomického hlediska je základ v poptávce
(jako u veksláků) – je třeba drogy zlegalizovat (snížení
zisků překupníků, legální nákup) => pokles poptávky
 zvýšení nabídky  snížení příjmů dealerů !
vláda žádá represivní opatření – není dobré
P E´
PE
E
D
Q
QE ´ QE
Př.: zemědělská produkce
- životně nezbytná, bez substitutů => NEEL
- růst nabídky (dobrá úroda) -> příjmy se sníží – jsme na tom hůře
=> zemědělci chtějí neúrodu (nechávají např. 1/3 půdy odpočinout => vyšší zisky + navíc např. dotace od EU za
ekologii => vydělají 2x
Př.: cigarety, benzín – životně nezbytné (cigarety pro kuřáky), bez substitutů - NEEL
- snížení nabídky => růst cen => vyšší zisky – špatné
 uvalení spotřební daně na tabákové výrobky, pohonné hmoty apod. vede k poklesu nabídky, který je
příčinou růstu daňových příjmů z důvodu cenově neelastické poptávky po těchto statcích !
- růst ceny  růst celkových příjmů
Př.: McDonald´s – E
=> (relativně) nízké ceny =>
vyšší zisky
-
tvar poptávky nemusí vždy vyjadřovat odpovídající elasticitu (zjišťujeme např. přes celkové příjmy TR)
P1 = 3
P2 = 2
P3 = 1
A
B
C
EDP > 1
EDP = 1
EDP < 1
E zjistíme přes celkové příjmy (TR)
1
AB
BC
AC
2
3



TR1 = 3, TR2 = 4
TR1 = 4, TR2 = 3
TR1 = 3, TR2 = 3
E
NEEL
1-E
směrnice křivky – matematicky tg φ = změna proměnné na ose x (k = 0,5 => jestliže x vzroste o 1 jednotku, y
se změní o 0,5 jednotky)
k > 0 … rostoucí
k < 0 … klesající
k = 0 … rovnoběžná s osou x
absolutní hodnota směrnice = sklon
Dokonalá elasticita
Dokonalá neelasticita
P
P
ED = 0
D
ED = ∞
D
Q
při dané ceně se prodá jakékoliv množství
produkce
změna poptávaného množství je způsobena
jinými faktory než cenou
-
Q
- při jakékoliv ceně se prodá stále stejné množství zboží
P
20
10
D1
2
4
dvojnásobek
2.
D2
8
16
STEJNÁ ELASTICITA !!!
Q
dvojnásobek
Důchodová elasticita poptávky
4. ročník
= procentní změna poptávaného množství ku procentní změně důchodu
EDI
=
% Δ QD
%ΔI
EDI > 1 … procentní změna důchodu vyvolá mnohem větší procentní změnu poptávky
EDI < 1 … procentní změna důchodu vyvolá mnohem menší procentní změnu poptávky
-
u luxusních výrobků značně vysoké E (s růstem důchodu roste spotřeba luxusního zboží rychleji)
u základního zboží hovoříme o záporné E
3.
Křížová elasticita poptávky
4. ročník
= procentní změna poptávaného množství určitého zboží ku procentní změně ceny jiného zboží
EDC
-
=
% Δ QD
% Δ PY
u substitutů kladná, u komplementů záporná
Elasticita nabídky
= ES – obdoba ED
- stejný vzoreček, stejné dokonalá, nedokonalá elasticita
- závisí na: rozsahu výroby (jak se může výroba rozšířit), omezení výroby ze strany státu (tržby), možnostech
a nákladech na skladování, charakteru technologie, časovém horizontu
e) konstrukce tržní poptávky a faktory způsobující její posun
Tržní poptávka
–
–
horizontální součet individuálních poptávkových křivek
vliv změny ceny určitého zboží na jeho poptávané množství – posun po křivce tržní D - se projevuje jednak
změnou individuální D jednotlivých spotřebitelů a současně změnou počtu spotřebitelů
Faktory způsobující posun D:
Velikost trhu- resp. velikost populace
Nom. důchod spotřebitelů
Dostupnost a cena spotřebních substitutů a komplementů
Specifické faktory- např. počasí
Subjektivní faktory-
4. Produkční analýza, náklady, příjmy
a) produkční funkce v krátkém období, celkový, průměrný a mezní fyzický
produkt, odvození nákladů
(Macáková, s.74)
Produkční fce (KPF)
-
důležitá volba technologie
chování podniku je omezeno finančními a technologickými možnostmi
Technologie – chceme najít spojení mezi vstupy a výstupy
Krátkodobá produkční fce ilustruje, jak se 3 výrobní vstupy (práce, půda, kapitál, příp. +
podnikavost) transformují do výstupů
Produkční funkce-maximální objem produkce, jež je možný vyrobit s daným množstvím vstupů
 charakterizujeme jako vztah mezi množstvím vstupů, které byly použity ve výrobě v daném
období a maximálním objemem výstupů, který vstupy svým fungováním v daném období
vytvořily
statek X výstup Q
- na produkci tohoto statku se bude podílet pouze práce a kapitál (zjednodušené)
Q = f (K, L)
K…vstup kapitálu za jednotku času
K/t … strojové hodiny za jednotku času (toková veličina)
L/t … práce za jednotku času (toková veličina)
Q … výstup za jednotku času
tokové veličiny – plynou v čase (důchod, investice)
stavové veličiny – měří se k určitému časovému okamžiku
Vlastnosti PF:
- daný výstup může být vyroben různými kombinacemi vstupů
- ukazuje technologická omezení výroby (vychází z technologie)
- nepředpokládáme neefektivní výrobní procesy (chceme maximalizovat výstup)
- používá-li firma efektivní technologii, závisí výstup na množství vstupů a na jejich využití
Q = K * L
Q = 2 * K * L
PRÁCE
0
1
2
3
1.
-
0
0
0
0
0
1
0
1
2
3
2
0
2
4
6
PRÁCE
3
0
3
6
9
0
1
2
3
0
0
0
0
0
1
0
2
4
6
2
0
4
8
12
3
0
6
12
18
KAPITÁL
Krátké období (Short Run, SR)
služby alespoň 1 výrobního faktoru jsou považovány za fixní (konstantní)
fixním vstupem je u nás kapitál (práce bude faktorem variabilním)
KPF vyjadřuje vztah mezi výstupem a variabilním vstupem při dané úrovni kapitálu
-
vlastností PF v krátkém období jsou výnosy pouze z jediného variabilního výrobního faktoru
2. Dlouhé období (Long Run, LR)
- doba je dostatečně dlouhá na změnu všech výrobních faktorů – všechny jsou variabilní (mohou
se nahrazovat – substituovat)
- zachycuje vztah mezi změnou objemu používaných vstupů a následnou změnou výstupu
- základními vlastnostmi produkční funkce v dlouhém období jsou:
 dojde-li k proporcionální změně vstupů a výstupu hovoříme o výnosech z rozsahu
vstupů
 substituce vstupů
Celkový, průměrný a mezní fyzický produkt
Q = f (K, L)
např. Q = 13,5 L + 6 L2 – 0,5 L3
- nerozlišujeme zatím, zda je to dlouhé období a nebo krátké
PRÁCE
KAPITÁL
0
1
2
3
0
0
0
0
0
1
0
19
38
57
2
0
47
94
141
3
0
81
162
243
4
0
118
236
354
5
0
155
310
465
TPP3 (K =
TPP2 (K =
TPP1 (K =
Krátkodobá produkční funkce
Q = f (K0 , L) = f (L)
Q = 13,5 L + 6 L2 – 0,5 L3
0
1
2
3
0
0
0
0
0
1
0
19
38
57
- celkový fyzický produkt = TPP (Total
Physical Product)
- průměrný fyzický produkt = APP (Average Physical Product)
- mezní fyzický produkt = MPP (Marginal Physical Product)
-
výsledkem produkční fce jsou fyzická množství (ne Kč)
1) TPP = výstup vyrobený danými vstupy
2
0
47
94
141
3
0
81
162
243
4
0
118
236
354
5
0
155
310
465
př. Q = 13,5 L + 6 L2 – 0,5 L3
TPP = Q
2) APP = výstup na jednotku vstupu
APPL
=
Q
=
TPP
L (práce)
L
př. Q = 13,5 + 6 L – 0,5 L2
APPK
=
Q
=
K (kapitál)
TPP
K
3) MPP = změna celkového fyzického produktu v důsledku změny vstupu o 1 jednotku za
předpokladu konstantního množství ostatních vstupů
 v případě velmi malých změn variabilního vstupu lze funkci vyjádřit jako 1. derivaci
MPPL = ∂ Q / ∂ L = ∂ TPP / ∂ L př. Q = 13,5 + 12 L – 1,5 L2
Q
TPP
APP
MPP
0
1
2
3
0
19
47
81
19,0
23,5
27,0
24,0
31,5
36,0
4
118
29,5
max 37,5
5
155
31,0
36,0
6
189
max 31,5
31,5
7
8
217
236
31,0
29,5
24,0
13,5
9
max 243
27,0
0,0
10
11
235
209
23,5
19,0
-16,5
-36,0
Lineární stav:
Q = KL 
Q
TPP
TPP
L
Křivky TPP, APP a MPP
250
B
200
C
A
150
TPP
APP
MPP
100
TPP, APP,
50
0
-50
-100
Q
-150
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15
1. stadium
2. stadium
Počet
3. stadium
MAX TPP  9
MAX APP  6
MAX MPP  4
A až C  ZÁKON
KLESAJÍCÍCH VÝNOSŮ
bod A:
- do bodu A mezní výnosy z variabilního vstupu rostou, tj. MPPL ↑ => výstup roste rychleji než
variabilní vstup
- bodu A je dosaženo při zapojení takového Q variabilního vstupu práce, při kterém fce MPPL
dosahuje svého maxima, tzn. její směrnice = 0; (její parciální derivace se rovná 0)
A
MPPL = ∂ TPP / ∂ L
-
směrnice = ∂ MPP / ∂ L = 0
TPP = Q
(derivace)
=> ∂ (∂ TPP / ∂ L) / ∂ L => ∂2 Q / ∂ L2
=> 12 – 3 L = 0
(= 2. derivace Q)
=> L = 4
BOD A
od A do B:
- mezní výnosy z variabilního vstupu klesají, tj. MPPL ↓ => výstup roste pomaleji než variabilní
vstup, tzn. prosazují se klesající výnosy z variabilního vstupu (viz zákon klesajících výnosů)
bod B:
- APPL dosahuje svého maxima => do bodu B APPL roste, od bodu B klesá
MPPL > APPL => APPL ↑
MPPL < APPL => APPL ↓
-
směrnice APPL = 0 (derivace se rovná 0)
∂ APPL / ∂ L = 0
=> 6 – L = 0 => L = 6
BOD B
bod C:
- dosahováno maximálního výstupu další růst variabilního vstupu by vedl k poklesu TPP
-
směrnice TPP = 0
∂ TPP / ∂ L = 0
=> 13,5 + 12 L – 1,5 L2 = 0 => L = 9 (možné řešení)
BOD C
Výrobní stadia:
1. při zapojení méně než 6 jednotek
-
-
-
z hlediska firmy pozitivní stádium – po celou dobu roste APP
efektivnost fixního vstupu roste (APPK = Q / K …objem výstupů roste) - kapitál je
konstantní
efektivnost variabilního vstupu roste (do 4 jednotek variabilního vstupu MPPL roste, od 4 do 6
se projevuje zákon klesajících výnosů, ale stále je MPPL > APPL) => průměrná produktivita
práce roste
tendence zvyšovat počet zapojených jednotek (variabilního vstupu) – fixní vstupy nejsou
pravděpodobně naplno využity; růst efektivity práce umožňuje zvyšovat efektivitu obou
vstupů
cílem firmy je vyrábět výstup odpovídající 6 jednotkám vstupu
jsou tam rezervy
2. růst výstupů z B do C

-
růst vstupů ze 6 na 9 jednotek
efektivita fixního vstupu roste (APPK roste – stále roste Q)
efektivita variabilního vstupu již klesá (MPPL klesá, ale stále je kladný)
dodatečná jednotka práce zvyšuje efektivitu kapitálu, ale snižuje efektivitu práce
na hranici mezi 2. A 3. Výrobním stádiem (bod C) je maximalizován krátkodobý výstup a za
maximální je možno považovat efektivnost fixních vstupů
3. zapojení více než 9 jednotek variabilního vstupu
-
růst objemu zapojené práce přináší pokles výstupu => pokles efektivnosti kapitálu i práce
APPK i APPL klesá
k omezenému Q fixních vstupů existuje příliš variabilních vstupů => MPPL nabývá záporných
hodnot
shrnutí – co je pro firmu optimální:
- rozhodně ne 3. Stadium
- 1. stadium – pozitiva, ale fixní vstupy nevyužity naplno  rezervy
-
2. stadium – optimální – dosaženo nejoptimálnější max. efektivnosti, výstup je krátkodobě též
ve svém maximu
Náklady v krátkém období
Celkové náklady mají dvě složky: variabilní náklady a fixní náklady. Fixní a variabilní náklady jsou
firemními minimálními náklady nutné k vyrobení určité úrovně výstupu
Variabilní náklady (Variable Costs – VC)
 Mění se s úrovní výstupu, s růstem objemu výroby rostou
 Náklady na variabilní input
 Např. paliva, suroviny, mzdy, světlo, elektřina
Fixní náklady (Fixed Costs – FC)
 „režijní“, „zapuštěné“ náklady
 s objemem výroby se nemění
 firma je platí, i když nevyrábí žádný výstup
 např. náklady na výrobní faktory, které považujeme za konstantní, smluvní platby za
výstavbu budov, pronájem…..
 celkové náklady rostou zpočátku pomaleji než objem vyrobené produkce, ale později rostou
rychleji
TC
Kč
A
VC
FC
QA
Q
b) produkční funkce v dlouhém období, izokvantová analýza a odvození nákladů
(Macáková, s.82)
Dlouhodobá produkční funkce
Q = f (K,L)
2 základní vlastnosti:
a) substituce vstupů
b) výnosy z rozsahu
grafické znázornění – izokvantová mapa
K
(kapitál) A
B
Q3
Q2
Q1
L (práce)
Izokvantová mapa
KRÁTKÉ OBDOBÍ
TPP
DLOUHÉ OBDOBÍ
K
L
L
Dlouhodobá produkční funkce
 je znázorněna jako povrch produkčního kopce, tj. každý bod na povrchu kopce představuje
produkce Q při zapojení L a K
 vrstevnice produkčního kopce jsou izokvanty (viz promítnutí na plochu LK0)
Izokvanta
 znázorňuje takové kombinace výrobních faktorů (vstupů), jež vedou k tvorbě stejného
výstupu, tedy stejného objemu produkce  rozuměj maximálního objemu produkce
Vlastnosti izokvant
 lze dát přímou hodnotu !
X u IC nelze dát přímou hodnotu
- izokvanty vzdálenější od počátku představují vyšší objemy výroby
- izokvanty jsou seřazeny z kardinalistického hlediska (měřitelné, platí zde tranzitivita)
- izokvanty se neprotínají
- v každém bodě mapy izokvant leží určitá izokvanta
- izok. jsou klesající, konvexní směrem k počátku (dáno mezním užitkem) – axiom nenasycenosti
MRTS = mezní míra technické substituce
 vyjadřuje míru, ve které firma může nahrazovat kapitál prací, aniž by se změnila celková
velikost výstupu
 je dána obráceným poměrem jejich mezních produktů
 graficky je rovna směrnici izokvanty v daném bodě (v absolutní hodnotě)
 směrnice izokvanty mezi jejími dvěma body
nahradíme-li kapitál prací -> při zachování stejného výstupu
MPPL = Δ TPP / Δ L => Δ TPP = Δ L * MPPL
MPPK = Δ TPP / Δ K => Δ TPP = Δ K * MPPK
 - Δ K * MPPK = Δ L * MPPL
 MRTS = - Δ K / Δ L = MPPL / MPPK
-
Q = Q1  konstantní Q
aby byl vyroben stejný objem produkce, musí poměr, v němž jsou vstupy nahrazovány,
odpovídat převrácenému poměru jejich mezních produktů
Výnosy z rozsahu
 2. determinantou dlouhod. produkční funkce jsou Výnosy z rozsahu
 zde zkoumáme jak se změní výstup v souvislosti s proporcionální změnou používaných vstupů
1.
je-li procentní růst všech vstupů roven % růstu výstupu, jedná se o konstantní výnosy
z rozsahu
f (t * K, t * L) = t * f (K, L) = t * Q
- vzdálenosti izokvant jsou stejné
2. je-li % růst všech vstupů menší než procentní změna výstupu, hovoříme o rostoucích výnosech
z rozsahu
f (t * L, t * K) < t * f( K, L) = t * Q
- vzdálenosti mezi izokvantami se zkracují
3. je-li % růst všech vstupů větší než procentní změna výstupu, hovoříme o klesajících výnosech
z rozsahu
f (t * L, t * K) > t * f( K, L) = t * Q
- vzdálenosti mezi izokvantami se
prodlužují
Náklady v dlouhém období
 všechny náklady jsou variabilní, protože lze přizpůsobit všechny vstupy
 uvažujeme produkční funkci se dvěma proměnlivými inputy, k jejímu znázornění používáme
izokvanty
Izokvanta:
= indiferenční křivka produkce
 kombinace výrobních faktorů, jejichž pomocí je možno vyrobit stejný objem produkce
 jedná se o objem výroby maximálně dostupný
 analogická s indiferenční křivkou spotřebitele
 na mapě izokvant jsou na osách inputy (většinou práce a kapitál)
 izokvanty vzdálenější od počátku odpovídají vyššímu objemu výroby
 izokvanty jsou klesající  vyšším množstvím obou VF je možno vyrobit vyšší množství
produkce
 jsou konvexní vzhledem k počátku
 je-li práce nahrazována kapitálem, roste v důsledku zákona klesajících výnosů mezní
produkt práce a klesá mezní produkt kapitálu
 aby byl vyroben stejný objem produkce, musí poměr, v němž jsou VF nahrazovány odpovídat
převrácenému poměru jejich mezních produktů:
MPP L
K
=
L

MPP K
je to poměr tzv. „mezní míra technické substituce“, tj. poměr, v němž je možno vzájemně
nahrazovat práci kapitálem, aniž by se změnil objem vyráběné produkce
Nákladové optimum firmy nalezneme v bodě, kde se linie stejných celkových nákladů dotýká
izokvanty.
Mapa izokvant:
K
L
Linie stejných nákladů (izokosta)

znázorňuje všechny kombinace výrobních faktorů maximálně dostupných k daným celkovým
nákladům
K
Y
X
L
LE
Platí:
PL
PK

MPPL
=
MPPK
MPPK
MPPL
PK
PL
nebol
i
poměry mezních produktů všech výrobních faktorů k jejich cenám jsou shodné
Odvození křivky nákladů:
 různé linie stejných celkových nákladů se setkají s různými izokvantami
 každá izokvanta představuje určitý objem výroby
 spojením všech průsečíků křivky izokvanty s křivkou stejných celkových nákladů (izokosty)
získáme křivku celkových nákladů
c) analýza nákladů v krátkém období, příslušné nákladové funkce
Analýza N v krátkém období
N
…explicitní (účetní – placeny výrobcem za používání cizích výrobních faktorů)
…implicitní (výrobce platí za používání vlastních výrobních faktorů - N OP)
 východiskem analýzy nákladů je vztah mezi výstupem a velikostí nákladů
 vývoj nákladů v důsledku změny výstupu závisí na:
 na charakteru příslušné produkční funkce  TVAR nákladových funkcí
 na cenách vstupů  VÝŠE nákladů
 nákladovou funkci můžeme pak zapsat ve tvaru:
 TC = f (Q, w, r)
otázka: jak volba množství vstupů ovlivní TC?
N práce se neliší – maximální mzda
K … implicitní
-
bereme v úvahu jediný výrobek, pouze práci a kapitál (w … cena L, r… cena K)
-
vztah mezi výstupem a objemem N – výstup je funkcí příslušných vstupů
7 typů nákladů firmy v krátkém období:
 celkové TC (STC)
 fixní FC – výše nezávisí na objemu produkce (nájem, …)





variabilní VC – výše závisí na objemu produkce (mzdy, suroviny)
mezní MC
Ø náklady AC (SAC)
Ø fixní nákl. AFC
Ø variabilní nákl. AVC
Fixní N
 náklady jejich výše se nemění v souvislosti se změnou výstupu
 za fixní náklady považujeme náklady na kapitál
 tyto náklady existují i v situaci, že firma dosahuje nulového výstupu (nájemné, pojištění,
ochrana objektu)
FC = r * K0
Variabilní N
 náklady jejichž výše se mění v souvislosti se změnou výstupu
 za variabilní náklady považujeme náklady na mzdy, suroviny apod.
VCQ1 = w * L1
Q = 13,5 L + 6 L2 – 0,5 L3
VCQ1 = w * L1
L
Q
w
VC
-
0
0
10
0
1
19
10
10
2
47
10
20
3
81
10
30
mezi produkčními a nákladovými
dokonale inverzní vztah
4
118
10
40
5
155
10
50
funkcemi existuje
Q
VC
VC
L
TC
50
40
Q
20
15
15
20
Q
4 5
L
- pro 20 jednotek výstupu je třeba 5 jednotek vstupu (2. graf); w = 10 Kč => VC pro 20 jedn.
výstupu jsou 50 Kč
 vztah mezi produkční funkcí a funkcí variabilních nákladů je dokonale inverzní !
 obě křivky jsou osově souměrné
krátkodobá produkční funkce:
TC = FC + VC
TC
TC = vertikální součet VC a FC
A
VC
- do bodu A rostou N pomaleji než výstup (objem vyr.
produkce)
FC
= prosazení rostoucích V z rozsahu
- od bodu A rostou N rychleji než Q
QA
Q
Lineární produkční fce
Lineární nákladová fce
Progresivní produkční fce
Degresivní nákladová fce
Degresivní produkční fce
Progresivní nákladová fce
Celkové náklady: TC
N firmy v krátkém období:
TC = FC + VCQ1 = w * L1 + r * K0
w – mzdová sazba
STC = FC + VC
Průměrné N - AC
SAC = STC / Q = (FC + VC) / Q = FC / Q + VC / Q = AFC + AVC
Kč
SMC
SAC
MIN
AVC
MIN
AFC
Q1 Q 2 Q 3
Q
SAC … pro malé objemy výroby dominují FC, s růstem objemu výroby AFC klesají, proto SAC
nejprve klesají, pak začnou převládat VC a SAC rostou
růst AVC … zákon klesajících výnosů (od Q2)
(SAC, AVC – nemusí mít vždy tvar U (mohou být i jiné))
Mezní N – MC
- vyjadřují, jak se změní celková veličina, změní-li se nezávisle proměnná o 1 jednotku
- zákon klesajících výnosů (nejprve ↓ a potom ↑)
MC 
STC dSTC dVC


Q
dQ
dQ
SMC - ↑ dříve než SAC … mezní N nejsou ovlivněny N fixními
SMC protíná SAC (a AVC) v minimu – jsou-li mezní N menší než průměrné, musí průměrné N ↓
mezní náklady menší než průměrné
 průměrné musí klesat
proťaty ve svém MIN
Optimální kombinace vstupů
 přímka obsahující všechny kombinace práce a kapitálu, které mohou být pořízeny za dané
celkové náklady se nazývá přímka stejných nákladů – izokosta
 omezení dáno cenou vstupů (snaha o min. N)
 viz spotřebitel – nákup s min. N):
TC = w * L + r * K
…w = cena jednotky práce; L = množství práce
…r = cena jednotky kapitálu; K = množství použitého kapitálu
K =
TC
r
-
w
*
L
r
K/t
A
ubíráme K
B
TC1
TC2
přidáváme L
y = ax + b
a = ∆y = tg φ
∆x
L/t
Mapa izokost:
Směrnice izokosty:
přírůstek práce = Δ L * w
úbytek kapitálu = - Δ K * r
=>
směrnice BL
w = Δ TC / Δ L
r = Δ TC / Δ K
MRTS = - Δ K / Δ L = MPPL / MPPK = w / r
-
- Δ K / Δ L = w / r
- analogová
analogické s linií rozpočtu u spotřebitele
=>
MPPL / w
=
MPPK / r
v bodě nákladového optima jsou poměry mezních produktů příslušných faktorů vzhledem
k jejich cenám shodné
Nákladové optimum firmy:
 geometricky je nákladové optimum bodem dotyku izokvanty a izikosty, v němž jsou jejich
směrnice stejné
 při grafickém znázornění optimální kombinace vstupů se můžeme setkat s tzv. duálním
problémem

max TR při konst. TC
max Z
max Z

konst. TR při min TC
- při stejných nákladech dostat větší výstup
K/t
izokosta TC
E
TC1
Q2
izokvanta Q1
TC2 TC3
L/t
nevyužívá své zdroje naplno
na vyšší objem produkce firma nemá
Křivka růstu výstupu firmy
předpoklad: - převis poptávky nad nabídkou => firma má zájem zvyšovat výstup
w/r … konstantní – pevné ceny  nemění se !
 křivka růstu výstupu představuje soubor kombinací vstupů, při kterých firma minimalizuje
N při výrobě různých objemů výstupu, neboli množinou nákladových optim je křivka růstu
výstupu
a) kapitálově náročnější výroba – růst výstupu spojen s relativně větším použitím kapitálu
K
b) stejně náročné na kapitál i práci – N na růst výstupu jsou proporcionální
pro kapitál i práci
K
L
L
c) náročnější na práci – růst výstupu spojen s relativně větším použitím práce
- závisí na ceně práce a kapitálu
K
d) analýza nákladů v dlouhém období, příslušné nákladové funkce
L
Analýza N v dlouhém období
 stejné druhy N jako v krátkém období
 žádný faktor není fixní, všechny jsou
variabilní
 jinak platí všechny zákonitosti
LTC – Long Total Costs
Kč/Q
LTC
- v případě konstantních výnosů z rozsahu budou
LTC růst
B
stejným tempem jako výstup; přísl. křivka má tvar ↑
přímky
A
- v případě klesajících V z rozsahu porostou LTC
rychleji
QB
QA
Q/t
než výstup a naopak
Kč/Q
LMC
LAC
MIN
MIN
QA
QA
Q/t
Dlouhodobá obalová křivka = LAC
= spodní hranice mnoha průměrných N
 optimální velikostt firmy
 - výnosy z rozsahu – rostoucí  křivka klesá  vyšší kapacita podniku
- a naopak
 množina minimálních celkových dlouhodobých nákladů firmy při výrobě měnícího se výstupu
Továrna na převodovky
SAC1
LAC
 křivku LAC netvoří minimy SAC ! ! !
SAC3
SAC2
SAC1 …
5.000 převodovek
SAC2 … 50.000 převodovek
SAC3 … 300.000 převodovek
Vztah mezi krátkodobými a dlouhodobými N:
- dlouhodobé N jsou obecně nižší než v krátkém období – s délkou sledovaného období se N
snižují (v krátkém období jsou některé N fixní – nelze docílit optimálního množství vstupů)
TOTO ZNÁT – Nový se na to ptá!
K
TC2
TC2*
K2
K1
Q1 -> Q2 … TC1 -> TC2 (poměr L : K se nezměnil)
B*
A
B
Q1
Q2
TC1 … tečna
TC2 … sečna
období
L1
TC1
L2
L
A= [L1, K1]
- při změně na (2) – v kr.
zůstane kapitál konstantní
B = [L2, K1]
 mění se L (práce) !
 křivka dlouh. nákladů začíná vždy v 0
 křivka krátkodob. nákladů začíná nahoru po K  jsou tam fixní náklady

 dlouhodobé náklady jsou nižší
e) příjmy firmy, příjmové funkce v dokonalé a nedokonalé konkurenci, model
maximalizace tržeb
Příčiny existence firem, cíle firem
Základní otázky firem:
1. jaké množství produkce vyrábět?
2. jaké používat vstupy?
3. jak tuto produkci vyrábět? – technologii
-
Q budoucí výroby nám determinuje vstupy, příslušná kombinace vstupů nám ukáže, jak
- koloběh
vyrábět a způsob výroby ovlivňuje vyráběné Q
-
platí u dokonalé konkurence – kde výrobci pouze přijímají cenu (nemohou ji ovlivnit)
Příčiny existence firem:
1.
- sinergické efekty
výhody týmové práce – většina výrobků nemůže být vyrobena bez patřičné kooperace práce
2. snížení výrobních N spojených s uzavíráním kontaktů
Kritérium optimální velikosti firmy:
 rovnost mezních transakčních nákladů a mezních nákladů na řízení
Charakteristika firmy:
- firma je obvykle charakterizována jako subjekt specializující se na výrobu, tj. na přeměnu
zdrojů (input - vstupů) ve statky (output - výstupy)
nákup služeb, výrobních faktorů (i pronájem výrobních faktorů)
- soustřeďuje se na:
organizování jejich přeměny ve výstup
prodej výstupu
Cíle firem:
 ekonomové zpravidla předpokládají, že cílem firmy je maximalizace zisku, tj. maximalizace
rozdílu mezi příjmy a náklady (záleží na pojetí nákladů)
 účetní zisk
- rozdíl mezi příjmy a explicitními N, tzn. N zjistitelnými
v účetních výkazech, reálně vynaložené
 čistý ekonomický zisk - rozdíl mezi příjmy a explicitními a implicitními N (= N OP)
 maximalizace obratu (velké firmy)
 maximalizace podílu na trhu (spojeno s otázkou dumpingových cen)
příjmy = množství peněžních prostředků plynoucí firmě z prodeje výrobků či služeb
cíle: - minimalizace N
- maximalizace příjmů
- kompromis
-
vývoj příjmů je ovlivněn charakterem trhu, na kterém k prodeji dochází:
 v dokonalé konkurenci (DK) – firma nemůže ovlivnit cenu
 hodně firem, které prodávají to samé – spíše u komoditní burza než v reálu 
nenabízí nic jedinečného  diferentního
 v nedokonalé konkurenci (NdK) – firma může ovlivnit cenu
Příjmové fuknce
Celkový příjem (Total Revenue – TR)
 celková částka, kterou firma získá prodejem svých výrobků
 zjistíme vynásobením objemu vyrobené produkce cenou za jednotku, tj:
 TR = P * Q
 Ceny a množství jsou závislými veličinami, jedná se o jediné rozhodnutí
Mohou nastat dvě situace:
Cena je konstantou nezávislou na firmě – firma může prodat všechno bez ohledu na výši ceny,
poptávka je dokonale elastická, tato situace nastává pouze v případě dokonalé konkurence.
  křivka poptávky je Dokonale elastická
TR
TR
Q/t
Cena závisí na objemu produkce firmy – cena s růstem objemu klesá, firma musí snížit cenu, aby
prodala větší množství produkce, poptávka není dokonale elastická, nastává v případě
nedokonalé konkurence.
  poptávková křivka
je ↓,není dokonale elastická) – TR závisí na tvaru D-křivky
TR
TR
Q/t
Průměrný příjem (Average Revenue – AR)



Příjem na jednotku produkce
Vyjadřuje závislost mezi cenou a objemem produkce stejně jako křivka poptávky
Křivka průměrného příjmu je vždy totožná s křivkou poptávky po produkci firmy
AR = TR/Q
AR = PQ/Q

AR = P
a) v podmínkách DK je křivka AR konstanta (rovnoběžná) s osou x ve výši odpovídající ceně
AR
P
AR = MR
Q
b) v podmínkách NdK je křivka AR ↓ fce
AR
AR = MR
Q
Mezní příjem (Marginal Revenue – MR)
 Změna celkového příjmu vyvolaná změnou vyrobeného množství o 1 jednotku
MR =  TR/  Q
MR 
 v podmínkách DK je křivka MR
odpovídající ceně
 v podmínkách NdK je křivka MR klesající
- v DK se
MR
=
P
=
AR
TR dTR

Q
dQ
rovnoběžná s osou x ve výši
TR, AR a MR firmy v případě lineární klesající poptávkové funkce v NdK
(Kč) P
80
60
40
20
d=
ED > 1
A
B
ED = 1
C ED < 1
100 200 300 400
P
* 8 000
6 000
4 000
2 000
ED>1
Q/t
TR
ED<1
Q/t
E zjistíme přes celkové příjmy (TR)
v tomto bodě – TR max a MR
nulové !
B…
E … MR kladný
C … E=1 … MR = 0
D … NEEL …MR záporný
ED>1  mezní příjmy plusové
ED<1  mezní příjmy mínusové
*  100 * 80 = 8 000
P
80
60
40
20
d = AR
MR
100 200
300 400 Q/t
 záporné
 křivka MR klesá dvakrát rychleji než příslušná poptávková křivka (i AR)
 proč klesá rychleji?  protože max TR je v 1/2 té křivky d, kde je E = 1  proto to
klesá 2x rychleji 
 od určitého okamžiku je i křivka záporná – viz odrážka před
Zisk (z)



Rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady
Z = TR – TC
Zisk na jednotku produkce: z/Q = TR/Q – TC/Q
z/Q =AR – AC
z = ( AR – AC)/Q
- nulový ekonomický zisk – vstupy přinášejí tolik, jako bychom je používali nejlepším možným
způsobem  náklady se rovnají ceně (N = P)
Z = TR – TC
Z TR TC
Z


  AR  AC  Z  Q * ( AR  AC )
Q Q
Q
Q
zisk na jednotku produkce
utopené N
= N, které byly vynaloženy již v minulosti; nesmí být znovu započteny
 např. zjišťujeme N na cestu automobilem do Prahy: ceny benzínu * spotřeba * km * cena auta (pokud auto
mám, již ho nebudu započítávat)
5. Firma v dokonalé konkurenci a formování nabídky na trhu
výrobků a služeb
a) charakteristika modelu dokonalé konkurence
Dokonalá konkurence
 Žádný výrobce nemůže ovlivnit tržní cenu
 Existuje mnoho malých firem
 Všechny firmy vyrábějí týž produkt a každá z nich je příliš malá na to, aby ovlivnila tržní
cenu, cena výrobku se změní jedině, změní-li se i cena všech ostatních výrobků na tomto trhu
 Každý výrobce má zcela vodorovnou poptávkovou (dd) křivku
 Stejná míra informovanosti všech ekonomických subjektů
 Bezprostředně zainteresovává výrobce na vyhledávání úspor
 Náklady na výrobu jsou minimální
Kč/Q
Kč
Kč
TR
d = MR = AR = P
Q
d … poptávka po produkci 1 firmy
poptávka
D
Q
Q
D … celková tržní
MC = MR = P = AR
b) zisk účetní a ekonomický, odvození zlatého pravidla maximalizace zisku
Volba výstupu dokonale konkurenční firmou
 cílem firmy je maximalizace ekonomického zisku = maximalizace rozdílu mez TR a TC
Z = TR – TC
Z (π) = TR (Q) – TC (Q)
Z 
… fce je maximální v bodě, kde je hodnota 1. derivace rovna nule
dZ
dTR dTC
0

0
dQ
dQ
dQ

dTR dTC

 MR  MC
dQ
dQ
MR – MC = 0
MR > MC  Q ↑
MR < MC  Q ↓
Rovnováha
Z = TR – TC  MR = MC
 zlaté pravidlo maximalizace zisku: aby firma mohla maximalizovat zisk, musí zvolit takový
výstup, kdy se MR = MC
P
MC
Bod
MR = AR = P
Q
Kč
QZ
MAX
bod rovnováhy
TR
TC
QZ
Z
průběh zisku
Nulový
zisk
Q
QZ
MAX
 nulový zisk souvisí s bodem optima!
 SMC a SAC protnuty ve svém MIN !
c) odvození nabídky firmy, cenová elasticita nabídky a faktory, které ji ovlivňují
Tvorba nabídkové křivky
MR
MC
MC
P3
P2
P1
P
v zisku ALE v
krátkém
období je
ztráta
Q1
Q2
Q3
Q
S
P3
P2
P1
Q1
Q2
Q3
Q
zmizí – firma
nebude nic nabízet
 modrá křivka poté zmizí! a zůstane jen nabídka  červená + oranžová
dlouhodobé období
– od bodu zvratu
krátkodobé období
– od bodu uzavření
firmy
-
křivka nabídky je totožná s křivkou mezních N – ale až od bodu, kdy MC dosahují svého
minima (a tedy se rovnají ceně a rovnají se AVC)
TR > TC  firma v zisku  Z > 0
TR < TC  firma ve ztrátě = FC  Z < 0
- TR > VC i když je ztráta budu vyrábět dále, protože min tu ztrátu
TR < TC Λ TR > VC
TR = VC
/:Q
TR VC

Q
Q
P = AVC = MC  bod uzavření firmy !
P = MC
MR = MC
v DK
v NDK
Cenová elasticita nabídky




měří, nakolik nabízené množství reaguje na změnu ceny
cenově ELASTICKÁ nabídka
cenově NEELASTICKÁ nabídka
JEDNOTKOVĚ ELASTICKÁ nabídka
E SP 
%Q D
%P
E SP 
Q2  Q1
P2  P1

(Q1  Q2 ) / 2 ( P1  P2 ) / 2
=
Q2  Q1 P2  P1

Q2  Q1 P2  P1
Dokonale neelastická nabídka
P
S
Dokonale elastická nabídka
P
S
ESP = 0
ESP = ∞
Q
Faktory, které ovlivňují nabídku:





Q
rozsah ve kterém je možno rozšířit výrobu
případné omezení (např. těžby surovin) ze strany státu
možnosti a náklady skladování – čím je skladování obtížnější, tím nižší je elasticita nabídky
charakter technologie – čím je výroba technologicky náročnější, tím nižší je elasticita nabídky
časový horizont
Aplikace nabídkové a poptávkové analýzy
Trh s pohonnými hmoty
 21,-- Kč – nelze  není to rovnovážná cena  kvůli elasticitě !
 20,90,-- Kč – je rovnovážná cena  10 haléřů platí VÝROBCE , SPOTŘEBITEL 90 haléřů
Trh s cigaretami
 S je méně elastická než poptávka
 10 haléřů zaplatí ZÁKAZNÍK , VÝROBCE 90 haléřů
d) bod uzavření firmy v krátkém období, bod zvratu a rovnováha firmy v dlouhém období
Nabídka firmy a bod uzavření firmy (s. 98)
Bod uzavření firmy
TC = FC + VC
 FC musíme platit stále i při uzavření firmy
 jestliže jsou TR > VC, pokryjeme z TR celé VC i část FC -> snižujeme ztrátu
 pro min. ztráty budeme vyrábět až do okamžiku, kdy TR = VC
=> TR / Q = VC / Q
=> P = AVC = MC
bod uzavření firmy
Nabídka firmy a bod zvratu
dlouhodobě nulový ekonomický čistý zisk
bod zvratu
= TC = TR
…MR = MC = AR = AC = P
- od bodu zvratu poptávková křivka v dlouh. úseku
= minimum AC
 v dlouhém období je možný pohyb firem mezi odvětvími  rovnováha odvětví
=P
P > AC
P = AC
- vše před je z hlediska MC
Z = TR – TC
Z TR TC


Q Q
Q
P * Q = FC + VC 

Q
Z
 AR  AC
Q

Z = (AR – AC) * Q
Z  FC
cj  vj
cj = cena na jednotku
vj = jednicové variabilní náklady
Z = TR – TC
Z=0

TR = TC
Z = cj * Q = FC + vj * Q
cj * Q – vj * Q = FC
Q (cj – vj) = FC
Z + FC = Q (cj – vj)
Qz 
FC
cj  vj
- množství, které potřebujeme k dosažení určitého zisku
P = MR = MC = AR = AC
- snížení FC  snížení TC  zisk nastane dříve
- snížení sklonu VC  snížení TC (protože je rovnoběžná křivka TC s VC) zisk se opět zvýší
d
d
D
- poptávka po produkci 1 firmy klesá
 vstupují je další firmy do odvětví
tržní D neklesá za stejných předpokladů
Příklad na objem k požadovanému zisku
TC
500
10 000
D
1000
Q = 1 000 – 2 P
TC = 20 Q + 10 000
Z = TR – TC
Z = P * Q – 20 Q – 10 000
Z = P (1 000 – 2P) – 20 (1 000 – 2 P) – 10 000
Z = 1 000 – 2 P2 – 20 000 – 40 P – 10 000
Z = -2 P2 + 1 040 P – 30 000
 maximalizovat zisk

Z‘ = 0
1. derivace
Z‘ = - 4 P + 1 040 = 0
4 P = 1 040
P = 260
doplním do
Q = 1 000 – 2 P
Q = 480
 za jakou cenu a jaké množství má firma vyrobit aby max zisk – když TC je lineární !
TC
P
ztráta
TR
Q
- TR se zkracuje
e) tržní nabídka a faktory způsobující její posun
Tržní nabídka
 obdoba poptávky
 sečtením nabídkových křivek všech firem získáme TRŽNÍ NABÍDKU – graficky se jedná o
horizontální součet individuálních nabídkových křivek
 součtem tj. agregací tržních nabídek na všech trzích získáme AGREGÁTNÍ NABÍDKU (viz
makroekonomie)
při ceně 50,-- nabídnou DOHROMADY 200 ks
při ceně 200,-- nabídnou DOHROMADY 600 ks
6. Firma v nedokonalé konkurenci na trhu výrobků a služeb
a) charakteristika nedokonalé konkurence, příčiny vzniku nedokonalé konkurence
Charakteristika NdK, příčiny vzniku NdK
DK
 velké množství drobných výrobců
 volný vstup a výstup do odvětví a z odvětví
 homogenní produkt
 symetrické informace
 nulové transakční náklady na změnu odběratelů a dodavatelů
 dokonale konkurenční firma přijímá cenu svého produktu jako danou a teprve pak si zvolí objem
(MR) P = MC
produkce (Q), kdy platí
 je CENOVÝ PŘÍJEMCE !
NdK
Stav, ve kterém je porušen alespoň jeden předpoklad dokonalé konkurence
 chce-li výrobce zvýšit výrobu, je nucen snížit cenu- klesající individuální poptávka
 chce-li firma prodat více produkce je nucena snížit cenu 
křivka poptávky po produkci firmy
má ZÁPORNOU směrnici
 nedokonalou konkurencí nazýváme trh, na kterém existuje minimálně 1 firma, která může ovlivnit
tržní cenu vyráběné produkce
P > MC
POPTÁVKA PO PRODUKCI 1 VÝROBCE:
dokonalá konkurence
P
nedokonalá konkurence-když chce firma prodat více musí
snížit cenu…proto klesající poptávka…
P
d
d
d‘
Q
Q
Hlavní příčiny vzniku NdK: (Macáková, s. 118): nákladové podmínky, bariéry konkurence- právní
restrikce, diferenciace produktu
1. nákladové podmínky – velké firmy mohou vyrábět levněji-náklady se rozpočítají na velký objem
produkce, tedy mohou snižovat cenu- a tak vytlačí malé firmy z trhu= úspory rozsahu výroby
MC
D
P
P
P
AC
MC
AC
MC
AC
D
D
Q
Q
Q
-1-
- MC klesá – vyplatí se zvyšovat objem výroby až do bodu, kdy se MC protne s D
- jediná firma – (absolutní) monopol
- celou tržní poptávku zabezpečuje výroba 1 firmy
- firma není schopna vyrábět větší množství s klesajícími N (při růstu Q rostou N)
- vzdálenost ke zvratu N je malá => existence několika firem - oligopol
- N rostou brzy, brzy dochází ke zvratu prostor je velký => existence mnoha firem – monopolní
konkurence
2. bariéry konkurence (vstupu)
 omezení počtu firem
1.
právní restrikce – výsadní právo na určitý produkt- ochran.známky(CocaCola),patenty(kont.čočky),copyright
2. diferenciace produktu
3. nedostatečné (asymetrické) informace
4. vlastnictví důležitého výrobního faktoru v rukou jediné firmy – the Bear – těžba diamantů v
USA
5. státní zásahy – administrativní monopoly – např. Česká pošta; nebo
stát.regulace(př.nájemného)
politické okolnosti – těžba ropy – OPEC
b) rovnováha firmy v nedokonalé konkurenci, monopolní síla, Lernerův index
Rovnováha firmy v NdK (Macáková,s.120)
 max Z => max (TR + TC) => MR = MC
v DK P = MC
 firma je v rovnováze, když maximalizuje svůj zisk-s rostoucím prodaným množstvím musí
snižovat cenu-projeví se to ve snižování TR
 v NdK má firma vliv na tvar příjmů
AR, MR = P …přímka
TR …lineární vývoj
ED=1
ED>1
TR
ED<1
Kč / Q
MC
P*
d = AR
E
MR = P
Q*1
AR = D
MR = P
Q
P = cena, která odpovídá příslušné poptávce
- záleží na tvaru poptávkových křivek (zde je
lineární přímka)
-2-
P > MC
Monopolní síla: (Macáková, s.128)
- Schopnost stanovit cenu vyšší než mezní náklady
- Stupeň monopolní síly je možno vyjádřit pomocí Lernerova indexu (L):
L = (P – MC)/P
L = 0…….pro dokonale konkurenční firmu
L = 1…….absolutní monopol
 monopolní síla souvisí ani ne tak s velikostí firmy (ocelárny, banky apod.), ale spíše s obtížností
či nemožností substituce (lanovka na Sněžku)
 monopolně silná firma – např. lanovka na Sněžku (nezáleží na velikosti firmy, ale na míře
koncentrace (tj. procentuální podíl nejsilnějších firem v odvětví na produkci odvětví) a na
dosahovaném zisku)
c) charakteristika monopolu, monopolní zisk, náklady mrtvé váhy
Charakteristika monopolu (M)
Monopol = 1 prodávající má neomezenou moc nad kupujícími  JEDEN PRODÁVAJÍCÍ
 poptávka je dokonale neelastická (ve skutečnosti dokonale neelastická poptávka neexistuje),
souvisí s mírou tržní síly
 čím užší definice (pojetí), tím více monopolů najdeme
 úzké X široké vymezení daného trhu
 monopol se nevztahuje k výrobě, ale k trhu !
Předpoklady:
 v daném odvětví existuje pouze 1 firma  křivka poptávky je zároveň TRŽNÍ POPTÁVKOU
D = d = AR  monopol
 monopolní síla
 poptávka po produkci monopolu = tržní poptávka
 volba výstupu + volba ceny
 produkt je diferencován
 bariéry vstupu do odvětví
Monopolní cena a zisk
 rozdíl mezi AR a AC je jednotkový zisk (zisk na jednotku produkce)
Z = TR – TC
* 1/Q
Z/Q = TR/Q – TC/Q
Z/Q = AR – AC
=> Z = Q (AR – AC)
 ↓ nebo ↑ D nemusí u monopolu znamenat změnu ceny
-3-
Kč/Q
Kč/Q
MC
MC
P1
P1 = P2
P2
D2
Q1 = Q2
MR1
MR2
D1
D2
Q
Q1 Q2 MR1
D1
MR2
Q
Neefektivnost monopolu =› Náklady mrtvé váhy
P > MC … => neefektivnost
- zdroje dané ekonomikou nejsou využívány efektivně, alokačně neefektivní




lze znázornit srovnáním DK a monopolu za následujících předpokladů:
oba typy mají stejné nákladové křivky
neuvažujeme o změnách technologie
vše se odehrává v dlouhém období
uvažujeme pouze rostoucí MC
1. najít cenu za kterou se prodává – jak v DK tak i v NDK
DK
výhoda pro výrobce i pro spotřebitele
Kč/Q
35
NdK
snižuje se přebytek spotřebitele
P * Q  to je
ta plocha
Kč/Q
35
S ( MC)
PDK = 20
MC
PM = 28
PDK = 20
15
P = MC
D = AR (MU)
QDK = 100
přebytek spotřebitele
PDK = rovnovážná cena
Náklady mrtvé váhy
 výsledkem NDK
200
Q
D = MU
QM = 60
MR
200
Q
QDK = 100 přidaná křivka MR
přebytek výrobce
náklady mrtvé váhy
MR = MC – optimální množství  zde
nestanoví cenu  jde na poptávku 
růst ceny
-4-
  výrobci to nevadí  je na tom lépe
  spotřebitel na tom tratil z ohledu svého přebytku
Protimonopolní regulace a protioligopolní regulace


1)



2)


3)
vstup do odvětví otevřen
vstup do odvětví uzavřen (administrativní a přirozené monopoly)
Antitrustové zákony, liberalizace trhů
: USA 1890 – Shermanův akt – nejstarší protimonopolní zákon)
: u nás
1927 – Zákon na ochranu hospodářské soutěže
1933 – Zákon o kartelech a soukromých monopolech
Daňová politika
vysoké zisky monopolů odčerpány vysokým DODATEČNÉ zdaněním (až zpětně)
spotřebitel už byl poškozen  zdaníme monopol  opatření do budoucna
Cenová regulace
Kč/Q
PM
PR
monopolní zisk
MC
AC
MC = MU
d = D = AR (MU)
QM MR
- monopolní zisk => neefektivnost
PR … regulovaná cena (= MC)
- zisk při regulované ceně (PR > AC)
Q
nechceme se smířit s tak vysokou cenou

P > MC
MU > MC
PAMATOVAT SI!
 monopol by byl ALOKAČNĚ EFEKTIVNÍ
Vstup do odvětví otevřen:
 vstup do odvětví není omezen – neměli bychom cenu regulovat (oslabili bychom zájem
ostatních vstoupit do odvětví a tím zabránili demonopolizaci  pustit konkurenci

vstup do odvětví je omezen – můžeme regulovat cenu, ALE – neměl by vzniknou „líný monopol“
= nedbá na zákazníka (např. u MHD)
- cenu přibližujeme k nákladům (MC) – ale co vlastně N tvoří? (platy manažerů, reklama, …)
„lepší žádný monopol než regulovaný monopol“
 cenová regulace vede k - líný monopol – poskytuje nekvalitní služby
Nevýhoda cenové regulace:
 např. Telecom – digitalizace telefoní ústředny 1., 2., 3. …… generace tel. ústředy  čím vyšší
tím dražší  úředník má rozhodnout jakou generaci vybrat  úředník se v tom ale nevyzná 
připustíme další konkurenci  trh přijde na to – co dělat a za kolik
  otevřít trh konkurenci
- pokud by křivka MC byla pod křivkou AC a my zregulovali cenu na úroveň MC = D, dostal by se
monopol do ztráty a my bychom mu museli poskytnout subvence => nechceme-li subvence
poskytnou, musíme cenu regulovat na úrovni AC (průnik AC = D)
-5-
Vstup do odvětví uzavřen:
 B ar i éry :
a) administrativní
- z administrativního rozhodnutí vlády
- (např. Česká pošta) – zde obvykle dochází k cenové regulaci; chceme-li bojovat proti M,
musíme odstranit administrativní bariéry (Telecom – do roku 2001)
b) přirozené – dodávky výrobků a služeb vázány na určitou přenosovou síť (el. vedení, kabely,
koleje, potrubí, plynovody) – monopol se vztahuje k rozvodům sítě, ne k výrobě (elektřina – 2
zásuvky)
- vznikají z důvodu vysokých N pro vstup na trh (FC); regulace ceny je oprávněná (je možná
ztráta motivace)
- FC jsou dominantní složkou TC
- velké průměrné fixní náklady
ad a) TRH S LÉKY
Kč / Q
P1M
P2DK
MC (S)
MR
QM
D
QDK
Q
QM – v monopolu
QDK – v dokonalé konkurenci
ad b)
Kč/Q
P1
P2
P3
Kč/Q
zisk (monopolní)
ztráta
MU = MC
P
AC
D
D = d = AR = MU
MR
QM QS
Q
1/2
 ztrátu budeme hradit SUBVENCÍ
náklady
1/2
1 firma 1 firma  velké fixní
-6-
Q
 buď se sfúzovat a nebo vytlačit 1 a nebo
2. firmu
Kč
AC = AFC (80 %) + AVC  táhnou průměrné náklady
dolů
MC
Q
4) Převedení monopolu do státního vlastnictví
 nevýhoda – nejhorší vlastník je stát
 když není žádná jiná možnost – drastické opatření
d) charakteristika oligopolu, smluvní oligopol, oligopol s dominantní firmou
Charakteristika oligopolu (O)
 několik firem v odvětví
 produkt je diferencován
 vstup do odvětví je (částečně) omezen
(cena nad úrovní MC)
(např. bankovnictví – administrativní bariéra získání povolení)
Smluvní oligopol, oligopol s dominantní firmou
Smluvní (koluzivní) Oligopol
 ceny přibližně na stejné úrovni (tajná kartelová dohoda – jinak by se zničili)
 na svém tržním segmentu se chová jako M
 většina kartelových dohod krátkodobá, dočasná <– dohodu vždy někdo poruší – sníží cenu a
ovládne trh (pouze krátkodobě; u nás oficiálně nelze)
méně elastická D  protože
méně substitutů  menší sklon
 např. OPEC – smluvní oligopol - ropa
Kč/Q
zisk
MC
PO
Kč/Q
AC
E
QO
MCD
PD
d1 – tržní D
MR
E
Q
QD
-7-
DT
dD = AR
QT
Q
MRD
konkurenční
Oligopol s dominantní firmou
 dominantní firma přenechá část trhu ostatním – pro ni je to výhodnější
 IBM – dominantní oligopol
d = D = AR
d = AR


monopol
oligopol nebo monopolní konkurence
e) charakteristika monopolní konkurence, rovnováha firmy v krátkém a
dlouhém období
Charakteristika monopolní konkurence (MK)




nejvíc se blíží k DK
velký počet firem v odvětví
produkt diferencován (ve svém malém tržním segmentu je MK monopolem)
bariéry vstupu nejsou žádné
Krátkodobá, dlouhodobá rovnováha- poptávka je poměrně hodně elastická, neboť existuje mnoho
substitutů
krátké období
Kč/Q
zisk
dlouhé období (P=AC)
SMC
PSR
Kč/Q
SAC
E
QSR
PLR
PDK
d = AR
MR
LMC
LAC
Q
QLR
d = AR
MR
QDK
PDK < PR
QDK > QR
Q
 AC proťaty v jejich MIN
 v krátkém období podobné monopolu, v dlouhém období se blíží DK (E v DK nastane, když AC =
MC = P)
 Monopolní konkurence převládá na trhu  je jich nejvíce !
-8-
7. Trhy výrobních faktorů a rozdělování důchodů
a) odlišnosti trhu výrobních faktorů od trhu výrobků a služeb, transferový
výdělek, ekonomická renta
Odlišnosti: kupující=firmy, prodávající=domácnosti!
Trh výrobních faktorů (VF) (Macáková, s.148)
1. Ceny výrobních faktorů
2. Odvozená D na trhu výrobních faktorů
3. Rovnováha firmy na trhu výrobních faktorů
Ceny výrobních faktorů
- výrobní faktory jsou nezbytné k výrobě statků
- pro výrobu je nutné zapojení zdrojů, které koupíme na trhu výrobních faktorů
Obecné VF:
 práce
 přírodní zdroje – též řeky, jezera, moře, nerostné suroviny apod.
 kapitál
Specifické VF:
= obecné výrobní faktory v konkrétních formách
 práce – práce lékaře, učitele, instalatéra
 půda – půda orná, pastvina, stavební parcela, lesní půda,
 kapitál – budovy, stroje, zařízení, zásoby, nahromaděné vědomostí tj. lidský kapitál
 výrobci si VF najímají od vlastníků VF  nájemné ceny VF jsou náklady výrobců
 existence trhů, kde se VF pronajímají nikoliv kupují
Pozn. – výrobce si vždy najímá VF i tehdy je-li sám jejich vlastníkem viz NOP neboli implicitní
náklady
nájemné ceny – nájemné trhy
- při koupi např. soustruhu jsme na trhu výrobků a služeb, pouze při nájmu soustruhu jsme na
trhu VF
FAKTOR SLUŽBY / PRONÁJEM
CENA SLUŽBY
Práce
mzda
mzdová sazba
Půda
pachtovné, renta
sazba pozemkové renty
Kapitál
úrok
úroková míra
Cena výrobních faktorů:
PF
PF‘
S
E
D
F‘
F
 na straně nabídky VF je třeba rozlišovat mezi nabídkou faktoru CELÉ ekonomice a nabídkou
faktoru JEDNOTLIVÉ firmě
 poptávka po VF je odvozená od poptávky po zboží, na jehož výrobu se dané VF používají
(popt.po chmelu odvozená od popt.po pivu)
 nabídka- vlastníkem VF jsou spotřebitelé- proto se řídí maximalizací užitku
 cena VF= cena služby VF- neprodávám ho, ale pronajímám
Transferový výdělek a ekonomická renta (Macáková, s.150)
čistá ek.renta
Transferový výdělek=částka, kterou by daný vstup mohl získat při svém nejlepším alternativním
využití; tyto výdělky jsou alternativní náklady vstupů (v bance vydělávám 300000,nejl.alternativa
je fin.úřad 200000,v bance mi musí dávat aspoň 200000 abych tam zůstala=můj transferový
výdělek)
Ekonomická renta= je část celkového výdělku, která převyšuje transferový výdělek, která není
nutná k udržení daného vstupu v daném použití (v mém případě by to bylo 100000)
Pouze transferový výdělek= při svém nejlepším alternativním využití by VF dostal stejný výdělek
jako tady, při sebemenším snížení ceny vstupu tedy snižuje své nabízené množství (dostávám 200
a na úřadě bych taky dostala 200)
Čistá ekonomická renta= platba sa službu s fixní nabídkou- např. lidem s výjimečným talentem…
b) rozhodování firmy na trhu výrobních faktorů, příjem z mezního
produktu výrobního faktoru
Odvozená poptávka na trhu VF
- poptávka po VF je odvozená od poptávky po zboží, na jehož výrobu se daný výrobní faktor
používá
- tvorba D – firma se na trhu VR rozhoduje, jaké vstupy a v jakém množství poptávat – jejím
cílem je maximalizace zisku, tzn. výroba s co nejvyššími výnosy a současně s co nejnižšími
náklady;uvažujeme, že poptává pouze jeden vstup a ostatní se nemění
=> D po VF je závislá na výnosu z výrobního faktoru a na nákladu na daný faktor
- odpovědi v teorii mezní produktivity; závislé na disponibilním množství ostatních faktorů
Firma porovnává příjem z mezního produktu VF a mezní náklady na faktor!!!!!! MRP a MFC
Teorie mezní produktivity
 produkční funkce
 mezní produkt
 zákon klesajících výnosů
 mezní příjem
 příjem z mezního produktu
E
PF
EL
E
MRP
F (faktory)
Kč
D
F
MRPpráce = P(práce) * MPP(práce)
Odvození poptávky po výrobním faktoru – Křivka příjmu z mezního produktu (respektive její
klesající část) je od určité výše ceny faktoru, současně křivkou poprávky po faktoru.
Pf
Pf
E3
Pf3
MFC3
Pf3
E3
E2
Pf2
MFC2
Pf2
E2
E1
Pf1
MFC1
Pf1
E1
MRP
D
F3
F2 F1
F
F3 F2 F1
F
Rovnováha firmy na trhu výrobních faktorů (v DK)
MRP = MFC = PF
PF
ekonomická
renta
PF*
PF
MFC
MRP
F*
F
D
S
transferový
výdělek
F
- výdělek výrobního faktoru zpravidla sestává ze dvou částí:
1. transferový výdělek – takový výše výdělku, kterou by daný vstup mohl získat při svém
nejlepším alternativním využití
2. ekonomická renta – část celkového výdělku daného vstupu, která převyšuje transferový
výdělek; tato část výdělku není nutná k udržení výrobního faktoru v daném použití
- jejich vzájemný poměr závisí na elasticitě nabídky daného vstupu – s ↑ elasticitou nabídky ↓
ekonomická renta
Příjem z mezního produktu a mezní náklady na výrobní faktor
Příjem z mezního produktu:
MRP = MPP * P
MRPL = MPPL * P
 produkční fce = maximální objem výstupu při daném stavu technologie a při daných vstupech
 MPP = přírůstek TPP způsobený zvýšením VR o 1 jednotku (MPPK, MPPL)
 zákon ↓ výnosů – ilustruje skutečnost, že MPP od určitého objemu vstupů ↓
 MR = částka, kterou obdrží výrobce, prodá-li na trhu poslední dodatečnou jednotku své
produkce
v DK:
MR = P
v NdK: chce-li výrobce prodat více, musí P snížit
MRP
 (Marginal Revenue Product)
 příjem obdržený z prodeje produktu, který vyrobí dodatečný pracovník (při ostatních
vstupech neměnných)
MRP = MPP * P
v DK:
v NdK:
MRPL
MRPL
=
=
MPPL * PL
MPPL * MR
MPPL
Kč
MRPL – v DK
MPPL
-
MRPL – v NdK
F (L)
L
křivka poptávky firmy po VF je totožná s klesající částí křivky příjmu z mezního produktu
Mezní náklady na faktor
MFC
 (Marginal Factor Costs)
 dodatečné náklady, které firmě vznikají při najmutí dodatečné jednotky výrobního faktoru
MFC = Δ TC / Δ VF
v DK:
MFC = PVF
- křivka MFC je vodorovná přímka a je současně křivkou nabídky
VF dané firmě
PF
60
MFC
VF
c) odvození poptávky po výrobním faktoru, faktory vedoucí ke změně
poptávky po výrobním faktoru
Křivka poptávky po výrobních faktorech, křivka nabídky výrobního faktoru
Změna poptávky firmy po výrobním faktoru závisí na:
1. změně poptávky po finální produkci – D po VF je poptávkou odvozenou od poptávky po zboží,
pro jehož výrobu se daný faktor používá => změna D po tomto zboží spojená se změnou jeho
ceny vede ke změně poptávky po vstupu použitém při jeho výrobě
2. množství jiných vstupů – produktivita daného vstupu závisí na množství a kvalitě ostatních
vstupů použitých při výrobě. Změní-li se množství ostatních vstupů, mění se MPP daného
vstupu a MRP
3. změně v technologii (mění se MPP daného vstupu)
2 tvrzení:
- cena obilí je vysoká, protože je vysoká cena půdy
- cena půdy je vysoká, protože je vysoká cena obilí – správně
(Plzeň čeká na dálniční obchvat – dáno cenou půdy kolem dálnice – investoři – stavby -> ↑ ceny)
d) důchod a bohatství, skladba důchodů domácností, Lorenzova křivka, Giniho
koeficient
Rozdělení důchodů ve společnosti (Macáková, s.188)
 Ekonomické postavení domácností lze charakterizovat 2 kategoriemi:
důchod
X
bohatství
toková veličina (např. za měsíc)
stavová veličina
Důchod = celkové množství peněz, které jedinec nebo domácnost obdrží během daného časového
období
(např. roku)-může být tvořen mzdou, vlastnickým důchodem, transferovými platbami
-toková veličina
Bohatství je čistá hodnota aktiv vlastněných k určitému časovému okamžiku (k určitému datu)
v určitých peněžních jednotkách
-stavová veličina
Složení důchodu
 pracovní důchod
 důchod z vlastnictví půdy
 důchod z vlastnictví kapitálu
 transfery (podpora v nezaměstnanosti)
YL = w * L
YA = l * A
YLABEL– domácnost vlastní práci
YA
YK
YT
YK = v * K
kde:
w … mzdy
L … množství práce
l … Ø míra výnosů z půdy;
A … Q půdy
v … Ø míra výnosů z kapitálu,
K … Q kap.
Celkové důchody domácností se skládají:
Y = Y L + YA + YK + YT
Nerovnosti v důchodech a jejich měření
1. Nerovnost v pracovních důchodech
 pracovní důchody domácnosti závisí na množství práce, které domácnost prodá na trhu práce a
mzdové sazbě, neboli ceně práce (ta je dána objektivně, zatímco množství nabízené práce
obvykle závisí na rozhodnutí domácnosti).
 nerovnost ve výši výdělku ovlivňují zejména následující faktory:
 rozdíly ve fyzických a dušeních schopnostech a s tím související rozdílné
dovednosti lidí
 intenzita práce, resp. rozdíly ve vynaloženém úsilí
 rozdíly v povolání, které souvisí s dobou odborné přípravy, specifickými
schopnostmi a dovednostmi vázanými na určitou profesi, nebezpečností či
nepříjemností určité práce
 rozdíly ve vzdělání a kvalifikaci, odrážející rozdílnost v kvalitě pracovníků
 dále též faktory pracovní diskriminace, zejména podle pohlaví a věku,
národnosti, rasy, náboženství; také náhoda a štěstí
2. Nerovnost ve vlastnických důchodech
 plyne z rozdílného množství kapitálu a půdy ve vlastnictví domácnosti (tento majetek získávají
domácnosti dědictvím a dary (úsporami či podnikáním)
- dědictví
- úspory
- podnikání
 míra výnosu z kapitálu a míra výnosu z půdy mohou být pro různé domácnosti nestejné, neboť
některé domácnosti nemají přístup k výhodnějším mírám výnosu:
 monopolní vlastnictví výrobního faktoru (např. speciální vysoce kvalitní půdy)
 nedostupností některých investic pro domácnosti s nedostatečně vysokými
úsporami (např. existuje vysoká nejnižší cena akcie a neexistuje možnost
jejího nákupu na úvěr nebo společného nákupu několika osobami)
Měření nerovnosti v důchodech
- používá se tzv.
Lorenzův graf
a
důchodový Giniho koeficient
% rozdělení důchodů ve společnosti vyjadřujeme pomocí Lorenzovy křivky (Lorenz Curve – LC) –
přiřazuje poměrně rozděleným skupinám obyvatelstva poměrná rozdělení důchodů mezi ně
procento důchodů
procento důchodů
100 %
LC1
LC
20 %
domácností
100 %
procento domácností
procento
důchodů
procento
procento
domácností
procento
domácností
procento
domácností
% důchodů
100 %
% důchodů
ideální LC (osa I.
kv.)
ideální
LC
skutečná
LC
A
B
20 %
50 %
100 %
% domácností
% domácností
Ideální Lorenzova křivka – dochází k ideálnímu rozdělování důchodů, tzn.:
 10 % domácností vlastní 10 % důch.
 99 % domácností vlastní 99 % důch.
 rozdělování důchodů ve společnosti je rovnoměrné, nazýváme absolutně rovné rozdělení
důchodů
Skutečná Lorenzova křivka – nerovnoměrné rozdělování důchodů (např. 50 % domácností má 20 %
Y, zbylých 50 % domácností má 80 % Y apod.)
Giniho koeficient
 poměřuje rozdíl mezi plochou pod skutečnou Lorenzovou křivku (plocha B) a plochou pod ideální
Lorenzovou křivkou (plocha A) s plochou pod ideální křivkou
G = (A – B) / A
 Giniho koeficient může mít hodnotu od 0 do 1
 Čím se hodnota blíží k 0 tím se rozdělení blíží absolutně rovnostářskému a když se
blíží k 1 tak se blíží k absolutní nerovnosti.
 hodnota v intervalu (0, 1), kdy G= O vyjadřuje absolutně rovné rozdělování důchodů
e) přerozdělovací procesy a jejich vliv na činnost ekonomických subjektů
Přerozdělování důchodů
 Teorie rozdělování důchodu, s níž přišel J.B. Clark, podle níž každý výrobní faktor dostává
odměnu podle svého mezního produktu
 Protože poptávkové křivky výrobních faktorů jsou určeny dodatečným výstupem produkovaným
dalšími jednotkami daného faktoru
tj. mezními produkty, je oblast na grafu pod poptávkou rozdělena na dvě oblasti:
 např. na mzdy a renty (v případě, že půda je konstantní a mění se množství
práce).
 Tím se mezi všechny výrobní faktory rozdělí přesně 100 % výstupu.
W
Mezní
produkt
práce
S
Renta
Mzdy
E
D
L
Renta (trojúhelník pod křivkou poptávky)
 je souhrn jednotlivých dílčích přebytků mezního fyzického produktu, který vytvořil první až
předposlední výrobní faktor.
 Poslední výrobní faktor tento přebytek nevytvořil, protože jeho
MPP = Pf na rozdíl od
předchozích faktorů, kde byl MPP > Pf.
Teorie rozdělování
 se zabývá rozdělováním důchodů a bohatství ve společnosti
 Je vyústěním teorie formování cen na trzích výrobních faktorů
 Ceny výrobních faktorů určují výši důchodu jednotlivých domácností a ceny výrobních faktorů
jsou odvozeny od velikosti mezních fyzických produktů výrobních faktorů
 Rozdělení důchodů domácnostem tedy odpovídá poměru mezních produktivit práce, půdy a
kapitálu v měřítku celé společnosti
Prvotním rozdělením důchodů
 se rozumí rozdělení důchodů mezi domácnosti na základě tržního mechanismu
Konečným rozdělením důchodů
 se rozumí přerozdělení důchodů mezi jednotlivé domácnosti, tak aby byl dodržen princip
spravedlnosti
 Přerozdělení obvykle zajišťuje stát formou transferových plateb domácnostem s nízkými
důchody
 Zdroje na vyplácení transferových plateb stát získává pomocí daní od domácností
Účinky přerozdělování:
1) vznikají administrativní náklady a tak se snižuje velikost disponibilního důchodu
2) přerozdělování často oslabuje podněty k práci a podnikání (domácnosti volí raději transfery
než práci)
3) přerozdělování může ovšem také vést k růstu konkurence na trhu práce např. v důsledku
rekvalifikací
4) vysoké daňové zatížení vede ke snížení sklonu k úsporám a ke zvýšení sklonu ke spotřebě
atd.
8. Trh práce, půdy a kapitálu
a) charakteristika monopsonu, rovnováha monopsonu na trhu práce
Mezi základní nedokonalosti na trhu práce patří:
1) Mzdová strnulost
 mzdy a platy mají tendenci reagovat daleko pomaleji na změny na trzích práce
 Nerovnováha mezi nabízeným a poptávaným množstvím práce se vyrovnává postupně a pomaleji
2) Mzdové tarify firem
 mnohé firmy vytvářejí určité mzdové struktury, podle kterých jsou zaměstnanci odměňováni
(mzdové tarify používají zejména velké podniky, a to k zjednodušení mzdových rozhodnutí a
k podpoření smyslu pro spravedlnost)
3) Omezení
 zapříčiněné kolektivními smlouvami, pracovně-právním zákonodárstvím, ale i čistě tržními vlivy
(firmy udržují zaměstnanost nad efektivní míru proto, aby v budoucnosti měly kvalitní
zaměstnance)
Hlavní projevy nedokonalé konkurence
 jsou
 A)
a) monopson
b) působení odborových organizací
MONOPSON (Macáková, s.168)
 je monopol na straně poptávajícího tzn. firem na trhu práce.
 Tento monopol na straně poptávky po práci nastává v případě, kdy existuje jediná dominantní
firma zaměstnávající práceschopné obyvatelstvo v dané oblasti
 Monopsonista může ovlivnit výši mzdové sazby (chce-li najmout další práci musí zvednout
sazbu).
Trh práce - monopson
w
MFCL
M
SL
N
MRPL = DL
wM
LM
LN
L
 Jestliže monopsonista najímá dodatečnou práci, zvyšuje mzdu všem dosud zaměstnaným
pracovníkům
 Mezní náklady tohoto dodatečného pracovníka se rovnají mzdové sazbě plus zaplaceným
vyšším mzdám již najmutých pracovníků
(proto jsou MFCL > w)
 Firma najímá tolik práce, dokud příjem z mezního produktu převyšuje mezní náklady na práci
 Protože v případě monopsonu jsou mezní náklady na práci vyšší než nabídka práce, a proto
bude počet pracovníků dán protnutím křivky mezních nákladů a poptávky po práci
(tedy příjmem z mezního produktu) a ne protnutím křivky nabídky a poptávky
 B)
PŮSOBENÍ ODBOROVÝCH ORGANIZACÍ
 je monopolní síla na straně nabízejícího tzn. pracovníků.
 Odborové svazy jsou sdružení pracujících, které usilují o vyšší mzdové sazby, lepší pracovní
podmínky apod. pro své členy
 Existují čtyři cesty, kterými odbory usilují o zvýšení mezd a ty jsou následující:
1)
Zvýšení standardních mzdových sazeb (mzdový práh)
 odbory v kolektivním vyjednávání domluví s firmou takovou výši minimální mzdové sazby,
která převyšuje rovnovážnou sazbu na trhu
 Tím pádem se sníží poptávka po práci a vznikne přebytek nabídky práce a odbory se
domluví, že firma bude najímat pouze odboráře
w
S
O
wO
w
F
E
wE
wO
MFCLO
wE
MFCL
D
LO LE
MRPL = D
LF
L
lO
lE
L
Odbory vyjednají sazbu ve výši wO a tak na trhu vznikne přebytečná nabídka práce v rozsahu
LOLF.
2) Omezení nabídky práce
 to se projevuje v posunu křivky nabídky práce v daném odvětví doleva
 Nutné je, aby odbory dosáhly vyjednáváním s podnikem zaměstnávání pouze odborářů a
omezení počtu odborářů
w
SO
S
EO
wO
F
E
wE
D
LO
LE
LF
L
Efektem snížení nabídky je zvýšení mzdy, ale vzniká i přebytek pracovních sil LOLF.
3)
Zvýšení poptávky po práci
 to se projevuje posunem křivky poptávky po práci v daném odvětví doprava
 Zvýšení poptávky odbory dosahují snahou přimět k větší spotřebě spotřebitele, omezit
prodej konkurence
w
wO
S
F
EO
E
wE
DO
D
LF
LE
LO
L
Efektem zvýšení poptávky je zvýšení mezd a zároveň i zvýšení zaměstnanosti práce.
4)
Boj proti monopsonní moci podniků
 odbory vystupují jako vyvažující síla v případě, že na daném trhu je podnik v roli monopsonu
 Monopson najímá práci za určitou mzdovou sazbu, která je nižší než rovnovážná sazba, a
odbory vyjednají vyšší mzdovou sazbu a ta se dostane na rovnovážnou mzdovou sazbu
w
S
r- mzdová sazba určená odbory
E
r
m
M
r
D
m – mzdová sazba monopsonu
m
L
 Práce najímaná monopsonem (M) se po sjednání mzdové sazby odborů (r) posune do rovnováhy
(E).
Bilaterální monopol
 vzniká tehdy jestliže existuje monopolní síla jak na straně nabídky práce, tak na straně
poptávky po práci
 Zájmy obou stran jsou protichůdné a tak se skutečná mzdová sazba v tomto případě velmi těžko
předpovídá a záleží velmi na vyjednávacích schopnostech obou stran.
b) individuální a tržní nabídka práce, substituční a důchodový efekt, monopolizace nabídky
práce
Poptávka po práci a nabídka práce
Práce jako výrobní faktor
 Práce patří mezi výrobní faktory
 Na trhu v roli poptávajícího vystupují firmy a v roli nabízejícího domácnosti.
 Pro většinu domácností představují odměny za práci jediný významný zdroj příjmu.
 Proto se klade na rozbor trhu velký důraz.
 Domácnosti za svojí práci dostávají mzdu a cenou práce je tedy mzdová sazba.
 I v případě tohoto výrobního faktoru se firmy snaží maximalizovat zisk
(budou tedy najímat práci do okamžiku, kdy se příjmy získané pomocí poslední jednotky práce
vyrovnají nákladům na nájem práce)
 domácnosti maximalizují užitek.
Poptávka po práci
 Poptávka po práci je určena množství práce, které firma najímá při různých úrovních
mzdové sazby.
 Firma poptává takové množství práce při němž, se příjem z mezního produktu vyrovná
mezním nákladům na práci, tedy mzdě.
 Poptávku tedy značně ovlivňuje produktivita práce
(ta je ovlivněna kvalifikací práce, množstvím a kvalitou kooperujících faktorů, technologií a
managementem).
Poptávka po práci
w
MRPL = MFCL
A
wA
MFCL
MRPL = MPPL
MRPL = D
LA
L
Příjem z mezního produktu práce (MRPL)
 je násobkem mezního fyzického produktu práce (MPPL) a ceny produktu (P).
 Křivka poptávky po práci je odvozena z křivky příjmu z mezního produktu.
 Poptávka po práci, je jako všechny poptávky po výrobních faktorech, odvozena z poptávky po
finálních statcích, které byly vyrobeny pomocí práce.
Nabídka práce
 se rozumí počet hodin odpracovaných v různých firmách a podnicích
 Práce je výrobním faktorem, jehož nositelem je člověk
 Člověk se proto rozhoduje, zda výdělek získaný prací je adekvátní počtu hodin strávených prací a
zda pro něho není lepší využít volný čas
(den se dělí na hodina strávené v práci a hodiny volného času)
 Cílem spotřebitele je maximalizace užitku.
 Maximálního užitku bude dosaženo tehdy, když mezní užitek dodatečné jednotky času je
v obou alternativách využití času stejný
Substituční efekt
 při vyšší mzdě přináší každá hodina práce vyšší výdělek, který může spotřebitel použít k získání
většího počtu výrobků a služeb, a to vede k tendenci pracovat déle a to na úkor volného času.
 Jedná se tedy o nahrazování volného času prací
Důchodový efekt
 vyšší mzda vede ale také k nahrazování práce volným časem.
 A to proto, že spotřebitel má již dostatečný důchod a chce také více volného času
Individuální křivka nabídky práce
 je v určité části zpět zakřivená
 To je způsobeno právě důchodovým efektem.
 Pracovník při vyšší mzdě nejprve preferuje práci před volným časem, ale pokud se jeho
mzda zvýší nad určitou úroveň snaží se pracovník odpracovat méně hodin.
Nabídka práce
W
S
C
L
L
TPP
MPP
P
MRP
0
1
2
3
4
5
0
9
15
19
22
24,5
x
10
x
9
10
90
6
10
60
4
10
40
3
10
30
2,5
10
25
při 60 – najmu jen 2 PRACOVNÍKY
při 30 – najmu 4 PRACOVNÍKY
MFCa
60
60
60
60
60
60
MFCb
30
30
30
30
30
30
c) charakteristika trhu půdy, nabídka půdy, pozemková renta
Zvláštnosti trhu půdy
 Nabídka půdy – křivka je zcela neelastická a to proto, že existuje pouze fixní nabídka půdy a
záleží
pouze na poptávce jakou výši pozemkové renty, vlastník půdy obdrží.
R
S
E
D
L
 Pravidlo nejnižších nákladů – maximalizace zisku firmou je také používána k optimální
kombinaci všech výrobních faktorů.
 Toto pravidlo stanoví, že mezní produkty jednotlivých výrobních faktorů na jednu
korunu by měly být shodné.
Mezní produkt práce
Cena práce
=
Mezní produkt půdy
Cena půdy
= ... =
1
Cena výstupu
Pozemková renta
 Výši pozemkové renty určuje výše sazby pozemkové renty a množství pronajaté plochy
 Protože je nabídka půdy fixní, ovlivňuje výši renty pouze poptávka po půdě
R
R3
R2
Pozemková
renta
R1
S
E3
E2
E1
A1=A2=A3
D3
D2
D1
A
CENA Pozemkové renty
 je cenou výrobního faktoru půdy
 Je stanovena ve výši, kde se střetnou křivky nabídky a poptávky po půdě
 Protože, nabídka půdy je fixní, určuje výši převážně poptávka
d) kapitál a kapitálové statky, nabídka na trhu kapitálu v krátkém a dlouhém období
(Macáková,s.173)
Kapitál = zásoba statků používaných ve výrobě (široké pojetí)- později kapitálové statky
Kapitál = suma dočasně volných úvěrových prostředků, které nebyly vynaloženy na spotřebu
a byly dány k dispozici jiným ek.subjektům (firmám)
 sekundární vzácný výrobní faktor- již prošel výrobním procesem
 Kapitál je produktem výroby který znovu vstupuje do výrobního procesu
 Kapitál se skládá z takových vyrobených statků dlouhodobé spotřeby, které jsou opět použity jako
výrobní vstupy pro další výrobu.
 Základní vlastností kapitálu je tedy to, že je současně vstupem i výstupem.
 Kapitálové statky = statky, které byly vyrobeny za účelem další výroby; např. budovy, výrobní
zařízení, dopravní prostředky, silnice atd.
 Výroba kapitálových statků je spojena s omezováním přítomné spotřeby-musíme
dočasně omezit spotřebu, abychom mohli prostředky, které jsme na spotřebu vkládali,
vložit do výroby kapit.statků; po zapojení vyrobeného kapitálu do výroby však bude
vyrobeno více než před tím a spotřeba vzroste na vyšší úroveň než byla dříve- tento
přírůstek spotřeby představuje výnos z kapitálu
 Kapit.statky se během svého působení opotřebovávají- fyzické opotřebení a morální
opotřebení (v důsledku rozvoje vědy)
 Společnost musí vytvářet prostředky na jejich nahrazení novými kap-statky. Částku,
kterou vložila na jejich nákup nemůže získat zpět naráz, ale musí ji rozpočítat na
všechny výrobky, které mají být pomocí daného kapit.statku vyrobeny za
předpokládanou dobu jejich životnosti. Tuto hodnotu musí postupně odepsatamortizovat.
Odpisy = hlavní zdroj na nákup kapitálových statků, které mají nahradit již opotřebené kap. statky
zdroj obnovovacích (restitučních) investic IR
- tento zdroj k obnovení kapitál.statků většinou nestačí a je třeba dodatečných finančních zdrojů =
čisté (netto) investice IN – ty firmy získávají z vlastních zdrojů (zisk) nebo z cizích zdrojů (od
domácností)
Celkový vklad do nových kapitálových statků- hrubé (brutto) investice se tedy dělí na tyto dvě složky:
IB = IR + IN
Trh kapitálu- pro zjednodušení předpokládáme, že úspory vytvářejí pouze domácnosti a poptávka po
úsporách je pouze ze strany firem, které je chtějí získat na investice do kapitálových statků
= místo, kde se střetává nabídka dočasně volných úvěrových prostředků s poptávkou po těchto
prostředcích
Druhy kapitálu: kapitál, kapitálové statky, lidský kapitál- investice lidí do svého vzdělání, zkušeností
kondice
Existují tři hlavní kategorie kapitálových statků:
1) stavby
2) zařízení
3) zásoby
 Kapitálové statky se v procesu výroby nespotřebovávají najednou, ale působí po delší dobu
 K přenesení ceny kapitálového statku do ceny finálního statku slouží odpisy
 odpisy ovšem slouží i jako zdroj prostředků na nákup nových kapitálových statků (slouží jako zdroj
obnovovacích investic)
 Celkové investice do kapitálových statků – se skládají z obnovovacích (restitučních) investic a z čistých
investic
IB = IR + IN
 Kapitál =stavová veličina
 množství kapitálu v daném časovém okamžiku
 Kapitál =toková veličina:
 investice - množství nově pořízeného kapitálu během určitého období
- Tok, který zvyšuje zásobu kapitálu
 znehodnocení (amortizace) - pokles zásoby kapitálu daný jeho používáním během určitého období
Hrubé investice
 hodnota veškerého nově pořízeného kapitálu během určitého časového období
Čisté investice
 rozdíl mezi hrubými investicemi a amortizací
Výnosová míra z kapitálových statků
 udává roční čistý výnos na jednotku investovaného kapitálu (v % p.a.)
 Slouží při rozhodování o nejlepším způsobu investování jako měřítko při porovnávání jednotlivých investic
Nepřímá metoda výroby používající kapitálové statky
 Investování do kapitálových statků znamená, že výroba má nepřímý, zprostředkovaný charakter
 To znamená, že investoři se zříkají současné spotřeby ve prospěch spotřeby budoucí
 Proto, aby investoři oddálili svojí spotřebu je nutné, aby za svojí trpělivost obdrželi určitý výnos, který jim
v budoucnu zajistí vyšší spotřebu
 Ten jim právě zajišťuje nepřímá metoda výroby
Spotřeba
Investor A
Období zvýšené spotřeby
Investor B
Období investování
Čas
Teorie kapitálu (klasické pojetí)
 Firma na pořízení nových kapitálových statků musí mít určité množství finančních prostředků
 Tyto prostředky může získat buď z vlastních zdrojů, nebo si je může vypůjčit
 Pokud nemá vlastní zdroje musí se firma zaměřit na trh kapitálu
 Zde se střetává poptávka s nabídkou po kapitálu
 Jako poptávající zde vystupují firmy a jako nabízející domácnosti (spotřebitelé)
 Cenou kapitálu je úroková míra
Podoby kapitálu:
 kapitálové statky neboli reálná aktiva - vyrobené statky dlouhodobé spotřeby, které jsou použity jako
vstupy opět do výroby ( budovy, stroje, zařízení..)
 finanční kapitál - peníze nebo jiná finanční aktiva (cenné papíry:obligace, akcie…)
 lidský kapitál - zásoba technických znalostí a dovedností ztělesněných v pracovních silách (licence,
how…)
know-
Společný znak všech forem kapitálu
 v budoucnu přinášejí ekonomickému subjektu, který vynaložil určité zdroje na jeho získání, dodatečný příjem
nebo užitek.
Nabídka na trhu kapitálu
 Nabídka na trhu kapitálu je určena výší a tvorbou úspor
 Úspory představují tu část disponibilního důchodu domácností, která nebyla vydána na spotřebu a
byla nabídnuta na trhu kapitálu firmám k nákupu kapitálových statků
 Domácnosti mají ovšem jednu vlastnost, která se nazývá „netrpělivost“
 Tato vlastnost vypovídá o tom, že domácnosti jen neradi odkládají spotřebu do budoucnosti a to
především proto, že budoucnost je nejistá
Nabídka kapitálu je odlišná ve 2 hlediscích a to z krátkodobého a dlouhodobého hlediska:
1) Nabídka kapitálu z krátkodobého hlediska
 v krátkém období je dána přesná výše úspor a tím je dána i nabídka.
 Protože jsou zde úspory konstantní je křivka nabídky v krátkém období svislá.
2) Nabídka kapitálu z dlouhodobého hlediska
 V dlouhém období již domácnosti reagují na změny ve výši úrokové sazby
různou výší úspor.
a) krátkodobá nabídka
ir
SSR
zásoba K (Kč)
b) dlouhodobá nabídka
ir
S
S´
SLR
zásoba K (Kč)
Poptávka na trhu kapitálu
 poptávka firmy po kapitálu je vedená snahou o maximalizaci zisku.
 Maximálního zisku dosahují tehdy, jestliže příjem z mezního produktu je stejný jako mezní náklad
MRP = MFC
 Jedná-li se o dokonale konkurenční trh jsou mezní náklady na kapitál rovny úrokové sazbě
 Křivka poptávka je tedy opět určena křivkou příjmu z mezního produktu, jenž je násobkem
mezního příjmu (zde úrokové sazbě) a mezního fyzického produktu kapitálu
 Poptávka po kapitálu je klesající funkcí úrokové míry a je determinována na základě příjmu
z mezního produktu
 Poptávka je i zde odvozena od poptávky po finálních statcích, které jsou pomocí daného kapitálu
vyrobeny
 je dána rozhodnutím firmy o realizaci investic
ir
MFC
ir*
MRP = D
Zásoba kapitálu (Kč)
e) úrok a úroková míra, budoucí a současná hodnota výnosu z kapitálu
Rovnováha na trhu kapitálu
Krátkodobé období:
 nabídka na trhu kapitálu je dána – úspory představují stavovou veličinu
 je dokonale neelastická
 poptávka po kapitálu v krátkém obd. – fcí úrokové míry






má zápornou směrnici
pokud jsou všechny kapitálové statky homogenní
nedochází k technologickým změnám
nemění se množství práce zapojené do výroby
nemění se podmínky realizace na trzích statků
nemění se úroveň „netrpělivosti“ domácností
Dlouhodobé období:
 křivka poptávky po kapitálu v dlouh. obd. je stejná jako v krátkém období
 dlouh. křivka nabídky kapitálu SLR se odlišuje od křivky v krátkém obd. – v dlouh. obd. je možné
uvažovat změny nabídky kapitálu
 dán určitý stupeň „netrpělivosti“ jednotlivých domácností
Určení rovnovážné úrokové míry
Krátkodobé hledisko
Dlouhodobé hledisko
SSR
ir
irE(SR)
ir
E
D
zásoba K (Kč)
KE(SR)
irE(LR)
SLR
E
D
KE(LR)
zásoba K (Kč)
 SSR je graf. znázorněním krát. fce
nabídky kapitálu
 při úrokové míře irE(LR) – domácnosti
schopny vytvářet vyšší úspory
 Rovnoběžná s osou y – krát. fce
nabídky kap. je dána zásobou
kapitálu vytvořenou v přechází.
období
 dlouh. rovnovážná úroková míra
irE(LR) – v průsečíku křivky poptávky
po kapitálu D a dlouh. křivky nabídky
kapitálu SLR
 Průsečík E – bod krátkodobé
rovnováhy
- kde je určena krát. rovnovážná
úroková míra irE(SR)
 pro úrok. míry vyšší než irE(LR) platí,
že domácnosti vytvářejí úspory, kt.
jsou vyšší než D po kapitálu
 pro úrok. míry nižší než irE(LR) platí,
že D po kapitálu je vyšší než úspory,
ktr. byly vytvořeny při těchto úrok.
mírách
 úroková míra plní fci tržní ceny 
přebytek úspor povede k poklesu
úrokové míry  za následek pokles
úspor a růst poptávky po kapitálu
- a naopak
Úrok a úroková míra
Domácnosti jsou netrpělivé, budou firmám půjčovat jen za předpokladu, že jim to zvýší jejich budoucí
spotřebu. Tzn. že se jim vložená částka vrátí navýšená o určitou sumu= výnos z jimi uspořené
částky= úrok. Většinou je nezajímá absolutní částka, ale úroková míra= poměr úroku k naspořené
částce.
Úroková míra
(ir)
 je dána poměrem čistého úroku z uspořené částky za určité časové období (zpravidla jeden rok) k
této uspořené částce.
 plní 2 významné funkce:
 vede domácnosti k tomu, aby obětovaly část své současné spotřeby ve prospěch úspor
(zvyšovaly zásobu kapitálu)  vytvářely nabídku na trhu kapitálu
 podněcuje firmy k vyhledávání co nejefektivnějších investičních příležitostí
 netrpělivost těch, kteří vytvářejí úspory, a technologické podmínky výroby působí na vytváření
rovnovážné úrokové míry
Ir =
Čistý úrok
*100
Uspořená částka
- neboli: S1 – So/ So * 100
 úrok. míra je určena průsečíkem křivky nabídky a křivky poptávky po kapitálu.
 Tak vznikne rovnovážná úroková míra.
 Jelikož existuje krátkodobá a dlouhodobá nabídka, určuje se rovnovážná úroková míra pro krátké i
dlouhé období.
ir
a) krátkodobé hledisko
SSR
ir
b) dlouhodobé hledisko
S1 S 2 S3
SLR
E
irE(SR)
irE(LR)
E
D
D
K
KE(SR)
KE(LR)
K
Budoucí hodnota (Sn) dnešní částky (S0) po uplynutí časového období (n-let):
Sn = ( 1 + ir )n * SO
(1 + ir)na n… úročitel- říká nám, kolikrát se zvětší uložená částka za dobu n-let při dané úrok.míře
Současná hodnota (S0) budoucích výnosů (Sn):
S0 =
Sn
(1 + ir )n
1/(1 + ir)na n… odúročitel, diskont- říká, kolikrát nižší je částka, kterou dostaneme za n-let při dané
úrok.míře
Výnos z kapitálu
 míru výnosu z kapitálu používají zejména firmy při výběru nejefektivnější investiční příležitosti
 míra výnosu z kapitálu = výnos z každé peněžní jednotky investovaného kapitálu
 za předpokladu, že neexistují rizika, ani monopoly, se míra výnosu kapitálu rovná tržní úrokové
míře
- nejčastější formou výnosu z kapitálu je zisk- rozdíl mezi celk.příjmy a náklady
 Firmy nejprve vypočítají náklady spojené s nákupem potřebných kapitálových statků, potom
odhadnou roční čisté výnosy a ty vydělí vypočtenými náklady
 Potom volí tu variantu investice, která má nejvyšší míru výnosu- v době kratší než jeden rok…
 Jestliže jsou výnosy získávány v delším časovém období je nutné tyto výnosy diskontovat
SH =
N
1
1 + ir
+
N2
( 1 + ir )
2
+ ... +
Nn
(1 +ir )
a
SH – současná hodnota celého toku očekávaných budoucích výnosů
Ni – čistý roční výnos z daného kapitálového statku v i-tém roce jeho životnosti, která je a let
ir – roční úroková míra, o níž předpokládáme, že se nemění
Úspory
 představují část disponibilního důchodu domácností, která nebyla vydána na spotřebu
Výnos z uspořené částky
 odměna za čekání, spojené s odložením spotřeby do budoucnosti
 a) úrok
- nejčastější podoba výnosu z uspořené částky. Cena kapitálu v absolutní výši.
 b) úroková míra
poměr čistého úroku z uspořené částky za určité časové období (zpravidla jeden
rok) k uspořené částce.
i = S / S0
i= úroková míra, S= budoucí částka S1- S0, S0 = uspořená částka
 b1) reálná úroková míra = úroková míra očištěná od inflace
 b2) nominální úroková míra = úroková míra skutečně placená
Platí:
nominální úroková míra = reálná úroková míra + míra inflace
9. Celková (všeobecná) rovnováha
a) dílčí a celková rovnováha, předpoklady modelu celkové rovnováhy
Dílčí rovnováha: (Mac., str. 196)
- situace na trhu, kde cena a množství jsou závislé na nabídce a poptávce
- předpokládáme, že změny cen na jednom trhu neovlivní ceny na ostatních trzích
- každý trh je zkoumán jako nezávislý
- v realitě tento předpoklad neexistuje- jeden trh ovlivňuje druhý…chování firem a
domácností ovlivňuje více faktorů než jen interakce nabídky a poptávky na dílčím trhu
- analýza díl. rovnováhy zkoumá chování jediného trhu, domácnosti či firmy
- analýza dílčí rovnováhy je podrobnější, ukazuje mnoho specifických faktorů pro dílčí
trhy, ale opomíjí jejich propojenost…
Všeobecná rovnováha
- odráží vzájemnou propojenost jednotlivých trhů
- předpokládá vztahy mezi cenami na všech trzích
- podmínky rovnováhy na všech trzích současně
- analýza všerob. Rovnováhy musí opomíjet spoustu detailů na dílčích trzích, aby
dokázala propojit ty nejdůležitější fakta na všech trzích…
Předpoklady modelu celkové rovnováhy: (Mac.,str. 197)
Ekonom. teorie používá model jednoduché ekonomiky, neboli 2*2*2 model
1)- 7) v učebnici
b) Paretovo kritérium efektivnosti, efektivnost ve výrobě, mezní míra
transformace produktu
Paterova efektivnost (Samuelson, 747)
= alokační efektivnost
- měří rozsah, v jakém společnost poskytuje spotřebitelům největší možný soubor
komodit v jimi požadovaných proporcích, při daném vybavení vstupy a technologií
- tato efektivnost existuje, pokud není možné žádné přeskupení výroby nebo spotřeby,
které zvýší uspokojení jedné osoby bez snížení uspokojení jiné osoby
Efektivnost ve výrobě (Mac., str. 199)
Výroba je efektivní, pokud nelze zvýšit výrobu jednoho statku, aniž by se snížila výroba
statku druhého.
Potom se výroba nachází na hranici výrobních možností PPF.
PPF- různé maximální kombinace výstupů, které jsou vyrobeny danými vstupy a při dané
technologii.
MRPT
Mezní míra transformace produktu= míra, v níž může být výroba jednoho statku zaměněna
za druhý. (Jaké množství statku musím obětovat pro větší výrobu druhého statku)
- vysvětluje klesající konkávní tvar křivky PPF- se zvyšováním výroby jednoho statku se
musíme vzdát stále většího objemu statku druhého
MRPT = -dY/dX = MPy/MPx
c) efektivnost ve směně, box-diagram
Efektivnost ve směně
Rozdělení statků je efektivní, jestliže nemůže být jednomu spotřebiteli polepšeno, aniž by
nebylo druhému spotřebiteli přihoršeno.
Podmínkou efektivního rozdělení statků mezi spotřebitele je: MRS musí být mezi všemi
dvojicemi statků pro všechny spotřebitele stejná:
MRSa = MRSe (a…Adam, e…Eva)
Př. MRS Adama je 2/1- je ochoten dát 2 láhve piva za jedno víno, MRS Evy je 1/1- je ochotna
směnit 1 lahev vína za 1 pivo. Adamovi vezmeme 2 piva a dáme mu za ně Evino jedno víno,
Evě dáme jednu lahev piva, kterou chtěla- oba jsou spokojeni, ale zbývá tu ještě jedna láhev
piva, kterou můžeme polepšit jinému ek. Subjektu aniž bychom někomu přihoršili. Toto
rozdělení není efektivní.
Efektivnost ve směně znázorníme pomocí spotřebitelských preferencí. Musíme ale mít dvě
indiferentní mapy, máme dva spotřebitele… Ty pak spojíme do jednoho box-diagramu.
Box-diagram
Krabicové schéma směny- Edgeworth box-diagram (Mac.,str. 205,206)
- všechny možné způsoby rozdělení dvou statků mezi dva spotřebitele
- indiferentní křivky spotřebitelů se na některých místech dotýkají- křivka která tyto
body spojuje je smluvní křivka- smluvní křivka směny dvou spotřebitelů ukazuje
efektivní alokaci dvou statků mezi tyto spotřebitele
- pro všechny ostatní body platí neefektivnost- je možno zvýšit užitek alespoň jednoho
z nich
- sklon indiferentní křivky je roven MRS jednoho statku za druhý, tzn. že
MRSa = MRSe
d) výrobně-spotřební efektivnost (produkt mix), model s jedním a více
spotřebiteli
Výrobně spotřební efektivnost= celková rovnováha (Macáková,str. 207)
Musí být dosaženy současně podmínky pro efektivnost ve výrobě i pro efektivnost ve
směně.
Nejenže musí být výroba efektivní, ale musí vyrábět kombinace produktů, které si
spotřebitelé žádají.
Je nutné sladit preference spotřebitelů s výrobními možnostmi
Podmínkou výroby správné kombinace produktů je:
MRS = MRPT
Míra nahraditelnosti ve spotřebě se musí rovnat míře nahraditelnosti ve výrobě.
Grafické znázornění: (str. 209)
 křivka PPF- efektivní výroba dvou statků- ale ne všechny kombinace jsou
optimální z hlediska potřeb spotřebitelů
 krabicové schéma směny
Model s jedním a více spotřebiteli (Mac., 210, 209)
- s jedním spotřebitelem- uvažujeme, že mají všichni stejné preference- indiferenční
křivky…
-
takže máme jen jednu indiferentní mapu a PPF- kde se dotýkají, je optimum…
e) Efektivnost a spravedlnost, konflikt mezi efektivností a spravedlností,
funkce společenského blahobytu
Efektivnost a spravedlnost (Mac., s. 214)
Konflikt mezi efektivností a spravedlností (Mac., s. 215)
Společenský blahobyt
- určen celou řadou faktorů, které určují uspokojení členů společnosti
- zahrnuje celkové množství výrobků a služeb, způsob kterým jsou rozdělovány, ale i
zdraví, množství volného času, stupeň znečištění prostředí atd…
- pro dosažení určité úrovně blahobytu je možné akceptovat určitou neefektivnost
- neefektivnost je kompenzována jistou spravedlivostí
- je to velmi subjektivní otázka…
10. Tržní selhání a mikroekonomická politika státu
a) příčiny tržních selhání, cíle a nástroje mikroekonomické politiky státu, selhání státu
Příčiny selhání trhu
 okolnosti, které brání tržnímu mechanismu alokovat efektivně
Důvody tržních selhání:
A.
B.
C.
D.
Veřejné statky
Externality
Asymetrické informace
Nedokonalá konkurence (monopolní síla)
Mikroekonomická politika



směřuje do odvětví, regionů ….
CÍLE: zmenšovat důsledky tržních selhání, přerozdělování důchodů (spravedlnost)
užívá nástroje makroekonomické
o Fiskální politiky:
o daně
o dotace
o subvence
Příčiny existence mikroekonomické politiky
1. existence tržních selhání
 stav, kdy ekonomika není schopna efektivně rozmisťovat zdroje v tržní ekonomice
2. sociální důsledky fungování trhu
 rozdělení příjmů není sociálně přijatelné
3. existence jevů, které trhem neprochází
 dobročinnost, charita, činnost domácností
4. cíle společnosti jsou odlišné
Role státu - stanovuje pravidla chování, např.:
o definuje vlastnická práva
o právní normy, které upravují vztahy mezi subjekty trhu
o přímá regulace státu
Základní přístupy k mikroekonomické politice
1. Laissez – feire
 minimální zásahy státu do ekonomiky
 stát se soustředí na vytváření podmínek fungování trhu
2. Podpůrný přístup
 více opatření směřujících do ekonomiky
3. Aktivní
 rozsáhlé opatření směřujících do ekonomiky
4. Plánovací
Selhání státu:
Stát minimalizuje dopady tržních selhání a snaží se o nastolení spravedlnosti- přerozdělováním
důchodů.
Ale někdy mohou náklady na státní činnosti převýšit užitek, který přinesou.
Příčiny selhání:
- nepřesné informace o stavu ek. subjektů
- nepřesné nebo dokonce špatné předpoklady způsobí chybné opatření
- časové zpoždění- stát se dlouho rozhoduje a zkoumá situaci, aby neudělal chybu- opatření může
přijít pozdě a mít opačný efekt
b) monopolní síla v modelu celkové rovnováhy, regulace monopolu, antitrustové zákony
Monopolní síla v modelu celkové rovnováhy (Macáková, s.216)
Uvažujeme pouze dva statky- X a Y. Statek X vyrábí firma v monopolním postavení, statek Y firmy
přijímající cenu (DK).
V podmínkách DK se výroba řídí rovností MCy=Py
V podmínkách NdK se výrobce řídí rovností MCx=MRx
Podmínkou pro efektivní rozmístění zdrojů je rovnost MRPT=MRS.
MRPT v případě firmy s monopolní silou se nerovná poměru cen, ale poměru mezního příjmu
v monopolizované výrobě a ceny v dokonale konkurenční výrobě= MRx/Py
MRS spotřebitelů se řídí podle relativní ceny= Px/Py
Pro kombinaci výstupu maximalizující zisk platí: MRPT=MRx/Py < Px/Py=MRS … nerovnost je
způsobena tím, že pro monopolistu je MRx vždy menší než Px, což vede k nižší výrobě statku X a vyšší
výrobě Y
Nedokonalá konkurence
 uplatňování monopolní síly
 porušení podmínky výrobně spotřební efektivnosti
↓
Omezená nabídka
Tržní síla
↓
Vládní zásahy:
Antimonopolní politika
Nedokonalá konkurence: vybraná opatření státu
1. Opatření na ochranu hospodářské soutěže
2. Státní regulace (cen, norem bezpečnosti výrobků, apod.)
3. Zestátnění
Regulace monopolu:viz. Macáková str. 130
- zdanění zisku monopolu, cenové regulace, ekonomické regulace, zestátnění monopolu, antitrustové
zákony
Antitrustové zákony:
- omezují monopolizaci výroby- tzn. Určité chování firem- např. nadměrné spojování firem, domlouvání
se na společných cenách (=kartelové dohody)
- u nás v této oblasti působí Úřad na ochranu hospodářské soutěže
c) podstata a typy externalit, jejich vliv na efektivnost, sankce, daně, dotace, Coaseho teorém
Externality
 V případě externality nevstupují veškeré náklady či užitek PŘÍMO do cen.
 vedlejší externí efekty výroby nebo spotřeby
 nejsou zachyceny tržními cenami
Z hlediska povahy:
 1. Kladné (pozitivní) exterality
 činnost jednoho subjektu přináší prospěch jinému subjektu a ten nemusí náklady s nimi
spojené hradit
Kč/Q
SMU
MC = SMC
MU
P*
PP
EMU
QP Q*
Q
 2. Záporné (negativní) externality
 činnost jednoho subjektu přináší náklady jinému subjektu, kterému nejsou hrazeny a
současně mu nepřinášejí žádný prospěch.
Kč/Q
SMC
D
MC
P*
PP
EMC
Q*
QP
Q
Z hlediska zúčastněných subjektů:
 A. Spotřební externality
 jeden spotřebitel se zajímá přímo o spotřebu nebo produkci jiného spotřebitele
 B. Produkční externality
 produkční možnosti jedné firmy jsou ovlivňovány činnostmi jiných firem nebo
spotřebitelů
Reakce hospodářské politiky na externality
1. Oblast vlastnických práv - přesnější vymezení vlastnických práv a jejich snazší vymahatelnost,
internalizace externality
2. Fiskální opatření – sankce, daně, dotace
3. Administrativní opatření - kvóty, zákazy produkce některých výrobků
příklad:
mýtné – externalita tím, že se po silnicích prohání x-dopravců
TRH VČEL
TRH VČEL
Kč
P2
S (MC)
Kč
P1
Ms
P2
P1
S‘
D (MU)
Q1
Q2
S
D
Q
Q2 Q1
Q
 společenský MU – součet soukromých MU a veřejných MU
Sankce- můžeme zavést vůči subjektům, které jsou zdrojem záporných externalit
- mohou mít podobu: pokut, poplatků, daní za znečištění živ.prostředí, licence na výrobu určitého
objemu produkce
Daně- můžeme zavést např. při záporných externalirách ve výrobě
- zavedeme daň ve výši externích mezních nákladů, které firma zúůsobila někomu jinému a o ty se
pak zvýšily společenské mezní náklady(- optimální množství je menší než produkované a optimální
cena vyšší než cena stávající)
Státní dotace= řešení v případě pozitivních externalit, kdy jsou mezní náklady firmy vyšší než
společenské, neboť firma výrobou snižuje externí náklady
- dotaci stanovíme ve výši externích mezních nákladů, čím se sníží náklady firmy na úroveň
společenských nákladů
Coaseův teorém: (Macáková, s.232)
- Coase- americký nositel Nobelovy ceny za ekonomii
- souvisí s přesným vymezením vlastnických práv doprovázeném nízkými náklady na jejich prosazování
- vlastnická práva umožňují přesně definovat původce externality i subjekt, na který dopadají
- nízké náklady vyjednávání zajišťují, aby byl původce donucen uhradit náklady které způsobil
- tzn. Že nedochází k externalitám při výrobě a alokace statků bude tedy efektivní
Př. Firmy znečistí rybník rybářům- vzniknou jim náklady, nízké náklady na vyjednávání umožní
rybářům domáhat se s nízkými soudními výdaji nápravy, je znám původce i poškozený, ztráta je
rybářům uhrazena a externalita mizí, nepřesune se ani na znečišťovatele, neboť se mu o pokutu zvýší
náklady a cena jeho produkce.
d) veřejné statky, křivka tržní poptávky po veřejném statku, optimální množství, možnosti
zajištění produkce
Veřejné statky
Statky dělíme na:
 Soukromé statky

zboží nebo služba jejichž spotřeba vylučuje ze spotřeby ostatní

Veřejné statky: jsou výrobky nebo služby, pro které jsou typické dvě důležité vlastnosti:
 Př. Národní obrana, policie, mosty, silnice, veřejné osvětlení
1. Nezmenšitelnost
 může jej spotřebovávat kdokoliv
 nikdo svojí spotřebou neovlivní množství spotřeby ostatních
2. Nevylučitelnost
 není možné nebo je příliš nákladné neplatící spotřebitele ze spotřeby vyloučit
3. Nedělitelnost
 nelze jednoznačně určit, která část připadá na daného uživatele
Statky, u kterých jsou obě první vlastnosti výrazné nazýváme čisté veřejné statky.
Statky, u kterých ani jedna podmínka neplatí jsou soukromé statky.
Statky, u kterých platí podmínka jen jedna, jsou statky smíšené. (např. most, čistý vzduch)
Tržní křivka poptávky po veřejném statku (viz. Macáková, s.224)
- někdy nazývaná: křivka ochoty zaplatit
- získáme ji vertikálním součtem individuálních poptávek po veř.statku
- např. máme dva spotřebitele- jeden je ochoten zaplatit 15 Kč a druhý 40 Kč- jsou to jejich
mezní užitky- mezní užitek pro celou společnost skládající se z těchto dvou spotřebitelů je tedy
součet 55Kč- takto sestrojujeme poptávku
Optimální objem poskytovaného veřejného statku
Kč/Q
D
MC
P*
d2
d1
Q*
Q
Optimum nastává tehdy, protne-li se tržní poptávka s křivkou mezních nákladů na veřej. statek.
Tzn. Když se celková částka kterou jsou ochotni spotřebitelé za dodatečnou jednotku statku zaplatit
rovná mezním nákladu na výrobu dodatečné jednotky statku. MC=MU
Problém „ černého pasažéra“
 tendence ekonomického subjektu podílet se na spotřebě a neplatit za ni
 jistota, že i bez placení nemůže být nikdo ze spotřeby vyloučen
Počet plátců
40
39
Náklady na plátce
1.000 Kč
1025,64 Kč
Zisk pasažéra
Neexistuje
1.000 Kč
Příklad: veřejné osvětlení
- 9 lidí bude platit
- 1 člověk nebude platit
 pak tedy se podílí 9 lidí na placení  ten 1 člověk je ten černý pasažér
Možnosti hospodářské politiky ohledně veřejných statků
 Výběr finančních prostředků na tvorbu veřejných statků
 Poskytování veřejných statků přímo veřejnými institucemi
 Poskytování finančních prostředků soukromým subjektům, aby nabízely veřejné statky
Jediným řešením, jak zajistit optimum, je zajistit, aby každý spotřebitel veřejného statku za jeho
poskytování zaplatil. Směna je dobrovolný akt- trh ho k tomu tedy nedonutí. Musí zde zasáhnout státní
orgány.
Např. z daní je placena obrana státu, z místních poplatků např. veřejné osvětlení.
Stát už si pomocí zákonů zajistí, aby většina spotřebitelů odváděla daně a z nich pak financuje veřejné
statky.
e) morální hazard a nepříznivý výběr, neadekvátní poptávka po statku, možnosti nápravy
Asymetrická informace
 Jeden ze subjektů, které se účastní tržního vztahu, disponuje úplnějšími informacemi, než které
mají ostatní jeho účastníci.
 jedna strana z účastníků trhu je znevýhodněna z důvodu existence neúplné informace vůči straně
druhé
 např. prodávající ví více o kvalitě zboží které prodává než kupující, manažer firmy ví o ní více než
její majitel
 asym. Informace vzniká v důsledku utajené činnosti a utajené informace
Příčiny existence neúplné informace:
1. utajená činnost
 není pozorovatelná jinými subjekty z důvodů vysokých dodatečných nákladů nebo nemožnosti
2. utajené informace
 jedna strana ne trhu má více odborných znalostí
Důsledky existence asymetrické informace:
1. Morální hazard
 činnost jednoho ekonomického subjektu, který při maximalizaci svého užitku snižuje užitek
ostatních účastníků tržní transakce, kteří jsou méně informovaní
 např. majitel podniku si najímá manažera, na němž spočívá rozhodování o otázkách budoucnosti
firmy, majitel chce zisk, ale manažer hlavně obrat
Nájemce
 osoba, která najímá
Zmocněnec

Příklad:
osoba, která je najímaná tedy zmocněná
- zaplatím 7% úrok i když můžu dát i 15%
15%
negativní výběr
10%
7%
iB
- zaplatím 7 % i když můžu dát i 15 %
2. Nepříznivý výběr (Adverse Selection)
 „méně žádoucí“ subjekty trhu se zúčastní dobrovolné směny spíše než ostatní
 Vytěsňování kvalitnějšího zboží z trhu zbožím méně kvalitním
Příklad:
Zákazník se rozhoduje o koupi auta v autobazaru.
Za dobré auto je ochoten zaplatit 100 tisíc Kč, za nekvalitní vozidlo jen 50 tisíc Kč.
Neví však, zda kupuje dobré či špatné auto,
Přiřadí proto oběma možnostem 50 % pravděpodobnost.
Potom je ochoten zaplatit (očekávaný výsledek je):
EX = 0,5 * 100 + 0,5 * 50 = 50 + 25 = 75
Příklad:
- banka má na výběr 5%, 7% a 10% úrok. sazbu – jako průměrnou úrok. sazbu si zvolí 7%
- 3 lidé A, B, C  banka nemá o nich informace
- pro pana A – příliš vysoká sazba 7%  neúčastní se projektu
- pro pana C – je to malá sazba
 banka bude více zatížená lidmi s vyšší rizikovostí  nežádoucí výběr
i
10%
C
7%
5%
B
iB  průměrná úroková sazba (banka si zvolila)
A
rizikovost projektu
Neadekvátní poptávka po statku
- vzniká v případě neúplné informace
- pokud neznáme záporné charakteristiky, je poptávka po statku vyšší než by měla být
- pokud neznáme kladné charakteristiky, je poptávka nižší, než poptávka odpovídající
dokonalé informovanosti
- např. lidé hodně kupují Acylpyrin, ale neví, že může působit žaludeční potíže- kdyby
to věděli, poptávka by se snížila a tím i poptávané množství a cena
Možnosti nápravy
- tyto informace by mohly poskytovat specializované firmy za úplatu, měly by se stát
veřejným statkem- ale může se zde objevit problém černého pasažéra…
- stát musí podporovat konkurenčí prostředí a zacházet tedy s některými informacemi
jako s veřejnými statky, protože ne všichni si mohou drahé informace dovolit
-
např. informace o zdravotně závadných výrobcích…
„Trh Černého Petra“
 zboží nízké kvality vytěsňuje zboží vysoce kvalitní
Ochrana před nepříznivým výběrem
 Signalizační chování
 Možnost hospodářské politiky:

vynucování signálů o kvalitě zboží (normy apod)

přímé poskytování signálů veřejnými institucemi

podpora soukromými subjektům, které se zabývají poskytováním signálů (subvence)
Hodnotový systém společnosti a efektivní alokace zdrojů
Důvody existence
•
spotřebitelé nejsou suverény trhu
•
korekce preferencí některých jedinců (narkomané apod)
Hodnotový systém společnosti a možnosti hospodářské politiky




Úplný zákaz prodeje některých zboží
Zákaz prodeje některých zboží určitým skupinám obyvatel
Daně či subvence
Veřejná dostupnost informací o škodlivosti či prospěšnosti určitých druhů zboží
Selhávání státu – vyhledávání renty
Kč/Q
D
b
PM
PK
EK
a
QM
MR
QK
LMC = LAC
Q
Download

Mikro.pdf