JOSEF GRUBER: D JINY TECHNIKY PRO ST EDNÍ ŠKOLY
5. D jiny dopravy
5.1. Prehistorie dopravy, první dopravní prost edky, vývoj pohonu
Doprava se dotýká každého lov ka p ímo (pot eba p emístit se) a nep ímo (podstatn
ovliv uje chod národního hospodá ství).
T i základní prvky dopravy:
♦ dopravní prost edek
♦ cesta
♦ pohon
tyto prvky se vzájemn
ovliv ují (nap . úpadek
ímských silnic na
po átku st edov ku p inesl návrat k t žkým a primitivním voz m)
Nejstarší zp soby dopravy – pozemní a vodní, byly donedávna také zp soby jedinými.
Doprava v prav ku
Pozemní: Pot eba dopravy byla vyvolána snahou získat potravu a lepší podmínky pro p ežití.
P eprava b emen nošením, prvním dopravním prost edkem smyk z v tví, pozd ji san .
Úprava cest: odstra ování p ekážek, hledání brod , využívání padlých strom , um lé
p echody z kmen , splétání rostlinných vláken – vznik prvních most .
Vodní: v období mezolitu se rozvinul rybolov a vznikl dlabaný lun, tzv. monoxyl.
Pravd podobn byly užívány i vory a m chy vycpané trávou.
Doprava nejstarších civilizací
Pozemní: upravené cesty mají sv j p vod v loveckých stezkách. Jsou známé ínské silnice
asi 4000 p . n. l. Doprava i nejt žších b emen pomocí saní a lidské síly (Egypt,
Mezopotámie). Podlévání vodou, maltou, pozd ji podkládání klád.
Hérodotos hodnotí kamennou silnici vystav nou pro kone nou dopravu
kvádr
na staveništ
Cheopsovy pyramidy jako dílo srovnatelné
s pyramidou samotnou
Vynález kola: pravd podobn v Sumeru koncem 4. tis. p . n. l., pravd podobn odvozeno od
podkládaných klád, vznik vozu s plnými koly a zap ažení tažného zví ete.
kolem r. 2000 vzniklo kolo paprskové (pružný prvek vozu), ve stejné
dob zap ažen k , d íve využívaný k jízd
ne všechny civilizace užívaly kolo
t žké náklady stále dopravovány d ív jší technikou
v 6. – 5. stol. vznikly významné silnice v Perské íší
náboj
paprsek
(špice)
louko
59
JOSEF GRUBER: D JINY TECHNIKY PRO ST EDNÍ ŠKOLY
Vodní doprava: nejstarší civilizace vznikaly kolem vodních tok nebo na mo ském pob eží.
Ke stavb lodí používán snadno dostupný materiál: dlabaný kmen, rákosové otepi (Egypt),
asyrský kelek (vor s plováky z m ch ), luny potažené k ží, vory.
Egyptská d ev ná lo : bez žeber a kýlu. Krátké trámce kladené na sebe a spojované
roubíky. Nap í kladené spojovací trámce, mezery vycpané papyrem. Trup vyztužen
zkrucovanými provazci. Plavby po Nilu, pob ežní plavba na mo i.
pohon pádly, od 2. tisíciletí se objevují vesla
plachta údajn v Mezopotámii ve 4. tis. p . n. l., doložena v Egypt
3000 p . n. l.
nejv tší délka egyptských lodí byla až 60 m, posádka 100 muž
Egyptská plachetnice s rákosovou plachtou
kolem r. 2500 p . n. l.
Féni ané: vynikající mo eplavci (britské ostrovy!), auto i galéry – oplacht né veslice
s pevnou kostrou (kýl, žebra a obšívka). Materiál cedr. Jednoduchá ráhnová plachta,
kormidelní veslo.
fénické lodi byly vzorem ek m
Féni ané, kupci a piráti, ovládli celé St edomo í (založení Kartága)
Vesla v kombinaci s plachtami se udržela jako hlavní pohon do 13. – 14. stol., u
vále ných galér p etrvala až do 18. století.
60
Download

5. Dějiny dopravy 5.1. Prehistorie dopravy, první dopravní prostředky