MIKROSTRUKTURA A VLASTNOSTI Mn-OCELÍ
MIKROLEGOVANÝCH V, Nb A Ti
Stanislav Němeček, Josef Kasl, Libor Kraus
Škoda Výzkum, s.r.o., Tylova 46, 316 00 Plzeň, ČR
ABSTRACT
An overview of the development of microalloyed (MA) medium carbon Mn-steels is
presented. MA steels replace conventional quenched and tempered steels. The reason for
replacing is to cost reduction (elimination of heat treatment) for achieving the required level
of mechanical properties.
In this paper, MA as-cast steel (aprox. 0,15%C; 1,2%Mn; 0,35%Si) was studied. This
material is proposed for the Škoda container used for radioactive waste storage.
Influence of microaddition of Ti, V and Nb on structure and properties of the casting was
evaluated. The results of metallography and fractography observations and mechanical tests
are discussed.
1. ÚVOD
Od roku 1985 se ve Škodě a.s. uvažuje o oceli ČSN 422707 jako o perspektivním
materiálu pro nádoby kontejnerů na vyhořelé jaderné palivo. Jeho rozvoj (v rámci grantu č.
GA ČR 106/99/0643) je zaměřen na zvýšení hodnot vrubové houževnatosti (KV) v oblastech
nízkých teplot a vyšší dokladovatelné životnosti kontejneru mikrolegováním a tepelným
zpracováním [1].
2. DESKY Z OCELE ČSN 42 2707.9
Jako prvotní experimentální materiál pro kontejner Škoda (KŠ) byla navržena litá Mnocel 422707.9. Byl vyroben jako přilitá deska (o rozměrech 735 x 735 x 250 mm). Výsledné
chemické složení a mechanické hodnoty jsou shrnuty v tab. 1 a 2.
Tabulka 1.
Chemické složení desky
prvek
C Mn
Si
P
S
Cr
Rp 0,2
[MPa ]
Rm
[MPa]
A5 [%]
Z [%]
358
346
508
507
34,2
35
Ni
V
Mo
Cu
Ti Cekv
obsah [%] 0,12 1,3 0,42 0,012 0,009 0,06 0,33 0 0,15 0,15 0 0,424
Tabulka 2.
Mechanické vlastnosti desky
vzorek
37/1
37/2
71,9
71,9
-20
186
186
KCV [J/cm2]
-40
-60
127
95
114
79
HB
153
153
Z desky byly vyrobeny vzorky pro hodnocení křehkolomového chování, které provádí ÚFM
AV ČR Brno. Zbytky materiálu ze vtokové soustavy byly použity pro odlití mikrolegovaných
vzorků.
3. MIKROLEGOVANÉ MODIFIKACE OCELI ČSN 42 2707
Výsledné vlastnosti materiálu jsou syntézou chemického složení, mikrostruktury
a způsobu namáhání a lze je tedy ovlivňovat množstvím způsobů (tepelně-mechanické
zpracování, chemicko-tepelné zpracování, ..). Jedním z často používaných je mikrolegování.
Proto bylo v rámci tohoto úkolu vyrobeno několik modifikovaných typů oceli 42 2707,
jejichž vlastnosti byly dále studovány a popsány. Struktura byla hodnocena na světelném
mikroskopu Neophot 32, fraktografická šetření pak s pomocí řádkovacího elektronového
mikroskopu JEOL JSM 840.
3.1. Mikrolegování lité oceli vybranými prvky
V práci je rozebírána problematika modifikování lité manganové oceli ČSN 42 2707
mikropřísadami V, Nb a Ti. Mez pevnosti uvedené nemodifikované oceli se pohybuje mezi
420 - 750 MPa s tažností 25% a vrubovou houževnatostí KCV 40 - 55 J. Mikrolegování
obecně má přispět ke zlepšení některých zvolených vlastností ocelí a slitin (např. v případech,
kdy nelze využít jiné způsoby jako tepelně-mechanické zpracování, chemicko-tepelné
zpracování atd.). Vliv i princip působení konkrétního prvku na danou ocel závisí na druhu
zvolené oceli, stupni dezoxidace, metody nalegování a množství přísad. Legura může působit
jak v průběhu metalurgického procesu (dezoxidace, odsíření, chemická heterogenita), tak při
polymorfních přeměnách (precipitace, obohacení hranic zrn ...). Ti, Nb, V a Al se přidávají do
oceli za účelem zjemňování zrna, zmenšení mezilamelárních vzdáleností perlitu,
precipitačnímu zpevnění a v neposlední řadě k fixaci nitridů (tím, že se redukuje volný dusík)
[1]. Objem perlitu, velikost feritického zrna, vzdálenost lamel perlitu i obsah intersticiálních
karbidů mají podstatný vliv na tažnost mikrolegovaných ocelí. Výsledné vlastnosti feritickoperlitické matrice nezávisí na jejich podílu ferit/perlit lineárně. Např. vliv na mez kluzu je dán
vztahem:
σ σ
e
=
F
*
n
f +σ

* 1 −
p

f
n


kde σF ... mez kluzu feritu
σP ... mez kluzu perlitu
f ... objemový podíl feritu
Vyšší ochlazovací rychlosti zvyšují podíl perlitu v matrici, velikost feritických útvarů se
zmenšuje, klesá mezilamelární vzdálenost a tloušťka cementitu, zvětšuje se disperze
precipitátu. Proto je třeba při tepelném zpracování použít nižší teplotu ohřevu a větší rychlost
ochlazování. Podobné účinky má i zvyšování obsahu Mn a uhlíku. Množství síry 0,02 - 0,06%
přispívá ke zlepšení obrobitelnosti a zároveň sulfidy MnS slouží jako zárodky pro tvorbu
feritu (roste mez kluzu) a nitridu vanadu. Mohou však vznikat i TiS, nacházející se na
hranicích primárních zrn.
Pro zlepšení tažnosti středněuhlíkových ocelí mikrolegovaných vanadem byl redukován
objem uhlíku z 0,49 % (používaných do roku 1971) na dnešní mez 0,27 %. Ztráta pevnosti je
pak redukována zvýšením přísady Mn a Si [2]. Lité nízkouhlíkové oceli legováním dosahují
vyšší pevnosti, tvárnosti a houževnatosti.
Z tabulky 3 vyplývá, že vanad je silně karbidotvorný a nitridotvorný prvek bez výraznějšího
působení v tuhém roztoku. Oproti tomu Nb vytváří minimum nitridů a nezpůsobuje strukturní
změny, zato silně ovlivňuje feritické zrno (uzavírá oblast Fe - γ, vytváří karbidy po hranicích
zrn, které pak blokují jejich růst). Titan nepůsobí na strukturu matrice, vytváří nitridy
(a karbidy), nad 0,05 % precipitačně zpevňuje, obohacuje hranice zrn a zvyšuje křehkost
feritu.
Vliv jednotlivých přísad na konkrétní změny v matrici je seřazen v tabulce 3 [3]:
Tabulka 3.
Vliv přísady na vybrané vlastnosti
prvek precipitační
zpevnění
V
silné
Nb
střední
Mo
slabé
Ti
do 0,02% žádné
nad 0,05% silné
vliv na
feritické zrno
slabý
silný
žádný
silný
tvorba
nitridů
silná
slabá
žádná
silná
změny struktury
střední
žádné
silné
žádné
Charakteristiky rozpouštění a precipitace karbidů vanadu a niobu v austenitu dle [3] je na
grafu. 1.
Graf. 1 Vliv teploty na rozpouštění karbidů Nb a V
Z obrázku je zřejmé, že vanad se začíná rozpouštět dříve (resp. precipitovat později), již při
teplotách nad 900 °C bývá plně rozpuštěn v austenitu. Karbidy Nb vznikají již při 1200 °C
(jinými slovy jsou úplně rozpuštěny až na teplotě 1200 °C), tj. jsou stálejší za vyšších teplot.
Primárně se tedy vylučuje částice V4C3 koherentní k feritu, které stárnutím rostou a jejich
koherence se porušuje. Tím klesá pnutí v mřížce a následně i tvrdost oceli. Sekundární
vytvrzování lze přičíst Ti a Nb. V, Ti, Nb a Zr se liší silou vazby k uhlíku. Tyto vazebné síly
lze dále zeslabit přísadou Mn - karbidy se snáze disociují a rozpouštějí při ohřevu v austenitu.
Jako povrchově aktivní se tyto prvky hromadí v příhraničních oblastech, kde mohou způsobit
zvýšení interkrystalické křehkosti.
Mikrolegování vanadem
V lité oceli (0,44%C, 1,1%Mn, 0,54%Si) legované 0,15%V lze nalézt karbidy vanadu
v osových partiích ve tvaru síťky. V meziosových oblastech dendritů je 1,2% celkového
obsahu vanadu, v karbidických částicích 40% (maximálně až 60%). Legování V téměř
odstraňuje zónu kolumnárních krystalů tím, že zjemňuje dendritickou strukturu. Karbidy
a nitridy V dle [1] slouží jako zárodky krystalizace a začínají se rozpouštět při 1200 °C. Toto
zjištění je v rozporu se závěry v novější práci [3] a grafem 1, kde je při 900 °C prakticky
všechen vanad rozpuštěn v matrici.
Precipitační zpevnění lze zlepšit titanem, který má oproti V jemnější a početnější částice.
Vzrůst obsahu V do 0,15% způsobuje lineární vzrůst precipitačního zpevnění, jak ukazuje
graf 2.
Graf. 2 Precipitační zpevnění vanadem
V nízkouhlíkových Mn - ocelích vyvolává V při rychlosti ochlazování 6 °C/sek. vznik
jehlicovitého feritu bez karbidu, což příznivě ovlivňuje houževnatost materiálu.
Mikrolegování titanem
Titan je aktivní prvek, lehce reagující nejen s C a N, ale i s vodíkem, cérem a kyslíkem
(pořadí reaktivnosti s kyslíkem : Al, Ti, Si, Mn, V). Brzdí pohyblivost atomů vodíku, udržují
ho v tuhém roztoku, čímž zvyšují tvárnost a lomovou houževnatost. Na druhou stranu mohou
způsobit hromadění vodíku a tvorbu floků.
Obsah Ti do 0,04% znatelně zvyšuje mechanické vlastnosti oceli, v objemech do 0,2 %
vykazuje užitečný vliv na mechanické vlastnosti za současného nepatrného snížení tvárnosti
a křehkolomosti. Nad hranicí 0,05% Ti se zvyšuje křehkost feritu, dochází k obohacování
hranic zrn a vytváření ostrohranných karbidů TiC i nerovnoměrně rozdělených nitridů TiN
(vznikají již při 0,005%N), které ještě v tekutém stavu oceli začínají vyplouvat a vytvářet
nehomogenity. Z toho plyne potřeba rychlého odlití a dobrého zavedení přísady do taveniny.
Titan se používá k desoxidaci a k regulování velikosti zrna. Dezoxidace Ti zvyšuje lámavost
za studena, proto je lépe tuto operaci provést hliníkem, příp. vanadem [4].
Vliv Ti na mechanické vlastnosti závisí na teplotě tepelného zpracování a jeho obsahu
v matrici (resp. v TiC). Díky větším atomovým poloměrům Ti, Ta a Nb se tyto prvky
nerozpouštějí v cementitu, ale vytvářejí speciální karbidy, jejichž teplota rozpouštění je vyšší
než teplota tavení oceli (to platí pro výše legované oceli).
V litých Mn - ocelích dochází díky Mn k oslabování vazeb mezi Ti a C, což ulehčuje jejich
částečné rozpouštění v austenitu. Dostatek Ti v matrici prospívá zmenšení primárního
i sekundárního austenitu a udržuje dusík v disperzních částicích. Tím roste tvárnost a lomová
houževnatost a snižuje se teplota lámavosti za studena. Odstraňuje také sklon
nízkouhlíkových ocelí ke stárnutí. Dále je snížení křehkolomosti oceli spojeno s příznivým
působením Mn na rovnoměrné rozložení fosforu.
Mikrolegování niobem
Niob zvyšuje teplotu A3 a snižuje teplotu A4, čímž uzavírá oblast Fe - γ (kde je jeho
maximální rozpustnost 2%). Okysličuje se (již při 200 °C) rychleji než Ta, ale bohužel
pomaleji než Fe a Zr. Zvyšuje korozní odolnost chromových ocelí tím, že je aktivnější s C
než Cr (a ten zůstává volný v tuhém roztoku).
Nb snižuje prokalitelnost na vzduchu (Cr oceli), vytváří jemné zrno, zabraňuje jeho
hrubnutí při vyšších teplotách, způsobuje sycení oceli dusíkem a zvyšuje odolnost proti tečení
i porušování při vysokých teplotách. V nízkouhlíkových ocelích zvyšuje tvrdost a pevnost. Při
jeho vyšších obsazích může způsobovat změkčování matrice, zvláště pak po kalení
a popouštění. Nb mění pevnost a zvyšuje lomovou houževnatost zjemněním zrna (obsah Nb
okolo 0,15%) a vazbou s uhlíkem (zmenšuje jeho vliv jako zpevňujícího prvku). Zmenšuje
také žíhací křehkost (pokud nedojde k rozpuštění NbC), zpevňuje ferit a zpomaluje
rekrystalizaci (uchovává se jemnozrnnost do 1025 °C) [5].
Lité oceli mikrolegované Nb do 0,15% vytvářejí mezikrystalovou síť karbidů NbC ve
středně a nízkolegovaných ocelích, čímž je snížena tvárnost a lomová houževnatost.
Souvislost karbidické síťky lze porušit tepelným zpracováním. Na množství a rozložení
vměstků nemá niob vliv.
Na základě výše uvedeného rozboru bylo navrženo legování a výroba 13 různých vzorků, viz.
tab.4.
Tabulka 4.
Modifikování oceli ČSN 42 2707
vzorek
legura
1
1A
Mn
množství [%]
0,8
1,2
2
3
V
4
0,05
0,09
0,15
5
Mn
Ti
0,95
0,01
6
7
Ti
7A
8
9
Nb
10
11
Mn
0,018
0,035
0,045
0,07
0,13
0,19
2,1
Na těchto vzorcích byl studován účinek jednotlivých prvků.
3.2. Mechanické zkoušky
Na všech 13 legovaných vzorcích byly provedeny mechanické zkoušky v souladu
s ČSN. Hlavní hodnoty jsou shrnuty v tabulce 5.
Z výsledků vyplývá, že mez kluzu a pevnosti vyhovuje u všech 13 vzorků (u vz. 11 hodnota
přesahuje horní mez 570 MPa). Tažnost a kontrakce nevyhovuje pouze u vzorku 11. Hodnoty
vrubové houževnatosti jsou nízké u vzorků 1A, 6, 8, 10 a 11. Obecně nízká mez kluzu
a pevnosti je u vzorků obsahujících pouze mangan - 1a 1A, resp. 5. Závěry budou vyvozeny
v diskusi spolu s výsledky metalografie a fraktografie.
Tabulka 5.
Mechanické vlastnosti mikrolegovaných vzorků
Vzorek
Složení [%]
1
1A
2
3
4
5
0,8 Mn
1,2 Mn
0,05 V
0,09 V
0,15 V
0,95 Mn
0,01 Ti
0,018 Ti
0,035 Ti
0,045 Ti
0,07 Nb
0,13 Nb
0,19 Nb
2,1 Mn
6
7
7A
8
9
10
11
Mez kluzu
[MPa]
310
315
354
400
403
386
Mez pevnosti
[MPA]
520
490
614
548
548
527
Tažnost A
[%]
35
36,7
34
36
35,3
34,2
Kontrakce Z
[%]
68,4
67,9
71,1
71,6
69,3
65
KV při -200
[J]
59,6
37,3
114
77,8
115,9
47,6
KCV při 200 [J.cm2]
74,7
46,3
141,1
96,1
144,1
59,7
400
409
398
389
389
417
509
545
545
534
547
555
554
814
36,2
35
33
33,3
33,2
34,3
16
69,7
71,6
62
66,9
69,3
68,8
22,7
17,2
64,6
58,9
31,4
73,6
16,2
7,8
21,3
80,7
73,1
39,5
91,7
20,2
9,1
3.3. Metalografie
Výbrusy vzorků pro světelný mikroskop byly zhotoveny jednak v příčné rovině
odlitého válečku, jednak (na vzorcích ze zkoušky vrubové houževnatosti) v rovině obsahující
podélný směr (dále vyznačené písmenem l - longitudinal). Byla sledována mikročistota
(v neleptaném stavu), morfologie a množství jednotlivých fází s využitím kvantitativní
obrazové analýzy, velikost zrn feritu (dle DIN 50 601), případně vzdálenost dendritických os
(po naleptání nitalem). Výsledky jsou uvedeny v tabulce 5.
Mikročistota a mikrořediny
Z pohledu běžně užívaných norem (ČSN nebo DIN) je čistota matrice sledovaných vzorků
dobrá. Je však třeba vzít v úvahu, že je určena pro tvářené materiály. V lité oceli nejsou
vměstky vyřádkovány, což může svádět k optimismu. Přestože sulfidické plastické vměstky
nebyly nalezeny, je prakticky u všech vzorků v matrici rovnoměrně rozptýlen značný počet
drobných mikronových částic, v některých vzorcích (1l, 3l, 7Al, 9) vytvářejí shluky o rozměru
až 0,08 mm s větší hustotou částic. Jedná se pravděpodobně o oxidy, jak potvrdila energiově
disperzní mikroanalýza. Dále bylo ve vzorcích 1l, 3l a 7Al nalezeno větší množství
rozměrných exogenních vměstků na bázi Al, Ti o velikosti vměstku až 0,15 mm. Ve vzorcích
1l, 4l, 5l, 6l, 7l, 8l, 10l a 11l byly nalézány mikrořediny (mikrostaženiny) s velikostmi do
10µm.
Mikrostruktura
V příčných řezech, stejně jako v podélných řezech 7Al a 10l není licí vzhled zcela zřejmý.
Vzdálenosti dendritických os jsou uvedeny v tabulce 6. Dendritické osy jsou feritické, jemné
mezidendritické prostory vyplňuje perlit. Eutektoidní perlit si zachoval své lamelární
uspořádání. Pouze u vzorku 11 je matrice feriticko-bainitická, což bylo pravděpodobně
způsobeno větší kalicí schopností vzorku (vyšším obsahem Mn). Z výsledků velikosti zrna
(tab. 6) jasně vyplývá vztah legury na růst zrna. Odlitky obsahují pouze Mn (1, 1A a 11) mají
oproti ostatním poměrně hrubé krystaly vel. G = 5-6. Vzorky mikrolegované V (vz. 2-4) a Mn
+ Ti (vz. 5) mají velikost zrna G = 7, u vzorků 6 - 10 modifikovaných Ti, resp. Nb je zrno
ještě jemnější, G = 8.
Tabulka 6.
Vybrané metalografické charakteristiky mikrolegovaných vzorků
podélné vzorky (l)
1 1A 2 3 4 5 6 7 7A 8 9 10 11
velikost zrna G
6/7 5 7 7 7 7 8 8 8 8 8 8
6
podíl perlitu [%]
26 17 26 19 27 31 29 23 20 24 31 20 (47)
12
vzdálenost dendrit.os [µm] 15 7 15 20 9 14 7 12 - 14 7 Zastoupení perlitu se pohybuje v rozmezí 20 - 30 objemových procent, u vzorku 11 je poměr
feritu a bainitu vyrovnaný (50%).
3.4. Fraktografie
U vzorků zkoušek vrubové houževnatosti byl proveden fraktografický rozbor. Lomy
vesměs vznikly v přechodové oblasti, takže na lomových plochách zkušebních tyčí je možné
pozorovat boční smykové plošky, tvárné natržení pod vrubem a dolomení a středovou oblast
lomu. Ty mají u všech vzorků jemný krystalický vzhled. V závislosti na hodnotě přechodové
teploty ovšem se plošný podíl jednotlivých částí dosti výrazně mění. Prakticky kompletně
houževnaté byly zkušební tyče u vzorku 2 a 4.
Mikrofraktografický rozbor provedený pomocí ŘEM ukázal, že základní
mikromechanismus porušení ve středové oblasti je transkrystalické štěpení. Štěpné fasety
vykazují říčkovou kresbu. Mezi jejich velikostí a morfologií nebyl mezi vzorky v zásadě
žádný rozdíl. U některých vzorků jsou přítomny fasety interkrystalického štěpení.
Charakteristické je pro ně jejich malá velikost (okolo 10 mm), hladký povrch a jejich
izolovaný výskyt. Shrnutí mechanismů porušování u jednotlivých vzorků v křehké oblasti je
uvedeno v tabulce č. 7. Zajímavější útvary "dendritického" charakteru byly zjištěny u vzorku
10. Zřejmě se jedná o příčné protnutí perlitických kolonií šířící se trhlinou. V materiálu se
rovněž vyskytovaly drobné mikrořediny. Z vměstků byly na lomových plochách pozorovány
nejčastěji drobné sulfidy, méně často pak oxidy.
Tabulka 7.
Mechanismy porušování a výskyt mikroředin v mikrolegovaných vzorcích
Tš...transkrystalické štěpné porušení
Ik...interkrystalické porušení
Vzorek
Porušení
Řediny
1
Tš,Ik
*
1a
Tš,Ik
*
2
Tš,Ik
3
Tš
4
Tš
5
Tš,Ik
6
Tš,Ik
7
Tš,Ik
*
7a
Tš,Ik
8
Tš,Ik
9
Tš,Ik
10
Tš,Ik
11
Tš,Ik
4. DISKUSE VÝSLEDKŮ
V návaznosti na výše uvedené výsledky bylo jako další krok vyrobeno 8 kusů různě
modifikovaných odlitků bloků 400 x 400 x 250 mm, složení viz tabulka 8. Jedním z důvodů
byla malá statistická reprezentovatelnost naměřených výsledků (malé odlitky, které mají
odlišné podmínky lití a tuhnutí). Druhým důvodem pro výrobu dalších odlitků bylo upřesnění
chemického složení a ověření dosažených výsledků (např. bainitická struktura vzorku 11
legovaného asi 2% Mn).
Vzorky lze rozdělit do 4 skupin po dvou vzorcích (tj. vzájemně se liší prakticky pouze
v obsahu uhlíku). První skupina (vz. 1 a 1A) jsou mikrolegovány 0,02%V a Ti, vzorky 2
obsahují pouze přídavek vanadu, vzorky 3 naopak pouze přísadu Ti. Vzorky ze skupiny 4
mají pouze zvýšen obsah Mn bez dalších legur - jedná se o opakování zkoušek dříve
hodnoceného vzorku 11, který jediný měl bainitickou matrici. Při lití bloků 1 a 1A byla
sledována teplota chladnutí termoelektrickými snímači na vhodně zvolených místech s cílem
získat hodnoty pro numerické modelování tuhnutí.
Tabulka 8.
Chemické složení bloků
vzorek
1
1A
2
2A
3
3A
4
4A
%C
0,15
0,28
0,15
0,28
0,15
0,27
0,15
0,3
%Mn
1,16
1,05
1,17
1,2
1,15
1,11
2,1
2,9
%Si
0,42
0,4
0,32
0,3
0,27
0,26
0,28
0,27
%P
0,018
0,018
0,015
0,016
0,016
0,017
0,015
0,016
%S
0,009
0,009
0,009
0,010
0,009
0,009
0,009
0,009
%V
0,02
0,02
0,13
0,13
%Ti
< 0,002
< 0,002
0,026
0,038
5. ZÁVĚR
Byly rozebrány možné dopady mikrolegování V, Ti a Nb na mechanické vlastnosti
oceli i případné výrobní problémy. Pro ovlivnění předpokládané feriticko-perlitické struktury
modifikováním lze uvažovat následující efekty: fixaci nitridů, zjemnění zrna, zmenšení
mezilamelárních vzdáleností a snížení tloušťky desek cementitu, příp. precipitačním
zpevněním. Přísady vanadu obvykle okolo 0,15%, především precipitačně zpevňují matrici.
Síťky karbidů také výrazně zjemňují strukturu a téměř odstraňují kolumnární zónu litých
ocelí. Obsah Ti leží převážně v intervalu 0,02 - 0,05%, kdy je vyváženo zvýšení užitných
vlastností s křehkostí feritu a obohacování hranic zrn (nad 0,05% Ti).
Niob je feritotvorný prvek s příznivým vlivem na jemnozrnnost struktury. Karbidické síťoví
rovněž zpomaluje rekrystalizaci a tedy i hrubnutí zrn při vysokých teplotách (do 1025 °C)
Jako mikrolegura je používána 0,1 - 0,15% Nb.
Lomy vzorků probíhaly u všech vzorků obdobným mechanismem. Dominantní (v
křehké oblasti porušování) je transkrystalické štěpení. U většiny vzorků je doprovázeno
malým podílem interkrystalického štěpení. Mezi vzorky tak nejsou výrazné rozdíly v
morfologii lomových ploch a ve velikosti zrna (z pohledu rozložení velikosti štěpných faset).
Dosti se však mění tranzitní chování u jednotlivých vzorků projevující se posunem tranzitní
teploty.
LITERATURA
[1] S.Němeček, L. Kraus: Technická zpráva VYZ 0357/99, Plzeň, 1999
[2] M.P. Braun: Mikrolegování oceli, Naukova Dumka, Kyjev, 1982
[3] Ch.J. Van Tyne, G. Krauss, D.K. Matlock: Proceeding..., Colorado School of Mines, 1996
[4] P.H. Wright: Advanced Materials and Processes, 12/88
[5] J. E. Goldštejn: Mikrolegování oceli a litiny, Moskva, 1959
[6] V.V. Chvorina: B, Ca, Nb, Zr v litině a oceli, Wiley, New York, 1960
Download

MIKROSTRUKTURA A VLASTNOSTI Mn