JESENICKO
Analýza příčin regionálních disparit
ve vazbě na CR
dílčí část projektu MMR ČR
Komplexní regionální marketing jako koncept
rozvoje rurálního periferního regionu Jesenicka
Jan Havrlant
Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje
Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity
Obsah
z
Úvod
Metodologické přístupy ve výzkumu cestovního ruchu
z
z
z
z
z
Specifika území a historicko-geografické příčiny
vzniku regionálních disparit
Specifika cestovního ruchu v regionu Jesenicka
Nabídka atraktivit a služeb CR
Podnikatelské aktivity v CR
Poznatky z dotazníkového šetření a analýza
poptávky
Profil návštěvníků regionu Jesenicka
Průzkumy spokojenosti návštěvníků s infrastrukturou
a službami CR
z
Závěr
Metodologické přístupy ve výzkumu CR v regionu
Počátky vědeckých přístupů k problematice cestovního ruchu
- 60. léta min. stol.
- rozvoj geografických pracovišť v Brně, Ostravě, Olomouci
z 1. studie, prostorové analýzy, hodnocení předpokladů pro CR
zaměřeně na využití rekreačního potenciálu v zázemí měst a
průmyslových oblastí - Gardavský, V., Mariot, P., ad.
z V zájmovém území SMSl - studie S. Šprincové (1960, 1969) a M.
Havrlanta (1977)
z
z
S. Šprincová: Geografie cestovního ruchu v Jeseníkách (1969)
komplexně pojatá geografická studie s teoreticko-metodologickými
aspekty a hodnocením podmínek území k rozvoji CR
z M. Havrlant: Zázemí ostravské průmyslové oblasti, jeho funkce a
možnosti využití pro rekreační účely (1985) - studie s hodnocením
přírodního potenciálu krajiny pro cestovní ruch a rekreaci ve vtahu
k specifickým formám rekreace individuální a vázané v oblasti
beskydské, aj.
Hodnocení únosnosti území na základě použití matematických metod
intenzity a hustoty rekreačního ruchu, indexu rekreační zástavby
Geografický ústav AV ČR, ESF MU Brno
z
Vystoupil, J.: Možnosti rozvoje cestovního ruchu a rekreace
v okrese Frýdek – Místek (1993)
na základě faktorových analýz - navržena promyšlená koncepce rozvoje
cestovního ruchu
z
Vystoupil, J. a kol.: Návrh nové rajonizace cestovního
ruchu ČR (2007)
hodnocení rekreačního potenciálu všech obcí v ČR
z
Vystoupil, J. a kol. : Atlas cestovního ruchu ČR (2006)
z
Vystoupil, J., Šauer, M. (2008): Kvantifikační analýza
potenciálu (lokalizačních předpokladů) cestovního ruchu
Jesenicka (analytická studie o j. regionu )
Aktivity agentur, ústavů a institutů
z
Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu
v TR Severní Moravy a Slezska (2002) - Institut
rozvoje podnikání, s.r.o. (vč. dotazníkového šetření
návštěvnosti MS kraje)
z
J. Bína a kol.: Hodnocení potenciálu
cestovního ruchu na území ČR (2002), Ústavu
územního rozvoje Brno
- teoreticko-metodologická práce s kartografickými výstupy,
hodnocení potenciálu CR území jednotlivých obcí z hlediska
přírodních, kulturně-historických předpokladů a jejich
využitelnosti pro cestovní ruch;
- hodnocení územních jednotek - důležitým segmentem pro
veřejnou správu, územní plánování, marketing a pro
stanovení rozvojových možností obcí
Výzkum CR na KSG RR PřF OU
z
Havrlant, J. : Beskydy - transformace česko-slovenskopolské pohraniční oblasti cestovního ruchu (1998-9)
interní projekt Ostravské univerzity, zaměřený na možnosti rozvoje
TR v beskydském příhraničí
z
Havrlant, J. Mikroregion Třinecko , geografická analýza MR,
Postavení pohraničí v regionálním rozvoji ČR se zřetelem k
zapojení do evropských struktur, grantový projekt GAČR, SÚ
AV ČR, PřF OU
z
Fialová, D., Vágner, J.: Regionální diferenciace druhého
bydlení v Česku (2004) - celostátní grantový projekt GAČR,
PřF UK v Praze , spoluřešitel KSGRR PřF OU
Havrlant, J. (2004): Vývoj druhého bydlení v oblasti
Moravskoslezských Beskyd
Současný výzkum na KSG RR PřF OU (2007-2010)
z
Rumpel, P. a kolektiv : Komplexní regionální marketing
jako koncept rozvoje rurálního periferního regionu
Jesenicka, projekt MMR ČR
z
Cíle projektu: řešení rozvoje periferního regionu,
eliminace disparit, vč. disparit a rozvoje cestovního ruchu
z
K tomuto účelu - analyzovány tvrdé i měkké faktory
cestovního ruchu - s využitím anketních šetření,
realizovaných v hlavních rekreačních střediscích i
v dosud stagnujících turistických lokalitách
Vymezení zájmového území regionu Jesenicka
Specifika území a historicko-geografické příčiny
vzniku regionálních disparit
z
Rozvoj hospodářských aktivit - historicky spojen s přírodním potenciálem
území a s vývojem obyvatelstva a sídel
z
Vazby na přírodní potenciál krajiny Jesenicka – zřejmé dodnes
z
Po roce 1945 - v důsledku odsunu německého obyvatelstva se radikálně
snížil počet obyvatel; v souvislosti s nedosídlením příhraničního
prostoru, většina obcí stagnovala, či dokonce chátrala
z
Jesenická sídla jsou migračně ztrátová především z důvodů nedostatku
pracovních příležitostí
z
Uvedené okolnosti vedly k prohlubování regionálních a lokálních disparit,
mj. i ve vývoji cestovního ruchu
Specifika periferního regionu Jesenicka
z
území se slabým zastoupením výrobního sektoru;
větší význam jen průmysl stavební, těžba vápenců a žuly
z
tradiční průmysl i zemědělství prošly od r. 1990 značným útlumem a
transformací
z
Jeseník (12,4 tis. obyvatel) - slabou průmyslovou základnu; přes
polovinu EA obyvatel pracuje v nevýrobním sektoru
z
Region s rostoucím významem cestovního ruchu, lázeňství a služeb
vázaných na CR
z
Ve většině venkovských obcí regionu je ale zaměstnanost v III. podprůměrná (kolem 40%)
Současné problémy na trhu práce
z
V důsledku transformačních procesů zde narostla míra
nezaměstnanosti na vysokou hodnotu
z
i přes pozitivní posun v letech 2006-08 dosahuje
nadprůměrné úrovně (v Jeseníku a Javorníku okolo 12%,
v příhraničním prostoru až 24%)
z
S ohledem k periferní poloze, odlehlosti území od
hlavních komunikačních tahů atd. - se nedá očekávat
výrazné zlepšení situace na trhu práce v nejbližších
letech, s výjimkou posílení nevýrobního sektoru ve vazbě
na rozvíjející se cestovní ruch
Specifika cestovního ruchu v regionu Jesenicka
z
Potenciál pro celoroční turistiku, rekreaci a lázeňství
Pěší turistika, cykloturistika, lyžařská turistika, sjezdové lyžování ad.
sporty
z podružné funkce – myslivost, agroturistika ad. měkké formy turismu –
dosud málo rozvinuty
z
z
Přestože má Jesenicko vcelku dobré podmínky pro celoroční využití, je
zde značná sezónnost v návštěvnosti, výrazná zvláště v zimních a letních
prázdninových měsících
z
Využití lůžkových kapacit – jen kolem 40 – 50 %
z
Nejnavštěvovanější lokality – obce v okolí
Červenohorského a Ramzovského sedla
a lázeňský prostor Jeseník – Lipová
(mimo lokalit Malá Morávka - Praděd-Ovčárna v oblasti bruntálské)
Ramzovské sedlo mezi H. Jeseníkem a Rychlebskými horami
Lázně Jeseník a Lipová
Atraktivity CR
lokalita Červenohorské sedlo
Lůžková kapacita a počet ubytovacích zařízení v obcích regionu
Jesenicka v letech 1991 - 2007
Počet lůžek využitelných v CR na km2
na Jesenicku a Šumpersku (zdroj: Vystoupil, J., Šauer, M.,2008)
Frekventovaná hlavní hřebenová magistrála Jeseníků
Ramzová – Šerák – Keprník – Červenohorské sedlo
Nabídka atraktivit a turistické infrastruktury
z
Pěší + lyžařská turistika - na shodných cestách v hřebenové
magistrále H. Jeseníku: Ramzovské sedlo – Šerák -
Keprník - Červenohorské sedlo - Praděd - Skřítek
z
z
z
z
z
z
Ramzovské sedlo - ski areál : cca 7 sjezdovkami, nejdelší
upravovanou sjezdovkou v turistickém regionu Severní Moravy
a Slezska
Vrchol Šeráku je zpřístupněn sedačkovou lanovkou
Ostružná (ski areál - 6 vytýčených svahů)
Petříkov (SA se 7 lehkými a středně náročnými sjezdovkami)
Červenohorské sedlo - SA situován převážně na severních
svazích V. Klínovce (1160 m) - 10 upravovaných, vzájemně
propojených sjezdovek všech obtížností, vybavených vleky
(zastaralými)
Lipová - Miroslav lyžařské centrum se sedačkovou lanovkou,
4 převážně lehčími sjezdovými tratěmi, snowboardparkem
Ostatní areály - svými přírodními, kapacitními, technickými ad.
kvalitativními parametry zdaleka nevyrovnají výše uvedeným
Nabídka jiných rekreačních aktivit - omezená
z
V regionu Jesenicka není k dispozici větší zimní stadion
Otevřená ledová plocha - jen v Jeseníku
z
Petříkov - bobová dráha (1996): letní + mimo sezónní
využití
Víceúčelové, kryté sportovní haly, tenisové haly pro celoroční využití jen v Jeseníku a Bělé
z Jeseník - multifunkční hala, 3 tenisové areály, umělá lezecká stěna
Léčebné lázně a.s. - celoročně možnosti lázeňských pobytů, vč. možností
krátkodobých relaxačních wellness programů
z
z
Bělá pod Pradědem - víceúčelový sportovní areál s hřišti a tenisovými
kurty. Nové Relaxcentrum Bělá-Domašov nabízí krytý bazén ad. aktivity
z
Tenisové kurty – v Ramzové, Lipové-lázních, Filipovicích, Skorošicích,
Vidnavě a Žulové
Podnikatelské aktivita v cestovním ruchu
Intenzita podnikatelské aktivity na Jesenicku
– nadprůměrná
• Lokální disparity PA – odrážejí do značné míry
rozdílnosti v turistické a rekreační atraktivitě
funkční specializaci obcí
• Nejvyšší intenzita PA – v horských obcích
- s malým počtem obyvatel – zimní a letní sportovněrekreační centra
- lázeňská centra
(kumulují více funkcí
– obytnou, obslužnou, výrobní ad.)
•
• Dominantní význam CR – ve struktuře pracovních příležitostí
v těchto obcích; nadprůměrná zaměstnanost v CR
ve většině obcí
Tab.: Podnikatelská aktivita v cestovním ruchu
Název obce
Pořadí obce
v
rámci
okresu
Počet podnikatelů v základních
službách CR - pohostinství a
ubytování na 1000 EA
2.
Bělá pod Pradědem
79,8
6.
Česká Ves
39,8
5.
Jeseník
57,2
3.
Lipová-lázně
68,4
1.
Ostružná
176,8
okres Jeseník
44,9
Olomoucký kraj
21,5
Pramen: ČSÚ
ČR
23,1
Podnikatelská aktivita v cestovním ruchu
Zdroj:
Vytoupil, J., Šauer, M. 2008
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v ubytování a pohostinství
Pramen: ČSÚ
Pořadí
obce
v rámci
okresu
Obec
% EA obyvatel
v pohostinství a
ubytování
5.
Bělá pod Pradědem
6,1
10.
Česká Ves
4,0
4.
Jeseník
6,3
3.
Lipová-lázně
6,8
1.
Ostružná
43,2
okres Jeseník
5,0
Olomoucký kraj
3,2
ČR
3,8
Disparity v zaměstnanosti v cestovním ruchu na Jesenicku a Šumpersku
Návštěvnost regionu
z
Statistické údaje o realizované návštěvnosti v úrovni MR a obcí – nejsou
k dispozici
z
Vcelku přesně lze analyzovat návštěvnost za kraje v hromadných
ubytovacích zařízeních (HMZ – hotely, velké pensiony, turistické chaty
apod. velká UZ)
z
Neúplné statistické údaje - ubytování privátní, v soukromých objektech
DB, pensionech, chatových osadách apod. zařízeních
z
V MSK v letech 2002 – 2006 se ubytovalo v HUZ 616 tis. hostů ročně,
(průměr), z toho 500 tis. (81%) domácích
116 tis. (19%) zahraničních návštěvníků
V OLK v r. 2004
- 418 tis. hostů
z toho 320 tis. (77 %) domácích
97 tis. (23%) zahraničních návštěvníků (ČSÚ, 2006)
Region Jesenicka – trvale přitažlivý zvláště pro Poláky – průměrně se
za rok v HUZ SMS ubytuje 25 tisíc, Slováků - 24 tis. a Němců - 18 tisíc
z Ostatní národnosti přijíždějí v mnohem menším počtu (ČSÚ, 2007)
z
Podíly zahraničních hostů v HUZ podle regionů
Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle
krajů ČR, 2007 / Foreign guests at collective accommodation
establishments, by region, 2007
Praha / Prague
Středočeský kraj / Central Bohemia
6,5%
1,4%
Jihočeský kraj / Southern Bohemia
1,2%
Plzeňský kraj / Plzeň Region
2,0%
0,9%
Karlovarský kraj / Karlovy Vary Region
1,0%
Ústecký kraj / Ústí nad Labem Region
4,3%
Liberecký kraj / Liberec Region
3,2%
2,2%
60,0%
7,1%
Královéhradecký kraj / Hradec Králové
Region
Pardubický kraj / Pardubice Region
Kraj Vysočina / Highland
2,5%
Jihomoravský kraj / Southern Moravia
4,7%
3,1%
Olomoucký kraj / Olomouc Region
Zlínský kraj / Zlín Region
Moravskoslezský kraj / Moravia-Silesian
Region
Realizovaná a potenciální návštěvnost v regionu Jeseníků
z
Po r. 2000 bylo v HÚZ J. ubytováno - kolem 400 tis. hostů
– v okr. Jeseník, Šumperk a Bruntál
tj. průměrně cca 1200 hostů denně (Vystoupil, J., 2008)
z
z
z
z
při zvážení koeficientu 15:1 v poměru mezi denními
návštěvníky a turisty - celková hodnota cca 20 tis.
návštěvníků a turistů denně (tj. pouze 5 % naplnění kapacitní
únosnosti stanovené Rajonizací CR (1982)
při započtení rekreantů v objektech individuální rekreace –
druhého bydlení - kolem 10 % naplnění kap. únosnosti
celkově – poměrně značné kapacitní rezervy pro rozvoj CR v
oblasti Jeseníků - ve vztahu k parametrům rajonizace CR
Ale - značné sezónní a víkendové výkyvy
v zimní sezóně, o víkendech přijíždí až 20-ti násobně vyšší
počet návštěvníků
Očekávaný růst počtu zahraničních turistů - do ČR
nutí zamyslet se nad některými aspekty, jež by umožnily eliminovat
do jisté míry regionální disparity v CR
• geografická poloha Jesenicka ad. faktory vytváří šance pro rozvoj CR
• odstranění administrativních bariér pro návštěvníky ze zemí EU
vstup do Schengenského prostoru odbourává bariéry a otevírá region pro větší
pohyb lidí, kapitálu atd.
• rostoucí poptávka po specializovaných produktech a komplexnějších
produktových balíčcích CR, vycházejících s regionálních specifik
• výrazně rostoucí skupina turistů středního věku a seniorů klidné, bezpečné destinace bez extrémních teplot,
k nímž Jesenicko náleží
• rostoucí poptávka po venkovském prostředí (venkovský CR,
agroturistika apod.)
• rostoucí poptávka po lázeňských a wellness produktech
Rozvoj cestovního ruchu ovlivňuje
z
rozvoj komunikačních technologií
z
tlak na poměr cena – kvalita
z
dostupnost finančních zdrojů ze strukturálních fondů v
následujících letech, kdy je bude možné optimálně
využít pro rozvoj zanedbané infrastruktury CR i lidských
zdrojů
Dotazníkové šetření
Profil návštěvníků Jesenicka * (200 respondentů)
(v letní sezóně 2008 - 119, v zimní sezóně 2008 - 81)
z
z
z
Státní příslušnost: 170 Čechů, 25 Poláků, 3 Slováci , 2 Němci
muži: 117, ženy: 83
Věkové skupiny
( v zimě – podíl věk.skupiny 21 – 40 let až 70%)
Profil návštěvníků
z
Použitý dopravní prostředek k cestě na Jesenicko:
vlastní automobil – 161 (80%) respondentů
vlak 16,
autobus 13,
motocykl 1, kolo 2
z
Vzdálenost od trvalého bydliště:
Motivy návštěvnosti v letní sezóně
Motivy návštěvnosti v zimní sezóně
z
lokality Ramzovské sedlo – Ostružná - Petříkov
Lyžování 90 %, Rekreace 10 %
z
lokalita Červenohorské sedlo
Lyžování 72 %, Rekreace 15%
Lázeňský pobyt 7 %
Pracovní cesta 4 %
Pěší turistika
2%
Typ cesty, pobytu
(v exponovaných prázdninových a víkendových dnech - 2/3 respondentů
Četnost a pravidelnost návštěv stejné lokality
(do lokalit kolem Ramzovského sedla přijíždí až 43%
respondentů v zimní sezóně pravidelně a vícekrát)
Počet dnů pobytu na Jesenicku v letní a zimní sezóně
(Ramzovské a Červenohorské sedlo)
8%
26%
66%
14,30%
1 - 2 dny
3 - 6 dnů
7 a více dnů
;
1-2 dny
3-6 dnů
7 a více dnů
85,70%
Druh využívaných ubytovacích zařízení
(V lok. Ramzové, Ostružné – ubyt. v privát. pensionech – 85%)
1,15,9
2,9
17,9
10,1
17,3
30,5
13,7
Privát
Pension
Turist. Chata
Hotel
Lázeňské zařízení
Bungalov / Apartmán
Zařízení podniku, klubu
Objekt 2. bydlení
Volba ubytovacích zařízení a lokalit
z
Hlavní střediska jsou navštěvována většinou opakovaně,
pravidelně sezónně. Více než 2 třetiny návštěvníků přijíždí
hlavně za rekreací a sportem s rodinou či individuálně,
převážně vlastním vozidlem
z
Při volbě ubytovacích zařízení v lokalitách Ramzovského sedla
jsou využívány zvláště pensiony a privátní ubytování,
na Červenohorském sedle hotel a turistická chata z důvodu
absence soukromých pensionů
z
Ubytovací zařízení jsou u 1-2 třetin respondentů vybírány na
základě doporučení známých anebo z vlastní zkušenosti. Jsou
považovány většinou za průměrně kvalitní z hlediska
vybavenosti
Přitažlivost turistických a rekreačních lokalit
Jesenicka
0,5
21
Přitažlivé, atraktivní
Atraktivní(s výhradami)
Neatraktivní
78,4
Názory na úroveň vybavenosti využívaných zařízení
(větší rozdíly mezi zimními a letními návštěvníky)
Vybavenost využívaných zařízení
Červenohorské sedlo
Ramzovské sedlo a Petříkov
Analýza poptávky
Spokojenost návštěvníků s poskytovanými službami a
infrastrukturou CR
z
Relativně vysoká spokojenost se službami
v zařízeních ubytovacích: (85 - 99%)
z
Vysoká spokojenost se
stravovacími zařízeními
(téměř 90 %)
Spokojenost návštěvníků
s ubytovacími a stravovacími službami
z
Spokojenost s úrovní dopravní infrastruktury a s dostupností lokalit
(přes 70 % dotazovaných)
- menší spokojenost – v zimě (63%)
- avšak pouze vlastním vozidlem!
- nikoliv veřejnou dopravou
(přestože v regionu scházejí rychlostní komunikace)
z
Spokojenost se značením turistických cest, lyžařských tratí a cyklotras 98%
z
Spokojenost se značením turistických objektů a zařízení
95 % spokojenost
Spokojenost s možnostmi parkování aj. doplňkovými zařízeními a službami
(zdravotnickými, půjčovnami, servisy, hlídání dětí)
Spokojenost návštěvníků s doplňkovou infrastrukturou na
Ramzové - Ostružné – Petříkově a na Červenohorském sedle
(Ne)spokojenost s infrastrukturou a službami v zimních centrech
z
Nižší spokojenost - s doplňkovými zařízeními a službami
Větší polovina návštěvníků vyslovila nespokojenost se servisními,
sportovně-rekreačními aj. službami. Značná nespokojenost je
vyslovována k nabídce doplňkových volnočasových aktivit a
produktových balíčků
- a možnostem kulturně-společenského vyžití - zábavy
Nejzávažnější nedostatky ve střediscích:
Ramzová – Ostružná – Petříkov
z
z
- technické vybavení lyžařských areálů, staré typy lanovek a vleků
- 3 existující typy pernamentek, vzájemně neplatných
u konkurenčních provozovatelů
- nedostatečné sociální zázemí, WC
- neupravené parkovací plochy
z
-
Červenohorské sedlo
nespokojenost s technickým vybavením lyžařského areálu
absence umělého zasněžování svahů
možnosti dalšího sportovního vyžití
kulturně- společenské vyžití, možnosti večerní zábavy,
zábava pro děti
Nespokojenost s infrastrukturou a službami v letních centrech
Spokojenost s maloobchodní síti a
s nabízeným sortimentem zboží
Anketní šetření sledovalo rovněž
opakovaně navštívit
stejné středisko za stejným druhem
pobytu
zájem respondentů
Přes uváděné problémy a nedostatky
- až 91 % návštěvníků znovu navštíví tyto
rekreační lokality za stejným druhem
pobytu
- může je doporučit rovněž svým známým
Závěr
z
Cestovní ruch patří k významným hospodářským odvětvím
regionu
z
Jesenicko - atraktivní krajina s řadou přírodních
pozoruhodností i kulturně historických památek - předpoklady
pro rozvoj různých forem CR
z
S ohledem k CHKO je však masový rozvoj cestovního ruchu
v tomto regionu limitován. Proto je nutné zabývat se
možnostmi rozvoje měkkých forem turismu, jež jsou ve
znamení současných trendů v rekreačních oblastech
z
Cestovní ruch na Jesenicku - má značné rezervy
Z hlediska vybavenosti, služeb, tvorby komplexních
produktových balíčků nedosahuje region Jesenicka úrovně
podobných regionů
Závěr
z
Rozdílné podmínky (Př, SE, Hist) byly v tomto regionu příčinou disparit v CR
Disparity nebudou nikdy zcela eliminovány s ohledem k diferencovaným
předpokladům pro CR
z
Pro řešení disparit je však možné využít tohoto odvětví
a naopak lze i využít existujících disparit na Jesenicku pro rozvoj
cestovního ruchu, podporujícího ekonomický rozvoj regionu
z
Důležitým faktorem - s dopadem na formování disparit, je kvalita
poskytovaných služeb
z
Rovnoměrnější využití území a rozvoj periferního prostoru vede skrze
zlepšení realizačních podmínek, spojených s rozvojem základní a zvláště
doplňkové infrastruktury a širších služeb CR
z
Širší využití potenciálu CR a optimalizace rozvoje různých aktivit je
z hlediska regionálního rozvoje prioritou - zejména v hůře vybavených
prostorech, k nímž náleží zvláště příhraniční část Jesenicka
Moderní infrastruktura, dobře fungující služby, marketingové ad. aktivity
jsou základním předpokladem využitelnosti potenciálu území a rozvoje
tohoto specifického regionu mnoha tváří, jakož i spokojenosti návštěvníků
Děkuji za pozornost
Download

Jesenicko: Analýza příčin regionálních disparit ve vazbě na CR