www.jabloneckyzpravodaj.cz
OBČASNÍK
ROČNÍK VIII
NEPRODEJNÉ
JABLONECKÝ
Z P R AV O D A J
duben
2014
Sníh dubnový jako mrva pohnojí.
Vážení čtenáři,
duben je měsíc aprílový a počasí je proměnlivé
jako zprávy z naší politické scény. Někdy nevíme,
zda se smát či plakat. Narozdíl od politiky se však
počasí občas umoudří. Když duben laškuje, bývá
mnoho sena a obilí, říká lidová pranostika, takže
jen doufejme, že laškování politické povede jednou
také k plným sýpkám.
V obsahu vydání, které držíte v ruce, se věnujeme
především městským tématům a věříme, že vás
mnohá zaujmou. Ve spolupráci s archivem jsme zahájili seriál Nerealizované projekty, ve kterém vám
chceme představit stavby, které mohly v minulosti
změnit tvář města. Zajímavostí je historický exkurz
do historie fotbalu, který pro vás připravuje Jaroslav
Hrabák. U sportu jsme zůstali i v pohledu do budoucnosti areálu Břízek a zmiňujeme i další sportoviště. Tak pěkné čtení a těšit se můžete na květnové
číslo, ve kterém například zavzpomínáme s Václavem Vostřákem na květnové události 1945.
Vaše redakce.
Z OBSAHU:
Břízky
2–3
Sport s ručením omezeným
4–5
Rampa v proměnách času
6–7
Co se skrývá pod radnicí?
8
Finance jsou pod kontrolou
9
Tip na výlet
13
Edvard Kožušník – zástupce v EP
14–15
Uspěje Zeman u poslanců?
16
Bohatá historie jabloneckého fotbalu – I. 17
Seriál – Nerealizované projekty
18–19
www.jabloneckatiskarna.cz
ŠETŘÍME ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ – VYTIŠTĚNO NA RECYKLOVANÉM PAPÍŘE
www.jabloneckatiskarna.cz
SPORT
Břízky = sport + relax
Stříbro, které nám přivezli biatlonisté
z olympiády, bychom měli přetavit
v rozvoj sportovního areálu Břízky.
Už při sledování vynikajících výkonů
našich sportovců jsme přemýšleli, jakým
způsobem jim poděkovat a vyjádřit jim
podporu. Jablonec je město, kde má jak
biatlon, tak klasický běh na lyžích velkou
tradici, historii současných i bývalých medailistů z olympijských her i mistrovství
světa. A nejen to. Lyžování je sportem,
kterému se věnují tisíce, spíše desetitisíce občanů města. Nejlepší odměnou
pro sportovce by mělo být zahájení prací
na dokončení sportovního areálu Břízky
i jeho horní části běžeckého Kolečka.
Unikátní, celoročně využívaný, příměstský sportovní areál pro špičkové sportovce i širokou veřejnost
Sportovní areál Břízky, dnes tvoří přirozené zázemí jak běžcům na lyžích, tak i fotbalistům a tenistů. Pokud se jedná o jeho slabiny, tak je to dopravní dostupnost a technický
stav lyžařských tratí, které už nesnesou
z hlediska vybavenosti srovnání s moderními středisky tohoto typu ať už u nás v Novém
Městě nebo jinde v Evropě. Jeho obrovskou výhodou je blízkost padesátitisícové
aglomerace, výhodné klimatické podmínky
umožňující pořádání lyžařských závodů
i v této zimě a možnost přímého napojení
na trasy Jizerské magistrály. I když si biatlonisté i klasičtí lyžaři v posledních letech
vybudovali moderní zázemí, jsou před námi
úkoly, na které bude nutné spojit síly.
STRANA 2
Dopravní obslužnost
Jediný příjezd do areálu je ulicí Průběžnou, která je převážnou část roku velmi
exponovaná. U přehrady dochází k střetu
aut, chodců, bruslařů a cyklistů. Nevyhovuje ani kapacita záchytných parkovišť při
pořádání závodů. Řešením této situace je
vybudování nové přístupové cesty, která by
byla vedena po západní hraně fotbalových
hřišť, nad stávající komunikací. Nová silnice
by se na stávající přímo napojila v oblasti
bývalé vstupní brány na fotbalový stadion.
Toto dopravní řešení by odstranilo jak dvě
nebezpečné pravoúhlé zatáčky, tak umožnilo uzavřít příbřežní část stávající komunikace pro motorová vozidla. V další etapě lze
tuto příbřežní komunikaci napojit přes louku
u Tajvanu a pěší most přes „Cikánskou zátoku“ na stávající stezku kolem přehrady. Tím
bychom získali uzavřený okruh kolem celé
přehrady a současně by se Průběžná ulice
uvolnila pro rezidenty ve sportovním areálu.
asfaltové části pro letní tréninky, tak pro
části s přírodním povrchem. Dalším cílem je
propojení Břízek a výše položeného areálu
Kolečko tratí se standartním stoupáním.
A jak na to?
První etapou by měla být práce na projektové dokumentaci ve shodě se všemi sportovními oddíly a podnikatelskými subjekty
působícími v této oblasti. Výhodou je, že
město disponuje nejen většinou pozemků,
nutných k realizaci celého projektu ale
i řadou rozvojových studií této oblasti (viz
článek Petra Karáska). Dalším podmínkou
je spolupráce jak biatlonistů, tak klasických
běžců.
Finance musíme hledat jak v rámci Evropských fondů pro nové plánovací období, tak
v městském, krajském a státním rozpočtu.
Jedině tak se můžeme i do budoucna těšit
jak z naší sportovní mládeže, tak na medaile z velkých světových soutěží.
Ing. Petr Beitl
Tratě pro celoroční provoz
Pokud jste měli to štěstí a navštívili běžecký areál v Novém městě na Moravě, víte
odkud si vzít příklad. I když naše Břízky, kvůli dostupnosti přenosových vozů nemohou
uvažovat o pořádání světových pohárů, ambice na republikové úrovni by tu být měla.
To co potřebujeme je rozšíření stávajících
tratí jak do šířky, tak do délky a modernizace osvětlení a zasněžování. To se týká jak
JABLONECKÝ ZPRAVODAJ – DUBEN 2014
SPORT
Břízky v popředí zájmu
Město Jablonec má skvělou přednost
před jinými: unikátní spojení přehrady,
přírody a sportovních areálů, to vše doslova pár kroků od centra. Je přirozené, že
je tato oblast města v popředí zájmu jak
občanů, tak vedení města. V roce 2004
byla zpracována studie rozvoje, obsahující
osm stavebních objektů, které doplňují,
rozšiřují a zkvalitňují stávající sportovní zařízení, zlepšují dopravní situaci pro chodce
a zvyšují kapacitu parkovacích míst v okolí
areálu. Ještě do podzimu roku 2006 došlo
ke směně dotčených lesních pozemků
do vlastnictví Města. Cílem bylo vytvořit
příměstský sportovní a rekreační areál
nejen pro výkonnostní sport, ale zejména
pro každodenní pohybové aktivity občanů
Jablonce.
Studii si můžete prohlédnout na stránkách www.jabloneckyzpravodaj.cz.
tehdejšího pískového hřiště a areálu Břízky,
které bylo a je využíváno pro trénink i zápasy široké okresní fotbalové základny všech
věkových kategorií. V rámci modernizace byl
položen umělý trávník, provedeno odvodnění a oplocení plochy hřiště.
Co čeká na dokončení
Jednou z důležitých potřeb je parkování
osobních automobilů při pořádání sportovních akcí a pro rekreační aktivity v areálu Břízky, proto bylo navrženo parkoviště
s kapacitou 61 parkovacích míst. Akce
byla po podzimu 2006 zastavena, jejímu dokončení brání dodnes neukončená změna
územního plánu.
Studie dále řeší rozšíření běžeckých lyžařských tratí vybudováním nových tras
v prostoru mezi běžeckým stadionem (kolečkem), biatlonovou střelnicí a areálem
Břízky. Dokončením započatých úprav z roku 2006 dojde k propojení všech tří uvedených areálů.
S běžeckým lyžováním souvisí i částečně
realizovaný záměr umělého zasněžování
tratí. V úvodní etapě došlo k instalaci vodního děla, umožňující zasněžování v okolí
biatlonové střelnice a lyžařského stadionu.
V dalších etapách dojde k rozšíření do spodních poloh směrem k Břízkám a zpřístupnění široké veřejnosti. Počítá se také s vybudováním šaten pro lyžaře a dětského
areálu – podrobnosti naleznete na webových stránkách Jabloneckého zpravodaje.
V okolí přehrady se v minulosti udělalo
mnohé (například důležité odkanalizování
řady objektů), další projekty se chystají
a jejich realizace je otázkou dohledné budoucnosti.
Mgr. Petr Karásek
cesta pro pěší
silnice
Co se stihlo zrealizovat
V první řadě, s ohledem na bezpečnost
chodců, byl v roce 2006 vybudován chodník podél ulice Průběžné. Ve stejném roce
bylo rozšířeno parkoviště u Rybářské bašty
a v prostoru bývalého hřbitova bylo vybudováno dětské hřiště s celou řadou herních prvků. Okolní plochy byly zatravněny,
součástí areálu hřiště jsou cesty pro pěší
s povrchem z hutněného perku. Třetí dokončenou akcí roku 2006 byla modernizace
Ilustrační záběry z Mistrovství ČR v biatlonu mužů a žen
z 26. března. Vzhledem k sněhovým podmínkám proběhlo spíše
jako biatlonová exhibice za účasti olympijských medailistů.
JABLONECKÝ ZPRAVODAJ – DUBEN 2014
STRANA 3
SPORT
Sport s ručením omezeným
Město Jablonec od časů pradávných je
synonymem tradiční průmyslové výroby
a sportu. Bohatá historie připomíná
významné postavení města jako významného exportéra místní sklářské a bižuterní výroby do všech končin světa. Za monarchie platil na daních více než celá
Dalmácie a pro svůj společenský život se
mu říkávalo Malá Paříž. Vedle průmyslu
je právě sport tím, čím je Jablonec známý daleko za hranicemi. Naposledy byli
jablonečtí sportovci úspěšní na olympiádě v Soči, odkud přivezli pět z celkově
osmi získaných medailí pro Česko, jako
to shrnul kolega Endy (Jiří Endler): „Stříbrnou a bronzovou získal Ondřej Moravec, stříbro do sbírky přidala jablonecká
rodačka Gabriela Soukalová a bronz
vybojoval Jaroslav Soukup. Cenný stříbrný
kov získala smíšená štafeta ve složení
Veronika Vítková, Gabriela Soukalová, Jaroslav Soukup a Ondřej Moravec. K olympijským úspěchům lze zařadit i dvě čtvrtá
místa Soukalové a další umístění našich
biatlonistů v první desítce“. Dlouze by se
dalo psát o úspěších v atletice (Barbora
Špotáková), jabloneckém fotbale a mnohých dalších.
Za unikátním postavením sportu u nás
zřejmě nestojí jen náhoda či vhodná nadmořská výška, ale zejména dlouholeté úsilí
města o vytvoření dobrých podmínek pro
sportovce a podpora sportu obecně. V předlistopadové éře vytvářel materiální zázemí
sportovcům především dominantní LIAZ,
který však v konkurenčním období volné
ekonomiky ztratil dech a jablonecký sport
si v devadesátých letech prošel řadou změn
a nelehkým obdobím.
Dnešní situace má jistě do ideálu ještě daleko, ale i tak ji lze označit za velmi
dobrou, vždyť na Jablonecku je aktivních
více než šedesát subjektů. To samo o sobě
hovoří, že má u nás sport dobré zázemí
a podmínky. Za úspěchy sportovců stojí jejich dřina a nasazení, ale také právě kvalitní
prostor sportovišť. Jednou z nejvýznamnějších organizací je v titulu uvedená společnost Sport Jablonec nad Nisou, s. r. o.,
která se stará o městská zařízení: Areál
Střelnice: fotbalový stadion, atletický stadion (dokončen v roce 2004), atletická hala
(rekonstrukce ukončena v prosinci 2007).
Městský zimní stadion (ul. Sadová), Městská hala (ul. U Přehrady – dokončena v roce
2002), Areál volnočasových aktivit (ul. Čelakovského – dokončen v květnu 2010),
Městský plavecký bazén (ul. Svatopluka
Čecha), Sauna Sport (ul. Za Hrází – rekonstrukce dokončena v říjnu 2012). Investice
do jednotlivých zařízení byly v minulosti
nemalé, ale díky dotacím pro město únosné
a v současnosti má Jablonec „vystaráno“.
STRANA 4
Jinou kapitolou jsou nemalé prostředky
na provoz. Za užívání objektů platí sportovci
i sportuchtivá veřejnost, ale přesto jej město dotuje více než 22 miliony ročně.
Jaká jsou úskalí, problémy i plány do budoucna jsem se zeptal Ing. Milana Matury,
jednatele společnosti SPORT Jablonec nad
Nisou, s. r. o.
 Pane řediteli, předpokládám, že údržba
a provoz takové řádky objektů je náročná
na organizaci práce i finance. Můžete
čtenářům přiblížit, jak to celé funguje
v praxi?
Naše společnost má ve své činnosti správu, tedy provozování a údržbu většiny městských objektů určených ke sportovnímu
vyžití veřejnosti a členů sportovních oddílů.
Mezi ně patří nejen ty největší sportoviště,
jako je například plavecký bazén, sportovní
hala u přehrady, sportovní areál na Střelnici
a zimní stadion, ale i ty menší jako tělocvična v Jugoslávské ulici, sauna v ulici Za Hrází
v objektu bývalé Bižuterie, dále areál volnočasových aktivit s inline dráhou v ulici
Čelakovského ve Mšeně a také fotbalové
hřiště s umělým povrchem v Břízkách. Většinu těchto zařízení je v přímé péči našich
zaměstnanců, některé jako je tělocvična
v Jugoslávské ulici sloužící judistům, zimní
stadión a fotbalový stadion na Střelnici je
v podnájmu sportovních oddílů. Celkové
náklady na provoz všech těchto objektů dosahuje v ročním vyjádření částku 42 mil. Kč,
z toho je takřka 40 % vynaloženo na úhradu
energií. Polovina provozních nákladů je
pokryta z příspěvku od města Jablonec nad
Nisou, druhá polovina z vlastních výnosů
společnosti SPORT.
 Kolik máte zaměstnanců a co je jejich
hlavní náplň?
Zaměstnáváme celkem 45 zaměstnanců
na plný úvazek a další zaměstnance na částečný úvazek nebo jako výpomoc na dohodu
o pracovní činnosti. Většina z nich pracuje
ve dvousměnném celotýdenním provozu.
Máme také několik maminek na mateřské
dovolené.
 S jakými problémy se nejvíce potýkáte
a jaký je stav sportovních objektů?
Největší problémy se samozřejmě týkají
stavu jednotlivých objektů a údržby složitých technologických zařízení, které nám
všem slouží prakticky v nepřetržitém provozu. S výjimkou tělocvičny v Jugoslávské ulici,
která je určená k demolici v okamžiku zahájení výstavby obchodního centra, jsou ostatní objekty ve stavu, za který se nemusíme
před nikým stydět. Výrazně pokročila rekonstrukce budovy sloužící jako zázemí k atletické hale na Střelnici, zachránit a výrazně
zmodernizovat se podařilo bývalou saunu
Bižuterie u přehrady. Asi nejnáročnější je
před námi úkol modernizace plaveckého
bazénu. A to nejen z důvodů souvisejících
se změnou koncepce jabloneckého teplárenství a topného média, nutnou se ukazuje
i rekonstrukce a modernizace technologie
JABLONECKÝ ZPRAVODAJ – DUBEN 2014
SPORT
25metrového bazénu, změna koncepce
šaten a sociálních zařízení. Tady se rýsuje
možnost využít nového plánovacího období
k získání prostředků na modernizaci z evropských fondů.
 Je postavení FK Baumit nějak
specifické? Kdo třeba zajišťuje údržbu
stadionu, a platí fotbalisti nájem, když je
to městské zařízení?
Specifické určitě v tom, že oddíl hraje
v nejvyšší republikové soutěži. Oddílu je ze
strany města poskytnuta výhoda symbolického nájemného, běžnou údržbu a provoz stadionu včetně úhrady všech energií
a platy zaměstnanců si však platí oddíl
sám. Naši povinností jako správců areálu
je starost o běžnou údržbu a revize kotelen,
na druhou stranu je našim příjmem úhrada
nájemného při pořádání fotbalových utkání hraných mimo rámec ligových zápasů
a utkání českého poháru.
 Je podpora za strany města
dostatečná, a jaká je spolupráce
s radnicí? Neměla by být štědřejší?
S úsměvem by se asi dalo říci, že dobré
vztahy se zřizovatelem jsou pro management povinností. Ale i s vážnějším výrazem
se neostýchám říci, že rozumná dohoda
se vždy našla. Štědrost se čeká od Ježíška, od vedení města rozumné rozdělování
do všech oblastí. Jsou tu školy, kultura,
sociální služby. S tím musím počítat a brát
na to ohled.
 Relativně nedávno prošla celá
Střelnice zásadní proměnou. Jaký je
váš názor na tyto investice do areálů
a kdybyste mohl, změnil byste něco
v dřívějším rozhodování?
Ta nedávná doba je už celkem dost dávná a pomalu zapomínáme, jak Střelnice
vypadala před 10 lety. Za tu dobu vyrostla
do podoby, kterou nám mnozí závidí. Spolu
s atlety TJ Liaz se snažíme získat pro jabloneckou Střelnici kvalitní atletické turnaje
i soustředění zahraničních atletů. Jsou pro
nás přínosem nejen v propagaci, ale jsou
i důležitým zdrojem příjmů nejen pro nás
jako pronajímatele, ale i pro atletický oddíl,
který zajišťuje pořadatelskou službu a roz-
hodčí. S odstupem doby (jako jeden z těch,
který upřednostňoval výstavbu atletického
stadionu v Srnčím dole) musím konstatovat,
že koncentrace sportovních ploch na jednom místě vede k vyšší atraktivitě areálu
a snižuje náklady na správu objektů, jejich
ostrahu a údržbu. Řešení, které tenkrát
zvítězilo, bylo správné.
 Plánují se v dohledném časovém
horizontu nějaké investiční akce,
rekonstrukce či opravy?
Pro letošní rok plánujeme společně
s městem opět další etapu rekonstrukce sprch v plaveckém bazénu, kde dožilo
podlahové topení a hydroizolace. Zároveň
je v plánu i rekonstrukce schodiště k věži
s tobogány. Ve špatném stavu je izolace
odpadních žlábků okolo bazénové vany.
Tady však kromě finanční náročnosti hraje
roli i nalezení vhodného technologického
řešení.
V nejbližší době převezmeme také areál
v Srnčím dole, kde jako prvořadé vidíme
uvedení areálu do stavu, který splňuje bezpečnostní požadavky. Tedy prořez dřevin,
odstranění zlomených stromů a větví, odvoz
letitých hromad klestí, které jsou nebezpečné z hlediska možného požáru. Dále nás
čeká úprava přístupových cest a vyčištění
běžeckých drah.
 Proč není součástí Sport, s. r. o. také
areál v Břízkách?
Důvod spočívá v minulosti, kdy po rozpadu SK Břízky si jednotlivé kluby ponechaly
sportoviště ve svém vlastnictví. V Břízkách
máme ve správě pouze nově vybudované
fotbalové hřiště s umělým povrchem. Ostatní hřiště jsou ve vlastnictví oddílu TJ Jiskra
Mšeno a po rekonstrukci, která proběhla
v loňském roce, se Břízky staly spolu s přehradou a Tenis-squash centrem ozdobou
Mšena.
Společnost SPORT Jablonec nad Nisou, s. r. o.
byla založena v roce 2001 a je zcela ve vlastnictví
města Jablonce nad Nisou. Výhodou společnosti
je vyšší efektivnost při správě svěřeného majetku,
rozhodování a průhledné hospodaření.
JABLONECKÝ ZPRAVODAJ – DUBEN 2014
 Co vzkážete na závěr čtenářům?
Tak snad jen na závěr popřeji sportovcům
všech výkonnostních stupňů i nám amatérům, aby se jim v objektech, které provozuje
společnost SPORT, dobře sportovalo i rehabilitovalo, vítězství i porážky brali s úsměvem a svůj volný čas si dovedli užívat.
 Díky za rozhovor a ať se vše daří!
Mgr. Vladimír Kordač
STRANA 5
VČERA, DNES A ZÍTRA
Rampa v proměnách času
Jablonecký Klub Na Rampě dosáhne letos v prosinci plnoletosti. Již osmnáctým rokem přispívá ke kulturnímu vyžití nejen
jabloneckých a stal se už jaksi samozřejmou součástí
nabídky smysluplného trávení volného času.
Stejně, jako se vyvíjel klub samotný, mění
se i obliba žánrů. Alespoň z nabídky lze toto
usuzovat. Zda je to pravda a jak se měnil klub
v čase, jsem se zeptal Ing. Martina Bauera,
jednatele víceméně rodinné firmy Sundisk,
s. r. o., která Rampu od roku 1996 provozuje.
 Pane Bauere, Sundisk má poměrně
široký záběr činností v cestovním ruchu,
firemních akcích i kulturní sportovní
produkci, zmíním Žlutou plovárnu
na Malé Skále, lanové centrum, půjčovny
lodí na Jizeře a Nise, služby v ubytování
i občerstvení, pořádá firemní, kulturní
i sportovní akce, dětské tábory, již
zmíněný provoz Klubu Na Rampě a kdo
ví, na co jsem ještě zapomněl. Jak jste se
k tomu dostal a to všechno zvládáte? Čím
jste vlastně původní profesí?
Jsem stavební inženýr a většinu života
jsem pracoval ve stavebních firmách. Zrovna se snažím zkompletovat fotky alespoň
jabloneckých staveb, na kterých jsem se
podílel postupně jako mistr, stavbyvedoucí,
ředitel nebo jednatel firmy nebo její části.
STRANA 6
Realizoval jsem stavby po celé ČR i v zahraničí – v době, kdy jsem pracoval ve společnosti Skanska, jsem se podílel na přípravě
velkého projektu v Rusku a poté na stavbách ambasád i rezidencí po celém světě,
namátkově v Uruguai, Argentině, Indii, Indonésii, Gruzii, Anglii, Francii, Maďarsku…
V Jablonci jsem zažil hlavní stavební boom
– mojí první stavbou byl hotel Zlatý jelen,
dnes už přestavěný na domov seniorů,
podílel jsem se na sídlišti Mšeno, SOU bižuterním, objektech ČSOB, nemocnici, sportovní hale, Městském divadle, Eurocentru,
Jablonexu, Rehavitalu, muzeu – Belvederu
a řadě dalších staveb.
Založení firmy Sundisk inicioval můj syn
Martin po dokončení pedagogické fakulty
se sportovním a jazykovým zaměřením.
V prvních letech jsem byl jen tichým společníkem a poskytoval obecné know-how a občasnou podporu. Zpočátku jsme podnikali
hlavně ve sportovních službách – vybudovali jsme třeba lyžařskou školu a půjčovnu
na Tanvaldském Špičáku, kterou dnes provozuje TJ Bižuterie, pořádali některé závody.
V roce 2007 jsem se rozhodl skončit
s prací u stavebních firem a zapojil jsem
se naplno do Sundisku, jako druhý jednatel
vedle syna Martina. Stavařinu už dělám jen
jako hobby a pro vlastní potřebu (dokončuji
teď naše areály kolem Jizery) a předchozí
hobby, sport a kulturu, jako profesi, alespoň po té organizační stránce. Sundisk je
rodinnou firmou, pracuje v ní kromě nás
dvou společníků i manželka Milena, která
je hlavní duší Rampy a dramaturgyní většiny
programů, ale máme i deset dalších kolegů plus spoustu proškolených sezónních
instruktorů, barmanů a dalších spolupracovníků.
 Klubu Rampa je 18 let. Kdo byl
u kolébky v roce 1996, kdy jste se
k činnosti klubu dostali a jak?
U kolébky byli Roman Rákosník a Petr
Vobořil, podporovaní řadou místních přátel,
studentů, nadšenců i podnikatelů, včetně
nás, zejména manželky Mileny. Od začátku
klub v areálu bývalého Výstaviště pořádal
kvalitní koncerty převážně rockové, jazzové
JABLONECKÝ ZPRAVODAJ – DUBEN 2014
VČERA, DNES A ZÍTRA
a alternativní hudby, mladým jabloneckým
kapelám poskytoval zázemí pro první koncerty, konala se řada workshopů, přednášek, besed.
Koncem roku 2001 duchovní otec a tahoun Roman Rákosník z důvodu pracovního
vytížení v Kempu v Sedmihorkách od aktivní činnosti odešel a dramaturgii začalo
připravovat občanské sdružení Jablonecká
kulturní obec (JabKO) tvořené nejvěrnějšími
návštěvníky klubu, v čele se současnou
dramaturgyní Milenou Bauerovou. Od září
2003 klub provozovala parta hudebníků,
vedené Janem Weinertem, na dramaturgii
se dál podílelo JabKO a například i sdružení
jabloneckých muzikantů Tunel. V roce 2005
začala rekonstrukce klubu, od září 2006
byl klub nově otevřen, ve výběrovém řízení
na jeho provozovatele uspěla naše společnost SUNDISK, takže zejména v osobě Mileny tu je plynulá kontinuita v dramaturgii.
 Vzpomínám si, že stav objektu
do kompletní rekonstrukce pavilonu
A jabloneckého výstaviště byl v začátcích
klubu dost špatný. Přestavba samotná
znamenala přerušení činnosti Rampy
v těchto prostorách a akce se odehrávaly
v různých pronajatých sálech. Jak na ty
doby vzpomínáte?
Pavilon A byl poslední roky v hodně špatném stavu. Na rozdíl od sousedního Béčka,
které bylo zcela zdemolováno a na jeho místě vzniklo Eurocentrum, se v případě Áčka
včetně prostor Rampy zvolila rekonstrukce.
Té předcházelo i období stavby Eurocentra – na tom jsem se podílel jako šéf
realizační složky firmy Skanska a dohodl
výstavbu takového dřevěného koridoru přes
staveniště, aby se na Rampu návštěvníci
vůbec dostali.
V době rekonstrukce fungovala »Rampa
v exilu« zásluhou několika aktivistů z JabKO
v čele s předsedkyní Milenou Bauerovou
(stávající dramaturgyní klubu). Akce se přesouvaly do náhradních, ne vždy ideálních
prostor. Podle návštěvnosti se jednotlivé
pořady střídaly v Country clubu, klubovně
Městské haly, škole v Pivovarské.
Skutečný mráz si v zimních měsících zažili návštěvníci nejvíce navštěvovaných akcí
včetně nejstarší pravidelné akce – rockové
Horečky Petra Vobořila – v hale bývalého
pivovaru na Vrkoslavicích. Na začátku roku
2006 se stovky návštěvníků Horečky dočasně přesunuly do Pasecké sokolovny.
Rekonstruovaná Rampa má, na rozdíl
od původní, dva sály a přes nízký strop dobré akustické podmínky, i když bylo náročné
vychytat v mnohoúhelníkovém tvaru způsob
zvučení.
JABLONECKÝ ZPRAVODAJ – DUBEN 2014
 V osmdesátých i devadesátých letech
byl populární žánr country, bluegrass,
folk… Mnozí pamatují pravidelné zábavy
skupiny Volupsije na Černé studnici
a později U Toníčka na Maxově, Kurýry
v janovské sokolovně a další. Ke stálicím
místních skupin patřil Modrotisk, Noví
Farmáři, Na ranči, Non stop, Šance,
Kaleidoskop a jistě jsem na někoho
zapomněl. Dnešní trendy jsou zřejmě
jiné a tyto žánry se dostaly na okraj
zájmu. Je to jen můj dojem? Máte přehled
o místních muzikantech: co hrají, kdo
jsou, co se stalo s »countrysty«, co
poslouchají mladí, na co chodí střední
generace atd.

Těžko říct, co je dnešním trendem, spíš si
myslím, že každá hudba nachází své posluchače a v době obrovské nabídky jakékoli
zábavy naživo, v TV i po internetu se lidé
rozptýlí do menších komunit, masová obliba
toho či onoho žánru nebo stylu je výjimkou.
Zrovna tak se nedá říct, že obliba stylů kopíruje generace. Nejradši mám koncerty, kde
se sejdou lidé od 15 do 80, což se občas
děje.
Dramaturgii Klubu na Rampě se po celou
dobu snažíme dělat jako multižánrovou
a multigenerační – čili pořádáme koncerty
všech možných druhů hudby (s výjimkou
tzv. normalizačního popu a jeho následníků,
komplexně revivalových kapel a klasické
dechovky), převažují všechny odnože rockové muziky, ale i jazz, různá alternativa
a další… Program Rampy doplňují divadelní
představení, filmové projekce i projekce
a přednášky zajímavých osobností – cestovatelů, sportovců i jiných.
O místní countryové či bluegrassové scéně máte zjevně dobrý přehled. Zmíněné
kapely povětšinou z dřívějších dob znám,
nevím ale, zda všechny ještě hrají. Současný stav tohoto žánru by asi lépe zmapovala
například Alenka Vítová a lidé kolem ní –
stojí za pořádáním regionálních kol Porty
i Folkového kvítku, ten bývá často i na Rampě. Čas od času u nás jsou i bluegrassové
večery. Country a folk v Jablonci – nejaktivnější jsou asi Berušky zmíněné Aleny
Vítové, hodně o sobě dávají vědět velmi
mladí Nautica, zajímavý folkový projekt je
Disneyband, Modrotisk asi také pokračuje.
Mám folk, country a zejména bluegrass
moc rád, po hospodách a ohních si to i rád
zahraji, je to v podstatě bigbeat, když se to
dobře uchopí.
 Máte mezi místními skupinami svého
favorita? Vidíte nějakou vycházející
hvězdu?
Určitě na někoho zapomenu, tak snad mě
nebudou nadávat… Mezi místními rockovými kapelami samozřejmě musím favorizovat
vlastní kapelu Maršál Bazén, kde již 15 let
hraji. Patříme mezi další občas hrající veteránské kapely, jako jsou Mandragora,
kterou Honza Krajník jakožto profesionál
drží na vysoké kvalitě, Bay-Bay, Nůž, funkoví
Super Hero Killers, nejaktivnější jsou z délehrajících jabloneckých kapel Hush, nedávno
vydali pěkné CD, hrají i coveroví Blues Doctors, Stand Up, dobří jsou Vomit Electronic...
Velkým znalcem historie rockových kapel
v Jablonci i ve světě je určitě Luděk Hlásek, spolupracovník Rampy. Pomáhá nám
vyhledávat skvělé zahraniční kapely, které
se schopnostmi rovnají světové špičce, ale
nejsou ještě tak profláklí, tudíž si je můžeme
v malém prostoru Rampy cenově dovolit.
Hrál u nás třeba Joe Bonamassa nebo Deryl Jones, basák od Rolling Stones. Luděk
hodně hrával na bicí spolu s legendárním
jablonecký kytaristou Pavlem Kopalem,
který bohužel předloni zemřel.
Prostřednictvím soutěžního festivalu
Stárplej, který na Rampě již sedmým rokem organizuji, jsme přispěli i k objevení
několika dnes nejaktivnějších a nejlepších
kapel v Jablonci a Liberci – jablonečtí Exots,
liberečtí Exil 51 a The Scoffers, ti odehrají
spoustu koncertů po celé ČR a ve svých
žánrech se před konkurencí nemají za co
stydět.
Na Rampě ve Stárplej i samostatných
koncertech už hrálo víc než 150 regionálních kapel, zajímaví jsou například Tvorba,
Junk Aspect, 9431, Luděk, Cze Hun, Snap
Call a spousta dalších.
Kdybych měl z toho všeho určit regionální
hvězdy, tak Nautica, Berušky, Exots, Exil 51,
The Scoffers… Je to samozřejmě můj subjektivní názor, ale tak je to v hudbě vždycky.
Největší mediální a koncertní úspěch mezi jabloneckými muzikanty ale zřejmě nyní
prožívají Mikuláš Pejcha a Honza Drábek,
kteří prošli spoustou místních kapel, se skupinou Mydy Rabycad. Se svým elektro swingem zjevně zaplnili díru na tuzemském trhu
a mívají vyprodané koncerty v Praze i Brně…
 Díky za rozhovor, přeji, ať se daří a zase
někdy příště.
Já také děkuji a všechny čtenáře srdečně
zvu k návštěvě klubu.
Připravil Mgr. Vladimír Kordač
STRANA 7
Z MĚSTA
Co se skrývá pod radnicí?
Snad každého občas zavedou kroky při
vyřizování nějaké úřední záležitosti do budovy jablonecké radnice a zřejmě nejsem
sám, koho napadla otázka, co se asi
skrývá v místech, kam veřejnost nemá
možnost nahlédnout. Požádal jsem tedy
Václava Vostřáka, který po těch letech
již téměř patří k inventáři radnice, zda
bychom do podzemí mohli společně zajít.
Vašek je vždy ochoten pomoci a tak
jsme sjeli výtahem do -2.
Někdejší jídelna dočasně slouží jako
skladiště nepotřebného inventáře a čeká
na nějaké zajímavější využití. Podobně je
to s bývalou kuchyní, která i po dlouhých letech vypadá, jako by tu někdo knedlíky vařil
ještě nedávno. Jen trochu poklidit následky
stavebního řádění.
Je vidět, že je snaha prostory pod radnicí
smysluplně využít. Ovšem problém je, že je
to labyrint uliček, malých kumbálů a místností. Není jednoduché se tu vyznat. Chtěl
jsem použít přístroj, který měl navigování
po budově v popisu práce. Ten nabízel informace v češtině i angličtině, leč narazil jsem
na dva problémy: jednak není na síti a druhak byl na 1 Kčs, no a kde dneska takovou
minci sehnat?
V kdysi oblíbených restauračních saloncích jsou dnes restaurátorské dílny a v přípravně těsta je zásoba volebních uren pro
mnoho dalších generací.
Za kuchyní je další z mnoha radničních
výtahů a podivně zatočená zásobovací
chodba. Průvodce pan Šída nám vysvětlil,
proč tvoří chodba obloukovitou zatáčku.
Je to tím, že stěna je vlastně základem pro
promítací plátno kina.
Vzal jsem tedy zavděk panu Šídovi a nechal se dovést zpět na povrch.
Při odchodu jsme nahlédli do prostor
po bývalém archívu s oněmi malými okénky, které vidíme z venčí nad jednotlivými
výlohami provozoven. Václav mi vysvětlil, že
tam byly byty provozovatelů radničních prodejen, které byly společně propojeny. Architekt Karel Winter myslel zřejmě na všechno
a jeho dílo je opravdovým jabloneckým
skvostem. Lze jen litovat, že se z vybavení
interiérů zachovalo tak žalostně málo. -vlk-
Čekal jsem ponuré sklepní prostory se
strašidelnými zákoutími, kotelnu s hororovou spletí potrubí, zrezivělé řetězy a bloudícího ducha některého z dříve vládnoucích
starostů. Bohužel je realita daleko střízlivější. Po kotelně, s výjimkou zbytku kolejnice,
ani památky. Jen velký výměník pumpuje
teplo do všech koutů komplexu a pod proskleným světlíkem chrčí ventilátory vzduchotechniky.
Jako pamětník vinárny Boccaccio a někdejší návštěvník přilehlé jídelny jsem byl
zvědav, jak nyní prostory vypadají. Zřejmě
největší část zabírá archív, ke kterému přicházíme světlou a dlážděnou chodbou.
STRANA 8
JABLONECKÝ ZPRAVODAJ – DUBEN 2014
MILOŠ VELE
Finance jsou pod kontrolou
Po nedávno schváleném rozpočtu města jsme si s Ing. Milošem Velem, náměstkem primátora, který má městskou kasu na starosti, povídali o tom, co má město v oblasti financí za sebou a co ho čeká.
 Miloši, letošní zima byla nebývale teplá
a na sníh skoupá. Zatímco provozovatelé
vleků a penzionů sčítají ztráty, rozpočty
měst a obcí šetří za zimní údržbu.
Jsi spokojený?
Máš pravdu, že rok 2014 nám začal netradičně a jeho dosavadní průběh, myslím
tím klimatický, byl opravdu »poněkud zvláštní«, na Jablonec možná i nevídaný. Někomu
tento způsob zimy vyhovoval, jelikož ušetřil
na nákladech za vytápění, a my jako město
za zimní údržbu. Některým z nás naopak
omezil, nebo lépe zkomplikoval jejich podnikání, ke kterému právě sníh potřebují. Tak
to prostě je a nikdo z nás to neumí ovlivnit.
Jaká další překvapení nám asi ještě připraví, nikdo netuší.
 Když si to promítneš zpětně, co bylo
pro tebe největším překvápkem?
Jedno překvapení, které mám ještě v živé
paměti, bylo v roce 2011, když po předchozím zastupitelstvu zbyl v pokladně města
dluh 455 milionů, tedy na každého z nás
10 tisíc korun. Hořce komický na tom byl
fakt, že dluh byl vyčerpán za tehdejšího
zastupitelstva na nepodstatné záležitosti,
ale jeho splátky byly odložené právě na rok
2011. Opravdu moc pěkný dárek minulého
vedení svým následníkům!
 Co považuješ za nejnepříjemnější nebo
nejožehavější problém ve městě?
Jednoznačně naše centrální zásobování
teplem. Je to zásadní a léta v podstatě
neřešený problém, který spadl poměrně
nešťastně na toto volební období.
 Trochu bych to upřesnil, že CZT je
jabloneckým tématem snad dvacet
let. Kdekdo si na něm dělal politickou
kampaň a čtenáři si určitě na ty boje
vzpomenou.
To máš pravdu, ale ta situace eskalovala
natolik, že prostě muselo dojít k nějakému zásadnímu řešení. Může se zdát, že je zcela proti
zdravému rozumu, v době nejhorších finančních let, koupit zbylý akciový podíl v teplárně
a ještě se vrhnout do modernizace soustavy.
Věř mi, že tento krok byl velmi dlouho zvažován, ale ve skutečnosti jinak odblokovat patovou situaci, do které nás dostal druhý akcionář, nebylo možné. Vždyť kromě nejdražšího
tepla v republice pro občany nám ještě hrozila
arbitráž ve výši 82 milionů podaná na Město
Jablonec MVV energie a. s. Představa, že spor
prohrajeme, byla děsivá. Znamenalo by to zaplatit cca 90 milionů korun a pro budoucnost
tepla ve městě by se de facto nic nezměnilo.
I tato skutečnost podpořila jednoznačné a definitivní řešení, podíl odkoupit.
DLUH V KČ NA OBYVATELE
 dluh v Kč na obyvatele
 Jak ses s tím vypořádal?
Řekl bych, že slušně. Na konci roku 2014
bude dluh města 222 milionů, tedy na jednoho obyvatele to vychází méně než 5 tisíc
korun. Takové překvapení na nové zastupitelstvo po podzimních komunálních volbách určitě nečeká. Je jenom na něm, jak
a s jakou rozpočtovou odpovědností bude
k naším společným financím přistupovat.
Pokud bude respektovat nastavený trend
v letech 2011 až 2014 věřím, že náš Jablonec bude hodnocen jako město finančně
zdravé a bude jistě zajímavým partnerem
pro bankovní domy.
JABLONECKÝ ZPRAVODAJ – DUBEN 2014
 To bylo loni v létě a od té doby někteří
tento krok kritizují.
Ano, celá transakce se povedla zrealizovat, a to bez navýšení zadlužení města. To
je zásadní! Část byla uhrazena z rozpočtu
a část byla hrazena, možná poněkud netradiční formou, a to snížením základního
kapitálu v kupované společnosti. Pokud
jde o kritiku, pak bych jí bral, kdyby byla
konstruktivní. Jenomže říkat, že se něco
nemá udělat, ale nenabídnout jiné smysluplné řešení, to je k ničemu. Jen tuším,
že si z toho opět někdo udělá předvolební
téma.
 Předpokládám, že si za řešením
prostřednictvím dekapitalizace
z loňska stojíš?
Já říkám, že tento krok byl správný a nám
již ušetřil přibližně 4 miliony korun na úrocích za jeden rok. Jednoduše, kdybychom
si loni začátkem roku půjčili 150 milionů,
tak jsme z nich již museli zaplatit úroky.
Revitalizace soustavy bude potřebovat největší finanční obnos až v roce 2015. V této
době bude již město zase v lepší finanční
kondici a bude schopno potřebnou část
základního kapitálu do společnosti vrátit.
A to již i z vlastních prostředků. Ale o plánech a problémech teplárenství ve městě
zase příště.
 Věříš tedy, že bude dostatek financí
na revitalizaci vytápění, aniž by to zatížilo
městský rozpočet?
To není otázka víry, ale pečlivých propočtů. Samozřejmě se město bude podílet na financování, ale to je přirozené
u všech oprav a investičních akcí. Ovšem
vždy jsou to peníze, které nesouvisí s provozní částí rozpočtu a občan to negativně
nepocítí. Pozitivně to ale pocítí všichni
odběratelé tepla a teplé vody, což je to
nejdůležitější.
 Co ale s těmi, kteří kritizují směřování
financí do teplárenství? Třeba ti, kteří
mají vlastní topení a CZT nepotřebují?
Na to ti odpovím: a co mají říkat ti, kteří
nechodí do divadla, do Eurocentra, do bazénu, na fotbal, do sportovní haly a tak dále?
To je stejná situace a hloupý populismus
až na to, že z prodeje a provozu teplárny
mělo město desítky milionů v minulosti a ty
peníze z JTR se rozpustily v rozpočtu města.
Všichni občané z těch peněz měli užitek
a nikdo neprotestoval.
Naší povinností je chovat se zodpovědně k celému městskému majetku a řešit
vždy nejaktuálnější potřeby. Systematicky
se postupuje v návaznosti na prostředky,
které jsme schopni získat ze zdrojů mimo
rozpočet, tedy dotace od státu, EU atd. Dotační programy jsou různé a my se musíme
přizpůsobit, takže jednou to je smuteční
síň, jindy zateplení školy, pak třeba sportoviště nebo nějaká památka, jakou byla
fara v Kostelní. Důležité je, že se stále něco
»dává dohromady« a že je město každý rok
hezčí.
 Díky za rozhovor a pokračování příště!
-vlkSTRANA 9
K U LT U R A D E N P O D N I
Úterý 22. dubna
Klub Na Rampě, Jablonec
Ekvádor a Peru
Expedičním »roadtripem«
provází H. Tráva Trávníček.
Od 20 hodin.
Středa 23. dubna
Městská knihovna v Jablonci
Pohádkové čtení v němčině,
pro rodiče s dětmi
Od 16 hodin.
Palace Plus česká bižuterie
a sklo, Jablonec n. N.
Náramek Shamballa
Tvoření stylového doplňku pod
vedením designerky I. Mastníkové.
Městská knihovna v Jablonci
Oko je oknem do duše
Irisdiagnostika, alternativní medicína, přednáška a beseda
s L. a I. Krákorovou. Od 17 hodin.
La Kavárna, Jablonec n. N.
Thé o páté
Odpoledne s J. Zahradníkovou
na téma Paříž. Od 17 hodin.
Městské divadlo Jablonec
Hvězda
Původní česká One Woman
Show věnovaná E. Holubové.
Od 19.00 hodin.
Alšovice
Krajem českých sklářů
40. ročník turistického pochodu
Jablonecká přehrada
Pohádkový les
start: mezi 1. a 2. přehradou
směrem k areálu Břízky,
Od 9 do 11 hodin.
Městská knihovna v Jablonci
Jižní Morava II
Cestopisný pořad L. Laciny.
Od 16 hodin.
Eurocentrum Jablonec
Lyžařský bál
8. ročník, ABBA Revival – Jam
& Bazar, diskotéka M. Raise.
Od 20 hodin.
Neděle 27. dubna
Městské divadlo Jablonec
Proletět duhou
Soubor krátkých pohádek.
Hraje Naivní divadlo Liberec.
Od 15 hodin.
Jablonec n. N., Rýnovice
Pietní akt u pomníku
Od 10 hodin.
Sobota 10. května
Jablonecká přehrada
Vítání ptačího zpěvu
Ekoprocházka okolo přehrady.
Eurocentrum Jablonec
John Lowell Band (USA)
Jediné české vystoupení
bluegrassové skupiny z Montany, hosté: Flastr, Nudličky.
Od 19 hodin.
Městské divadlo Jablonec
Rok české hudby
Jablonec nad Nisou – město
plné tónů
Slavnostní zahajovací koncert.
Jablonecký komorní orchestr
ZUŠ. Od 19 hodin.
Středa 30. dubna
Pondělí 28. dubna
Čtvrtek 24. dubna
Městské divadlo Jablonec n. N.
Jarní koktejl ZUŠ
Tradiční profilový pořad
od 18 hodin.
Městské divadlo Jablonec
Václav Neckář
se skupinou Bacily
Koncert od 19 hodin.
Pátek 25. dubna
Eurocentrum Jablonec
Jarní zpívání s Iuventus,
Gaude!
Učinkují Iuventus, gaude! a přípravná oddělení sboru.
Host: DPS Mládí Jablonec nad
Jizerou. Od 18 hodin.
Městské divadlo Jablonec
Až naprší a uschne
Komedie, hraje Divadlo
na Fidlovačce. Od 19 hodin.
Jizerka, Společnost pro Jizerské
hory o. p. s.
Soví noc
Akce pro milovníky ptactva.
STRANA 10
Úterý 13. května
Eurocentrum Jablonec
Divadelní spolek Lokvar
Český Honza
Loutková pohádka, která
začíná na peci a končí královskou svatbou. Představení
je určeno dětem od 3 let.
Od 9 a 10.30 hodin.
Eurocentrum, Malý sál
Setkání s občany
Tradiční veřejné setkání občanů
s vedením města a odborníky
z řad úředníků města. Diskuse nad aktuálními tématy.
Od 17 hodin.
Ekocentrum Jablonec
Den Země
10–17 hodin
Sobota 26. dubna
Jablonec, Novoveské koupaliště
Setkání mládeže lodního
modelářství
Lodní modeláři do 15 let
předvedou svoje modely lodí
na soutěžních tratích.
Eurocentrum Jablonec
Kytička písniček
11. ročník přehlídky dětských
pěveckých sborů při mateřských školách v Libereckém
kraji. Vystoupí sbory Skřivánek,
Berušky, Notička, Jablíčko, Pastelky a Sluníčko. Od 16 hodin.
Klub Na Rampě, Jablonec
Buddhismus a meditace
Přednáší J. Maruška.
Od 19 hodin.
Klub Na Rampě, Jablonec
Lake Malawi
Frontman ex Charlie Straight.
Albert Černý s novou kapelou,
host: Exil 51. Od 21 hodin.
Klub Na Rampě, Jablonec
Fr. Čuňas Stárek a Cáry
starejch filmů
Středa 7. května
Jablonecká přehrada
Jablonecký běh do pohody
4. ročník sportovní události pro
celou rodinu. Od 9.45 hodin.
Kořenov
Opevnění pod Štěpánkou
Zahájení sezóny muzea Na pomezí. Prohlídka objektu, střelba
ze vzduchovky, hod granátem
pro děti, ukázka bojové činnosti.
Úterý 6. května
Čtvrtek 1. května
Špičák u Tanvaldu
Prvomájový výstup na Špičák
Kittelův areál na Krásné
Kittelovská pouť
Pátek 2. května
Úterý 29. dubna
Eurocentrum Jablonec
...A ještě trochu swingu
Taneční večer s velkým swingovým Orchestrem Rudy Janovského. Od 20 hodin.
Městská knihovna v Jablonci
Australské pobřeží
Promítání z cyklu Divy australských národních parků.
Od 14 hodin.
Klub Na Rampě, Jablonec
Tam Tam Batucada
Strhující, dynamická bubenická
show s M. Vacíkem v čele.
Od 20 hodin.
Čtvrtek 15. května
Eurocentrum Jablonec
Tomáš Klus a jeho cílová
skupina: Proměnamě tour
Představení je vyprodané.
Jablonec, Mírové náměstí
Den rodiny
Prezentace městské organizace, neziskové sféry a dalších
subjektů, které nabízejí služby
jabloneckým rodinám.
Doprovodný program pro děti
a jejich rodiče:
10–12 hodin: Soutěže, výtvarné dílničky a další zábavné
aktivity.
14–17 hodin: Interaktivní program Drum show, taneční Klub
Xtream, studio Image, taneční
škola X-Dance, taneční skupina
Jatak, moderuje L. Frydrych.
JABLONECKÝ ZPRAVODAJ – DUBEN 2014
K U LT U R A D E N P O D N I
Pátek 16. května
Pátek 23. května
Klub Na Rampě, Jablonec
Stárplej 2014
Soutěž regionálních kapel.
Vystoupí Junkaspect, Voliera,
Walking trio, Street´n´banana,
Rogers band. Od 20 hodin.
Klub Na Rampě, Jablonec
The Nat Osborn Band (USA)
Sobota 17. května
Smržovka, u Parkhotelu
Prolínání
Sen o Jizerských horách aneb
Smržovský jarmark a Den jizerskohorských jídel.
Jizerské hory
Ukliďme Jizerky 2014
Úklid Jizerských hor za pomoci
dobrovolníků.
Neděle 18. května
Krkonošská dechovka
Taneční odpoledne s dechovým orchestrem pro seniory.
Od 14 hodin.
MC Jablíčko, Jablonec
Den krásy
Oslava Dne matek.
Pondělí 19. května
Jablonec, kostel sv. Anny
Zahrajte tu mou
Koncert Iuventus, Gaude!
Sobota 24. května
kostel sv. Anny, Jablonec
Minifestival chrámových
sborů
Pondělí 26. května
Desná v Jizerských horách
Dřevosochání 2014
13. ročník tradičního desenského dřevosochání motorovou
pilou, vyvrcholením ročníku
bude 31. 5. aukce soch, plastik
a dalších vyrobených předmětů.
Areál Břízky, Jablonec
Handicap 2014
Sportovně vzdělávací akce
ke Dni dětí zaměřená na ochranu životního prostředí a sportovního vyžití dětí. Akce je určena žákům ZŠ praktických a ZŠ
speciálních našeho regionu.
sobota 31.5.
Muzeum skla a bižuterie, Jbc
Muzejní noc pod ještědem
Letošní muzejní noc, jejímž
tématem je »dřevo-hra«, budou
v jabloneckém muzeu provázet
hudební i divadelní vystoupení
pro děti i dospělé. Vstup zdarma.
Pátek 6. června
Středa 21. května
Smržovka
Májový koncert Smržováčku
Sobota 7. června
Náměstí Dr. Farského
Klavír pod širým nebem
V celoodpoledním programu
vystoupí klavíristé a další žáci
ZUŠ. Od 13–17 hodin.
Čtvrtek 22. května
Liberec, Severočeské muzeum
Královské posezení
Otevření muzea, zahájení výstavy studentských prací Katedry
designu TUL, zahájení výstavy
historických toalet Královské
posezení.
JABLONECKÝ ZPRAVODAJ – DUBEN 2014
Muzeum skla a bižuterie
v Jablonci nad Nisou
hlavní budova
Vladimír Komňacký 55/
Zlomky příběhů
Kompletní soubor obrazů s tématikou města Jablonce.
Do 4. 5.
Galerie Belveder, Jablonec
Skleněná ZOO – Exkluzivní
vánoční ozdoby
Zvířata a rostliny ze všech koutů světa a doprovodný program
pro děti se soutěží o nejzajímavější figurku. Do 18. 5.
Kostel sv. Anny
Kostel otevřen na vyžádání
v IC v budově staré fary naproti
kostelu.
Zničené židovské památky
severních Čech 1938–1989
Do 4. 5.
Pátek 30. května
Eurocentrum Jablonec
Mezinárodní folklorní
festival
Jubilat (Polsko), Štrbianek (Slovensko), Jizera/Jizerka, Nisanka
a Malá Nisanka, Šafrán, Mladina, Bajdyš, TS Magdaléna,
seniorské pěvecké sbory Senior
a Radost, Gaudíci, mateřské
školy.
Úterý 20. května
Výstavy
Eurocentrum Jablonec
Setkání harmonikářů
Jelenogórzanie (Polsko), Fero
Šibík a hosté (Slovensko), Liberečtí harmonikáři, Jizerské trio,
Dudácký soubor Heřmánek,
Toulavá kapela, Jiří Mach, Ondra Římek, Jiří Hampl, Martin
Machu.
Městská galerie MY
Dům Jany a Josefa V. Scheybalových Jablonec n. N.
Heinrich Lauterbach
(1893–1973)
Architekt vratislavského modernismu, tvůrce slavných jabloneckých vil. Spolupráce s Muzeem
architektury ve Vratislavi.
Univerzitní galerie N
Jablonec nad Nisou
1.–21. 4.
Bod/Barva/Tvar – Jitka
Škopová
29. 4.–22. 5.
Krkonoše: Hand Made –
Fotografie
Fotografové z Jelení Gory,
Polsko.
Městská knihovna v Jablonci
Město – Ladislav Mrňa
Fotografie v prostoru schodiště.
Učitel a knihovník J. Streit
(1884–1966)
Výstava k 130. výročí narození
ředitele jablonecké veřejné
městské knihovny. Do 30. 4.
Knihovna v proudu času
Výstava k 90. výročí otevření
německé veřejné knihovny
v Jablonci n. N. Od května.
Městské divadlo Jablonec
17. 4.–27. 5.
Fotoklub Balvan
Pět let úspěšné činnosti. Vernisáž: 17. 4. v 17 hodin.
Muzeum hraček
U Zeleného stromu 2, Jablonec
Origami
V dubnu si mohou děti složit
postavičky z papíru – origami
(pejsek, kočička a další).
Eurocentrum, Jablonec
11. 3.–6. 5.
Fotoklub Balvan
Výstava kolekce fotografií známého jabloneckého fotoklubu,
které se umístily na předních
pozicích v Mapovém okruhu
Český ráj.
7. 5.–27. 6.
Obscura / fotografie
Sdružení amatérských fotografů OBSCURA fotoklub Liberec
představí témata, kterými se
zabývali v minulém čase nebo
na kterých pracují průběžně.
Vernisáž: 7. 5. v 17 hodin.
Kostel Povýšení sv. Kříže
Jablonec nad Nisou
13. 4.–28. 6.
Underground
Výstava mladých výtvarníků
Máří Mikšaníkové a Lukáše
Falteiska.
Oblastní galerie Liberec –
lázně
Masarykova ul., Liberec
28. 2.–25. 5.
Plavci
Výstava českého i zahraničního
současného umění reflektuje
obrazy, instalace, plastiky,
které spojuje fenomén plavání
a vztah člověka k vodnímu
živlu.
Galerie Prostor 228
Studničná 227, Liberec
Petr Kožíšek
Petr Kožíšek patří mezi významné představitele současné
české malby. Charakteristické
pro jeho tvorbu je uvolněnost
kresby a malby. Křehký kresebný prvek v jeho obrazech
nastoluje atmosféru vnitřní
čistoty, tajemnosti až magiky.
Centrum Babylon
Galerie CFA
11. 4.–30. 6.
Václav Pokorný
Výstava obrazů a grafik jabloneckého malíře.
Uvedené akce jsou bez záruky.
STRANA 11
SPORT
HC VLCI JABLONEC – Vlčata na ledě
Po delší době, kdy byl pro sportovně
nadané děti v Jablonci nad Nisou jasnou
volbou fotbal, se konečně v našem městě
začíná zvyšovat zájem i o nejrychlejší kolektivní sport – lední hokej. Je to zejména zásluhou obětavé práce trenérů nejmenších
hokejistů v přípravce oddílu HC Vlci, kteří
pomáhají svým svěřencům zvládnout jejich
první krůčky na ledové ploše s bruslemi
na nohou. Po získání jistoty a zvládnutí základů bruslení je posléze učí zacházet s hokejkou a pukem tak, aby mohli i oni nastoupit i do některého z utkání nebo turnajů,
které budou hrát již od letošního podzimu
v rámci přeboru libereckého kraje. Na to
jsou systematicky připravováni jak na ledě,
tak v tělocvičně, kde se učí všeobecné
pohybové průpravě. První úspěchy se již dostavily v průběhu března – z turnaje v Jičíně
odjížděli malí hokejisté ročníku 2007 jako
vítězi, na turnajích v Jablonci a Lounech
skončili s bronzovými medailemi třetí.
Pro letošní rok chystá vedení přípravky
i letní část tréninkového cyklu, a to poprvé
pro všechny děti v přípravce, včetně těch
nejmenších. Na všech trénincích jsou děti
rozděleny do skupin podle věku a úrovně
STRANA 12
bruslení. Začínáme již s dětmi od tří let,
nebráníme se ale ani předškolákům, kteří
na ledě teprve sbírají první zkušenosti.
Snahou všech trenérů je a bude, aby byly
pro děti tréninky na prvním místě zábavou,
proto do nich zařazujeme i plno různých
her a soutěží. Všichni zájemci z řad nových
dětí jsou na našich trénincích vítáni, jejich
časy a další informace jsou k dispozici na
www.hcvlci.cz v sekci mládež – přípravka.
Novinkou příští sezóny, která začne prvními tréninky na ledě již v srpnu bude i školička bruslení pro nejmenší děti.
V dnešní přetechnizované době se stává
čím dál větším problémem přimět malé děti
k aktivnímu pohybu, proto se snaží vedení
oddílu HC Vlci nabídnout rodičům možnost
využití volného času svých dětí sportem,
vést je k fair play a v neposlední řadě i být
součástí dobré party, která se mezi našimi
malými hokejisty vytvořila. To vše může vést
k celoživotní lásce k lednímu hokeji, sportování a zdravému životnímu stylu vůbec.
Tomáš Kubín
vedení přípravky HC Vlci Jablonec n. N.
[email protected]
JABLONECKÝ ZPRAVODAJ – DUBEN 2014
ŽIVOTNÍ ST YL
Přechod hlavního hřebene Jizerských hor
Trasa: Bedřichov (MHD) stadion – žlutá
– U buku – Nová louka – rozc. Gregorův
kříž – zelená – Hřebínek – žlutá, Štolpišská
silnice – rozc. Pod Ptačími kupami – červená – Ptačí kupy (1013 m n. m.) – Holubník
(1071 m n. m.) – sedlo Holubníku (999 m
n. m.) – žlutá – Černá hora (1085 m n. m.)
– Sněžné věžičky (1063 m n. m.) – Rozmezí
– modrá – Kristiánov – žlutá – VD Josefův
Důl, hráz (alternativně neznačená zkratka
cestou kolem Chaty věčného mlčení) –
po hrázi a příjezdové komunikaci ke kapličce Hrabětice – po silnici k přemostění v areálu Severák – vlevo po neznačené cestě
traverzem přes svah Severák jih – rozc. Pod
Slovankou – červená směr Krásný – ze silnice u penzionu po neznačené cestě přímo
k chatě Barborka a k toboganu – modrá
– Jindřichov, sedlo – odtud po modré nebo
po lesní silnici do Mšena, po silnici a po žluté do Pasek.
Charakter trasy: náročný celodenní výlet, kvůli přírodnímu kamenitému charakteru
terénu v úseku mezi rozc. Pod Ptačími kupami a Rozmezím doporučena pevná turistická
obuv. Z vrcholové části trasy daleké výhledy
na Frýdlantsko, Lužické hory, Jizerské hory,
Ještědsko-kozákovský hřeben, Krkonoše.
Geomorfologické zajímavosti: celá
řada žulových skalních útvarů ve vrcholové
partii Jizerských hor, mezi Černou horou
a Sněžnými věžičkami rašeliniště Vánoční
louka. Skalní útvary – střední a drobné tvary
reliéfu o délce a výšce od několika metrů
do desítek metrů. Izolované skály, skalní
hradby (rozsáhlý, svislými plochami omezený a často členitý skalní výchoz v horní
partii vrchů, rozloha převažuje nad výškou),
mrazové sruby (skalní stupeň ve svahu
vzniklý mrazovým zvětráváním a odnosem).
Mikroreliéf skalních povrchů – systém puklin navzájem kolmých, skalní mísy (oválná
prohlubeň na vodorovných nebo mírně sklo-
něných skalních plochách) občas s odtokovými žlábky (drobná rýha, kterou odtéká
přebytečná voda ze skalní mísy).
Přírodní rezervace: Trasa celého výletu
vede územím CHKO Jizerské hory. Prochází
dvěma přírodními rezervacemi – Ptačí kupy
(ochrana smíšených vrcholových lesů –
buk, jeřáb, smrk a skalních útvarů) a Černá
hora (rašeliniště Vánoční louka a smrkový
les na vrcholu hory).
Petr Karásek
Glosa: Proč jezdit hromadnou dopravou?
Protože je to ekologické a společná jízda
šetří životní prostředí. Nicméně toto hledisko pro většinu z nás není podstatné.
To, co nás přiměje usednout do autobusu
místo za volant svého auta, je finanční
úspora. Když je něco méně pohodlné, má
to být alespoň lacinější.
Pokud jedinec vyrazí sám, pak není pochyb, že je hromadná doprava výhodnější.
Ovšem již při cestě dvou osob se výhoda
vytrácí. Například úsek tramvajové dopravy
mezi Jabloncem a Libercem měří cca 13 km
a cena jízdenky činí 24 Kč. Autobus z Jablonce do Železného Brodu stojí 28 Kč a měří
přibližně 16 km. Trasa z Jablonce do Janova
je dlouhá 6 km a stojí 18 Kč. Když to vezmeme zhruba, pak je cena ujetého kilometru
přibližně za dvě až tři koruny.
Pokud budeme bydlet třeba na Pěnčíně,
bude naše cesta do Jablonce dlouhá asi
8 km a za základní jízdenku dáme 24 Kč.
Jsme-li vlastníkem škodovky se spotřebou
8 litrů na 100 km a ceně 35 Kč za litr Naturalu, pak za benzin na této trase utratíme
22,40 Kč za celé auto. Pokud pojede jen
řidič, pak na amortizaci vozidla a údržbě
na takové cestě mírně tratí, ale stačí vzít
do auta psa a už se cestování vlastním vozidlem vyplatí. Jezdí-li z Pěnčína do Jablonce
za prací a školou čtyřčlenná rodina, pak se
cestování »sockou« stává drahým luxusem
a auto je výrazně levnější varianta. To vede
k tomu, že hromadnou dopravu využívají jen
ti, kdo nemají jinou možnost a počet platících cestujících zřejmě nevzrůstá.
Paradoxem je, že na provoz hromadné dopravy města a obce ročně doplácejí nemalé
prostředky a cena jízdného zdaleka nepokrývá skutečné náklady. Ceny jízdného spadají do kategorie cen regulovaných a Ministerstvo financí České republiky každoročně
v Cenovém věstníku stanoví ceny maximální. Již několik let se ceny příliš nemění a pro
pásmo 1–4 km je základní cena stanovena
na 8 Kč. Dále jsou také stanoveny povinné
slevy a povinná bezplatná přeprava některých skupin cestujících, například děti, žáci,
studenti, držitelé průkazů ZTP a podobně.
Je pravda, že z příspěvků Dopravního
sdružení obcí Jablonecka je dopláceno
jízdné, kupují se nové autobusy a služba
hromadné dopravy je na slušné úrovni.
Jenomže co je to vše platné, když se příliš
nevyplatí autobusem jezdit?
redakce
Jabloneck ý zpravodaj: informační občasník pro občany regionu Jablonecka. Vychází v nákladu 23 000 ks. Zdarma. Česká pošta zajišťuje roznos do domácností
v J a b l o n c i n a d N i s o u . K d o s t á n í v s í d l e r e d a k c e a n a i n f o r m a č n í c h s t ř e d i s c í c h R y c h n o v ě u J a b l o n c e n a d N i s o u , S m r ž o v c e , Ta n v a l d u a D e s n é .
V y d á v á : o b č a n s k é s d r u ž e n í J a b l o n e c 2 0 1 0 , o . s . I Č : 2 8 5 5 7 2 8 0 s e s í d l e m K o m e n s k é h o 2 3 / 7, 4 6 6 0 1 J a b l o n e c n a d N i s o u . V y d á v á n í p o v o l e n o M i n i s t e r s t v e m
k u l t u r y Č R p o d r e g i s t r a č n í z n a č k o u M K Č R E 176 0 4 . S í d l o r e d a k c e : K o m e n s k é h o 2 3 / 7, J a b l o n e c n a d N i s o u . Š é f r e d a k t o r M g r. V l a d i m í r K o r d a č , t e l . 6 0 3 4 8 9 9 3 4 .
In te r n e t w w w. j a b l o n e c k y z p r avo d a j .c z , e - m a i l : r e d a kc e @j a b l o n e c k y z p r avo d a j . c z . Inze r c e te l e fo n 4 8 3 319 6 8 5, e - m a i l : i n z e r c e @j a b l o n e c k y z p r avo d a j .c z .
T i s k n e: J a b l o n e c k á t i s k á r n a , P o d h o r s k á 2 2, J a b l o n e c n . N . (w w w. j a b l o n e c k a t i s k a r n a . c z), M í s t o v y d á n í J a b l o n e c n a d N i s o u , d u b e n 2 014 . Z a u ve ř e j n ě n é t e x t y,
pokud nejsou dílem členů redakce, nesou odpovědnost jejich autoři. Neoznačené příspěvk y jsou dílem redakce.
JABLONECKÝ ZPRAVODAJ – DUBEN 2014
STRANA 13
EVROPSKÝ PARLAMENT
Edvard Kožušník: Liberecký kraj potřebuje
Europoslanec Kožušník
byl nominován
do Evropského parlamentu
za Liberecký kraj.
 V květnu obhajujete svůj mandát
v Evropském parlamentu, kam Vás
nominoval Liberecký kraj. Poté, co
Robert Dušek z ČSSD odmítl znovu
kandidovat, jste jediným relevantním
kandidátem do parlamentu
za Liberecký kraj.
Ano. Přestože na kandidátce ODS obhajuji svou pozici z 10. místa, věřím, že
obyvatelé libereckého kraje ocení mou
dosavadní práci a díky preferenčním
hlasům se mi podaří udržet mandát
europoslance pro Liberecký kraj.
STRANA 14
 V Evropském parlamentu se snažíte
pomáhat místním regionům. V létě
Vám starosta města Frýdlant Dan
Ramzer předal čestnou medaili
města. Můžete nám přiblížit,
za co jste ji získal?
V roce 2010 jsem po ničivých povodních v Libereckém kraji inicioval výzvu,
díky které Evropský parlament schválil poskytnutí finančních prostředků
z Fondu solidarity EU na obnovu území
poškozeného povodněmi, a to ve výši
260 milionů Kč pro Ústecký a Liberecký
kraj. To, že se nám podařilo tyto peníze
získat, bylo díky tomu, že v Evropském
parlamentu seděl zástupce regionu.
Europoslanec Edvard Kožušník se v rámci
běhu kolem České republiky setkal s primátorem Jablonce Petrem Beitlem
a jeho náměstkem Milošem Vele.
Medaile města Frýdlantu za pomoc po povodních v roce 2010.
Edvard Kožušník s Karlem Dlouhým.
 Čemu se v europarlamentu
věnujete? Jaké jsou Vaše priority?
V Evropském parlamentu jsem členem Výboru pro vnitřní trh a ochranu
spotřebitelů, ve kterém se věnuji především odstraňování překážek na vnitřním trhu a boji s nadměrnou regulací
a byrokracií.
S dalšími kolegy ze skupiny Single
Seat dlouhodobě bojujeme za jedno
sídlo Evropského parlamentu a snažíme se tak zabránit nesmyslnému utrácení peněz za stěhování mezi Bruselem
a Štrasburkem. Roční náklady na toto
stěhování odhadují na 156 milionů až
204 milionů eur a přináší do ovzduší
zbytečně 19 000 tun CO2.
 Ví se o Vás, že jste aktivní
sportovec. Na první zasedání
Evropského parlamentu jste jel
na kole, v loňském roce jste
oběhl Českou republiku.
Co Vás k tomu vedlo?
Jako europoslanec se po celý rok
věnuji práci v Bruselu a ve Štrasburku,
nezbývá mi moc času na potkávání
se s občany doma. Rozhodnul jsem
se proto období letních prázdnin, kdy
Evropský parlament nezasedá, věnovat
setkávání s lidmi v Čechách a na Moravě. A protože se od malička věnuji sportu, vyrazil jsem na trasu na vlastních
nohách.
Na trase dlouhé 1 300 km jsem se
během 43 dnů setkal s několika tisícovkami lidí, s kterými jsem mluvil o jejich
problémech a námětech pro zlepšení.
Rád vzpomínám na Jablonecko, kde
jsem se sešel s primátorem Petrem
Beitlem a na běhu mě doprovodily fotbalistky FC Baumit.
redakce
JABLONECKÝ ZPRAVODAJ – DUBEN 2014
EVROPSKÝ PARLAMENT
mít svého zástupce v Evropském parlamentu
Europoslanec Edvard Kožušník
bojuje v Evropském parlamentu
za Liberecký kraj. V létě byl
za svou práci pro region oceněn
medailí města Frýdlant.
JABLONECKÝ ZPRAVODAJ – DUBEN 2014
STRANA 15
ZÁKONY A MY
Uspěje Zeman u poslanců?
Návrhy prošly prvním čtení v Senátu PČR ve středu 18. prosince 2013 a nedávno,
20. března, prošly úspěšně i druhým čtením a postupují k projednání v Poslanecké
sněmovně. Tu ovládají strany současné koalice a zejména ČSSD se k návrhům
staví rezervovaně, takže šance na definitivní úspěch jsou nejisté.
První návrh zákona senátora Jaroslava
Zemana se týká zákona č. 111/2006 Sb.,
o pomoci v hmotné nouzi. Při projednávání
na plénu v roli zpravodajce Zeman uvedl:
„Cílem předkládaného návrhu je zamezit
vyplácení více doplatků na bydlení do jednoho bytu či obytné místnosti v ubytovacích
zařízeních a zamezit tak přeplácení nákladů
na bydlení, které jsou na mnoha místech
vyšší, než náklady obvyklé v daném místě.
Tento návrh je způsobilý zamezit dalšímu neefektivnímu poskytování doplatků
na bydlení, několikanásobnému přeplácení
majitelů ubytoven a nehospodárnému nakládání s veřejnými prostředky.“
V podstatě jde o to, že novela zakotví
do zákona možnost vyplácení pouze jednoho doplatku na bydlení do jednoho bytu či
obytné místnosti a nově se posuzuje okruh
společně posuzovaných osob, které společně fakticky užívají byt nebo místnost.
Druhé novely, předložené senátorem
Zemanem, se v roli zpravodajce ujal
MUDr. Pavel Lebeda: „Předložená novela
upravuje institut veřejné služby v souladu
s nálezem Ústavního soudu ČR tak, aby
mohl být tento institut využíván obdobně,
tedy 20 nebo 30 hodin měsíčně, jako před
účinností sociální reformy do konce roku
2011. Tehdy veřejná služba fungovala tři
roky, aniž by byla zpochybněna její ústavnost.
Institut veřejné služby je v současném
právním řádu stále zakotven. Jako důležitou
vidíme nutnost posílit motivační složku
osob v hmotné nouzi a zavést do systému
pomoci v hmotné nouzi hodnocení aktivní
snahy osoby nalézt si zaměstnání, a mezi
tuto snahu mimo jiné zařadit i výkon veřejné
služby tak, jak tomu bylo dříve.“
Hlavním principem je, že každá pracující
osoba se musí mít lépe než ta, která nepracuje, případně se práci vyhýbá. V současné
situaci je logický negativní postoj společnosti vůči osobám, které jen pasivně pobírají dávky a práci odmítají.
Třetím návrhem zákona senátora Jaroslava Zemana a dalších senátorů, se mění
zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech. Návrh
přednesl plénu Ing. Bc. Miroslav Krejča,
CSc.: „Zazněly souběžně dva shodné pozměňovací návrhy, které do určité míry mění
filozofii původního senátního návrhu. Původní filozofie počítala s tím, že bude mít obec
prostřednictvím obecně závazné vyhlášky
možnost většího zapojení a většího ovlivňování fungování provozoven, které se zabývají výkupem kovového odpadu. Ale oba
STRANA 16
pozměňovací návrhy se k tomu postavily
poněkud odlišně, a to tím, že upřednostnily
namísto obecné závazné vyhlášky povýšení
sankčních postihů v případě, že provozovatel tohoto zařízení bude porušovat příslušné
právní předpisy, v tomto případě prováděcí
vyhlášku zákona o odpadech, která přímo
taxativně vyjmenovává, které odpady, jaké
kategorie, včetně zlomků těchto odpadů
není možno od fyzických osob vykupovat.“
Hlavním cílem novely je, aby bylo znemožněno v maximální míře vykupovat věci,
které se vykupovat ve sběrnách nesmí.
Původní návrh byl ambicióznější. Měl umožnit obcím vydat obecně závazné vyhlášky
k tomu, aby si řekly, že na svých územích
nechtějí sběrny.
Ing. Petr Vícha, senátor ČSSD, zdůraznil,
že došlo v České republice k 11.080 trestným činům spojeným s krádežemi kovů
za 445 milionů korun. Česká inspekce životního prostředí provedla v tom roce 383 kontrol a Česká obchodní inspekce 332 kontrol, pokuty uložené byly 6 milionů korun
a vesměs šlo samozřejmě o kontroly, jestli
je v pořádku provozní řád, jestli je označena
provozovna, jestli jsou náležitosti v pořádku
a dodal: „Zdá se mi, že stát čeká na mrtvé.
Čeká na mrtvé, tak jako u metylalkoholu.
Jsou rozebírány dálniční mosty, čekáme
na to, až dojde k nějakému neštěstí, jsou
rozebírány na železnici kolejnice a další
věci, zabezpečovací zařízení, čekáme, až
vykolejí nějaký vlak a potom to možná půjde
rychleji… Takže já jsem rád, že iniciativa
tady přišla, jsem rád, že došlo alespoň k takovéto shodě, ale jestli mám být prorokem,
tak říkám, že se touto problematikou nezabýváme naposledy, že dojde dříve či později
k brutálnějším opatřením a těším se na ně.“
RNDr. Miloš Vystrčil, místopředseda ODS a senátor: „V polovině února
jsme v senátních výborech konečně
projednali a doporučili ke schválení tři
senátní návrhy zákona. Můj stranický
kolega a kamarád z kanceláře, senátor Jaroslav Zeman, který je zároveň
starostou malé obce Albrechtice v Jizerských horách, inicioval novelu zákona o odpadech a dvě novely zákona
o hmotné nouzi. Navrhovatelé tohoto
zákona udělali skutečně veliký kus
práce a kromě všech dalších konzultací
došlo i k projednání s ministerstvem
práce a sociálních věcí.“
Tolik pohled na projednávání v Senátu.
Jaroslava Zemana jsem se zeptal, jak své
vyhlídky vidí při projednávání v Poslanecké
sněmovně.
 Jardo, k projednaným návrhům se už
vyjádřil například premiérův poradce
Vladimír Špidla, který řekl: „Když
veřejnou službu zrušil Ústavní soud,
tak to platí.“ „Nejspíš to neprojde.
Vláda má vlastní koncepci, jak to řešit.
Navíc se ukázalo, že veřejná služba
není dobré řešení,“ uvedl pro Deník
sociálnědemokratický poslanec Jan
Chvojka. Jak vidíš své šance?
Já myslím, že drtivá většina občanů ví,
o co jde a že jsou navržené kroky správné. V Senátu návrhy změn prošly napříč
politickými kluby a je to věc zdravého rozumu, nikoliv politické orientace. Všechny
argumenty už jsem opakoval mnohokrát,
celý tým lidí na tom odpracoval hromadu
práce v průběhu více než roku a já věřím, že
poslanci budou mít na paměti plusy, které
novely přináší.
My se s kolegy budeme snažit zúčastnit všech jednání ve výborech, diskutovat
a přesvědčovat. Před jednáním v Senátu
jsme také jednali ve výborech a na ministerstvu sociálních věcí…
 Od tvého zvolení se na tebe stále
obrací občané s problémy soužití s Romy.
Lepší se nějak situace nebo je stejná?
Teď naposled jsem se setkal s rodiči
z Tanvaldu, kterým opakovaně zbili cikáni
děti cestou ze školy. Setkávám se s tím, že
se různé útoky bagatelizují, trestají se jako
přestupky a někdy ani to ne. Bez přísnosti
a spravedlnosti budeme čelit stále větším
problémům a já pořád před eskalací neřešených problémů varuji. Až vzplanou vášně,
tak to bude velký průšvih.
 Nepřipadá ti, že to jde všechno nějak
ztuha?
Máš pravdu, jde to pomalu. Šel jsem
do Senátu, abych ty problémy řešil, a teď už
chápu, proč je mandát šestiletý. Než se něco pohne a projde jeden zákon, tak pár let
uteče. S těmi návrhy, které jsem předkládal,
se už dva roky zabývala Ivana Řápková, já
rok a kdy to bude na pořadu ve sněmovně,
je ve hvězdách.
Mgr. Vladimír Kordač
JABLONECKÝ ZPRAVODAJ – DUBEN 2014
HISTORIE
Bohatá historie jabloneckého fotbalu – I.
První fotbalové řádky českého fotbalu
v metropoli skla a bižuterie zapsal tehdejší
nadšenec holič Vít. Hráči honili kožený míč
se šněrováním poprvé na hřišťátku, které
tehdy existovalo u jablonecké přehrady
v místě dnešních Háskových vil. Na Střelnici v té době fungoval daleko movitější
a tím i pochopitelně kvalitnější tým s německým duchem – BSC (Ballspielclub)
Gablonz. Z hráčů s jabloneckými kořeny se
proslavil borec jménem Facsinek, ten se
probojoval až do základní sestavy tehdejší
železné Sparty. O co méně záznamů se
o předválečném jabloneckém českém fotbalu dochovalo, o to více toho víme o tom
poválečném.
Přes válku se v Jablonci český fotbal
nehrál a jak vyprávěli pamětníci, v těch
dobách i slavní hráči jezdili hrát po českém
venkově tu za máslo, tu za jitrnici. Po válce
se do Jablonce začaly stěhovat davy Čechů
z českého vnitrozemí a mezi těmito osídlenci byli pochopitelně i tací, kteří fotbal ze svého života vynechat nemohli. Obsadili tehdy
již pustnoucí areál Střelnice a sehráli první
přátelský zápas. A tak jablonecký výběr
sehrál zápas s výběrem Rudé armády z Liberce, dochoval se nejen výsledek 4:3 pro
Jablonec, ale i fakt, že rudoarmějci se jaksi
zapomněli po utkání převléknout a odjeli
i v dresech. A to tehdy byla rána, neboť Addidas ani Puma či Niké neexistovaly a sehnat
nové dresy byl problém.
Není to žádné kulaté výročí, ba naopak.
Záznamy o historii českého fotbalu
v Jablonci sahají do roku 1921,
tedy je to v letošním roce již 93 let!
Díky mnoha místním nadšencům i přistěhovalcům z vnitrozemí byl roku 1945
založen Český sportovní klub (ČSK) Jablonec, záhy přejmenovaný na SK Jablonec.
Funkcionářské základy tehdy položil první
předseda Max Adamíra, sportovní pak v roli
hrajícího trenéra internacionál Ladislav Čulík. Dres Jablonce v těchto letech oblékala
spousta hráčů, na které se dodnes vzpomíná: Ferda Dymák, Franta Pačes, Josef
Pfefr, Míla Jarka, Jarda Kalčík, MUDr. Vráťa
Pavlín, Mirek Horčičko, ale také pozdější
trenér našich zlatých olympioniků František
Havránek. Byla to také léta, kdy jako »trhač
lístků« u pokladny začínal později legendární jablonecký sekretář Olda Polák.
První historická valná hromada jabloneckého českého fotbalu proběhla už v červnu
1945 a základy byly položeny. Organizační
záležitosti se točily kolem Maxe Adamíry,
který v Jablonci položil organizační základy nejen fotbalu, ale v pozdějších letech
i hokeje, jehož byl velkým nadšencem.
Na hřišti kraloval internacionál Ladislav
Čulík, ten svoje nejlepší fotbalová léta prožil
v pražské Slávii a hlavně ve Viktorce Plzeň.
Tenkrát se hrálo na pět forwardů, vnitřní trio
Čulík-Bína-Hess mělo ohromný zvuk. Čulíka
vynesl až mezi profesionály a ve sladké
Francii, v Roubaix, nastřílel pár nádherných
gólů a popil oblíbeného červeného… Jablonecký fotbal pak prošel mnoha peripetiemi
spojenými se změnami, které přinesl rok
1948. A tak ČSK Jablonec (Český sportovní klub) nejprve vypustil ze svého názvu
Č a stal se SK Jabloncem, ale pak se názvy
střídaly, hráči museli hrát pouze za týmy
svých zaměstnavatelů a tak se po sovětském vzoru začaly objevovat různá Dynama,
Konstruktivy, Stalingrady atd. i v Jablonci.
V padesátých letech jablonecký fotbal dokázal davy fandů bavit. Deset tisíc diváků přišlo na Střelnici na přátelský zápas s Vídní,
o dva tisíce víc se jich tam narvalo na přátelák s tehdy skvělými Maďary z Budapešti.
Kdeže dnešní návštěvnické rekordy jsou?
Není divu, že fotbaloví činovníci chtěli něco
se Střelnicí udělat. Padající dřevěné kůlnotribuny, rozpadlé ochozy, písková plocha.
Tehdy neměli svého vizionáře Karáska, ale
měli nadšence mezi architekty pana Fejkla – no a ten namaloval tribunu, která se
od roku 1955 stala dominantou i chloubou
města Jablonec nad Nisou.
Jaroslav Hrabák
Příště:
nejprve tribuna, potom postup,
travnatá plocha...
Schützenhaus /Střelnice/
– sportovní stadion pro fotbalová utkání
s oválnou cyklistickou dráhou a dřevěnou tribunou.
JABLONECKÝ ZPRAVODAJ – DUBEN 2014
STRANA 17
PROJEKT Y
Nerealizované projekty I.
Vážení čtenáři, v seriálu »Nezrealizované projekty« vás společně s archivářem
Mgr. Pavlem Pilzem provedeme několika projekty, které mohly výrazně změnit tvář
města, ale k jejichž realizaci z různých důvodů v minulosti nedošlo. Díky Státnímu
okresnímu archivu a zejména laskavé spolupráci jeho zaměstnanců můžeme společně nahlédnout do složek, na kterých po léta leží jen prach. Přesto jsou významným
dokladem historie a s tou je dobré se seznámit. Úvodem jsem požádal Pavla Pilze
o pár slov.
 Pavle, můžeš našim čtenářům
přiblížit, jak se vlastně archiv plní?
Jistě se uchovávají dokumenty oficiální,
tedy z vlastnictví státních institucí,
okresu, města a podobně, ale máte
i příspěvky od soukromých osob –
občanů, spolků…?
Já bych rád zdůraznil, že soukromé
listiny, pohlednice a jakékoliv dokumenty
od občanů tvoří důležitou součást archivu
a jsme velice rádi, když nám lidé cokoliv
věnují. Rád bych i při této příležitosti
všechny požádal, aby u nás pro budoucí generace uchovali všechny písemné doklady
doby.
 Archivují se také současné listiny?
No jistě, to je významná část naší činnosti. Uchováváme tištěná média, noviny,
časopisy, zpravodaje a vše, co dokladuje
současnou dobu. Navazujeme na tradici
našich předků a díky jejich práci dnes můžeme dokumentovat, jak a čím se v různých
dobách žilo. Jaká byla témata, která hýbala
společností. Můžeme nasát
atmosféru dob zapomenutých.
Totéž umožníme i generacím, které tu
budou dlouho po nás.
 Teď tedy k našemu seriálu. Myslíš
si, že je škoda, že se některé projekty
neuskutečnily?
To je těžké a nedá se to říct takhle paušálně… Vycházely z tehdejších potřeb a záměrů, ale dneska by s mnohými byl problém. Zejména pokud byly rozsáhlé, tak by
se dnes vlastníci potýkali s energetickou
náročností a využitím. Jiné zase mohly daleko předčít to, co se postavilo místo nich.
K tomu se dostaneme, až ti ukážu původní
návrhy jabloneckých sídlišť.
 Tak se už těším a teď honem
do špitálu!
Nemocnice
Přibližně za rok touto dobou, konkrétně 5. března 2015, uplyne 140 let
od okamžiku, kdy byla v Jablonci otevřena nemocnice. Stalo se tak v budově
dnešního Gymnázia U Balvanu a pouze na dobu 18 let. Již v roce 1893 začala
fungovat Všeobecná okresní nemocnice v areálu, kde se nachází dosud.
Přestavbu, bourání starých a výstavbu nových nemocničních budov většina
z nás pamatuje. Stavba byla zahájena v květnu 1990, probíhá dodnes. Vlastně bude probíhat i v budoucnu a kdo ví, zda někdy budování skončí. Vždy ale
nebylo jasné, zda a kde bude nemocnice stát. V sedmdesátých letech byl
zpracován projekt, který počítal s výstavbou nemocničního areálu na Dolině.
V únoru 1972 byl doručen na MNV projekt z prosince 1971, který představil
rozsáhlý areál nemocnice v oblasti jablonecké Doliny, zahrnující 530 lůžek
a s předpokládaným nákladem 60.507.000 Kčs. Projekt zahrnoval okresní
Areál nemocnice – výstavba z roku 1893
nemocnici se šesti odděleními a polikliniku s 64 pracovišti. Součástí areálu
měl být heliport, dostatečně kapacitní parkoviště i parková úprava bezprostředního okolí. Architekti mysleli také na bytovou výstavbu čtyř několikapatrových paneláků, 32 garáží a individuální výstavbu rodinných domů. Celkový rozpočtový náklad na zdravotnickou
část byl 235.936.000 Kčs a celkové náklady tak dosáhly téměř tří set milionů korun, což byla tehdy obrovská suma.
Ředitelem OÚNZu (Okresní ústav národního zdraví) stál od roku 1968 do roku
1976 MUDr. Otto Kadlec, kterého jsem se
na projekt nemocnice zeptal.
 Pane doktore, vy jste se zasazoval
o výstavbu nové nemocnice a tehdy byl
projekt dotažen až do konečné fáze. Proč
jste preferovali právě lokalitu Doliny?
Ke koncepci jednoho zařízení nemocnice
a polikliniky nás vedla tehdejší roztříštěnost
zdravotnických zařízení, velká vzdálenost
porodnice od dětského oddělení, přinášející
problémy v péči o novorozené děti, malé,
nepraktické prostory operačních sálů, zastaralá provozní pracoviště, neustále nutily
zainteresované vedoucí pracovníky postavit
novou moderní nemocnici s poliklinikou.
Znovu je třeba ocenit maximální pomoc
generálního ředitele Kopala, vedení ONV,
SKNV i postoj tehdejších ministrů Vlčka
a Prokopce.
STRANA 18
Novou nemocnici jsme chtěli v krásném
prostředí »Doliny«, protože by mělo důležitý
vliv na psychiku hospitalizovaných pacientů,
aby při pohledu z okna na krásnou přírodu
měli usnadněný boj s nemocí a při procházkách rozkvetlou zahradou toužili po rychlém
uzdravení.
 Projekt nemocnice byl na svou dobu
velkorysý a velmi moderní. Měl vůbec
šanci na úspěšnou realizaci?
Já jsem přesvědčen, že ano. Ústředním
investorem se stal Severočeský KNV v Ústí
nad Labem, přímým investorem Okresní
národní výbor v Jablonci nad Nisou s Generálním ředitelstvím Průmyslu jablonecké
bižuterie. Za generálního dodavatele byla
ve spolupráci s MZd vybrána jugoslávská
firma Union Inženjerink Beograd, která prokázala svoje perfektní stavební schopnosti
a příznivé finanční požadavky při výstavbě supermoderního sanatoria pro cizince
v Karlových Varech. Generálním projektantem byl Zdravoprojekt Praha. Projekt
vycházel ze zkušeností v cizině a zahrnoval
moderní trendy tehdejšího zdravotnictví
na evropské úrovni.
 Proč tedy nakonec k realizaci nedošlo
a mělo to souvislost i s vaším odvoláním
z funkce?
Vzdor všem úspěchům, kterých bylo v rozvoji zdravotnictví v okrese po roce 1968
dosaženo, byla mně neustále ze strany
OV KSČ, jako řediteli OÚNZ, vytýkána špatná kádrová práce. Například při obsazování
funkce primáře interního oddělení, po odchodu primáře MUDr. Svobody do důchodu,
byl ze strany OV KSČ, za podpory ZO KSČ,
kladen důraz ne na odborné znalosti lékaře,
ale na to, že musí být členem KSČ!
Vše vyvrcholilo tehdy, když jsme společně
s generálním ředitelem Kopalem, přišli k vedoucímu tajemníkovi OV KSČ, abychom přeJABLONECKÝ ZPRAVODAJ – DUBEN 2014
PROJEKT Y
dali k projednání Prováděcí projekt na výstavbu nemocnice s příslušnými povoleními.
Bylo nám sděleno, že OV KSČ výstavbu
nikdy nepovolí se zdůvodněním: „Vy byste
zrušili nemocnici v Tanvaldě!“, přestože
o zrušení nemocnice v Tanvaldě nikdy nikdo
nehovořil a byla to podle mne jen nesmyslná záminka, kterou se nepodařilo zvrátit
ani vedení ONV. Tímto velice špatným rozhodnutím byla nejen zmařena několikaletá
usilovná práce mnoha zainteresovaných
lidí, ale především Jablonec přišel o šanci
na skutečně moderní komplex v překrásném prostředí.
 Dal jste i nahlédnout do vašeho dopisu,
ze kterého jsou zřejmé spory mezi vámi,
jako ředitelem OÚNZ a OV KSČ. Tyto
výhrady ke kádrové práci vedly k odvolání
ředitele OÚNZ z funkce se zdůvodněním
»nerespektování stranických orgánů«.
Co jste dělal potom?
Pokračoval jsem v práci zubaře, ale už
ne v Jablonci, ale ve Smržovce. V následujícím období vývoj zdravotnictví v okrese
stagnoval. O vývoji, zejména po roce 1989
by měli historii hodnotit lidé, kteří jsou s ní
úzce spjati.
 Ještě na závěr vaše hodnocení období
let 1968–1976?
Počátkem roku 1968 jsem byl rozhodnutím tehdejšího vedení ONV ustaven do funkce vedoucího odboru zdravotnictví s cílem
řešit neradostnou situaci ve zdravotnictví
v okrese.
Zastaralost v technickém zázemí zdravotnických zřízení, některé budovy pocházely
z roku 1893, prakticky žádná údržba a snaha o modernizaci, stejně tak nedostatečný
počet lékařů a středního zdravotnického
personálu, přinášely v péči o zdraví občanů
jabloneckého okresu nemalé problémy.
V průběhu let se podařilo situaci zlepšit.
Byla započata systematická rekonstrukce
a modernizace zdravotnických zařízení.
Již koncem roku bylo předáno do provozu
moderní ženské oddělení v Turnovské ulici.
Následovala rekonstrukce interního oddělení, chirurgie, rtg oddělení. Bylo vytvořeno
moderní dětské oddělení v Opletalově ulici.
Díky finanční pomoci jak ONV, tak podni-
JABLONECKÝ ZPRAVODAJ – DUBEN 2014
ků Jabloneckého okresu, zejména pak Generálního ředitelství Bižuterie, generálního
ředitele Kopala, bylo možné tato pracoviště
vybavit na tu dobu špičkovou zdravotnickou
technikou a zajistit kvalitní péči o nemocné.
Byla to celkově doba pohody pracovníků
ve zdravotnictví, kdy se stabilizoval počet
lékařů, sester i lidí pracujících v nezdravotnických provozech.
Konaly se pravidelné odborné semináře
pro lékaře, pro střední zdravotnický personál. Uskutečňovala se společná shromáždění zaměstnanců OÚNZ, plesy zdravotníků
a ROH z prostředků FKSP organizovalo pro
zaměstnance OÚNZ jak kulturní, tak rekreační zájezdy a dovolené. Celková činnost
Okresního ústavu národního zdraví byla oceněna Ministerstvem zdravotnictví
a Ústředním výborem odborového svazu
pracovníků ve zdravotnictví čestným titulem. Pro většinu lidí ve zdravotnictví byla
důležitá péče o pacienty v tehdejší realitě
a daných podmínkách.
 Děkuji za rozhovor.
Mgr. Vladimír Kordač
O nemocnici pokračování příště…
STRANA 19
Download

duben 2014.indd - Jablonecký zpravodaj