v
VY'
Y'
,
ZEMEMERICSKY
VĚSTN í K
•••••••••
1.2
19 3 9
ČASOPIS
SPOLKU ČS. ZEMĚMĚŘiČŮ
XXVII.
ROČNíK
V PRAZE v lednu
1939
Na lid této země, jemuž byly již tolikráte
v dějinách osudem přisouzeny pohromy,
usilující téměř o jeho nežiti, přišla na podzim minulého roku vichřice, jejíž tragické dt~sledky jsou a zfl,stanou nesmazatelně vryty v paměť a srdce nás i všech generací příštích.
Byla stržena střecha z budovy, radostně stavěné po 20 let státní samostatnosti a slibujic'í
státi se dobrým domovem pro 'L'šechny jeho obyvatele bez ohledu na rozdíly národnostní,
sociální, náboženské a j. Střecha byla stržena; zdi státu, spočívajíd
na dobrých základech, zfl,staly však neotřeseny. A dnes, když vichřice ,hněvu proti nám přešla, díváme se
na natropené škody a jako dobří hospodáři, kteří i v nejhorších dobách myslí kupředu,
na, práci a na svou povinnost vfl,čí budoucím generacím, přemýšlíme každý v oboru svého
životního údělu, jak společný domov postavit znovu, rychle a lépe, než tomu bylo dosud.
Také my, zeměměřičtí inženýři, odpovědně promýšlíme
na prahu nového ročníku
S'L'éhočasopisu úkoly, jejichž zdolání je nám v budování dru,hé republiky
přikázáno. Velikost těchto úkoli:l nesmí být měřena početností přislušníki:l
našeho stavu, nýbrž významem, který pro zajištění a rozvoj státu a národa zeměměřičtí
inženýři
mají.
Po této
stránce byl přiznán naší linnosti v!íznarn náležitě velký tím, že naše p1'áce a její výsledky
byly zahrnuty mezi ony záležitosti státní, které je možno účelně vykonávat jen společně
P1'Ocelý stát bez zřetele na sjQtoP1'(ípm_;:měnY_ v poměru východnich
zemí 1'epubliky
če,sko-Slovenské V'Ílčí zemím západním. ustavní zákon ze dne 22. listopadu 19315, (J. 299
Sb. z. a n., o autonomii země Slovenské a rovněž ústavní zifkoií ze dne 16. prosince 1938;
Č. 322 Sb. z. a n., o autonomii
Karpatské
UkTajiny zařadily věci vyměřování a mapoválií
mezi věci všem třem částem republiky společné, t. j. ty, v nich.i!! zákonodárnou moc vykonává Národní shromáždění pro celé území republiky česko-Slovenské. Třeba že dnes
ještě není rozhodnuto, jakým zpi1,sobem bude v tomto oboru věcí společných organísována moc výkonná, t. j. jak a kým budou prováděny v jednotlivých
zemich společného
státu práce vyměřovací a mapovací, zl~tává ústavně zajištěnou skutečností, Želobor naší
činnosti bude v budoucnu řešen celostátně. ZaTučuje nám to, že v díle česko-sloven •.mýc,h
zeměměřiČ'Íl, k němuž byly 'v minulých 20 letech položeny d'Ílkladné základy geodetické i
oTganisační, miMe být pokračováno dále bez škodlivých změn.
Majíce takto vyřešen organísační základ všeho zeměměřictví v republ'ice, m'Ílžemw
alespoň zhruba - pokud to dnešní situace dovoluje - si ujasniti, které konkretní úkoly
bude nám v hospodářsko-technickém budování druhé republiky řešiti.
Prvním velikým úkolem, jehož technická
obtížnost jest zvětšena národní
bolestí
těch, kteří jsou k je,ho řešení povoláni,
jest vy tyč e n í a z a měř e n í n o v Ý c 11,
8 tát
n í c h 11,
ran i c. S vytyčovacími
pracemi bylo započato v prosinci m. r. na hranicich německo-česko-slovenských.
MinísteTstvo vnitra, do jehož kompetence zajištění státnich hranic náleží, povolalo v dohodě s ministerstvem
financí k těmto pracem 35 inženyr,'Íl pozemkové,ho katastru.
Vytyčení hranice má být skončeno během zimních měsic'Íl a
na jaře letošního roku má být ihned přikročeno
k definitivnímu
jejich zaměření.
Dalším úkolem našeho sta·pu je s p o lup r á cep ř i v Ý s t a v b ě vel k Ý c h k 0mu n i k ač n í c 11,pro j e k t 'Íl, jimiž jednak mají býti nahrazeny spoje, přerušené novými hranicemi, jednak má jimi býti dán základ k novému, intensivnímu
rozvoji hospodářských sil státu. Je to předevšim výstavba
národní
dálnice
z Prahy
na
v Ý c hod stá t u (srov. vlád. nař. ze dne 30. prosince 1938, č. 372 Sb. z. a n.) a říšské
automobilová silnice Vratislava-Brno-Vídeň
(srov. opatření Stálé,ho výboru ze dne 30.
listopadu 1938, č. 309 Sb. z. a n.) 'l'rasa národní dálnice neni ve všech svých úsecích
ještě definitivně
stanovena; její celková délka udávána jest však na 900 km. Délka
úseku říšskoněmecké silnice na našem územi bude asi 65 km. Pro tMo telchnická díla
bude, nutno vedle měřických prací, spojených s projektem provésti
výkupní elaborát.
Při pr'Ílměrné šířce 30 m silničního tělesa dálnice lze tedy počítati se zaměřením územního pruhu a zpracováním geometrického elaborátu pro výměru ca. 2700 ha u naší dálnice a asi 200 ha u silnice říšskoněmecké.
Z povahy a účellu dálkot'ých silnic vyplývá požadavek pokud možno přímočaré,ho
'vedení trasy. Tento požadavek bude mít s hlediska čs. zemědělství v zápětí nejen ztrátu
1939/1
znacne výměry užitkové plochy, nýbrž i ztížení p1'Ovozních podmínek na zbylých pozemdch (přerušené spoje, ,další roztříštěnost
atd.). Aby tyto ztráty byly našemu zl3'lnědělství
co nejvíce nahrazeny, bude nutno prováděti s celo v á n í z 61 mě d ě ls k Ý c h P o z e mk ft v územích dotčených stavbou dálkových silnic. Nutnost tohoto scelování ohlásil ve
svém novoročním projevu ministr
veře,jných prací Dominik čip e r a i ministr zl3'lnědělstvi Dr. F' e i 61r a b 61 n d, který scelovací program
rozšířil
na všechny
oblasti,
které
tohoto agrárně-technického
zásah'u 1'y,žad'ují. Zatím zftstává nevyřešena otázka, zda bude
urychleně vydán celostátní scelovaci zákon, jehož osnova je již řadu let připrav61na v ministerstvu
zemědělství, či zda bude recipován pro zl3'lni českou scelovací zákon moravský. Tato druhá možnost vedla by pravděpodobně
k rychlejšímu
provádění
scelovacich
prací v čechách. Pro zeměměřičské inženýry rýsují se zejména v tomto úseku zemědělsko-technické
činnosti velké možnosti tW1'čí práce,
Náhradu za přerušené železniční trati
bude nutno
bud o vat i n o v é žel e znič n í s poj e. Pftjde především o 1,ybudování ,hlavního
železničního
spojení
západu
s východem středem státu ve směru Praha-Německý
Brod - Brno - Púchov -- žilina.
Některé úseky tohoto železničního spojení jsou již hotovy; zvláště naléhav01t jeví se potřeba vybudovati úsek Německý Brod-Brno
po dé!.ce ca 91 km. I v těchto pracech železničních bude nutno krom přípravných měřických prací pro železniční projekt, jež
jsou ostatně již v plném bě,hu, provésti
všechny
práce
spojené
s
výkupe m p o zem k ft pro železniční těleso a ostatní potřebné plochy.
Zdá se pravděpodobným,
že v dohledné
době bude rozhodnuto
o s y sté 1i~U
V nit
r o zem s k Ý c h s poj o v a c í o h p r ft p 1a v ft a lze očekávati, že s jejich projektováním a stavbou bude nutno řešiti také mnohé úkoly zeměměřické.
Provedením poválečné pozl3'lnkové reformy
v našl3'ln státě nebyly ukončeny snahy
po agrá1'ních reformách dané zásadou, že pftda patří těm, kdož na ní practtjí. Po provedené'm rozdělení velkvstatkářských
pozl3'lnkových majetkft je pociťována neustále' naléhavěji
pot ř e b a z á k o n n é l' e g u 1 a cep
ft dní h o o b c hod u, aby bylo zabráněno
hromadění zemědělské p{(,dy v rukou nezl3'lnědělcft. Ministerstvo
zemědělství proto již přeá
časem vypracovalo osnovu vládníC'h opatření, jimiž mělo být dáno státu právo nabývati
svobodnou (t. j. podle zákonft o po,zemkové reformě nezabranou) pMu většic,h majetkových komple::cft, děliti ji a přidělovati
ji drobným uchazečftm bud' k doplnění jejich malého pozemkového majetku na míru soběstačnosti, nebo přímo k vytváření nových selských statkft. Oelá otázka přeměny struktury
naší pozemkové
držby
tak,
aby bylo
možno v zl3'lnědělstvi umistiti
co největší počet občanft našeho státu, nabylo podstatně
na dftle~itosti podzimními politickými
událostmi. Z úZI3'/nÍobsazeného okolními státy přístěhovalo se k nám (a v nejbližší době se ještě přistěhuje)
mnoho zemědělc1J" pro něž
bude nutno nalézti ná.hradní existenci ve vnitrozemí.
Vláda
republiky
prac1tje proto
s urychlením
na osnovách, jež mají poskytnouti
n o v é m o ž n os t i
o s i d lov a c í
u v nit ř na š e h o stá tu.
Nepftjde arciť o novou pozemkovou reformu;
rozsah pftdy,
kterou bude možno k účelftm vnitřního osidlování v budoucnu ziskati, bude v porovnání
s pftdou, přidělenou v pozl3'lnkové reformě, podstatně menší, přece však nebude nevýznamný a k splenění celé.ho velkého úkolu osidlovacího - do velké míry zeměmeřického
-- bude potřebí mnoho práce přislušníkft
našeho stavu.
S otázkou vnitřního
osidlování souvisí
pro b 1 é m ú p r a v y n a š e h o
v e nk o v a p o str á n c e s t a v 61b n í are g u 1a ční. Od let pozorován je i u nás sociálně
a .sociologicky málo potěšitelný
zjev útěku z venkova. Není zde na mistě, abychom 1'OZbírali jeho příčiny i následky; platí však shodný úsudek o tom, že bude nutno vyvinouti
všestranné úsilí, aby tomuto zjevu bylo zabráněno. Jednou ze SlOŽ61k,jimiž bylo by lze
k řešení celého problému přispěti, je řádné vybudování venkovských obcí po stránce sta1!ební a estetické. Technické řešení problému vyžaduje, aby především byly dány náležité předpoklady
legislativní
vydáním je dno t n é ,h o s t a v e b n í hoř
á d u.
(Dílčí
úprava v nových státních poměrech stala se opatřením Stálého výboru ze dne 3. listopadu 1938, č. 261, o odstraňování stavebních a komtmikaČ1lích závad v obcích.) Při regulačních a zastav ovacích úpravách našeho venkova
čeká zeměměřičské
inženýry
zejména civilní vděčný úkol a mnoho záslužné a zajímavé technicko-projekční
spolupráce s ostatními technickými
stavy.
Uvedený stručný výčet pracovních možností zeměměřičských
inženýrft za nových
státn'ích poměrft vztahuje se toliko na hlavni pracovní obory, jejichž nalé,havost jest dána
potřebami urychlené hospodářsko-technické
výstavby druhé republiky. Prováděním těchto
úkolft OVŠI3'Innebude a nesmí býti nijak o,hroženo pokračování v programu prací, na nichž
?uiš stav úspěšně pracoval prvních 20 let státní samostatnosti. Tyto úkoly jsou nám známé. Není jich nepatrně a k jejich zdolání bude potřeba mnoho všeobecně 'i technicky dobře
připravených
zeměměřičských odborníkft.
Končíce tedy svou úvahu na prahu roku, v němž je nám všem přikázána role položiti základy k lepšímu hospodářskému, sociálnímu a politické'mu zítřku, uvědomujl3'lne si
všechny povinnosti dané našl3'lnu stavu a při náš í m 61 s i v z á j e m n Ý s lib
P 1nit i
tyto
povinnosti
a úkoly
poctivěa
nejlépe
v zájmu
státu
a národa
i vše c h j e h o pří s 1u š n í k ft,
Ing. Boh. Pour.
1939/2
Srovnávání astronomických hodin na chronografu
a určení chyb kolečkového kontaktu hodin.
Ing. Jaroslav Potoček,
asistent II. geod. ústavu na Benešově technice.
(Pokrač, -
Fin)
Ze srovnání RII - R f ve třech po sobě ná3ledujících minutách plynou opravy
zubů kolečkového kontaktu sestavené v tabulce II.
Tabulka II.
Opravy ze srovnání R II - Rf ve třech po sobě následujících minutách.
Opravy ze srovnání v min.
Sekunda
první
2
4
6
8
10
12
14
16
18
20
22
24
26
28
30
32
34
36
38
40
42
44
46
48
50
52
54
56
58
3
4
--I- 22
+ 9
-+- 4
- 2
-13
-10
-+- 5
+·4
- 4
- 8
.2
+ 2
+ 4
+ 12
+ 2
2
-12
-11
- 4
- 6
- 8
- 6
- 8
- 8
+10
+24
+ 9
I
druhé
-
O
+
-- I
I
Střed
třetí
I
.oRlI
U
O
O
1
+15
-+- 2
-
6
+
+
3
-
2
-
8
0RIl -
.
1
4
-
1
1
1
1
1
1
4
9
1
1
4
4
4
1
9
4
-
4
4
4
4
9
1
4
64
36
25
9
-
7
-10
O
-+- 4
+ 19
+ 6
25
16
16
1:v'
[10
[1č
±1·6.10-3sek ±1·6.10-S sek ±1·5.1O-3 sek
opravy
-
1
1
9
- 5
jedno
1
4
16
16
36
9
4
-
4
-10
- 9
- 6
- 8
I
=
4
9
1
4
4
9
4
16
4
3
+ 1
+ 7
+ 12
+ 4
- 2
-
I
-
1
+ 1
+23
+ 11
+ 6
5
-15
+ 21
+10
-r 3
-10
-17
- 4
+ 2
+ 4
O
- 7
- 4
O
9
T
+12
-r 9
+ 2
- 6
- 8
5
- 8
- 4
-10
- 9
+ 8
+ 2
+17
+ 6
+27
+15
+ 12
- 2
-15
5
+ 1
+ 4
- 3
- 9
- 2
O
+ 8
+ 13
+ 2
- 5
-11
- 8
- 8
-10
- 3
- 6
-13
-
Čtverce rozdílů
v'
v'
1
1
4
1
9
25
4
4
1
-
4
1
1
1
4
-
25
16
16
1
1
-
1
9
1
64
4
4
--
= 628.10-6
= ť628
58,10-6 =
± 3'3.10-3 sek
=
~=+2'0 -'- . 10-3sek
o RIl
y'if
[1
Utvoříme-li středy z těchto tří určení oprav a kvadráty odchylek v' jednotIiv.ých určení od středu, můžeme ze vztahu I-to
V3
= 1nv' v'J (odvozeného obdobně
V ~3. 29
jako při vyšetřování chyby I-tč) vypočísti průměrnou hodnotu střední chyby
v jednom určeni opravy O. V chybě takto vypočtené jsou zahrnuty nejen chyby
v nastavení a odečteni, ale i dalši nahodilé chyby, způsobené různými vlivy: nestejnoměrným chodem chronografu, změnami ve zpožděni relais i per chronografu,
změnami paralaxy per, nestejným psanim per (síla čáry, přesnost kontury) atd.Středni chyba aritmetického středu z trojího určeni oprav srovnáním s hodinami
RlI je
=
I-to
RIl
~o
y
3
= -+ 2'0.10-
3
sek.
1939/3
Obdobně určíme opravy OBI a Os srovnáním s hodinami RI a S, a tyto opravy
spolu s opravami určenymi srovnáním s hodinami RII dávají v aritmetickém stře~
du vysledné opravy
=
+ I' 26 . 10 _.3
li rv" v"l
(tab. III.) s pruměrnou střední chybou !-t0v =
\
Ov
.-_"_
=
2.3.29
sek.
Tabulka III.
Opravy plynoucí ze srovnání s různymi hodinami a vysledné opravy.
seku::J
oRlI
°RI
I
\
2
4
6
8
10
12
14
16
18
20
22
24
26
28
30
32
34
36
38
40
42
44
46
48
50
52
54
56
58
[10
-
1
1
-
+
+23
+11
+ 6
-- 5
-15
- 6
+ 3
+ 4
- 2
- 8
- 3
1
+ 7
+ 12
4
- 2
-10
- 9
6
- 8
- 5
- 7
-10
O
+ 4
+ 19
+ 6
-
O
5
-
::I
+
+
+
3
2
9
+
-
+
Ov
1)
-
2
+ 23
+ 14
+ 2
6
-- 7
- 2
5
6
- 1
- 4
- 3
1
+ 2
7
+ 4
- 2
- 9
- 5
- 4
- 7
- 3
-12
-12
- 5
O
+20
+ 9
-
-
+20
+14
+ 2
- 6
-11
- 3
+ 4
+ 2
- 3
- 5
+
Os
+22
+ 13
+ 3
-
4
4
4
--
2
-
6
-
+
+
+
+
+
+
+
2
- 9
- 5
- 6
- 6
-- 5
- 9
-12
- 5
9
+15
+11
6
--11
+
1)
I
2
2
3
1
3
1
9
1
4
9
1
16
4
1
4
-
9
9
-
-
2
-
9
6
1
9
-
5
1
7
4
9
1
1
4
1
9
+
+
4
9
4
1
1
1
1
1
-
-
16
4
1
4
1
4
1
4
1
1
-
-
-4
4
4
4
4
-
-
]
-
-
1
1
1
1
1
]
-
+ 4
+18
-
1
9
9
9
4
-
-11
-
+
3
-
1
4
25
1;v" v"
3
flov=±
2'0.10-3 sek 2'2.10-3 sek 2'2, 10-3 sek
Sti,chyby
jednot!. Ov
± 1'5.10.
3
-
1
9
1
4
16
4
-
I
9
.-
-
4
9
4
± 3'3."10..ek ± 3'7.10..ek ± 3'8,10-.ek
[1os=±
[1°RII= ±
[1°RI= ±
3
Čtverce rozdílů
v" = Ov- opr. z jedn,
hodin
,
sek
1'7
1'0
1'0
1'4
0'4
2'3
1'2
0'6
1'2
0'6
1'2
0'0
1-2
1'5
1'5
0'4
0'0
0'4
1-4
0'7
0'6
0-7
1'5
0'7
1'7
2'6
1'5
1'5
= 275.10-6
V
/275
174.10-6=
± 1'26.10-3
sek
Střední chyba jedn9tlivych oprav (počítaná z vnitřního souhlasu tfí určení)
- uvedená v posledním sloupci tabulky III. - pohybuje" se v mezích 0'1 až
2'5.10- 3 sek. - Pruměrná střední chyba oprav určenych srovnáním s hodinami
RII, RI a S je postupně + 2'0, 2'2, + 2'2 (v tisícinách sekundy). Z tohoto souhlasu
mužeme usuzovati, že srovnání s ruznymi hodinami nezjišťuje novy zdroj chyb,
ktery by se projevil, kdyby na př. kvalita kontaktu (tedy jejich přesnost a tím
koustantnost intervalu mezi jednotlivymi kontakty) nebyla u všech hodin táž.
Zkusíme -ještě, zda rozdíly oprav určenych z jednotlivych hodin jsou V me·
zích přípustnosti vzhledem k vypočtené střední chybě. Je-li střední chyba opravy
určené z jedněch hodin asi 2'1. 10 - 3 sek. (jako střed z hodnot 2'0, 2-2, 2-2), je
chyba v rozdílu dvojího určení opravy 2'1 ťi.1O-3 a tedy přípustná tr~jnásobná
chyba přibližně 9.10 - 3 sek, Této meze dostupuje rozdíl dvou oprav téhož kontaktu
pouze jednou.
+
1939/4
Vypočtené opravy, příslušné jednotlivým zubům kolečkového kontaktu, dosahují takových hodnot, že je při určování oprav hodin nemůžeme zanedbávati. Při
obvyklém srovnávání hodin (k určování jejich oprav) srovnávají se hodiny RIl a Rf
na chronografu a proměří se nejprve čtyři dvojsekundy (každá pouze jednou) a
po jedné minutě (při výměně per) opět čtyři dvojsekundy. Z těchto čtyř, resp.
osmi měření béře se pak pro další výpočet střed. Můžeme opravit buď každé čtení
zvlášť o opravu příslušnou proměřenému kontaktu, nebo výsledný střed o aritmetický střed příslušných oprav. Pravidlem se proměřují čtyři dvojsekundy za sebou
následujíci. Příslušnou opravu středu podává pak tabulka IV.
Tabulka IV.
Oprava středu čtení čtyř za sebou následujících proměř. dvojsekund.
Sekundy
,
Oprava
Oprava
Sekundy
Sekundy
~
2- 8
4-10
6-12
8-14
10-16
12-18
14-20
16-22
18-24
I
+ 8.10-:1
+9
+8
20-26
22-z8
24-30
26-32
28-34
30-36
32-38
O
-4
-4
-2
O
O
~-40
6-42
I
I
-2.10-3
-2
-1
+3
+4
+4
II
O
-3
-6
38-44
40-46
42-48
44-50
46-52
48-54
50-56
52-58
I
Oprava
-7.10-3
-6
-6
-8
-7
-5
+2
+7
Ohceme ještě vyšetřiti, jakou chybu můžeme očekávati v takto opraveném
výsledném středu. Ohyba /Io jednoho ,určení opravy při čtyřnásobném nastavení a
čtení byla určena průměrně + 3'~ , 10- 3 sek. Tato chyba se skládá z chyby ve
čtení a nastavení (byla určena /Ioč= + 0'8. 10 - 3 sek.) a z chyby z ostatního vlivu
/Ich' Tedy /Io2 = /Ioč2
/Ich2 a z toho /Ich = + 3,5.10-3
sek. Táž chyba /Ich je
v každém jednotlivém ze čtyř čtení, provedených na tomtéž místě. Čtení, které
určíme jedním proměřením dvojsekundy, je tedy zatíženo jednak chybou ve čtení
/Ič (z vykonaných měření vyplynula její průměrná hodnota + 1'6: 10-3 sek)
a jednak chybou /Ich' Připojíme-li pak ke čtení opravu pro příslušný proměřený
kontakt hodin Rf určenou, je čtverec střední chyby opraveného čtení /Ia2 = /Ič 2
/Ich2
/Io2 a dosazením hodnot vyplývá /Ia = + 4'1 .10-3 sek. Ve středu z osmi
+
+
+
+
opravených čtení můžeme očekávati chybu ;;
Referát o této práci přednesen
Beneše v Brně.
=
+ 1'8.10
-
3
sek.
v geodetickém semináři Vysoké školy technické Dr. Edv.
Résumé. Dans l'article précédent on décrit un pl"océdéde comparaison des horloges
au moyen d'un chronographe et la détermination des erreurs de l'enregistrement des secondes d'une horloge munie d'un contact a roue dentée. On diseute la précision des
mesures.
Nová úprava zeměměřičského studia v Německu.
Prof. Dr. Ing. Alois Ti c h ý.
V posledním čísle loň8kého ročníku Z. V. v článku Ing. Zd. He,j1a podali
jsme studijní osnovu reformovaného zeměměřického studia v Německu, obsahujícího "1 semestrn mimo předepsaných čtyř měsíc((, měřické prakse u státníe,n měřických úřadft nebo u zkoušeného zeměměřiČ8kého inženýra.
Zároveň
se studijni
osnovou byl však vydán i diplomový zkušební řád. K ooli úplnosti přinášíme přehled hlavnich zásad zkušebního řádu, nebot' jen tak bude možno získat úplný
obraz o této moderní učební osnově.
Diplomový zkušební řád německý nezná zkoušek prospěchových, nýbrž jen zkoušky diplomové, co do počtu dvě: předběžnou a hlavni. '
1939/5
a) Předběžná diplomo'vá zkouška se koná nejdříve koncem třetího semestru (zímního a pak vždy jen koncem zímních běhů.) a opakuje se případně vždy na konci čtvrtého
(letního) semestru. Přílohy k žádosti o přípuštění mají obsahovati mezí jiným také popis běhu života a vzdělání. Má býti z něho jasno, kterým zkouškám se žadatel podroboval během studií,. nebo ke kterým se dřive hlásil. Další přílohou má býti vysvědčení o
čtyřměsíční praxi měřické. Zásadně má býti praxe absolvována po 2 měsících odděleně,
vždy během studia v prázdninách. Vyjimečně se připouští, aby byla vykonána před studiem, případě i po předběžné diplomové zkoušce, ale pak se vysvědčení o úspěšně vykonané předběžné diplomové zkoušce kandidátu zadrží a vydá až po předložení vysvědčení
o praxi. Ostatní přílohy jako u nás k 1. státní zkoušce (vysvědčení dospělosti, index o
návštěvě přednášek a cvičení, kvítance o zaplacené taxe). Mimo to jsou ještě dvě speciální přilohy.
K žádosti se přikládají dále grafícké a početní práce: rysy z deskríptivní geometrie, ze situačního rýsováni, z geodetické strojovědy a rysy i výpočty z nižší geodesie.
žadatel mMe také předložiti jiné grafické a početní práce, když je vykonal.
Připuštění ke zkoušce se sdělí žadateli písemně. Nepřipuštění jest krátce odfivodniti. Odmítnouti připuštění ke zkoušce lze osobám trestaným nebo mravně se provinivšim.
Předběžná dipI. zkouška se dělí na dvě části: na posouzení předepsaných cvičebných prací a na ústní zkoušku, kterou však mfiže zkušební komise nahradíti písemkami.
Předměty ústní zkoušky jsou: vyšší matematika, deskriptivní geometrie, fysika a
technická mechaníka, geologie, morfologíe, nauka o pfidě, kulturně technická botanika,
základy nižší geodesie, základy geodesie, základy geodetické strojovědy a teorie chyb.
Doba zkušebná pro jednoho kandidáta a jeden předmět je předepsána na 15 minut, mfiže
však býti při nejasném Výsledku podle potřeby prodloužena, ne však déle nežli o polovici.
b) Hlavní diplomová zkouška se skládá výhradně jen na té vysoké škole, která
je k tomu určena (viz článek Ing. Hejla). Mfiže se skládati""nejspíše,koncem 7. semestru,
tedy opět na konci zímniho semestru. Případné opravy se konají na konci následujíCího
letního semestru. žádá se, aby kandidát hlavní dipI. zkoušky absolvoval alespoň 3 semestry na některé vysoké škole, která je oprávněna ke konání hlavních díplomových
zkoušek.
Doklady k žádosti o připuštění k hlavní diplomové Z\toušce jsou předně tytéž
jako pro předběžnou diplomovou zkoušku. Dále se přikládají: vysvědčení o úspěšné předběžné zkoušce, práce ze cvičení v nižší geodesii a v geodetické strojovědě, z vyrovnávacího počtu, fotogrametrie, nauky o měření státfi a astronomicko-geografického určování
souřadnic, z kartografie, katastrální techniky, ze scelování a osid!lování,z kulturní techniky, inženýrského stavitelství, zvláště však ze stavby měst a silničního stavitelstvÍ.
Mimo to jest předložiti včas sepsanou diplomovou práci. Thema pro diplomovou
práci si vyžádá kandidát na počátku zímního semestru, v němž hodlá skládati hlavní
díplomovou zkoušku. Lhfita k vypracování díplomové práce je stanovena na 2 měsíce.
Pokud jde o thema, mohou býti respektována i zvláštní přání žadatele. Ze závažných
příčin mMe býtí termín k odevzdání díplomové práce prodloužen.
Díplomovou práci nutno odevzdati přesně včas, kandidát má k ní připojiti prohlášení, že jí sám pracoval a že í sám zhotovil obrázky; také má udati prameny, jíchž k sepsáni práce použil.
Diplomovou práci posuzují dva členové (referenti) zkušební lwmise. Jejich posudku má býti připojeno také potvrzení onoho profesora, který dal kandidátu thema.
Hlavní dipI. zkouška se dělí na 3 části: na posouzení cvíčebních prací, na posouzení diplomové práce a na ústní zkoušku. Zkušební komise mfiže nahraditi ústní zkoušku
písemkami.
Když diplomová práce vyhovuje, zavedou o ní oba posuzující profesoři rozhovor
s kandidátem. Výsledek rozhovoru připojí referenti písemně ke zkušebním aktťlm. Neshodnou-li se referenti v posudku, rozhodne předseda zkušební komise.
Teprve po přijetí diplomové práce následuje ústní zkouška z těchto předmětfi:
nižší geodesie včetně topografie, z kartografického zobrazování, nauky o mapách a reprodukční techniky, z futogrametrie, vyrovnávacího počtu, z nauky o vyměřování státfi
s astronomickým určováním zeměp. souřadnic, z měřeni Země jakož i z vybraných částí
geofysiky. Z těchto přeďmětfi se také dávají themata pro diplomové práce.
Další předměty ústní zkoušky jsou: Katastrální technika, úpravy hospodářských a
stavebních pozemkfi a osidlování, kulturní technika, inženýrské stavitelstVí, zvláště
stavba měst a silnic, národní hospodářství, všeobecné právní vědy, státní a správní právo,
právo pozemkové (Bodenrecht), zákony o pozemkových kníhách a zemědělská spravověda a pozemkové odhady.
Z těchto vyjmenovanýlch zkušebních př'eďmětfi možno vybírati skupiny a připoušti
se také respektovati zvláštní náklonnosti kandidátovy k někťerým předmětfim. Také lze
připustiti i volnou V'Olbukandidáta z jiných předmětfi. Známky z volně zvolených před-
1939/6
mětfi se uvedou sice ve zkušebním protokolu, ale neberou se v úvahu při celkové klasifikaci.
Výsledek v jednotlivých zkušebních předmětech se klasifikuje známkami jako u
naších prospěchových zkoušek, ale ke známkám mohou býti připojeny také 'dodatky,
které je nadlepšují, připadně zeslabuji (na př·. "všemi hlasy", "jednomys.lně", "většinou
hlasfi" ap.).
Diplomový řád obsahuje ustanovení, podle kterého se má posuzovati, kdy kandidát
udělal nebo neudělal jednotlivé zkoušky.
Z výsledkfi jednotlivých zkoušek se klasifikuje celkový prospěch kterékoliv diplomové zlwušky, jako prostý aritmetický proměr ze všech Jednotlivě dosažených známek.
Ale při hlavní dipl. zkoušce se známka z diplomové práce včítává dvojnásobně.
Výsledek klasifikace pro diplomové zkoušky se vyjadřuje ve čtverém odstupňování: "prospěch ve,lmí dobrý", vychází-li prfiměr z jednotlivých známek 1, "prospěch
dobrý", když 2, "uspokojivý", při proměru 3 a "s úspěchem", vychází-li prů.měr 4.
Ve zvláštních případech nebo při vynikajících výkonech lze klasifikovati celkový
výsledek dotčené diplomové zkoušky také slovy "s vyznamenáním".
O výsledku diplomových zkoušek se vydávají vysvědčení. Do vysvědčení o hlavní
diplomové zkoušce jest pojmouti též klasifikaci prospěchu při předběžné diplom. zkoušce,
jakož i thema a výsledek diplomové práce, ano i zvláštní odborné zpťlsobilosti kandidáta.
Vedle vysvědčení o hlavní diplom. zkoušce má se vydávati kandidátů.m diplom,
kterým se potvrzuje propťljčeni akademické hodnosti diplomovanéhn inženým směru zeměměřického. Diplom podpisuje předseda zkušební komise a děkan fakulty (oddělení) a
~patřuje malou řišskou pečeti fakulty.
Poplatky zkušební: Za předběžnou diplom. zkoušku taxa 40 ř. M., za hlavní 80 ř. M.
Při opakování zkoušek vždy polovice.
Diplomový zkušební řád obsahuje ještě předpisy o opravných zkouškách, o neplatnosti zkoušek, o odejmuti akademické hodnosti dipl. ing., prováděcí předpisy pro
zkušební komise a j. Vstoupil v platnost dnem 1. dubna 1938. starý s.lužebnířád pozbývá
platnosti dnem 30. záři 1939.
-
Literární novosti.
Posudky.
Návod, jak vykonávati práce p)o vedení pozemkového katastru v územích se sjednocenými katastrálnímí operáty. Instrukce pro vedení pozemkového katastru. 162 stran,
65 přiloh, dva svazky v plátěné vazbě. Vydalo ministerstvo financí jako Výnos ze dne
20. prosince 1937, č. 150.000j37-III(6a a prodejem pověřilo opět ústředin.í archiv pozemkového katastru v Praze III., Josefská 4; cena obou svazkťl je 45 Kč.
,
Navazujíce na posudek Instrukce I. ve 3. čísle Zeměměřičského Věstníku z r. 1938,
zjišťujeme s uspokojením, že jsme neočekávali tak rychlého splnění svých předpokladťl,
projevených v poslední větě posudku. Z vysvětlení zkratek na XI. straně výše zminěné
instrukce, kterou budeme dále nazývati krátce "Instrukce III.", mťlžeme totiž dfivodně
usuzovati, že jejím vydáním je vlastně uzavřena řada návodťl potřebných především pro
práce katastr. úřadťl, které jsou tak již vybaveny všemi instrukcemi; názvy dvou zbývajících připravovaných instrukcí II. a VII. dávají tušiti, že jími bude převážně upravován
poměr veřejnosti, mající zvláštní vztah k pozemkovému katastru, dokonale vybudovanému podle instrukcí již vydaných.
Instrukce III. je vlastně doplňkem již dříve vydané Instrukce B, která řešila vedení pozemlwvého katastru jen po stránce ryze měřické, kdežto v Instrukci III. se dovídáme o činnosti, předcházející vlastním měřickým pracím a o dalším dťlsledku již vykonaných měřických prací, zejména v písemném operátu a v úřadování katastrálního
měřického úřadu.
Textová část Instrukce III. tvoří zvláštní svazek, rozdělený na 6 hlav, přílohy jsou
seřazeny rovněž ve zvláštním druhém svazu; tento zpťlsob je velmi pohodlný pro stu'<1ovánípříloh podle textu.
Hlava I. seznamuje s roznými zpťlsoby, jimiž se známost o vzniklé změně dostává
až do katastrálního měřického úřadu, kde se změny roztřiďují na rů.zné druhy a podle
toho se rťlzným zpťlsobem zjišťují a vyšetřují a konečně provádějí v písemném operátu.
Hlavy II. a III. pojednávají o úkonech pro udržování pozemkového katastru v souladu s veřejnými knihami a soupisem památek. Jde tu hlavně o styk s knihovním soudem, který zpracovává též většinu ohlašovacích listťl katastrálního měřického úřadu, jemuž také opatřuje značnou část práce dodáváním usnesení k provedení v pozemkovém
katastru.
Hlava IV. obsahuje popis některých zvláštních úkolťl katastrálních měřických
úřadfi, nesouvisejících přímo s prováděním změn.
Hlava V. v odchylných ustanoveních prozrazuje opět odlišnost poměrťl ve východních zemích státu, na niž jsme již také upozornili při zprávách o předcházejících instrukcích.
1939/7
Poslední hlava VI. popisuje podružnější úkony organisační, mezi nimiž nejvíce po- I
zornosti je věnováno pověstným výkazfim prací, znánl,ým již i z denního tisku.
65 příloh druhého svazku tvoří rnzné seznamy, záznamy, výkazy, vyhlášky, soupisy a pod., z níchž opět výkaz prací obsahuje na zadní straně tiskopisu nejobsáhlejší
poučení pro slo'žité sestavováni. Přes to si nedovedeme dobře představiti, že by odborník,.
který dovede plouti mezi takovými stohy tiskopisfi, dal se chytiti i při nejnepodařenějším proplouváni do jakkoli obmyslného výkazu prací a jistě nějakou katastrálniclwu mazaností zařídí, že výkaz bude skutečně jen "statistikou", t. j. přesným součtem nepřesných čísel. Lze však doufati, že snad nedostatek papíru a jeho drahota v druhé republice
posoudí statistickou bezcennost a tudíž zbytečnost tak obsáhlých výkazfi, jež nemohl dosud poraziti nedostatek času, který se·zdánlivě neplatil hotovými. Představíme-li si k tiskopisfim, v Instrukci III. uvedeným, ještě všechny tiskopisy a záznamy v dříve vydaných
instrukcích, kde jich byl rovněž slušný počet, vidíme již v duchu hynouti měřičského inženýra pod lavinou tiskopisfi a papíru. Co by tomu řekl starý rakouský úředník evidenční,
který již před válkou si povzdechl, že bude nutno založiti na konec "formerk přes formerky"! Musí to býti? Nebylo by vhodným dáti nahlédnouti do konstrukce pozemkového
katastru také statistickým odborníků.m, jejichž vědecké metody by mohly mnohé zjednodušiti, zvláště máme-li tak dokonalý statistický úřad?
Vydaná instrukce popisuje práce při vedení pozemkového katastru s obvyklou podrobností a dfikladností, známou již z instrukcí dříve vydaných. Pro začátečníka bude
proto neocenitelnou pomůckou pro dfikladné zapracováni do dtlležitého úseku katastrální
služby a pro každého měřického úředníka bohatou studnicí zkušeností jeho předchfidcfi
za mnoho let vývoje katastrální služby. Praktické její používání ji jistě očistí od některých zbytečností nebo nedokonalostí, pokud při redakci unikly pozornosti. To však mohlo
býti již dávno za námi, a je, proto jen litovati. že tato instrukce byla vydána tak pozdě,
ačkoli měla býti vlastně první, byť i ne v tak dtlkladném zpracování.
-- Re KaJender fiir Landmessnngswesen nnd Kulturtechník fUr 1939, I. Teil. 62. ročník
vyšel za redakce profesora C~ MUllera, nákladem Konrada Wittwera ve stuttgartu. Cena 4 RM.
Kalendář vyšel v obvyklé každoroční úprav:ě! jak o něm bylo již vícekráte v našem časopisu referováno. V přední části obsahuje kalendarium s astronomickými údaji
pro každý den v roce, statistická data o výměrách a počtu obyvatel jednotlivých státfi.
matematické vzorce a úlohy, přehled dopustných odchylek v měřených délkách a při výpočtu ploch v jednotlivých zemich atd.
část nekalendářní obsahuje 33. pokračování přehle~U novinek ze zeměměřictví a
příbuzných oborn za dobu od srpna 1937 do srpna r. 1938. Přehled sestaven je prof. C.
Mi.illerem a vztahuje se na mezinárodní novinky v oboru strojfi, metod, organisace a
publikací zeměměřických. Z našeho státu je vzpomenuto výstavy zeměměřických prací
v Bratislavě a s ní souvisejícího vydání výstavního čísla Z. V., z něhož je upozorněno
zejména na článek Ing. Křováka. Z odbornýcll pojednání. uveřejněných v Z. V. během'
uvedené doby, citován je článek Menšíkfiv (čis. 7/37), Procházkfiv (čís. 8/37), Svobodfiv
(čís. 9-10/37) a Vejšického (čís. 8/37).
Kalendář doplněn je pf'ehledem organisace měřické služby v říši Německé, z něhož vyplývá, jak nejednotná je zatim tato služba v Německu; dále soupisem důležitých
výnosfi k podpoře zeměměřictví, vydaných za éry národního socialismu (od r. 1933) a
konečně údaji o tarifech za práce zeměměřické. Z této poslední zajímavé části kalendáře
uvádíme alespoň několik dat o počtu zeměměřičských inženýrn činných v říši Německé.
Celkem v roce 1936 (tedy před připojením Rakouska a Sudet) bylo prakticky čmno v Německu asi 5200 zeměměřičfi. Z toho připadalo na rfizné obory měřické služby (katastr,
zemědělská, stavební, městská a j. správa) v Prusku 3200, v Bavorsku 580, ve WUrtembersku 460, v Sasku 220, v Badensku 150, v Hesensku 100, v ostatních menších zemích
Německa 260, u říšských železnic 230 zeměměřič:ských inženýrů.. Prnměrně přichází
v Německu 1 zeměměřič na 100 km2 plochy a na 13.000 obyvatel. Pro zajímavost
v této souvislosti uvádíme, že otázkou počtu zeměměřičfi činných u nás zabýval se
v červnu 1938 Ing. B. P o u l' ve svém referátu o organisaci zeměměřictví v ČSR, psa-o
něm pro VI. mezinárodní zeměměřický kongres v Římě. V referátu dospěl k celkovému
čislu 1729 zeměměřičfi činných v čSR (před provedením územních ústupkfi), což odpovídalo prnměru 82'6 km2 a 8665 obyvatel na 1 zeměměřiče.
P-r.
K padesátce prof. Dr. Bohumila Kladivy je název 38stránkové brožury, vytištěné
podnikem Novina v Brně 1938 k jubilantově poctě, Po zásluze ocenili v ní spolupracovníci a přátelé jeho činnost učitelskou a sokolskou, přihUžejíce bez byzantinísmu k jeho
vzácným osobnim vlastnostem. čtenář z našeho prostředí sleduje z devíti přispěvkfi
zvláště se zájmem článek asistenta biněnské techniky' Ing. Jar. Potočka pod názvem
"Vědecký pracovník", kde stručně, ale hutně je vyUčena jubilantova svědomitá příprava
k akademické dráze a vědecké jeho výkony v nížší a vyšší geodesii, geofysice, astronomii a j. Otisk zdařilého snímku od prof. Fr. Hlavice spisek oživuje a činí přitažlivějším.
Nízká cena pěkně vypravené vzpominkové brožury (výrobní náklad' Kč 6'-, výtěžek
určen pro sociální sokolské Účele) umožní každému měř. inženýru, by si ji opatřil a mohl
I!
1939/8
tim bliže seznati osobni kvality profesora Kladivy, jehož řadíme k hrstce přátel našeho
Rustavu.
Zemědělské stavitelství. Ing. Dr. techn. A I o i s Ti c h ý, řádný prof. vys. šk. zemědělské v Erně, a Ing. arch. Jan T i c h Ý v Bmě.
Jedním z nejdů:ležitějšich oborfi technických je stavitelství, které má opět ce10u
řadu speciálních odborfi, pro něž nemohou ani odborné školy podati všecky potřebné
praktické pokyny. Takovým odborem je stavitelství zemědělské. Uvažme, že stav hospodářských budov u nás jest velmi kritický, že opravy, přestavby a novostavby v zemědělství nutno přizpftsobiti zemědělskému pokrosku; i v zemědělství se uplatňují nové stavební hmoty, moderní stavební technika.
S těchto hledisek je psána tato příručka a z jejího obsahu ve stručných rysech
uvádíme:
1. Naukai o stavebních hmotách, se zřením i na nová staviva, která by mohla bý!ti
upotřebena v zemědělských stavbách s úspěchem (cihly, kámen, dříví, betony, asbest,
asfalt, železo a rtizné pomocné látky).
2. Nauka o stavebních konstrukcích
(zdivo, krovy, krytiny, stropy, podlahy, dlaž
by, dveře, vrata atd.).
3. část odborná: obytné a hospodářské budovy selského statku, úspory provozu a
účelného seskupení; obydlí, chlévy, konírny, vepříny, drfibežníky, ovčírny, pícní sila,
pícní komory, jámy na řízky, hnojiště, výběhy, rejdiště a pastviny, stodoly, kolny, remízy.
4. Družstevní
podniky:
mlékárny, lihovary, obilní skladiště, čisticí stanice obilní
osivové obilní sila a jejich strojové zařízení, obilní čistírny družstevní.
5. Rozpočty
(s přiklady), stavební řády, žádosti ve věcech stavebních.
6. Opravy venkovských
obcí (asanace, regulace, upravovací plány).
7. Ing. Nepevný: Scelování v čSR. se zřetelem k potřebám komunálním. Kniha; je tedy jak vidno psána všestranně pro praktické potřeby stavitele i stavebníka, pro nižší i vyšší školy odborné a pro obce venkovské, zejména však pro zemědělce, kteří najdou v knize vše, co pro své stavební účely potřebují a pro ty, kteří přicházejí ve styk se zemt\dělci a s výstavbou jejich usedlosti i celých obcí. Proto též referujeme o této knize v našem časopise a doporučujeme ji kolegfim civilním i státním.
Ing.
Jelínek
Ed.
VY'šlé knihy.
Ing. M. Jeníček: Letiště""'v.regulačních a zastavovacích plánech našich měst (Les
. aéroports dans les plans d'aménagement). Praha 1938. Nákladem Unie A. S.
Seznam obcí a okresfi republiky česko-slov., které byly přípojeny k Německu,
Maďarsku, Polsku. Praha 1938. Vydal stát. úř. statistický. Cena Kč 5'-.
Kaspar Weigel: Geodezlja. Nákladem komitetu Wydawinczego Podreczníkow Akademickych. Warszawa.
Berginspektor
Grigercsik:
Strenge Ausgleichung direkter Beobachtungen.
Odborná pojednání
v časopisech.
AlIgemeine Vermessungs-Nachrichten.
(Pokračování
z čís 10/1938.) čís. 16.
Ma;yer:
Die amtlichen Kartenwerke des Landes osterreich (a čís. 17). - čis. 17. Johan n sen:
Rechenblatt fiir die Richtungskorrekturen bei exzentrischen Messungen (a
viz čís. 27). - čís. 18. Nit t ing e r: Die Bedeutung fingierter Beobachtungen in der
Ausgleichsrechnung. B I o c k: Die Berechn ung der Fliiche eines Kreisabschnittes. čís. 19. V o c ker o d t: Neumessungen mit dem Bo6hardt-Zeiss-Redta bei Umlegungsverfahren. - čís. 20. S c hne i der:
Der topog:raphische Entfernungsmesser
"Teletop"
von Zeiss. - čís. 22. Ní c o I a i : uber die Genauigkeit
zentrierter
Richtungsbeobachtungen. Her u n t e r: Zur Berechnung des Riickwiirtseinschneidens mit der Rechenmaschine. - Čis. 23. Ho f s t ii d t e r: Ein weiteres Fliichenrechnungsverfahren mit der Rechenmaschine. - čís. 25. K a e st n e r: Die Verwendung von Vielecksziigen bei der Verdichtung des Landesdreiecksnetzes. - Čís. 26. D r ii g e r: Freiwil1ige Baulandumlegung
einmal anders (stavební komasace na základě dobrovolné dohody). čís. 27.
S c hro e der: Vordrucke fiir Vorwiirts- u. Riickwiirtseinschneiden. - čís. 30. J a;s c hke: Die Neumessung der Gemeinde Lend ím Pinzgau nebat einer Stollenabsteckung fiir
Wasserkraftzwecke (a čís. 31). - čís. 32. We r k m e i st e r : Beispiele zur EinfUhrung
in die Ausgleichsrechnung nach der Methode der kleinsten Quadrate (a čís. 34 a další) .
.:- čís. 33. Li n dem a n n: Abstecken eines Bogens von einem Vieleckzuge a;us. F. S.
Zeitsehrift fiir Vermessungswesen. (Pokračování z čís. 6/1938.) Č. 10. Ber rot h :
Die Richtungsiibertragung in Schiichten mit dem Doppelbild-Verfahren unter Zugrundelegung des optischen Richtloters von Zeiss. P i n k w a r t: ůber die Netzfehler und Richtungsgewichte bei Kleintriangulierungen. Č. 11. L o b e I: Trigonometrisches Netz mit
Bussolenmessung und Genauigkeit der Stockbussole. Č. 12. U I br i c h : Der Temperatureinflu6 .beím Bo6hardt-Zeiss-Reduktionstachymeter. Gel b ke: Einfache Tafeln zur Umwandlung alter Winkelteilung in neue Winkelteilung. Č. 13. L li dem a n n : Ma6verglei-
1939/9
chung bei Me13bandern. Č. 14. Br e n ne c k e - Wan d e 1t: Uber Messungen zur }<'eststellung der Schwingungseigenschaften des Olympia-Glockenturmes auf dem Reichssportfelde in Berlin K a r k k ii i n e n: uber eine neue Methode fUr Langenmessungen der
Polygonseiten. Č. 15. Bor g s t e d e: Die anhaltische Bodenschiitzung auf Grund d. Ges.
1866. Č. 16. R Uhl e: Synthetische Geometrie auf der Koordinatenmaschine. Ul b r i c h :
Das Nivellierinstrument Type A von Zeiss. Č. 17. B 1a 13: Zur Koordinatenumformung.
S c h u 1z: Planbreitenberechnung aus Koordinaten. Č. 18. Lip s: Vorwartsabschneiden
mit der Rechenmaschine. Č. 19. H a u e r: Zur Geschichte des Satzes von Legendre. Č. 21.
A h l' e n s: Die Einmessung der Gebiiude im preu13ischen Kataster. Č. 21. G e r ke:
iJber eine Versuchsmessung mit der Tachytop-Bussole. Č. 22. K i 11i a n: Studie Uber
eine Moglichkeit, aus orientierten Photogrammen
Schichtenlinien auf rein photographischem Wege auszuwerten. K r i e gel:
Eine Rechenscheibe zur Umwandlung von
Winkeln aus alter in neue Teilung (viz čís. 12/38).
F. S.
Bildmessung und LuftbiIdw{'-sen. Č. 2. H u g e r s ho ff:
Kolonialtopographie und
Luftbildmessung. Č. 3. Her ni u n d: Die Verwendung der Photogrammetrie in Schweden.
L o s c hne r ml.: Aus der Praxis der photogrammetrischen Aufnahme ím Hochgebirge.
H e 13: Ein neuer leichter Phototheodolit fUr Hochgebirge und Expeditionen. R a a b : Genauigkeit und Wirtschaftlichkeit des Bildme13verfahrens unter besonderer Beriicksichtigung der Belange in Baden.
F. S.
Mitteilungen des Reichsamts fiir Landesaufnahme. č. 1. :Ausbildungs- und PrUfungsordnung a) fUr den gehobenen mittleren kartographischen Dienst, b) fi.ir den hoheren vermessungstechnischen Verwaltungsdienst. Č. 2. G u t s c h e: RUckblick auf die
Entstehung und Entwicklung der Deutschfln Grundkarte1:
5000. Č. 3. W i 1h e 1my:
Das Kartenwesen Bulgariens (s 8 tab.). Č. 4. W alt her:
Koloniale Photogrammetrie
bei technischen Erkundungsreisen. Č. 5. K uhl m a n n : Fennel-Feinmikroskope an Theodoliten.
F. S.
Schweizerische Zeitschrift fiir Vermessungswesen und Kulturtechnik. Č. 1. Universal-Theodolit Wild T 2, Modell 1937. Alb rec h t: Die Entwicklung des Normalquerprofils der baselsllidtischen Stra13en. Č. 2. Hub e r: Querprofile von Stra13en mit
neuzeitlichen Beliigen. K o bol d: Zur Berechnung der FIachenverzerrung bei der winkeltreuen Zylinderprojektion. Č. 3. B ach m a n n: Principes pour la construction ďun
nouveau planimetre. Alb rec h t: Stra13en-Profile. Č. 4. S c h m e hl: Der Gau13'sche
Beweis des Legendreschen Satzes. Č. 5: Das Statoskop (a konec).
Č. 6. A u s e rm e t: Le calcuI de I'adaptation des réseaux trigonometriques (a čís. 7). Č. 7. K o bol d :
Die Beziehungen zwischen schweizerischen und itlWienischen geographischen Koordinaten
(a čís. 8). Č. 8. Bol l ing e r: Bessere ReliefbiIder in Karten. K tomu: Wo liegt die
Schwierig'keit, od prof. lmhofa (a viz čís. 11). Č. 9. MU 11e r: Beitrag zur Zentrierungsrechnung. Zel l e r: Die Photogrammetrie in der Schweiz (zpráva pro V. mezinárodní sjezd v Římě 1938) (a čís. 10). Č. 11. Ba It e n s per g e r:
Die Zusammenlegung der Privatwaldungen anIa13lich der Grundbuchvermessung.
F. S.
ňsterreichische Zeitschrift fiir Vermessungswesen. Č. 6. K o r ze r: Landesverteidigung und Vermessungswesen. L o s c hne r: Peter Anich, ein verdienstvoller Kartograph. B i ach:
Zur Schnittmethode aus drei Standpunkten. Bar v i r: Anwendung der
Aerophotogrammetrie fi.ir katastrale, topographische und sonstige Zwecke (referát o
přednášce prof. Grubera). - V r. 1938 nevyšel a pravděpodobně v dfisledku připojení
Rakouska k říši německé již vfibec nevyjde.
Geometarski i Geodetski Glasnik. Č. 1/1938: Pro c h a z k a:
Zeměměřič a urbanism.. K o s t i é - S v e čni k o v: Autoredukční dálkoměry s Hammerovým diagramem. P r i s t o v: Určení odchylky mezi starými a nově tachymetricky měřenými detailními body (pokračování) . D r a ž i é: Ještě o výpočtu výměr ze souřadnic počítacím
strojem. K o j o v i é: Polygonisace zpfisobem protinacím. Ž i v k o v i é :
Přidělování
osob k podrobnému měřeni 1938/39. B u b an j: Pfisobnost katastrálních úřadfi. B i s i é:
Likvidace usurpací v bývalé Bosně-Hercegovině. Mi č i é: O šeriatském dědickém právu. D ž i n i é - Hod ž i é: K nesouhlasu mezi katastrem, pozemkovou knihou a skutečným stavem,. - Č. 2/1938: S o p o c k o: Poslední zdokonalení konstrukcí
nivelačních
strojfi. Ber k o v i é: Výpočet výměr ze souřadnic určených. graficky z plánu. D r až i é: Stereofotogrametrické kartirovací přístroje. S a r k a: K návrhu zákona o scelování pozemkfi. - Č. 3/1938: K r a l j: úloha zeměměřičova ve službě společnosti a státu. K o s t i é: Úloha katastrálního plánu v národním hospodářství. G a n s: Postavení
jíhoslovanského zeměměřiče v službě a v společnosti. B u b a n j:
Připomínka k přednáškám kongresovým. - Č. 4{1938: Rud l: Vyšetřování prfiměrné chyby konstanty
diagramu. ž i van č e v i é a Ber k o v i é: Přeměna souřadnic jednoduchými afinními
rovnicemi. S o p o c k o: Zavedení nového (setinného) dělení kruhu do prakse německého ·katastru. (Autor je považuje za pochybené).
Dr a ž i é: Stereofotogrametrické
kartirovací přístroje (pokračováni). Nin k o v i é: O scelování pozemkfi v Srbsku. (Obsah čís. 6{38 viz v čís. 6/1938 Z. V.)
Štv.
Geodetski List. Č. 3/1937: P u k: Význam pozemkové úpravy při scelování a
její vliv na sociálni a hospodářské poměry vesnice. Rad o t i é : Hospodářsko-poIitický
1939/10
význam scelování. ž i v i é: Vliv scelováni na sociální a hospodářský
pokrok obce.
Pf a ff: Technikova úloha při scelování. V u i é i é: Přídělová jednání při komasacích.
M a k ar:
Vcenění pozemků. při komasacích. K i sel j a k: Úprava cest ve scelených
obcích. B e 11 a: Scelování a meliorace. Mr k š a: Dělení společných pozemků.. G o 1 ub o v i é: Scelení obce Sv. Helena u Križevců.. Ma r t i n i é: Scelení obce PrigrevicaSv. Ivan. Pf a ff: Komasace a odvodnění obce Babina, okres županje. (časopis má
vycházeti čtyřikrát ročně; č. 4/37 však dosud nevyšlo.)
Štv.
Zprávy spolkové.
K reorganisaci Spolku čs. inženýrů státní měřické služby. Ve spoll~ových zprávách 10. čísla minulého ročníku časopisu Zeměměřičský Věstník uvedl jednatel spolku
Ing. Vlk vnější okolnosti, jež přiměly předsedníetvo Spolku čs. inženýrů. státní měřickě
služby k tomu, aby přikročilo k reorganisaci spolku. V mimořádné valné schů.zi ústředí,
která je svolána na 5. února t. r., bude projednán návrh správního výboru na likvidaci
spolku a na hromadný vstup členstva do Spolku čs. inženýrfi (SIA.). Přijetím zminěného
návrhu došlo by samočinně k zrušení všech odboček. Pro informaci zeměměřické veřejnosti ještě před tímto významným rozhodnutím největší zeměměřické organisace považuji za vhodné vylíčiti všechny důvody, jež vedly správní výbor k zamýšlené reorganisaci a postup dosavadniho jednání.
Funkcionářů.m našeho spolku byly již po delší dobu dostatečně známy nedostatky
ve spolupráci jeho organisačních složek, a to jak vzájemně tak i s jednotlivými členy.
Hlavní jejich příčina byla shledána v nevhodném a nedů.sledně vybudovaném systému odboček, jaký byl dán spolkovými stanovami a který naprosto nepřihlížel ke značné rozptýlenosti členstva. Nutnost přebudování spolku byla uznána na řádné valné schůzi v roce
1938, jež pověřila zvláštní komisi vypracova,ním návrhu radikální změny spolkových stanov, o kterém mělo býti jednáno na letošní výroční valné schfizi.
Přípravné práce reorganisační komise byly přerušeny mimořádnými politickými
událostmi, které se sběhly ,v druhé polovině minulého roku. Po jistém uklidnění politických poměrfi, kdy rýsovaly se plány pro vybudování druhé republiky, revidovaly se též
dosavadní systémy politického a hospodářského života a bylo jisto, že snahy, směřující ke
zjednodušení dosavadních složitých poměrfi, zasáhnou podstatně i do stavovských a odborových organisací. V dfisledku toho bylo již v listopadu m. r. obnoveno přerušené jednání
o včlenění spolku Ústředí správníc:~•.)nženýl'fi do Spolku čs. inženýrfi. Náš spolek - jakožto nejpočetnější složka ÚSI - pozorně sledoval prfiběh této akce, jíž se svými zástupci také zúčastnil, a na schfizi správního výboru konané dne 19. listopadu 1938 byl
přijat návrh reorganisační komise, aby místo zamýšlené změny spolkových stanov bylo
zahájeno přímé jednání pro hromadný přestup členstva do Spolku čs. inženýrfi z.a předpokladu zrušení dosavadního spolku. O zahájení této akce byl uvědomen Svaz spolkfi
-zeměměřičských inženýrfi, jakož i Spolek čs. zeměměřičfi.
Z vyjádření většiny delegátfi ostatních členských spolků. sdružených v ÚSI na společné schfizi se zástupci SIA bylo patrno, že proti sloučení není zásadních námitek a že
o věci rozhodne vyřešení otázky finanční, t. j. výše členských příspěvkfi. Pokud jde však
o náš spolek, byl problém poněkud složitější a proto správní výbor sestavil 4člennou
komisi, kterou pověřil jednáním o všech otázkách, jež bude nutno objasniti před likvidační valnQu schfizí.
Dosavadní spolek jest členským spolkem těchto vrcholných org-anisací: Vysokoškol-ského svazu, Ústředí správních inženýrfi, Svazu spolkfi zeměměřičských inženýrfi a jeho
prostřednictvím Mezinárodní federace zeměměřické. Poměr k těmto organisacím po reorganísaci spolku bude předmětem jednáni v příštích zájmových skupinách inženýrů.
-státní měřické služby při SIA, a to se zřetelem na pravděpodobné změny v organisačnl
"Struktuře řečených útvarfi.
Ve velmi úzkém styku byl náš spolek se Spolkem čs. zeměměřičů. jakožto vydavatelem Zeměměřičského Věstníku, jejž povinně odebíralo veškeré členstvo a tvořilo většinu
celkového počtu odběratelfi. Povinnosti vyplývající z členství ve shora uvedených organi-sacích a předplatné na odborný časopis byly hrazeny z členských příspěvkfi, které činily
v posledních letech 50 Kč ročně.
V prfiběhu přípravného jednání a zejména na předběžné valné schfizi moravské
odbočky byl dfirazně vysloven požadavek, aby členstvu byl i nadále zajištěn odběr Zeměměřičského Věstníku. Jelikož vydávání odborného časopisu v rámci SIA za obdobných
podmínek jako u jiných technických časopisfi vydávaných Spolkem čs. inženýrfi by vyžadovalo placení normálních příspěvkfi ve výši 100 Kč ročně, bylo třeba hledati takové
řešení, jež by alespoň v roce 1939, který je považován pro spolkový život za rok přechodný, vyhovělo požadavku členstva, ovšem bez podstatného zvýšení členského příspěvku.
Bude úkolem příští zájmové skupiny, aby v roce 1939 otázku dalšího vydávání odborného časopisu v dalších letech se zřetelem k ostatním zeměměřickým spolkfim uspokojivě
vyřešila.
1939/11
Zeměměřické veřejnosti je známo, že stanovisko Spolku čs. inženýrťl nevyznělo
někdy příznivě k požadavkfim zeměměřičských inženýrů., takže byly vysloveny pochopitelné obavy, zdali naše zájmy budou vedoucími činiteli v SIA ochotně a účinně hájeny.
Bude zajisté v zájmu klidného vývoje činnosti příštích zájmových skupin inženýrů. státní
měřické služby při SIA, budou-li ještě před přestupem dány se strany zástupcfi SIA záruky, jež odstraní veškerou nedfivěru a připraví tak základnu k organisační činosti zeměměř.
skupin v rámci SIA. úkolem zájmových skupin inženýrů. státní měř. služby pak bude,
aby v zdravém soutěženi docílily čestného místa mezi ostatními inženýrskými složkami
Spolku čs. inženýrů.. Základním předpokladem k úspěšné činnosti bude, podaří-li se
v nově ustavených skupinách při SIA sdružiti inženýry všech odvětvi státní měřickť!
služby. Jsem'přesvědčen, že v našem stavu a zejména mezi mladšími kolegy jest řada
ochotných a obětavých pracovníktl, kterým právě výhodný organisační systém Spolku
čs. inženýrfi a jeho význačné postavení ve veřejném životě umožní, aby se vždy a všude
mohli zúčastniti stavovské práce a splnili i ve veřejném životě poslání novodobéhozeměměřičského inženýra.
Ing. Jul. Miku,la.
Z Jednoty ČS. úředně autorisovaných civilních geometrů v Praze. Schtlze pracovniho výboru, konané dne 3. prosince 1938, zúčastnilo se 12 kolegfi. Kolegové Ing. Janč a
Ing. Jan černý omluvili se nemocí. Kol. předs. Ing. FUrst po zahájení schtlze referovalo výsledku jednání na schtlzi představenstva Inž. komory, konané dne 26. října 1938. Usneseno požádati Inž. komoru o zprávu, jak pokročila práce akčního výboru v záležitostech, jež mu byly k posouzení resp. podání posudku přiděleny. Dotaz týká se návrhfi
kol. Ing. Proktlpka a Ing. štěcha, učiněných též na schtlzi komorní.
O poměrech na Moravě, jež jsou v dfisledku kolegiality a činnosti "Sdružení civ.
geometrů. v Brně" přes nynější situaci snesitelné, podal zprávu kol. Ing. Faltus.
Za Slovensko a Podkarpatskou Rus dostavil se do schfize kol. Ing. Tvartlžek, který
velice podrobně vylíčil povšechné i naše sta vovské tamní poměry.
Po projednání písemných stížností a dotazfi a po zprávě pokladní, přednesené kol.
Ing. Kuralem, byla schfize skončena.
Další výborová schtlze konala se dne 22. prosince 1938 v Praze za přítomnosti 10
členfi. Kol. Ing. Bukač a kolegové moravští' se omluvili.
Tato schtlze, zahájena předsedou Ing. FUrstem, konala se za příčinou porady
o volbě kandidáttl do představenstva Inž. Komory. Za čechy navrženi kolegové: Ing.
FUrst, Ing. Prokfipek, Ing. štěch, Ing. Vlk a za revisora účtfi Ing. Dítě. Za Moravu kolegové Ing. Faltus, Ing. Prokeš a Ing. Habrda a za Slovensko a Podkarpatskou Rus Ing.
Bittsánský, Ing. Ročák a Ing. Tvarů.žek.
'-.
K stížnostem z řad našich kolegfi upozorňujeme kolegy státní měřické služby, že
dosud se vyskytUjí zcela však ojedinělé případy, že pro formální náležitosti plántl (kroužek označující mezník nemá prů.měr 0'8 mm, schází politická obec místa, při podání má
býti místo ž á dám ob j e d n á vám atd.) jsou plány vráceny k doplnění nebo se žádá
doplnění. Takovéto projednávání geometrických plánfi před stranami nedodá našemu stavu vážnosti a apelujeme proto na kolegy stá tni měřické služby, aby v zájmu lmlegiality
i tyto zcela ojedinělé případy se již nevyskytovaly.
Příští schtlze pracovního výboru stanovena na 4. února 1939.
Po referátu kol. Ing. Tvarů.žka za Slovensko a Podkarpatskou Rus a projednáni
místních záležitostí byla schtlze skončena.
Ret. Ing. Vlk.
Mimořádná valná schůze Spolku čs. Inženýrů státní měřické služby v Praze koná
se v neděli dne 5. února 1939 o 8 hod. v domě čs. inženýrů. (SIA), Praha II., Dvořákovo
nábř. Pozvánky na tuto schtlzi byly všem členfim spolku rozeslány individuálně. - V předvečer valné schtlze, v sobotu 4. února t. r., koná se v místnosti čís. IV. domu čs. inženýrů. p ř á tel s k á s c h fi z k a ú č a s t n í k fi mim o řád n é val n é s c h fi z e, na níž
se členstvo spolku rozloučí s některými svými dlouholetými členy, kteří byli koncem
uplynulého roku přeloženi do výslužby. - Pro kolegy katastrální služby ze země české
byla vyžádána u Zemského finančního ředitelství v Praze hromadná dovolená na sobotu
4. února t. r., aby se mohli přátelské schtlzky i valného shromáždění žúčastnit. - Kolegové, vyzýváme vás, abyste přijeli tentokráte v co největším počtu do Prahy, abychom
se mohli před vážným rozhodnutím v našem spolkovém životě dobře poradit.
"Oprava výchovy inženýrů v novém státě. V obecné snaze, upraviti veškeré po- '
měry v nové republice co nejhospodárněji a nejúčeJněji, dochází také k návrhtlm na
úpravu našeho technického školstVí, připravy k němu a další výchovy absolventfi, aby
byl záměrně zajištěn zdárný dorost inženýrský ke zdolání dosavadních i nových úkolfi
rázu technického, dopraVního, obchodního a vědeckého. Ukazuje se tu nutnost vyřešení
celého souboru otázek dalekosáhlé dfiležitosti, které se projedlnávají v řadě povolaných
korporací: inženýrské komoře, Masarykově Akademíi Práce v dohodě s ministerstvem
školství a národní osvěty, profesorskými sbory vysokých škol, ústředí SIA a ústředí
správních inženýrťl.
1939/12
V hlavních. rysech shodují se názory v jednáních projevené na nutnosti řešení así
těchto otázek:
úpravy studía na střední škole v typu 7leté reálky, s osnovou přízpúsobenou techníckým požadavkúro a s vyučováním angličtíně,
zajíštění výběru nejschopnějších posluchačú vysoké škole vhodnou formou zkoušky,
prohloubení studia na jednotlivých odborech co do látky i k tomu potřebné doby,
aby učebná látka se neopakovala a bylo docíleno určité rovnoměrnosti jednak mezi jednotlivými odbory, j.ednak ve srovnání s poměry v sousedních státech,
vybavení vysoké školy technické dokonale všemi potřebnými ústavy a výzkumnými i zkušebními laboratořemi za účelem sledováni světového pokroku v technice,
zavedení vhodnou formou povinné a kontrolovatelné návštěvy přednášek a zvýšení
smyslu pro povinnost a čestné plnění převzatých závazkú posluchačstva,
zavedení přednášek a výkladú o vědeckém řizeni práce, organisaci veřejné i soukromé služby a branné výchově,
systematického vydáváni přednášek a upozorňování studentú i mladých ínženýrú
v praxi na nejnovější události ve světě technickém,
revíse studijních programú na vysokých školách technických vždy po 10 letech.
Podle prúběhu prací a porad lze očekávati, že bude dosaženo skutečně nejlepšiho
i'ešení, zejména také konečné úpravy až dosud zanedbávaného studia zem ě měř i ck é h o i n žen Ý r s t v i a pojistné techniky a že tak bude zajištěn zdárný vývoj našich
inženýrú všech oború, a to talmvým zpúsobem, aby mladi muži se dostávali do života co
nejdřive a co nejlépe vybaveni pro samostatné rozhodování.
Kr.
Organisace Generáliliho ředitelství stavby dálnic. Generálním ředitelem jmenován
byl generál Ing. Václav N o sek. Generálni ředitelství začalo již jako samostatný orgán
veřejné správy úřadovati v Praze-Smíchově, Kartouzská ulice, a má podle prozatímní
organisace dva odbory: technický a všeobecný. Od bor tec hni c k ý, jehož přednostou
byl jmenován mínisterský rada min. veř. prací Ing. K. M í š a, má odd ě len í st udi j n í se skupinami: konstrukční, dopravní a materiální, odd ě len í pro je k ční,
v němž je skupina silniční, mostni a pro pozemní stavby, a odd ě len í s t a v e b n i,
jež má skupínu silniční, A1ostní,pozemních staveb, zem ě měř i c k o u a referát strojní. O d bor vše ob e c n ý, jehož přednostou byl jmenován plk. žen. Ing. Dr. VI. H áj e k, má odd ě len i spr á v n í se skupinou osobní, hospodářskou, nákupní a referátem
organisačním, odd ě len í p r á v n í a odd ě len í p r a c o v n í c h ú t v a r fi, v němž je
referát vojenský, technický a propagační. Ú č t á r n a přičleněna je odboru technickému.
- V souvislosti s tímto organisahlím přehledem Generálního ředitelstvi stavby dálnic
rádi zaznamenáváme, že přednostou
zeměměřické
skupiny
byl ďnem 16.
ledna 1939 ustanoven škpt. stav. Ing. J~
Pa ye.!".. Kol. Ing. Jar. Payer, dlouholetý pokladnik Spolku čs. zeměměřičťl, osvědčíl své organisačni schopnosti a odborné znalosti již jako vedoucí zeměměřícké služby v Reditelství opevňovacich prací a jsme proto
přesvědčeni, že přišel pravý muž na pravé místo, jenž bezpečně zvládne vskutku velké
úkoly, které zeměměřiče pří stavbě dálnice očekávají. K významnému pověřeni mu
s r d e č n ě b I a h o pře j e m e.
Několik technických dat o naší dálníci. Vláda schválila generální projekt západního a východniho úseku dálnice. Střední úsek od Německého Brodu po Zástřizly na.
východní Moravě bude podroben ještě studiu. Jde o to, má-li být dálnice vedena na jih
či na sever od Brna. Generální plán je zpracován na prúměrnou rychlost vozidel na dálnici 121 km/hod., oblouky o poloměru ne,jméně 600 m, stoupáni max. 6%, v horském terénu nejvýše 8%. Kolem Prahy bude vybudován okruh o poloměru od středu Prahy 6 až
11 km, neboť pochopitelně okruh musi obejíti letiště ve Kbelích a Ruzyni. Dvakráte překročí Vltavu; severně u Selce přemostěním 50 m vysokým, na jíh u soutoku Berounky
s Vltavou. Počítá se, že 1 km dálnice v běžném terénu přijde asi na 3-4 miliony Kč.
- Současně s výstavbou dálnice bude nutno prováděti scelování pozemkú v obcích, postižených ztrátou púdy na dálnice. O technických problémech pří tomto scelování napsal
článek kol. Ant. Pro k e š z Brna do Lidových Novin dne 17. ledna t. r. a kol. doc. Ing.
O. Kr č má ř do Poledního listu dne 19. ledna t. r. Na oba články pp. čtenáře upozorňujeme.
Změna v užívání normalisovaného formátu papíru při některých knihovních podáních. Dle vlád. nař. ze dne 12. prosince 1938, S. z. a n. Č. 322, se prodlužuje lhúta dne
1. ledna 1939, do které soudy měly přijímati podání knihovní ve věcech pozemkové
reformy, zhotovená na papírech starého formátu, do 1. ledna 1940.
Reforma právnického studia. Podle novinových zpráv pracuje ministerstvo školství a národní osvěty na reformě právnického studia. Studium má býti prodlouženo
o jeden semestr na 9 semestrú a má jím být prohloubeno zejména studium státovědecké
a národohospodářské. Nedostatek národohospodářského studia je pociťován prý v právnických kruzích zejména nyní, kdy do života přícházejí absolventi vysoké školy obchodní,
která poskytuje národohospodářské vzdělání na široké basL
Zřízení IDavních měřických oddělení v Německu. V rámci reorganísace zeměměřické služby v Německu vydal říŠ. ministr vnitra výnos, jímž se zřízuje 14 Hlavních
1939/13
měřických okrsk-fi. U nich se zároveň zřizují Hlavní měřická oddělení a sice v 9 okrscích u vládních presidentů., v Bavorsku u ministerského předsedy, v Stuttgartě u ministra
vnitra, v Drážďanech, v Hamburku a ve Vídni u místodržitelů. - u zemských vlád. Tato
oddělení u uvedených nejvyšších· správních míst zpracují ve zvláštních skupinách tyto
záležitosti: 1. Vedení s osobní a správní agendou. 2. Trigonometrická a všechna jiná,
i výšková měření (trig. odd.). 3. Topografické práce (top. odd.). 4. Kartografické práce
a technický tisk (kart. odd.). Vedoucího úředníka odborníka zeměměřičského - a
přednosty oddělení a jich zástupce jmenuje ministr vnitra. úkoly nově zřízených jednotlivých oddělení jsou: pečovati o triangulační a polygonální síť, prováděti výšková
měření, pořízení, evidence, reambulace, vydávání a tisk základní mapy 1:5000 a topografické mapy 1:25.000, jakož i další zvláštní práce mimořádné. Nově zřízená služba přebírá
inventář a mapová díla býv. zemských služebních míst. Dů.ležitou funkci vykonává
R. f. L. (Reichsamt fUr Landesaufnahme), Jemuž byl svěřen spoludozor a jehož péčí vydává všech 14 oddělení vždy do 15. února běžného roku pracovní nástin pro příští
rok a do 15. května výroční zprávu za uplynulý rok.
F. S.
Poznej svou vlast. Tak by se mohla heslovitě jmenovat mapa, kterou v Německu
vydává Dr. Adolf Junge v Potsdamu. Je to vlastivědná mapa speciální v měřítku
1 : 100.000, vydávaná říšským úřadem pro měření státu, ke které je připojen němý
otisk mapy na prfisvitném papíře a vysvětlivky na tužším papíře stejného formátu.
Tato mapa je vítanou a výhodnou pomů.ckou pro vlastivědné vyučování, pro turistu a
pro višechny, kteří se chtějí seznámiti po všech stránkách s krajem na speciální mapě
znázorněným. - O tvaru krajiny, o jejím zalesnění, o vodstvu, o silnicích, o drahách a
městech mluví mapa sama, na průsvitném němém otisku možno však ihned vyčísti geologické složení, osídlení krajiny, prfimysl a j. Pomocí textu, otištěném na tuhém papíru,.
přiložením němého otisku na mapu a srovná váním značek, písmen a číslic seznáme vše,
co o krajině chceme věděti. Text je rozdělen dio skupin, z nichž každá má své označení
velkým písmenem; malými číslicemi pak jsou označena pořadí v příslušném textu. Skupiny podávají vysvětlení o geologickém složení pů.dy, o osídlení, o řeči a nářečí, přírodních zvláštnostech, prfimyslu, historii, umění a stavebních památkách, národopisu, zemědělství, lesnictví, rybnikářsvtí a o místech, kde se narodili význační mužové národa. Na
zpracování němého otisku a textu spolupracují místní význační činitelé, takže mapa je
v každém směru spolehlivá a rázem poučuje. Také u nás by se doporučovalo zavésti
tuto novinku. Dosud vyšlo 11 listů. speciální mapy, zpracovaných velmi podrobně. Krásně
pů.sobí"vzorná reprodukce německé speciální mapy.
zh.
Výchova pomocného zeměměřičského personálu v Polsku. O výchově pomocného
měřičského personálu v Polsku poje<iná»o je v Przeglll-du mierniczy, v listopad. čisle
roku 1937. Pro zajímavost podáváme statut státního lycea zeměměřického podle nařízení ministra náboženských vyznání a veřejné osvěty ze dne 30. července 1937.
Lyceum má za úkol připraviti mládež pro práce v rámci organisace a vykonávání
měření souvisejících s komasací a parcelací rolnických hospodářství, ku vyhotovování
plánů. i projektů. zeměměřických podle polních operátů., vychovávati pomocníky pro sdělávám zastavovacích a osidlovacích plánů. a plánů. pro projekty meliorací.
Lyceum je určeno jen pro mužskou mládež se třemi ročníky. Vyučování a počet
žáků. je řízen zvláštními předpisy. Zvláštní "ochranná rada" pomáhá řediteli lycea a
přednášejícím v udržování spojitosti lycea s hospodářským životem a s příbuznými
ústavy.
Pro přijetí žáků. se žádá předložení vysvědčení o ukončení gymnasia nebo jiného
vysvědčení, které bylo vládou uznáno za rovnocenné; věk nejméně 16 roků., nejvíce 2(}
roků., mů.že býti i vyšší; dokonalé zdraví; vstupní zkouška absolventů., a to: normálních
gymnasii, z matematiky a rýsování; čtyřletých obchodních gymnasií, z matematiky,
fysiky a rýsování; z jiných gymnasií, také z jazyka polského.
Vstupní (přijímací) zkouška má prokázati vědomosti v rozsahu učebného programu gymnasií a duševní rozvoj zkoušeného. V případě většího počtu zkoušených, llež je
počet žákovských míst, rozhoduje o přijetí výsledek zkoušky a lepší příprava.
Do II. a III. třídy se přijímají žáci po souhlasu vlády, kteří prokázali podtnínky
dříve uvedené a vykonají zkoušku: z předmětů. předcházejících ročníků. (mimo tělesných
cvičení), prokáží se měřickou praxí vysvědčením, které bylo uznáno pedagogickou radou. žáci jednoho lycea mohou býti přijati lyceem druhým.
U k o n č e n í ly c e a, op r á vně níž á k ů.. Vykonají závěrečnou zkoušku podle
zvláštních předpisů. před zvláštní zkušební komisí. Absolventů.m přiznává se titul: zeměměřič. Vysvědčení opravňuje zeměměřiče k pokračování ve studiích na vysoké škole
jako řádného posluchače. Zvláštní předpisy stanoví, které vyšší školy jsou mu přístupné.
Ing. Dr. V. Kolomazník.
O pozemkovém katastru jinde. 1. K a t a s t e r v Rum u n s k u. Z rumunského časopisu CadastruI Tarií (Kataster pOdy), ktorý dostáva redakcía nášho časopisu výmenou,
dozvedáme sa niekofko dát o stavu pozemkového katastru v Rumunsku.
Rumunsko dosiaf nemalo pre celé svoje štátne územie jednotný pozemkový katastero Pred svetovou vojnou v starom Rumunsku a Besarabii pozemkový kataster nejestvoval a nebolo tam ani pozemkovej knihy. V Bukovine pozemkový kataster spo~íval na.
1939/14
plánoch grafických a v Sedmohradsku na plánoch grafických, ovšem zvačšej čiastky na
plánoch konkretuálnych.
Sjednotené Rumunsko v dósledku tohoto citerného nedostatku vynieslo katastrálny
zákon a zákon o pozemkových knihách v roku 1933. Podra tohoto zákona prikročilo sa
k budovaniu jednotného pozemkového katastra podrobným zamerovanim najmodernejšími merníckymi pomóckami a metódami. Dosiar bolo zamerané a elaboráty vyhotovené
v 50 obciach župy Ilfov o výmere 160.426 ha, v 49 obciach Dobródži Novej o výmere
91.789 ha a v 4 obciach župy Ismail. Zároveň sa zakladajú i vložky novej pozemkovej
knihy v niektorých obciach.
Na budovanie jednotného pozemkového katastra pracuje 600 zememeričských inženierov. Na jednoho počíta sa v Rumunsku so zameranim asi 3000 ha plochy ročne, čo
pri 600 znamená ročne 1,800.000 ha zameranej plochy. Zameranie starého Rumunska a
Besarabie o výmere 18,087.700 ha odhadujú na 10 rokov.
Riaditerstvo pozemkového katastra je v úzkej spolupráci s vojenským zemepisným
ústavom a po dohode s týmto bolo stanovené, že Rumunsko sa zobrazuje stereograficky
konformne. Počiatok súradnic je v geografickom strede Rumunska a padá do blízkosti
Brašova.
Budeme sledovať činnosť rumunských kolegov pri zakládaní pozemkového katastra a pri prevádzaní iných zememerických prác a nezabudneme o tom čitaterov nášho
Vestníka informovať.
Ing. Fr. Kuska.
2. Nejstarší
katastry
v Persii
a Arabii.
Nejstarší katastr vznikl
v Persii za panování rodu Sasenidfi. Je to dílo na tehdejší dobu dfimyslné, které má za
podklad skutečné zaměření. Král Kavádh, syn Perozfiv (488-531), zjistil k svému velkému smutku, že jeho poddaní nesmí sklizeti zralé plodiny, pokud výběrčí neodpočítají
z nich daňový podíl, což mělo často velmi neblahý vliv na prfiběh sklizně. Nařídil proto
na konci své vlády, aby země, rovina i pohoří bylo zaměřeno a dle toho správně vyměřena pozemková daň. Toto měření bylo též započato, ale skončeno až za jeho syna Chosrau Anóšarvána (531-579).
V historických pramenech neni zmínky o tom, ja;kým zpfisobem bylo toto zaměření provedené, zda byly a v jaké úpravě vyhotoveny nějaké mapy. Víme jen, že plošnou
jednotkou byl 1 garíb
3600 čtvero 10kti1m.
Podle Tabariko (Geschichte der Perser und Araber zur Zeit der Saseniden v překl.
Th. Noldeho), st. 165, ale byli Peršané obeznámeni s vyhotovením přesných plánfi v měřítku, neboť na rozkaz králfiv vyhotovili přesný plán Antiochie, podle kterého bylo pak
vybudováno město Rů.~a. 'Se zaměřením země bylo též provedeno sčítání stromfi datlových i olivových a počtu obyvatelstva.
'
Král Chosrau svolal po skončení těchto prací své poddané a oznámil jim, že chce
napříště vybírati daně podle pevných sazeb na podkladě zjištěných kvant. Pial se jich po
názoru na svfij plán. Když jeden písař měl námitky proti jeho plánu, rozkázal ho ubiti kalamáři. Potom zvolil král schopné lidi a nařídil jim, aby rozvrhli daňové sazby podle
druhfi plodin a ovoc. stromfi. Tito znalci stanovili sazby na 1 garíb osetý pšenicí nebo
ječmenem 1 Dirkem (= asi předvál. 1 K), na garíb vinice 8, na garib jeteliny 7, na
každé 4 datlové stromy perské nebo 6 datlových stromfi obyčejných nebo 6 stromfi olivových 1 Dirkam. Za jednotlivé ovoc. stromy osaměle stojící se daň nevybírala, neboť se
předpokládalo, že plody snědí kolemjdoucí. Všechny plodiny mimo vyjmenované byly od
daní osvobozeny. Na podkladě takto stanovených sazeb dal Chosrau vyhotoviti v několika exemplářích daňový katastr, v kterém byla stanovena daňová povinnost každého
občana. Jeden exemplář katastru zfistal v kanceláři královské, druhý obdrželi úředníci
vybírající daně a třetí krajští soudcové, aby kontrolovali, zda jsou daně vybírány přesně
podle katastru.
V případě, že byla živelní katastrofou poškozena úroda, měla býti snížena přiměřeně daň. Nad vybíránim daně bděl ředitel pozemkové daně, který každoročně podával
králi hlášení o jejím výnosu.
Za Omara ben ChaUába byla pozemková daň vyměřována dle obcí za všechnu
výnosuschopnou pfidu, bez ohledu na to, byla-li obdělávána. Za celkový obnos daně pozemkové ručily obce.
Pro tehdejší doby a pro poměry orientální byl tento zpfisob předpisování dani
značným pokrokem.
.
Ing. Aug. Weis.
3. P o zem k o v Ý k a t a str v a in ě. Ve zprávě bývalého německého poradce'
nankinské vlády A. W. Jaenicke poukazuje se na žalostný stav čínského rolnictva, na
nepořádky a libovfili ve zdanění, na naprostou nemožnost soustavného prováděni nutných
veřejných prací. Referát, z nějž tuto zprávu čerpáme, konči slovy: "Zlepšeni v té věci lze
očekávati, až bude správně upraveno vybiráni dani, a to bude opět možno, až se pořidi
správnékatastrálni
mapy a soupisy obyvatelstva. Začalo se s tím už v provincii Kiangsi,
a to docela modernim zpfisobem: mapy se pořizuji podle leteckých fotografii. Přišlo se
při tom na mnoho pfidy, ze které nikdo dani neplatil a ke které se přihlásili bohatí jednotlivci teprve, když úřady vyhlásily, že ji prodají v dražbě."
š.
=
1939/15
Druhou státní zkoušku zeměměřického inženýrství vykonali: Nač e s k é m v y s 0kém učeni
v Praze
dne 10. prosince 1938 pp. Vojtěch Podhradský
z Travniku
v Jugoslavii, Jiři Lei e k z Bělé pod Bezdězem, Karel L e f a n z Kněžských Dvorti,
Karol C h m u I i k z Brvniště, v zemi Slovenské, Josef Jež e k z Prahy, Jiři Mat ě j k a
z Lomnice nad Luž., Ladislav H i r k o z Mfchalovcti v zemi Slovenské a Bohumil Van ě k
z Prahy.
Nač e s k é v y s o k é š k o let ech nic k é v Brn ě. Rudolf P š i k a I z Brna,
Ignác H I o b i I z Přerova, Bohumir C h I u P z Boskovic, Ladislav Voj t e k z Moravské
Ostravy, Břetislav R e g n e r z Kroměřiže (s vyznamenáním), Bohumil B u r i á'n
z Řidelova.
Změny ve stavu měříckého personálu pozemkového katastru za dobu od 1. řijna
do 31. prosince 1938. A. V zemi České:
Do trvalé
Výslužby
přeloženi: vrch. m.
r. Ing. Josef N o v á k a Ing. Frant. Ta mc h y na, m. r. Ing. Ant. Me j sna r a Ing.
Frant. Br o ž e. Na místa r e s i g n o v a li: v. m. k. Ing. Leopold K o I b, m. k. Ing.
Zdeněk Br y c h a Ing. Robert Fr i e dl. Ř i š i Něm e c k é pře dán i byli:
m. r.
Ing. J. Schestauber,
Ing. V. Grobner,Ing.E.Korndorfer,Ing.A.Kaschte
a Ing. Fr. Wohlrab,
v. m. k. Ing. J. Piekny,
Ing. Fr. Hoffmann,
Ing. F. Zehle,
G. S c h w a r z e r, K. Mli h I b a u e r, J. B r o s c h e, V. R e i c her t a Ing. V. S c h u I z,
m. konc. Ing. J. Ma y e r, Ing. E. B e n t s c h, Ing. E. W a len t i n, Ing. V. Fr a n ke,
B. P r e i s, Ing. B. R e i b hor n, Ing. A. Ze c h a, Ing. E. Ma n I i k e a Ing. J. P u rchart.
B. V zemi
Moravskoslezské:
í'tiši
Německé
předáni
byli:
m.
radové Ing. J. Heptner,
Ing. L. Horny,
Ing. Ferd. Po.!zer,
Ing. V. Weisser,
Ing. F. Kvard a, Ing. J. Pap ak, vr. m. k. Ing. A. Fri s ch, Ing. A. H au ptmann,
J. We r n e r, Ing. B. S c h r e i e r, Ing. A. E i sne r, Ing. F. š tě pán, Ing. K. Kr e j č i,
Ing. F. S c h m i d t, Ing. J. S t o d ti I k a, Ing. Ed. Hra b a I, m. k. Ing. H. F i s c her,
Ing. A. F e d r a, Ing; K. S u P i k, Ing. J. E s c hne r, Ing. L. St e pan, Ing. B. P i tz ing e r, J. D o lež a I, Ing. Dr. G. Roh r i c h, Ing. O. Z e i s s I, m. konc. Ing. J.
E r ti, Ing. V. Sed I á ř, Ing. E. Ma n d e 1.
Přeložení byli: A. V ze,mi če,ské: m. radové Ing. B. Hájek k archivu map katastrálních v Praze, Ing. H. Kněžourek
do Plzně, Ing. Fr. Vacek ke k. m. Ú. v Praze a
J. L i v o ra do Poděbrad, v. m. k. Ing.' V. K ue h t a do Plzně, Ing. J. No votn Ý do Českých Budě:fovíc,Ing. J. Han u š do Hořovic, Ing. V. Han u š do Jičina, Ing .. Z. R i c ht e r do Benešova, Ing. K. R e g á I do Přib»á.mě, E. P a II a do Německého Brodu, Z.
L a u b e do Loun, J. M o s r do Plzně, V. Krá k o r a do Písku, A. Pe t e r k a do Blatné,
Ing.; V. Val d m a n n do čes. Budějovic, Ing. J. K u n t ke k. m. Ú. v Praze, Ing. J.
Resl do Strakonic, Ing. Z. Hejl do Klatov,m.komisařiH. SchlindenbuchdoNové'lo Bydžova, Ing. V. Krá t k Ý do Hradce Králové, Ing. J. F i ř t do Rokycan, K.
Z ď eně k do Písku, Ing. L. P avl o v s k Ý do Rakovnika, Ing. J. Ří h a ke k. m. Ú.
v Praze, Ing. J. S a I a vado
Chotěboře, C. N o v o t n Ý do Ledče n. Sáz., Ing. J. J ane I e ke k. m. Ú. v Praze, Ing. J. P o k o r n Ý do Kolína, S. N o v á k do Turnova, Ing.
K. Prajzler
ke k. m. Ú. v Praze, lng. J. Vaněček
ke k. m. Ú. v Praze, Ing. J.
Š u I d a do Přibramě, Ing. J. C vak
do Roudnice n. L., Ing. M. st e h li č e k do Mladé
Boleslavě, Ing. E. V i t á k do Poděbrad, Ing. J. And r e s ke k. m. Ú. v Praze, Ing. Fr.
Sternwald
do Hradce Králové, Ing. J. Rijáček
do Sedlčan, Ing. V. Stárek
do Zbraslavě, Ing. E. N Yk o dym do Tábora, Ing. J. D Yt r y c h do Náchoda, Ing. J.
M u s i I ke k. m. Ú. v Praze a Ing. Z. K u č e r a ke k. m. Ú. v Praze, měř. konc. Ing.
K. Pe t r do Pardubic, Ing. J. Č e r mák do Zbraslavě, Ing. A. š i b r a vado českých
Budějovic, Ing. K. Pec k a ke k. m. Ú. v Praze, Ing. E. U I m do Hořovic, Ing. K.
S Ý k o r a do Rychnova n. Kněžnou, Ing. J. N o v o t n Ý do Kamenice n. Lipou, Ing. Fr.
S uch Ý do Tábora, Ing. V. Mat u n a do Mladé Boleslavě, Ing. C. Dr t i n a do Nového
Města n. Met., Ing. J. G o t h a r d do Plllrdubic a smluv. m. úřed. Ing. J. K opec k Ý
do Loun.
B. V zemi Moravskoslezské:
přeloženi:
m. radové Il!g. C. Sl.~2;áč e k do Třebíče, Ing. A.' š t v án do Brna (k. m. Ú., nové měření, přednosta), Ing. L.
B u káče k do Uh.Brodu, Ing. J. I{ r u pic a do Brna (k. m. Ú., autent. odd.), vr. m.
komisaři Ing. M. Je ř á b e k do Uh. Hradiště, Ing. Č. J u rek do Brna, Ing. H. Ř e znič e k do M. Budějovic, Ing. F. š P i č á k do Brna, Ing. J. S k o p a I do Mor. Ostravy,
m. komisaří V. Jan o šek do Hodonína, M. Mo ž í šek do Holešova, R. S lán sk Ý do
Olomouce, Ing. B. K a r a s do :Srna, Ing. J. Hor á k do Hranic, Ing. Dr. J. B oh m do
Prahy. J. čtv rtn i č e k do Uh. Brodu, St. V i a c lov s k Ý do Zidlochovic.
Z redakce. Mimořádné okolnosti ke konci minulého roku, zejména nevyjasněný
poměr Spolku čs.. inženýrfi státní měřické služby k vydavateli Z. V., jak o tom pi:eme
na jiném místě, znemožnily nám vydati toto číslo včas počátkem měsíce ledna t. r. Toto
číslo označujeme jako dvojčíslo 1-2. Dalši čisla budou vycházeti jíž pravidelně. -- Upozorňujeme pp. čtenáře na vložku, připojenou k tomutočislu, a prosíme je v zájmu věci,
aby se podle svých sil přičinili, aby počet odběratelti Z. V. byl co největší.
Za redakci
odpovídá
Ing.
Bohnmll
Ponr.
- Tiokem Akciové moravské knlhtlskárny
Nakladatel: Spolek československých zemimUičli Y Praze.
1939/16
Polygrafie
'ff
Brně.
V
y'V
'V
/
ZEMEMERICSKY
VĚSTNÍK
••••••••••
3
1939
ČASOPIS
SPOLl\U ČS. ZEMĚMĚŘiČŮ
XXVII.
ROČNíK - V PRAZE 5. března 1939
- ?'JOsudný mnichovský výrok probudil jako kouzelným proutkem všecky síly národa k hospodářské záchraně a zvelebení toho, co ·zbylo v našich rukou. Ještě jsme ani
nevěděli, kudy budou vedeny nové státní hranice a již jsme mohli čísti v denním tisku
snad trochu přepjatě naladěné úvahy o projektech dálnic, prfiplavfi, nových železnic a j.
I když nutno počítati s tim, že hospodářská únosnost zmenšeného státu nedovolí rozvinouti i nejlépe míněný budovatelský program v takovém rozsahu a takovou rychlostí,
jak by si b~lo přáti, jsme si zajisté všichni vědomi toho; že mnohé věci, o kterých se
dříve na dlouhé lokte psalo a diskutovalo a ,ve kterých nebylo lze docíliti jednotného
náZoru vedoucích činitelťJ.,budou nyní ráZně a rychle uskutečňovány. Dosavadní vývoj
tyto naděje také potvrzuje. J á d r e m vše c h z a m Ý š 1e n Ý c h děl, s m- ě ř ují c í c h
k h o s pod á ř s k é m u p o v z nes e n í stá t u, ječ i n n o s t tec hni k ťJ.,kterou je
proto třeba v prvé řadě organisovati tak, aby mohla úspěšně plniti nové obsáhlé
úkoly. Musí být oproštěna všech pout jalového úřadování a nepružné setrvačnosti ve
vyježděných kolejích a ve státním ústrojí jí musí být vyhrazeno místo odpovídající jejímu významu. Zájem, který dnes veřejnost věnuje technickým pracím, posiluje víru, že
zejména státní administrativa ožije novým, svěžím duchem.
Je přirozené, že zvýšená pozornost je věnována p orně r ťJ.m v zem ě děl s tví,
které v hospodářském životě státu dnes nabývá větší váhy jak pro vnitřní soběstačnost, tak pro mezinárodní výměnu statkťJ.. Problémy zemědělské výroby se zabývá celá
řada článkťJ.v denních i odborných časopisech. Stačí poukázati jen na programový návrh Československé akademie zemědělské v posledním loňském čísle jejího věstníku. Jak
lze očekávati, vystupuje opět do pop ř e d í o t á z k a s celo v á ní p o zem k ťJ.,o kterém je uvažováno jednak všeobecně, jako o nejúčinnějším prostředku vedoucím k racionalísaci zemědělské prvovýroby, jednak ve spojitosti se ztrátou a znehodnocením pozemkfi
při stavbě nových rozlehlých komunikací a s vnitřní kolonisacL O potřebě pozemkových
úprav, zejména scelovacích, pojednávají tyto, nedávno' uveřejněné články odborníkfi:
Prof. Ing. Dr. Františka Loma "Instituce pozemkové držby" v BráZdě, čís. 46/1938,
prof. Ing. Dr. Karla Jfivy "Scelujme pozemky při budování dálnic, prfiplavfi a železnic"
a "Scelování a meliorace zemědělské pfidy" ve Venkově 11. prosince 1938 a 18. února
1939, Ing. Paulišty "Komunikační spoje a scelování pozemkfi" v Nár. Novinách 29. prosince 1938, civ. geometra Antonína Prokeše "Stavba dálnice a úprava pozemkové držby"
v Lidových Novinách 17. ledna 1939 a doc. Ing. O. Krčmáfe "Scelování pozemkťJ.při
stavbě dálnic a prfiplavu" v Poledním Listě 19. ledna 1939 a j. Z obsahu a množství těchto,
namátkou shledaných, populárně-propagačnich statí, jimž podobných vyšlo v periodickém
tisku jistě více, a z novoročních projevfi ministra zemědělství a ministra veřejných
prací mfižeme souditi, jaká dfiležitost je komasacím 'přikládána a jak veliký zájem
v široké veřejnosti vzbuzují, zvláště nyní v souvíslosti se stavbou dálnic. V citovaných
úvahách je také, kromě stručného vylíčení výhod scelených pozemkfi, zminka o nutnosti potřebných legislativních opatření, která musejí předcházeti zavedení komasací
v čechách vfibec a v ostatních zemích musejí upravíti stávající předpisy se zřetelem
k novému účelu - opatření pozemkfi pro nově budované komunikace. Většina autorfi
vyslovuje náZor, že by postačilo provésti potřebné úpravy v rámci scelovacích norem
moravskoslezských, jejichž platnost by byla zároveň rozšířena na zemi českou, která
dosud scelovacího zákona nemá. Jak známo z nedávných novinářských zpráv, vypraco'Valo již ministerstvo zemědělství osnovu příslušné nové normy asi v tomto duchu a
rozeslalo ji v druhé polovíci února do urychleného přípomínkového řízení.
Hospodářskému významu scelování pozemků bylo již v tomto časopisu věnováno tolik místa, že by bylo zbytečné opakovati poznatky, které jsou přednášeny
již posluchačům zeměměřictví. Legislativními otázkami, k jejichž řešení již bylo
1939/17
přikročeno, budeme se zabývati zvláště. Dnes obrátíme pozornost k tomu, co nás
ze scelování po stránce odborně výkonné nejvíc zajímá a co si naléhavě zaslouží
snadno dosažitelné nápravy - k měfickým
pracím.
Máme-li tvořiti technické dílo sloužící racionalisaci výroby a zvláště má-li
se tak díti značným nákladem a ve velkém měřítku, je naší prvou povinností
přísně dbáti zásady, aby nejmenším nákladem bylo dosaženo nejvydatnějšího výsledku a to n~jen ve vzájemném účelném zapojování jednotlivých článků pracovního
postupu, nýbrž i pokud jde o výsledky z celku vyplývající, zejména v různých
zařízeních veřejné správy. Organisace technické části komasačního řízeni. těmto
požadavkům dnes nevyp.ovuje! Sledujeme-li postup měřických prací agrárních úřadů,
vidíme, že dvě nejdůležitější součásti elaborátu jsou s jistými obměnami vyhotovovány každá dvakrát, ač obě vyhotovení by bylo možno velmi účelně spojiti
v jediné. Jsou to:
1. Náčrt,
a) polní (zaměřovaci),
b) vytyčovací a
2. mapa,
a) origináI.ní (scelovací),
b) katastrální (t. zv. kopie pro pozemkový katastr, neboli grafický pod~
klad pro mapu katastrální).
Pojednejme o každém druhu operátu zvláště.
Nácrt. Úkolem operujícího technika po založení a zaměření polygonové sítě
je podrobně zaměřiti hranice scelovacího obvodu, hranice ze scelování vyňatých
částic, hranice železnic, silnic, cest, vodstva a kultur, jakož i - v té době již stano~
vené - obrysy nových společných zařízení. Měřické výsledky této práce zapisuje
a zobrazuje tužkou do polníCh náčrtků, zpravidla ze čtverečkovaného papíru,
v nichž je každá měřická přímka vyznačena zvláště, a to obyčejně tak, aby směr
úseček a pořadnic se shodoval s okraji náčrtu; konfigurace ovšem při tomto způsobu
zachován~ býti nemůže. Podle těchto .náčrtků je pak zaměřená situace zobrazována
v originální scelovací mapě. Pro vytyčení nových držebnostních hranic se vyhotovi
nové náčrty - vytyčo'vací, jejichž úprava se od náčrtů výše zmíněných značně
liší. Vytyčovací náčrty jsou kopií scelovací mapy na průsvitném plátně, doplněnou
odsunutými kotami, potřebnými k určení náhradních pozemků v přírodě. Tyto
koty se upraví se zřením ke skutečně naměřeným délkám. Z toho vidíme, že zde
jsou dva elaboráty v různé formě, obsahující každý jinou (nekolidující) část číselných
údajů o držebnostních"hranicích nového stavu. Míry zapsané v zaměřovacím (polním)
náčrtu, pokud se vztahují na neměněné předměty měření, hranici obvodu a společná
zařízení, jsou pro zajištění držby zajisté stejného významu jako upravené koty
vytyčovací a není tedy věcných důvodů pro dosavadní tříštění nejspolehlivějších
číselných údajů o hranicích do dvou manuálů, k tomu ještě rozdílné úpravy. Taktéž
nelze žádnými ohledy ospravedlniti eventuální přenášení kot z jedné části do druhé.
Příčinu dvojích náčrtů dnes ani dobře nemůžeme pochopit; jedině, vžijeme-li se do
názorů panujících v minulém století, kdy mapa bez ohledu na způsob zaměření
byla po svém dokončení považována za jediný pozdější zdroj všech polohopisných
údajů (pro vytyčování a pod.), mŮžeme se domysliti, že zaměřovací náčrty byly
pokládány za podruž~ou, prozatímnÍ-část operátu, která zobrazením na mapě téměl
pozbývá ceny. Proto také to jejich zběžné· vyhotovování tužkou, jež není dalek()
pouhých denních poznámek· v polním zápisníku. Je to pozůstatek kdysi jedině
používané měřické metody stolové. Dnes, kdy při agrárníchoperacich se používá
výlučně číselných měřických metod, je naprostou nutností spojiti zaměřovací i vytyčovací náčrt v jeden polní náčrt, jehož výhody by měly nemalý význam pro
úspornost a spolehlivost měřických prací.
Je zajímavé, že právě uvedenou závadu pracovního postupu hledí v poslední
době odstraniti i říšskoněmečtí scelující technikové, kteří, jsouce postaveni před
ohromný pracovní úkol, usilovně studují každou možnost zjednodušení a zhospo,:"
1939/18
dárněni měřických praci. Měř. rada Kirchheim
v 21.10ňském čisle nAllgemeine
Vermessungs-Nachrichten" věnuje těmto otázkám obsáhlou stať, v niž jako
jednu z prvních vad uvádí právě zmíněné vyhotovování dvojích náčrtů - zaměřovacího a vytyčovacího. Doporučuje, aby zaměřovací náčrty byly vyhotovovány
namisto v polnim zápisníku na průsvitném papíru, s určitou přesností, v měřítku
a v úpravě náčrtů vytyčovacich a aby z nich byla pořízena kopie na ozalidovém
papíru, která by po doplně?,í vytyčovacími kotami, tvoři~a j~dinévčise~né m,ěřické
dílo, jež by bylo převzato pnmo'do katastru. Uvádlme nekohk vet z Jeho uvahy,
které s malou obměnou platí i u nás:
Ohromnou úsporu pracovního času by bylo moŽIlo získati tím, že zaměření
cest a"příkopfi by bylo kresleno výlučně na vhodném prfisvitném papíru, aby bylo lze
z něj kdykoliv poříditi ozalidové kopie, které by byly použity pro vytyčovací náčrty. Bezpodmínečně musí býti dosaženo toho, aby zaměření společných zařízení bylo ~brazeno takovým zpfisobem, aby náčrty po doplněni nového stavu zaměřením mohly býti
odevzdány katastrální správě."
Autor dále dokazuje na konkretním případě, jak nehospodárné je dosavadní
zapisování měřických výsledků do polního zápisníku a jak výhodné je založiti
hned na začátku řádné náčrty, a praví:
"s počátku uplatňované námitky, že by se spotřebovalo mnoho času a že vyhotovení náčrtfi. v poli by bylo zdlouhavé, obtížné a za nepohody neproveditelné, byly skutečností vyvráceny. Náčrty jsou bezvadně upotřebitelny a spotřeba času není větší než
v jinak vedených případech s obdobnými poměry. Přednosti řádných náčrtfi pro pozdější domácí zpracování jsou tak jasné a očividné, že není třeba zvláštního odfivodňování. Zobrazovací práce na mapě podle nákresu kresleného ve velkém měřítku jsou
podstatně ulehčeny."
Vzpomeňme tu, kolik opačně nanesených pořadnic a úseček, někdy i celých
přímek, se vyskytne v mapě jen proto, že při zaměřováni jsou vyznačovány každá
přímka zvláště bez zachování konfigurace, takže při srovnáni náčrtu s mapou chyba
nijak na sebe neupozorní. Dále říká:
"Proti námitce, že náčrty jsou v řízení podrobeny častým změnám, musim uvésti,
že v přezkoušené a schválené síti cest patří větší změny k řídkým výjimkám."
U nás plati pro případné podobné námitky totéž i pokud jde o hranice ostatních nových pozemků, nejde-li ovšem o případ zvláště nepodařený. Z cizího příkladu vidíme, že navrhované odstranění dvojích manuálů bylo již prakticky vyzkoušeno povolanými odborníky a že se setkalo s plným úspěchem. J-e teď na našich
agrárních úřadech, aby nastoupily stejnou cestu. Při tom by se mohly účelně vyhnouti
jediné vadě popsaného způsobu německého: pro polni náčrty (zaměřovací) použíti
namísto průsvitného papíru, který se pro ten účel dobře nehodí, normálního kreslic§~.papíru, a vytyčovaci údaje vyznačiti buď přímo v originálu, anebo v otiscích
pořízených reflexní rozmnožovaci metodou na papíru stejné jakosti.
Mapa. Je-li nutna úspornost a jednoduchost v náčrtech, je tím naléhavějši
v elaborátu mapovém, který oproti náčrtům je mnohem nákladnější a významnější.
Scelovaci mapa, až na jisté podrobnosti, je dnes vyhotovována stejným způsobem
a v téže úpravě jako před třiceti lety. Je kreslena v měřítku 1: 2500 na plátnem
podlepeném papíru značných rozměrů (až 1·8 X 1·3m). Nestači-li pro scelovaci obvod
jeden list, je celé územi rozděleno na několik dílů, a to tak, že styk mezi jednotlivými částmi netvoři obvyklé sekční rámce, nýbrž neměněná nebo nově vzniklá
společná zařízeni (cesty, příkopy), vodstvo, po připadě hranice pozemkových trati.
V této mapě je zobrazeno vše, od zaměřeni scelovacího obvodu přes bonitaci až
k novému stavu. Pro pozemkový katastr a veřejné knihy se vyhotovuje další mapa
(shora zmíněná kopie, zvaná krátce katastrálka), která dnes se zřetelem k § 6, odst. 4
a §41, odst. 3 vládniho nařízeni č. 64/1930 Sb. z. a n. musí být vyhotovována v měřitku 1.~.8000 a v úpravě totožné s mapou katastrální, tedy v sekcích. Rozdílnou
úpravou mapy originálni a katastrální kopie měl být na prvé mapě částečně usnadněn
1939/19
přehled operačního území a ulehčen projekt nových celků,_neboť při popsaném rozčlenění obvodu byla každá nová držebnostní hranice stanovena jen n.a jednom listu
mapy. V době, kdy tento způsob dvojího vyhotovování měřického operátu byl v agrárních operacích zaveden, nepadalo na váhu značné pracovní zatíženi a časté nesouhlasy v kresbě, zaviněné opakovaným zobrazovánim, neboť nějaká levnější a spolehlivější cesta tehdy nebyla známa. Vždyť i katastrálni mapy byly dříve reprodukovány
pomocí pracně ručně vyrytých matric, které přirozeně nemohly býti věrnou kopii
originálu. Dnes však jsou již v jiných státech a u nás y p()zemkovém ka.tl!stru zavedena tak pronikavá zdokonaleni v mapovém materiálu a v tisku map, že nové
možnosti nemohou zůstati nepovšimnuty ani v agrárních operacich. Dnes je docela
dobře možné poř1diti potřebné kopie - a to i s vynecháním některých druhů kresbypouhým fotomechanickým rozmnožením originálu. K tomu je ovšem třeba, aby originálni mapa scelovaci se vyhotovovala s jistými odchylkami v obdobné úpravě jako
dnešni nová mapa katastrální, t. j. v měřitku 1: 2000, v sekcích, na papíru připevněném na hliníkových deskách a pokud lze s popisem na přiložné průsvitce.
Přednosti tohoto postupu, nehledě k úspoře pracovní, jsou nepopíratelny a lze je
shrnouti takto: v grafických pracich, kterých je při scelování nemálo, není třeba
se zabývati deformací papíru; ruční kaligrafický popis po většině odpadá; materiál
mapy je velmi odolný, umožňujicí i několikanásobné změny kr~sby; otisky pro
veřejné knihy a katastr, po připadě pro jiné zájemce jsou velmi levné a - což je
velmi důležité - naprosto totožné s originálem, takže je zaručena shoda výměr,
které dosud bylo nutno v důsledku dvojího zobrazení při převzetí do katastru zn.Qva
přepočítávat a mnohdy opravovat buď ~:ý'početnebo kresbu, byla-li výměra určena
z měr originálních. Technické prováděni navrhovaného způsobu by při dobré vůli
zúčastněných resortů jistě nepůsobilo potíží a agrární úřady by, kromě úspory značných nákladů na katastrálky, získaly citelné pracovní
uvolnění
pro vlastní
ú k o I y s c.elov a c í. Můžeme ovšem na druhé straně právem namítat, že bude-li
v originální mapě nynější styk v hranicích uzavřených komplexů (projekčních oddělení) ll.ahrazen sekčnimi čarami, bude stiženo určení nových držebnostních celků
v okoli těchto čar. Tato obtíž se však týká jen malé části nových hranic a neni
nikterak nepřekonatelná. Za sekčnim rámcem zbývá ještě tolik místa, že většinu
řezaných pozemků můžeme stanoviti na jednom listu a do druhého pouze nanésti
vzdálenosti řezů, nebo - je-li objekt na velké ploše a komplikovaně dělen - použijeme průsvitky nebo početní cesty. Není sporu o tom, že zmíněné těžkosti jsou
pranepatrného významu oproti opakovanému pracnému a nedokonalému zobrazení
celého nového stavu držby a kultur. Obdobně by bylo lze odpověděti na eventuální
námitky, že při novém způsobu by utrpěla přehlednost některé barevné kresby ve
scelovací mapě, poněvadž by z reprodukčních důvodů nebylo možno užíti krycích
a zejména žlutých odstínů. ZbS'vající použitelné barvy poskytují dostatečný výběr
a v krajním případě lze některé značky umistiti na pomocné průsvitce. O změně
měřítka 1: 2500 na 1: 2000 bylo by snad zbytečno se šířiti, zvláště když tato možnost
je dána již nyní platnými agrárně měřickými předpisy.
_
Uvážíme-Ii, jakou úmornou a nákladnou praci a jakým nevítaným zdrojem
chyb je každé opakované zobrazování a opisování měřického materiálu a přihlížíme-li
k naskytujícim se technickým možnostem a zvláště k dnešní naléhavé nutnosti úspor
ve veřejné správě, nemůžeme zajisté dosavadní pracovní postup považovati za účelný
a hospodárný, ať už jde o náčrt nebo o mapu. Maně se dere na mysl srovnáilí
výkonnosti moderního psacího stroje, produkujíciho zároveň s originálem tucet
paprosto identických průpisů, s někdejším namáhavým ručním opisováním. Doufejme,
~e vedoucí technikové našich agrárních úřadů odloží všechen nemístný konservativismus, odhodlají se opustiti vyšlapanou mnohaletou cestičku a zavésti navrhovaná
zlepšení v praxi. Pružné přizpůsobováni se příkazům hospodárnosti v obdobné věci
u našeho velkého souseda s vyspělou technikou by nám mělo býti vzorem, zejména
nyní, kdy každý ušetřený haléř a minuta jsou nám potřebny a kdy scelovací ruch
lillibujese rozvinouti v nepývalé miře.
1939/20
K rychlému porovnání předností a stínu dřívějšího a nového pracovního postupu je zde jejich p:řehledné tabelární sestavení:
_ ..
..•
:>
.Qj
"'aJ
Vo
Pro vpisováni vytyčovacích kot bylo na vytyčovacím
náčrtu dost místa,
neboť neobsahoval
jiných
měřických
údaj'fi.
PřenáŠení scelovacího obvodu a společných zař~enído
vytyčovacích
náčrt'fi,
Veškeré
zaměřo .
vací i vytyčovacl
koty na jediném,
přehledném
náčrtu,.
Nahromadění
zaměřovacích í vyty·
čovacích kot· v některých hustších
místech detailu,
chyby v eventuáh
ním opísu kot,
vedle uv;edené závady odpadají,
roztříštěnost
mě .
řických údaj'fi,
úspora
času.
častější nutnost
výpomoci zvětšeninou podrobnosti na
okraji náčrtu.
papíru
a
snadnost chyb při
vynášení do mapy
z náčrt'fi, nezobrazujících skutečnou
konfiguraci,
I dvojí
Snažší projektování así 1/5 nových
pozemk'fi,
v měřítku 1 : 2500
lepší přehled,
možnost použití libovolných odstín'fi
a íntensity barev
v kresbě, značkách,
zkratkách a
popisu.
popisování.
Nákladné
opakování zobrazovacích
prací a výpočtu
výměr,
Jedny práce zobrazovací a jeden výpočet výměr,
naprostý souhlas
časté nesouhlasy v scelovacího operákresbě i výměrách
tu s katastrálním
mezi scelovacím 0- a s mapou veřejperátem a pom'fic- ných knih,_
kami dodanýmí po- velmi trvanlivý,
zemkovému kata·
nepracující materistru a veřejným
ál mapy bez srážkníhám,
ky papíru,
choulostivý mat,,jednotnost
měřitriál mapy, silně
ka,
podléhající
deforvyhotovování
pomaci,
m'ficek pro veřejobtížné počitání
né knihy a katastr
srážky při nanášenezatěžuje
agrární, odsunování a
ní
úřady,
které
planimetrování,
tak mohou rozšířit
vlastni činnost scerozdílné měřítko
lovací,
mapy scelovací a
kopie pro veřejné
zjednodušení
poknihy a katastr,
pisu,
menší přesnost oriúspora kreslicích
ginálu,
hmot a času.
nemožnost obvyklé
reprodukce,
pracný
Rozdělením na sekce menší přehled
scelovacího obvodu
a projektováni asi
1/.> nO'v'ých drže,bnostních hranic poněkud ztíženo,
jisté omezení v používání barev (přípustné jen slabší,
světlo propouštějící odstiny bez
žlutě) .
popis .
. Résumé. L' é c o n o mís a t i on des t r a v a u x d' a r pen t a g e e n v u e dur em e m b r e m e n t. Dans les travaux ďarpentage au cours des remembrements en Moravie il faut supprimer l'inutile double réproduction des cartes (origínale et cadastrale)
et des plans (pour l'arpentage du terraín a remembrer et des voies cummunes et pour
1939/21
déterminer le nouveau état de possession). Cette simplification produira des épargnes du
temps et de ľargent ďun pa.rt et ďa.utre part contibuera a la perfection des travaux
du géometre au remembrement.
Stav geodesie
a geodetických
prací v Rusku.
Prof. L. A. S o po c k o, Bělehrad.
(Redakci došlo v březnu 1938.)
Abychom si mohli učiniti správnou představu o geodetických pracich vykonaných
v Rusku od konce světové války až po nynějši dobu, jest nutno nejprve zjistiti, co se
v Rusku vykonalo v tomto oboru před světovou válkou, t. j. před r. 1914.
Analysovati práce vykonané během světové války nemtlžeme, neboť veškerá energie ruského národa byla tehdy věnována zájmtlm válečným a obraně státu. Rovněž musime v úvahách vynechati údobi občanské války a začátek doby vzniku nového státniho
režimu v Rusku, kdy celý občanský život takřka byl vychýlen z normálnich koleji a myšlenky národa se soustřeďovaly kolem stále nových a nových události; budoucnost se zdála nejistou a připravovala dalši nepředvidaná překvapeni. Nicméně náprava v oboru organisace geodetických praci nastala dřive než v jiných vědnich odvětvich. Lze to vysvětliti naléhavými požadavky státniho a hospodářského života. Již v r. 1919 byl učiněn
prvni pokus o soustředěni všech geodetických praci ve Vyššim Geodetickém ředitelstvi (Vysšeje Geodezičeskoje Upravlenije = V. G. U.). Avšak s prováděním systematických praci, založených na odborně zpracovaných základech, se započalo teprve v r. 1924.
Prof. F. N. Krasovskij vyjadřuje se o tom takto (I, 40) *):
"Od r. 1919 až'do r. 1923 nebylo v oboru základnich geodetických praci prováděných
V. G. U. docileno skoro žádných výsledktl, jelikož chybělo potřebné vybaveni a jevil se
velký nedostatek kvalifikovaných sil. Dobu od r. 1924 do r. 1929 lze již považovati za éru
stále vzrti.stajici intensity práce v astronomicko-geodetickém oboru."
O stavu kartografických praci napsalO. Sergějev toto (II, 24): "Prvni údobi, r.
1918-1922, bylo vyplněno občanskou válkou, druhé, r. 1923, lze charakterisovati jako přechod od nečinnosti k normálním pracim předválečné doby a třeti údobi, od r. 1924 do
1927, jest již dobou systematické kartografické činností."
Ing. JemeIjanov konstatuje (III, 86), že pravidelný rozvoj hydrografických praci
v pobřežnich pásmech moři, obklopujicich SSSR., začíná se teprve od r. 1925. Počinaje
timto rokem, tempo hydrografických praci je na stálém vzestupu.
.
I úprava měřických praci spjatých s držbou pozemktl, která vzhledem k ohromné prostoře a k zemědělskému rázu kraje má v Rusku dtlležitý význam, byla nejobtížnějši, a
to zejména v dtlsledku pronikavé změny celého vlastnického práva v SSSR. Zemědělské
úřady až do poslednich let ve skutečnosti se nezabývaly prováděnim systematických měřických praci, a to proto, že někdejši agrárni operace podstatně se lišily od nových, diktovaných podminkami nového politického režimu. Agrárni operace v letech 1922-1927 a
v dalšich prováděly se od připadu k připadu na malých rozlohách jen na žádost majitelfi
individuálnich hospodářstvi, jak se o tom zmiňuje Cholenko (IV, 3).
Podobně se vyjadřuji o stavu praci v jiných odvětvich geodesie též účastnici všesvazové konference r. 1932, která byla svolána za účelem stanoveni pracovního programu
druhé pětiletky.
Náš přehled o současném stavu geodesie a o jejim rozvoji v nynějšim Rusku a porovnáni se stavem předválečným (před r. 1914) ~ vztahuje na mezidobi od r. 1924 do
r. 1937, t. j. na dobu 13 let.
Za účelem docileni lepšiho přehledu budeme v dalším odděleně probirati jednotlivé
druhy geodetických praci, sledujici rtlzné cily.
Celková organisace geodetických prací.
Před světovou válkou, která vyvolala ohromný politický a sociálni převrat v dějinách národtl, žádný stát se nezabýval myšlenkou celkového usměrněni geodetických
praci. Tyto práce byly pouze vědeckého rázu.
Zcela zvláštni význam a úplnou nezávislost na jiných zeměměřických úkonech.
měly práce konané ruskou vojenskou správou.
Ministerstvo války bylo do jisté miry povinno poskytovati na žádost jiných ministerstev některá potřebná data, týkajici se výsledktl měřeni, jako na přiklad souřadnice
trigon. bodtl I. řádu, nivelačni koty nebo mapy; nemusilo to však činiti, šlo-li o účely
soukromé. Casto zpracovávalo pro své účely i výsledky takových základnich triangulačnich, event. nivelačnich praci, které ještě ani nebyly řádně ukončeny, neboť nemělo
*) Rimská čislice v závorkách poukazuje na pořadové čislo seznamu literatury,
který jest připojen na konci článku a ve kterém čtenář najde název dila, na něž se autor
odvolává. Arabská čislice znači stránku dila.
1939/22
ani dostatek finančních prostředkfi, ani potřebné množství kvalifikovaných sil; mimoto
mu také chyběl přímý zájem na tom, aby pro potřeby občanstva své práce včas ukon-
-
~~
Před revolucí byl v Rusku pociťován více než v jiných státech nedostatek systematické a konsolidované spolupráce mezi jednotlivýmí resorty. Stávalo se často, že určité ministerstvo konalo ve vlastní kompetenci nějaké měřické práce, aniž se staralo o to,
zdali snad tyto práce nebyly již provedeny dříve jiným ministerstvem. Proto se vyskytovaly případy, že jedna a tatáž plocha byla zaměřena v rfizných variacích 4-, ba až
10krát.
Při podobném stavu věcí zbytečně se plýtvalo finančními prostředky a materiálem.
VýsledkťJ. získaných takovýmto několikanásobným měřením někdy se vťJ.bec nepoužilo
k žádným účelťJ.m; často se ztrácely, neznámo kam.
O centralisaci a koordinaci měřických prací se uvažovalo několikrát dávno před světovou válkou. Zejména ostře byla pociťována nedokonalost v organisaci měř. služby v letech válečných, kdy často bylo zapotřebí použíti výsledkťJ. měření k účelťJ.mvojenským.
Po ukončení války tato otázka stala se znovu předmětem rozprav v odborných časopisech a na poradách profesionálních spolkťJ.a státních komisí. Bylo při tom dosaženo
určitých praktických rozhodnuti * *) . Otázka centralisace geodetických prací v Rusku, díky zvláštním podmínkám nového státního režimu, mohla býti vyřešena v plné míře, a to nejradikálnějším zpťJ.sobem.
Dekretem sovětťJ.lidových komisařťJ. ze dne 15. m. 1919 bylo zřízeno Vysšeje Geodezičeskoje Upravleníje, jehož úkolem byl dohled nad všemi geodetickými a měřickými pracemi ve státě. Avšak při uskutečňování tohoto úkolu vyskytly'se závažné překážky, jako
na příklad staré tradice v jednotlivých ministerstvech, naléhavá nutnost prováděti takové speciální měř. práce, na které se centralisace nevztahovala atd.
Pokud se týká vojenské správy, byla tato vyňata z povinnosti upraviti své práce ve
shodě s výkony V. G. U. Teprve v r. 1924 (V-45) bylo rozhodnuto, jaký druh základních
geodetických prací spadá do kompetence V. G. U. a jaký do kompetence Vojenského
zeměpisného ústavu (Vojenno-topografičeskoje upravlenije = V. T. U.).
Počínaje tímto rokem, podařilo se V. G. U., které předtím bylo několikrát reorganísováno a nyní přejmenováno na Hlavní ředitelství státního měření a kartografíe (Glavnoje upravlenije gosudarstvennoj sjemky i kartografii
G. U. G. S. i K.) soustředití ve
svých rukou dohled jak nad veškerými pracemi triangulačními a gravimetrickými, tak
i nad přesnou nivelaci a nad určováním zeměpisných souřadnic trigonometrických bodťJ.
a astronomických azimutťJ. stran triangulační sítě. Zavedením pětiletého plánu v oboru
geodetických prací a periodicky konaných geodetických seminářťJ. a konferencí lze nyní
pokládati obor vyjmenovaných základních geodetických prací za dokonalý, systemisovaný
a úplně připravený k řešení úkolťJ.,které ho v budoucnu očekávají. Nutno konstatovati,
že právě v nich byl docílen největší úspěch v porovnání s dobou předválečnou.
Pokud však jde o státní práce měřické a kartografické a o jejich centralisaci,
koordinaci a zejména o použití jejich výsledkťJ. k celostátním účelťJ.m,nelze věc považovati ani zdaleka za vyřešenou. Ve smyslu stanov G. U. G. S. i K. byl tento orgán pověřen vypracováním 'všeobecně závazných instrukcí, týkajících se veškerých měř. prací,
schvalováním pracovních programťJ., dozorem nad výkonem a konečně úschovou výsledkťJ.
měř. prací ve svých archivech. Za účelem praktického provádění těchto funkcí byly zřízeny místní sekce G. U. G. S. i K.
Avšak v praksi se vytčené úkoly ukázaly tak velké a komplikované, že sekce
G. U. G. S. i K. je ani dosud nesplhily. Nutno to odťJ.vodnitijednak nedostatkem kvalifi'kovaných sil, které by dovedly tyto složité problémy na mistě rázně vyřešiti, jed:Q.8.k
snahou jednotlivých sekcí po úplném osamostatnění a nezávislosti na ústřední správě.
Přes to, že sovětská geodesie je založena na přesně vypracovaném systému, že má
velký státní rozpočet, velmi početný technický personál, skvělé technické vybavení, přece
je daleko pozadu za ostatními odvětvími socialistického hospodářstvi. Tato věda byla
v Rusku vždy na posledním místě v řadě jiných státních problémťJ., postrádala přesné
orientace a nyní, lze-li to tak vyjádřiti, stala se bezprincipní. Tak jest charakterisován
nynější stav měř. a kartografických prací v úvodním článku prvního čísla Geodezistu
z r. 1938 (VI, 9).
Podle slov onoho článku: " ... sekce státního měřetlÚ a kartografie osvojily si
.špatné tradice bývalých orgánťJ. geodetického centra, ztratily elementární autoritu a nebyly schopny splniti ani jeden ze svěřených jim úkolťJ.. Se zřetele těchto sekci odpadly
=
**) Prvním státem, který provedl centralisaci měř. prací, bylo Rakousko. Stalo se
to na základě vládního nařízení ze dne 6. července 1919.
Centralisace triangulačních prací vyššího řádu v Československu (s délkou stran od
4 km výše) byla uskutečněna rozhodnutím ministerstva financí ze dne 19. října 1934 (XI).
Pokud jde o Jugoslavii, byla tam pro centralisaci státních geodetických prací zřízena V r. 1924 vyšší geodetická rada; její práce však nebyly úspěšné.
1939/23
vfibec záležitosti, týkající se organisace, koordinace a regulace měř. prací dfiležitých
s hlediska státních zájmti (VI, 15--16)."
.
Nicméně zřizením G. U. G. S. i K. a jeho mistních sekcí lze pokládati otázku
racionalisace a koordinace všech geodetických prací za zásadně vyřizenou· a lze doufati,'
že podle získaných zkušenosti bude tato věc během krátké doby vyřešena kompetentními odborníky též i prakticky.
Nedbáme-li vÝše uvedených nedostatkti praktického ráZu, mtižeme říci; že organí .•.
sace geodetických prací v Rusku do jisté miry udělala velký krok kupředu a zabezpečila
možnost jejich dalšího správného a racionálního rozvoje. Po této stránce jest Rusko jediným státem na světě, který povznesl význam organisace geodetických prací na širokou
základnu celostátních zájmti.
Odborná příprava geodetického personálu.
V předválečném Rusku poskytovala teoretické geodetické vzdělání jednak astrono~
mická observatoř v Pulkově, při níž byl zřízen dvouletý učebný běh pro dtistojníky-absolventy geodetického oddělení akademie generálního štábu, jinak též tu byla odděleni
pro teoretickou geodesii a astronomii při matematických fakultách ruských universit.
Mezí odbornými školami, na kterých se vyučovala geodesie v plném rozsahu, jest
uvésti na prvním místě "Měževoj Institut" (M. 1.) v Moskvě, založený podle vzoru geodetických oddělení na německých vysokých školách zemědělských v Bonnu a Poppelsdorfu (Berlín) s tím rozdílem, že učebný běh byl rozvržen naJ:rQky, a poskytoval dtikladnější přípravu v matematických a geodetických naukách. Zvláštnosti moskevského
institutu bylo, že representoval typ internátu se 3 odděleními: první se skládalo z 5 t. zv.
starších tříd reálky, y níchž matematika, geometrie, deskript. geometrie, rýsování a
kreslení byly přizptisobeny pů'žadavktim geodetického vzdělání. Druhé oddělení sestávalo
ze 3 ročníkti zeměměřických, které připravovaly své chovance zejména na určování vlastnických hranic pozemkti a konečně třetí oddělení mělo 2 ročníky zeměměřičského inženýrství, v nichž se prohlubovaly ~áklady geodetického vzděláni a připravovaly posluchače
k pracím kulturně-technickým. Vzhledem k tomu, že poptávka po zeměměřičských inženýrech nebyla tenkrát přiliš velká, byl umožňován přechod ze zeměmětlckého odděleni na
inženýrské jenom opravdu nadanějším studenttim, kteři byli schopni zdolati jak discipliny mah;matické, tak i právnícké a inženýrské. Proto počet studujících na inženýr~
ském odd,ělení nepřesahoval nikdy i v nejpříznivějším případě .15 osob v jednom ročníku.
Póstupný vzrtist kolonisace v západní a východní Sibiři, Střední Asii a Zakavkazsku,
vyvolal. velkou poptávku po odbornících, schopných organisovat a říditi měř. práce na
velkých prostorách nezalidněných krajti a zhodnotiti je pro hospodářské a kulturní
účely: založení usedlostí, zakládáni cest, meliorování ptidy atd. V souvislosti s novými
úkoly byla provedena reorganisace moskevského měřického· ústavu. Nejdříve v r. 1899
byly postupně zrušeny reálné třídy; pak v r. 1904 byl internátní typ přeměněn na normální typ vysoké školy se čUct'l~týJ;n studijním programem, bg~ rozdělení na oddělení
zeměměřické a inženýrské. Zároveň se zvýšil počet přijatých posluchačti.
Stolypinova pozemková reforma, která vyžadovala velký kádr zeměměřičti, byla
příčinou zkrácení školské příprávy (9 měsícti až 2 roky); proto se v r. 1905 l/rovedla
nová reorganisace měřického ústavu, a to zavedením specialisace ve třech šňi~reéh:~~
detickém, zeměměřicko-právním a kulturně-technickém.
Pozdější rozvoj kolonisační, hospodářské a prtimyslové politiky státní vynutil si
další třídění učebné látky "Měževého institutu",. jakož i rozšíření programu na středních
zeměměřických školách. V r. 1907 byla na těchto školách zavedena pětiletá studijní doba
a prohloubeno studium kulturní techniky. 1. ledna 1917, t. j. těsně před revolucí, nabyly
platnosti nové stanovy "Miěževéhoinstitutu": byly v něm zřizeny tři zcela samostatné fakulty: geodetická, zemědělská a kulturně-technická. Během dalších let v dtisledku rostoucího významu geodetických prací v nově organfsovaném hospodářství bylo provedeno
více změn i v organisaci Měževého institutu. V přítomné době Měževoj institut, který
byl přejmenován na Moskevský institut Inženýrti geodesie, fotogrametrie a kartografie,
jest na celém světě jedinou vysokou školou, která poskytuje vysokoškolské geodetické
vzdělání rtiznÝCllsJ:Jlěrti,Praktická geodesie, jakožto pomticka pro řešení inženýrských
úloh, není nyní vfibec v programu institutu a přednáší se jen jako e<>mocný'předn;J.~tna
vysokých školách technických jiných směrti. Institut, má toho času 3 fakulty.,(Vu;.. 3):
g e ode ti c k o u (flooděleními astronomicko-geodetickým a aerofotogra.nckým,) k !f:!.,t0:g Í'a f i ck o U ara k u I t u pro stavbu
geodetických
str o j ti (oddělení opticko~ .
mechanické). Poslední fakulta byla zřízena teprve v r. 1936, kdy bylo definitivně upuštěno od dřívějšího plánu zříditi ji pří jiné vysoké škole te'élíriiéké. Absolvent Institutu nabývá titulu podle směru absolvované fakulty inženýr-astronom-ge()det, .~_~nýr~fotogeodet, inženýr-kartograf, anebo inženýr-mechanik. Normální učebný program Jesťrozvržen na_i~r<>ku (9 semestrtiJ, na širokém matematickém základě a má značný počet
povinných letních a zimních cvičení s bezpodmínečnou účastí všech posluchačti (30-31
týdnti); ukončuje se disertační prací s projektem (VllI) .
1939/24
Kromě Moskevského Institutu jsou ještě zřízeny dva další geodetické instituty, a to
v Charkově s astronomicko-geodetickým a fotogeodetickým oddělením a sibiřský institut
v .Omsku s oddělením astronomicko-geodetickým a kartografickým.
Mimo to- lze na některých universitách při katedrách teoretické /eodesie a astronomie studovati praktickou astronomii, magnetická pozorováni a gravime{rii.
Přes velmi značný počet vysokých škol, poskytujících geodetické vzdělání, ~e stále
nedostatek absolvovaných geodetti, kteří by vyhověli velké poptávce a zabezpečili pravidelný chod geodetických prací ve státě ***).
~ožství
personálu potřebného pro práce lze posouditi podle údajti citovaných
v referátech všesvazové konference v r. 1932 (IX, 19). Tato data jsou uvedena v náSledující tabulce:
Nedostatek
~1>0
.
Inženýrů
Středoškol. techniků
Nižších techniků
S
•..l:><
op
po.
bt
po'"
847
3.268
.
--
Nedostatek
k začátku
2. pětiletky
Nedostatek
ke konci
2. pětiletky
2.547
5.640
-,2.138
6.013
15.823
4.968
I
~1;3
o, •.•
"<:;"Ol
Stav
k 1. V.1932
geodet. personálu
.
Inženýrů
Středoškol. techniků
Nižších techniků
701
6.651
889
1.263
6.882
1.962
I
I
2.613
16240
5.182
Jest jistě velmi nesnadno během jedné pětiletky vyškoliti na 5000 illŽenýrti-geodettia
více než 20.000 zeměměřičti-středoškolákti. Projevuje se proto velmi citelně nedostatek
geodetického personálu ještě dnes.
(Pokraé. A suivre.)
Nový zákon o scelování pozemků v Holandsku
z 20. května 1938, č. 618.
Ing. Ondřej Krčmář.
Zastaralé scelovací předpisy v Holandsku vynutily si vydání nového zákona o scelování nemovitostí,. který obsahuje celou řadu zajímavých no-vinek. Zejména pro naše
poměry, kdy z rtlzných a rtizných dtivodti,urychluje se akce o doplnění dosavadního,
či vydání nového scelovacího zákona, nebude zajisté bez prospěchu seznámiti ,se blíže
s moderním scelov{Lcímzákonem holandským.
.
Scelování pozemkti v Holandsku patří do ptisobnosti ministerstva zemědělství, provádění jeho přísluší "ú st ř e dní k o m i s i", pověřené řízením všech Záležitostí scelovacích ve státě a "M í s t ním k o in i s í m", zřízeným pro každé jednotlivé scelo-vání
zvlášť za spoluptisobení "S tál é zem s k é k o m i s e" (komise provinciálních státti)
v ohledu administrativním a příslušných o k r e sní c h s o u d ti v ohledu soudním.
účastníci scelování jsou pří m í, kteří vzhledem k nemovitostem zahrnutým v obvodu scelovacim mají právo vlastnické, práyo využiti plochy, trvalého nebo dědičného
nájmu, užitku nebo bydlení, a ne pří mí, majitelé jakýchkoliv jiných práv k těmto nemovitostem.
.
Scelování lze provéstí buď na základě d o hod Y ú č a s t n í k ti nebo pod I e z ák on", o podpoře zemědělství, zahradníctví, lesnictví, chovu zvířectva a využití raše~
linišť.
A. Scelování podle dohody účastník-lI: Tímto zptisobem ize provésti scelení nem<J.vitostí, jestliže nejméně 3 vlastníci v určitém obvodu (obci)' se vzájemně smluvně zaváží sloučiti svfij nemovítý· majetek v jedinou m a s u (podstatu) a znovu jej mezi uebe
rozděliti scelovacím řízením, které provedou a potvrdi zmocněnci ve smlouvě určené.
Ve smlouvě mtiže býti připuštěno jednak přiděleni pozemkti za náhradu v hotovosti, jednak zase výplata v penězích za nárok v pozemcích. V téže smlouvě mtiže býti také
***) Kromě vysokých škol geodetíckých existuje v Rusku několik desítek t. zv.
geodetických techník (před válkou to bylo 11 středních zeměměřických škol), poskytujících absolventťlm středošl,mlské zeměměřické vzdělání.
.
1939/25
stanoveno, zda a do jaké míry má býti v řízení použito ustanovení o scelování podle
zákona.
B. Scelování podle zákona. O b e c n á u s t a n o ven í. Generální řízení všech z~
ležitostí při scelování nemovitostí přísluší "ústřední komisi", jejíž složení je stanoveno
královským dekretem ale tak, aby nejméně 2/5 členů a 2/5 náhradníků byly jmenovány
ústředními zemědělskými korporacemi, které určí ministr zemědělství.
Ze scelování jsou vylo u č e n y: hřbitovy, zrušené hřbitovy do 30 let po uzavření, rodinné hrobky, pomníky, nemovitosti uvnitř místních tratí, pozemky určené k založení ulic, náměstí a stok nebo k zastavěni.
Jen s e s vol e ním m.a ji tel e mohou býti do scelování pojaty: budovy, parky,
pozemky určené jinému účelu než zemědělství, zahradnictví, lesnictví, chovu zvířectva,
využití rašelinišť, honitbě a rybolovu a konečně pozemky patřící morálním osobám věnujícím se .pěstování přírodních krás. Nemovitosti sloužící účelům vojenským mohou
býti pojaty do scelování jen se svolením ministerstva národní obrany.
Každý účastník obdrží na vlastnictví a právech n á hra d u, jejíž cena je v tém.že poměru k ceně souhrnu všech náhrad jako cena jeho vlastnictví a práv do scelování
pojatých k souhrnné ceně J)celovacího obvodu, s dovoleným rozdílem ± 5%.
S celo v a c í ř í ze n í. K zavedení scelovacího řízení je zapotřebí souhlasu buď
prosté většiny majitelů podle hlav nebo majitelů nadpoloviční katastrální výměry bez
ohledu na jich počet. Nebylo-li dosaženo žádné z těchto majorit a jde o zájem státu
nebo zemědělství, může stát scelování naříditi, jestliže bylo docíleno aspoň 50% některé z obou majorit. Hlasování provádí "Stálá zemská komise", při čemž nedostavení
se vlastníka se považuje za souhlas. Jde-li o zájem veřejný, může býti scelování vůbec
nařízeno zákonem.
Z j i š t ě n í p r' á v. a o cen ě n í n e m o v i t o s t i. Při dosažení potřebného souhlasu se scelováním zašle stálá zemská komise výsledek příslušnému okresnímu soudu,
který jmenuje s o u d c e - k o m i s a ř e pro toto scelování, kterému se nadále předkládají veškeré doklady a spisy tohoto řízení. Stálá komise jmenuje dále se souhlasem
ústřední komise a starostů obcí scelovacího obvodu mís t n í k o m i s i, kterou pověří
provedením tohoto scelování. Místní komise se skládá z 3. členů, z nichž 1 je presidentem a 1 jeho náměstkem a ze 2 náhradníků; je jí přidělen k a t a str á 1n í g e o m e t r,
určený mil}istrem financí a případně další potřební znalci.
Mí&tní komise sestaví 1 i s t i n u ú č a s t n í k ů a ji c h p r á v, a provede s pomocí odhadců o cen ě n í ne m o v i t o stí ve scelovacím obvodu. Výsledky odhadu se
vyznač~ vod had ním a p ě a od had nim
pro t o k 01 e, které spolu s listinou
účastníků a jich práv se po 14 dní vyloží. Námitky proti listině nebo odhady. pokusí se
místní komise odstraniti jednáním se stěžovateli, nepodaří-li se to, předloží námitky
okresnímu soudu, který o nich rozhodne r o z s u d k e m. Z rozhodnutí o námitkách
proti listině je možno se odvolati k nejvyššímu soudu, rozhodnutí ohledně námitek proti
odhadu má platnost konečnou.
Scelení. Po rozhodnutí ohledně listiny účastníků a jich práva
odhadu navrhne
místní komise síť společných
zařízeni
(cest a vodníCh toků), zašle projekt
ústřední komísi, tato pak po prozkoumání stálé zemské komisi, která do 6 neděl
stanoví na podkladě projektu rozvržení společných zařízení a jejich rozměry. Zároveň
příkročí místní komise k vyšetření náhradných pozemků účastníkům a k vyhotovení
s celo v a c í h o P 1 á n u, jehož součástky jsou:
1. rozvrh náhradných nemovitostí,
2. výkaz přidělení náhrad účastníkům,
3. sestavení vyrovnání v penězích,
4. úpravu práv reálných, nájemních atd.,
5. výkaz odškodnění,
6. rozvrh nákladů scelovacích,
7. opatření o převzetí náhradných nemovitostí.
Scelovací plán potvrzuje ústřední komise, načež se v přírodě vytýčí náhradné pozemky a scelovací plán se na 14 dní vyloží. O námitkách proti scelovacímu plánu jedná okresní soud v,e ve ř e j n é m ·1 i č e n í a rozhodne rozsudkem s konečnou platností.
Je možno pouze dovolati se nejvyššího soudu pro porušení zákona.
Nerozhodne-li stálá zemská komise jinak, přecháZejí veřejné cesty a vodní toky
do vlastnictví, správy a udržování zem i, v níž se nacháZí scelované území.
Po potvrzení odhadního a scelovacího plánu předá soudce-komisař veškeré záležitosti místní komisi, která prostřednictvím notáře vyhotoví s celo v a c í s P i s, který
podepíše soudce-komisař a členové místní komise; spisu se připojí scelovací mapa s vyznačením náhradných nemovitostí, cest, vodních toků i ostatních společných zařízení.
Na podkladě tohoto spisu se vykonají zápisy ve veřejných knihách, a to pokud jde o nemovitosti i o práva všeho druhu a také uvedení účastníků ve vlastnictVÍ nového stavu,
je-li toho třeba i s použitím státní moci.
Náklady scelovaci. Z výdajů na· provedení scelováJlí jsou placeny náklady ústřed-
1939/26
ni komise, účasti katastru, svoláni shromážděni účastniktl a veřejných vyhlášek ze státni pokladny.
Ostatni náklady hradi účastnici scelováni poměrně podle ceny náhradných přiděltl.
Náhradni nemovitosti se zatiži scelovacim poplatkem (dani) ve ~prospěch státu,
činicim 5% scelovacich nákladtl, na dobu 30 let; tento poplatek se zapiše do katastru co
výnos pozemkové daně, splatný do 1. července každého roku.
Jinak veškeré doklady vyhotovené podle tohoto zákona jsou od poplatktl a kolkovného osvobozeny.
Literární novosti.
Posudky.
IntemationaJes Archiv fur Photogrammetrie.
Publikace Mezinárodni
fotogrametrické společnosti. Svazek VIII, část 2. Redig'Oval prof. Dr. C. F. Baeschlin, Zollikon.
- Brož. kniha rozměru 20 X 28 cm, XII a 446 stran. Nákl. Rudolf l'tI. Ro,hrer, BrnoBaden-Leipzig. - Cena 340 K.
Po velk~ch finančnich obtižich vyšla konečně v druhé polovině minulého roku
druhá část VIII. svazku Mezinárodního foto grametric kého archivu. Prvni část tohoto
svazku vyšla r. 1934 (viz recensi v Z. V. 1935, str. 60). Svazek VIIlj2 uzavirá řadu obsažných publikaci,vztahujícich se ke Ir. Mezinárodnímu
fdtogrametrickému
kongresu,
který se konal r. 1934. v Pařiži.
Na začátku knihy je šestistránkový jmenný a věcný' seznam a dvoustránková
předmluva německá a francouzská od prof. Baeschlina, který byl pověřen redakci této
publikace. Kniha má šest hlavních oddilfi, podle šesti lmngresových komisi. Komise 1:
Pozemni 'fotogrametrie (celkem 30 stran), 2: Letecké fotografováni (127 stran), 8: Letecká fotogrametrie (139 stran), 4: Užiti fotogrametrie a) v architektuře, b) v medicině (celkem 87 stran), 5: Technické vyučováni '(24 stran) a 6: Bibliografie, fotogrametrický slovník a jednotné označováni (16 stran). - Ke konci knihy je připojen seznam účastniktl pařižského kongresu (10 stran): je zapsáno 329 účastniktl z 28 rtlzných
zemi (z česko-Slovenska jich bylo 9). Knihu zakončuji dvě zprávy: Wodera, Přehled
činnosti rakouské fotogrametrické společnosti v letech 1930-1934, a ROU8s-ilhe, Zpráva
o katastrelnim měřeni ve franc. Indočině.
Z četných odborných a opravdu cenných pojednáni v knize obsažených jmenujeme alespoň několik hlavních: Finsterwalder, Pozemni fotogrametrie pro mapy malých
měřitek. - Gutk'Jwski, O nejvhodnějši ohniskové dálce leteckých- fotogrametrických komor. - Arnulf a MIle Bchleeveis, Metoda pro zkoušeni centrálnich uzávěrek fotogrametrických objektivf1. - Petitot, Popis a návod k použiti pravitka Petitotova pro výpočty ve fotogrametrii (obsažný článek o 35 stranách). - Fab1'y, Měřeni indexu lomu
skel pro neviditelné paprsky ultrafialové a infračervené. - Charriou a Mlle Valette, O
filmech bez deformací s podkladem acetované celulosy. - Martin Carlier, O fotogrametrických letech ve velkých výšká.ch. - Oassinis, Fotostereograf Nistri a fotokartograf
Multiplo. - Dore, Stereokartograf Santoni III (19 stran s 19 obr.). - Lofstrihn, O finské metodě přímého určení prvktl vnější orientace fotogrametrických leteckých komor.
Mme Piazzolla-Belochová,
O hlavní úloze v letecké fotogrametrii. - Vauzou, Stereofotogrametrlcká metoda pro zjišťováni dráhy letu a polohy letadla. - Gen. Porro, Použiti letecké fotogrametrie k určení rychlosti letadla. - Poidebard, Použiti letecKé fotogrametrie v archeologii.
O česko-Slovensku je v knize zmínka na několika mistech (str. 7, 8, 159, 395,
424 a 433) a jména čs. účastníktl jsou na většině presenčnich listin. V knize je také
několik nedopatřeni, což si snadno čtenář opraví: na str. 159 slovy "Waffenfabrik
Borlaska" je myšlena "brněnská zbrojovka"
a ~ str. 395 misto ,,Berneu má býti správně:
Brno. Na str. 159, ř. 24 shora, je~ínka
o stereoautografu I. $., G. a uvedeno, že
má pracovni rozsah pouze 50 cm - správně: 60 cm (srovn. Bemerád, 'F'otogrametrické
zaměřeni Pavlovských vrchtl, str. 21).
Kniha je typograficky velmi pečlivě vypravena a doplněna většim počtem zřetelných obrazctl a kreseb. Přes to, že vyšla značně opožděně a většina pojednáni, v knize
obsažených, byla mezitim již otištěna v jiných publikacich a odborných časopisech (viz
~. V. 1938, str. 134), doporučujeme ji nejenom majiteltlm dřívějšich svazktl Mezinárodniho fotogrametrického archivu, ale i těm, kdož pracuji ve fotogrametrii a zajimajise
o ni.
Klobouček.
Vyšlé knihy.
J. Tv r d o ň: O úpravě hranic pozemki't. Sbirky: Pojednáni z česko-slovenského
práva, svazek 19. Nákladem Právnického knihkupectví a nakladatelství
V. Linhart.
Cena 10 K brož.
Comptes rendus de la dixiěme session de la Commission géodésique ba1tique réunie a. Kaunas du 14 au 17 juin 1938; rédigés par le sécretaire - général Dmari Bonsdorff. Helsinki 1938, str, 141.
1939/27
Ob6ahuje kromě zpráv zástupců. Německa, Dánska, Estonska, Finska, Lotyšska.
Litvy, Polska" švédska, Norvéžska a V. Britanie také tyto přednášky sjezdové: Pluk.
Ing. Krikščiunas z Kaunasu: Z historie geodetických a kartografických prací v Litevsku; prof. Dr. V. Heiskanen z Helsinki: Některá nová zkoumání isostatická; Ing. Seidel, Berlin: Závěrečná pozorování v nivelačním spoji mezi Německem a Dánskem v r.
1936; prof. Dr. Ilmari Bonsdorff, Helsinki: Určení vah z pozorovan;ých rozdílů. neznámých veličin; Dr. R. Hirvonen, Helsinki: Praktické použiti vzorců. se zavedenou střední
zeměpisnou šířkou.
Odborná
pojednání
v časopisech.
Zprávy veřejné služby technické. R o k 1938. Č. 22. !ng. K. S v o bod a: Přesnost
a signalisace' ve fotokatastrálním měření. Č. 23. Ing. J. H I a]l s a: Která měření mohou
nahraditi mi\ření katastrální. Č. 30. Ing. Ondř. K r č m á ř: Přesné státní nivelace. Č.
31. RNDr. Ing. J. Pro c h á z k a: 20 let vysokých škol technického směru. R o k 1939.
Č. 1. Prof. Dr. Sem e rád:
Organisace vědeckých prací geodetických v česko-Slovenské republice. Č. 3. JUDr. Jan Kr e u z,e r: Reforma stavebního práva. (Autor - odborový rada min. veř. prací - obírá se ve větší studii zásadami osnovy nového stavebního řádu, jak jsme, o nich -referovali v posudku Ing. Peň á z e v ročníku 1938 Z., V.,
str. 151 a 152. Serii článků. Dr. Kreuzera ve Zprávách veř. služby technické doporučujeme našim čtenářů.m, zejména z řad kol. civilních a samosprávných.) čís. 5. Ing. K.
Mí š a: O stavbě česko-slovenské dálnice (pokr. v čís. 6.). Ing. A. N á h u ne k : Masarykova akademie práce, její organisace a snahy o technicko-hospodářské budování
česko-Slovenské republiky.
Technický obzor. Č. 17/1938 Ing. J. Ma r e d a: Civilní inženýři na Slovensko li;
Podk. Rus (pokrač. v,č. 18, 19-,20, 21-·22). Č. 1}1939. Prof. Dr. J. S m e t li; n li; : Vodohospodářské úkoly a jejich řešení v nových hranicích našeho státu. Ing. J. S o u č e k :
Dopravně-zeměpisná poloha česko-Slovenska. čís. 4. Ing. Aug. W e i s : Úkoly zeměměřičských inženýrů. při projektováni a stavbě dálnic.
Věstnik Inženýrské komory. Č. 1/1939. Ing. B. F ti r st: Civilni geometři.
Vojenské technické zprávy. Č. 12/1938. Ing. Dr. V. E I s nic: Plrotinání zpětné počítacim strojem.
Pozemková reforma. Č. 5--6: Ing. A. P a vel:
Problémy a úkoly naší pozemkové
držby na ~enšeném státním území. Ing. Boh. P o u r: Problém reagrarisační. Dr. A.
Z a t 10 u'k a I: Financování zeměď. osídlování v Německu (pokrač.). Č. 7-8. Ing. A.
P a vel;. Problémy a úkoly naší pozemkové držby. Ing. Dr. B. K o r m u n d a: Technické úkoly při zemědělské vnitřní kolonisaci. Dr. A. Z a t I o u k a I: Financování ...
(dokončeni).
Zprávy spolkové.
Zpráva o mimořádné valné schů.zi Spolku čs. inženýrů státni měřické služby, konané dne 5. února 1939 v domě SIA. Valnou schů.zi zahájil v 9'25 hod. předseda Ing.
čermák za přítomnosti čestného člena spolku prof. Ing. Dr. h. c. Jos. Petříka a 92 členfi.
Schů.zi přítomno též 7 hostfi, z nichž zejména nutno uvésti Ing. Dandu, předsedu organisační klomise, a člena představenstva Spolku SIA a Ing. Dr. Potužáka, profesora Čes.
vys. učení techn. v Praze.
Před zahájením pořadu vzpomněl předseda mimořádných politických událostí, jež
se zběhly v druhé polovině minulého roku a věnpval posmrtnou vzpomínku v uplynulém
roce zemřelým kolegfim.
Následoval pak projev Ing. F a I t u s e za Jednotu čs. úř. aut. civ. geometrů. a Ing.
Dr. F i k r a za Zájmovou skupinu při odboru SIA v Bmě a velmi zajímavá přednáška
Ing. Pulpita
na téma "Právní norma". Aktuální přednáška byla odměněna hlučným
potleskem a přednášejícímu bylo předsedou vřele poděkováno.
Zpráva pokladní podána Ing. L e š e m. Po zprávě revisorů. účtfi bylo pokladníkovi a výboru uděleno absolutorium.
Řízení schů.ze ujimá se nyní místopředseda Ing. P o u r, který přikročuj,e k hlavnímu bodu pořadu: ,Návrhu vý:boru na zrušení Spolku čs. inženýrů. stát. měřické služby
a vytvoření zájmových skupin (ústředí) pří Spolku čs. inženýrů. (SIA).
'
Pečlivě vypracovaný referát k návrhu výboru přednesl z pověřeni výboru Ing.
M i k u I a, který uvedl všechny okolnosti, jež přiměly výbor k tomu, aby navrhl valné
hromadě likvidaci spolku.
.
Referát po zásluze oceněn byl hlučným potleskem.
Poté následuje projev předsedy organisačni komise Spolku čs. inženýrů, Ing. Dandy, který pozdravuje valnou schůzi li; projevuje radost nad jejim programem, t. j. nad
návrhem výboru zrušiti spolek a vytvořiti zájmové skupiny (ústředí) při Spolku čs. inženýrfi. Předčítá dopis představenstva SIA, ve kterém předBtavenstvo slibuje úplnou
rovnoprávnost s ostatnímí složkami inženýTskými a podporu našeho požadavku rozšíření
zeměměřického studia na 8 semestrfi.
1939/28
Po projevu Ing. Dandy rozvinuje se o návrhu výboru velmi rušná debata, do niž
zasahují kolegové: Hlavsa, Falta, Mikula, Hejl, Hora a Rijáček, jakož i členové Spolku
čs. zeměměřičťt prof. Petřík a Ing. Faltus.
Hlasování provedeno lístky. Výsledek volby: platných hlasťt 250, neplatných O, pro
zrušeni spolku hlasovalo 247 členů, proti 1, nehlasovali 2 členové.
Všichni přítomní uznali pottebu sjednocení všech inženýrťt: Spolek čs. inženýrťt
státní mětické služby, ustavený 4. ledna 1920, se rozchází.
Po čas hlasováni a sčítání odevzdaných hlasťt přednesl Ing. M i k u 1a "Nástin
organisace zeměmětičských inženýrťt státní měřické služby, sdružených ve Spolku SIA",
ve kterém výstižně načrtl obraz nové naší organisace.
K likvidaci spolku a utvoření zájmových skupin (ústredi) při spolku SIA zVolen
"Přípravný výbor pro vytvoření zájmových skupin (ústředí) pti Spolku čs. inženýrťt
(SIA)", do něhož byli jednohlasně zvoleni k'olegov,é:Předsedou Ing. Dr. Císař,
místopředsedou Ing. M i k u 1a, jedinatelem Ing. K rum p han z 1, pokladníkem Ing. L e š a
zapísovatelem Ing. L o d r.
Ohledně jměni spolku schválen návrh výboru, aby veškeré jmění spolku a účelové,
jmění t. zv. Brachtlťtv fond, byly odevzdány Zájmovému ústředí inženýrťt stát. měřické
služby, které se ustaVÍ při Spolku čs. inženýrťt. Než toto ústředí bude utvořeno, spravuje jmění spoliiu a účelové jmění vpředu uvedený přípravný výbor a po něm Zájmová
skupina inženýrťt státní měřické služby odboru SIA v Praze, jakmile se ustaVÍ.
.
Výše členského ptispěvku ve Spolku SIA na r. 1939 stanovena na 65 K, pti čemž
členové budou dostávati Zeměměřičský Věstnik.
.
Jako posledni bod pořadu předčítá Ing. šarm memorandum bývalé odbočky Karpatské Ukrajiny za převzetí čechťt z Karpatské Ukrajiny do historických zemí, výměnou
za Ukrajince zde pťtsobíci.
Usn~senim předložiti toto memorandum Spolku čs. inženýrťt k dalšímu projednání.
byla valná schťtze v 13'05 hod. ukončena.
Ing. Lodr.
Zpráva o činnosti zájmové skupiny mětické pti siA, odbor Brno za rok 1938.
Spolkový rok byl zahájen přípravami k účasti na manifestačním sjezdu Svazu spolkti.
zeměmětičských inženýrťt, který se konal v Bratislavě ve dnech 16. a 17. dubna 1938
současně s úspěšnou výstavou zeměměřických prací. Z \podnětu tohoto sjezdu byl věnován nový zájem otáZce rozšíření našeho studia. Aby byla soustředěn~ráce
v našich
zájmových skupinách, usnesli se dne 3. června m. r. delegáti mětických skupin brněnského, pražského a bratislavského odboru na sjezdu SIA v č. Budějovicich z podnětu
brněnské zájmové skupiny na utvořeni z á j m o v é h o úst ř e d í zeměměřičských inženýrťt a .pověřili výkonem této funkce pražskou skupinu.
Po tragických událostech minulého podzimu začali jsme uvažovat o zjednodušení
našich spolkových poměrťt. Naše jednání bylo předstiženo rozhodnutím pražského ústředí
Spolku inženýrťt státní mětické služby o zrušení tohoto spolku a o přestupu jeho členstva do SIA, kde budou na přechodnou dobu utvořeny zájmové skupiny i n žen Ý r o.
státní
měřické
službY:-'
.
<Zájmová skupina konala v uplynulém roce celkem 9 výborových schťtzí, 1 exkursi,
a to do archivu map katastrálních a 1 přednášku (společně se zájmovoU skupinou iož.
vodohosp. a kult.), na které promluvil Dr. Rťtžíčka o výkupu pozemkťt pti vodohospodářských stavbách.
Na val n é s c h o. z i 10. února t. r. byl zvolen výbor, který je současně výborem
nově utvořené zájmové skupiny inž. stát. měř. služby. V tomto výboru je: Předsedou
Ing. F. Falta, místopředsedou Ing. J. Peňáz, I. jednatelem Ing. Dr. A. Fiker, Ií.)ednatelem Ing. F. M:artínek, knihovníkem Ing. A. šty@, pokladníkem Ing. V. Syrovátka,
I .. zapísovatelem Ing. J. ~alio, TI. zapisovaterIiig. Lunga, dalšími členy Ing. F. čtvrtUk, Geom. E. Faltus, Ing. A. Moc, Ing. Dr. J. Rťtžíčka,~Ing. V. Vmmec, náhradníky
Ing. F. Bárta, Ing. F. Houser, Ing. St. Leďabyl, Ing. Lysý, Geom. A. Prokeš. Delegátem do výboru odboru zvolen Ing. F. Martínek.
Z Jednoty čs. úř. autor. civilních geometrft v Praze. Schťtze pracovního výboru
konala se dne 4. února 1939 za účasti 11 členťt. 3 členové se omluvili.
Po zahájení schťtze kol. předseda Ing. Ftirst oznámil, že kol. Ing. Bukač a Ing.
Janč vzdávají se dobrovolně členství v Představenstvu Inženýrské Komory a poděkoval jhu za jejich dlouholetou a obětavou činnost. Po projednání komorních záležitosti,
zvláště voleb, stanovena valná schťtze Jednoty na den 26. února 1939 na 10. hodinu
V zasedací síni Inženýrské Komory v Praze. Před valnou schťtzí o 9. hodině koná se
tamtéž výborová schťtze.
Pti debatě o natizení' a zákonu o zřízení dálníc projeveno přání, aby veškeré
práce spojené se stavbou dálnic; jež jsou vysloveně ráZu inženýrského, prováděny byly
civilními techniky (inženýry). Přání toto souvisí s prohlášením státních činitelťt včele
s předsedou vlády, že bude vláda všemožně podporovati s o u k r o m é pod n i k á n í,
jež nese značnou část poplatkových břemen; daň dťtchodovou, výdělkovou a obratovou.
Za člena Jednoty ptijat kol. Ing. FT. Habrda v Hodoníně, Havlíčkova 3.
Informace o upráZdněných místech pro civ. geometry podává naše Jednota.
1939/29
Za Moravu podal zprávu kol. Ing. Janč a Ing. Faltus, za Slovensko kol. Ing. TvarO.žek.
Po projednání místních záležitostí byla schfize skončena.
Ret. Ing. VZk.
Osnova vládního nařízeni o scelováni hospodářských pozemkíi a jiných úpravách
pozemkové držby v zemich české a Moravskoslezské byla ministerstvem zemědělství
v polovici února dána do meziministerskéhQ připomínkového řízení, které má býti ukončeno ve velmi krátké lhíitě. Zamýšlenou normou má býti rozšířena platnost moravských
zemských zákoníi č. 30/1884, 31/1884, 32/1884, 65/1892, 57/1910, 52/1910 a 53/1910 a ministerského nařízení pro Moravu č. 13/1912 na celé územi země Moravskoslemké (obdobné slezské předpisy se zároveň zrušují) a na zemi českou. Upravená znění zmině~
ných zákonft budou uvedena v přílohách nového nařízení, které 'obsahuje další ustanovení
o povinném scelování pozemkti při budování rozsáhlejších staveb komunikačních. Prováděcí nařízení č. 13/1912 bude novelisováno se zřetelem k novým úkolftm scelování.
Osnova nariadenía vlády Slovenskej krajiny o započati scelovacieho pokračovania
na žiadosť katastrálnych J!lern1ckych úradov a o sústredeni súdnej agendy úprav pozemkovej držby bola ministerstvom pravosúdia v Bratislave koncom februára rozposlaná
príslušným rezortom k urychlenému pripomienkovému vyjadreniu. Spomenuté ministerstvo venuje komasáciam zaslúžený záujem, čo možu slovenské kruhy pol'nohospodárske
a komasační odbornici povďačne kvitovať, najma, keď spomenú nedostatku porozumenia, s ktorým sa úpravy pozemkovej držby na Slovensku stretávaly v bývalej pl'nohospodárskej a justičnej správe v prvých 20 rokoch republiky. Tento potešujúci záujem
Ba prejavil i pri prejednávani slovenského rozpočtu, v ktorom je na finančné zaistenie
pozemkových úprav dostatočne pamatané. Obnovením štátného fondu pre úpravu pozemkovej držby, ktoré prv bolo z nepochopitel'ných dovodov'bagatelizované, dostane Ba slovenským komasáciam trvalého finančného základu, takže budú mocť dosiahnuť takého
rozvoja. akého slovenslté pomery vyžiadujú.
Ciel'om pripravovaného nariadenía je umožniť praktické použitie predpisu § 83,
odst. 4. vládneho nariadenia č. 64/1930, podl'a ktorého má ministerstvo financii požiadať ministerstvo hospodárstva o povolenie komasácie v tých kat~trálnych
územlach,
v ktorých by založenie lebo reambulácia pozemkového katastru boly pre rozdrobenosť
pozemkovej držby nehospodárné. Ďalším cieľom novej normy je upraviť komasačnú sudcovskú. službu takým zposobom, aby k nej boli ustanovovaní zapracovaní špecialisti
len u niektorých krajských súdov (po prípade len u jedného pre celú krajinu), posobnosť ktorých by v tejto veci bola územne rozšlrcná.
Obrovská mapa celých Spojených státi! Severni Ameriky. Asi 50 letadel fotografuje již tři roky celou plochu Spojených státti a snímek celé země má býti roku 1940
dokončen. Všechny snímky budou potom složeny v jeden celek a dají tak fotografický
obraz tohoto státu.
~
Snímky jsou hotoveny s letadel ve Výši 4200 m, a to tak, že do každého snímku
se zachytí vždy polovina předcházejícího foto-obrazu. Tím se zaručuje největší přesnost
fotografování a vylučují se jakékoliv nedostatky nebo dokonce snad i prázdná mista
v celém obrazu.
Zvláštni zájem o tuto gigantickou mapu projevují již nyní zeměpisci i jiní badatelé, dále úřady zemědělské a lesní. Ovšem i armáda má o ni také zájem, učinila si
však některé výhrady, jako na příklad, že na mapě, určené pro veřejnost, nebudou některá dftležitá mista znatelná do všech podrobností detailu. Náldad na mapu celého
státu jest rozpočten na 30 milionti dolarO..
'
Ing. JeZfnek Ed.
Vypsáni literárních soutěží MAP. Technická akademie MAP vypisuje 55.000 K na
veřejné literární soutěže k řešení těchto témat:
1. Jest oprávněno pě,stování našich hlavních dřevin v uOBavadním rozsahu anebo
doporučuje se zavádění, případně rozšíření dřevin jiných? - 2. Jak zvýšiti výnos z malých lesft. - 3. Dokonalé využití dřeva jako chemické suroviny. - 4. Výrobní možnosti umělých pryskyřic, umělých hmot a lakti z domácích surovin. 5. Zásobování
velkých měst mlékem a mléčnými výrobky. - 6. Ovocnictví s hlediska podnikaWlského.
-- 7. Úprava v~nic. - 8. Problém věžových staveb (mrakodrapíi) v česko-Slovenské
republice. - 9. Hospodaření s energií V česko-Slovenské republice za nových poměrd.
-- 10. Bezkolejná vozidla poháněná elektřinou. 11. Jak podporovati soukromé podnikáni v. malé a střední výrobě. - Lhftta pro všechna témata do 15. k vět n a 1939. Podrobné a d ft 1e žit é podminky b e rz; iP 1a t n ě zašle Masarykova akademie práce,
Praha III., Vlašská ul. 19, telefon 440:'09.
Jmenování: 'President republiky jmenoval k návrhu Patentního úřadu znalci s titu_
lem radft patentního soudu pp. prof. Dr. Ing. J. Ryšavého
a prof. Dr. J. Svobodu
z Prahy a prof. Dr. Ing. AI. Ti c h é h o z Brna.
1939/30
Ti, kteří odstoupili... S nejvyšších míst měřičských úředníkfi pozemkového katastru v zemi České odstoupili z činné služby dva čelní representanti: přednosta správního oddělení XXII. zemského
finančního ředitelství v Praze, vrchní měřičský rada Ing.
J o s e f N o v á k, a jeho zástupce, vrchní měřičský rada
Ing. Fr a n t. Tam c h y na.
Ač již šedesátníci, jsou
tělesně velmi zdatni, duševně
velmi svěží, přes to, že do jejich životní dráhy spadá světová válka, které se oba zúčastnili a v níž se uplatnili
ve význačných úkolech nejen
podle svých vlastností vojenských, ale i vědomosti odborných.
Ing. J o s e f N o v á k
narodil se 1. února 1878
v Ořechově, soud. okres 'I'elč na Moravě. Po absolvováni zemské vyšší reálky v Telči
studoval na české vysoké škole technické v Praze, kde složil v r. 1899 odbornou státní
zkoušku zeměměřickou a byl poté přijat do služby pozemkového katastru a přidělen do
Kolína. Působil postupně jako správce evidence katastru daně pozemkové v žamberku,
v Třebíci na Moravě a v Brně III., kde byl pověřen novým zaměřováním místních trati
a jiných, ze scelování vyloučených, pozemkfi v komasovaných obcích na Moravě a prováděním výsledkfi' agrárních operací.
V r. 1914 byl přeložen do triangulační kanceláře býv. rak. ministerstva financí ve
Vídni a rok na to byl povolán k vojenské válečné službě; nejprve u. býv. pěšího pluku
č. 4, pak u železničního pluku, načež byl přidělen k válečnému vyměřování. Zúčastnil se
při měření základny u Nového Pazaru a při vojenské triangulaci na Balkáně (v Srbsku,
na černé Hoře, v Albanii, Bulharsku a Macedonii).
Po státním převratu pfisobil do polovice roku 1920 jako přednosta býv. evidence
katastru daně pozemkové v Karlíně, načež byl povolán k dohlédací službě u zemského
finančního ředir.elství v Praze, kterou konal do konce r. 1935. Výjimkou jsou léta 1926
a 1927, kdy Ing. N o v á k byl přidělen ministerstvu financí, odděl. III/6 a spolupracoval ha osnově nového katastrálního zákona a jiných předpisech.
Jeho odborná znalost, iniciativa a organisační schopnosti došly povšimnutí nadřízených činitelfi, takže byl v r. 1936 pověřen funkcí přednosty správního oddělení XXII.
zemského finančního ředitelství, jako prý z řad měřičských úředníkfi. Této funkci věnoval se Ing. N o v á k s neúměrnou pílí, s uplatněním svého širokého rozhledu, př'esahujícího daleko rámec odborného vzdělání, svých vědomostí ~inistrativních
i schopností
psychologických. Jeho odborné znalosti a bohaté zkušenosti projevily se zejména při
zpracování osnov vládního nařízení čís. 64/30 Sb. z. a n. ke katastrálnímu zákonu a příslušných návodfi pro měřické práce výkonných katastrálních úřadfi.
Od roku 1921 do 1935 byl členem zkušebních komisí pro uchazeče o oprávnění civilního geometra u zemského úřadu v Praze. - Od funkčního období 1928/29 do dnešní doby jest členem zkušební komise pro druhou státní zkoušku oddělení zeměměřického
inženýrství na vysoké šlwle speciálních nauk při českém vysokém učení technickém
v Praze.
Jeho znalost veškerého personálu pozemkového katastru, jak co do služebních
schopností, tak i co do vlastností osobních, spojená s vrozenou dobrotou srdce, projevovala se při vyřizování věcí osobních. Všichni v Ing. Novákovi viděli níkoliv nadřízeného,
nýbrž "tátu" a upřímného rádce.
Jeho zástupce Ing. Fr a n tiš e k Tam c h y na. se narodil 1. července 1878
v Lánech na Dfilku u Pardubic.
Po absolvování vyšší reálky v Pardubicích pokračoval ve studiích na české vysoké š~ole technické v Praze, kde složil v r. 1900 odbornou státní zkoušku, vstoupil do
služby pozemkového katastru a pfisobil ve Valašském Meziříčí, Boskovicích a od r. 1908
v Hradci Králové, ve kterých dvou posléze uvedených okresích vykonal rozsáhlá a obtižná měření místních tratí.
Světová válka zastíhla Ing. Tam c h y n u v Hradci Králové, odkud nastoupil
k pluku těžkého dělostřelectva; byl velitelem různých baterií a pří pádu Přemyslu dostal se do zajetí z jara v r. 1915. Celý měsíc trvala ce,sta do Taškentu v Turkestanu,
Ak Tepe (Bílá Hora) u perských hranic a Aschabadu a v březnu 1916 do Zlaté Ordy
(velké ležení v Hladové StlfPi, kde denně umíralo až 40 zajatcfi). V tomto čaSe příhlásil se Ing. Tam c h y nad? čsl. legií, v květnu 1916 vrací se opět do Taškentu, kde koná
astronomická pozorování na hvězdárně a na podzim téhož roku se účastní zavodňovacích prací části (asi 200.000 ha) Hladové Stepi, výpočtu a vykreslení podélného a příč-
1939/31
D,ýchřezfi hlavního "Romanovského kanálu" (asi 180 km dl., as 40 m šir. a 10 m hlub.)
a jeho větvi, spolu s Ing. Sablíkem, nynějším min. radou Ing. Králem, generálem Ing.
rlytířem a j.
Po těchto pracích byl Ing. Tam c h y n a pověřen vyhoťovením plánu stepi v rozloze asi 60.000 ha a spolu s jinými odborníky vypracoval projek~lez.
dráhy z Perovska
do vnitra stepi (as 210 km dl.) i s jízdním řádem pro její provoz.
V r. 1918 při neúnavném studiu odborných děl, opatřovaných z vlastnfch prostředkfi, počítal Ing. Tam c h y n a pro plán města TaJlkentu souřadnice bodfi polygonových pořadfi. Všechny výsledky uvedených tu prací byly vládou bolševikfi vydány
tiskem pro světovou literaturu, jaJ(o representanční práce nového ruského režimu.
'f
Po této práci v dubnu 1919 začíná Tamchynfiv útěk ze zajetí nejprve do Buchary, velbloudi karavanou přes pouště Kizil Kum a Kara Kum a po nezdaru zpět do
Buchary,odtud nový marný pokus proniknouti s velbloudi karavanou přes poušť k Arabskému moři,
zas marně přes pouště kPersii
a zpět, až_ ~onečně zdařilý útěk, plný
útrap při nedostatku pitné vody přes Kizil Kum, Kara Kum, Ust-Urt do Krasnovodska.
Z Krasnovodska přes Kaspijské moře -- které pohltilo Ing. 'l,'amchynovi zápisy Q pracich na astronom. observatoři v. Taškenté - Kavkaz a černé moře, do Cařihradu, přes
Bulharsko, Srbsko a Rakousko v únoru 1920 do Pardubic. V březnu téhož roku byl Ing.
Tam c h y n a propuštěn ze svazku čsl. branné moci a po 3 měsíční dovolené nastoupil
znovu do slu,žby pozemkového katastru na Smíchově, odkud v záři 1920 byl povolán
k dohlédací měřické službě u zemského finančního ředitelství.
Své bohaté zkušenosti uplatnil při tvorbě ,nového katastrálního zákona, k němuž
podal mnohé náměty a při projednávání vlád. nařízení ke kat. zákonu a návodfi, zejména
Návodfi IV a VIII.
Z přehledfi životní 'činnosti obou našich čelných representantfi rýsují se kromě
vysoké odborné úrovně i krásné vlastnosti osobní: ryzí, poctivé a upřimné povahy, nesmlouvavé ve veci, při tom však lidsky přistupné, se srdcem p,lným citu a pochopení
pro podtfízené bez zřetele na stupeň vzdělání.
Budou nám ve všem zářivým vzorem!
Při jejich odstupu z činné služby přejeme jim ze srdce trvalého zdraVÍ, klidu a
spokojenosti do mnoha dalších let, aby jim vnitřní uspokojení nad vzorně splněnou povinností bylo zaslouženou odměnou.
P-t.
Personální přesuny u pozemkového katastru země Slovenské. V počtu 9000 státnícb. zaměs1mancfinárodnosti české, jež dala slovenská vláda k disposici vládě ústřední,
jsou též četní naši kolegové. Podáváme zatím souhrnný přehled; jmenovitý seznam kolegfi daných k disposici přineseme v příštím čísle. Podle našich informací byló dáno
nitivních zaměstnancfi pozemkového katastru; z toho 75 měřičských a 59 kancelářských
úředníkfi. úbytek, sestavený dle jednotlivých' kategorií se celkem jevi takto: 1. Měř.
úředníci: vládní rada 1, vrch. měř. radové 4, měř. radové 19, vrch. měř. komisaři-:L..
měř. komisaři 2~, měl'. konclpisti 12, celkem 9,5. Mimo to měř. úředníci z triang. kanc.
a jinde 10, úhrnem 75. II. Pomocná služba technícká: asistenti pom. sl. tech. 11, akce5isti 7, celkem 18. III. Kanc. úřednící: kanc. správci 2, vrch. kanc. oficiálové 6, kanc.
oficiálové 16. celkem 24. IV. Pomocná kanc. služba, t. j. vrchní kanc. oficianti, kanc.
oficianti a kanc. pomocníci: celkem 17 osob. Kromě těchto úředníkfi vystoupilo a bylo
převzato do služeb německé říše 19 měř. ú ř e dní k fi
n á rod n o s t i
něm e c k é,
kterým byla propfijčena místa vesměs v městech zabraných Německem. Z počtu 98 mětičských úředníkfi národnosti ruské nebo rusínské, ať definitivních nebo smluvních, nebyl propuštěn nikdo.
Karpatská Ukrajina. Pře dno s t o u pozemkového katastru (oddělení VI, hlavního finančního ředitelstvi v Chustu) ustanoven Ing. Václav P r;'1 m i CI h, vrchni měř.
rada. D o h I é d a c í mi ú ř e dní k y poz. katastru na Karpatské Ukrajině ustanoveni
Ing. V. Já gr, měř. rada a Ing. St. Ž d í ~ al, měř. rada. P t el o ž en i: Ing. F. Vac e k, měř. rada, do země české. Ing. V. Wan kát, měř. rada., dó země české. Ing. K.
Let o c h a, měř. konc., do země moravskoslezské. D o v Ý s I u ž b y dnem 1. ledna 1939
odešel Ing. F. W i sne r. Z e stá t n í s I u ž b Y ode š I i d o Něm e c k a: Ing. H.
Schweydar,
vr. m. kom., A. Mauler,
vr. m. kom., Ing. F. Stolzel,
vr. m. kom.,
Ing. L. Scheich,
m. kom." Ing. K. Schilhan,
m. kom. Do Maďarsika:
A.
C z e rve n y a k, vr. m. kom., Ing. S. Pap p, m. kom., Ing. J. Fo gel, konc., Ing. S.
Pop o v i č, sml. m. úřed.
Příšti číslo vyjde 5. května t. r. jako dvojčislo. Prosíme pp. čtenáře, aby omluvili
ještě tubo -- doufejme poslední - nepravidelnost '[e vydávání časopisu, k niž jsme donuceni stále ještě neujasněnýwi poměry v našem spolkovém životě a z toho vyplývajícím
nedostatečným finančním zajištěním časopisu. Vynasnažíme se tuto nepravidelnost i dočasné omezení rozsahu Věstníku pp. ,;dběratelfim vynahraditi.·
\_
'
a:
Spolek čs. zeměměřič~
Za redakci
odpovídá Ing.
Bohumil
Pour. -Thkem
Akciové mora,,"ké knlhtllkárny
Nakladatel: Spolek če.kollovenlkýcb zeměměHčll v Praze_
1939/32
v Praze.
Polygrafie
•. Brně.
v
V'
V
V'
/
ZEMEMERICSKY
. VĚSTN í K
••••••••
g-~4
/
t 9 3 9
ČASOPIS
SPOLKU ČS. ZEMĚMĚŘIČŮ
_XXVII.
ROČNíK - V PRAZE 5. května 1939
Na fotografické objektivy se kladou často protichůdné požadavky. Také snaha
po zobrazení území o větší ploše na fotografickém snímku leteckém vede konstruktéry k sestrojování objektivů s velk)'m zorným úhlem. Důvodem k tomu. jest
hospodárnost, neboť se v daném případě vystačí s menším počtem snímků a kromě
toho se získá při fotografování delšího časového intervalu mezi exposicemi.
Sir'okoúhlé objektivy nelze však posuzovati jen s hlediska hospodárného, nybrž
.také s hlediska správného geometrického zobrazování. Poněvadž optické zobrazování jeví určité úchylky od geometrického zobrazování, jest třeba hledati odůvodnění úchylek ve fysikální optice. U objektivů jest třeba rozlišovati vlastní konstruktivní vady a úchylky, jež jsou mezi fysikálním šířením světla a jeho geometrickým pojetím.
Všechny výrobní vady a řečené úchylky mají při fotografování svůj vliv na
prokreslení snímku a jeho skreslení. Není úkolem tohoto pojednání probírati ~dy
-objektivů a zmíněné úchylky, neboť tyto jsou uvedeny v každé učebnici optiky.
V tomto pojednání jde jen o studium vlastností snímků získaných širokoúhlými
Dbjektivy a o zjištění, které snímky se hodí pro fotogrametrické (vyměřovací) účely
a které nikoli, i když takové snímky budí nejlepší dojem. f
K objasnění mějme na mysli fotografickou leteckou komoru s objektivem,
jehož zorný úhel jest dán jako trojúhelník se základnou i výškou rovnou ohniskové
vzdálenosti j. Zorný úhel tohoto širvkozorného objektivu se rovná asi 53 o 1). Fotografický snímek se vytvoří v ohniskové rovině kolmé k optické ose. K vytvoření
ostrého obrazu jest t~eba fotografovati v takové výši, aby rozdíl mezi obrazovou
a ohniskovou dálkou byl zanedbatelný. Tvar snímku jest obecně volen jako obdélníkový o 0'9 f pro delší a 0·6 f 'pro kratší stranu nebo 0·85 f pro čtvercový tvar.
Tohoto pravidla však nelze použíti všeobecně, n)'brž jen pro objektivy s menší
()hniskovou dálkou. Užívané tvary sníl1lků jsou 10 X 15, 13 X 18, 18 X 24, 12 X 12,
13 X 13, 18 X 18 a v poslední době používá firma Zeiss také tvaru 30 X 30, kde
udané rozměry jsou v centimetrech. Volil-li by se tvar podle shora uvedeného pravidla a závisle na ohniskové dálce, pak' fotografická deska skleněná o větších rozměrech je vystavena nebezpečí prohnutí svou vlastní vahou a snímek na filmu
větších rozměrů by mohl býti zborcen nebo během fotografování by nepřilnul po
~elé ploše ke skleněné desce. Tím jsme prakticky omezeni na rozměr snímků do
18 X 24 nebo 18 X 18 cm, kde oba tvary vyhovují objektivu o f= 0'30 m.
Každý objektiv musí býti opatřen uzávěrkou s udáním doby exposice, která
má být _také zastavitelna a dodržena. Při plném otvoru uzávěrky projde objektivem
množství s~ětla, které se vyjádří vzorcem m = Po toe a se zřením na otevírání a
t) V posled~době
vyrobila fa. Zeiss širokoúhlý objektiv zvaný Topogon, který má zorný
úhel 105g = 94'5°. Jeho světelnost je 1 : 6'3. Vyrábí se o.f 10 cm pro snímky 18 X 18 cm a o f = 20 cm
pro snímky 30 X 30 cm.
1939/33
kde P je plocha otvoru uzávěrky v jednotlivých fázích exposice, t je exposice (od
počátku o do konce e). Svazek paprsků šikmo k optické ose dopadající pod úhlem
')' bude mít množství světla se zřetelem k činnosti uzávěrky
t.
I
m' = cos')' Pdt
.\ m cos')' •
.-
Q
"..
"7 7 \
j
//
\
v·.··,
I! a,
.l
~
i,
: \,,;,\
\
! \"\ \ I ;
\"1-'---
i / ,.:
"
i I -i-;.-.
I:
'
Obr. I.
Pro .další úvahu pokládejme všechny světelné paprsky
procházející objektivem, o stejné světelné intensitě. Fotografický snímek budiž svislý (se svislou optickou osou) a
představuj nám obraz rovinného a vodorovného území.
Svazek paprsků rovnoběžných s optickou osou vytvoří na.
snímku obra-zv hlavnim snímkovém bodu. Každý jiný svazek
paprsků je šikmý k optické ose 'a vytvoří obraz bodu mimo.
,hlavní bod. (Obr. 1.) MnoUtví světla šikmo dopadajících
paprsků ubývá s kosinem úhlu dopadu ')' a tím intensita
osvětlení bodů mimo hlavní bod snímkový bude ubývati
směrem k okraji snímků.
Pro jednoduchost označme intensitu osvětleni hlavniho
bodu Jh = 1Lx. Dráha paprsku mimo optickou osu ze zad..'
ního hlavního bodu objektivu na rovinu snímku jest však
delší. Ve směru optické osy by měly intensity vztah:
Ih: In = d,,2: d/',
kde dn jest dráha paprsku. Tím dostaneme výraz:
I _ Ihdlo2
,,-
dn~ .
, Pro bod mImo optickou osu jest třeba hořejší výraz násobiti ještě cos ')',
,
Ihdh2
ln=-d"
cos')'.
. "
Tento výraz znamená intensitu osvětlení v rovině kolmé na smět paprsku.
Tato rovina svírá však podle obr. 1. s rovinou snímku úhel')' a tím
dh2
I"n- - Ihd,,2
CGS
2
')'.
d,,=~cos ')'
a dosazením do předešlé rovnice dostaneme
··I,,_Ih(Jh2
" -
4
d
2
_T
I
cos ')'-.Lh cos ')'.
h
-.. ~~910žíme-li
ti
Ih=lLx,
pak
""{,,"
= cos4 rLx.
_Btido:\l tudíž spojnice bodů se stejnou intensitóu osvětlení na svislém snímku
tvořiti soustředné kruhy se středem v hlavním snímkovém ·bodu. Vypočítáme-li
1939/34
podle posledního výrazu intensitu osvětlení pro svislý snímek o rozměrech 24 X 24 cm
a f- 12 cm, dostaneme tyto číselné údaje:
Vzdálenost od hlavního
bodu snímkového r
o
1
2
3
4
5
6
7 '
8
9
10
11
12
Odpovídající
úhel
r
r
tgr---
-I
0°
4
9
14
00'
46
28
02
18
22
26
37
1'09009
0'986 23
0'946 62
0'890 96
0'81002
0'726 O!J
26
34
O'63fl 95
30
15
33
41
0'556 84
0'479 51
36
39
52
48
0'409 66
42
30
45
00
0'295 48
0'25000
.
0'348 49
Zobrazíme-li tyto hodnoty graficky Změna v intensitě osvětlení svislého snímku
24 X 24 cm, 1= 12 cm.
tak, že na jednu osu, jdoucí hlavním
bodem snímku, naneseme vzdálenosti od
hlavního bodu a v jejich bodech vztyčíme
kolmice, na něž naneseme shora vypoč"
tenou intensitu osvětlení, dostaneme obraz
s grafickým průběhem změny v intensitě.
(Obr. 2.) Z obrazu je patrno, čím delší
bude ohnisková dálka, tím menší úhel dostaneme pro danou vzdálenost r na snímku
a tím bude změna v intensitě osvětlení
probíhati povlovněji. Prokreslení snímků
na okraji bude se málo lišit od prokreslení ve středu snímku. S tohoto hlediska
vyhovuje tudíž lépe fotografická komora s delší ohniskovou dálkou, čili s fotografickým objektivem úzkoúhlým.
Ve fotografovaném území nevysilají všechny body světelné paprsky o stejné
intensitě. Jejich geometrické' dráhy nejsou stejné a cestou na své intensitě ztráeejí
nepřímo úměrně dvojmoci jejich dráhy. Tím dochází k částečnému vyrovnávání
světel a stínů a snímek neposkytuje v celém rozsahu dosti podrobností. Tento
zjev je patrný zvláště na snímcích pořízených objektivy širokoúhlými a na snímcích
šikmých, kde obrazy vzdálenějších_předmětů jsou podexponovány. V takovém případě nezbývá pro fotogrametra, než zužitkovati jen část prokreslenou a podexponované části vyloučiti, čím hospodárnost širokoúhlých objektivů jest spornou.
Dosud jsme v našem případě uvažovali přesné geometrické zobrazování objektivy. Jak zpředu bylo uvedeno, objektivy mají své vady a oproti geometrickému
šíření světla vykazují určité úchylky zaviněné fysikálním jeho šířením. Některé
z těchto úchylek se dají korigovati nebo aspoň omeziti na menší míru. Nelze však
odstraniti všechny úchylky, neboť odstraněním jedné zvětšíme druhou. Je proto
nutno předem stanoviti, pro jaký účel má býti objektiv použit, které vady lze zanedbávati nebo je zmírniti nebo odstraniti. Tak ku př. odstraněním vady sférické
zvětšíme astigmat,~mus a naopak.
Pro fotografický-.,pjektiv je důležita sinusová nebo Abbeova podmínka. Odpovídá-Ii bodu na optické ose v předmětovém prostoru opět bod na optické ose
v obrazovém prostoru, jest splněna Eulerova podmínka a objektiv se považuje
v tomto směru za korigovaný. Avšak pro body mimo optickou osu není korigován.
1939/35
V tomto případě se kolmý element k optické ose nezobrazí ostře a.kolmo k optické
ose. Poněvadž zvětšení obrazu ruzných zon kolmého elementu mUže býti různé,
zobrazí se týž bod mimo optickou osu vícekráte, obrazy se budou navzájem překrývati a celkový obraz bude nejasný. Takto se zobrazí bod mimo optickou osu
jako málo zaostřená úsečka. Má-li se bod mimo optickou osu zobraziti opět jako
bod, tudíž bez úchylky, tu se zřením ke stejnosti optických drah zobrazovacích
paprsku byla odvozena sinusová podmínka
n sin u dy = n' sin u' dy'
sin u
'v
,
= (J = nn,.sm
,= stálá hodnota lateralního
zvětsem
y
u
ve směru kolmém k optické ose, kde n a n' jsou absolutní indexy lomů prostředí
předmětového a obrazového, dy a dy' je délka kolmého elementu a jeho obrazu,
u a u' jsou úhly sklonu šdružených paprsků k optické ose. Je-li tato podmínka
splněna, pak se bod mimo optickou osu zobrazí opět jako bod.
Pbdobně žádáme, aby se bez úchylky zobrazil délkový element na optické
ose. To se stane, je~li splněna podmínka Herschelova
dt/
-d'
.
u
nS\ll2
--.-,=(J.
,.
u
n sm 2
Naproti tomu, má-li -se zobraziti prostorový
splněna podmínka Lagrange-Helmholtzova
ntgu
dy'
n'tgu,=(J= dy'
element kolineárně,
musí býti
I
Tyto tři podmínky ukazují, jak si navzájem odporují. Jedině tenkráte, když
u = u', dostaneme (J =!!,
a považujeme-li
optické prostředí na obou stranách za
n
stejné, pak n = n' a (J = 1. Takový
objektiv nám zobrazuje předmět ve stejné
velikosti, ale v jiném místě.
Kromě uvedených podmínek je nutno zdůrazniti ortoskopii, čili, aby zvětšení
v obraze nebylo závislé na vzdálenosti od osy a bylo stálé. V tomto případě jest
třeba počítati s umístěním clonky a s jejími obrazy, z nichž nás zajímají dva a
to vstupní a výstupní pupila. Paprsek směřující z bodu mimo optickou osu protíná
ji v průsečíku s rovinou vstupní pupily pod úhlem u a podobně jeho obraz pod
úhlem u'. Prumět paprsku na optické ose v prostoru předmětovém nazveme d a
délku jeho obrazu d'. Pak
d'tgtť
~ (J -
dtgii-
-
y'
ý'
kde y' a y jsou vzdálenosti bodu a jeho obrazu od optické osy. Poněvadž obrazy
clonky, získané optickými systémy, jsou zatíženy sférickou vadou, tu pro ruzné
úhly u a u' v sousedství vstupní a výstupní pupily nejsou d a d' stejné, takže
není splněna podmínka Airyho
tg u'
--=stálé.
tgu
Považujeme-li
podmínka
středy pupil za aplanatické
body, pro které platí sinusová
si.nu' = stálé
sm u
'
pak nelze v našem případě :qtluviti o ortoskopii. Pro u> u', čili, klesá-li zvětšeni
1939/36
s rostouci vzdálenosti od optické osy, je obrazem přímky, neprotínající osu, část
elipsy a dostáváme tak sudovité skreslení. Pro u u', čili, roste-li zvětšení se
vzdáleností od osy, jest obrazem této přímky hyperbolický oblouk (poduškovité
skreslení). Pouze pro u = u' nebo tg u
tg u' jest konvergenční poměr zachován.
Hraje proto umístění clonky v .objektivu důležitou úlohu. U velmi tenké čočky
docílíme ortoskopie umistěnim clonky těsně u' samé čočky.
Aniž by bylo třeba přihlížeti k ostatním vadám objektivu, vidíme, že také
s tohoto hlediska bude vyhovovati pouze úzkoúhlý objektiv, kde pro menší zorný
úhel jsou současně jak sinusová tak ostatni podminky dostatečně splněny.
Jinak není splněna buď sinusová podmínka, obraz k okraji snímku se stává
nejasným, nebo není splněna ortoskopie, a laterální zvětšení se nám směrem od
optické osy měni.
Možno proto širokoúhlé objektivy doporučiti všude tam, kde nejde o zpracování snímku ve velkých měřítkách nebo tam, kde se tyto snímky používají k jiným
účelfJ.mjak fótogrametrickým.
Jinou nevýhodou širokoúhlých objekti~ů" ležící však mimo ně, jest, že jimi
vytvořené obrazy jsou na okraji do značné míry zatíženy skreslením vlivem atmosférické refrakce a zakřivením země. V takových případech nelze pak dobře usměrniti snímkovou dvojici v projektorech vyhodnocovacího přístroje. Usměrníme-li
dvojici podle 3 bodů, budo~ ostatní vlicovací body vykazovati odchylky v poloze
čili výsledky budou zatíženy chybou z nesprávného usměrnění dvojice.
I tato okolnost ukazuje na používání úzkoúhlých objektivů. U svislých snímků
nemusíme prakticky vubec počítati s refrakcí ani se zakřivením země a u šikmých
snímku jsou téměř všechny paprsky zatíženy stejně z obou pramenu chyb a dm
se při zpracování snímků z velké části vyrovnávají.
Podobně, jako je tomu u fotografických objektivů, tak je tomu u objektivů
vyhodnocovacích. U dvousnímkové metody projekční nebo ve stereofotogrametrii
j~ třeba počítati se dvěma projekčními objektivy, které mají býti stejné. Se zřením
k fotografickému objektivu je nutno ve stereofotogrametrii počítati se třemi stejnými
objektivy a stejnými vlastnostmi. Avšak žádný konstruktér na světě nedovede vyrobiti dva naprosto stejné objektivy. Jak zkušenost ukazuje, nejlépe teoreticky
propočítaný objektiv po vybroušení čoček a svém sestavení vykazuje i neočekávané
vady, které se musí na konec místním obrušováním a podobně přizpusobiti, čili je třeba
mu nějak pomoci. Podobně i jejich ohniskové dálky se budou v určitých mezích lišiti.
Podmínkou správného vytvoření prostorového obrazu stereoťotogrametrického
jest, aby promítání bylo stejnoúhlé, čili v obou projektorech předváděcího přístroje
musí býti objektivy posunovatelné natolik, aby se dala zastavit vzdálenost objektivu
fotografické komory od snímkového rámu, která musí býti velmi přesně změřena.
Touto změnou neutrpí prostorový -obraz, nevytvoří se teoreticky v nekonečnu,
avšak okulár pozorovacího zařizení zastavíme tak, aby obraz byl ostrý. Kdyby
v projektorech byl umístěn snímek přesně v jeho ohniskové vzdálenosti, a každý
objektiv by měl jiné j, pak dostan~me deformovaný prostorový obraz, který by nemohl sloužiti pro přesné vyměřování. Není proto nutno určovati ohniskovou dálku
projekčních objektivů na setinu nebo dokonce na tisicinu ~ilimetru přesně, neboť
nejenom z toho důvodu jest to zbytečno, ale ve skutečnosti dostáváme pro každý
volený úhel zorného pole objektivu - jinou ohniskovou dálku, která se liší někdy
i v milimetrech.
Snahy po výrobě širokoúhlých objektivů jsou podle shora uvedených skutečností ve fotogrametrii utopií a nemohou vésti k cíli, zvláště pro přesné vyměřovací
práce. Tam, kde jde .o práce v malých měřítkách a kde se nevyžaduje velká
přesnost, jest pak jejich použití na místě. Pro přesné práce fotogrametrické bylo
by protodoporučitelno používati jen úzkoúhlých objektivů a za účelem zobrazení
většího území na snímku bylo by voliti větší výšku letu, volenou se zřením na ohniskovou dálku fotografického objektivu a hrubé měřítko, ve kterém chceme snímky
pořizovati.
<
1939/37
°
Résumé.
b je cti f P h o t o g r a p h i q u e e t s o n i n f 1u e n c e s url a q u a1i t é d u cli c h é. Dans son rapport l'auteur s'occupe de l'impression des images sur
le cliché photographique en supposant l'intensitě des rayons lumineux traversant l'objectif tout li fait égale. Sous cette supposition on peut déduire que l'intensité lumineuse des points sur le cliché et hors de l'axe optique diminue avec cos 4 y, ou y est
l'angle serré entre cette axe et la direction des rayons lumineux traversant l'objectif
dans son centre. En poursuivant les aberrations ďobjectif et leur importance pour
juger leur qualité, on trouve des conďiUonsdiverses pour les constructions ďobjectif et
or, qui sont le plus souvent de sens opposě.
En tenant compte de ce qui est dit en haut, l'auteur souligne que seuls les objectifs li petite ouverture angulaire peuvent satiSfaire les conditions pour la photogrammétrie de haute prěcision et les objectifs li grande ouverture angulaire n'ont qu'une
valeur problé~atique.
Stav geodesie a geodetických prací v Rusku.
Prof. L. A. S o P o c k
O.
(Pokrač. -
Suite.)
Základni astronomicko-geodetické práce.
.
K této skupině náleží: triangulační sítě rilzných řádil, paralaktické polygonální
sítě a tl'llversy I. a II. řádu, měření základen a určování Laplaceových bodil v triangulaci r. řádu, měření gravimetrická a astronomická určování zeměpisných souřadnic.
Před r. 1914 byly konány tyto základní práce jenom Korpusem vojenských topograffi (K. V. T). V dilsledku nedostatku finančních. prostředkil a kvalifikovaného personálu bylo v první řadě povinností vojenských topografil věnovati se potřebám vojenské
správy a teprve potom zájmilm vědeckým a soukromým. Proto triangulační měření se
rozvíjelo zejména podél hranic státu. Vzhledem k tomu, že se zakládánim triangulačních
sítí se započalo již v r. 1816, kdy ještě nebyl dosti jasný celostátní a vědecký význam
těchto prací, nestabilisovaly se starší triangulační body, ježto měly jen dočasný účel: zabezpečiti rayony topografického měření jen na přechodnou dobu, pokud to topografické
práce potřebovaly. Jediné body stupňového měření a základnových síti byly zajištěny
povrchovými a podzemními centry. Při takovém stavu věcí se ovšem větší část triangulačních bodil ztrácela a body, které zilstaly, pozbývaly na praktickém významu.
Nutno~t doplnění, opravy a v některých případech i úplné rekonstrukce kartografického materiálu přinutila K. V. T. provésti dilkladnou revisi celého systému geod.
prací. Na začátku r. 1908 bylo započato se založením nové triangulace I. řádu se zřetelem na nové požadavky tehdejší doby.
Podle předem propracovaného plánu vedla se nová triangulace v řetězcích trojúhelníkil podél poledníkil a rovnoběžek ve vzdálenosti 400 až 500 km od sebe. Takto
vznikaly uzavřené polygony s obvodem 1800 až 2000 km, které objímaly celé evropské
Rusko. Triangulační body se dilkladně stabilisovaly dvojitými značkami. Na každých
400 km pofadu byla vkládána základna délky přes 8 km a měřena invarovým drátem.
Na obou koncových bodech základny se zji~ťovala zeměpisná šířka a azimut. Délka zeměpisná se neurčovala.
Se systematickým prováděním prací podle tohoto plánu bylo započato v r. 1910.
Světová válka tyto práce v r. 1914 přerušila (I, 37-39).
Během celého století své existence (r. 1816 až r. 1914), vykonal K. V. T. ohromnou práci. Její výsledek lze nejlépe vyjádřiti počtem triangulačních bodil založených během této doby; celkem bylo vytyčeno (XII, 7):
Bodil r. řádu
bodil II. a IlI. řádu .
3.367,
59.109.
Bodil r. řádu
bodil II. a III. řádu .
4.654.
283,
Z toho bylo možno po světové válce použíti toliko 145 hodil v evropském a 75 hodil
v asijském Rusku; jen ty vyhovovaly všem předpisilm a skutečně existovaly v přírodě.
Většina těchto bodil v evropském Rusku patřila do nových triangulačních pořadil,
z nichž k r. 1917 byl dokončen poledníkový řetězec Pulkovo-Nikolajev, sahající až k. 500
s. š. s třemi větvemi rovnoběžkovými, které' směřují na !Západaž k poledníkovému 'retězci; jenž tvoří na západě Ruska tak zvaný "Oblouk Struveho" (r. 1821-1831)
(XV).
Tyto řetězce tvořily dva uzavřené polygony.
1939/38
S přesnou nivelací bylo v Rusku započato teprve v r. 1871. Těmto pracím byla
věnována již od začátku péče, zejména pokud šlo o zajištění značek. Zvýšená přesnost
nynější precisní nivelace, ztráta některých značek, jakož i změna výšek na povrchu zemském v dfJsledku geologických procesfJ a lidské činnosti byly příčinou toho, že z 45.599
km nivelovaných tratí do r. 1917 bylo lze použíti a zařaditi do nové nivelační sítě jen
21.433 km technické a 1966 km přesné nivelace (I, 39).
Gravimetrické práce byly konány do r. 1917 zejména Korp~em vojenských topograffJ na žádost jednotlivých vědeckých institucí a zčásti jednotlivými vědeckými výpravami za účelem zkoumání odchylek tížnic. Se zdokonalením nynějších pracovních metod
a pozorovacích přístrojfJ bylo nutno některé výsledky dosavadních gravimetrických prací vyloučiti, poněvadž nemohly vyhověti požadavkťlm nové doby, takže do nové gravimetrické sítě bylo zařaděno jen 395 pfJvodních bodfJ (XIII, 91).
Z dfJvodfJshora uvedených mohlo nynější Rusko upotřebiti jen část výsledkfJ před~
válečných základně-geodetických prací, a to část velmi nepatrnou v poměru ~ ohromné
rozloze státu a k zvýšeným nynějším požadavkfJm v oboru zkoumání a exploitace přírodního bohatstvi. Tak tedy výsledky pfJvodních triangulačních prací I. řádu, uznané po
r. 1917 za zpfJsobilé, odpovídají toliko 3% celého státního teritoria
(I, 39), u přesné
nivelace je to 14% (I, 40) a u gravimetrie necelé 1%.
V oboru základních prací dosáhlo Rusko po revoluci velkých úspěchfJ, nejen relativních, nýbrž i absolutních, a to jak co do praktického výkonu, tak i teoretického zpraeovávání stávajících problémfJ.
Zde se zvlášť svérázně projevilo obdivuhodné nadání ruského lidu, vysoká úroveň
jeho učencfJ a bezpříkladná sebeobětavost mládeže při výkonu za velmi těžkých vnějších
podmínek, které jsou v střední a západní Evropě velmi málo známé.
Jednou ze šťastných okolností, které zpfJsobily, že geodetické práce v poválečném
Rusku byly ihned postaveny na pevný základ, bylo to. že hlavním iniciátorem, inspirátorem a řídícim těchto prací byl profesor F. N. Krasovskij. jeden z nejlepších současnýlchgeodetů., člověk, který dovedl soustřediti v sobě hluboké teoretické i praktické znalosti, lásku k práci a e:ťltusiasmus,jejž přinášel svému oblíbenému povolání.
~
Základ. na němž byla vybudována nová geodetická síť v Rusku. jestpattný z referátfJ a článků. F. N. Krasovského. z nichž sluší, mezi jiným. poukázati na tyto ptil1'Cipy~
1. Geodetické základy musí býti co nejpřesnější. Mají poskytovati potřebný"m.ateriál při vyřešení jakýchkoliv vědeckých problémfJ. které k řešení vyžadují výsledket gebd.
měření. Vyšetřiti podle možnosti každý vědecký problém na základě přesných výsledků.
geod. prací - jest jedním z hlavních požadavků.. který nutno míti vždy a všudé na mysl1
a kterým je nutno se říditi při budování triangulace I. řádu. správněji řečeno. při zakládání státních astronomicko-geodetických sítí (XIV. 38).
2. Vědecké odfJvodněnípoužitých metod, vědecká dů.stojnost a naprostá přesnost výsledkfJ jsou kategoricky nutné. Není přípustno předělávati základní práce pro později
zjištěné snad závady, byly-li již tyto práce pokládány za ukončené (I. 37).
Stav základních astronomicko-geodetických prací k r. 1937 jest tento:
Triangulace.
Ve smyslu zásad přijatých za základ geod. prací byl přezkoušen a upraven celý plán
triangulace I. řádu.
,
Bylo sice rozhodnuto zmenšiti vzdálenost mezi pořady na polovinu, t. j. z 400 až
.500 km na 200-250 km a v každ~m prfiseku jednotlivých pořadfi vykonati měření základny. jejíž oba konce budou Laplaceovými body, avšak za účelem zrychlení tempa
triangulačnich prací byla zatímně zachována pfJvodni vzdálenost mezi pořady s pod·
mínkou, že asi uprostřed každých 400-500 km bude měřena základna mezi dvěma Laplaceovýttnibody.
Zaměřování trigonometrických sítí I. řádu po stránce technické bylo detailně propraoováno ústavem pro geodesii a kartografii a vydány příslušné instrukce platné pro
všechna ministerstva a úřady (XVI, 17). Tyto instrukce lze klidně zařaditi pro úplnost
a pečlivé propracování celého postupu měření triangulačních I. řádu mezi nejlepší, které
dosud existují a jsou dostupné širšímu kruh u odborníkfi.
Otázka pevného zajištění trigonometrických bodfi v přírodě byla předmětem zvláštních úvah. Poněvadž v Rusku existují kraje s povrchem zemským buď věčně zamrzlým,
nebo bahnitým anebo písečným, byly pro tyto oblasti vypracovány a použity nové typy
stabilisačních center. Byla v tom jistá potíž jednak pro nedostatek potřebných zkušeností v cizině a hlavně pro nedostatečné prozkoumání vlastností výše uvedených pfJd v Samém Rusku. Během času získané. zkušenosti ukázaly. že volené typy stabilisačních center vyhovují v podstatě svému účelu a že potřebují jen některá pozměnění v podrobnostech. Zjištěné nedostatky byly postupně odstraňovány (XVIII, 354).
Konstrukci triangulačních. signálfi byla v Rusku věnována mimořádná péče. Podle
zkušeností nabytých za hranicemi a v tuz~msku byly stanoveny standardní typy znaků..
které zabezpečovaly jak stabilitu stroje běh~m měření, tak. i stejnorodost výsledkfi pozo-
1939/39
rováni. V instrukci se rozlišuje 9 rfizných typfi signÁlfi s výškou stroje á.ž 50'3 metrfi nad
povrchem zemským. Pokyny pro konstrukce jednotlivých typfi jsou v' instrukci velmi
přesně popsány (XVI, 47--63).
Předepsané přesné a podrobné vyzkoušeni stroje v laboratoři (2" universálni theodolity s kruhem 21 cm, zvětllenim dalekohledu 40nás. a s mikrometrickými mikroskopy)
před začátkem polních prací zajišťuje dokonalý přehled strojových chyb pro pozdějši jejich vyloučeni z výsledkfi pozorování (XVI, 18-20, 72-119).
Příslušná péče byla věnována též zaměřování základen. Veškerá pozornost se obracela. k zeslabení vlivu systematických chyb, závislých na chybách v délkách invarových
drátfi a na změnách těchtodelek
Porovnáni drátfJ. na novém specielnim 24 m komparátoru se dělo za podmínek velmi blízkých skutečným podmínkám během polních prací
v přirodě. Bedlivě byly studovány vlivy tepelné a molekulárné na délku drátti. V zkušební
práci se pokračuje dále a jsou stále hledány nové cesty ku zrychlení a zvýšení přesnosti
délkového měření.
Po této stránce je velmi zajímavá a dfiležitá práce docenta A. S. J u r k ě v i č e,
která se obírá určením thermických koeficientfi invarových drátfi při elektrickém nahřáti.Jeho metoda dovoluje s dobrou přesnosti' určiti kvadratický koeficient f3 v tepelné
rovnici drátu, což umožňuje stanoviti velikost vlivu kvadratického členu na délku drátu
při nejmenší změně teploty drátu, kterou lze v praksi ještě rozlišiti. Metoda Jurkěvičova
má zejména vÝznam při výrobě drátfi z ruského invaru a propaguje jeho zavádění při
délkových měřenich.
,Stejně velký praktický význam má činnost vědeckého výzkumného ústaVU (Naučno-lzsledovatělskij Institut) v oboru užité interference světla při srovnáváni délek.
ústavem byla podrobena dalšímu zkoumání a Zdokonalení metoda finského geodota Vii.isimi, která po provedených pokusech vedla ke konstrukci 24-metrového
komparátoru.
U těchto komparátorfi je novinka v tom, že jejich etalon je míra čárková, nikoliv koncová používaná Viiisii.lii.m.
Závažná změna. v metodě byla zavedena mladým ruským učencem U. O. š v a rc e m, který novou diferenciálni metodou rozšířil pole interference.
Vědecký výzkumný ústav zab$'Vá se též spolu s ústřední radiovou laboratoři v Leningradě studiem vlivu interference elektromagnetických vln na měření. vzdálenosti až
do několika desítek kilometrfi a pokračuje tak ve výsledcích teoretického badání profesora Mandelštama. Dosud se podařilo praktic:;ky měřiti vzdálenosti nepřevyšující 30 km
ale s poměrně malou přesnosti 1: 2000 (XVIII, 351-352). Doufejme, že při dalším studiu
budou snad o~eveny nové cesty v tomto komplikovaném a těžkém oboru přesného měřeni délek.
Mnoho překážek, na něž je bohata ruská přiroda (zalesněné a bažinaté kraje severniho Ruska) a které se postavily do cesty při triangulačních pracích, bylo podnětem
pro použiti polygonometrické metody při zakládáni trigonom.etrických síti. Její propracováni se dělo dvěma směry: Prof. Danilov dal základ k t. zv. paralaktické polygonometrii, při níž se délky stran určují měřením paralaktického úhlu; toto měřeni je dnes:
v Rusku velmi populární a používá se ho při zakládáni síti, počinaje II. řádem (XXII)
a při zajišťování leteckého měřeni pevnými body v málo zalidněných krajích.
Na druhé straně americká metoda travers, při niž se délky stran polygonu určují přimým měřením dráty s přesnOstí odpovídající danému účelu, byla přizpfisobena
ruským poměrfim; i ona se velmi rychle ro'Zšiřuje a nalézá užití v technické praksi.
Rychlé nahromadění v)'sledkfJ. pozorování v triangulačních sítích rfizných řádfi vyžádalo si urychlené a přesné zpracování materiálu. V tomto oboru bylo vykonáno mnoho·
významného i ve smyslu všeobecně naučném.
Prof. F. N. K r a s o v s k i j přepracoval Helmertfiv zpfisob vyrovnáni astronomicko-geodetických sítí a upravil ho tak, aby mohl býti použit pro vyrovnání i rozsáhlých sítí (XIX). Významné změny, jež provedl v Helmertově metodě, jsou tyto:
1. Předběžné vyrovnání jednotlivých částí řetězcfJ. děje se nyní se zřetelem nejen
na konfiguraci sítě a základny, ale i na podminky azimutálné (což vede k odstranění
vlivu systematických chyb v úhlech t:rojúhelníkfi při určováni polygonových prvkfi);
2. úmorný zpfJ.sobčíselného vyloučeni odchylek tižnic při přechodu k sestaveni
polygonových rovnic byl zjednodušen zavedením všeobecných vzorcfi, podle nichž je možno
ihned psáti podminkové rovnice pro jakýkoliv polygon, dosadí-li se do těchto vzorcfi ptí"
slušné koeficienty, které lze lehko vypočítati i pro velké polygony s 8 body (XX, 3-4).
Podle upravené Helmertovy metody bylo vyrovnáno současně 9 polygonfi I. řádu,
které vyplňovaly větší část evropského Ruska.
Avšak i tento zpfisob se ukl\zal těžkopádným, když síť I. řádu byla 'rozšířena do
asijského Ruska, čímž značně vzrostl počet polygonfi. Proto byla v roce 1936 z podnětu
prof. Krasovského 'vypracována profesorem N. A. Urmajevem
nová metoda vyrovnáni rozsáhlých astronomicko-geodetických sítí na základě zprostředkujících pozorováni: Po provedeném výpočtu délek a azimutfJ. geodetických čar, spojujicíchuzlové body,
vypočítají se jejich ptiblížné souřadnice, pak se sestaví rovnice prozatímních síti a na je-
1939/40
jich základě lze potom vypočitati pravděpooobné opravy souřadnic a azimutfi uzlových
bodfi (XVIII, 352-353).
Zde sluší poznamenatí, že současné vyrovnání sítě I. řádu se ztením na Laplaceovy rovnice bylo dosud uskutečněno v málo evropských státech. Podle referátfi, jež vydala v r. 1937 Association de Géodesie de l'Union géodesique et géophysique internationale,
bylo při vyrovnání trig. sítě dbáno též Laplaceových podmíne'k jedině v Polsku a ve Finsku (XXI).
V souvislosti s novými zptlsoby vyrovnání sítí, jichž účelem je urychliti nezbytné
počtářské práce, byla hledána též cesta, jak počtářsky zjednodušiti řešení normálních rovnic. Tétó práce se účastnilo mnoho představitelfi mladé generace geodetfi, jakož
i pracovníkfi vědeckého výzkumného ústavu. Při pokusech upotřebiti a přizpfisobiti Kruger-Boltzovu metodu skupinového řešení normálních rovnic objevilo se a bylo prakticky
propracováno též mnoho nových námětfi, jak řešíti normální rovnice na základě jiných
prmcipfi. Zvláštní zmínky v tomto ohledu zasluhuje práce N. A. Urmajeva (XVIII, 353)
a J. Pranis-Praněviče
(XXID).
Studium vyrovnávání trig. sítí 1. řádu vyvolalo též vedle problémfi technického
rázu otázku tvaru povrchu zemského elipsoidu, dfiležitou pro určení vzájemné polohy
bodfi sítě. Všeobecně uznané tvary elipsoidu (Clark, Bessel, Hayford) nemohly uspokojiti, protože jejich odlišnost od geoidu ukázala se pro Rus~o příliš velkou. Tak na př.
Besseltiv elipsoid, na němž se provedlo vyčíslení triangulací, majících počátek poblíž Pulkovské observatoře, i při všeobecně používané metodě převodu bodti s geoidu na elipsoid
dával při nepatrném skreslení úhlovém značná skreslení délek základen; na Dálném východě činilo až 1/20000 (XIV, 42).
Proto bylo nutno ještě před vyrovnáním a Výpočtem základní sítě:
1. vypočítati zemský elipsoid nejpodobnější tvaru geoidu pro ruskou oblast, t. j.
mezi 740 a 350 severní šířky (mys čeljuskin a Kuška) a mezi 270 a 1890 východní délky
Greenw. (záp. hranice a mys čukotský v Beringově prfilivu);
2. zvolj,ti vhodnější zptisob přenášení triangulace s geoidu na elipsoid.
K řešení první úlohy bylo možno přistoupiti teprve po vybudování základního pořadu podél 560 a 510 rovnoběžkového v asijském Rusku a po ukončení gravimetrických
prací v triangulovaném území. Podle těch výsledkfi se daly určiti rozměry elipsoidu, jenž
se nejvíce přibližoval k tvaru geoidu, a to s přesností velké poloosy ± 60 m. Na základě
astronomicko-gravimetrické niveJace podle mladého ruského geodeta M. C. Moloděnského
bylo vypočteno převýšení geoidlu' jak nad novým ruským, tak i nad Besselovým elipsoiqem, jenž byl dotud referenčním pro ruské geodetické práce.
Při studiu všeobecně přijatého rozvinovacího zpfisobu přenášení triangulace s geoidu na referenční elipsoid, tedy přenášení úhlfi, základen a Laplaceových bodti, bez zavedení jakýchkoliv dodatečných oprav z rozdílti výšek mezi povrchem geoidu a elipsoidu,
bylo zjištěno, že při malých rozměrech sití co do šířky i délky (případ ve všech státech
záp. Evropy) nevnáší tato metoda citelná skreslení do elementfi triangulace. Při velkých
vzdálenostech triangulačních pořadfi v Rusku metoda nemá skoro vlivu na úhly trojúhelníkfi, ale jinak zaviňuje dosti značné skreslení v délkách základen a v orientaci oné
části měření, které je značně vzdáleno od základního bodu.
Tak na př. při Besselově elipsoidu a základním bodě u Pulkova dosahují skreslení
na Dálném Východě 1/ 000 v délkách základen a 8" v Laplaceových azimutech, totiž
v orientaci sítě (XIV,
Tato skreslení se pokládala za nepřipustná nejen pro vědecké,
nýbrž i praktické účely; proto bylo rozhodnuto zaměniti rozvinovací zp1isob za promítáni bodfi s geoidu na elipsoid svislice.mi.
Při elipsoidu, nejlépe vystihujícím ruskou část geoidu, s prfiměrnou kvadratickou
chybou ± 20 m, vnáší uvedený zptisob projekce do zákaden skreslení nepřevyšující 1/1200000
délek a do orientace části sítě chybu nepřesahující ± 0,4".
Zkoumání volby nejvhodnějšího referenčního elipsoidu a metody přenášení triangulačních bodfi s geoidu je velmi zajímavé a má značný význam při studiu tvaru a rozměrfi
geoidu.
Ve1ká práce vynaložená na zjištění elementfi ruského elipsoidu a zkušenosti při tom
získané umožňují nyní přejíti lehce a jednoduše k všeobecnému elipsoidu, nejvhodnějšímu pro celou zeměkouli. Se zřetelem na to, že výsledky ruských prací budou činiti asi
60% všeho k tomu poti'ebného materiálu - a pokud jde o gravimetrické práce, dokonce
80% -- musí míti tento všeobecný elipsoid podle mínění prof. Krasovského mezinárodní
charakter a měl by zaměniti elipsoid Hayfordfiv.
Aby Se mohlo posouditi tempo rozvoje základních astronomicko-geoďetických prací
v nynějším Rusku, uvedeme ještě tato data:
Kromě dosavadních 2 polednikových pořadtr. a 3 spojovacích potadfi rovnoběžkových
byl do r. 1938 ukončen nepřetržitý řetěz polygonfi I. řádu mezi 560 a 510 rovnoběžkovým, který se táhne až k Tichému oceánu. Od tohoto řetězu, který představuje jakousi
páteř geodetického základu asijské částí SSSR, odděluji se k jíhu pro potřebu Kazachstanu a Uzbekistanu nové polygony 1. řádu (XIV, 38).
.m).
1939/41
Podrobná sestaveni výsledků základních prací X Rusku nejsou nám bohužel k dis·
posici a pravděpodobně nebyla dosud ještě ani částečně uveřejněna. Celkový dojem si
však již učiniti mfižeme. Ve zprávě Všesvazové konference z r. 1932 byl zjištěn výkon:
V triangulacích I. řádu od r. 1922 do r. 1931:
Určeno .
v celkové délce řetězct! .
1.171 bodfi,
15.370 km.
V nivelacích od r. 1924 do r. 1931:
V přesné nivelaci
v nivelaci technické
19.497 km,
23.233 km.
V gravimetrických
Určeno
pracích od r. 1921. do r. 1931:
1.854 bodá
Podle pracovního plánu druhé pětiletky od r. 1932 do r. 1937 bylo vykonáno:
vybudovány tria.ngulační pořady v délce 55.000 km na ploše 8,5 mil. km2,
v přesné nivelaci proměřena trať 22.000 km tam i zpět,
v techn. nivelaci proměřena trať 451.000 km tam i zpět,
gravimetricky určeno 11.370 bodfi na ploše 19,5 mil. km2•
Posuzujeme-li věc podle toho, že plán tria.ngulování bylI. ledna 1938 úplně hotov
a že také v oboru jiných základních prací v posledních dvou letech prvé pětiletky
bylo určeno 597 trig. bódfi I. ř. v délce 7630 km,
zniveUsováno přeSnou nívelací 8000 km a technickou nivelací 10.000 km
a určeno gravim.etricky 919 bodfi,
\l:ůžeme se domnívati, že stanovená úloha byla ke konci druhé pětiletky dokončena s vynikajícím, ne-li mimořádným úspěchem.
Nedostatek místa nedovoluje mi přehlédnouti a prozkoumati vše, co v Rusku po
válce vykonali i v jiných odvětvích geodesie -- v topografickém, fotogrametrickém a
podrobném měření, )l konstrukci geodetických strojfi, v pracích výzkumných ústavů
atd. Při pečlivém studiu našli bychom i zde mnoho nového,. zajímavého a užítečného.
Ale í to, co jsme uvedli v tomto článku, jistě postačí k upevněni důvěry v života·
schopnost ruské vědy a techniky, která se tak skvěle projevuje i v nynějším neklidném
a na různé krise bohatém údobí, které prožívá celé Hdstvo.
Literatura.
I. Prof. F. N. K r a s o v s k i j:
ltogi
osnovnich astronomičeskich
rabot v SSSR.
Geodezičeskie,
7ihrtografičeskie
i gravimetričeskie
raboty
1Jo vtorom pjatiletji.
Matěrialy
vsesojuznoj
konferencii
12.-24.
IV. 1932. Moskva 1933. II. O. S e r g ě jev:
Vojennaja
kartografija
k 10leťju V. K. K. A. Geodezist 1928, Č. 2. III. Inž.,
Je mel j a n o v:
Hydrografičeskie
raboty
poslednich let. Referát z konference v r. 11M2. - Moskva 1933. IV. C h o len k o : ltogi sjemočnich
rabot k koncu pěrvoj pjatiletki
i razvitie ich vo vtoroj
pjatiletkě.
Referát z konference 1932. M. 1933. V. S. Jev t jut
o v: Osnovnye geodezičeskie raboty Vojenno-topografičeskago
upravlenija
za 10 let. - Geodezist 1928, č. 2. VI. S. Jev t jut
o v: Za bolševistskoe napravlenie v 'kartografogeodezičeskom proizvodstvě. Geodezist 1938, tJ. 1. VII. S. Jev t jut
o v : Kak postupiť v Moskovskij
institut
inženěrov geodezii, aerofotos]emki i kartografii.
- M. 1937. VIII. S. Jev t jut
ov :
Učebnyje plany i programy specialnógo cikla geodezičeskich vtuzov. M. 1934. IX. V. A. G a jk in:
Rabota
geodezičeskoj
konferencii
Gosplana SSSR. M. 1933, X. Generalmajor K o z e r :
Die Neuordnung
des staatlichen
Vermessungswesens in Osterreich. ·Z. f. V. 1920. XI. Ministerstvo
financí Praha: Zásady, jak budovati jednotnou trig. síť katastrální.
XII.
A. A r tam o n o v:
Staryj opyt i novyja zadači. Geodezist 1928, č. 2.· XIII._ A. A. Mi c haj lov:
ltogi
gravimetričeskich rabot v SSSR na 1. janvarja
1932, ~ Referát z konference 1932. - M. 1933. XIV. F. N. Kr as o V s k i j:
Značenie rabot po vyvodu sovětskogo ellipsoida. Geodezist 1937, č. 11. XV. F. N.
K r a s o v s k i j: Breitengradmessung
in den Ostseeprovinzen RuBlands. ~ Dorpat, 1831. XVI. F.
N. K r a s o v s k i j:
Instrukcija
po trianguljacii
pěrvogo klassa. 2. vydání, Leningrad
1933.
XVII.
F. N. K r a s o v s k i j:
Instrukcija
dIa astronomičeskich
opredělenij
ňa trianguljacii
I. i
II.
klassov. Moskva 1928. XVIII.
V. V. Dan i lov:
Uspěchi sovětskoj geodezii za 20 let. Mirověděnie 1937/5. XIX.
F. N. K r a s o v s k i j : Mětody upravlenija gosudarstvěnnoj pěrvoklassnoj
trianguljacii.
Trudy gosudarstvěnnogo
institut a g. i k. Svazek 2, Leningrad 1931. XX. F. N.
K r a s o v s k i j:
Mětody
uravnivanija
trianguljacii
I. klassa v SSSR. Trudy gos. inst. g. i k.,
svazek 5, Moskva 1932. XXI.
F. N. K r a s o v li k i j:
Étudc d'une compensation
ďensemble
du
réseau européen. - Bulletin géodésique No. 53, Paris 1937. XXII.
V. V. Dan i lov:
Soudobý rozvoj prací v pfesné polygonometrii
v SSSR. Zeměměfický
Věstník
1937, č. 2. XXIII.
L. S op o c k o:
Studium nových metod pro vyrovnání trig.
sítí v SSSR.
Zeměměf.
Věstník
1936,
Č.
8-9.
Résumé: L'état
actuel
de la géodésie
et
des
travaux
géodét i q u e sen
R u s s i e. Proffeseur Leo A. S o P o c k o est· a.ncien éleve de la faculté
de mathémathique et physique de l'université de Moscou, ou il a re!:u le diplóme,. autorisant il. tenir des cours de géodésie. ďastronomie et de mathémathique. Plus tard, il est
devenu pedagogue a 1'Institut de. mesurage a Tiflis, et a la Polytechnique ďAlexejev.
1939/42
En 1919 M. Sopocko a quitté la Russie, mais il n'a pas cesSé de suivre le progres de sa
professi'On dans son pays. Par ces faits il peut mieux. que tout autre informer sur l'organisation et l'état des travaux. géodét~ques en Russie ďavant guerre et ďaujourďhui.
()n peut juger selon cet article que l'organisation, tres imparfaite avant la guerre, a
été soumise a un perfectionnement extraordinaire sous le nouveau régime.
Zprávy odborné.
Scelování pozemkfJ.při stavbědá.1nic v Německu. Scelování pozemko. při stavbě
<lálnic v Německu řidi se od 1. ledna 1938 předpisy ř í š s k é h o s celo v a c í hoř á d u
(Reichsumlegungsordnung),
vydaného 16. června 1937 (Reichsgesetzblatt 1.,
.str. 629). Tímto scelovacím řádem bylo vytvořeno v Německu jednotné scelovací právo
a. zároveň. byly vytvořeny předpisy odpovídající potřebám vyvolaným stavbou komunikací, jakými jsou dálnice, pruplavy, železnice a p.
O povšechných zásadách tohoto scelovacího řádu. přinesl náš časopis zprávu v č. 9
z r. 1937. O jeh~ užití při stavbě dálnic pojednal nedávno v časopise Zeitung des Vereínes mitteleuropii.ischer Eisenbahnverwaltungen č. 42 z r. 1938 v. rada říŠ. drah Brunner v článku Die Reichsautobahnumlegung nach der Reichsumlegungsordnung.
Základní ustanovení pro scelování při dálnicích je obsaženo v § I, odst. 2. scelovacího řádu, které zní: "Musí-li se pro podnik, jemuž bylo přiznáno právo vyvlastněni a
pro nějž byl stanoven rozsah VYVlastnění,opatřiti ve velkém rozsahu hospodářské pozemky, mťlže se odškodnění stanoviti a vyvlastněni provésti při scelování, zejména jestliže je třeba rozděliti na větši počet účastníkťl ztrátu po.dy, zpo.sobenou opatřením pozemkťl nebo jestliže je třeba vyhnouti se závadám v hospodaření, jež jsou spojeny s vyvlastněním. "
Scelování provádějí: Scelovací úřady jako instance první, vrchní scelovací úřady
jako instance druhá a nejvyšší scelovaci úřad, jímž je ministr pro výživu a zemědělství,
jako ínstlplce třetí.
Postup pří scelování vypadá zhruba'takto: Podnikatelstvo pro stavbu dálnice podá
návrh na opatření pozemkťl nebo na úpravu držby scelováním. Vrchní scelovací úřad
prozkoumá předpoklady pro scelování a shledá-li je postačujícími vydá po souhlasu zemského vfi.dce rolníkťl t. zv. s celo v a c í u sne sen í (UmlegungsbeschluB). jímž nařídí
scelování a současně stanoví scelovací obvod, a to v takovém rozsahu, aby postupem
pozemkťl na dálnici nebyla poškozena rentabilita hospodářských usedlostí. Souhlas účastIníkťl není nutný, l1aopak scelování mťlže být provedeno i proti jejich vfi.li. Scelovacím
usnesením utvoří se zároveň společenstvo účastníkťl. které si zvolí představenstvo. úkolem společenstva je dbátí společných zájmťl účastníkťl.
Scelovaci úřad se stará o vytvoření společných zařízení a. o nové rozdělení pozemkťl. Pro společná zařízení se vypracuje po slyšení zúčastněných úřadťl, veř. sva.zťl,
podnikatelstva dálnice jakož i představenstva účastníkťl p 1á n c e s t a vod o teč í,
který podléhá schválení vrchního scelova.cího úřadu.
P o zem k y pot ř e b n é nad á 1nic i opatří se od účastníkťl proti pen ě žít é
n á hra d ě, pří čemž účastníci postoupí potřebné pozemky v rozsahu úměrném cenám
jejich pozemkťl před scelováním. Takto stanovený podíl jednotlivých účastníktl: mťlže
býti zvýšen nebo snížen podle jejich hospodářské únosnosti. Jinak obdrží účastníci po
scelení zásadně pozemky stejné hodnoty. Jen v případech, kde jde o malozemědělské
usedlosti, z nichž ani scelováním nelze vytvořiti soběstačnou usedlost, mťlže se místo pozemkťl poskytnouti náhrada v penězích. Takto získaných pozemkťl použije se k zvětšení
malozemědělských podnikťl. Na spoléčná zařízení poskytují všichni účastníci pozemky
bezplatně, poměrně podle cen jejich pozemko. před scelováním.
Podle těchto zásad a po slyšení přání účastníkťl vyhotoví se s celo v a cíp 1á n.
Účastníci mohou proti tomuto plánu podati námitky, o kterých rozhoduje scelovací úřad
usnesením. Proti usnesení sceI. úřadu mohou si stěžovati u vrch. sceI. úřadu. K nejvyššímu scelovacímu úřadu je možno podati stížnost jen ve zvláštních případech.
Když nebyly proti scelovacímu plánu podány námitky nebo když bylo o námitkách
pravoplatně rozhodnuto, stává se plán pravoplatným.
Nato se zřídí právně i skutečně nový stav. K tomu cíli nařídí scelovací úřad t.
zv. pro vád ě c í m na ř í ze n í in (Ausfiihrungsanordnung) provedení scelovacího plánu
a určí v tomto nařízení den, jímž následky provedení plánu počnou pťlsobiti.
K zvláštním poměrum při stavbě dálnic přihlíží se tím, že podnikatelstvu dálnic
mohou být již pře d pro v e den í m s celo v a c í h o P 1á n u dány do držby a užívání
potřebné pozemky. Děje se to t. zv. předběžným prováděcím nařízením. Škody vzniklé
účastníkťlm předčasným odevzdáním pozemkťl musí ovšem podnikatelstvo dálnice nahradit.
Celé řízení scelovací uzavře se t. zv. závěrečným zjištěním (SchluBfeststellung),
": ně~ .scelov~í úřad konstauje, že provedení scelovacího plánu je pravoplatné a že
učastOlC!'nemaJí žádných dalších nárQkfJ..Proti závěrečnému zjištění stejně jako proti
:scelovaclmu usnesení a prováděcímu nařízení nelze po<latnámitek.
1939/43
Pokud jde o n á k I a d y na scelování, rozeznává říšský scelovací řád náklady
správní (Verfahrungskosten) a prováděcí (AusfUhrungskosten). Správní náklady sestávají z výdajfi na úředníky a znalce a hradí je země resp. říše. účastnící ptíspívají k jejich úhradě jen částkou 25 RM. na ha, kterážto částka mfiže být snížena až na 5 RM.
nebo zvýšena na 125 RM. s ohledem na výnosnost pozemkfi a platební schopnost účastnikfi. K prováděcím nákladfim patří vydání na společná zařízení, mzdy fígurantfi a dělníkfi, vydání na kolíky, mezníky a p. a hradí je zcela účastníci.
Zajímavé je, že účastníci mohou být donuceni, aby namísto peněžité úhrady nákladfi poskytli pozemky, a to poměrně podle ceny jejich pozemkfi před scelením. Tato
nucená náhrada v pozemcích, o jejíž přípustnosti rozhoduje vrchní scelovaci úřad po slyšení zemského vfidce rolníkfi, nesmí však překročit 7lh % ceny starých pozemkfi. účastníci mohou také dobrovolně uhraditi svoje peněžité příspěvky buď zcela nebo částečnědávkou v pfidě..
Pro podnikatelství dálnic stanoví se výše nákladfi zvláštním zpfisobem: Pro výpočet nákladfi stanoví se z á j m o v Ý o b vod, který sestává z pozemkfi, jež bylo nutno
pojmouti do scelování, aby mohly být opatřeny potřebné pozemkové plochy, aby mohly
být odstraněny ško<lyzpfisobené stavbou dálnice a aby mohla být provedena společná zařízeni. Podnikatelství nese pak náklady jen v tomto zájmovém obvodě, a to jak náklady
správní, tak prováděci. Výlohy správni byly stanoveny pro podnikatelství dálnic částkou
50 RM. na ha.
Aby však podnikatelstvo dálnic nemohlo být zatíženo ptíliš velkými náklady stanovením velkých Zájmových obvo<lfi,obsahuje scelovací řád ustanoveni, že pro určení
zájmového obvodu je zapotřebí souhlasu podnikatelstva.
ftíšský scelovací řád pamatuje také zvláštními zjednodušenými ustanoveními na.
scelování, které se provádí jen za účelem odstraněni nevýhod, jež vznikly stavbou dálnice
a když se scelují jen pozemky v malém rozsahu.
Fiker.
Literární novosti.
Posudky.
Brno zítřka, vydal starosta zem. hl. m. ~rna, Ing. Dr. R. Spazier s redakční radou.
cena 45 K. Katastrofa, která potkala náš stát minulého podzímu, ptíměla nás, abychom
v rfizných oborech veřejného života přezkoum.a,l.i.nové životni podminky a podle výsledku tohoto přezkotlmání upravili nově svfij životní program. Tohoto úkolU ujali se
také odborníci městské správy brněnské a to s nevšední pílí a láskou. A tak v krátké
době několika měsícfi zrodila se publikace "B r n o z it ř k a", která na podkladě zjištěných skutečností vytyčuje plán vybudování města Brna s ohledem na nové poměry.
Publikace rozpadá se obsahem na tři části: V první se zjišťují podklady pro hospodářský plán, v druhé se stanoví hospodářský program a ve třeti se zjišťuje, jak.
je město k provádění plánu připraveno a řeší se finanční úhrada na provedení plánu.
StudievycháZí ze statistických dat o populaci, o dopravě, o výrobě a spotřebě, o bytových, sociálních, zdravotních a kulturních poměrech a z nich konstruuje plán na.
uspořádání otáZek komunikačních, na zdokonalení městských podnikfi, na podporu výroby, na výstavbu města a na zdokonalení sociální, zdravotní a kulturní péče.
O lásce, s jakou byla publikace připravována, svědčí zejména dfikladnost a názorné uspořádání statistického materiálu a nesčetná vyobrazení, kterými je doložen
program na vybudování města.
Komunální pracovník najde v této publikaci. vzor, jak je třeba připravovat rozvoj města, a laik najde tu mnoho zajímavých dat o hospodářských a kulturních poměrech města Brna, jakož i o připravených projektech na přebudování tohoto hlavního
města Moravy.
F-r.
J. Tv r d oň: O úpravě hranic pozemkfi. Svazek 19 Sbírky pojednání z československého práva. Nákladem právnického knihkupectví a nakladatelství V. Linhart.
Praha 1938. Brož. 10 K.
Autor - přednosta okresního soudu - zabýval se ve své soudní praxi též otáZkami mezního práva a v této brožuře chce býti na podkladě svých praktických zkušeností rádcem těm, kdož se také musí zabývati hraničními otázkami. V celém, též pro
zeměmětičské kruhy velmi informativním pojednáni o praktickém prováděni předpisťl
občanského práva o obnově a úpravě hranic je zřejmý ptisně právní duch. Nejprve
uvádí autor předpisy platného občanského práva o této věci, i návrh těchto přeďpisfi v ptipravené osnově nového občanského zákoníku a poukazuje na příslušná rozhodnuti nejvyššího soudu a odbornou literaturu. Nato popisuje postupně celé ~oudni tízení o obnově' nebo opravě hranic, počínaje podánim návrhu (kdo jej mfiže podati, cO'
musi obsahovati), pokračuje o konání roku, zejména o vymezení soudcova úkolu pti
něm, o tom, kdy nesporné nzeni neni přípustné, a o techníce místního řízení (ohledáni
mista, výslech svědkti, Zna1ctia jiných osob, ostatní dfikazy), dále pojednává o rozhodnuti, o opravných prostředcích a na konec p<tipojuje vzwný příklad návrhu, Zápisu O'
roku a vydaného usnesení (rozhodnuti).
1939/44
Shledáváme v brožuře (viz na př. posledni tři odstavce li. části) - třeba jde
o obnovení a úprava držebnostních (vlastnických) hranic nápadné odsunutí zeměměřičského odborníka z řízení, jako by ho jako znalce zpravidla nebylo ani třeba. To
je chyba právníků., že technika pomíjejí, snad proto, že ho podceňují anebo z dů.vodů.
prestižních. Proto musí jíti život zhusta přes ně. V tomto případě jde o věc skoro jen
technickoměřického ráZu. Vždyť na území, kde platí zmíněné právní předpisy, jsou veškeré pozemky přesně zobrazeny na katastrálních mapách, jejichž otisky jsou podstatnou
součástí pozemkových knih. Nelze proto při řizení o hranicích přecháZetí bez ohrožení
dobré hodnoty výsledku jednu z velmi dů.ležitých pomů.cek - katastrální mapu, neboť
ona je vždy dů.kazem o stavu držebnostních hranic v době, kdy hranice ty byly měřeny
a v katastrální mapě zobrazeny, a to zvláště od dob kdy každému katastrálnímu měření
předcháZí komisionální vyšetření hranic za účasti nejen zeměměřičského odborníka, ale
.i dů.věrníků.a držitelů. pozemků., o němž jest sepsán podrobný protokol. Musí' proto
soudce, chce-li si utvořiti správný náZor o stavu hranic, znáti také jejich stav v přírodě v době, kdy hranice byly zjišťovány, měřeny a v mapě zobrazeny, ať to bylo
pů.vodním nebo katastrálnim řizením nebo při pozdějších změnách podle předpisů. platných v té věci o vedení pozemkového katastru a pozemkových knih.
Také se zdá, že autor dovede obstarávati i práce, pro které jiný soudce nezbytně
potřebuje zeměměřičského odborníka, neboť bez znalce zapíše v náčrtku (víz konec oddílu 1 na str. 34 a 35) podrobně a přesně vvzdálenosti jednotlivých hraničních znamení
a pod. Tyto údaje mají však cenu jen, j~ou-lí zjištěny podle Zásad geodesie, tedy zeměměřičským odborníkem, a nij,{olilaikem, za něhož musíme v této věci považovati soudce.
Má-li pak býti soudcovské rozhodnutí správné, nesmí se opírati o práci neodborníka,
kterou označujeme za fušerství.
S hlediska zeměměřičského nevyhovuje v mnohém pojednání o I1le~nicích (str ..
24 a 25). Již přes 100 let se považuje v geodesii a i v občanském životě držebnostní
(vlastnická) hranice za čáru, oddělující jednu pozemkovou držbu (vlastnictvi) od
druhé. Nehodí se tedy do dnešní doby náZor, že předměty neurčitého a nestálého plošného rozsahu, na př. stromy, keře, meze, strouhy, potoky, řeky, brázdy a ·pod. určují
hranice; to je náZor zastaralý, třeba byl odů.vodňovánplatným právem, které ustrnulo,
a život se dále vyvíjel. Tyto předměty snad jen ukazuji, kde a s i hranice držebnnstni
(vlastnické) běží. Hranici je čára (nikoli plocha), kterou v přírodě určují nebo mají
určovati jednoznačné pevné předměty (ideálně plošně bezrozměrné), postavené (osazené)
aspoň na každém místě, kde hranice se lomí. Takovými prvnými předměty jsou na př.
mezníky (víz § 13 vlád. nař. č. 64/1930). Je-li však třeba ještě přesnějšího vyznačení
prnběhu hranice, označí se na mezníku bod, který ji určí dokonale jednoznačně, na př.
křižkem. Vždyť potoky, řeky, příkopy, meze a pod., ba často dokonce i jejich části,
na př. břehy, velmi často tvoří samostatné pozemky, jejichž držba (vlastnictví) se liší
od sousednich a mají také vlastní držebnostní (vlastnické) hranice; jak by pak mohly
ve svém celku samy tvořiti hranici?
.
Za účelnější a se zřením na všecky dfi.sledky obnovy nebo úpravy hranic i hospodárnější považujeme postup jiných soudců.,kteří ke každému řízení zpravidla hned přizvou zeměměřičského znalce. Takový soudce má ulehčeno své rozhodnutí, poněvadž zeměměřič obstará odborné práce předběžné i závěrečné spolehlivě, odborně popíše prnběh
obnovené nebo opravené hranice a zařídí po odborné stránce vše, čeho je třeba pro
její zajištění do budoucnosti a pro uvedeni pozemkových knih a pozemkového katastru
do souladu se skutečností, čímž odpadnou později řízení, stranám často nepochopitelná
proto že považovaly soudcqvské rozhodnutí p obnově nebo opravě hranic za konečnou
fáZi věci. Pojednání doporučujeme studiu kolegů..
-Ba.
V á cla v Men cI: Středověká města na. Slovensku. Práce učené společnosti šafařikovy v Bratislavě. Svazek 26. Bratislava 1938. (Str. 230 s 29 přilohami.)
Autor pokládá studium středověkých měst za' úkol historický, který si vytvořil
dějezpyt uměni. Dříve zabývali se městem dějepisci a zjevem výtvamým architekti,
dnes hlásí se dějiny hospodářské, sociální, právní, dějiny umění a věd vojenských ke
slovu. Ba dnes zabývají se městem i zeměpisci, kteří vytvořili zvláštní zeměpts sídelní.
Snaží se zachytiti zjev slovenských měst, kde jsou hrady. Dále uvádí, že pro zjištění
doby založení je pro města privilegium a pro vesnice lokačni listina a studuje jejich
význam. Třídí města na města založená "D a zeleném drnu" a na města vzniklá ze
starších osad.
.
_
Probírá města z pozdni doby románské, z ranné doby gotické, kamž zahrnuje
města zřízená po vpádu tatarském. Uv~dí vznik báňských měst hornouherských, jakož
i města obchodní na vých. Slovensku. Provádí rozbor pů.dorysný, dále prostorové a
stavebni složky města a praví, že skoro nic nevíme, jak vypadala v XIII. a XIV.
století radnice, jak zbrojnice, rychta, krčma, solnice a škola.
Rovněž neznáme měšťanský dů.m jako jednotku pů.dorysu města. Na to přikročuje
k výtvarnému charakteru středověkého města. Spis končí se přehledným francouzským
resumé "Les viZles médiévales en Blovaquie". V textu je 48 pů.dorysů.měst a připojeno
je 29 příloh obsahujících jednak staré pohledy na slovenská města a pohledy na skupiny
zajímavých budov.
1939/45
Kniha je vzorným příspěvkem k znalosti historie a vývoje slovenských měst.
J. Petřík.
Vyšlé knihy.
Pro f. Dr. J. R Y š a v Ý Geodesie niž!íí, I. di 1 (nové 3. vydání z r. 1939). - Brož.
kniha rozm. 21X30 cm, 497 stran se 470 obráZky v textu. - Vydáno nákl. ústřední vyd.
\{omisepří Ceském vys. učení v Praze. - Studentská cena 60 K (prodává podúř. ústav
geodesie V. Videman, Praha II., Kateřinská 40).
Kniha je v prvé řadě určena jako pomficka posluchačfim pří studiu, ale je také
hojně vyhledávána praktiky. Byla vydána znovu proto, že 600 výtiskfi předešlého vydání
z r. 1933 (viz recensi v Z. V. 1933, str. 141) bylo během necelých pěti let úplně rozebráno.
Nové .vydání má rozsah o 47 stran větší, ježto některé partíe jsou vhodně doplněny a rozšířeny.
Kl.
Odborná
pojednání
v časopisec,h.
JournaI des géomětres fran!;ais. C. 7/1938. Ing. J. K a val í r, Praha: Reproduction des plans. F. D a ng e r: Servitude de passage. Ray Ma r t in: Photogrammetrie. prof. C ech u r a, Příbram: Compensation. C. 8. H e i nes:
Réfection cadastrale
aux Pays-Bas. R. Dan g e r: Expertise ďexpropriation. T a s k i ne:
Mesure optique
des longueurs. C. 9. L. F 1 e y s: Propriétéculturale'.1
R. lM) a: nt in:
Compensation
polygonale. C. 10. M. Jar r e: Méthodes et instruments en France. M. Fo nt a i ne:
Qui doit-ětre chargé du plan ďaménagement? Z y z Y k i n, Riga: Application des fonctions elliptiques ft la géodésie. C. 11. L. P i a z z i: Cadastre probatoire. R. Ma r t in:
Photogrammétrie. H i 1 ber t: Le bornage en Belgique. C. 12. R. Dan g e r, Bor on:
Vle Congrěs ínternational ft Rome. R. Ma r t in: Ve Congrěs de photogrammétrie. R•
.D a n g e r: Origínes de la profession. C. 1/39. R. Dan g e r: Revue du Centenaire.
I. F. W alt on: Les experts. R. Dan g e r : La profession et la loi. R. 1\1[ a r t in: Photogra:mmétrie. C. 2. Roussilhe:
Compensation en topométrie. F. Danger:
Nouveau régíme successoral. Jacqueline Dan g e r: Orientation professionelle.
Zprávy spolkové.
z
Jednoty úředně autor. civilních geometrii v Praze. V Ý bor o vou
s c h ti z í,.
která se konala dne' 26. února 1939 za přítomností 12 členfi, zahájil kol. předseda Ing.
Flirst.
O výsledku mimořádné valné schfize Spolku čs. inženýru státní měřicJté služby
podal obšírnoU zprávu kol. Ing. Faltus, dle které shora uvedený spolek zaniká a utvořeny budou zájmové skupiny (ústředí) při spolku inženýru (SIA).
Dále byly projednány běžné záležitosti dle pořadu jednatele a schválena zpráva
pokladnika kol. Ing. Kurala.
Po výborové schfizi zahájil kol. předseda 3 1. řád n o u val n o u s c h fi z i za
přítomnosti 27 členfi a hosta kol. Ing. Poura za Spolek zeměměřičfi. Věnoval vzpominku zemřelému kol. Ing. štěpánu Pustkovi z Krumlova a poděkoval přítomným,
kteří povstáním vzdali čest jeho památce.
Zpráva jednatele omezila se pouze na povšechná statistická data vzWedem k tomu, že o činnosti Jednoty byly uveřejňovány zprávy ze schfizi pracovního výboru ve
Věstníku zeměměřičském a Inž. komory.
Schfizí pracovního výboru, resp. výborových, bylo od poslední valné schfize celkem
9, s pruměrnou účastí 10 členfi. Všech schfizí zúčastnil se kol. předseda Ing. FUrst a
Ing. štěch.
.
Za uplynulý rok došlo a výborem Jednoty bylo projednáno a vyřízeno celkem 318
záležitostí. Byly to dotazy a návrhy, zvláště však stížnosti na nesprávný postup při stanoveni hranic jednou již jiným kolegou stanovených a na nedodržování schváleného'
tarifu. Nedodržování tarifu vyskytuje se nejvíce ve Velké Praze a okolí v dfisledku známých zde poměru, k jichž odstranění byla by nutna solidární a poctivá práce všech
kolegti tohoto okrsku.
Z odboček Jednoty, jež měly podporovati Jednotu v těchto snahách, osvědčilo se
sdružení v Brně, o jehož pfisobnosti a zdárných výsledcích podával nám zprávu ve výborových schfizích kol. Ing. Faltus. V Praze toto sdružení úplně selhalo velkou neúčastí
na schfizích. Ze 43 pražských kolegti sešlo se nás 5 až 7.
Přednesená zpráva pokladníka kol. Ing. Kurall:i.po zprávě revisora účtfi kol. Ing.
Hrušky byla schválena. Kol. předseda poděkoval kol. Ing. Kuralovi za pečlivé vedení pokladní a naYrŽené absolutorium jednohlasně schváleno.
Referát kol. Ing. Prokeše o dálnicích, velice pečlivě propracovaný, upoutal
všechny přítomné, a po ukončení přednášky odměněn byl referent dlouhotrvajícím potleskem.
Pří volbě aklamací zvoleni byli kolegové: Flirst předsedou, Prokfipek a Rudolf Janč
I. a II. místopředseda a Vlk, Dítě, Kural, Petrák, Hruška, štěch, Preis, Lukeš, Faltus,
Prokeš, Tva:rfižek, Bittsanský členy výboru a kol. Mizera a Schwarz revisory účtfi. Náhradníky byli zvo)eni kolegové: Bukač, Baběrad, Janoušek, Cerný Bohumil, Filkuka šír.
Habrda, Ročák a Kolomínský.
'
1939/46
Po schválení 'rozpočtu na rok 1939 stanoven členský příspěvek v dosavadní výši
K 80''--.
Kol. Prokiipek poděkoval jménem členstva předsedoví Ing. Ftirstoví za pečlívé a starostlívé vedení Jednoty, kterýžto projev byl provázen všeobecným souhlasem a potleskem.
Volný návrh kol. Ing. Kurala byl příkáZán výboru k projednání. Kol. předseda poděkoval za spoluprácí čínovníkii a členstva a za četnou účast, zvláště kolegii ze Slovenska
a s přáním zdaru snahám Jednoty schiizi skončil.
H o s pod á ř s k é por a d y, konané dne 1. ledna 1939 v Inženýrské Komoře, súčastnilo se 15 členii.
.
Předseda kol. Ing. FUrst po zahájení porady uvítal nové členy pracovního výboru a
věnoyal posmrtnou vzpomínku zesnulému kolegu Ing. Janu černému z Lysé nad Lab.,
jednomu z nejstarších pracovníkii v Jednotě, který vždy zastával naše práva a svou prací
přispěl k vážnosti našeho stavu. Přítomní povstáním vzdalí čest jeho památce. Dále informoval výbor o jednáních na schiizích představenstva Ing. Komory, jež týkala se členii nearijcii, zá.kona o dálnicích, návrhu zákona scelovacího a reorganisace Inženýrské Komory.
Po projednávání běžných záležitostí podal kol. Faltus zprávu za Moravu, v níž
zvláště potěšila zpráva o čínnosti sdružení v Brně a o dalších třech sdruženích, jež budou
v brzku utvořena. Poděkoval též kol. předsedovi, který jménem Jednoty blahopřál k valné
schiizi brněnského sdružení k další jeho činnosti mnoho zdaru.
Kol. Vlk vyslovíl ku konci schiize přání, aby dle vzoru kolegii brněnských též sdružení pražské upravílo jak stavovské tak i hospodářské poměry kolegii pražských. Kol.
předseda vybídl kolegy pražské k spolupráci a navrhl, aby akce v Praze ujal se kolega
černý. Na to schiize skončena.
Ret. Ing. Vlk.
Úžití barevných snímkťlleteckých pr~ vojenský účel. V leteckém výzkumném ústavu
W r i g h t F i e I d v D a y t o n u (O h i o) U. S. A. v Americe byl leteckým sborem vypracován nový zpiisob fotografií leteckých v barvách, čímž se umožňuje daleko podrobnější
zjištění území než bylo dosud možno obyčejnou fotografii, takže i oddíly, skryté v lesích,
jsou na těchto fotografiích patrny. Ma j o r G odd a r d sestrojil k tomu cíli zvláštní leteckou fotografickou komoru pro precísní barevné sním~y letecké a vynalezl nový rychlý
zptlsob vyvolávání těchto sním:kii, takže i v polí lze za 30 až 40 minut získat přesný barevný fotografický snímek území pro účel vojenský. Tímto zpiisobem jest velmi ztíženo
zastírání.
Unle geodetická a geofysikální (Union géodésique et géophysique ínternationale) koná své třUeté zasedání ve Washíngtoně ve dnech 4. až 15. září 1939. zasedání komisí je
dopoledne od 10 do 13 hod. a odpoledne od 14.30 do 16.30 hod. V pátek 15. září je od 11
do 13 hod. konečné zasedání závěrečné. Generálním tajemníkem sjezdu je Dr. J. A. F I emin g, general secretary, 5241. Broad Branche Road Northwest. Washington D..C, U. S. A.
Bulharský voj. zeměp. ústav. Po odchodu dosavadního velítele bulh. voj. zeměp.
ústavu plukovníka A. G a n e v a stal se jeho nástupcem major D. S t o j a n o v.
Fotografická výstava v Praze. Vědecká společnost pro vědeckou kinematografií
svolala 10. června 1938 poradu na oslavu 1001etého trvání fotografie v r. 1939 a bylo usneseno uspořádatí výstavu všech korporací, ústavii a úřadii, jichž čínnost souvísí s fotografií. Výstava má býti tříděna ná část retrospektivní a na práce současné. Výstava bude
se konati od 15. září do konce října 1939 v budově Umělecko-priimyslového musea Obchodní a živnostenské komory v Praze. Pomýšlí se na vydání katalogu, který by byl trvalou památkou na toto vý'roČí.Výstava měla by tyto skupiny: A. Vývoj fotografie. B. vývoj techniky a práce fotografícké. G. Užití fotografíe ve vědě, technice, umění a v životě.
D. Rekonstrukce vývoje fotografické praxe. Dotazy zodpoví ředitelství Umělecko-prfimyslového musea Praha I., Sanytrová ulice.
Jak se provádí měření velkých území. Na toto thema prom:luvil v rozhlase dne
14. dubna t. r. v 15 hod. 35 min. čtvrthodin.Qvou přednášku redaktor našeho Věstníku
Ing. Boh. P o u r. účelem přednášky--'bylo podati formou rozhovoru širší veřejnosti
stručný výklad o tom, k čemu sl<1Užítrigonometrické věže a jak -se na nich provádí
měření úhlii.
o
S
O
b n í.
Ing.• Ant. Beneš odcház1 na odpočinek. Pevný sloup stavovské myšlenky, bojovník
jasného programu s pevným cUem, technik širokého rozhledu s praktickým postřehem
dobovým, bodrý filosof naplněný kladným vztahem k životu - ústř. m'ěřický rada hlav.
města Prahy Ing. A. Beneš odchází do výslužby.
~-Záříjový den r. 1876 zdravíl plným jasem plodného podzimu narození syna Antonína na starém m:lynářském gruntě českomoravské vysočiny. Pan otec - nesm:louvavý
1939/47
vlastenec a dlouholetý starosta města Hlinska - posílá synka na stl'ední školu do Chru.
dimí, po té do Prahy, načež po studiu pražské techniky a odborné praksi civilní nastupuje r. 1906 Ing. Beneš do vodárenského úřadu obce pražské. Osobni zdatnost a odborné
znaIost.i...vedou schopného úl'edníka oddělením regulačním, bytovou reformou, techníc" kým presidiem a referátem assanačním do stavebního úl'adu odb. 1 (mětický), kde
v r. 1935 je jako první svého stavu jmenován pl'edstaveným úřadu, dosahuje tak nejvyšší hodnosti zeměmětičského inženýra ve službách pražského magistrátu. Pro svfij
široký rozhled byl Ing. Beneš v r. 1936 povolán za člena Zkušební komise pro II. státní zkoušku zem. inženýrství na českém vysokém učení technickém v Praze, mimo to je
činný v M. A. P.(stavba
měst), a j.ako pohotový žurnalista, často svýmí články, úvahami či kritikami uvel'ejňovanými v odborném tisku a denních listech, zasahuje do
širokého proudu života vel'ejného a technického.
Stavovské hnuti s vděčností vzpomíná spolupráce rázovit~ho organisátora, který
dík s~
organisačním schopnostem, za jedinečné podpory Spolku čs. zeměměl'ičti a vydatné pomoci Jednoty úl'edně autor. civilních geometru, stál u kolébky Klubu měl'ičských inženýru hlav. města Prahy, jehož založením bylo docíleno stavovské osamostatněni, později pak resystemisace úl'edníkti měl'ických u pražské obce. Jako zakládajicí člen a dlouholetý pl'edseda byl proto za své zásluhy jmenován čestným členem
klubu. Souběžně s prací stavovskou účastqí se pilně organisMní práce na poli všeúl'ednickém vfibec (Odborové ústl'edí vel'. zaměstnanců, ústl'edí správních inženýrti, Vysokoškolský svaz atd. atd.), zvláště pak v "Unii" obec. zaměstnanců mě,sta Prahy, kde
vždy nebojácně hájí zájmy zaměstnanců.
Proto také jako pl'edstavený velkého úl'adu docílil značné obliby II1ezisvýmí podřízenými, jímž byl sympatickým vzorem otcovsky spravedlivého rádce.
Posléze pak nadšený vlastenec, bodré ho, avšak ušlechtilého zrna, se zdravým
smyslem pro regionalismus, živelnou láskou spjatý s rodIiým krajem hlineckým, pln
pochopení pro generační systém - toť lapidární tahy, jimiž dokresluji mladistvě svěží
zjev velkého umělce života, kterému nyní, u vědomí výsledků zdá,rné práce, pro nejkrásnější část životní poutě všichni upl'ímně pl'ejeme: "Mnogaja ljeta!" Ing. Bolehovský.
Katastrální mětická služba. Změny za měsíc leden-bl'ezen 1939. A. čechy: 1. D 0výslužby
pl'eloženi:
V. m. r. V. Kolman, m. radové: Ing. J. čemus, Ing. V. Hájek, Ing. E. Veselý, Ing. R. Sýkora, Ing. J. Matuška, Ing. B. Foltin, Ing. F. Elkopek,
v. m. komísal'i: K. LodI', Ing. E. Kadečka, Ing. V. Kuchta,
2. P l' e v z a t i z e S loven s k a a pti děl e ni:
a) Do trianguI. kanc. min.
financí m. r. Ing. A. Lukáš, v. m. komísal'i: Ing. Dr. A. Pokorný, I!!gJ,~ivots~ý:
Ing.
K. Perna, Ing. K. Kučera, Ing. H. Pittner, Ing. M. Hnatiuk a m. k. mg. L. Elvejda..b) Ke
kat. měl'. úl'adtim: Vlád. rada Ing. A. Musil (Praha), v. m. r. Ing. J. Sojka (Praha),
m. radové: Ing. J. šimerka (Chrudim), Ing. J. Kerner (archiv map, Praha), Ing. J.
Humal (archiv map, Praha), Ing, J. Minál' (Praha), Ing. K. Hylmar (Praha), Ing
A. Koval'iček (Praha.), J. Svoboda (čes. Budějovice), v. m. komísati: Ing. V. Straka
(Tábor), Ing. J. Zumer (archiv map, Praha), 1J!g,.Dr,VL J!:[email protected] (Praha), m. komísati: Ing. V. Kamberský (Praha), Ing. V. Krumphanzl (Praha), Ing. F. Stodola (Praha),
Ing. J. Weigelt (čáslav), Ing. B. Nedvěd, Ing. H. Kokeš, Ing:,_O.Císal', Ing. V. Bušek,
Ing. B. Nádvorník, m. konc.: Ing. S. Brožek (č. Budějovice), Ing. F. štorkán (Písek),
Ing. J. Chrpa (Hradec Králové).
3. Jme n o v á ni: M. komisati Ing. K. Petr, Ing. L. Pejchal, Ing. B. Bartík,
;rn$'.F. Hronek a Ing. F. štorkán.
4. Pl'eloženi:
M. r. Ing. B. Vrtal. k zem. fin. l'ed. odd. XI, v. m. kom.: Ing.
K. Regál do Strakonic, J. Honcti do Kutné Hory, m. komísati: Ing. V. Tomášek do
Kutné Hory, Ing. J. Hora (k. m. Ú., Praha), Ing. E. Viták do Dvora Králové, Ing. B.
Bartfk, zem. fin. l'ed. odd. XI, m. konc. Ing. V. Prchal do Brandýsa n. L.
B. Morava: 1. Pl'evzati
ze Slov ens ka a pl'iděleni:
V. m. radové: Ing.
Jan Nosek (Brno), Ing. F. Potůček (Brno), m. radové: Ing. S. Konečný (Mor. Ostrava),
Ing. G. Dobrovolný (Pl'erov), Ing. F. Lisý (Boskovice), Ing. E. Jelínek (Ttebíč), Ing.
A. Chytil (Uher. Brod), Ing. E. DemmI (Pl'erov), Ing. k. Hrabovský (Brno). V. m. komisati:· J. Cais (Brno), Ing. J. Procházka (Brno), Ing. V. Schiebl (Brno), Ing. F. !{něžínek (Brno). M. komisati: Ing. V. Stratil (Brno), Ing. J. ždímal (Olomouc), Ing. K.
možánek (Brno). M. konc.: Ing. J. Langer (Mor. ,Budějovice), Ing. K. Jaroš (Bmo)
Ing. L. Vaiz (Brno), Ing. J. Vašulka (Brno), Ing. A Veselý (M. Budějovice), Ing. A:
Svoboda (Brno). 2. P tel o žen i: V. m. k.: R. Hanák do Prostějova, m. k. Ing. S. Jelínek do Brna.
Z redakce a administrace. Redakce byla nucena odsunouti pro nedostatek místa
do ptištího čísla jíž vysázený článek o mezinárodním zeměmětickém a fotogrametrickém
kongresu v Římě, ač jeho vyjití v tomto čísle bylo pevně stanoveno a předem ohlášeno
v článku Ing. Dr. J. Kloboučka o fotogrametrickém sjezdu v Technickém obzoru (srov.
str. 127 T. O.). článek bude zařazen do čísla ptištího.
.
,
žádáme kolegy, kteti v dtisIedku územních změn přesídlili, aby nám sdělili své'
nové adresy, abychom jím mohli zasílati pravidelně časopis. - četnými změnami v adresáti omlouváme také poněkud opožděné vyjiti tohoto čísla.
Za redakci
odpovídá
Ing.
Bohumil
Pour.
Nakladatel:
- Tiokem Akciově moravlkě knlhtilkárny
Spolek ČI. zemllměfičA v Praze.
1939/48
Polygrafie
v Brně.
v
v
v
V
/
ZEMEMERICSKY
VĚSTNÍK
••••••••••
6
1939
ČASOPIS
SPOLKU ČS. ZEMĚMĚŘiČŮ
XXVlI. ROČNfK
V PRAZE 5. července 1939
Ing. Dr. techn. Karel Mat ě j ů.
Dne 1. června t. r. dožil se 60 let Ing. Dr. techn.
Alois Tichý, ř. profesor vysoké školy zemědělské a úř. opr.
civ. geometr v Brně v obdivuhodné svěžesti duševní a
tělesné, v plné práci učitelské a vědecké, které se stále věnuje s nezlomnou energií.
životní dílo prof. Tichého zasahuje do více oborů
vědních i široko do praktického života. Prof. Tichý jest
především rozený pedagog, který dovede snadno logicky
látku vysvětliti a posluchače zaujmouti. Ve vědeckých disciplinách pracuje stejně nadšeně jak v geodesii, tak v zemědělském stavitelství. Se zvláštní láskou se věnuje studiu
fotogrametrie a je neúnavným průkopníkem této moderní
metody. Svá teoretická badání doplňuje prací civilního
geometra.
.
Jeho životní práci mťlžeme rozděliti do těchto skupin:
1. Doba studia a počátky učitelské praxe na vysoké
a střední škOle;
2. geodetická činnost za světové války;
3. jeho význam jako profesora vysoké školy zemědělské v Brně;
4. činnost vědecká ve státní výzkumné stanici lesnické geodesie a fotogrametrie v Brně;
5. rozsáhlá činnost praktická;
6. činnost literární.
Ad 1. Prof. Tichý se narodil 1. června 1819_v Hrubčicích, okres prostějovský na
Moravě. Od r. 1891/92 do 1898/99 studoval povětšině s výborným prospěchem na reálce
v Prostějově. Po zkoušce maturitní konal v letech 1899-1905 studia na tehdy nově zřízené vysoké škole technické v Brně v odboru stavebního inženýrství a učebním běhu pro
vzdělání zeměměřičů.; v r. 1901 a 1905 složil obě státní zkoušky odboru stavebního inženýrství s vyznamenáním. Mezitím vykonal též jednoroční službu vojenskou. Od 1.
srpna 1904 do 30. září 1907 byl jmenován prvním asistentem geodetického ústavu při
české vysoké škole technické v Brně, ale již v březnu 1906 odešel jako učitel matematicko-technických předmětů na zemskou střední hospodářskou školu do Přerova. Této
doby využívá prof. Tichý k dokončení studia zeměměřického a 1. dubna 1907 skládá
státní zkoušku učebného běhu pro vzdělání zeměměřičů. s vyznamenáním a počíná vědečky pracovati. Grafické metody statické, použivané ve stavebním inženýrství, aplikuje
na obor zeměměřický; studuje grafické vyrovnání geodetických výpočtů. Dne 11. ledna
1908 skládá přísnou zkoušku doktorskou a 8. února 1908 jest promován na doktora
technických věd. Uznání dostává se mu dočasným jmenováním examínátorem z nižší a
vyšší geodesie na české vysoké škole technické v Brně, po smrti jeho bývalého učitele
a šéfa prof. Ing. Josefa Líčky.
Skvělé nadání pedagogické dochází v téže době výrazu vydáním dvou učebnic,
Základy trigonometrie pro střední školy hospodářské a Praktická geometrie hospodátská. O pedagogickém významu a trvalé ceně těchto učebníc svědčí druhé jejich vydání
v r. 1922 a 1924 a příprava třetího vydání v poslední době.
Ad 2. Prof. Tíchý konal činnou službu vojenskou od 1. srpna 1914 do 2. listopadu
1918 a dosáhl hodnosti setníka. Aní v této pohnuté době nezanechal své odborné činnosti. S počátku byl sice přidělen jako instrukční důstojník k výcviku mužstva v Zázemí,
ale v záři 1917 byl povolán k válečné službě vyměřovací. Po krátkém pobytu při velitelství válečného vyměřování ve Vídni odebral se na frontu sočskou, kdež pracoval jako
1939/49
divisni triangulátor. Potom byl povolán k 6. armádě na frontě piavské jako vedoucí triangulátor a v červnu 1918 odcháZí jako učitel geodesie na geodetickém pokračovacím
běhu při velitelství válečného vyměřování na tehdejším vojenském zeměpisném ústavě
ve Vídni. Jako vedoucí triangulátor zavedl ve svém úseku nové soustavy souřadné v meridiánových proužcích a projekci v Gauss-KrUgerových konformních souřadnicích a přepracoval topografické mapy jednoduše a rychle na tomto novém podkladě. Zúčastnil se
všech porad, které byly konány v záležitosti zavedení nových proužkových soustav v celé
bývalé monarchii.
Jako učitel geodetického pokračovacího kursu přednášel vybrané stati z nižší a
vyšši geodesie. Zúčastnil se také jako host měření základny u Josefova, a to rakouským
strojem pro měření Základen, strojem Besselovým a invarovými dráty.
Ad 3. V záři 1920 byl prof. Tichý povolán jako honorovaný docent základfl. nižší
geodesie a vyšší geodesie na vysokou školu zemědělskou v Bmě a již r. 1921 byl jmenován mimořádným profesorem nižší geodesie a pověřen také přednáškami z geodesie
vyšší. Od 1. ledna 1927 jmenován byl řádným profesorem a téhož roku pověřen také
konáním přednášek z fotogrametrie.
Prof. Tichý vykonal ve své funkci učitelské záslužnou práci: založil a vybavíl
geodetický ústav vysoké školy zemědělské v Bmě. Z malých počátkfl. neúmomou pílí
a obětavostí vybudoval ústav, který se hrdě staví po bok geodetickým ústavfJ.m ostatních vysokých škol technických účelným VYbavením místností i dostatečným inventářem,. Ve funkci učitele a organisátora uplatnil prof. Tichý své obsáhlé zkušenosti minulých let i přirozené nadání a podává mladým adeptfJ.m lesnictví a zemědělství potřebnou obsáhlou látku nižší i vyšší geodesie a fotogrametrie skvělou formou přednášek,
praktických cvičení i demonstrací. Současně ve svých asistentech vychovává řadu nadějných geodetfl..
Zásluhy o vybudování školy a oběta vou práci o její udržení ocenil profesorský
sbor jeho zvolením rektorem ve studijním roce 1935/36 a děkanem ve studijním roce
1923/24, 1931/32 a nyní opětně v roce 1939/40.
Ad 4. V roce 1926 byla zřízena státní výzkumná stanice lesnické geodesie a fotogrametrie při státních výzkumných ústavech lesní produkce v Bmě a prof. Tichý byl
pověřen jejím vedením. Úkolem jeho jest sledovati všechny novinky geodetické a fotogrametrické a přizpfl.sobovati je praktické lesnické potřebě. V této funkci vyvinul rozsáhlou činnost vědeckou i praktickou. Zabýval se hlavně upotřebenim letecké fotogrametrie. Dosáhl, že již roku 1924 byla fotogrametrie přednášena na odboru lesnickém
jako samostatná doporučená disciplina. Rovněž se postaral, aby výzkumná stanice obdržela strojovou výzbroj fotogrametrickou v takovém rozsahu, že je možno řešiti všecky
základní úlohy.
V roce 1923 provedl také první soustavné letecké ofotografování lesfl.školního lesního statku "Masarykfl.v Les" vysoké školy zemědělské v Bmě z výšky 3000 m, v roce
1927 je opakoval z výšky 1500 m. Mimo to provedl fotoletecké zaměření školního zemědělského závodu žabči.ckého na podkladě vnitřní triangulace a polygonisace. Na celé
ploše školního lesního statku (ca. 10.000 ha) provedl jako podklad pro fotogrametrické
zaměření soustavnou triangulaci, kterou připojil na triangulaci města Bma, ale mimo
to ji provedl nově jako síť se samostatnou základnou a samostatnou orientací, v revíru
Hády doplnil hlavní síť podrobně, aby mohl provésti polygonisaci a podrobné zaměření
obvodových hranic. Triangulaci hlavni i podrobnou zaměřil také výškově metodou trigonometrického měření výšek ze středu. S triangulací adamovských lesfl. souvisí celá
řada výzkumfl. dalších. Tato vědecká činnost odráží se v četných publikacích. Jako profesor i přednosta výzkumné stanice podnikl, podporován buď ministerstvem školství neb
zemědělství, řadu studijních cest a účastnil se vědeckých sjezdfl.. V r. 1923 a 1924 byl
v Rakousku a Německu, 1924 ve švýcarsku, 1929 ve Francii, kde vykonal studijní cesty
a navštívil význačné pracovníky fotogrametrické, vysoké školy, závody, které prakticky
fotogrametrii provádějí i vyrábějí fotogrametrické stroje. Zúčastnil se mezinárodních
fotogrametrických kongresfl., r. 1926 v Berlíně, 1930 v Curychu, 1934 v Paříži; II. sjezdu
geograffl. r. 1927 v Polsku a mezinárodního sjezdu pro dějiny reálných věd r. 1931
v Praze, kde všude měl odbomé přednášky.
Jeho široký rozhled vědecký na podkladě dlouholeté praktické činnosti dovoluje
mu tak plně řešiti úkoly státní výzkumné stanice lesnické geodesie a fotogrametrie.
Ad 5. V srpnu 1909 bylo prof. Tichému uděleno úřední oprávnění civílního geometra, jehož využil k řadě velkých a mnoha malých prací zem,ěměřických, vesměs pro
knihovní převody, z nichž čerpal nutný podklad pro činnost učitelskou i vědeckou.
Již v letech 1903 až 1907 provedl pod vedením zesnulého prof. Ing. Jos. Líčky.
jako asistent geodetického ústavu české vysoké školy technické v Bmě, rozsáhlé samostatné práce na polohopisném plánu města Pferova, zaměřil 2 sekce metodou trigonometricko-polygonometrickou, kombinovanou s měřicl\ým stolem, zúčastnil se kontrolních
měřeni v nivelaci. V r. 1906 provedl ohraničení a úplné zaměřeni 6 tratí v obci Klopotovicích na Moravě. Po smrti prof. Líčky byl pověřen městskou radou v Přerově dokončením polohopisného plánu. Jako civilní geometr provedl celou řadu velkých i menších
1939/50
prací, na př. dělení obecních pozemkti. v Kladníkách a ve Velkém újezdě, okres Lipník;
zaměřil rozsáhlé pozemky a lesy města Drahotuš, městský les "žebračka" v Přerově a
několik parcelací, podal četná znalecká dobrozdání soudní a j. v. Při svých pracích používal vždy iniciativních zpti.sobti.řešení, zejména místních triangulací se samostatnou
základnou.
Tato rozsáhlá praktická činnost odráží se jak v četných publikacích, tak v jeh<>
povolání učitelském ve zpti.sobu praktického a účelného uspořádání učebné látky.
Ad 6. Bohatá je i jeho činnost literární. Prof. Tichý vydal 32 prací vědeckých, 18
prací odborných, 10 učebníc, řadu populárních článkti. z $ných
obore a mnoho přednášek. Práce vědecké pojednávají hlavně o grafických métodách vyrovnáni, nivelaci a
tachymetrii, návrzích na zdokonalení přistrojti. a konstrukcí geodetických, o stavbě měřických věží trojbokých vlastní konstrukce, o vyrovnáni místních triangulací, o fotogrametrii a j. články odborné se týkají celé řady dti.ležitých aktUálních otázek geodetických i fotogrametrických. Prof. Tichý je stálým spolupracovníkem Techníckého slovníku
naučného a Lesníckého slovníku naučného. Jeho učebnice vynikají logikou a srozumítelností. Mimo výše uvedené učebnice geometrie vydal: Fotogrametrie (nástin) pozemní a
letecká, Zaměřování stavebních míst situačně a výškově, Použití geometrie, goníometrie a trigonometrie v měřické praxi stavitelské, Stan<>veníploch a hmot ve stavebníctví, Pozemkový katastr a pozemkové knihy a obsáhlé dílo Hospodářské stavítelství
ve 3 vydáních.
Prof. Tichý je řádným členem Moravské přírodovědecké společnosti v Brně, české
akademie zemědělské v Praze, činným členem české fotogrametrické společnosti v Praze
a německé v Berlíně. Pti.sobí od r. 1921 též jako člen zkušební komise pro zkoušky uchazeM o oprávnění civílních techníkti. při zemském úřadě v Brně.
Po tomto stručném přehledu života a práce Prof. Ing. Dr. AI. Tichého zti.stává nám
všem na mysli přání, aby jeho duševní a tělesná svěžest a nezlomná energie vydala ještě
mnoho dalších plodti.,jakož i přání všeho nejlepšího do příštích desítiletí jeho života.
Ré8umé.
M. A. T i c h ý, P I" o f e s s eur, ing é n i eur, d o c t eur
e s s c i e nc e s techn i qu e s sexagé
na i r e,. Le 1e juin 1939, M. A. Tichý a atteint sa
60e année. M. Tichý est professeur titulaire de I'Ecole supérieure ď Agriculture a Brno,
géometre autorisé, chef de la Station ďEtat des recherches topographiques et photogrammétriques forestieres a Brno, membre de l'Académie tcheque ďAgriculture a Prague, membre des sociétés photogrammétriques, des sociétés des sciences naturelles etc.
etc. M. Tichý a créé un institut géodésitique modele a I'Ecole supérieure ď Agriculture
a Brno. II consacra sa víe non seulement a I'enseignement, mais aussi aux travaux
scientifiques; surtout a ce qui concerne la triangulation et la photogrammétrie aérienne,
son oeuvre est tres étendu; il faut citer la triangulation du domaine forestier "Masarykti.v les" de I'Ecole supérieure d'Agriculture a Brno, a l'étendu de Cca 10.000 ha;
aussi il a dressé beaucoup de cartes géographiques au moyen de photogrammétrie
aérienne. M. Tichý a publié 32 oeuvres scientifiques, 18 travaux spéciaux, 10 ouvrages
ďenseignement, un grand nombre ďarticIes et de discours. M. Tichý célěbre son jubilé
dans toute la force deson a.gé et de son génie.
Nová měření metodou
prof. Vais~i1aho.
RNDr., Ing. Jindřich Ma dar.
Na pokusné základně prof. V1i.is1i.l1i.ho
v Turku (Ábo) ve Finsku byla loňského
roku provedena řada měření vzdáleností jeho interferenční metodou. Národní rada badatelská mí udělením stipendia umožnila, abych se jich zúčastnil.
Byla soustavně proměřena vzdálenost 48 m reznými koncovými měřítky, ca. 1m
dlouhými, porovnanými s finským prototypem metru v r. 1933. Dále provísorně měřena vzdálenost 384 m, při čemž nebylo postupováno od stabilisovaného počátečního
bOOu,nýbrž za správnou vzata délka 192 m, dříve již odměřená. Přípravné terénní práce
k zaměření vzdálenosti 768 m nejsou dosud ukončeny pro nedosti vhodný tvar území,
takže bude možno přikročiti k jejímu stanovení teprve letošního roku.
Než podám výsledky měření, zopakuji stručně princip V1i.is1i.I1i.ho
interferenční
metody, doc. Dr. Nussbergerem v naší literatuře dti.kladně již probrané, a popíši její
praktické uspořádání v nynějším stadiu.
V1i.isal1i.hometoda je založena na interferenci světla. Pr<> bílé světlo platí: vycházejí-li dva svazky rovnoběžných paprskti. z téhož bodového světelného zdroje (paprsky koherentní), mti.žeme v interferometru pozorovati zjev intereferenční, když dráhový rozdíl obou paprskti. nepřestoupí jistou mez, obnášející několik vlnových světelných
délek. Na cestě obou paprskti nezáleží, jestliže je vyhověno uvedenému předpokladu.
Podaří-li se určitou základ!ní délku změřiti s chybou o velikosti v mezích interferenčního zjevu bílého světla, mti.žeme nyní teoreticky měřiti jakkoliv dlouhOU vzdálenost
s touž přesnosti, užijeme-li této myšlenky: v počátku, <>dněhož byla uvedená vzdálenost změřeJ;la, budiž bodový světelný zdroj a interferometr. Světelný paprsek z bodového zdroje rozdělme ve dva. Jeden nechť proběhne vzdálenost mezi počátkem a kon-
1939/51
cem změřené délky čtyřikráte, kdežto druhý vzdalenost dvojnásobnou dvakráte. Dráhy
paprskfi jsou stejně dlouhé, takže vstoupí-li oba do interferometru, po2lOrujeme zjev
interferenční. Naopak, podaři-li se dva světelné paprsky uvedeného druhu přivésti
k interferenci, lze tici, že jejich dráha je stejná a tudíž druhá vzdálenost dvojnásobná
prvé. Dvojnásobná vzdálenost je takto přesně nalezena. Mfižeme ji považovati za danou a postup opa~ovati. Poněvadž interferenčni zjev nastane za týchž okolnosti a pro
stejně definovaná záření vždy ve stejných mezích dráhového rozdílu, a poněvadž těmito
, mezemi je dána přesnost v měření, je patrno, že pro jakékoliv vzdálenosti bude přesnost táž. Relativní chyba v měření pak rychle klesá.
.h--.
.)
JJ?~
~Zf
;n========================W"
q.~__/C
Mezi reflektujícími plochami 1 a 2 (obr. 1.) zrcátek Z, a Z2 umístime křemenné
koncové měřítko M, jehož délka je přesně známa, tak, aby na zrcátku Z, nastal optický kontakt, kdežto vzdálenost měřitka od zrcátka Z2 aby obnášela jen několik málo
mikronfi. Oba konce křemenného měřitka jsou opatřeny skleněnými vrchlíky o poloměru as 1 m, aby optického kontaktu bylo možno lehce dosáhnouti. V okolí dotykových
míst měřítka a zrcátek není plocha zrcátek střibřena, takže mfižeme je pro toto okolí
považovati za planparalelní desky.
Optický kontakt na Z obdržíme takto: ze světelného zdroje S, dopadá světelný
paprsek na plochu 1 a po odraze vstupuje, dIo oka pozorovatelova. část světelného paprsku však plochou 1 projde a po odraze na skleněném zakončeni měřitka vstoupí rovněž do oka pozorovatelova. Poněvadž vzdálenost 1 od koncového měřítka je velmi malá,
obě části odraženého paprsku spolu interferují
a mfižeme pozorovati Newtonovy
kroužky. Jemným pohybem koncového měřítka měníme jeho dotyk se Z" dokud uprostřed interferenčního zjevu neobjeví se černý kotouček střední velikosti. V tom případě
je dráhový rozdíl obou částí odraženého paprsku prakticky roven nule a optického
kontaktu bylo dbsaženo.
Abychom přesně určili vzdálenost odrazových ploch 1 a 2, stačí nyni stanoviti
mezeru mezi koncovým měřítkem a plochou 2 (z fysikálních dfivodfi nesmí zde nastati optick;ý kontakt).
K tomu slouží toto zařízení: na kruhovém segmentu 0, na
stupně děleném, lze posunovati světelnýln zdrojem S2 a barevnou clonou c. Světelný
zdroj i clonu umístíme symetricky vzhledem k podélné ose koncového měřítka v b0dech 5 a 6. Světelný paprsek, přicházející od 82, chová se obdobně jako v prvém případě
od S" částečně se odrazí od plochy 2, částečně projde a odrazí se od skleněného zakončeni měřítka. Obě části projdou barevnou clonou, ale obecně neinterferují, neboť
jejich dráhový rozdíl je příliš velký. Pohybujeme nyní opatrně zrcátkem Z2 směrem
k měřítku, až spatříme Newtonovy kroužky. Světelný zdroj pak umístíme do bodu 3 a
clonu do bodu 4. Posunujeme obojím symetricky ke středu oblouku a počítáme počet
celých vln. Vlnový zlomek při zastavení 82 a o přímo vose měřítka určíme podle barvy
a velikosti středu interferenčniho zjevu.
Poněvadž délka měřitka je dána s přesností vyjádřenou délkami světelných vln,
je vzdálenost zrcadlových ploch zrcátek změřena s toutéž přesností. Nyní lze přistoupiti ke stanovení vzdálenosti 6 m.
Obr. 2.
Světelný paprsek od zdroje S projde kondensorem K (obr. 2.), část odrazí se od
zrcátka Z zpět na Z" odtud na Z2 atd. Dráhu mezi oběma zrcátky proběhne desetkráte, n~ež vstoupí do Vi.i.isáli.i.ho
interferometru I. Jiná část světelného paprsku od
kondensoru projde otvorem v Z2' dopadne na zrcátko Za a odrazí se přímo do interferometru. Zrcátko Za bylo předem postaveno do přibližné vzdálenosti 6 m od Z" Je
tedy dráha druhé části paprsku zhruba stejná jako dráha prvé části. Posunem zrcátka
Za lze docíliti, aby dráhový rozdíl obou částí byl velmi malý, takže v interferometru
mfi.žeme pozorovati interferenční zjev. Poněvadž však docíleni příslušného dráhového
1939/52
rozdílu jen pohybem zrcátka Z. je značně obtižné, je před Vaisalll.ovým interferometrem umístěn kompensátor k, takže staČí jen hrubší nastavení zrcátkem Z.' a otáčením kompensátoru dosáhneme pohodlněji interferenčního zjevu. Toto stočení lze
vyjádftti počtem světelných vln. Nyní možno říci, že odrazové plochy zrcátek Z, a
Z. definují vzdálenost šestkráte větší než je vzdálenost odrazových ploch zrcátek Zl a
Z2 s chybou asi 2 ft. K dalším vzdálenostem dOSpějemeobdobným postupem. Odstraníme
zrcátko Z2 a křemenný metr, načež rozdělíme světelný paprsek z kondensoru tak, aby
část dopadla na zrcátko Z. a proběhla dráhu mezi Zl a Z. šestkráte, kdežto druhá část
odrazila se od Z4 přímo do interferometru. Musíme nastaviti Z4 přibližně do vzdálenosti
24 m, což lze poměrně snadno docíliti pomocí invarovéhó drátu. Hrubý posuv vykonáme
zrcátkem Z4' kdežto jemný opět kompensátorem, až dosáhneme interferenčního zjevu.
Nyní máme zrcátko Z4 ve vzdálenosti čtyřikráte větší než je vzdálenost odrazových
ploch Zl a Z. opět v mezích as 2 ft. Další se opakuje s tím rozdílem, že prvou část paprsku necháme proběhnouti již jen dvakráte. Z. pak nutno postaviti do vzdálenosti
dvojnásobné, Z.se odstraní.
Tímto zpllsobem lze postupovati až do vzdáleností, při nichž vyhledávání interferenčního zjevu nečiní velkých obtíží. Bez značnější námahy lze měřiti až do nejdelší
dosud měřené dálky 384 m. Na závadu je zde poměrně namáhavé a déle trvajicí
měření.
Poněvadž ínterferenční zjev vyžaduje zvláštních podmínek povětrnostních, je
praktícké měření od nich odvislé. Byla proto měření prováděna pone,jvice v noci, neboť
po většinu denní doby během mého pobytu v Turku svítilo slunce, což k pozorování,
bylo nevýhodné. Měření v době denní vyžaduje zataženou oblohu, aby kolísání teploty
a pohyb vzduchu byl minimální. Ještě lepší íBeměří pti slabé mlze neb jemném dešti.
Vzdálenost 48 m byla měřena sedmkráte, vždy na podkladě jiného základního
měřítka. Jednotlivé výsledky byly následující:
-
Etalon
J 'i~
č.
m
I.
I
48
I
II.
IV.
-
XII.
'li
= "48
+
IJ.
-
I
J/4~
vv
--
3723
3
9
3709
17
289
12
3738
3714
144
144
12
XVII.
3734
8
64
XIX.
3734
8
64
XXII.
Jj
X4~
-II
5
3731
48
3726
25
II
II
32
740
33
I
Tedy
t. j. chyba ± 0,2 mm/km.
Pro provisorně stanovenou vzdálenost 384 m, měřenou za předpokladu, že již dříve
určená dálka 192 m je správná, bylo dosaženo z 20 měření výsledku
+
X3~4=384 m
27.018 1l.±3 Il.
,
to znamená re!. chybu ± 0,01 mm/km.
Nakonec podávám tabulku pr1lměrných a relativních chyb v měřeních konaných
prof. VaisaIam až do vzdálenosti 192 m v letech minulých:
Vzdálenost v m
Prům.
chyba v mm .
ReJ. chyba v mm/km
6
24
48
96
0,0026
0,0044
0,0038
0,0114
0,0091
0,46
0,18
0,08
0,12
0,05
1939/53
I
192
Lit e r a t u r a: Handbuch der P,hysik, Geiger-Scheel, XX, Berlín 1928, str. 1 a
násl. Pro f. Y. Va i s a 1a: Verotfentl. des Finnischen Geodiit. lnst., Nr. 2, Helsinki 1922; Zeitschr. fůr lnstrumentenkunde, XLVII., 1927, str. 398 a násl.; Anwendung
der Lichtinterferenz
bei Basismessungen, Verotfentl. des phys. Laboratoriums der Univ.
Turku, 1930. Do c. Dr. J. N u s s ber g e r:
Technické využití interference světla,
Zeměměř. Věstník, XXIV., Praha 1936, str. 213, 234 a násl.; Metranomíe délek, Svět a
práce, Pruha 1937, čes. matice techn. K u k k a m ti k i T. J.: Untersuchungen ůber
die MeterendmaBe, Verotfentl. des phys. Laboratoriums
der Univ. Turku, Nr. 2, 1933.
G i g a sE.:
HandblW,h fůr Verwendung van lnvardrtihten
bei Grundliníenmessungen,
Berlín, 1934.
Résumé. L a m é t hod e deM.
V li i s li 1li d a n s 1e s m e n s u r a t i o n s no uve 11e s. L'année paSSée M. Prof. Vlij.sliliia prolongé la base pour la mesure des distances au moyen de la méthode d'interférence jusqu'a 384. m. L'auteur, assistent de
l'Observatoire Astronomique a Praha (Dir. Prof. Dr. J. Svoboda), donne les résultats des mesures effectuées a Turk tout récemment 10 pour la distance de 48 m
qui a été mesurée sept fois en utilisant des différents étalons a bout, 20 pour la distance de 384 m provisoirement mesurée a condition que la distance de 192 m qui
avait été mesurée auparavant,soit
juste. L'auteur fait la description de principe de la
méthode et l'arrangement actuel de l'équipement.
Mezinárodní zeměměřický a fotogrametrický kongres v Římě.
Zeměměřický kongres od' 5. do 10. října 1938.
Ve dnech 5.-10. října 1938 konal se v :Římě VI. mezinárodní zeměměřický
kongres. Jeho trvání padlo do období, v němž hrozilo neodvratně, že vypukne evropská
válka. Středem evropské krise té doby byl náš národ a stát, který jsme spolutvořili. Je
tedy pochopitelným, že římského kongresu nezúčastníl se ani jediný příslušník našeho
stavu z našich zemi, aby mohl podati zprávu o sjezdovém jednání. Celý prfiběh sjezdu
a jmenovitě jeho výsledky považujeme však pro rozvoj zem.ěměřictví a pro mezinárodní
zeměm.ěřickou organisaci za tak dfiležité, že k informaci čtenátfi podáváme stručný
referát o kongresu alespoň podle obsahfi referátfi, uveřejněných v zahraničních odborných časopisech.
Římský mezinárodní zeměměřický kongres byl v pořadí VI. Předchozí kongresy
konaly se v Paříži (1878), v Bruselu (1910), opět v Paříži (1926), v Curychu (1930)
a v Londýně (1934). Pořadatelem posledních kongresfi byla Mezinárodní zeměměřická federace, která sdružuje nyní zeměměřické národní s;vazy 14 státfi, v nichž je započteno i
Německo, které do Mezinárodní federace vstoupilo teprve r. 1938. Vzhledem k mezinárodně napiaté situaci v době sjezdu nebyli v :Římě přitomni zástupci Spojených stáHl
severoamerických, Belgie, Jugoslavie a býv. Cesko-Slovenska.
Organisace sjezdových prací byla svěřena Národnímu fašistickému svazu zeměměřičfi v Římě za pi;edsednictví Cav. Ezio F a n t i h o. Vlastní jednání sjezdové soustředěno bylo v pěti komisích, jimž byl předložen značný počet referátfi z rfizných členských zemi. Komise, z jejichž náZVů.je patrný i pracovní obor sjezdový, byly stanoveny
takto:
Komise I. katastr,
komise n. měřické metody a pomficky; fotogrametrie,
komise m. stavba měst,
komise IV. stavovské organisace a odborné vyučování,
komise V. mladí zeměměřiči.
Každá pracovní komise měla své předsednictvo, jež stanovilo program a postup
jednání volnou úvahou i na podkladě referátfi, které byly pořadatelstvu kongresu dodány do 15. června 1938. Referáty byly před zahájením otištěny ve 4 světových jazycích a rozdány před zahájením schfizí komisí všem členfim jako podklad jednáni. výsledek jednáni výborfi shrnut byl v zásadní usnesení, která řeší problémy výkonného
zeměměřictvi a jeho organisaci s hlediska mezinárodního. Vzhledem k významu projednávaných otáZek a usnesení podáváme stručný přehled jednání komisí.
Komise I. Katastr. Předsedou zvolen byl prof. Dr. Bal ten s per g e r z Curychu.
Tato komise měla projednati dvě otáZky: zřízení jednotného pozemkového katastru a mezinárodní sjednocení konvencionelních značek. Podkladem pro jednání byly tyto referáty;
Sir Ernest Do w s o n a V. L. O. S h e pp a r d (Anglie): Krátké poznámky o zavedení právního katastru v rfizných zemích. Ing. Dr. Fr. Ma šek (Praha): Cesko-slovenský pozemkový katastr.
Ing. W. Mu r z e w s k i (Polsko):
Měřické metody a
přístroje používané polskými katastrálními úřady. Ing. F. Z o 11 (Polsko): Reorganisace
katastru v Polsku. Geom. L. P i a z z i (Italie): Probatorský katastr. Krom toho předložil dva referáty Svaz francouzských zeměměřičů. a sice: Sjednocení konvencionelnich
značek, a Návrh na zřízení pozemkového katastru.
Výsledek jednání shrnut byl v usnesení, v němž se praví:
1939/54
1. Mapy katastrální mají býti vyhotoveny jen moderními měřickými metodami a
mají sloužiti nejen k účelftm daňovým, nýbrž též jako podklad právního katastru (pozemkové kníhy), sloužící jak k určení vlastnických hranic, tak k vyznačení věcných práv
k pozemků.m, a dále mají býti podkladem pro veřejné a zemědělské potřeby a pro účely
kartografické.
2. Při zakládání pozemkového katastru má býti uvažována možnost scelení pozemkti a provedení jiných pozemkových úprav. Má býti přihlíženo k trvalému zajištění
hranic pozemkti (omezníkování) a k zajištění dtiležitých měřických bodti.
3. Národní svazy zeměměřické jsou povinny vyhotoviti pro Mezinárodní zeměměřickou federaci seznamy a nákresy používaných konvencionelních značek a přeložiti příslušné vysvětlivky k ním do světových jazykfJ.; podkladem mají jim sloužiti francouzské
konvencionelní značky. Podle sebraného materiálu bude v mezinárodním sjednocování
značek pokračováno.
Komise n. MěHcké metody a pomtlcky. Fotogrametrie.
Za předsedníctví prof.
Dr. Ba e s c hli n a z Vysoké školy technické v Curychu a podle referátu
kolegy
S c h e r'm e r hor n a z Nizozemí byly projednány otáZky, týkajicí se měřlckých metod
a pomfJ.cek. Podkladem pro jednání byly tyto referáty:
Wl. K o lan o w s k i (Polsko): Paralaktická polygonisace jako geodetický základ
aerofotogrametrických snímkfJ.. Fr. Ma ran c a (Italie): Fotogrametrie a zeměměřické
povolání. G. T. Mc C a w (Anglie): Nový přístroj pro základnové měření. Fin t z, J a rr e a Dan g e r (Francie): Referát pro komisi o měřických metodách apomfJ.ckách. H.
H ii. r r y (švýcary): Novinky v měřických přístrojích použitých při katastrálním měření
ve švýcarech od r. 1934.
-Výsledek jednání této komise shrnut byl v usnesení:
I. Dovolí-li tomu okolnosti, má býti používáno při zeměměřických pracech měření
fotogrametrického. Obava před Zásahem fotogrametrických metod do oboru dosavadní
činnosti zeměměřičských inženýrů. se odmítá jako neodfJ.vodněná; naopak pr~covní mož.
nosti zeměměřičských inženýrů. jsou těmito metodami ještě zvětšeny.
TI. Všechny země, v níchž jest k účelfJ.m katastrálním
používáno fotogrametrie
jsou žádány, aby stálému výboru MZF zodpověděly tyto otáZky:
a) Je
zemi zaved!en katastr daňový nebo pozemková kníha (katastr právní)?
b) Jakým zpfJ.sobem jsou označovány hranice pozemkfJ., aby bylo možno je na
fotografickém snímku bezpečně identifikovati?
o) Kolik procent hranic je označováno signály?
d) Jakým zpfJ.sobem jsou ostatní hranice označovány?
e) Je používáno jednoduchých snímkfJ. nebo snímkových dvojic?
t) V jakém měřítku a na jakém materiálu se provádi vyhodnocení·t
g) Kolik bodfJ. stabilisovaných přichází na 1 ha?
h) Jsou hranice kultur označovány stejným zpfJ.sobem jako hranice vlastnické?
i) Jsou zakreslovány vrstevnice?
(V jakém měřítku?)
,
j) Jakých je používáno zkušebních metod a jaké je docíleno přesnosti při fotogrametrickém měření?
k) Jaké zkušenosti a výsledky byly dosaženy?
III. Dále mají býti stálému výboru MZF podány zprávy o přesnosti fotogrametrického měření v měřítku 1 : 2000 a větším, jestliže je výsledkfJ. fotogrametrického měření
používáno též pro jiné účele technické.
Komise m. Stavba měst: Předsedal kolega Kai H e n d r i k sen (Dánsko), zpravodajem byl sir Charles G o t t (Anglie). Podkladem pro jednání byly tyto referáty:
C. V i n cen z i (Italie): Obecné úvahy o geome~rických podkladech studia a ná.
vrhfJ. výstavby měst. D. Dep lan o (Italie): Studie o regulačním plánu se zřetelem na
hospodárnost dopravní sítě. Dr. N. Z i z z o (Italie): Vliv zonován1 na pozemkové vlastnictví. U. Pic c o li (Italie): Výstavba měst a pozemkové úpravy. 1. P. C. Don e
(Anglie): Zonování a jeho vliv na pozemkové vlastnictví. W. R. D a w i d g e (Anglie):
Návrh plánu na hospodárnost při výstavbě ulic. R. C. V. D a v e y (-Anglie): Dílčí regulační plány jako součást přehledného upravovacího plánu větších území. R. Dan g e r
(Francie): Zeměměřič a výstavba měst.
Výsledek jednání shrnut byl v toto usnesení:
OtáZku spolupráce zeměměřičfJ. při krajinném plánování a při provádění regulačních plánfJ. nelze rozhodnouti jednoznačně pro rfJ.znost poměrů. v jednotlivých zemích.
Jisté však jest, že zeměměřič vedle architekta a inženýra jest povolán takové plány
zpracovati, jmenovitě vyhotovovati měřický a kartografický podklad pro regulační plány
a spolupfJ.sobiti při jejich provádění, t. j. při realisaci projektfJ.. Vzhledem k obsažnosti
projednávaného problému bylo shledáno výhodným vybrati pro příští kongres jen několik
málo námětfJ., vyplývajících z praktických poznatkfJ.. V každém případě však tento obor
činnosti má býti uchován a chráněn jako pracovní oblast zeměměřiče.
Komise IV. Stavovské organisace a odborné vyučování. Jednání této komise řídil
plk. Ing. S u r m a c k i (Polsko); referentem byl Ing. Me r kel
(Německo). Jako
podklad jednání sloužily tyto referáty:
v
1939/55
Ing. B. P o u r (Praha): Organisace zeměměřictvi v česko-Slovensku. H. Des c hr y v e r (Belgie): Zpráva o pracovních možnostech zeměměřiče v Belgii. E. P i q u e tH. Des c hry v e r (Belgie): Zpráva o studijní organisaci zeměměřické v Belgii. Ing. J.
K o byl i n s k i (Polsko): Pťisobnost, výcvik a organisace zeměměřičťi v Polsku. A. H.
K i II ic k (Anglie): Organisace zeměměřického povolání v Anglii. J. S t e w e n s o n
(Anglie): Následky nedostatečného dohledu nad činností zeměměřiče. E. P. W e 11 e r
(Anglie): Technické a všeobecné školení zeměměřičťi. Krom toho předloženy byly dva
referáty Národního fašistického syndikátu italských zeměměřičťi, a sice: Stavovská organisace zeměměřičťi a úkoly spojené s povoláním zeměměřiče.
Výsledek jednání shrnut byl v tato usnesení:
1. Kongres zjišťuje, že povolání zeměměřického inženýra jest velmi mnohostranné
a že proto jeho hraníce lze jen těžko stanoviti. Kongres má za to, že je nutno setrvati
na této definici akademicky vzdělaného zeměměřice, jak byla přijata Mezinárodní zeměměřickou federací:
"Zeměměřičským inženýrem jest ten, kdo pozemkový majetek zastaveriý či nezastavený, veřejný či soukromý, na povrchu i pod povrchem zemským, identifikuje,
ohraničuje, zaměřuje a odhaduje, jakož i kdo provádí všechny s tím spojené práce, směřující k Zápisu majetku a všech věcných práv s ním spojených, do veřejných knih.
V širším slova smyslu jest zeměměřičem ten, kdo vypracovává plány k účelťim
obhospodařování a správy nemovitého majetku, kdo zhotovuje plány sloužící za podklad
zlepšení hospodářstvi zemědělského a pťidy vťibec, plány urbanistické, neb kdo činí návrhy na provedení zmíněných plánťi, řídí jejich vypracování a kdo se zabývá technickými, právními, zemědělskými a sociálními otáZkami, které s těmito pracemi souvisejí."
Podle této definice obsahuje pracovní oblast zeměměřiče: nižší a vyšší geodesii,
pozemkový katastr, topografii, fotogrametrii, stavbu měst, odhady, měření k účelťim
zemědělským a pro pozemkové meliorace, jakož i měření pro stavebně-technické účely,
veřejné práce a účely dťilní.
2. Bylo by vhodno, aby zeměměřičský ínženýr vykáZal předběžné středoškolské
vzdělání zakončené vysvědčením dospělosti, po něm pak aby studoval nejméně 3 roky odborné studium zeměměřické, které by ukončil I. zkouškou státní (diplomovou) a II. státní
zkoušku aby složil po dalším praktickém zaměstnáni. V každé zemi má býti pak pouze
jediná kategorie zeměměřičských inženýru.
3. Povolání zeměměřičského inženýra smí býti provozováno jedině kvalifikovanými osobami, t. j. těmi, kdož složili předepsané zkoušky a byli k výkonu tohoto povolání
připuštěni buď státem, anebo příslušnou, státem výslovně uznanou stavovskou organisací.
4. Ve všech zemích budiž usilováno o vybudování stavovské organisace. Je dťiležitým, aby každý zeměměřičský inženýr podléhal kontrole pokud jde o stavovskou čest a
disciplinu. Kongres předpokládá, že všichni zeměměřiči, bez ohledu na to, zda jsou činní
jako úředníci či osoby samostatně výdělečně činné, stanou se příslušniky stavovské organisace, jež převezme ochranu jejich zájm ťi. V zemích, kde se zeměměřiči uplatňují
jako samostatní podnikatelé i jako úředníci, buďtež příslušníci obou těchto kategorií
sdruženi v jedné stavovské organisaci, jež pracuje na společných věcech technického pokroku, při čemž ovšem je dáno každé z obou skupin právo samostatně hájiti své zájmy
hmotné.
V. Komise mladých zasedala za předsednictví Angličana B r i a n Ev e a projednávala otázky, týkající se především školní přípravy pIlOčinnost zeměměřickou. Podkladem jejího jednáni byly tyto zprávy:
Fr. J. T rum per (Anglie): Problémy mladých zeměměřičťi,Rod. C a v a s s u t t i
(ltalie): Mladý zeměměřič v životnim svém povolání, Ev. Luciani
(ltalie); Organisace studijního plánu ve výchově zeměměřičťi.
Výsledek rozpravy komise mladých byl shrnut v toto usnesení:
1. V zemích, jež nemají dosud pro přípravu zeměměřičských inženýru pevných studijních plánťi, budiž přikročeno s urychlením k jejich vydání.
2. V zemích, jejichž university nebo vysokoškolská učiliště universitám podobná,
nemají dosud samostatné oddělení (odbory) pro výchovu zeměměřičťi, budiž k zřízení
takovýchto samostatných oddělení přikročeno.
3. V zemích, v nichž při Národním zeměměřickém svazu není zvláštních skupin
pro organisování mladých zeměměřičťi (do 33 let), buďtež tyto skupíny založeny, aby
mladým kolegťim byla dána příležitost k sta vovské a spolkové práci.
4. Stálý výbor Mezinárodní zeměměřické federace měl by uspořádati zasedání výboru mladých zeměměřičťi vždy, když jsou k projednání naléhavé problémy, nejméně však
jednou ročně.
Kromě zasedání komisí, které se zabývaly otázkami odbornými a stavovskými,
jednaly ovšem příslušné orgány Mezinárodní zeměměřické federace o záležitostech organisačních. V několika schťizích Stálého výboru M. Z. F., jemuž předsedal dosavadní president plk. Co 1 e z Anglie, byly projednány finanční otáZky. federace a návrhy na
změnu statusu federace. Dále bylo kladně rozhodnuto o přihlášce německého spolku zeměměřičťi (Deutscher Verein fUr Vermessungswesen) do Mezinárodní zeměměřické fede-
1939/56
race. V té souvislosti nutno ptipomenouti, že jednáni federace s německým svazem vedeno bylo již od skončení války; pro rfizné potíže došlo však ke kladnému výsledku teprve
v r. 1938.
Na valném shromáždění kongresovém 6. října v paláci italských korporací byly
podány zprávy o činnosti federace a provedeny volby pro příští čtyřletí. Zvolení byli:
Presidentem Mezinárodní zeměměřické federace Cav. Ezio Fa nt i (Italie), I. vicepresidentem plk. Ing. Ladislav S u r ma c k i (Polsko), II. vicepresidentem vlád. rada Dr.
Do h r m a n n (Německo), gen. sekretářem Mario G i r e 11i (ltalie), pokladníkem Carlo
Lefevre
(ltalie).
Toto shromáždění rovněž rozhodlo, že příští Mezinárodní kongres v r. 1942 bude
ve Varšavě. Nejbližší zasedání Stálého výboru bude se konati v r. 1939 v Curychu a
v r. 1940 v některém městě německém, pravděpodobně v Kolíně nad Rýnem.
Po stránce oficiální a společenské byl kongres v Římě okázalý a velmi úspěšný.
Nutno se zmíniti především o slavnosti oficiálního zahájení kongresu, jež se konala
v sále Julia Cesara na Kapitolu. Zahájení byli ptitomní oficiální zástupcí vlády italské,
města Říma i fašistické strany. Za čestného předsedníctví italského ministra korporací
Lan t i ni h o předal předseda Komory oprávněných zeměmětičfi v Londýně (Chartered
Surveyor's Institution) sir Charles Br e s se y z Londýna nově zvolenému presidentovi E. Fa n t i m u zlatý předsednícký řetěz, který, má sloužiti při slavnostních příležitostech jako vnější znak předsednické funkce. Po slavnostních projevech' význačných
účastníkfi slavnosti ujal se slova nový president E. Fa nt i a promluvil o významu zeměmětické činnosti v dobách minulých i př ítomných.
účastníci kongresu byli přijati oficielně dnes již zemřelým papežem Piem XI. ve
zvláštním slyšení. P i u s XI. pronesl k účastníkfim francouzsky řeč, v níž pozoruhodným
zpfisobem zhodnotil činnost zeměmětičfi s hlediska mravního a udělil ptitomným své požehnání.
Oficielně bylo též navštíveno výstaviště zvané Mostra Augustea della Romanita,
kde v předem organisované slavnosti přednesl nám dobře znárný redaktor francouzskél>.p
Journal des géometres experts prof. Re~é Dan g e r z Paříže slavnostní přednášku o
římském pfivodu povolání zeměmětického.
Zahraniční kongresisté byli oficielně přijati guvernérem města Říma v Museu kapitolském. Jeden večer pak pro ně pOřadatelstvo kongresu uspořádalo slavnostní taneční
soireé. Po dobu sjezdových jednání bylo pečlivě postaráno o dámy účastníkfi sjezdu, pro
něž byly ptipraveny prohlídky Říma antického, papežského i moderního. V rámci kongresu byla též hromadně navštívena mezinárodní výstava fotogrametrická, otevřená
v Římě při příležitosti téměř současně konaného sjezdu fotogrametrického. Poslední
den sjezdu věnován pak byl návštěvě nově založených měst Littoria, Aprilia a Sabaudia
v místech proslulých vysušených bažin pontinských.
Po skončení kongresu rozjeli se pak účastníci několika směry, aby poznali některá
význačná města a kraje Italie.
1\;1ezinárodníkongresy mají vedle svých pracovních výsledkfi značný význam i
v tom, že jsou nejlepší příležitostí k navázání osobních, často velmi srdečných vztahfi
mezi příslušníky stejných zaměstnání nebo zájmfi. Čeští zeměměřiči byli si toho vždy vědomi a proto je nacházíme mezi účastníky všech mezínárodních zeměmětických sjezdfi,
bruselským v r. 1910 počínajíc. Hrozivé mezinárodní napětí na podzím r. 1938 zpfisobilo,
že v Římě zastoupeni nebyli. Tím spíše se budou připravovati na příští kongres v r.1942
ve Varšavě!
Ing. Boh. Pour.
Fotogrametrlcký
kongres od 29. září do 6. řijna 1988.
Mezinárodní fotogrametrický kongres v Římě začínal ve dnech největšího mezinárodně-politického napětí. Trval od 29. září do 6. října 1938 a pokračoval ve dnech 7.
až 8. října ve Florencii. Byl to v pořadí již pátý kongres. První se konal r. 1913 ve Vídni,
druhý r. 1926 v Berlíně a další vždy po čtyřech letech: r. 1930 v Curychu a 1934 v Paříži (viz Zeměměř. Věstník 1935, str. 28, 82 a 99).
Mezinárodní fotogrametrická společnost slučuje dnes 20 jednotlivých společností
národních s více než 2500 členy. 'Největší počet členfi, a to 743, má fotogrametrická společnost americká, pak následuje německá se 600 členy a italská s 220. Naše fotogrametrická společnost byla založena r. 1930 a čítá dnes 45 členů. Nově byly založeny
fotogrametrické společnosti v Jugoslavii a Kanadě. Rakouská fotogrametrická společnost
splynula v r. 1938 se společností německou.
Na kongres bylo řádně přihlášeno celkem 474 osob, z nichž 150 se kongresu neúčastnílo pro mimořádné poměry. Od nás ne byl na. kongresu nikdo, ač dříve se počítalo,
že se ho zúčastní 8 až 10 členů fotogrametrické společnosti. Před kongresem byla zaslána do Říma tištěná zpráva "R a p por t s u r l'a cti v i t é d e 1934 a 1937 etc.",
vydaná nákladem naší fotogrametrické společnosti; zpráva má celkem 24 stran, z čehož
3 strany ptipadají na seznam fotogrametrické bibliografie.
Kongresová jednání byla rozvržena co osmi jednotlivých komisi: 1. komise pro
pozemni fotogrametrii, 2. pro leteckou fotografii, S. komise pro přípravné geodetické
1939/57
práce a leteckou triangulaci, 4. pro vyhodnocování leteckých snímk"fiměřických, 5. komise pro rů.zné použití fotogrametrie, 6. pro rontgenovou fotogrametrii a fotogrametrii
blízkých předměti'l, 7. komise pro organisaci fotogrametrických prací a 8. komise pro
technické vyučování a bibliografii.
Na kongrese byla přednes.ena řada odborných přednášek, které proslovili nejpovolanější odborníci z řad vysokoškolských profesorů., inženýrů. i praktiki'l. Ve všech komisích bylo konstatováno, že od posledního kongresu r. 1934 učinila fotogrametrie mnoho
nových pokroki'l a to nejen v teorii, ale i v praksi. Byly zlepšeny a nově konstruovány
fototeodolity pro pozemní fotogrametrii, pro leteckou fotogrametrii vynalezeny nové širokoúhlé měřické objektivy o zorném úhlu až 1050, značné pokroky byly učiněny ve výrobě měřických filmi'l a byly zdokonaleny metody letecké triangulace používáním statoskopi'l a fotografií horizontu. Rovněž v konstrukci nových stroji'l převáděcích a vyhodnocovacích je řada novinek: nový stereotopograf PoiviIliersi'lv, Wildi'lv autograf A 5, nový
malý Zeissi'lv autograf a projekční multiplex pro snímky pořízené měřickÝmi komorami
se širokoúhlými objektivy.
Ve všech kulturních státech se přikládá fotogrametrii zvýšený význam, což se
také projevuje v odborném školství. Nejlepším vyučováním fotogrametrii se mohou dnes
pochlubit Německo, švýcarsko, Francie a Italie, kde na vysokých školách technických
byly zřizeny samostatné ústavy a stolice pro fotogrametrii a k praktickému výcviku
slouží cenné sMrky fotogrametrických stroji'l a pomi'lcek, které na př. v ústavu prof.
L a c m a n n a na vysoké škole technické v Berlíně mají cenu nejméně 6 až 7 mil. K.
Také i jiné vysoké školy v Německu mají bohatě vybavené ústavy fotogrametrie (technika v Drážďanech, Hannoveru, Karlsruhe, Mnichově, Stuttgartě, ve Vídni a štyrském
Hradci).
V Německu fotogrametrické práce patří výslovně do oboru zeměměřického a proto
je také fotogrametrie na zeměměřickém inženýrství předmětem státnicovým. Jak velký
význam se jí přisuzuje, je patrno na př. ze studijního programu vysoké školy technické
v Berlíně: Přednášky z fotogrametrie se konají pro posluchače zeměměřického inženýrstvi v pátém semestru týdně 4 hod. a v šestém semestru 2 hod. týdně, cvičení v pátém a šestém semestru týdně po 2 hod. a v sedmém semestru 4 hod. týdně; kromě toho se
koná v šestém semestru 8denní praktické cvičení v poli. Pro posluchače inženýrského stavitelství se přednáší fotogrametrie toliko encyklopedicky (v pátém semestru 1 hod.
týdně, bez cvičení).
Rovněž velmi dobře je vybaven fotogrametrický ústav prof. Z e II e r a na vysoké
škole technické v Curychu. Také ve Francii se věnuje fotogrametrii zvýšená pozornost
a v posledních letech byly.pro tento obor jmenování tři profesoři (H. R o u s s i I h e, G.
P o i v i II i e r s a R. M a r t i n). - Přehled o vyučování fotogrametrie v ri'lzných zemích jest uveden v generální zprávě 8. komise.
V rozsáhlých místnostech matematického ústavu římské university, kde se konal
kongres, byla současně pořádána Mez i n á rod n í f o t o g r a m e t r i c k á v Ý s t a v a.
Byly tu stroje a ukázky fotogrametrických prací z 18 rfizných státi'l a scházely jen práce
z Anglie a SSSR; tla výstavě mělo exposici i československo. Výstava byla hojně navštěvována nejen účastníky fotogrametrického kongresu, ale také účastníky kongresu
zeměměřického, který v tu dobu v :Římě právě začinal. Fotogrametrické stroje vystavo_
valy firmy O t t i c coM e cca nic a I t a I i a n a z ttíma, G a I i I e o z Florencie, Z e i s sA e rot o p o g r a p h z J eny a firma H. W i I d z Herrbruggu. Kromě stroji'l fotogrametrických byly na výstavě také stroje geodetické, výrobky firem G a I i I e o, S a I m o ir a g h i, W i I d, Ker n a Z e i s s.
Před ukončením kongresu bylo přijato pozvání holandské vlády, aby přiští kongres se konal r. 1942 v Holandsku a bylo zvoleno nové předsednictvo Mezinárodní foto'grametrické společnosti: prof. S c her m e r hor n - předseda, Ing: S c her p b i e r gener. sekretář a v. Frijtag D r a b b e, pokladník. Kongresové jednání v ttímě skončilo
6. října jmenováním majora E. v. O r I a, vynálezce stereoautografu, čestným členem Mezinárodní fotogrametrické společnosti. účastníci kongresu odejeli pOtom do Florencie
k prohlídce Vojenského ital. zeměpisného ústavu, k návštěvě velké fotogrametrické firmy
E n tel t a I i a noR i I e v a m e n t i A e r'o fo t o g r a mm e t r i c i, dílen firmy G a I iI e o a Král. optického ústavu.
Ing. Dr. J. Klobouček.
Zprávy odborné.
Rekognoskace trigonometrických bodu a použití Hansenova problému při jejich vyhledávání. Podle ustanovení § 50 odst. 4. vI. nař. čís. 64/1930 musí každé zaměřování
změn vycházeti od pevných bodi'l, aby zákres změněných předměti'l měření do katastrální
mapy se mohl přesně připojiti na dosavadní správný Zákres nezměněných předměti'l měření. U map vyhotovených podle ustanovení Instrukce A, v kterých je zakreslen dostatečný počet stabilisovaných bodi'l, nebude vyhledávání pevných bodi'l činit žádné potíže.
Jinak to bude u map vyhotovených v starých soustavách zobrazovacích metodou měřického stolu. Zde často jedinýmí pevnými body budou body pi'lvodní triangulace, která
byla podkladem pro vyhotovení katastrální mapy.
1939/58
Bude tedy úkolem zeměmětičského inženýra před zaměřovánim zvláště rozsáhlejších změn takové body vyhledávat. Tak na Slovensku koná se rekognoskace trigonometrických bodil před reambulací katastr. mapy. Bylo by výhodné i pro civilniho technika, provádí-li rozsáhlejší měřické práce, takové body vyhledat, aby tak získal správný
podklad pro vyhotovení svých plánil. Uvedu některé své zkušenosti, které jsem získal
při rekognoskaci trigonometrických bodil.
Body starých trigonometrických síti, zvláště body niŽŠíchřádil, stabilisovaly se obyčejně jenom dřevěnými koly, kolem nichž byla nasypána škvára, uhli, střepy a pod. Poněvadž tato stabilisace se prováděla na Slovensku před 70 i více roky, je zřejmé, že se
nezachovala a zilstaly z ní pouze podzemní zbytky, jako ohnilý kill, zbytky shnilého
dřeva, škvára a pod. Musí tedy rekognoskátor určit v přírodě přibližnou polohu trigonometrického bodu kopáním pod zemským povrchem, najít zbytky stabilisace, z nich určit
správnou polohu bodu a bod řádně stabilisovat.
Přibližnou polohu trigonometrického bodu určujeme trojím zpilsobem: 1. Zkusmo
tam, kde poloha bodu je dána tvarem terénu, na př. nejvyšší bod nějakého kopce, 2. měřením od jiných předmětil zakreslených v katastr. mapě, 3. početně.
První dva zpilsoby nevedou obyčejně k cíli, poněvadž se jimi neurčí přibližná p0loha bodu s dostatečnou přesností a potom se musí kopat v širokém okruhu, aby se našly
zbytky stabilisace, což je zvláště v tvrdé zemině velmi zdlouhavé.
Je proto Výhodnější zvolit třetí zpilsob. Předpokládáme, že máme k disposici rovinné souřadnice bodu hledaného i jiných, již nalezených a stabilisovaných. Na místě,
kde se asi hledaný bod nacháZí, zvolíme pomocný bod a určíme jeho polohu zaměřením
na body již nalezené' a vypočteme jeho souřadnice. Z rozdílu souřadnic pomocného bodu
a hledaného určíme směr a vzdálenost na hledaný bod. Vytyčování bodu přímo s jiných
trigonometrických bodil je též nevýhodné pro dorozumívací potíže mezi technikem u měřického stroje a jeho pomocníkem na hledaném bodě.
Je-li s hledaného bodu vidět na jiné trigonometrické body již stabilisované, určíme
pomocný bod protínáním zpět nebo protináním vpřed. Protínání vpřed použijeme jen
tehdy, máme-li k disposici jenom dva východiskové body a jsou-li blizko hledaného bodu.
Obtížněji budeme postupovat v území, kde rekognoskace nebyla ještě prováděna a neni
v dohledu žádný stabilisovaný trigonometrický bod. V tomto případě jsme odkáZání na
věže kostelil, které jsou často body pilvodní triangulace. Musíme ovšem předem zjistit,
nebyl-li od doby pilvodniho měření přestavěny. Případně máme k disposici bod jednotné
trigonometrické sítě katastrálni signalisovaný měřickou věží a jeho souřadnice transformované do zobrazovací soustavy pilvodni triangulace. Je-li s hledaného bodu vidět jenom
na dva takové body (zřidka je vidět více bodil), jsme nuceni použít k určení pomocného
bodu Hansenova problému. Postup je tento:
V blízkosti hledaného trig bodu I zvolíme pomocný bod 1, s kterého je vidět na
dvě věže, označující trig. body A, B. V dostatečné vzdálenosti od bodu 1 zvolíme druhý
pomocný:bod 2, s něhož jsou též vidět body A, B. Bude výhodné zvolit jej v blízkosti jiného trig. bodu (II), který budeme vyhledávat. Na bodech 1 a 2 změříme úhly mezi body 1, 2, A, B. Z těchto úhlil a daných bodil A, B určíme souřadnice bodil 1 a 2 známým
zpilsobem.
Abychom souřadnice pomocných bodil vypočetli s dostatečnou přesností a tím určili dosti přesně přibližnou polohu hledaného bodu, musíme s dostatečnou přesností změřit i úhly. Proto se snažíme, aby vzdálenost mezi body 1 a 2 byla vzhledem k odlehlostem bodil A, B přiměřeně velká. Musíme-li však tuto vzdálenost volit z jakýchkoliv dilvodil malou, postaráme se o ostrou signalisaci bodil 1, 2. Je však třeba se vystřihati nebezpečné polohy bodil, aby totiž body hledané s jedním daným neležely na přimce nebo
blízko přímky.
Hansenova problému použijeme i tam, kde by "bylo možno použít protínáni vpřed,
zvláště jsou-li východiskové body od hledaného přiliš vzdálené.
Literární novosti.
Posudky.
Dr. Ing. G. Nlcolau-Barlad, Die Photogrammetrle lm Forstwesen, Berlin-Grunewald 1938, dargestellt an der Waldwirtschaft der Karpathen- und BalkanlRnder, H.
Wichmann, 118 stran, MR 7,50.
O věd e c k é spisy fotogrametrické neni již dnes nouze. Ale spis, jako je tato
disertace drážďanské techniky, neveliká sice, ale zato plná iniciativních i kritických
myšlenek, se divá na fotogrametrii vesměs jen s hlediska praktické u pot ř e bit e ln o sti. Je to, abych tak řekl, jakýsi druh zdařilé fotogrametrické systematiky. Takový spis dosud scházel ve fotogrametrické literatuře.
Autor stopuje fotogrametrii od počátku jejiho vzniku až po nynější její rozšířeni v zemích evropských i mímoevropských, pátrá po jejich výsledcích, třidi je a
podrobuje kritice co do přesnosti a hospodárnosti, vyzvedává její přednosti oproti metodám geodetickým, které nazývá klasickými a uvádi možnosti jejího rozvoje v bu-
1939/59
doucnosti. Pak podává upotřebení fotogrametrie v lesnictví a v hrazení bystřin, všeobecně i V aplikaci na země karpatské a balkánské.
V prvním oddílu podává krátký přehled vzniku fotogrametrie, jejiho vývinu až
po naše časy a podmínky pro jeji budoucí vývoj. Uvádím aspoň názvy projednávaných
úsek"ti: aktuální fotogrametrie, výsledky fotogrametrie, cena výsledktl fotogrametrických
(druh výsle<likti,stupeň přesnosti, přednosti fotogrametrie) a končí úvahami o hospodárnosti zaměřování území (o měření na povrchu zemském a fotogrametrie jako zeměmětická disciplina).
Po všeobecně přehledné přípravě v prvním oddílu ptistupuje autor k vlastní látce,
jíž je jeho spis věnován. Vymezuje, pojem karpatských i balkánských zemí 8J vyjmenovává je; analysuje jejich hospodářské poměry; konstatuje nynější stav měření těchto
zemí a vypočítává podrobně jejich mapovní materiál. Pak naznačuje použití fotogrametrie ve službě mapovací. Tento úsek je skvěl;ýlm pře h 1 e dem technického provádění fotogrametrických měření až po zhotovení map i plántl a jejich tisk. Zvláště zdtlrazňuje, jak a proč je fotogrametrie nejzptlsobilejší metodou pro zhotovení státních
hospodářských plántl jako základních plántl topografických. Za příklad uvádí Německo,
které svěřilo zhotovení onoho plánu (1: 5000) společnosti Han s a - L u f t bil d, G. m.
b. H. v Berlíně. Jmenuje také používané stroje a přístroje společnosti Z e i s s - A e r 0top o g r ap h, G. m. b. H. v Jeně a popisuje v zásadě postup prováděcí, jakož i náklady na jeden sekční list (500 ř. m. s dodáním 20 otisktl ve 2 barvách. Listy fotoplánové, též 1: 5000, stOjí 65 ř. m. na km2). Také uvádí státy ostatní (Lotyšsko, 1 : 10.000,
Finsko, 1: 20.000 a Dánsko, 1: 25.000), které se odhodlaly rovněž k fotogrametrickému
zhotovení oněch plántl, ptip. map. Též připojuje země, které upotřebují fotogrametrii
i pro měření katastrální (Holandsko, Italie, španělsko, Francie).
Také země karpatské a balkánské potřebují takového mapování, které podává
přehledné mapy í pro lesnictví, nehoť lesy těchto zemí zabírají beztoho až 60% i více
plochy, pro něž fotogrametrie je nejhospodárnější metoda, neboť pozemní topografické
metody trvají velmi dlouho, vyžadují rozsáhlý odborný personál a tedy stojí ohromné
náklady. Leteckou fotogrametrií lze však problém zdolati za poloviční dobu, ne-li za %'
Uvádí za příklad zkušenosti z Německa, Rakouska, španělska, švýcarska, Finska a
švédska, podle nichž by bylo možno i v karpatských a balkánských zemích obrovský problém provésti za ptijatelnější ceny nežli pozemními metodami topografickými.
Jako úvod ke speciálnímu upotřebení fotogrametrie v 1 e s nic tví v zemích karpatských a balkánských předesílá autor především obecně, kde lze upotřebiti fotogrametrii v lesnictví s největšímí výhodami a zdtlrazňuje, že i pro lesnictví podává fotogrametrie, zvláště letecká, nejcennější prvek: fotogram, jako prvek základní, který možno buď již sám dobře zužitkovati nebo z něhož možno odvoditi další výhodné pomtlcky: fotogrametrický náčrt, fotopJ.án i plán. Těchto všech pomtlcek lze používati: v lesním inženýrství (pro měření lesfi, projektování lesních komunikací a v lesním prfimyslu) , v provozu lesního hospodářství (pro taxaci, zařizování a obhospodařování le8tl
a lesní školkařství), v lesní správě a vědě. Autor vyzvedá prfikopnické zásluhy prof.
Dr. Ing. Hugershoffa v Tharandtu, který první vypracoval upotřebitelné metody fotogrametrické pro lesní taxaci.
Po všeobecné stati přechází autor na speciální pojednání o upotřebení fotogrametrie v lesnictví zemí karpatských a balkánských a ujasniv nynější stav v lesnictví
v těchto zemích, zjišťuje nynější stav lesního hospodářského zřízení a lesního dopravnictví a zkoumá, jak dalece by se mohla v těchto odborných úsecích fotogrametrie
uplatniti; ale nejenom tam, nýbrž i v pracích zalesňovacích, v lesní správě a v jiných
možných oborech lesnické praxe.
Poslední oddíl je věnován upotřebení fotogrametrie v hrazení bystřin. I zde autor
upotřebuje své osvědčené analyse. Započav všeobecným přehledem' (proníkání polního
hospodářství do lestl, jako rentabílnějšíJ:io zpfisobu zužitkováni ptldy a jako následky
toho: vodní záplavy, které "degradují" úrodnou ptldu téměř na neplodnou), přechází na
všeobecné možnosti upotřebení fotogrametrie v hrazení bystřín. Zkoumá zase nynější
stav hrazení bystřin v zemích karpatských a balkánských a končí výpočtem opatření,
jímiž karpatské a balkánské země bojují proti ohrožování svých území horskými bystřinami (zákonodárstvím a státní organisací zahrazovacích prací). Také uvádí, jak se
provádějí zahrazovací práce, když se upotřebuje fotogrametrie.
Dílko obsahuje 30 obrazť1,ponejvíce fotogrametrických strojtl, jež jsou zmiňovány
v textu o provádění fotogrametrických prací.
V celku nutno uznati, že autor snesl obrovský a všestranný materiál o upotřebitelnosti fotogrametrie v topografii a technice; zvláště také v lesnictvi, neboť všude tam
se fotogrametrie skvěle uplatňuje, a ptispěl také dokonale k jejímu poznáni po všech
praktických stránkách. Jeho dílo má ohromný význam pro správné chápání této dtlležité metody mětické a pro rozšíření názoru o ní, neboť je také snesena spousta prfikazného materiálu o její upotřebitelnosti a výhodnosti. Doporučuji proto tento spis všem,
kdož se zabývají studíem fotogrametrie a chtějí poznati její význam i její dť1ležitost
pro praxi mětickou i technickou, neboť tím naleznou zároveň i odtlvodnění, proč je záhodno pěstovati fotogrametrii jako samostatnou vědu.
1939/60
Kniha tato je zároveň i skvělým doporučením fotogrametrie
pliny.
jako
měřické
disci-
Prof. Tichý.
Ing. Dr. Jos. Klobouček, V. mezinárodni fotogrametrlcký kongres v Římě 1988,
zvl. otisk z časop. "Technický obzor" roč. XLVII, č. 7-8, nákladem české fotogram.
společnosti. Referát
Dr. Kloboučka obsahuje zprávu o poslednim fotogrametrickém
sjezdu a krátkou zmínku o kongresu Mezinár. federace zeměměřičti. Zpráva je zároveň
obrazem pokroku, který byl v poslednich letech učiněn na poli fotogrametrie. Pro čtenáře, který bude hledat detaily o vývoji fotogrametrie,
je připojen seznam literatury.
Publikaci doporučujeme pozornosti našich čtenátfi..
F.
Osmimistné tabulky hodnot goniometrických funkci, jež sestavil Ing. Dr. Václav
E I z nic a doplnil tabulkami geodetickými a kartografickými, vyjdou v záři t. r. nákladem Jednoty čes. matematikti a fysikti v Praze. Ježto čislice 5 na poslednim mistě je
označena čárkou, vznikla-li při zaokrouhlováni zvýšenim čislice 4 o jednotky, lze hodnoty
tabulkové bezpečně zaokrouhlovati na menši počet mist. Proto lze těchto tabulek užiti
spolehlivě ve všech výpočtech, ať je při nich třeba 5 či 6 nebo 7 či 8 deset. mist.
Odborná
pojednání
v časopisech.
Zeitschrift fiir Vennessungswesen. 1939. č. 1: Dr. Do h r m a n n: Die Internationale Vereini.gung der Vermessungsingenieure. U n g e r: Der VI. Ihternationale KongreB
der Vermessungsingenieure. W. Ob erb a u e r: Das Verha1ten der Zeitsignalkorrektionen Bordeaux 9 h, Rugby 11 h und Nauen 13 h auf Grund der Korrektionen des Geodli.t.
Instituts Potsdam und de,r Seewarte Hamburg in den Jahren 1931-1936.
č. 2/1939:
K i e n dl: Die Flurbereinigung, ein hervorragendes MIttel usw.; K a s per:
Die Ausgleichung voller Richtungssli.tze; E g g e r t: Die 10. Tagung der Balt. Geod. Kommission
in Kaunas; K u hne r t: 3 Jahre Reichsstelle flir Raumordnung. č. 3/1939: Se hro der:
Die GrundstUcksumle,gung ím Dienste des Verkehrs; K li.t z e I : Gemeinsame Bestimmung
zweier Punkte durch RUckwli.rtseinschneiden. č. 4/1939: G e 'O r g i: Zur Grundbuchumschreibung ím Lande Sachsen; E s z t ó - Hor noc h: 'Ober die Paramete,rverli.nderung
bei den Jli.derin-Drli.hten; K u hne r t: Bodenpolitik und! Bodenvermessung der Gemeinden. č. 5/1939: Wan d e I t : Zur Einrechnung geographischer Netzlinien in das Meridianstreifensystem; W i e d o w: Die 'Obertragung U. Zentrierung gemli.BZiffer 15,2 des T. P.A. P.-Bderl; G e o r g i: Nimmt de,r Nachweis der Bebauung am offentlichen Glauben
des Grundbuchs teil? K o st: Die 2. Tagung der Deutschen Kartographischen Gesellschaft
e. V. vom 1938 in Bedin. Č. 6/1939: Do h r m a n n: Zur Ausbildung der Vermessungsinspektoren; M i II e r: Die Ausgleichung des ebenen und rli.umlichen Vorwli.rtsschnittes
unter Anwendung der Hesseschen Normalform;
G r e u I: Umwandlung alter in neue
Teilung und neuer in alte TeHung; E s z t ó • Hor noc h: 'Ober die Dehnungskorrektion
der Jli.derin-Drli.hte; R o s c h: Die Bewertung von GrundstUcken als Bauland und die
katastermli.Bige Bezeichnung solcher GrundstUcke. č. 7/1939: H UI sem a n n: Die Einrichtung zur Beobachtung des elastischen Verha1tens der Gothaer Talsperre; R o s c h :
Kataster und Bodenschli.tzung in PoJen; Ha r m s : Die Hohenbestimmung von Aufnahmepunkten; Ba c her:
Gefahren der Hochschulreform. č. 8/1939: Hub e r - R i n ne r: Einscha1tung von Aufnahmepunkten in ein Dreiecksnetz durch StreckenzUge mit optischer
Lli.ngenmessung; H op f n e r: Die beiden Hauptaufgaben der geodli.tischen 'Obertragung;
S o y k a: Der Ve,rmessungsingenieur und die Wirtschaft. č. 9/1939: G r o s s m a n n: Tagung der Hauptvermessungsabteilungen in Berlin vom 6.-12. Dezember 1938; S e i d e I :
Der Stand der Trlangulati'OO.Sarbeitenim Reich; K li.st n e r: Betrachtungen Uber die
Kartel:
5000; G r o n w a Id: Die topographische Karte 1 :25.000 und ihre Laufendha1tung; B Un n e c ke:
Der EinfluB der Entfernungen der GrundstUcke vom Wirtschaftshof auf die Wirtschaftsunkosten. č. 110/1939: G o t t ha r d t: Der gefli.hrliche Ort
bei der photogrammetrischen Hauptaufgabe; H r i s t o v: Zusammenhang zwischen den
Potenzreihen fUr Gauss-KrUgerische und geographische Koordinaten u. den Transformationsformeln nach Schreibers Art; W i e d o w: Punktverzerrungen bei der Verwandlung
von Koordinaten des mecklenburgischen Landessystemes in Gauss-KrUgerische Koordinaten; P i n k w a r t: Die Aufgaben der Hauptvermessungsabteilung
in' Pommern.
Zprávy spolkové.
Zpráva o hospodářské poradě Spolku čes. zeměměřičÍl v záležitosti vydáváni Zeměměrického věstniku, konané dne 6. června 1989. Redaktor věstniku Ing. B. Pour oznamuje, že k 17. květnu t. r. - jak bylo usneseno na posledni výborové schťlzi vydal
dvojčislo 4-5 a podal přehled o tom, komu za jakých podminek je časopis dodáván.
V dtisledku politických změn ztratil Zeměmětičský věstnik ca. 440 odběratelfi. a tato ztráta
je přirozeně patrna ve vydavatelském programu časopisu, třebaže ji nutno považovati
jen za ztrátu dočasnou.
Dále kol. redaktor sděluje, že byl policejnim ředitelstvim upozorněn na to, aby odpovědný redaktor sidlil v místě expedice časopisu. Věc možno řešiti dvěma zpfi.soby:
1. časopis expedovat z Prahy a odpovědný redaktor by zfi.stal nezměněn, 2. časopis ex-
1939/61
pedovati jako dosud z Brna a odpovědného redaktora jmenovati v Brně. Po debatě
usneseno Dra Rů.žičku požádati, zda by opět přijal odpovědné redaktorství.
Projednávána pak obtížná finanční situace zaviněná zmenšeným počtem odběratelů.
a likvídací Spolku inženýrů. stát. měř. služby. Provedena pak finanční rozvaha do konce
roku 1939 a usneseno vzhledem k velice nepříznivé finanční situaci vydati k 1. červenci
číslo 6, počátkem října dvojčíslo 7-8 a počátkem prosince Č. 9-10. Všechna čísla i dvojčísla vytištěna budou v 1000 exemplářích, aby nově přistouplí odběratelé mohli dostati
úplný ročník.
Usneseno dále vyzvati Zájmovou skupinu státních zeměměř. inženýrů. při S. I. A.,
aby poukázala za své členy finanční úhradu. Dopis odešle předseda.
Prof. Dr. Fiala navrhuje otázku vydá vání časopisu v příštím roce projednati až
koncem září, do kteréžto doby snad bude již znám skutečný stav odběratelů.. Návrh byl
příjat.
.
Usneseno zasílati zdarma výtisk Zeměměříckého věstníku Studijní knihovně v Olo~
mouci.
Po projednání tohoto pořadu byla hospodářská porada skončena.
Zapsal Mikulejský.
Z Jednoty úředně autorisovaných civilních geometrii.: Schtlzi hospodářské komise,
konanou dne 3. t. m.. v Obecním domě v Praze, zahájil za přítomnosti 15 členů. kolega
předseda Ing. FUrst. Věnoval posmrtnou vzpomínku náhle zesnulému našemu I. jednateli kol. Vlkovi. Vyzvedl jeho velkou píli a svědomitou obětavost, kterou věnoval ve
prospěch našeho stavu. Všichni přítomní povstáním vzdJaličest jeho světlé památce.
Za likvidátora kanceláře po kol. Vlkovi byl navržen kol. Schwarz a kol. Baběrad.
Pak bylo příkročeno k volbě I. jednatele, II. jednatele a revisora Účtů.. I. jednatelem byl zvolen kol. J. Dítě, II. jednatelem kol. M. Schwarz a revísorem účtů. kol. M.
Lukeš.
Ve schtlzi bylo usneseno požádati Inženýrskou komoru, aby byla zřízena komise,
která by vypracovala návrh pensijního pojištění 'všech členů. Inženýrské komory v dohodě s některým pojišťovacím ústavem.
Za Moravu podal obšírný referát kol. Faltus. Nato byli kolegové pražští vyzváni,
aby po vzoru kolegů. brněnských zřídili řádně zorganisované "sdružení", které by hájilo
jejich místní zájmy a honorářovou úroveň prací.
Po zprávě pokladníka kol. Kurala a po vyřízení běžných záležitostí byla schů.ze
skončena.
Ret. Ing. Dítě, jednatel.
Třicet let vzájemných přátelských vztahi'J. česko-francouzských v zeměměřičstvi
vzpomněla redakce francouzského zeměměřického časopisu Journal de,s Géometre,s-Ex.
perts et Topographes Fran!;ais ve svém č. 4 z dubna t. r. Stalo se tak způ.sobem Význačným; úvodním samostatným článkem s velkou reprodukcí fotografie p. prof. Petřika
v taláru rektora Čes. vysokého učení techníckéhov Praze. Autor článku, za nějž právem
mů.žeme považovati redaktora Journalu a upřímného přítele českých zeměměříčů. a celého
českého národa, p. René Dangera, vzpomíná, jak v r. 1908 obrátil se na něj prof. Petřik
s žádostí, zda by nebylo možno, aby mladí čeští zeměměřiči mohli doplniti svá studia ve
Francii. Tím byly navázány první styky mezi zeměměříckými kruhy francouzskýIlli a
če~imi, jejichž prvním Výsledkem byl jednoroční studijní pobyt tehdejšího asistenta
prof. Petřika, Dr. Ing. Ryšavého v Paříži. Po Dr. Ryšavém přišli další: Dr. Fiala, Dr .
.Barger, Dr. Potužák a j. Srdečné styky, navázané těmito představíteli českého zeměměřičství, pokračovaly pak u přiležitosti mezinárodních zeměměřických' sjezdů., jichž se
vž~ čeští zeměměřiči zúčastnili. Na. sjezdu IT r. 1910 v Bruselu byl to zemřelý Ing.
Zuklin, jehož v článku je rovněž vzpomenuto; na sjezdech poválečných pak mnozí kolegové jiní. - Kvitujeme s upřimným povděkem tuto milou vzpomínku francouzských
kolegů. na 30 let společných styků. a vyslovujeme společně s nimi přesvědče,ní, že v budoucnu budou vzájemné vztahy ještě prohloubeny.
Ochrana měřičských značek. Ministers tvo financí rozhodnutím ze dne 5. června
1939, č. j. 63.230{39-III{6b,připomíná, že jakékoliv poškozování měřičských signálů. a
značek je trestné podle ustanovení § § 5 a 6 Zákona č. 254{1921Sb. z. a n. a § 96, odst. 2.
Zákona č. 177{1927Sb. Z. a n. Bezpečnostní orgány a obecní úřady se upozorňují na
ustanovení § 39, odst. 2. vládniho nařízení ze dne 23. května 1930, č. 64 Sb. z. a n., podle
něhož jsou povinny místně přislušnému katastrálnímu měřickému úřadu ohlásití každé
shledané poškození značek trigonometrických bodů., zejména signálů. (měřičských pyramid, rozhleden, věží a pod.), nebo chatrný a zřícením hrozící stav takoVých staveb.
Uplatněni Jazykového práva v pozemkoVých knihách. Zřízením Protektorátu čech
a Moravy vzešly někde pochybnosti, jak uplatňovati jazykové právo v úpravě Zápisů. do
pozemkoVých knih. Ministerstvo spravedlnosti upozornilo, že v tom. směru nenastaly
žádné změny a platí proto stále dosavadní předpisy o úpravě těchto zápisů. knihovních.
Byl-li podán návrh na Zápis knihovní v jazyce státním, vykoná se v tomto jazyce, byť
1939/62
by bylo nutno vyrozuměti o něm i jinojazyčné účastniky. Návrh, podaný v jazyce německém příslušníkem tohoto jazyka, bude proveden zapsáním v jazyce státním a v jazyce německém. Je-li soudu známo, že účastníci, pro které je nařizován zápis z moci
úřední, jsou příslušníky jazyka německého, stane se zápis v jazyku státním i v jazyku
německém. Nařízení poslední doby, že jsou soudy povinny přijímati POdání v řeči německé a v této je také vyřízovati, je ve shodě s touto praxí, která je stanovena vlád.
nař. z r. 1926.
Sociální vyhlídky mladých zeměměřičských inženýru. Akademická poradna při
Ústředním psychotechnickém ústavu v Praze uspořádala v posledním květnovém týdnu
řadu rozhlasových přednášek pro abiturienty středních
škol. aby jim podala přehled
o studíjních možnostech na vysokých školách a o vyhlídkách jednotlivých akademických
povolání. Dvě z těchto přednášek, proslovené Ing. Dr. Ant. V I č ke m, předsedou sociální komise Spolku inženýrí'l v Praze, byly věnovány vyhlídkám vysokoškolského technického studia. čtenáře našeho věstníku bude zajímati to, co Dr. Vlček řekl o studiu
a vyhlídkách zeměměřičského inženýrství. V podstatě asi toto: "Toto studium je dnes
v krisi nejhlubší. Po návratu všech inženýru z bývalého územi a ze služby vojenské je
dnes velký nadbytek inženýrů. toho druhu, státni úřady jsou přeplněny a ještě je nebývalý počet nezaměstnaných, jejichž zařazení se mMe podařiti teprve po několika letech.
Výchova zeměměřičských inženýrfi byla již v letech posledních i se zřetelem k tehdejšímu velkému územi nadbytečná, tim spíše je tomu tak dnes. Poměry si jistě vynutí podstatnou redukci v zájmu o tento obor pro léta nejbližší, nežli se poměry urovnají. Pokusy o zařazení zeměměřičských inženýrí'l do oborů. stavebních ztroskotávají pro odpor
nadbytku sil v těchto oborech. Počet všech českých zeměměřičfi je asi 1450, nezaměstpaných se hlásí 107, nehledě k p'řebytku ve státních úřadech." - Tolik asi přednášející
a nám nezbývá, než abychom jeho názory potvrdili. V řadách mladších ~olegfi je dnes
skutečně značná nezaměstnanost. Pravda, je tomu i v jiných oborech technických proto,
že stát nepřijímá do svých služeb mladé uchazeče a pro příští dva roky ani přijímat
nebude a dále proto, že soukromé podnikání technické, ostatně omezené současnými poměry, je dostatečně zaplněno těmi, kdož se mu věnovali dříve, dále navrátil ci ze Slovenska a Podk. Rusi a konečně demobilisovanými dfistojniky-techniky. Přes to však zdá
se, že v zeměměřičském inženýrství bude krise delší dobu trvat proto, že v posledních
letech vyšlo z oddělení zeměměř. inženýrství v Praze i v Brně příliš mnoho absolventfi,
kteří obsadili volná mista ve státní službě·i v soukromi a kde tedy bude po dielšídobu dopředu přirozený odchod (pensí, úmrtím a pod.) jen velmi pomalý, aby mohl býti nahrazen
těmi, kdož již dnes na místo čekají. Očekávané velké technické práce, v nichž by se
mohli zeměměřičští inženýři uplatniti a o nichž jsme psali v č. 1/39 l18Šeho časopisu,
nepřicházejí tak rychle, jak bylo pfivodně předpokládáno, pro obecnou nejistotu. Za toho
stavu mMe býti tedy na prospěch, jestliže abiturienti v příštích několika letech nechají se zapsati na zeměměřičské inženýrství v menším počtu než léta jiná. Přes to nemfižeme doporučovati úplný nezájem o toto studium, neboť jde o studium, jež, podle počtu
absolventfi v praktickém životě činných, zaujímá významné misto mezi ostatnimi studijními obory a má nepochybně vyhlídky pro pozdější budoucnost.. V této souVÍSlosti upozorňuje nezaměstnané kolegy, aby se hlásili v Sociálním odboru Spolku inženýrí'l, aby evidence, kterou tento spolek vede, byla pokud jde o náš stav úplnou. žádáme
i kolegy čtenáře věstniku, aby na tuto věc upozornili ty příslušníky našich řad, jichž se
věc týká a kteří z nějakých přičin tak dosud neučinili. :Řádnéstatistiky nezaměstnaných
zeměměřičských inženýrí'l budou moci zájmové složky zeměměřičské použíti jako podkladu
pro rů.zné stavovské zákroky, nehledě přirozeně k té okolnosti, že každý nezaměstnaný
kolega najde nejspíše odpovídající místo právě prostřednictvím této inženýrské zprostředkovatelny míst.
Slovenská vysoká škola technická. Slovensko chée reorganisovati svou vysokou
školu technickou, ztízenou čs. zákonem ze 25.června 1937, již od počátku její existence
stíhal nemilostivý osud. Jejím sídlem byly určeny Košice, po jejich odstoupení Maďarsku
přestěhovala se škola do Prešova a odtud do Turč. Sv. Martina; její umístěni zde je
jen zatímní, politické události měly vliv na profesorský sbor, na počet posluchačfi atd.
Pro počátek potíŽí více než dost! Základ ke klidnému vývoji školy a k jejímu úplnému
vybudování má dáti nový zákon, jehož osnovu přijala slovenská vláda ve svém zasedání dne 26. června 1939. Podle této osnovy určuje se za sídlo slovenské vysoké školy
technické Bratislava. Slovenská technika bude kompletnl a bude mít odbory: 1. inženýrské stavitelství, odděleni konstruktivní, dopravní a vodohospodářské, odděleni architektury a pozemního stavitelství a oddělení kreslení pro kandidáty učitelství ha střednich školách. 2. O d b o rs pec i á I n í c h n a u k, Q- d d ě, len í zem ě IIIl ě ř i č s k é h o
in žen Ý r s tví, přírodních věd pro kandidáty učitelství, oddělení pojistné matematiky
a odděleni báňského a hutního inženýrství. 3. Odbor lesnického a zemědělského inženýrství, oddělení lesnického inženýrství a oddělení zemědělského inženýrství. 4. Odbor
chemicko-technologického inženýrství. 5. Odbor strojniho a elektrotechnického inženýrství, oddělení strojního inženýrství, odděleni elektrotechnického a leteckého inženýrství.
6. Odbor obchodního inženýrství. Jednotlivé studijní odbory a odděleni. slovenské techniky se uskutečni vládním nařízením.
1939/63
Za Ing. Jaroslavem Zvěřinou. Dne 18. května t. r. byl rodině vyrván v 74. roce
~vého věku vrchnIměi'ičský rada v. v. Ing. Jaroslav Z věř i n a a dne 21. května t. r.
byly těle'sné poiftstatky zesnUIeno odevzdány zemi za četné účasti na hřbitově v BrněŽidenicích. - Ing. Jaroslav Zvěřina narodil se dne 6. května 1865 v Kutné Hoře jakožto
syn našeho slavného malířeEr!lJ1tiška:?;y~řinY, který tam pfisobil jako profesor kreslení. Po vysokoškolských studiích kulturně-techníckého směru vstoupil dne 26. ledna
1891 k tehdejší evidenci katastru pozemkové daně ve Cvetlu v H. Rakousích, později
ve Vídní, načež byl r. 1900 povolán do ministerstva financí, od r. 1910 ke generálnímu
ředitelství pozemkového katastru ministerstva financí ve Vídni. Zde pflsobil zesnulý
organisačně na budováni pozemkového katastru; stál u kolébky četných techníckých a
správních instFUkcí a návodfi rakouských. PattíI k nejpilnějším a na sl'OVovzatým úředníkfim býv. ministerstva financí za technického referenta dvorního rady Julia Jusy, po
jehož odchodu stává se r. 1912 jeho nástupcem v úřadě. Dosáhnuv hodnosti evidenčního
ředitele s titulem vládního rady (VI. tř. hodn.) , setrvává v rakouském ministerstvu
financí až do r. 1919. Jelikož Ing. Jaroslav Zvěřina hlásil se vždy k české národnosti,
nezapomněvsvětlé
památky svého otce, odcházi po zproštění videňskóU v1ádou do čs.
ministerstva financí. Po krátkém pfisobení v Praze zatoužil po klidnějším přidělení. Byl
přídělen na Moravu, kde poutaly jej zkazky a vzpomínky na prožité mládí. Ve funkci
dohlédacllio úředníka pozemkového katastru pří zemském finančním ředitelství v Brně
budoval zesnulý na tradici poznatkfi, čerpal z bohaté studnice zkušeností a v nesnadném
svém postavení nespatřoval své poslání v dekretováni a káráni svých podřízených, nýbrž
s vychovatelským taktem a psychologickou znalostí poučoval a radil; arcí pří tom netrpěl, aby ve služebním poměru byla pěstována ledabylost nebo povrchnost. Roku 1925
~cházi na vlastní žádost na trvalý odpočinek, pří které příležitostí bylo Ing: Zvěřínovi
vysloveno uznáni za záslužnou úřední činnost a díky čs. minísterstva financí. K doplnění
životní dráhy zesnulého sluší poznamenati, že získal autorisací civ. geometra se sídlem
v Mor. Krumlově, avšak jíž r. 1930 resignuje a odchází k trvalému pobytu v Brně.
Jako člově:\.tupřímné povahy a dobrého srdce. zanechává zvěčnělý, jmenovitě u
starší -generace, velkou řadu přátel a známých, kteří uchovají Ing. Zvěřinovi vždy světlou památku.
Ing, A. KrejcOlr.
Ing. Gustav Vlk zemřel. Krutě a nelítostně zasáhla smrt do řadl úředně aut. civ.
geometrfi. V ponděli dne 22. května k večeru zemřel úř. aut. civ. geometr v Praze VIL
Ing. Gustav V I k. Jeho náhlý odchod překvapil všechny jeho přátele a známé svou náhlostí: vždyť inženýr Vlk v den své smrtí dopoledne byl ještě v Praze na úředním jednání. Zesnulý narodíl se 3. dubna 1885 ve Veselé u Mnichova Hradiště. Po středoškolských
studiích, které konal v Praze, vystudoval zeměměřičství na čes. vysokém učení v Praze.
Zdržen válkou, vykonal odbornou státní zkoušku zeměměříčskou teprve 31. října 1919,
již jako asistent v technické kanceláři rovněž již zemřelého úř. aut. civ. geometra Ing.
Františka Zuklina v Pra:ze-žižkově. Autorisaění zkoušku složil dne 6. února 1924 a ihned
si otevřel vlastní technickou kancelář v Praze VII. Již od počátku své činnosti byl Ing.
Vlk stavovsky činným. Pracoval v Jednotě autorisovan;ýichcivilních geometro, v níž vykonával delší dobu funkci prvního jednatele. Byl činný též v Inženýrské komoře. V roce
1936 byl zvolen revisorem účtfi Inženýrské komory a na letošní valné hromadě komory
dne 25. února byl zvolen členem komorního představenstva za kategorii cívilních geometro. - Pohřbu Ing. Vlka z Ústřední kaple Olšanských hřbitovtl ve čtvrtek dne 25.
května t. r. zúčastnil se předseda Inženýrské komory Ing. S t i e ber a početná delegace
z řad civílnich geometro. Nad rakví, k níž byla položena velká kytice Inženýrské komory, rozloučil se se zesnulým I. místopředseda Jednoty civílních ogeometro a člen komorního představenstva Ing. Franto P I' o k Ope k, který dojemnými slovy vzpomněl životní práce zemřelého pro stav civílnich geometrfi a pro stav technický vtlbec .V osobě
inženýra Vlka odešel z našich řad milý kolega a laskavý člověk. Jeho památka zfistane
nesmazatelně vepsána v srdcích všech, kdož ho znali!
Druhou státní zkoušku ze zeměměřického inženýrství složili: Nač e s k é v Y s o k é
š k o let ech nic k é v Brn ě dne 1 O. k vět n a 1 9 3 9 pp. otakar H o I o u š z Olomouce, Frant. S t I' e m pel z :MOr. Ostravy, Oldřich 'S Ý k o I' a z Bma, Vlastimil K I' amf.ř z Nižkovic, Miroslav S ch on z Jindř. Hradce, Frant. Hrom ádka z Brna (s vyznamenánim), Richard H I' u š á k z Brna, a dne 2. čel' v n a t. r. pp.: Antonín K i t tI' i c h z Moravské Ostravy (z vyznamenáním), Bonju D ž a m b a z o v z KreŠDa v Bulharsku, Mirčo Di m i t I' o V·Z Poletince v Bulharsku. 300 června 1939 pp.: Frant. Ž u pk a z Tvarovic, Miloslav L o s i k z Topolan, Karel ě t I' o S z Horních Heršpic, Břetíslav
G..l1.
o děr a z Liptálu, A.rnošt K o š n o v s k Ý z Kunčiček" Ivan K u j u m d ž i e v
z Bístra v Bulh., Dimitr St e f a n o v z Madary v Bulh. (s vyznamenáním).
Z redakce. Podle usneseni výboru vydavatele časopisu Spolku zeměměřičfi v Praze vyjde příští čislo věstníku poč á t k e m ř í j n a t. r. Prosíme pp. odběratele, aby
do té doby nové čislo neurgovali.
Za redakci odpovídá Ing. Dr. Josef
Růžička.
- Tiskem Akciové moravlké knlhtlskárny
Nakladatel: Spolek Či. zeměměřičů v Praze.
1939/64
Polygrafie •• Brně.
v
y
y
y
/
ZEMEMERICSKY
VĚSTNÍK
ČASOPIS
•••••••••
XXVII.
SPOLKU
ROČNíK
-
1.8
t 93
9
ČES. ZEMĚMĚŘIČŮ
V PRAZE
5. října
1939
Miroslav Men š í k.
První koincidenční dálkoměr, "telemetr", byl sestrojen optikem Ma g e 11a'n e m
sice již před 164 l.ety, ale sto let nebylo ho prakticky téměř vfibec používáno. Groussilliersův vynález stereoskopického dálkoměru, p<Jdl.eněhož Zeiss v r. 1895 vyrobil první
přístroj toho druhu, zvýšil značně zájem o koincidenční a stereoskopické dálkoměry,
jimiž se v dalším budeme výhradně zabývat.
Jako v mnoha jiných případech, tak i zde měli největší vliv na rozvoj konstrukce vojáci. Důkazem toho jsou přístroje, které zhotovili pro britskou admiralitu
dva Angličané A. Bar l' a W. Str o u d před padesáti lety, a které pracovaly na tehdttjší dobu s nebývalou přesností. Vysolképřesnosti dosáhli konstruktéři jednak úpravou převodových a optických zařízení, jednak přesným dílenským provedeníriJ.mechanismu a prokázali tak vhodnost dálkoměrů pro vojenské i jíné účely. Veliké dodávky
pro válečná loďstva všech států - na každé lodi jest několik dálkoměrtl podnítila
konstruktéry k dalšímu zlepšování původních myšlenek.
Moderní, praktickým požadavkům dobře vyhovující dálkoměr byl sestrojen Barrem a Stroudem v r. 1888, když britské ministerstvo války vypsalo soutěž na podobný
přístroj pro pěchotu, který by byl s to uspokojiti všechny předepsané požadavky. Byť
zásady tohoto způ.sobu délkového měření byly dobře známy, naráželo se pří měření malých úhlů na Z<Thinlivě
nepřekonatelné obtíže výrobního rázu. Další vývoj dálkoměrtl
byl velmi pomalý snad právě pro jasnost a jednoduchost problému a stal se odvislým
od vývoje jemných obráběcích strojů a pokroku v optice. Nebývalá přesnost přístroje
tak dlouho již známého, ale pro rychlé měření délek téměř zapomenutého, přiměla
britskou admiralitu k vypsání soutěže na dálkoměr, který by pří vzdálenosti 3000 yardů
vykazoval nejvýše chybu 3%. Ze tří soutěžících vyšel vitězně Bar l' a obdržel v r. 1893
zakázku na šest koincidtenčníchdálkoměrtl o délce základny 152 cm. Tentýž rok objednala i japonská vláda jeden přístroj pro křižník "JoŠino". Zdá se to nyní nepochopitelné, že na počátku XX. století, v době tak technicky vyspělé, nebyly lodě vyzbrojeny
dálkoměry a že střelba až do té doby byla vlastně prováděna od oka, neb pomocí dvou
pozorovatelen. Nov:Ýípřístroj překonal nedůvěru a kromě původního upotřebení v geodesii a topografii počala používat dálkoměrt'i nyní i pěchota, dělostřelci, námořnictvo,
letectvo, navigační orgány obchodních lodí a ve spojení s výškoměrem v posledních
letech i obrana protiletadlová. S hromadnou výrobou započaly všechny státy pokročilé
v opticko-mechanickém průmyslu; Německo (Zeiss a j.), švýcarsko, Francie ("SOM"
v Paříži) a Spojené státy severoamerické. Jak dfiležitým odivětvímvýroby se staly telemetry, je vidno z výkazt'i největší továrny Bar l' & Str o u d, která dodává na osmdesát typt'i a velikostí se základnou od 30,5 cm do 30,48 m, včetně speciálních modelt'i'pro ponorky.
Uspořádání a tvar dálkoměmých stupnic stereoskopických altitelemetrtl (výškových dálkoměrtl) jsou patrny z obrázků. Pt'ivodní, v zorném poli plasticky viděná stupnice (obr. 2.) s přímým číslováním vzdáleností byla opuštěna a zavedny skupiny značek s jednou hlavní značkou uprostřed. Pozorovateli jeví se stupnice plasticky, neboť
pt'ivodní její obraz byl fotografován stereoskopickou komorou o téže ohniskové vzdálenosti, jakou má okulár dálkoměru. Vedlejší značky jsou přípojeny z dfivodfi fysiologických, aby se střední značka lépe prostorově oku jevila na prtlsečíku řad vznášejících
se perspektivně zdánlivě v prostoru. Tato úprava usnadňuje prostorové posunutí značky
do stejné vzdálenosti s měřeným cílem. Kosočtvercové tvary značek u francouzských
přístrojfi - na př. u typu SOM _ jsou nahrazeny rovnoramennými trojúhelníčky s vodorovnou základnou (obr. 1.), jakých se i v Německu používá. Tento tvar je nejobvyklejší, avšak na požádání vmontují se do přístroje značky libovolných forem. Pro noční
používání jsou značky osvětlovány s boku elektricky.
Při stereoskopickém systému zorného pole bylo pokusně zjištěno, že přesnost měření je závislá na vzdálenosti obrazu od srovnávací značky v zorném poli, a to tak, že
1939/65
čím tato vzdálenost je větší, tím více stoupají chyby v odhadu vzájemné vzdálenosti.
Zleplleni bylo docíleno t. 'LV."plovoucím polem", jimž se obcházi používání pohyblivé
značky. V zorném poli vznikají totiž dva obrazy předmětu v rfizných hloubkách a jejich
vzájemným hloubkovým srovnáním měříme vzdálenost. Při obvyklém zorném poli neni
možno udržovati stále stejnou vzdálenost značky od cíle, 'LVláštězaměřuje-li se z kymácející se lodě na cíl rychle se pohybující. Opticko-mechanické zařízeni umožňuje, aby si
měřič nastavil výškOVě i stra.nově jemu nejpříznivější vzdálenost obou obrazťL,která se
pak během měřeni již nemění (obr. 3.). Druhý srovnávací obraz předmětu v zorném
poli vzniká nestereoskopicky zmenšením základny na nulu, nebo základny optického
systému je použito v opačném směru, takže se vytV'Oři pseud:ostereoskopický obraz
(vrcholy se jeví jako prohlubeniny a naopak) a tím s docílenou dvoj~bnou
hloubkovou rflzností obou obrazti. se dosáhne i větší přesnosti při jejich srovnáváni. Toto zařízení je výhodné zejména pro zaměřování vzdUšných cílti. protiletadlovými altitelemetry,
když na prázdném pozadí se pobybuje jednoduchý cíl velikou úh10VDUrychlosti. Avšak
již při několika letounech mti.že dojíti snadno k omylu a také pro vyměřování pozemní
se tento systém téměř vti.bec nehodí.·
..
G)
',v"
,,'
"
",
"
Jiné, již zmíněné úpravy stereoskopického dálkoměru, s prostorově viděnou stupnicí, je používáno jenom u nejmenších přistrojti. pro malé vzdálenosti (obr. 2.). Oba
obrazy zacíleného předmětu z koncti. základny mohou býti pozorovány jedním okem a
pak se bud' částečně nebo úplně překrývají, což závisí na délce základny a vzdálenosti
objektu. Při malých přistrojích, jako na př. pro fotograiické aparáty, zařízení vyhovuje, ale při větších vzdálenostech je velmi těžko oba obrazy, vzniklé v zorném poli,
přivésti' dostatečně přesně k dokonalému splynutí vzhledem k vlastnostem našeho oka.
Byly proto uvedeny na trh mechanismy střídavě obrázek zakrývající. Když oba obrazy
se úplně přesně nepřekrývají, vzniká jakési chvění obrysti., na něž oko při posouvání dálkového měřícího válečku velmi citlivě reaguje.
Obecně mají koincidenční dálkoměry rozděleno zorné pole oddělovací přimkou
na dva nebo více dílti. (obr. 4.-8. a obr. 9.-11.). Oddělovací přímka musí při zaměření
rozděliti příslušný' cíl na dva neb více dílti.,jichž hrany na styku přímky snaží se pozorovatel přivésti mechanicko-optickými prostředky do incidence (obr. 5., 7., 8., 10.).
Oba obrazy pozorujeme jedním okem v jednom zorném poli. Zásadně rozlišujeme dva
typy zorného pole: s dělící přimkou svislou (obr. 4., 5.) as dělící přímkou vodorovnou
(obr. 6.-11.). V prvém případu se při měření posouvá zdánlivě cíl nahoru a dolti.
(obr. 4.), v druhém případě děje se posun stranou (obr. 6., 9.). Obraz 5. představuje
úpravu zorného pole zlepšenou v tom směru, že' pravá část obrazu je s levou vzhledem k dělicí přímce souměrná (systém "Side by side"). Podle výkresu 7. jeví se oba
obrazy v invertní poloze (při dolní části vzpřímené), výkres 8. představuje zorné pole
rovněž s inversními obrazy, ale se vzpřímenou částí horní. Jsou to tedy vlastně úpravy
"Side by side" pro horizontální dělící přímku. Tyto kombinace ziskané optickou cestou
byly vynuceny požadlavkem, aby předměty neurčitých obrysti. - jako na př. stromy a,
pod. - mohly býti lépe zacíleny, což při úpravě podle obr. 4. nebylo dosti dobře možno.
úprav zorného pole zmíněného druhu je používáno více pro účely pozemní; v námořní
službě je zavedeno zorné pole typu obr. 1. a 6.
Svislé dělící přímky bývá nejčastěji použito u dálkoměrti. se svislou základnou pro
protiletadlovou službu, neboť rychle se pohybující cíl lze lépe rozděliti přímkou svislou
než vodorovnou.
1939/66
Přesnost měření. závislou na přesnosti dosažené při nastavení koncťl hran obrazových do incidence, lze zvýšit zavedením pohyblivého pásku zorného pole (obr. 9.• 10.).
a to s obrazem přímým nebo invertním, tedy pomocí dvou dělících přímek.
Konečně při dálkoměrech se širokým zorným úhlem je vlastní měřící část zorného pole složena ze dvou obdélníčkových páskťl (obr. 11.) oddělených jednou přímkou;
zbývající. třetí část pole sloUŽÍk snadnému vyhledání cíle a k jeho lepšímu. udržení
v zorném poli.
U některých koincidenčních typťl montuje se zvláštní zařízení. které umožňuje
odečítati vzdlUenostní stupnici jedním, a to levým oroem, zatím co pravé oko provádí
měření. Měřič nemusí oddalovati hlavu od zorníkťl a neztratí cíl ze zorného pole. čili
měří stále a spojitě. Z toho je vidno, že vystačí se s minimální obsluhou: u koincidenčního přístroje s jedním. u stereoskopického s jedním až dvěma a u kombinovaného altitelemetru se třemi muži; u větších přístrojťl nutno tento počet příměřeně zvýšit. Měřič
sám jen zaměřuje. aniž čte výšku nebo dálku, která se dále automaticky přenáší. nebo
jest jiným mužem z obsluhy čtena a hlášena. Elevační úhel udílí altitelemetru stálým
zaměřováním na cíl další muž - polohový měřič: a horizontálně přístrojem otáčí
odměrový měřič. Tito oba zaměřovači pracují ručními kolečky. zatím co u velikých
aparátťl je pohyb řízen elektrohydraulicky. Výškuzjišt'ujé
přístroj sám, a to graficky
z elevačního úhlu a dálky.
.
Výhodou koincidenčních telemetrťl je, že k pozorování stačí jedno oko, takže
mťlže s nimi pracovat i člověk s jedním okem; také není nutno. aby měřič byl nadán
zvláštní schopnost~ prostorového vidění a chyby nejsou tak příliš závislé -na fysiologických vlastnostech pozorovatele jako u stereotelemetrťl. Také výcvik dálkoměřiče je
mnohem jednodUšší; teoreticky každý normální člověk mťlže okamžitě počíti s měřením. Na druhé straně je VŠak nevýhodou přílišná námaha jediného oka. které možno
sice vystřídat, to však, jak praxe ukázala. málokdo provádí. Dťlležitější nevýhodou je
rozdělovací přímka, která stále musí protínati měřený předmět, což u pohybujících se
objektťl - jako na př. letadel - vyžaduje obratnosti a cviku. často i nejasnost obrysťl
znemožní přesné incidenční nastavení.
b..
Další obtíž se nask;ýtá při měření předmětťl, jevicích se jako bod. tedy když jde
o malé vzdálené útvary, na př. lodní světlo. V tomto případě nebývá možno obraz
bodu rozděliti oddělovací přímkou na dva díly. abychom mohli provésti incidenci. Obtíži toho druhu bylo čeleno zařazením dvou malých válcových čoček s horizontální
osou, umístěných v přístroji v symetrické poloze. Zobrazení bodu bude astigmatické a
bude se jevit jako svislá úsečka, kterou pak již možno bez obtíží proměřit, neboť záměrné paprsky nezmění úhel.
Rozměry dálkoměrťl i jejich konstrukce nutí výrobce, aby pečliVě odstranil všchny
tepelné vlivy, vznikající při koUsání teploty, nebo zaviněné přímým slunečním ozářením.
Již přes čtyřicet let se výrobci zabývají tímto problémem, dťlležitým zejména u přístrojťl
používaných v tropických krajích. Každý přístroj opouštějící dílnu se podrobuje tepelným zkouškám. Vnitřní mechanismus se chrání tepelnou isolací u všech typťl, u některých, jako na př. u koincidenčních dálkoměrťl firmy Barr & Stroud U. B. 2 A o délce
základny 274 cm pro pozemní účely, jest ještě zvlá1ltní isolační kryt citlivých míst. Takové přístroje nevyžadují pak příliš časté rektifikace z dťlvodlO.rozdílťl tepelných, neboť
optické části jsou téměř úplně tepelně vyváženy a samy se korigují. U starších přístrojťl byly chyby tohoto pťlvodu dosti značné a při nynějších nárocích na přesnost bylo
by takové přístroje nutno velmi často přezkušovat. což by pak na dosti dlouhou dobu,
a to obyčejně v dťlležitých chvílích. VYřazovalo přístroj z pOUŽÍvánía zbytečně zatěžovalo jeho obsluhu.
•
Za neklidného moře bývá velmi těžko na malých. rychlých lodích jako jsou
torpedoborce a křižníky - dosíci přesných výsledkťl a někdy dokonce nelze ani měřit.
Měřený předmět se v zorném poli velmi rychle a nepravidelně pohybuje a p.okonce
z něho při silném kymácení lodi mizí. Podobná situace vzniká i při výstřelech· lodních
děl, zvláště při salvě. kdy v dťlležitém okamžiku mizí pak cíl, čímž spojitost měření
se ruší. Firma uvedla na trh u altitelemetrťl typu U. C. 4 (B = 300 cm) a typu U. F. 1
(B = 274 cm) dťlmyslné proti vibrační zatízení, které nejen dovoluje měřiti téměř s toutéž přesností jako ve stavu úplného klidu. ale které chrání též celý přístroj před tvrdými otřesy a nárazy; toto opatření prodlužuje podstatně životnost jemných částí přístroje.a umožňuje používati ho i během boje.
1939/67
Jiné pozoruhodné zařízení, jímž se opatřují dálkoměry o větších základnách, záleží ve dvojím zvětšení dalekohledu. Jsou-li cílené předměty velmi blízké, zvýší se sice
přesnost měření, avšak zároveň se zmenší jasnost obrazu, takže pak za šera neb v nocí
nebylo možno takového dálkoměru vfibec používati. U nových přístrojů. mů.že nyní měříč
jedním pohybem změniti zvětšení a zjistiti zkusmo, které zvětšení za daných poměrů.
je nejpříznivější.
Poněvadž dálkoměry jsou často montovány na lodích nebo používány v krajinách
s vlhkým podnebím, mívají zařízení - zvláště to bývají větší přístroje - k vysoušeni
svého vnitřku. Vzduch jest u takového přístroje přečerpáván ruční nebo elektrickou
pumpičkou s jedné strany na druhou, pří čemž prochází prostorem naplněným hydroskopickým chloridem vápenatým (CaCb). Velmi pohodlné a výhodné jsou též gumové
zorníky, přízpů.sobené anatomicky tváří, neboť chrání dokonale oči před prachem a větrem, před postranním světlem i úrazem neočekávanými otřesy, k jakým dochází na lodích pří hromadné salvě děl nebo na rozbouřeném moří. U nejnovějších konstrukcí pamatováno i na to, že měřič bude míti po případě nasazenu protiplynovou masku.
Vzhledem k značnému zvětšení, jehož dů.sledkem je pak poměrně malé zorné pole,
a vzhledem k veliké pohyblivosti měřeného objektu, opatřují se protiletadlové altitelemetry jednoduchým širokoúhlým hledáčkem, který dovoluje přivésti rychle cíl do zorného pole. Všechna dů.ležitá místa přístroje - zorné pole, stupnice atd. - se osvětlují
elektricky, a to u polních telemetrů. ze zdrojů. bateriových nebo akumulátoru, na lodích
z rozvodné sítě.
Okulár se zaostřuje obvyklým způ.sobem,oční rozestup u stereoskopických přístrojů.
se upravuje individuálně otáčením výstředně umístěných okulárů. s připojenou milimetrovou stupnici. Největší odklon osy zorníků. od měřící horizontální roviny přístroje jest
asi 90°, což umožňuje cíliti ve všech výškových úhlech v pohodlné poloze těla; je toho
zvláště potřeba při letících cílech. Konstrukce hratiolů. připouští u některých typů. měřiti
také paralaxu cíle, což je velmi výhodné pří některých druzích střelby, jmenovitě na
moří.
Podstavce jsou pro námořní a pevnostní potřebu pevné, pro jiné přístroje přenosné. Bývají upraveny nejrů.znějším způ.sobem podle účelu a váhy mnohdy tisícikilogramové - dálkoměru. U malých přístrojů. - na př. typu F. T. se Základnou dlouhou
80 cm - není zvláštních stativfi. Muž, obsluhující dálkoměr, má pás, držený na obou
ramenech přepásanými popruhy; na něm je připevněno ložisko pro svislou tyč, která
podepírá vlastní přístroj, opatřený na obou koncích zespodu svislou rukojetí. Měří-li se,
drží se přístroj oběma rukama a stále se přitlačuje k tělu. K obsluze měřícího kolečka
a tím celého mechanísmu se použije ukazováčku pravé ruky.
Aby déle trvající měření předmětů. s velmi lesklým neb světlým pozadím neunavovalo oko, a neztrácela se tím - u stereoskopických přístrojů. - schopnost prostorového vidění, jsou všechny větší dálkoměry, zvláště ty, které slouží k protiletecké obraně, opatřeny revolverQvým nástavcem s rů.zně hustými barevnými světelnými filtry. výsledky měření se zaznamenávají nebo se po případě telefonicky hlásí přímo na patříčné
místo. Na válečných lodích i ústředních povelových přístrojích dělostřeleckých se přenášejí údaje synchronně elektrickou cestou nebo mecha.x.ickýmzařízením.
Speciální dálkoměry pro ponorky, pečlivě vodotěsné, mají svislou základnu 91 cm,
jiné - ve tvaru T s vodorovnou, 274 cm dlouhou základnou - bývají zařízeny na vysouváni.
Velikost základny není možno z technických dů.vodů.neomezeně zvětšovati, a dále
poP">ný dálkoměr o délce B = 30,48 m není jistě vzdálen příliš od nejkrajnější meze.
V dělOVýchvěžích a v pozorovatelně palby používá námořnictvo dálkoměrů. o základnách
až asi 12 m dlouhých. Větší rozměry najdeme jen u nepřenosných přístrojů. pevnostních
a pobřežních obran. Pro takové přístroje je totiž třeba velikého pracovního prostoru, složitého nosného i pohybovacího zařízení a nelze je přenášet. Optické zvětšení bývá nejvýše 30násobné se zřením k tomu, že jde o měření v povrchových vrstvách vzduchu, kde
prů.zračnost bývá málokdy taková, aby se předměty, přicházející v úvahu, daly bezpečně
zaměřit ze vzdáleností, přesahujících 30 km. Kromě toho u námořnictva vadí viditelnosti
ještě křivost povrchu zemského.
Na konec všimněme si jednoho z největších typů. koincidenčního dálkoměru o základně 30,48 m. Obě ramena zevní trouby, dlouhé 31 m, jsou dvojitě vyztužena nosnou
konstrukcí. Celek se otáčí kolem středního svislého čepu nejvyšší rychlostí 180° za minutu, a to elektrohydraulicky; příslušné zařízení jest umístěno v budce, po jejíž pravé
straně je manipulační mů.stek.pro měřiče. Pod polovinami ramen na konci nosníků. jsou
podvozky, každý po dvou kolech; proti zvrácení je přístroj pojištěn dalším nosníkem,
k prvým kolmým, opatřeným na obou koncích jedním kolečkem. Podvozky se pohybují
po soustředném vodorovném železném kruhu o poloměru asi 8 m. Pti konstrukci naskytly se neobvyklé nesnáze s vlivy teplotnými a s pružností materiálu a zejména koncové pentagony nemohly býti skleněné. Nepostačila ani stříbřená zrcadla, po dvou vmontovaná do kovové kostry, jako tomu je u typů. střední velikosti. Muselo se tu použíti
dvou malých koncových reflektorů.; světlo jimi zachycené vytváří pomocí dvou da-
1939/68
lekohledfi jenom střed dálkoměrného, koincidenčniho pole pravého zorniku. Ostatní část
zorného pole, obklopujícího zmíněnou plošku, se zobrazuje třetím dalekohledem o témže
sice zvětšení, ale s objektivovým otvorem blíže středu přístroje, čímž zvýšila se jeho
světelnost. Vzdálenosti se měří párem deflekčních hranoltl o stejné deviaci, umistěných
na konci přístroje a otáčejících se opačným směrem. (Viz obr. 12.)
Výcvik dálkoměříčfi zvláště pro vojenské stereoskopické telemetry, které byly
kdysi zavedeny též u nás (byly to francouzské výrobky zn. SOM se základnou B
300 cm. u protiletadlového dělostřelectva), byl dosti zdlouhavý a účastníci kursu se vybírali psychotechnickou zkouškou. U této konstrukce dálkoměrfi. padala nejvíce v úvahu
schopnost prostorového vidění, kterou však u některých jedincfi nebylo možno ani sebe
delším cvikem podstatně Zvýšit. Únava i denní vlivy značně pfisobily na jakost měřeni.
O každém měřiči se vedl záznam s grafickým zobrazením osobních chyb; tím byla vyzkoušena jeho spolehlivost a stanovena velikost osobní chyby, která u cvičených. měříčfi
se jen nepatrně mění. Chyba se dala vyloučit malým posunem měřicích stupnic o onu
hodnotu.
Zkoušení dálkoměrfi. je zvláštní kapitolou a není možno se jím zde blíže zabývati.
Konečně bylo by ještě se zmíniti o přesnosti vzdáleností, změřených těmito přístroji. Pří nynějším stavu výroby mfižeme u nového, dobře justovaného stroje zanedbati
všechny hrubší vady optické i mechanické. Chyba vzniklá bude nepřímo úměrná délce
Základny B a velikosti zvětšeni Z, přímo úměrná čtverci dálky D a součiniteli úměrnosti k (všechny rozměry dosazujeme v metrech); bude tedy
=
k.D2
d])= B.Z'
(1)
Konstanta k bude míti pro každého měřiče individuální hodnotu. Vymýtíme-li hrubé
chyby, dospějeme k nejmenŠí možné její velikosti, odpovídající anatomickému složení
lidského oka. Rozlišovací schopnost očí lze vyjádřiti úhlem, jehož velikost se pohybuje
kolem 12". V tomto směru nelze dosíci žádného podstatného zvýšení přesnosti, to mfiže
se státi jen prodloužením základny nebo zesílením optického zvětšení. Protože are 12"
0,0000582, plyne z uvedeného vzorce
.
D2
d D = 0,0000582 -.
(2)
B.Z
Jak takto upravený vzorec vyhovuje skutečno~ti, možno se přesvědčiti nahlédnutím do
tabulky dále uvedené. Chyby mohou být ovšem - mimo osobní chybu měříčovu - zvyšovány atmosférickými podmínkami, jakostí cíle a jeho pohyblivostí. Tabulky chyb
(Tab. 1,) pro dálkoměry fy "Barr & Stroud" vznikly z aritmetického prfi.měru řady
měření, konaných týmž měříčem za příznivých podmínek, zejména počasí. Názorně zde
vidíme vliv délky základny i příslušného zvětšení. Chyby se pohybují v mezích od
0,028% do 0,270% u největšího přístroje a ani u 'nejmenšího nestoupnou nad 5%. (Viz tabulka na str. 70.)
,
Naneseme-li měřené délky na jednu souřadnou osu a na druhou chybu v % měřené vzdálenosti, měli bychom obdržeti přímku. Ze vzorce 2. vychází totiž chyba v měřené vzdálenosti D, udaná % D, takto:
0/ D _ d D _ 0,00582.])
o
-100-
B.Z
'
(3)
D
V rov. 3. jsou B, Z v daném příkladu konstantní a dosadíme-li číselné hodnoty pro
dálkoměr o B = 30,48 m. s 28krát zvětšujícim dalekohledem z tab. 1., dostaneme graf
1939/69
29
26
12
0'8 3'2 13
0'7 2'9 . 12
18
20
16
I
33
0'9 3'6 15
16
1
II
37
17
1
30'5
--
10
--
2'74
21
29
36
76
12
7'7 10
5'5 6'8 8'3
2'5 3'3 4'4
1"1 1"7
20
28
14
25
35
44
92
4'3 5'8 7'6
1'9 3
1'5 2-4. 3'4 4'7 6'1
9'7 12
17
24
29
61
8iJ 106 129
16
19
13
23
49
68
14
18
37
52
85
7-5 10
10
1'9 3'3 5'2
28
7'3
2'6 4"7
20
16
]3
38
65
108 133 161
S
,.....
~48
o
o
,.....
236
262
19
v metrech
105 143 186
116 158 207
131 178 233
3'3 5'8 9'l
6'8 12
0'8 3
o
00
150 204 266
27
27
9'6 17
~
chyba
175 238
262
299
o
<:>
19
28
20
33
73
81
91
21
47
52
58
67 104
1'3 5'3
1'1 4-2
4'2
78 121
14
19
44
1'2 4'8
12
7'3 29
87 155 242
66 116 182
14
1"8
0'5
I
105 186 291 I
o
L."l
16
47
2'9 12
10
131 233
o
"i<
75 133 208
58
3'6 15
8
19
2·4 9'7 39
2'1 8'3 33
o
C'l
o
....
tO
Průměrná
12
B
Z
chyby udány v m.
....
c
co
....
o
"i<
10
14
17
30
42
52
,
12
16
20
35
49
61
13
19
23
41
57
71
109 128 149
153 180 208
]91 224
i§
(vzdálenosti
II
I
I
I
o
<:>
,.....
,
o
,.....
t-
15
21
27
47
65
82
17
24
31
53
75
20
28
34
60
8i
93 105
171 194 219
-"-----
I
I§
.
o
,...,
O'>
C'l
o
o
I
22
31
39
67
25
34
43
75
27
38
48
83
94 105 116
118 131 146
I~
v ltektametrech)
B jest velikost základny v m, Z zvětšeni dalekohledu.
Nahoře uvedeny vzdálenosti od 0,5 do 40 km. Prtlměrné
1939/70
f
I
I
o
,a
8
co
"'l'
o
o
43
60
60 108
84 152
75 107 192
130
182
227
- ---,_._-----
C'l
(obr. 13.), který je, jak vidno, velmi blizký přimce.
ze vzorce 3.
y=k.x,
Pro
směrnici této
přimky
plyne
. = 0,00082 _ O 00000682
K
OO~8.W'
.
Touto konstantou bylo by též možno udávati měřici schopnost přístroje.
o
2
~
6
8
10
12 1~ 16 '8 20
22 2~ 26
••
Km
28 30
Obr. 13. Grafické znázornění přesnosti dálkoměl1l:Barr-Stroud,
35
~
B = 30,48 m, Z = 28.
(Za četné technické údaje ve článku uvedené děkují firmě Barr & Stroud,
Glasgow, jejíž návštěva byla mně umožněna laskavostí škodových závodů.)
Ltd.,
Té 1 é m e t r e s n o u v e 11 e s. L'auteur décrit brievement le développement des
télémetres stéréoscopiques et coincidentes. li s'occupe spécialement des dispositifs au.xiliaires, antivibratoires etc. et d'apparence du champs visuel avec leurs avantages et désavantages. TI discut la théorie des erreurs de la mesure des longueurs et il cite la
formule
dD= k.D2
B.Z
dans laquelle B signifie la base, Z l'agrandissement, D la longueur mesurée, et k la
~onstante 0,0000582, donnée par les quaIités physiologiques de l'oeil. Les indications des
-erreurs se trouvent dans la table et sont représentées dans la graphique.
Zprávy odborné.
Nové měřeni Velké Prahy. Polní práce.
A. Všeobecné připravy. V dennim tisku se občas vyskytují více méně neúplné
a zpravidla pomýlené zprávy o rozsáhlém měření Velké Prahy. Poněvadž většina zpráv
naznačuje, že o této veliké technické práci již rozhodly a ji také vykonají toliko úřady
města Prahy, mohla by veřejnost, zejména technická, nabýti dojmu, že největší měřická
instituce - pozemkový katastr - stojí mimo a neprávem opomíjí hlavni město Prahu
při opatřováni přesných plánfi, zatím co jiným městťlm v této věci vydatně napomáhá.
Bude proto snad účelným seznámiti technickou veřejnost se stavem přípravných prací
a se zamýšleným postupem dalších prací v nejbliŽŠí době, pokud ovšem bylo lze jej
seznati.
Pojednání o tom nemfiže však býti dosti úplným a uceleným, poněvadž nebyla dosud skončena d'filežitá jedn.ání, rozhodující o postupu a zpťlsobu měřeni, jakož i konečné
tvářnosti nové katastrální mapy, zvláště se zřetelem na požadavky technické veřejnosti. Nutno konstatovati především, že rozhodla prozatím o měřických pracich na
území Velké Prahy pro účely pozemkového katastru shora a zahájila přípravy k nim
toliko finanční správa sama, plníc jasné znění § 28 katastrálního
zákona a dalších
předpísfi katastrálních s tím souvisejících.
Nedostatky katastrálních map pražských byly známy již v době předválečné a
zvětšovaly se překotným stavebním ruchem v době poválečné. Již před dvěma roky byla
podrobně a dt'lkladně prozkoumána přesnost všech katastrálních map Velké Prahy a uvá-
1939/71
ženy při tom požadavky na tyto mapy již kladené a ještě očekávané. Výsledek šetřeni
byl nepříznivější, než se dalo očekávati. Všechny mapy již ztratily požadovanou přesnost a většina jich byla znehodnocena tak, že vykazují chyby a nespolehlivosti až několikametrové. Státní finanČIlí správa zahájila proto ihned přípravy pro obnovení pozemkového katastru na všech katastrálních územích Velké Prahy.
Byla učiněna potřebná opatření organisační a výcviková, připraveno vše pro vyUŽití údajfi dosavadního měřického operátu, pojednáno s magistrátem hl. města Prahy
číslování domfi, město pozváno k součinnosti a zahájeny první technické práce, pokud
na ně byl personál a rozpočtová úhrada.
Všechny tyto práce koná prozatím toliko státní správa finanční a jen se zřetelem
k potřebám pozemkového katastru, bez zvláštní pomoci města Prahy, která splní toliko
zákonité povinnosti při měřeni. Polní přípravné práce jsou v plném proudu; koncem
září bylo zahájeno místní šetření a počátkem října dojde již k podrobnému měření na
katastrálním území Bráník, kde je pozemkový katastr nejzanedbanější.
B. Přípravné práce polní.
1. T r i a n g u I a c e. Katastrální měření Velké Prahy bude připojeno na jednotnou
síť trigonometrických bodfi podle ustanovení § 10 katastrálního zákona. Tato síť nebyla
dosud vybudována ani ve vyšších řádech (2. až 4.) a proto byly v letošním letním
období zahájeny triangulační práce ve značném rozsahu a organísovány v okolí Prahy
tak, aby jednotná trigonometrická síť katastrální byla dobudována zároveň s podrobnou
trigonometrickou sítí (5. řádu) nejen na celém územi Velké Prahy, nýbrž na území
uzavřeném zamýšlenou okružní dálnicí a na katastrálním území obce Radotina, kde
bylo letos zahájeno a bude také ukončeno nové měření.
Polní práce triangulační byly brzděny v první polovině letního období nedostatkem měřického perSQI1álua nepříznívým počasím, jakož i značnými obtížemi mistními,
jmenovitě hustě zastavěným územím, kamenitou spodinou, vyžadující většinou vystřílení
jam pro stavbu signálfi, nedostatkem zapracovaných dělníkfi, rozpočtovými těžkostmi
města Prahy při obstarávání materiálu pro podrobnou triangulaci a j. Postupem doby
podařilo se však vhodnou organisací tyto překážky zvládnouti a je naděje, že práce triangulační budou úspěšně v brzku skončeny.
2. Hra nic e p o I i t i c k é ob c e a k a t a str á I n í c h úze m i. Dalším úkolem
je jasné a řádné ohraničení území, určeného k zaměření. Při Velké Praze pfIjde jednak
o ohraničení celé plochy, na níž je rozložena politická obec Velká Praha, jednak o ohraničení území bývalých obcí, z níchž Velká Praha vznikla a jež jsou v pozemkovém
katastru a v pozemkové knize nadále samostatnýmí jednotkami jako katastrální území.
Pflvodní hranice katastrálních území Velké Prahy nevyhovují již ustanovením katastrálního zákona ani praktické potřebě, byvše pronikavě porušeny na mnohých místech
stavebním rozvojem. Zejména případy, kde celá řada domfI leží ve dvou katastrálních
územích a je dělena dřívějšími katastrálními hranicemi, bude nutno v zájmu veřejném
zjednodušiti změnou hranic katastrálních území v některých místech. Změny uvnitř hranic politické obce Velké Prahy nezpfisobí zpravidla potiží, poněvadž tam mají hraniční čáry spíše povahu formální, bez zvláštních právních a politických dfisledkfI.
Obtížnější bude jednání o změnách na obvodu katastrálních hranic Velké Prahy, kde
jde Zároveň o hranice politických obci, ano i okresfi. Tam bude nutno přihlížeti na př.
k povinnostem udržovacím při komunikacích, k účinkfim daňovým při budovách, v níchž
sídlí podniky se značnou výdělečnou schopností a pod. Přípravy k pochúzkám hranic
katastrálních na obvodu Velké Prahy jsou z větší části ukončeny a také byly již vykonány komisionelní pochúzky a popisy hranic celého katastrálního území Bránika,
kde bude nejdříve započato s podrobným měřením.
C. Vlastní obnovení pozemkového katastru.
1. Vy š e t ř o v á n í drž b y.
Podrobná úloha měřických prací pro kteroukoli část
zaměřovaného území se bezpečně zjistí při t. zv. mís t ním š e tře n í zjišťováním
všech předmětfi měření, zejména pak držebnostních hranic.. šetření se koná za účasti
komise zvlášť k tomu ustanovené z odborníkfi a místních činitelfI, za přítomnosti držitelfI
pozemkfI nebo jejich zmocněných zástupcfI, kteří podávají potřebná vysvětlení o prfiběhu hranic a o držbě. Nutno zdfirazniti, že hranice budou zjišťovány především podle
skutečného stavu, tedy podle svědectví držitelfI, znalých tohoto stavu a podle viditelných znakfI. Jen v místech, kde by nikdo ani přibližně nevěděl, kudy probíhá držebnostní hranice a ani v přírodě by nebylo znakfI nebo náznakfI svědčíC!Ícho prflběhu hranic, lze z nouze použíti i údajfI platné katastrální mapy pro vytyčení hranic, ovšem jen
se spolehlivostí značně omezenou. K novému měření došlo totiž jen proto, že spolehlivost a přesnost dosavadních katastrálních map dávno pominula; je tudíž jasno, že z nesprávné mapy by mohl býti do přírody přenesen toliko nesprávný stav, a to ještě s nedostatečnou přesností, poněvadž při katastrálním měření bylo použito malého měřítka.
1 : 2880, v němž již síla čáry na mapě značí v přírodě asi 30 cm.
Vyšetřování držby musí býti věnována obzvláštní pečlivost při každém obnovování pozemkového katastru, zejména však ve Velké Praze, kde jsou pozemky až zá-
1939/72
vratně cenné a kde je ztížen styk s držiteli nemovitostí, kteří jsou většinou zaměstnáni
v úřadech, továrnách a mimo Prahu. Rovněž přístup k pozemkfim, většinou ohrazeným a dobře uzavřeným, bude obtížný a pro držitele spojen s nepříjemným vyrušováním. Bude proto zdar a postup vyšetřovacich praci ve Velké Praze záviseti více na
držitelich pozemkfi a jejich ochotě a trpělivosti než na ostatnich činitelích, zejména
státní správě a městu. Rozsáhlé a nové měřeni města koná se jen jednou za několik
generací, má velký význam jak pro celek, tak pro každého jednotlivce držitele nemovitostí - a lze proto doufati, že pražské obyvatelstvo pochopi tuto mimořádnost
velkých měřických praci a usnadni řÍZeni ochotným podáváním informaci a rychlým
umožněním vstupu měřických úřednikfi na měřené nemovitosti.
Držebnostni hranice museji býtí na všech lomových bodech řádně omezJiikovány
tesanými mezniky z tvrdého kamene, pokud nejsou ovšem zřetelně vyznačeny zdi, trvalým plotem a pod. Podle mnoha1etých zkušeností lze doporučiti toliko mezniky z tvrdého
kamene, rozměrfi spíše většich, aspoň 15X15X70 cm podle spodiny; ve skalnaté pfidě postači ovšem mezníky poněkud kratši, případně přibetonované ke skále. Neosvědčily Se
nikde mezníky betonové, i když byly vyztuženy železem.
Na všechny povinnosti bude každý držítel upozorněn zvlášť tištěným poučením,
které mu bude doručeno zároveň s pozváním na komisionelní zjišťováni hranic jeho držby.
2. P o I Yg o n í s a c e. Triangulací byly opatřeny pevné body o prfiměrné vzdálenosti así 2 km, jejichž matematicky přesně zjištěné souřadnice dávaji celému měření
pevnou a naprosto přesnou kostru, z niž pak lze odvoditi další pevné body. Budou to především body určené protináním, tedy obdobným zpfisobem jako triangulaci, krátce řečeno jakési žhuštění podrobné triangulace až na prfiměrnou vzdálenost bodfi asi 500 m.
S výhodou bude lze použiti již dokonale signalisovaných a stabilisovaných bodfi, jako
jsou věže kostelfi, kapli a pod., pokud ovšem nebyly již určeny při triangulaci.
Z terénu a zpfisobu a hustoty zastavěni území Velké Prahy je na prvý pohled
patrno, že nutno zhustiti trigonometrickou siť a síť bodfi určených protináním hustou
sít i P o I Yg o n o vou.
Polygonové body a body určené protináním budou zpravidla označovány tesanýmí
kameny rozměrfi asi 15X15X70 cm s křižkem vyrytým ve středu horni plochy. Jejich
volba a trvalé označováni budou značně ztíženy v zastavěných částech, kde dopravní
ruch bude znesnadňovati jejich užívání ve vozovce a chodníky se opět nehodi pro umístění značek, poněvadž jsou přeplněny rfiznými technickými podzemními zařízenimi (kanalisace, vodovod, kabely a pod.) a tudíž vydány stálému nebezpečí porušeni při kopání pro úpravu nebo opravu těchto zařizeni. V zastavěných částech území bude proto
~potlřebi zvolití 2Vláštní, pečlivější zpftsob trvalého označováni polygonových bodft.
Z8.mýŠlí se použíti stejných kamenft jako v polních tratích, avšak s tím rozdílem, že
kameny budou přikryty litinovými poklopy, podobně jako se uživá u vodovodnich a
plynovodních zařízeni.
Při měření délek polygonových stran bude co nejhojněji použiváno moderních
přesných dálkoměrfi. úhly budou změřeny na celém územi Velké Prahy teodolitem se
setinným dělením kvadrantu.
3. Pod rob n é měř e n i. Měřené údaje se zapisuji přímo venku do polních
náčrtfi, v níchž se ihned zobrazuji právě zaměřené hranice a předměty. Je zřejmo, že
pří rušném životě a dopravě v tak velkém městě, jako je Praha, bude to práce nanejvýš
obtižná, vyžadující železných nervů., značné houževnatosti a vytrvalostí se strany měřických inženýrft - práce zasluhujicí ohledu i od občanstva, které ji mftže svým počinánim
hodně usnadniti, avšak také hodně ztížiti.
Co vše bude při podrobném měřeni ve Velké Praze zaměřováno a později i v nových katastrálnich mapách vyznačováno, jaké požadavky budou kladeny na přesnost
měřeni v jednotlivých případech, jakož i ustálení určitého postupu v podrobném měření,
závisí již na výsledku dohody finančni správy s městem Prahou o součinnosti. Dojde-li
k dohodě, budou převažovati při měření zájmy.města Prahy a nedojde-li k dohodě odmítnutím nabídky finanční správy městem Prahou, bude měření vedeno toliko Zájmy
pozemkového katastru a provedeno co nejúsporněji.
Další podrobnosti měření a prací po něm následujících nelze tudiž ještě dnes
správně posouditi a proto bude o ních pojednáno později.
Ing. Dr. Jan CÍSař.
Poznámka reQ:akce.Článek Ing. Dr. CÍSaře je určen jednak k obecné informaci širší
technické veřejnosti,
která nemá příležitosti
seznati nejnovější zpftsob měření velkéJl,o
města z obsáhlých katastrálních
instrukcí, jed>nak k informaci
prooského
tÍSku, jenž
projevilo
měření města Prahy mimořádný zájem a obsahuje proto
výklad
některých
pojmiť, každému zeměměř. inžen&ru zcela běžných.
~ronika.
Ondřej Bernard Klauser.
Mezí měřiči desk zemských zaujimá po šimonu Podolském dftležité misto Ondřej
Bernard K I a u se r, který napsal rovněž knihu - jen jazykem německým - o měrách
zemských, ve které se o Podolském často zmiňuje.
1939/73
O. B. K I a u s e r byl pokřtěn 27. října 1656 v kostele sv. Víta v českém Krumlově 1), kde otec jeho byl měšťan a obchodník Jáchym Klauser a matka Eva rozená
Pucková. Na uníversitě pražské nabyl vzdělání filosofíckého a právního, kromě toho
vyučil se umění měřičskému a počttlm. Po 3 roky byl v praksi u lidí práv znalých.
V roce 1686 žádal u české komory, aby byl přijat pro práce komorního měřiče. 2ádost postoupila komora Samueli Globicovi z Bučina, měřičí desk zemských, aby podal svfij posudek. Globíc Z) přimlouval se, aby mu pomocník byl dán, že mu ubývá sil,
že by rád měl při službě služebníka kancelářského nebo početního, který by měl chuť
k měřičství, a jehož by v počtech vyuČíl. Teprve po nové žádosti v r. 1687 komora mu
oznámila, že bude přijat, aby se Globicovi ulehčilo, a vyměřen mu plat 100 zlatých.
Pracoval nějaký čas s Globicem a když ten se ze služby poděkoval 3), stal se Klauser měřičem. Proto 5. dubna 1691 žádá Z), aby mu byl dán plat, jaký Globic mival.
Posudek o této žádosti podal opět Globic, načež komora mu dnem 5. dubna 1691 povolíla
plat 150 zl. ročně.
Podle knihy měšťanfi 1) Starého Města pražského uchází se 1697 o právo měšťanské. V zápisu je, že ukázal list - v n'ěmecké řeči na papíře svého poctivého
zplození a že není nikomu tělesně poddán od purkmistra a rady z horního města čes.
Krum.lova ze dne 4. února 1689. Usnesením z 17. června 1697 dáno mu právo městské.
Po požáru židovského Města v r. 1689 sestrojíl "Plán Židovského Města 1) i
s přilehlými částmi Starého Města" v r. 1690. V něm jsou vyznačeny všecky dfiležité
budovy, fortny, kostely, synagogy v' rozloze asi od Staroměstského náměstí, Ktižovníkfi,
podél Vltavy až k Milosrdným Bratřím. Rozměry plánu jsou 560X410mm, je v měřítku 1% palce = 100 loket čili 1: 1600, jsou na něm kolorovány domy židovské žlutě,
křesťanské červeně, dále červenou čarou je označena zeď 4), která má děliti Žídovské
Město od Starého.
Dne 18. prosInce 1699 kupuje 1) za 350 zl. spáleniště domu - dnešní č. p. 645-1
- v Ungeltě u brány proti sv. Jakubu ležící. Dne 17. května 1701 oženil se s Annou
Ludmílou, dcerou měšťana a obchodníka Daniela Františka Pfitznera 5). Dle knihy
křtěných na faře v Týně křtí dne 20. března 1705 syna Jana Josefa Vojtěcha a dne
17. listopadu 1709 dceru Marii Alžbětu. Zemřel ve stáří 66 let a pochován byl v kryptě
kostela Týnského dne 22. srpna 1721.
Roku 1705 vydal německy knížku 6) o mírách zemských v rozměrech 80X130 mm
o 158 stranách s tabulkou rytou, na níž je zobrazena čtverečná stopa a její dělení
na palce (Ein Pragerischer Quadrat Schuhe).
Titulní list zní:
Ausfiihrliche Beschreibung der Landmass des Konigreich Bohaimb wie solche
in dieses KOnigreich erstlich eingefUhret nach mals gebraucht und verandert worďen.
Endlich auch wie sie anjetzo gebraucht werde. Zu allgemeinen Nutzen verfasset durch
.4.ndres Bernhardt
Klauser,
Curo gratia Privillegio
Sac. Caes. Maj.,
Sulzbach.
Gedruckt bey Joh. Jac. Lichtenthaler 1705
Kniha je věnována zemským stavům.
V předmluvě zmiňuje se o šimonu Podolském z Podolí, o jeho zprávě z r. 1617,
kterou vytiskl 7) v r. 1683 Samuel Globic z Bučína náiPadem vlastním. Leč nelze si
již jeho knížku opatřiti a poněvadž v novém ,,zřízení zemskémU není zmínky o měrách,
proto se rozhodl uvésti míry, jimiž se pozemky, pole, louky, lesy atd. měří. Nejdtive
mluví o měrách, jak je v Hájkovi uvedeno a praví, že královský lán má 12 kop záhonfi,
kněžský lán má 11 kop záhonfi, panský lán má 10 kop záhonfi, selský lán má 8 kop záhonů, ale přes tento rOlZdílvyseje se v. každém 64 korcfi zrna8) (5952 litrfi), poněvadž
na selských je hubená pfida a muSí se síti hustě, kdežto na královském lánu seje se
řídce, poněvadž je pfida tučná.
Jeden záhon má 8 a druhý 7 brázd, takže dva záhony mají dohromady 15 brázd.
Nato probírá novou míru - jak praví -, ač novou ;není a uvádí její jednotky.
Vezmeme-li pražský loket za jednotku 7), jehož délku předpokládejme 0'593 m, možno
přepočítávati hodnoty všech jednotek:
1. gran čili šířka ječného zrna = 4'94 mm,
2. prst nebo šířka 4 j'ečných zrn = 19'8 mm,
3. palec nebo šířka.5 ječ. zrn = 24'7 mm,
Archiv města Prahy.
Archiv ministerstva vnitra.
Samuel Globic z Bučina pohřben byl 6. prosince 1693 ve stáří 75 let.
Vojtišek: Staré plány pražské. Knihovna Zeměvěd. Spol. 1912:
Matrika farní v Týně.
Universitní knihovna v Praze.,
šimon Podolský z Podolí: Knížka o měrách zemských. Knihovna čes. Matice
technické. Svazek 22. Praha 1933.
8) A. Sedláček: Paměti a doklady o staročeských mírách a vahách. Čes. Akademie věd a umění 1923.
1)
Z)
3)
4)
5)
6)
7)
1939/74
4.
5.
6.
7,
8.
9.
10,
11,
12.
13.
=
14.
15,
16.
17,
=
dlaň (Quer-Hand) nebo šířka 15 ječ. zrn
79'1 mm,
čtvrť lokte čili 6 palcfi čili 30 ječných zrn = 148'260 mm,
piď (Spanne) čili 10 prstfi
40 ječných zrn
197'300 mm,
stopa čili 12 palcfi = 60 ječných zrn = 0'296 m,
loket čili 2 stopy
120 ječných zrn
0'593 m,
sáh čili 3 lokte
360 ječných zrn
1"779 m,
látro (Lachter) čili 4 lokte = 2'372 m,
prut (Ruthe) čili 8 loktfi = 4'744 m,
provazeo (Landseil) čili 52 lokty = 30'836 m,
viničný
provazeo (Weingartenseil) čili 8 prutfi
64 lokty
37'952 m,
teneto (Waldgarn) čili 120 loktfi = 71"160 m,
rybnikářs1cý provazeo čili 22 lokty
13'046 m,
míle čili 365 provazcfi
18.980 loktfi
11.255'14 m,
jitro
(Morgen, Gewendt) je obdélník 1 provazec široký a 3 provazce dlouhý
=
=
=
=
=
=
=
=
=
=
=
3 provazce čtvereční,
18, čtvereční leč (StalluBg) je čtverec 6 X 6 tenat = 36 čtv, tenat, což pokládá se
za plochu honební jednotky.
O loktu pražském nebo českém praví, že se ho užívá ode dávna a že "praděd"
(vzorný loket) je zazděn na staroměstské i novoměBtské radnici, ve starém soudě
(rychtě) a v Kotcích na Uhelném trhu, takže každý mf1že svtlj loket si porovnati.
Pole vyměřuji se provazci, kdežto lesy ten~ty, výměry poli se počítaji na lány
zemské (Land-Hueben), kdežto lesy na leče (Wald-Stallung), Zmiňuje se též o tom, že
dřive užíval se také prut (Ruthe) za výměru plošnou, která měla 5 jiter, kdežto nyní
je prut míra délková rovná 8 loktf1m,
,
Na to probírá měření délková, míru čtverečnou nebo ktižovou a přechází na míru
ssutou. •
Chce-li kdo vysíti žejdlik pšenice, musí míti pole ve tvaru čtverce o rozměrech
6% X6%
lokte, což dává 42~ čtvero lokte = 14'86 m2•
.J
Na pintu násevku je třeba pole 13 X 13 loket ~ 169 čtv. loket = 59'43 m2• Na
měřičku (lita korce) je třeba pole 22% X22% lokte
507 čt. 1.
178'29 m2, Na čtvrt
korce násevku je třeba pole Q rozměrech ii2X39 loket
2028 čt, 1.
713'14 m2, Na
korec (strych) třeba jitro pozemku čili 3X1 provazec
156X52
loket8112 čtv.
lok, = 2852'58 m2, 1 čtvero provazec = 52 X 52 loket = 950'86 m2• Lán zemský má 192
čtv, provazcfi = 18'256491 ha == 18'2565 ha.
Kopy záhonfi nazývá mírou nespolehlivou, poněwadž jsou též záhony po 5, 7, 8
až 12 brázdách, dále jsou nestejně dlouhé dle krajin, Proto bylo počítání na kopy záhonfi opUštěno a docela r, 1617 zakázáno. Přes to však se objevují v gruntovnich knihách zápisy na kopy záhonfi, PraVÍ dále, že geometr počítá výměru poli' na korce
(strychy), jest-li však někdo si žádá kopy, snadno se mu výměra převede, neboť počítá ~ 6 'korcfi násevku na; kopu záhonfi.
K tomu připojuje úvahy o širokých a krátkých, ja;kož i o dlouhých a úzkých polích, úvahy o tučných a hubených pfidách. Dále upozorňuje na výhodné ponecháváni kř0visek v polích, aby koroptve a zajíci nalezli v nich kryt i ochqmu. Na; to probírá miru
viniční a praVÍ, že provazec viniční má 8 prutfi čili" 64 loket a čtvereční provazec viniční 64 prutů. čtver, nebo 4096 čtv, lok., též zvaný viniční strych (korec) = 1440'35 m2•
Proč viniční provazec má 64 loket neví, ale praví, že tyto míry jsou již přes 200
let užívány.
V lesích užívá se teneto (Garn) rovno 40 sáhf1m, dále čtvereční teneto má 120
krát 120 loket = 14,400 čtv, lok. = 5063'7456 m2•
Leč (Wald-Stallung) <je čtverec 6X6 tenat čili 720X720 loket = 36 čtvero tenat
=18'229484
ha, což není ani velká ani malá výměra ani pro honbu ani pro těžbu dříví.
Rybnikátský provazec má 22 loket, leč neví, jaký dfivod to má, Ku konci slibuje,
že bude teprve psáti o správném a nesprávném měřeni.
J, Petřík.
.
=
=
=
=
=
=
Literární- novosti.
Posudky.
Názvy a znaěky elementární matematiky vydala tiskem a nákladem Jednota čes,
matematikfi a fysikfi v Praze, 1939, str, 24, cena K 4,80,
V r. 1935 ustavila se v rámci Jednoty čtyřčlenná vědecká komise, aby vypracovala návrh jednotné české terminologie pro elemetárni matematiku. Tento počin byl
velmi nutný, neboť do té doby neby~o u nás pevného matematického názvosloVÍ a
symboliky. činnost komise se omezila jen na základy čisté matematiky, do oboru matematiky použité zašla jen tak daleko, pokud toho bylo třeba pro středoškolské vyučováni.'
,
Ministerstvo školstVí a nár, osvěty schválilo v březnu t, r. práci komise, a tim
se tedy stalo navržené názvoslOVÍnormou závaznou pro všechny národní, odborné a
střední školy a ústavy s českým jazykem vyučovacím, Bylo by věcí pořádku, aby se
rychle zavedlo a vžilo i v praktickém životě.
1939/75
Uveďme z obsahu brožury jen stručně, co je v přímé spojitosti s výkonnou geometrii a 00 dosud neodpovid.&0vždy normě:
Desetinná tečka se nahrazuje desetinnou čárkou; misto 18·32 bude se tedy psáti
18,32. Při vypisování čísel číslicemi vyznačují se tisíce, miliony atd. pro přehlednost
jen mezerami, nikoliv, jako dk>sud,tečkami a čárkami; při schematech není mezer zapotřebí. Zaokrouhlování čísla. číslicí, za níž stojí číslice 5 s následujícími nulami, děje
se nahoru jen tehdy, povstalo-li by zaokrOuhlením číslo sudé, jinak se 5 odvrhne. Rozlišení přirozeného a de!kadického logaritmu bylo ustáleno znaky 19 a log. úhel v starém
děleni kruhu se piše podle vzoru 23026' 59,0", v novém buď 26,7543 g nebo 26 c 75' 43" .
Protínání zpětné lze také nazývati Snellovou úlohou, nikoliv Pothenotovou. Věta kosinová pro rovinný trojúhelník nemá se nazývati větou Carnotovou, atd.
Z četných odborných výrazfi brožury, v nichž se v praxi rádo chybuje, pozname-_
nejme ještě: kružnice (t. j. čára), kruh (část roviny), kružítko (nikoliv kružidlo), kužel, rysovadlo, rýsovací (vytahovaci) pero, přirostek (nikoliv příbytek, tím méně přibytek), sférický, tětiva atd.
Brožura je zajímavá a vyvolá jistě v mnoha zeměměřičích touhu po ustálení
také geodetického názvoslovi. Ujmou se toho úkolu někteří z povolaných?
stv.
Dr. Josef Miler: "Nové selské právo německé." Nákladem L. Mazáče v Praze, 1939,
II. vydáni, str. 185, váz. 30 K, brož. 20 K.
Pozemkové reformy, jež byly provedeny po skončeni velké války 1914-1918 téměř
ve všech státech střední a východní"Evropy a které spočívaly především v rozdělení
šlechtických latifundii mezi drobné zemědělce a bezzemky, byly významnou etapou v boji
po spravedlivém rozdělení pfidy a po uchování zdravého, siln"ífuostavu selského. Také
v našich zemích byla provedena takováto pozemková reforma a jejiho provedeni byli vydatnou měrou účastni zeměměřičšti inženýři civilní i ve státních službách. Bude je proto
zajímati kníha Dr. Milera, jež vznikla jako seminární práce právnické fakulty Karlovy
university a v níž autor podává přehled o všech opatřeních, jimiž národně socialistický
režim v Německu hospodářsky a mravně zachycuje selský stav,z
nějž prýšti životní
sila nár<Xlli,.
Program národně socialistického státu shrnut je v heslo: "Blut und Boden."
Pfida nesmí být předmětem soukromokapitalistického těžení, ani tehdy ne, je-li rozdělena
mezi široké vrstvy lidové. V rámci této vedoucí myšlenky pak národní socialismus vydal
četné předpisy a provedl mnoho úkolfi, vztahujících se k pů.dě a selstvi. Naše čtenáře
bude zejména zajímati, jakým zpfisobem současné Německo řeší poměr čloVěka k pů.dě
po stránce vlastnické, hospodářské i ideové a jakých výsledkú bylo dosud dosaženo.
Z obsahu knihy uvádíme proto jen tyto dfiležitější oddíly, vztahující se k pfidnímu vlastnictvi: Děd i č n é s t a t k y, Zemědělské oddlužení a úprava oddlužení dědičných statkfi,
O S i ď I oV á ní, R i š s !II: é d o m o wi n y are
ntové
s t a t k y, ZemědělSký úvěr,
Snížení úrokfi atd. Dílo doprovozeno je obsažným přehledem literatury. - Velká část
zeměměřičú je, svou činnosti v úzkém vztahu s pfidou a selstvim. Ti všichni měli by číst
knihu Dr. Milera, aby poznali, co a jak bylo vytvořeno v našem sousedství, porovnávali
a snažili se v rámci svých možnosti pfisobiti k prospěšným reformám u nás. Knihu
vřele doporučujeme!
Pour.
Congres national du centenaire. De l'organisation corporative des Géometres experts fonciers en France. Svazek velkého formátu 31/24 cm v rozsahu 40 stran. Cena
20 fr. Zasílá M. Guyomard. 3. Rue Saint-Blaise. Lille.
Publikaci vydanou na památku stoletého trvání spolku francouzských zeměměřičfi
zahajuje projevem maršál Lyautey, generál Bellot a inž. Roussilhe. Heslovitě je v ní
podána historie spolku od r. 1839 do 1939, dále výchova zeměměřiče a státní diplom.
pro zeměměřiče, zpracované R. Dangerem. Od téhož autora je zde i stať o mezinárodní
zeměměřické federaci. Dále popsány jsou rúzné obory práce zeměměřiče pro rozné úseky
veřejné správy. Je pojednáno o scelování obce Boran sur Oise z r. 1938, provedené za
18 měsícfi podle zákona z 30. dubna 1935 a připojena příslušná mapka. Celková výměra
obce je 935 ha se 135 vlastníky. Proměrná výměra parcely před scelením 32·74 a stoupla
po scelení na 2·65 ha, při čemž byl počet parcel před scelováním 2855 a po scelování jen
413. Dále se uvádí, že je sceleno v departementu de la Somme 240 obcí, v dep. Les Ardennes 180 obcí a v dep. Meurthe-et-Moselle 150 obcí. V publikaci uvádí se dále činnost
ve fotogrametrii, při melioračních a přípravných pracech pro zřizování nádraží, trasování silnic a železnic. Kromě toho uvádějí se práce při scelování pozemkfi stavebních,
parcelace, otázky urbanistické a práce pro katastr. Stati jsou ozdobeny fotografiemi
vynikajících pracovníkú.
-k.
Odborná
pojednání
'IJ
časopisech.
Allgemeine Verm. Nachrichten. Roč. 1939. čís. 1. B a u m g a r ti: Gedanken liber
einige kartographische Grundfragen; Ni e m e y e r: Gebrochene Strahlen in der Kleintriangulation; H e II e r: Zur Frage des Vorwartseinschneidens mit der Doppelrechenmaschine. Č. 2. K i II i an: Verfahren zur Aufnahme von Luftbildern; S c h mi t t :
Kolonialvermessung; K r i e gel:
Zur Berechnung der trigon. Richtungskoeffizienten.
Č. 3. E r mel:
Kartographische Probleme bei d. Hauptvermessungsabteilungen; R i e-
1939/76
ID a n n: Messungen mit einem neuartigen Nivellierinstrument mit Doppelbild und neigbarer Ziellinie in bergigem Gelande; K i r c h h e i m: Die Tagung uber Umlegung und
Neubildung deutschen Bauerntums in Konigsberg. Č. 4. U I b r i c h: Stadtgrundrisse,
Dorfanlagen und Flurformen in Osterreich; Br odd e: Zur Methode der kleinsten Quadrate: Uber die Auflosung der Normalgleichungen durch sukzessive Approximation;
K i r c h h e i m: Dokončeni z č. 3/1939. Č. 5. Ne u m a n n: Azimut u. Hohe der Sonne.
Eine geometrische Darstellung; K i IIi a n: Ergiinzung zu: Verfahren zur Aufnahme
von Luftbildern; C a lov:
Geometrisch-physiologische Grundlagen der Konstruktion
parallelperspektivischer Gelandestereogramme. č. 6. S c hne i der:
Optische Distanzmessung im Dienst des Katasters; Nit t.i n g e r: Ein Beispiel zur mittelbaren Richtungsbestimmung bei einem Aufnahmenetz; Fr i e se: Die Grenzanerkennung. Čis. 7.
W a i c ke: Trigonometrische Hohenmessung; S to c k s: Stand der Grundkarte des
Atlantischen Ozea.ns 1: 5,000.000. Č. 8. B uch h o I t z: "tlber den EinfluB regelmii.Biger Fehler auf die Ausgleichung von RautenzUgen; Her m a n n : Die Exzentrizitiit 'tler
Theodolit-Alhidade; Marx:
Stereometrische Formeln und Tafeln zur Veranschlagung
bei Raindurchstichen, Rampenanlagen usw. Č. 9. Ti c h ý: Bestimmung der inneren
Orientierung photogrammetrischer MeBkammern aus nahen Hilfspunkten; Hantschel:
Bau von Signalen bei Kleintriangulationen; W e ber:
Der RUckwartseinschnitt auf
<len Doppelrechenmaschinen. Č. 10. Pap pen h e i m: Ein halbes Jahrhundert "Allgem.
Yermess. Nachrichten"; :\3 e r rot h: Die Entwicklung der geodiitischen Wissenschaft;
E h r h ar d t: Mi1itiirische Vermessungen; G r u ber:
Entwicklung der Probleme in
der Photogrammetrie; S o y k a: Die Bedeutung des of~tlich
bestellten Vermessungsingenieurs. in Vergangenheit u. Zukunft; St e g m a n n: Die Umlegung im Rahmen
der Planung unseres landwitschaftlichen Lebensraumes; .Str i n z: Kommunales Vermessungs- u. Liegenschaftswesen, Ruckblick u. Ausblick; W i II m a n n: Die .Entwicklung des Vermessungswesens bei den deutschen Eisenbahnen. Č. 11. E ff e r n: Reichsbodenschatzung und Umlegungsschatzung; Nit ti n g e r: Eine Vergleichsstudie Uber
die Genauigkeit von Dreiecks-, Knoten- u. Polygonpunkten. Č. 12. Bon c z e k: Die
Arbeiten des Neumessungsamtes beim Aufbau der "Stadt des KdF-Wagens". Č. 13.
Ber rot h: Aufgaben des MeBingenieurs bei den Lagerstattenforschung; S c h u I t z :
Die Genauigkeit der graphischen Berechnung aus Randquadraten der Gesamtflacheninhalts eines Planblattes. Č. 14. Ber rot h: Aufgaben des MeBingenieurs bei der Lagerstattenforschung (pokračováni); Br odd e : Die Reduktion von Strecken mittels Rechenmaschine.
Hanák.
/
Geodetické sbírky českého technického musea v Praze. Po dobu své devítileté pfisobnosti ve funkci předsedy Goodetické skupiny Č. T. M. předkládám po třetí svou
zprávu o stavu sbírek a činnosti této skupiny. (Viz Z. V. ročník 1933, str. 158 a roč.
1936, str. 240.) Stav sbírek jeVí se v následujícim počtu inventárních čísel (do přírfistkfi nepočítají se: pokračováni a duplikáty - inventárni j.ednotku činí i dílo vícesvazkové a celé dílo mapové):
:Stav:
Strojů: .
Knih:
1./1. 1933
1./9. 1933
1./9. 1936
572 i. č.
635
690
707 "
539 i. č.
1170
1240 "
.1352 "
1.j\!. 1939
"
"
Map:
1745 i. Č.
2185
2331
23fi4 "
"
Diapositivů:
45
45
130
179.
V posledním třileti příbylo zejména: skupina slunečních hodin, MUllerfiv zrcadlový dalekohled, busolni theodolit fy Cary-London; z knih: rukopis neznámého autora,
obsahujíCí astronomická pozorování z r. 1744. Tessanek: MisceUanea mathematica 1764.
Rukopisný popis dfilniho měřickěho přístroje (t. zv. "Schinzeug") z r. 1707 - Dějiny
báňské akademie v Báň. šťávnici, rfizné učebnice geodesie, novější i starší a knihy geograficko-politického obsahu. Z přírfistkfi mapových děl lze uvésti: Schwerinfiv Atl!1Snovus 1710, Schweiger-Lerchenfeld: Atlas der Himmelskunde 1898, Weigel: Atlas portatilis 1723 - Plány Kutně Hory a j. v.Sbírka diapositivtJ.,která obsahovala pfivodně jen
nejvýznačnější mapy čech (a to ještě ne všecky), byla doplněna odiapositivy, znázorňující podrobnější vývoj mapy čech, základní historii kartografie a rfizné staré geodeticko-astronomické přístroje. Národní museum darovalo našemu oddělení odlitky medaile, znázorňující měření "Schinzeugem", kterou založila Marie Terezie za výborný
prospěch šťávnických akademikfi v dfilním měřictvi. Sbírky byly doplněny přírfistky
z }l<JztJ.stalosti
zemřelého Ing. Frant. Fialy a zemřelého Ing. Josefa Dlouhého. Z přízmvcfi buďtež jmenováni: pp. Ing. JaroSlav Cerman, Dr. Ivan Honl, Dr. Ing. Frant.
Kohn, Ing. arch. Alois Kubíček, Ing. Viktor Kuthan, Frant. Lukeš, Dr. Otto Seydl,
Luisa Skřivanová, fa Srb a Stys, fa Strejc a spol., Ing. Josef Svoboda, Dr. Ing. Miloš
Va.ňátko; z úřadů. a korporaci pak: ministerstvo školství a národni osvěty, ministerstvo
veřejných prací, hlavni město Praha, česká astronomická společnost, Spolek českých
1939/77
zeměměřičti, St. baňské muzeum Dionýza štúra v Ban. štiavnici, Nár. komitét geodet.geofys. ČS. nár. rady ba.datelské, Stát. reálné gymnasium v Litomyšli. Vše m těm t o
dá r c ti m u pří mně d ě k u j e m e.
Větších nákup ti za uplynulé tříleti nebylo, neboť nevyskytly se vhodné předměty
a ty, které se vyskytly, přesahovaly meze finančních možností. Také dary zf1staly v mezích minimálních.
Náš věrný spolupraoovník Ing. Vladimír Svoboda vypracoval lístkový katalog
geodetické knihovny, a to jak autorský, tak i obsahový.
Soupis map země české pokračuje sice volným tempem, dle časových možností, ale pokračuje přece, takže bude možno již ponenáhlu přikročíti k jeho definitivní (pokud tohoto slova lze užíti) redakcí.
Jaksi radostným plus uplynulého ttíletí je navázání stykti s některými ústavy
zahraničními a cizímí odborníky. Zejména to bylo státní historické museum ve Stockholmu, žádající o posudek několika historických měřických přístrojti, které byly kdysi
v pražských sbírkách Rudolfa II. Dne 27. září 1937 navštívili naše oddělení účastníci
Mezinárodního kongresu pro dějiny věd - tou dobou v Praze konaného - pánové: Dr.
mont. Ing. Antonín Ta r c z y - Hor noc h, prof. geodesie na· universitě v šoproni, prof.
J. Nor d str o m z Upsaly a Dr. Axel Ha ns o n z Kold'ing. Prof. Tárczy-Hornoch jako
hornik povšiml si v naŠich sbírkách starého a velmi vzácného dtilního měřického přistroje (Schinzeug), který jest, pokUd dosud známo, zastoupen v evropských sbírkách
pouze 16 exempláři (a 2 rukopisnými popisy) a vyzval podepsaného k napsání článku:
"Starobylé báňské přístroje měřické". článek byl vytištěn ve Sborníku štát. 1>anského
muzea Dionýza štúra v Banskej štiavnici, svazek II. za rok 1938, str. 109-122. Kromě
těchto pánti navštívil naše sbírky Ing .. Henri M i c h e I z Bruselu, který se zajímal
hlavně o život a přístroje Erasma Habermehla (dvorniho hotovitele měřických přístrojfi
Rudolfa II.). Naše přistroje Habermehlovy, zakoupené v r. 1911 v aukci u Frederika
MWlera & Cie v Amsterdamě, byly pro Ing. Michela fotografovány a jich reprodukce
uverejněny v jeho dile: Introduction a l'etude d'une collection d'instruments anciens de
mathematique. (Antverpy de Sikkel 1939.)
Všichni tito návštěvníci obdiV'OvalineUčeně bohatost a rtiznost našich sbírek, ale
zároveň projevili také svtij podiv nad jejím skromným umístěním. ~e to pak nebyli
návštěvníci jen ze zvědavosti, svědčí o tom to, že zfistaly zde další písemné styky.
PokUd návštěvy a počtu členstva geodetické skupiny se týká, zfistává v platnosti
vše, co bylo napsáno v Zeměměřičském Věstníku v r. 1936. O tom bylo by trudn6 se
zmifiovati.
Umístění sbírek je stále totéž, jako při otevření Technického musea a lze jen
doufati, že v novostavbě se jím dostane přiměřeného místa. Dle ptivodniho projektu
mělro býti celá sbírka geodesie, tedy přístroje, mapy a knihovna, umístěna ve zvláštním nástav-ku nad posledním patrem a bylo by možno použíti ploché střechy k demonstraci přísťrojti. Z dtivodti úsporných toto řešení však odpadlo a stroje a některé mapy
budou umístěny v pořadí ostatních sbírek. Knihovna a mapový materiál budou pak
v jedné z kancelářských místnosti v přízemí. I toto řešení bude míti své výhody, zejména to, že pracovníci, kteří by studovali z mapového nebo knižního materiálu, nebyli
by rušeni návštěvníky sbírek a opačně.
Doufejme, že stavba nového českého techníckého musea - přes všechna zdržení,
zaviněná změnou poměrti, bude ptece jen včas dohotovena a že dtistojným umístěním
našich sbírek bude konečně dosaženo našich tužeb.
Prozatim jsou sbírky stále ještě na Hradčanech ve Schwarzenberském paláci a
v podzimním a zimním období jsou přístupny ve středu a v sobotu od 11 do 16 hod.,
v neděli od 9 do 17 hod. V létě - mimo pondělku k a ž d Ý den od 9 do 17 hod.
Podepsaný a Ing. Vladimír Svoboda jsou v museu přítomni každou neděli od 11 do
13 hodin.
Hon. doe. Ing. Gustav Vejšický.
Počet zeměměřiěských inženýriJ. činných v čechách a na Moravě. Politické změny,
zběhnuvší se během posledního roku, měly pochopitelně vliv i na počet zeměměřičských
inženýrti, činných ve všech pracovních oborech zeměměříčti v čechách a na Moravě.
Z obou zemí odešli. ptíslušníci jiných národti (Němci, Slováci) zde činní a vrátili se
četní kolegové češi ze Slovenska a býv. Pod. Rusi. Redakce věstníku podnikla proto
šetřeni o dnešním počtu zeměmětičfi činných jak ve službách (státních, samosprávných), tak v soukromém podnikání zeměměřickém v Čechách a na Moravě. Výsledky
tohoto šetření,. seřazené podle jednotlivých pracovních oborti ke dni 1. z á ř í 193 9,
jsou tyto:
A.. p o zem k o v Ý k a t a str
(Ministerstvo financí~. I. Ministerstvo financí.
1. Správní oddělení IIIj6a, III/3b 12, 2. triang. kancelář :SO" 3. reprodukční ústav 12,
4. ústřední archiv 1. II. Zemské finanční ředitelství v Praze~ 1. Správní oddělení 9, 2. výkonné úřady katastrální 354. III. Zemské finanční řeqItelství v Brně. 1. Správní odděleni 6, 2. výkonné Úřady katastrální 167, úhrnem 611:
B. Zemědělsko-měřická
služba
(Ministerstvo
zemědělství).
1. Odb. IX. (pro pozemkovou reformu). a) ústředí 16, b) obvodové úřadovny 12,
2. agrární operace 21, 3. státní lesy a statky 5 (krom toho 8 út. aut. civ. geom. započítaných dále sub F.), úhmem 54.
1939/78
C. Ve ř e j n é p r á c e (M i n i st e r s t v o ve ř e j n Ý c h p r a c i). 1. ústředJi
10, 2. zemský úřad v Praze 19 (13 prag., 6 srn1.), 3. zemský úřad v Brně 21 (14 prag.,
7 sml.) , 4. ředitelství pro stavbu vod. cest 12 (8 prag., 4 sml.), 5. ředitelství stavby
dálnic 10, úhrnem 72.
D. S 1u ž b a d e li mi ta ční
a map o a c í
(M i n i s t e r s t V o V nit r a).
1. Státní hranice 8, 2. zeměpisný ústav 25, úhrnem 33.
E. Měřická
služba
železniční
(Ministerstvo
dopravy).
1. Ministerstvo dopravy, ústředi 1, a) ředitelství drah 39, b) stavební správy 13, úhrnem 53.
F. C i v il n í g e o m e tři. a) úředně autoriS'OVaní 254, b) jejich asistenti 82,
úhrnem 336.
G. Měřická
služba
svazkfl
územní
samosprávy.
Obecní správy:
1. město Praha 38 (27 prag., 11 sml.) , 2. město Brno 16 (11 prag., 5 sml.), 3. město
Olomouc 7 (3 prag., 4 sml.), 4. město Zlín 5, lThrnem 66.
H. Služba
pedagogická
a vědecká.
Vysoké školy: 1. technika
Praze
15, 2. technika v Brně 3, úhrnem 18.
Cel k e m je tedy v čechách a na Moravě prakticky čin noc c a. 1 2 4 3 zem ěměř i č s k Ý c h i n žen Ý r fI. Pro zajímavost uvádíme, že podle obdobného šetření
z května 1938 bylo v býv. republice činno 1730 zeměměřičských inženýrO.. B. Pour.
Zavedení centesimálniho dělení kruhu v Bulharsku. Bulharská ústřední zeměmětičská rada nařídila výnosem z 12. května 1939, publikQvaném v Državnim vestniku
Č. 118 z 1. června 1939, že mají býti v Bulharsku pro všechny geodetické práce zavedeny stroje s dělením na 400 u. Při státních triangulacích 1r-3. řádu bude vedle nového dělení ponecháno i dělení staré. Zeměpisné souřadnice budou i nadále udávány
v dělení sexagesimálním.
v
v
o
S O
b n í.
n.
státní zkoušky zeměměřičského inženýrství na vysoké škole speciálních nauk
v Praze ve stud. roce 1988/89. V uplynulém studijním roce složilo II. státní zkoU§ku
celkem 42 kandidátfl (z toho 5 cizincfl). V Ý sl e d k Y z k o u šek:
jednomyslně zpllsobilý s vyznamenáním ze všech předmětfl 1 kandidát, jednomyslně zpflsobilý s vyznamenáním z některých předmětfl 9 kandidátti., jednomyslně velmi zptlsobilý 21 kandidátti.,
jednomyslně zpflsobilý 9 kandidátti., zpti.sobilý většinou hlasti. 2 kandidáti.
Delimitační měř. služba ministerstva vnitra. Ministerstvo financí převedlo dekretem z 3. července 1939, č. 73.907/39VII/19, podle ustanovení odst. 2., § 2 vládního nařízení Č. 379/1938 Sb. z. a n. z o s ob ní h o s t a v urně ř i č s k Ý c h ú ř e d n fk ti. m in i st e r s t v a f i n a n c í: Ing. S. Veverku, vrch. měř. radu, Ing. R. Kapuciana, vrch.
měř. kom. O. Vacu, vrch. měř. kom. Ing. V. čelechovského, a z osobní
ho stavu
měř i č s k Ý c h ú ř e dní k fI min i st e r s t v a ve ř e j n Ý c h p r a c í: Ing. K. Malinu,
měř. r., Ing. F. Kredbu, měř. kom., Ing. Dr. M. Wittingera, měř. kom., Ing. L. Kliku,
měř. kom., d o s I u ž e b úst ř e dím i n i s t e r s t v a v nit r a.
/'
Promoce. Ing. František M 1 j n e k, zeměměřičský inženýr zeměpisného ústavu
v Praze, byl dne 28. června t. r. promován na Karlově universitě v Praze d o k t o r e m
pří rod n í c h věd. Gratulujeme! .
Z redakce. 2ádáme zdvořile Si naléhavě pp. odběratele časopisu, aby, pokud tak
dosud neučinili, z ap 1a t i li pře d p I a t n é, resp. č len s k é pří s p ě v k y a tim
umožnili Spolku zeměmětičti., aby mohl řádI1ě plniti své povinnosti, spojené s vydáváním Zeměměřičského věstníku. Složenky byly jim v poslední době zaslány p. pokladníkem spolku, nebo je najdou založeny v čís. 1. letošniho ročníku. Dnešni doba; vyžaduje
na všech příslušnících národa, aby nedali v žádném úseku národní kultury poklesnouti
vysoké úrovni, jíž se český národ dopracoval. Lhostejným a pomalým plněním finančních povinnosti odběratelti. vfiči Z. V. mohlo by býti další jeho vydávání ohroženo a
tim dotčen slibný rozvoj věd geodetických a praktického zeměměříctví v na;šich zemích.
Věříme, že všichni zeměměřičšti inženýří si v dnešních poměrech uvědomí povinnosti
k svému stavu i celé duchovní kultuře národa a učiní vše, aby vydávání Zeměměřičského věstníku nebylo ohroženo. Vy r o v n á n í d I u ž n Ý c h pří s P ě v k ti. jet o n e jmenší,
co mohou
učiniti!
Změny ve stavu měřiěského personálu pozemkového Imta;stru za dobu od 1. dubna
do 30. června 1939. A. V zemi české:
1. Do trvalé
výslužby
přeloženi: vlád.
r. Ing. AI. Musil, vr. m. r.: Ing. Jan Brandl, Ing. Jos. Hrstka, Ing. Jan Sojka, m.r.: Ing.
V. Čermák, Ing. Jos. Kerner, Ing. Fr. Valta, tito m. r. Ing. Eduard Ludvík a v. m. k. Ing.
Jos. Zumr. 2. Nad o vol e n o u s čekatelným přeložen m. k. Ing. Rud. Koblitz. 3. Služební poměr zrušen u m. k.: Ing. Hub. Chowanetze a Ing. Jar. Vondráše. 4. Pře 1o ž eni: v. m. k.: AI. Peterka do Vys. Mýta, Ing. Jar. Resl do Blatné, m. k.: Ing. Jar. Cvak
do Prahy, Ing. Jiří Musil do Rakovnika, m. konc.: Ing. Jan Novotný do Č. Budějovíc,
Ingo.E. mm do Zbraslavě, Ing. St. Brožek do Roudnice, Ing. VI. Prchal a Ing. Jar. Čermák do Prahy. 5. K dočasné
službě
v triang.
kanceláři:
m. k.: Ing. Boh.
Nedvěd, Ing. H. Kokeš, Ing. O. Císař, Ing. B. Nádvorník, Ing. V. Kamberský, Ing. Krump-
e
1939/79
hanzl a Ing. VI. Bušek. 6. Z pro š t ě n s I u ž b Y při r o z hra nič o v a cic h p r acích:
m. k. Ing. Fr. Vlk. 7. Určen a přidělen
dočasně k rozhraničovacím
p r a c í m: m. k Ing. Jar. Janele. 8. Pře v z a ti z e zem ě S loven s k é a při d ě1e ni: m. r.: Ing. Jar. Markalous do Pardubic, Ing. Jar. Chflra, Ing. V. Wankát a Ing.
Jar. Rezek do Prahy, v. m. k.: Ing. Jan čochnář do Písku, Ing. Jos. Bašta do Hořovic,
m.. k.: Ing. J. Knob do Benešova, Ing. VI. Loužil do Tábora, Ing. L. Kříž do Brandýsa
n./L., Ing. Boh. Heršálek do Jičína, Ing. Boh. Pernica do Pelhřimova, m. konc. Ing. Fr.
Koubek do Přeštic. 9. Pře v z a t i z e zem ě S loven s k é a k do č a s n é s I u ž b ě
v triang.
kanceláři
přiděleni: m. k.: Ing. A. Herold, Ing.V. Morche, Ing. F. Pečenka, Ing. Fr. Doležel, Ing. VI. (3achlťék;f a Ing. Jos. Lízáíek, :rng:-vr. Form.a.n:-10.
P"ró-puštěni
ze země Slovens'
a přiděleni:
v. m. r.: Ing. K. Rykr, Ing.
K. HanZa! a Ing. R. Klimeš do Prahy, m. r.: Ing. K. žáček, Ing. Jan Chyba, Ing. V.
Farka, Ing. A. Roziňák, Ing. J. Truksa, Ing. AI. Pejchota, Ing. J08. Lhota ke k. m. úř.
v Praze, Ing. K. špetla do Náchoda, Ing. P. Podubecký do Brandýsa n./L., Ing. Fr.
Lenc do Písku, Jos. Podstatný do Poděbrad, v. m. k: Ing. E. Slavíček do Kolína, Ing.
B. Vltavský do Plzně, m. k.: Ing. V; Král, Ing. J. Lafant, Ing. K. Havelka, Ing. Fr. Záruba, Ing. Jos. Kupka, Ing. K. Matuška, Ing. M. Macák, Ing. J. Preclík, Ing. V. Nežerka, Ing. Jos. Engel, Ing. Jar. Vycpálek, Ing. K. Brousil, Ing. R. Malivánek, Ing. AI.
Jelínek, Ing. A. Vildvald, Ing. VI. Veis, Ing. R. Ceeh, Ing. Jos. Schwarz, Ing. L. Kadeřábek, Ing. A. Trpka, Ing. O. Galař a mg. B. Honomichl ke k. m. úř. v Praze, Ing. J:'
čech do Rakovníka, Ing. O. Svoboda do Tábora., J. Ježek do PÍSku, E. Liška do Jičína,
Ing. J. Košař do Rokycan, Ing. L. Sponner do Litomyšle, Ing. J. Líbal do Dvora' Králové
n./L., Ing. B. Adamec do Nové Paky, Ing. J. Fuka do Milevska, Ing. J. Hlaváček do Rakovníka, Ing. J. Wachtl do Kralovic, Ing. F. Frohlich do Č. Brodu, Ing. M. Janata do Kutné
Hory, Ing. VI. šváb do Plzně, Ing. Fr. Meisner do Nového Města n./M., Ing. J. Žižka do
Hradce Král., Ing. J. Petřík do Loun, Ing. E. Partyngl do Klatov, Ing. E. Urban do
Hradce Král., Ing. V. Halásek do čáslavě, Ing. Fr. Chaloupka do Náchoda, Ing. VI.
Dohnal do Písku, Ing. St. Bílek do Nového BydŽ0va, m. konc.: Ing. O. Hrdý, Ing. Fr.
Hlavatý, Ing. V. Pichlik, Ing. Fr. švec, Ing. Fr. Kovárna, Ing. J. Němeček, Ing. J. Kohout, Ing. A. Koláčný, Ing. B. Volfík, Ing. R. Novák, Ing. V. Steklý, Ing. A. Foff,
Ing. J. Mošna a Ing. J. Teplický ke k. m. úř. v Praze, Ing. L. Tobrman do Plzně, Ing.
Fr. Volek do Tábora, Ing. V. Líeberzeit do Kladna, Ing. V. Ktikava do Loun, Ing.
AI. Buršík do Třeboně, Ing. J. Hfllka do Ml. Boleslavě, Ing. J. Kánský do Hradce
Král., Ing. K. šeda do Domažlic, Ing. J. Kábrt do Náchoda, Ing. J. Doleček do čáslavě, Ing. J. Tomášek do Turnova, Ing. K. Kulhánek do Příbramě, Ing. J. Hruška
do Pardubic, Ing. J. Kubín do Strakonic, Ing. Fr. Veselý do Slaného, smluv. úřed.:
Ing. A. DOUŠR
do Zbraslavě, Ing. O. Válka do Jindř. Hradce, Ing. O. Křelina do Jičina,
Ing. B. Matouš do Vys. Mýta, Ing. Fr. ŠpOner do Sedlčan, Ing. K. Kopecký do Třeboně, Ing. Fr. Kaňka do Sušice, Ing. Fr. Barnet do Hradce Král., Ing. O. Čížek do
Č. Budějovic, Ing. V. M;azíndo Přeštic, Ing. R. Trnka ke k. m. Ú. v Praze, Ing. M.
Blecha do Zbraslavě, Ing. K. žižka do Hradce Král., Ing. V. Marek do Benešova a
Ing. J. Bartoš do Pardubic. 11. Evakuováni
z Podkarpatské
Rusi a přiděleni
na výpomoc:
v. m. r.: Ing. V. Primich ke k. m. Ú, v Praze, m. r.: Ing.
V. Jágr.•...
do Hořovic, Ing. J. Vobr ke k m. Ú. v Praze, v. m. k: J. šmíd do Plzně, Fr.
Thám 00 Mělníka, Ing. J. Koloc do Ml. Boleslavě, Ing. Fr. Jiruš k archivu m. k v Praze,
Ing. M. ~pust
do žamberka, m. k: V. šarm, Ing. O. Chabera a Ing. J. Tichý ke
k. Ú. v Praze, Ing. Fr. Havliček do Benešova, Ing. St. čermák do Kolína, Ing. D.
Navrátil do Kamenice n./L., Ing. J. Hendrych do Ledče n./S., m. konc.: ~_F'r.
čalek
ke k. m. úř. v Praze, Ing. K. štěpánek do Pardubic, Ing. V. Borflvka do Poděbrad a
Ing. L. KučF'ra do Rokycan.
B. V zem i Mor a v s k é: 1. D o t r val é v Ý s I už b y pře I o žen i: m. r.
Ing. L. Koubek, v. m. r. Ing. J. Nosek, m. r. Ing. G. Dobrovolný, m. r. Ing. R. Vaněk
2. Povýšen
do 6. pI. stup. Ing. J. Horký. 3. Zemřel
m. r. Ing. F. Lysý. 4. Pře10 žen i : v. m. k Ing. Č. Jurek, k. z. ř. ř., Brno, m. k. Ing. V. Syrovátka k novému
měř., Brno. 5. Pře v z a t i z e zem ě S loven s k é: m. r. Ing. J. Chmeliček, Ing. F.
Nedbal, Ing. E. Slezák, Ing. St. žďímal, Ing. K. Kolesa, v. m. k. Ing. Fr. Kotouček, Ing.
L. Rabas, Ing. Fr. Kristek, Ing. J. Obst, Ing. Jar. Veselý, m. k Ing. V. Ondrflšek, Ing.
O. šanda, Ing. O. Mrázek, J. Harašta, Ing. J. Holoubek, Ing. R. Koller, Ing. M. Má<;~
InE.. Fr. Marada, Ing. Fr. Paška, Ing. J. Pokorný, Ing. E. Salák, Ing. R. Schneíder,
Ing. St. Valenta, Ing. A. Pihrt, B. Falkovský, Ing. J. Frk, Ing. Mir. Hájek, Ing. K.
Jurajda, Ing. Fr. Klimeš, Ing. VI. KoUk, Ing. V. Krejcar, Ing. J. Krejčiřík, Ing. V.
Procházka, Ing. H. švábík, měř. konc. Ing. V. Ingr, Ing. VI. PícJsa-,Ing. st. Broža,
Ing. Fr. Bureš, Ing. V. Folkert, Ing. J. Zawislak, Ing. St. Bílek, Ing. V. Jachan, Ing.
A. Kaláb, Ing. V. Quitta, Ing. L. šmíd, Ing. L. Vrbka, Ing. A. Vrubel, :(ug.J. Zahalka,
Ing. K. Zflbek, Ing. T. Střída, smI. měř. úř. Ing. J. Bohm, Ing. K. Dostál, Ing. Th. Hanák, Ing. Fr. Janšta, Ing. Fr. Koudelka, Ing. F. Olšák, Ing. Jar. Tribula, Ing. O.
Veselý.
Za redakci odpovídá Ing. Dr. Josef
Rftž léka. - Tiskem Akciové moravské knih tiskárny
Nakladatel: Spolek čes. zeměměřičf1 v Praze.
1939/80
P~lygrafie v Brně.
v
y
y
y
/
ZEMEMERICSJSY 9.10
VĚSTNIK
••••••••
1939
ČASOPIS SPOLKU ČES. ZEMĚMĚŘiČŮ
_XXVI~I.
ROČNÍK!V PRAZ,E 5. prosince 1939
Soustředění zeměměřických
Nebylo už dávno tajemstvím,
inženýrů.
že v posledních dvou letech prodělával Spolek
é. zeměmě1~ičůjakož i spolkový časopis nZeměméřičský Věstník" těžké potíže organisační
i finanční; událostmi z r. 1.938 a 1.93.9 stala se jejich situace vrcholně kritickou .
. Zároveň s těmito vzrůstajícími obrižemi ozývalo se stále hlasitěji volání po soustředění zeměměřických inženýrů v jediné organisaci, která napříště by převzala vedení zeměměřických záležitostí včetně tisku a zajistila zeměměřičům všech pracovních
oborů jednotnou organisační základnu, s níž by mohli své zájmy účinně hájiti.
Nemohouce těmto snahám se protiviti a vedeni jediným společným cílem - v prvé
řadě zachovati jediný odborný časopis po jeho 27letém trvání - dohodly se v říjnu t. r.
Spolek Č. zeměméřifů, Jednota civilních geometrů, Skupina inženýrů státní měřické
služby při SIA, Ustředí zájmových skupin zeměměřických v SIA a Klub měřických
inženýrů hlavního města Prahy na tom, že přímým jednáním se Spolkem inženýrů
(SlA) vyšetří a ttváží možnosti soustředění všech zeměměřickJích inženýrů v tomto ústředí.
Komise, složená z kolegů Ing. Krčmáře, Ing. Poura, Ing. Rávy, Ing. Dr. Císaře,
Ing. Krumhanzla a Ing. Kurala sešlc~se dne 17. listopadu se zástupci SIA předseďou
organisačního odboru Ing. Dandou a ředitelem Ing. Lubinou a projednala podrobně všecky
otázky a eventuality zamýšleného soustředění. Podmínky, kladené se strany zeměměřických organisací byly v zásadě shrnuty ve čtyři body:a) SIA převezme mezinárodní zastoupení zeměměřičů, jmenovitě zastoupení ve
Fédération Internationale des Géometres se všemi právy a povinnostmi.
b) SIA převezme vydávání Zeměměřičského Věstníku se všemi právy a povinnostmi,
.....s majetkem i se závazky, které dosavadní vydavatel věstníku má.
c) Zeměměřičtí inženýři - členové SIA - budou platiti normální příspěvek
do SIA a budou mít za to ,právo dostávati Zeměměřičský Yěstník, vydávaný SIA.
Spolek SIA přitom zajistí Ustředí zeměměřických inženýrů v STA právo" vybudovati
časopis Z. V. ve stejném rozsahu, jako jsou ostatní časopisy SIA vydávané, nejméně
v,~ak právo vydati Věstník ve 12 ti číslech ročně.
d) Redakční vedení Z. V. bude vyhrazeno jen zeměměřickým inženýrům - členům
SIA. Z. V. stane se jediným orgánem SIA pro publikování zeměměřických článků.
Po podrobném projednání bylo dosaženo hladké dohody ve všech těchto bodech,
při čemž otázky podružné a čistě technické (vydavatelské a redakční) byly ponechány
bližšímu zpracování důvěrníky obou stran. Ihned byla stanovena pouze změna názvu
časopisu na nZeměměřičsk,Ý Obzor", který v roce 1.940 vyjde nejméně ve 12 ti číslech
o 16 ti tiskových stranách; zástupeové zeměměřickJích organisací, které pro soustředění
přicházejí v úvahu, prohlásili, že učiní vše možné, aby pokud možno nejvělší část
jejich členstva přestoupila do Qudoucího "Odbortl zeměměřických inženýrů při SIA«.
Může tudíž býti tato dohoda považována za perfektní; o jejím provedení ovšem
musí rozhodnouti valná schůze členstva jednotlivých organisací.
Zpravudíc o tomto stavu věci své členstvo a odběratele Zeměměřičského Yěstníku,
ujišťuje vedení S. O. Z., že zmíněné kroky podniklo po zralé úvaze a úradě, jakožto nejvýhodn~iší způsob k zabezpečení dalšího klidného vJívojenašich spolkových snah a našeho
odbornéhotisku a doufá, že tím upravilo cestu novému a zdravému rozmachu svébytného
života zeměměřických inženýrů co rovných mezi rovnými v mohutné rodině inženýrské.
1939/81
Novodobé přístroje gravimetrické.
Prof. Dr. Ing. J. Ryšavý.
Pro dokonalé poznáni tělesa zemského a určení jeho povšechného i podrobného tvaru, pro jeho průzkum po stránce geo(ysikální a po příp. i geologické je
dnes nezbytným předpokladem důkladná znalost gravitačního pole jak co do směru,
tak co do intensity, síly tíže, a to na pokud možno četných místech povrchu zemského. V moderních pracích geodetických počet takových bodů stále roste a vytváří
se hustá gravimetrická síť. Na základních bodech této gravimetrické sítě se určuje
intensita síly tíže kyvadlovými stroji. Tyto přístroje zaručují sice vysoký stupei'l
přesnosti, ale práce s nimi je zdlouhavá a tím ovšem i značně nákladná, než aby
jich s výhodou bylo možno použit k hospodárnému zaměření husté gravimetrické
sítě pod rob n é. Pro tento druh geodetických a geofysikálních prací byly hledány
proto pomůcky jiné. jimiž by se dala tiže určiti nejen kdekoli v poli, na libovolně
zvoleném místě povrchu zemského, ale též rychle, v době, která by nebyla delší
jedné hodiny. Tyto snahy se setkaly s úspěchem. V poslední době byla konstruována řada velmi vhodných přístrojů, z nichž lze uvésti především t. zv. as t a s 0vané pružné
kyvadlo
jako jeden z prvých přístrojů tohoto druhu. Ještě rychleji než tento přístroj umoži'lují určiti tíži t. zv. statické
gravimetry,
jichž
konstrukcí je dnes již .celý tucet1). Tento typ gravimetrických přístrojů jest opatřen
stupnicí, na niž se zrychlení 9 odečítá stejně jednoduše jako n. př. tlak na rtuťovém
tlakoměru nebo aneroidu. Také postup při měření v poli odpovídá zhruba barometrickému způsobu -určování výškových rozdílů. Měřeni vychází vždy s bodů P
základní gravimetrické sítě a také v nich končí ; celkově řídí se zaměřovací postup
buď schematem P ~ 1-- P, P -"'-2 -"'-P nebo P -",-1~ 2 -"'-3 ~ 4 ... P. Zdá se, že
postupem doby nabudou gravimetry v těchto pracích naprosté převahy nad stroji
kyvadlovými. Asociace geodetická je ostatně usnesením kongresu Edinburského (1936)
doporučila zvláštní pozornqsti geodétů.
Myšlenkou užíti a s t a s o van é h o k y vad 1a~) k měřením tíhovým se zabýval
švédský fysik G. Ising
od r. 1918. Podařilo se mu ji uskutečniti v r. 192í:i za
spolupráce N. U r e 1i u s e, který s novým přístrojem provedl tíhová měře.v-ína své
cestě ze Švédska do Svýcarska (na stanicích Stokholm,
Kodai'l, Postupim, Mnichova Bern). Přístroj a jeho teorie
i s pozorovací metodou a s výsledky zkušebního měřeni Ureliusovajsou podrobně popsány v "Bulletin géodésique" z r. 1930, str. 556 (G. Ising, Relative I:'chweremessung mit Hilfe astasierter Pendel). Proti vlivům
teplotným chrání Ising svůj přistroj, jehož hlavní součástí je kyvadélko upevněné na torsním drátě (obr. 1),
dvojitou skříní vyplněnou ledem, což ovšem značně
ztěžuje přenosnost celého zařízenÍ. Také použití torsního
Obr. 1.
drátu a způsob určování konstant přístroje zavedený
Isingem není nejvhodnější. Obě tyto nevýhody nevykazuje francouzský přístroj Holweck-Lejayův.
Gravimetr
Holweck-Lejayův
(obr. 2) byl zkonstruován v letech
] 930-1937 ve Francii. Základem konstrukce navržené L ej a y em a zdokonalené
H o Iw e c k e m jest obrácené pružné kyvadlo s osou kmitáni pod těžištěm. Představuje
1) S ta ti c kým i se označují proto, že jejích měřické zařízení se nepohybuje, je
v klidu. O významu jejich v praxi měřického inženýra a v praktickégeofysiée viz též
uA. Berroth,
Aufgaben des M'eBingenieursbei der Lagerstii.ttentorschung". Allg. Verm.
Nachrichten 1939, str. 313.
2) Názvem ua s t a s o van ý" označuje se ve fysice přistroj určený k měření nějaké usměrňujíci síly a upravený tak, že ona usměrňující síla je dána rozdílem d vou
usměrňujících sil, z nichž každá je větší než jejich výslednice. Příkladem toho jsou dvě
magnetky, upevněné nad sebou s obráceně umístěnými póly, z nichž jedna ona 'Ve
správné poloze - je poněkud silněji zmagnetisována.
1939/82
je poplatinovaná tyč z taveného křemene, upevněná ve spodni své části ke krátkému
elinvarovému péru 3). Hol we c k zdokonalil přistroj po mechanické stránce a umistil
kyvadlo v trubici, v niž je lze neprodyšně uzavříti. Toto zařízení umožňuje zřediti
pak při měření silně vzduch a zabrániti tak - prakticky téměř úplně - útlumu
kyvadla, To platí ovšem jen pro nepříliš dlouhou dobu pozorováni, trvajicí aSI
20 minut.
Konstruktér dovodil v teorii přístroje 4) tyto vztahy
I.:f"+ C.:f-Mg1.sin:f=O (1)
T=
~V
C.!. Mg1'
(2)
v nichž znači
:f. , ,úhel, o nějž se kyvadlo vychýlilo z rovnovážné polohy (rozkmit
kyvadla),:
M, I, .. hmotu a moment setrvačnosti
kyvadla,
C. , .dvojici sil působících na péro,
T ... dobu kyvu (rovná se polovični době kmitu),
1... délku kyvadla.
Rovnici (2), platnou jen pro
velmi malf rozkmit, lze převésti na
tvar
Obr. 2. Gravimetr Holweck-Lejayův (kyvadlo přichystané k dopravě, šipka naznačuje polohu přístroje
při měření).
K
g=go-
go
=
T2
C
Mg1
představujicimi konstanty přístroje. Obě tyto hodnoty se urči měřenim doby T na
.dvou mistech, na nichž je tiže známa z měřeni kyvadlových. Jinak lze postupovati
též tak, že se zjistí na jednom takovém bodě kromě doby T ještě doba Tf v obrácené poloze kyvadla (s tyči dole).
Přistroj je velmi citlivý, což má tu výhodu, že je možno omeziti pozorováni
na velmi krátkou dobu a přes to určiti čas T dostatečně přesně. Vysvitne to ze
vztahu poměrnfch .chyb ve veličině měřené T a ve veličině 9 z ni odvozované.
Tento vztah zjistime diferencovánim základnich rovnic určujicich dobu T jednak pro
kyvadlo obyčejné, jednak pro kyvadlo pružné.
Vf
V prvém připadě (A) je T = ~
dT
a
1 dg
T=2'g
3) E 1i n v a r je slitina niklu' a oceli, jejíž modul pružnosti
teplotou se téměř ne-
měni.
4) R. P. L e j a y, Recherches sur les pendules élastiques Instrument transportable pour la mesure rapide de la gravité (Bulletin géodésique, r. 1930, str. 16 a str. 577).
F. Hol w e c k, Description du nouveau gravimetre Holweck- Lejay. Résultats
obtenus. (Bulletin géodésique, r. 1935, str. 295).
1939/83
dT
1
']1=2'
dg
_ ~.
C--Mgl2
dg
9
9
C-Mgl
(B)
Výrazy (A), (B) charakterisují citlivost obou přístrojů. Spodní výraz se liší od
horního součinitelem
O
-.!Mgl ' jehož
jmenovateli lze dáti libovolnou hodnotu.
Čím Mgl bude bližší veličině C, tím hodnota zlomku, představujícího důležitého
činitele v rovnici (B), bude větší. Upraví-li se
pružné kyvadlo tak, aby hodnota zlomku jak se to prakticky děje --- byla rovna 100,
bude takový přístroj 100-krát citlivější než kyvadlo obyčejné. To však znamená, že ve stejném
poměru bude lze snížit požadovaný stupei:'ipřesnosti při měření doby T. Bude proto možno
nejen zjednodušiti měření času, ale současně
zkrátiti také dobu pozorování. Stačí tu dokonce
měřiti čas kapesními hodinkami, ovšem s přesným
strojem, a omeziti dobu pozorování asi na 20
minut. Ale i když se použije chronometru,
zjednoduší se měřický výkon velmi podstatně
tím, že odpadne pravidelné zjišťování chodu
chronometru srovnáváním radiotelegraficky vysilaných signálů, jemuž se nelze, vyhnouti při
měření normálními kyvadlovými' stroji. Délka
pružného péra - as 15 cm - je volena tak,
aby doba kyvu T se přiliš nelišila od 1 vteřiny.
Tím, že konstruktéři použili k sestrojení kyvadla taveného křemene a elinvaru, omezili
vlivy změn teplotných na minimum. Stačí úplně,
0
Obr. 3. Gravimetr Holweck-Lejayův při- zjistí-li se teplota asi na 0,1 C přesně. Protože
doba,
po
kterou
pozorování
trvá, je velmi
pravený k měření (vpravo jest odečítací
mik:roskop, vlevo teploměr a osvětlo- krátká a počáteční rozkmit vždy týž, může
/'
vací zařízení).
odpadnouti oprava z amplitudy. Měřič musí však
věnovati zvláštní péči horizontaci přístroje. Nepřesnou horizontací by se mohla změniti totiž základní rovnovážná poloha kyvadla
a tím pak i doba kyvu T. Na skleněném zvonu je jemná značka, podle níž se
nařidí kyvadlo do základní polohy. Přístroj je kromě toho opatřen citlivou libelou,
jíž se kontroluje správná svislá poloha roviny kmitu, a doplňují jej odečítací
mikroskop a teploměr. Obě tyto pomůcky jsou chráněny kovovými plášti (viz
obr. 3). Regi'Strace pohybu se děje fotoelektricky.
Hol w tl k aLe.i a y měřili svým gravimetrem tíži na četných stanicích ve
Francii a v Cíně, na nichž 9 bylo známo z kyvadlových měření dříve provedených.
Výsledky těchto zkušebních měření jsou velmi uspokojivé; hodnoty získané novým
gravimetrem se liší jen nepatrně - v mezích tří miligalů 5) - od hodnot kyvadlových. Měřeními opakovanými po několika měsících na těchže místech se prokázala
stálost konstant a tím i spolehlivost přístroje.
c
5) Jednotka "gal", v níž se obvykle vyjadřuje zrychlení síly tíže, vznikla zkratkou z náZvu "g a I i I e i", zavedeného Guillaumem a užívaného potom v geodesii a geofysice pro fysikálni jednotku cm/s2. M i I i g a I je tisicina této jellnotky (mgal
10--3. gal
=10~3.cm/s2).
Sila tíže se vyjadřuje v dynách
(g.cm/s2).
čisla vyjadřující tíži
v dynách a jeji zrychleni v galech jsou totožná.
=
1939/84
Z německých statických gravimetrů zasluhují pozornosti zvláště tři přístroje:
Grafův, Thyssenův
a Haalckův .
.GrafŮv gravimetr6).
Podstatnou součástkou přístroje je svislá spirálná
zpružllla upevněná na horním konci a zatížená dole závažím Z. jež se může zcela
volně pohybovati (obr. 4). Vzroste-li intensita tíže, péro se prodlouži. K jemnému
určení takto vzniklých malých změn délkových použil konstruktér velmi citlivého
elektrického zařízení, do něhož je zapojen galvanometr. Ukazatel tohoto přístroje
změnu délky přímo ukáže. Prodloužení péra o 0,01[1, jemuž odpovídá změna
zrychlení o 0,05mgal, se projeví na stejnoměrně dělené stupnici galvanometru výkyvem hrotu ukazatele o 1 mm. Celý měřický výkon netrvá déle než asi 5 minut,
k přezkoušení konstant stačí 2 minuty. Přesnost přístroje, konstruovaného v dílnách
berlí~ské fmy Askania,
charakterisuje chyba ± O,lmgal při dvojitém měřeni. Práce
v poh postupuje velmi rychle, denni výkon lze odhadnouti asi na 20 bodů (při
odlehlosti 3 -;- 4 km dvou bodů sousedních).
Thyssenův
gravimetr7).
U tohoto přístroje se měří prodloužení svislého
péra změnou rovnovážné polohy jemné astasované váhy. Stupnice přístroje není
stejnoměrná. Přesnost gravimetru, konstruovaného hanoverskou firmou nS e i s m o s",
charakterisuje chyba asi ±. 0,3mgal•
Haalc k ův gra vimetr8) je v podstatě oboustranně uzavtenýrtuťový barometr
/působící jako plynové péro (obr. 5). V nádobách Ni N2 jsou uzavřeny plyny, jichž
napětí - pti objemech Vi a V2 - jsou Pl a P2 (Pt >P2)' Přetlak plynů CPi - P2) je
vyrovnán hydrostatickým tlakem rtuti: h m g. V tomto výraze značí h výškový
rozdíl obou rtuťových hladin, m specifickou hmotu rtuti. Změní-li se zrychleni g,
musí se změniti též h, ježto součin h.m.g zůstává stálý. Změna ve výškovém
rozdílu h vyvolá ve vodorovných kapilárách posun kapalin vyplňujících prostory
nad rtuťovými hladinami; z velikosti tohoto posunu lze posoudit, oč se změnilG
zrychleni. U přístroje konstruovaného berlínskou firmou nA s k a n i a" odpovídá
změně LI 9 = 1mgal posun kapalin v trubicí~h o 0,8 mm. Přesnost Haalckova gravimetru jest o něco nižší než obou přístrojů předchozích; udává se hodnotou asi
6) A. G r a f. Ein neuer statischer Schweremesser zur Messung und Registrierung
lokaler u. zeitlicher Schwereanderungen. Zeitschrift f. Geophysik 1938, str. 152.
7) Firma "S e i s m o s" v Hannoveru užívá pro přístroj náZvu "bifiIární gravimetr
T h Ys sen - S c h 1 e u sen e r ft v". Základní myšlenku bifiIárnich přístrojft objasiluje A.
Ber rot h v článku "Theorie einiger gravimetrischer Instrumente nach d. Prinzip der
bifilaren Aufhangung". Zeitschrift f. Geophysik 1932, str. 331. Srov. tét Schleusener,
Das Thyssen-Gravimeter. Gerl. Beitrage zur Geophysik 1935/36 (dodatky, svazek 5., str.
303).
8) Viz Zeitschrift f. Geophysik 1931 (str. 95), 1932 (str. 17),1933 (str. 81 a 285);
Beitrlige ang. Geophysik 1938 (str. 285). Dále H a ale k H., Lehrbuc\ d. angewandten.
Geophysik, Berlín 1934. Gravimetr Haalckova typu v úpravě Michailově je popsán
v "Comptes-rendus de la 7. séance de la Commission géod. baltique" n., Helsinki 1931)
(str. 232).
1939/85
±1
mgal.
Má-li se dosíci této přesnosti, musí býti přistroj dobře chráněn před rušivými vlivy změn teplotných. Rychlost měření jest asi stejná jako u přístroje Grafova,
také zpracování výsledku je velmi jednoduché.
Kromě tří gravimetru právě zmíněných byly V Evropě konstruovány ještě
další dva přístroje podobného druhu: gravimetr No e I' g a a I' d u v a gravimetr
Lin d bl a d u v. Základem No ergaardo v a přistroje9), v Kodani konstruovaného;
je - podobně jako u konstrukce Haalckovy - plynové péro, jenže ne ve formě
.barometru, nýbrž ve tvaru areometru (densimetru). U přístroje Lindbladova, sestrojeného ve Štokholmu, nese elipticky zahnuté ploché péro závaží, které tvoři jednu
stranu kondensátoru. Změna polohy závaží se měří změnou kapacity (při mustkovém zapojení).
Gravimetry H a a I c k u vaN o e I' g a a r d u v se znamenitě hodí i pro tíhová
měření na moři. Mají totiž možnost silného útlumu a jsou málo citlivé na výkyvy
a kymácení.
'.
V Americe bylo konstruováno pět gravimetru: a) Trumanuv,
b) společnosti
Gulf Oil and Refining
Company,
c) Mott-Smithuv,
d) společnosti
Humble
Oil and Refining
Company,
e) Wrightuv.
Jejich měřické
principy velmi stručně naznačuje A. Graf v citovaném již článku publikovaném
v Zeit. f. Geophysik 1938 (viz pozn. na str. 85).
p o zná m k are
o "Vyšší geodesiiu (2.
se rozhodla otisknouti
cek užívají a jaké cíle
mati nejen posluchače,
d a k c e. článek je výňatkem z přednášek prof. Dr. J. Ryšavého
část, Geodesie dynamická),
jež vyjdou v nejbližší době. Redakce
jej (se souhlasem autora), protože je z něho vidět, jakých pom.ťt,sledují novodobé geodetické a geofysikální
práce, což mťtže zajíale i širší odbornou veřejnost.
Résumé: Les ap par e i I s g r a v i m ě t r i q u e s m ode r nes.
L'auteur décrit,
tout briěvement, les nouveaux appareUs gravimětriques transportables tels que le pendule
astatique ďIsing,
l'appareil de Holweck-Lejay
et les gravimětres statiques: Graf,
Th y s sen, H a a I c k, No e r g a a r d,L i n db I a d. TI attire l'attention sur leur role
dans les travaux géodésiques modernes et apprécie leur grande valeur pour l'achěvement
ďun réseau gravimětrique mondial.
Ing. Jaroslav Payer, vrch. komisař.
Vlá,lmím nařízením ze dne 23. prosince 1938, č. 372/1938 Sb. z. a n., bylo při minillterstvu veřejných prací zřízeno Gen e r á I n í ř e d i tel s tví s t a v b y dál nic, pověteué vybudovánim dálnic v Čechách a na Moravě. Jednou z hlavnich potřeb tohoto
úmdu jest ziskávání pozemkfi pro stavby dálnic.
Úkolem tohoto článku jest podati stručný přehled úkonfi, spojených s opatřením
nemovitostí pro dálnice Se zřetelem na spolUpráci zeměměřičských inženýre a na činnost zeměměřických oddělení při Generálním teditelstvi pro stavbu dálnic a jeho obou
feditelstvi v Praze a v Brně. Jako nejvýhodnější zpfisob nabývání nemovitostí pro uvedené účely zvolen zpfisob vyvlastňovací, neboť cesta soukromoprávní mohla by ohroziti
stavbu dálnic již v samých začátcích.
1. Postup
při vyvlastňovacím
řízeni.
Právním podkladem pro získávání nemovitostí pro' stavbu dálnic jest opatřeni Stálého Výboru ze dne 16. listopadu
1938, č. 291/1938 Sb. z. a n., o vyvlastnění k účelfim hospodářského přebudováni státu.
Podle tohoto opatření zjednodušuje se podstatně jak vyvlastňovací řízeni, tak i řízeni
odškodňovací, čímž se docílí rychlého opatřeni pozemkfi a tím i nerušeného budování
dálníc.
Na podkladě podrobného stavebního projektu, vypracovaného civilními podnikatelskými firmami, opatří si Generální ředitelstvi stavby dálnic pomficky pro vyhotovení
vyvlastňovacího
návrhu,
který obsahuje:
a) Soupis parcel, navržených k vyvlastnění,
b) situačDi plán dálnice.
. O) G. Noergaard,
Statischer Gravimeter, a G. Noergaard,
Statische Sch~eremessung auf See u. Lande (Comptes rendus de la 6., 7. et 8. séance de la Commissmn
géod. baltique, Helslnki 1933 [str. 211], 1935 [str. 279] a 1936 [str. 27]).
1939/86
Údaje pro s o u P i s par cel zjistí se podle posledniho stavu pozemkové držby,
zapsaného ve veřejných knihách, a obsahují: běžné číslo, číslo parcely, knihovní vložky,
jméno a bydliště vlastníka, celkovou (katastrální) výměru a příbližnou plochu, jež se
navrhuje k vyvlastněni. Soupis parcel zahrnuje všechny pozemky, které mají tvořiti těleso budované dálnice, a sice tak, že jsou sestaveny podle souvislého tahu dálnice. Jsou
mezi nimi též pozemkové parcely, jichž vlastníkem je stát, a stejně tak i parcely, tvořící soubor veřejného statku, ač takovéto nemovitosti netvoří předmět vyvlastňovacího
řízení. Získávají se sice rovněž podle zásad opatření Stálého výlboru č. 291/1938 Sb. z.
a n., avšak odlišným zpfisobem. Toto uspořádání soupisu parcel a zahrnutí parcel veřejného statku a parcel z majetku státního jest nutným proto, aby v tělese dálnice nevznikly mezery, pokud jde o opatře,ní nezbytných pozemkfi pro výstavbu dálnic.
V s i t u a ční m p lán u, vyhotoveném ve formě snímku mapy katastrální, vyznačí se plocha vyvlastňované části pozemku barevně. Oddělované části parcel se očíslují postupně podle souvislosti běžnými čísly od začátečního bodu, a bez ohledu na to,
zdIa díl pozemkové parcely leží vlevo či vpravo dálničního tělesa. Očíslování se shoduje
s běžnými položkami soupisu parcel.
Takto vyhotovený v y v I a s t ň o v a cín á vrh předloží Generální ředitelství stavby dálnic příslušnému politickému (okresnímu) úřadu, který zahájí v y v I a s t ň'OV a c í
ř í z e n í podle citovaného vládního opatření č. 291/1938. Okresní úřad podá ihned návrh
na vložení poznámky zahájeného vyvlastňovacího řízení ve veřejných knihách a zpraví
o tom osoby, proti nimž návrh směřUje.
Tím je vyvlastňovací řízení zahájeno.
2. S tan'Ov e n í n áh rad při vyvl a stň o v án í po zem k 'fi. Náhrada za
pozemky .zabrané dálnicí se poskytuje výhradně v penězích, jednak proto, že Generální
ředitelství stavby dálnic nemá náhradních pozemkfi k dísposici, jednak aby poskytování
lláhrad in natura nevedlo ke sporfim. Pří vyvlastňovacím řízení, jež provádí na místě
samém příslušný okresní úřad za účasti navrhovatele i vyvlastňovaného, jedná se s majiteli zabíraných parcelo výši náhrady:
a) za pozemek potřebný pro stavbu dálnice,
b) za trvalé a dosud nevyužité investice,
c) za náklady na nejbližší sklizeň a
d) za jiné hodnoty (zahradní zařízení a pod.), pří čemž se béře zřetel na rfizná
práva, služebnosti a jiné okolnosti. Při nabývání nemovitostí řídí se Generální ředitelství zásadou, získávati pozemky do svého vlastnictví bez jakýchkoliv knihovních břemen. Pří stanovení náhrad vyvlastňovacím řízením je přítomen přísežný soudní znalec
z oboru zemědělství, lesnictví nebo jiných oborfi, podle povahy vyvlastňované věci. Náhrady za pozemky se vyměřUjí za jednotku plochy z dfivodu, že přesnou výměru vyvIastňovaných nemovitostí možno určiti až po geometrickém zaměření uk'Ončené stavby
dálnice. Tato jednotková cena za 1 m2 plochy zemědlělské pfidy se rfizní a pohybuje se
v okolí větších měst kolem 4 K, v horských krajích pak kolem 2 K. Určení přiměřené
ceny v jednotlivých krajích usnadňují si úřady na vyvlastňovacím řízení zúčastněné
prohlídkou pozemkových knih, resp. sbírky lístin (trhových smluv), s ohledem na nynější pozemkový trh a pod.
Snahou Generálního ředitelství stavby dálnic je, aby držitelé pozemk'fi obdrželi
sjednanou náhradu pokud možno nejdříve. Za tím účelem se vyplácejí súčtovatelné zálohy do výše 80 až 90% celkové náhrady, při čemž se vyvlastňovanému držiteli vloží do
pozemkové knihy poznámka platby k zajištění státu pro případ, že by z vyvlastnění
sešlo. Zbytek náhrady spolu se zákonítým úrokem se majiteli pozemku vyplatí pří konečném zúčtování. Zálohy na náhradu nebo doplatky se poukazují zpra;Vidlapřímo vyvlastňovaným, kteří nemají nemovitosti zatíženy břemeny. Jsou-li taková břemena, musí majitelé pozemkfi prokázati, že knihovně oprávněné osoby souhlasí s přímou výplatou. Nestane-li se tak, složí Generální ředitelství stavby dálnic peněžní náhradu u příslušného soudu s návrhem, aby ji rozvrhl podle zásad exekučního řádu. Tím se docW
břemen prostý převod vyvlastňované nemovitosti na; stát.
3. D a lš í n á hra d y v e v y v I a s t ň o v a c í m ř í ze n i. Stavbou dálnice se
zpravidla. rozdělí pozemkové parcely tak, že z pfivodní parcely zbudou vyvlastňovanému
dva nebo více dilc'fi. Aby je mohl řádně obhospodařovati, zřídí mu Generální ředitelství
stavby dálnic svým nákladem cestu na ně a to buď opatřenim služebnosti chfize a jízdy
po jiných parcelách nebo vybudováním cesty nové. Pří tom se současně vyřeší též zapojení těchto nových cest na veřejné komunikace. Zřízení cest trvá delší dobu! Aby zemědělské potřeby byly co nejméně dotčeny, budují se Všude, kde je toho třeba, prozatímní cesty, než celá spojovací síť bude řádně upravena a odevzdána veřejnému provozu.
Před zřízením cest jsou slyšení vyvlastňovaní a nové uspořádání spoj'fi se řeší v dohodě
s nimí na místě samém.
4. Z í s k á v á n í v e ř e j n é h o s t a t k u. Dálnice ve svém prfiběhu křižuje rfizné
spoje jako soukromé cesty, veřejné obecní cesty, státní i nestátní silnice, dráhy a vodoteče. Získáni potřebných nemovitosti, které jsou vlastnictvím státu, děje se administra'\.
1939/87
tivními dohodami mezi Generálním ředitelstvím stavby dálnic a ústředním úřadem, do
jehož oboru spadá správa takových nemovitosti.
Pokud jde o nemovitosti patřící do veřejného statku, i ty musí Generální ředitelství získati, poněv!J.dž by nebylo prospěšným, aby těleso dálnice bylo přerušováno cizím vlastnictvím nebo držbou. Na~ání
takových nemovitosti se děje opět v rámci
ustanovení již citovaného vládního opatření Č. 291/38 Sb. z. a n.
Přerušením dosavadniCh spojti. jsou valně dotčeny veřejné zájmy, pokud jde o udržení kontinuity a bezpečnosti dopravy na nich. Křižování v dálnici nesmí býti nikde
v rovině, nýbrž děje se jen na podjezdu nebo nadjezdu. Vybudování těchto zařízeni dopravních trvá vzhledem k jejich rozsahu po dobu několika měsícti.. Proto než se nadjezd nebo podjezd vybuduje a odevzdá veřejné dopravě, činí se v dohodě s politickými
úřady opatřeni alespoň k provisornímu udržení a zabezpečení dopravy, což mimo jiné
tvoří část náhrady vlastníkti.m vyvlastňovaných nemovitostí.
5. Ů P r a v a p o m ě r ti n a v y v I a s t n ě n Ý c h i s o u sed n í c h P o zem c í c h
s hlediska
ustanovení
vodních
zákonti..
Stavbou dálnice jsou též vážně
dotčeny i vodní poměry nejen na bUzku dálnice, nýbrž i ve značném okoli. Aby vyv1astňovaní a stejně i vlastníci všech okolních pozemkti. a dále oprávnění podle ustano-.
vení vodních zákonti. neutrpěli žádných nebo jen nepatrných škod, jest projekt dálnice
posuzován a projednáván též ve vodoprávním řízení, kde každý z účastníkti. má právo
přímo zastupovati a hájiti své zájmy i právní nároky. Veškeré neshody nebo rtlznosti
názortl musí býti vyřízeny vrchnostenským rozhodnutim. To se týká stejně i všech vodních děl a Generální ředitelství stavby dálnic plati všechny náhrady, k jejichž úhradě
jest po právu zavázáno.
ůčel e m tohoto stručného pojednáni o získáváni nemovitostí pro stavby dálnic
bylo podati přehled o vyvlastňovacích pracích, jichž se Významnou měrou účastní zeměměřičšti inženýři ředitelstvi pro stavbu dálnic. To ovšem je jen malá část činnosti
zeměměříčských odborníkti. při stavbě našich .dálnic.
Stejně Významným a rozsáhlým jejich úkolem bude omezníkování všech nemovitostí zabraných dálnicí a příslušenstvím, zaměření nového stavu a vypracování příslušných geometrických elaborátti. pro provedení knihovního pořádku. S ohledem na dnešní
stav stavebních prací na dálnici z :erJ1J:J.y_na~~()r!lcY!!
zatím k této druhé části zeměměříčských prací nedošlo; stručné vyUčení jejich technického i administrativního postupu necháme si proto pro pozdější dobu.
Toto vše zařizuje Generální ředitelstvi stavby dálnic ve snaze, aby celé toto řízení
bylo ulehčeno, urychleno a aby vyvlastňovaným nevznikly žádné útraty s výjimkou těch,
které jsou založeny v zákonitých předpisech.
Novostavba
magnetické
variační stanice
v Průhonicích.
Ing. Dr. Rudolf Běhounek, Praha .
./
Pražská magnetická stanice byla založena roku 1839 Karlem Kreilem a umístěna
v Klementinu. Nebyla zařízena na samočinné zapisováni magnetických prvkti. (deklinace,
inklinace, horizontálni intensita), nýbrž jejich hodnota byla v určitých hodinách odČítána
na příslušných přístrojích. V posledních letech byla takto pozorována již jen deklinace.
Absolutní měření byla prováděna v Seminářské zahradě. Od r. 1839 do r. 1917 byly Výsledky této stanice uveřejňovány v "Magnetische und meteorologische Beobachtungen
an der k. k. Sternwarte zu Prag". Hodnoty z dalších tří rokti. jsou uloženy v publikaci
"Meteorologická a magnetická pozorování na Státní hvězdárně v Praze (Klementinum)
v letech 1918, 1919 a 19~O". Vedle vlastních výsledkti. jsou zejména ve starších ročnicích
popisovány také užívané přístroje, jich umístěni a vzájemné postaveni, jakož i zpti.sob
měřeni a zpraCOVánízískaných hodnot. Výsledky z let 1921 až 1926 jsou obsaženy v Ročence čs. státního ústavu geofysikálniho za rok 1927. Téhož roku byla činnost pražské
stanice zastavena pro poruchy zpti.sobené železobetonovými stavbami v jejím blízkém
okolí a dále jízdou elektrických drah a motorových vozidel.
Od r. 1927 až do r. 1938 užíváno bylo hodnot, získaných na magnetické observatoří ve Staré bale, kde však po celou tuto dobu byla fotograficky registrována opět jen
deklinace. Záznamy této stanice od r. 1927 do r. 1936 jsou uveřejněny v "Bulletin magnétique", vydávaném Státním geofysikálním ústavem v Praze. Roku 1938 přešla tato stanice do majetku maďarského státu; proto také záznamy za poslední dva roky nejsou
publikovány.
Na podzim minulého roku postavil ústav prozatímně variační přístroje pro všechny tři složky (deklinace, horizontální intensita, vertikální intensita) v budově university ~lovy,
Albertov 6 a uvedl je vchod. Jejich záznamy nemohou však býti obvyklým zpfIsobem zpracovány pro neustálou vibraci magnetek, vyvolanou zejména jízdou
elektrických drah a lokomotiv v blízkém okolí. Pro praktické potřeby možno použíti
záznamtl této staniCe jen k hrubému ovládání změn deklinace a horizontální intensity.
1939/88
Výchylky magnetu vertikálního variometru, způ.sobené těmito rušivými vlivy, jsou tak
velké, že na citlivém papíru lze najíti pouze noční záznam, když provoz elektrických
drah a lokomotiv je zastaven. Pro tyto obtiže jsou záznamy alberlovského provisoria
vyčíslovány jen v případě potřeby a nebudou publikovány.
Dřívějšimu prozatimnimu umístěni variačnich při strojů. v nějakém provisoriu a
jich uvedeni do chodu bránila řada překážek, jež souvisely na jedné straně s vývojem
ústavu a s rozrt.atánim jeho agendy, při čemž trpěl ústav nedostatkem personálu. Na
druhé straně mohlo takové provisorium, jehož výsledky by sotva odpovídaly vědeckým
požadavků.m, brzditi rozhodnutí o stavbě definitivní.
Již od roku 1927 bylo hledáno v okoIi Prahy vhodné misto pro postavení nové variační stanice magnetické, která by zaručovala pravidelný chod do delší budoucnosti.
Obtiže všeho druhu; jako výkup velkého hrazeného pozemku, úhrada denní obsluhy přistrojů., nepříznivé dopravní spojení s ústavem, zejména však tektonicko-geologické požadavky, kladené na uv~vané
území (stavba nemá býti provedena na eruptivních a
silně porušených horninách) znesnadňovaly vyhledání takového místa.
Vhodné místo pro stavbu nové variační stanice bylo nalezeno teprve r. 1935 v PrťIhonické oboře, která náleží pod správu Výzkumných objektů. zemědělských, podřízených
ministerstvu zemědělství. Obora leží 1,5 km jz. od obce Prflhonic a je zalesněna. Před
veřejnosti je chráněna zdí a vstup dovolen Jen na vstupenky. Stavba variační stanice
v této oboře byla povolena správou výzkumných objektů. i ministerstvem zemědělstvi,
jež vyšly ústavu vstřic s velkým porozuměním. Misto pro stavbu zvoleno tak, že nejbližší
obytné budovy, totiž hájovny, j.sou od něho vzdáleny 440, po př. 700m. Hlídání stanice
a obsluha přistrojfJ. mů.že býti svěřena některému z hajných. Telefonní vedení je vzdáleno 450 m, železnice 6 km. Podkladem stanice je eluviální hlina a algonkické břidlice,
které, jak ukázala četnázkoušková měřeni, jsou v ohledu magnetickém zcela nezávadné.
Se stavbou stanice a absolutniho domku bylo započato letos v druhé polovině srpna a podle odhadu stavitele bude stanice ústavu předána v květnu příštího roku. stavba
je provedena z bílých komořanských cihel; vnější zdi jsou 65 cm silné se vzdušnou isolací. Aby roční kolísání teploty nepřesahovalo 70 C, jsou vnitřní stěny obloženy korkovými deskami. Strop je klenutý a vyjma předsíně nemá stavba oken, Podlaha je xylolitová a celá budova je dobře vlhkostně isolována a ventilována. Vnější rozměry stavby
jsou 12,59 X 10,13m, kratší stěna je přesně v astronomickém meridiánu. Vnitřní prostor
je rozdělen na tři místnosti, totiž chodbu, z niž se denně obsluhuje registrační aparatura, místnost pro hlavní registračni systém a místnost pro pomocný registrační systém. Poslední místnost bude sloužiti též jako magnetická laboratoř. Do vlastních mistnosti vchází' se malou předsíní, v niž se odkládají kovové předměty. Absolutní domek
je položen 30 m jižněji a má vnější rozmě,ry 3,10X 3,10 m. Pro zamezení bezprostředniho
přistupu obecenstva, jemuž byl vstup do obory dovolen, bude variační domek oplocen.
Obě stavby jsou v lese, který je chrání před větrem a poněkud také před sluncem. Veškerý stavební materiál byl před použitim zkoušen a je zcela nemagnetický.
Po vysušení stavby bude započato se stavbou strojů.. V místnosti pro hlavní regi" strační systém bude postavena aparatura, zakoupená od firmy Askania v Berlíně. Sestává ze tři variometrů.: pro deklinaci, horizontální intensitu a vertikální intensitu, dále
z vlastniho přístroje registračního. Lehké magnety prvnich dvou variometrťl jsou zavěšeny na křemenných vláknech tloušťky 0,02 a 0,03mm. Magnet variometru pro vertikální intensitu spočívá achátovým břitem na achátových ložiskách (Lloydova váha). Variometry pro horizontální a vertikální intensitu jsou opatřeny Bourdonovými trubicemí,
jež umožňují zapisování teploty. Jednoválcový registrační přístroj, postavený v ohniskové
vzdálenosti čoček variometrťl, je poháněn kyvadilovým hodinovým strojem. Zpravidla otočí
se válec kol horizontální osy jednou za 24h, tato doba mMe býti zkrácena "na ·12h neb
4h. Světlo benzinové lampy, sebrané čočkami variometrťl v paralelní svazky, dopadá na
všechna zrcátka, která je odrážejí zpět. Procházejí potom čočkami variometrťl a dopadají na válcovou čočku, která je sbírá v body. Bromostřibrnatý papír je navinut na
válci v ohniskové vzdálenosti válcové čočky. Při otáčeni válce poskytují pevná zrcátka
variometrťl přímky (base), k nimž se vztahují výchylky pohyblivých zrcátek, připevněných na magnetkách a Bourdonových trubicích. Dalekohledem je možno výchylky odečítati na skleněné stupnici.
V absolutním domku, na zděném pilíři, budou každých 14 dní kontrolovány hodnoty
basí, a to měřením deklinace, inklinace a horizontální intensity. K· měřením bude použito
magnetického teodolitu s indukčnim inklinatoriem, zařizeného pro observatorní pozorování. Stroj byl zakoupen rovněž u fy Askania. Azimuty dvou pevných značek (míre),
zasazených do zdiva variační budovy, budou měřeny astronomickým teodolitem.
Práce spojené s výstavbou registračních pi'ístrojů., určení konstant, měřeni absolutní, astronomická a úprava místnosti potrvají dva až tři měsíce. Podle našich předpokladů. začne stanice registrovati od 1. ledna 1941. Po dobu jednoho roku to bude chod
zkouš~ový. Následkem pozvolného vysychání bude stavba a tím i plliře stroj'fi pracovati.
Bude třeba některé přístroje přestaviti, vyšetřiti jich vzájemné pů.sobení a absolutnim
měřením kontrolovati často jejich záznamy. Po celý! rok 1941 bude sledováno koIisání
1939/89
teploty v registračním prostoru a na základě tohoto zjištění budou správně nařizeny
kompensující magnety. V tomto roce bude také provedeno připojení absolutních strojti
na jedné nebo dvou cizozemských variačních stanicích. Teprve tím bude prťihonická stanice zařaděna do mezinárodní sítě. Pravidelný její chod lze tedy očekávati až v r. 1942.
Chod stanice bude řizen a všechny výsledky budou zpracovávány přísně na zásadách mezinárodní spolupráce. Budou vyčíslovány okamžité a střední hodinové hodnoty
všech tři prvkti, budou vyšetřovány číselné charakteristiky, jež budou !taSilány měsíčně
mezinárodní magnetické Associaci v De Biltu (Holandsko). Z výsledkti bude studován
denní a sekulární chod prvkti a sledována jeho závislost na kosmických přičinách (vliv
polárních září a pod.). Získaný materiál bude po přislušných redukcích každoročně publikován ve výroční zprávě, která se zasílá mimo domácí instituce všem cizozemským
stanicím magnetickým.
Literární novosti.
Posud.ky.
lng. Dr. Ant. Prokeš: Půda a národové. Vyšlo jako 22. svazek Knihovny Spolku
péče o blaho venkova v Praze II., Karlovo nám. Č. 32. 1939. 20 K.
Kniha, o niž zde podáváme stručný posudek, není knihou obsahu zeměměřického.
A přece považujeme za vhodné, abychom na ni upozornili čtenáře našeho Věstníku.
Autor knihy, ministerský rada. ministerstva zemědělství Ing. Dr. Ant. Pro k e Š, jenž
je znám mnoha zeměměřičským inženýrťim vystudovavším na pražské technice jako honorovaný docent encyklopedie nauky o zemědělství, shrnul v knize obsáhlé množstVÍ materiálu o venkovském životě a o ptidě. život venkovské společnosti, avšak i život celých
národti v minulosti, přítomnu a v budoucnosti je přímo závislý n a pti d ě, na její tvtJ.rčí
SChopnosti poskytovati člověku a jeho zvířecím pomocníktim životní prostředky, a n a
p r á v n í o r g a n i s a c i v I a s tni c k Ý c h P o m ě r ti k pti d ě, jak si ji lidská společnost během dlouhých věkti vytvořila. Pťida a venkov je základem života národti a
mělo by býti nepsaným přikazem pro každého, kdo s venkovem přicházi ve styk, aby
věnoval těmto problémťim svou pozornost. A zde jsme u p'řičiny, proč o nezeměměřické
knize referujeme v odborném časopisu zeměměřickém. Valná část přislušníkti našeho
stavu jest svým povoláním úzce vázána na venkov. Vždyť zeměměřičský inženýr je vedle lékaře jediným vysokošk,olsky vzdělaným občanem, který přichází v častý styk
s venkovem a jeho společnosti i v nejmenších horských VÍskách, kam mnohdy nevede
ani vlak, ani slušná cesta. Tento úzký styk s venkovským obyvatelstvem mu ukládá po_
vinnost! Nejenom onu úřední nebo existenční, nýbrž i povinnost národní, povinnost
vzdělaného člověka ptisobiti svou radou a pomocí k tomu, aby český venkov stal se
technicky, zdravotně, kulturně, sociálně a společensky pokročilým, aby se v něm lidem
lépe žilo a aby nepociťovali šk·odlivou.touhu po útěku do měst.
V tom směru mohou zeměměřičští inženýři mnoho našemu venkovu prospěti radou i skutkem, neboť jejich vysokoškolské vzdělání jim umožňuje, aby byli neoficiálními poradci naším venk!ovským občantim v rtizných otázkách, jmenovitě pak v otázkách
technických.
Kniha Ing. Dr. Prokeše obsahuje poučení o všech problémech, jež současný venkovský život, jmenovitě český, má a podává přehled opatření, která by měla býti vykonána, aby naznačeného cíle bylo dosaženo. Stručně jen uvedeme, že po historických statích o vývoji selského stavu v zemích našich i cizích je podán přehled péče o zemědělství po stránce všeobecné i po stránce obecného a odborného vzdělání na venkově, popsána je péče. sociální a zdravotní a vytyčeny estetické snahy, směřující k zpřijemnění
venkovského života. Jeden oddíl knihy věnován jest problému odlidňování venkova a
útěku do měst. Zvláštní a pro naše čtenáře zajímavou kapitolou je oddíl, věnovaný p éč i o vně j š í v z h led ves nic e. Významnou činitelkou v životě venkova je žena.
Kniha přináší oddíl o organisaci venkovských žen a anketu o životě a zaměstnání venkovské ženy. Jiná kapitola promlouvá o mezinárodní zemědělské organisaci a úkolu
sociologie a povaze sociologické práce na venkově.
.
V závěru kníhy uveden je podrobný soupis literatury, vztahující se k rťizným
oborťim, o nichž kniha pojednává .. Pro čtenáře zahraniční je připojeno vícestránkové německé résumé.
.
Knihu min. rady Ing. Dr. Prokeše našim čtenářťim vřele doporučujeme. Pour.
Vyšlé knihy.
Bredow:
Das Katasterwesen,
Geschichte, Aufbau, Verwaltung und Neuordnung.
Berlín.
Hillebrandt;
Engels, Geith: Reichsumlegungsordnung, MUnchen. RM. 8'25.
Luftbild und Vorgeschichte. Hansa Luftbild, G. m. b. H. Berlín SW. 29. 1938.
1939/90
Albrecht:
Deutsches Schrifttum uber Bildmessung und Luftbildwesen.
Wichmann. Berlin-Grunewald. 1938.
Fernand Danger: Le Bornage. Librairie de l'Enseignement technique. Paris. 56
Gottfried
Verlag
Fernand Danger: La propriété foncíere.
61. Boulevard Saint-Germain. 44 fr.
Librairie
de l'Enseignement
technique.
Ocag'rW Maurice ď: Procédés généraux de calcul (Calcul numérique, graphique,
nomographique, mécanique). Librairie Herman. Paris.
Bloc,hin: Stereofotogrametríjsko terestričko snimane. Moskva 1937.
Paynter J. E.: Practical geometry for Builders and architects. London. Chapman
& HaU.
Odborná pojednání
I
v časopisech:
Geometarski i geodetski glasnik. C. 5/1938. S o P o c k o: Vyrovnání pozorování
na trig. bodech vyššího řádu zpfisobem neurčitého řešení rovníc korelát. Rud I: Rektifikace polárního planimetru. S v i š č ev: Dělení velkých ploch. Ves e I: Poznámky
k referátu Ing. Kostiée, "úkol katastrálního plánu v národním hospodářství". Dr aŽ i é:
K reformě katastru. M a šek:
Katastr v Cesko-Slovensku. Rad o s a v I jev i é :
Geodetické práce ve Velké Britanii. Pro c h a z k a: Něco z historie číslic, čísel a počítání. M i I j a n i é: Potřeba náZorného zobrazování terénu reliefem. C. 6. S o p o c k o :
Vyrovnání pozorování na trig. bodech vyššího řádu zpfisobem neurčitého řešení rovnic
korelát (pokrač.). Ves e I: Poznámky k referátu Ing. Kostiée, "Úkol katastrálního
plánu v národním hospodářství" (dokonč.). F a I a t o v: Krátký přehled prací na dohotovení vyvlastňovacího elaborátu nové železniční trati Koprivnica-Varaždin. M i I j an i é: O některých starých plošných mírách. Nin k o v i é: Katastrálni mapa jako
prfikazní elaborát v soudnictví. 1939. Cis. 1/39. S o P o c k o : Vyrovnání pozorováni na isolovaných trig. bodech vyššího řádu zpfisobem neurčitého řešeni rovníc korelát (dokončeni z č. 5 a 6/1938). Ves e I: Použití úhloměrného hranolu pro 450. Dr a ž i é: Reforma
katastru. K o s ti é: úkol katastrálního plánu v národním hospodářstvi. Ma r i é: Je
dobrá stabilisace naši polygonové sítě? Cís. 2/39. Rud I : Grafické znázorněni vzorce pro
výpočet plochy obrazce ze souřadnic. D r a ž i é: Zdokonalení kartirovacich a reprodukčnich prací. Ves e I: Význam katastrální mapy v národnim hospodářstvi a právní a
technické podminky knihovního měření. Týž: Co by bylo podniknouti, aby se katastrální
mapa stala dokonalým knihovnim dokumentem? K r i v o k a p i é : Práce na srbském katastru ve vyhnanstvi. Cís. 3/39. K o s t i é : Zpráva o dosavadnich výsledcích ze zkušebního aerofotogrametrického měřeni pro katastrální plány. Dr a ž i é : V jakém p'ořadi jest
zapisovati měřické body při výpočtu výměr? Týž:
Reforma katastru
(pokračováni).
Vesel: Jak to zařiditi, aby katastrálnimapy mělyvýznamdokumentfi pozemkové knihy?
čis. 4 1939. S o P o c k o: Počet rovnic závislosti v trigonometrických sítích a jejich
volba. B o š k o v i é: Historický vývoj geodesie. D r a ž i é: Císelný výpočet výměr parcel z tachymetrických údajfi.M i I o šev i é: Práce na nivelaci I. řádu.
štv.
Zeitschrift fiir Instrumentenkunde roč. 1938. F. Loschner, "Ober die selbstrechnende Kippregel der Firma Kem (str. 49), Peschel, Untersuchungen von Invamivellierplatten der Firma C. Zei13(str. 62), Fraenkle, Die Belichtungszeiten bei Luftbildaufnahmen (str .. 241), Lildemann, Untersuchungen an kleinen Winkelme13geraten mít Schnekkenkranz und Me13spindel(str. 279), Ronchi, "Oberdie Luminositii.t der Bilder in Fernrohren (str. 316), v. Hofe, "Oberdie Lage der Austrittspupille bel Fernrohren; Krug,
Zur Beurteilung von Kreisteilungen aus Exzentrizitii.tsmessungen (str. 412), H. Loschner,
Der photogrammetrische Kurs in Jena im Laufe von 25 Jahren; Kasper, Die kurzperiodischen Teilungsfehler eines Koizidenztheodoliten (str. 443).
F-r.
Zprávy spolkové.
z Jednoty úř. aut. civ. geometril v Praze. V obecnim domě pražském byla konána dne 7. října t. r. hospodářská porada za účasti 14 členfi. Omluveni byli: kol. Mizera, Janč a Prokeš. Schtlzi zahájil předseda Ing. Filrst.
Kol. Prokfipek, který se po uzdravení dostavil do schfize, byl předsedou jménem
všech upřimně přivitán.
Předseda podal obširný referát o schtlzi Jednoty soukromých zaměstnancfi.
Kol. Ditě referovalo nemocenském pojištěni civilnich technikfi. Na žádost Jednoty
clv. geometrfi SV'OlalaInženýrská komora zástupce jednotlivých kategorii a tajemnika
svépomocné české organisace "Řišského svazu živnostnikfi, rolnikfi, obchodnikfi a j. samostatně výdělečných osob v Praze".
Podle získaných informaci mMe se státi členem tohoto svazu každá samostatně
výdělečná osoba, na níž se. vztahuje zákon o nemocenském pojištěni a která nepřekročila 60. rok svého věku. Clen plati měsičně 20 K, za všechny členy rodiny (děti do 17
1939/91
let) 5 K, za každé dítě nad 17 let 5 K. Zápisné jednou provždy 100 K. Podmínky vzhledem k nízké měsíčni částce jsou velmi výhodné. Předsednictvo Inženýrské komory přezkoumá j.eště podmínky a doporučí pak členstvi ve svazu buď jednotlivě nebo hromadně.
Na žádost pražských kolegt'l bylo požádáno prostřednictvím Inženýrské komory
Zemské finanční ředitelství v Praze o vhodnou místnost pro zhotovování smmktl s kat.
mapy.
Kolegfun, ktetí mají osobní auta a žádali o. povolení a dosud je nedQ!3ta'li,nemtlže
ani Inženýrská komora ani Jednota civ. geometrfi vymoci povolení, poně~adž jediným
rozhodujícím úřadem jsou Oberlandrati, kteří jediné sami vyřizují žádosti.
Inženýrská komora byla požádána o zavedeni čestného tízení proti jednomu kolegovi pro krytí osoby neoprávněné.
Za Moravu měl obšírný referát kol. Faltus z Bma.
;:-Kol. černý B. se uvolil, že, svolá všechny kolegy z Prahy v nejbližší době, aby sekonečně ustavilo sdružení po vzoru brněnském.
Povytízení několika žádostí o přemístěni kolegt'l a došlé velmi početné korespondence byla schtlze ukončena.
Dal šíp o rad a konala se dne 4. listopadu t. r. v Obecním domě pražském za
účasti 15 člentl. Omluven byl kol. Kural. Za Moravu byli přítomni kol. Janč a Prokeš.
.
Schtlzi zahájil předseda Ing. FUrst a podal obšírný referát o schtlzi v Inženýrské
komoře dne 16. října t. r., na níž byla projednávána nová osnova pro architekty. Za
Jednotu civ. geometrtl byli tam přítomni mimo předsedy kol. Proktlpek a Dítě. Další
schtlze v této věci byla konána dne 31. října t. r. za ptítomnosti jednatele. Za předsednictví Dr. Ježka a přítomnosti zástupctl Ústředí architekttl, Ústředny společenstev stavíteltl a Inženýrské komory bylo pokračováno o úpravě návrhu osnovy pro architekty.
Dne 23. října byla konána v Inženýrské komoře porada o smlouvách úřednických
v oboru stavebního podnikáni. Za Jednotu civ. geometrtl přítomni byli kol. černý a Dítě.
Se zástupci Jednoty soukromých zaměstnanctl bylo dohodnuto, aby civilní geometři tuto
otáZku řešili v rámci svobodných povolání s advokáty a notátí.
Kol. Proktlpek podal obšírný referát o schtlzi zeměměřičfi, kde bylo pojednáno <>
dalším vydávání Zeměmětíčského Věstníku.
Za Moravu referoval kol. Prokeš.
Upozorňujeme ony kolegy, kteří jsou nuceni dáti se zastupovati ve svém povoláni
(na př. v době onemocnění atd.), aby tak činili jenom kvalifikovanými asistenty.
Po vyřízeni některých stižnosti a velmi početné korespondence, týkající se přesídleni geometrtl, přezkoumání účttl civ. geometrtl a vyřízení žádosti o povolení provozováni praxe v určitých místech, byla schtlze skončena.
Por a d a dne 1 8. 1i s top a dul 9 3 9. Vzhledem k tomu, že byla svolána na
20. listopadu t. r. schtlze Pracovní sekce Inženýrské komory v Praze, konala se í našehospodářská porada dřive a sice 18. listopadu.
Předseda :Ing. FUrst zahájil schtlzi za přítomnosti 14 člentl. Za Moravu byli přítomní kol. Faltuá a Prokeš. Omluveni byli kol. Janč, Hruška a Tvartlžek.
Předseda referoval o osnově civilních architekttl, k niž zaujali civil. geometři přiměřené stanovisko. Konečná redakce návrhu této osnovy o civil. architektech konala sedne 7. listopadu v Inženýrské komoře. Za Jednotu byl přitomen jednatel kol. Ditě. Podobně jako úř. aut. civ. inženýři stavebni, tak i civil. geometři požadovali, aby při projednávání otázky titulu a oprávněni civil. architekta nebyla dotčena oprávněni ostatních
kategorii civil. techniktl.
Doporučujeme všem kolegt'lm a kvalifikovaným asistenttlm, aby se stali členy SIA
a tím umožnili vydáváni našeho jediného odborného časopisu zeměměřičského. Úroveň
Zeměmětíčského Věstniku byla vždy na výši doby a bylo by vice než bolestné ztratiti
tento jediný náš odborný časopís.
Když bude vyvinuta podobná akce i u kolegtl ve státní službě, bude dalši vydáváni Zeměměřičského Věstniku zachráněno. Proto vyzýváme dtlrazně všechny kolegy,
resp. jejich kvalifikované asistenty, aby v zájmu celého našeho stavu vstoupili do SIA
a tim umožnili vydáváni Zeměměřičského Věstniku.
Po projednání likvidace kanceláře Ing. Kodla s kol. Proktlpkem a po vyřízeni došlé pošty byla schfize ukončena.
Ref.Ing. Ditě.
Výstava ,,100 let české fotografie". Letos u příležitosti 100. výroči vynálezu fotografie jsou pořádány téměř ve všech zemich oslavy a výstavy s ukázkami vývoje a pokroktl, které fotografie v poslednich letech učinila. Dnešni život bylo by asi velmi těžko
bez ni si představiti, neboť zasahuje téměř do všech odvětvi lidské činnosti. Také zeměměřičský ínženýr stěží by dovedl si odmyslet fotografii a její použití pro měřické účely,
zvláště pti zhotovování map a plántl a ve fotogrametrii.
1939/92
Sluší proto připomenouti prorocká slova, kterými předseda francouzské Akademie
věd, slavný fysik a profesor matematiky a geodesie Dominique Frangois Jean Arago
r. 1839, když podával francouzské akademii podrobnou zpráVU o vynálezu Daguerrově,
předpověděl fotografii velkou budoucnost i pro účely měřické: "Oes images, sO'Umises
aux regles de za Géométrie, permettront
d l'aide ďun petit nombre de données, de remonter aux dimensions exactes des parties les plus élevées, les plus Vn.acoessiblesdes édi-.
jioes." Proro<:ká slova Aragova jsou tím významnější a cennější, že byla napsána již dvě
desítiletí před tím, než se podařilo "otci fotogrametrie" Aimé Laussedatovi, slavnému pařížskému mechanikovi Brunnerovi a mladému optikovi Bertaudovi vyrobit první měřic-
kou fotografickou komoru -
dnešní fototeodolit.
Česká fotografie oslavuje Daguerrllv vynález výstavou, pořádanou v Uměleckoprfimyslovérn museu v Praze (u parlamentu). Výstava byla otevřena opožděně, teprve
26. října, ale zato se těší velké pozornosti a oblibě a denně je velmi četně navštěvována.
Neni dobře možno podrobně tu vypisovati, co všechno je na výstavě ve velké síni
v přízemí a ve třech prostorných sálech I. poschodí Uměleckopro.myslového musea nashromážděno a vystaveno. Zmíníme se proto alespoň o fotogrametrii, jejíž ukáZky jsou
v oddělení "Fotografie ve vědách technických". Třeba však poznamenati, že tato výstava fotogrametrie není nikterak úplná, a to nejenom pro nedostatek místa, ale i proto,
že řadu opravdu pěkných věcí, na př. obrovskou zvětšeninu leteckého snímku z posledního sokolského sletu, nebylo možno vystaviti. V přehledu uvádíme stručný seznam vystavených prací.
oddělení ministerstva
veřejnýoh praoí (Ing. K. Srba, Ing. St. Koletecké plány úseku Vltavy v Praze a částí Prahy I.-III., části řek Labe a Sázavy, jakož i pozemní snímek úseku Sázavy s perspektivními vrstevnicemi, dále zvětšeniny leteckých fotografií (Louny, Ledeč n./SáZ., zámky Hluboká a Dobříš, zříceniny hradO.žebrák a Zviřetice u Bakova, šternberk, Svatý Hostýn, Lysá hora, část Masarykova
okruhu u Brna a snímek nástupu cviČenco.při sokolském sletu).
Fotogrametrioké
nečný):
Zeměpisný ústav ministerstva
vnitra (Dr. J. Peterka):
některé dřívější příklady
stereofotogrametrického měření a ukáZky novějších pozemních fotogrametrických prací
pro topografícké mapování v měř. 1 : 20.000, zvětšené obrazy ze slovenských jeskyň, panoramatický snímek živohouštských skal se zakreslenými perspektivními vrstevnicemi,
letecké plány s vrstevnicemi a ukáZky mapování s použitím multiplexu; exposici doplňuje
několik stereoskopťl české výroby.
O'stav yeodesie nižší a vyšší (asistent Dr. J. Klobouček):
školní případ stereofotogrametrického zaměření vyšehradské skály v měř. 1 : 500 s vrstevnícemi po 5 m a: ukázky
pokusných měřických snímko. na infradeskách.
výzkumná stanioe lesnioké geodesie a fotogrametrie
v Brně (prof. Dr. Al.
tří studie překreslování leteckých snímko. nepravidelného územi, fotoletecké zaměření školního závodu zemědělského v žabčicich a zaměření školního lesního statku
"Masarykťlv les", revir Hády, 1 : 2500; tyto pěkné a ucelené práce doplňují ještě stereoskopické snímky a anaglyfický obraz Mendelova pomníku.
Státni
Tichý):
Také v jiných oddílech výstavy setkáme se s aplikacemi fotogrametrie: prof. Dr.
vystavuje měření pro.hybu betonových nosníko. a měření pohybu sypkých
zemin a v oddílu "Lékařstvi" je vystaveno stereofotografické měření nálezu čáslavského
(lebky žižkovy).
J. Pantoflíček
Před zahájením výstavy byla tiskem vydána pěkná publikace, která však během·
týdne byla rozebrána. Bylo v ní stručně pojednáno o použiti fotografie ve všech odvětvích. Stať o fotogrametrii napsali do ní prof. Dr. P. Potužák a Dr. J. Peterka a o leteckém fotografování Ing. K. Srba.
.
Doporučujeme všem návštěvu této zajímavé výstavy. I když· mnoz.i tam nenaleznoU
vše, co by z našeho oboru tam ještě patřilo(na př. ukáZky použití fotografie v reprodukci map a pláno.), a třebaže někdo nebude snad plně spokojen s exposicí fotogrametrie,
najde každý na výstavě mnoho zajímavého a jistě nebude litovat malé částky za
vstupné (2 K). ---:Výstava jest otevřena denně do 19 hod. a potrvá do konce prosince t. r.
Dr. J. Klobouček.
Pozemková reforma na Slovensku. Na Slovensku připravuje se nové provádění
pozemkové reformy. Podle projevfi ministra .hospodářství Medrického má se nová pozemková reforma vztahovati asi na 40.000 ha židovské pťldy 18.000 ha pťldy, jež je v majetku cizích státních příslušníkťl a asi na 25.000 ha pťldy: která podléhá revisi staré p0zemkové reformy. Dále se má vztahovati na pozemkový majetek o rozsahu větším než
30 ha, což by se týkalo úhrnem asi 900.000 ha po.dy. Hlavní zásadou reformy je rozdělit
po.du mezi rolniky na Slovensku tak, aby se vytěžilo co nejvíce ve prospěch národního
a hospodářského celku. Má se založit střední rolnický stav, který by upevnil posíci slovenského národa.
1939/93
Kdo má navrhovati, prováděti a řiditi práce urbanistické. Tato otázka je předmětem zájmu i sporo mezi rfiznými odborníky, kteří se cítí povoláni k řešení otázek, spojených s výstavbou měst a s plánováním celých krajť1 u nás i v cizině. V našich poměrech
jsou to též kolegové úř. aut. civ. geometři, kteří mají na tomto sporu zájem proto, že
své oprávnění k činnosti urbanistické odvozuji.přímo z § 6 nař. o civ. technicích č.77/1913
ř. z. i z toho, že stavba měst je jim přednášena na odboru zeměměřického inženýrství
jako předmět II. státní zkoušky. V jejich řadách pak je skutečně několik vynikajících
urbanistť1, jejichž znalosti a práce budí zaslouženou úctu i u jiných příslušníkť1 technických povolání a v širší veřejností.
Spor o to, kdo má navrhovati, prováděti a řiditi práce urbanistické, je však živý
i jinde. V 21. čísle Technického Obzoru z 10. listopadu t. r. je uveřejněno několik názorů.
vynikajících francouzských pracovníkť1 ve stavbě měst, jež byly v souvislos4 se sjezdem
francouzských urbanistť1 v Marseille v r. 1938 uveřejněny v čísle 67 Revue "Urbanisme".
R e n é Dan g e r, náš přítel a redaktor Journal des Géomětres Fran!<ais přiznává, že
revue Urbanism vždy se snažila vyhnouti okruhu těch, kteří by chtěli vyhraditi urbanistickou práci výlučně architektť1m. Urbanistické dilo se skládá ze 3 části: přípravy, vypracování projektu, provedeni. Konstatuje, že v přípravě je nejzběhlejší geometr. Při vypracování projektu je třeba celé řady znalostí, z níchž každá je vlastní rozným oborom techniky a získá se na rfizných školách. Nadřazenost jednoho oboru nad druhým se mť1že
jeviti pouze v postupu, nikoliv ve výsledku, s výjimkou snad jen v některých zvláštních
případech. Z toho vyvozuje, že urbanista není ani topograf, ani architekt, ani inženýr,
geometr nebo hygienik individuálně. Urbanista je synthesou všech těchto oboro. V naší
době, kdy je urbanismus mladý, je možno, že se našel urbanista mezi některými z vyjmenovaných technikť1, nemť1ževšak pracovati úspěšně, neosvojil-li si kromě znalostí ze
svého oboru také vědomosti z oboro ostatních. Při uskutečňování projektu nastoupí kaž~ obor opět ve svá práva a pracuje na svém úseku samostatně. Architekt namítne, že
znalost není vše, že urbanismu jde o tvoření, umělecké schopnosti a smysl pro koncepci,
které se získají studiem architektury. Bylo by možno s tím souhlasit, kdyby urbanismus
a estetika měst byly již uspokojivě probadány. Ani estetici, ani kritici umění však dnes
nepovažují urbanismus za umění vyspělé. Z architektť1 je pouze menšina umělecky školená a ta právě podceňuje hospodářské a technické nutnosti urbanismu. Podle autorova
názoru cit estetický a tvořivý nezávisí na určitém vzdělání a mť1žese vyskytnouti stejně
u inženýra nebo geometra jako u architekta. Ú vah y m noh Ý c h I i d í z d r a v é h o
rozumu
musí
vždy dojíti
k dobře
uvážené
součinnosti
mezi t e chniky
rť1zných
kategorií
za společným
cílem
nebo ideálem
úpravy
mě s t a n e b o k r aj e. - Pokud jde o ředitele této spolupráce: musí míti zkušenost,
úsudek, schopnost organisace a rozhodování, t. j. vlastnosti šéfa. Nelze dokázati, že tyt~
vlastnosti vyskytují se u architekta častěji než u jiných technikť1.Při volbě šéfa je třeba
se vyhnouti soutěži myšlenek, ale opírati se o dosažené výsledky. Proti volbě architekta,
inženýra nebo geometra se namítá, že se všichni zabývají též uskutečňováním díla a že
tedy mohou jako urbanisté přijíti do rozporu mezi svým svědomim a svým zájmem. T~
pouze prokazuje, že urbanista - ať již úředník nebo technik z praxe - nemá býti volen
z okruhu svého pť1sobiště.
Tolik tedy (p~e výtahu z T. O.) o problému, kdo je nejspiše urbanistou, praví
zeměměřič!
Avšak i ostatní účastníci ankety v "Urbanisme" vyslovili se celkem shodně, že
při úpravách urbanistických je třeba spolupráce více odborníkť1. Maurice
Fontaine,
inspecteur général adjoint aux travaux de Paris, zdť1razňuje, že urbanismus potřebuje'
lidi povolaných (kompetentních) a prohlašuje, že by bylo chybou dáti monopol absolventť1mjediné školy.
R o g e r P u g e t, architekt-urbanista, soudí, že urbanista není architektem, ani
inženýrem, ani geometrem, ani jiným odborníkem" nýbrž každým z ních částečně. Kladla-li by se pro urbanismus otázka toho či onoho vzdělání, podřizoval by se urbanismus
některé disciplině, t. j. celek by se podroboval určité podrobnosti.
Také další účastník ankety Fu n k e I s t e i n má za to, že jako konečné řešení
všech úkolť1urbanistických, vedoucí k cíli, projeví se vždy ve spolupráci všech odborníkť1.
Není na škodu připomenouti tyto hlasy francouzských odborníkť1 u nás právě
nyní, kdy opět otázka oprávnění k pracím urbanistickým byla v jisté souvislosti opět
rozvířena. Ani velký národ, jako jsou Francouzi, nemť1žesi dovoliti svěřovati výstavbu
svých městských i venkovských aglomeracJ absolventu jediného typu školy a nemť1že
zříditi školu, jejíž absolventi by výlučně byli vzděláni jen v urbanismu. Tím méně mť1žeme tak učiniti my! Bude na prospěch věci, když i dál na našich regulačních plánech
budou spolupracovati rozní odborníci v upřimné vť1lidosáhnouti co nejlepšího společného
výsledku. Mezi těmito spolupracovníky pak nesmí chyběti zeměměřič, neboť on je výrazným spolutvtlrcem všech promýšlených urbanistických zásahť1.
Přátelské sch1izky pražských kolegť1konaji se pravidelně k a ž d Ý čtv rte k od
17-19 hodin v kavárně domu SIA. Jsou na nich srdečně vítáni kolegové z Prahy i kolegové venkovští, kteří náhodou v kterýkoliv čtvrtek do Prahy zavítají.
1939/94
ln memoriam Ing. Hajného...
Dne 13. listopadu t. r.
rozžehnal se se světem po těžké nemoci Ing. Vladimír
Haj n ý, vrchní měříčský rada v. v. *).
Byl zpopelněn v brněnském krematoriu dne 17. t. m.
za velké účasti _příbuzenstva, přátel vysoké školy technícké,
městského stavebního úřadu, státních drah, úředníkfi zemského fínančního ředítelství a katastrálních měříckých úřadu.
Nad rakví zesnulého kolegy pronesl Ing. A. Kr e j car
tento projev:
"S procítem jara, v měsíci květnu t. r., když odešel na
věčnost z naších řad vrchní měříčský rada v. v. Ing. Jaroslav
Zvěřína, v měsící červencí t. r. pak vrchní měříčský rada v. v.
Jan Orel, netušílí jsme, že do podzímní melancholie zazní opět
smutná zvěst, že dokončíl pozemskou pouť mílý náš kolega
Ing. Vladimír Hajný, vrchní měříčský rada v. v., stařešína
ínženýru státní měřické služby.
S rozbolestněným srdcem sledovali jsme úporný zápas jínak silného tělesného organísmu s mučivou chorobou. Doufali jsme, že vítězem bude vfile žít, ale osud pokynul
záporně. Ing. Hajný, zdolán byv v zápasu s nelítostnou nemocí, skonal dne 13. listopadu,
krátce po dovršení 73 let požehnaného svého věku.
V osobě zvěčnělého odchází dolwnalý vzor člověka, jemuž bylo souzeno probíjeti
se životem z malých začátkfi za svým cílem a ideálem.
Narozen dne 9. listopadu 1866 v Řevníčově u Rakovníka v čechách, věnoval se
geodetickému studiu na vysokém učení techníckém v Praze. Po krátké praxi cívilní
vstoupíl roku 1895 do měřické' služby státní a věnoval se horlivě a s láskou svému povolání, vynikaje rozhledem, bystrým postřehem, nezlomnou pili, zručností a iniciativou.
Triangulačni kancelář b:ýv. minísterstva financí ve Vídni, kamž byl r. 1896 přidělen, řadila zvěčnělého vždy mezi nejlepší úředníky v oboru prací triangulačních a měření nově vybudovanou metodou polygono-trigonometríckou.
Díla v tomto ohledu zvěčnělým provedená, jako Králové Městec, Čáslav, Mladá
Boleslav, triangulace býv. říšské hranice rakousko-ruské v Haliči na řece Zbruči, četné
práce triangulační pro vyhotovení přesných katastrálních plánfi v severních, východních
a jižních čechách jsou toho skvělým doklad3m.
V roce 1913, byv jmenován inspektorem tehdejší evídence katastm
pozemkové
daně na Moravě při zemském finančním ředitelství v Brně, pfisobí brzy poté zároveň
jako honorovaný docent "Nauky o pozemkovém katastru" na vysoké škole technické
v Brně, jest členem zkušební komíse pro státní zkoušku zeměměřičských inženýru, zku_
šebním komisařem pro zkoušky uchazečfi o oprávnění civilních technikfi při zemské poIítícké správě v Brně.
Roku 1919 odchází do Bratislavy. kdež byl pověřen ministerstvem financí organisací pozemkového katastru na Sl?vensku. V tuto dobu nemohlo mít toto nestejnorodé
odvětví převzatého dědíctví z Maďarska lepšího představitele. Jeho zásluhou jest, že bylo
při býv. gen. fínančním ředitelství v Bratislavě po prvé zřízeno samostatné oddělení
pod vedením technika.
Roku 1921 vídíme zvěčnělého jako technika adjoints při mezistátní delimitační
komisi pro stanovení hranic československo-maďarských.
Zásluhy, organísačni činnost a horlívá práce zvěčnělého milého kolegy byly vesměs vřele oceněny a uznány pochvalnými dekrety býv. rakouského minísterstva financí, zemskými fínančnimi úřady v Praze, Brně a Bratislavě, ministerstvem veřejných
prací a jeho učitelská pfisobnost na vysoké škole technické děkovným přípisem rektorátu jmenované vysoké školy z r. 1921.
Dosáhnuv hodnosti vrchního měřičského rady, nastupuje zvěčnělý po návratu od
deIímitaění komise r. 1926 opět dohlédací službu u pozemkového katastru pří zemském
finančním ředitelství v Brně, jest jmenován prvním technickým referentem s právem
aprobačním v oboru pozemkového katastru a revisním orgánem při zemské komisi pro
agrární operace v Brně.
Byl také literárně činným a četná odborná pojednání byla uveřejněna ve "Zprávách veřejné služby technické" a v "Zeměměřičském věstníku".
R. 1932 odchází Ing. Hajný na vlastní žádost na trvalý odpočinek. Pří této příležitosti vyslovil zvěčnělému pan ministr financí vřelý dík a uznání za výbornou činnost
ve službě, zvláště pak v těžkých dobách popřevrat0vYch na Slovensku.
Jako technik náleží Ing. Hajný k oněm ještě předválečným zjevfim, ve kterých
získal stát výborné síly, prošlé tvrdým životem mnohdy daleko od vlasti po boku milované manželky i rodiny.
*) Srov. Z. V., Č. 3/1933,
str. 56.
1939/95
Ve vedoucím postavení byl naprosto objektivním představeným personálu technickému i kancelářskému, jeho učitelem i rádcem zároveň, přímý v jednáni, nesmlouvavý, avšak ve vhodnou chvíli podal vždy vlidně svoji ruku a neodepřel podporu.
S hlubokým žalem v srdcích skláníme se nad Vaší rakví, milý kolego, nad rakví,
která proměnila se naposled v mohylu pozdních kVět-CI,posledních to pozdravfl. těch,
kteří Vás milovali, ctili a si vážili. Svými pracemi postavil jste si pomník ceny nehynoucí, památka Vaše bude mezi námi vždy žít. Budiž pokoj Vám, nechť klidně odpočine popel Váš v milované vlasti!"
Prof. Dr. Ing. J. Pantoflíček řádným členem české akademie. Druhá třída české
akademie ve svém sborovém zasedání 28. října t. r. zvolila dosavadního svého mimořádného člena, profesora vyšší a nižší geodesie na Vysoké škole inženýrského stavitelství
pří Ces. vys. učení technickém v Praz,e, Ing. Dr. Jaroslava Pantoflíčka,
svým řádným
členem. Bohaté činnosti vědecké v oboru geodesie vzpomněl náš věstnílt při příležitosti
jeho šedesátin v č. 4 z 5. dubna 1935 (str. 54). Širší veřejnosti je 'prof. Pantoflíček znám"
zejména jeho znamenitý podíl na monumentálním díle "Atlas čs. republiky", vydaném
v r. 1935 Ceskou akademií, jehož byl po dobu dvanácti let přípravných prací vrchním
redaktorem a v němž stvořil dílo, vysoce ceněné i v zahraničí.
výkaz změn ves t a v u měř i č s k é h o per s on á I u P o zem k o v é h o k a t astr u v zem i Ce s k é za dobu od 1. července do 30. září 1939. 1. D o v Ý s I u ž b Y
pře I o žen:
m. r. Ing. Ignác Háva. 2. Pře v e den i d o s I u ž e b: ministerské komise pro agr. op. v Praze (k zemské komisi pro a. o. v Brně): v. m. k. Ing. Josef Žívotský; ústředí min. vnitra: v. m. r. Ing. Stanislav Veverka, v. m. k.: Ing. Vilém čelechovský a Ing. Rudolf Kapucián. 3. Převzati
pro obvod
z. f. ř. v Praz
e: v.
m. r.: Ing. Karel Rykr, Ing. Karel Hanzal, Ing. Karel Klimeš, Ing. Václav Primich; m.
r.: Ing. Karel špetla, Ing. Karel Žáček, Ing. Pavel Podubecký, Ing. Jan Chyba, Ing. Václav Fárka, Ing. František Lenc, Ing. Achiij Roziňák, Josef Podstatný, Ing. Josef Truksa, Ing. Aloís Pejchota, Ing. Josef Lhota, Ing. Václav Jágr, Ing. Josef Vobr; v. m. k.:
Ing. Emanuel Slavíček, Ing. Bohumil Vltavský, Josef šmíd, František Thám, Ing. Jaroslav -Koloc, Ing. František Jíruš, Ing. Miloslav Masopust; m. k.: Ing. Josef čech, Ing.
Vojtěch Král, Ing. otakar Svoboda, Josef Ježek, Ing. Josef Lafant, Ing. Karel Havelka,
František Záruba, Ing. Josef Kupka, Evald Liška, Ing. Josef Košař, Ing. Ludvík Sponner, Ing'. Josef r.íbal, Ing. Bohuslav Adamec, Ing. Josef Fuka, Ing. Karel Matuška, Ing.
Jo~ef Hlaváček, fug: Miloslav Macák, Ing. Josef Wachtl, Ing. Ferdinand Frohlich, Ing.
Míroslav Janata, Ing. Josef Preclík, Ing. Václav Nežerka, Ing. Josef Engel, Ing'. Jaroslav Vycpálek, Ing. Vladimír šváb, Ing. l<TantišekMeisner. Ing. Karel Brousil, Ing. Rudolf Malivánek, Ing. Alois JeUnek. Ing. Antonín Vildvald, Ing. Vladislav Veis, Ing'. Jaromír Žižka, Ing. Jan Petřík, Ing Emanuel Partyngl, Ing. Emanuel Urban, Ing. Rudolf
Ceeh, Ing. Josef Schwarz, Ing. Ladíslav Kadeřábek, Ing. Václav Halásek, Ing. Antonín
Trpka. Ing. Oldřich Galař, Ing. Frantíšek Chaloupka, Ing. Bohumil Honomíchl. Ing.
František HavUček, Václav šarm, Ing. Stanislav čermák, Ing. Dominik Navrátil, Ing.
Jiří Hendrych, Ing. Otto Chabera, Ing. Jaroslav Tichý; m. konc.: Ing. Vladimír Dohnal,
Ing. Staníslav Bílek, Ing. Ladíslav Tobrman, Ing. František Volek, Ing. Oldřích Hrdý,
Ing. Václav Lieberzeit, Ing. Václav Křikava, Ing. František Hlavatý, Ing. Václav PichUk,
Ing. Alois BuŠík. Ing. Frant. švec, Ing. Jose( Hfl.lka, Ing. Frant. Kovárna, Ing. Jaromír
Němeček, Ing. Jaroslav Kohout, Ing. Antonín Koláčný, Ing. Bohumil Volfik, Ing. Rudolf Novák, Ing. Václav Steklý, Ing. Arnošt Foff. Ing. Jan Kánský, Ing. Jan Mošna,
Ing. Karel šeda, Ing. Jaroslav Kábrt, Ing. Josef Doleček, Ing. Jaroslav Teplický, Ing.
Josef Tomášek, Ing. Karel Kulhánek, Ing. Jaroslav Hruška, Ing. Jos·ef Kubín, Ing.
František Veselý, Ing. František čálek, Ing. Karel štěpánek, Ing. Václav Bornvka,
Ing. Ladislav Kučera; smluvní měř. úřednící: Ing. Antonín Douša, Ing. Oldřích Válka, Ing. Oldřich Křelina, Ing. Bohumír Matouš, Ing. František šponer, Ing. Karel 'Ropecký, Ing. František Kaňka, Ing. František Barnet, Ing. Otto čížek, Ing. Václav Mazin,
Ing. Rudolf Trnka, Ing: Miloslav Blecha, Ing. Karel Žižka, Ing. Václav Marek, Ing. Jiří
Bartoš. 4. Pře v z a t i pro obvod z. f. ř.. v Praze a přiděleni: m. k.: Ing. Petr Gluchov
ke k. m. Ú. v Poličce, Ing. Ivan Petrunkjevič do Chotěboře, Ing. Josef Baratov do Blatné; sm!. m. úř.: Ing. Michail Cekunov do Německého Brodu a Ing. Alexandr Obuškěvíč
do Roudnice n. L. 5. Jme Í1 o v á n: m. komisařem Ing. Karel Kott. 6. P o vol á n i
k v Ý p o moc n é s I u ž b ě: v min. fin. odd. m;6a: v. m. r. Ing. Václav Primich;
v triang. kanc. min. fin.: m. k. František Záruba, Ing. Josef Kupka, Ing. Karel Matuška,
Ing. Miloslav Macák, Ing. Josef Engel, Ing. Jaroslav Vycpálek, Ing. Rudolf Malivánek,
Ing. Oldřich Galař, Ing. Bohumil Honomichl, Václav šarm; m. konc.: Ing. František Hlavatý, Ing. Václav PichUk, Ing. Jaromír Němeček, Ing. Antonín Koláčný, Ing. František
C~Jlk; v reprod. ústavu min. fin.: v. m. r. Ing. Rudolf Klimeš; m. r.: Ing. Karel Žáček,
Ing. Jaroslav Chfl.ra, Ing. Karel Hylmar; v. m. k. Ing. František Jiruš; m. k. Ing. Jaroslav Pichlík. 7. Pře I o žen i: m. r. Ing. Antonin Lukáš z triang. kanc. do odděleni
XI. z. f. ř., v. m. k. Eduard Palla z Německého Brodu do Sušice, m. k. Ing. Ladislav
Kadeřábek od k. m. Ú. v Praze do Rokycan, Ing. Josef Fiřt z Rokycan ke k. m. Ú. v Pra~
ze, Ing. Ferdinand Frohlich z českého Brodu do Pardubic.
1939/96
Download

ZEMEMERICSKY 1.2 VĚSTN íK 19 3 9