Efektivní využití ICT
ve výuce
Metodická příručka pro efektivní využívání informačních
a komunikačních technologií ve výuce v počátečním vzdělávání
Publikace vznikla v rámci projektu IET1 v Operačním programu
Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/1.1.02/010029
verze 1
říjen 2011
1 PREZENTACE V PROGRAMU MS POWERPOINT
1 1.1 Úvod
1 1.2 Zásady při tvorbě prezentace
1 1.3 Základní pojmy z prezentací
1.3.1 Ovládání programu PowerPoint
2 2 1.4 Jaké máme typy zobrazení prezentace a jak pracovat se snímky?
1.4.1 Typy zobrazení v programu PowerPoint
4 4 1.5 Jakým způsobem postupovat při tvorbě nové prezentaci?
1.5.1 Postup vytvoření nové prezentace
1.5.2 Vytvoření nové prezentace pomocí volby Ze stručného průvodce
1.5.3 Vytvoření nové prezentace pomocí volby Ze šablony návrhu
5 5 6 7 1.6 Jak zadávat a upravovat text v prezentaci?
1.6.1 Formátování textu z dialogového okna Písmo
1.6.2 Zápis textu do zástupných symbolů
1.6.3 Práce v osnově
1.6.4 Psaní odstavců
8 8 8 9 10 1.7 Vkládání textů, tabulek, grafů, diagramů a obrázků
1.7.1 Vkládání objektů
1.7.2 Vkládání textového pole
1.7.3 Vkládání tabulek
1.7.4 Vkládání grafů a diagramů
1.7.5 Vkládání obrázků
10 10 10 11 12 13 1.8 Jak v programu PowerPoint kreslit?
1.8.1 Postup kreslení jednoduchého objektu
1.8.2 Kreslení spojovacích čar
1.8.3 Výběr více objektů, přesouvání, kopírování a seskupování objektů
13 14 15 15 1.9 Jak oživit naši prezentaci?
1.9.1 Animace a přechody snímků, animační schémata
1.9.2 Přechody snímků
1.9.3 Vlastní animace snímku
16 16 17 18 1.10 Jak si zvolit časování a řízení běhu prezentace?
19 1.11 Na co nezapomenout na závěr?
20 2 21 POKROČILÉ FUNKCE V PROGRAMU POWERPOINT
2.1 Lze vytvářet prezentace v týmu?
2.1.1 Poznámky
2.1.2 Komentáře
2.1.3 Záhlaví a zápatí
2.1.4 Revize
21 21 22 22 23 2.2 Jak si můžeme usnadnit prezentování a tvorbu prezentace?
2.2.1 Předvedení elektronické prezentace
25 25 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.2.5 2.2.6 2.2.7 Možnosti při projekci
Vkládání objektů
Kontrola pravopisu
Kopie formátu
Odrážky a číslování
Odsazení a nastavení tabulátorů
25 26 27 27 27 28 2.3 Osnova
2.3.1 Vložení osnovy z MS Word
2.3.2 Práce v osnově
2.3.3 Zápis nového snímku v osnově
2.3.4 Typy pro práci v osnově
2.3.5 Rozvinutí a duplikace snímků
2.3.6 Vytvoření souhrnného snímku
2.3.7 Vložit snímky
28 29 30 30 31 31 31 31 2.4 Usnadní nám práci vytvoření vlastní šablony?
2.4.1 Vytvoření vlastní šablony PowerPoint
2.4.2 Práce s předlohami prezentace
2.4.3 Předloha úvodního snímku a snímku
31 32 33 33 2.5 Může nám interaktivní prezentace usnadnit prezentování?
2.5.1 Hypertextové odkazy
2.5.2 Přiřazení akcí k objektům
2.5.3 Hudba na pozadí
2.5.4 Záznam mluveného komentáře
33 34 34 35 36 2.6 Jak se vyvarovat problémům při přenášení prezentace na jiný počítač?
2.6.1 Uložení prezentace
2.6.2 Vytvoření vlastní prezentace
2.6.3 Skrytí snímků
2.6.4 Balení pro disk CD-ROM
37 38 38 39 39 2.7 Co všechno lze vytisknout?
2.7.1 Tisk snímků
2.7.2 Tisk podkladů
2.7.3 Tisk poznámek a osnovy
2.7.4 Další nastavení tisku
40 41 41 42 43 2.8 43 Mohu jednoduše prezentovat na webu?
2.9 Jaký je rozdíl mezi Microsoft PowerPoint verze 2007/2010 a Microsoft
PowerPoint 2003/XP?
2.9.1 Karty
2.9.2 Část příkazů z menu Soubor
2.9.3 Klávesové zkratky
44 45 46 46 2.10 Na co nezapomenout na závěr?
47 2.11 Kam dál
47 3 48 TVORBA A ZPRACOVÁNÍ VEKTOROVÉ GRAFIKY – MS VISIO
3.1 Spuštění
48 3.2 Otevření a uložení dokumentu
49 3.3 Tvorba výkresu
3.3.1 Volba velikosti a orientace stránky
3.3.2 Pravítko a mřížka
3.3.3 Ovládání aplikace MS Visio
3.3.4 Kreslení pomocí šablon
3.3.5 Obrazce
3.3.6 Kreslení vlastních obrazců
49 49 50 50 50 53 54 3.4 Úprava výkresu
3.4.1 Manipulace s obrazci
3.4.2 Textové objekty
3.4.3 Zarovnání obrazců
3.4.4 Vrstvy
59 59 60 61 62 3.5 Závěr
64 3.6 Kam dál
64 3.7 Zkuste si sami
64 4 ÚPRAVA FOTOGRAFIÍ - ZONER PHOTO STUDIO
65 4.1 Co nás čeká po spuštění programu aneb první dojmy
4.1.1 Navigátor
4.1.2 Průzkumník
4.1.3 Náhled
4.1.4 Akce
65 66 66 67 67 4.2 Získávání obrázků z různých zdrojů
4.2.1 Kopírovat ze zařízení
4.2.2 Získat ze schránky
4.2.3 Snímání obrazovky
4.2.4 Získat z DNG/RAW
67 68 68 68 69 4.3 Úpravy obrázků
4.3.1 Otočení a převrácení
4.3.2 Změna rozměrů
4.3.3 Přidání rámečku a změna okrajů
4.3.4 Vložení textu do obrázku
4.3.5 Hromadný filtr
69 69 69 71 72 73 4.4 Vylepšení obrázků
4.4.1 Vylepšení expozice
4.4.2 Projasnění stínů a odstranění přepalů
4.4.3 Histogram
4.4.4 Úrovně
4.4.5 Doostření obrazu
74 75 76 76 77 78 4.5 Nástroje Editoru
4.5.1 Nástroj ořez
79 79 4.5.2 4.5.3 4.5.4 4.5.5 4.5.6 4.5.7 Nástroje výběru
Nástroj Klonovací razítko
Nástroj štětec
Nástroj žehlička
Nástroj Výplň
Vložení textu do obrázku
80 82 82 83 83 85 4.6 Způsoby prezentace fotografií
85 4.7 Kam dál
86 5 PREZENTACE OBRÁZKŮ NA WEBU - PICASA
87 5.1 Instalace Picasa
87 5.2 Složky a alba
88 5.3 Nahrání na web
89 6 TVORBA INTERAKTIVNÍCH TESTŮ - DOTEST
92 6.1 Začínáme
6.1.1 Instalace
6.1.2 Ověření licence programu
6.1.3 První spuštění
6.1.4 Základní nastavení programu
92 92 93 93 93 6.2 Tvorba otázek
95 6.3 Tvorba testovacích sestav
97 6.4 Jak zkoušet studenty
99 6.5 Závěrem, na co nezapomínat
LITERATURA
101 102 Úvodem
Právě jste otevřeli Metodickou příručku pro efektivní využívání informačních
a komunikačních technologií ve výuce v počátečním vzdělávání, která je produktem
grantového projektu „Institut experimentálních technologií 1“ Operačního programu
Vzdělávání pro konkurenceschopnost Jihomoravského kraje, řešeného na Ústavu
teoretické a experimentální elektrotechniky FEKT VUT v Brně v období duben 2009 až
březen 2012.
Příručka je určena všem pedagogům, kteří mají zájem a chuť oživit výuku svého
předmětu vlastnoručně vyrobenými didaktickými pomůckami, těm, které neopustila
touha objevovat možnosti informačních a komunikačních technologií, uprostřed nichž
žijí jejich žáci a vnímají je jako běžnou součást života. Poskytuje návod, jak vyrobit
zdařilou prezentaci, upravit získané fotografie, či namalovat vlastní schémata.
Odměnou pro pilné čtenáře a studenty je návod na využití technologií pro testování
znalostí žáků.
Při přípravě textu autorský tým akademických pracovníků Ústavu teoretické
a experimentální elektrotechniky ve složení Ing. Michal Hadinec, Ph.D., Ing. Radim
Kadlec, Ing. Radek Kubásek, Ph.D., Ing. Petr Marcoň, Ing. Jan Mikulka, Ph.D.
a doc. Ing. Miloslav Steinbauer, Ph.D. vycházel z vlastních lektorských zkušeností
získaných ve třech bězích třídenních workshopů, které byly k možnosti využívání
komunikačních a informačních technologií ve výuce uspořádány vzdělávací agenturou
Audica pro více než šedesát středoškolských pedagogů. Využíval i velmi dobře
připravených materiálů konzultačního týmu lektorů firmy Audica Bc. Pavlíny
Langerové, PhDr. Ivany Nekvapilové a Ing. Michala Borka a v neposlední řadě
i cenných poznatků z pohledu praxe konzultacemi s firmou Elektronika, s.r.o.
Laskavý čtenář zajisté promine, že text zdaleka nevyčerpává šíři ani hloubku
problematiky, neboť jeho rozsah byl limitován předem zadaným a nepřekročitelným
počtem stran v projektu. Autorský tým je však přesvědčen, že příručka bude
přinejmenším pro účastníky workshopů připomenutím osvojené látky. Ostatním
zájemcům poskytne základní orientaci v problematice a ty zapálené bude motivovat
k dalšímu sebevzdělávání, výběru vhodného školení či návštěvě workshopu.
S výběrem vhodné vzdělávací aktivity je autorský tým připraven poradit.
Úspěšné studium a radost z dosažených výsledků přejí autoři
Ing. Petr Marcoň (kapitola 1)
Ing. Radim Kadlec (kapitola 2)
Ing. Jan Mikulka, Ph.D. (kapitola 3)
Ing. Michal Hadinec, Ph.D. (kapitoly 4 a 5)
Ing. Radek Kubásek, Ph.D. (kapitola 6)
Editor: doc. Ing. Miloslav Steinbauer, Ph.D.
Vysvětlivky
Takto jsou v textu zvýrazněny tipy, pro zjednodušení vaší práce.
Zeleně jsou v textu značeny doplňující informace a vysvětlení.
1. Prezentace v programu MS PowerPoint
1
PREZENTACE V PROGRAMU MS POWERPOINT
V této kapitole se dozvíte:








Jaké jsou zásady při tvorbě prezentace a jaké základní pojmy z prezentací
bychom měli znát.
Jaké máme typy zobrazení prezentace a jak pracovat se snímky.
Jakým způsobem postupovat při tvorbě nové prezentaci.
Jak zadávat a upravovat text v prezentaci.
Něco o vkládání textů, tabulek, grafů, diagramů a obrázků.
Jak v programu PowerPoint kreslit.
Jak oživit naši prezentaci.
Jak si načasovat časování a řízení běhu prezentace.
1.1 Úvod
V následujících kapitolách si ukážeme jak vytvořit zajímavou prezentaci snadno
a rychle. K tomuto účelu budeme používat program PowerPoint 2003, což je grafický
program pro tvorbu prezentací, který je součástí balíku MS Office od firmy Microsoft.
V programu PowerPoint můžeme vytvořit a zobrazit sérii snímků, které obsahují text,
fotografie, diagramy, kliparty, multimediální soubory a animované speciální efekty.
Uvítáme ho například jako pomocníka při výkladu, jednání, prezentaci výrobků
a služeb. Prezentaci můžeme navíc převést do podoby diapozitivů, fólií nebo tištěných
podkladů (viz kapitola 2.7). Další možností je elektronické předvedení případně
interaktivní publikování v síti WWW.
Poznámka: Český výraz slova prezentace označuje jednak soubor aplikace
PowerPoint se snímky, jednak i samotné „prezentování“ neboli předvedení
hotové prezentace, a tedy i popisovaný typ zobrazení.
1.2 Zásady při tvorbě prezentace
Než začneme s vlastní tvorbou prezentace, vysvětlíme si základní pojmy z prezentací
a ovládání programu PowerPoint.
Tip: Před tvorbou prezentace je vhodné si vytvořit scénář (náčrt na papír),
kde si promyslíme, jaké téma je vhodné prezentovat touto formou, do kterého
tematického celku zvolené téma zařadíme, jaké informační zdroje použijeme,
časovou dotaci, kterou budeme prezentaci věnovat a případnou aktivitu,
kterou budeme od studentů vyžadovat, a tomu vhodně přizpůsobíme volbu
efektů (přechod snímků a animaci pro získání a udržení posluchačů).
Při tvorbě prezentace se snažíme dodržet následující zásady:
 Používáme atraktivní materiál s mírou.
 Důležitá je jednoduchost - často méně je více.
 Používáme živé a kontrastní barvy.
 Omezíme počet číselných údajů na snímcích.
 Používáme další obrázky a grafiku, ne jen ty dodávané s programem.
 Důležité je, abychom si správně načasovali komentáře k zobrazeným snímkům.
 Každý snímek by měl mít svůj nadpis.
1
Efektivní využití ICT ve výuce


Na jednom snímku bychom neměli psát více než 9 až 11 řádků textu.
Používáme hlavně hesla a odrážky, krátké a stručné věty, nikoliv dlouhé věty či
celé texty.
V prezentaci používáme bezpatková písma, jako např. Arial, Calibri, Tahoma,
Verdana.
Pamatujme na to, že i pro posluchače v zadních řadách musí být prezentace
čitelná! Proto volíme písmo nadpisů minimálně 32 bodů a větší a písmo běžného
textu minimálně 24 body a větší.
Celou prezentaci a její funkčnost si před použitím důkladně zkontrolujeme!



Při předvádění prezentace pak dbáme na tyto zásady:
 Před prezentací provedeme nemilosrdné seškrtání údajů, které by mohly být
matoucí či nezáživné.
 Neopakujeme doslova zobrazené texty na snímcích prezentace. Zobrazené
heslovité informace doplňujeme podrobnějším výkladem.
1.3 Základní pojmy z prezentací
1.3.1 Ovládání programu PowerPoint
Po spuštění programu PowerPoint uvidíme úvodní okno aplikace (obr. 1.1). Prvotní
okno je otevřeno v Normálním zobrazení, které zobrazuje snímek (G) a tři pracovní
oblasti – kartu Osnova (A), kartu Snímky (B) a Podokno poznámek (H). Podle
výchozího nastavení PowerPoint zobrazí také podokno úloh Začínáme (E), jehož
nástroje nabízejí otevření stávající prezentace, vytvoření nové prezentace a vyhledání
informací a zdrojů z webu Microsoft Office Online.
C
D
A
B
E
G
F
H
Obr. 1.1 Obrazovka programu PowerPoint po spuštění: karta Osnova (A), karta Snímky (B), hlavní
menu (C), panel nástrojů (D), podokno úloh (E), tlačítka zobrazení režimů (F), snímek (G), podokno
poznámek (H)
2
1. Prezentace v programu MS PowerPoint
Součástí rozhraní programu PowerPoint jsou následující prvky, z nichž některé
známe i z jiných aplikací Microsoft Office:

Panel nástrojů (D) nabízí přístup k nejdůležitějším příkazům aplikace
PowerPoint. Tlačítka na panelech nástrojů obsahují nejčastěji používané příkazy
na jedno klepnutí; po zastavení ukazatele myši nad tlačítkem se zobrazí
bublinová nápověda s jeho textovým popisem. Panel nástrojů Běžné úkoly ze
starších verzí PowerPointu než 2002 byl nahrazen dvěma novými tlačítky panelu
nástrojů Formát - tlačítko Návrh pro režim návrhu a tlačítko Nový snímek, z nichž
každé otevírá příslušné Podokno úloh.

Možnosti vytvoření nové prezentace i práce se stávající prezentací se nacházejí
v Podoknech úloh. Většinu těchto příkazů najdeme i v nabídkách, podokna jsou
ale pohodlnější a rychlejší.

Stejně jako okna většiny ostatních aplikací obsahuje i aplikační okno PowerPointu
tlačítka pro změnu velikosti (tedy pro minimalizaci, maximalizaci, obnovení
a uzavření okna) a stavový řádek, do něhož se vypisuje číslo aktuálního snímku
a typ vytvářené prezentace.

Svislý posuvník vidíme po pravé straně snímku, a to u prezentací s více než
jedním snímkem. Pomocí jezdce se dostaneme z jednoho snímku do druhého,
nikoli nahoru a dolů v jednom snímku jako třeba v dokumentu Word. Při tažení
jezdce zobrazuje PowerPoint číslo a název snímku. Pokud máme snímek
zvětšený a přesahuje aktivní okno, svislým posuvníkem se pohybujeme po
snímku.

Dvě tlačítka se dvojitou šipkou u spodního okraje svislého posuvníku nabízejí
další možnosti pohybu mezi snímky. Jedná se o přechod na předchozí, respektive
následující snímek.

Tlačítka zobrazení režimů (F) umožňují rychlé přepínání různých zobrazení
v programu PowerPoint. Každý z režimů zobrazení se hodí k něčemu jinému.
S oknem programu PowerPoint jsme se již seznámili a nyní se podíváme, z čeho se
skládá typický snímek (viz obr. 1.2).

Pozadí Snímek vytvořený podle určité šablony návrhu má již definovaný obrázek
pozadí, výplně a barevná schémata. Všechny tyto atributy můžeme dále upravit.

Nadpis Většina snímku má svůj nadpis. Prezentace mívá obvykle také úvodní
snímek s názvem prezentace a dalšími informacemi (například informace
o autorovi nebo pro koho je určena).

Základní text Vlastní zapisovaný obsah, často ve formě seznamu s odrážkami
nebo číslováním.

Zástupné symboly Obdélníky s čárkovaným obrysem, do nichž ve snímku
vkládáme text a jiné objekty (například diagramy, tabulky, fotografie
a multimédia). Některé symboly obsahují také úchyt pro otáčení, s nímž můžeme
ve snímku manipulovat.
3
Efektivní využití ICT ve výuce

Zápatí Oblast u spodního okraje snímku. Zde zapisujeme například jméno
organizace nebo téma prezentace, zápatí muže být ale také prázdné (viz kapitola
2.1.3)

Datum a čas Můžeme rovněž zobrazit u spodního okraje snímku. Tyto časové
údaje mohou být automaticky aktualizovány.

Číslo snímku Implicitně se nachází u spodního okraje snímku, ale může být
umístěno i jinam.
Program PowerPoint můžeme ovládat několika způsoby: myší, klávesnicí, dálkovým
ovladačem. Téměř každou operaci lze provést minimálně dvěma způsoby.
B
A
E
C
D
Obr. 1.2 Typické rozložení snímku v prezentaci.
A – vložený obrázek, B – pozadí snímku, C – datum, D - zápatí, E – číslo snímku
1.4 Jaké máme typy zobrazení prezentace a jak pracovat se snímky?
1.4.1 Typy zobrazení v programu PowerPoint
Abychom mohli plně využít možnosti programu PowerPoint při vytváření a úpravách
prezentací, musíme poznat také režimy zobrazení. Klepnutím na tlačítko režimu
zobrazení v levém dolním rohu aplikačního okna (viz obr. 1.1 F) můžeme zvolit
některé z následujících:

4
Normální zobrazení
je ve verzi PowerPoint 2003 výchozím. Skládá se celkem
ze tří hlavních podoken, z nichž jedno zobrazuje aktuální snímek, druhé obsahuje
kartu Osnova se stručnou osnovou celé prezentace a kartu Snímky s miniaturami
snímků. Třetí podokno slouží ke vkládání poznámek. V podokně úloh Normálního
zobrazení můžeme v programu PowerPoint pracovat s textem, grafikou, zvukem,
animacemi a dalšími efekty. Velikost podoken je možné změnit tažením hranic.
1. Prezentace v programu MS PowerPoint

Zobrazení řazení snímků
rozloží zmenšené snímky po celé obrazovce
a máme v něm tedy možnost kontroly celé prezentace. Navíc zde můžeme
snadno definovat a prohlížet přechody snímků.

Zobrazení prezentace
je zobrazení, při němž se snímky zobrazují na celou
plochu obrazovky. Zde přesně vidíme přechody snímků i animace a zvukové
efekty.
1.5 Jakým způsobem postupovat při tvorbě nové prezentaci?
1.5.1 Postup vytvoření nové prezentace
Zvolením příkazu Soubor  Nový máme možnost
vybrat z několika možností vytvoření nové prezentace
(viz obr. 1.3):

Prázdná prezentace – vytvoří novou prezentaci
s jediným, zcela prázdným snímkem. Dostáváme
tak největší prostor pro vlastní tvořivost, ale
zároveň musíme velice dobře vědět, co a jak
budeme dělat. Podobu snímku můžeme definovat
z podokna úloh Rozložení snímku.

Ze šablony návrhu – vytvoří prezentaci, kterou
také zpočátku tvoří jediný snímek, ale na niž
můžeme aplikovat šablonu návrhu. Součástí této
šablony je předdefinované písmo, barevné
schéma, pozadí a další prvky jednotného vzhledu
snímku.
Obr. 1.3 Možnosti vytváření
nové prezentace

Ze stručného průvodce – nejsnazší způsob vytvoření nové prezentace. Průvodce
si od nás zjistí všechny potřebné informace a poté vytvoří sadu snímků na zadané
téma s nejvhodnějším barevným schématem. Do Stručného průvodce můžeme
také přidávat svoje vlastní prezentace.

Z existující prezentace – vytvoří novou prezentaci ze stávající, již vytvořené
a uložené prezentace. Z existující prezentace, v níž stejně jako v dialogovém okně
Otevřít vyhledáme prezentaci na vlastním počítači, na síti, nebo na intranetu či
internetu. Poté z ní PowerPoint vytvoří samostatnou kopii.

Fotoalbum – zde můžeme vytvořit novou prezentaci z množiny grafických
souborů (například ze skeneru nebo digitálního fotoaparátu, připojeného
k počítači).
Poznámka: Dalšími možnostmi, jak vytvořit prezentaci, je zadat text do pole
Hledat online nebo hledat Šablony na webu Office Online. Oba prvky umožňují
vyhledání online šablony ze stránek služby Office Online. Novou prezentaci
lze vytvořit i z již hotových prezentací V mém počítači či Na mých webových
serverech.
V následující části příručky se budeme zabývat pouze návrhem vytvoření nové
prezentace Ze stručného průvodce a vytvoření prezentace Ze šablony návrhu. Při
tvorbě prezentace, stejně jako při práci v různých vývojových programech, nesmíme
5
Efektivní využití ICT ve výuce
zapomínat na průběžné ukládání. Uložení provedeme klasicky Soubor  Uložit (jako)
nebo klepnutím na ikonu
. Formát souboru prezentace může být dvojí, buď *.ppt
(klasicky), nebo *.pps (pro přímé spuštění v režimu prezentace). V programu
PowerPoint je možné prezentaci ukládat i do tvaru HTML stránek.
1.5.2 Vytvoření nové prezentace pomocí volby Ze stručného průvodce
Nejrychlejší cestou pro vytvoření prezentace je použití volby Ze stručného průvodce.
Tuto cestu volíme zejména tehdy, pokud jsme v programu PowerPoint nováčky, nebo
pokud jsme pod velkým časovým tlakem. Průvodce sestaví 8 až 12 snímků
odpovídajícího vzhledu. Po
klepnutí na příkaz Soubor 
Nový vybereme v podokně
úloh možnost Ze stručného
průvodce. Pro pokračování
v návrhu klepneme na tlačítko
Další.
Ve druhém okně průvodce
vybereme pomocí jednoho
z pěti
tlačítek:
Všechny,
Obecné, Společnost, Projekty,
Prodej a marketing, obecnou
kategorii
vytvářené
prezentace. Pro pokračování
v návrhu prezentace opět
vybereme volbu Další.
V dalším
okně
vybereme
konkrétní typ prezentace ve
zvolené kategorii a klepneme
na tlačítko Další.
V následujícím dialogovém
okně
průvodce
vybereme
výstupní styl prezentace, podle
něhož průvodce přizpůsobí
podobu snímku. Na výběr
máme
prezentaci
na
obrazovce
či
na
webu,
černobílé a barevné fólie nebo
diapozitivy.
Nakonec
klepneme na Další.
V posledním okně průvodce
zadáme údaje pro úvodní snímek - přesněji řečeno název prezentace a její zápatí.
Průvodce zde také nabízí naše uživatelské jméno (zápatí se ovšem podle konkrétní
podoby snímku může nacházet také nahoře.) Po zadání informací klepneme na
tlačítko Další a na poslední obrazovce již jen klepneme na tlačítko Dokončit. Na obr.
1.5. vidíme první snímek navržené prezentace.
6
1. Prezentace v programu MS PowerPoint
Obr. 1.5 Kostra prezentace vytvořená pomocí průvodce
1.5.3 Vytvoření nové prezentace pomocí volby Ze
šablony návrhu
Nyní si ukážeme jak vytvořit prezentaci ze šablony.
Všechny šablony najdeme mezi volbami podokna úloh
Nová prezentace, jež vyvoláme příkazem Soubor 
Nový a v panelu Nová prezentace (viz obr. 1.3) zvolíme
jednu z možností šablony návrhu.
Zvolením volby Ze šablony návrhu vytvoříme novou
prezentaci s jediným úvodním snímkem, který je
založený na šabloně návrhu. Po otevření nové
prezentace se objeví podokno úloh Návrh snímku (viz
obr. 1.4), kde můžeme změnit rozložení úvodního
snímku a přidávat nové rozložení. Máme zde možnost
volit z aktuálně používaných šablon a z šablon, které
jsou předdefinované a k dispozici v okně Návrhu
snímku. Kromě šablony návrhů můžeme zvolit barevné
a animační schéma prezentace (viz obr. 1.4 nahoře).
Tip: Pro přepínání Podoken úloh je možné
klepnout vpravo na rozbalovací šipku u právě
používaného podokna úloh. Rozbalí se nám
menu všech podoken a klepnutím myši si pak
zvolíme požadované Podokno úloh.
V programu PowerPoint je také možné si vytvořit svou
vlastní šablonu. Tato možnost je vhodná tehdy, když
vytváříme hodně prezentací s podobným obsahem,
podrobněji v kapitole 2.4.
Obr. 1.4 Podokno úloh
Návrh snímku
7
Efektivní využití ICT ve výuce
1.6 Jak zadávat a upravovat text v prezentaci?
Ať už novou prezentaci vytvoříme jakýmkoliv způsobem, musíme text zástupných
symbolů nahradit vlastním textem (viz kapitola 1.6.2). Nyní se budeme věnovat zápisu
textu prezentace – vkládání nadpisů, podnadpisů a seznamů s odrážkami. Text
můžeme zadávat buď přímo v samotném snímku, nebo na kartě Osnova.
1.6.1 Formátování textu z dialogového okna Písmo
Zejména při aplikaci několika efektů formátování najednou využijeme příkaz Formát
 Písmo. Z tohoto standardního dialogového okna můžeme provést veškeré výše
popsané změny formátu. Navíc zde můžeme definovat několik dalších speciálních
efektů, jako je horní a dolní index nebo reliéf. V Panelu nástrojů je standardně
zobrazena nástrojová lišta Formát, kde máme přehledně graficky zobrazené
jednotlivé příkazy pro formátování textu.
Tip: Pokud není nástrojová lišta formát zobrazena, zobrazíme ji klepnutím
pravého tlačítka myši na Panel nástrojů a poté klepneme levým tlačítkem
myši na příkaz Formát.
Práce s textem v programu PowerPoint je velmi podobná práci s textem v programu
Word. Pole pro nadpis bývají svým vzhledem odlišná od ostatních polí s běžným
textem. Do polí pro normální text se automaticky vkládají odrážky (jde v podstatě
o bodový seznam). Kromě klasického formátování (tučné písmo
, kurzíva
,
podtržené písmo ), které známe z textových editorů, zde přibyla funkce stínu písma
. Stín se objeví na spodní a pravé hraně znaku, které tím pádem dostanou
prostorový vzhled. Zajímavější je ale stínování grafiky než textu. Dále máme možnost
volit formátování odstavců, barvu písma a další.
1.6.2 Zápis textu do zástupných symbolů
Zástupné symboly mají tečkované nebo stínované ohraničení a předem definovaný
formát písma a velikosti (viz obr. 1.6).
Zástupný
symbol
Okraj zástupného symbolu
a možnost jeho
zmenšení/zvětšení
Obr. 1.6 Zapisování textu do zástupných symbolů
Jejich text nahradíme v prezentaci vlastním textem. Velikost zástupného symbolu
můžeme změnit pomocí úchytu pro změnu velikosti, který se objeví po najetí kurzoru
myši na zástupný symbol. Rovněž lze zástupný symbol pomocí myši přesunout,
8
1. Prezentace v programu MS PowerPoint
případně některé i otočit. Text v zástupném symbolu program PowerPoint obvykle
zalamuje sám a klávesu ENTER potřebujeme jen pro zahájení odstavce.
Zvolený Zástupný symbol tedy nejprve vybereme klepnutím, poté do něj zapíšeme
text a nakonec klepneme kdekoli mimo. Tím naznačené ohraničení zmizí. Tipy pro
umístění zástupných symbolů:
Tip 1: Pokud se text nevejde do snímku, pokuste se nejprve změnit velikost
a pozici ostatních symbolů a teprve poté přistupte ke zvětšení symbolu s
textem. Při přemístění zástupného symbolu přejdeme kurzorem myši na jeho
okraj, kde se ukazatel změní na čtyřstrannou šipku. Dále jej přetáhneme na
libovolné místo snímku. Jestliže takto například zmenšíme zástupný symbol
nadpisu nebo jej přemístíme nahoru, zůstane nám ve snímku více místa pro
seznam s odrážkami.
Tip 2: Vzhledem k automatickému zalamování textu můžeme pomocí změny
velikosti zástupného symbolu také narychlo upravovat zarovnání textu.
Rozšířením symbolu tak třeba zmenšíme odstavec ze dvou řádků na jediný
řádek.
Tip 3: Změnou velikosti nebo pozice zástupných symbolů můžeme ve snímku
vytvořit volné místo pro objekty (například grafické), které nejsou v daném
rozložení normálně definovány.
Zástupné symboly lze nastavit pro celou prezentaci v návrhu podkladů viz odstavec
2.4.
1.6.3 Práce v osnově
Místo zadávání textu do zástupných symbolů můžeme kostru prezentace uspořádat
do takzvané Osnovy, kterou následně změníme na snímky.
Obr. 1.7 Formátování obsahu prezentace na kartě Osnova
9
Efektivní využití ICT ve výuce
Osnova je souhrnem celé prezentace a je uspořádána do nadpisů a podnadpisů.
Užitečná je zejména u složitých prezentací, nebo při posuzování celkové struktury
dokumentu. Šablony vytváříme a upravujeme v Normálním zobrazení na kartě
Osnova, kterou vidíme na obr. 1.7. Přesnou pozici podokna s osnovou určíme
přetažením příčky. Podrobněji o osnově v kapitole 2.3.
1.6.4 Psaní odstavců
V prezentaci se obecně snažíme psát
odstavce stručně, v bodech. Proto při
psaní odstavců často používáme
odrážky
a číslování.
Na
začátek
odstavce vložíme odrážku či číslo
následujícím způsobem:
1. Kurzorem myši najedeme do
oblasti, kde se nachází odstavec,
nebo vybereme několik odstavců
ve snímku.
2. V Panelu nástrojů  Formát
klepneme myší na příkaz
Odrážky a číslování.
Obr. 1.8 Okno Odrážky a číslování
Zobrazí se nám stejné okno jako na obr. 1.8. Výběrem myší zvolíme vhodnou odrážku
či číslování. Více se o odstavcích dozvíte v kapitole 2.2.6.
1.7 Vkládání textů, tabulek, grafů, diagramů a obrázků
Zajímavou prezentaci můžeme sestavit využitím základních funkcí formátování
v programu PowerPoint. Pro oživení prezentace je vhodné, abychom do prezentace
doplnili tabulky a grafické objekty, pomocí kterých lépe vysvětlíme nejdůležitější
myšlenky prezentace – např. obrázky, kresby, hotové diagramy Microsoft Office,
zvláštní efekty (WordArt) a grafy. Navíc můžeme do prezentace vložit i videoklipy
a zvukové záznamy nebo doprovodné ozvučení, viz kapitola 2.5.
1.7.1 Vkládání objektů
Na obr. 1.9 jsou zobrazeny možnosti vkládání objektů
z nabídky Vložit. Pomocí příkazů (viz obr. 1.9) můžeme
vkládat Nový snímek, Číslo snímku, Datum a čas a také
lze do snímku vložit Textové pole, Video a zvuk, Graf,
Tabulka a další prvky.
1.7.2 Vkládání textového pole
Do prezentace lze zadat text i jiným způsobem než do
zástupného symbolu, jak je popsáno v kapitole 1.6.2, a to
zvolením příkazu Vložit  Textové pole. Objeví se
textové pole, které můžeme libovolně přesunout, zvětšit
dle požadavků a zapsat do něj písmo zvoleného stylu
a zvolené velikosti.
10
Obr. 1.9 Vkládání objektů
do snímků
1. Prezentace v programu MS PowerPoint
1.7.3 Vkládání tabulek
Pomocí tabulek jsme schopni v prezentaci výborně poukázat na důležité trendy
a vztahy mezi různými skupinami dat. Tabulky v programu PowerPoint vypadají
obvykle nejlépe v malých rozměrech, kdy mají nejvíce zhruba tři až čtyři sloupce
a čtyři až pět řádků. Důležité je, aby písmo bylo tak velké, aby bylo dobře čitelné i pro
posluchače z posledních lavic.
Nyní si ukážeme jak snadno vytvořit tabulku v prezentaci.
Pro vložení tabulky máme dvě možnosti. Pokud budeme
chtít na snímku pouze nadpis a tabulku, klepnutím myši
vybereme Vložit  Nový snímek. Poté v pravém panelu
Rozložení snímku zvolíme v sekci Další rozložení možnost
Nadpis a tabulka (viz. obr. 1.10). Vybereme-li pomocí myši
možnost Nadpis a tabulka, změní se rozložení nového
snímku, jak ukazuje obr. 1.11. Snímek je rozdělen na dva
zástupné symboly. Do horního zástupného symbolu
vložíme po klepnutí myši nadpis a po dvojitém klepnutí
myši na ikonu tabulky uprostřed snímku budeme mít
možnost zvolit počet řádků a sloupců tabulky.
Jakmile zvolíme počet řádků a sloupců, objeví se na
snímku tabulka s požadovanými buňkami. Její velikost lze
změnit tažením hran jednotlivých řádků a sloupců. Do
jednotlivých okének tabulky zapíšeme potřebné údaje
a tabulka je hotová. Příklad tabulky je na obr. 1.11 vpravo.
Obr. 1.10 V okně Další
rozložení se nachází mj.
ikona pro vytvoření tabulky
Druhou cestou, jak vytvořit tabulku, je příkazem Vložit 
Tabulka. Stejným způsobem jako v předchozím případě
vkládání tabulky určíme počet řádků a sloupců tabulky a vložíme požadovaný text.
Postup pro vložení tabulky je následující:

Zobrazíme snímek, v němž má být nová tabulka umístěna.

Klepneme na tlačítko Vložit tabulku z panelu nástrojů Standardní. Z jeho
rozevírací mřížky vybereme uspořádání tabulky, tedy počet řádků a sloupců. Do
snímku se vloží prázdná tabulka.
Obr. 1.11 Snímek pro vytvoření tabulky využitím Dalšího rozložení a výsledný snímek a tabulkou
11
Efektivní využití ICT ve výuce
1.7.4 Vkládání grafů a diagramů
Jinou možností, jak zobrazit například naměřená data či data z výzkumu, je použít
grafické znázornění. Stejně jako u vkládání tabulek, i zde existují dvě cesty vložení.
My si ukážeme jen jednu cestu, a to vložení tabulky z možnosti Další rozložení.
Druhou možnost vytvoření tabulky si vyzkoušejte sami (postupujte stejně jako
u vkládání tabulky, ale volte možnost Graf).
Pokud požadujeme na snímku pouze nadpis a graf, klepnutím myši vybereme příkaz
Vložit 
Nový snímek. Poté v pravém panelu Rozložení snímku zvolíme v sekci Další
rozložení možnost Nadpis a graf (viz. obr. 1.10). Na snímku se nám objeví rozložení,
které vidíme na obr. 1.12.
Obr. 1.12 Snímek pro vytvoření grafu využitím Dalšího rozložení a výsledný snímek s grafem
Po poklepání myši na ikonu grafu uprostřed snímku se objeví předdefinovaný graf
a tabulka hodnot, které má graf prezentovat. V této tabulce máme možnost zvolit
počet řádků i sloupců a vepíšeme zde hodnoty, které mají být graficky prezentovány.
Pracovní postup vytvoření a úpravy grafu je stejný jako v programu Microsoft Excel.
Na obr. 1.12 vpravo je příklad využití grafu v programu PowerPoint.
Obr. 1.13 Snímek s diagramem
12
1. Prezentace v programu MS PowerPoint
Poznámka: Pokud nejste znalí základní práce v programu Microsoft Excel,
sáhněte například po knize Excel 2003 od Pavla Navrátila [4]. Zde je stručně
vysvětleno jak grafy vytvářet.
Pro názorné vysvětlení tématu je někdy vhodné v prezentaci uvést také diagramy.
Diagramy vkládáme do prezentace obdobným způsobem jako tabulky či grafy. Příklad
diagramu je uveden na obr. 1.13. Zkuste si sami takový diagram vytvořit, postupujte
jako při tvorbě tabulky či grafu.
1.7.5 Vkládání obrázků
Pro oživení prezentace lze do snímků v programu PowerPoint vkládat také obrázky.
Obrázky můžeme buď přímo vytvořit v programu PowerPoint (např. ve formě klipartů
či promocí nástrojové lišty Kreslení, což je více rozebráno v odstavci 1.7), nebo vložit
v různých formátech např. ve formě fotky. Abychom fotky mohli do prezentace
vkládat, je dobré je nejdříve vhodně upravit - této problematice se věnuje kapitola 4.
Jakmile máme fotku připravenu, vložíme ji do prezentace postupem uvedeným na
obr. 1.14, tedy volbou příkazu Vložit  Obrázek  Ze souboru.
Obr. 1.14 Postup pro vkládání obrázku
Obr. 1.15 Obrázek ve formě fotografie vložený na
snímek prezentace
Na obr. 1.15 je příklad snímku s vloženou fotografií do prezentace. Vloženou fotografii
tažením přemístíme na požadované místo v prezentaci a tažením za hraniční body
měníme její velikost.
1.8 Jak v programu PowerPoint kreslit?
V této kapitole si ukážeme jak kreslit jednoduché objekty v panelu nástrojů Kreslení.
Tento panel si zobrazíme zaškrtnutím příkazu Zobrazit  Panely nástrojů 
Kreslení.
A
B C D
E F
G H
I
J
K
L
M
Obr. 1.16 Panel nástrojů Kreslení
V panelu Kreslení najdeme několik tlačítek pro kreslení grafických objektů. Na obr.
1.16 jsou zvýrazněny nejpoužívanější objekty:
 A – Automatické tvary (viz obr. 1.17)
13
Efektivní využití ICT ve výuce












B – Kreslení přímky
C – Kreslení šipky
D – Kreslení obdélníku či čtverce
E – Kreslení elipsoidu (kruhu)
F – Vložení textového pole
G – Vložení objektu WordArt (předdefinované graficky zajímavé druhy písma)
H – Vložení diagramu
I – Vložení klipartu
J – Vložení obrázku
K – Pomocí této ikony je možné měnit barvu výplně objektu
L – Pomocí této ikony definujeme barvu čáry
M – Pomocí této ikony definujeme barvu písma
1.8.1 Postup kreslení jednoduchého objektu
Zde si ukážeme jak nakreslit jednoduchý objekt z panelu nástrojů Kreslení.
Z jednotlivých možností panelu Kreslení si zvolíme nějaký tvar, který chceme kreslit,
například Automatické tvary  Základní tvary a vybereme veselého smajlíka (viz obr.
1.17). Poté najedeme kurzorem ve tvaru kříže na zvolené místo, klepneme levým
tlačítkem myši a diagonálně táhneme. Jakmile tlačítko pustíme, vykreslí se tvar
v námi vymezené oblasti (od místa, kde jsme poprvé stisknuli levé tlačítko myši až po
místo uvolnění levého tlačítka myši). Vybraný tvar je vykreslen na obr. 1.17 vpravo.
Obr. 1.17 Automatické tvary, které se nacházejí v panelu nástrojů Kreslení
Máme-li v úmyslu změnit barvu výplně vykresleného objektu, klepneme na ikonu
označení písmenem K na obr. 1.16 a zvolíme požadovanou barvu objektu. Obdobně
můžeme změnit barvu čáry ohraničující objekt, klepnutím na ikonu označenou
písmenkem L na obr. 1.16.
Tip: Přesný geometrický tvar (kruh, čtverec) nakreslíme se stisknutou
klávesou SHIFT. Nakreslení tvaru od jeho středu umožní kreslení s CTRL.
Obě funkce lze využít i současně podržením CTRL+SHIFT.
14
1. Prezentace v programu MS PowerPoint
1.8.2 Kreslení spojovacích čar
Spojovací čáry nalezneme v Automatických tvarech (viz obr. 1.17). Oproti klasickým
čárám se Spojovací čáry přichytávají k nakresleným objektům, čehož můžeme při
kreslení různých obrazců (schémat, diagramů) využít.
Obr. 1.18 Snímek, ve kterém se využívá prvků z nástrojové lišty Kreslení
Postup pro vykreslení spojovací čáry je následující:
 V panelu Kreslení vybereme Automatické tvary a některou ze spojovacích čar (na
obr. 1.18) je použita spojovací čára zakončená šipkou).
 Najedeme myší nad objekt, ke kterému chceme čáru připojit (objeví se možnosti
přichycení).
 Vybereme bod přichycení a na tento bod klepneme levým tlačítkem myši.
 Najedeme myší na druhý objekt a po výběru záchytného bodu opět klepneme
levým tlačítkem myši a spojovací čára se vykreslí.
Na obr. 1.18 je ukázka různých tvarů, které jsou spojeny Spojovací šipkou. Na
obdélníčku podél elipsoidu jsou vidět bílá kolečka, to jsou právě záchytné body, ke
kterým se Spojovací šipka přichytí.
Často chceme do objektů vepsat i text. To provedeme klepnutím pravým tlačítkem
myši na objekt, do kterého chceme text vepsat. Zobrazí se nám menu, ve kterém
vybereme levým tlačítkem myši možnost Přidat text a zadáme jej stejným způsobem
jako do textového pole. Rovněž můžeme měnit velikost a barvu textu (viz kapitoly 1.6
a 1.7).
1.8.3 Výběr více objektů, přesouvání, kopírování a seskupování objektů
Výběr více objektů najednou lze provést stisknutím tlačítka SHIFT (lze použít i tlačítko
CTRL) a klepnutím levým tlačítkem myši vybereme požadované objekty, poté tlačítko
SHIFT uvolníme.
15
Efektivní využití ICT ve výuce
Takto vybrané objekty je možné najednou přesouvat,
kopírovat, nastavovat jejich vzhled a seskupovat. Pro
přesun
uchopíme
označené
objekty
myší
a přeneseme je na nové místo. Kopírování
provedeme klasicky CTRL+C a CTRL+V (nebo
dalšími známými způsoby). Existuje zde ještě
kombinace CTRL+D, která označené rovnou
duplikuje.
Pokud chceme objekty seskupit a pracovat s nimi
jako s celkem, vybereme objekty, které chceme
seskupit a poté klepneme pravým tlačítkem na
seskupené objekty. Zobrazí se nám menu, v němž
zvolíme možnost Seskupování  Seskupit. Pokud
bychom potřebovali objekt později rozdělit, zvolíme
možnost Seskupování  Rozdělit.
1.9 Jak oživit naši prezentaci?
Pozornost účastníků přitahují ve snímcích
prezentace také různé animační efekty, které
zpestřují prezentaci o zvláštní vizuální nebo zvukové
efekty. Nadpis snímku se tak může například
rozvinout ze zmenšené podoby za zvuku potlesku
a podobně.
1.9.1 Animace a přechody snímků, animační
schémata
Nejen, že můžeme na snímcích prezentace použít už
hotové animované obrázky (ve formátu GIF), ale také
si můžeme v programu PowerPoint vytvářet vlastní
animace. Jde o pohyby objektů po snímku, animace
grafů i o přechody snímků a podobně.
Obr. 1.19 Panel Návrh
snímku
Vhodnou animací textu a objektů v prezentaci
můžeme upoutat pozornost účastníků na nejdůležitější informace. Nejjednodušší
cestou jak vytvářet animace v prezentaci, je použít již předdefinovaná Animační
schémata. Takováto schémata představují jistou množinu efektů a přechodů na celou
prezentaci. To znamená, že již nemusíme zvlášť animovat každý jednotlivý odstavec
a definovat přechody všech jednotlivých snímků. Jediným klepnutím můžeme schéma
promítnout do vybraných snímků nebo do celé prezentace. Základní informace
o předdefinovaném animačním schématu zjistíme v podokně Návrh snímku 
Animační schémata podržením ukazatele myši na schématu, který nás zajímá. Vypíší
se informace do bublinové nápovědy (viz obr. 1.19).
Postup při aplikaci zvoleného animačního schématu je jednoduchý:
 Otevřeme prezentaci, kterou chceme animovat a přepneme ji do Normálního
zobrazení.
16
1. Prezentace v programu MS PowerPoint

Příkazem Prezentace  Schémata animace vyvoláme podokno úloh Návrh
snímku (viz obr. 1.19) se zobrazením Animační schémata. Zde vybereme
a aplikujeme příslušné animační schéma.
Při aplikaci schématu na jeden nebo více jednotlivých snímků vybereme nejprve
požadované snímky na kartě Snímky po levé straně okna prezentace (více snímků
vybereme klepnutím za stisku klávesy CTRL). Poté v seznamu Použít u vybraných
snímků klepneme na požadované schéma. Animace jsou rozděleny do kategorií
Jednoduché, Pokročilé a Složité.
Na celou prezentaci můžeme schéma aplikovat tak, že je vybereme v podokně úloh
a poté klepneme na tlačítko Použít u všech snímků. Pokud je v podokně úloh Návrh
snímku zaškrtnuta volba Automatický náhled, spustí PowerPoint vybranou animaci
nad aktuálně zobrazeným snímkem, a to při první aplikaci animačního efektu nebo
při změně výběru schématu. Animační schéma libovolného jiného snímku
přehrajeme tak, že klepneme na příslušný snímek
a poté ve spodní části podokna úloh Návrh snímku
klepneme na tlačítko Přehrát.
1.9.2 Přechody snímků
Prezentaci rovněž oživí různé grafické animace při
přechodu
z aktuálního
snímku
na
snímek
následující. Postup volby přechodu snímku je
následují:
 Otevřeme prezentaci, kterou chceme animovat
a přepneme ji do Normálního zobrazení.
 Příkazem Prezentace  Přechod snímku se
zobrazí stejná nabídka jako na obr. 1.20. Zde
máme možnost u vybraných snímků zvolit
přechod.
Při aplikaci schématu na jeden nebo více
jednotlivých snímků vybereme nejprve požadované
snímky na kartě Snímky po levé straně okna
prezentace (více snímků vybereme klepnutím za
stisku klávesy CTRL). Poté klepneme levým
tlačítkem myši na zvolený typ přechodu.
V sekci Změnit přechod můžeme volit rychlost
přechodu z jednoho snímku na druhý a rovněž je
možné vybrat zvuk, který bude spuštěn při přechodu
snímku.
Pokud vyžadujeme přechod z aktuálního snímku na
následující snímek při klepnutí myši, zaškrtneme
příslušné políčko. Jinou možností je zaškrtnou
možnost Automaticky po a nastavit čas, za jak dlouho
se má přejít z aktuálního snímku na snímek
následující.
Obr. 1.20 Panel Přechod
snímku
17
Efektivní využití ICT ve výuce
1.9.3 Vlastní animace snímku
Na zvoleném snímku vybereme objekt, který chceme animovat, v našem případě je to
nakreslený smajlík.
 Otevřeme prezentaci a přepneme ji do normálního zobrazení.
 Vybereme objekt, který chceme animovat a příkazem Prezentace  Vlastní
animace zobrazíme stejnou nabídku jako na obr. 1.21. Zde máme možnost
u vybraných snímků zvolit přechod.
 Vyvolané podokno úloh v módu Vlastní animace umožní klepnutím na tlačítko
Přidat efekt, kterým přidáme zvolený animační efekt.
Obr. 1.21 Ukázka vytvoření vlastní animace v programu PowerPoint
Pro názorné vysvětlení je uveden příklad, dle obr. 1.21. Na obrázku vidíme animaci
vykresleného smajlíka, kterému jsme přidali helmu, kterou nosí dělníci
v přečerpávací vodní elektrárně Dlouhé Stráně (jak získat obrázek helmy z fotografie
je popsáno v kapitole 4). Požadujeme, aby se tento smajlík pohyboval po zvolené
cestě. Proto vybereme Cesty pohybu  Nakreslit vlastní cestu  křivka.
Poznámka: vyzkoušejte si různé možnosti, které efekty přinášejí (Počátek,
Zdůraznění, Konec, Cesty pohybu).
Následně klepneme levým tlačítkem myši na pozici smajlíka a klepáním
v požadovaných směrech vytváříme křivku, po které se bude smajlík pohybovat.
Animaci si můžeme prohlédnout v rychlé verzi tlačítkem stiskem tlačítka
. Jak
bude animace reálně vypadat při prezentování lze vyzkoušet tlačítkem
. Po
zhlédnutí námi vytvořené animace se vrátíme zpět do Normálního zobrazení klávesou
ESC.
18
1. Prezentace v programu MS PowerPoint
Rychlost a moment spuštění animace můžeme
nastavit v podokně úloh Vlastní animace. Levým
tlačítkem myši klepneme na námi vytvořenou
animaci, viz obr. 1.22. V našem případě je to skupina
3. Vybraná animace se orámuje a vpravo se objeví
šipka, na kterou klepneme a rozbalí se nám menu.
Klepnutím vybereme Možnosti efektu. Zobrazí se
nám okno Vlastní cesta, viz obr. 1.23 (každý efekt
vlastní animace má své podokno, ale s podobnou
nabídkou). V záložce Časování můžeme zvolit, zda
chceme spustit snímek při klepnutí, či ihned při
přechodu na snímek s animací. Další zajímavá
možnost je Rychlost animace, kterou můžeme zvolit
například na 2 sekundy (středně rychle).
1
2
Obr. 1.22 Panel Vlastní
animace
Obr. 1.23 Okno Vlastní cesta
V případě potřeby máme možnost animaci změnit
nebo odebrat
.
1.10 Jak si zvolit časování a řízení běhu prezentace?
PowerPoint umožňuje dopředu načasovat prezentaci naším vzorovým průchodem.
V menu Prezentace  Vyzkoušet časování (viz obr. 1.24). Poté se prezentace řídí
sama z námi vytvořeného časového záznamu.
Menu Prezentace  Nastavení prezentace umožní časování dočasně vypnout. Další
nabídky tohoto okna jsou také velmi zajímavé a užitečné, proto doporučuji si je
vyzkoušet.
19
Efektivní využití ICT ve výuce
Obr. 1.24 Okno Nastavení prezentace
1.11 Na co nezapomenout na závěr?
Abychom se naučili vytvářet kvalitní prezentace, nestačí si jen přečíst návody
a postupy v příručce, ale je potřeba si všechno prakticky vyzkoušet v programu
PowerPoint. Vyzkoušejte si udělat prezentaci podle vzoru, který je prezentován
v příručce, a poté samostatně dle vaší fantazie prezentaci obměňujte.
20
2. Pokročilé funkce v programu PowerPoint
2
POKROČILÉ FUNKCE V PROGRAMU POWERPOINT
V této kapitole si ukážeme, jak naši prezentaci vylepšit o „pokročilé funkce“. Zkusíme
si nastínit, jak bychom mohli urychlit vytváření prezentace s využitím informací, které
jsme získali v kapitole předchozí a jak s maximální efektivitou prezentovat odvedenou
práci. Také se zaměříme na to, jak se vyvarovat chyb při přenášení prezentace na jiný
počítač, aby naše práce nepřišla na zmar. PowerPoint umožňuje ještě další pokročilé
funkce, jako je využití maker, ale to je již nad rámec této příručky.
V této kapitole příručky již nepůjde o systematickou práci na vzorové prezentaci,
i když s ní budeme stále pracovat.
V této kapitole se dozvíte:









2.1
Jak lze vytvářet prezentace v týmu.
Jak si můžeme usnadnit prezentování a tvorbu prezentace.
K čemu slouží záložka Osnova.
Jak si usnadnit práci vytvořením vlastní šablony.
Jak nám může interaktivní prezentace usnadnit prezentování.
Jak se vyvarovat problémům při přenášení prezentace na jiný počítač.
Co všechno lze vytisknout.
Zda můžeme jednoduše přenést prezentaci na web.
Jaký je rozdíl mezi Microsoft PowerPoint 2007/2010 a Microsoft PowerPoint
2003/XP.
Lze vytvářet prezentace v týmu?
Při přípravě prezentace musíme uvažovat také nad tím, zda soubor prezentace
vytváříme pouze pro nás, nebo pro více autorů, nebo zda se nemůže stát, když po roce
vytáhneme prezentaci, zapomeneme, co jsme vlastně k určitému snímku chtěli říct.
Pokud si chceme do prezentace zaznamenat informace, musíme se prokousat touto
kapitolou. Jednou z možností je zapsat si ke snímku poznámky, které lze využít pro
přípravu na přednášku, nebo pro tisk jako podklady pro prezentujícího, nebo pro
posluchače. Druhou možností jsou komentáře, které jsou zobrazeny formou ikony na
snímku. Tyto informace nejsou běžně ve spuštěné prezentaci zobrazeny. Kromě toho,
že se v této kapitole naučíme vytvářet prezentace pro více přednášejících, vyzkoušíme
nástroj pro revidování prezentace recenzentem.
2.1.1 Poznámky
Poznámky můžeme vložit ve spodní části okna PowerPointu v podokně pro poznámky
(Obr. 2.1 - A). V normálním zobrazení je možné přetažením příčky směrem nahoru
zvětšit podokno poznámek. Na snímku si připíšeme poznámku, kdy jsme navštívili
elektrárnu.
Zobrazení rozložení stránky je možné zvolit jako poznámky nebo normální (příkazem
Zobrazit → Normální zobrazení nebo Poznámky). Tyto poznámky je možné vytisknout
společně se snímky prezentace pro posluchače nebo jako podklady pro
přednášejícího. Jak poznámky vytisknout si povíme v kapitole 2.7. Zapsané poznámky
21
Efektivní využití ICT ve výuce
je možné zobrazit i během prezentace stisknutím pravého tlačítka myši → položka
Obrazovka → Poznámky lektora.
2.1.2 Komentáře
Komentáře jsou vhodné při sdílení prezentace s jinými autory. Vkládáme je příkazem
Vložit → Komentář (obr. 2.1 B) - [1] a [3]. Na snímku si takto můžeme popsat, odkud
byla pořízena fotka horní nádrže (obr. 2.1 C). Po uzavření se ve snímku objeví pouze
malá značka s číslem komentáře. Jméno recenzenta a jeho iniciály ve značkách
komentářů je možné změnit příkazem Nástroje → Možnosti → karta Obecné.
Obr. 2.1 Obrazovka programu MS PowerPoint – poznámky a komentáře
2.1.3 Záhlaví a zápatí
Do všech snímků také můžeme pomocí záhlaví a zápatí přidat informace o čísle
a počtu snímků, datu vytvoření, názvu prezentace, autorovi atd. Záhlaví a zápatí
zobrazíme pomocí příkazu Zobrazit → Záhlaví a zápatí, [1] a [3]. Příklad zápatí je na
obr. 2.1 D.
Všechna přístupná nastavení jsou na obr. 2.2. Pro zrušení záhlaví a zápatí je potřeba
vyvolat opět dialog Záhlaví a zápatí. V něm je možné nastavit také vzhled zápatí pro
tisk poznámek a podkladů, což může být důležité při tisku podkladů pro posluchače.
22
2. Pokročilé funkce v programu PowerPoint
Obr. 2.2 Okno Záhlaví a zápatí
2.1.4 Revize
Revize jsou vhodné při vytváření prezentace v týmu s jinými autory nebo
recenzentem, případně když vám bude nadřízený nebo kolega do tvorby vaší
prezentace aktivně vstupovat.
Při této práci je vhodné otevřít panel nástrojů Revize obr. 2.3 A a Podokno revizí (obr.
2.3 B). Revize jsou v PowerPointu odlišné od revizí, jak je známe např. z MS Word.
Pokud chceme poslat prezentaci k revizi, půjdeme přes příkaz Soubor → Uložit jako.
Do pole Název souboru zadejte nový název prezentace tak, aby označoval recenzenta,
kterému chcete odeslat danou kopii na revizi, např. „Dlouhé stráně_Novák“.
V rozevíracím seznamu Typ souboru vyberte položku Prezentace k revizi a potom
klepněte na tlačítko Uložit. Pokud prezentaci posíláte více různým recenzentům,
vytvořte více kopií a uložte je všechny do jedné složky v počítači a odešlete jednotlivé
kopie prezentace příslušným recenzentům. Pokud k prezentaci náleží více souborů
(mp3, …) přiložte je do složky také.
Soubor od recenzenta můžeme otevřít na libovolném místě v počítači, nebo
překopírovat původní soubor určený k revizi.
Pokud otevřete poté soubor se změnami, PowerPoint porovná data s původní verzí
a zobrazí změny. Nejprve se vás zeptá (obr. 2.3 C), zda chcete sloučit změny
provedené v dokumentu. Stisknutím tlačítka Ano, zobrazí PowerPoint změny
zobrazením ikony v místě opravy na snímku (obr. 2.3 D) a v podokně revizí.
Pokud stiskneme tlačítko Ne, změny se nezobrazí, ale při příštím spuštění nám
budou opět nabídnuty.
23
Efektivní využití ICT ve výuce
Obr. 2.3 Obrazovka programu MS PowerPoint – revize
V podokně revizí (obr. 2.3 B) je na záložce Seznam okno Změny snímku, kde je
seznam změn na aktuálním snímku a Změny prezentace, kde je seznam
odstraněných snímků. Listovat mezi změnami lze v panelu Revize (nebo Podokno
revizí) pomocí tlačítek Předchozí položka (nebo Předchozí) a Další položka (nebo
Další). Přijmout nebo zrušit změnu lze zaškrtnutím zatržítka na ikoně ve snímku (obr.
2.3 D), nebo pomocí tlačítka Použít nebo Zrušit na panelu revize. Pomocí těchto
tlačítek můžeme přijmout nebo odmítnout všechny změny najednou.
Obr. 2.4 Obrazovka programu MS PowerPoint – podokno galerie revizí
Další možností je používat záložku Galerie v Podokně revizí na obr. 2.4 B, kde vidíme
náhled změněného snímku a můžeme pomocí zatrhávacího pole rovnou přijmout celé
24
2. Pokročilé funkce v programu PowerPoint
změny snímku. Tento způsob zobrazení je nejpřehlednější, zvláště v případě několika
recenzentů, protože můžeme vedle sebe porovnat původní (naši) verzi (obr. 2.4 A)
a verzi recenzenta (obr. 2.4 B).
Pokud máme více recenzentů, jde zobrazit, po otevření všech revidovaných souborů,
všechny změny najednou.
2.2 Jak si můžeme usnadnit prezentování a tvorbu prezentace?
V této kapitole si řekneme některé tipy, které nám usnadní vytváření prezentace i její
tvorbu. Zkušenosti z této kapitoly nám pomohou během prezentace se cítit jistě
a působit profesionálně.
2.2.1 Předvedení elektronické prezentace
Vytvořenou prezentaci můžeme spustit několika způsoby. Jedním z nich je
v Průzkumníku Windows (nebo jiném souborovém manažeru) klepnout na soubor
prezentace pravým tlačítkem myši a vybrat příkaz Předvádění. Další způsoby jsou
přístupné přímo z PowerPointu např. pomocí příkazu Zobrazit → Prezentace, příkazu
Prezentace → Spustit prezentaci anebo jednoduše a rychle pomocí klávesy F5.
Tip: Při vytváření prezentace, nebo pokud se v průběhu prezentace vrátíme
do Normálního zobrazení ( ) v PowerPointu, je vhodné si zapamatovat, jak
spustit prezentaci z aktuálního označeného snímku. To je možné buď
- Prezentace
jednoduše kombinací kláves (SHIFT+F5) nebo tlačítkem
z aktuálního snímku v levém dolním rohu okna PowerPointu.
V průběhu spuštěné prezentace, pokud nemáme nastavené automatické přechody
mezi snímky, se ručně dostaneme na další snímek několika způsoby: klepnutím
levého tlačítka myši, stiskem klávesy ENTER, stiskem mezerníku, (stiskem tlačítka
Backspace na předcházející snímek), kolečkem myši (od sebe na předcházející
snímek) stiskem šipky vpravo (šipkou vlevo na předcházející snímek) anebo zadáním
čísla a stiskem klávesy ENTER na libovolný jiný snímek. Na libovolný snímek se také
můžeme dostat přes menu po kliknutí pravého tlačítka myši → Přejít na snímek (obr.
2.5 A). Prezentaci můžeme kdykoliv ukončit klávesou ESC.
2.2.2 Možnosti při projekci
Místní nabídkou (pravé tlačítko myši) nebo vlevo dole v oblasti s tlačítky můžeme do
prezentace zasáhnut více, než jen přeskočit na jiný snímek. Pomocí těchto voleb
můžeme do prezentace kreslit, zvýrazňovat texty, měnit vzhled kurzoru myši
(ukazatele). Kresby aktivujeme místní nabídkou → Možnosti ukazatele (obr. 2.5 B).
Ruční kresby, které vzniknou při projekci, nám budou v závěru nabídnuty k uložení.
Přes tuto nabídku je možné vytvořené popisy a kresby vymazat. Ruční kresby
můžeme také aktivovat pomocí ikony na obr. 2.5 C.
Tip: Pomocí místní nabídky Obrazovka (obr. 2.5 D). lze během prezentace
nastavit zčernání obrazovky (též klávesová zkratka CTRL+B), aby nás
projektor při výkladu nerušil, nebo zbělání obrazovky (též klávesová zkratka
CTRL+W), pokud projektor promítá snímky na tabuli, na kterou právě chceme
psát. Přes místní nabídku můžeme prezentaci i ukončit (obr. 2.5 E).
25
Efektivní využití ICT ve výuce
Obr. 2.5 Obrazovka programu MS PowerPoint – možnosti při prezentaci
2.2.3 Vkládání objektů
Do snímku můžeme vkládat i celé již vytvořené soubory z některých jiných programů
MS Office a dalších (např. tabulky a grafy z Excelu). Zkusíme si vložit graf k tabulce,
kterou jsme vytvářeli v kapitole 1.7.3.
Obr. 2.6 Obrazovka programu MS PowerPoint – vkládání objektů
26
2. Pokročilé funkce v programu PowerPoint
V programu MS Excel si vytvoříme koláčový graf procentuálního zastoupení výkonu
jednotlivých PVE v ČR a vložíme jej na nový snímek. Objekt ze souboru vložíme
příkazem Vložit → Objekt (obr. 2.6 A). Program zobrazí okno Vložit objekt, kde v levé
horní části aktivujete zaškrtávací pole Vytvořit ze souboru (obr. 2.6 B), stisknete
tlačítko Procházet a nalezněte soubor pomocí k tomu určeného okna.
Tip: Tabulku je možné v programu upravovat pomocí dvojitého poklepání
levým tlačítkem myši na objekt, např. formát popisku dat na grafu (obr. 2.6 C)
nebo hodnoty v tabulce. Tak je zpřístupněna i aktuální nabídka pro úpravu
objektu (obr. 2.6 D) a můžeme graf přizpůsobovat potřebám snímku.
2.2.4 Kontrola pravopisu
Kontrola pravopisu dokáže nejen ověřit případné překlepy, ale i upozornit na chybějící
čárku ve větě. Důsledná kontrola pravopisu je u prezentace důležitá. Při standardním
nastavení kontroluje PowerPoint pravopis hned při psaní a chybná slova podtrhuje
červenou vlnovkou. Klepnutím pravého tlačítka myši a výběrem správného slova
můžeme chybu ihned opravit, stejně jako v ostatní programech MS Office. Způsob
kontroly pravopisu můžeme definovat příkazem Nástroje → Možnosti → karta
Pravopis a styl.
Tip: PowerPoint umí také kontrolovat text vytvořených snímků po dokončení
prezentace příkazem Nástroje → Pravopis nebo stiskem tlačítka F7. Pomocí
zobrazeného okna takto můžete zkontrolovat celou prezentaci a opravit
případné chyby.
2.2.5 Kopie formátu
Jednou z málo užívaných funkcí, ale přesto velmi užitečnou, je kopie formátu. Pro
kopírování vzhledu a stylu určitého textu nebo jiného formátu slouží tlačítko
Kopírovat formát z panelu nástrojů Standardní. Pro kopírování formátu vybereme text
či objekt (stačí zde umístit kurzor) a klepneme na tlačítko Kopírovat formát. Poté
označíme cílový text či objekt, do kterého budeme formát kopírovat. Formát bude
upraven ihned.
Poznámka: Chcete-li kopírovat formátování textu, vyberte část odstavce.
Pokud chcete kopírovat formátování textu i odstavce, vyberte celý odstavec
(včetně značky odstavce).
Tip: Chcete-li změnit formát více vybraných položek v dokumentu, poklepejte
(dvojklik) na tlačítko Kopírovat formát a kopírovaný formát bude aktivní i po
aplikaci na první text.
2.2.6 Odrážky a číslování
Prezentaci vytvořenou pokročilým uživatelem lze rozpoznat také podle správného
užívání odrážek nebo číslování. Odrážku můžeme vytvořit buď pro jeden odstavec,
nebo pro více, podle toho, zda umístíme kurzor do odstavce nebo označíme několik
odstavců ve snímku. Vyzkoušet si to můžeme třeba na snímku „Funkce PVE Dlouhé
stráně“. Odrážku vytvoříme nejjednodušeji stiskem tlačítka Odrážky nebo tlačítka
Číslování z panelu nástrojů Formát (na obr. 2.7- A). Pokud chceme mít možnost
detailnějšího nastavení, půjdeme přes menu Příkaz Formát → Odrážky a číslování
27
Efektivní využití ICT ve výuce
(obr. 2.7 B) a klepneme na příslušnou kartu, kde můžeme vybrat podrobnější
nastavení a vzhled odrážky nebo číslování (obr. 2.7 C). Pro členité číslování je vhodné
víceúrovňové číslování nebo odrážky. Změnu úrovně provedeme tlačítkem Zvětšit
odsazení nebo Zmenšit odsazení (obr. 2.7 D).
Obr. 2.7 Obrazovka programu MS PowerPoint – odrážky a číslování
2.2.7 Odsazení a nastavení tabulátorů
Častým problémem je změna odsazení odstavce např. při práci s odrážkami
a číslováním. Pro tyto úpravy není v PowerPointu speciální okno, které je např.
v aplikaci Word. V PowerPointu pro nastavení odsazení potřebujeme zobrazené
pravítko. Pravítko zobrazíme příkazem Zobrazit → Pravítko. Přesuneme kurzor do
odstavce, jehož odsazení budeme měnit (případně označíme odstavce, které chceme
měnit). Na pravítku se zobrazí aktuální odsazení (obr. 2.7 E).
Poznámka: Odstavec základního textu má pět různých sad odsazení
(zobrazuje jen značky odsazení aktuální úrovně a vyšších úrovní).
Tažením horního trojúhelníčku, měníme odsazení prvního řádku v odstavci. Tažením
spodního trojúhelníčku měníme odsazení textu za odrážkou a zároveň odsazení všech
následujících řádků v odstavci. Tažením spodní obdélníkové značky měníme odsazení
celého odstavce beze změny relativního odsazení jeho jednotlivých částí.
2.3 Osnova
V levé části obrazovky PowerPointu máme na kartě Snímky pod sebou zobrazeny
všechny snímky prezentace. Tyto snímky nám slouží pouze jako náhled. Pokud se
přepneme na kartu Osnova (obr. 2.8 A), dostaneme k dispozici několik užitečných
nástrojů pro vytváření a úpravu prezentace bez nutnosti zdlouhavé práce v oknech na
jednotlivých snímcích. V osnově můžeme přehledně a jednoduše snímky i upravovat.
Namísto zadávání textu do zástupných symbolů (obr. 2.8 B) nebo současně s ním,
můžeme nejprve uspořádat kostru prezentace do takzvané osnovy, kterou následně
změníme na snímky. Osnova je souhrnem celé prezentace a je uspořádána do
28
2. Pokročilé funkce v programu PowerPoint
nadpisů a podnadpisů. Přesnou velikost podokna s osnovou určíme přetažením
příčky.
Obr. 2.8 Obrazovka programu MS PowerPoint – vložení snímků z osnovy
2.3.1 Vložení osnovy z MS Word
Tato funkce je velmi užitečná, pokud máme osnovu a text prezentace nachystanou
v aplikaci MS Word. Nachystaný text v odstavcích můžeme importovat z aplikace MS
Word. V programu můžeme snímky importovat do již existující prezentace, nebo
vytvořit novou prezentaci. My jsme naši prezentaci vytvářeli snímek po snímku, ale
teď si zkusíme stejnou prezentaci vytvořit z již připraveného textu.
Poznámka: Připravený text si můžeme stáhnout na stránkách IET1.
V souboru „Dlouhé stráně_nadpisy“ je připravený text pro první variantu
a v souboru „Dlouhé stráně_odsazení“ pro druhou variantu.
Po zvolení příkazu Soubor → Nový vybereme položku Prázdná prezentace. V hlavní
nabídce programu zvolíme položku Vložit → Snímky z osnovy (obr. 2.8 C). Zde
naleznete uložený soubor z MS Word a klepnete na tlačítko Vložit. Snímky prezentace
jsou zadány podle formátování ve zdrojovém textu. Jsou tři varianty:

Podle stylů nadpisů dokumentu (obr. 2.8 D). Každý odstavec ve stylu Nadpis 1
bude odpovídat nadpisu nového snímku, každý text ve stylu Nadpis 2 první úrovni
textu atd. Pro text, který budete chtít zahrnout do snímku, je třeba použít styl
nadpisu. Pokud například pro blok textu použijete styl Normální, nebude text
zahrnut do osnovy.

Druhou možností je použít text bez nadpisů, který je členěn zvětšeným odsazením
pomocí tlačítka Zvětšit odsazení (obr. 2.8 E, stejně jako v aplikaci PowerPoint).
Odsazení tabulátorem nestačí.

Neobsahuje-li zdrojový soubor žádné styly nadpisů ani odsazení (jedná-li se
například o textový soubor obsahující pouze prostý text), PowerPoint vytvoří
29
Efektivní využití ICT ve výuce
osnovu na základě odstavců ve zdrojovém souboru. Tento způsob není ideální,
protože budeme muset celou osnovu přeskládat.
Poznámka: Pokud tedy nepřipravujeme text přímo pro použití na import
osnovy, musíme si v textu upravit styly a odsazení, abychom v prezentaci měli
text, který chceme použít.
Tip: Touto metodou samozřejmě můžeme do prezentace snímky i přidávat,
nejenom vkládat osnovu nové prezentace.
2.3.2 Práce v osnově
Obsah prezentace na kartě Osnova můžeme upravovat pomocí běžných nástrojů:
 zvětšit a zmenšit odsazení (neboli přesunout vybraný text na vyšší nebo nižší
úroveň osnovy), jak je naznačeno v obr. 2.9 A,
 sbalit a rozbalit obsah pod nadpisy (obr. 2.9 B),
 zobrazit nebo skrýt formátování.
Při této práci je vhodné otevřít panel nástrojů osnova (příkazem Zobrazit → Panely
nástrojů → Osnova).
Obr. 2.9 Obrazovka programu MS PowerPoint – práce s osnovou
2.3.3 Zápis nového snímku v osnově
Pro nácvik můžeme udělat totožný snímek, který už v prezentaci máme, abychom
mohli porovnat různé způsoby vytváření. Zobrazíme kartu Osnova, kde je číslovaná
ikona snímku. Pravým tlačítkem klikneme na snímek a vybereme položku Nový
snímek. Vedle ikony zadáme text nadpisu. Práci v osnově zrychluje použití klávesnice
místo myši. Klávesovou kombinací CTRL+ENTER vytvoříme odstavec s odrážkami.
Pro vytvoření osnovy s několika úrovněmi použijeme tlačítka Zvýšit úroveň a Snížit
úroveň (obr. 2.9 A) ze svislého panelu nástrojů osnova. Text může zasahovat do pěti
různých úrovní osnovy. Klávesou ENTER přeskočíme na nový odstavec stejné úrovně
jako předchozí nebo z nadpisu vytvoříme nadpis nového snímku.
30
2. Pokročilé funkce v programu PowerPoint
2.3.4 Typy pro práci v osnově
Pro výběr jednoho odstavce stačí v osnově přetáhnout ukazatel myši přes text. Pro
výběr odstavce a jeho podřízeného textu klepneme vlevo od odstavce, kde se ukazatel
myši změní na čtyřstrannou šipku. Pro výběr snímku klepneme na ikonu snímku.
Souvislý výběr vybereme tak, že při druhém klepnutí stiskneme klávesu SHIFT. Na
jinou pozici přesuneme vybraný odstavec přetažením myší, nebo pomocí tlačítek
Přesunout nahoru a Přesunout dolů v panelu nástrojů Osnova (obr. 2.9 B).
2.3.5 Rozvinutí a duplikace snímků
V osnově lze jednoduše rozčlenit odstavce jednoho snímku do několika nových,
samostatných snímků. V textu, který jsme na začátku kapitoly importovali do osnovy,
jsme měli chybu, takže si můžeme ukázat, jak ji napravit. Na posledních snímcích
máme v oblasti základního textu nadpisy dalších snímků. Označíme si tedy část textu,
kterou budeme přesouvat do nadpisu. Potom klepneme na tlačítko Zvýšit úroveň
z panelu nástrojů Osnova (podle potřeby i opakovaně), až se z nejvyšší úrovně
vybraných odstavců stanou samostatné snímky. Takto můžeme pohodlně přesouvat
text mezi snímky a měnit jejich úrovně na vyšší nebo nižší, aniž bychom zasahovali do
zástupných symbolů.
V osnově také můžeme vytvořit identickou kopii vybraného snímku a to tak, že
vybereme snímek a zadáme příkaz Vložit → Duplikát snímku.
2.3.6 Vytvoření souhrnného snímku
Jednou z velmi užitečných funkcí osnovy je vytvoření souhrnného snímku. Je to
vlastně snímek, který obsahuje odrážky s nadpisy všech, případně jen vybraných,
snímků. Této funkce se využívá především při tvorbě obsahu prezentace. Tento
snímek je vhodné vložit na úvod nebo konec prezentace. Pro vytvoření obsahu
vybereme snímky na kartě Osnova, z nichž chceme vytvořit souhrnný snímek (obr. 2.9
C). V panelu nástrojů Osnova klepneme na tlačítko Souhrnný snímek (obr. 2.9 D)
a nový snímek se vloží před první z původně vybraných. Obsah poté můžeme upravit.
Poznámka: PowerPoint 2007 a 2010 tuto užitečnou funkci již nepodporuje,
důvod výrobce programu neuvádí…
2.3.7 Vložit snímky
Snímky nemusíme importovat pouze z textových dokumentů, ale také z již existujících
prezentací. Nejjednodušší způsob je pomocí příkazu Vložit → Snímky ze souboru.
V dialogovém okně najít příslušnou prezentaci a po otevření vybrat požadované
snímky ve spodní části dialogového okna.
2.4 Usnadní nám práci vytvoření vlastní šablony?
Šablona aplikace PowerPoint je schéma či plán snímku nebo skupiny snímků,
uložený jako soubor *.pot. Šablony mohou obsahovat rozložení, barvy motivu, písma
motivu, efekty motivu, styly pozadí a také obsah. Můžete vytvořit vlastní šablony
a uložit je, opakovaně je používat a sdílet s jinými uživateli. Informace o podobě
snímků jsou uloženy v předloze snímků. Je to snímek na nejvyšší úrovni hierarchie
snímků, ve kterém jsou uloženy informace o motivu a rozložení snímků v prezentaci,
31
Efektivní využití ICT ve výuce
včetně pozadí, barvy, písem, efektů, velikosti zástupných symbolů a umístění. Každá
prezentace obsahuje nejméně jednu předlohu snímků. Hlavní přínos úprav
a používání předloh snímků spočívá v tom, že umožňují provádět univerzální změny
stylu u každého snímku v prezentaci, včetně snímků přidaných do prezentace později.
Použitím předlohy snímků ušetříte čas, protože nemusíte zadávat stejné informace
do více než jednoho snímku. Předloha snímků dobře poslouží zejména u mimořádně
dlouhých prezentací s velkým množstvím snímků. My již máme podobu naší
prezentace hotovou, ale můžeme si ji uložit jako šablonu pro další použití, nebo si
upravit její předlohu do lépe použitelné podoby.
2.4.1 Vytvoření vlastní šablony PowerPoint
Cílem tvorby vlastní šablony je, abychom si před začátkem tvorby prezentaci co
nejvíce přizpůsobili. Umístíme sem společný obsah a formát, který potom v nové
prezentaci jen mírně upravíme a ušetříme si tím práci. Pokud nechcete vytvářet
vlastní šablonu, můžete použít již vytvořené, které vám také dodají profesionální
vzhled. Pro vytvoření nové šablony vytvoříme nebo otevřeme prezentaci, která se má
stát novou šablonou. Příkazem Soubor → Uložit jako otevřeme dialogové okno
a vybereme Šablona návrhu (*.pot). V tomto případě dialogové okno Uložit jako otevře
automaticky aktuální složku uživatelských šablon. Příkazem Nový je možné vytvořit
prezentaci jen z takové šablony, kterou uložíme do této složky nebo podložky.
Výchozím
umístěním
uživatelských
šablon
je
adresář:
C:\Documents and Settings\Uživatel\ApplicationData\Microsoft\Templates,
kde
Uživatel je aktuální přihlašovací jméno do Windows. Pokud ji uložíme na jiné místo,
musíme šablonu spustit ručně ze souborového manažeru nebo pomocí příkazu
Otevřít.
Obr. 2.10 Obrazovka programu MS PowerPoint – předlohy snímku
Šablona je také vhodná, pokud chcete zajistit jednotný vzhled prezentací vaší školy,
nebo určitého předmětu. Šablonu, kterou chceme v prezentaci použít, vybereme
32
2. Pokročilé funkce v programu PowerPoint
z nabídky Návrh snímku. K tomu musíme mít zobrazené podokno úloh (příkaz
Zobrazit → Podokno úloh, viz obr. 2.10 A) a z nabídky v horní části okna vybrat
položku Návrh snímku (obr. 2.10 B), kde jsou vyobrazeny různé šablony návrhu,
roztříděné do použitých (obr. 2.10 C), používaných a k dispozici. Klepnutím na náhled
šablony vybereme šablonu pro celou naši prezentaci.
2.4.2 Práce s předlohami prezentace
Úpravami můžeme globálně měnit výchozí formát a rozložení různých prvků:

Předloha nadpisu definuje výchozí formát úvodního snímku prezentace (obr.
2.10 D).

Předloha snímku stanovuje výchozí formát a rozložení jiných než úvodních
snímků prezentace (obr. 2.10 E).

Předloha poznámek pro výchozí formát a rozložení stránek s poznámkami.

Předloha podkladů pro formát a rozložení podkladů k prezentaci (tištěná verze
prezentace, obsahující až devět snímků na stránku).
2.4.3 Předloha úvodního snímku a snímku
Předlohu zobrazíme příkazem Zobrazit → Předloha → Snímek (obr. 2.10 F.
V podokně po levé straně okna prezentace klepneme na obrázek náhledu úvodního
snímku, respektive náhledu běžného snímku (typ předlohy se vypíše do bublinové
nápovědy). Pokud na snímky v jedné prezentaci aplikujeme více než jednu šablonu
návrhu, bude v ní také více dvojic s předlohou nadpisu a předlohou snímku.
V rámci formátu můžeme změnit písmo a formát odstavce textu – stačí vybrat text
a změnit formát. Předloha označuje tyto zástupné symboly: Oblast nadpisu, oblast
objektu (oblast textu), oblast data , oblast zápatí a oblast čísla (v příkazu Zobrazit 
Záhlaví a zápatí). Dále můžeme upravit barevné schéma a pozadí snímku. Umístění a
velikost zástupných symbolů můžeme změnit myší.
Pro práci s předlohami je určen panel nástrojů Předloha snímku. Pomocí tlačítek na
tomto panelu (obr. 2.10 G) můžeme ikonami z leva vložit novou předlohu snímku,
vložit novou předlohu nadpisu, odstranit předlohu, zachovat předlohu, přejmenovat
předlohu, přidat zástupný symbol na rozložení předlohy a zavřít práci s předlohami.
Pokud do prezentace vložíme více předloh snímku, můžeme měnit vzhled aktuálních
snímků nebo všech snímků v prezentaci. To provedeme stejně, jako u výběru šablon
návrhu, přes Návrh snímku (obr. 2.10 B). Pro výběr předlohy pro celou prezentaci
klikneme na příslušný náhled. Pokud chceme použít šablonu jen pro určitý snímek,
klepneme na náhled pravým tlačítkem myši a vybere volbu Použít u vybraných
snímků. Další volba je Použít u předloh snímků, kterou zaměníme předlohu
aktuálního snímku a ta se projeví na všech snímcích s touto předlohou.
2.5 Může nám interaktivní prezentace usnadnit prezentování?
Pomocí hypertextových odkazů si můžeme usnadnit práci s rozsáhlou prezentací,
nebo jednoduše do prezentace začlenit externí videa či stránky. Jak vytvořit takovouto
moderní prezentaci si ukážeme v této kapitole. Dále se naučíme, jak vytvořit
automatickou prezentaci, která je v hodná při prezentaci školy na různých akcích bez
33
Efektivní využití ICT ve výuce
přítomnosti prezentujícího nebo pro prezentaci, kterou posíláme elektronicky a je pro
ni nezbytný mluvený komentář. Zkusme se zamyslet, kdy bychom tyto prvky mohli
využít. Takto propracovanou prezentaci pravděpodobně nebudeme vytvářet pro jedno
použití. Při opakovaném použití, kdy se nám může stát, že si již přesně
nepamatujeme, kde se v prezentaci co nalézá, nebo co jsme chtěli studentům ještě
ukázat, se nám vynaložená práce určitě vrátí.
2.5.1 Hypertextové odkazy
Pomocí hypertextových odkazů můžeme vytvořit v prezentaci spojení ze snímku do
jiného snímku, do dokumentů, nebo do webových stránek. Hypertextové odkazy
mohou být přiřazeny textovým nebo grafickým objektům. Nejdříve si vyzkoušíme
vložení odkazů pro přecházení na různé snímky. K tomu nám nejlépe poslouží
souhrnný snímek, který jsme vytvořili v kapitole 2.4. Pro vložení hypertextového
odkazu vybereme příslušný objekt (v našem případě název snímku na souhrnném
snímku viz obr. 2.11 A), příkazem Vložit → Hypertextový odkaz → Místo v dokumentu
(obr. 2.11 B) a vybereme příslušný snímek. Tímto postupem můžeme také vytvořit
odkaz, který spustí soubor na disku nebo webovou stránku, pouze v poli „Odkaz na“
vybereme ikonu „Existující soubor nebo web. stránky“. Na kartě pak pomocí ikony
Procházet najdeme příslušný soubor, který chceme otevřít, nebo do pole Adresa
napíšeme webovou adresu, kterou chceme spustit. Na obr. 2.11 A, B máme
znázorněný návod, jak přidat webový odkaz obrázku na snímku.
Obr. 2.11 Obrazovka programu MS PowerPoint – vkládání odkazu na místo v dokumentu
Tip: PowerPoint vytváří implicitně hypertextové odkazy při každém zápisu
webové adresy, což je vhodné, pokud chceme studentům na snímku zobrazit
přímo webovou adresu.
2.5.2 Přiřazení akcí k objektům
K objektu můžeme také přiřadit ikonu akce, která se provede při klepnutí během
prezentace. Jako akci můžeme definovat přechod „hypertextovým odkazem“ na jiné
34
2. Pokročilé funkce v programu PowerPoint
místo prezentace, spuštění programu nebo makra, případně přehrání zvuku. Tlačítka
akcí a stejně tak i akce u jiných objektů mohou být užitečné zejména v prezentacích,
které si uživatelé ovládají sami.
Obr. 2.12 Obrazovka programu MS PowerPoint – vkládání hypertextového odkazu
Vyzkoušíme si to přidáním ikony tlačítka pro znázornění spuštění videa, které
odkazuje na soubor na webových stránkách. Tlačítko akce vytvoříme příkazem
Prezentace → Tlačítka akcí → vybereme konkrétní podobu tlačítka (obr. 2.12 C).
Následně klepneme ukazatelem myši do požadované pozice tlačítka a tažením
vyznačíme jeho velikost (obr. 2.12 D). Poté se nám objeví nabídka Nastavení akce, kde
jsou nachystány různé druhy akcí spouštěné buď při klepnutí myší na objekt, nebo při
pohybu ukazatele myši nad objektem. K přiřazení webové adresy vybereme položku
Přejít na cíl hypertextového odkazu a tam zvolíme Adresa URL… (obr. 2.12 E)
a vyplníme ji (obr. 2.12 F). Později adresu nebo akci můžeme změnit přes příkaz
Prezentace → Nastavení akcí.
2.5.3 Hudba na pozadí
Častým požadavkem pro automatické prezentace je hudba na pozadí. Toto řešení je
vhodné při prezentacích, u kterých není žádný přednášející a přitom není potřebný
jiný zvukový doprovod. Pro vložení hudby [5], která se bude opakovat po celou dobu
prezentace, zvolíme příkaz Vložit → Video a zvuk → Zvuk ze souboru (obr. 2.13 A). Na
dotaz "Jak chcete zvuk v prezentaci spustit?" vyberte možnost Automaticky. Do
prezentace bude automaticky vložena ikona. Klikněte pravým tlačítkem na ikonu (obr.
2.13 B) a vyberte možnost Vlastní animace (obr. 2.13 C). Klikněte pravým tlačítkem
myši na název hudebního souboru a zvolte Možnosti efektu (obr. 2.13 D), v záložce
Efekt změňte "Zastavit přehrávání" na takový počet snímků, jaký má vaše prezentace
(pokud dopředu nevíte, nastavte libovolné vyšší číslo) (obr. 2.13 E). V záložce
Nastavení zvuku zatrhněte "Skrýt ikonu zvuku při prezentaci". Zde si můžeme
i přednastavit hlasitost zvuku, což je obzvláště vhodné, když chceme některé snímky
obohatit mluveným komentářem.
35
Efektivní využití ICT ve výuce
Obr. 2.13 Obrazovka programu MS PowerPoint – vkládání hudby na pozadí
Tip: Prezentace hledá hudbu na tom samém místě, odkud jste ji do
prezentace vložili. Kvůli odeslání výsledku své práce e-mailem potřebujeme,
aby místo pouhého propojení hudby došlo k jejímu vložení. To provedeme
příkazem Nástroje → Možnosti → záložka Obecné. Přepište hodnotu
"Propojit zvuky se soubory většími než" na 10000 kB. PowerPoint odmítá
přiložit k souboru formát MP3. Nečiní mu problém formát WAV (nejsou
komprimované). Proto je vhodné hudbu upravit snížením kvality a tím
i velikosti MP3 (např. Pak Audio Converter). Potom změníme hlavičku
souboru, aby se MP3 tvářila jako WAV (např. pomocí programu CDex).
Poznámka: V PowerPointu 2007 a 2010 je postup jednodušší. Při vkládání
zvuku (obdobně i dalších multimediálních souborů, jako je video) lze zvolit
Vložit nebo Připojit k souboru. Kompatibilita s formáty souborů je daleko
lepší, navíc ji lze zkontrolovat a vylepšit v menu Soubor → Informace →
Optimalizovat kompatibilitu médií.
2.5.4 Záznam mluveného komentáře
Prezentaci můžeme doplnit o mluvený komentář, který se nejčastěji používá
u samostatně spouštěných prezentací a ve webovém prostředí. Mluvený komentář
nahrajeme příkazem Prezentace → Zaznamenat mluvený komentář (okno je na obr.
2.14). Tlačítkem Nastavit úroveň mikrofonu provedeme kalibraci mikrofonu. Kvalitu
můžeme nastavit tlačítkem Změnit kvalitu a v dialogovém okně Výběr zvuku
nadefinujeme formát a atributy záznamu.
36
2. Pokročilé funkce v programu PowerPoint
Obr. 2.14 Dialogové okno pro záznam mluveného komentáře
Záznam spustíme tlačítkem OK, namluvíme hlasový doprovod k jednotlivým
snímkům. Na další snímek přejdeme klepnutím levého tlačítka myši. Pro zastavení
záznamu přejdeme pravým tlačítkem myši a z místní nabídky vybereme příkaz
Pozastavit.
Po dokončení se zobrazí dotaz, jestli má spolu s komentáři uložit také časování. Pro
synchronizaci doprovodných komentářů se snímky je nutné časování uložit.
Prezentace následně přejde do zobrazení typu Řazení snímků. V levém dolním rohu
snímku je ikona s hvězdičkou, která naznačuje přítomnost komentáře. V normálním
zobrazení je přidaný komentář zobrazený jako ikona reproduktoru v pravém dolním
rohu snímku.
Další možností, jak namluvit komentář je příkaz Vložit → Video a zvuk → Nahrát
zvuk, tentokrát však ke každému snímku zvlášť.
2.6 Jak se vyvarovat problémům při přenášení prezentace na jiný
počítač?
Častým problém při užívání prezentace v PowerPointu je přenos hotové prezentace
na jiný počítač. V současné době, kdy na většině počítačů je nainstalovaný PowerPoint
2003 nebo vyšší, nastávají již jen drobné problémy se speciálním typem písma apod.
Pokud se chceme vyvarovat zbytečných stresových situací před začátkem prezentace,
máme několik možností. Asi nejjednodušší je vytisknout prezentaci do formátu PDF.
Tato volba je jednoduchá a velice spolehlivá. Prohlížeče formátu PDF umožňují
některé funkce prezentace, ale pokud v prezentaci užíváme animace a podobná
vylepšení, musíme je oželet. V tomto případě můžeme PDF použít alespoň jako
zálohu.
Existuje i možnost vytvoření animovaného PDF, např. pomocí programu Adobe
Presenter, který je schopen přímo z prostředí programu PowerPoint vygenerovat
PDF soubor obsahující všechny animace, přechody a další speciální efekty.
K prohlížení tohoto souboru pak stačí bezplatný prohlížeč Adobe Reader.
Další možností je využít balení pro disk, které uloží kromě prezentace i všechny typy
použitého písma a prohlížeč PowerPoint. Tuto metodu si v této kapitole také
popíšeme.
37
Efektivní využití ICT ve výuce
2.6.1 Uložení prezentace
Na začátku příručky jsme si ukázali, jak prezentaci uložit standardním způsobem
s využitím nativního typu souboru PPT. Dialogové okno Uložit jako nabízí další
souborové formáty pro uložení prezentace - HTML pro webové prezentace, obrázky
nebo formát vhodný i pro starší verze. Při ukládání prezentace na web může být
užitečná funkce odstranění zapsaných osobních informací (Autor, …). Z prezentace
tak budou odstraněny citlivé údaje. V komentářích se zároveň odstraní skutečné
jméno uživatele a nahradí se slovem Autor. Toto provedeme pomocí volby: Nástroje
→ Možnosti → karta Zabezpečení, kde zaškrtneme políčko „Při uložení z vlastností
souboru odebrat osobní údaje“.
Tip: Pro individuální nastavení prezentace můžeme stanovit, které snímky
budou zahrnuty do konečné prezentace, jak využijeme mluvený komentář
a animace, a způsob přechodu snímků. Typ prezentace zvolíme: příkazem
Prezentace → Nastavení prezentace.
2.6.2 Vytvoření vlastní prezentace
Protože naši prezentaci můžeme předvádět jak studentům, tak i kolegům, je vhodné
prezentaci rozdělit do různých verzí, kdy některé snímky budeme ukazovat pouze
některé skupině posluchačů a jiným posluchačům počet snímků snížíme. Jak nás asi
napadne, tak je toto možné udělat vytvořením kopie a v ní snímky promazat. Toto
řešení není elegantní a ve větším počtu verzí nepřehledné a zbytečně pracné.
Obr. 2.15 Vytváření vlastní prezentace
38
2. Pokročilé funkce v programu PowerPoint
Druhou možností je ze snímků aktuální prezentace definovat několik alternativních
prezentací. Alternativní prezentaci vytvoříme příkazem Prezentace → Vlastní
prezentace, objeví se dialogové okno se seznamem (obr. 2.15 A). Pro definici nové
prezentace stiskneme tlačítko Nová a vyvoláme tak dialogové okno Definovat vlastní
prezentaci (obr. 2.15 B). Do textového pole Název prezentace napíšeme požadovaný
název např. „Pro studenty“. Dále vybereme jednotlivé snímky ze seznamu (nebo i více
snímků najednou) a klepneme na tlačítko Přidat. V naší prezentaci bychom mohli
přidat všechny snímky a potom odebrat snímek PVE v ČR, protože studentům chceme
dát za úkol, aby si našli další přečerpávací elektrárny v ČR. Nakonec klepneme na
tlačítko OK a Zavřít. Ořezanou variantu představíme posluchačům, po spuštění
prezentace kliknutím na pravé tlačítko a vybráním položky Vlastní prezentace,
následně vybereme název, který jsme zadali (obr. 2.15 C).
2.6.3 Skrytí snímků
Do skrytého snímku můžeme uložit informace pro vybraný okruh účastníků, nebo jej
budeme ukazovat jen za určitých okolností (například může být ve snímku připravený
materiál pro odpověď na otázku, kterou očekáváte). Snímek můžeme skrýt klepnutím
pravým tlačítkem myši na snímek na kartě Snímky a vybráním položky skrýt snímek
nebo příkazem Prezentace → Skrýt snímek (funguje jako přepínač). V průběhu
prezentace lze skrytý snímek vyvolat pomocí menu vyvolaného pravým tlačítkem
myši a volbou Přejít na snímek.
Tip: Pro pokročilé uživatele je také vhodné si zapamatovat, že snímek je
možné zobrazit stisk klávesy H ve snímku, který skrytému snímku předchází.
2.6.4 Balení pro disk CD-ROM
Jak jsme si již uvedli, je balení pro disk CD-ROM vhodné řešení pro přenášení
prezentace z počítače na počítač. Toto řešení eliminuje i možnost, že zapomeneme
připojit externí soubory, se kterými je prezentace propojena (videoklipy a zvukové
klipy, nestandardní typy písma), navíc, pokud se cesta k souboru na CD liší od původní
cesty, musíme cestu v prezentaci ručně upravit. V nejhorším případě není na cílovém
počítači vůbec nainstalován PowerPoint, či pouze starší verze.
Funkcí Balíček pro disk CD jsou zkopírovány soubory prezentace, všechny propojené
soubory (a podle potřeby jsou upraveny automaticky jejich odkazy v prezentaci)
a prohlížeč PowerPoint, s nímž můžeme prezentaci zobrazit i na počítači bez
instalace PowerPoint. Balíček pro disk CD vytvoříme příkazem Soubor → Balení pro
disk CD-ROM (obr. 2.16 A). V dialogovém okně (obr. 2.16 B) můžeme upravit balení
hotové prezentace: název disku CD či složky na jiném médiu, tlačítkem Přidat
soubory můžeme zabalit i jiné prezentace a tlačítkem Možnosti můžeme vybrat volby
pro začlenění prohlížeče PowerPoint, propojených souborů a vložených písem.
Najdeme zde také ochranu balíčku heslem. Pokud je k počítači připojena zápisová
jednotka CD, můžeme použít tlačítko Kopírovat na disk CD. Jestliže kopírujeme do
složky místního disku, nebo na jiné přenosné médium, klepneme na tlačítko
Kopírovat do složky (obr. 2.16 C).
39
Efektivní využití ICT ve výuce
Obr. 2.16 Obrazovka programu MS PowerPoint – Balíček pro disk CD
Jak jsme již uvedli, další možností, jak přenést prezentaci, je využít formátu pdf. Tato
funkce není v balíčku Office 2003 standardně nainstalována. Je součástí balíku Adobe
Acrobat nebo si můžeme nainstalovat volně šiřitelný program, např. PdfCreator.
Prezentaci pak vytiskneme přes příkaz Soubor → Tisk a vybereme nainstalovanou
PDF tiskárnu.
Poznámka: Ve verzi Office 2007 lze instalovat doplněk sady Microsoft Office
2007: Microsoft Uložit jako PDF nebo XPS. Pak lze v menu vybrat Uložit jako
… a zvolit formát pdf. Od verze Office 2010 je tato funkcionalita standardní
součástí instalace.
Tip: Režim celé obrazovky v Adobe Acrobat: Zobrazení → Režim na celou
obrazovku nebo klávesová kombinace CTRL+L.
2.7 Co všechno lze vytisknout?
Tisk v programu PowerPoint samozřejmě neumožňuje pouze tisk vytvořených
snímků, ale i tisk podkladů pro posluchače a tisk poznámek. V případě, že vás zaskočí
staré vybavení učebny, tak není problém prezentaci přímo vytisknout na průsvitky pro
zpětný projektor, nebo dokonce na diapozitivy.
Rozsah tisku můžeme volit mezi tiskem celého dokumentu (vše), tiskem aktuálního
snímku anebo vybrat konkrétní snímky (Snímky – oddělovat čárkou nebo pomlčkou)
je patrné z obr. 2.17.
40
2. Pokročilé funkce v programu PowerPoint
Obr. 2.17 Nastavení parametrů v okně tisku
2.7.1 Tisk snímků
V PowerPointu je možné prezentaci vytisknout na papír nebo na průhledné fólie pro
zpětný projektor. Změnu pro tisk fólií provedeme to příkazem Soubor → Vzhled
stránky a v rozbalovacím seznamu Velikost snímků vybereme položku Fólie (obr.
2.18). Aplikace PowerPoint automaticky optimalizuje snímky pro tisk na vybrané
černobílé nebo barevné tiskárně. Ve Vzhledu stránky můžeme také nastavit tisk
diapozitivů nebo tisk na papír, například pro prezentaci na nástěnce. Pokud chceme
zachovat formát snímků pro prezentaci na obrazovce, musíme ponechat volbu
Velikost snímku jako „Předvádění na obrazovce“.
Obr. 2.18 Dialogové okno nastavení vzhledu stránky
2.7.2 Tisk podkladů
Snímky můžeme také vytisknout na stránky po jednom až devíti snímcích (obr. 2.19).
U rozložení se třemi snímky na stránku vytiskne po pravé straně linky, do nichž si
41
Efektivní využití ICT ve výuce
každý může zapisovat svoje vlastní poznámky během prezentace (obr. 2.19 vpravo).
Tisk podkladů nastavíme výběrem Vytisknout a počet snímků na stránce a způsob
rozložení zvolíme v oblasti podle obrázku obr. 2.17 A.
Obr. 2.19 Ukázka vytištěných podkladů, vlevo 6 snímků, vpravo 3 snímky na stránku
2.7.3 Tisk poznámek a osnovy
Obr. 2.20 Náhled tisku A – poznámek a B – osnovy
42
2. Pokročilé funkce v programu PowerPoint
Kde se zapisují poznámky k jednotlivým snímkům, jsme se naučili v kapitole 3.1. Tyto
poznámky můžeme vytisknout a připravit si tak podpůrný materiál k přednášce nebo
materiály pro posluchače. Tiskem osnovy si můžeme připravit textovou část snímků,
pro lepší přehled při rozsáhlejší prezentace, nebo když nechceme tisknout snímky
včetně obrázků. Náhled na vytištěné poznámky a osnovu naší prezentace je na obr.
2.20 (A – poznámky, B - osnova).
Poznámka: Velikost a typ písma pro poznámky můžeme měnit u každého
snímku zvlášť, označením textu → klepnutím pravým tlačítkem myši →
položka Písmo.
2.7.4 Další nastavení tisku
Dále je možné v tisku nastavit: Stupně šedi – při tisku na černobílé tiskárně nebo jen
černobíle, úprava podle velikosti papíru, orámování snímků (obr. 2.17).
Poznámka: Vzhledy tisků pro mód Podklady a Poznámky lze upravit
detailněji příkazem Zobrazit → Předloha.
2.8 Mohu jednoduše prezentovat na webu?
V rámci širší distribuce můžeme prezentaci uložit do formátu webové stránky
a publikovat ji. Součástí webové prezentace mohou být i všechny grafické objekty,
videoklipy, přechody, animace a hypertextové odkazy. Prohlížeč zobrazí každý snímek
spolu s poznámkami a zároveň ukáže osnovu celé prezentace, v níž se můžeme
snadno pohybovat. To vše PowerPoint nastaví sám a my pouze uložíme vygenerovaný
adresář na webový server a přiřadíme odkaz na vygenerovanou HTML stránku nebo
předáme správci webu. Generování webové prezentace funguje spolehlivě.
Obr. 2.21 Obrazovka programu MS PowerPoint – vkládání hypertextového odkazu
V PowerPointu si můžeme zobrazit náhled prezentace ve webovém prohlížeči, pomocí
příkazu Soubor → Náhled webové stránky vyvolá podobu prezentace ve webovém
prohlížeči (obr. 2.21 A).
Prezentaci můžeme uložit do webové stránky dvěma způsoby.

Jeden z nich je pomocí příkazu Soubor → Uložit jako webovou stránku.
Prezentaci tak rychle převedeme na webovou stránku a uložíme na disk pod
43
Efektivní využití ICT ve výuce
výchozími možnostmi publikování. Doplníme název souboru, příponu v názvu
vynecháme, PowerPoint ji doplní sám. V rozevíracím seznamu Typ souboru
určíme formát webové stránky (obr. 2.21 B):
 Webová stránka tvořená jedním souborem (*.mht; *.mhtml) včetně
doplňkových dat.
 Webová stránka (*.htm; *.html) - ukládá data do klasické webové stránky
(další soubory uloží do podsložky).
Tlačítkem Změnit název můžeme stanovit titulek webové stránky v prohlížeči
(obr. 2.21 C).

Druhý způsob je pomocí tlačítka Publikovat (obr. 2.21 D) na kartě Uložit jako
webovou stránku. Zobrazí se okno (obr. 2.22 A), kde můžeme nastavit různé
volby. Můžeme zvolit, kterou vlastní prezentaci chceme publikovat, nebo kterou
část prezentace. Pod tlačítkem Webové možnosti (obr. 2.22 B) se skrývají další
možnosti vytvářené webové stránky. Toto nastavení se týká především vzhledu
webové prezentace. Když máme vše nastaveno, klepneme na tlačítko Publikovat
(obr. 2.22 C) a PowerPoint vytvoří požadovanou webovou stránku.
Obr. 2.22 Okna pro nastavení webové prezentace
Poznámka: Pokud místo příkazu Uložit jako webovou stránku použijeme
příkaz Soubor → Uložit jako a typ souboru zvolíme „Webová stránka“, tak se
dostaneme ke stejnému formuláři.
2.9 Jaký je rozdíl mezi Microsoft PowerPoint verze 2007/2010 a
Microsoft PowerPoint 2003/XP?
Uživatel, který byl zvyklý na předchozí verze programu, bude jistě zprvu zaskočen
novým vzhledem. V horní části okna je pro příkazy aplikace použita nová struktura.
PowerPoint 2007 nebo 2010 bez problému otevře i uloží starší verze, ale je zcela
odlišný v použití ovládacích prvků - [3].
Nemusíme se ovšem obávat kompletní rekonstrukce nebo změny způsobu ovládání
příkazů. Cílem je ovládání zjednodušit, udělat je více intuitivní. Dříve bylo možné
určitou funkci vyvolat pomocí příkazu nebo ikony, tedy často dvěma či více způsoby.
Od verze 2007 se již mezi příkazy a ikonami nerozlišuje, neboť tyto ovládací prvky byly
sjednoceny a nyní se každá akce provede jedním způsobem, jedním postupem
s použitím k tomu určeného tlačítka.
44
2. Pokročilé funkce v programu PowerPoint
Podle zkušenosti uživatelů je nový PowerPoint 2007 jednodušší na ovládání v případě
použití základních příkazů. Při využívání sofistikovanějších nástrojů se prostředí
zprvu může zdát nepřehledným.
2.9.1 Karty
Nejznatelnější změna se nachází v horní části okna aplikace PowerPoint 2007/2010.
Namísto nabídek a panelů nástrojů, které jsme viděli dříve, se táhne přes celou
obrazovku pás, který obsahuje mnoho příkazů uspořádaných do skupin. Tento pás se
nazývá pás karet a představuje nyní řídicí středisko vytváření prezentace (obr. 2.23 A).
Cílem je, aby příkazy, kterým dáváme přednost a používáme je nejčastěji, byly
neustále vidět a abychom je tedy nemuseli hledat. Tato sada nejpoužívanějších
příkazů se nachází v první kartě „Domů“ (obr. 2.23 A). Tyto příkazy, které se zobrazují
jako tlačítka, podporují časté úkoly, včetně kopírování a vkládání, přidávání snímků,
změny rozložení snímků, formátovaní a umisťování textu a vyhledávání a nahrazování
textu.
Na pásu karet se nacházejí další karty. Každá karta je věnována jinému typu práce.
Tlačítka na jednotlivých kartách jsou uspořádána v logických skupinách. Nejčastěji
používaná tlačítka v jednotlivých skupinách jsou největší.
Pás karet se skládá z několika karet. Kromě karty Domů na něm najdete následující
karty:

Vložení: Všechny položky, které můžeme vkládat do snímků – od tabulek,
obrázků, diagramů, grafů a textových polí až po zvuky, hypertextové odkazy,
záhlaví a zápatí.

Návrh: Nastavení úplného vzhledu snímků - návrh pozadí, písmo a barevné
schéma.

Animace: Všechny efekty animace.

Prezentace: Všechna nastavení pro prezentování a zkoušení prezentace - výběr
barvy pera, počátečního snímku, nahrát mluvené slovo nebo projít si prezentaci
a provést další přípravné práce.

Revize: Zde nalezneme kontrolu pravopisu a službu zdrojů informací. Můžeme
požádat kolegy z týmu, aby přidali při kontrole prezentace poznámky a potom si
tyto poznámky projít.

Zobrazení: Umožňuje rychle přepnout do zobrazení Poznámky, zapnout mřížky
nebo uspořádat všechny otevřené prezentace v okně.
45
Efektivní využití ICT ve výuce
Obr. 2.23 Obrazovka programu MS PowerPoint 2007
Když je v aplikaci PowerPoint u určité položky k dispozici výběr z mnoha možností,
například u stylů tvarů, zobrazí se na pásu karet jen několik možností. Chceme-li
zobrazit úplnou nabídku možností (obr. 2.23 C), klepněme na šipku Více (obr. 2.23 B).
Další novinkou je, že když umístíme ukazatel myši na miniaturu galerie, zobrazí se
vám tvar nebo efekt animace, jak bude vypadat při použití. Pokud se nám nelíbí, není
třeba vracet žádnou akci pomocí tlačítka Zpět. Stačí pouze umístit ukazatel na jiné
miniatury a klepnout na tu, kterou chceme použít.
Je jasné, že existuje více příkazů a možností, než se vejde do skupiny. Pokud chceme
příkaz, který se používá méně často, klepněte na šikmou šipku, která se zobrazí
v dolním rohu skupiny (obr. 2.23 D). Zobrazí se další možnosti (obr. 2.23 E).
2.9.2 Část příkazů z menu Soubor
Při práci na prezentaci provádíme některé akce, které jsou obecné nebo se opakují
a které nemají nic společného s konkrétní fází vytvářeni prezentace, například
s uložením souboru nebo vrácením zpět akce, kterou jsme nechtěli provést. U těchto
akcí používejte panel nástrojů Rychlý přístup. Je to malá skupina tlačítek nalevo nad
pásem karet. Obsahuje příkazy Uložit, Zpět, Opakovat nebo Znovu.
2.9.3 Klávesové zkratky
Pokud při práci s aplikací PowerPoint používáte klávesové zkratky, tak budete
překvapeni, že klávesovou zkratku má nyní každé tlačítko a klávesové zkratky často
vyžadují stisknutí menšího počtu kláves. Pro zobrazení klávesových zkratek nejprve
stiskněme klávesu ALT. V různých částech pásu karet se zobrazí jako malé bílé
čtverečky číslice a písmena, které představují přiřazené klávesové zkratky. Písmena
se zobrazí na všech kartách. Stisknutím jedné z určených kláves zobrazíte další
příkazy a tlačítka. Například stisknutím klávesy U (někdy ů) zobrazíte všechny tipy ke
46
2. Pokročilé funkce v programu PowerPoint
klávesovým zkratkám pro skupiny na kartě Domů. Potom stisknutím jedné
z klávesových zkratek v tipech dokončete postup. Například stisknutí kláves ALT, U, L
by bylo stejné jako klepnutí na tlačítko Rozložení.
Tip: Staré klávesové zkratky začínající CTRL+ stále fungují a můžete je
používat stejně jako ve starších verzích. I staré klávesové zkratky používající
klávesu ALT+, které zpřístupňovaly nabídky a příkazy, nadále fungují.
Poznámka: Pokud budete chtít tuto funkci použít poprvé, možná bude
potřeba chvíli počkat, než se nabídka klávesových zkratek objeví.
2.10 Na co nezapomenout na závěr?
Znovu si na závěr shrneme v několika bodech základní zásady tvorby prezentací - [2]:
 Používejme atraktivní materiál s mírou.
 Důležitá je jednoduchost (často méně je více).
 Používejme živé a kontrastní barvy.
 Omezme počet číselných údajů na snímcích.
 Importujme další obrázky a grafiku (vlastní, ne jen dodávané s programem).
 Před prezentací proveďme nemilosrdné seškrtání (matoucí a nezáživné pryč)
 Při předvádění neopakujme doslova zobrazené texty na snímcích prezentace.
 Správně načasujme svůj komentář ke snímkům.
 Poskytněme posluchačům příležitost k odpočinku (třeba prázdným snímkem).
 Tištěné materiály předejme posluchačům spíše až na konci prezentace (pokud
nemáte připraveny podklady s místem připraveným na poznámky).
2.11 Kam dál
Všechny podpůrné materiály pro vytvoření prezentace podle této příručky naleznete
na stránkách projektu IET1. Na těchto stránkách také naleznete ukázkovou
prezentaci, která je klíčem pro kontrolu správnosti vámi vytvářené prezentace.
Protože tato příručka není přesným návodem, bude se Vámi vytvořená prezentace
pravděpodobně lišit od vzorové.
Ke zdokonalení práce v PowerPointu lze využít velké množství zdrojů na webu.
Pokročilejší mohou využít přímo stránek Microsoft [7], kde najdou popis využití téměř
všech funkcí. Pro začátečníky lze doporučit např. stránky [6]. Vhodný je také
interaktivní elektronický kurz [8].
47
Efektivní využití ICT ve výuce
3
TVORBA A ZPRACOVÁNÍ VEKTOROVÉ GRAFIKY – MS VISIO
Při vytváření dokumentů je velmi důležité myslet na kvalitní grafické zpracování.
Pomocí nástroje MS Visio lze velmi rychle vytvořit výkres nebo diagram pomocí
obrazců a kreslících nástrojů. V následujících kapitolách se nejprve seznámíme se
základními funkcemi Visia a následně budou ukázány jeho možnosti, kterých lze
využít k vytvoření profesionální prezentaci. Popis se týká programu Microsoft Visio
verze 2003.
V této kapitole se dozvíte:





Jak spustit a nastavit vhodný typ dokumentu aplikace Visio.
Jak vytvořit a upravit výkres.
Jak rychle kreslit pomocí šablon obrazců.
Jak vytvářet vlastní obrazce.
Kde najít další vzorníky.
3.1 Spuštění
Aplikaci Visio spustíme buď z nabídky Start nebo poklepáním na ikonu aplikace na
ploše Windows. Na obr. 3.1 je ukázané okno aplikace po spuštění.
Obr. 3.1 Pohled na okno aplikace Visio po spuštění
48
3. Tvorba a zpracování vektorové grafiky – MS Visio
Okno aplikace Visio se skládá z:
 ovládacích prvků,
 okna pro výběr typu výkresu Zvolit typ výkresu,
 okna Začínáme pro rychlé otevření starších dokumentů, hledání apod.
3.2 Otevření a uložení dokumentu
K otevření dokumentu můžeme v úvodní obrazovce využít okno "Začínáme".
V případě, že otevíraný dokument v seznamu není uvedený, najdeme ho pomocí menu
Soubor/Otevřít... . Dokumenty Visia mají příponu *.vsd.
Při ukládání výkresu (menu Soubor/Uložit jako...) můžeme využít velké množství
nabízených formátů. Můžeme je rozdělit do několika skupin:
 formát Visio,
 soubor vektorové grafiky (*.svg, *.dwg),
 soubor pro webovou prezentaci (*.html),
 bitmapový soubor (*.gif, *.jpg, *.bmp a další).
3.3 Tvorba výkresu
Při vytváření výkresu máme dvě možnosti. Buď využijeme některé z mnoha šablon,
které nám Visio nabízí ihned po spuštění aplikace v okně "Zvolit typ výkresu" v oblasti
"Kategorie" nebo vytvoříme prázdný dokument pomocí menu Soubor/Nový/Nový
výkres.
3.3.1 Volba velikosti a orientace stránky
Velmi často je Visio používané pro tvorbu nejrůznějších plakátů, posterů, případně
vektorových obrázků pro prezentace PowerPoint či jiné. Obzvláště v případě tvorby
posterů, kdy se výsledný dokument tiskne, je třeba zvolit velikost a orientaci stránky.
K nastavení stránky slouží menu Soubor/Vzhled stránky, kterým se otevře dialogové
okno pro zadávání potřebných parametrů tak, jak to ukazuje obr. 3.2. V otevřeném
okně vybereme záložku "Velikost stránky" a zvolíme možnost Předdefinovaná
velikost, kde vybereme v roletce potřebnou velikost plátna.
Obr. 3.2 Volba velikosti a orientace stránky výkresu
49
Efektivní využití ICT ve výuce
3.3.2 Pravítko a mřížka
Před tím, než začneme vytvářet výkres, je vhodné nastavit si pravítko a mřížku.
Nastavení pravítka a mřížky najdeme v menu Nástroje/Pravítko a mřížka. Otevře se
dialogové okno, které je ukázané na obr. 3.3. Pravítka jsou v prostředí Visia dvě vertikální a horizontální. U pravítek lze nastavit pouze jejich dělení ve třech stupních
(jemné, normální, hrubé) a dále lze nastavit polohu nuly. Stejné dělení lze nastavit
i u mřížky, u které navíc přibyla možnost pevné mřížky. U pevné mřížky můžeme
nastavit konkrétní hodnotu v jednotkách délky, která je neměnná vzhledem
k přiblížení dokumentu.
Obr. 3.3 Dialogové okno pro nastavení pravítek a mřížky
3.3.3 Ovládání aplikace MS Visio
Před tím, než začneme v prostředí MS Visio vytvářet výkresy, je potřeba se seznámit
s jeho ovládáním. Při vytváření výkresu je třeba se na ploše správně a rychle
orientovat. Veškerý pohyb na plátně dokumentu lze provádět myší s pomocnými
klávesami. Pro přehlednost uvedeme jednotlivé operace v bodech:
 posun plátna nahoru a dolů: kolečkem myši,
 posun plátna doleva a doprava: SHIFT + kolečko myši,
 přiblížení/oddálení plátna: CTRL + kolečko myši,
 označení oblasti: tažením levým tlačítkem myši,
 označení obrazce: klepnutím na obrazec levým tlačítkem myši,
 označení více obrazců: poklepáním na obrazce levým tlačítkem myši se
stisknutou klávesou CTRL,
 vyvolání kontextové nabídky: klepnutím pravým tlačítkem myši,
 rotace obrazců (viz dále): CTRL+R.
3.3.4 Kreslení pomocí šablon
Velmi stručně si ukážeme, jak jednoduchá je tvorba např. elektrotechnického výkresu
pomocí šablony ze skupiny Elektrotechnika "Obvody a logika" a dále se budeme
věnovat tvorbě nového dokumentu v prázdném souboru.
50
3. Tvorba a zpracování vektorové grafiky – MS Visio
Po spuštění Visia zvolíme v okně "Zvolit typ výkresu" skupinu "Elektrotechnika".
V oblasti "Šablona" klepneme na šablonu "Obvody a logika". Na obr. 3.4 je ukázka
obrazovky, kterou bychom měli mít před sebou.
V levé části okna se nachází oblast nazvaná "Obrazce". V této oblasti máme na výběr
velké množství užitečných schématických značek, které na výkres můžeme umístit.
Značky jsou rozdělené, jako u dalších šablon, do kategorií podle významu. V našem
případě to jsou: analogová a digitální technika, součásti integrovaného obvodu,
koncovky a konektory a cesty přenosu.
Schéma kreslíme na výkres tak, že součástky postupně přetáhnutím levým tlačítkem
myši přeneseme na oblast výkresu. Přenesený objekt můžeme jednoduše popsat tak,
že na něj 2× klepneme levým tlačítkem myši. Pod objektem se objeví textové pole, do
kterého vložíme popis.
Obr. 3.4 Pohled na okno aplikace Visio po výběru šablony Obvody a logika ze skupiny
Elektrotechnika
Každý objekt má tzv. spojovací body, tj. body, ke kterým lze jednoduše připojit jiný
objekt spojnicí. Spojovací body jsou na obrazci zobrazeny malým křížkem a jejich
počet většinou koresponduje s odpovídajícím počtem vstupů/výstupů daného objektu.
Dva obrazce spojíme následovně:



kreslení spojnic zahájíme klepnutím na ikonu
v panelu nástrojů,
klepneme na spojovací bod prvního objektu a táhneme ke spojovacímu bodu
druhého objektu,
pustíme myš na spojovacím bodu druhého objektu.
51
Efektivní využití ICT ve výuce
V případě, že chceme měnit vlastnosti spojnice (typ čáry, barvu čáry), klepneme na ni
pravým tlačítkem myši a v menu zvolíme možnost "Formát/Čára". Zobrazí se okno
pro výběr vlastností spojnice, které je ukázané na obr. 3.5.
Můžeme zvolit typ čáry (vzorek, tloušťku, barvu, zakončení, průhlednost), zaoblení
rohů a konce čáry (bez ukončení, šipka, atd.)
Obr. 3.5 Volba parametrů čáry spojnice
Obr. 3.6 Ukázka jednoduchého schématu vytvořeného pomocí šablony Obvody a logika
52
3. Tvorba a zpracování vektorové grafiky – MS Visio
Výsledné schéma může vypadat např. tak, jak je to ukázané na obr. 3.6. Schéma
obsahuje 4 popsané obrazce z šablonové palety. Tyto obrazce jsou spojené
základními spojnicemi.
V případě, že chceme tvořit výkres z oblasti, kterou nenajdeme v seznamu šablon,
můžeme začít s prázdným dokumentem, který vytvoříme pomocí menu
Soubor/Nový/Nový výkres, popř. se můžeme poohlédnout po šabloně, které jsou
k dispozici na různých webových portálech na internetu.
Můžeme volit z předdefinovaných velikostí stránky, případně velikost určit ručně.
V dolní části okna můžeme zvolit orientaci stránky na výšku či na šířku.
3.3.5 Obrazce
Kdykoliv během kreslení můžeme využít obrazců, které nabízí dostupné šablony Visia.
Tyto obrazce můžeme vložit do našich dokumentů přes menu Soubor/Obrazce.
Rozvinuté menu Obrazce je ukázané na obr. 3.7. Máme na výběr tři možnosti:
 využít obrazce z předdefinovaných vzorníků,
 otevřít soubor s novým vzorníkem z pevného disku,
 vytvořit nový vzorník.
Obr. 3.7 Menu pro vložení obrazce do výkresu
53
Efektivní využití ICT ve výuce
Vzorníků dostupných na internetu je velmi mnoho a je třeba hledat vždy podle
klíčových slov z dané oblasti. V případě neúspěšného hledání je vždy možnost vytvořit
si vzorník vlastní.
3.3.6 Kreslení vlastních obrazců
V případě, že si s obrazci předdefinovaných šablon nevystačíme, máme možnost
kreslit obrazce vlastní. Zkusme si tvorbu vlastního obrazce na jednoduchém příkladu.
Budeme kreslit blokové schéma přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně.
Kreslení jednoduchých tvarů
V horní části okna Visia máme k dispozici panel s nabídkou základních tvarů, pomocí
kterých lze vytvářet tvary složitější. Pokud panel podle obr. 3.8 v nástrojové liště
nevidíme, lze ho aktivovat pomocí menu Zobrazit/Panely nástrojů/Kreslení.
Obr. 3.8 Panel nástrojů pro kreslení základních tvarů
Pomocí tohoto panelu nástrojů lze kreslit obdélník, elipsu, čáru, oblouk a složitější
křivky. Kreslení obrazce provedeme následovně:
 klepneme na požadovaný tvar v panelu nástrojů,
 klepneme na počáteční bod vybraného tvaru,
 táhneme myší do koncového bodu (pozn.: pokud během kreslení obdélníku, resp.
elipsy stiskneme klávesu SHIFT, výsledným tvarem bude čtverec, resp. kružnice),
 pustíme tlačítko myši.
Obr. 3.9 Dialogové okno pro výběr barvy výplně obrazce
Nový obrazec je bílý a kreslený černou čárou. Je potřeba ho barevně vylepšit.
Ukážeme si postup vybarvení a změnu okraje na obdélníku, který bude reprezentovat
horní nádrž přečerpávací elektrárny. Postup je následující:
54
3. Tvorba a zpracování vektorové grafiky – MS Visio





vybereme levým tlačítkem myši nakreslený obdélník,
pro změnu barvy výplně klepneme na obdélník pravým tlačítkem myši a postupně
z menu vybereme Formát/Výplň,
v dialogovém okně Výplň vybereme barvu pozadí podle obr. 3.9,
pro změnu barvy čáry klepneme na obdélník pravým tlačítkem myši a postupně
z menu vybereme Formát/Čára,
v dialogovém okně Čára vybereme barvu. Dialogové okno odpovídá oknu pro
nastavení parametrů spojnice.
Okno velikosti a umístění
Velmi užitečným nástrojem při kreslení je okno velikosti a umístění. Okno nám dává
informaci o velikosti aktuálně vybraného objektu a jeho pozici. Během úpravy
velikosti, resp. pozice objektu v tomto okně vidíme ihned tyto informace ve vztažných
jednotkách (mm) a můžeme tedy objekt upravit podle našich požadavků. Okno
zobrazíme pomocí příkazu v menu Zobrazit/Okno velikosti a umístění. Na obr. 3.10
potom vidíme toto okno ve spodní části Visia. jsou zobrazené parametry vybraného
obdélníku.
Obr. 3.10 Okno velikosti a umístění vybraného objektu
Operace nad obrazci
Při vytváření složitějších obrazců si velmi často nevystačíme s nabízenými
jednoduchými tvary. Obvykle je třeba vytvořit obrazec, který vznikne např. spojením,
55
Efektivní využití ICT ve výuce
případně rozdělením více jednoduchých obrazců. Visio nabízí řadu operací nad
obrazci, které připomínají množinové operace.
Obr. 3.11 Ukázka operace sjednocení dvou objektů (obdélníku a kružnice), původní obraz nahoře,
sjednocení dole
Operace nad obrazci najdeme v menu Obrazec/Operace a jsou to tyto:
 sjednotit,
 kombinovat,
 rozdělit,
 průnik,
 odečíst.
Výsledek operace sjednocení obrazců můžeme vidět na obr. 3.11. Jsou zde spojené
dva obrazce - obdélník a kružnice. Nahoře jsou původní dva objekty položené přes
sebe, dole je výsledek operace sjednocení.
Spojovací body obrazce
Nyní budeme chtít vytvořené obrazce spojit spojnicí. Abychom mohli vytvořené
obrazce jednoduše kopírovat a následně spojovat, je dobré zajistit, aby byly objekty
spojeny vždy ve stejných bodech. To zajistíme vytvořením spojovacích bodů v obrazci,
které již byly zmíněny.
Spojovací bod k objektu přiřadíme následujícím způsobem:

56
klepneme na šipku u ikony spojnice
,
3. Tvorba a zpracování vektorové grafiky – MS Visio





vybereme možnost vkládání spojovacích bodů
označíme objekt, kterému chceme přidružit spojovací bod,
stiskneme tlačítko CTRL na klávesnici - kurzor myši se změní na spojovací bod,
přiblížením k hranici obrazce kurzor myši automaticky přeskočí na nejbližší bod
obrazce,
umístíme spojovací bod a klepneme myší.
Obrazce můžeme následně jednoduše kopírovat a spojovat, jak to ukazuje obr. 3.12.
Vytvořené obrazce mají spojovací bod umístěný na zaobleném vrcholu. Změnou ikony
pro vkládání spojovacího bodu na vkládání spojnic můžeme obrazce spojit.
Obr. 3.12 Spojení dvou vytvořených obrazců pomocí vytvořených spojovacích bodů
Výhodou spojení dvou obrazců je fakt, že posunutím jednoho z obrazců se
automaticky překreslí i samotná spojnice. Tvar spojnice potom můžeme měnit
pomocí menu zobrazeného pravým tlačítkem myši na spojnici. Máme tři možnosti
tvarování spojnice - pravoúhlá, přímá nebo zakřivená, viz. obr. 3.13.
57
Efektivní využití ICT ve výuce
Obr. 3.13 Ukázka tvarování spojnice při přesunu obrazců a volba typu tvarování
Vložení obrazce do vlastního vzorníku
Předpokládejme, že vytvořené vlastní obrazce budeme chtít používat i v budoucnu pro
další výkresy. K tomu s výhodou využijeme možnost Visia tvořit vlastní vzorníky
obrazců. Nejprve v dokumentu vytvoříme vlastní vzorník. To provedeme pomocí menu
Soubor/Obrazce/Nový vzorník. V okně obrazce v levé části Visia se objeví nový vzorník
nazvaný "Vzorník1".
Vložení obrazce do vzorníku provedeme následovně:
 označíme existující obrazec ve výkresu,
 chytneme označený obrazec levým tlačítkem myši a přetáhneme ho do okna
Obrazce,
 uvolníme levé tlačítko myši.
Nyní máme ve vlastním vzorníku svůj první obrazec. Obrazci je automaticky přirazena
ikona ve vzhledu samotného obrazce a název Master.0. Nyní můžeme náš vzorník
upravit a uložit. Pro úpravu ikony a názvu obrazce ve vzorníku provedeme následující
kroky:
 klepneme na ikonu obrazce pravým tlačítkem myši,
 v menu klepneme na Přejmenovat předlohu pro změnu názvu obrazce,
 dále můžeme změnit ikonu obrazce klepnutím na Upravit předlohu/Upravit
obrázek ikony.
58
3. Tvorba a zpracování vektorové grafiky – MS Visio
Nakonec celý vzorník uložíme klepnutím pravým tlačítkem myši na panel Vzorník1
tak, jak to ukazuje obr. 3.14 a vytvořený vzorník uložíme na pevný disk. Takto
vytvořený vzorník můžeme v každém dalším dokumentu Visia otevřít a vytvořené
obrazce použít pro kreslení.
Obr. 3.14 Uložení vlastního vzorníku obrazců
3.4 Úprava výkresu
V předchozích kapitolách byl popsán postup pro kreslení pomocí šablon, pro tvorbu
vlastního obrazce a vkládání obrazce do vlastního vzorníku. Nyní se naučíme
s obrazci manipulovat na plátně dokumentu, zarovnávat a přidávat text.
3.4.1 Manipulace s obrazci
Při tvorbě výkresu často používáme stejné obrazce, ale potřebujeme je různě natáčet,
měnit jejich polohu atd. Obecně platí, že veškeré operace týkající se manipulace s
objektem nalezneme v menu, které zobrazíme klepnutím na obrazec pravým
tlačítkem myši. Jak ukazuje obr. 3.15, můžeme obrazce seskupovat v jeden obrazec,
resp. zpětně dělit, překlápět nebo otáčet. Otáčet objektem můžeme také rychleji
kombinací kláves CTRL+R.
Visio umožňuje hromadnou manipulaci s obrazci. Představme si situaci, že
potřebujeme otočit část výkresu doleva. Myší označíme ty obrazce, které chceme
současně otočit. Následně pomocí stisku kláves CTRL+R, případně vyvoláním
59
Efektivní využití ICT ve výuce
kontextové nabídky pravým tlačítkem myši a volbou menu Obrazec/Otočit doleva
vybranou část výkresu otočíme doleva.
Obr. 3.15 Manipulace s objektem - seskupování, otáčení, překlápění
3.4.2 Textové objekty
Důležitým prvkem diagramů a výkresů jsou textové popisky, případně legendy apod.
Visio podporuje vkládání textu pomocí textových polí. Můžeme vkládat nadpisy,
kótovat výkresy, popisovat osy grafů atd.
Pro vložení textového popisku do dokumentu postupujeme následovně:



klepneme na ikonu pro vkládání textového pole
,
nakreslíme do dokumentu obdélník o přibližné velikosti textu,
vepíšeme text (pro zalomení textu použijeme klávesu ENTER).
Nyní změníme vlastnosti písma:
 klepneme na textový objekt pravým tlačítkem myši a zvolíme v menu možnost
Formát/Text,
 v dialogovém okně (viz obr. 3.16) změníme postupně font, styl, velikost a barvu
písma v záložce Písmo.
Výhodnou vlastností textového objektu je, že se chová stejně jako obrazec. Je tedy
samozřejmostí, že vytvořený textový objekt je možné vkládat do vzorníků a použít ho
tak opakovaně v dalších dokumentech.
60
3. Tvorba a zpracování vektorové grafiky – MS Visio
Obr. 3.16 Okno pro změnu vlastností písma textového objektu
3.4.3 Zarovnání obrazců
Aby byly naše výkresy graficky přesné a obrazce nebyly na plátně umístěny nahodile
nebo od oka, je potřeba obrazce správně zarovnávat. K tomu máme ve Visiu nástroj,
který najdeme v menu Obrazec  Zarovnat obrazce... .
Nejprve je ale důležité správně označit obrazce, které chceme zarovnávat. Zde záleží
na pořadí, ve kterém obrazce označujeme. Poloha obrazce, který označíme jako první
bude brána jako referenční pro umístění dalších označených obrazců.
Ukážeme si funkci zarovnávání na dvou obrazcích v naší přečerpávací elektrárně.
Nejprve označíme spodní nádrž a se stisknutou klávesou CTRL přidáme do označení
obrazec elektrárny. Vyvoláme dialogové okno pro zarovnání obrazců. Jak je ukázané
na obr. 3.17, vybereme možnost vodorovného zarovnání podle vlastní osy (prostřední
volba) a potvrdíme OK.
Pokud jsme neumístili obrazec elektrárny přesně nad obrazec spodní nádrže,
elektrárna se automaticky posune a zarovná podle pozice nádrže. Pozice nádrže
zůstane neměnná.
61
Efektivní využití ICT ve výuce
Obr. 3.17 Zarovnávání obrazce spodní nádrže a elektrárny vodorovně
3.4.4 Vrstvy
Vrstvy využijeme při kreslení složitějších výkresů. Pro větší přehlednost můžeme do
definovaných vrstev zařadit ty obrazce, které k sobě logicky patří. Výsledný obraz je
potom tvořen průnikem všech vrstev podobně jako bychom přes sebe překryly
průhledné fólie. U jednotlivých vrstev potom můžeme nastavit např. viditelnost,
průhlednost, barvu, povolit či zakázat její tisk apod.
Abychom s vrstvami mohli začít pracovat, musíme je nejprve definovat. To provedeme
vyvoláním dialogového okna Vlastnosti vrstvy v menu Zobrazit  Vlastnosti vrstvy, jak
ukazuje obr. 3.18.
Zde postupně definujeme nové vrstvy klepnutím na tlačítko Nová.... Po tom, co vrstvu
přidáme, můžeme klepnutím na zatržítko u jednotlivých atributů měnit její vlastnosti.
Pokud máme definované vrstvy, nezbývá, než do jednotlivých vrstev přidat patřičné
obrazce. Rozdělme si obrazce takto:
 vrstva Elektrárna: horní a spodní nádrž, přivaděč a obrazec elektrárny,
 vrstva Popisky: všechny textové objekty,
 vrstva Pozadí: zelené orámování přečerpávací elektrárny.
62
3. Tvorba a zpracování vektorové grafiky – MS Visio
Obr. 3.18 Dialogové okno pro definování vrstev a nastavení jejich vlastností
Obr. 3.19 Výsledek potlačení vrstvy Popisky ve výkresu přečerpávací elektrárny
Jak do vrstvy jednotlivé objekty přidáme? Následovně:
 postupně označíme všechny obrazce, které mají patřit do dané vrstvy,
 klepneme na výběr pravým tlačítkem myši,
63
Efektivní využití ICT ve výuce



v kontextové nabídce vybereme možnost Formát  Vrstva,
v dialogovém okně vybereme vrstvu nebo vrstvy, do které vybrané obrazce mají
patřit,
potvrdíme OK.
Pokud máme všechny obrazce zařazené do tříd, můžeme vyzkoušet např. potlačení
viditelnosti textových popisků:
 z menu Visia vyvoláme dialogové okno Vlastnosti vrstvy,
 u vrstvy Popisky klepneme na zatržítko u atributu Viditelné,
 potvrdíme OK.
Na obr. 3.19 je potom ukázka výsledného výkresu přečerpávací elektrárny
s potlačenou vrstvou popisků.
3.5 Závěr
V této kapitole jsme se naučili velmi rychlou a jednoduchou tvorbu grafických
doplňků pro profesionálně vyhlížející prezentace. Ukázali jsme si možnosti programu
MS Visio včetně použití integrovaných obrazců a vzorníků. Na co nezapomenout?
 Vždy je třeba zvolit vhodnou velikost výkresu a měřítka.
 Používat barvy, které budou dostatečně kontrastní v konečné prezentaci.
 Vhodně volit velikosti jednotlivých objektů a hlavně velikosti fontů v textových
objektech.
 Využívat možností zarovnávání, vrstev a manipulací s objekty tak, aby výsledný
obraz vypadal profesionálně a případné úpravy nestály mnoho práce.
3.6 Kam dál
V případě, že pro Vás standardní nabídka vzorníků a obrazců nebude dostatečná, je
možné zkusit hledat na internetu. Jistě bude ke stažení mnoho dalších. Pro inspiraci
je možné vyzkoušet přímo webové stránky Microsoftu.
3.7 Zkuste si sami
Procvičit práci s Visiem si můžete jednoduchým doplněním stávajícího výkresu
přečerpávací elektrárny např. o:
 generátor mezi horní a dolní nádrž,
 jednoduchý kontrolní panel s ručkovým ukazatelem,
 textový objekt s historií přečerpávací elektrárny.
64
4. Úprava fotografií - Zoner Photo Studio
4
ÚPRAVA FOTOGRAFIÍ - ZONER PHOTO STUDIO
Program Zoner Photo Studio (ZPS) slouží k editaci a uspořádání obrázků, fotografií
i videa. Popis se týká programu Zoner Photo Studio verze 11. Při práci s programem
mějte vždy na paměti, že tento program pracuje se soubory přímo v souborové
struktuře všech zařízení připojených k počítači, což umožňuje se soubory přímo
a ihned pracovat, ale je také možné tyto soubory smazat nebo neobnovitelně upravit.
Proto je vhodné, abyste hlavně zpočátku pracovali s kopiemi vašich obrázků
a originální soubory raději zálohovali.
Poznámka: V drtivé většině případů se vás program zeptá, jestli chcete
prováděné změny skutečně uložit, takže nemusíte mít strach, že byste bez
vašeho vědomí provedli nějaké nevratné změny.
V této kapitole se dozvíte:




Jak získávat fotografie z různých zdrojů.
Jak přehledně třídit fotografie a dále s nimi pracovat
Jak rychle upravovat a vylepšovat fotografie.
Jak vystavit fotografie na webu.
4.1 Co nás čeká po spuštění programu aneb první dojmy
Po spuštění programu ZPS vidíme několik uspořádaných oken (obr. 4.1), z nichž
každé má svoji specifickou funkci. Abychom se hned na začátku neztratili, začneme
pěkně ze široka a zaměříme se na položky Navigátor, Průzkumník, Prohlížeč, Náhled
a Akce. Při popisu okna Průzkumník se naučíme chápat rozdíl mezi položkami
Prohlížeč a Editor a využívat je.
Tip: Okna lze přesouvat v rámci hlavního okna programu ZPS klepnutím
a tažením myší za jejich titulkový pruh (lišta s názvem okna a nabídkou). Při
tažení se obrys okna zabarví fialově a naznačujete tak svoji budoucí pozici.
Tažené okno se „přichytává“ k ostatním oknům a okrajům hlavního okna. Po
umístění okna na nové místo lze jeho velikost změnit tažením za okraje.
K výchozímu nastavení oken se vrátíte klávesovou zkratkou ALT+0.
Obr. 4.1 Celkový pohled na prostředí programu Zoner Photo Studio
65
Efektivní využití ICT ve výuce
4.1.1 Navigátor
V okně Navigátor (obr. 4.1 A) je zobrazen pomocí stromové adresářové struktury
obsah všech disků v PC, včetně připojených periferních zařízení jako jsou USB disky,
paměťové karty, síťové disky nebo kabelem připojené fotoaparáty. Klikneme-li na
libovolný adresář s fotografiemi, je obsah adresáře zobrazen v okně Průzkumník.
Okno Navigátor tedy slouží k rychlé orientaci ve složkách a výběru požadované složky
umístěné na libovolném médiu v PC. V pravé části horní lišty Navigátoru lze v položce
Strom nastavit, jaký obsah má být zobrazen. Lze se tak rychle přepnout do složky
Obrázky, do které nejčastěji ukládáte své fotografie, případně je zde rychlý přístup do
složek ZPS (Alba, HTML apod.)
4.1.2 Průzkumník
Okno Průzkumník (obr. 4.1 B) slouží k výběru požadovaného souboru, se kterým
chceme dále pracovat, a také umožňuje velmi rychle se zorientovat v obsahu vybrané
složky s fotografiemi. Nejčastěji budeme Průzkumník používat k výběru skupiny
fotografií, které chceme např. smazat, přesunout do jiné složky nebo dále upravovat.
Poznámka: Pokud vám název Průzkumník připomíná jistý program, který
znáte ze systému Windows, máte pravdu. Pokud tedy umíte používat
Průzkumník ve Windows, bude pro vás práce se soubory v ZPS hračkou.
Fotografie vybíráme kliknutím levým tlačítkem myši (obrázek se podbarví) a tažením
ho můžeme přesouvat do libovolné složky v Navigátoru. Pokud chceme označit více
fotografií, držíme při klikání klávesu CTRL. Pokud chceme označit skupinu fotografií,
které následují po sobě, je lepší využívat přidržení klávesy SHIFT a kliknout na první
a poslední obrázek ve skupině – tímto postupem označíme celou skupinu. Ve
vlastním zájmu si vyzkoušejte tyto postupy, protože při velkém množství
zpracovávaných fotografií značně urychlují práci.
Po instalaci programu je nastaveno, že vidíme pouze soubory multimédií, tedy
obrázky a videa. Výběr je velice ulehčen tím, že každá fotografie či video je zobrazeno
jako miniaturní náhled (velikost miniatur můžeme kdykoliv měnit) a není si tedy třeba
pamatovat jména souborů. V Průzkumníku lze provádět již základní úpravy vybraných
fotografií, případně používat nástroje Editoru pro úpravu fotografií. K popisu těchto
funkcí se dostaneme v dalších kapitolách.
Velmi důležitou ikonou pro další práci s fotografiemi jsou ikony Prohlížeč a Editor.
Vybereme-li obrázek v Průzkumníku a poklepeme na ikonu Prohlížeč, zobrazí se nám
vybraná fotografie v plné velikosti, ale zároveň zmizí ostatní okna (Náhled, Akce atd.).
Funkci této ikony tedy můžeme chápat jako lupu, která umožní zobrazit obrázek
v plné kvalitě, přičemž máme zachovány funkce pro základní úpravu fotografie.
Přepínat se mezi Průzkumníkem a Prohlížečem lze také klávesou ENTER.
Samozřejmě se Prohlížeč hodí také v případě, že chcete fotografie někomu ukázat
a je tedy vhodné je mít roztažené přes celou obrazovku. Všimněte si, že po otevření
obrázku v Prohlížeči se ve spodní části zobrazí datum a čas pořízení fotografie, dále
informace o nastavení fotoaparátu, tedy čas expozice, clona, ISO a ohnisková
vzdálenost, případně ještě použití blesku. V prohlížeči lze fotografie posouvat pomocí
ikon se šipkami nebo je možné používat kláves PageUp a PageDown. Klávesou F3 pak
lze spustit prezentaci fotografií, což znamená, že se fotografie budou postupně
66
4. Úprava fotografií - Zoner Photo Studio
promítat s konstantním časovým odstupem za sebou. Při spuštění prezentace se
fotografie automaticky zobrazí přes celou obrazovku, což lze provést také pomocí
klávesové zkratky CTRL+F. Fotografie lze také kopírovat, mazat nebo otevřít z úplně
jiné složky. Opět zde funguje otáčení fotografií stejně jako v okně Průzkumník. Pro
lepší orientaci ve složce si můžete zobrazit panel s náhledy, případně panel s vašimi
poznámkami k obrázku. Pomocí ikony s lupou lze obrázek přibližovat a oddalovat,
případně jinak měnit měřítko. Další funkce pro práci s obrázkem lze získat při
klepnutí pravým tlačítkem kdekoliv v obrázku – objeví se menu s položkami.
Velice zajímavé okno se objeví po stisknutí klávesové zkratky SHIFT+ENTER. Okno
obsahuje roletku, ve které lze vybrat položky Popis, Všeobecné informace, Klíčová
slova, Původ, Zvuková poznámka a Uživatelské informace. Sami si můžete vyzkoušet,
kolik informací lze ke každému obrázku zjistit a poznamenat. Z těchto položek jsou
zajímavá především Klíčová slova, která se dají využít při třídění velkého množství
fotografií. Pořídíte-li např. velké množství fotografií z exkurze, které se zúčastnilo
více tříd najednou a chcete si fotografie uspořádat třeba i podle jednotlivých žáků, ale
nechcete je přemísťovat do jednotlivých složek, pak není nic jednoduššího, než
k prohlížené fotografii tlačítkem Přidat přiřadit klíčové slovo se jménem studenta.
V Průzkumníku pak lze využít řazení podle klíčových slov a mít tak logicky související
fotografie vedle sebe pro další práci, případně je dále filtrovat. Ptáte se, proč
fotografie jednoduše nepřejmenovat? Důvodů je hned několik. Jsou-li všechny
tematicky podobné fotografie v dobře pojmenovaném adresáři, tak přejmenování
žádnou informaci nepřidá. Přejmenováním se poruší logická časová řada fotografií,
takže je po editaci již podle času pořízení nesetřídíte.
Podobným způsobem funguje přepnutí do Editoru, avšak s tím rozdílem, že v Editoru
máme v úmyslu provádět pokročilejší úpravy obrazu a proto nám přibude v levé části
obrazovky lišta s nástroji pro úpravy a vylepšení fotografií. Těmito nástroji se budeme
zabývat v samostatné kapitole.
4.1.3 Náhled
Okno Náhledu (obr. 4.1 C) v podstatě zvětšuje miniaturu, kterou vidíme pro příslušný
soubor v okně Průzkumník. Může se totiž stát, že pro Vás bude příjemnější pracovat
v Průzkumníku nikoliv s miniaturami obrázků, ale se seznamem souborů a potom
okno Náhledu jistě využijete. V horní liště okna Náhled můžete přepnout mezi
položkami Náhled a Informace. Po přepnutí na Informace se zobrazí nejen náhled
daného obrázku, ale také jeho histogram, informace o obrázku a další užitečné
podrobnosti.
4.1.4 Akce
Okno Akce (obr. 4.1 D) může velice pomoci v případě, že víte přesně, co chcete udělat,
ale nevíte, jaký nástroj nebo postup k tomu využít. Při rozkliknutí položek Získat,
Upravit, Organizovat, Publikovat a Návody se rozbalí seznam nástrojů, které jsou pro
danou operaci vhodné a stačí si jednoduše vybrat odpovídající položku.
4.2 Získávání obrázků z různých zdrojů
Ještě předtím, než si začneme popisovat jednotlivé funkce programu a jeho
prostředí, je důležité si ujasnit, jakým způsobem lze obrázky do počítače dostat.
67
Efektivní využití ICT ve výuce
Nejčastěji používaným způsobem je přímé kopírování obrázků z fotoaparátu
připojeného pomocí USB kabelu k PC. Pokud je váš počítač vybaven čtečkou
paměťových karet, je výhodné kartu z fotoaparátu vyjmout a zasunout do čtečky.
Tento způsob má výhodu v tom, že nemusíte řešit komunikaci fotoaparátu s PC
a navíc ušetříte baterie fotoaparátu, které se mohou v nejbližší době hodit pro focení
nenadálých situací.
Tip: Prostudujte si důkladně manuál k vašemu konkrétnímu fotoaparátu,
abyste měli jasno, jakým způsobem lze z něho fotografie do PC nahrávat.
Některé fotoaparáty se totiž po připojení k PC dokáží chovat jako externí disk,
některé nikoliv.
Nyní se podíváme, jaké možnosti přenosu fotografií a načítání obrázků umožňuje
program ZPS. Všechny možnosti se rozbalí po zvolení roletky Získat v okně Akce
4.2.1 Kopírovat ze zařízení
Volbou Získat → Kopírovat ze zařízení v nabídce okna Průzkumník se zobrazí
dialogové okno obr. 4.2, kde je možné získat typ připojení fotoaparátu nebo cestu
k fotografiím na paměťovém médiu. V dalším kroku se zobrazí okno s náhledy
obrázků, které chceme do PC přenášet. K výběru všech snímků lze použít tlačítko
Vybrat vše resp. Zrušit výběr. Vybrané položky můžeme potom kopírovat do vybrané
složky.
Poznámka: Program ZPS si pamatuje
poslední použitou složku a při příštím
vyvolání funkce Kopírovat ze zařízení
program otevře stejnou složku, pokud
tato existuje.
4.2.2 Získat ze schránky
Volbou Získat → Získat ze schránky se otevře
nové okno Editoru a obrázek je do něj vložen.
Z Editoru je pak možné obrázek uložit např.
volbou Soubor → Uložit. Podmínkou aktivace
této funkce je, že již máme ve Schránce vložen
nějaký obrázek (může být klidně i z jiného
programu). Schránku si můžeme představit jako
virtuální odkládací prostor, do kterého se vejde
právě jeden obrázek. Obrázek se do schránky
vkládá klávesovou zkratkou CTRL+C a vyvolá se
Obr. 4.2 Menu pro získávání obrázků
zkratkou CTRL+V. Pokud si chcete tuto funkci
ihned vyzkoušet, nejjednodušší bude využít
klávesu PrintScreen, která slouží k jednorázovému sejmutí aktuální obrazovky
a umístění obrázku do schránky.
4.2.3 Snímání obrazovky
Tuto funkci využijí především tvůrci uživatelských příruček a školních prací.
Umožňuje snímání aktuálního obrazu na monitoru nebo jeho části. Tato funkce
68
4. Úprava fotografií - Zoner Photo Studio
značně rozšiřuje možnosti klávesy PrintScreen. Volbou Získat → Snímání obrazovky
se nám otevře okno, ve kterém lze nastavovat parametry snímání. V panelu Režim
snímání si vyzkoušejte různé možnosti snímání okna či obrazovky. Panel Obrázek
umožňuje vybrat, jestli chcete obrázek otevřít v Editoru a mít ho tak k dispozici pro
další práci či export nebo ho chcete rovnou uložit na disk.
4.2.4 Získat z DNG/RAW
Tato funkce je určena spíše pro pokročilejší uživatele, resp. pro pokročilejší
fotografy. Funkci naleznete v nabídce Získat → Získat z DNG/RAW okna Průzkumník
a v nabídce Soubor → Získat z DNG/RAW okna Editor. Podmínkou aktivace této
funkce však je, že máte v Průzkumníku již zobrazeny fotografie ve formátu RAW, jinak
není povolena. Fotografii ve formátu RAW můžete zjednodušeně řečeno vyvolávat
v počítači, tzn. že můžete v daleko větší míře ovlivnit expozici snímku, vyvážení bílé,
sytost barev a další parametry. Většinu těchto operací lze samozřejmě provádět
i s formátem JPEG, ale jelikož RAW obsahuje „syrová“ nezpracovaná data
z fotoaparátu, snese fotografie např. korekci expozice v daleko větším rozsahu beze
ztráty kvality. Daní za tyto výhody je mnohdy až pětinásobná velikost fotografií ve
formátu RAW(ta se samozřejmě po převedení na JPEG zmenší) a často pomalejší
odezva fotoaparátu při focení v tomto režimu.
Poznámka: Program ZPS umožňuje ještě získávat obrázky ze skeneru
pomocí rozhraní TWAIN a také umožňuje použít funkci Stáhnout obrázky
z webu. Jelikož však zaměření této příručky nepředpokládá, že byste tuto
možnost využívali, nebudeme se jí dále zabývat.
4.3 Úpravy obrázků
Po převedení obrázků do PC můžeme začít s prvními úpravami. Základní úpravy lze
provádět už v Průzkumníku, pokročilejší pak v Editoru. Ukážeme si tedy nejdříve
úpravy, které budete zřejmě používat nejčastěji.
4.3.1 Otočení a převrácení
Nejjednodušší způsob jak otáčet obrázky je přímo v Průzkumníku. Označíme obrázek
nebo obrázky, které chceme otočit a v nabídce vybereme Upravit → Otočit vlevo
CTRL+L nebo Otočit vpravo CTRL+R.
4.3.2 Změna rozměrů
Pomocí změny rozměrů lze ovlivnit fyzickou velikost obrazových dat a nastavit
tiskovou velikost při zadaném rozlišení. Změnu velikosti lze provést vybráním Upravit
→ Změna rozměrů CTRL+E.
V levé části (obr. 4.3 A) vidíme původní obrázek, v pravé (B) pak obrázek s úpravou.
Toto schéma je používáno při většině úprav v Photo Studiu a jedná se pouze
o předběžné náhledy, takže nemusíte mít strach, že by tyto změny byly konečné. Vše
se uloží až po stisknutí tlačítka OK a ještě předtím se program zeptá, jestli chcete
skutečně upravit obrázek bez možnosti navrácení změny.
69
Efektivní využití ICT ve výuce
Obr. 4.3 Změna rozměrů obrázku
V části C nastavíme požadované rozměry obrázku v pixelech, případně jiných
jednotkách (jednotky lze měnit roletkou napravo od pole Šířka). Pokud provádíte
hodně velké zmenšení (např. na 40 % původní velikosti), je téměř vždy nutné
zmenšený obrázek ještě doostřit – část D. Sami si můžete vyzkoušet, že zmenšený
obrázek bývá nepatrně rozmazaný, což je způsobeno algoritmem zmenšování.
Doostření nemusí být velké, vždy záleží na konkrétní fotografii, míře zmenšení
i velikosti výsledné fotografie. Pokud budete chtít uložit všechny zde nastavené
parametry a v budoucnu je zase použít, je možné nastavení uložit ikonou diskety (E).
Při další úpravě můžete nastavení zase vyvolat z roletky.
70
4. Úprava fotografií - Zoner Photo Studio
4.3.3 Přidání rámečku a změna okrajů
Pomocí této funkce lze přidávat k obrázku rámeček složený z až třech barevných
obdélníků nebo čar v několika režimech. Při tvorbě prezentace tuto možnost možná
používat nebudete, nicméně například fotografie ve vhodném rámečku působí na
publikum mnohem lepším dojmem. Většinou se doporučuje využívat kombinaci černé
a bílé barvy, ale fantazii se meze nekladou. Postup je tedy tento: V Průzkumníku nebo
v Editoru zvolíme nabídku Upravit → Okraje a rámečky (CTRL+SHIFT+B).
Obr. 4.4 Menu pro tvorbu rámečků
Důležitý je režim (obr. 4.4 A) orámování fotografie. Vybereme-li položku Orámovat,
zvětší se původní velikost obrázku o rámečky a tak vždy zachová fotografii takovou,
jak byla pořízena. Režim Zachovat velikost překryje rámečky ze všech stran původní
obrazová data a zachová tak původní rozměry obrazu. Režim Zachovat poměr stran
překryje rámečky původní obrazová data pouze ve směru, kde je to nutné, a to tak,
aby byl přesně zachován poměr stran. Položky orámované v poli B slouží k nastavení
parametrů rámečku.
71
Efektivní využití ICT ve výuce
4.3.4 Vložení textu do obrázku
Často se může stát, že budete chtít umístit do fotografie nějaký text na předem
definované místo (zarovnaný např. na střed nebo k okraji), který se může, ale nemusí
opakovat na dalších fotografiích. Vybereme tedy v Průzkumníku jednu nebo několik
fotografií a zvolíme položku Upravit → Text do obrázku.
Obr. 4.5 Menu pro vložení textu do obrázku
Do pole (A) v dialogové okně na obr. 4.5 zadáme text, který chceme mít v obrázku,
pomocí položky Umístění (B) zvolíme pozici textu a případně nastavíme parametry
textu (C).Výhodou tohoto postupu je, že text může být velice rychle umístěn do
libovolného počtu fotografií a má stejné parametry. Zoner Photo Studio poskytuje
ještě nástroj pro vložení textu v Editoru, který je vhodný pro specifické vkládání textu
do jedné fotografie (např. budete chtít umístit jména pod skupinové foto účastníků
exkurze nebo zájezdu). O tomto nástroji se dozvíme více v dalších kapitolách.
72
4. Úprava fotografií - Zoner Photo Studio
4.3.5 Hromadný filtr
Jistě vás teď napadne, jestli by nešlo všechny uvedené úpravy provádět nějak
najednou, aby nebylo třeba pořád vybírat fotografie a provádět postupně požadované
úpravy. Funkce, která toto umožňuje, se nazývá Hromadný filtr. Budete např. vědět,
že všechny fotografie chcete zmenšit na stejný rozměr, přidat ke každé stejný text
a dát je všechny do stejného rámečku. Označte tedy v Průzkumníku všechny
fotografie, a vyberte Upravit →Hromadný filtr (CTRL+Q). Otevře se okno obr. 4.6.
Obr. 4.6 Menu pro vložení textu do obrázku
V levé části okna (A) jsou vidět fotografie, na které budou aplikovány zvolené úpravy.
Pomocí zeleného tlačítka se symbolem plus resp. červeného mínus (B) lze do
seznamu filtrů (C) přidávat resp. odebírat libovolné další úpravy. V příkladu na
obrázku jsou přidány filtry , které jsme se v předchozím textu naučili používat.
Operace úprav budou prováděny v pořadí odshora dolů, přičemž pořadí lze měnit
pomocí modré šipky.
Tip: Dejte si pozor, abyste například obrázek nejdříve nedoostřili a pak
nezmenšili, správný postup je přesně opačný.
Po stisknutí tlačítka Aplikovat na vše jsou úpravy postupně provedeny na všech
zvolených fotografiích. Pokud jste se podívali do seznamu filtrů, které je možné
využívat, jste jistě překvapeni jejich množstvím a nemůžete se dočkat, až je všechny
vyzkoušíte. Pojďme se tedy v následující kapitole podívat alespoň na ty
nejpoužívanější.
73
Efektivní využití ICT ve výuce
4.4 Vylepšení obrázků
Není pochyb o tom, že automatické měření expozice u současných fotoaparátů je
velice přesné. Není však ani pochyb o tom, že velice často se automatika může splést
nebo nepochopí úplně přesně váš objekt zájmu, který se tím pádem stane tmavším
nebo naopak světlejším, než byste chtěli. Pokud tedy máte obrázky náležitě otočené
a zmenšené, je čas se začít věnovat vylepšování obrázků, tedy jasu, kontrastu
a barvám.
Poznámka: Funkce které budeme nyní popisovat není vhodné používat,
pokud jste již obrázek zarámovali nebo k němu přidali text. Rámeček či text
by mohl nevhodným způsobem ovlivnit úpravy barev apod. Rámečky či texty
tedy přidávejte až na konci všech vylepšení obrázků.
Pokud se nechcete vylepšováním obrázků příliš zabývat, můžete použít funkci
Automatické vylepšení. Pak v podstatě rezignujete na svoji vlastní iniciativu. Funkce
sama analyzuje obraz a podle potřeby upraví sytost, kontrast, doostření a šum. Pokud
máte málo času, lze tuto funkci doporučit, nicméně vězte, že výsledek nemusí vždy
dopadnout podle vašich představ.
Obr. 4.7 Menu pro vylepšení expozice
74
4. Úprava fotografií - Zoner Photo Studio
4.4.1 Vylepšení expozice
Při focení se velmi často stane, že automatika fotoaparátu nesprávně odhadne
osvětlení scény a pokud si fotku neprohlédnete a neupravíte expozici při focení,
nezbývá než doladit expozici v počítači. Vybereme tedy Upravit → Vylepšit expozici
a dostaneme okno jako na obr. 4.7.
Poznámka: pokud fotíte do formátu RAW, můžete expozici upravovat
v daleko větší míře než při focení do JPEG.
Nyní můžeme jednoduše ovlivňovat kontrast a jas fotografie (A). Volba Režim (B)
definuje, jestli chceme ovlivňovat celou fotografii nebo pouze stíny či světla.
Intenzitou ovlivníme sílu aplikovaného efektu. Můžeme vyzkoušet i automatické
vylepšení obrazu, pokud si nejsme jisti, jak efekt správně aplikovat.
Obr. 4.8 Menu pro projasnění stínů
75
Efektivní využití ICT ve výuce
4.4.2 Projasnění stínů a odstranění přepalů
Obojí lze provést výběrem Upravit →Projasnění stínů. Při tomto procesu je nejlepší
experimentovat s různým nastavením projasnění a ztlumení, orientovat se podle
náhledu fotografie a snažit se o dosažení co nejlepšího výsledku. Tato funkce je
užitečná především tehdy, pokud fotíme např. v ostrém slunci a fotografie obsahuje
hodně objektů, které vrhají stín. Dochází tedy k velkému kontrastu mezi světlými
a tmavými plochami. S těmito kontrasty si lidské oko sice snadno poradí, pro
fotoaparát však takovéto kontrasty představují většinou značný problém. Dá se využít
i při focení v protisvětle, jak je vidět z příkladu na obr. 4.8.
4.4.3 Histogram
Z výše uvedených funkcí je vidět, že jejich aplikace je snadná, ale nemáme příliš
informací o tom, jestli jsme výsledný obraz po úpravě spíše nepoškodili a navíc je
třeba poměrně dlouho zkoušet jakou intenzitu efektu nastavit. Proto je nutné se při
vylepšování obrázků seznámit s pojmem histogram. Histogram je graf četnosti bodů
v obrazu seřazený podle jejich jasu. ZPS zobrazuje histogram jako součást náhledu
v Průzkumníku, stačí se pouze přepnout do režimu Informace. Na jeho vodorovné ose
je zobrazena škála odstínů zvolené barevné složky nebo jasu. Na svislé ose je
zobrazena četnost těchto složek v obraze. Obr. 4.9 ukazuje extrémní případy jasových
histogramů pro černobílé obrázky. Je vidět, že extrémy jsou na okrajích histogramu
a přechody jsou zobrazeny uprostřed.
Obr. 4.9 Příklady průběhu histogramu
Při exponování fotografie dochází v zásadě ke dvěma problémům. Buď jsou na ní
přepálená místa velkého jasu (např. lampy, letní slunce) nebo naopak obsahuje příliš
76
4. Úprava fotografií - Zoner Photo Studio
mnoho tmavých míst (např. stíny). Z histogramu lze velice rychle poznat, která
z těchto situací nastala a úpravou průběhu histogramu lze fotografii správně
exponovat. Většina kvalitních fotoaparátů disponuje touto funkcí, takže můžeme
fotografii kontrolovat hned po expozici. Pokud má histogram přemíru hodnot na levé
straně (v tmavých tónech) a na pravé straně jich je naopak nedostatek, je snímek
pravděpodobně podexponovaný. Pokud je většina hodnot na pravé straně, je
fotografie pravděpodobně přeexponovaná. Běžná fotografie by ve většině případů
měla využívat celé pásmo histogramu. Na obr. 4.10 je fotografie tunelu mezi dolní
a horní nádrží přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně, která je osvětlena elektrickými
světly.
Obr. 4.10 Histogram reálné fotografie
Z histogramu je vidět, že fotografie je spíše tmavší (těžiště grafu je vlevo). Vysoký
počet bílých bodů (čára zcela vpravo na histogramu) naznačuje ztrátu kresby ve
světlech, která jsou naprosto bílá. Všimněme si, že v histogramu jsou samostatně
zobrazeny i základní barvy (kanály): červená, modrá a zelená. Je to z toho důvodu, že
ač se celkový histogram může zdát v pořádku, může docházet k přepálení pouze
u jednoho barevného kanálu a dojde tedy ke ztrátě kresby fotografie. Snahou při
úpravě této fotografie by tedy mělo být odstranit přepálená bílá světla a zároveň
přesunout těžiště histogramu více do světlejších tónů.
4.4.4 Úrovně
Pokud již chápeme pojem histogramu, můžeme se pustit do úpravy fotografií pomocí
úrovní. Uvidíme, že histogram nám na první pohled odhalí, jakou korekci provést
a v jaké míře. Na obr. 4.11 je fotografie vodní hladiny.
Z histogramu vidíme, že fotografie má velmi malý kontrast, na okrajích nejsou žádné
čáry. Pokud tedy zjednodušeně řečeno posuneme hranice histogramu tam, kde
začínají čáry, dosáhneme lepšího rovnoměrného histogramu. Posun je naznačen
červenými šipkami. Z náhledu v pravé části je vidět, že fotografie má hned mnohem
lepší kontrast. Můžeme samozřejmě použít i automatickou korekci barev, která však
zafunguje velmi podobně.
77
Efektivní využití ICT ve výuce
Obr. 4.11 Úprava velmi malého kontrastu pomocí úrovní
4.4.5 Doostření obrazu
Po procesu zmenšování fotografií je takřka vždy nezbytné provádět doostření.
Vybereme tedy Upravit → Doostřit, případně stiskneme kombinaci kláves CTRL+5.
V menu nastavíme algoritmus doostření (obr. 4.12 A) a hlavně sílu efektu (B). Pokud
máme zaškrtnuté políčko Náhled, je efekt aplikován okamžitě při změně nastavení
efektu. Pokud jsme s výsledkem spokojeni, klepneme na tlačítko Ok.
78
4. Úprava fotografií - Zoner Photo Studio
Obr. 4.12 Menu pro doostření obrazu
4.5 Nástroje Editoru
Při pokročilejších úpravách fotografií se neobejdete bez nástrojů editoru. V Editoru
lze provádět všechny úpravy fotografií, které jsme si dosud popisovali, nicméně
umožňuje využívat ještě další nástroje. Smyslem Editoru je tedy zaměřit se na
pokročilejší úpravu jedné konkrétní fotografie. Ukážeme tedy funkci nástrojů, které
se k úpravám fotografií používají v Editoru nejčastěji. Všechny popisované nástroje
naleznete v na levé straně obrazovky ve svislé liště, samozřejmě za předpokladu, že
máte obrázek otevřený v Editoru.
4.5.1 Nástroj ořez
Ač se to na první pohled nezdá, jednou z nejdůležitějších úprav fotografie je ořez.
Pomocí ořezu lze doladit některé kompoziční chyby fotografie, případně lze dát
fotografii zcela nový námět.
Vybereme nástroj ořez (1), levým tlačítkem klikneme v obrázku do místa, kde chceme
mít levý horní roh vyříznuté obdélníkové části a tažením vytvoříme oblast pro ořez (2).
Tlačítkem Oříznout provedeme ořez a výsledek můžeme uložit pomocí menu Soubor
→ Uložit jako. Obr. 4.13 ukazuje, jaký vliv může mít ořez na výslednou fotografii.
Poznámka: Při ořezu musíte mít vždy na paměti, že pokud z velké fotografie
v rozlišení 8 Mpx vyříznete malý rámeček, je jasné že nemůžete počítat
s tímto výřezem pro velkoplošný tisk.
79
Efektivní využití ICT ve výuce
Obr. 4.13 Použití nástroje ořez
4.5.2 Nástroje výběru
Nástroje výběru fungují na podobném principu jako nástroj Ořez, počítá se však s tím,
že vybranou oblast chceme spíše vykopírovat nebo upravovat. Proto tyto nástroje
umožňují definici všech myslitelných geometrických tvarů, aby šlo vybírat nejrůznější
objekty. Nástroje výběru jsou tyto
 Obdélníkový výběr
 Elipsový výběr
 Laso
 Polygonové laso
 Magnetické laso
 Kouzelná hůlka
První čtyři nástroje lze použít k výběru objektů, které mají tvar jednoduchých
geometrických obrazců, a lze tedy tento tvar jednoduše sledovat. Pokud je však tvar
složitější, trvá definice hranic příliš dlouho. Pak je vhodnější využít nástroje
Magnetické laso a Kouzelná hůlka. Tyto nástroje využijeme u výřezů, které mají
barevně nebo jasově dobře definovanou hranici. Funkci sledování okraje objektu lze
ovlivnit nastavením tolerance (Kouzelná hůlka) a citlivosti (Magnetické laso).
Nastavení těchto parametrů se objeví v horní části obrazovky vždy po kliknutí na
požadovaný nástroj. Klikneme-li kouzelnou hůlkou do obrázku na barvu, která ve
zvoleném objektu pro výběr převažuje, udává tolerance limit pro výběr okolních jiných
barev, které mají být ještě zařazeny do tohoto výběru. Nastavíme-li toleranci na nulu,
vybere se pouze ta barva, na kterou jsme klikli. Zvyšováním hodnoty tolerance se
bude výběr postupně rozšiřovat. Citlivost u Magnetického lasa udává, jak moc se
80
4. Úprava fotografií - Zoner Photo Studio
bude při ohraničování objektu kurzorem čára přichytávat k hranici objektu. Pokud je
citlivost nulová, nepřichytí se laso nikam a funguje v podstatě jako spojnice mezi
dvěma body. Zvyšováním citlivosti laso stále více reaguje na změny barvy na hranici
objektu a vytváří tak automaticky hranici, která by byla jinak těžko definovatelná.
Obr. 4.14 Obrázek helmy před výřezem
Obr. 4.15 Helma ohraničená pomocí
Kouzelné hůlky
Práci s kouzelnou hůlkou si ukážeme na příkladu s oranžovou helmou. Budeme
například chtít, abyste svoji prezentaci vytvořenou v PowerPointu vylepšili tím, že na
každý snímek přidáte místo loga ochrannou oranžovou helmu, která se používá při
exkurzích v elektrárnách. Budeme tedy chtít tuto helmu z obrázku vystřihnout
a zkopírovat do schránky pro případné vložení do rozpracované prezentace. Obr. 4.14
ukazuje helmu na začátku úprav v Editoru.
Nyní stojíme před problémem, jak vybrat z obrázku samotnou helmu bez okolí a to
pokud možno co nejrychleji a nejefektivněji. Ukážeme to teď na příkladu. Začneme
nástrojem Kouzelná hůlka, který vybereme z panelu nástrojů v levé části obrazovky
v Editoru. S vybraným nástrojem poklepeme kamkoliv do oranžové oblasti helmy.
Pokud máme štěstí a správně nastavené tolerance, ohraničí se nám helma bez okolí.
Výsledek může vypadat podobně jako na obr. 4.15.
Vidíme, že na helmě nejsou vybrány bílé skvrny od zářivek a logo jisté energetické
firmy. Bílé skvrny nám v tuto chvíli nevadí (později je odstraníme), ale chtěli bychom
vybrat ještě logo. Zmáčkneme proto klávesu SHIFT a klikneme kurzorem kamkoliv do
loga (nástroj Kouzelná hůlka musí být stále aktivní). Tímto způsobem je logo přidáno
do výběru. Nyní stiskneme CTRL+C a zkopírujeme tím výběr do schránky. Nyní
stiskneme zkratku CTRL+N nebo vybereme Soubor → Nový a v zobrazeném okně
poklepeme na tlačítko Ze schránky. Tím dostaneme nový oříznutý obrázek helmy,
který může vypadat jako na obr. 4.16.
Obr. 4.16 Oříznutá helma
Obr. 4.17 Po úpravě nástrojem Klonovací
razítko
81
Efektivní využití ICT ve výuce
Je vidět, že výsledek ještě není dokonalý, vadí nám bílé skvrny a „otřepané“ okraje
helmy. Začneme tedy s úpravou bílých skvrn, které odstraníme nástrojem Klonovací
razítko.
4.5.3 Nástroj Klonovací razítko
Při použití tohoto nástroje zvolíme nejprve zdrojovou oblast (podržíme tlačítko CTRL
a levým tlačítkem klikneme do požadované zdrojové oblasti). Poté pouze se stisknutý
levým tlačítkem myši kopírujeme tuto oblast do cílového místa, tedy tam, kde máme
umístěn kurzor. Při klonování je křížkem označena zdrojová oblast a kolečkem oblast
cílová. Velikost cílového kolečka lze nastavit a tím i ovlivnit jak velkou oblast budeme
nahrazovat. Tímto způsobem se postupně zbavíme bílých skvrn na helmě a výsledek
by měl vypadat jako na obr. 4.17.
Nyní nám stále vadí okraj helmy, který vypadá nepřirozeně, otrhaně. K úpravě okraje
použijeme nástroje Štětec a Žehlička.
4.5.4 Nástroj štětec
Funkce tohoto nástroje je analogická se štětcem z reálného světa. Kdykoliv budete
potřebovat něco překrýt nebo zamalovat, není nic lepšího než štětec. V našem
příkladu použijeme štětec k přemalování ostrých výstupků (opravdu jen těch nejvíce
vyčnívajících) na hranách helmy.
Vybereme nástroj z levého panelu (obr. 4.18-1), nastavíme parametry štětce (2),
především průměr nástroje a krytí. Pokud chceme skutečně překrýt celý výstupek, je
třeba mít krytí i hustotu na 100 %, jinak se výstupek na jedno kliknutí nepřekryje. Teď
už můžeme aplikovat štětec na problematická místa obrázku (3).
Obr. 4.18 Práce s nástrojem Štětec
82
4. Úprava fotografií - Zoner Photo Studio
Obr. 4.19 Práce s nástrojem Žehlička
4.5.5 Nástroj žehlička
Při přiblížení okrajů helmy je vidět, že hranice je značně zubatá. Částečně tuto
skutečnost skryje fakt, že do prezentace bude helma v menší velikosti, ale i tak by
mohla být zubatost vidět. Pro účely zjemnění tohoto přechodu se hodí nástroj
Žehlička, který hranici mírně rozmaže a tím přechod zjemní.
Vybereme tedy nástroj Žehlička (obr. 4.19-1), chvíli si musíme pohrát s optimálním
nastavením rozmazání a vyhlazení (2) a poté aplikujeme nástroj na hranách helmy (3).
Držíme levé tlačítko a táhneme myší po okraji helmy. V příkladu je použito velké
zvětšení, aby byl efekt lépe viditelný, jinak je z důvodu rychlosti lepší provádět úpravy
při menším přiblížení, aby byla vidět celá helma. Samozřejmě čím pečlivěji nástroje
aplikujeme, tím lepší výsledek na konci dosáhneme. Nyní zbývá rozhodnout, jakou
barvu budou mít stránky v prezentaci, abychom mohli stejnou barvou obarvit okolí
helmy. K tomu nejlépe poslouží nástroj výplň. Pokud máte pozadí stránek bílé, není
co řešit a obrázek můžete přímo vykopírovat či uložit.
4.5.6 Nástroj Výplň
Funkce nástroje Výplň se dá přirovnat k rozlití barvy z kbelíku (v prvních grafických
editorech se nástroj skutečně tak jmenoval a proto i ikonka představuje kbelík
s barvou). Pomocí tohoto nástroje lze velmi rychle vyplnit libovolně velkou plochu,
podmínkou však je, aby měla co nejvíce stejnou barvu. Míru přelití na barvy v okolí lze
opět ovlivnit nastavením parametru tolerance. V případě upravované helmy je situace
83
Efektivní využití ICT ve výuce
poměrně jednoduchá, okolí máme bílé. Vybereme tedy nástroj Výplň, zvolíme
požadovanou barvu a klikneme do bílé plochy v okolí helmy. Pokud si opět přiblížíme
okraj, vidíme, že hranice není úplně ideální (obr. 4.20 B), což lze opět velmi rychle
vyřešit nástrojem žehlička (obr. 4.20 A).
Obr. 4.20 Práce s nástrojem Žehlička po přelití okolí
Důvodem bílého okraje je skutečnost, že jsme polévali bílou barvu černou barvou,
a když byla nastavena velká tolerance, na takto ostrý přechod to nestačilo. Výsledné
logo „helma“ po všech úpravách je na obr. 4.21.
Možná se vám může zdát výsledek poněkud kostrbatý a nekvalitní, nicméně pokud si
představíte, že obrázek bude použit jako logo v horním rohu prezentace, bude
několikrát zmenšen a drobné nedokonalosti na okrajích helmy se velmi rychle ztratí.
Obr. 4.21 Výsledná podoba loga helmy
84
4. Úprava fotografií - Zoner Photo Studio
4.5.7 Vložení textu do obrázku
Pokud bychom chtěli k logu ještě přiřadit nějakou textovou informaci, např. rok, je
možné využít nástroj Vložení textu. Vybereme nástroj z panelu (1), do otevřeného
okna zadáme požadovaný text (2), nastavíme vlastnosti písma (3) a pokud jsme
s výsledkem spokojeni, klikneme na tlačítko Použít.
Obr. 4.22 Přidání textu do obrázku
4.6 Způsoby prezentace fotografií
Po návratu z exkurze nebo výletu se jistě budete chtít se svými fotografiemi předvést.
V Průzkumníku v okně Akce klepněte na roletku Publikovat. Pokud chcete obrázky
pouze Promítat např. na projektoru, poklepejte na položku Promítnout obrázky,
případně Promítnout s nastavením, kde můžete ovlivnit výběr promítaných obrázků
a další parametry. Užitečnou funkcí je položka Vytvořit HTML galerii. Aniž byste měli
znalosti z programování webových stránek, je možné vytvořit kompletní galerii
fotografií pro web. Po kliknutí na položku Vytvořit HTML galerii je spuštěn průvodce,
který Vás provede nastavením jednotlivých parametrů galerie. Na závěr si můžete
zobrazit náhled vytvořené galerie a potom si ji uložit na pevný disk. Výsledek může
vypadat například jako na obr. 4.23.
85
Efektivní využití ICT ve výuce
Obr. 4.23 Příklad vytvořené HTML galerie
Tip: Zeptejte se svého správce sítě, jestli máte ve vaší firmě nebo škole
přístup k vlastnímu serveru, na který by bylo možné vytvořenou galerii
vystavit. Pokud máte vlastní FTP server, zeptejte se na přihlašovací údaje
a budete tak moci nahrávat galerie přímo na web. V případě, že nemáte
vlastní webový prostor pro vytvoření fotografií, bude pro vás lepší používat
pro vytváření webových alb aplikaci Picasa – viz kapitola 5.
4.7 Kam dál
Problematikou digitální fotografie a úpravy snímků v PC se zabývá např. velice dobře
zpracovaný web [10]. Pro začátky s digitální fotografií dobře poslouží informace na
webu [9].
86
5. Prezentace obrázků na webu - Picasa
5
PREZENTACE OBRÁZKŮ NA WEBU - PICASA
V případě že nemáte vlastní prostor pro vytvoření fotografií, bude pro vás lepší
používat pro vytváření webových alb aplikaci Picasa.
V této kapitole se dozvíte:


Jak nainstalovat a nakonfigurovat program Picasa.
Jak vytvořit a nastavit album fotografií.
5.1 Instalace Picasa
Program Picasa od společnosti Google je bezplatný software, který umožňuje sdílení
vašich fotografií na webu. Webové album je vytvářeno automaticky, uživatel rozhoduje
pouze o jeho parametrech a obsahu. Software lze stáhnout na adrese
http://picasa.google.com - obr. 5.1, instalace (A) je v češtině a postupně vás provede
jednotlivými kroky. Pro vytváření alb na webu je potřeba mít ještě vytvořený emailový
účet na serveru gmail.com (B). Účet je možné založit i při vytváření alba v programu
Picasa.
Obr. 5.1 Vytvoření účtu a instalace programu Picasa
Po instalaci a spuštění Picasa jsme vyzváni, abychom zvolili složky s obrázky, které
chceme prohledat. Dobře si rozmyslete, jestli chcete prohledávat všechny složky
v počítači. Celá operace může trvat dlouho a můžete pak dlouho složky s fotografiemi
promazávat. Daleko vhodnější bude naučit se přidávat do Picasa složky ručně a mít
tak lepší kontrolu nad obsahem zobrazovaným v programu Picasa. Po stisknutí
tlačítka Pokračovat se vám Picasa ještě budou snažit vnutit používání vestavěného
prohlížeče fotografií a vytvoření pravidla pro otevírání fotografií v tomto prohlížeči.
87
Efektivní využití ICT ve výuce
Asi je lepší vybrat volbu Nepoužívat prohlížeč fotografií, protože k tomuto účelu lépe
poslouží program Zoner Photo Studio. Nyní je tedy možné začít s programem
pracovat.
5.2 Složky a alba
Složku s obrázky, které budeme chtít později vystavit na webové album, je možné
přidat postupem Soubor → Přidat složku do Picasa.
Obr. 5.2 Odebrání složky z Picasa
Zvolíme, jestli chceme prohledávat tuto složku při každém spuštění nebo stačí
prohledat jen jednou. Obsah složek lze později přidávat do webového alba. Složky lze
třídit a upravovat pomocí Nástroje → Správce složek. Na obr. 5.2 je ukázán postup
odebrání složky z Picasa. Složky lze odebrat buď ve Správci složek označením alba
červeným křížkem – volba Odebrat z Picasa nebo postupem Složka → Odebrat
z Picasa. Odebrání samozřejmě nijak neovlivní složky na disku, takže se nebojme, že
bychom odebráním o fotografie přišli. Pokud chceme v Picasa mít pohromadě
fotografie z různých složek, je nejlépe používat Alba. Album vytvoříme postupem
Soubor → Nové album. Album se objeví v levém sloupci nahoře nad složkami. Do
tohoto prázdného alba (které se chová podobně jako složka) je možné tažením
přemístit fotografie, které zůstanou fyzicky zachovány ve složkách, ale zároveň se
budou v Picasa zobrazovat pohromadě v Albech. Tímto způsobem je tedy možné mít
88
5. Prezentace obrázků na webu - Picasa
přehled o všech fotkách v počítači (jsou zobrazeny ve složkách) ale zároveň si do Alb
uspořádat fotografie, které chceme nahrát na web.
5.3 Nahrání na web
Nejprve vybereme složku nebo album, které chceme zařadit do webového alba.
Stiskneme ikonu Nahrát nebo klikneme pravým tlačítkem na složku/album a z menu
vybereme Nahrát do webových alb Picasa. Pokud nejste přihlášeni, vyzve vás
program k přihlášení k vašemu Google účtu. Poté se objeví nabídka pro nastavení
parametrů nahrávání.
Obr. 5.3 Nahrání do webových alb
Z roletky (obr. 5.3 A) vybereme, do kterého webového alba chceme fotografie nahrát.
Pokud nahráváte poprvé, tak nemáte ještě žádné album vytvořené, takže je nutné
začít tlačítkem Novinka. Vyplňte název alba, případně jeho popis. Z roletky (B)
89
Efektivní využití ICT ve výuce
vybereme, jakou velikost budou mít fotografie v albu, čím bude fotografie větší, tím
pomaleji se nahraje do alba a tím pomaleji se bude nahrávat i uživatelům, kteří si
budou album prohlížet. S velikostí fotografie souvisí i její rozlišení. V roletce (C)
můžete specifikovat, jestli bude album viditelné pro všechny uživatele internetu nebo
bude zabezpečeno. Tlačítkem Nahrát (D) spustíme proces nahrávání fotek do alba.
Okno s nahráváním můžeme během procesu skrýt a kdykoliv se k němu dostat
pomocí Nástroje → Správce nahrávání. Když je nahrávání skončeno, lze poklepáním
na tlačítko Zobrazit online album prohlédnou na webu. Přístup k webovým albům lze
získat poklepáním na odkaz Webová alba v pravém horním rohu programu Picasa.
Poklepáním se otevře internetový prohlížeč (pokud nejste přihlášeni k účtu Google,
program vás k tomu vyzve) a již vidíte vytvořené album.
Nyní potřebujeme zjistit, na jaké adrese se naše webové album nachází, abychom
mohli naše přátele informovat, kde mají webové album najít.
Obr. 5.4 Zobrazení veřejné galerie
Adresu získáme poklepáním na Moje fotografie (obr. 5.4 1) a Zobrazit moji: veřejnou
galerii (2). Tím se nám zobrazí webová galerie tak, jak ji uvidí i ostatní uživatelé. Stačí
tedy zkopírovat adresu z prohlížeče, nejčastěji bývá uvedena ve tvaru
https://picasaweb.google.com/NAZEV_UCTU.
Nyní si představme, že budeme chtít z nějakého důvodu album z webu odebrat. Toto
lze opět provést v prohlížeči.
Obr. 5.5 Odstranění alba z webu
90
5. Prezentace obrázků na webu - Picasa
Klikneme na album, které chceme smazat a vybereme roletku Akce → Smazat
album. Tím je album odstraněno z webu. V roletce Akce lze také editovat vlastnosti
alba, obal alba, popisky a další různé vlastnosti.
91
Efektivní využití ICT ve výuce
6
TVORBA INTERAKTIVNÍCH TESTŮ - DOTEST
Program DoTest [11] je určen k snadnému testování studentů. Můžeme v něm
vytvořit databáze testovacích otázek různých typů (klasické testovací otázky s různým
počtem správných odpovědí včetně obrázků, doplňovací, přiřazovací a uspořádací
otázky). Tyto otázky následně můžeme různým způsobem zkombinovat v test, který
můžeme tisknout, nebo můžeme studenty zkoušet přímo na počítači. Důvod, proč
používat program DoTest, je jednoduchý, ušetří nám to práci a čas při testování
a zkoušení studentů.
V této kapitole se dozvíte:




Jak vytvářet testovací otázky různých tipů a přehledně je řadit do databází.
Jak z databáze otázek vytvářet variace testů.
Jak testovat studenty, a to papírovou i elektronickou formou.
Jak zpracovat a archivovat výsledky testů.
6.1 Začínáme
6.1.1 Instalace
Při instalaci programu DoTest máme na výběr z poněkud více možností než bývá
obvyklé. Jednotlivé možnosti si postupně projdeme:

Instalace na lokální počítač: Jedná se o typickou instalaci při použití jednou
osobou bez možnosti síťového přístupu. Program je nainstalován na zvolené
místo, databáze otázek lze ukládat odděleně na jiné úložiště.

Lokální instalace na USB disk či USB flash: Při této instalaci vybereme za cílové
místo instalace USB disk připojený k našemu PC. Program je nainstalován jako
samospustitelný, tedy budete jej moci spustit na jakémkoli PC se
stejným operačním systémem.
Poznámka: například pokud nainstaluji Program DoTest pod MS Windows
XP, pak jej bude možno spustit i pod MS Windows 7. Přínosem je především
přenositelnost databází tvořených otázek a testů kamkoli sebou. Můžete tak
pracovat na stejné databázi v práci i doma bez nutnosti aktualizace databáze
např. pomocí import/export příkazu.

Síťová instalace: Je možno instalovat aplikační server jako službu nebo jako
aplikaci, podle svých potřeb. Vlastní aplikační server je program, který obsluhuje
komunikaci mezi jednotlivými body přístupu a programem DoTest. Typicky se
instaluje na PC server, který běží nepřetržitě. Další možností je nainstalovat
aplikační server na učitelské PC v učebně, kde bude pobíhat zkoušení. Před
zkoušením je nutno mít toto PC zapnuté. Program DoTest je pak nutno
nainstalovat na takové místo, odkud ho budou moci uživatelé spouštět. Typicky se
jedná o síťový disk, který se automaticky mapuje daným uživatelům, studentům.
Tip: Zeptejte se svého IT specialisty, správce školní sítě, jak provézt síťovou
instalaci. Případně on sám vám instalaci provede a vysvětlí vám místní
nastavení a filozofii sítě.
92
6. Tvorba interaktivních testů - DoTest

Síťová instalace na USB disk je obdobou klasické instalace na USB disk. Výhodou
je především přenositelnost. Možné použití je například tam, kde existuje pouze
lokální zasíťování PC v učebně s jednoduchou lokální správou účtů.
Obr. 6.1 Průvodce instalace programu DoTest
6.1.2 Ověření licence programu
Licenční klíč spolu s vašimi údaji zkontroluje vzdálený server společnosti Dosli, jejíž
je program DoTest produktem. V případě, že nemáte připojení k internetu, nebo je
server nefunkční, musíte získat jiný klíč pro manuální aktivaci. Tento klíč obdržíte
například po telefonické nebo mailové komunikaci s podporou programu.
6.1.3 První spuštění
Při prvním spuštěním programu je potřeba přihlásit se pomocí defaultního
administrátorského jména admin a stejného hesla, admin. Toto nastavení
přihlašovacích údajů je třeba změnit, aby se nemohl přihlásit nechtěný uživatel.
6.1.4 Základní nastavení programu
Po prvním přihlášení pomocí administrátorského účtu admin se zobrazí základní
rozhraní programu DoTest, viz obr. 6.2. Menu v částí A přísluší podmenu v části B, ve
kterém klinutím spustíme požadovanou akci. V části C jsou obsaženy moduly, které
máme právo spouštět. Jelikož jsme přihlášení jako administrátor, máme k dispozici
všechny moduly a můžeme měnit všechna možná nastavení programu.

Změna hesla: Kliknutím na ikonu žlutého klíče levé horní části okna menu
uživatel můžeme změnit heslo našeho tj. administrátorského účtu.
93
Efektivní využití ICT ve výuce
Obr. 6.2 Základní rozhraní programu DoTest

Nastavení způsobu přihlašování: V menu nastavení klikneme na nastavení
parametrů organizace a přihlašovaní. V druhé záložce vybereme, jestli má mít
každý student svoje jméno a heslo, nebo mají studenti používat jedno univerzální.
V prvním případě, kdy má každý student svoje jméno a heslo, musíme všem
studentům vytvořit účet s heslem a toto heslo studentovi sdělit. Toto je velmi
pracné, a častěji využijeme druhou možnost, kdy se studenti přihlašují jednotným
způsobem. Při testování každý student vyplní svoje jméno před spuštěním testu
a tím je pak identifikován ve výpisu výsledků.

Nastavení uživatelských práv: V menu uživatel klikneme na nastavení
uživatelských přístupových práv a hesel. Program DoTest rozlišuje tři skupiny
uživatelů. Administrátor, učitel (zaměstnanec) a student. Administrátor jako
správce programu může vše a nelze to změnit. Pro uživatele učitel a student je
možno změnit práva spouštět jednotlivé moduly a měnit nastavení programu.
Všimněte si, že student má defaultně právo spouštět pouze modul testování.
Nemůže vytvářet ani měnit databáze otázek.

Vytvoření seznamu studentů a učitelů: V menu třídy a uživatelé můžeme
vytvářet seznamy studentů a učitelů. Studenty pak dále můžeme rozřazovat do
94
6. Tvorba interaktivních testů - DoTest
tříd. V případě, že jsme v nastavení způsobu přihlašování zvolili, že každý student
má svoje přihlašovací jméno a heslo, je nutné seznamy studentů vytvořit, jinak se
studenti nebudou moct do programu DoTest přihlásit. Rozřazení do tříd není
nutné, je pouze vhodné pro přehlednost správy výsledků. V případě, že jste jediný
uživatel z řad učitelů a budete tento program i administrovat, pak není nutné
vytvářet ani seznamy učitelů. Pokud bude program DoTest používat více učitelů,
je vhodné každému vytvořit svůj účet. Při tvorbě databází či jiných činnostech
bude jasné, kdo co vytvořil a učitelé nebudou navzájem zasahovat do svých
nastavení.
6.2 Tvorba otázek
Testovací otázky tvoříme v modulu Tvorba databází otázek. Při spuštění tohoto
modulu uvidíme uspořádání obrazovky, jak je zobrazeno na obr. 6.3. V Části A
můžeme přepínat mezi jednotlivými moduly (další moduly probereme v následujících
kapitolách). V části C vidíme seznam skupin testovacích otázek tříděných do
jednotlivých složek. Řazení je podobné jako například v průzkumníku MS Windows.
K vytváření podsložek a jejich mazání slouží tlačítka v poli číslo B. Výběrem dané
složky v poli C následně zobrazíme jejich podsložky a zároveň i jednotlivé testovací
otázky D. Jejich seznam je vypsán v poli G. Pokud začneme tvořit novou skupinu
otázek, zobrazí se pole prázdné a nebude v něm možno listovat. K vytvoření nové
otázky či úpravě stávajících otázek slouží tlačítka v poli číslo E. Při podobnosti
tvořené otázky s nějakou již vytvořenou otázkou v minulosti je výhodné vytvořit její
kopii.
Obr. 6.3 Modul tvorba databází otázek
95
Efektivní využití ICT ve výuce
K dispozici máme celkem pět typů otázek, viz pole F. Jednotlivé typy si blíže
rozebereme:

Klasické otázky se zodpovídají zaškrtnutím správné odpovědi či odpovědí. Počet
správných odpovědí se může lišit, tedy můžeme na studenty zkoušet i různé finty
typu žádná či všechny odpovědi správné. Správné odpovědi je nutné vyznačit
zaškrtnutím políčka hned vedle písma odpovědi. V našem případě je na obrázku
vyznačena za správnou odpověď B, dvě turbíny. Vyplněním odpovědi se nám
zobrazí prázdné pole na další možnou odpověď, tímto můžeme postupně přidávat
další a další odpovědi k otázce. Jak zadání otázky, tak jednotlivé odpovědi mohou
obsahovat, kromě textu i další objekty. Typicky se jedná o obrázky, rovnice,
schémata, symboly a podobně. Můžeme vložit přímo daný objekt (podle toho, jaké
programy máte nainstalovány, se vám zobrazí i seznam možných objektů) a tento
objekt dále editovat. Daleko častější situací však je kopírovat to, co chceme
a následně vložit (přes schránku CTRL+C a následně CTRL+V). Oproti dřívějším
verzím programu DoTest se nevyskytuje problém s formátováním objektů a textu
ani nebývají komplikace při jejich vkládání přes schránku. Zpravidla si program
poradí se vším, co chceme do otázky nebo odpovědi vložit.

Otázky obrázkové předpokládají odpověď ve formátu obrázku, do odpovědi nelze
vložit text. Otázka může být libovolná. Správné odpovědi se vyznačují stejným
způsobem jako u klasických otázek. V podstatě lze stejnou obrázkovou otázku
vytvořit i pomocí klasické otázky. Obrázková otázka ovšem nadbytečná není, při
tvorbě testovacích sestav se dá volit různé generování testů i s ohledem na
obrázkové otázky. Tímto zaručíme, že budou otázky od sebe odlišeny
automaticky. Je tedy pouze na vás pokud budete dodržovat řazení obrázkových
otázek do této kapitoly či nikoliv. Pokud ano, budete mít pouze více možností při
sestavování testu.

Otázky přiřazovací jsou v principu založené na přiřazení dvou k sobě náležících
možností. Typické je použití ve výuce jazyků a testování slovní zásoby. V českém
jazyce pak ke zkoušení významové shody či neshody, antonym a synonym,
v dějepise například přiřazení letopočtu daným událostem. Správné přiřazení je
dáno chronologicky při tvorbě otázky, tj. odpovědi A přísluší odpověď 1. Při
generování testu bude pořadí odpovědí u otázky náhodně zpřeházeno.

Otázky uspořádací nutí studenta seřadit otázky za sebou tak, aby vyhověly
zadání. Příklad takové otázky může být seřadit státy podle počtu obyvatel od
nejlidnatějšího po stát s nejmenším počtem obyvatel. Odpovědi je nutno seřadit
dle států od nejlidnatějšího po stát s nejmenším počtem obyvatel, toto bude
bráno za správnou odpověď. Vyznačení správné odpovědi je tedy chronologickým
řazením odpovědí od jedničky po N.

Otázky doplňovací, jak název napovídá, po studentech bude chtít přímo doplnit
správnou odpověď. Typicky se jedná otázky z dějepisu, např. otázka, ve kterém
roce byl upálen Jan Hus, bude obsahovat jasnou správnou odpověď: 1415. Jako
špatné odpovědi budou vyhodnoceny všechny ostatní, tedy například i 6. 7. 1415.
Je nutno definovat otázku natolik jasně, aby vedla na právě jednu správnou
odpověď. Pokud je možno odpovědět například číslovkou i slovně, nebo ve více
96
6. Tvorba interaktivních testů - DoTest
pádech daného slova, je nutné vypsat správných odpovědí více. Například zadat
tři správné odpovědi 2, dvě, dva.
6.3 Tvorba testovacích sestav
V modulu sestavení testů můžeme vytvořit testové sestavy, testy. Podobně jako
v modulu tvorba databází otázek můžeme jednotlivé testy třídit do složek a podložek.
Po zvolení nového testu či editace stávajícího se nám zobrazí okno jako na obr. 6.4.
V části A lze provést nastavení generátoru otázek, tedy způsob jakým se budou otázky
vybírat. Pokud nebude zatrhnuto pole Swap questuion separetly from different
question bank, pak se otázky do testu generují náhodně z jednoho balíku všech
otázek a každá otázka se vybere se stejnou pravděpodobností. Pokud toto pole bude
zaškrtnuté, pak se nejdříve náhodně vybere okruh otázek, tematický celek. Následně
se vybere otázka z tohoto celku. V tematickém celku s větším počtem otázek pak je
pravděpodobnost vybrání dané otázky menší jak v tematickém celku s malým počtem
otázek.
V části B nastavujeme časový limit pro vypracování testu. Povolením listování mezi
otázkami dáme studentům možnost listovat mezi otázkami a odpovídat v libovolném
pořadí a taktéž možnost se k zodpovězeným otázkám vracet. Zaškrtnutím pole
Zobrazení výsledku ihned po zodpovězení otázky se student o dané otázce
pochopitelně vrátit nemůže.
Obr. 6.4 Tvorba nového testu
97
Efektivní využití ICT ve výuce
V části C vybíráme ty otázky, které chceme do testu zahrnout. Kliknutím na ikonu
přidání otázek v levém horním rohu části C zobrazíme dialogové okno, viz obr. 6.5.
Obr. 6.5 Výběr otázek z databází přiřazených do testu
Obr. 6.6 Způsob výběru otázky
Z dříve vytvořených testovacích otázek seřazených do složek vybereme vždy celou
složku či pod-složku. Které otázky z dané složky nebo pod-složky budou v testu
obsaženy vybíráme dvojím způsobem. Náhodně ze všech povolených nebo přímým
výběrem, tehdy je daná otázka obsažena v každém vygenerovaném testu. Výběr
otázek se provede kliknutím na ikonu s třemi puntíky v pravé dolní části. Po kliknutí
se zobrazí dialogové okno z obr. 6.6. V levé části je zobrazen seznam otázek spolu se
způsobem výběru otázky. Každou otázku je možno vybrat náhodně, přímo, nebo
můžeme otázku zakázat. Není nutno otázku mazat v modulu tvorba, pokud ji
nechceme mít v testu obsaženou. Pro každý tematický okruh je možno omezit počet
98
6. Tvorba interaktivních testů - DoTest
odpovědí. Pokud má otázka více odpovědí, pak je několik špatných odpovědí
zahozeno, případně vybrány jen některé kombinace u přiřazovacích otázek. Pokud má
otázka méně odpovědí než je omezení, zobrazí se menší počet odpovědí, omezení je
pouze shora, program si další odpovědi sám nevymyslí. Aby byl tento test viděn
v modulu zkoušení pak je nutno zaškrtnout políčko publikovat vlevo od části D obr.
6.4.
V části D obr. 6.4 můžeme nastavit omezení spouštění testu. Můžeme nastavit, od kdy
do kdy může být daný test spuštěn. Například studentům sdělím že kdykoliv v příštím
týdnu si na počítači napíší test ze základů elektrotechniky. Zde nastavím časové
omezení na příští týden. Lze také omezit počet spuštění na jedno, aby si studenti test
jen tak nezkoušeli. Nebo můžeme omezit spouštění pouze na některou třídu, aby
nebyl test spouštěn kýmkoliv jiným z jiných tříd. V případě, že nemáme přiděleno
každému studentovi heslo a jméno, je správná identifikace studenta poněkud
obtížnější, a může velmi lehce test napsat někdo jiný pod cizím jménem. Z našich
zkušeností doporučujeme psát testy se studenty osobně a hlídat je. Jak vy důvěřujete
svým studentům?
6.4 Jak zkoušet studenty
Studenty mohu testovat buď elektronicky nebo klasickou papírovou formou.
V případě, že nemám možnost využít počítačovou učebnu k přezkoušení svých
studentů, pak je dobré využít možnosti modulu 3A Tisk variací a testů. V části B a C
v obr. 6.7 vybereme test, u kterého chceme vytvořit variace testů. V části A klikneme
na Generovat a tisknout nové variace a zadáme požadovaný počet variací. Po jejich
vytvoření se otevře okno pro jejich tisk. Sami si zvolte počet sloupců a formátování
vzhledu variací testů podle toho, jak uznáte za vhodné. Záležet bude především na
obsahu testu a použití obrázků. Po návratu se vygenerované variace testů zobrazí
v části D. Pokud chceme přidat další variace testů, pak opět kliknutím na Generovat
a tisknout nové variace vytvoříme další. Nakonec můžeme vytisknout vyhodnocovací
tabulku, která bude obsahovat správné odpovědi všech vygenerovaných variací testů.
Pokud budeme zkoušet více studentů po skupinách, například 300 studentů v deseti
kroužcích, je vhodné, aby studenti psali odpovědi na zvláštní papír a ne do zadání
testu, které využije všech deset kroužků studentů. K tomu jsou velmi vhodné zkoušecí
kartičky, které je zde také možno vytisknout.
Tip: Studenti se zpravidla neudrží a kroužkují odpovědi i do testů místo do
vyhodnocovacích kartiček, či jiným způsobem testy znehodnocují. Je vhodné
testy vložit například do foliových pořadačů. Pak test nepopíší. Pokud se jim
přeci jen podaří nějaký test zničit, pak máme možnost danou variaci testu
znovu vytisknout. Přesto doporučujeme si vytisknout do rezervy více variací
testů, než je počet studentů ve skupině, zejména je-li počet zkoušených
skupin studentů značný.
99
Efektivní využití ICT ve výuce
Obr. 6.7 Generování variací testů a vyhodnocovací tabulky
Obr. 6.8 Výsledky zkoušení studentů
Druhou a nutno říct, že mnohem jednodušší formou, jak studenty zkoušet, je
elektronicky pomocí počítače. Student si po přihlášení do programu DoTest spustí
požadovaný test. Pokud má každý student svoje přihlašovací jméno a heslo, pak je
budeme i tímto přihlašovacím jménem identifikovat. V případě, že se budou studenti
100
6. Tvorba interaktivních testů - DoTest
přihlašovat jedním univerzálním heslem, pak svoje jméno vyplní vždy před spuštěním
testu v dialogovém okně. Po vyplnění testů a jejich vyhodnocení se výsledky zapíší na
server a my si je můžeme v modulu Výsledky zkoušení prohlížet (obr. 6.8).
Tip: Vyzkoušejte si různé nastavení testovací sestavy abyste sami věděli, jak
test vypadá a zároveň byli schopni studentům poradit. Nejzásadnější vliv na
průběh testování mají nastavení v sekci B obr. 6.4. Je vhodné, aby studenti
měli možnost spouštět pouze test, který s nim chceme aktuálně napsat. To
lze nejjednodušším způsobem dosáhnout pomocí časového omezení platnosti
testu v sekci D.
6.5 Závěrem, na co nezapomínat
Postupem času, jak budeme tvořit další a další testovací otázky, se nejcennější částí
stane databáze vytvořených otázek. Abychom o ni nepřišli je nutné ji zálohovat.
Zálohu provedeme pomocí Záloha databáze v části B obr. 6.2. Vybereme místo kam
se má databáze otázek uložit a poté vybereme, které složky či podsložky otázek se
mají zálohovat. Pamatujte, čím více tvoříme tím častěji je vhodné zálohovat. Databáze
otázek nebudou nijak veliké a zálohovat je snadné. Například na CD-ROM.
Program DoTest není jediným programem vhodným, nebo přímo vyvinutým
nástrojem pro tvorbu testů a testování studentů. Zajímavou alternativou je například
program Hot Potato - [12]. Jeho výhodou je bezesporu volná dostupnost. Existuje pro
něj spousta volně dostupných databází, kde najdete inspiraci. Nevýhodou však je
převážně anglická jazyková verze otázek.
101
Efektivní využití ICT ve výuce
LITERATURA
[1]
YOUNG, M. J., HALVORSON, M. Mistrovství v Microsoft Office System 2003:
PowerPoint 2003. Brno: Computer Press, a.s., 2004.
[2]
VOSTRÁLEK, M. Microsoft PowerPoint 2003 – uživatelská příručka k podpoře
výuky. [online] 2006. Dostupné na www: http://www.vostarek.com.
[3]
BERNÁŠEK, K. Metodika výuky programu PowerPoint pro základní školu. Brno,
2007. Bakalářská práce. Masarykova univerzita Pedagogická fakulta, katedra
technické a informační výchovy.
[4]
NAVRÁTIL, P. Excel 2003 pro školy. Praha: Computer Media, 2006.
[5]
MÜLLER, S. Hudba na pozadí v PowerPointové prezentaci. PC [online]. 2009.
Dostupný z www: http://www.slavkuv.net/pc/clanky/hudba-na-pozadi-vpowerpointove-prezentaci.
[6]
PowerPoint
[7]
Microsoft Office: Nápověda a postupy k aplikaci PowerPoint 2003 [online]. 2011
[online].
[cit.
2011-01-09].
http://www.jednodusenapc.czweb.org/index.html.
Dostupné
z
www:
[cit. 2011-09-01]. Dostupné z www: http://office.microsoft.com/cscz/powerpoint-help/CL010072915.aspx?CTT=97.
[8]
Edu-learning pro MS Office Word, Excel a PowerPoint 2003 [online]. 2011
[cit. 2011-09-01]. Dostupné z www: http://www.slunecnice.cz/sw/edu-learningpro-ms-office-2003/.
[9]
Digimanie [online]. 2006
http://www.digimanie.cz.
[cit.
2011-08-31].
Dostupné
z
www:
[10] Fotoroman: Fotografování, fotoaparáty, techniky, triky. [online]. 2010 [cit. 201108-31]. Dostupné z www: http://www.fotoroman.cz/techniques2.htm.
[11] Stránky programu DoTest. [online]. 2010 [cit. 2011-08-31]. Dostupné z www:
http://web.dosli.cz/cze/produkty/dotest4/index.html.
[12] Stránky programu Hot Potato. [online]. 2010 [cit. 2011-08-31]. Dostupné z www:
http://hotpot.uvic.ca/.
102
Editor
doc. Ing. Miloslav Steinbauer, Ph.D.
Název
Efektivní využití ICT ve výuce
vytvořeno v rámci projektu
„Institut experimentálních technologií 1“
reg. č. CZ.1.07/1.1.02/01.0029
Vydání
první
Rok vydání
2011
Vydavatel
Vysoké učení technické v Brně, Antonínská 548/1
Nakladatelství
Entity Production, s.r.o.
Tisk
Entity Production, s.r.o.
ISBN
978-80-214-4317-4
Download

ICT pro učitele - metodická příručka - UTEE