Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta financí a účetnictví
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2013
Klára Muziková
Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta financí a účetnictví
Katedra finanční účetnictví a auditingu
Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku
Využití elektronické výměny dat pro účely
účetního výkaznictví a pro komunikaci
s veřejnou správou
Autor bakalářské práce: Klára Muziková
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Gabriela Ďurianová
Rok obhajoby: 2013
Čestné prohlášení:
Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Využití elektronické výměny dat pro
účely účetního výkaznictví a pro komunikaci s veřejnou správou“ jsem
vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem
řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.
V Praze dne ……….
………………......
Klára Muziková
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing.
Gabriele Ďurianové za její vstřícný přístup, cenné podněty, připomínky a rady.
Zároveň děkuji Marii Balkové, hlavní účetní ve firmě Kámen Hudčice, s. r. o. za
čas a informace, které mi o firmě poskytla.
Abstrakt
Tato práce se zabývá zkoumáním možností využití elektronické výměny dat jak pro
účely účetního výkaznictví, tak i pro komunikaci s veřejnou správou. Úvod je zaměřen na
teoretické vymezení účetní závěrky a následně autorka přechází do tématu elektronické
výměny dat v účetnictví. Další části determinují trendy a vývoje užití elektronické výměny
dat ve světě i v České republice. V praktické části je pak zkoumán středně velký podnik v ČR
a jeho systém způsobu účetního vykazování a komunikace se státní správou. Práce potvrzuje,
že způsob využití elektronický výměny dat v ČR není na dobré úrovni. Po přečtení by měla
v čtenáři vzbuzovat myšlenku inovace v dosavadním způsobu výkaznictví a komunikace
s úřady.
Klíčová slova: elektronická výměna dat, výkaznictví, elektronická komunikace, účetní
závěrka
Obsah
Úvod ........................................................................................................................................... 1
1 Účetní závěrka dle české legislativy ...................................................................................... 3
1.1 Účetní závěrka jako součást účetní uzávěrky ................................................................. 3
1.2 Části ................................................................................................................................ 5
1.3 Povinnost zveřejnění ....................................................................................................... 8
2 Elektronická výměna dat ....................................................................................................... 9
2.1 XML ............................................................................................................................... 9
2.2 XBRL (Extensible Business Reporting Language) ........................................................ 9
2.3 EDI (Electronic Data Interchange) ............................................................................... 10
3 Současný stav podnikového účetního výkaznictví na internetu .......................................... 12
3.1 Standard Business Reporting ........................................................................................ 12
3.2 Společnosti registrované na burze ................................................................................ 14
4 Trendy a vývoje užití elektronické výměny dat v účetnictví ............................................... 16
4.1 Elektronický podpis ...................................................................................................... 16
4.2 Elektronické portály veřejné správy a informační systém datových schránek ............. 17
4.3 E-Services ..................................................................................................................... 20
5 Využití elektronické výměny dat v praxi ............................................................................. 23
5.1 Úvod – představení společnosti Kámen Hudčice, s. r. o. ............................................. 23
5.2 Výkazy a přehledy jako součást komunikace s orgány veřejné správy a dalšími
institucemi..................................................................................................................... 24
5.3 Analýza využití elektronické výměny dat v podniku v současné době ........................ 29
5.4 SWOT analýza společnosti ve vazbě na elektronickou výměnu dat ............................ 31
5.5 Návrh na zlepšení ......................................................................................................... 33
Závěr ......................................................................................................................................... 36
Seznam použité literatury a zdrojů ........................................................................................... 38
Seznam obrázků, grafů, tabulek a příloh .................................................................................. 41
Přílohy ...................................................................................................................................... 42
Úvod
Elektronická výměna dat se dnes staví do popředí zájmu společnosti, ať již se mluví o
informačních technologiích obecně či konkrétně v účetnictví nebo ve výkaznictví podniku,
přinášejí do světa nový pohled na tuto disciplínu finančního účetnictví. Elektronizace
účetnictví jako takového, ať mluvíme třeba o účetních programech, se stává denním chlebem
mnoha společností. Značné množství podniků se v dnešní době staví k elektronické výměně
dat docela skepticky. Svou roli tu hraje nepochybně i psychologie člověka, která vzbuzuje
nedůvěru k elektronickým dokumentům. Bezesporu k tomu patří strach ze ztráty dat a prvotní
nechuť pracovníků učit se novým věcem. Jinak tomu není ani v České republice (konkrétně
v případě zkoumaného podniku v praktické části této práce). Myslím si, že v oblasti
elektronického účetního výkaznictví a komunikace se státní správou je toho mnoho
neprozkoumáno, a proto jsem se rozhodla na ne zcela známých skutečnostech probádat, jak je
to s využitím elektronické výměny dat v ČR.
Cílem práce je seznámení čtenáře s danou problematikou a poukázání na možnosti využití
elektronických prostředků v účetním výkaznictví. Kromě tématu účetní závěrky je práce
zaměřena i na související oblast a tou je komunikace s orgány veřejné správy, která bezesporu
navazuje na účetní výkaznictví. V rámci komunikace s orgány státní správy je zmíněna i
daňová problematika. Zároveň se zde objasňují možnosti dalšího vývoje do budoucna, které
korespondují s novými nápady vycházející ze současných světových trendů. Na příkladu
konkrétního podniku jsou prošetřeny současné schopnosti využití elektronické výměny dat při
vykazování účetních informací. Pro tuto práci je zvolena následující hypotéza: Využívá
zkoumaný podnik dostatečně elektronickou výměnu dat pro účely účetního výkaznictví a
komunikaci s veřejnou správou.
V teoretické části je použita metoda analýzy zkoumaného jevu. Na práci je nahlíženo i
metodou komparace dnešních trendů u nás a v zahraničí. V praktické části je postupováno
metodou pozorování. Většina poznatků je získána formou rozhovorů s hlavní účetní.
V posledních oddílech práce je použita metoda indukce, která z prolínání poznávaných jevů
vyúsťuje do následné mikroekonomické interpretace.
Obsahem první kapitoly je teoretické vymezení účetní závěrky v českém prostředí
a obeznámení s povinností jejího zveřejňování. Ve druhé kapitole jsou popsány jednotlivé
způsoby elektronické výměny dat, kdy postupně na sebe tyto formáty navazují a vytváří celek.
První dva formáty jsou značkovací jazyky vykazování podnikových dat na internetu. Třetí
1
kapitola se věnuje tématu Standard Business Reporting ve světě, neboli podnikovým a
účetním vykazováním na internetu a součástí kapitoly je ještě zveřejňování účetních závěrek
podniků registrovaných na burze. V následující kapitole jsou uvažovány trendy související
s elektronickou výměnou dat – elektronický podpis, elektronické portály veřejné správy či
informační systém datových schránek a elektronické služby ve světě. Praktická část je
věnována analýze prostředí elektronické výměny dat v podniku Kámen Hudčice, s. r. o., ze
které pak následně vyplývá návrh na zlepšení způsobu vykazování a komunikace s úřady.
2
1 Účetní závěrka dle české legislativy1
1.1 Účetní závěrka jako součást účetní uzávěrky
Účetní závěrka je veřejným dokumentem, ke kterému mají přístup nejen interní pracovníci, a
proto je nutné k jejímu vypracování přistupovat s důležitostí. Správné sestavení účetní
závěrky je jedním z hlavních principů účetnictví, při nedodržení této zásady by účetnictví
nebylo úplné.
Po zaúčtování všech účetních případů týkajících se daného účetního období může účetní
jednotka začít s vyhotovením účetní závěrky. Dle účelu se vyhotovuje účetní závěrka řádná a
mimořádná. Řádná se zpracovává vždy k poslednímu dni účetního období a mimořádná
v případě např. vstupu do likvidace. U obou dochází k uzavření účetních knih. Dále může
podnik, pokud mu to ukládá zvláštní právní předpis, ještě vypracovat mezitímní účetní
závěrku v průběhu účetního období. Při tomto procesu se neuzavírají účetní knihy.
Uzavírání účetních knih probíhá tak, že se nejprve vypočtou obraty MD a D jednotlivých
syntetických účtů, následně probíhá určení daně z příjmu, zaúčtování splatné a odložené daně
a popřípadě i účtování o rezervě na daň z příjmů. Poté se přesunou konečné stavy
nákladových a výnosových účtů na účet zisků a ztrát a stejně tak i konečné zůstatky účtů aktiv
a pasiv se přenesou na konečný účet rozvažný. Nakonec se zjistí výsledek hospodaření jako
rozdíl výnosů a nákladů na účtu zisků a ztrát s podvojným zápisem ve prospěch konečného
účtu rozvažného. Tyto činnosti jsou podkladem pro sestavení účetní závěrky. Z konečného
účtu rozvažného se vyhotovuje výkaz rozvaha a z účtu zisků a ztrát je pak sestaven výkaz
zisků a ztráty, kde se naleznou informace o způsobu vytvoření výsledku hospodaření.2
Obsahové předpoklady informací obsažených v účetní závěrce
Informace zahrnuté v účetní závěrce musí být:
-
„Spolehlivé a to tak, aby podávaly věrný a poctivý obraz o účetní jednotce a zároveň
informace musí být úplná a včasná, tj. je získána ve správném čase z hlediska její
významnosti a nákladů na její získání.
1
2
Převážná část čerpána z učebnice D. Kovanicová – ABECEDA účetních znalostí pro každého XX.vydání.
J. Strouhal – Účetní závěrka- 2011.
3
-
Srovnatelné tehdy, jestliže účetní metody jsou užity způsobem, který vychází
z předpokladu, že účetní jednotka bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti i
v dohledné budoucnosti a nenastává u ní žádná skutečnost, která by tento výrok
vyvrátila, použité účetní metody musí účetní jednotka uvést v příloze, změny v
uspořádání a označování položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty smí účetní jednotka
měnit pouze z důvodů změny předmětu podnikání nebo jiné činnosti anebo z důvodů
zpřesnění věrného zobrazení nebo zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní závěrky.
-
Srozumitelné a posuzují se z hlediska významnosti, přičemž informace je považována
za závažnou, jestliže by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek a
rozhodování uživatele účetní závěrky.“3
Uživatelé účetních informací
Účetní závěrka poskytuje manažerům zdroj informací pro operativní i strategické řízení, pro
externí uživatele představuje možnost udělat si představu o finanční pozici a výkonnosti
podniku. Externími uživateli jsou:
-
vlastníci,
-
investoři,
-
dodavatelé,
-
odběratelé,
-
zaměstnanci,
-
banky,
-
stát,
-
veřejnost.4
Prováděcí vyhláška k podvojnému účetnictví č. 500/2002 Sb., kterou se uskutečňují některá
ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví5 upravuje veškeré povinnosti spojené s účetní
závěrkou a jejími jednotlivými součástmi. V této vyhlášce je také psáno o dvojím způsobu
sestavování účetní závěrky, buď v plném, nebo ve zjednodušeném rozsahu. V plném rozsahu
vyhotovují účetní závěrku akciové společnosti a účetní jednotky, které jsou povinny mít
účetní závěrku ověřenou auditorem. V ostatních případech, pokud nestanoví zákon jinak, lze
vypracovat účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu.
3
Dle zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví § 7 a 19.
Vašek a kol. – Finanční účetnictví a výkaznictví -2012.
5
Dále jen zákon o účetnictví.
4
4
1.2 Části
Roční účetní závěrka se skládá z těchto výkazů:
-
rozvaha (bilance),
-
výkaz zisku a ztráty,
-
příloha.
Kromě těchto tří výkazů mohou účetní jednotky v rámci přílohy sestavovat ještě další dva
výkazy:
-
přehled o peněžních tocích,
-
přehled o změnách vlastního kapitálu.
Rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přílohu mají účetní jednotky vždy vypracovat obligatorně.
Sestavit přehled o peněžních tocích a o změnách vlastního kapitálu musí pouze vybrané účetní
jednotky, u ostatních záleží na rozhodnutí podniku.
Rozvaha
Rozvaha by měla poskytovat informace o funkčním uspořádání aktiv (dělení na oběžná a
dlouhodobá), dále také vypovídat o schopnosti podniku splatit svoje závazky, o finanční
struktuře (výše vlastních a cizích zdrojů), o skladbě vlastního kapitálu s ohledem na zdroje
financování – interní a externí.
Aktiva
Položky aktiv jsou uspořádány podle míry schopnosti přeměnit se na peníze. Ke každé
položce se přiřazuje hodnota jejího stavu na začátku a na konci účetního období. Stav na
začátku účetního období se vykazuje v ocenění netto a jeho sloupec se označuje názvem
Minulé období – netto. Stav majetku za vykazované období se člení na tři sloupce. 1. sl. –
Brutto, 2. sl. – Korekce a 3. sl. – Netto.
Pasiva
Položky pasiv jsou tříděny podle zdrojů krytí majetku na vlastní a cizí. Obsahují pouze dva
sloupce za běžné a minulé období. Pasiva nemohou mít korekci formou opravných položek,
proto se zde v názvu sloupce neobjevuje slovo netto. Závazky a také pohledávky se v rozvaze
zapisují v závislosti na délce zbývající doby do jejich splatnosti.
5
Výkaz zisku a ztráty
Výkaz zisku a ztráty podává informace o finanční výkonnosti podniku. Položky se člení dle
účelu financování na činnost provozní, finanční a mimořádnou. Z každé části pak je vyčíslen
výsledek hospodaření, přičemž souhrnný výsledek za část provozní a finanční nazýváme
výsledkem hospodaření za běžnou činnost a za všechny tři činnosti pak celkovým výsledkem.
Hodnotové údaje jsou zde oproti údajům v rozvaze částkami tokovými, tedy narůstající po
celé účetní období. Výkaz zisku a ztráty lze vypracovat v druhovém nebo v účelovém členění
nákladů.
Příloha k účetním výkazům
Přílohu si může každý podnik, co se týče vzhledu, libovolně upravit, avšak obsahové
náležitosti musí splňovat dle uvedené vyhlášky. Jedinými požadavky na formu jsou v zásadě
přehlednost a srozumitelnost. V obsahu by se měly objevit obecné informace o podniku,
sdělení o použitých metodách, o uplatnění obecných účetních zásad a další doplňující údaje.
Měly by zde být sepsány údaje, které nelze vyčíst z rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Dále se
zde interpretují významné položky, které jsou důležité pro rozbor a posouzení finanční a
majetkové situace a výsledku hospodaření podniku.
Přehled o peněžních tocích
Přehled o peněžních tocích, mnohdy nazývaný také jako výkaz cash flow, nepodává
informace pouze o změně stavu peněz, ale i o změně peněžních ekvivalentů. Peněžní toky
jsou chápány jako příjmy a výdaje peněžních prostředků a zvýšení či snížení stavu peněžních
ekvivalentů za daný časový úsek. Peněžní toky jsou rozděleny do tří částí:
-
Provozní činnost zahrnující položky základní výdělečné činnosti a shodující se
přibližně s běžnou činností ve výkazu zisku a ztráty.
-
Investiční činnost obsahuje pořízení a vyřazení dlouhodobého majetku a činnosti
spojené s poskytováním úvěrů, které nepatří do provozní činnosti.
-
Finanční činnost tvoří aktivity spojené se změnami vlastních i cizích dlouhodobých
zdrojů.
Peněžní toky z provozu můžeme vypočítat dvojím způsobem, přímým a nepřímým, zatímco
toky spojené s investicemi a financováním pouze přímou metodou. U přímé metody se
postupuje tak, že se z rozvahy převezme změna stavu peněz a peněžních ekvivalentů.
Nejjednodušší postup spočívá ve vyjmutí účtů pokladen a bankovních účtů a roztřiďování
6
veškerých příjmů a úbytků z těchto účtů do tabulky. Tato metoda je považována obecně za
pracnější, proto se v praxi moc nevyužívá. U nepřímé metody zjednodušeně řečeno výkaz
zahajuje na prvním řádku výsledek hospodaření z běžné činnosti před zdaněním, k němu se
postupně přičítají a odčítají nepeněžní náklady, výnosy a neprovozní položky. Dále se
upravuje o změnu stavu rozvahových položek (zásob, pohledávek, krátkodobého majetku
nezačleněného do peněžních ekvivalentů a přechodných účtů aktiv, krátkodobých provozních
závazků včetně přechodných účtů pasiv). Poté zjistíme, proč se peněžní tok nerovná výsledku
hospodaření. Na posledním řádků se dostáváme k samotnému vyčíslení peněžních toků.
Přehled o změnách vlastního kapitálu
Jak již název napovídá, tento přehled se sestavuje proto, aby účetní jednotka mohla
identifikovat příčiny změn u jednotlivých složek vlastního kapitálu a to za běžné i
předcházející účetní období. Zvýšení či snížení vlastního kapitálu mohly vyvolat transakce
typu vklady do vlastního kapitálu, výplata dividend či podílů na zisku.
Výroční zpráva
Účetní jednotky, které jsou dle zákona o účetnictví povinny mít ověřenu účetní závěrku
auditorem, sestavují kromě výše uvedených přehledů ještě výroční zprávu. Tato zpráva by
měla podávat finanční i nefinanční informace zejména o činnostech managementu a to jak
v minulosti, tak i budoucí plány. Dále by měla poskytovat informace o významných
skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni, aktivitách v rámci výzkumu a vývoje.
Výroční zpráva zahrnuje vždy též účetní závěrku a zprávu o auditu.6
6
Čerpáno ze zákona o účetnictví.
7
1.3 Povinnost zveřejnění
Dle § 21a zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví jsou povinny zveřejňovat účetní závěrku
všechny účetní jednotky zapsané v Obchodním rejstříku. Jedná se o předložení účetní
závěrky, popř. i výroční zprávy do sbírky listin obchodního rejstříku. Zároveň od 1. 1. 2007
platí, že podnikatelé musejí dle vyhlášky č. 562/2006 Sb., o digitalizaci obchodního rejstříku
předávat tyto listiny v elektronické podobě a to ve formátu PDF7 nebo na datovém nosiči CDR zaslaném poštou rejstříkovém soudu. Účetní závěrky jsou pak uživatelům internetu
zpřístupněny na webovém portálu justice.cz.8
Dle zákona o účetnictví je lhůta pro auditované účetní jednotky stanovena na dobu do 30 dnů
po ověření účetní závěrky auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem, nejdéle však
do konce následujícího účetního období. Pro podnikatele zapsané v obchodním rejstříku platí
obecná úprava § 38k odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, podle níž mohou
být listiny zaslány bez zbytečného odkladu od vzniku rozhodné skutečnosti. Některé
právnické osoby na své povinnosti nedbají, a přesto pod hrozbou sankcí své výkazy
nezveřejňují. 9 Jak publikovala ve svém článku Komora certifikovaných účetních, především
malé firmy nezveřejňují svoje účetní závěrky. Týká se to až 70 % podnikatelů v našem
hlavním městě, kteří nedodržují zákon o účetnictví. Od roku 2006 dokonce 63 % subjektů ve
zkoumaných regionech nesplňuje povinnost vydat svojí účetní závěrku rejstříkovému soudu.
V současnosti kázeň podniků upadá a to především u společností s ručením omezeným,
nejčastější formy právnických osob u nás.
Sankce za nesplnění této povinnosti je přitom nemalá, nařizuje jí rejstříkový soud a činí dle
zákona o účetnictví nejvýše 3 % hodnoty aktiv celkem. Dále mohou firmy dostat pokutu
v řádech deseti tisíc korun za nesplnění zákonných povinností dle zákona o přestupcích.10
7
PDF – Portable Document Format (přenosný dokumentový formát).
Vyhláška č. 562/2006 Sb., o digitalizaci obchodního rejstříku.
9
Viz http://www.podnikatel.cz/clanky/nezapomente-zverejnit-ucetni-zaverku/.
10
Viz http://www.komora-ucetnich.cz/files/useruploads/kcu_tz_zverejnovani_zaverky.PDF.
8
8
2 Elektronická výměna dat
2.1 XML
Rozmach výpočetní techniky vyvolal nátlak na zpracování informací prostřednictvím
počítače. Je žádoucí, aby uživatelé po celém světě mohli získat relevantní informace shodně
prezentované předkladatelem i v případě jiného softwaru. Tímto způsobem se sdělují zprávy
v prostředí účetního výkaznictví především ve velkých kapitálových společnostech, které
obchodují na burzách ve světě, takže je nutno zde zaručit předložení výkazů v různých
jazycích či měnách. Tato skutečnost se stává příležitostí pro rozvoj informačních systémů
v podobě vyvinutí programovacího jazyka založeného na obsahovém označení úseků
datových souborů, který by nesystematická data přetvořil v systematická s označením
důležitosti. Řešení se nachází v XML (z angl. Extensible Markup Language), což představuje
systém značkování dat v jakémkoli oboru lidské činnosti. Pro informace z oblasti účetního
výkaznictví je využíváno jiné modifikace tohoto jazyka, pojmenovaného XBRL. 11 Níže bude
vysvětleno více o tomto druhu programovacího jazyka. Mezi další jazyk používající značky
patří HTML (HyperText Markup Language), který ovšem nerozeznává význam obsahu
zdrojového kódu, jak je patrno z následujícího obrázku.
Obrázek 1: Rozdíl mezi HTML a XML/XBRL
HTML: <b> 100 000 </b>
→ Zapíše údaj tučně
XML: <Výnos> 100 000 </Výnos>
→Významově označí údaj
Zdroj: KPMG – XBRL – Budoucí nástroj výkaznictví
2.2 XBRL (Extensible Business Reporting Language) 12
Jak již z anglického překladu vyplývá, tento formát je především spojen s vykazováním
podnikových účetních údajů. Princip přenosu dat je založen na vytváření značek (tagů) vždy
s označením jejich významu v souboru těchto obsahově strukturovaných dat. Obsahová a
významová čitelnost jsou vzájemně propojeny, a proto pokud by nebyla zabezpečená regulace
11
12
Mejzlík – Účetní informační systémy – str. 131.
Většina informací je čerpána z L. Mejzlík – Počítačem integrované řízení podniku.
9
obsahu prezentovaných údajů, nedocházelo by k významovému přínosu těchto dat. Tato
předávaná data jsou obsahově regulována standardy (dle IFRS). IFRS představují
Mezinárodní standardy účetního výkaznictví. Koncepce uspořádání účetní závěrky je
zaznamenána ve standardu IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky a ve standardu
IAS 7 Výkaz peněžních toků.13 Pokud se rozhodne podnikatel své výkazy sestavit dle IFRS a
zveřejnit je ve formátu XBRL, zajistí tak uživatelům jednak obsahovou srovnatelnost, ale i
významově správnou čitelnost údajů jakýmkoliv počítačovým systémem prakticky
celosvětově.
Aby bylo garantováno správné použití XBRL, byla vytvořena tzv. taxonomie, tedy jakýsi
slovník datových prvků. Datové prvky jsou pak nositeli určitých informací a to nejen
z hlediska popisu prvku, ale i vztahů k ostatním elementům, či k regulačním pravidlům.
Každý element taxonomie nese informace o vymezení obsahu pojmu, prezentaci
zveřejňovaného textu, kalkulaci výpočtu dané účetní položky, odkaz na regulační předpisy,
pojmenování dané položky, souvislosti s dalšími informacemi v dokumentu, či podmínky
vzájemných propojení. Jako příklad lze uvést položku stálých aktiv – nemovitý majetek, který
se vypočítá z hodnoty stálých aktiv, v rozvaze se nachází pod položkou nemovitosti, stroje a
zařízení a je regulován IFRS (IAS 1).14 Taxonomie může být vyvinuta jakoukoli institucí či
organizací s dostatečnými odbornými a technickými znalostmi. Vznikla proto nezisková
organizace XBRL International šířící používání XBRL v různých zemích na základě
individuálních jurisdikcí. V roce 2002 XBRL International sestavila první taxonomii pro
účetní závěrky sestavované dle IFRS za přispění Rady pro mezinárodní účetní standardy
(International Accounting Standards Board - IASB). Dodnes tyto dvě instituce spolupracují na
společném záměru – významové čitelnosti obsahově shodných informací.
2.3 EDI (Electronic Data Interchange)
Zatímco XML/XBRL je v podstatě značkovací jazyk bez použití jakýchkoliv norem či
standardů, EDI představuje elektronickou výměnu dat za předpokladu pevně dohodnutého
formátu. Jeho využití je zúženo pouze na přenášení informací mezi podniky. Systém
komunikace spočívá ve společném mezinárodním standardu pro elektronický přenos dat –
UN/EDIFACT. Představte si situaci, že pošlete svému dodavateli objednávku v elektronické
podobě a ten ji pomocí zautomatizovaného procesu ve svém informačním systému zanese do
svého účetnictví. Předávaný doklad je tedy zachovaný v elektronické podobě a přispívá tak
13
14
Vašek a kol. – Finanční účetnictví a výkaznictví -2012.
Více o XBRL taxonomie naleznete na webu www.xbrl.org.
10
k odstranění papírových dokumentů. Tento přenos dat se těší velké oblibě hlavně u velkých
společností. Z hlediska malého podniku je ale tato inovace jak finančně, tak časově náročná.
Nevýhodou také zůstává fakt, že většina podnikových systémů nedokáže „přečíst“ jazyk a
syntaxi této komunikace.15
15
Čerpáno ze stránek: http://www.ccv.cz/elektronicka-komunikace-edi/co-je-edi/.
11
3 Současný stav podnikového účetního výkaznictví
na internetu
3.1 Standard Business Reporting
Myšlenka Standard Business Reportingu16 byla prvně vytvořena australskou vládou. Iniciativa
je zaměřená na snížení administrativní zátěže podnikatelských subjektů při účetním či
daňovém výkaznictví. Toto partnerství vlád by mělo přispět k podpoře dosažení
bezproblémových národních ekonomik. Výsledkem by pak byla nejenom úspora nákladů na
straně podnikatelů, ale i úspora nákladů i časového zatížení institucí veřejné správy. Důležité
je podotknout, že přístup SBR není jen čistě záležitostí finančních orgánů, ale také by tato
myšlenka měla být motivována vládou a celé politiky vedoucí ke snížení nemalé
administrativní zátěže podnikatelského sektoru. Studie v Austrálii a Nizozemí prokázaly, že
administrativní překážky spojené s výkaznictvím podnikatelů způsobují náklady zhruba 2,5 %
HDP. Tyto studie také odhadují snížení těchto nákladů po zavedení přístupu SBR nejméně o
8 %.17
Princip SBR je založen na:
-
vytváření národních taxonomií (ve spojení s jazykem XBRL, ale do budoucna už
novými technologiemi) k užití při výkaznictví podnikatelů pro státní správu,
-
užívání národních taxonomií i k odstranění duplicitních či nepotřebných záznamů,
-
oprávnění k zužitkování taxonomie k usnadnění přímého reportingu určitých záznamů
vycházejících z účetního či reportingového softwaru pro potřebu firem a jejich
zprostředkovatelů (dodavatelů, externích účetních, daňových poradců),
-
zabezpečení zřízení efektivních mechanismů pro budoucí prostředí SBR (národní
reportingový servis, webový portál, vstupní brána veřejné správy).
16
17
Dále jen SBR.
Odkaz na studie zde : http://www.oecd.org/tax/administration/43384923.PDF.
12
Obrázek 2: SBR – sjednocené podání
Zdroj: OECD.org
Situace na předchozím schématu popisuje stav úplné implementace SBR, kdy podnikatelský
subjekt zasílá konsolidovaný dokument obsahující nejrůznější hlášení, přiznání k daním,
výkazy ke zveřejnění, formuláře atd. Tento dokument pak prochází vstupní bránou, tzv.
komunikačním kanálem státní správy či portálem pro výkaznictví. Tato brána identifikuje
zasílatele zprávy a rozdělí dokument pro příslušné orgány státní správy, kterým je pak
následně odesílá. Některé zprávy či podání, které nejsou opakovaně zasílané v pravidelných
intervalech lze úřadům posílat odděleně mimo sjednocené podání. Týká se to např. různých
odhlášení a přihlášení k živnostenským a jiným úřadům. Tento model zasílání konsolidované
zprávy neslouží jen při komunikaci se státní správou, ale také i mezi podniky navzájem.
Podniky využívají nejrůznějších formátů k zaslání svých výkazů státní správě. U malých a
středních podniků u nás převažuje preference papírových dokumentů, pro ně by proto bylo
těžké se z tohoto „světa“ najednou přesunout do inovace jménem SBR. Tomuto kroku
předchází nelehký úkol vlád spočívající ve standardizaci informací a zavedení jednotného
formátu dat, prostřednictvím kterého budou zprávy čitelné v kterémkoli počítačovém zařízení.
Vlády se tímto problémem zabývají již několik let. Většina těchto iniciativních vlád snažících
se o implementaci SBR přišla na příznaky problémů spočívajících v databázích, které nejsou
schopny spolu navzájem komunikovat. Dnešní technologie SBR, aby mohla fungovat účinně,
13
čerpá k počítačovému podávání zpráv značkovací jazyk XBRL18. V praxi různé orgány státní
správy používají různé formáty pro přenos zpráv (EDI, XML atd.). Aplikace jednoho
datového formátu a i jednoho datového slovníku (taxonomie) umožní usnadnění jednání
podniků, účetních a především dodavatelů softwaru s vládními orgány. XBRL ukládá zvláštní
syntaxi, která je interoperabilní napříč XBRL vyhovujícími systémy a také napříč
organizacemi. SBR pak může posloužit k přenosu rychlé komunikace zasláním jedné zprávy
několika institucím v reálném čase.
Za výhody pro podnikatele se považuje:
-
snížení administrativní zátěže při poskytování údajů pro státní správu,
-
snížení nákladů na přepracování a opětovné prezentování dat,
-
odstranění nutnosti znovu předložit údaje, které by mohly být odvozeny
z předložených účtů a výpočtů během auditů,
-
efektivnější proces předávání/shromažďování dat napříč různými vnitřními odděleními
ve vnitropodnikových střediscích společnosti,
-
zvýšení interoperability finančních transakcí,
-
lepší interakce s bankami pro žádosti o úvěry,
-
lepší kvalita dat (méně ručního zásahu),
-
vyvarování se pokut za nedodržení zákonných povinností o předkládání informací,
-
zvýšená možnost změny poskytovatele softwaru v budoucnu.19
3.2 Společnosti registrované na burze
V poslední době se stále rostoucí globalizací a nátlakem kapitálového trhu se ztenčuje míra
zákonné regulace běžného účetnictví a upevňuje se postavení regulace na principu účetního
výkaznictví. Finanční účetnictví se na podkladu zveřejňovaných účetních informací stává
podnětem k získání názoru externího uživatele na finanční zdraví a budoucí vývoj firmy.
V rámci této regulace po linii účetních výkazů se berou na vědomí nároky kladené na účetní
výkazy ze strany vlastníků, manažerů firem i státních institucí. Poté jsou tyto požadavky
většinou začleněné i v neúčetních legislativních normách (v obchodních zákonících, zákonech
o burzách, zákonech o cenných papírech aj.).20
18
Představení jazyka XBRL viz kapitola Elektronická výměna dat na str.9.
Celá podkapitola čerpána ze zdroje: http://www.oecd.org/tax/administration/43384923.PDF.
20
Dle učebnice Finanční účetnictví – Světový koncept – Kovanicová.
19
14
Společnosti registrované na burze neboli obchodníci s cennými papíry se řídí kromě zákona o
účetnictví ještě zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu a co se týče
povinnosti zveřejňování, musí tyto společnosti podle § 16 tohoto zákona předkládat do 4
měsíců po skončení účetního období svou výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu
České národní bance.21 ČNB pomocí aplikace Centrální úložiště regulovaných informací
zveřejňuje údaje, které jsou povinni emitenti kótovaných cenných papírů zasílat. Cílem tohoto
webového portálu je zpřístupnit tato data široké veřejnosti tak, aby k nim byl zajištěn lehký,
bezplatný a nezvýhodňující přístup pro některé uživatele. V Centrálním úložišti najdeme např.
výroční zprávu a pololetní zprávu emitenta, mezitímní zprávu, celkový počet hlasovacích práv
a výši základního kapitálu, vnitřní informace, manažerské transakce, informace související
s valnou hromadou nebo schůzí vlastníků dluhopisů, oznámování podílů na hlasovacích
právech emitenta. Emitenti tyto obligatorní informace zasílají pomocí webového rozhraní pro
sběr informačních povinností a registraci subjektů.22
ČNB dále ustanovuje pravidla způsobu zveřejňování údajů pro obchodníky s cennými papíry
následujícím způsobem. Obchodník s cennými papíry má předkládat požadované informace
v českém jazyce na své internetové adrese prostřednictvím souboru v běžně používaném
formátu umožňujícím jeho stažení (PDF).23
Obchodní společnosti, které jsou emitentem cenných papírů přijatých k obchodování na
evropském regulovaném trhu, podléhají povinnosti účtovat a sestavit účetní závěrku dle
mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie. 24
21
Dle § 16 zák. č.256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.
Čerpáno ze stránek http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/informacni_povinnosti/vykaznictvi_info_povinnost_emitentu_cp/.
23
Dle § 210 části sedmé vyhlášky č. 123/2007 Sb. v pozdějším znění.
24
Dle § 19a zákona o účetnictví.
22
15
4 Trendy a vývoje užití elektronické výměny dat
v účetnictví
4.1 Elektronický podpis
V médiích se spekuluje o tom, že by si měla elektronický podpis pořídit do budoucna každá
firma či podnikatel. V dnešní době mají podnikatelé zatím pouze právo si tuto službu opatřit
od přijetí zákona č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu.25 Elektronickým podpisem se
myslí jistý kód, který umožňuje identifikovat autora a také zaručit, že podepsaná zpráva
nebyla pozměněna. E-podpis by měl plnit v podstatě stejnou funkci jako vlastnoruční podpis a
také ulehčit administrativní zátěž subjektů spojenou s docházením mimo jiné na finanční,
městské, obecní úřady, do pojišťoven či bank. V zákoně o elektronickém podpisu se hovoří o
uznávaném elektronickém podpisu jako o zaručeném elektronickém podpisu, který je
podložen
kvalifikovaným
certifikátem
zřízeném
akreditovaným
poskytovatelem
certifikačních služeb, a ve kterém lze nalézt údaje vyjadřující jednoznačnou identifikaci
podepisující osoby.26 V současnosti existují tři společnosti reprezentující akreditované
poskytovatele:
-
První certifikační autorita, a. s.
-
Česká pošta, s. p.
-
eIdentity, a. s.
Ze všech společností poskytuje nejlevnější služby Česká pošta. V roce 2013 stojí
kvalifikovaný certifikát 396 Kč vč. DPH. Oproti předchozím letům je zde patrné zdražení. Po
zavedení služeb v roce 2005 nabízel tento státní podnik stejný osobní certifikát za 190 Kč.
Služba je ovšem časově omezená pouze na 1 rok, takže si podnikatelé musejí každým rokem
obnovovat své elektronické podpisy. Z vlastnění elektronického podpisu vyplývají jisté
výhody, jsou jimi např. bezpečná elektronická komunikace, snížení administrativních nákladů
na provoz. Nevýhody se pak shledávají v krátkodobé platnosti certifikátů, finanční zátěži na
pořízení či administrativní náročnosti pořízení a používání elektronického podpisu.
25
26
Pro elektronický podpis je používáno i zkráceného výrazu e-podpis.
Zákon č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu ve znění pozdějších předpisů.
16
Jak vyplývá z průzkumu serveru Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR,
která v roce 2011 oslovila 324 respondentů z této skupiny, zhruba polovina účastníků
průzkumu používá elektronický podpis. Daňové přiznání elektronickým způsobem předkládá
pouze zhruba pětina dotázaných společností. Většina (60 %) podnikatelů nechce své daňové
přiznání podávat elektronicky.27
Graf 1: Vlastníte elektronický podpis?
Elektronický podpis
3%
46%
ANO
51%
NE
NEVÍM
Zdroj: www.amsp.cz
Předchozí graf uvádí, že celých 46 % respondentů v roce 2011 ještě nevlastnilo elektronický
podpis. Důvody, proč je tento podíl tak vysoký, jsou následující. Respondenti dosud neviděli
nutnost zřídit si elektronický podpis, využívají jiné formy elektronické komunikace s úřady,
jako je např. datová schránka, která nepotřebuje doložení kvalifikovaným certifikátem, další
důvody pak jsou subjektivního charakteru např. nedůvěra v elektronickou formu komunikace
nebo dosavadní obvyklý způsob práce. Motivaci podnikatelů stále omezují náklady spojené
s pořízením a používáním e-podpisu.
4.2 Elektronické portály veřejné správy a informační systém
datových schránek
Každý podnikatel odevzdává minimálně přiznání k dani z příjmů, účetní jednotky zapsané
v obchodním rejstříku zveřejňují své výkazy a mají povinnost si pro účely komunikace
s veřejnou správou zřídit datovou schránku (o této povinnosti více na následující stránce).
Možnosti předkládání výkazů elektronickým způsob jsou různé. Některé z cest, kterými si
tyto činnosti podnikatelé usnadňují, popisují následující řádky.
27
Průzkum zde: http://www.amsp.cz/uploads/dokumenty/Pruzkum_C8_WEB.PDF.
17
Na stránkách Daňového portálu – Elektronické služby finanční správy ČR lze vyplnit
nejrůznější elektronická podání finanční správy jak pro fyzické, tak pro právnické osoby. Na
těchto stránkách lze nalézt aplikaci daňová informační schránka, která je ovšem přístupná
pouze pro majitele elektronického podpisu. Elektronická podání pro finanční správu se dají
vyhotovit, i pokud nevlastníte elektronický podpis, což je výhoda zvláště pro drobné
podnikatele. Pro účely této práce následující řádky tohoto odstavce pojednávají o přiznání
k dani z příjmů právnických osob. Jednoduchý průvodce navede uživatele na jednotlivá
políčka přiznání, na konci formuláře v případě chyb včas zahlásí, kde je něco významného
opomenuto. Před samotným odesláním příslušnému úřadu si jde stáhnout vyplněný soubor do
počítače ve formátu PDF a zkontrolovat si finální verzi dokumentu. Průvodce také nabídne
uložení do datové schránky ve formátu XML. Subjekty, které nevlastní elektronický podpis
zde mají povinnost po odeslání vyplněného přehledu ještě vytisknout potvrzení o odeslání
formuláře a s ním pak zajít na příslušný finanční úřad. Zde je administrativní překážka
vyřešena jen napůl, protože na úřad se musí i přes vyplnění touto elektronickou cestou bez
elektronického podpisu.28
Právnické osoby jsou povinny si od 1. listopadu 2009 zřídit datovou schránku. Datová
schránka je dle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi
dokumentů definována jako elektronické úložiště, které bezplatně slouží fyzickým a
právnickým osobám k doručování dokumentů orgánům veřejné moci.29 Pro práci
v Informačním systému datových schránek se vyžaduje určitá znalost informačních
technologií. Z prezentace zveřejněné na stránkách ČSÚ – E-government v číslech je patrné, že
za rok 2011 více než polovina podniků odeslala veřejné správě dokument datovou
schránkou.30 V rámci tohoto šetření bylo vyzkoumáno, že 54 % organizací zasílalo touto
cestou dokumenty a 75 % podniků touto cestou dokumenty od veřejné správy přijímalo.
Oproti šetření v roce 2009 je zaznamenán nárůst o 26 procentních bodů při zasílání a o 10 p.
b. při přijetí dokumentu.31
Český statistický úřad zveřejnil v roce 2012 statistický průzkum týkající se elektronické
výměny dat. Z celkových údajů byly vyčleněny pouze údaje o elektronické výměně dat při
komunikaci s institucemi veřejné správy. Z již zmíněné prezentace E-government v číslech
bylo zjištěno, že v roce 2011 předložilo úplné elektronické podání 23 tis. podniků. Z toho
28
Viz https://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_pub/dpr/uvod.faces.
Dle zákona č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
30
Ze zdroje: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/e_government_v_cislech_prezentace_ktera_zaznela_na_konferenci_isss_2013_v_hradci_kralove/$File/isss_egov_2013_csu_mana_skarlandtova.PDF.
31
Http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vyuzivani_it_v_podnicich_vysledky_za_leden_2012/$File/analyza.PDF.
29
18
daňových přiznání bylo podáno tímto způsobem 15,8 tis. ČSÚ byla zaslána třetina výkazů
elektronicky. Pro vysvětlení grafu na následující stránce, úplným elektronickým podáním je
myšleno vyplnění administrativních formulářů na webovém portálu dané instituce veřejné
správy a odeslání elektronickou cestou. Pro tento úkon může být vyžadován elektronický
podpis, avšak již bez dalších administrativních činností. Jsou zde zmíněné typy služeb
umožňující elektronická podání. Téměř 60 % ze všech podniků odevzdalo v roce 2011 své
podání elektronicky. Oproti roku 2005 se situace markantně zlepšila, tehdy odeslalo úplné
elektronické podání pouhých 14 % podniků. V grafu jsou dále rozdělené podniky do skupin
podle velikosti na malé, střední a velké, přičemž malé zahrnují podniky s 10 – 49
zaměstnanci, střední s 50 – 249 pracovníky a velké s 250 a více pracovníky.32
V médiích se objevuje myšlenka e-government. Instituce naznačené v grafu mají každá
zřízený vlastní webový portál, díky kterému lze podání vyplnit a poslat. Každá z těchto
institucí pak má nastavený vlastní způsob, pomocí něhož lze vyplnit přehled ručně. ERP
systém v podniku by měl umět importovat data z účetnictví do tohoto programu tak, aby bylo
možné na „pár“ kliknutí poslat výkaz. Původní myšlenka e-governmentu v ČR směřovala
k zavedení jednotného informačního systému pro všechny orgány veřejné správy. Tento
přístup se ale neujal velké pozornosti a pro počáteční nákladovou zátěž byl nakonec
zamítnut.33 Toto pojetí je spjato i s již uvedenou tezí Standard Business Reportingu. Na
počátku května 2013 spouští Správa základních registrů nový portál – Service Desk Manager.
Správa základních registrů se snaží o jednoduchý přístup občanů, podnikatelských subjektů
v komunikaci s úřady, územní samosprávou a státními orgány. Na jejich stránkách najdete
mnoho informací týkající se této problematiky. Přes tuto webovou stránku se lze dostat na
další stránky veřejné správy – Portál veřejné správy a Czech Point.34
32
Viz http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/e_government_v_cislech_prezentace_ktera_zaznela_na_konferenci_isss_2013_v_hradci_kralove/$File/isss_egov_2013_csu_mana_skarlandtova.PDF.
33
Vellendorfová – Diplomová práce – E-government.
34
Čerpáno z http://www.szrcr.cz/.
19
Graf 2: Úplné elektronické podání v podnicích v ČR podle typu služby
Úplné elektronické podání v podnicích ČR
100%
90,6%
90%
78,6%
80%
70%
60%
53,5%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
malé
střední
velké
přiznání k dani z příjmů právnických osob
přiznání k DPH
služby ČSSZ
služby zdravotních pojišťoven
celní řízení
elektronická podání celkem
Zdroj: ČSÚ - 2012
4.3 E-Services
Současný trend ve světě se ubírá směrem k elektronickým servisním službám, které umožňují
plátcům daně zjednodušený přístup k finančním orgánům. Podřízená organizace OECD Centrum pro daňovou politiku a správu zkoumá několik let začlenění e-services jako
možných přístupů finanční správy k daňovým subjektům. Chce tím tak zajistit efektivitu a
kvalitu těchto služeb založených na internetovém prostředí. Výzkum prováděný celosvětově
napříč zeměmi zaznamenal ve sledovaném období určitý progres, zatímco v roce 2004
poskytovaly e-services 75 % základních daňových transakcí, v roce 2008 už vzrostly podíly
těchto transakcí na 96 % v poměru ke komplexní nabídce služeb.35
E-filling
E-filling představuje vlastně podání prostřednictvím internetu. I u této technologie došlo
k výraznému pokroku za posledních 5 let a to u větší části daňových podání. Přibližně 30 %
dotázaných subjektů poukazuje na značný pokrok. K dosažení takového zlepšení přispěla
35
Odkaz na výzkum zde: http://www.oecd.org/tax/administration/45035933.PDF.
20
zavedení akreditací na podání např. daně z příjmů právnických osob, daně z přidané hodnoty
či hlášení zaměstnavatele o mzdových příjmech.
E-payments
Možnosti elektronických plateb souvisejících s vykazováním nacházejí nejrůznější řešení
v podobě služeb, jakými jsou např. internetové platby, mobilní bankovnictví či bezhotovostní
platební styk. Tyto aplikace se bohužel nevyvíjely tak rychle jako předchozí podání na
internetu. Přesto asi jedna třetina finančních orgánů může s jistotou oznámit, že většina jejich
daňových plateb se provádí pomocí plně elektronických aplikací. Potenciál tvoří více než
polovina dotazovaných zemí, které se snaží plně využít elektronických platebních prostředků.
Personalizace - integrace předvyplňovací funkce
Pre-filling (automatický předvyplňovací systém) se vyvinul proto, aby se stal jednou ze
strategií, která transformuje poskytování služeb pro správu daně z příjmů v několika zemích v
plně automatizovaný proces. Služba umožňuje během vyplňování návrat do přípravné fáze či
návrat ke stanovení základu daně či zadání platby pro výběr daně nebo vrácení přeplatku na
dani a tím poskytuje různé výhody pro plátce. Ve státu Chile byla popsána řada nových
vyvinutí např. e-fakturace či předvyplnění daňových přiznání zejména pro osoby samostatně
výdělečně činné či pro SME (Small and Medium-Sized Enterprises).
E-mail
E-mail je stále rozšířená služba internetu, ale v celkovém měřítku se zdá být relativně stále
méně významná. Jsou zde poměrně jasné náznaky finančních orgánů k posunutí na
poskytování bezpečnějších funkcí jako např. užívání daňových portálů. Hlavním problémem
v rámci komunikace finančních orgánů s plátci daně je nízká míra důvěryhodnosti a soukromí
ze strany plátců. Uvažuje se o tom, že tato služba do budoucna bude nahrazena jinou
technologií. Výhoda emailu je dnes viděna např. v jeho jednoduchém použití či v posílání
příloh v podobě PDF. Avšak tradiční PDF dokument, jaký používá většina z uživatelů, nelze
zapracovat automaticky do systému účetního programu. V tom tkví jeho nevýhoda a jistá
nepružnost.
Přístup k osobním informacím plátců daně a další služby
Poměrně málo finančních orgánů ve zkoumaných zemích nabízelo v roce 2009 v plném
rozsahu funkční kompletní sadu on-line služeb pro plátce daně. V důsledku toho se pak
museli plátci uchýlit k jiným alternativám, mnohdy daleko nákladnějším portálům nabízející
21
služby, které vyžadovali. Více než 60 % finančních orgánů jsou schopny vytvářet pouze
omezené či dokonce zaostalé podmínky pro podnikatelsky zaměřené on-line servisy týkající
se např. účetnictví, platby, či funkčnosti specifických požadavků (ohledně daně z příjmů
právnických osob či DPH). Přesto jedna třetina finančních orgánů dává najevo zlepšení
v záležitostech funkčnosti plateb a účetnictví ve střednědobém horizontu. 36
36
Celá podkapitola E-services čerpána ze zdroje: http://www.oecd.org/tax/administration/45035933.PDF.
22
5 Využití elektronické výměny dat v praxi
5.1 Úvod – představení společnosti Kámen Hudčice, s. r. o.
V této kapitole se budu snažit představit, jak využívají firmy v ČR elektronizaci v účetnictví a
to na příkladu podniku Kámen Hudčice, s. r. o.37 Jedná se o společnost na Příbramsku, která
vznikla v roce 1998 transformací bývalého státního podniku na společnost s ručením
omezeným. Tato organizace se řadí ke středně velkým společnostem a její hlavní činnost je
zaměřená na těžbu a zpracování kamene, především žuly. Firma vlastní práva na dva těžební
lomy a je rozdělena na dvě hospodářská střediska – středisko lom, kde se zpracovává hrubá
kamenická výroba a středisko čisté kamenické výroby. Ve středisku čisté kamenické výroby
jsou vyráběny produkty typu dlažební a obkladové desky, pomníky, výrobky parkové a
hřbitovní architektury a to jak z vlastní suroviny – hudčické žuly, tak z nakoupených
tuzemských žul i zahraničního materiálu. Ve středisku hrubé kamenické výroby – v lomu
Hudčice se dobývají bloky k dalšímu zpracování v čisté kamenické výrobě, hlavní činností je
především výroba žulových kostek 15/17 a 8/10 cm.
Společnost byla zařazena do roku 2011 k auditovaným subjektům. V tomto období se
potýkala s personálními škrty a byla tedy nucena přistoupit ke snížení počtu zaměstnanců na
méně než 50 osob a také tržby za předcházející období nepřekročily zákonem stanovenou
hranici. Organizaci vlastní ze 100 % firma Omnipol, a. s., která si jako mateřská společnost
vyhotovuje sama výroční zprávu své dceřiné společnosti. Součástí účetní závěrky dceřiné
společnosti je kromě rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy ještě přehled o peněžních
tocích. Kámen Hudčice předkládá výkazy dle českých účetních standardů, a to v plném
rozsahu. Ve výkazu zisku a ztráty používá druhové členění nákladů.
Informace k účetním závěrkám za období 2008 – 2012
Od 1. prosince 2009 zastává funkci ředitele a jednatele společnosti pan Ing. Jan Kocourek.
Každý rok ve sledovaném období zaznamenala společnost zvýšení základního kapitálu.
V roce 2012 činil základní kapitál 51,3 mil. Kč. Dále se od doby funkce nového ředitele
snížily náklady na energii a vytápění díky vybudování nové kotelny. Příloha k účetní závěrce
přehledně seznamuje čtenáře s údaji, které jsou nutné zmínit dle prováděcí vyhlášky
37
Dále jen Kámen Hudčice.
23
č. 500/2002 Sb. k podvojnému účetnictví. Najdeme zde kromě informací o použitých účetních
metodách a zásadách ještě doplňující sdělení k rozvaze a výkazu zisku a ztrát, či fakta
o dlouhodobém majetku. Účetní jednotka zde sice popisuje, že sestavuje přehled o peněžních
tocích, avšak nemá ho zde uveřejněný. Je to z důvodu prezentování pouze povinných
náležitostí účetní závěrky. Společnost, přestože měla dosavadní výsledky hospodaření
záporné nebo blížící se nule, dostala se vždy úpravou o neuznané náklady a příjmy snižující
VH do kladného základu daně. Účetní jednotka využívá možnosti uplatnit si odečet ztráty
z předchozích let a tím pádem nemusí platit žádnou daň z příjmu právnických osob. Tendence
společnosti je samozřejmě zlepšovat VH. V roce 2012 se však výsledek hospodaření propadl
na -800 tis. Kč v důsledku snížení stavu zásob hotových výrobků a rozpracované výroby
oproti předchozímu roku.
Účetní jednotka, jak jsem již uvedla, měla v minulosti povinnost nechat si ověřit účetní
závěrku auditorem. Ověření auditorem se vztahovalo na období od roku 2000 a prováděl ho
nezávislý auditor Ing. Jaroslav Špeta, který nikdy nezaznamenal nějaké výhrady k účetní
závěrce. V posledním roce k výroku ještě doplnil poznámku, že účetní jednotka je v prodlení
s placením DPH a sociálním pojištěním.
5.2 Výkazy a přehledy jako součást komunikace s orgány
veřejné správy a dalšími institucemi
V této části bych se chtěla zaměřit na administrativní zátěž kladenou na podnikatelský sektor,
jaké dokumenty je nucen zkoumaný podnik předkládat. Zde mám na mysli orgány veřejné
správy, jako např. finanční úřad, Český statistický úřad, rejstříkový soud spadající pod
Obchodní rejstřík, báňský úřad. Komunikací s institucemi zde míním instituce typu mateřská
společnost Omnipol a bankovní sektor či pojišťovny.
Finanční úřad
Výkazů a podání, které se musí předkládat finančnímu úřadu, je mnoho. Na prvním místě
stojí bezpochyby přiznání k dani z příjmů právnických osob. Organizace jej odevzdává do 31.
března následujícího roku s přiložením účetní závěrky. Účetní vyhotoví přiložený výkaz
v elektronické podobě v účetním systému a následně jej vytiskne a pošle poštou na příslušnou
správu finančního úřadu. Výpočet daňového základu si musí účetní sama připravit mimo
účetní systém a poté údaje ručně nebo na psacím stroji přepisovat do tiskopisu. Podobný
způsob podání je i u ostatních přiznání k daním. Daň silniční je placena zálohově 4x ročně
vždy do 15. následujícího měsíce, vyúčtování se pak odevzdává za celé účetní období do
24
31. 1. Daň z nemovitostí je placena 2x ročně. Účetní jednotka vyhotoví přiznání, které do
konce ledna pošle finančnímu úřadu a ten jí obratem vyhotoví předvyplněnou složenku
k úhradě daně. Co se týče DPH, od 1. 1. 2012 vešla v účinnost úprava režimu přenesení
daňové povinnosti na DPH při poskytnutí stavebních nebo montážních prací. Přenesení
daňové povinnosti znamená, že dodavatel poskytne plnění bez daně a odběratel tohoto plnění
přizná tuto daň na výstupu. Účetní jednotka dále podává Souhrnné hlášení VIES (VAT
Information Exchange System) – neboli přiznání k DPH při dodání zboží nebo poskytnutí
služby do jiných zemí EU. Takto činí osoba registrovaná k DPH při vzniku této skutečnosti –
společnost Kámen Hudčice prodává zboží a odevzdává hlášení měsíčně. Obě podání DPH
i souhrnné hlášení posílá účetní jednotka elektronickou cestou, protože u těchto podání není
možné zaslat jiným způsobem. Podnik k tomu používá datovou schránku, kam ukládá
vyhotovený soubor v PDF formátu.38
Český statistický úřad
Účetní jednotka dostává každým rokem oznámení o zpravodajské povinnosti vůči ČSÚ. Pro
podnik Kámen Hudčice platí předložení těchto výkazů – o cenách průmyslových výrobců,
o spotřebě paliv a energie a zásobách paliv, pro ekonomické subjekty vybraných produkčních
odvětví, výkazy v průmyslu a o výdajích na ochranu životního prostředí. Pro lepší představu
ještě podrobněji uvádím v následující tabulce.
38
Viz http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/DANE_DPH_od_01042011_Rezim_preneseni_danove_povinnosti_prgf_92a-92e_od_1_4_2011.PDF.
25
Tabulka 1: Zpravodajská povinnost podniku Kámen Hudčice, s. r. o.
Značka
Ceny
Prům
1-12
EP 5-01
P 3-04
Název
Termín a místo předložení
Měsíční výkaz o cenách průmyslových do 20. kalendářního dne
výrobců
sled. období
Roční výkaz o spotřebě paliv a energie
a zásobách paliv
Čtvrtletní výkaz pro ekonomické
subjekty vybraných produkčních
odvětví
Roční výkaz ekonomických subjektů
vybraných produkčních odvětví
do 28. února 2013
Krajská správa
ČSÚ Hr. Králové
KS ČSÚ Praha
do 15. následujícího měsíce,
KS ČSÚ Plzeň
jednorázová příloha do 15. 4.
do 15. dubna 2013
KS ČSÚ Plzeň
Prům 1-12 Měsíční výkaz v průmyslu
do 15. kalendářního dne po
skončení sled. období
KS ČSÚ Plzeň
Prům 2-01 Roční výkaz v průmyslu
do 15. března 2013
KS ČSÚ Plzeň
do 29. března 2013
KS ČSÚ Praha
P 5-01
ŽP 1-01
Roční výkaz o výdajích na ochranu
životního prostředí
Zdroj: Kámen Hudčice, s. r. o.
Společnost ještě dostává od ČSÚ průvodní dopis s vysvětlením, kde nalézt potřebné údaje, jak
vyplnit tyto výkazy, postup nainstalování programového vybavení, vysvětlení nápovědy
k vyplňování výkazu v editovatelném souboru PDF a v neposlední řadě také postup odeslání
výkazů. Firmy zde mají možnost vyplnění výkazů pomocí programového vybavení EPV,
které si jednoduše zpravodajská jednotka zdarma nainstaluje. Podniky také mohou sestavovat
výkazy prostřednictvím vyplnitelných PDF formulářů, které si účetní jednotka nemusí během
účetního období stále znovu stahovat, ale stačí je přepisovat. Vyplněné výkazy pak účetní
jednotka zasílá buď elektronickou poštou – emailem nebo ukládá do datové schránky úřadu.
Zkoumaný podnik ještě donedávna vyplňoval výkazy ručně a zasílal je poštou. Všechny
účetní jednotky mají tyto výkazy k dispozici zveřejněné na adrese www.vykazy.cz, kde po
zadání své IČO se otevře seznam výkazů, včetně editovatelných PDF výkazů a programového
vybavení EPV.
Rejstříkový soud – Obchodní rejstřík
Účetní jednotka, jelikož je zařazena do právní formy společností s ručením omezeným, má,
stejně jako další obchodní společnosti, dle zákona o účetnictví povinnost zveřejňovat
každoročně svojí účetní závěrku. Účetní jednotka tento úkol řádně plní. Výkazy zasílá
26
v předepsané lhůtě buď elektronicky emailem anebo vytvoří datový disk CD-R a ten pak
odešle poštou.39
Báňský úřad
Účetní jednotka také zasílá výkazy na Obvodní báňský úřad v Praze. Jedná se o úhrady
z vydobytých nerostů a poplatky z dobývacích prostor. Obojí je uhrazeno jednou ročně,
přičemž úhrady z vydobytých nerostů jsou následně přerozděleny z ¼ do státního rozpočtu
a ze ¾ do obecního rozpočtu. Úhrady z vydobytých nerostů zahrnují větší náklady pro
společnost – cca 150 tis. Kč, poplatky z dobývacích prostor stály letos 2000 Kč. Podnik má
připravený tiskopis se vzorcem výpočtu, který zahrnuje podíl nákladů na dobývání nerostu na
celkových nákladech organizace na zhotovení výrobků, to celé je vynásobeno tržbami za
prodej výrobků a poté násobení sazbou úhrady v procentech. Dříve, kdy působil Obvodní
báňský úřad v Příbrami, přicházela do firmy pravidelná kontrola z tohoto úřadu jednou za tři
roky.
Mateřská společnost, banky, pojišťovny
Společnost odesílá své mateřské společnosti měsíční účetní závěrku. Se společností Omnipol,
a. s. má firma uzavřeno celkem pět leasingových smluv. Dále má uzavřený provozní
podnikatelský úvěr u GE Money Bank, které předkládá čtyřikrát ročně rozvahu, výsledovku,
roční kompletní účetní závěrku a ještě saldokonto odběratelů a dodavatelů z důvodu zjištění
solventnosti daného klienta. Co se týká administrativy spojené s pojišťovnami, firma posílá
čtyřikrát ročně hlášení o pojistném na zákonné pojištění zaměstnance za škodu při pracovním
úrazu nebo při nemoci z povolání. Zde se do výpočtu zahrnuje vyměřovací základ všech
zaměstnanců na zdravotní pojištění za předchozí čtvrtletí vynásobená danou sazbou
v promilech. Tato zpráva se posílá České pojišťovně poštou.
39
Podrobnější informace obecně k povinnosti účetních jednotek zveřejňovat v podkapitole 1.3 na str.8.
27
Tabulka 2: Přehled jednotlivých výkazů a podání
Typ výkazu
Instituce
Datum
Způsob zpracování
Způsob zaslání
Časová náročnost
Přiznání k dani z příjmů právnických
osob
Finanční úřad
do 31.3.
ručně
pošta
cca 3 dny
Přiznání k dani silniční
Finanční úřad
do 31.1.
ručně
pošta
4h
Přiznání k dani z nemovitostí
Finanční úřad
do 31.1.
ručně
pošta
při změně-1/2 dne
Přiznání k DPH evidence PDP* vstupu
Finanční úřad
i výstupu
měsíčně
elektronicky
datová schránka
1/2 h
Souhrnné hlášení VIES
měsíčně
elektronicky
datová schránka
podle položek 1/2 h
Finanční úřad
Ceny Prům 1-12, EP 5-01, P 3-04, P 5ČSÚ
01, Prům 1-12, Prům 2-01, ŽP 1-01
ročně, měsíčně, čtvrtletně elektronicky
email, datová schránka cca 3 dny (celkem)
Účetní závěrka
Rejstříkový soud do 31.12. násl. roku
elektronicky
email, pošta - CD-R
3h
Úhrady z vydobytých nerostů
Báňský úřad
do konce násl. čtvrtletí
ručně
pošta
1h
Poplatky z dobývacích prostor
Báňský úřad
do 28.2. na přísl. rok
ručně
pošta
1h
Účetní závěrka
Omnipol, a. s.
měsíčně
elektronicky
email
1h
Účetní závěrka
GE Money Bank čtvrtletně
elektronicky
email
1h
Hlášení o pojistném na zákonné
pojištění zaměstnance
Česká pojišťovna čtvrtletně
ručně
pošta
1h
* PDP - přenesená daňová povinnost
Zdroj: Kámen Hudčice, s r. o.; vlastní zpracování
28
5.3 Analýza využití elektronické výměny dat v podniku
v současné době
Na úvod této podkapitoly je nutno zdůraznit, že podnik Kámen Hudčice, s. r. o. jakožto
středně velká organizace určitě nevyužívá všechny dostupné možnosti elektronické výměny
dat z pohledu výkaznictví a komunikace s veřejnou správou. Firma se potýká s poklesem
tržeb a zároveň se snaží o lepší výsledek hospodaření než v předchozích letech. Navíc ze
strany vedení společnosti je vytvářený nátlak na snižování počtu zaměstnanců a tím pádem
ušetření na personálních nákladech. Z pohledu investování do informačních technologií je
firma na špatné úrovni. Společnost postrádá v tomto úseku pracovníka správce sítě či
systémového integrátora, který by zajišťoval plynulý provoz počítačů na pracovištích.
V médiích se hovoří o tom, že česká legislativa směřuje k zavedení elektronizace veřejné
správy. Myslím si, že to je krok správným směrem, i když je potřeba vynaložení jak velkých
finančních prostředků, tak i lidského úsilí na to, aby se situace v České republice zásadně
změnila. S tím souvisí i zavedení vyhlášky vlády č. 496/2004 Sb., o elektronických
podatelnách, která je účinná od 1. ledna 2005 a která se zakládá na zákoně č. 227/2000 Sb.,
o elektronickém podpisu. Jedním z kroků přispění k elektronizaci veřejné správy přispělo
i otevření Daňového portálu - Daňové informační schránky. Portál provozuje Česká daňová
správa a umožňuje plátcům daně, kteří vlastní elektronický podpis, přístup na svůj osobní
daňový účet. Zde lze zjistit např., jestli má daný plátce přeplatky či nedoplatky na
jednotlivých daních. Vláda se do budoucna má zabývat i snížením administrativy a byrokracie
kladené na OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné).40
Právnické osoby využívají dnes už povinně datové schránky, které mají přispět k lepší
komunikaci s úřady. Společnost Kámen Hudčice takto zasílá dokumenty orgánům veřejné
moci. Od 1. ledna 2010 mohou podnikatelé přenášet prostřednictvím Informačního systému
datových schránek i písemnosti mezi soukromými subjekty navzájem. Podmínkou pro toto
spojení je pouze souhlas příjemce s doručováním ze strany soukromého subjektu. Toto
privátní propojení by mohlo nahradit papírovou komunikaci (mimo reklam). Jedná se tu
hlavně o faktury, placení složenek, vyúčtování.
Zkoumaná organizace se v poslední době zajímala o zavedení elektronického podpisu pro
účely podání přehledu pro Českou správu sociálního zabezpečení. K pracovníkům se však
40
Dle slov premiéra Petra Nečase v pořadu Máte slovo na téma živnostníci v dnešní době:
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10175540660-mate-slovo-s-m-jilkovou/213411030520006/video/.
29
dostala informace o tom, že zřízení jednoho elektronického podpisu je spojeno vždy pouze
s jednou organizací. Takže by to pro ně bylo velice finančně nákladné. Ověřila jsem si tuto
informaci prostřednictvím zákaznické podpory na stránkách www.postsignum.cz. Dostala
jsem odpověď se sdělením, že se certifikát vztahuje k osobě odesílatele nikoli k osobě
příjemce. Pro běžnou agendu společnosti tedy postačí jeden certifikát, svázaný s jednou
osobou a ten lze využívat ke korespondenci s více organizacemi. Po navštívení stránek
týkající se elektronického podpisu jsem zjistila, že i samotná implementace do počítače není
zrovna nejjednodušší, i když se certifikovaní poskytovatelé těchto služeb snaží o co
nejjasnější vysvětlení a jednodušší získání informací o tomto produktu.41 Nakonec se i vedení
společnosti přestalo o zřízení elektronického podpisu zajímat. Podnik tedy s tímto záměrem
nejspíš počká, než bude nutno si kvalifikovaný certifikát pořídit ze zákona. Tuto práci
spojenou s elektronickým podpisem by nejspíš měla na starosti hlavní účetní společnosti,
která nemá k ruce žádnou pomocnou sílu, sama zajišťuje fakturaci, správu pohledávek,
leasingů, bankovní operace a v neposlední řadě také v rámci účetní uzávěrky kompletování
dokladů (pro měsíční či roční závěrku), archivaci dokladů z předchozích měsíců. V rámci
implementace softwaru nutného k pořízení kvalifikovaného certifikátu by také muselo dojít ke
školení pracovníků, kteří by měli na starosti či by pouze přišli do styku s elektronickým
podpisem. Firma by ovšem poté mohla veškerá přiznání a přehledy pro veřejnou správu
zasílat automaticky z počítačového systému a nedocházelo by k časové prodlevě spojené se
sháněním podpisu jednatele společnosti a také zaslání poštou. Navíc by se ušetřili náklady
s tímto související, nehrozila by ztráta dokumentu během poštovní zásilky.
Společnost využívá pro účetnictví od roku 1994 ERP systém Byznys od společnosti J.K.R..
Tento dodavatel zajišťuje podniku Kámen Hudčice i případné poradenství, aktualizace a
servis softwaru. Dříve se tento program nazýval Byznys Win, dnes je firmě k dispozici již
aktualizovaná verze Byznys VR. Společnost má tento systém propojený v rámci celého
podniku a zakoupila si proto tyto moduly – finanční účetnictví, fakturace, pokladna, bankovní
operace, evidence majetku, skladové hospodářství a mzdy a personalistika. Provázání
obchodního okruhu s účetnictvím je důležitým faktorem dobrého fungování celé organizace.
Tento systém podporuje nové formáty - DOCx nebo XPS, program je kompatibilní
s operačním systémem Windows Vista a s Microsoft Office 2007. Propojení s MS Word
41
Viz www.postsignum.cz.
30
usnadňuje podnikovou korespondenci pomocí přípravy formátu vydané či přijaté
korespondence dle podnikových norem.42
Ve zkoumaném podniku ještě stále probíhá papírová fakturace, kdy do podniku přichází
poštou zaslané faktury a ty se zadávají do účetního systému ručně. To samozřejmě není
ideální, pokud sedí v účtárně pouze jedna osoba. Společnost tímto způsobem nemůže naplno
využít kvalifikované a zkušené pracovní síly, které se jí dostává. Archivace samozřejmě
probíhá také papírově. Když vstoupíte do účtárny, prakticky všude, kam se podíváte, leží
stohy papírů. Dokonce zde najdeme i dnes již historický psací stroj a jehličkovou tiskárnu.
Myslím si, že práce s programem Byznys není nijak složitá. Modul účetnictví umožňuje
nastavit si na hlavní plochu programu ikony operací či knih, které nejčastěji používáte, např.
uživatelské výkazy, hlavní kniha, kniha faktur, rozklad účtů, atd. Vyzkoušela jsem si
vygenerování výkazů pro účetní závěrku. Zvolila jsem si operaci uživatelské výkazy, kde se
vybere, který výkaz se potřebuje vytvořit. Zde je na výběr z možností - výkaz cash flow,
rozvaha nezkrácená, výsledovka nezkrácená v účelovém nebo v druhovém členění. Nabídka
byla omezená pravděpodobně podle toho, jaké výkazy účetní jednotka obvykle vyhotovuje.
Po volbě jednoho z výkazů se otevře okno příslušného výkazu, kde se nastavuje typ výkazu,
zaokrouhlení a formát zobrazení částek. Po stisknutí tlačítka konec se vygeneruje hotový
výkaz, který se z hlavní nabídky dá ihned vytisknout či exportovat do různých formátů.
Nabízí se zde formát zobrazení v programech MS Word, Excel, formát PDF, rtf (Rich Text
Format), ods (Open Document Spreadsheet) nebo ve starším txt formátu. Zde nabídka ovšem
nekončí, kromě těchto dokumentů zde pokračuje jazykem XML a HTML. Obojí se zobrazí
v internetovém prohlížeči. Jazyk XML se zobrazí také ve zdrojovém kódu.
5.4 SWOT analýza společnosti ve vazbě na elektronickou
výměnu dat
Následující řádky budou zaměřené na představení silných, slabých stránek, příležitostí
a hrozeb společnosti Kámen Hudčice. Na diagramu pak je prezentována celopodniková
analýza, která je navázána na analýzu využití elektronické výměny dat v podniku, kde se
vlastně uvádí jakési shrnutí vlastního pozorování v daném podniku.
S
42
Společnost zaměstnává pracovníky, kteří tam povětšinou působí již řadu let, né-li od
počátku vzniku organizace. Jsou to pracovníci spolehliví s dlouholetými zkušenostmi
a odbornými znalostmi. Jelikož se firma dlouhodobě pohybovala ve ztrátě, situace jí
Viz http://www.jkr.cz/wp-content/uploads/JKR-katalog-BYZNYS-ERP_Srdce-podniku-na-dlani.PDF.
31
nedolovala přejít na nové – moderní způsoby elektronické výměny dat. Zdánlivě se
zdá firmě současné prostředí nenákladné a oproti moderním metodám působí
levnějším dojmem. Nutno říci, že společnost alespoň využívá pro své podnikové
operace ERP systém Byznys VR, který se jí jeví jako spolehlivý a odpovídající jejich
požadavkům. Pochvaluje si především sladění programu s legislativními požadavky.
W
Společnost sice vlastní zkušenou pracovní sílu, která bohužel stárne a je potřeba
i zvýšit počet mladé kvalifikované síly, kvůli nízkému počtu pracovníků. Chybí zde
správce informačních technologií či controllingové oddělení. Jak již bylo
v předchozím odstavci řečeno, podnik nemá volné prostředky na investice do IT. Je
zde využíváno zastaralých technologií – psací stroj, převaha ručních zápisů před
elektronickými. Organizační schéma se potýká s nejasnostmi nad pravomocemi
a odpovědnostmi v rámci konkrétních oddělení. Např. účetní oddělení spadající pod
obchodní úsek. V souvislosti s prací účetní se tu vyskytuje problém neefektivního
využití práce zaměstnance – zanesení papírových faktur do počítačového systému,
přepisování výkazů ze systému. Papírová archivace s sebou přináší náklady a také
nepořádek v dokumentech. Používání emailu je sice krokem kupředu, avšak vytváří
nezabezpečenou přenosovou komunikaci, při které lze zneužít interní dokumentaci.
O
Příležitostí má společnost mnoho, příkladem může být zavedení správy IT a s ní
spojené nové prvky komunikačních technologií. V souvislosti s tím se nabízí
myšlenka tzv. Paperless Office – „bezpapírová“ kancelář, která by změnila zásadně
stávající podobu komunikace nejen ve firmě, ale i s vnějším prostředím. Hnacím
motorem tohoto převratu by ale musela být inovativní pracovní síla, nebo jí
vyškolený stávající personál, který by plně podporoval tuto myšlenku. Myslím si, že
dosavadní trh organizaci nestačí plně rozvíjet svou vizi, a proto bych doporučovala
expandovat na nové trhy a zaujmout tak nový okruh zákazníků. S rozvojem
informačních technologií by mohla přijít i změna legislativy, co se týče povinného
zavedení elektronického podpisu, elektronických podatelen, apod. Podniky v ČR by
se mohly tímto krokem přiblížit Evropské unii a tím by docházelo k lepší
propojenosti s orgány státní správy. Pro firmu je přínosem dostupnost kapitálu,
kterou získává z vazby na mateřskou společnost, která jí poskytuje leasingy.
T
Jako hrozbu bych pro firmu spatřovala nevýhodné podmínky pro zavedení
elektronické výměny dat v prostředí nepropracované legislativy. Po prvních krocích
implementace ERP systémů může dojít ke zdražení souvisejících služeb jako je
32
elektronický
podpis
a
programy
k tomu
potřebné.
Konkurenční
podniky
v poskytování těchto služeb by začaly vést cenovou válku. Další nevýhodu
shledávám v nedotaženém provedení služeb společností poskytujících elektronický
podpis či ERP systémy a jejich špatné implementaci, ke které by docházelo při
nutnosti renovovat operační systémy popř. programy v počítačích. Další hrozby
vyvstávají s myšlenkou Paperless Office – ztráta bezpečnosti a tím pádem možnost
zneužití a ztráty dat.
Obrázek 3: SWOT analýza společnosti Kámen Hudčice, s. r. o.
Vnější
Vnitřní
Pozitivní
Negativní
- zavedený
systém práce
- zastaralé
technologie
- zkušený
personál
- nízká
produktivita
- zakázky
mimo ČR
- růst cen
nákladů a
výroby
- dostupněší
kapitál
- nárůst
konkurence
Zdroj: Kámen Hudčice, s. r. o.; vlastní zpracování
5.5 Návrh na zlepšení
Mnohá doporučení pro vylepšení vyplývají z předcházející SWOT analýzy. V této
podkapitole ještě rozvedu myšlenku inovace v podniku a budu se snažit vyhledat přínos
v nových technologiích a najít globální řešení pro podniky v rámci elektronického výkaznictví
a komunikaci s orgány veřejné správy.
33
Zkoumaná společnost si to nyní ještě neuvědomuje, ale přechod k novým formám
elektronické komunikace se státní správou by celý proces výkaznictví a administrativy s tím
spojené urychlilo. Podniku by se usnadnil přístup k informacím. V současnosti společnosti
schází kvalitní prezentace informací pro své uživatele. Na svých webových stránkách uvádí
informace pouze pro své potenciální zákazníky. Mateřská společnost Omnipol, a. s. umožňuje
širšímu okruhu uživatelů nahlédnout i do výroční zprávy organizace. Tyto výroční zprávy
jsou k zobrazení ve formátu PDF, který je dnes jedním z nejpoužívanějších formátů pro
předkládání účetních informací na webových stránkách. Přesto, podobně jako u textového
editoru Microsoft Word, se nejedná o elektronický dokument jako takový - zpracovatelný dále
počítačem a k tomu určeným softwarem, v některých verzích je tomu tak, ale zpravidla se
běžný uživatel setkává s pevným nedynamickým typem těchto souborů.43 Přesto s PDF
souborem přichází do styku velice často kvůli jeho elegantní prezentaci, vytištěný soubor
vypadá přesně jako soubor na obrazovce počítače, velmi snadno se vytváří z originálu např.
z textového editoru. Největší výhodou je bezpochyby zamezení editace předkládaného
souboru.
Protože firma má v současné době málo prostředků na inovace, doporučila bych začít
s elektronizací postupně. Nejprve se zaměřit na postupné cíle – k tištěné formě přidávat
elektronické dokumenty a postupně papírové výkazy úplně nahradit a do budoucna doplnit
novými nástroji. K lepší situaci by určitě přispěla změna organizace práce, stanovení úkolů
každého pracovníka, sestavení organizačního diagramu a rozdělení pravomocí. Společnost má
zaplacenou hotline službu u společnosti Byznys VR v případě, že bude mít problém s tímto
programem. V účetním oddělení bych také začala s tříděním dokumentů, protože papírová
dokumentace je rozložena všude po pracovišti, pak je těžké pro účetní najít ten správný papír.
Zároveň s tříděním listin doporučuji i zformátování celého operačního systému v počítači,
protože i tam je dost nepřehledná struktura ukládání souborů. Účetní je zvyklá si uložit
veškerá data vygenerovaná účetním systémem na plochu počítače. Jak jsem i vypozorovala,
tak i vedení má problém se zálohováním souborů v počítači. Občas se stane, že o svá data
člověk přijde ani neví jak. Aby se mohl zavést elektronický způsob výkaznictví a komunikace
s veřejnou správou, muselo by účetní oddělení změnit pohled na informační technologie.
Hraje zde roli totiž nedůvěra vůči neznámému prostředí elektronické komunikace a
neuvědomění si usnadnění práce. Usnadnil by se tím přístup k informacím i uživatelům účetní
závěrky – vedení, mateřská společnost a další.
43
Velechovská, Ďurianová – Analýza forem předkládání účetních závěrek s ohledem na možnosti jejich dalšího
využití – příspěvek ve sborníku Mezinárodní vědecké konference.
34
Kdyby fungoval Standard Business Reporting v ČR, co by se pro naši společnost změnilo?
Myšlenka Správy základních registrů se tomu blíží, ale muselo by se zajistit propojení s
veškerými institucemi státní správy, nejen s obecními a městskými úřady. Měli by k jednomu
webovému portálu přístup finanční úřady, banky, pojišťovny, správa sociálního zabezpečení a
další. Dále by se komunikace mohla rozšířit i na provázání s mateřskou společností.
Společnost Kámen Hudčice by se tím usnadnila práce, např. účetní závěrku vygenerovanou
v PDF formátu by nemusela tisknout a posílat poštou, ale jen by jí vložila do svého účtu na
webové stránce. To samé by fungovalo s přiznáním k dani z příjmů právnických osob, které
by se ze začátku vyplňovalo v editovatelném PDF, kde už by byly přednastavené vzorce na
sčítání řádků a výpočet daňové povinnosti. Nemusela by se účetní závěrka posílat několika
institucím zvlášť, ale jednoduše by se vložila jakoby do určené datové schránky. Ta by byla
propojená s rozhraním či branou pro komunikaci s veřejnou správou a tato brána by pak
zajistila rozeslání účetní závěrky nejen finančnímu úřadu, ale i rejstříkovému soudu, bankám,
popř. i mateřské společnosti.
Celá tato myšlenka elektronické výměny dat by se dala propojit s bezhotovostním platebním
stykem probíhající přes internetové bankovnictví, kde by byly přednastavené účty veřejné
správy pro placení daní a různých poplatků. Všimla jsem si, že společnost využívá
bezhotovostní platební styk pro placení daní a různých poplatků. Bylo by zajímavé mít
propojenou vazbu i se systémem placení nejrůznějších pokut a penalizací. Tím, že by platební
styk byl kompatibilní s jejich osobním účtem u veřejné správy, nevznikala by tam dlouhá
prodleva mezi zjištěním této skutečnosti a zaplacením.
35
Závěr
Touto prací jsem chtěla zmapovat, jaká je současná situace ve využití elektronické
komunikace ve výkaznictví. Do tohoto tématu jsem ještě začlenila kromě zveřejňování účetní
závěrky i komunikaci s veřejnými orgány. V současnosti se u středně velkých či menších
společností setkáváme s fází postupného nahrazování papírových dokumentů a přepisování
dat z účetnictví. Běžná společnost v ČR obvykle nemá dostatek pracovníků, aby si mohla
spočítat, kolik ji stojí papírová komunikace s veřejnou správou a výkazy zasílané poštou.
Problém se netýká pouze výkaznictví, ale i fakturace či archivace mají svoje místo
v nákladech podniku. Stále se ještě zkoumaná společnost nachází ve fázi typování účetních
údajů do počítače a z počítače přepisování na tiskopisy. To v sobě nese větší riziko
chybovosti a vede k větší časové náročnosti a neefektivnímu využití náplně práce účetních.
Myslím si, že v práci zkoumaný podnik je typickým příkladem českého podniku, který stále
vykazuje prvky minulé doby. Jeho konzervativní postoj k jakékoliv inovaci je ne příliš
žádoucí. Věřím, že pokud by si společnost prokalkulovala, kolik nákladů jí stojí dosavadní
způsob vykazování a komunikace s úřady, začala by jednat a s podporou své mateřské
společnosti by investovala do elektronické komunikace.
V práci jsem se snažila analyzovat současnou situaci v podniku a představit globální možnosti
řešení tohoto problému. V teoretické části jsem se inspirovala i zahraničními projekty, které
se snaží přesvědčit země a jejich podniky k zapojení do elektronické výměny dat. Výzkumná
zpráva OECD zmíněná ve třetí kapitole prokazuje, že se zavedením Standard Business
Reportingu se ve dvou zemích prokazatelně snížily náklady na administrativu spojenou
s výkaznictvím. Studie má přesvědčit státy k zaujmutí nového postoje k výkaznictví
a poodhalit pozitivní dopady této inovace, které se týkají nejen podniků, ale hlavně byrokracie
dané země.
Společnostem v ČR není dána podpora ve využívání elektronické výměny dat ve výkaznictví
a komunikaci s veřejnou správou a to ze strany legislativního rámce. Do situace se musí vložit
stát a přimět podniky jednat a nenechat je „zakonzervované“ v papírové formě komunikace.
Mám zde na mysli to, že podniky samy nezačnou vnášet do výkaznictví prvky elektronické
komunikace, ale že hlavní pohnutka musí vycházet z jurisdikce dané země. Patrné je to i na
příkladu zkoumaného podniku, který vlastně nezačne vytvářet elektronické prostředí ve
výkaznictví sám, ale čeká, až mu to stát nařídí obligatorně. Proto by měl být navrhnut jakýsi
výzkumný projekt, který by povědomí podniků posunul dál a přiblížil se alespoň částečně ke
36
světovým trendům. Projekt by se mohl zaměřit na přínosy z elektronické výměny dat ve
výkaznictví pro podniky a zároveň by se zde vytyčila jasná priorita veřejných orgánů státní
správy. V této práci se pojednává o ulehčení administrativní zátěže na straně podnikatelů, ale
přínos by plynul i pro orgány státní správy a všechny instituce, kterých se komunikace
v souvislosti s výkaznictvím týká. Zjednodušil by se přístup k informacím, menší časová
náročnost na vyhledávání dokumentů apod.
Mohlo by se začít s vytvořením XBRL jurisdikce u nás. V současnosti je stále větší zájem o
obchodování na kapitálových trzích a s tímto rozvojem se rozšiřuje okruh pozorovatelů
v okolí podniku – potenciální investoři, akcionáři. V souvislosti s implementací IFRS lze ještě
zdůraznit zvětšení objemu zahraničních transakcí a s tím i zlepšení postavení ČR na světovém
trhu. V zájmu prezentování informací v XBRL je potřeba sladit legislativní požadavky
českých standardů. Tento proces zavedení jednotného systému interpretace údajů
elektronického výkaznictví není jednoduchý, zvláště pak v tom, aby byl akceptovatelný
celosvětově. Podniky v ČR mají dnes možnost zvolit si při vyhotovení účetní závěrky
mezinárodní účetní standardy, většina však nevolí tuto cestu, a pokud nemusí, sestavují účetní
závěrku dle českých účetních standardů. Zanesení prvků Mezinárodních standardů účetního
výkaznictví do českého účetnictví by prospělo prohloubením požadavků na zveřejňování
účetních závěrek v ČR.
Jak z předcházejících kapitol vyplývá, podnik nevyužívá naplno možnosti, které mu nabízí
elektronická výměna dat v oblasti účetního výkaznictví a komunikace se státní správou. Tímto
vyvracím hypotézu stanovenou v úvodu této práce. Chtěla bych, aby z této práce vzešel
celistvý pohled na účetní závěrku a s tím spojenou administrativu, kterou zažívají účetní
pracovníci během celého účetního období. Mnoho lidí totiž netuší, jaká administrativa je
s touto činností spojená. Využití elektronické výměny dat v této oblasti by mohlo přinést nový
pohled na práci účetních. Mohlo by to přinést podnět ke změně legislativního rámce v oblasti
výkaznictví a ve vzájemném propojení institucí státní správy.
Tato práce třeba v budoucnu nebude mít takovou nadčasovou platnost jako je tomu dnes.
Pohled na věc se změní a inovativní prvky zde zmíněné se stanou najednou zastaralými. Třeba
alespoň dnes přinese potenciál k vytvoření nového pohledu na výkaznictví a komunikaci
s úřady. Pro mě tato práce byla přínosem hlavně v tom, že jsem si utřídila informace o
takovémto pojetí výkaznictví a také si potvrdila, že praxe není vždy taková, jak káže teorie.
37
Seznam použité literatury a zdrojů
Knižní publikace

KOVANICOVÁ, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. 20. aktualiz. vyd.
Praha: Bova Polygon, 2012. 412 s. ISBN 978-80-7273-169-5.

KOVANICOVÁ, Dana. Finanční účetnictví: světový koncept IFRS/IAS. 5., aktualiz.
vyd. Praha: Polygon, 2005. ix, 526 s. ISBN 80-7273-129-7.

KOVANICOVÁ, D. -- KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví. D. 1, Jak porozumět
účetním výkazům EU, IAS, US GAAP, ČR [Kovanicová, 2001]. Praha: Polygon, 2001.
ISBN 80-7273-047-9.

MEJZLÍK, L. Účetní informační systémy: využití informačních a komunikačních
technologií v účetnictví. Praha: Oeconomica, 2006. ISBN 80-245-1136-3.

POSPÍŠILOVÁ, M. -- MEJZLÍK, L. -- VELECHOVSKÁ, L. Počítačem integrované
řízení podniku. 1. vyd. Praha: Bova Polygon, 2008. 258 s. ISBN 978-80-7273-153-4.

STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká
republika, 2011. 304 s. Téma. ISBN 978-80-7357-692-9.

VAŠEK, Libor et al. Finanční účetnictví a výkaznictví. 1. vyd. Praha: Institut certifikace
účetních, 2012. 264 s. Vzdělávání účetních v ČR. Učebnice.ISBN 978-80-8671-679-4.
Odborné práce, články a právní normy

VELECHOVSKÁ, Lenka a Gabriela ĎURIANOVÁ. Analýza forem předkládání
účetních závěrek s ohledem na možnosti jejich dalšího využití. In: ČERVINEK, Petr.
Evropské finanční systémy 2011, Masarykova univerzita. 1. vyd. Brno: Masarykova
univerzita Brno, 2011, s. 267 - 271. ISBN 978-80-210-5509-4. Dostupné z:
http://is.muni.cz/do/1456/sborniky/25665816/EFS2011_prispevky.PDF

VELECHOVSKÁ, Lenka. Aspekty a souvislosti elektronického účetního výkaznictví.
Praha, 2011. Vedoucí práce Ladislav Mejzlík.

VELLENDORFOVÁ, Jana. e-Government. Praha, 2010. Vedoucí práce Ladislav
Mejzlík.

Vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a
úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška č. 562/2006 Sb., ze dne 8. prosince 2006, kterou se stanoví způsob převedení
listin do elektronické podoby, způsob nakládání s převedenými listinami a obligatorní
elektronická podoba listin (vyhláška o digitalizaci obchodního rejstříku)

Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů
38

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů,
ve znění pozdějších předpisů
Internetové zdroje

Byznys - srdce podniku na dlani: Informační systémy třídy Byznys. In: Jkr.cz [online].
bez roku [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.jkr.cz/wp-content/uploads/JKRkatalog-BYZNYS-ERP_Srdce-podniku-na-dlani.PDF

Co je EDI?. CCV, s. r. o. CCV: Informační systémy [online]. 2013 [cit. 7.5.2013].
Dostupné z: http://www.ccv.cz/elektronicka-komunikace-edi/co-je-edi/

ČESKÁ POŠTA, s. p. Postsignum.cz [online]. © 2010 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z:
http://www.postsignum.cz/

Daňový portál: Elektronické služby finanční správy ČR. Finanční správa [online]. ©
2009-2013 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z:
https://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_pub/dpr/uvod.faces

Informační povinnost emitentů cenných papírů a dalších osob vůči České národní
bance. ČNB. ČNB [online]. © 2003-2013 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z:
http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/informacni_povinnosti/vyka
znictvi_info_povinnost_emitentu_cp/

Máte slovo s M. Jílkovou: Živnostníci v dnešní době [televizní pořad]. Česká televize,
11.4.2013

Přiznáním to nekončí, nezapomeňte zveřejnit účetní závěrku. Podnikatel.cz [online]. ©
2007-2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z:
http://www.podnikatel.cz/clanky/nezapomente-zverejnit-ucetni-zaverku/

Režim přenesení daňové povinnosti: Informace. In: Mfcr.cz [online]. 2011 [cit. 201305-08]. Dostupné z:
http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/DANE_DPH_od_01042011_Rezim_preneseni_d
anove_povinnosti_prgf_92a-92e_od_1_4_2011.PDF

SKARLANDTOVÁ, Eva a Martin MANA. E-government v číslech. In: Czso.cz
[online]. 9.4.2013 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z:
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/e_government_v_cislech_prezentace_ktera_zaznel
a_na_konferenci_isss_2013_v_hradci_kralove/$File/isss_egov_2013_csu_mana_skarla
ndtova.PDF

SPRÁVA ZÁKLADNÍCH REGISTRŮ. Správa základních registrů: Jednoduchá
komunikace s úřady [online]. © 2010-2013 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z:
http://www.szrcr.cz/

Standard Business Reporting: Guidance note. In: Oecd.org [online]. 2009 [cit. 2013-0508]. Dostupné z: http://www.oecd.org/tax/administration/43384923.PDF
39

Survey of Trends and Developments in the Use of Electronic Services for Taxpayer
Service Delivery: Survey report. In: Oecd.org [online]. 2010 [cit. 2013-05-08].
Dostupné z: http://www.oecd.org/tax/administration/45035933.PDF

Téměř dvě třetiny firem trvale nezveřejňují své účetní závěrky, jejich disciplína se navíc
stále zhoršuje. In: Tiskové zprávy, zprávy z tisku: Komora certifikovaných
účetních [online]. © 2009-2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.komoraucetnich.cz/files/useruploads/kcu_tz_zverejnovani_zaverky.PDF

Výsledky 8. průzkumu AMSP ČR: Názory podnikatelů na elektronickou komunikaci s
úřady. In: AMSP ČR [online]. 2011 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z:
http://www.amsp.cz/uploads/dokumenty/Pruzkum_C8_WEB.PDF

Využívání IT v podnicích: výsledky za leden 2012. In: Czso.cz [online]. 2012 [cit.
2013-05-08]. Dostupné z:
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vyuzivani_it_v_podnicich_vysledky_za_leden_20
12/$File/analyza.PDF

XBRL - Budoucí nástroj výkaznictví. In: Kpmg.cz [online]. © 2010 [cit. 2013-05-08].
Dostupné z:
http://www.kpmg.com/CZ/cs/IssuesAndInsights/ArticlesPublications/Factsheets/Docum
ents/KPMG_XBRL-Nastroj-vykaznictvi.PDF

XBRL INTERNATIONAL. XBRL [online]. [cit. 2013-05-18]. Dostupné z:
http://www.xbrl.org/
40
Seznam obrázků, grafů, tabulek a příloh
Obrázky
Obrázek 1: Rozdíl mezi HTML a XML/XBRL ......................................................................... 9
Obrázek 2: SBR – sjednocené podání ...................................................................................... 13
Obrázek 3: SWOT analýza společnosti Kámen Hudčice, s. r. o. ............................................. 33
Grafy
Graf 1: Vlastníte elektronický podpis? ..................................................................................... 17
Graf 2: Úplné elektronické podání v podnicích v ČR podle typu služby ................................. 20
Tabulky
Tabulka 1: Zpravodajská povinnost podniku Kámen Hudčice, s. r. o. .................................... 26
Tabulka 2: Přehled jednotlivých výkazů a podání.................................................................... 28
Přílohy
Příloha 1: Vývoj VH ve společnosti Kámen Hudčice, s. r. o. .................................................. 42
Příloha 2: Přehled výkazů v systému Byznys VR .................................................................... 43
Příloha 3: Možnosti vygenerování výkazů v systému Byznys VR .......................................... 44
Příloha 4: XML schéma výkazu zisku a ztráty ......................................................................... 45
Příloha 5: Výkaz zisku a ztráty v internetovém prohlížeči (XML formát) .............................. 46
41
Přílohy
Příloha 1: Vývoj VH ve společnosti Kámen Hudčice, s. r. o.
Výsledek hospodaření před zdaněním
2008
2009
2010
2011
1 000 000,00 Kč
0,00 Kč
-1 000 000,00 Kč
-2 000 000,00 Kč
-3 000 000,00 Kč
-4 000 000,00 Kč
-5 000 000,00 Kč
-6 000 000,00 Kč
VH
Zdroj:Kámen Hudčice, s. r. o.; vlastní zpracování
42
2012
Příloha 2: Přehled výkazů v systému Byznys VR
Zdroj: Kámen Hudčice, s. r. o.
43
Příloha 3: Možnosti vygenerování výkazů v systému Byznys VR
Zdroj: Kámen Hudčice, s. r. o.
44
Příloha 4: XML schéma výkazu zisku a ztráty
Zdroj: Kámen Hudčice, s. r. o.
45
Příloha 5: Výkaz zisku a ztráty v internetovém prohlížeči (jazyk XML)
Zdroj: Kámen Hudčice, s. r. o.
46
Download

Využití elektronické výměny dat pro účely účetního výkaznictví a pro