Kulturní
památky
venkova
Navštivte kraj
pod Železnými
horami
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí
Tento projekt
Soupis Kulturních památek
je spolufinancován Evropskou unií z Evropského zemědělského
fondu pro rozvoj venkova v rámci osy IV LEADER Programu
rozvoje venkova ČR prostřednictvím MAS Podhůří
Železných hor, o.p.s.
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí
Obsah
Čečkovice
1
Chotěboř
1
Jeřišno
12
Klokočov
13
Lány
15
Libice nad Doubravou
16
Maleč
19
Nová Ves u Chotěboře
22
Rušinov
24
Víska
26
9
1
10
5
3 2
4
7 6
8
15
11 16
13
14
12
18
17
Přehledová mapa
1 Kostel svaté Anny
Kostel sv. Jana
2 Nepomuckého
Zámek Nová Ves
3 u Chotěboře
Hřbitovní kaple Nová
4 Ves u Chotěboře
5 Zámek Maleč
6 Kostel sv. Jiljí
Zámek Libice
7 nad Doubravou
8 Menhir
9 Barokní zámeček
10 Bývalá fara
11 Kostel sv. Jakuba Většího
12 Kaple Povýšení sv. Kříže
13 Kaple sv. Anny
14 Židovský památník
15 Zámek
16 Bývalá radnice Chotěboř
17 Roubenka Počátky
18 Kaple Panny Marie
Čečkovice
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1542.
2
1
1
2
Křížek
Dřevěný kříž
S 49°47'5,4'' V 15°39'50,6''
S 49°47'4,6'' V 15°39'31,8''
Křížek na návsi.
Chotěboř
25
2
18 17
16
14 12
15
1
6 4
13
7
5 8
9
3
10
11
24 23
21
20
1
22
Město se rozkládá na západním okraji Českomoravské vrchoviny v oblasti s výskytem stříbrné a uranové
rudy. V těchto místech byla odbočka z Libické stezky (Čáslav – Žďár nad Sázavou) směrem na Smilův Brod.
Původní osada s kostelíkem stála podle dochovaných nálezů už ve 12. století. Název obce se odvozuje
od Chotěborova dvorce, pravděpodobně šlo o Chotěbora ze Vchynic. První doložená písemná zmínka
je z r. 1265, kdy majitel panství Smil z Lichtenburka věnoval kapli sv. Jakuba Většího klášteru ve Žďáru
nad Sázavou. Úspěšná těžba rud vedla k rozvoji osady a posléze i povýšení na městečko Chotebors civitas
r. 1278 za vlády krále Přemysla Otakara II. Český král Jan Lucemburský městečko r. 1329 koupil a r. 1331
ho udělením jihlavského městského práva povýšil na město. Za vlády jeho následovníka Karla IV. byl
r. 1350 Chotěboři udělen městský znak (erb zemí Koruny české) a r. 1356 povolení vybudovat hradby.
Jako věnné město českých královen byla Chotěboř v majetku královského rodu až do r. 1393.
Pohnutou historii zažili místní občané za husitských válek. Nejprve město v lednu r. 1421 dobyl a poškodil
táborský kněz Petr Hromádka z Jistebnice. Brzy ale město oblehlo katolické vojsko a místní husitská
posádka se 2. února 1421 vzdala za příslib volného odchodu. Obléhatelé ale slovo nedodrželi a 300 zajatců
upálili ve stodole. Rozkvět města nastal za vlády Trčků z Lípy, kteří město vlastnili od r. 1497 až do r. 1634,
kdy za třicetileté války upadli u císaře Ferdinanda II. v nemilost a panství jim bylo zabaveno. Chotěboř
byla poté darována Jaroslavu Sezimovi Rašínovi z Rýzmburka, když ochotně vyzradil jednání Albrechta
z Valdštejna se Švédy. Sezima byl dokonce v roce 1638 povýšen do panského stavu. V témže roce zemřel
a chotěbořského panství se ujal jeho syn Rudolf Karel Rašín, který se snažil z města vyždímat co nejvíce.
Další majitelé se rychle střídali. Za zmínku stojí Kinští, za jejichž vlády byla r. 1702 zdejší tvrz přestavěna
na barokní zámek později doplněný o anglický park. V roce 1836 zámek získali Dobřenští z Dobřenic, kteří
jej vlastní dodnes.
1
Kostel sv. Jakuba Většího
S 49°43'19,2'' V 15°40'13,7'' | Číslo ÚSKP: 28886 / 6-215
Nejstarší zmínky o kapli se stejným zasvěcením na místě dnešního kostela pocházejí z roku 1265, kaple samotná ale byla dle
stylu, ve kterém byla zbudována (pozdně románský styl) vystavěna již ve století předchozím. Až do 14. století se jednalo jen
o kapli, která byla přestavěna na kostel teprve za působení mnichů žďárského kláštera. V roce 1384 se zmiňuje kostel,
vystavěný v gotickém stylu, jako farní, tedy jako významné centrum duchovního života pro Chotěboř a okolí, a to především
díky zde usídleným mnichům. Ti jsou za husitských válek vyhnáni, klášter je zničen a po husitských válkách do kostela
přicházejí nekatoličtí kněží. Ti odsud odcházejí za třicetileté války a následné značně násilné rekatolizace celé země. Navíc byl
kostel za této války poškozen požárem, který v roce 1624 založili odcházející císařští vojáci.
V následujících dvou stech letech kostel postihly další čtyři požáry, vždy se jej ale podařilo obnovit. Kvůli nevyhovujícím
podmínkám bylo kostel nutné na konci 19. století přestavět. Přestavba proběhla v novogotickém stylu – přestavba v podstatě
znamenala demolici velké části stavby a následně vystavění nových součástí. Z původního kostela byla zachována pouze věž
a některé stěny. Přímo ke kostelu turistické značení nevede, ale protože se jedná o jednu z dominant města, nemůžete
jej přehlédnout. Z náměstí, na které dojdete po modré, žluté nebo červené značce, se vydáte ulicí Trčků z Lípy, která vás dovede
přímo ke kostelu.
2
Křížek
S 49°43'19'' V 15°40'13,9''
Křížek stojí před kostelem sv. Jakuba
Většího v ulici Trčků z Lípy a je na něm
napsáno "Misie 2008".
Památné duby
S 49°44'3,19'' V 15°40'36,1''
Stromy se nacházejí u silnice č. 344 mezi
Chotěboří a Libicí nad Doubravou.
3
Kaple Povýšení sv. Kříže
S 49°42'57,64'' V 15°40'10,6'' | Číslo ÚSKP: 41268 / 6-220
2
Hřbitov pánů z Dobrzenicz
S 49°43'49,3'' V 15°40'56,9''
Hřbitov pánů z Dobrzenicz, na kterém se
nacházejí rodinné hrobky Dobřenských,
majitelů Chotěbořského zámku.
Památník Františka
Xavera Boštíka
S 49°43'18,7'' V 15°40'14,2''
Profesor, spisovatel a básník František
Xaver Boštík pocházel z cikovského
Ležákova mlýna, zemřel zde v Chotěboři
r. 1964.
Bývalá hřbitovní kaple byla postavena v roce 1863 dle projektu architekta
Františka Schmoranze staršího. Ten ve svém návrhu smísil novogotický
a novorománský sloh. Kaple, vyzdobená v letech 1926–1927 Václavem Fialou,
je dokladem romantických tendencí po polovině 19. století. Stavbu najdeme v parku
(bývalý starý hřitov) u křižovatky ulic Krále Jana a Havlíčkova. Jedná se
o jednolodní stavbu obdélného půdorysu, s vysokou hranolovou věží v průčelí
a s polygonálně uzavřeným presbytářem. Interiér je proveden zcela v duchu
novogotického slohu.
František Schmoranz st. (1814–1902) je zakladatelem rodu, jehož členové vynikli
v mnoha oborech u nás i v zahraničí. Vyučil se u stavitele Benedikta Škvora, který
působil v Kutné Hoře (odtud byl nadosmrti očarován gotikou). Akademické vzdělání
získal ve Vídni, poté se usadil ve Slatiňanech. Byl jmenován městským stavitelem
v Chrudimi a od roku 1853 působil jako památkový konzervátor, jmenovaný
vídeňskou památkovou komisí pro politické okresy Pardubice, Vysoké Mýto,
Lanškroun, Litomyšl, Polička, Chrudim, Čáslav a Hradec Králové. Těžiště jeho tvorby
bylo ve východních Čechách s několika přesahy do středních Čech a na Moravu.
Hodnocení jeho práce jsou protichůdná. Kladná ho hodnotí jako schopného
a plodného stavitele a restaurátora. Odmítavá mu vyčítají ne vždy citlivý přístup
k obnově památek a prosazování gotického slohu. V otcových stopách pokračovali
synové František (1845–1892) a Jan (1857–1899), Josef (1855–1938) pracoval jako
výtvarník a pedagog.
Křížek
S 49°42'51,34'' V 15°39'59,1''
Křížek je umístěný v ulici Havlíčkova
u domu čp. 523.
Pamětní deska prof.
Karla Ningera
Křížek
S 49°43'21,3'' V 15°40'13,5''
S 49°42'47,34'' V 15°40'49,3''
Profesor Karel Ninger, vlastenecký
novinář, historik a spisovatel, se v tomto
domě narodil v roce 1827.
Křížek
S 49°43'13,73'' V 15°40'47,2''
Křížek je umístěný poblíž kaple
sv. Anny a ulice Višňová.
Křížek je postavený naproti čerpací
stanici (Sokolohradská, čp. 1712).
5
Křížek
S 49°42'57,56'' V 15°40'11,3''
Křížek stojí v parku mezi ulicemi Krále
Jana a Havlíčkova (bývalý starý
hřbitov).
3
Socha sv. Jana
Nepomuckého
S 49°43'32,66'' V 15°40'22,9''
Socha z roku 1720 stojí v zámecké
zahradě. Socha stávala původně v Jilmu
a po nuceném odprodeji jilemské části
panství ji v 19. století Dobřenští
z Dobřenic nechali přestěhovat
do Chotěboře.
4
Kaple sv. Anny
7
S 49°43'14,92'' V 15°40'54,3'' | Číslo ÚSKP: 103867
Legenda vážící se ke kapli svaté Anny praví, že v dávných dobách se jediný syn
zdejšího zemana ztratil. Třetí noc od pohřešování se chlapcově matce zdál sen,
v němž jí žena podobná sv. Anně z obrazu v chotěbořském kostele poradila, kde
chlapce hledat. Chlapec byl v zuboženém stavu skutečně nalezen. Na radu ženy
ze snu vykoupali chlapce ve studánce v údolí a hoch se uzdravil. Zeman
z vděčnosti vystavěl na obou místech kaple: na místě nalezení kapli svaté Anny
a u zázračné studánky kapli svaté Trojice.
Původní podoba kaple svaté Anny byla obdobná kapli svaté Trojice, která dnes již
neexistuje. Nynější kaple svaté Anny byla vystavěna v roce 1902 v neoklasicistním
slohu na místě odstraněné kaple původní. Autorem stavby je známý chotěbořský
stavitel František Kruml, který v Chotěboři a v okolí realizoval několik významných staveb. Do západního průčelí kaple je vsazena hranolová věž se zvonicí,
ukončená okosenou jehlancovitou střechou. Nároží kaple jsou zdobena pilastry
s korintskými hlavicemi. Vstup do kaple zvýrazňuje trojúhelníkový tympanon.
Vnitřní dispozice kaple je dvouprostorová. Plochý zrcadlový strop, zakončený u stěn
mohutným fabionem, vytváří iluzi klenby.
Husitský památník
S 49°43'9,84'' V 15°40'3''
Číslo ÚSKP: 33764 / 6-226
Vytvoření pomníku, který byl odhalen
dne 6. července 1929 zásluhou Okresního a místního osvětového sboru
v Chotěboři, inspirovala tragická událost
– upálení husitských bojovníků v místních stodolách, jež se odehrála dne
3. února 1421.
Křížek
S 49°43'33'' V 15°40'4,6''
Křížek z roku 1872 nalezneme v zámecké
zahradě.
10
6
Židovský památník
S 49°42'58,46'' V 15°40'13,7''
Mariánský sloup se sochou Panny Marie
S 49°43'16,2'' V 15°40'15,9'' | Číslo ÚSKP: 11352 / 6-6085
Mariánský sloup nechali postavit v roce 1700, v době ohrožení města morem,
majitelé chotěbořského panství z rodu Kinských. V roce 1890 byl nahrazen novým
mariánským sloupem a původní byl přemístěn nedaleko do ulice Trčků z Lípy.
4
Pomník věnovaný památce
Chotěbořských židovských občanů,
umučených v nacistických koncentračních táborech. Umístěný je v blízkosti
Pomníku obětem válek v parku (bývalý
starý hřbitov).
9
Pomník obětem válek
S 49°42'58,61'' V 15°40'13,7''
Číslo ÚSKP: 40184 / 6-214
Pomník je umístěn v parku Václava
Fialy před bývalým starým hřitovem
mezi ulicemi Krále Jana a Havlíčkova.
Na stranách pomníku nalezneme
následující nápisy: "Hrdinným vojínům
kraje Havlíčkova, padlým legionářům
a vojínům okresu chotěbořského
1914 – 1918", "Z oběti mučedníků a hrdinů
nový život nás volá k svobodě a práci
pro budoucí pokolení", "Věřícím a bojujícím, kteří se nedožili 1938 – 1945",
"Dostavěno péčí jednoty Čsl. o. l.
v Chotěboři" a "Dědicům ducha Žižkova,
obětem našeho osvobození 1918 – 1920".
Pomník byl odhalen 6. 7. 1924 a jeho
autorem (podle návrhu Václava Fialy)
je sochař František Bílek z Újezda
u Litomyšle.
8
Pomník Ignáta Herrmanna
S 49°42'54,5'' V 15°40'19,2'' | Číslo ÚSKP: 32557 / 6-218
Pískovcová socha chotěbořského rodáka a spisovatele Ignáta Herrmanna byla
vytvořena v roce 1960 trojicí sochařů – Josefem Vitvarem, Ladislavem Kovaříkem
a Josefem Smetáčkem, podle předlohy akademického sochaře Karla Opatrného,
synovce Ignáta Herrmanna.
Ignát Herrmann se narodil 12. srpna 1854 v Horním Mlýně u Chotěboře, kde byl jeho
otec mlynářem. Bohužel mlýn v roce 1982 vyhořel, a tak jedinou vzpomínkou na
slavného rodáka zůstává socha, která pochází od spisovatelova synovce. Rodina se
brzy z Chotěboře odstěhovala do Hradce Králové, kde Herrmann začal navštěvovat
první třídu místní reálky, studia nedokončil a odešel do Prahy do učení. Vyučil se
kupcem, ale svoje řemeslo nikdy neprovozoval.
11
Pomník padlých 5. 5. 1945
S 49°42'42,91'' V 15°40'58,5''
Číslo ÚSKP: 29535 / 6-213
Pomník umístěný u vlakové stanice
Chotěboř, nese nápis "Věrni zůstaneme".
Nejprve pracoval v nakladatelství Otto, v té době také redigoval časopis Paleček.
V roce 1878 nastoupil do advokátní kanceláře a v letech 1881–84 pracoval
v administrativě Národních listů. Od roku 1885 tam byl redaktorem, později založil
a vedl časopis Švanda dudák. Pod různými pseudonymy přispíval do nedělní
přílohy Národních listů, také do mnoha novin a časopisů (např. Humoristických
listů, Palečka, Lumíra, Světozoru, Květů, Koledy, Zlaté Prahy, Zvonu a Obrazů života).
Jeho dílo je velmi rozsáhlé, z jeho tvorby jsou však nejvýznamnější romány
U snědeného krámu a Otec Kondelík a ženich Vejvara s pokračováním Tchán
Kondelík a zeť Vejvara. Herrmann zemřel v Řevnicích u Prahy 8. července 1935.
Socha se nachází na křižovatce ulic Krále Jana a Žižkova.
5
Pamětní deska padlým legionářům
Městský dům
S 49°43'15,1'' V 15°40'10,4''
S 49°43'14,4'' V 15°40'12,5''
Číslo ÚSKP: 23778 / 6-216
Deska byla odhalena při oslavě výročí bitvy u Zborova péčí odbočky
Československé obce legionářské a odbočky Československé domobrany italské.
Nápis na desce zní:„Památce legionářů, žáků této školy, kteří položili své životy
za vlast. Oldřich Kubánek, dobrovolník roty Nazdar, nar. 25. 1. 1895, padl 9. 5. 1915
u Arrasu ve Francii. Jan Ročárek, střelec 7. střel. pluku rus. legií, nar. 14. 5. 1895,
padl 10. 3. 1918 u Bachmače na Ukrajině. Josef Jeřábek, střelec 11. střel. pluku rus.
legií, nar. 17. 12. 1895, padl 4. 10. 1918 u Samary v Rusku. Věnováno Č. O. L. Chotěboř,
1937.“
Renesanční dům čp. 194 v severním
rohu náměstí pochází z roku 1529,
v 17. století byl barokně přestavěn.
Městský dům
S 49°43'13'' V 15°40'13,2''
Dům pochází z roku 1574.
Městský dům
S 49°43'10,7'' V 15°40'12,4''
Číslo ÚSKP: 36077 / 6-217
Městský dům
S 49°43'10,5'' V 15°40'11,8''
Číslo ÚSKP: 33748 / 6-223
V tomto domě se nyní nachází hospůdka
Niklovna.
Městský dům
S 49°43'13,4'' V 15°40'15,2''
Městský dům
S 49°43'13,9'' V 15°40'15''
Dům je také nazýván "Dům u slunce".
Dnes je v budově restaurace.
12
Zámek
S 49°43'32,2'' V 15°40'25'' | Číslo ÚSKP: 21432 / 6-211
Z původní tvrze majitelů chotěbořského panství se již nedochovalo nic. Dokud
Chotěboř vlastnili čeští králové a později i zámožnější rody, nebyla tvrz jako sídlo
využívána. Sloužila pouze hospodářsky a správně. Jako sídlo posloužila až v závěru
chudému rodu Rašínů. Po smrti posledního z nich byla pravděpodobně v roce 1692
zničena požárem. Na místě gotické tvrze vybudoval r. 1701 hrabě Vilém Kinský
čtyřkřídlé jednopatrové sídlo italského typu ve stylu raného baroka, které
obklopovalo ústřední dvůr. V původním stavu se zachovala kaple Nejsvětější Trojice
s bohatou štukovou výzdobou z poloviny 18. století.
Po vystřídání dalších majitelů zámku získal panství v roce 1836 svobodný pán Jan
Josef Dobrzenicz sňatkem s Marií Wanczurovou z Rzehnic, dědičkou vymírajícího
českého rodu. Páni z Dobrzenicz přestavěli část prvního patra do novorenesančního
stylu a založili rozsáhlý anglický park, který je zachován dodnes, a nedaleký
rodinný hřbitov.
Myslivna Liboháj
S 49°44'14,53'' V 15°40'47,4''
Číslo ÚSKP: 32138 / 6-219
Objekt bývalé myslivny je po požáru neobydlený a nevyužívaný, v havarijním
stavu. Východní část hlavního traktu je v torzálním stavu, částečně zhroucený
krov, propadlá střecha a stropy, vlhké zdivo je narušeno četnými trhlinami, dveřní
a okenní výplně jsou vytlučeny, interiéry zcela vyrabovány. Chybí okenice,
dřevěné dláždění na západní straně podél severního traktu je částečně rozebráno.
Plackové klenby se propadají, chybí dřevěné sloupy původně nesoucí přesah
střechy v dvorní části, střecha se hroutí.
14
Městský dům
S 49°43'26,6'' V 15°40'21,2''
Číslo ÚSKP: 11496 / 6-5966
Jeden z mála původních domů
v Chotěboři, který byl rekonstruován,
a to pro účely muzea kol.
6
13
Bývalá radnice
S 49°43'12,7'' V 15°40'14,2'' | Číslo ÚSKP: 102149
Jedná se o budovu bývalé radnice. Objekt se nachází na východní straně náměstí a svým architektonickým ztvárněním patří
mezi výrazné dominanty městské památkové zóny. Navzdory častým požárům, kterými město Chotěboř trpělo a které zasáhly
i objekt bývalé radnice, stavebně-historický průzkum potvrdil částečnou zachovalost gotického, renesančního i barokního zdiva
ve hmotě objektu. Nejvýraznější přestavbou prošla radnice v období klasicismu po velkém požáru města v roce 1832, kdy přišla
o podloubí. Budova radnice je vystavěna ze smíšeného zdiva na široké parcele, která vznikla spojením několika středověkých
parcel.
Dispozičně má budova půdorys ve tvaru písmene U (otevřeného na sever), vznikl tak malý světlíkový dvorek u jižní stěny
sousedního objektu. Střechu objektu tvoří dvě rovnoběžná sedla v severojižním směru, propojená na jižní straně mohutnou
pultovou střechou (celá střecha je pokrytá eternitem). Hlavní průčelí směřující do náměstí je šestiosé. V prvním patře se
nacházejí čtyřtabulková okna. V přízemí odpovídá každé dvojici oken jeden větší otvor (jedná se o dva symetricky umístěné
výkladce a vstupní portál s vjezdovými vraty). Sokl je z umělého kamene. Hlavní římsa vytváří štít s trojúhelníkovým
nástavcem, ve kterém je umístěn erb města Chotěboře. Nad uličním průčelím vyrůstá nástřešní hodinová věž, pocházející
z roku 1865. ++Přízemí je dispozičně trojdílné, střední část tvoří průjezd zaklenutý plackou a vydlážděný kamennými deskami,
po stranách betonovými dlaždicemi. Místnosti v bočních částech, přiléhající do náměstí, mají pruské klenby, další místnosti
jsou většinou plochostropé, popř. mají valenou klenbu. Budova je částečně podsklepená, zdi sklepu jsou kamenné a klenba
valená. První patro je podobně jako přízemí dispozičně třídílné. Výrazným elementem je hlavní schodiště ze žulových stupňů
s nýtovaným zábradlím secesního vzhledu. V patře se nachází též velký sál s rovným stropem, v omítce stropu je provedeno
kazetování. Navzdory častým požárům a následným přestavbám je objekt kvalitním dokladem historického vývoje městské
architektury od poloviny 16. století do rozsáhlé klasicistní přestavby ve 30. letech 19. století. Budovu darovali městu již v roce
1633 Trčkové z Lípy a dům se stal městskou radnicí. V letech 1850–1926 bylo v budově sídlo okresního soudu, nyní slouží jako
Základní umělecká škola a je zde obřadní síň městského úřadu.
Městský dům
Městský dům
S 49°43'28,9'' V 15°40'22,4''
Číslo ÚSKP: 11497 / 6-5967
S 49°43'29,9'' V 15°40'20,8''
Městský dům poblíž zámku.
Historický městský dům s necitlivě
opravenou střechou z lepenky.
Mariánský sloup
S 49°43'13,1'' V 15°40'13,3''
Městský dům
Mariánský sloup se sochou Panny Marie
stojí na náměstí T. G. Masaryka od roku
1890.
S 49°43'28,2'' V 15°40'21,5''
Číslo ÚSKP: 11524 / 6-5969
Městský dům
S 49°43'29,9'' V 15°40'22,1''
Číslo ÚSKP: 11498 / 6-5968
Zborcený měšťanský dům v Riegrově
ulici je dlouhodobě bez využití a bez
údržby. Z domu zbyly pouze obvodové
stěny.
Křížek
S 49°42'54'' V 15°38'20,8''
15
Místní část Svinný.
Městský dům
S 49°43'27,6'' V 15°40'21,4''
Číslo ÚSKP: 49828 / 6-6098
7
Svinný
Místní část Svinný je poprvé zmiňována
v roce 1384. Její název vznikl z místa
výskytu divokých prasat, nebo z místa,
kde se tato zvířata chovala.
Křížek
Křížek
S 49°42'42,5'' V 15°38'6''
S 49°42'46,08'' V 15°36'46,1''
Křížek nalezneme pod památnou lípou
"U Klepetků".
Místní část Svinný.
Místní část Rankov.
16
Kaple
S 49°42'57,6'' V 15°39'27,4''
Kapličku najdeme u silnice z Chotěboře
směr Svinný.
Místní část Svinný.
Kaple
S 49°42'50,4'' V 15°36'56,3''
17
Křížek
S 49°42'52,56'' V 15°38'8,5''
Památník obětem padlých
v I. světové válce
Kaplička se zvoničkou z roku 1940.
Místní část Rankov.
S 49°42'49,32'' V 15°38'2,8''
Místní část Svinný.
Křížek
Památná lípa
Křížek stojí u silnice č. 351 z Chotěboře
do Dopkova.
Místní část Dobkov.
S 49°42'2,1'' V 15°40'26''
S 49°42'53,64'' V 15°38'25,4''
Památná lípa je asi 200 let stará
a místní ji nazývají "U Klepetků".
Místní část Svinný.
Místní část Svinný.
Křížek
S 49°42'47,16'' V 15°37'10,2''
Místní část Rankov.
Památník obětem
I. světové války
S 49°42'47,88'' V 15°36'53,6''
Místní část Rankov.
18
Kaple
S 49°42'49,32'' V 15°38'2,8''
Kaplička v místní části Svinný pochází
z přelomu 19. a 20. století.
Místní část Svinný.
Rankov
První zmínka o místní části Rankov
pochází z roku 1391, kdy měla název
Wrankow, což znamenalo Vrankův dvůr
či sídlo Vrankovských lidí. V roce 1488
patřila obec k malečskému statku, který
patřil benediktinskému klášteru
ve Vilémově. V polovině sedmnáctého
století je Rankov součástí chotěbořského
panství.
8
Dobkov
Dobkov je poprvé připomínán v roce 1384.
Název je odvozován od jména Dobek
(Tobek, Tobiáš) a někteří badatelé soudí,
že Dobkov vznikl v místě osady zvané
Přechod. V polovině osmnáctého století
nechala nová majitelka Ludmila ze
Steinau postavit nový dvoukřídlý zámek.
V západní části obce se nacházejí zbytky
místního lihovaru a kaplička
z druhé poloviny 18. století.
Křížek
S 49°41'52'' V 15°40'44''
Křížek nalezneme mezi vzrostlými
kaštany.
Místní část Dobkov.
Kaple
S 49°41'50,5'' V 15°40'15''
Kaplička vznikla v druhé polovině
18. století.
Místní část Dobkov.
Památná lípa
S 49°41'59,1'' V 15°39'22''
Lípa je přibližně 450 let stará a roste
v blizkosti Břevnického mlýna.
Místní část Dobkov.
Křížek a náhrobek
S 49°40'34,1'' V 15°41'35''
Zámek Dobkov
S 49°41'50,1'' V 15°40'13,9''
V areálu bývalého zámku je dnes
zemědělská usedlost ve špatném stavu.
V přední části je továrna.
Místní část Dobkov.
Památný javor
S 49°40'34,5'' V 15°39'54''
Památný javor je v osadě Nemojov.
Místní část Počátky.
Počátky
Ves Počátky pravděpodobně založili páni
z Lichtenburka na přelomu 11. a 12.
století.
Křížek
S 49°40'40,8'' V 15°40'37''
Jedná se o kamenný křížek stojící
u cesty z Počátek do Nemojova.
Místní část Počátky.
Křížek
S 49°42'24,8'' V 15°39'43''
Jedná se torzo křížku, které leží
uprostřed pole. Samotný křížek byl
pravděpodobně ukraden.
Křížek
S 49°42'1,6'' V 15°39'41''
Křížek je mezi vzrostlým javorem
a lípou. Nalezneme na něm nápis
"MMVI, Chvála Kristu".
Místní část Dobkov.
Na náhrobku, který stojí vedle křížku,
je napsáno: "Dne 23. 5. 1917 smrtelně
koněm zraněn Antonín Beneš, rolník
a starosta zdejší obce".
Místní část Počátky.
Památný buk lesní
S 49°40'38,6'' V 15°41'42''
Místní část Počátky.
S 49°42'0,9'' V 15°39'41''
Místní část Dobkov.
Křížek
S 49°40'26,9'' V 15°41'11''
Místní část Dobkov.
S 49°42'2,5'' V 15°39'40''
S 49°40'42,4'' V 15°41'8''
Místní část Počátky.
Křížek
S 49°40'57,4'' V 15°41'7''
Křížek
S 49°40'50'' V 15°41'33''
Místní část Počátky.
Pamětní deska Josefa
Zemka
S 49°40'46,5'' V 15°41'14,7''
Pamětní deska je věnována významnému legionáři Josefu Zmekovi. Divizní
generál Josef Zmek zemřel za druhé
světové války, kdy byl umučen
v koncentračním táboře Oranienburg.
Místní část Počátky.
Pomník obětem války
1914–1918
S 49°40'46'' V 15°41'15''
K původnímu památníku byla později
přidána deska s nápisem "V koncentračních táborech v 1939 – 1945 byli
umučeni" a na památníku jsou
vyjmenovány jednotlivé oběti války.
Místní část Počátky.
Křížek
S 49°41'13'' V 15°42'7''
21
Křížek najdeme mezi Počátkami
a Marievsí.
Místní část Příjemky - Marieves.
Příjemky
Obec údajně vznikla v roce 1422,
kdy byl husity dobyt Německý Brod
a část tamních obyvatel požádala město
Chotěboř o ochranu. Město jim vymezilo
oblast Příjemek a jméno vzniklo od pojmu
přijatý obyvatel města. První dochovaná
zmínka o obci pochází z roku 1713, ale
zároveň se uvádí, že obec platila úrok
opatství žďárskému od starodávna.
V těsném sousedství se nacházela
Marieves, která původně náležela
k Počátkám. V roce 1957 došlo k odtržení
od Počátek a ke sloučení s obcí Příjemky.
Křížek
Zvonička
Místní část Počátky.
Dům
S 49°40'49,2'' V 15°41'12''
Břevnická studánka
Roubenka
Křížek u hlavní cesty.
Místní část Počátky.
S 49°40'46'' V 15°41'12''
Křížek
20
Starý dům z roku 1891.
Místní část Počátky.
Studánka byla obnovená v roce 2005.
Voda ve studánce je pitná.
Místní část Dobkov.
S 49°41'21'' V 15°42'20''
Kamenný křížek s nápisem "Pochválen
buď Ježíš Kristus".
Místní část Příjemky - Marieves.
Křížek
S 49°41'29,7'' V 15°42'20''
Křížek stojí na zahradě domu čp. 8.
Místní část Příjemky - Marieves.
Křížek
S 49°41'34,9'' V 15°42'16''
Kamenný kříž u obecního úřadu,
vybudovaný v roce 1895.
Místní část Příjemky.
9
Památník obětem I. a II.
světové války
S 49°41'36'' V 15°42'17''
Místní část Příjemky.
Křížek
S 49°40'19,5'' V 15°42'44''
Místní část Střížov - Hájek.
Střížov
Některé prameny spojují založení
Střížova se jménem Lotar ze Střížova,
o kterém se píše v roce 1287,
ale přesvědčivé důkazy o tom nejsou.
Obec ale určitě existovala na přelomu
13. a 14. století. Listiny pojednávající
o převodu pozemků mezi Jitkovem
a Slavětínem klášteru v Pohledu zmiňují
totiž jména Protivoj ze Střížova a Zdislav
ze Střížova. Listiny psali Čeněk z Borové
a Albert z Borové, bratři z rodu Ronovců.
Roku 1454 náležel Střížov k Malečskému
statku. Po smrti Jíry z Malče jej vyprosili
synové Heřman z Malče a Jiří z Malče.
V následujícím půlstoletí je pak obec
připojena k panství Přibyslavskému.
Hynek Boček Zajímač z Kunštátu totiž
Střížov uvádí v soupisu vsí, kterým
daroval právo odúmrtě – poddaní mohli
svobodně odkazovat svůj majetek.
Roku 1515 koupil celé panství Mikuláš
mladší Trčka z Lípy. Jeho dědicové pak
panství se Střížovem prodali Karlu
z Valdštejna a na Skále. Jeho dcera
Kateřina sňatkem převedla majetek na
Zachariáše z Hradce. Jáchym Oldřich
z Hradce v roce 1597 prodal panství
Zejdlicům z Schönfeldu. V roce 1623 byl
majetek Rudolfa Zejdlice zabaven královskou komorou pro účast v protihabsburském povstání. Majetek pak koupil
kardinál František, kníže z Ditrichštejna.
Jeho potomci spravovali panství až do
roku 1848, kdy došlo ke zrušení vrchnostenských správ. K obci patří osada
Hájek.
Památník padlým
ve světových válkách
S 49°40'39,3'' V 15°43'15''
Místní část Střížov.
Křížek
S 49°40'47,1'' V 15°43'0''
Křížek je umístěný naproti hřbitovu.
Místní část Střížov.
22
Kaple a křížek
S 49°40'39,7'' V 15°43'19''
Kaple s nápisem "Zdrávas Maria" byla postavena v roce 1873. V těsném sousedství
je kamenný křížek.
Místní část Střížov.
Křížek
S 49°40'33,5'' V 15°45'11''
Křížek na kraji lesa u silnice č. 34.
Křížek
S 49°40'20,8'' V 15°43'58''
Malý kamenný křížek u silnice č. 34
spojující Ždírec nad Doubravou
a Havlíčkův Brod.
Křížek
S 49°40'47,8'' V 15°44'7''
Křížek umístěný u polní cesty na louce
nad obcí Střížov.
Místní část Střížov.
Křížek
S 49°42'59,8'' V 15°41'1,3''
Křížek
S 49°41'54,5'' V 15°41'40''
Místní část Příjemky.
Křížek
S 49°42'11,3'' V 15°43'29''
Kamenný kříž z roku 1838.
Místní část Bílek.
Křížek
S 49°40'32,1'' V 15°44'23''
Kamenný křížek stojí u silnice č. 34 mezi
Ždírcem nad Doubravou a Havlíčkovým
Brodem.
10
Bílek
Neověřené zprávy hovoří o obci v dávných dobách, dříve zvané Přechod.
Kamenný most přes řeku Doubravu byl
údajně postaven za Karla IV. Tyto zprávy
však nejsou potvrzeny. První ověřená
zmínka pochází z roku 1787, kdy zde stálo
29 domů. Osada patřila do panství knížat
z Ditrichštejna. Od roku 1781 osadu
spravoval Karel Jan z Ditrichštejna,
od roku 1802, kdy zdědil Nové Město nad
Metují, přijal přízvisko z Leslié. Po něm
zdědil osadu v roce 1808 František Josef
Jan z Ditrichštejna, který ji spravoval do
zrušení vrchnostenských správ (1848).
V roce 1843 je připomínán panský železný hamr a mlýn, které pak v roce 1882
zničila velká voda na Doubravě, která
protrhla hráze rybníků mezi Bílkem
a Sopotami (součást obce Sobíňov).
V obci se nachází pěkná zvonička z roku
1858, která byla v roce 1994 obnovena.
V dobách páry byla kousek za obcí
směrem na Chotěboř vystavěna vodárenská věž dodávající vodu na 3 km vzdálenou stanici Chotěboř. Věž sloužila svým
účelům v letech 1893–1953. Mezi Bílkem
a Chotěboří se nachází malebný úsek
řeky Doubravy zvaný Údolí řeky
Doubravy. Směrem na Sobíňov se nachází
přírodní rezervace Niva Doubravy.
V obci se též nachází rozsáhlý bývalý
objekt vojenské posádky, který v letech
1968–1990 využívala sovětská armáda
jako dělostřelecký sklad. Po odchodu
Sovětů v roce 1990 prostor využívala
česká armáda. Nyní je využíván
soukromými subjekty k nevojenským
účelům.
23
24
Kaple Panny Marie
Most
S 49°42'13,9'' V 15°43'56''
S 49°42'14' V 15°43'51,6''
Kaplička, kterou zdobí nápis "Zdrávas Maria milosti plná".
Místní část Bílek.
Pomník
Pomník
S 49°42'22,3'' V 15°43'45''
S 49°42'23,3'' V 15°44'4''
Pomník Antonína Starého, který padl
5. 5. 1945.
Místní část Bílek.
Pomník Boh. Janáček, který zemřel
5. 5. 1945.
Místní část Bílek.
V současné době most pro pěší. Most byl
dle pověsti postaven na Liběcké stezce
poté, co zde projížděl Karel IV. a při brodění řeky Doubravy ztratil podkovu.
Přechodu (dnešní Bílek) pak poslal
peníze na zbudování brodu nebo mostu
přes řeku Doubravu.
Místní část Bílek.
Vodárenská věž
S 49°42'15,2'' V 15°43'14''
Vodárenská věž patřila drahám a dodávala říční vodu z Doubravy do nádražního
vodojemu v Chotěboři. Vodou se napájely parní lokomotivy. Nad horními okny je
vytesán letopočet, kdy byla třípatrová věž postavena – 1879. Základnu věže tvoří
obdélník se zkosenými rohy. Věž je vysoká 25 m. Přízemí a 1. patro je vyzděno
z kamene, síla stěny je 130 cm. V přízemí, kde byl hlavní uzavírací ventil vypouštěcího potrubí, se skladovalo i palivo. Během zimy se tu muselo topit, aby nezamrzla
voda. Z téhož důvodu bylo potrubí uvnitř věže izolováno slaměným pletencem
a šachta vypouštěcího potrubí se na zimu zasypávala suchým mechem, který byl
každý rok měněn.
Druhé a třetí patro je vyzděno z cihel. V obou patrech je po jedné místnosti o rozměrech 5 x 4,5 m. Ty sloužily jako byt pro obsluhu. Všechna patra jsou propojena
dřevěným schodištěm, vedeným při východní straně budovy. Stavba je zpevněna
ocelovými táhly. V nejvyšším patře byl umístěn rezervoár o obsahu 50 m3.
Byl snýtován z ocelového plechu. Vnitřek byl pokryt asfaltovým nátěrem. Vodu
do rezervoáru dodávala čerpací stanice – strojovna, postavená u řeky. Výtlačné
čerpadlo poháněl parní stroj o výkonu 20 HP, který byl součástí strojovny. Parní
pohon sloužil do roku 1953. Vodárenská věž byla propojena s nádražím litinovým
potrubím dlouhým 2900 m. Voda přitékala samospádem. V roce 1961 ČSD vodárnu
i čerpací stanici prodaly. Nyní jsou z nich rekreační objekty. Vodárna vznikla
v místě, kde od počátku 18. století do roku 1843 stály železné hamry.
Místní část Bílek.
Křížek
Boží muka
S 49°42'20,7'' V 15°44'28''
S 49°43'13,9'' V 15°39'34''
Místní část Bílek.
Most
S 49°42'20,4' V 15°43'35,8''
Železniční most byl vystavěn roku 1875.
V roce 1876 zde projel první vlak a od té
doby funguje až do současnosti.
Místní část Bílek.
Křížek
S 49°44'14,7'' V 15°37'8''
Jde o litinový křížek se zvláštním
dvouhrobem. První patří důstojnému
pánu Františku Čechtickému a druhý
vojáku jménem Sergej Pavlovič
Sarnačev, který zde zemřel v květnu
1945.
Místní část Klouzovy.
11
25
Křížek
S 49°44'4'' V 15°37'23''
Místní část Klouzovy.
Klouzovy
Název snad pochází od jména prvního
z obyvatel – Mikuláš, které se zkracovalo
na Klaus a někdy dostávalo podobu
Klouza. První zmínka o osadě pochází
z roku 1787, kdy zde stálo 9 domů
a patřila k chotěbořskému panství.
Na sklonku osmnáctého století obec
spravoval Jan Pavel Zerba z Brachfeldu
a po jeho smrti Jana Nepomucena
s manželem Josefem Jáchymem
Vančurou z Řehnic. Posledními pány pak
byli Marie Frederika a její manžel Jan
Josef Dobřenský z Dobřenic.
Jeřišno
4
Ves je poprvé připomínána v roce
1406 v souvislosti s vilémovským
klášterem pod názvem Ves
Zerussna. Vedla tudy Liběcká
(Libická) obchodní stezka.
3
6
8
2
5
1
V lese nad obcí lze nalézt obrys
základů dřevěné tvrze, jež v obci
stávala. Postupem času si lidé
stavěli svá obydlí stále blíže řeky,
kde obdělávali úrodnější půdu.
Název obce se vyvíjel od původního Zerussna (1406), Rzerzyssno
(1578), Ržeržissno (1623), Gerissno
(1654), Geržicžno, Giržičcno (1787),
Jerischno, Geřižno, Giřižno (1843)
až po dnešní Jeřišno, Řeřišno
(1854). Základem místního jména
této obce je jméno rostliny řeřicha.
7
Památník padlým
v I. světové válce
S 49°47'15,5'' V 15°38'30,4''
1
Místní část Heřmaň.
7
Kostel sv. Václava
S 49°47'15,3'' V 15°38'32,2'' | Číslo ÚSKP: 19741 / 6-231
Farní kostel sv. Václava je připomínán již kolem roku 1350, kdy příslušel
k Vilémovskému klášteru. Původně gotický kostel byl přestavěn a rozšířen
v polovině 18. století, kolem roku 1800 byla přistavěna věž a bylo rozšířeno kněžiště.
Dnes barokní kostel je jednolodní stavbou s pravoúhlým presbytářem, sakristií,
oratoří na severní straně a s věží v západním průčelí. Věž je čtyřboká, dvoupatrová.
Hlavní oltář je novorománský a najdeme zde dva zajímavé náhrobníky – z roku 1615
figurální náhrobník paní Anny Častolárové, manželky rytíře Krištofa Častolára
z Dlouhé Vsi, pána na Vestci, a náhrobník s vojenskými trofejemi z roku 1693.
Nejstarší památkou je starý zvon ve věži kostela, který má údajně na plášti reliéf
svatého Jana Křtitele s nápisem v gotické minuskule, která ho datuje do roku 1535.
Místní část Heřmaň.
12
Bývalá fara
S 49°47'13,1'' V 15°38'35,3''
Bývalá fara v místní části Heřmaň, kde
má v současnosti svůj ateliér malíř
Železných hor Josef Mathias Minařík,
rodák z Ronova nad Doubravou. Krásné
a poklidné Jeřišno se mu stalo druhým
domovem, neboť zde pobývá celý rok.
Místní část Heřmaň.
Křížek
S 49°47'43,7'' V 15°37'33,9''
2
Místní část Vestecká Lhota.
Křížek
S 49°47'43,7'' V 15°37'33,9''
3
Místní část Chuchel.
Stodola
S 49°48'20,3'' V 15°37'47,7''
4
Místní část Chuchel.
Křížek
S 49°47'31'' V 15°38'26,2''
5
Jedná se o opravený litinový křížek na
kamenném podstavci, který stojí před
odbočkou na Podhořice.
8
Křížek
Dům
S 49°47'52,5'' V 15°39'13''
6
Litinový křížek na kamenném
podstavci, pravděpodobně z konce
19. století až začátku 20. století.
Místní část Podhořice.
S 49°47'47,4'' V 15°37'34''
Dům pochází z roku 1872. Místní část Vestecká Lhota.
Klokočov
Obec prvně zmíněna r. 1491.
V předhusitské době Klokočov
a Lhotka patřily vladykům
z Ostružna a pak k rušinovskému
zboží. Roku 1491 je spolu s dalšími
vesnicemi Jiřík a Václav
z Rušinova prodali bratrům
Burianovi a Mikuláši mladšímu
Trčkovi z Lípy a z Lipnice, kteří
Klokočov připojili k hradu
Lichnici.
6
5
Roku 1788 získal Klokočov Jan
Karel Schonowetz z Ungarswertu,
jenž nechal o rok později nad
osadou Klokočovská Lhotka
postavit zámeček, který roku 1796
získal kupec Josef Mucha.
2
4
3
13
Od počátku 19. století náležel
Janu Vilému Lohrovi a jeho
dědicům.
1
4
6
Barokní zámeček
Kostel sv. Bartoloměje
S 49°48'24,05'' V 15°40'5''
S 49°48'8,14'' V 15°40'23,7''
Roku 1788 získal Klokočov a Běstvinu Jan Karel Schönowetz z Ungarswertu, který
si hned následujícího roku nechal nad Klokočovskou Lhotkou postavit barokní
lovecký zámeček. Od roku 1796 byl Klokočov centrem samostatného statku
v majetku čáslavského kupce J. Muchy. Jednoduchá patrová budova s mansardovou
střechou sloužila po roce 1945 jako rekreační středisko Východočeských energetických závodů, po privatizaci slouží rekreačním účelům.
Místní část Klokočovská Lhota.
Křížek
S 49°48'5,33'' V 15°40'28,3''
1
Kamenný křížek z roku 1908 stojí pod
památnou lípou a nese nápis "
Pochválen buď Ježíš Kristus".
Kaple sv. Jana
S 49°48'13,03'' V 15°40'20,6''
2
Kostelík s apsidou a věžičkou pochází
pravděpodobně z přelomu 19. a 20. století
a stojí na místě jednoho ze dvou popravčích míst. Kaplička sloužila jako místo
poslední útěchy před exekucemi.
3
Památná lípa
S 49°48'5,33'' V 15°40'28,3''
Klokočovská lípa roste na svém místě již od dob knížete Václava, kdy byl kraj
pokrytý hustými lesy, protkanými močály a bažinami. Pravděpodobně sloužila jako
významný orientační bod na trase středověké obchodní Libické stezky. Vypráví se,
že se pod ní zastavil Karel IV. se svou družinou při cestě z královského hradu
Lichnice, který roku 1334 vyplatil ze zástavy. Lípa je tak někdy nazývána Královská nebo Karlova. Kmen stromu, měřící téměř 9 metrů v obvodu, je dnes dutý a zjizvený. Aby se vahou svých hlavních větví zcela nerozlomil, svírají ho od roku 1923
železné obruče. V roce 1935 strom citlivě ošetřil profesor Frič, od té doby však došlo
k jeho dalšímu poškození. Lípa si sice vytvořila v dutině tzv. vzdušné kořeny a její
rány se zahojily vytvořením kalusu, ale jedna z jejích hlavních větví se vylomila
a otevřela narušený kmen. V roce 1995 tak musela být znovu "opravena": byla ošetřena dutina kmene, došlo k uvolnění ocelového pásu a k zakrytí stříšek nad dutinami jedné z hlavní větví šindelem a laminátem. Kolem stromu byl také vybudován plot, který ochraňuje kořenové náběhy proti odírání. Od roku 1976 je lípa státem
chráněna a je na seznamu památných stromů. Lípa byla finalistou ankety strom
roku 2008.
14
5
Hostinec u zámečku
S 49°48'16,92'' V 15°40'16''
Budova hostince byla vybudována
v secesním stylu a nedávná
rekonstrukce jí vrátila zpět původní
podobu z 19. století. Dnes slouží budova
jako penzion a restaurace.
Lány
2 1
3
Lány, obec na jižním svahu Železných hor, vznikly ve 13. století.
V roce 1895 mívaly 32 domů s 244 obyvateli. Dříve patřily Lány
pod obec Libice nad Doubravou. V roce 1990 se obec osamostatnila.
4
Zvonička
S 49°45'32,18'' V 15°42'46,4''
1
Dřevěná zvonička pochází z roku 1897.
Památná lípa
S 49°45'32,18'' V 15°42'46,4''
Křížek
S 49°45'32,26'' V 15°42'46,1''
Křížek je uprostřed obce a byl
vybudován roku 1897.
3
5
4
5
Křížek
S 49°45'1,9'' V 15°43'4,9''
Křížek u potoka.
Místní část Suchá.
Památná lípa
S 49°45'30,78'' V 15°42'52,3''
Lípa se nachází před stavením čp. 3 a její stáří je odhadováno na 500 let. Kmen
stromu, který je vysoký 25 m, dosahuje obvodu 730 cm. Tato lípa, od roku 1976
prohlášená památným stromem, měla údajně sloužit na Liběcké stezce jako
hraniční a signalizační bod. V současné době je rozsocha kmene chráněna
šindelem.
15
2
Libice nad Doubravou
6
7
10
2 1 5
3 4
8
11
9
První písemná zmínka o obci
pochází z roku 1146. Předpokládá
se však, že byla založena již
v 10. století na Libické kupecké
stezce, která spojovala Čechy
s Moravou. Původně byla v obci
tvrz obývaná strážci stezky v čele
s Ljubjatou, od jehož jména je
pravděpodobně odvozen jak název
obce, tak stezky. Po změně trasy
stezky ztratila Libice na
významu. Asi roku 1148 kníže
Vladislav II. potvrdil darování
Libického újezdu spolu s Libicí
nad Doubravou olomouckému
biskupství. Farní ves měla velký
význam, který ale poklesl
založením Chotěboře.
Před dobou husitství patřila obec
ke klášteru ve Vilémově, později
jako zástavní majetek Trčkům
z Lípy k hradu Lichnici a Lipnici.
V 16. století pak ke Světlé nad Sázavou. Ke Světlé nad Sázavou patřila obec do roku 1597, poté k panství
Nový Studenec a často měnila majitele (Vlachyňové z Říčan, z Náchoda, z Roupova, Kustošové ze Zubří
a Lipky). Kolem roku 1700 koupil Libici Karel Josef Zumsand ze Sandbergu a vytvořil zde nový statek,
ke kterému patřil i Horní Sokolovec, Dolní Sokolovec a Libická Lhotka. Roku 1709 získává statek Václav
Rudolf Haugvic z Biskupic, který zde staví zámek. Jako majitel následuje František Jáchym Haugvic
z Biskupic a následně obec střídá majitele z rodů Kustošů ze Zubří, Metternichů a Buttlerů. V roce 1741 obec
spravoval Ferdinand Adam Kustoš ze Zubří, pak se majitelé rychle střídají. Roku 1759 obec vlastní Václav
František Heymerle a v roce 1775 od Laryšů ze Lhoty kupuje statek Antonín Leopold Boleslavský
z Rittersteinu. Roku 1795 byla obec povýšena dekretem Františka II. na městys.
Kostel sv. Jiljí
S 49°44'42,72'' V 15°42'17''
Číslo ÚSKP: 17131 / 6-272
Lze předpokládat, že první kostel, tehdy
románský, byl postaven během druhé
poloviny 12. století. Z této doby se zachovaly podélné zdi lodě. V roce 1352 byl
kostel goticky přestavěn. Z té doby se
zachoval presbytář. Při barokní přestavbě kostela ve 2. polovině 17. století
byla přistavěna mohutná věž. Okolo
kostela se rozprostíral hřbitov, zrušený
v roce 1901.
Jádro stavby tvoří tři části, každá jiného
stáří. Nejstarší, románské, je zdivo chrámové lodě v prostoru kněžiště. Gotickou
fázi kostela připomíná presbytář. Nejmladší, barokní éru, pak připomíná
především mohutná věž na západní
straně kostela.
1
16
Pomník padlým
S 49°44'43,01'' V 15°42'17''
Pomník s nápisem "Osvobozené vlasti
a jejím padlým synům" je umístěn na
náměstí sv. Jiljí.
Fara
S 49°44'41,53'' V 15°42'18,4''
2
Zámek
S 49°44'41,5'' V 15°42'10,4'' / Číslo ÚSKP: 18843/6-272
Zámek v barokním stylu byl postaven po roce 1709 Václavem Rudolfem Haugvicem.
Jeho původní podoba není přesně známa, ale jednalo se zřejmě o jednopatrovou
obdélnou budovu, na kterou navazovalo hospodářské stavení, a později zde byl
založen park. Z této doby se dochovaly barokní klenby v přízemí. V letech
1862–1864 dal Benedikt Boleslavský zámek přestavět ve slohu novogotickém
– bylo přistavěno patro a zámek byl rozšířen o severní trakt s věží.
3
Socha sv. Jana
Nepomuckého
S 49°44'41,1'' V 15°42'11,8''
V roce 1721 byl pod kaštany před
zámkem postaven podstavec s neznámou sochou. Na podstavci je vyryt nápis
a dva erby. Současná socha sv. Jana
Nepomuckého pochází z roku 1883.
Vystřídalo se zde mnoho vlastníků. K nejvýznamnějším patřila rodina
Boleslavských z Rittersteinu. Benedikt vymohl roku 1795 na císaři Františku II.
povýšení Libice na městys s právem trhů. Dalším z významných vlastníků byl
Karel Gürtler z Kleebornu, který jako první začal na našem území pěstovat jetel.
Potomkům posledního vlastníka byl zámek vrácen v restituci, ti jej ale hned
prodali a následně vystřídal několik majitelů. V současné době je v zástavě
u banky a o jeho osudu se rozhoduje. Zámek je veřejnosti nepřístupný.
Morový sloup
Pilnův statek
S 49°44'42,5'' V 15°42'15,6''
S 49°44'45,82'' V 15°42'22,4''
Toskánský mariánský sloup (morový
sloup) pochází z počátku 18. století,
je na něm Madona s Ježíškem
a je umístěn na náměstí.
Náhrobní kameny
S 49°44'42,72'' V 15°42'17''
Nejstarší náhrobní kámen pochází
z roku 1584. Je z bílého mramoru, v jeho
horní části byla čtverečná kartuš
a v dolní části znak s tuleněm. Umístěn
je v kostelní dlažbě pod oltářem a zakrývá vchod do krypty pod kostelem, kde
byl v tom roce pohřben pan Předbořský
z Předboře a pak i pozdější majitel Libice
Norbert Haugvic z Biskupic. Bohužel, jak
už dobové prameny z roku 1958 zaznamenaly, kámen je však již ošlapán
a je nečitelný. Další náhrobní kámen
je umístěn na kostelní zdi. Jedná se
o empírový náhrobek, který v roce 1822
nechala zhotovit dcera majitele panství
a patrona kostela Benedikta Boleslavského z Rittersteinu a Barbory
Boleslavské Nepomucena.
4
Jedná se o nově zrekonstruovaný
historický objekt z konce 18. století
(rekonstruovaný v roce 1869). Obec
Libice nad Doubravou jej v roce 1996
zakoupila s cílem uchovat jej jako
poslední typické selské stavení.
S přispěním státu se záměr zdařil a dnes
slouží jako turistická ubytovna
a centrum místní kultury.
Křížek
S 49°45'7,5'' V 15°41'18,8''
Křížek
S 49°44'51,9'' V 15°42'48''
5
Hřbitovní kaple
S 49°44'43,4'' V 15°42'34,9''
Jedná se o novodobější stavbu.
17
Křížek
Zvonička
S 49°45'15,7'' V 15°43'37,1''
S 49°46'28,8'' V 15°43'47,6''
Na křížku z roku 1905 je nápis "Chvála
Kristu".
Místní část Lhůta.
Místní část Spálava.
Křížek a zvonička
S 49°45'27,2'' V 15°44'6''
Křížek pochází z roku 1867.
Místní část Lhůta.
Starý dům
S 49°45'27,7'' V 15°44'5,9''
Místní část Lhůta.
Křížek
S 49°45'33,4'' V 15°43'36,3''
Křížek je téměř zničený, takže se jedná
spíše o torzo.
Místní část Lhůta.
6
Zvonička
Kamenný kříž
S 49°45'37,8'' V 15°44'59''
S 49°46'21,3'' V 15°45'58,9''
Místní část Barovice.
Křížek
S 49°45'37,8'' V 15°44'59,1''
Místní část Barovice.
Památník v místě bývalé
hájovny Josefa Eise
S 49°46'21,6'' V 15°46'28,8''
Jedná se vlastně o pomník rodiny
Eisovy, umístěný u cesty na kraji lesa
na základech bývalé hájovny, kde rodina Eisova žila. Na pomníku je deska
s tímto nápisem: "Na tomto místě stávala
hájenka Josefa Eise, organizátora partyzánské základny v osadách Křemenice
a Polom u Trhové Kamenice. V zimní
partyzánské válce v letech 1944–1945
spolupracoval se skupinami Mistr
Jan Hus a Jan Kozina. Byl umučen
v Terezíně 30. března 1945. Čest jeho
památce."
Místní část Křemenice.
Spálavská lípa
S 49°46'28,1'' V 15°43'48,6''
Chráněný přírodní výtvor. Spálavská
lípa byla vyhlášena stromem
chráněným státem v roce 1976. Obvod
kmene dosahuje 580 cm, výška 25 m,
stáří 575 let.
Místní část Spálava.
Na kříži je nápis "Postaveno od osadníků
Křemenických 1918".
Místní část Křemenice.
7
Kamenný kříž
S 49°46'1'' V 15°44'8''
Zvonička
S 49°46'21,4'' V 15°46'59,1''
Kamenný kříž postavený roku 1897.
Místní část Nehodovka.
Místní část Křemenice.
Roubenka
S 49°46'23,2'' V 15°45'50,9''
Místní část Křemenice.
Starý dům
S 49°46'29,1'' V 15°44'37,3''
Místní část Chloumek.
Křížek
S 49°46'29,5'' V 15°44'36,1''
Místní část Chloumek.
Zvonička
S 49°46'29,5'' V 15°44'36,1''
Místní část Chloumek.
Starý dům
S 49°46'29,9'' V 15°44'34,6''
Dům pochází z roku 1886.
Místní část Chloumek.
Křížek
S 49°46'28,8'' V 15°43'47,6''
Místní část Spálava.
18
8
Hasičská zbrojnice
S 49°44'44'' V 15°44'41''
Hasičský sbor byl v Kladrubech založen
v roce 1890.
Místní část Kladruby.
Křížek
Usedlost Rochňovec
S 49°44'38,3'' V 15°44'39,7''
S 49°45'3,46'' V 15°40'58,4''
Křížek s nápisem "Pochválen pán Ježíš
Kristus, Bože žehnej naší obci".
Byl opraven v roce 2002.
Místní část Kladruby.
Usedlost byla v minulosti součástí Chotěbořského zámku hrabat Dobřenských.
Celková rozloha pozemků je cca 11,5 ha, jedná se o lesy, pole, pastviny a park, který
zdobí staleté lípy, duby a platany. Usedlostí protéká řeka Doubravka a nachází se zde
i nevelký rybník. V současnosti je objekt, který byl občas nazýván i zámkem,
v soukromém vlastnictví a je veřejnosti nepřístupný.
Usedlost Kroměšín
S 49°44'35,88'' V 15°41'44''
Naproti Obstovu mlýnu se nachází
opravená usedlost Kroměšín.
Místní část Libice nad Doubravou.
10
Obstův mlýn
S 49°44'38,4'' V 15°41'48,4''
11
Křížek
S 49°44'24,79'' V 15°41'13,3''
Menhir
Místní část Hůrka.
S 49°44'41,64'' V 15°44'45,9''
Novodobý menhir.
Místní část Kladruby.
9
Křížek a památné stromy
S 49°44'10,46'' V 15°42'9,7''
Místní část Libická Lhotka.
Maleč
Chceme-li se vrátit do prvopočátků obce, musíme se vrátit do
10. století, kdy krajem procházela
Liběcká stezka navazující na
Zlatou cestu. Tato střežená
kupecká stezka dala vzniknout
celé řadě středověkých tvrzí
i osad. Jako majitel Malče
a dalších osad v okolí byl velmi
dlouho uváděn klášter ve Vilémově. Podle některých pramenů
je již v roce 1150 uváděno jméno
rytíře Jeníka, který vlastnil tvrz
a poplužní dvůr Maleč a jehož
úkolem bylo udržovat v pořádku
orientační bod a kapličku se
znakem orlice na návrší vedle
tvrze.
4
3
12
6
5
19
Prvním historicky ověřeným nájemcem Malče byl roku 1278 Vintíř z Malče. Roku 1387 postoupil benediktinský opat Ondřej osadu i s tvrzí k doživotnímu užívání Jírovi z Jeníkova. Jeho potomci užívají jména
Malečtí z Malče. Od roku 1588, za vlády Rudolfa Habsburského, byl majitelem Otomar z Holohlav, po něm
od roku 1599 Jan Benedeta z Nečtiv a na Vilémově. V této době bylo započato se stavbou malečského
zámku. Další majitel, pan Buryán Chuchelský, rytíř z Nestajova, na Malči a Předboři, se spolu se svými
bratry zúčastnil sněmu českých stavů roku 1620, ale poněvadž podporoval s Janem Rudolfem Trčkou
císařské vojsko, byl dne 3. října 1623 osvobozen od konfiskace majetku. Roku 1622 rozšířila Barbora
Chuchelská ze Skuhrova a na Malči panství o osady Předboř, Blatnice, Jeníkovec, Hranice a Štikov.
Roku 1673 byl majitelem zámku Jan Václav Udrčský z Udrče. Za dalšího majitele Norberta Augustina
Voračického z Paběnic, hejtmana Čáslavského kraje, byl přestavěn zámek. V roce 1719 koupil panství
František Josef, hrabě ze Schönfeldu. Jeho dcera Kateřina se roku 1764 provdala za knížete Jana Adama
z Auerspergu. Tento rod vlastnil malečské panství až do roku 1862, kdy jej koupil významný obrozenecký
politik a publicista František Ladislav Rieger, za nímž sem pak často jezdíval i jeho tchán, historik
František Palacký (1798–1876).
1
Socha Panny Marie
S 49°46'14,88'' V 15°40'53,7''
Číslo ÚSKP: 28487 / 6-4521
Socha stojí u vjezdu do zámku
a byla vytesána roku 1685.
2
4
Socha sv. Jana
Nepomuckého
S 49°46'14,88'' V 15°40'53,7''
Číslo ÚSKP: 35257 / 6-286
Socha se nachází u vjezdu do zámku
a byla vytvořena roku 1707.
Panský dům
S 49°46'19,7'' V 15°40'46,3''
Číslo ÚSKP: 16912 / 6-287
Jedná se o bývalouou poštu,
která se nachází v areálu zámku.
Křížek se zvoničkou
Křížek
S 49°45'50,51'' V 15°41'17''
S 49°46'47,7'' V 15°40'32,9''
Křížek pochází z roku 1902.
Místní část Dolní Lhotka.
5
Křížek a zvonička
S 49°45'50,8'' V 15°41'16,4''
Křížek i zvonička jsou umístěny
na návsi.
Místní část Hranice.
Křížek pochází z roku 1864.
Místní část Hranice.
Křížek
Zvonička
S 49°46'3,94'' V 15°41'34,1''
S 49°46'47,7'' V 15°40'33''
Místní část Jeníkovec.
Místní část Dolní Lhotka.
Staré stavení
S 49°46'13,98'' V 15°40'53,9''
20
Křížek
S 49°45'51,95'' V 15°42'36,8''
Křížek pochází z roku 1889.
Místní část Předboř.
3
Zámek
S 49°46'16,03'' V 15°40'43,7''
Číslo ÚSKP: 30424 / 6-285
Někdy v průběhu 15. století nahradilo pustý hrad Sokolov rytířské sídlo, doložené spolu s dvorem a vsí roku 1515 za Jiřího
Přibka z Otaslavic. Roku 1687 koupil panství Augustin Norbert Voračický z Paběnic, který započal s výstavbou jednokřídlé
patrové budovy raně barokního zámku doplněné dvoupatrovým rizalitem, z jejíž původní výzdoby se dochovala pouze štuková
nástropní výzdoba v jediné ze starých místností. Po Schönfeldech zdědili Maleč Auerspergové, a protože stísněné prostory
zámku přestaly vyhovovat jejich nárokům, nechal po roce 1827 František Xaver Auersperg doplnit původní sídlo dvěma
bočními patrovými křídly. Ta byla později spolu s hlavním traktem zvýšena ještě o patro a výsledný objekt vizuálně sjednotily
nové fasády.
Malečské panství koupil od Františka Auersperga roku 1862 politik František Ladislav Rieger, jehož tchán František Palacký
zde pak při svých letních pobytech vytvořil značnou část svých Dějin národu českého. Bohumilu a Vladimíře Riegerovým byl
zámek roku 1948 vyvlastněn a později zde vzniklo muzeum historie české hudby, doplněné zajímavými pracovnami obou zde
působících politiků. Roku 1994 byl zámek v restituci navrácen doc. Věře Macháčkové. Kolem zámku je park s cennými
dřevinami.
6
Křížek
Evangelický kostel
S 49°46'14,88'' V 15°40'53,7''
S 49°46'11,86'' V 15°41'10''
Křížek stojí na návsi u zámku.
Novorománský evangelický kostel z roku 1891.
21
Nová Ves u Chotěboře
Nová Ves u Chotěboře byla
založena roku 1288 rytířem
Mstislavem z hradu Chlumku
u Čáslavi. V obci byl pouze
panský velkostatek, žádné
panské sídlo se nepřipomíná.
6
4
5
2
1
Až roku 1709 statek koupil
svobodný pán Albrecht Kapoun
ze Zubří a Svojkova a nechal zde
vystavět zámek. Původní barokní
zámek z 18. století zbořen r. 1882,
v jeho sousedství vybudován
nynější zámek z let 1880–1882.
3
1
4
2
Kostel sv. Jana
Nepomuckého
Pomník padlým I. a II.
světové války
S 49°45'19,8'' V 15°38'51,3''
Číslo ÚSKP: 15634 / 6-290
S 49°45'21,5'' V 15°38'53,9''
Číslo ÚSKP: 46698 / 6-5077
Empírový farní kostel z let 1815–1816.
Novogotická věž byla přistavěna v roce
1868.
Pomník je umístěn vedle školy.
22
Hřbitovní kaple
S 49°45'30,6'' V 15°39'9,4''
Kaple, vybudovaná v novogotickém
stylu.
3
Zámek
S 49°45'16,5'' V 15°38'43'' | Číslo ÚSKP: 37920 / 6-5012
V roce 1709 nechal zámek v Nové Vsi vybudovat Albrecht Kapoun ze Zubří a Svojkova. Roku 1835 se majiteli zámku a velkostatku v Nové Vsi stává rod Bergerů. V roce 1873 koupil velkostatek se zámkem baron Mayran, jenž nechal starý zámek zbourat
a na jeho základech vybudoval v roce 1880 zámek nový. Ze starého zámku byl ponechán pouze zahradní domek. Celá stavba
byla provedena podle plánů vídeňského stavitele, který si s sebou přivezl i své dělníky, a trvala pouhých pět měsíců.
Po smrti barona Mayrana v roce 1894 zakoupili zámek Ing. Alois Mixa s chotí Annou, rozenou Vondráčkovou, která pocházela
z uhlobaronského rodu z Ostravska. V té době se na zámku scházelo mnoho hostů, protože obě starší dcery Jarmila Šťastná
a Terezie Koséová měly značné výtvarné nadání, studovaly na soukromých malířských a sochařských školách v Praze,
a na zámek v Nové Vsi často zvaly své přátele z uměleckých kruhů i učitele. Paní Terezie Koséová mimo to napsala několik
básnických knih pod pseudonymem Terezie Dubrovská a věnovala se také hře na klavír. ++ Poslední majitelkou zámku byla
Ludmila Mixová, provdaná Hippeau, která se v roce 1951 odstěhovala i s dcerou Ludmilou do Francie. Zámek i statek se stal již
v roce 1948 majetkem československého státu – roku 1951 byl zámek převzat pro sociální účely a byl zde zbudován Dětský
domov. Tomuto účelu slouží dodnes a je veřejnosti nepřístupný.
Křížek
Dřevěný kříž
S 49°45'15,1'' V 15°38'46,3''
S 49°45'20,1'' V 15°38'51,8''
Křížek u zámku.
Dřevěný kříž najdeme u kostela sv. Jana
Nepomuckého.
Obrázek Panny Marie
Křížek
S 49°45'13,1'' V 15°38'44,7''
Obrázek Panny Marie u zámku.
Pomník sovětským
osvoboditelům
S 49°45'19,4'' V 15°38'51,5''
S 49°45'33,9'' V 15°37'25''
Křížek umístěný na návsi.
Místní část Nový dvůr.
Křížek
5
S 49°45'39'' V 15°37'38,5''
Křížek
S 49°45'29,6'' V 15°39'9''
Kříž na hřbitově.
23
Křížek leží u cesty k silnici číslo 345
spojující Chotěboř s Vilémovem.
Místní část Nový dvůr.
Křížek
S 49°45'8,3'' V 15°38'59,8''
Křížek u silnice nad Novou Vsí směrem
na Chotěboř.
Křížek
S 49°45'9,7'' V 15°40'5,4''
Křížek z roku 1871 leží v místní části
Bezlejov u mostku přes řeku Doubravu.
Místní část Bezlejov.
6
Kamenný kříž
S 49°45'38,7'' V 15°38'7,1''
Křížek leží na silnici číslo 345 u odbočky na Novou Ves.
Rušinov
Rušinov vznikl ve vrcholném
středověku jako Rusinův či
Russynův dvůr. První historická
zmínka o Rušinovu pochází
z roku 1513. V Rušinově bývala
tvrz, pravděpodobně dřevěná. Tvrz
patřila na počátku 15. století
zemanskému rodu z Ostružna.
Z něho vynikal Jan Hertvík, který
měl v 15. století Rušinov v držení.
6
1
Jan Hertvík byl zemanem
5 4
3
2
z obyčejného rodu. Pro poctivost,
soudnost a ráznost se stal předákem českého zemanstva. Jak –
mimo jiné – uvádí Bohuslav
Rieger v Časopise Musea
království Českého, v roce 1429
získal hrad Lichtenburg
(Lichnice) a roku 1436 udělil Zikmund panu Hertvíkovi k Lichtenburgu majestát na hrad Oheb a některé
zboží pobořeného kláštera Vilémovského. Roku 1440 stal se hejtmanem kraje čáslavského, kterýžto úřad
zastával pak 12 let. Roku 1448 pomáhal Jiřímu z Poděbrad zmocnit se Prahy. Přičinil se, aby byl Jiří
z Poděbrad roku 1452 zvolen za správce v království Českém. V 17. století Rušinov patřil Václavu Rudolfu
staršímu Věžníku z Věžnic. Krom současných památek zde býval také malý barokní zámek z poloviny
18. stol., který byl však pro zchátralost zbořen r. 1935.
24
4
5
Barokní fara
Kostel svaté Anny
S 49°47'31,31'' V 15°42'42''
S 49°47'29,4'' V 15°42'43,5''
Místní část Modletín.
Pomník padlým
v I. světové válce
S 49°47'32,1'' V 15°41'7,7''
Barokní kostel sv. Anny v Modletíně pochází z konce 17. století. Byl postaven na
místě dřevěné poutní kaple a později v letech 1912–1913 přestavěn. Na levé straně
kostela je umístěn kámen připomínající léčivý pramen, který sloužil místním
lázním.
Místní část Modletín.
1
3
Zvonice
S 49°47'29,4'' V 15°42'43,5''
Dřevěná novodobá zvonice.
Místní část Modletín.
Kříž
S 49°47'28,28'' V 15°43'6,4''
Kříž stojí nad vesnicí Modletín a nese
nápis "Králi věčnému věnováno
v květnu l. P. 1946".
Místní část Modletín.
6
2
Lázně
S 49°47'32,42'' V 15°42'40,1''
Lázně byly v místní části Modletín vybudovány v roce 1734 nad pramenem léčivé
vody. Podle pověsti se zde v blízkosti studánky kdysi zjevila svatá Anna a od té
doby se šířila pověst o zázračných uzdravovacích účincích místní vody. Voda ze
studánky byla využívána v lázních, které údajně navštívil i Karel IV. Ke konci
18. století lázně upadají a zcela zanikly v 19. století. V současnosti probíhá jejich
rekonstrukce.
Místní část Modletín.
25
Víska
Obec v podhůří Železných hor
v údolí řeky Doubravy a Novoveského potoka byla prvně zmíněna
r. 1515.
Roku 1515 daroval pan Mikuláš
Trčka z Lípy panu Mikuláši
Otmaru z Holohlav na Vísce osadu
Vísku. Podle místní pověsti
je počátek obce úzce spjat se
zaniklou osadou na nedalekém
návrší Rouzeň. O Rouzeni existují
dvě verze pověsti. V první verzi
se tvrdí, že osada byla zničená
v bojích roku 1279 po porážce
českého krále Přemysla Otakara
II. na Moravském poli. Druhé
znění uvádí, že se tak stalo až po
vpádu Matyáše Korvína do kraje
roku 1469.
1
2
2
1
Kamenný kříž
S 49°46'14,1'' V 15°39'21,6''
Pomník padlých ve II. světové válce
S 49°46'14,4'' V 15°39'21,8''
Pomník je spojený s pomníčkem věnovaným padlým při osvobození naší země.
Pomník se nachází na křižovatce ulic Krále Jana a Žižkova.
26
Kamenný kříž 24. dubna 1879 věnovala
a nechala postavit obec Víska.
Do současné podoby byl zrekonstruován
29. 9. 1885.
Poznámky
Poznámky
Poznámky
Poznámky
Navštivte webové stránky projektu
a webové stránky MAS Podhůří Železných hor:
www.pamatky-podhuri.cz
www.podhurizeleznychhor.cz
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí
Download

zde - Kulturní památky venkova