Vyučující: Mgr.Ludvík Kašpar
Předmět: Biologie
Jméno:
Školní rok: 2010/11
Roman Škarpa
Obor: Technické lyceum
Třída: 1.L
Datum: 16.5. 2011
Referát na téma: Domestikace zvířat
Domestikace (zdomácnění) je proces, při kterém člověk nahrazením přirozeného výběru umělou cílevědomou
selekcí přeměnil určité druhy zvířat. Od původních předků se domestikovaná zvířata liší především vzhledem,
chováním, ale i dalšími parametry (počty odchovávaných mláďat, prodloužením laktace apod.).
Každý druh zvířete se pro domestikaci nehodí. Podmínkou úspěšného procesu domestikace je především silný
stádový či smečkový pud, který zjednodušuje komunikaci s člověkem, zvíře nesmí být úzkým potravním
specialistou a především jsou nutné příznivé historické souvislosti. Ke zdomácnění většiny tradičních zvířat
došlo většinou v oblastech s určitou kulturní vyspělostí lidské populace a současným výskytem vhodného
divokého předka. Tato oblast je označována jako centrum
domestikace.
Kdy k domestikaci začalo docházet?
Jedná se přibližně o období mezolitu (tedy období 15 000-5 000 pnl).
Předtím byli živočichové především lovnou zvěří, a to hlavně kvůli
vysokému obsahu bílkovin ve svém mase.
Domestikace znamenala zajetí a ochočení zvířat. Byla umožněna vznikem zemědělství, protože lidé mohli
z vypěstovaných plodin vytvářet zásobu na zimu i pro zvířata. Domestikována byla především zvířata, která
byla schopna se aklimatizovat, snadno se rozmnožovat a poskytovala lidem nějaký užitek, například maso, kůži,
tuk, kožešinu, rohy, atd.
Co ale k domestikaci vlastně vedlo? Existují dva názory. První říká, že člověk zvířata chytal a ochočoval, když
byla mláďaty. Druhá zmiňuje chytání zvířat, která člověk držel v zajetí a zabíjel je, když je nějakým způsobem
potřeboval.
Domestikace v Asii
Mezi zvířata domestikována v Asii patří psi, ovce, kozy, koně, prasata
nebo také velbloudi.
Pes domácí je prvním domestikovaným zvířetem vůbec. Jediným z
jeho možných předchůdců je prokazatelně vlk. Nejpravděpodobněji se
jedná o postupné sbližování člověka a vlka prostřednictvím
odchovávání vlčích mláďat v zajetí člověka. Následkem je otupování
jejich plachosti.
Ke tvarové rozdílnosti vlků/psů docházelo již v mezolitu.
Bezpochyby domestikovaným a prošlechtěným potomkem vlka byl pes bronzový. Měl vcelku dlouhou lebku,
celkem široké a vysoké čelo, které nápadně přecházelo v tupý a ne moc dlouhý čenich. Jisté zdroje uvádějí, že
Vyučující: Mgr.Ludvík Kašpar
Předmět: Biologie
Školní rok: 2010/11
Obor: Technické lyceum
Třída: 1.L
se může jednat o předchůdce dnešních plemen ovčáckých nebo loveckých psů. Mezi znaky domestikace psa
patří zkrácená obličejová část lebky.
Domestikace v Africe :
V Africe došlo k zdomácnění osla, kočky nebo psa. Domestikátory těchto oblastí byli Staří Egypťané, o čemž
svědčí především jejich nástěnné malby v pyramidách a chrámech. Předchůdcem kočky domácí je kočka
divoká. Vyskytuje se ve třech druzích podle toho, o jakou oblast se jedná.
Kočka divoká je rozšířená na Blízkém východě a v Egyptě, kde byla
známá již ve Starověku. Byla považována za nejposvátnější
zvíře. K domestikaci domácích koček dochází ale vcelku pozdě. Do
Evropy se začaly šířit asi v období přelomu našeho letopočtu. Dnes se
chová kočka domácí ze záliby, dále jako přirozený predátor myší, ale také
na kožešiny.
Evropa:
V Evropě došlo k domestikaci koně, psa, ovce, prasete nebo králíka. Divocí králíci se patrně dostali z Asie do
Evropy až v mladším období třetihor. Později byl divoký králík rozšířen téměř v celé Evropě a na severu
Afriky. V době čtvrtohorního evropského zalidnění se uchoval pouze v západní části Afriky, kde ho znali
Féničané. Přibližně o 1 000 let později jej poznali Římané, kteří chovali králíky v ohradách. Počátky
domestikace králíků datujeme přibližně do období okolo 1. století před naším letopočtem.
Kvůli domestikace divokých králíků došlo k podstatnému zvýšení jejich tělesné hmotnosti. K dalším změnám
patří i převislé boltce, albinismus a strakatost. Králíci jsou chováni nejčastěji pro maso a kožešiny. Poskytují ale
také sádlo a srst pro textilní průmysl. Pro svou nenáročnost jsou chováni jako domácí
mazlíčci.
Nesmíme však zapomenout ani na Ameriku.
Došlo zde k domestikace lam, nebo morčat. Domestikace morčat proběhla již ve
starých indiánských kulturách peruánských And. Domovem morčat je území
dnešního Čile, Peru, Bolívie a Kolumbie, kde žily dříve skupiny divokých morčat ve
výšce 3000 až 4200 m.n.m. Morče bylo původně důležitým zvířetem poskytujícím
maso. Kostní nálezy dokazují, že lidé morčata využívali jako zdroj potravy již v době
7000 - 4000 př.n.l. V té době se však ještě jednalo o divoká zvířata, která patřila
k lovné zvěři. Teprve v období asi 4000 - 1000 př.n.l. začali lidé morčata chovat.
Když Španělé dobyli v 16.st. části jižní Ameriky, našli zde morče jako plně
domestikované domácí zvíře vyskytující se v několika barevných variantách. Inkové
jej využívali nejen jako zdroj masa, ale také k náboženským účelům. Jako domácí
zvířata se morčata začala chovat v 19.st., a to hlavně v Anglii. Opravdu populárními
se stala ale až po druhé světové válce. Tehdy se o nich objevily i odbornější informace, ale bohužel se začala
využívat i jako pokusná zvířata.
Z polárních oblastí pochází polodivoká forma soba. Jediným kontinentem, kde nebyl domestikován žádný druh
zvířete, je Austrálie.
Vyučující: Mgr.Ludvík Kašpar
Předmět: Biologie
Školní rok: 2010/11
Zdroje : http://agnes.blog.cz/1009/domestikace-zvirat
http://www.ifauna.cz/clanek/ruzne/domestikace-zvirat/2332/
http://www.pes-portal.sk/portal/historia-psa
Obor: Technické lyceum
Třída: 1.L
Vyučující: Mgr.Ludvík Kašpar
Předmět: Biologie
Školní rok: 2010/11
Obor: Technické lyceum
Třída: 1.L
Vyučující: Mgr.Ludvík Kašpar
Předmět: Biologie
Školní rok: 2010/11
Obor: Technické lyceum
Třída: 1.L
Download

Roman Škarpa 2