Řízení a organizace výrobních procesů s podporou IT
1. Charakteristika výroby a její organizace
Výroba, spotřeba, poptávka, směna, trh
Výroba - výsledky práce (výrobky a služby) určené ke spotřebě
Spotřeba - uspokojování potřeb lidí:
• základních - biologických
• luxusních
Poptávka - po statcích:
• volné (běžně dostupné)
• vázané (výsledek ekonomické činnosti)
Směna - statky ve formě zboží, tj. :
• výrobky
• služby
Trh - realizace směny zboží, kde:
• výrobce nabízí - vytváří nabídku zboží
• spotřebitel kupuje - vytváří poptávku po zboží výrobě
Oba subjekty trhu jsou nuceni provádět volbu:
. spotřebitel - dle míry uspokojení a ekonomických možností
. výrobce - dle ekonomických možností a schopností
Cena - je určována vztahem poptávky a nabídky
Faktory konkurenceschopnosti
Struktura výrobních systémů
Výroba = transformace
Výrobní proces = činnost zajišťující transformaci
Výrobní faktory = ekonomické zdroje umožňující realizovat transformaci
a) Výrobní faktory = (ekonomické zdroje)
1. práce - pracovní síla - lidský kapitál
• vzdělání a příprava
• podnikatelství ——> podnikatelé
⇒
organizují výrobu
⇒
dělají ekonomická rozhodnutí
⇒
nesou riziko
⇒
iniciují inovace
⇒
objevují trhy a respektují zákony tržního mechanizmu
2. příroda -
půda, výchozí materiál
3. kapitál -
majetek investiční (reálný)
majetek oběžný (finanční)
4. rozvoj poznání - technika, technologie, informace, organizace, řízení, aplikace IT (stále
rostou)
5. rozvoj vzdělanosti
6. objevování trhu a nových možností spotřeby
b) !!!Výrobní proces - (také) činnost, při níž se uskutečňuje soubor pracovních, technologických a
přírodních procesů, které mění tvar a jakost vstupního materiálu. Nebo jednodušeji: „Činnost
uskutečňující výrobu“
Členění výrobního procesu:
• technologický proces – činnost při které dochází ke kvalitativním změnám v určitém časovém
sledu operací (např. roztržení papíru které předváděl na přednášce)
• přírodní proces
• pracovní proces
• další procesy (kontrolní, skladovací, manipulační), vesměs netechnologické
Příklad: Výroba ozimé pšenice
Technologický proces - dochází ke kvalitativním změnám v určitém časovém sledu.
Technologický postup - soubor technologických operací v předepsaném časovém sledu.
*
Technologická kázeň - dodržování souboru a sledu operací a zejména technologických
parametrů (požadavků), tj.:
⇒ parametry technologické (kvalitativní) změny zpracovávaného materiálu (hloubka,
stupeň drobení....)
⇒ parametry spotřeby materiálu (výsevek, dávka) a ztrát
⇒ parametry lhůty a délky trvání (biologické a biologicko-chemické procesy)
Technologická kázeň - postup vyplývá z použité:
* Technologie - nauka o nejúčelnějším způsobu výroby.
Přírodní proces - kvalitativní změny v důsledku působení
(biologických, biologicko-chemických a chemických) vlivů. Tj. jedná se vlastně
o "nepoznaný" technologický proces. Ve chvíli kdy tento proces poznáme stane se
technologickým.
Pracovní proces - vyjadřuje způsob spojení (působení) výrobních faktorů. Sled pracovních operací
na jejichž konci je výrobek nebo služba.
Dělí se na:
* Pracovní operace - elementární časově souvislá část pracovního postupu s vlastním úkolem a
definovaným pracovištěm (místo, materiál, pracovník, strojní vybavení, technologické
parametry, energie).
⇒ operace technologické
⇒ operace netechnologické (nedochází ke kvalitativním změnám - např. manipulace a
doprava)
Pracovní operace se dále člení na:
⇒ úsek
⇒ úkon
⇒ pohyb
* Pracovní postup - soubor pracovních operací v prostoru a čase, na jehož konci je část nebo
celý výrobek.
* Pracoviště - místo vybavené výrobním zařízením pro provedení určité pracovní operace nebo
skupiny operací.
Definice dalších základních pojmů:
* Výrobní (strojní) zařízení - spojení (trvalé i dočasné) stroje nebo nářadí se zdrojem energie, při
kterém jako celek může vykonávat užitečnou práci - pracovní operaci: stacionární nebo
mobilní ———> soupravy
* Stroj - technický prostředek s aktivními pracovními orgány (mobilní nebo stacionární).
* Nářadí - technický prostředek bez aktivních pracovních orgánů.
* Pracovní linka - seřazení časově a funkčně navazujících pracovišť.
* Strojní linka - spojení několika strojních výrobních zařízení, které zajišťují několik na sebe
navazujících pracovních operací stejného pracovního postupu; strojní výrobní zařízení na sebe
navazuje funkčně, technickým provedením, výkonností a časově.
* Mechanizovaný výrobní proces - výrobní proces, při kterém všechny operace zajišťuje strojní
výrobní zařízení a práce člověka se omezuje především na řízení strojů a jejich ovládání.
* Automatizovaný výrobní proces - výrobní proces, při kterém strojní výrobní zařízení, uspořádané
zpravidla do strojních linek, je řízeno pomocí automatizačních prostředků a práce člověka se
omezuje pouze na dozor a kontrolu práce mechanizmů.
* Kontrolní proces - proces, při kterém dochází ke kontrole kvality výroby a jakosti výrobků.
2. Mechanizovaný výrobní proces
Definice, členění, schéma, popis
DEF.:
Mechanizovaný výrobní proces - výrobní proces, při kterém všechny operace
zajišťuje strojní výrobní zařízení a práce člověka se omezuje především na řízení strojů a jejich
ovládání.
ČLEŇ.:
•
•
•
Z hlediska charakteru technologie jde o výrobní procesy s podstatou:
mechanickou (kovovýroba, strojírenská výroba, stavební výroba, doprava, údržba a
opravy...)
chemickou (výroba barev, pohonných hmot a maziv apod.)
biologickou a biologicko-chemickou (zemědělská, lesní, potravinářská výroba,
ekologické provozy....)
Z hlediska vztahu výrobního procesu k výrobku rozlišujeme tyto druhy výrob:
•
•
•
•
•
hlavní - hlavní výrobní proces
pomocná - pomocný (obslužný) výrobní proces (např. údržby a opravy)
vedlejší - podpora výroby hlavní
doplňková - zpravidla zpracování odpadů výroby hlavní
přidružená - paralelní s výrobou hlavní
Schéma a popis ?? nevim co to má bejt nic takového se nedělalo:(
Charakteristika výroby a výrobních procesů s mechanickou podstatou (strojírenství,
opravárenství, přidružená výroba)
Obecná charakteristika
• menší pracovní prostor; stroje obvykle stojí a pohybuje se materiál
• rozmanitější varianty prostorového uspořádání (struktury) a časové struktury
• nezávislost na neovladatelných faktorech
• vysoký stupeň:
• automatizace
• dělby práce - specializace
• využití výrobního zařízení a pracovníků - rytmičnost výroby
• dobré možnosti řízení jakosti práce a kvality výrobků (dodržování technologické kázně)
• kratší inovační cykly, vlastní vývoj, konstrukce a technologická příprava (koncepční činnost)
Výrobek nebo obnova (údržba, diagnostika, oprava)
• členění na součásti
• propracované výrobní (technologické a pracovní) postupy a technicko-hospodářské normy
(potřeba času, materiálu, energie, takt a rytmus)
• pracovní operace jsou realizovány na pracovištích v souladu s výrobní dokumentací technickou:
výrobní výkresy, kusovník, technické podmínky; a technologickou: technologické postupy, TH
normy, technologický projekt, technologické výkresy a výkresy speciálního nářadí)
• pracoviště tvoří dílny, provozy a výrobní linky
Ekonomika
• lepší přizpůsobivost trhu, zejm. u malých a středních podniků (včetně přidružené výroby
zemědělských aj. podniků)
• dokonalejší marketing a volnější tvorba cen (oproti zemědělství)
• nutná dlouhodobá i krátkodobá strategie výroby
• snažší získávání cizích finančních prostředků a akumulace kapitálu; propracovanější finanční
management
• motivace pracovníků dle charakteru podniku
Technologický a pracovní proces
Výrobní proces - (také) činnost, při níž se uskutečňuje soubor pracovních, technologických a
přírodních procesů, které mění tvar a jakost vstupního materiálu.
Členění výrobního procesu:
• technologický proces
• přírodní proces
• pracovní proces
• další procesy (kontrolní, skladovací, manipulační), vesměs netechnologické
Technologický proces - dochází ke kvalitativním změnám v určitém časovém sledu. – činnost při
které dochází ke kvalitativním změnám v určitém časovém sledu operací (např. roztržení papíru
které předváděl na přednášce)
Technologický postup - soubor technologických operací v předepsaném časovém sledu.
*
Technologická kázeň - dodržování souboru a sledu operací a zejména technologických
parametrů (požadavků), tj.:
⇒ parametry technologické (kvalitativní) změny zpracovávaného materiálu (hloubka,
stupeň drobení....)
⇒ parametry spotřeby materiálu (výsevek, dávka) a ztrát
⇒ parametry lhůty a délky trvání (biologické a biologicko-chemické procesy)
Technologická kázeň - postup vyplývá z použité:
* Technologie - nauka o nejúčelnějším způsobu výroby.
Přírodní proces - kvalitativní změny v důsledku působení
(biologických, biologicko-chemických a chemických)
o "nepoznaný" technologický proces.
vlivů.
Tj.
jedná
se
vlastně
Pracovní proces - vyjadřuje způsob spojení (působení) výrobních faktorů. Sled pracovních operací
na jejichž konci je výrobek nebo služba.
Dělí se na:
* Pracovní operace - elementární časově souvislá část pracovního postupu s vlastním úkolem a
definovaným pracovištěm (místo, materiál, pracovník, strojní vybavení, technologické
parametry, energie).
⇒ operace technologické
⇒ operace netechnologické (nedochází ke kvalitativním změnám - např. manipulace a
doprava)
Pracovní operace se dále člení na:
⇒ úsek
⇒ úkon
⇒ pohyb
* Pracovní postup - soubor pracovních operací v prostoru a čase, na jehož konci je část nebo
celý výrobek.
* Pracoviště - místo vybavené výrobním zařízením pro provedení určité pracovní operace nebo
skupiny operací.
Charakteristika výrobních procesů s mechanickou, chemickou, biologickou
a biochemickou podstatou
K této otázce na přednášce říkal jen že je výrobní proces hlavní a vedlejší (takže ji asi
nepovažuje za důležitou).
Z hlediska charakteru technologie jde o výrobní procesy s podstatou:
•
•
•
mechanickou (kovovýroba, strojírenská výroba, stavební výroba, doprava, údržba a
opravy...)
chemickou (výroba barev, pohonných hmot a maziv apod.)
biologickou a biologicko-chemickou (zemědělská, lesní, potravinářská výroba,
ekologické provozy....)
Z hlediska vztahu výrobního procesu k výrobku rozlišujeme tyto druhy výrob:
•
•
•
•
•
hlavní - hlavní výrobní proces
pomocná - pomocný (obslužný) výrobní proces (např. údržby a opravy)
vedlejší - podpora výroby hlavní
doplňková - zpravidla zpracování odpadů výroby hlavní
přidružená - paralelní s výrobou hlavní
a) Charakteristika výroby a výrobních procesů v zemědělství
Obecná charakteristika
• biologická podstata
• časová omezenost a sezónní charakter
• vliv počasí aj. neovladatelných faktorů
• strukturovanost výroby a časových intervalů
• prostorová rozlehlost——>mobilní a stcionární výrobní zařízení (pracoviště)
• pomalejší přizpůsobivost změnám trhu
• tvorba krajiny a životního prostředí
Rostlinná výroba
• výroba na pozemcích, honech, blocích
• struktura kultur je dána, struktura výroby (výrobní úkol i kapacita) vyplývá
z přírodních podmínek
• technologické
požadavky
jsou
dány
tzv.
agrotechnickými
požadavky
(ATP),
z nichž lze odvodit výrobní postupy
• na pozemcích jsou vykonávány pracovní operace za pomoci mechanizačních prostředků,
pracovníků, základního a pomocného materiálu a PHM
• formálním vyjádřením výrobního postupu s následným vyhodnocením jeho realizace jsou tzv.
technologické karty pozemku, honu a plodiny
Živočišná výroba
• struktura výroby vyplývá zpravidla z RV
• technologické
požadavky
jsou
dány
tzv.
zootechnickými
požadavky
(ZOOTP),
z nichž lze odvodit výrobní postupy
• existuje provázanost staveb, strojního vybavení a technologie
• formálním vyjádřením výrobního postupu s následným vyhodnocením jeho realizace jsou tzv.
karty zvířat
Mechanizace
• mechanizace zpravidla určuje použitou technologii a ta musí respektovat biologickou podstatu
• existuje mechanizace mobilní i stacionární, celkově lze hovořit o komplexní mechanizaci a v
některých případech o automatizaci
• u mechanizace mobilní je důležité sledovat využití, kvalitu práce a náklady; základním prvkem je
souprava a mnohdy jsou výrobní procesy realizovány za pomoci strojních linek
• při využívání mobilních MP nutno zvažovat výhodnost nákupu vlastních nebo využití služeb;
úroveň využití nutno přizpůsobit požadavkům biologického materiálu
• pracoviště pro provádění údržeb a oprav tvoří v podniku relativně samostatné útvary, přičemž se
jedná o výrobní procesy pomocné, na které je třeba minimalizovat náklady
• součástí mechanizačního úseku bývá též úsek materiálně-technického zásobování (MTZ) a sklady
náhradních dílů
• o MP nebo skladových položkách jsou zpravidla vedeny karty mechanizačních prostředků a
skladové
katy,
které
lze
využít
k
organizaci
a
řízení
provozu
MP
a MTZ
Ekonomika
• existuje významný vliv přírodních a klimatických podmínek na ekonomický výsledek výroby
• zemědělská výroba se pomaleji přizpůsobuje trhu s ohledem na delší výrobní cykly s vysokou
setrvačností; tvorba cen je do znační míry diktována odběrateli
• z
toho
vyplývají
požadavky
na
promyšlenou
dlouhodobou
strategii
výroby
a finanční management
• k
motivaci
pracovníků
jsou
ve
velké
míře
využívány
vlastnické
vztahy
a ekonomický pronájem
• základem je účetnictví, kde účet je určitou analogií karet výrobních úseků
• problematičtější získávaní cizích finančních zdrojů
b) Charakteristika výroby a výrobních procesů s mechanickou podstatou (strojírenství,
opravárenství, přidružená výroba)
Obecná charakteristika
• menší pracovní prostor; stroje obvykle stojí a pohybuje se materiál
• rozmanitější varianty prostorového uspořádání (struktury) a časové struktury
• nezávislost na neovladatelných faktorech
• vysoký stupeň:
• automatizace
• dělby práce - specializace
• využití výrobního zařízení a pracovníků - rytmičnost výroby
• dobré možnosti řízení jakosti práce a kvality výrobků (dodržování technologické kázně)
• kratší inovační cykly, vlastní vývoj, konstrukce a technologická příprava (koncepční činnost)
Výrobek nebo obnova (údržba, diagnostika, oprava)
• členění na součásti
• propracované výrobní (technologické a pracovní) postupy a technicko-hospodářské normy
(potřeba času, materiálu, energie, takt a rytmus)
• pracovní operace jsou realizovány na pracovištích v souladu s výrobní dokumentací technickou:
výrobní výkresy, kusovník, technické podmínky; a technologickou: technologické postupy, TH
normy, technologický projekt, technologické výkresy a výkresy speciálního nářadí)
• pracoviště tvoří dílny, provozy a výrobní linky
Ekonomika
• lepší přizpůsobivost trhu, zejm. u malých a středních podniků (včetně přidružené výroby
zemědělských aj. podniků)
• dokonalejší marketing a volnější tvorba cen (oproti zemědělství)
• nutná dlouhodobá i krátkodobá strategie výroby
• snažší získávání cizích finančních prostředků a akumulace kapitálu; propracovanější finanční
management
• motivace pracovníků dle charakteru podniku
c) Mechanizované služby pro: zemědělství, dopravu, komunální sektor, stavebnictví a
meliorace
Obecná charakteristika
• podřízenost zákazníkovi
• biologická nebo biologicko-chemická podstata
• mechanická podstata
Mechanizace
• používána zpravidla mobilní mechanizace
• apriorní snaha po maximálním využití
• jinak viz zemědělství
Ekonomika
• dle charakteru zákazníka, výnosy jsou tvořeny výkony strojů
• ceny prací odvozeny od ročního využití strojů
• zvýšené nároky na obnovu parku mechanizačních prostředků podle dlouhodobé strategie
• k motivaci pracovníků je ve velké míře využíván ekonomický pronájem
• základem je účetnictví, kde účet je určitou analogií karet MP a skladové karty
3. Charakteristika procesu řízení
Proces řízení jako informační působení
Pozn.: Proces řízení je někdy ztotožňován s procesem zpracování informací. Proto je třeba
považovat kapitolu zabývající se automatizací procesu řízení a rozhodování za součást
základů řízení výrobních procesů, včetně pojmové základny.
Fáze a cyklus procesu řízení
Jednoduše: Fáze: Plánování – nad 1 rok (taktické do 5 let; strategické 5 a víc)(strategické mají
převážně vyspělé firmy kdežto taktické má mít každý podnik)
Organizování – do 1 roku (jedná se o přípravu)
Operativní řízení – vlastní realizace (v reálném čase do 1 týdne; v delším
časovém ontervalu do 1roku)
Fáze procesu řízení
1. Plánování - formulace dlouhodobé a střednědobé hospodářské politiky podniku, resp. tvorba
cílů podniku v oblasti rozvoje výroby, financí, obchodu, personální práce, informatiky
* strategické = prognózovaní (5, 10, 15 let)
• předvídání inovačních cyklů
• zaměření vývoje a výzkumu
• určení strategie růstu odvětví (vstupy, výstupy, technika a technologie, lidský faktor,
finance), dlouhodobá marketingová strategie
Z: Začátek - informační technologie (software), poradenství,
bankovnictví, pojištění, telekomunikace, životní prostředí, výroba a prodej bot
R: Růst - hardware, životní prostředí, turistika, hračky,
ojeté vozy a počítače, sklo
D: Dospělost - zemědělství, plastické hmoty, doprava, obchod
s uhlím, pivo a potraviny
Ús:Ústup - ocel,těžba uhlí a uranu, výroba papíru, výroba aut, zbrojní průmysl, filmový průmysl,
textil
Út:Útlum - zbrojní průmysl, těžba uranu, elektronika, běžná výpočetní technika
* taktické (1 rok, max 3 až 5 let)
• předvídání problémů
• dlouhodobá stabilita
• prohlubování tradice
• marketingový a odbytový plán a strategie
2. Organizování (do 1 roku) - soustřeďování výrobních faktorů do soustav, schopných plnit
plánované úkoly
•
•
•
•
zdokonalování stávající a příprava nové výroby
projektování výrobních procesů včetně ekonomických účinků
tvorba organizačních a řídících struktur a informačních toků a systémů
marketing mix - operativní marketing
3. Operativní řízení - usměrňování všech procesů = realizace výroby včetně prodeje tak, aby byl
dodržen cíl:
• operativní řízení v delším časovém intervalu (do 1 roku)
• řízení v reálném čase
c) Možné další členění fází procesu řízení
1. Koncepční řízení - prognózování, plánování a příprava výroby v delším cyklu, dlouhodobé
marketingové studie
2.
Operativní
řízení
krátkodobé
změny
výroby
operativní
plánování
a změnové řízení, reakce na trh, operativní evidence, rozvrhování výroby a realizace
výrobních procesů a prodeje
d) Cyklus řízení
1. Informace - k řízení je třeba optimum informací =>
Subjektivně získané inf.
Informační úroveň=———————————————— —> 1
Nutné informace
2. Rozhodnutí
• tradiční-deskriptivní-intuitivní (feeling)
• lidské vztahy, emoce
• osobní impulsy
• informace od prodejců
• vědecké-normativní (thinking)
• fakta
• racionální dojmy
• vědecké optimalizační metody a výpočty
Vždy je nutné kombinovat tradiční a vědecké rozhodnutí.
Další dělení je na: Rozhodnutí - Antagonistické (chci poškodit protivníka)
- Neantagonistické (nechci…)
Nekonfliktní (rozhoduje se pouze
jeden člověk)
Konfliktní (rozhoduje se více lidí)
3. Motivace =>
v reálném čase
Úsilí
=>
Výkon
=>
Odměna
=>
Uspokojení
• hmotná - mzda, vlastnické vztahy, pronájem
• nehmotná - atraktivnost, důležitost, zvyšování kvalifikace, volnost
4. Kontrola -> koordinace -> regulace
• zpětná vazba a následná korekce odchylek od etalonu
Systém řízení výroby z pohledu vnitřních a vnějších vazeb
Obecně z pohledu vnitřních vazeb
=
účinnost
b) Obecně z pohledu vnějších vazeb
4. Kapacita výroby a výrobní úkol
Rozbor ukazatelů kapacity výroby
Základní organizační a plánovací ukazatele kapacity výroby
•
•
výrobní kapacita (pracnost, časový fond, výkonnost, rytmus, takt) = potenciální výkonnost
výrobní úkol (požadovaná výkonnost, takt a rytmus, výrobní dávka)
•
•
výrobní spotřeba = spotřeba vstupů
výrobní zásoby = rezerva vstupů
a) Výrobní kapacita
1. Definice - maximální možnost produkce určité výrobní jednotky nebo firmy za jednotku času při
existujících výrobních faktorech => potenciální výkonnost.
->Nejde o konstantní veličinu, tj. lze ji ovlivňovat:
• množstvím a strukturou výrobního zařízení (hodinová výkonnost, rytmus) a velikostí
výrobních ploch
• časovým fondem výrobního zařízení a pracovníků
• pracností pracovních operací, resp. výrobku nebo služby
• organizací a operativním řízením
• prostorová a časová struktura
• formy organizace práce
• systém operativního řízení, úroveň automatizace
• strukturou výroby (viz optimalizace v kap. koncepční řízení výrobních procesů)
2. Výkonnost strojního výrobního zařízení (primární) – dána pracností
- Množství práce s určitou kvalitou vykonané za jednotku času - zpravidla hodinu
* Vyplývá z typové skladby a počtu strojního zařízení a je ovlivněna způsobem organizace
práce
• teoretická výkonnost
Wt - dána parametry stroje
• skutečná výkonnost
Ws = Wt .
τ
τ
součinitel využití času
* Je vztažena k:
• jednotce času: h - hodina; sm - směna; d - den, sez - sezóna; r - rok
• k velikosti výrobních ploch (měrná plocha na např. 1000 normohodin opravářských
zásahů)
Druhy výkonností:
•
•
•
•
počet ucelených pracovních operací (obrácená hodnota požadovaného času) nebo kusů
zpracovaná plocha (ha, m )|
zpracovaná hmota (kg, t)
zpracovaný objem (m , l, pm )
pm - plnometr
• dopravní (km, tkm, počet jízd)
• ostatní (bm, hN)
hN - normohodina
bm - běžný metr
Příklady určení hodinové výkonnosti:
a. Mobilní stroj na poli
hWt = 0,1 . v . B
[ha/h]
hWt = 0,1 . v . B . h
[t/ha]
hWs = hWt .
τ
v - pracovní rychlost (km/h)
B - pracovní záběr (m)
b. Dopravní prostředek nebo cyklicky pracující stroj
hWs = G . x
[t/h]
G – množství naloženého materiálu (Nosnost „auta“),
x – počet dopr. cyklů za hodinu
nebo
hWs = G . x . S
[tkm/h]
S - vzdálenost ujetá s nákladem [km]
1
x =————
T
dc
- počet cyklů za hodinu
Tdc = Tn + Tj + Tv + Tz
G
Tn,Tv = —————
hWn,s
hWn,s
- čas cyklu v hodinách
- čas nakládání/vykládání v h
výkonnost nakladače/vykladače
v t/h
Sn + Sx
Tj =—————————— - čas jízdy
v stř
Sn - dráha ujetá s nákladem
Sx - dráha ujetá bez nákladu
v stř - střední přepravní rychlost
G=Q. β
β - souč. využití nosnosti
Q -nosnost nebo teoretické množství
naloženého materiálu v t
c. Stacionární strojní zařízení v zemědělství nebo zpracovatelském průmyslu
hWt = zpravidla průchodnost zařízení
α .τ
hWs = hW .
[t/h]
τ - součinitel využití času
α - součinitel využití průchodnosti
nebo při dojení
m
m - počet dojicích souprav
hWs =——
t
t - čas dojení jedné dojnice
d. Údržbářské nebo opravárenské pracoviště nebo pracoviště v kovovýrobě, strojírenské výrobě
apod.
Nelze přímo hovořit o výkonnosti, ale o rytmu práce Rp (Rytmus práce je to samý jako
výkonnost. Rozdíl je v tom že rytmus práce je na „pásu“ kdežto výkonnost je u mobilních
strojů)
1
Rp -> hWs -> ———
Tp
Tp - takt pracoviště - časový interval, po němž
se opakuje jedna a táž operace nebo skupina operací na pracovišti
3. Časový fond
• Pracovníka - počet dní a hodin za rok popř. ve lhůtě
• Výrobního zařízení - počet dní a hodin za rok popř. ve lhůtě
• Výrobního procesu - v zemědělství počet dní a hodin v agrotechnické lhůtě
Pracovník:
F = (Dp - Ddov - Dn ) . 8,5 = 1900 h/rok
250 20
7
Výrobní zařízení:
• kalendářní časový fond: 365 . 24 = 8760 h/rok
• nominální časový fond:
• pro jednu směnu:
Fvn1 = 250 . 8,5 = 2125 h/rok
• pro dvě směny:
Fvn2 = 4250 h/rok
• využitelný (efektivní):
Fvn - Fpp
Fpp
Fvef = Fvn - Fpp = Fvn . —————————— = Fvn . (1 - ———)
Fvn
Fvn
Fvef – efektivní časový fond
Fvn – normativní časový fond
Fvef = Fvn . kef
kef = 0,9 - 0,95
=> Obecně:
Fvef
= Dpv . Tsm . nsm . kef
Fpp - plánované prostoje
Dpv - počet pracovních dní ve lhůtě
Tsm - počet hodin za směnu
nsm - počet směn za den
• časový fond procesu:
• v zemědělství ATL => Dk
- počet kalendářních dní v ATL
Dp = Dk . kp - počet pracovních dní
Dp
kp =————— - součinitel pracovních
Dk
dní
• časový fond operace = procesu
Fo = Dp . nsm . Tsm
nsm – počet směn; Tsm – délka směny
• využitelný časový fond výrobního zařízení (stroje):
Fef
=
∑
{ Fo } i
i = 1..m
m - počet pracovních operací realizovaných
sledovaným strojem
4. Pracnost pracovních operací a celého výrobku
• Člověk - suma spotřeby živé práce
• Výrobní zařízení - suma dob činnosti technických prostředků
Pracnost může být:
a. Normovaná (Tnorm ) - výsledek normování v průměrných podmínkách; výsledkem jsou
NORMOHODINY (hN )
b. Skutečná (Tsk ) - dosahovaná v konkrétních podmínkách; výsledkem jsou hodiny
c. Plánovaná (Tpl ) - normovaná pro určité podmínky (významný plánovací
a projekční ukazatel)
Pracnost se může týkat:
• jedné přesně definované pracovní operace
• zpracování určité výrobní dávky = šarže (technologická; manipulační)
• měrná souhrnná pracnost (na výrobek, za sezónu.....)
5. Výrobní kapacita (K) = výkonnost za delší časovou jednotku (směnu, den, týden, měsíc,
sezónu, rok)
= agregovaná výkonnost
Obecně:
K = Hodinová (jednotková) výkonnost * Časový fond
Konkrétně pro jeden stroj nebo pracoviště:
smW = hWs . smT
smT – počet hodin za směnu
dW = hWs . nsm . smT
nsm – počet směn za den
směnová
denní
dT = nsm . smT
sezW = dW . Dp = hWs . Fo
rW =
∑
(sezWi ) = hWs . Fvef
dW – denní výkonnost; Dp – počet pracovních dní
sezónní
roční
i = 1..o
o - počet operací za rok, které může
vykonávat sledovaný stroj
nebo dtto při:
hWs = Rp
nebo dle měrné plochy:
v m 2 na 1000 hN opravářských zásahů za rok
Z výrobní kapacity stroje nebo pracoviště lze pak odvodit celkovou kapacitu dílny nebo
podniku. Při jejím výpočtu nutno sladit výrobní kapacitu strojů, pracovišť nebo ploch s
kapacitou pracovníků (Kp ):
Kp = Počet pracovníků * Časový fond pracovníka
b) Výrobní úkol
1. Definice - požadavek na objem výroby-produkce (dílny, strojního zařízení, podniku) za určité
časové období. Vlastně jde o požadovanou výkonnost:
Naturální:
• v jednotkách množství (ha, t, ks, tkm, počet údržeb za čas
• v jednotkách pracnosti (hN za čas)
Peněžní- v jednotkách peněžních (Kčs za čas)
• Dříve: plán + vztahy uvnitř podniku
• Dnes: trh + vztahy uvnitř podniku
Rozbor ukazatelů výrobního úkolu
Výrobní úkol
1. Definice - požadavek na objem výroby-produkce (dílny, strojního zařízení, podniku) za určité
časové období. Vlastně jde o požadovanou výkonnost:
Naturální:
• v jednotkách množství (ha, t, ks, tkm, počet údržeb za čas
• v jednotkách pracnosti (hN za čas)
Peněžní- v jednotkách peněžních (Kčs za čas)
• Dříve: plán + vztahy uvnitř podniku
Dnes: trh + vztahy uvnitř podniku
Podobně jako u výrobní kapacity lze též stanovit i výrobní úkol pro pracovníky a stanovit
jejich počet. Vychází se přitom ze sumy požadovaných pracností předpokládaných
pracovních operací, vyjádřené v normohodinách za čas:
Up =
∑
(požadovaných pracností)
Celkový výrobní úkol
=
∑
(nx * pracnost x )
Př.:
Druh zásahu
Interval Mth
Pracnost hN
DTÚ
TÚ 1
TÚ 2
D
po směně
100
200
600
0,8
2
4
8
Počet zásahů
za
rok
při
1200 Mth/rok
200
6
4
2
Roční výrobní
úkol hN
160
18
16
16
VÝROBNÍ KAPACITA:
1. Z pohledu pracovníků = Počet pracovníků * Fp
2. Z pohledu výrobních ploch nebo strojního výrobního zařízení
Celková plocha / Měrná plocha
(např. pro běžné opravy motorů
0,4 - 0,7 m2/1000 hN pracnosti za rok)
Výrobní zásoby a spotřeba
Výrobní zásoby
1. Definice - ekonomicky přiměřené množství materiálu na skladě nutné ke krytí reálných potřeb
mezi dvěma po sobě jdoucími dodávkami. Z toho vyplývá, že hlavním úkolem výrobních
zásob je zabránit, aby nepravidelnosti dodávek surovin pronikly do cílového chování
řízeného systému, resp. výrobní zásoby jsou určitým druhem regulátoru.
2. Velikost výrobních zásob
* Závisí na:
• denní spotřebě - (y)
• času mezi dvěma po sobě jdoucími dodávkami – (t)
• pojistném faktoru, který vyplývá z nerovnoměrnosti denní spotřeby a času mezi dvěma
dodávkami – (pf)
* Velikost je znakem též:
• technologické vyspělosti
• úrovně organizace a řízení v podniku i mimo něj
* Orientační výpočet
Obr. 11
Zmax - Zp
q
t
Zb =——————————— =——— =—— . y
2
2
2
Zb – množství materiálu nutné ke krytí potřeby mezi dvěma po sobě jdoucími dodávkami
y - průměrná denní spotřeba
Zp = q . pf
pf - pojistný faktor (vyplývá z odchylek t a y
(= 0,05 - 0,3)
q - průměrná velikost dodávky ve hmotnostních
jednotkách
Zmax
= Zp + q
Zmax – maximální velikost zásoby ve hmotných jednotkách
JIT – Just in time – Výrobní materiál není skladován ale přímo spotřebováván, je nutné mít
spolehlivé dodavatele. Je to využíváno u nejvyspělejších společností (např. automobilek).
- Bylo vyvinuto v Toyota Motor Copany
- Je to způsob řízení opakované výroby, ve které je pohyb materiálu uskutečňován jen
dle bezprostřední potřeby, v co nejmenších výrobních dávkách.
- Charakteristické znaky:
- Vyhlazený (rovnoměrný) výrobní tok, každá aktivita je koordinována
- Velmi pružný systém reagující na poptávku
- Vysoká úroveň kvality
- Nízké zásoby
- Malé výrobní dávky
- Rychlé a levné seřizování
- Účelné uspořádání strojů
- Preventivní opravy a údržba strojů
- Vysoký stupeň spolupráce
- Málo dodavatelů ale spolehliví
- Tažný systém výrobního toku (výrobek pořád někdo potřebuje)
- Tvůrčí systém rozhodování
* Zvláštnosti zemědělství
Výrobní zásoby mají delší interval
• osivo, sadba -> na příští rok
• výrobky (brambory, obilí.. -> je spotřebováváno po celý rok
• opravárenství - stochastický charakter spotřeby ND
* Skladovací proces
Výrobní spotřeba (materiál, náhradní díly, nářadí a přípravky) + Výrobní zásoby = Požadavky
na skladování, sklady => skladovací proces.
Logistika a logistické řízení zásob
Logistika – ekonomický postoj, manažerská a tvůrčí koncepce, která vede k přesn alokaci
odpovědnosti za všechny pohyby a zásoby použitých materiálů. Předmětem zájmu logistiky je řízení
hmotných, ale v širším pojetí též nehmotných (informací) toků mezi podnikatelskými subjekty i
v rámci podniku. Alogistický systém lze chápat také jako spojení podnikatele s jeho zákazníky.
Logistika – systémový přístup k řešní problému
(Heuristika – aplikace lidského rozumu na řešený problém)
Předmětem zájmu logistiky jsou též metody vedoucí ke zkracování materiálových toků, optimalizaci
zásob a výroby. Metody rozmisťování pracovišť jakož i metoda JIT nebo KABAN (kaban = CZ karta =
v tomto případě „dodací list“). Kaban - jde o zavedení vztahu zákazník-dodavatel. Každé pracoviště
je zákazníkem i dodavatelem a karta se stává objednávkou i dodacím listem, odebírá se vždy přesně
objednaný materiál.
5. Prostorová struktura výrobního procesu
Definice a členění
- Prostorové uspořádání pracovišť (a strojního výrobního zařízení na nich)
- Základní organizační předpoklad k zabezpečení plynulého a rychlého pohybu pracovních
předmětů (materiálu) a popř. výrobního zařízení => Materiálový tok:
• přímočarost
• nejkratší délka
a) Způsoby rozmístění pracovišť
1. Individuální - nezávislé na jiných pracovištích (malé opravny, servisní, vývojové a prototypové
dílny)
2. Skupinové - seskupení pracovišť uspořádaných buï podle technologie (technologické
seskupení) nebo podle výrobního procesu (předmětné seskupení)
a.
Technologické seskupení - skupiny pracovišť uspořádány
technologických pracovišť (slévárna, soustružna, kalírna...)
podle
jednotlivých
Výhody:
• universálnější, lepší přizpůsobivost a využití kapacity
• zaměnitelnost strojů -> snazší odstraňování poruch
• jednodušší organizace práce
Nevýhody:
• dlouhé a křižující se materiálové toky
• vyšší výrobní zásoby a spotřeba -> výrobní plocha
• náročná mezioperační kontrola jakosti
• vyšší náklady na seřízení strojů a na manipulaci
b. Předmětné seskupení - skupiny pracovišť uspořádány podle výrobního postupu, tj.
seskupení technologicky odlišných pracovišť k výrobě stejných nebo technologicky
podobných výrobků, resp. k vykonání technologicky odlišných operací (opravna s
proudovým charakterem oprav, sklizňová linka, montážní linka...)
Výhody:
• zkrácení materiálových toků, snížení počtu manipulačních operací
• snížení zásob – viz JIT
• zlepšení přehledu o výrobním procesu
• nižší náklady a lepší produktivita práce
Nevýhody:
• těžko se provádějí změny výrobního programu
• vyšší nároky na zajištění plynulosti
• vysoké nároky na přípravu výroby, údržbu i kontrolu
Existují různé úrovně předmětného uspořádání:
• neuzavřený výrobní cyklus (výroba polotovaru)
• dílny, provozy
• výrobní linky
• podnik
• uzavřený výrobní cyklus (celý výrobek
3. Kombinace 1+2 - výroba finálních produktů, sklizňové práce...
Skupinové rozmístění pracovišť
Skupinové - seskupení pracovišť uspořádaných buï podle technologie (technologické seskupení)
nebo podle výrobního procesu (předmětné seskupení) více viz předchozí otázka
Metody optimalizace prostorové struktury výrobního procesu
1. Vlivy - rozmístění pracovišť v prostoru je ovlivněno:
• charakterem výroby
* osevní postup
* struktura lesa
* druh staveniště
uspořádání:
=>
výrobního procesu
* technologie výroby +
* vnitřní vazby
- horizontální
- vertikální
- kombinované
• umístěním technologických objektů
• vnějšími vazbami (na trh)
2. Předmět optimalizace
• minimalizace materiálových toků
• . vhodná velikost podniku - objem výroby
• . vhodná struktura výroby - specializace
• . vhodné organizační uspořádání
• . vhodné rozmístění pracovišť
• horizontální
• vertikální
• kombinované
• maximální využití výrobních ploch
Zde nám ještě vyprávěl o tom co je to logistika a heuristika takže by se to tam asi dalo
zakomponovat.
3. Metody rozmisťování pracovišť (2 příklady)
METODY JEDNODUŠE:
- Pro rozmístění objektů v prostoru – metoda těžiště, metoda anulování derivací, metoda
výběru minima účelové funkce, metoda Monte Carlo (rozmístim – zjistim zda vyhovuje – vylepšim;
tzv metoda „pokus, omyl“)
- Pro rozmístění pracovišť v rámci objektu – metoda trojúhelníková, metoda kruhová
a. Metoda těžiště - umisťování objektů "na zelené louce"
∑
(wi . xi )
i=1..n
xT = ————————
∑ (wi )
wi - objem manipulace materiálem
i mezi i-tým pracovištěm (zpravidla objektem) a
umisťovaným objektem
n - počet kooperujících pracovišť
(objektů)
∑
(wi . yi )
i=1..n
yT = ————————
∑ (wi )
b. Metoda trojúhelníková - umisťování pracovišť v rámci objektu při známých vazbách mezi
pracovišti (zejména při předmětném uspořádání)
Motto: mezi dvěma body (pracovišti) existuje pouze jedno nejkratší spojení; mezi třemi body
je nejkratší spojení tehdy, leží-li ve vrcholech rovnostranného trojúhelníka
Postup:
1. Sestavení matice dopravních vztahů mezi pracovišti
2. Sestavení pomocné tabulky významnosti dopravních vztahů
3. Obecné řešení trojúhelníkovou metodou
Příklad:
1. Matice dopravních vztahů (obr. 50)
A
B
C
D
A
X
B
10
X
C
10
100
X
D
30
110
50
X
2. Tabulka významnosti (obr. 51)
Pořadí
Vazba
1
B
D
3. Řešení (obr. 13)
2
B
C
3
C
D
4
A
D
5
A
C
6
A
B
6. Časová struktura výrobního procesu
= Charakterizuje plynulost a časy trvání výrobního procesu
• průběžná doba výroby => pracnost, výkonnost - Jak dlouho něco trvá
• časové využití pracovníků a strojního výrobního zařízení nebo výrobních ploch => časový
fond, využití časového fondu k efektivní práci - Jak je využit čas
Průběžná doba výroby
Průběžná doba výroby (TPV )
1. Definice - časový úsek od začátku první operace do konce poslední. Existují dva pohledy:
• komplexní - předvýrobní + výrobní cyklus
• zaběhlá výroba - výrobní cyklus
2. Analytické a grafické vyjádření
Analyticky:
T =
∑
(Tto J ) + ∑ (Tnto I ) +
j=1..m
i=1..n
∑
(Tp
K
)
k=1..l
Tto - technologické pracovní operace
Tnto - netechnologické pracovní operace
Tp - přestávky
Graficky:
a. Montážní schéma
b. Úsečkový diagram (obr. 15)
3. Zvláštnosti zemědělství, lesnictví a některých služeb mechanizovaných prací (obr. 16)
4. Vlivy působící na zkracování průběžné doby výroby
* Pracnost operací
* Počet pracovišť a pracovníků (+ kvalifikace) -> výkonnost pracovníků
* Technická úroveň strojního výrobního zařízeni a počet -> výkonnost
* Organizační uspořádání
• vzájemné překrývání a současné vykonávání pracovních operací
• rozdělení technologického procesu tak, aby výroba mohla probíhat současně a
nezávisle na sobě ==> optimální počet pracovišť
Z pohledu překrývání a současného vykonávání jde o:
• postupný průběh operací - následující operace probíhá až po skončení operace
předcházející
(Obr. 17)
—> . dlouhá průběžná doba
. velká rozpracovanost
. vysoké nároky na plochy
. snazší operativní řízení
• souběžný průběh operací - dekompozice výrobku na soubor prvků = sestav a paralelní
činnost na souběžných pracovištích
• smíšený průběh operací - na bočních pracovištích se připravují souběžně prvky a na
hlavní lince jsou pak postupným způsobem montovány
Příklad: Oprava traktoru
1. Všichni jeden traktor
2. Každý svůj traktor
3. Skupina jeden a další skupina druhý...
4. Specializace po fázích
•
•
•
•
•
různý počet rozpracovaných strojů
různá specializace -> různá pracnost
různá výkonnost - kapacita
různá průběžná doba
různé nároky na organizaci a řízení
5. Rozpracovanost výroby
- obecně předměty, které vstoupily do výroby a nacházejí se
v procesu přeměn, ale nebyly převzaty jako hotový výrobek
- jedná se vlastně o speciální druh výrobních zásob materiálu = zásob rozpracovaných
výrobků:
. technologická (co se opracovává)
. dopravní (na cestě)
. obratová (mezi dvěma výkonnostně nesladěnými úseky)
- analytické vyjádření rozpracovanosti:
Tpv
Ro =—————
Tv
průběžná doba výrovy
[počet]
výrobní takt
Časové využití pracovníků a strojního výrobního zařízení
Časové využití
• pracovníků
• strojních výrobních zařízení
analýza
a
hodnocení
stupně
využití
a strojního výrobního zařízení k produktivní práci
časového
fondu
pracovníků
1. Pracovníci
• Struktura času směny (obr. 18)
Neboli: Čas směny = Normovatelný čas (ten kterej se dá předpokládat a měřit)
+ Nenormovatelný čas (ten kterej se nedá měřit např. začne pršet a
mlátička musí přestat sklízet)
• Využití pracovníků k práci
• musí být vytvořeny organizační předpoklady pro sladění pracnosti a výrobního taktu, tj.:
• existuje technologický postup s časovým sledem jednotlivých operací
• existuje výrobní takt
• existuje pracnost operací => požadavky na počty pracovníků
• existují pracovní třídy operací => požadavky na kvalifikaci
• možné varianty sladění pracnosti a výrobního taktu:
a. Pracnost operace je menší než výrobní takt (obr. 19)
b. Pracnost je celistvým násobkem výrobního taktu (obr. 20)
c. Pracnost je větší než výrobní takt (obr. 21)
d. Platí 1 nebo 3 a není účelné nebo možné doplnění operaci dle výrobního taktu (obr. 22)
• součinitel časového využití pracovníka
• z pohledu struktury času směny
τ
TN
normovatelný čas
= ———
TC
celkový (normovatelný + nenormovatelný čas) TC = TN + TNN
• z pohledu výrobního taktu = vytížení pracoviště
Tpl
Kv = —————
Tv
plánovaná pracnost
výrobní takt
2. Strojní výrobní zařízení
• Využití disponibilního časového fondu
Fvef = Fvn . kef = Dp . Tsm . nsm . kef
Fvef – skutečná výkonnost; Dp – pracovních dní; Tsm – prodloužené směny a využití času
směny; nsm – vícesměnný provoz; kef – koeficient (=0,9 až 0,95)
Fvn = Dpv .nsm . smT
Prodloužené směny a využití času směny
Vícesměnný provoz
Vícesměnný provoz
• vyšší využití výrobního zařízení
• v zemědělství splnění ATL, zlepšení pracovních podmínek v sezónně, lepší kvalita
práce
• snížení nákladů
•
vícesměnný provoz je vhodný za předpokladu že:
• výroba je atraktivní - trh ji žádá
• existuje časová omezenost například z hlediska ATL (agrotechnických lhůt)
• ATL v zemědělství
• výkyvy ceny v průběhu roku
• dočasná atraktivnost výrobků nebo služeb
• existuje vysoký stupeň mechanizace a automatizace
• (kapitál materiální)
• co nutno řešit:
• v zemědělství - přírodní vlivy
- počasí v ATL
rozdělení technologického procesu tak, aby výroba mohla
probíhat současně a nezávisle na sobě ==> optimální
počet pracovišť
- viditelnost
- svahovitost a kamenitost
• Využití disponibilního časového fondu
a. Mobilní stroje (viz ČSN 470120)
b. Výrobní zařízení na údržbářském nebo opravárenském pracovišti nebo na pracovišti v
kovovýrobě, strojírenské výrobě apod.
• Součinitelé časového využití
- z pohledu struktury času:
T
T
.... nebo...=
T
T
τ =
08
1
h
08
c
- z pohledu výrobního taktu
K =
v
T
T
pl
v
• Skutečná hodinová výkonnost
hWs = hW08 = hW1 .
τ
08
při hW1 = hWt
Výkonnost a technické výkonové normy
Výkonnost strojního výrobního zařízení (primární) – dána pracností
- Množství práce s určitou kvalitou vykonané za jednotku času - zpravidla hodinu
* Vyplývá z typové skladby a počtu strojního zařízení a je ovlivněna způsobem organizace
práce
• teoretická výkonnost
Wt - dána parametry stroje
• skutečná výkonnost
Ws = Wt .
* Je vztažena k:
τ
τ
součinitel využití času
• jednotce času: h - hodina; sm - směna; d - den, sez - sezóna; r - rok
• k velikosti výrobních ploch (měrná plocha na např. 1000 normohodin opravářských
zásahů)
Druhy výkonností:
•
•
•
•
počet ucelených pracovních operací (obrácená hodnota požadovaného času) nebo kusů
zpracovaná plocha (ha, m )|
zpracovaná hmota (kg, t)
zpracovaný objem (m , l, pm )
pm - plnometr
• dopravní (km, tkm, počet jízd)
• ostatní (bm, hN)
hN - normohodina
bm - běžný metr
Příklady určení hodinové výkonnosti:
a. Mobilní stroj na poli
hWt = 0,1 . v . B
[ha/h]
hWt = 0,1 . v . B . h
[t/ha]
hWs = hWt .
τ
v - pracovní rychlost (km/h)
B - pracovní záběr (m)
b. Dopravní prostředek nebo cyklicky pracující stroj
hWs = G . x
[t/h]
G – množství naloženého materiálu (Nosnost „auta“),
x – počet dopr. cyklů za hodinu
nebo
hWs = G . x . S
[tkm/h]
S - vzdálenost ujetá s nákladem [km]
1
x =————
T
dc
- počet cyklů za hodinu
Tdc = Tn + Tj + Tv + Tz
G
Tn,Tv = —————
hWn,s
hWn,s
- čas cyklu v hodinách
- čas nakládání/vykládání v h
výkonnost nakladače/vykladače
v t/h
Sn + Sx
Tj =—————————— - čas jízdy
v stř
Sn - dráha ujetá s nákladem
Sx - dráha ujetá bez nákladu
v stř - střední přepravní rychlost
G=Q. β
β - souč. využití nosnosti
Q -nosnost nebo teoretické množství
naloženého materiálu v t
c. Stacionární strojní zařízení v zemědělství nebo zpracovatelském průmyslu
hWt = zpravidla průchodnost zařízení
α .τ
hWs = hW .
[t/h]
τ - součinitel využití času
α - součinitel využití průchodnosti
nebo při dojení
m
hWs =——
t
m - počet dojicích souprav
t - čas dojení jedné dojnice
d. Údržbářské nebo opravárenské pracoviště nebo pracoviště v kovovýrobě, strojírenské výrobě
apod.
Nelze přímo hovořit o výkonnosti, ale o rytmu práce Rp (Rytmus práce je to samý jako
výkonnost. Rozdíl je v tom že rytmus práce je na „pásu“ kdežto výkonnost je u mobilních
strojů)
1
Rp -> hWs -> ———
Tp
Tp - takt pracoviště - časový interval, po němž
se opakuje jedna a táž operace nebo skupina operací na pracovišti
VÝKONOVÉ NORMY
- o těch se na přednáškách vůbec nezmínil jenom snad něco takovýho že se normuje
práce lidí ale to už je popsáno někde v jiné otázce a nevim jestli právě to má na mysli
- v sylabech jsem našel jen totok:
Změnové řízení zasahující do koncepce výroby
- úpravy výchozího materiálu
- výkonové normy
- použitá technologie
- použité přípravky a nástroje
=>změna struktury výroby nebo
vybavenosti výr. faktory
7. Formy organizace výroby a výrobní linky
Formy organizace výroby
Formy organizace práce
= Řeší vztahy a návaznost pracovišť ve výrobních jednotkách při skupinovém uspořádání (viz
prostorová struktura)
• fázová forma organizace
• skupinová forma organizace
• proudová forma organizace
• kombinovaná forma organizace
a) Fázová forma organizace = technologické seskupení pracovišť
(je nutné pro většinu strojírenských výrob, resp. výrob s
mechanickou podstatou)
• pracoviště na sebe nenavazují
• existuje nepravidelné odvádění výrobků
• nelze tvořit linky
b) Skupinová forma organizace = předmětné uspořádání pracovišť s částečnou funkční a časovou
(výkonnostní) vazbou, tj. např. opravna, výrobna ozubených
kol, přidružená kovovýroba (existuje v jistých modifikacích u
většiny výrob)
• pracoviště na sebe částečně navazují, nikoliv však přesně v daném rytmu
• existuje možnost rozmanitějšího výrobního programu
• existuje určitá pravidelnost odvádění výrobků (výrobní program se v periodě nebo během
výrobní dávky nemění)
• lze hovořit o určité formě časově nesladěných linek
c) Proudová forma organizace = vyšší forma předmětného uspořádání pracovišť, kdy pracoviště na
sebe navazují funkčně, technickým provedením, výkonností
a časově, tj. např. montážní linky, výrobní linky potr.
průmyslu, strojní linky v zemědělství (existuje u většiny výrob)
• výrobek prochází v proudu bez zbytečných prostojů => jsou vytvářeny výrobní linky (obr.
23)
• výrobní proces se pravidelně opakuje
• pracoviště (a pracovníci) jsou specializována, tj. lze lépe dodržet technologickou kázeň, lze
lépe automatizovat, je zabrán menší prostor....
• nutno zajistit časový soulad obslužných prací, tj. existují vysoké nároky na řízení
• Kombinace předchozích forem organizace výroby - zpravidla nečastější případ
Výrobní a strojní linky
= charakteristický znak proudové organizace výroby a částečně skupinové
a) Základní pojmy
Výrobní linka - linka vyrábí uceleně
Strojní linka (SL) - linka se podílí na výrobě a je sestavena ze samých strojních výrobních
zařízení
(nejvíce používány ve venkovských provozech)
Definice SL - cílevědomé spojení několika strojních výrobních zařízení, které zajišťují několik na
sebe navazujících pracovních operací stejného pracovního postupu. Strojní výrobní zařízení
na sebe navazuje funkčně, technickým provedením, výkonností a časově.
b) Základní členění
1) Podle vyráběných výrobků: - jednopředmětné (jednoúčelové)
- vícepředmětné (víceúčelové)
2) podle způsobu přemisťování zpracovávaného materiálu
• mobilní
• stacionární
• kombinované
3) Podle vazby jednotlivých pracovišť:
- synchronně pracující – dokonalé sladění rytmu práce (hodinové výkonnosti), resp.
taktu pracoviště nebo skupiny pracovišť a rytmu linky (hodinové výkonnosti linky), resp. taktu
celé linky
- nesynchronně pracující – každé pracoviště má svůj rytmus, ale v rámci delšího
úseku (směna, den) dochází ke sladění (Využívá se tzv. vyrovnávacích zásobníků)
- s uvolněnou vazbou – kombinace předchozích
• podle způsobu přemisťování zpracovávaného materiálu
• mobilní
• stacionární
• kombinované
• podle podílu živé práce
• mechanizované (nutné ovládání člověkem)
• automatizované
c) Struktura SL
• z hlediska úseku výrobního procesu (obr. 24)
PO1..3 - pracovní operace úseku
PC1..3 - pracoviště realizující PO
SVZ1..3 - strojní výrobní zařízení na pracovišti 1..n
• prvek linky - strojní výrobní zařízení
• článek linky - soubor prvků pro určitou operaci
• hlavní - rozhoduje o charakteru SL
• nejslabší - rozhoduje o výkonnosti SL
c) Výkonnost SL
• výkonnost prvků = výkonnost výrobního zařízení (viz výrobní
• kapacita) v kombinaci se schopnostmi (výkonností) pracovníků
• výkonnost článků hodinová
hWč = hWs1 . n
n - počet prvků stejného typu v článku
nebo
hWč =
∑
(hWs i )
i=1..n
• výkonnost článků směnová a denní
smWč = smW(1) . n
smWč =
∑
(smWs i )
dWč = dW(1)
dW =
i=1..n
∑
.n
(dWs i )
i=1..n
• výkonnost linky
hWl = min hWč
j
(podobně směnová a denní)
hWl musí korespondovat s hWpož
hWpož - výkonnost požadovaná
(viz výrobní úkol)
pokud pracujeme s rytmem - viz např. opravy a údržby, pak:
Rl
= Rv
Rv - rytmus výroby (výkonnost
požadovaná)
Rl = min Rp
j
Rp - rytmus pracoviště
1
Rp = ———
Tp
Rl - rytmus (výkonnost)
linky
je-li:
Tp = Tv
=> OK
Tp < Tv
=> sdružování operací na jednom
pracovišti pro jednoho pracovníka
Tp > Tv
=> zřizování paralelních pracovišť
Tp
m = ————— - počet paralelních
Tv
pracovišť
d) Organizace práce SL - maximalizace výkonnosti
1. Vazby mezi články, popř. pracovišti nebo skupinou pracovišť
• vazba tuhá - synchronizované SL
hWč(1) = hWč(2) = hWč(3) = ...
resp.
Rp(1) = Rp(2) = Rp(3) = ....
• vazba volná - nesynchronizované SL
• různé hodinové výkonnosti
• stejné směnové nebo denní výkonnosti
+ různé počty hodin práce za den
+ musí existovat mezisklady (zásobníky) pro tzv.
obratové zásoby rozpracované výroby
Obr. 25
2. Slaïování výkonnosti mezi články, popř. pracovišti
+ paralelní řazení prvků v článcích (v zemědělství se jedná o skupinové nasazení) za účelem
zajištění požadované výkonnosti
• článek hlavní
dWpož
požadovaná denní výkonnost linky
nh = ————————
dWsh(1)
dWsh(1) - denní výkonnost jednoho prvku
(soupravy, stroje) v článku
hlavním
• články ostatní
• tuhá vazba mezi články
hWč(h)
no = ————————
hWs(o1)
hodinová výkonnost článku hlavního
hodinová výkonnost jednoho
prvku (soupravy, stroje)
v článku navazujícím na
článek hlavní
• volná vazba mezi články
dWč(h)
no = ————————
dWs(o1)
denní výkonnost článku
hlavního
denní výkonnost jednoho
prvku v článku navazujícím na
článek hlavní
3. Harmonizace SL
•
•
optimální průchodnost - ne moc veliká jedna linka, ale lépe více paralelních menších
linek (zejm. u procesů v zemědělství, lesnictví, stavebnictví, dopravě)
účelný poměr mezi počty prvků v článcích - vhodné typy a výkonnosti strojů
Dopravní prostředky ve strojních linkách
Dopravní proces = nakládání + jízda + vykládání + jízda bez nákladu
Doprava a manipulace se podílí 20-25% na celkových nákladech
Doprava nic nevyrábí – je to netechnologická operace
Členění:
- vnější doprava – mimo podnik
- vnitřní doprava
- mezi výrobními jednotkami
- ve výrobní jednotce
- technologická doprava (součást strojních linek)
Zvláštnosti: - velký počet substrátů s odlišnými vlastnostmi a objemovou hmotností
- mnoho typů DP
- sezónnost
- jednosměrnost
- ekologické požadavky
- velký počet ložných operací
- rozmanitost pracovních podmínek
- návaznost ve strojních linkách
Pečlivé řešení technologické dopravy:
- nákladní automobily
- traktorové dopravní soupravy
- velký výběr druhů nástaveb DP
Přizpůsobení DP různorodosti materiálů, biologickým, ekologickým a hygienickým požadavkům:
- zvyšování využití nosnosti
- využití nástaveb a kontejnerů
V případě zemědělství:
- snižování tlaků na půdu
- oddělení silniční a „polní“ dopravy
Pečlivé řešení technologické dopravy:
- nakládání a vykládání
- systém kontejnerizace
- systém paletizace
- systém speciálních přepravníků
Organizace a řízení:
- podíl dopravy zajišťované vlastními a najatými DP
- optimalizace dopravních tras
- optimalizace sestav strojních linek
- zainteresovanost a evidence
Výkonnost:
- množství práce za čas tj. přepravené množství
- jednotky t/h (tuny/hodiny); tkm/h (tunokilometry…); jízd/h
tkm= tuny * km (s nákladem!!!!)
Pro krátké trasy důležitý výkon nakladačů
Pro dlouhé trasy je důležitější rychlost vozů
Harmonizace výrobních a strojních linek
Harmonizace SL
•
•
optimální průchodnost - ne moc veliká jedna linka, ale lépe více paralelních menších
linek (zejm. u procesů v zemědělství, lesnictví, stavebnictví, dopravě)
účelný poměr mezi počty prvků v článcích - vhodné typy a výkonnosti strojů
8. Hodnocení strojního výrobního zařízení
Členění ukazatelů
Ukazatele používané při hodnocení strojního výrobního zařízení
• Technické
• základní technické parametry udávané výrobcem (šířka, výška, rozchod, měrná spotřeba,
výkon...........)
• Technologické
• změna kvality materiálu
• spotřeba základního a pomocného materiálu, nářadí, přípravků, náhradních dílů
• přípustný odpad, zmetky, ztráty
• dodržení lhůty a délky trvání
• Energetické
• příkon, výkon, bilance
• využití výkonu motoru a tahové síly
• spotřeba PHM
• Ergonomické a ekologické
• vlivy na prostředí
• náročnost na obsluhu
• estetický vzhled
• Technicko-ekonomické
• výkonnost
• struktura využití času
• provozní náklady, výnosy a zisk
• celkové a měrné investiční náklady
• potřeba živé práce
• potřeba mechanické energie
Technické a Technologické udávají schopnost vykonávat práci („hodnotím výkon stroje“)
Technicko-ekonomické udávají důsledky výkonu práce („jestli se to vyplatí resp. kolik vydělám“)
Analýza nákladů na provoz stroje
Zkuste pochopit ten graf variabilních a fixních nákladů a ceny práce je to nejpodstatnější část celé
otázky!! Zbyl kecy jsou jen pro čtenáře poctivce.
Provozní náklady, výnosy a zisk
1. Základní vztahy
* Pro časový horizont rok:
Zisk = Výnosy - Náklady
rZ = rV -
rN
[Kčs/rok]
Výnosy:
rV =
∑
(rW . Cp ) i
i=1..o
Cp - cena výrobku nebo služby
rW - roční výkonnost
o - počet druhů výrobků nebo služeb
Náklady:
rN = rNa+rNú+rNsp+rNg+rNpu+rNžp+rNe+rNo+rNzm+rNpm (+-) rNzp
rNa - roční náklady na amortizaci
rNú - roční náklady na zúročení vlastního kapitálu
rNsp - roční náklady na stálé poplatky (např. pojištění)
rNg - roční náklady na garážování
rNpu - roční úroky bankovního úvěru
rNžp - roční náklady na živou práci
rNe - roční náklady na energii
rNo - roční náklady na opravy
rNzm - roční náklady na základní materiál
rNpm - roční náklady na pomocný materiál
rNzp - fiktivní náklady na změnu produkce v důsledku různou kvalitu práce stroje
Roční náklady fixní:
[Kčs/rok]
rNf = rNa + rNú + rNsp + rNg + rNpu
Roční náklady variabilní:
rNv = rNžp + rNe + rNo + rNzm + r Npm + - rNzp
Obr. 26
Cena práce * výkonnost=výnosy
Variabilní náklady+ fixní náklady
Pozn.: Výpočet roční výkonnosti mobilního energetického
prostředku - traktoru:
rTe - roční využití v h/rok
rWe = rTe . hWs
hWs - skutečná výkonnost stroje za traktorem
* Pro jednotku práce => jednotkové náklady
rN
rNf
rNv
rNf
jN = ———— = ———— + ———— = ———— + jNv [Kčs/jedn.prorW
rW
rW
rW
dukce n.služby]
Obr. 27a
Obr. 27b
2. Rozbor jednotlivých složek nákladů
• Odpisy - amortizace
• rovnoměrné odpisy
a
rNa = Csvz . —————
100
a - odpisová sazba pro:
1. rok
další roky
Csvz- pořizovací cena
stroj.výrobního
zařízení
- zrychlené
C
rNa1 = ——————
k1
rNa - odpisy v 1. roce
k - koeficient pro 1. rok
2 . Czb(i-1)
rNai = ——————————————
ki - (i-1)
rNai - odpisy v i-tém roce
(2. a dalších)
Czbi = Csvz -
∑
(rNa j )
j=1..i
Podklady pro výpočet nákladů na odpisy:
a. Odpisová skupina majetku / doba odepisování
1/4
3/12
2/6
4/20
5/30
b. Příklady zatřídění dle zákona č. 212/92 Sb.
Skupina Položka
Položka
Budovy a haly
5
Energetické a hnací stroje a
zařízení
z toho dřevěné
4
z toho přenosné a pojízdné
Pracovní stroje a zařřízení
2
elektrochem. zdroje
Skupina
4
3
2
z toho stroje pro hnojení a
ochranu
Trvalé porosty
Zvířata
Počítačové
programy,
znalosti a zkušenosti
Patenty
Inventář
1
Dopravní prostředky
3
1
3
1
z toho os. a dodávk. aut.
nákl. aut.
traktory
1
2
2
3
2
drobné dopr. prostř.
jeřáby
c. Rovnoměrné odepisování
(a) pro 1. rok
Skupina
(a) pro další roky
1
2
3
4
5
28,6
18,3
8,7
5,2
3,4
14,2
8,5
4,3
2,2
1,4
c. Zrychlené odepisování
k1
Skupina
k 2...i...To
1
2
3
4
5
5
7
13
21
31
4
6
12
20
30
(a) pro zvýš. vstupní
cenu
25,0
16,7
8,4
5,0
3,4
ki pro zvýš. vstupní
cenu
4
6
12
20
30
• Zúročení
Csvz
ú
rNú = ————— . —————
2
100
2
2
ú - procento zúročení
vkladů (8 %)
* Stálé poplatky a pojištění
Pojištění havarijní - 0 - % z Csvz (dle dohody majitele
s pojišťovnou)
Př.: 0,4-4.3 % u souborů strojů
1,0-9,5 % u jednotlivých strojů
Zákonné pojištění a poplatky dle vyhlášky
• Garážování
rNg = Sm . rNm2
Sm - požadovaná garážovací plocha m2
rNm2- roční náklad na
m2 gar. plochy
rNm2:
• přístřešek
• kolna
• garáž
• dohoda
40 Kčs/m2 rok
80
160
• Splátka úroků z půjček
rS . n - VC
rNpu = ———————————
To
rS - roční splátky půjčky
n - počet let splácení
VC - vypůjčená částka
rS = VC . Umořovatel
u
r=1+ —————
100
úročitel
v=1/r
odúročitel
1
Umořovatel=—————————
n
1-v
v.—————
1-v
Pozn.:
Pokud podnikatel koupil strojní výrobní zařízení ze zisku, je vhodné pro vlastní potřebu
započítat do nákladů alikvotní část odvodu ze zisku (možno použít pouze pro interní
kalkulaci nákladů jako základu ke stanovení ceny), tj.:
Csvz . % odvodu ze zisku
————————————
100 . To
To - doba odepisování
• Jednotkové náklady na živou práci
∑
(hNm + příspěvek)
i
i=1,2..p
jNžp = —————————————————————————
hWs
hNm průměrná hodinová mzda příspěvek - na
sociální zaj. přepočtený na 1 h (35 % z
hrubé mzdy)
hNm + příspěvek = cca 50-60 Kčs/h
• Jednotkové náklady na energii
. Spalovací motory:
hQn
jNe = —————— . Ckn
hWs
hQn - hodinová spotřeba
nafty (cca 0,137 P v kW)
Ckn - komplexní cena nafty
(nafta+alikv.část
maziv = 20,00 Kčs/l)
• Elektrická energie
∑
(P )
P - příkon i-tého spotř.
i
i=1..n
jNe = ————————— . CkWh
hWs
CkWh - cena jedné kWh
(3,0 Kč/kWh)
n - počet spotřebičů
•
Jednotkové náklady na opravy a údržbu (zjednodušený výpočet)
rW
rNa
jNo = ko(norm) . ———————— . ——————
rW(norm)
rW
rW(norm) - normovaná roční výkonnost
ko - koeficient oprav při normované
roční výkonnosti (rW(norm), u traktorů 1000 h/rok)
rW - skutečná roční výkonnost SVZ
•
Jednotkové náklady na základní a pomocný materiál a na změnu produkce
jNzm, jNpm - vyplývají z požité technologie a pracovního postupu
jNzp - vyplývají z kvality práce nebo výše ztrát oproti zvolenému standardu, tj,:
jNzp =
±Δ
Výroba . Cp
c) Celkové a měrné investiční náklady vztažené k procesu (kterými se SVZ podílí na výrobním
procesu)
1. Celkové investiční náklady
• Mobilní SVZ nebo SL
NI = NIj + NIu + NIe
[Kčs/proces]
NIe - energetický prostředek
NIu - universální stroj nebo zařízení
NIj - jednoúčelový stroj nebo zařízení
NIj = Cj . nj
n
- počet
sW - výkonnost SVZ
sW
nebo SL při
NIu = Cu . nu . ——————
provádění
rW
sledovaného
výrobního procesu
sW
NIe = Ce . ne . ———————
rTe - roční využití
rTe . hWs
mobilního energ.
prostředku
• Linky, které jsou součástí staveb
NI = Csvz + Montáž + Doprava + Zřízení staveniště
Csvz - strojní výrobní zařízení nebo strojní linka jako
celek umístěná v budově
2. Měrné investiční náklady
NI
MI = ————
rW
[Kčs/jedn.produkce n.služby
z daného procesu]
d) Potřeba živé práce
l
Lž = —————
hWs
[h/jedn.produkce n.služeb]
l - počet pracovníků
obsluhy
e) Potřeba mechanické energie
∑
(P )
P - příkon i-tého el.motoru
i
i=1..n
Ae = ——————
hWs
i nebo spotřebiče
[kWh/jedn.produkce n.
služeb]
Spotřeba živé a mechanické práce
Potřeba živé práce
l
Lž = —————
hWs
[h/jedn.produkce n.služeb]
l - počet pracovníků
obsluhy
• SL - podle podílu živé práce
• mechanizované (nutné ovládání člověkem)
• automatizované
Pracnost pracovních operací a celého výrobku
• Člověk - suma spotřeby živé práce
• Výrobní zařízení - suma dob činnosti technických prostředků
Vo tý mechanický jsem nic moc nenašel ale všechno se to odvíjí od výrobního úkolu daného trhem.
Když máme určité množství práce potřebujeme určitý počet strojů který to zvládnou udělat a k nim
obsluhu která zvládne všechny ty stroje obsloužit v určitém počtu směn nebo prostě doby kdy jsou ty
lidi v práci aby byl splněn plán (to každém zná☺).
Celkové a měrné investiční náklady na stroj vztažené k procesu
Celkové a měrné investiční náklady vztažené k procesu (kterými se SVZ podílí na výrobním
procesu)
1. Celkové investiční náklady
• Mobilní SVZ nebo SL
NI = NIj + NIu + NIe
[Kčs/proces]
NIe - energetický prostředek
NIu - universální stroj nebo zařízení
NIj - jednoúčelový stroj nebo zařízení
NIj = Cj . nj
n
- počet
sW - výkonnost SVZ
sW
nebo SL při
NIu = Cu . nu . ——————
provádění
rW
sledovaného
výrobního procesu
sW
NIe = Ce . ne . ———————
rTe - roční využití
rTe . hWs
mobilního energ.
prostředku
• Linky, které jsou součástí staveb
NI = Csvz + Montáž + Doprava + Zřízení staveniště
Csvz - strojní výrobní zařízení nebo strojní linka jako
celek umístěná v budově
2. Měrné investiční náklady
NI
MI = ————
rW
[Kčs/jedn.produkce n.služby
z daného procesu]
Dopravní prostředek musí být využit min 1500h/rok!!! („Prej to je vyzkoušený,…“ takže spíš náhodný
číslo, ale když tomu Kavka věří tak proč ne?!)
9. Výroba a pracovníci
Motivační faktory, pyramida potřeb
Nevim nikde to není asi bych začal něco jako že každém má jinou hierarchii potřeb ale že všichni
chtěj jíst, pít a množit se.
Hygiena práce a pracovního prostředí
Nevím něco takovýho že je nebezpečné pro lidi dělat na páse pořád to samý že je lepší na to kupit
mašinu.
Pracovní studie
Je v následujícím textu popsána (v bodě „e“)
Pracovníci ve výrobě
a) Úvodní poznámky
• Práce ->
* fyzická
* duševní
Výrobní faktor ->
Pracovníci
* výkonnost
* produktivita
* efektivnost
=>vynaložení energie člověka za účelem
výroby statků-> je žádoucí energii vynakládat co nejefektivněji
Procento duševního zatížení při různých činnostech
Úklid
Zámečnické práce
Řízení auta
Vaření
9%
13-20 %
35-65 %
50 %
Počítání peněz
80 %
• Aby pracovníci pracovali co nejlépe (měli vysokou výkonnost), je třeba:
• konstrukce strojů a zařízení by měla odpovídat antropometrickým údajům
• řešení (uspořádání) pracovišť a staveb by mělo odpovídat požadavkům na hygienu práce
• režim práce a odpočinku by měl odpovídat fyziologickým a psychickým zákonitostem lidské
činnosti
• měl by existovat vhodný systém motivace trvale podněcovaný managementem podniku
b) Režim práce a odpočinku ve vztahu k výkonnosti pracovníka
• existuje závislost mezi výkonností pracovníka a věkem
Obr. 28
15-20 - učení
20-25 - pomocné práce
25-35 - plná pracovní síla
35-45 - nejvyšší výkonnost
45-55 - zkušenosti
55-65 - údržbářské práce
• existují výkyvy výkonnosti
a odpočinku
Obr. 29
65-75 - důchod, příležitostné práce
pracovníka
během
směny
(dne)->
režim
práce
• režim práce a odpočinku během týdne a roku - závisí na charakteru výroby (zemědělství,
nepřetržité provozy...) a bývá součástí operativních plánů
c) Uspořádání pracoviště včetně konstrukce strojů
• pracovní poloha
• požadovaná síla do 5O N - vsedě
• požadovaná síla 50-100 N - kombinace - optimum
• požadovaná síla nad 100 N - vstoje
• zorné podmínky
• vsedě
Obr. 30
• vstoje + kombinace vsedě, vstoje
Obr. 31
• manipulační prostor - prostorové umístění (obr. 32)
• počet
sledovaných
v reálném čase
veličin
při
práci
a
náročnost
jejich
=> monitorovací systémy a automatické řízení TP
• řešení dalších zařízení majících vliv na výkonnost pracovníků, tj. např.:
• sedačka u traktoru
• kabina mobilních strojů
• schody, zábradlí
• umístění nářadí
• návaznost pracovišť obsluhovaných jedním pracovníkem
• umístění překážek apod.
d) Pracovní prostředí
•
•
•
•
•
•
•
•
•
osvětlení
barevná úprava
hluk
vibrace
teplo - chlad
relativní vlhkost
výměna vzduchu a proudění
obsah škodlivin ve vzduchu, zejm. kysličníku uhličitého
mezní hodnoty zpomalení/zrychlení
vyhodnocování
* Osvětlení (lx = lm/m2)
ČSN 360035
• Hrubá práce (většina zemědělských prací, sklady...) 50-100
• Středně jemná práce (náročnější pracoviště..)
100-300
• Jemná práce (čtení, psaní, kancelářeké práce, práce u soustruhu...)
300-1000
• Velmi jemná práce (rýsování..)
500-1500
• Barevná úprava
• jako prostředek signalizace
•
•
•
•
•
červená - stát, výstraha, tlačítka pro zastavení, hasicí přístroje
žlutá - pozor překážky, hrany
zelená - bezpečí (nouzové východy, místa první pomoci)
modrá - informace (kde jsou dílny apod.)
oranžová - akutní nebezpečí (výbuch, požár..)
• jako psychologický účinek
•
•
•
•
červená - vzrušuje
zelená - uklidňuje
černá - budí dojem vysoké hmotnosti
bílá
- budí dojem malé hmotnosti
• modrá, fialová - budí dojem chladu
• červená, žlutá, oranžová - budí dojem tepla
==> - pro namáhavou fyzickou činnost je vhodná
zelená a modrá
- pro intenzívní duševní činnost je vhodná
červená a žlutá
• Hluk
• pohoda do 65 dB
• škodí nad 80 dB
• ohluchnutí a možnost úmrtí nad 150 dB
Př.: Traktor způsobuje cca 80 dB
* Vibrace
• celé tělo, záda, srdce, páteř
• hlava, krk • oči
• ruce, paže
• břicho
• žaludek, ledviny
•
4-6 Hz
20-30 Hz
40-100 Hz
2-5 Hz
2-3 Hz
6-8 Hz
• 0,5-1,3 Hz způsobuje mořskou nemoc
• Ovzduší
• teplota
14-18 C při těžké práci
18-22 při lehké práci
• proudění vzduchu do 0,2 m/s
• obsah kysličníku uhličitého do 0,01 %
• Zpomalení/zrychlení
• do 0,3 m/s
2
e) Pracovní studie
• časové
• pohybové
• silové
• Časové pracovní studie
Určování pracnosti pracovních operací, tj. základ normování. Vyplývá z nich následně potřeba
pracovníků a výrobního zařízení a úkolová mzda.
• Pohybové pracovní studie
Studie uspořádání pracoviště tak, aby bylo co nejméně neproduktivních pohybů při výkonu
pracovní činnosti.
• Silové
Studie vynakládání energie vzhledem k uspořádání pracoviště a vybavení pracoviště
pomocnými prostředky
Příklady vynakládané energie za směnu:
Lehká práce
Středně těžká práce
Těžká práce
Velmi těžká práce
do 4000 kJ/směna
4000-6000 kJ/směna
6000-8000 kJ/směna
nad 8000 kJ/směna
Potraviny obsahují:
1 l mléka plnotučného
1/2 l piva 12
150 g masa
1 kg chleba
2700 kJ
700 kJ
10. Výroba a prostředí (celá tadle blbost se na přednáškách neřešila)
Definice a principy
Základní pojmy
Příroda - je všechno to, co je aniž na tom člověk něco měnil
Člověk - je součástí přírodních souvislostí, ale jeho existenční způsob se jimi nevyčerpává, tj.
existuje svět přírody a kultury.
Výroba - z pohledu člověka a přírody znamená:
• spotřebu materiálu a energie (čerpání zdrojů)
• odpad prvotní a druhotný
• znečištění prostředí
Prostředí - je vše to, co nás obklopuje
Fyzická existence nezávislá na člověku:
• voda
• vzduch
• země
Existence závislá na člověku:
• práce
• odpočinek
Vývoj vztahu člověka a přírody
Vývoj vztahu člověka a přírody
1. Etapa - převaha přírody nad člověkem
• instinkty
• reflexy
• bezpečný odhad
2. Etapa - agrární fáze lidské historie (až do 18. stol.)
• vyvážený vztah mezi přírodou a kulturním dílem člověka
• přirozeně
(zdravě,
rozumně,
správně)
a předměty se nenásilnou cestou vrací do přírody
vyrobené
látky
3. Etapa - proniknutí a podmanění přírody k autonomním lidským cílům -> industrializace
• do jisté míry nepřirozený vztah
• chápání přírody jako zdroje energie a materiálu
• nepřirozeně vyrobené látky a předměty se těžko vrací do přírody
Založení "Římského klubu" 1968
- Hranice (meze) růstu (1972) - dosažení stavu globální rovnováhy (úroveň 1975, kapitál
1980, spotřeba 1/8 1980, znečištění 1/4 1970)
- Strategie přežití (1974) - organický růst, tj. diferencovaný vývoj různých částí světového
systému, jehož výsledkem bude vyrovnaný růst celého lidstva
- Přetvořit mezinárodní řád (1976)
- Konec věku plýtvání (1976)
- Cíle pro lidstvo (1977)
- Učení nemá hranic (1979)
- Třetí svět - tři čtvrtiny světa (1980)
- Dialog o bohatství a blahobytu (1980)
- Cesty vedoucí k budoucnosti (1980)
Z uvedených publikací Římského klubu a celkového vývoje vyplývá, že:
• existuje konečnost přírodních zdrojů
• existuje vysoký stupeň znečištění životního prostředí a nutnost ochrany
• po Černobylu 1986 byla oficiálně uznána existence světové ekologické krize
Ekologický management
Ekologický management
=
řešení konfliktu mezi
a prostředím
ekonomickým
růstem
a
požadavky
• Ekonomický růst znamená
•
•
•
•
•
•
zisk, rentabilita
konkurenceschopnost
produktivita
volné možnosti spotřeby
růst výroby
pracovní místa
• Růst výroby znamená
•
•
•
•
spotřeba surovin -> těžba a devastace krajiny
spotřeba energie -> těžba a devastace krajiny a znečišťování
odpady -> devastace krajiny, znečišťování
hluk -> škodlivé účinky na člověka
prostředí,
tj.
výrobou
• znečišťování ovzduší, vody a půdy
Př.: Zemědělství ČR spotřebovává ročně cca 450.000 t
nafty tj.:
29.900 t CO
28.500 t NO
7.900 t HC
3.150 t C
x
• porušení rázu a biologické rovnováhy
• Požadavky prostředí znamenají
•
•
•
•
•
•
•
šetření zdroji surovin a energie
zachování přírody a přirozeného života
ochrana proti znečišťování vody, vzduchu a půdy
odstraňování hluku
kontrola odpadů
zachování přírodních rezervací a rekreačních oblastí
vhodné prostředí na pracovišti a jinde
• Řešení konfliktu mezi ekonomikou (výrobou) a prostředím znamená
1. V nadpodnikové sféře
•
•
•
•
zvyšování uvědomění a změna sortimentu potřeb
regulace cenou, dotacemi a pokutami
regulace zákonem
změna sortimentu energetických zdrojů
2. V podnikové sféře
• volba a vývoj takových technologií, které:
• šetří materiál a energii
• mají minimální nebo nulové odpady
• neznečišťují vodu a ovzduší
• neznečišťují a nedevastují půdu (utužení, znečištění, zaplevelení)
• odstraňují hluk a celkově vytváří příjemné pracovní prostředí
• vylepšování stávajících technologií a dodržování technologické kázně
• regulace a seřízení motorů
• respektování principu dostatečnosti
• recyklace odpadů jako doplňková nebo vedlejší výroba . např. granule z igelitových pytlů,
mycí rampy, čističky vody......)
• výroba ekologických výrobků, zejm. potravin, pracích prostředků apod.
• motivace lidí (morální a finanční)
• Ekologický management nutno respektovat při:
• volbě podnikatelského záměru v konkrétní lokalitě
• projektu, přípravě a realizaci (operativním řízení) výrobních procesů
11. Předvýrobní etapa a její obsah
Prognózování
Prognózování v inovační tvorbě
a) Definice
Prognózování představuje činnost, při které se na základě zákonitostí vývoje a s pomocí
různých metod usuzuje o budoucím stavu daného objektu v určeném budoucím období (5, 10, 15
let). Jedná se o:
•
•
•
•
předvídání inovačních cyklů
zaměření výzkumu a vývoje
určování strategie růstu odvětví -> poptávky trhu
předvídání problémů a nečekaných zvratů
b) Přístupy k prognózování (předvídání)
1. Intuitivní - nejsou známy souvislosti
2. Výzkumné - existují vnitřní zákonitosti
3. Cílové - z vytýčených cílů jsou odvozovány změny
4. Zpětnovazebné - prognóza trendů, konfrontace s cíli, korekce postupů
c) Metody
1. Delfská = týmová expertiza – „věštění“
2. Brain storming – „burza nápadů“
3. Extrapolace časových řad
4. Morfologická – systém práce s dílřími prognózami
5. Rozhodovací stromy
6. Psaní scénářů
7. Simulace vývoje + metody operační analýzy
8. Křížových interakcí
d) Příklad prognóz pro zemědělství
• vývoj výroby -> nabídky a poptávky
• vývoj velikosti a struktury podniků
• vývoj změn ve výrobních faktorech
• vývoj pracovních postupů
• vývoj strojů
• vývoj řídících systémů
Metody a přístupy
• Přístupy: intuitivní, výzkumné, cílové, zpětnovazebné
• Metody: morfologická + delfská
Spolehlivost prognózy s rostoucí dobou dobou lineárně klesá. (Předpověď počasí na příští rok je míň
spolehlivá než ta na zejtřek.)
Je důležité mít daný CÍL, TERMÍN a MOTIVACI.
Marketingový a odbytový plán
Marketingový a odbytový plán
1. Úvodní poznámky
Marketingový plán řeší vazby mezi čtyřmi strategickými proměnnými (viz 4P marketingové
struktury řízení):
1. Výrobek nebo služba
2. Cena
3. Místo
4. Propagace
Product
Price
Place
Promotion
Marketingový
plán
vychází
z
průzkumu
trhu
(objevování
a zpracovává se na 1 rok s výhledem na 3-5 let. Dává odpověď na tyto otázky:
•
•
•
•
•
nových
trhů)
v jaké oblasti podnikáte (obchodní plán - co prodávat, finanční plán - příjmy/vydání)
jaký je cílový trh
jaké jsou odbytové cíle
které problémy by mohly zabránit v dosažení těchto cílů
jaký je rozpočet na marketing
=> Strategický marketing - patří do oblasti inovací a předvýrobní etapy
2. Postup sestavení
a. Rozbor silných a slabých stránek podniku neboli rozbor SWOT:
(S)trength - síla - silné stránky podnikatele-podniku (v čem jste dobrý, co jste schopen
vyrábět a zlepšovat, kvalifikace, tradice, zahraniční partneři, kapitál, známosti).
(W)eakness - slabost - slabé stránky podnikatele-podniku (v čem nejste dobrý, v čem byste
potřeboval odbornou pomoc, nedostatek kapitálu, know-how, marketing).
(O)pportunities - příležitosti (tradiční odběratelé, mezery na trhu, exportní možnosti).
(T)hreats - hrozby (činnost vašich konkurentů, koupěschopnost zákazníků, přírodní
podmínky, vnější i vnitřní ekonomická stabilita, platební schopnost odběratelů).
b. Rozbor výsledků průzkumu trhu:
Popis odbytových možností výrobků nebo služeb:
•
•
•
•
c.
tradiční i potenciální zákazníci
místa prodeje, distribuční a prodejní systém
konkurenční výrobky a služby, jejich ceny a úroveň
stávající reklama
Rozbor vývojových tendencí a
a v oblasti vlastní přípravy výroby:
dosažené
úrovně
v
oblasti
inovační
tvorby
Popis špičkových výrobků nebo služeb ve zvoleném oboru podnikání. Na základě úrovně
poznání provedení úvah vývojových tendencí v oblasti inovační tvorby.
d. Marketingový plán = znak vyspělosti podniku
Musí obsahovat:
a) vytýčení cíle - stanovit, co od svého podniku chcete, jeho hlavní trhy, výrobky nebo
služby, tj. obchodní záměr;
b) marketingové cíle - pro příští rok a 3-5 let: co, za kolik, kde a jak prodávat, potřebný zisk
(např. na splácení půjček, rozšiřování podniku, marketing);
c) vlivy, které mohou ovlivnit marketingové cíle - daňový systém, garantované ceny,
kvotace výrobků atp. viz SWOT;
d) cílové trhy (stručný popis) a možnosti (rozsah trhů, potenciál-koupěschopnost);
e) strategie dosažení cílů - jak bojovat s konkurencí, strategie propagace, systém distribuce
a prodeje, harmonogram marketingových akcí
Odbytový plán = znak růstu podniku
Opatření nutná k realizaci marketingové strategie:
• návrh sortimentu a množství vyráběných výrobků nebo poskytovaných služeb a
jednotkové ceny
Příklad:
Pro jiné nežli zemědělské podniky
Výrobek
nebo MJ Cena Vyrob.množství
služba
20..
20..
20..
Pro zemědělské podniky
Plodina|/druh
Výměra ha
zvířat
20.. 20.. 20..
Tržby
20..
20..
20..
Produkce v t
Tržby v Kčs
20..
20..
20..
20..
20..
20..
• požadavky na změny ve struktuře výrobních faktorů (požadavky na zaměření
konstrukční, projektové, technologické, materiálové, organizační, ekonomické a
plánovací přípravy)
• struktura a hlavní směry odbytu
Odběratelé
Název odběratele
Množství
Hodnota
Dodavatelé
Název odběratele
Hodnota
Množství
• odpovědnost pracovníků, motivace a příprava pracovníků
Metodický postup při sestavení podnikatelského záměru
1. Charakteristika výchozích podmínek (v jakém stavu se podnikatel - podnik
nachází).
1.1. Soupis jmění a jeho krytí.
1.2. Struktura výroby a charakteristika výchozích podmínek.
1.3. Dosahované ekonomické výsledky.
2. Sestavení marketingového plánu.
2.1. Rozbor silných a slabých stránek podnikatele-podniku.
2.2. Rozbor výsledků průzkumu trhu.
2.3. Vývojové tendence a dosažená úroveň ve zvoleném oboru podnikání.
2.4. Sestavení marketingového plánu (studie cílů, možností a dosažení cílů).
3. Návrh struktury výroby a výrobních faktorů.
3.1. Návrh struktury výroby (výroba produktů nebo poskytování služeb) a sestavení odbytového
plánu.
3.2. Rámcový návrh hlavních výrobních postupů a jejich zajištění strojním výrobním zařízením,
pracovními silami, materiálem a energií.
3.3. Výpočet potřeby a struktury strojního výrobního zařízení.
4. Prognóza ekonomických účinků.
4.1. Požadované investiční náklady na realizaci podnikatelského záměru a zdroje financování.
4.2. Hrubá bilance nákladů, výnosů a zisku.
4.3. Rentabilita výroby, kapitálová struktura a platební schopnost.
5. Závěr (stručné shrnutí reálnosti podnikání ve zvoleném oboru a v případě nepříznivých
ekonomických ukazatelů nástin možností jejich zlepšení).
12. Optimalizace struktury výroby
Východiska a metody
Optimalizace struktury výroby
• Kombinací výrobních faktorů vzniká křivka výrobních možností (KVM) = agregovaná
výrobní kapacita (obr. 35)
• Plné využití kapacit ještě neznamená dosažení maximálního zisku
• Zisk = Výnosy - Náklady
==> OPTIMALIZACE - má smysl pouze pro rozmanitější sortiment | výrobků, např.
zemědělská výroba
==> Metody
• lineární programování
• hraniční užitek
• kritické výrobní množství
= minimální roční výkonnost
1. Lineární programování
KVM = matice sazeb a omezení
MAX ZISK = cílová funkce
• zadání
Výrobek
x1
x2
x3
Kapacity
Dílčí zisk
Z1
Z2
Z3
Potřeba
Strojů
S1
S2
S3
Ks
Lidí
L1
L2
L3
K1
Materiálu
M1
M2
M3
Km
Energie
E1
E2
E3
Ke
• matice
Ks >= S1.x1 + S2.x2 + S3.x3
Kl >= L1.x1 + L2.x2 + L3.x3
Km >= M1.x1 + M2.x2 + M3.x3
Ke >= E1.x1 + E2.x2 + E3.x3
x1 >= a; x2 >= b; x3 >= c; a, b, c >= 0
• cílová funkce
Z = Z1.x1 + Z2.x2 + Z3.x3 -----> MAX
2. Hraniční užitek = analogie lineárního programování pro jednoduchou strukturu výroby při
známém faktorovém vybavení
* zadání
Výrobek
Obiloviny
Brambory
Kapacity
Dílčí zisk [Kč/ha]
1500
5000
Potřeba
[h/ha]
25
100
1600
práce Výměra [ha]
50
* řešení
a. Dáme brambory do vyčerpání faktoru, protože mají větší dílčí zisk
1600/100 = 16 ha ---> výnos 80000 Kčs
zbyde 34 ha
b. Kontrola zaměnitelnosti 1 ha brambor za obiloviny
1 ha brambor =
100 h
5000 Kčs
(hraniční úbytek)
4 ha obilovin =
100 h
6000 Kčs
(hraniční přínos)
—————————————————————————————————
3 ha rozdíl
=
0
1000 Kčs
(hraniční zisk)
c. Kolik brambor možno zaměnit
34/3 = 11 ha (zaokrouhleno)
d. Výsledek optimalizace
Výrobek
Výměra [ha]
Obiloviny
Brambory
45
5
Potřeba
[h/ha]
1125
500
práce Zisk [Kč]
67500
25000
Celkem
50
1625
92500
Kritické výrobní množství a heuristické metody
Kritické výrobní množství
+ Minimální roční výkonnost, popř. rozhodování o účelnosti koupě
Východiska: dtto viz minimální prodej výrobků rVmin
rZ = rV - rN ———> 0
tj.:
rV = rN
* rV = rWmin
. Cp
=>roční výkonnost x cena práce |
=>roční produkce x cena výrobku +
* rN = rNf + rNv
* rWmin . Cp = rNf + rWmin
. jNv
rNf
Cp = ———————— + jNv
rWmin
rNk
rWmin = ———————
Cp - jNv
Vyjádřeno graficky (obr. 39):
A - bod nulového zisku
B - bod ukončení výroby
Protože:
rNk = f(Cvz)
Cvz - cena výrobního
zařízení
rNv = f(rNžp,rNe,rNo) = f(Cvz)
Cvz = f(rW,Cp)|
Inovace při rozdílných konstantních nákladech (obr. 40):
Obecně - o efektu z inovace lze hovořit tehdy, jestliže je
zlepšován poměr mezi vstupy a výstupy, tj.:
Δ Z =Δ V - Δ N > 0
• nebo rozdíl zůstává stejný, ale zlepší se něco jiného (prostředí, menší riziko
apod.)
Heuristické (iterační) metody: - postupné objevování =
= přibližování se k optimálnímu řešení
. ručně
. automatizovaně
Obr. 56
Lineární programování
Viz otázka 12; bod 1
13. Podnikatelské strategie se strojovou technikou
Formy podnikání se strojovou technikou
Motto: Co musí znát podnikatel se strojovou technikou
1) Musí umět zdůvodnit ekonomickou výhodnost/nevýhodnost všech forem vlastnictví
stroje (zisk=výnos-náklad)
2) Musí umět spočítat potřebu a navrhnout strukturu celého parku strojů (musí znát stroje
nabízené na trhu)
3) Musí znát principy obnovy parku strojů (strategie používání) – Aktivní prodej/Nákup
Podnikatelské strategie
1) Rozhodování o účelnosti koupě stroje a strategie používání (krátkodobé 3-4roky;
dlouhodobé)
2) Rozhodování o různých formách vlastnictví a financování
3) Výběr nejvhodnějšího stroje
4) Celkové finanční bilancování
Rozhodování o účelnosti koupě stroje a strategii používání
!!to chce!!
rW min(t ) =
rNf (t )
Cp − jNv(t )
rWmin – minimální roční využití; rNf
– roční náklady fixní; Cp – cena práce; jNv – jednotkové náklady variabilní
Obecně by se dalo říct že čím kratší dobu chceme stroj používat tím víc práce musí udělat za rok.
Minimální roční využití stroje ve vazbě na dobu používání
jNc(t) = jNf(t) + jNv(t) ≈ Cp
obrázek : Celkové náklady ve funkci doby používání f(t)
Ještě abych to trošku snad vysvětlil po svém:
Když si koupíte nové auto a máte ho rok tak jeho cen spadne třeba na polovinu (proto ty
křivky tak rychle padaj) ovšem pokud toto auto vlastníte ještě po 18ti letech tak jeho
cena každým rokem kleste o pár korun (proto se ty křivky pak vohnou a nepadaj).
Pokud tedy kupujete každém rok nový auto tak je to pro vás dražší než když budete
držet stále to staré. Protože je to dražší tak si na sebe musí víc vydělat (cena práce CP
je stále stejná) a tudíž je třeba aby dělalo víc auto se kterým počítáte na 1 rok než to
které bude ve firmě 100let.
Vyspělý firmy obnovujou auta častěji než ty nevyspělý. To je asi tak vše.
Výpočet ceny služeb mechanizovaných prací
⎛ rNf (t )
⎞ ⎛
zisk ⎞
Cp = ⎜⎜
+ jNv (t ) ⎟⎟ ⋅ ⎜1 +
⎟
rW
t
min(
)
100
⎝
⎠
⎝
⎠
zisk cca 15 až 20%
Tuto cenu musíme porovnat s cenou na trhu a tak zjistíme jestli jsme schopni konkurovat.
14. Výpočet potřeby a struktury strojního výrobního zařízení
Kritéria používaná při volbě strojního výrobního zařízení
Ukazatele používané při hodnocení strojního výrobního zařízení
• Technické
• základní technické parametry udávané výrobcem (šířka, výška, rozchod, měrná spotřeba,
výkon...........)
• Technologické
• změna kvality materiálu
• spotřeba základního a pomocného materiálu, nářadí, přípravků, náhradních dílů
• přípustný odpad, zmetky, ztráty
• dodržení lhůty a délky trvání
• Energetické
• příkon, výkon, bilance
• využití výkonu motoru a tahové síly
• spotřeba PHM
• Ergonomické a ekologické
• vlivy na prostředí
• náročnost na obsluhu
• estetický vzhled
• Technicko-ekonomické
• výkonnost
• struktura využití času
• provozní náklady, výnosy a zisk
• celkové a měrné investiční náklady
• potřeba živé práce
• potřeba mechanické energie
Technické a Technologické udávají schopnost vykonávat práci („hodnotím výkon stroje“)
Technicko-ekonomické udávají důsledky výkonu práce („jestli se to vyplatí resp. kolik vydělám“)
Kritéria pro volbu strojního výrobního zařízení = technicko - - ekonomické aspekty inovační
tvorby
=>Vhodnost typu a výkonnost strojního výrobního zařízení k provádění určité pracovní operace
nebo skupiny operací
Vychází z:
• technologických požadavků definovaných ve výrobním postupu
• předběžné
stanovení
správné
velikosti
a
výkonnostní
třídy
s ohledem na:
• druh pracovní operace
• rozměrovou charakteristiku výrobků
• volba vhodného stupně funkční vybavenosti strojního výrobního zařízení, tj.:
•
•
•
jednoúčelové x universální
stupeň mechanizace nebo automatizace výrobní operace i pomocných
činností
• kvalita práce
•
volba z hlediska
• energetické náročnosti
• prostředí pro obsluhu
• ekologických aspektů
• požadavků na obsluhu, seřízení, údržbu a spolehlivost
požadavků na ekonomickou efektivnost
• kritické výrobní množství
• optimalizace lhůty provedení
• výběr nejvhodnějšího postupu a strojního výrobního zařízení
Metody multikriteriálního a grafického porovnání strojů
Kritéria (subjektivní)
•
•
•
•
design, technické řešení
prostředí, ergonomické vlastnosti
ekologické aspekty
plnění technologických požadavků
===> * MULTIKRITERIÁLNÍ HODNOCENÍ VARIANT
=> objektivní kritéria (výpočet)
=> subjektivní kritéria (od expertů)
Problém se rozpadá na dvě části:
I. Stanovení významnosti kritérií
II. Hodnocení variant návrhů
• prosté hodnocení
• hodnotová analýza
I. Stanovení významnosti kritérií
1. Metoda pořadí - každý expert přiřadí každému kritériu
pořadí významnosti
K/E
E1
E2
.
.
Ei
.
.
K1
.
Kj
Pij
Km
K - kritérium
E - expert
P - pořadí
aj =
∑
(Pij )
i=1..n
S=
∑
(aj)
j=1..m j
En
aj
a1
.
.
.
am
aj
VKj = 1 - ————
S
VK - významnost (váha) kritéria
v intervalu <0,1>
2. Metoda známkování - podobné jako ad 1, místo pořadí přidělovány body z předem určeného intervalu
Pij —> počet bodů
II. Hodnocení variant návrhů
a. Prosté hodnocení
1. Metoda dílčích pořadí - součet dílčích pořadí (lze po- užít, jsou-li kritéria přibližně stejně
významná)
K/VN
K1
.
Kj
Km
bi
VN1
VN2
.
.
VNi
.
.
Vnn
.
.
bn
Pij
b1
.
.
.
.
VN(opt) = min (b i )
i <1,v> - počet variant návrhu
i
bi =
∑
(Pij)
j=1..m
Pij - dílčí pořadí j-tého kritéria
(j <1,m>) i-té varianty návrhu
2. Vážená bodovací metoda - obodování kritérií a součet
bodů vynásobíme vahou (významností) kritéria, zjištěnou v
bodě I.)
Postup:
• určení bodovací tabulky - vazba mezi body a intervalem hodnoty kritéria
• obodování každého kritéria u každé varianty návrhu
Pij - počet bodů j-tého kritéria u i-té varianty
• určení celkové významnosti i-té varianty návrhu
CVi = ∑ (Pij . VKj)
j=1..m
VKj - viz např. metoda pořadí
• - určení pořadí variant a optimální varianty návrhu
VN(opt) = max (CVi )
i
3. Metoda PATTERN (Planning Assistance Through Technical
Evolution of Relevance Numbers) = pomoc v plánování
prostřednictvím vyhodnocování relativních hodnot významnosti
čísel
Příklad:
K1
Varianty
Váhy
E - 514
Claas Mega 108
významnosti
VKj
Opr. koef. / Srovn.
Opr.
Srovn.
Parametr
ukazatel koef.
/ ukazatel
Parametr
0,10
2,22/1,0
0,22
1/0,45
0,10
K2
0,70
1,09/1200
0,76
1/1100
K3
0,10
1/4950
0,10
1,115500 0,11
K4
0,10
1,5/20
0,15
1,23
1/30
Kritéria
K 1,2...m
Potřeba
živé
práce
Přímé
jedn.
náklady
Měrné
invest.
náklady
Subj. kritérium
Výsledek
0,70
0,10
1,01
Postup:
• vypočet skutečných hodnot objektivních kritérií a obodování subjektivních kritérií a jejich
zapsání do tabulky jako parametry (param.)
• nalazení nejhorší varianty parametru pro každé kritérium a opravnému koeficientu (Opr.k.) se
přiřadí 1
• vypočet ostatních opravných koeficientů z podílu parametrů vůči nejhorší variantě tak, aby
byly větší než nejhorší varianta, tj. větší než 1
• výpočet nebo návrh váhy významnosti každého kritéria VKj
• výpočet srovnávacích ukazatelů
Srovn.ukaz. = VKj . Opr.k.
• sloupcový součet srovnávacích ukazatelů pro každou variantu a výběr optimální varianty
návrhu
VN(opt)
= min ( ∑ (Srovn.ukaz. j )) i
i
j=1..m
b. Hodnotová analýza (detailně viz samostatná 6. kapitola)
Posouzení ex-post za účelem srovnání + všeobecné zlepšení cílové varianty (zvoleného
objektu) s využitím systémového přístupu a metod podporujících tvůrčí myšlení
Hodnotové inženýrství - aplikace přístupů a metod hodnotové analýzy ex-ante, tj.
při tvorbě nového výrobku
Metody výpočtu potřeby strojů
Výpočet potřeby a struktury strojního výrobního zařízení (SVZ)
dvě skupiny metod
1. normativní
2. podrobné
1. Metoda normativní
n=N.
∑
(Rozsahu všech prací)
N - normativ (statistický průměr):
•
•
•
•
ks/jedn.rozsahu
pracovníků/jedn.rozsahu
m2 výrobních ploch/1000 hN rozsahu
výkonnost v určitém časovém horizontu
∑
pak
(U)
n =———————
rW
• poměr mezi dvěma typy
• podíl určitého typu ze skupiny stejného druhu
Postup výpočtu:
• zjištění výchozích podkladů
• rozsahy prací
• stávající SVZ a pracovníci
• výrobní výsledky
• používané výrobní (pracovní a technologické) postupy
• posouzení normativů
• výpočet počtu:
• SVZ podle typů (strojů, nářadí, energetických a dopravních prostředků)
• pracovníků podle kvalifikace
2. Metoda podrobná (obr. 44)
Wpož
n = —————
Ws1
výkonnost požadovaná
skutečná výkonnost jednoho SVZ
a. Pracovní operace v zemědělství, lesnictví, dopravě, stavebnictví a komunálních službách
vykonávané zpravidla mobilními stroji v podmínkách časové omezenosti pracovních
operací (zpravidla mobilní SVZ)
Wpož
= dWpož
U
= ————
Dp
Ws1 = dW = f(technické a exploatační parametry stroje,
nářadí, soupravy)
n SVZ
U
= ————————
Dp . dW
(počet strojů ≈ počet pracovníků)
b. Pracovní operace ve strojírenství, kovovýrobě, dřevovýrobě,
opravárenských podnicích
(zpravidla stacionární SVZ)
údržbářských a
• úzká vazba mezi výrobním postupem, výrobním zařízením a stavbou = výrobními
plochami
• menší vliv časové omezenosti = delší časový horizont výroby
• na pracovišti pracovníka může být větší počet typů SVZ
==> odlišný postup stanovení potřeby a struktury SVZ a pracovních sil
SVZ:
Wpož
1
= Rv = ————
Tvef
Ws1 = hWs1
n SVZ
Rv
= ——————
hWs1
Rv
n
= ——————
pracovišť
Rp
nebo
Pracovníci na pracovišti:
np
Tpl
= —————
Tvef
+ korekce a slučování
operací)
Pracovníci celkem:
∑
(pracností)
n p = ————————————
Fp
Postup výpočtu:
• zjištění výchozích podkladů
• rozsahy prací
• lhůty provedení
• vybavenost SVZ a pracovníky a systém využívání
• výrobní výsledky
• používané výrobní (pracovní a technologické postupy)
• volba vhodných výrobních = pracovních postupů
• pořadí a počet pracovních operací
• technologické aj. požadavky
• volba struktury = typové skladby SVZ vč. varianty služeb a leasingu
• výpočet počtu SVZ a pracovních sil
• sestavení grafů nasazení (potřeby)
• SVZ podle typů
• pracovních sil podle kvalifikace
• další grafy (potřeby energie, PH apod.)
Obr. 45
• stanovení ekonomických počtů SVZ a pracovních sil
• energetické a dopravní prostředky a obsluha mobilních strojů - v grafu potřeby
jsou prováděny vodorovné řezy a jsou zjišťovány celkové náklady jako součet
nákladů na vlastní SVZ nebo PS a zapůjčené SVZ nebo brigádníky, tj.:
SVZ:
rNp = (rNf . n + jNv . rT) + Cp . rT př
vlastní
vypůjčené
Pracovníci:
rNžp = rNsp . n sp + hNpp . rTpp
pp - přechodní pracovníci
sp - stálí pracovníci
• stroje a nářadí (nebo výrobní úseky)
∑
(Rozsahů práce v daném časovém úseku)
n e = —————————————————————
rWmin
• stanovení skutečných počtů
• u kterých byl počítán ekonomický počet
ne > ns
----> n e
ne < ns
----> kompromis
• u kterých nebyl počítán n e
• zpravidla n <---- n s
• nebo další kritéria (normativní metoda, organizační uspořádání)
• u výroby s mechanickou podstatou
• jeden pracovník obsluhuje více pracovišť nebo SVZ ==> sdružování více
pracovních operací v rámci jednoho nebo více taktů
• vykonávání více podobných operací na jednom pracovišti (stejným
SVZ)
Plán obnovy parku strojů
• obnova parku MP
• výběr MP a výpočet potřeby
• technicko-ekonomické úvahy
• rozhodování o nákupu, vrakování a odprodeji
NEVIM, nedělalo se to a sylabech je tohle a par dalších nesmyslů
15. Analýza citlivosti a rizika v podnikání se strojovou technikou
(Tohle přednášel slovák takže si to každej přeložte po svém.)
Definice a používané metody
Analýza operačného priestoru
stanovenie BODU ZVRATU - bod, v ktorom sa výnosy
z projektu vyrovnajú vynaloženým nákladom,
stanovenie OPERAČNÉHO PRIESTORU - priestoru,
v ktorom je projekt ziskový a neziskový.
(BOD ZVRATU - bod, v ktorom sa výnosy z projektu
vyrovnajú vynaloženým nákladom)
Podmienka stanovenia bodu zvratu :
CP . rW
s
= jN s v . rW
s
+ rN s k
Analýza citlivosti
stanovenie „citlivosti“ posudzovaného javu na zmeny parametrov z ktorých sa skladá,
výsledkom je analýza jednotlivých parametrov
Analýza rizika
stanovenie hodnoty „pravdepodobnosti“ s akou možno
v analyzovanom projekte počítať s úspechom,
stanovenie hodnoty „rizika“, s akým treba počítať
pri realizácii analyzovaného projektu.
Princíp stavby algoritmu analýzy rizika
1/ výber parametrov zmien,
2/ stanovenie charakteristiky rozdelenia jednotlivých
parametrov zmeny,
3/ generovanie hodnôt jednotlivých parametrov zmeny,
4/ výpočet dostatočného počtu variant riešenia,
5/ štatistické spracovanie výsledkov variant riešenia :
základná štatistika,
frekvenčná krivka rozdelenia,
distribučná krivka rozdelenia,
•
•
•
6/ interpretácia výsledkov
Analýza citlivosti při podnikání se strojovou technikou viz výše
Analýza rizik při podnikání se strojovou technikou viz výše
16. Řízení technického rozvoje v podniku
Definice a používané metody
?????
o
Ekonomika technického rozvoje
o
Hodnotová analýza
?????
Hodnotová analýza (Value Analysis)
Soubor metod a pracovních postupů, jejichž cílem je všestranné zdokonalení zvoleného
objektu, tj.
max. výstup při min vstupu (USA: Lawrence D. Miles 1947)
a) Co je to hodnota
• užitná hodnota (Use Value) - vlastnosti, funkční parametry a kvalitativní znaky výrobku,
kterými plní na určité úrovni potřeby uživatele
• hodnota osobní obliby (Easteem Value) - vlastnosti, které u spotřebitele vyvolávají
dojem, že výrobek chce vlastnit (přitažlivost výrobku)
• nákladová hodnota (Cost Value)
• směnná hodnota (Exchange Value)
b) Co charakterizuje hodnotovou analýzu
•
•
•
•
•
•
objekt, který má být zdokonalován
analýza funkční
analýza nákladová
komplexní kritérium efektivnosti
týmová práce
variantní řešení
c) Cíl hodnotové analýzy
Všestranné zdokonalování zvoleného objektu, tj. komplexního kritéria efektivnosti =
Poměrné Efektivní Hodnoty - PEH
∑
(Fij)
i=1..n
Fij - stupeň plnění funkcí
objektu
PEHj =———————————— = (max)
N - náklady na zajištění
∑ (Nij)
i=1..n
ij funkcí objektu
i = 1,2,...,n - funkce
j = 0,1,2,...,m - varianta
0 = současný stav
Není řešena pouze nákladová hodnota, ale též ostatní
===> konkurenceschopnost
d) Metodický postup
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
Výběr objektu - dle hlavních problémů
Analýza funkcí objektu - které a jejich úroveň
Analýza nákladů - výrobní + provozní náklady na zajištění
funkcí objektu
Tvorba návrhů - která jiná řešení se mohou uplatnit
Hodnocení návrhů - výpočet PEH pro všechny varianty
Výběr optimální varianty
Projekt optimální varianty a jeho schválení - konkrétní řešení a náklady
Realizační opatření - časový postup realizace, zajištění
zdrojů, motivace a zodpovědnost
e) Nejčastější objekty hodnotové analýzy
•
•
•
•
•
•
výrobky a technologie jejich výroby
výrobní základna
dopravní a skladovací procesy
zásobovací a odbytové činnosti
jakost a její řízení
řízení podnikových činností
f) Metody výběru objektu
1. Dotazníkové metody (soupis problémů, jejich obodování a vyhodnocení
2. Využití prognostické metody "strom významnosti"
3. Metoda ABC
Obr. 50
g) Metoda analýzy funkcí objektu
• inventarizace funkcí objektu
• členění funkcí a identifikace významu
• hlavní - proč se vyrábí
• vedlejší - pozitivní - podpora hlavních
• negativní - nežádoucí
• neužitečné - nepotřebné
• hodnocení funkcí (určení váhy významnosti a stupně plnění)
• váha významnosti - viz metody hodnocení významnosti kritérií
• stupeň plnění (objektivní nebo subjektivní hodnocení)
• nominální - vyhovuje/nevyhovuje
• ordinální - bodové ohodnocení stupně plnění
• kardinální -poměr plnění funkcí k nějakému standardu
• multikriteriální porovnání - nejčastěji metoda PATTERN
h) Metoda analýzy nákladů
• kalkulace nákladů na výrobu
• kalkulace nákladů na provoz
i) Metody tvorby návrhů = tvůrčího myšlení
• metody intuitivního myšlení (Feeling)
• metody normativního myšlení (Thinking)
Zásady:
1. Vyhýbej se zevšeobecňování
2. Používej informace jen z nejlepších zdrojů
3. Zavrhni, tvoř a zdokonaluj
4. Odhaluj a odstraňuj překážky
5. Používej kritérium "Utratil bych takto své peníze?"
Metody:
1. Induktivní - shromažďování informací a zkušeností, vytváření vhodného prostředí, kladení
tvůrčích otázek v očekávání, že nás něco napadne
2. Brainstorming - zvýšení účinnosti tvůrčího myšlení
3. Systematické tvůrčí myšlení - zkoumání jevů od dnešní
úrovně do budoucnosti s využitím všech exaktních nástrojů, zejm. metod:
• analogie - aplikace známých principů z jiných oborů
• srovnávání funkcí - kopírování a obcházení patentů
• agregace - spojování pracovních funkcí (viz např. kombinátor v zemědělství)
• dimensování typu: - přidat/ubrat
• prodloužit/zkrátit
• zvětšit/zmenšit
• .....
• kinematické obrácení - záměna funkcí prvků řešení
17. Operativní plánování výrobních procesů
Definice a používané metody
= Postupné rozpracovávání výrobních úkolů (zakázky, odbyt, zásobovací činnost) stanovených
souhrnně zpravidla na:
• roční období pro výrobní jednotku jako celek
• ucelené kratší období než 1 rok ———> lhůtové plánování pro dílčí úkoly s určením
objemu, místa a lhůt výroby
• lhůta závisí na:
• typu a charakteru výroby
• průběžné době výroby
• předstihu požadavku zákazníků (trhu)
• předstihu na zajištění materiálových aj. vstupů
•
—>čtvrtletí, měsíc, dekáda, týden, sezóna, den = reálný čas, (vyjimečně i
rok)
• lhůtový plán + výrobní postup = ETALON výroby
• součástí operativního plánování je též zpřesňování (etalonu), kontrola a koordinace na
základě operativní evidence —> blízkost k řízení v reálném čase
Roční plány (výroby, odbytu, zásobovací činnosti, výrobní spotřeby, marketing mix)
Roční plány
• výroba a odbyt v naturálním a finančním vyjádření
• operativní marketingový a odbytový plán
• výrobní úkol v naturálním a finančním vyjádření
• zásobování (potřeba materiálu a energie)
• plán vybraných ukazatelů výrobních faktorů (zejm. strojní výrobní zařízení a pracovní síly)
1. Roční plán výroby a odbytu
= Taktický marketing (dílčí marketingové cíle)
—> MARKETING MIX (kombinace marketingových proměnných tak, aby bylo
dosaženo marketingových cílů)
Kontrolovatelné proměnné
marketingového mixu
* výrobkový mix (V)
* cenový mix (C)
* komunikační mix (K)
* distribuční mix (D)
Nekontrolovatelné proměnné
marketingového mixu
* příroda
* národní hospodářství,
* obor podnikání
* kupní chování
* chování konkurence
* právní řád
* Marketingový mix = zakázkové, poptávkové a nabídkové řízení
(V) - co vyrábět a kolik v daném roce
==> Roční plán výroby
Minimální prodej výrobků nebo služeb
rZ = rV - rN —> 0
je při:
rV = rNf + rNv
rV - rNv = rNf
při: rV - rNv = rV . k
rNv
- podíl variabilních
nákladů z výnosů
rNk
rV = ——————
k
rNv
(C) - jaké ceny ===> Momentální stav poptávky, nabídky,
nákladů a vnějších vlivů
Obr. 52
(D) - místo prodeje ==> Správné produkty nebo služby na
správném místě
(D) - distribuce ===> Přímá - přímo výrobce
Nepřímá - prostřednictvím obchodní organizace
Kombinace
(K) - podněcování ===>Osobní prodej - podněcování prodavače
Reklama
Publicita
Podpora prodeje - výstavy, předvádění, výuka
(K) - průzkum ===> Struktura prodeje - místa, zákazníci, distribuční systém
Prodej - co je žádáno, systém prodeje
Existující výrobky a balení
Systém reklamy
* Příklad formálního zpracování plánu výroby a odbytu
1. Roční plán výroby
Druh
výroby Měr.
/služeb
jedn.
Cena Roční
objem Tržby v Kčs
výroby
20.. 20.. 20.. 19.. 20.. 20..
Celkem
+ propočet předpokádané rentability a bilance nákladů,
výnosů a zisku, bilance mzdových prostředků a motivační
nástroje (viz kap. V: prognózování ekonomických účinků)
2. Struktura a hlavní směry odbytu (zpřesnění pro rok ...)
Odběratelé
Název odběratele
Množství
Hodnota
Dodavatelé
Název odběratele
Množství
Hodnota
2. Operativní plánování zásobovací činnosti (MTZ)
Objem výroby ==> Výrobní spotřeba - za rok, čtvrtletí, měsíc, sezónu, mezi dvěma
dodávkami
• materiálu
• paliva a energie
• (odpad, ztráty, informace)
=> Výrobní zásoby ==> Výrobní dodávky
=> Úkoly operativního plánování zásobovací činnosti
• propočet spotřeby jednotlivých položek materiálu
• udržování potřebné normy zásob na úrovní průměrné
běžné zásoby Zb -> zajišťování očekávané zásoby k počátku plánovacího období
• propočet potřeby dodávek jednotlivých položek materiálu
• kontrola zajištění jednotlivých položek materiálu
* Propočet spotřeby jednotlivých položek materiálu
_
• - východiska pro výpočet: Z , Z , Z (viz kap. III max p b výrobní zásoby)
• - jak jsou zásoby počítány:
x Metody normování výrobní spotřeby (propočtově - analytické, zkušebně-laboratorní,
typových
reprezentantů,
analogie
k podobnému výrobku, statistické) jsou používány pouze jako východiska při
navrhování výroby ==> převažně je používán:
•
•
•
•
kvalifikovaný odhad
sumarizace dílčích požadavků (nejsou-li podklady o spotřebě)
mini/maxi metoda
statisticko-matematické (zpravidla na základě sledování
extrémních hodnot, indexní metoda)
* Propočet potřeby dodávek jednotlivých položek materiálu
Potřeba dodávek = Pojistná zásoba Zp + Spotřeba materiálu q za časový úsek
- Počáteční zásoba
nebo
= Max - Min
po
odstranění
—> výpis pro nákupčího
3. Roční plán vybraných ukazatelů výrobních faktorů
UKAZATELE: - výchozí
- charakterizující výrobní faktory
• základní
=
technické
(techn.parametry
SVZ;
věk
a kvalifikace PS; druh, fyzikálně-mech. vlastnosti materiálu, užitkovost
zvířat, úrodnost půdy)
• exploatační (výkonnost, využití SVZ a PS; ztráty, změna kvality na
čase)
• ekonomické (cena, výnos, náklady)
- charakterizující požadované a dosahované účinky
(jednotkové náklady, měrné investiční náklady, rentabilita, produktivita,
využití výrobních ploch, hospodárnost)
Ukazatele nutné k operativnímu řízení:
•
•
•
•
•
využití (ha, t, tkm, km, m3, ks, hN, 0ha)
spotřeba (PHM, náhradních dílů)
náklady (mzdové, PHM, péče a opravy)
výnosy
mzdy pracovníků - bilance mzdových prostředků
—>ETALON pro sledování a vyhodnocování provozu SVZ a pro
technicko-ekonomické rozbory
Lhůtové plány
Lhůtové plány a bilance
• Zpřesnění ročního plánu (propočet výroby podle jednotlivých výrobků nebo služeb) po
stránce:
• technologické (kvalita, lhůta, spotřeba)
• technické (stroje a zařízení)
• organizační (dávky, lhůty zadávání, motivace PS)
• ekonomické (výkonnost, náklady, výnosy....)
• a jeho transformace na plán zadávané výroby v ekonomických dávkách podle
potřebných lhůt. Bilance kapacitní (výkonnostní), pracovních sil, výnosů/nákladů/zisku a
MTZ.
• Existuje značná variabilita ve vztahu k charakteru výroby:
• zemědělská výroba - sezónní plány
• ostatní výroby - lhůtové plány pro:
• nepřetržité procesy
• přetržité procesy se stálým a pravidelně se opakujícím
sortimentem
• přetržité procesy vycházející ze zakázek (zakázková výroba)
• jednorázové projekty
1. Sezónní plány
• jarní práce
• podzimní práce
• žňové práce
• sklizeň pícnin
• plán posezónních oprav a využití pracovníků v zimním období
* Metodický postup
• Analýza okamžitých pracovních podmínek
• Sestavení plánu
• Příprava pracovníků
• Zpřesnění ekonomických podmínek a bilance
• Analýza okamžitých pracovních podmínek
• agrotechnický plán
• připravenost mechanizačních prostředků, skladů, meziskladů, posklizňových linek
• připravenost pracovních sil
• připravenost odběratelů
• Sestavení sezónního plánu
• upřesnění pracovních postupů
• vzorový postup + konkrétní podmínky
• prověření smluvních závazků
• sestavení souprav a strojních linek a stanovení jejich počtu
• časový režim práce (normální nebo prodloužené směny, počet směn)
• sestavení souprav a strojních linek
• prověření výkonnostní bilance
• stanovení
způsobu
a
rozsahu
zajištění
mechanizačních
a pracovníků
• péče o techniku a běžné opravy během sezóny
• péče o pracovníky
• upřesnění harmonogramu nasazení
• postup prací
• nasazení MP a pracovníků
prostředků
• Příprava pracovníků
• vytvoření pracovních kolektivů
• projednání plánu a motivačních nástrojů
• Zpřesnění ekonomických podmínek a bilance
• zpřesnění ekonomických podmínek
• upřesnění cen prací
• upřesnění výkupních cen
• motivační nástroje
• tradiční - pracovník vykonává práci a dostává mzdu
• ekonomický pronájem
• částečný - mzda závislá na rozdílu mezi fakturací
a náklady
• - MP ve vlastnictví podniku
• plný - mzda závislá na rozdílu mezi fakturací
• prací a náklady a rozdílu mezi dvěma odhady ceny MP
• MP odprodán a pracovník ponechán v
• zaměstnaneckém poměru
• vyčíslení bilancí
• výkonnostní (přebytek práce nebo kapacit)
prací
•
•
•
•
pracovních sil (přebytek práce nebo kapacit)
(odhad) výnosů/nákladů/zisku
MTZ (materiál, PHM, elektrická energie)
mzdové náklady
2. Lhůtové plány založené na principu zakázkové výroby - přetržité procesy
• mechanizované služby
• údržbářské a servisní služby, běžné opravy
• přidružená výroba dle zakázek
* Zakázka - nahodilý, popř. v určitém časovém horizontu se opakující požadavek na výrobu
• nahodilé zakázky: servis, BO, některé druhy mechanizovaných služeb, nárazové
požadavky na výrobu ND apod.
• opakující se zakázky: mechanizované služby sezónního charakteru, posezónní opravy,
údržby, pravidelně se opakující výroby bez předem známého rozsahu
Příklad zakázky
Pracovní Číslo
operace
Zákazník
Rozsah
Termín
Cena
MJ
Celkem
Komplexní požadavek na
práci
+ speciální požadavky (kvalita, vzhled aj.)
—> generování požadavků na práci SVZ a PS pro:
• nahodilé zákazníky
• stálé zákazníky
• Uspokojování zakázek = lhůtový plán = HRUBÝ ROZVRH
1. Pracovní postup - postupový graf (viz Havlíček 1989, str. 513)
• operace
• norma času - pracnost - čas trvání
• časový fond SVZ/pracoviště a pracovníka
• vazby - průběh operací
• průběžná doba
2. Přiřazení SVZ a PS k pracovním operacím v prostoru (stroj, dílna, pracovník) a čase (časový
harmonogram) v souladu s pracovním postupem při:
• neomezeném počtu SVZ a PS = výpočet potřeby
• omezeném počtu SVZ a PS
• přiřazení SVZ a PS k pracovním operacím
• sestavení grafu potřeby = technické počty
• vyčíslení rozdílů
• organizační opatření
• hledání dalších zakázek
• korekce, posun termínů, změna časového režimu,
• využití přechodné práce
3. Harmonogram průběhu zakázek - obr. 53
Úsečkový graf (viz též Havlíček 1989, str. 517):
Síťový graf (CPM, PERT): (vhodné pro zakázky ve stavebnictví a v údržbě ve velkých
podnicích)
• určení kritické cesty
• určení časových rezerv
• převedení síťového grafu na harmonogram - úsečkový graf (levý nebo pravý rozvrh)
Obr. 54
(0)
(0)
t = max {t + y } - nejdříve možný začátek
j
i
ij
t
(1)
(1)
= max {t + y } - nejpozději přípustný
i
j
ij
konec
Kritická cesta při:
(1) (0)
R= t -t
=0
i
i i
resp. R = 0 - časová rezerj
va uzlu
Časové rezervy a harmonogram:
Obr. 55
(0) (1)
R =t -t -y
N j
i
ij
(1) (0)
R =t -t -y
c j i
ij
(0) (0)
R =t -t -y
v j i
ij
(1) (1)
R =t -t -y
z j
i
ij
Heuristické (iterační) metody: - postupné objevování =
= přibližování se k optimálnímu řešení
. ručně
. automatizovaně
Obr. 56
4. Sestavení lhůtových bilancí a dalších ukazatelů
•
dtto sezónní plány (MP, PS, MTZ, výnosy, náklady, zisk, mzdy)
* Příklad rozvrhu mechanizovaných prací v mechanizačním středisku pro zemědělství
I. Definice pracovních operací a disponibilních MP a PS
II. Ruční sestavení strojních linek
III. Automatizované sestavení strojních linek
IV.Výpočet
• bilance pracovních operací
• sestavy linek
• bilance MP, PS, PH a nákladů
PracoVýkonPrac. oper.
Nákla- FaktuPracnost
viště/stroj
nost
dy
race
č.
%
Lh
Sh
+ další údaje:
•
•
•
•
.....
spotřeba PHM
spotřeba ZM a PM
počet pracovníků
termín nasazení a počet hodin práce denně
2. Lhůtové plány pro nepřetržité procesy
• sériová výroba ve strojírenství
• proudová výroba v chemických a biochemických (potravinářských) provozech
• proudové opravy ve specializovaných opravnách
* Jde o stanovení:
• denní objem výroby s ohledem na nutné přestávky (opravy, údržba, seřízení)
• časový sled přísunu materiálu
• časový sled odsunu hotových výrobků a odpadu
* Metody:
• podle rytmu odvádění
1
R v = —————
Tvef
• plynulé denní odvádění výrobků a přísun materiálu
• stabilní sériová výroba - proudová forma
• plán je etalonem zpravidla na kratší období (den až měsíc) ==> kontrola a korekce
odchylek od etalonu
• podle periodických dávek a při standardním plánu
• sériově-rytmická výroba v pravidelně se opakujících dávkách
• zadávání a odvádění je prováděno v menších dávkách, které nepřesahují 24 h a
tvoří násobek nebo podíl týdne
• ===>
montáž
v
pravidelně
se
opakujících
sériích
nebo
linky
s výrobou v sériích, tj. skupinová forma organizace práce
• operativní plán obsahuje:
• za jakou dobu se opakuje celý objem práce na pracovištích
• kdy se zadávají a odvádějí jednotlivé součásti
• průběžná doba dávek
• kdy a kde jsou prováděny pracovní operace a jak dlouho
• neexistují poruchy ve výrobě
• podle předstihů
• sériová výroba pro menší a střední série
• rozčlenění výrobních procesů podle fází výroby; fázím výroby jsou přiřazeny
předstihy zadávání tak, aby byl splněn plán odvádění finálních výrobků
• operativní plán obsahuje:
• termíny zadávání a odvádění dávek podle jednotlivých fází výroby vzhledem k
potřebě montáže
• lhůtový rozvrh zatížení pracovišť
• podle zásob rozpracované výroby
• sériově-rytmická výroba s možnými poruchami v pravidelnosti
• pro jednotlivé součásti je stanovena norma zásob rozpracované výroby, které jsou
pravidelně doplňovány
• operativní plán obsahuje:
• měsíční úkoly provozů a dílen stanovené na základě skutečného stavu zásob
rozpracovaných výrobků s normativy zásob a potřebou montáže
• lhůtové - měsíční zatížení pracovišť a potřeba pracovních sil a jejich bilance
18. Operativní evidence a změnové řízení
Definice a používané metody
Operativní evidence
Sledování průběhu výroby nebo zajišťování služeb ve hmotných jednotkách a v časovém a
hodnotovém vyjádření s vyčíslením odchylek od etalonu (lhůtového nebo ročního plánu) =>
Jedná se o nástroj kontroly plnění operativního plánu.
a) Úkoly
* Sběr prvotních dat o:
• výrobě a odbytu v naturálních a finančních jednotkách
• spotřebě materiálu a energie
• využití SVZ
• aktivitě pracovníků
• nákladech v požadované struktuře
* Vyhodnocení plnění operativního plánu
• ročního plánu výroby a odbytu -> marketingového a odbytového plánu
• lhůtového plánu a bilancí
• MTZ
• vybraných ukazatelů výrobních faktorů
Dnes vesměs prováděno s využitím počítačů:
• obecné subsystémy
• fakturace -> odbyt, marketing
• MTZ - sklady a zásoby
• účetnictví
• výkaznictví
• speciální subsystémy
• sledování a vyhodnocování provozu mobilních MP a pracovníků (podnikatelé nabízejí
službu prací MP)
• hodnocení plnění ročního a lhůtového plánu (výrobci produktů)
b) Obecné subsystémy
1. Fakturace = prvotní data pro účetnictví
•
•
•
•
přijaté faktury -> nákup zboží a služeb
vystavené faktury -> výnosy z prodeje
komunikace s bankou -> vedení účtů a vystavování příkazů
příprava účetních dokladů pro účetnictví (náklady/tržby)
2. MTZ = prvotní data pro účetnictví, evidence a řízení skladů
• pohyb zásob (spotřeba-náklady, nákup, převod, stav)
• obrátkovost
• výkaz skladu, výpis pro nákupčího
3. Účetnictví = sledování výroby a hospodářského výsledku,
prodeje/tržeb, nákladů, výkonů
•
•
•
•
•
•
•
vedení deníku účetnictví
vedení hlavní knihy
zpracování výsledovky
vedení saldokonto
tržby
realizace-odbyt-výnosy
zpracování zakázek
4. Výkaznictví = souhrnné přehledy o hospodaření a finančních tocích
• výsledovka (bilance nákladů a výnosů - zisku a daní)
• rozvaha (bilance aktiv a pasiv)
• plnění předepsaných fondů
c) Speciální subsystémy (v aplikaci na mobilní MP) - obr. 57
1. Sledování a vyhodnocování provozu mobilních MP a aktivity
pracovníků
•
•
•
vedení kartotéky MP - vesměs základní ukazatele nutné k obnově
sledování provozních ukazatelů o MP - využití-fakturace -výnosy, spotřeba, náklady
(hodnocení
operativního
plánu
podnikatele
s technikou)
sledování aktivity pracovníků (obsluhy) - fakturace, náklady, hrubá mzda
Analýza systému
Vyplývá z ukazatelů:
• výchozí
• charakterizující výrobní činitele
• charakterizující dosažené a požadované účinky MP a PS
• nutné k obnově parku MP
• vybrané technické (základní) ukazatele
• doba odepisování a strategie odpisů
• pořizovací cena
• rok pořízení
• relativní doba provozu
• další normativy
• nutné k operativnímu řízení
• využití+fakturace=výnosy
• spotřeba
• náklady
• mzdy pracovníků
Možné přístupy k řešení:
• tradiční - pracovník vykonává práci s MP za mzdu v zaměstnaneckém poměru
• částečný nebo ekonomický pronájem
• soukromé podnikání
Postup při tvorbě systému počítačového sledování a hodnocení = kartotéka MP
Obr. 58
* Filosofie tradičního přístupu
• pokud možno vše sledovat a vyhodnocovat
• pracovník dostává mzdu za práci v
k úspoře nákladů
plné
výši
a
je
hmotně
motivován
Výstupní informace:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
Aktivita pracovníků (vykonaná práce a hrubé mzdy)
Přehled normované spotřeby PH podle strojů a práce
Rozbor využití a spotřeby PH
Přehled vykonané práce
Podklady pro fakturaci
Rozbor nákladů a výnosů
Rozvrh TU
Výpis
karet
zejm.
pro
potřeby
nákupu,
a komunikace s ostatními moduly systému
Jednotka využití:
•
•
•
•
•
hodina
motohodina
normohodina
spotřeba PH
průměrný ha
vyřazování
a
prodeje
MP
• skutečně odpracované rozsahy prací
Struktura nákladů a výnosů:
• náklady - mzda obsluhy
• PHM
• péče a opravy
• u cizích
• vlastní
• mzdy opravářů
• náhradní díly
• výnosy - fakturace
* Filosofie ekonomického pronájmu
• sledovat
nezbytně
nutné
údaje
pro
ekonomickou
efektivnost
MP
a pracovníka
• pracovník dostává zálohovou mzdu; rozdíl mezi fakturací a náklady je podkladem pro
vyúčtování mzdy po účetní uzávěrce
Výstupní informace:
1. Účet pracovníka a stroje
• fakturace (rozsah * cena práce)
• náklady včetně odpisů, zúročení a poplatků
• výnosy = fakturace-náklady
2. Sumář nákladů, fakturace a výnosů
• podle pracovníků
• podle strojů
3. Vývoj spotřeby PHM a nákladů na PHM
• podle strojů
• podle pracovníků
4. Aktivita pracovníků a hrubé mzdy
5. Doporučení TÚ
6. Výpis karet zejm. pro potřeby nákupu,
a komunikace s ostatními moduly systému
vyřazování
* Zvláštnosti systému sledování a vyhodnocování dopravních
prostředků - nákladních automobilů
Co znamená Transport Management
•
•
•
•
•
umístění dopravních závodů
systém objednávání a přistavování
systém nakládání a vykládání
optimalizace dopravních tras
kontrola a evidence
• tachografy
• dokumentace
• palivový kupón
• palubní deník
• stazka
• technický průkaz
a
prodeje
MP
Zvláštnosti:
1. Velké objemy práce
2. V zemědělství
• velký počet substrátů (odlišné vlastnosti a objemová hmotnost od 40 do 1100 kg/m3)
• mnoho typů DP
• sezónnost
• jednosměrnost
• biologické požadavky
• značný rozsah ložných operací
• rozmanitost pracovních podmínek
3. Specifické ukazatele
• dříve vyplývaly z předpisů
• min roční využití (1500-1600 h/rok)
• min využití jízd a ložného prostoru 60 %
• fakturace dle TR4
• statistika dle výkazu D6T24 (dle druhů dopravních prostředků evidence t, tkm, km s
nákladem, čas jízdy, čas nakládání a vykládání, tonážní dny, přepravené substráty)
• dnes vyplývají z požadavků na efektivnost a z dopravních předpisů
+—> NUTNO VYHODNOCOVAT Záznam o výkonu a provozu vozidla ——>
Ukazatele ke sledování:
• co je převáženo a kolik
• čím je nakládáno/vykládáno a jaká je náročnost
• ujeté km: celkem, s nákladem, po silnici, v terénu
• počet jízd s nákladem
• struktura času (jízda, nakl./vykl., prostoje: čekání, závady, přestávky, ostatní)
Operativní evidence výroby a výrobních faktorů, kritéria a ukazatele
Rozbor nejdůležitějších ukazatelů
a. Pro využití vozového parku:
• vozový den - den, kdy je vozidlo v evidenčním stavu
• vozový den:
• v provozu - vozidlo vyjelo
• v opravě - vozidlo je v opravě
• v prostoji- není práce
• využití dopravního parku:
Suma vozových dní v provozu
= ———————————————
Suma vozových dní celkem
+—> stejným způsobem jsou počítány tzv.
tonážní dny = vozový den * nosnost
• evidenční stav vozidel v období D
Suma vozových dnů v období D
= ————————————————
D
b. Pro využití dopravního prostředku
• tuny, kilometry (L), kilometry s nákladem (Ln)
tuny * Ln
• tkm = ————————
počet jízd
Ln
• % využití jízd = ————— . 100
L
tkm . 100
• % využití nosnosti = ——————————
km s nákl. * nosnost
tkm
• průměrná přepravní vzdálenost = ——————
tuny
km celkem
• průměrná technická rychlost = ————————
hodiny jízdy
• dopravní výkonnost G/tc
.
.
c. Pro ekonomiku dopravního prostředku
• fakturace
• náklady
• výnos (zisk) vozidla = fakturace - náklady
výnos vozidla . 100
• nákladová rentabilita = ———————————
náklady na provoz
• hrubé mzdy
Výstupní informace používané k operativnímu řízení dopravy
a. Opis stazky a výpis mzdového dokladu (podíl z fakturace a z ušetřených nákladů)
b. Využití vozidel a vozového parku
• výkony (t, tkm, km, km s nákl.)
• struktura času
• přepravené substráty
• tonážní a vozové dny
• využití jízd a nosnosti
c. Hrubé mzdy pracovníků
d. Dodržení norem spotřeby PH (+- 10 %)
e. Fakturace
• pro cizí
podle auta, pracovníka
• vnitropodniková závodu
f. Náklady/výnosy, podíl odměn z ušetřených nákladů
g. Roční sumární sestavy (mzdy, výkony, náklady, fakturace)
Odlišnosti v datové základně
•
•
•
•
číselník substrátů
faktury
matriční soubor vleků
adresář odběratelů aj. pomocné soubory (ceník, normativy)
2. Hodnocení plnění ročního a lhůtového plánu výroby - výrobků
• bilance vyrobeného množství v naturálním a hodnotovém vyjádření - výroba +
odchylky
• bilance množství výrobků převzatých technickou kontrolou a zmetky - výrobky k
prodeji + odchylky
• bilance spotřebovaného materiálu - spotřeba + odchylky
• zmetková hlášení
• odpracované hodiny a prostoje pracovníků a strojů
Příklad
hodnocení
v zemědělství
postupu
mechanizovaných
prací
a
pohybu
materiálu
==> Zpravidla v průběhu sezóny (sklizňových prací) je žádoucí provádět vyhodnocení plnění
sezónního plánu = = hrubého rozvrhu
+ postup mechanizovaných prací, při kterých | nedochází k pohybu materiálu hlášení postupu | prací - plnění harmonogramu postupu prací, výkony |
mechanizačních prostředků a strojních linek
+ postup sklizňových prací - zpracování vážního deníku - plnění harmonogramu
postupu, hrubá výroba RV, výkony MP a SL, výkaz skladu a stáje
Změnové řízení
Změnové řízení - atribut strojírenské výroby
==>
Soubor
činností
souvisejících
s
dodatečnou
úpravou
technologické
a konstrukční dokumentace (viz popis v
kap. V.) po jejím dokončení, popř. i po započetí výroby a činností vyvolaných změnami na
trhu.
Změnové řízení zasahující do koncepce výroby
- úpravy výchozího materiálu
- výkonové normy
- použitá technologie
- použité přípravky a nástroje
=>změna struktury výroby nebo
vybavenosti výr. faktory
Změnové řízení zasahující do operativních plánů
• dohnat zpoždění výroby - změna organizace práce
• dočasné přesuny při poruchách a haváriích
• změny vyvolané zvenčí (neplnění závazků)
Evidence a vyhodnocení změn
• původci nebo viníci změn
• ekonomické vyhodnocení (náklady, výkonnost, jakost, organizační zlepšení, ale též ztráty)
19. Řízení výrobních procesů v reálném čase
==>Realizace výrobních - technologických procesů tak, aby bylo dosaženo plánovaných cílů.
Přitom je rytmus řízení=cyklus řízení přizpůsoben rytmu, který vyžaduje řízený proces.
Principy dispečerského systému řízení
Dispečerský systém řízení
= institucionalizace (organizační rámec) řízení v reálném čase prostřednictvím člověka
1. Vývojové etapy a úkoly:
a. Běžný dispečink
• sběr informací evidenčního charakteru = svodná hlášení
• zajištění spojení
b. Dispečerská služba
• ad 1
• kvantitativní kontrola plnění hrubého nebo jemného rozvrhu
• koordinace vybraných činností
c. Dispečerský systém
• ad 2
• tvorba etalonu = hrubého rozvrhu = lhůtového plánu = harmonogramu
• příprava rozhodnutí = jemného rozvrhu
• vydání rozhodnutí a jeho realizace
2. Technické zajištění:
a. Prostředky pro přenos informací
• radiotelefónní síť
• telefon, fax
• počítačová síť a internet
• vnější paměťová média a záznamníky
b. Prostředky pro zpracování informací
• podnikový server
• dislokované provozní PC propojené v síti
• mikropočítačové řídící systémy a vyhodnocovací jednotky
c. Prostředky pro zobrazování informací
• tiskárna, obrazovka
• dispoziční tabule
• mapa
• signalizační zařízení
d. Prostředky pro objektivizaci vstupních dat
• doklad, hlášení, záznamník, vnější paměťové médium
• agrolaboratoř, mikrometeorologická ústředna......
3. Dispečerská dokumentace:
a. Roční a lhůtový plán - hrubý rozvrh
b. Podklady k řešení rozhodovacích situací
• programy pro automatizované zpracování technologických karet
c. Záznamníky (záznamy o změnovém řízení apod.)
d. Provozní řád = pravidla = harmonogram činnosti dispečerů a manažerů
• pravidelné relace předem dohodnuté struktury informací
• dispečerské porady
Řízení provozu strojů s využitím technologie GPS
Automatizované
a plodiny
zpracování
technologické
katry
- řízení výrobních procesů a výroby na pozemcích v reálném čase
. posuzování stavu porostu
. rozbory půdy
. prognózy vývoje chorob a škůdců a vývoje dusíku v půdě
. realizace pracovních operací
|
+ tradičním přístupem
+ integrovaným a počítačem podporovaným přístupem
pozemku,
honu
Tradiční přístup:
Obr. 59
Integrovaný a počítačem podporovaný přístup s využitím technologie DGPS:
Obr. 60
• času, operací
• materiálu a energie
• operativní evidence a rozbory
• evidence
živin,
zaplevelení,
škůdců,
chorob,
použitých
pesticidů
a hnojiv, výsledků biologické kontroly, realizovaných pracovních operací, spotřeby
materiálu, výnosů a nákladů
• rozbor nákladů, výnosů a zisku = vyhodnocení výrobního etalonu (lhůtových a ročního
plánu)
• příprava výroby na pozemcích
• generování osevního plánu, výrobního postupu a plánování ročních výrobních
ukazatelů
• sestavení lhůtových (sezónních) plánů (materiál, práce MP a PS, energie, hnojení,
ochrana)
Obr. 61
Řídící systémy a strategie pro řízení technologických procesů v reálném čase
???
Automatizované
řízení
technologických
s průmyslovým charakterem výroby
procesů
v
podniku
• řízení výroby
• příprava montážních modifikací nebo receptur
• rozvrhování pracovních operací k pracovištím a pracovníkům
• vyhodnocování průběhu výroby s vazbou na:
• řízení materiálových toků a zásob
• jakost
• korekci odchylek od etalonu
• operativní evidence
• výroba-odbyt-výnosy
• spotřeba materiálu a energie
• náklady
• využití výrobního zařízení
• výsledky kontroly jakosti
• realizované pracovní operace
• zisk a rentabilita
• roční a lhůtové plánování a bilancování
• roční plán výroby a odbytu
• operativní plán zásobovací činnosti
• lhůtový plán výroby - kapacitní a lhůtové bilance pracovišť, požadavky na kooperace
• zpracování výrobních podkladů
• systém navážení materiálu, nářadí a přípravků
• technická příprava výroby
• normy a kalkulace
• sestavování kusovníků
• technologická a konstrukční příprava
20. Informační technologie v řízení provozu strojního výrobního zařízení
Informační technologie pro oblast strojové techniky na bázi internetu
Nevim
Systémy pro optimalizaci struktury výroby, hodnocení výrobních technologií
a využití strojů
Optimalizace struktury výroby
• Kombinací výrobních faktorů vzniká křivka výrobních možností (KVM) = agregovaná
výrobní kapacita (obr. 35)
• Plné využití kapacit ještě neznamená dosažení maximálního zisku
• Zisk = Výnosy - Náklady
==> OPTIMALIZACE - má smysl pouze pro rozmanitější sortiment | výrobků, např.
zemědělská výroba
==> Metody
• lineární programování
• hraniční užitek
• kritické výrobní množství
= minimální roční výkonnost
Hodnocení výrobních technologií
Nevim co sem patří protožeto nikde není takže si myslim že by se dalo použít multikriteriálního
hodnocení variant technologií, ale je to jen můj návrh
MULTIKRITERIÁLNÍ HODNOCENÍ VARIANT
=> objektivní kritéria (výpočet)
=> subjektivní kritéria (od expertů)
Problém se rozpadá na dvě části:
III. Stanovení významnosti kritérií
IV.Hodnocení variant návrhů
• prosté hodnocení
• hodnotová analýza
Hodnocení využití strojů
Tím je nejspíš myšleno jak dokážeme využít výkon stroje, takže asi zase tohle..
Strojní výrobní zařízení
• Využití disponibilního časového fondu
Fvef = Fvn . kef = Dp . Tsm . nsm . kef
Fvef – skutečná výkonnost; Dp – pracovních dní; Tsm – prodloužené směny a využití času
směny; nsm – vícesměnný provoz; kef – koeficient (=0,9 až 0,95)
Fvn = Dpv .nsm . smT
Prodloužené směny a využití času směny
Vícesměnný provoz
Vícesměnný provoz
• vyšší využití výrobního zařízení
• v zemědělství splnění ATL, zlepšení pracovních podmínek v sezónně, lepší kvalita
práce
• snížení nákladů
• vícesměnný provoz je vhodný za předpokladu že:
• výroba je atraktivní - trh ji žádá
• existuje časová omezenost například z hlediska ATL (agrotechnických lhůt)
• ATL v zemědělství
• výkyvy ceny v průběhu roku
• dočasná atraktivnost výrobků nebo služeb
• existuje vysoký stupeň mechanizace a automatizace
• (kapitál materiální)
• co nutno řešit:
• v zemědělství - přírodní vlivy
- počasí v ATL
rozdělení technologického procesu tak, aby výroba mohla
probíhat současně a nezávisle na sobě ==> optimální
počet pracovišť
- viditelnost
- svahovitost a kamenitost
• Využití disponibilního časového fondu
a. Mobilní stroje (viz ČSN 470120)
b. Výrobní zařízení na údržbářském nebo opravárenském pracovišti nebo na pracovišti v
kovovýrobě, strojírenské výrobě apod.
• Součinitelé časového využití
- z pohledu struktury času:
T
T
.... nebo...=
T
T
τ =
08
1
h
08
c
- z pohledu výrobního taktu
K =
v
T
T
pl
v
• Skutečná hodinová výkonnost
hWs = hW08 = hW1 .
τ
08
při hW1 = hWt
Výkonnost a technické výkonové normy
Výkonnost strojního výrobního zařízení (primární) – dána pracností
- Množství práce s určitou kvalitou vykonané za jednotku času - zpravidla hodinu
* Vyplývá z typové skladby a počtu strojního zařízení a je ovlivněna způsobem organizace
práce
• teoretická výkonnost
Wt - dána parametry stroje
• skutečná výkonnost
Ws = Wt .
* Je vztažena k:
τ
τ
součinitel využití času
• jednotce času: h - hodina; sm - směna; d - den, sez - sezóna; r - rok
• k velikosti výrobních ploch (měrná plocha na např. 1000 normohodin opravářských
zásahů)
Druhy výkonností:
•
•
•
•
počet ucelených pracovních operací (obrácená hodnota požadovaného času) nebo kusů
zpracovaná plocha (ha, m )|
zpracovaná hmota (kg, t)
zpracovaný objem (m , l, pm )
pm - plnometr
• dopravní (km, tkm, počet jízd)
• ostatní (bm, hN)
hN - normohodina
bm - běžný metr
Příklady určení hodinové výkonnosti:
a. Mobilní stroj na poli
hWt = 0,1 . v . B
[ha/h]
hWt = 0,1 . v . B . h
[t/ha]
hWs = hWt .
τ
v - pracovní rychlost (km/h)
B - pracovní záběr (m)
b. Dopravní prostředek nebo cyklicky pracující stroj
hWs = G . x
[t/h]
G – množství naloženého materiálu (Nosnost „auta“),
x – počet dopr. cyklů za hodinu
nebo
hWs = G . x . S
[tkm/h]
S - vzdálenost ujetá s nákladem [km]
1
x =————
T
dc
- počet cyklů za hodinu
Tdc = Tn + Tj + Tv + Tz
G
Tn,Tv = —————
hWn,s
hWn,s
- čas cyklu v hodinách
- čas nakládání/vykládání v h
výkonnost nakladače/vykladače
v t/h
Sn + Sx
Tj =—————————— - čas jízdy
v stř
Sn - dráha ujetá s nákladem
Sx - dráha ujetá bez nákladu
v stř - střední přepravní rychlost
G=Q. β
β - souč. využití nosnosti
Q -nosnost nebo teoretické množství
naloženého materiálu v t
c. Stacionární strojní zařízení v zemědělství nebo zpracovatelském průmyslu
hWt = zpravidla průchodnost zařízení
α .τ
hWs = hW .
[t/h]
τ - součinitel využití času
α - součinitel využití průchodnosti
nebo při dojení
m
hWs =——
t
m - počet dojicích souprav
t - čas dojení jedné dojnice
d. Údržbářské nebo opravárenské pracoviště nebo pracoviště v kovovýrobě, strojírenské výrobě
apod.
Nelze přímo hovořit o výkonnosti, ale o rytmu práce Rp (Rytmus práce je to samý jako
výkonnost. Rozdíl je v tom že rytmus práce je na „pásu“ kdežto výkonnost je u mobilních
strojů)
1
Rp -> hWs -> ———
Tp
Tp - takt pracoviště - časový interval, po němž
se opakuje jedna a táž operace nebo skupina operací na pracovišti
VÝKONOVÉ NORMY
- o těch se na přednáškách vůbec nezmínil jenom snad něco takovýho že se normuje
práce lidí ale to už je popsáno někde v jiné otázce a nevim jestli právě to má na mysli
- v sylabech jsem našel jen totok:
Změnové řízení zasahující do koncepce výroby
- úpravy výchozího materiálu
- výkonové normy
- použitá technologie
- použité přípravky a nástroje
=>změna struktury výroby nebo
vybavenosti výr. faktory
Systémy pro sledování a hodnocení provozu strojů
1. Sledování a vyhodnocování provozu mobilních MP a aktivity
pracovníků
•
•
•
vedení kartotéky MP - vesměs základní ukazatele nutné k obnově
sledování provozních ukazatelů o MP - využití-fakturace -výnosy, spotřeba, náklady
(hodnocení
operativního
plánu
podnikatele
s technikou)
sledování aktivity pracovníků (obsluhy) - fakturace, náklady, hrubá mzda
Nic víc jsem nevymyslel! Některý otázky jsou fakt prdelní! Přeji hodně štěstí!
Download

rovp_s_podporou_it1a..