OBSAH
Třetí díl učebnice se věnuje kontrole a údržbě příslušenství spalovacích motorů, světelné a signalizační soustavy, elektronických zařízení motorů, zkouškám
pohybových vlastností, garážování a skladování motorových vozidel a zmiňuje
související zákony a předpisy.
Kolektiv autorů:
prof. Ing. Josef Pošta, CSc., vedoucí, doc. Ing. Boleslav Kadleček, CSc.,
Libor Fleischhans, Ing. Roman Pavlíček, Ph.D., Ing. Bohuslav Peterka, Ph.D.,
Ing. Zdeněk Vlasák, Ing. Tomáš Blažek, Ing. Jindřich Cylek, Ing. Jiří Štěpnička
První vydání lektorovali:
doc. Ing. Vlastimil Chrást, CSc., Ing. Jiří Mladý
PŘEDMLUVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
9
1
TECHNOLOGICKÉ POSTUPY V AUTOOPRAVÁRENSTVÍ . . . . .
10
2
GARÁŽOVÁNÍ A SKLADOVÁNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
11
2.1
2.1.1
2.1.2
2.1.3
2.1.4
2.2
Garážování a skladování automobilů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Garáže a odstavné plochy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Konzervace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Technologie konzervace a dekonzervace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Konzervační prostředky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Skladování v autoopravárenství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
11
11
12
13
14
15
3
MAZACÍ SOUSTAVA MOTORU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
17
3.1
3.1.1
3.1.2
3.2
3.3
3.3.1
Oleje a plastická maziva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Motorové oleje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Plastická maziva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Poruchy mazací soustavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Údržba a diagnostika mazací soustavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Tribotechnická diagnostika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
18
18
22
23
24
26
4
CHLADICÍ SOUSTAVA MOTORU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
30
4.1
4.2
4.3
4.3.1
4.3.2
Chladicí kapaliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Chemické přípravky pro chladicí soustavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Údržba a diagnostika chladicí soustavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Výměna chladicí kapaliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Opravy chladicí soustavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
31
32
32
45
47
5
PALIVOVÁ SOUSTAVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
50
Stechiometrické poměry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Škodliviny ve výfukových plynech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Údržba, diagnostika a opravy palivové soustavy zážehového
motoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5.3.1 Teoretické základy přípravy palivové směsi pro zážehový motor . . . .
52
52
5.1
5.2
5.3
1st edition © doc. Ing. Josef Pošta, CSc., za kolektiv, 2003
2nd edition © prof. Ing. Josef Pošta, CSc., za kolektiv, 2010
ISBN 978-80-7333-073-6
55
55
5
5.3.2
5.3.3
5.3.4
5.3.5
5.3.6
5.3.7
5.3.8
5.3.9
5.3.10
5.3.11
5.4
5.4.1
5.4.2
5.4.3
5.4.4
5.5
5.5.1
5.5.2
5.5.3
5.5.4
5.5.5
Lambda regulace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Podávací čerpadla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Filtry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Zásobníky tlaku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Regulátory tlaku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Vstřikovací ventily . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Snímání podtlaku v sacím potrubí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Odvětrání palivové nádrže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Přímý vstřik benzinu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Údržba, diagnostika a opravy vstřikovací palivové soustavy
zážehových motorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Údržba, diagnostika a opravy palivové soustavy
vznětového motoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Nízkotlaká část palivové soustavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Údržba, kontrola a seřizování mechanicky řízené vysokotlaké části
palivové soustavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Údržba, kontrola a seřizování elektronicky řízené vysokotlaké části
palivové soustavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Konzervace palivové soustavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Emise spalovacích motorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Katalyzátory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Přístroje pro měření emisí zážehových motorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Přístroje pro měření kouřivosti vznětových motorů . . . . . . . . . . . . . . .
Emisní předpisy a limity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Přípustné hodnoty obsahu složek výfukových plynů motorů silničních
motorových vozidel v provozu (měření emisí, silniční kontroly) . . . . .
6.6.2
6.7
6.7.1
6.8
6.8.1
6.8.2
6.8.3
6.8.4
6.8.5
6.8.6
6.8.7
6.8.8
6.8.9
6.9
6.9.1
6.9.2
Kontrola a seřízení jednotlivých prvků zapalování . . . . . . . . . . . . . . . .
Kontrola řídicí jednotky motoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Čtení záznamů v paměti závad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Kontrola snímačů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Potenciometrické snímače polohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Kontaktové snímače . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Snímače teploty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Snímače tlaku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Elektromagnetické snímače . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Optoelektrické snímače . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Hallovy snímače . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Odporové snímače rychlosti proudění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Snímače průtoku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Osvětlení vozidel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Údržba a seřizování světlometů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Světla signalizační a ostatní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
139
141
142
144
144
144
145
145
147
148
148
149
149
150
152
153
95
106
106
106
110
111
111
7
VNITŘNÍ DIAGNOSTIKA AUTOMOBILŮ – EOBD . . . . . . . . . . . .
154
8
TOPENÍ A KLIMATIZACE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
158
8.1
Topení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
8.2
Klimatizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
8.2.1 Údržba a diagnostika klimatizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
158
158
161
9
ZKOUŠKY VOZIDEL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
163
113
9.1
9.1.1
9.1.2
9.1.3
9.1.4
9.1.5
9.1.6
9.2
9.2.1
9.2.2
Silniční zkoušky vozidel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Kontrola počítače ujeté vzdálenosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Kontrola rychloměru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Dojezdová zkouška . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Zkouška rychlosti a zrychlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Měření spotřeby paliva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Jízdní zkoušky brzd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Dílenské zkoušky vozidel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Kontrola výkonu motoru na válcové zkušebně . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Kontrola brzdného účinku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
164
164
164
165
168
168
170
170
171
172
10
TECHNICKÁ DIAGNOSTIKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
174
11
PROGNOSTIKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
178
12
ZÁKONY A PŘEDPISY PRO MOTOROVÁ VOZIDLA . . . . . . . . . .
179
LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
181
63
66
68
68
68
71
72
73
75
76
84
85
87
6
DIAGNOSTIKA ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ AUTOMOBILŮ . . .
116
6.1
6.2
6.3
6.3.1
6.3.2
6.3.3
6.3.4
6.4
6.4.1
6.4.2
6.5
6.5.1
6.5.2
6.6
6.6.1
Bezpečnostní pokyny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Měření elektrických veličin a otáček . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Osciloskopická měření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Osciloskop pro diagnostiku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Práce s osciloskopem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Obecné možnosti a zásady interpretace oscilogramů . . . . . . . . . . . . . .
Příklady typických závad zapalovací soustavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Údržba a diagnostika alternátorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Poruchy a preventivní údržba alternátorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Zkoušení a diagnostika alternátorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Údržba a diagnostika spouštěčů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Poruchy a preventivní údržba spouštěčů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Zkoušení a diagnostika spouštěčů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Kontrola a seřízení zapalovací soustavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Souhrnná kontrola zapalování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
116
117
118
120
121
122
125
128
130
131
133
134
135
137
137
6
7
stavem motoru. Objemové množství HC ve výfukových plynech je výrazně
menší než u CO a uvádí se v ppm (parts per milion). Platí, že 1 ppm je jednou
miliontinou celku, tedy 1 ppm = 0,000 1 %, 1 % = 10 000 ppm.
Oxidy dusíku (NOx). Vznikají při vysoké teplotě a tlaku. Za těchto podmínek vzdušný dusík reaguje s kyslíkem. Ve směsi oxidů dusíku je nejvíce
zastoupen oxid dusnatý (NO), v menších množstvích oxid dusičitý (NO2)
a oxid dusný (N2O). Oxid dusnatý (NO) je bezbarvý plyn na vzduchu dále
oxidující na NO2, což je hnědočerný plyn se silným zápachem, který dráždí
plíce a pokožku, leptá tkáně a je silně jedovatý. Objemové množství NOx
roste s rostoucí hodnotou λ až do hodnoty λ = 1,05 až 1,1 a dále (vzhledem
ke klesající teplotě hoření) klesá. Při běžných emisních kontrolách se obsah
NOx neměří.
Oxid siřičitý (SO2). Vzniká spalováním síry obsažené v palivu. Se
vzdušnou vlhkostí reaguje SO2 na kyseliny síry, které jsou velmi agresivní vůči kovům (vyvolávají korozi) a tvoří velmi škodlivé „kyselé deště“.
Sloučeniny olova. Jedná se o velmi jedovaté látky, které se dostávají
do krevního oběhu teplokrevných živočichů, ukládají se v kostní dřeni
a nervovém systému a omezují přísun kyslíku buňkám. Z těchto důvodů
se přestal používat benzin s olovnatými antidetonačními přísadami.
Oxid uhličitý (CO2). Jde o bezbarvý nejedovatý plyn bez zápachu.
Při dokonalém spalování (dodržení stechiometrického poměru) dosahuje
objemové množství CO2 ve výfukových plynech hodnoty 14,7 %, což je
maximálně možný obsah.
Přes svou nejedovatost představuje oxid uhličitý velký civilizační
problém. Narůstající množství CO2 v atmosféře zesiluje skleníkový efekt
(z 10 až 15 % se na celkové produkci CO2 podílí doprava).
Množství CO2 má významnou vypovídací hodnotu o dokonalosti spalovacího procesu, o těsnosti výfukové soustavy a o činnosti katalyzátoru.
Například vysoký obsah CO2 při nízkém obsahu CO i HC svědčí o dobrém spalování, popř. dobrém stavu katalyzátoru. Nízký obsah CO2, CO
i HC signalizuje netěsnosti výfuku a přisávání vzduchu.
Kyslík (O2). Vyskytuje se pouze při spalování chudé směsi (λ > 1).
Jeho hodnota je však důležitá při měření emisí čtyřsložkovým analyzátorem, protože se používá pro výpočet hodnoty λ, která se kontroluje při
emisní kontrole vozidel s řízeným katalyzátorem.
Pevné částice (saze). Vznikají zvláště ve vznětových motorech. Jsou
to jednak saze (částice uhlíku), jednak síra, popel a částice vzniklé opotřebením. Částice vytvářejí kouř.
54
5.3
ÚDRŽBA, DIAGNOSTIKA A OPRAVY
PALIVOVÉ SOUSTAVY ZÁŽEHOVÉHO
MOTORU
Pro jednoduchost karburátorových zážehových motorů jak ve výrobě, tak
v provozu, byla první polovina dvacátého století téměř výhradně v jejich
znamení. Samozřejmě po celou dobu docházelo k průběžnému vývoji, ale ne
k zásadní změně principů. Výjimku tvoří období druhé světové války, kdy
došlo k výraznému rozvoji a užití mechanického vstřikování benzinu u leteckých motorů. Po válce došlo v technickém rozvoji k jisté stagnaci. Až v polovině padesátých let se objevil MERCEDES 300 SLK s mechanickým vstřikováním. V polovině šedesátých let se začaly objevovat systémy D-Jetronic
(1967), následované dalšími systémy SIEMENS, MAGNETI-MARRELI,
BOSCH či systémy dalších výrobců. Posledním vývojovým stupněm palivové soustavy zážehového motoru je přímé vstřikování benzinu používané
od roku 1998 firmou MITSUBISHI, od roku 2001 firmou VOLKSWAGEN
a v současnosti všemi významnými výrobci motorů.
5.3.1
Teoretické základy přípravy palivové směsi
pro zážehový motor
U moderních zážehových motorů je příprava směsi řízena elektronickou
řídicí jednotkou, která pro každou otáčku motoru a každý válec vypočítává
a nastavuje dávku paliva. K tomu využívá vedle základních údajů o množství
nasávaného vzduchu a o otáčkách motoru také řadu dalších signálů. Cílem
je, aby ve všech režimech a ve všech situacích dostával každý válec motoru
správnou směs, která v daných podmínkách poskytne právě potřebný výkon
při nejnižší spotřebě paliva a nejnižší produkci škodlivých exhalací.
‰ Principy tvorby směsi
Řídit tvorbu směsi je možné dávkováním paliva k danému množství
vzduchu nebo dávkováním vzduchu k danému množství paliva. To se musí
dít tak rychle, aby motor dostával dostatečné (a proměnlivé) množství správné směsi.
Odměření dávky paliva, ať již jde o karburátor nebo o různé vstřikovací
systémy, je poměrně snadné. Palivo lze při konstantním tlaku dávkovat tryskou nebo změnou doby vstřiku.
Obtížnější je měření množství vzduchu. U karburátorových motorů se
dosahuje vhodný směšovací poměr volbou průměru difuzoru a průměru trysky. U systémů vstřikování benzinu bylo nutné volit nějakou jinou fyzikální
55
veličinu, kterou lze snadno převést na napětí, aby tuto informaci mohla zpracovat řídicí elektronika.
Změření množství vzduchu však pro stanovení správného množství paliva nestačí. Je nutné znát ještě režim motoru. Při stejném množství vzduchu se
může motor nacházet v různých režimech, a je tedy nutné přiřazovat rozdílné
množství paliva. Z toho vyplývá potřeba měřit otáčky motoru.
Údaje o množství vzduchu a o otáčkách motoru společně tvoří informaci
o zatížení motoru a jsou označovány jako hlavní řídicí veličiny (pro tvorbu
směsi).
měřicí klapka
šroub bohatosti směsi
těleso měřiče
čep
páka klapky
‰ Měření množství vzduchu
vstupní průřez
v klidu
pružný doraz
V průběhu vývoje a v současnosti byly a jsou používány následující principy měření množství vzduchu:
• Tlakové čidlo (systém D-Jetronic). Tlakové čidlo (snímač tlaku, obr. 17)
měří tlak v sacím potrubí za škrticí klapkou, převádí ho na napětí a podle hodnoty napětí dochází ke změně doby trvání vstřiku (doby otevření
vstřikovacích ventilů). Systém byl používán v polovině šedesátých let
(např. Citroën DS).
p
piezoelektrické
membrána
odpory
komora
se stálým
tlakem
keramická
nosná deska
Obr. 17. Snímač tlaku v sacím
potrubí, detail měřicí části
p – tlak v sacím potrubí
v činnosti
Obr. 18. Měřicí klapka s mechanickým převodem
řídicí jednotka
signál z potenciometru měřiče
množství nasávaného vzduchu
• Měřicí klapka s mechanickým převodem na dávkování paliva. Je součás-
•
56
tí jednotky nastavování dávky paliva (obr. 18). Pákovým převodem je
klapka propojena s regulačním pístem, který mění průtok paliva ke vstřikovacím tryskám. Tento systém kontinuálního vstřikování (K-Jetronic
a KE-Jetronic) byl používán od konce šedesátých do poloviny devadesátých let.
Měřicí klapka s potenciometrem. Na klapku působí síla proudícího vzduchu, proti ní působí síla pružiny. Klapka ovládá potenciometr a jeho napětí slouží pro stanovení základní dávky paliva řídicí elektronikou (obr. 19).
Tento měřič byl používán od počátku sedmdesátých do počátku devadesátých let.
vzduchový filtr
škrticí klapka
měřič množství
vzduchu
signál teploty
nasávaného vzduchu
Obr. 19. Měřicí klapka s potenciometrem
57
• Měřiče se žhaveným měřicím elementem. U těchto měřičů se využívá
závislosti mezi rychlostí proudění vzduchu a odporem žhaveného elementu. Žhavený element je ochlazován proudem nasávaného vzduchu.
Řízenou změnou příkonu se měřicí element neustále udržuje na teplotě
o 200 °C vyšší, než je teplota nasávaného vzduchu. Změny příkonu jsou
převáděny na napětí, které je úměrné hmotnosti nasátého vzduchu. Toto
napětí je vedeno do řídicí jednotky a ta podle něj stanoví hmotnost nasátého vzduchu. Starší provedení měřičů používalo žhavený drát, nyní se
používá žhavený kovový povlak na nosné destičce (obr. 20 a 21).
• Měřiče s vířivým tělesem. U těchto měřičů se proud vzduchu přivádí do
•
trubice, ve které se lamelovou mřížkou proud uklidní. Uklidněný proud
obtéká vířivé těleso, za kterým se vytvářejí turbulence (víry). Množství
turbulencí je úměrné rychlosti proudění, a tedy i objemu proteklého vzduchu. Množství turbulencí se měří (pomocí ultrazvuku, mechanickoopticky, měřením tlaku za odtokovou hranou vířivého tělesa) a výsledek se
převádí na napětí.
Měřič úhlu pootočení škrticí klapky. Tento systém měření množství
vzduchu vychází ze závislosti mezi úhlem pootočení škrticí klapky
a množstvím vzduchu, které takto otevřenou klapkou proteče. Škrticí
klapka ovládá potenciometr. Systém byl vyvinut pro jednobodová vstřikování (obr. 22).
rameno potenciometru
hřídel škrticí
klapky
těleso měřiče
jezdec
kolektorová
dráha č. 1
odporová
dráha č. 1
kolektorová
dráha č. 2
odporová
dráha č. 2
průtok
vzduchu
těsnění
snímač teploty
kroužek snímače s přesným
měřicím odporem
kroužek snímače
se žhaveným drátem
Obr. 20. Měřič množství vzduchu se žhaveným drátem
těleso s ramenem
víko s odporovými
dráhami potenciometru
Obr. 22. Měřič úhlu pootočení škrticí klapky
chladič
výkonový prvek
Otáčky motoru jsou pro řídicí jednotku nutným údajem, bez kterého
nemůže pracovat. Snímače otáček využívají následující principy:
vyhřívaný povlak
• Indukční snímače (obr. 23). Pracují na principu elektromagnetické induk-
nosná deska
vyhřívaný povlak
pohled do tělesa měřiče
měřicí prvek
Obr. 21. Měřič množství vzduchu se žhaveným povlakem
58
‰ Měření otáček motoru
propojení
ce. Snímač je tvořen cívkou, blízko ní je permanentní magnet a blízko
obou těchto částí se pohybují kovové (magnetické) značky spojené s klikovým hřídelem motoru (např. hvězdice v rozdělovači, zuby na věnci
setrvačníku, kolíky či zářezy v setrvačníku). Při průchodu této kovové
značky se uzavře magnetický tok cívkou snímače a v cívce se indukuje
napětí sinusového průběhu. To je signálem pro řídicí jednotku (obr. 24).
59
Download

Zobrazit PDF ukázku knihy OPRAVÁRENSTVÍ A DIAGNOSTIKA III