září - říjen 2012
svět
horeca
1. Noviny pro hoteliéry
KVALITNÍ
VÍNA
PRO VAŠE
HOSTY
www.topwines.cz
 vedoucí pracovníky  marketéry  f&b manažery  šéfkuchaře  barmany  baristy
Kuchař musí dát
do vaření srdce
Do Česka se golfoví
turisté nehrnou
Zaostřeno na hygienu
v restauracích
S Radkem Roubíčkem jsme si dali schůzku na lodi. Kotví na 62. kilometru Vltavy u modřanských břehů, tak
trochu mimo všechny hlavní trasy, daleko od centra.
Přesto restaurace s názvem Port 62, v níž se před
čtyřmi lety proměnila, nemá o hosty nouzi.
Kontrola „z hygieny“ je pro provozovatele restaurací
noční můrou. A to i pro ty, kteří mají v restauraci čisto,
že by se dalo jíst i z podlahy a snaží se dostát všem
zásadám. Je to podobné, jako když řidiče, byť předpisů
dbalého, zastaví policejní hlídka k namátkové kontrole.
» pokračování str. 4
»» pokračování str. 8
Zájem o golfové zájezdy podle aktuální studie celosvětové sítě poradenských společností KPMG Golf Travel
Insights 2012 stále stoupá. 60 procent dotázaných
cestovních kanceláří zaznamenalo v roce 2011 nárůst
počtu prodaných golfových zájezdů – oproti roku 2010
o 22 procent.
»» pokračování str. 12
V lázních
přibylo
zahraničních
hostů
Do českých lázní přijelo v prvním pololetí 170
tisíc zahraničních hostů, což bylo o 1,9 procenta více než ve stejném období předchozího
roku. Počet přenocování se meziročně zvýšil
o 7,3 procenta, když dosáhl 1,5 milionu.
Za rychlejším růstem počtu přenocování stojí výrazný nárůst příjezdů
ruských turistů, kteří se v českých lázních tradičně zdržují nejdéle.
V první polovině roku jich do našich lázní přijelo 46 tisíc, což představuje meziroční nárůst o 14,3 procenta. Průměrná délka pobytu
v lázeňských ubytovacích zařízeních dosahovala v prvním pololetí u zahraničních turistů 8,92 přenocování na příjezd, u Rusů se tato hodnota vyšplhala až na 12,71 přenocování na příjezd. V lázních přibylo
také turistů z Ukrajiny, Slovenska a některých asijských zemí. Mírně
ubylo naopak hostů z evropských zemí – Rakouska, Německa, Francie
či Itálie.
Pražským
hoteliérům se daří
Průměrná obsazenost hotelových pokojů v letošním druhém čtvrtletí meziročně stoupla. Ve srovnání s předchozími
roky představuje 64procentní obsazenost maximum. Nejlépe si vedly hotely v centru Prahy (80 procent) a jeho
okolí (78 procent). U mimopražských
hotelů poptávka po ubytování spíše
stagnovala, výjimkou byly pouze Františkovy lázně s 71procentní obsazeností. Po loňském propadu mírně stoupla
průměrná dosahovaná cena za pokoj
v ubytovacích zařízeních na 1 202
korun, což je o 15 korun více než loni.
Údaje vycházejí z kvartálních výsledků
projektu TLT benchmark společnosti
KPMG Česká republika.
Nejvíce turistů zavítalo do Prahy
„Výhled hoteliérů na zisky v letní hlavní turistické sezoně je
mírně optimistický. V dlouhodobějším horizontu totiž stále
pomalu stoupá průměrná tržba na jeden disponibilní pokoj.
Ve druhém kvartále vzrostla na 798 korun, což značí, že
se hotelům daří zvyšovat efektivitu služeb a optimalizovat
náklady,“ domnívá se Ondřej Špaček, Associate Manager,
služby pro cestovní ruch a volnočasové aktivity, KPMG
Česká republika.
Průměrná délka pobytu se ve srovnání s roky 2011
a 2010 příliš nemění. V letošním druhém kvartále strávili
návštěvníci v hotelech v průměru 2,55 dne, což je přibližně stejně jako v loňském roce a mírný pokles oproti roku
2010. Tehdy se pobyty pohybovaly těsně pod úrovní tří
dnů (2,88 dne). Nejdéle letos turisté setrvávali v Karlovarském kraji, kam jezdí především za rekreací do lázní
– strávili zde v průměru 5,65 dne.
Nejvyhledávanější destinací byla od dubna do června letošního roku Praha, a to jak pro tuzemské, tak pro zahraniční turisty. Projevilo se to i na zvýšené obsazenosti,
v níž Praha suverénně kralovala všem regionům. Naopak
méně se dařilo hotelům v Brně (obsazenost 42 procent)
a v Karlových Varech (53 procent).
„Podle statistik TLT benchmark se dá odhadovat, že příznivý trend rozvoje pražského cestovního ruchu, který jsme
zaznamenali v posledních měsících, bude pokračovat. Praha tak potvrzuje svou pozici jedné z nejvyhledávanějších
destinací v Evropské unii, předpovídá Ondřej Špaček.
„Rusko a Ukrajina jsou pro české lázeňství tradičně velmi významné
trhy. V minulém roce jsme proto v těchto zemích provedli podrobný
marketingový průzkum, který nám umožňuje lépe zacílit naše marketingové aktivity. Pozitivní výsledky za první pololetí nás pochopitelně velmi těší,“ uvedl Rostislav Vondruška, generální ředitel agentury
CzechTourism. Celkem v prvním pololetí zavítalo do českých lázní 349
tisíc domácích a zahraničních hostů, což bylo o 1,6 procenta více než
ve stejném období předchozího roku.
České lázně mají co nabídnout a zdaleka není vyčerpána jejich kapacita. Proto byla 20. srpna spuštěna integrovaná marketingová kampaň,
která by měla oslovit další potenciální návštěvníky lázní z domova i ze
zahraničí. Probíhá on-line i prostřednictvím tiskových médií s cílem
propagovat tři produkty – „kulturní dědictví, sport a aktivní dovolenou“, „lázeňství a wellness“ a „medical tourism“. V oblasti lázeňství
směřuje hlavně na české, německé a ruské turisty, v oblasti medical
tourism především na klienty z Ukrajiny. Lze tedy předpokládat, že
čísla návštěvnosti lázní České republiky budou v příštím pololetí ještě
příznivější.
inzerce
GASTRONOMICKÁ
ZAŘÍZENÍ
PROJEKT, DODÁVKA, MONTÁŽ, SERVIS
www.mava-t.cz www.mava.sk www.projekty-gastro.cz
V hotelu zůstávají turisté
průměrně dva a půl dne
Největší gastroprojekce v ČR, komplexní dodávky na
klíč, profesionální přístup, autorizovaný prodejce
Electrolux
ČR:
SR:
MAVA spol. s r.o.
Sovova 1291/5
703 00 Ostrava-Vítkovice
TEL(FAX): 596 783 677(360)
[email protected]
Hurbanovo námestie 68
972 01 Bojnice
tel./fax: 046/543 04 91
gsm: 0910 909 989
e-mail: [email protected]
2
NEWS
www.gastro-hotel.cz
svět
horeca
Mezinárodní den
kuchařů se blíží
Asociace kuchařů a cukrářů chystá
i na letošní rok oslavy Mezinárodního dne kuchařů. „Přijďte představit
českou kuchyni, kterou připravujete u vás. Přijďte slavit a bavte
se s námi 13. října na Václavském
náměstí v Praze,“ zve všechny kuchařské profesionály, ale i nadšené
amatéry manažerka AKC ČR Zuzana Albrechtová. Záštitu nad akcí
převzali manželka prezidenta České
republiky Livia Klausová, generální
ředitel České centrály cestovního
ruchu – CzechTourism Rostislav
Vondruška a kontinentální ředitel
Světové asociace kuchařských spolků pro centrální Evropu Miroslav
Kubec.
Tématem letošních oslav je česká kuchyně. Přihlášení kuchaři se v rámci tohoto tématu utkají o Putovní pohár Mezinárodního dne kuchařů. Hodnotit se
budou kategorie hlavní pokrm a sladký český pokrm.
Kromě pestré nabídky dobrot od gastronomických
společností, restaurací a hotelů bude pro všechny
návštěvníky připraven po celý den i zajímavý doprovodný program.
Přihlásit se je možné i do soutěže pro cukráře a milovníky sladkého - soutěž „Ochutnejte Českou republiku“, letos na téma “Olympiáda 2012” nebo “Titanic”,
je otevřena pro profesionály i amatéry. Profesionálové se mohou také přihlásit na již 3. ročník soutěže MAKRO Mistrovství ČR ve filetování čerstvých
lososů. Součástí akce bude i Den českých výrobků.
Putovní pohár Mezinárodního dne kuchařů předá na
závěr oslav prezident Asociace kuchařů a cukrářů ČR
Miroslav Kubec vyhodnoceným účastníkům. „Přijďte
v profesním oblečení! Budeme překonávat loňský
rekord o nejvyšší počet osob v kuchařském úboru,“
vyzývá všechny manažerka AKC ČR Zuzana Albrechtová.
Výtěžek z akce bude jako vždy věnován na charitativní účely. Mezinárodní den kuchařů jako svátek
všech kuchařů, den gastronomie a solidarity slavili
poprvé v roce 2005 v Jižní Africe. Tento den představuje možnost spojit příležitost k setkání a zábavě
pro všechny příznivce gastronomie. Jeho hlavním posláním je zapojení členů profesních asociací a jejich
partnerů do iniciativ sociální zodpovědnosti ve svých
zemích, za masivní podpory partnerů, příznivců gastronomie a médií. Výsledkem jsou charitativní akce
spojené se společenskými aktivitami a dobrým jídlem.
V tento den se také zdůrazňuje problematika hladovění ve světě. Je to zároveň den, kdy vzdáváme hold
rodinám kuchařů a kuchařům, kteří dělají čest své
profesi.
Podrobné informace a přihlášky na letošní oslavy Mezinárodního dne kuchařů na Václavském náměstí pro
restaurace a hotely i pro jednotlivce do jednotlivých
soutěží jsou k dispozici na www.akc.cz.
Evropské hvězdy
v Česku stále
dobrovolné
Česko od příštího roku zavádí jednotné evropské označování hotelovými hvězdičkami v rámci klasifikace
Hotelstars Union. Zároveň tento
systém získává i jednotnou podobu pro všechny země, které se ho
účastní. Pro hoteliéry ale stále zůstává dobrovolným.
Stále častěji se zákazníci v restauracích ve Středočeském kraji setkávají s nabídkou vody z kohoutku.
Podle údajů Středočeských vodáren se do projektu,
který kohoutkovou vodu propaguje, v kraji zapojilo 52
restaurací. Na Příbramsku na Říčansku využilo kampaň vodohospodářů z 1. SčV, a. s. na podporu kohoutkové vody již dvacet restaurací a kaváren. Dalších
32 podniků dává vodu z kohoutku na Mělnicku a Kladensku.
Restaurace a kavárny, které se do kampaně zapojí, obdrží kromě originálních
karaf také informační samolepku, kterou si pak vyvěsí na viditelné místo. Samolepka zákazníky upozorní na to, že mohou bez problémů požádat o vodu z kohoutku. „Všem přihlášeným restauracím provádíme navíc bezplatný rozbor vody.
Host tak může kdykoli požádat obsluhu o předložení certifikátu, který dokládá,
že zařízení nabízí vodu nezávadnou,“ říká Kristina Blaszczyková, tisková mluvčí
společnosti 1.SčV, a. s. Všechny zapojené restaurace a kavárny jsou navíc
registrovány na speciálních webových stránkách www.kohoutkova.cz. Na nich
si může každý člověk vyhledat „kohoutkovou“ restauraci ve svém regionu. Zároveň se zde dozví spoustu užitečných informací o podávání vody z kohoutku,
o její výrobě i kvalitě. Restaurace, které mají zájem se do projektu také zapojit,
se mohou přihlásit prostřednictvím webové stránky www.kohoutkova.cz nebo
zaslat své kontaktní údaje na e-mail: [email protected]
1.SV a SV jsou dceřiné společnosti skupiny Veolia Voda, která projekt v tuzemsku rozjela. Voda v restauracích se nabízí třeba v Praze, Plzni, Ústeckém kraji,
východních Čechách i na Moravě. Průzkumy za loňský rok podle generálního
ředitele firmy Anatola Pšeničky dokazují, že obliba kohoutkové vody loni vzrostla
o 9,2 procenta na 88 procent zákazníků společnosti. „V porovnání s rokem
2006 to představuje nárůst o 34,5 procenta,“ uvádí Pšenička.
Nynějších již jedenáct členů unie Hotelstars Union,
kteří v zúčastněných zemích nabízejí harmonizovanou
hotelovou klasifikaci se společnými směrnicemi a kritérii, bude do budoucna vydávat také jednotné znaky
pro hotelové hvězdičky. Tyto znaky se v jednotlivých
zemích dosud výrazně liší, avšak od nynějška se budou postupně harmonizovat. Prvním hotelem v v Evropě, jenž v rámci zavádění jednotného evropského
označování hotelovými hvězdičkami, které provádí
unie Hotelstars Union, získal nový znak, se stal německý hotel ibis München City West. „Nové znaky
zajistí pro hosty větší transparentnost, protože logo
unie Hotelstars Union s hvězdičkami prozrazuje, co
a kdo se za těmito hvězdičkami skrývá“, uvádí Markus
Luthe, hlavní jednatel Německého hotelového svazu
(Hotelverband Deutschland - IHA). Nový znak upoutává svým moderním, jednoduchým designem a nese
logo unie Hotelstars Union. Aliance Hotelstars union zároveň spustila novou společnou marketingovou
kampaň, jejímž cílem je větší zviditelnění klasifikovaných hotelů na online distribučních portálech a GPS.
České hotely budou stejným znakem označovány od
roku 2013. „Domnívám se, že sjednocení značení
klasifikovaných hotelů ve všech státech, zapojených
do systému Hotelstars Union a společný marketing
budou dalším krokem k přesvědčení mezinárodních
hotelových řetězců o významu jednotného systému klasifikace pro jejich prestiž na trhu. Důkazem
je již několik významných hotelových řetězců, které
se k HSU hlásí v zemích, jako je Švýcarsko, Německo a Rakousko. To je dobrou zprávou i pro hoteliéry
Střední Čechy pijí
vodu z kohoutku
Zdražení jídla
v restauracích
Kuřecí a vepřové maso v obchodech zdražuje. Zdražení chystají i provozovatelé restaurací. Kvůli razantně stoupajícím cenám vepřového a kuřecího masa už
podle svých slov nezvládají ztráty dotovat a udržet tak
stávající ceny.
v České republice, kteří zatím s klasifikací ještě váhali,“ řekl Václav Stárek, prezident AHR ČR.
Do Hotelstars Union se dosud zapojilo 11 evropských
zemí a další účast zvažují. Nejvíce, přes 8 tisíc ubytovacích zařízení, se do systému zapojilo v Německu,
Rakousko má necelé 4 tisíce certifikovaných hotelů.
Cenový pohyb směrem vzhůru může dosáhnout až úrovně deseti korun. Přírodní
vepřový řízek nás tak místo devadesáti korun bude stát téměř stovku. Zdražovat se bude především to nejlevnější - tedy takzvaná meníčka, u kterých už teď
cena sotva pokrývá náklady.
Cena masa stoupá ze dvou důvodů, jedním z nich je vysoká cena obilí na světovém trhu, druhým z nich potom to, že Česká republika musí jak vepřové, tak
kuřecí maso dovážet z okolních zemí. Řezníci čekají, že cena ještě poroste, v nejbližších několika týdnech až o deset korun na kilo. Například krkovice tak může
stát v maloobchodě více než 140 korun.
LEHKOS T POTŘEBUJE SKLO.
Lehké, stabilní, ekologické. Vylehčené sklo má silné argumenty, pokud jde o ochranu životního prostředí.
Vylehčené sklo snižuje spotřebu energie, surovin a také tvorbu emisí CO2. Stabilita a pevnost zůstávají zachovány.
Stejně jako všechny ekologické přednosti skla. Lehkost potřebuje sklo – a vylehčené sklo potřebuje Vetropack.
Vetropack Moravia Glass, a.s.
CZ - 697 29 Kyjov, Tel. +420 518 733 111, www.vetropack.cz
Bez názvu-1 1
15.8.2012 10:41:44
4
INTERVIEW
www.gastro-hotel.cz
svět
horeca
S Radkem Roubíčkem jsme si dali schůzku na lodi. Kotví na 62.
kilometru Vltavy u modřanských břehů, tak trochu mimo všechny
hlavní trasy, daleko od centra. Přesto restaurace s názvem Port
62, v níž se před čtyřmi lety proměnila, nemá o hosty nouzi.
Hlavní zásluhu na tom má určitě zdejší lodní kuchyně, které
vládne právě Radek Roubíček. Právě on dává zdejší kuchyni tvář,
kus svého srdce – a také většinu svého času. Ráno doráží kolem
deváté, večer odjíždí pode toho, jak je potřeba – když je klid, tak
„už“ v osm, když se ale zrovna koná nějaká akce, třeba i v jednu
ráno. A i jeho volný čas se hodně točí kolem vaření – většinu
z něj „pozře“ role kapitána regionálního týmu Asociace kuchařů
a cukrářů ČR Praha a střední Čechy. „Můj život se z velké části
odehrává v kuchyni,“ říká s úsměvem. „Naštěstí, nebo možná naneštěstí je vaření nejen mou profesí, ale i mým velkým koníčkem,
takže mi nevadí trávit většinu času v práci,“ dodává. Zápal, s jakým se svému povolání – a zároveň koníčku – Radek Roubíček
věnuje, ale nese své ovoce – naposledy třeba v podobě zlatých
medailí, které soutěžní tým, jemuž dělá kapitána, přivezl z thajské
Patayi. Nebo v podobě spokojených hostů, kteří se do Port 62
rádi vrací za dobrým jídlem.
Kuchař musí dát
do vaření kus srdce
Práce je vaším koníčkem. Přesto – nemáte
potřebu si někdy od vaření odpočinout?
Určitě ano. Taky mám potřebu někdy vypnout.
I když úplně to nejde – to bych musel být někde, kde není signál, ani přístup k internetu
(smích). Ale samozřejmě že i já, přestože vaření miluju, se od něj musím někdy odreagovat. Na druhé straně musím přiznat, že moc
jiných koníčků, kromě vaření, nemám.
A co cestování? Dočetl jsem se o vás, že to
je taky vaším velkým koníčkem.
To je pravda, ale i to mám většinou spojené
s kuchařinou (smích). Většinou je to tak, že
jedu někam na soutěž nebo na prezentaci
české kuchyně a využiju toho tak, že si pak
prodloužím trochu pobyt, abych si mohl užít
danou zemi i jinak, než jen v kuchyni, a něco
z ní viděl.
Jak se dá skloubit časově náročná role šéfa
kuchyně v Port 62 a role kapitána regionálního týmu AKC ČR, k tomu ještě další aktivity
v rámci AKC ČR, když beru, že den má jen
24 hodin a aspoň pár z nich musí člověk taky
spát?
Samozřejmě že to není úplně jednoduché a někdy to trochu skřípe, ale když člověk chce, dá
se stihnout ledacos. Někdy je to hodně těžké
sladit termíny akcí s prací tady v restauraci,
zvláště když se to tluče s nějakou velkou akcí
tady u nás – třeba se svatbou – a občas se
stane, že to opravdu časově skloubit nejde
a já se musím na některé akce omluvit a po-
slat za sebe náhradu. Ale většinou to skloubit
lze. Akorát na ten spánek toho už pak moc
nezbývá (smích).
Pro vás musí být kuchařina opravdu veliká
vášeň.
Musí – a opravdu je. Já vařím v podstatě od
malinka – moje máma vzpomíná na to, že jsem
ještě ani neuměl pořádně chodit a už jsem tahal z kredence hrnce ven, když už jsem začal
chodit, sypal jsem do těch hrnců mouku a když
jsem ještě trochu povyrostl, začal jsem mouku v hrncích zalévat vodou – to byly moje první
kuchařské počiny (smích). Kuchařina musí být
velká vášeň – pokud někdo tuhle profesi bere
jen jako prostředek k obživě a nebaví ho, je to
na výsledku strašně znát. A na úrovni, na jaké
se pohybuju já, už vůbec není pro něco takového místo, tam se tomu musíte věnovat na sto
procent. Protože pokud jezdíte po soutěžích,
znamená to minimálně půl roku před soutěží
intenzivní přípravu, na kterou padne veškerý
volný čas. A pak přijde odjezd nebo odlet na
soutěž – a to se pak několik dní vůbec nezastavíte, jste v jednom kole.
O to víc pak asi potěší, když přijde úspěch –
jako teď nejčerstvěji zlatá medaile na prestižní soutěži Pattaya City Culinary Cup 2012,
kterou jste získali s regionálním týmem AKC
ČR.
Samozřejmě, byl to obrovský úspěch, ze kterého jsem nadšení – protože se nám podařilo
nechat za sebou týmy zvučných jmen, které
většinou vyhrávají všude, kde se objeví. O to
cennější pro nás tahle medaile je.
Pro vás to ale nebylo poprvé, co se vám podařilo někde zabodovat.
To je pravda, nějaké úspěchy v soutěžích už
za sebou mám – jak já osobně, tak jako součást týmu AKC ČR, s nímž jsme absolvovali
soutěží už celou řadu. Ale řekl bych, že tohle
je zatím náš největší triumf, protože vybojovat
první místo v tak silné konkurenci, jako byla
v Pataye, je pro nás obrovská čest.
V týmu, který se účastní takto prestižních
soutěží, už musí být kuchaři, kteří mají něco
za sebou a jsou pro tohle řemeslo opravdu
zapálení – a taky je každý asi dost silná individualita, jinak by se v oboru tak daleko nepropracoval. Jak pak zajistit, aby tým složený ze
silných individualit fungoval jako tým?
K tomu potřebujete silného manažera a ještě silnějšího kapitána (smích). Ne, teď vážně.
Všichni si moc dobře uvědomujeme, že v rámci
činnosti regionálního týmu není prostor na to
prosazovat za každou cenu svoje ego, protože
musíme fungovat jako celek. Pokud tak fungovat nebudeme, soutěž položíme. Ono je těžké
už jen dát dohromady termíny, kdy jsme všichni schopni se sejít na trénink, protože všichni
jsme hodně časově vytížení ve své práci. Když
už se konečně sejdeme, musí to klapat. Neříkám, že se nikdy při tréninku nepohádáme,
ale to k tomu asi patří. I když se pohádáme,
nakonec se na něčem dohodneme a o tom už
se další diskuse nevedou. Protože na soutěži pak na nějaké dohady není čas. Tam se na
sebe musíme spolehnout a každý musí dělat
to, co je třeba – protože nervy tu samozřejmě
pracují na sto procent a stačí malé brnknutí
a může být zle.
Že by začaly lítat nože vzduchem?
I to by se mohlo stát (smích). Je to jako při
jakémkoli jiném závodě – všichni soutěžící mají
nervy na pochodu.
Jak vedla vaše cesta do regionálního týmu
AKC ČR?
Měl jsem to obrovské štěstí, že jsem ve svých
dvaceti letech, po vojně, nastoupil do Intercontinentalu a hned rok poté tam přišel pan
Kubec, pod jehož vedením jsem pak vyrůstal.
Byl to právě on, kdo mě zlákal do světa kuchařských soutěží. Nejprve s juniorským národním týmem, který vedl, a později s regionálním týmem Praha.
V Intercontinentalu jste zakotvil na hodně
dlouho....
To je pravda, bylo to skoro sedmnáct let.
Co vás přivedlo z Intercontinentalu sem, do
restaurace Port 62?
Nastoupil jsem ještě před velkou přestavbou,
kterou hotel prošel mezi lety 1992 a 1995,
pak jsem tu byl svědkem velké technologické
přeměny kuchyní, do toho přišel pan Kubec
a přinesl nové směřování kuchyně, měl jsem
možnost vyzkoušet si tu spoustu nových věcí
– byla to dobrá škola. Po šestnácti letech už
ale začal být čas na změnu – a do toho přišla
tahle nabídka. My jsme se s jedním z majitelů
poznali už zhruba o dva roky dříve, na horách,
přes jednoho z mých kolegů, on v té době jen
tak mezi řečí zmínil, že plánují udělat restauraci na lodi a že by se mi případně ozval, až
to bude aktuální. A po dvou letech skutečně
zavolal s tím, že restaurace je tu, oni jsou stavaři, gastronomii nerozumí a potřebovali by
někoho, kdo by jim tu restauraci po kuchařské
stránce postavil.
A vy jste kývnul.
Byla to pro mě obrovská výzva, protože jsem
měl možnost vytvořit něco přesně podle mých
představ, dostal jsem z hlediska směřování
kuchyně volnou ruku. A byla to také spousta
práce. Protože rozjíždět v dnešní době restauraci, která je atypická, navíc není nikde v dosahu centra a ještě navíc dost „schovaná“,
stranou všech hlavních komunikací, je hodně
složité. Najednou jsem musel zvládnout i věci,
které jsem předtím vůbec neřešil – komunikaci
s dodavateli, s hosty... ze začátku to byl docela oříšek. Ve velkém hotelu, jako je Intercontinental, je na všechno mnohem víc lidí. Tady je
to na vás. Určitě ale nelituju, že jsem se do
toho pustil. Je to obrovská zkušenost.
Velíte kuchyni na lodi – ale je to loď, která je
napevno zakotvená u břehu, nikam neodpluje.
Nelákalo vás někdy zkusit si vařit někde na
zaoceánském parníku?
Víte, že ani ne? Mám známou, která na takové lodi pracovala a popisovala mi, jak to tam
chodí – a ani mě to neláká. Na té lodi se plaví
nějakých dva tisíce cestujících a pak je tu asi
tisíc členů posádky. Vaření pro takovéhle obrovské množství lidí, to je velkovýrobna. Plo-
časem. Tady někdo před spoustou let řekl, že
příprava jídla má trvat maximálně dvacet minut. Jenže tohle pravidlo vzniklo v době, kdy
jste měl v restauraci na výběr guláš, svíčkovou a možná ještě smažák. Dnes je úplně
jiná situace, gastronomie je úplně jinde, než
tenkrát. Jenže my pořád chceme mít na stole
jídlo do dvaceti minut od objednání. Proto píšu
i na začátku našeho jídelního lístku, že stejně
jako dobré víno potřebuje svůj čas, aby vyzrálo, potřebuje dobré jídlo svůj čas na přípravu.
Lidé ale stejně mnohdy tlačí na co nejkratší
přípravu jídla, chtějí ho mít na stole až nesmyslně rychle, u některých druhů jídel se pak dostáváme do skutečně vražedných situací. Teď
si trochu stěžuju – je mi ale malinko líto, že
stejní lidé, když vyjedou do ciziny, zajdou si do
restaurace, dají si pití, objednají si jídlo a vůbec jim najednou nevadí, že na něj čekají třeba
i hodinu, ani jim to nepřijde. Pak dorazí sem
a po půlhodině už jsou celí rozmrzelí. Chápu
to v době obědů – všichni jsou tlačeni časem,
musí být zase rychle zpět v práci. Proto tu
taky máme polední meníčka, hotovky a saláty
a hrneme to, co nejrychleji se dá. Ale když
přijdete s partnerkou na večeři, měl byste
si v klidu a pohodě vychutnávat večer a nespěchat tolik. U nás bohužel ještě mnoho lidí
vnímá restauraci jen jako prostředek k ukojení
potřeby – zajdu tam, když se potřebuju najíst.
Ne jako zážitek, to se ještě musíme naučit. Ale
myslím, že se k tomu pomalinku propracováváme. Už se najdou lidé, kteří dokáží naši práci
ocenit a opravdu si vychutnat dobré jídlo.
Co vy? Dostanete se někdy do restaurace
jako host?
Přiznám se, že ani moc ne, protože času je
opravdu málo – a pokud mám trochu volna,
snažím se ho trávit doma se svou rodinou.
Nakonec – žiju na venkově v rodinném domě,
JSME RODINNÁ FIRMA,
KTERÁ SE ZABÝVÁ VÝROBOU
PROFESNÍHO OBLEČENÍ
Ale představa vaření na výletní lodi vypadá
tak romanticky.
Ono to vždycky při pohledu zvenčí vypadá romanticky, v jakékoli restauraci, když je hezky
udělaná. Ale v kuchyni se zatím odehrávají
dramata, o kterých ti mimo ni nemají ani tušení. Lidé, kteří v kuchyni nikdy nepracovali, si
myslí, že kuchařina je poklidná práce. Ale ve
skutečnosti je to tvrdá fyzická dřina a navíc
obrovský stres.
Není to i v běžném provozu trochu podobné,
jako na těch soutěžích? Tam jsou na všechno
tvrdé časové limity, v běžném provozu jste
ale také limitovaní časem.
To je pravda, navíc, jak to já nazývám, českým
který potřebuje nějakou údržbu, je potřeba se
postarat o zahradu – takže to je můj relax.
Když už jím v restauraci, je to většinou v cizině, kam mě zavede účast na nějaké kuchařské
soutěži nebo podobné akci. Tady v Česku jen
skutečně výjimečně.
A když už v restauraci jíte, jste přísný kritik?
Vůbec ne, já jsem hodně vděčný strávník,
který je rád, že někdo to jídlo uvařil místo něj
a donesl mu ho až na stůl. Sám dobře vím,
jak je práce v kuchyni náročná. Člověk je samozřejmě trochu postižený svým povoláním,
takže pokud je tam nějaká chybička, neunikne
mi. Ale pokud to není nějaký zásadní problém,
který by učinil jídlo nepoživatelným, nestěžuju
si. Jsem rád, když si můžu sednout a někdo
jiný mi dobře uvaří.
 Roman Peterka
inzerce
voucí fabrika. Nějaký prostor pro kreativitu tu
moc není. Prostě jste jen malé kolečko v obřím
stroji.
POSUNEME VÁS
DÁL DO SVĚTA
PROFESIONÁLŮ,
JE TO SNADNÉ
CÍTIT SE PŘI PRÁCI
SKVĚLE.
www.fomi.cz
horeca_126x355.v02.indd 1
Slezská 53, 130 00 Praha 3
tel./fax: + 420 224 256 987
gsm: +420 602 427 944
e-mail: [email protected]
11.5.2011 19:44:52
6
www.gastro-hotel.cz
NEWS
svět
horeca
a listy šťovíku,“ vzpomíná Jan Davídek. K těmto surovinám si mohl každý tým přibrat jakékoliv ostatní suroviny z potravinových košů, ze
kterých se připravoval soutěžní bufet. „Během
patnácti minut musel tým vymyslet a sdělit
název připravovaného jídla. Následně byla zapnuta časomíra, která začala odměřovat dvě
hodiny – tedy limit, v kterém toto jídlo muselo
být připraveno; tuto přípravu měli na starost
dva reprezentanti,“ dodává.
Po uplynutí času k vaření byly vypnuty ve
všech kuchyních veškeré elektrické a plynové
spotřebiče a následovalo posledních 30 minut
k přípravě a založení bufetu. Za každé nedodržení času byly okamžitě udělovány trestné
body. „Díky naší pečlivé přípravě a poctivého
trénování týmu doma jsme vše měli připraveno ještě devadesát vteřin před skončením
časového limitu, což mělo pozitivní vliv na
hodnocení komisařů,“ podotýká Jan Davídek.
Hodnocení vypadalo dobře, po náročném dni,
končil v půl sedmé večer, odcházeli čeští kuchaři do hotelu s dobrým pocitem a zároveň
plní napjatého očekávání. Jak dopadne zítřek?
Nebudou jejich soupeři lepší?
Zlato z Thajska
pro české kuchaře
Regionální tým AKC ČR Praha
zabodoval ve světě na prestižní
mezinárodní kuchařské soutěži Pattaya City Culinary Cup
2012. Vrcholné soutěže se
zúčastnilo 15 nejlepších týmů
světa z deseti zemí. „Samozřejmě zde soutěžila i velká skupina
nejen kuchařů a cukrářů v mnoha dalších disciplínách – jako
je vyřezávání z ledu, vyřezávání
ovoce na čas, studená talířová
jídla, teplá studia, floristika,
soutěž ve stlaní lůžek, barmanská soutěž, servírovací soutěž,
ale také soutěž v masážích,“
říká manažer regionálního týmu
AKC ČR Praha a Střední Čechy a šéfkuchař společnosti
Unilever Food Solutions pro
Českou republiku Jan Davídek.
Regionální tým AKC ČR Praha a Střední Čechy odletěl 23. července do Thajska na svoje již třetí klání. Jeho cílem bylo obhájit medailové umístění z minulých let na prestižní
mezinárodní kuchařské soutěži Pattaya City
Culinary Cup 2012, která je součástí významného kontinentálního veletrhu Pattaya Food
& Hoteliers Expo’12. V mezinárodní porotě
soutěže zasedal poprvé také český rozhodčí
Milan Sahánek, certifikovaný WACS komisař
AKC ČR.
Soutěž probíhala 26. – 28. července, čeští kuchaři vyrazili s předstihem, aby měli
čas srovnat se s časovým posunem a obhlédnout terén. „24. července nás vítal na
letišti v Bangkoku početný zástup organizátorů z pořádající agentury, která nám zajistila transport do pořádajícího města soutěže
a veletrhu, asi 2 hodiny vzdáleného rušného
města Pattaya City. Náš domovský hotel byl
Jomtien Palm Beach hotel & Resort. Bezprostředně po ubytování jsme se v rondonech
přemístili do pětihvězdičkového hotelu Zing na
slavnostní zahajovací ceremoniál, představení
týmů a briefing s rozhodčími ohledně pravidel
a průběhu soutěže,“ popisuje manager týmu
Jan Davídek dění po příletu. Obhlídka terénu
přišla na řadu druhý den. Třetí den už vypuklo
soutěžní klání, zatím ale bez českého týmu.
„Náš tým měl tento den volno, a tak jsme
mohli sledovat naše soupeře a ještě případně
udělat operativní změny,“ vysvětluje Jan Davídek. „Sledovali jsme týmy Tchaj-wanu, Malajsie, Austrálie a dva thajské týmy. Odpoledne
jsme vyjeli do místního velkoobchodu dokoupit
zbytek potřebných věcí k naší práci. Večer
následovala týmová porada, finální dokončení
menu a spánek,“ vypráví.
Velký den
Dnem D se tak pro český tým stal pátek 27.
července. „Budíček byl nastaven na sedm
ráno. Vyzbrojeni veškerým inventářem a pomůckami jsme po snídani opustili hotel směr
výstaviště. Našimi soupeři ten den byly týmy
z Číny, Singapuru a dva thajské týmy,“ popisuje manager českého týmu Jan Davídek začátek dne D. Novinkou letošního ročníku soutěže bylo, že se do vaření mohl zapojit i manager
týmu a mohl tak plnohodnotně spolupracovat
s týmem v soutěžní kuchyni po celou dobu vymezeného času.
Po převzetí kuchyně, nainstalování všech
potřebných drobných přístrojů a převzetí a ošetření surovin přišlo soutěžní zadání.
Soutěžní disciplína spočívala v přípravě bufetového menu během časového limitu. Úkolem
bylo připravit 20 porcí od každého pokrmu, 1
moderní salát, 1 studený předkrm, 1 teplou
polévku, 2 odlišné druhy studených tapas, 1
druh teplého hlavního jídla, 1 druh hlavního
jídla, které muselo obsahovat 50 % thajské
jasmínové rýže a 50 % ryb nebo mořských
plodů, 1 druh teplého hlavního jídla pro vegetariány, 2 odlišné dezerty a 1 dort, který
musel obsahovat 30 % thajského ovoce. Celý
bufet musel být složen z potravinových “košů”
a všechny týmy měly k dispozici stejné suroviny, stejnou kuchyň a stejný inventář k servírování. V této kategorii se používaly pouze ryby
a mořské plody.
Soutěž měla také nově zařazenou kategorii
„Main Course of the Day“, tedy hlavní jídlo
v deseti porcích z utajeného koše bez použití
ryb, mořských plodů, thajských bylinek a zeleniny, kterou musel splnit každý soutěžní tým.
„Pro náš den odkryli komisaři jehněčí maso
Zlato jede do Prahy
V sobotu totiž byly na programu soutěže velmi
silné týmy - Hong Kong, Jižní Korea, Kambodža
a dva thajské týmy. „Když se přiblížil večer
a slavnostní vyhlášení, atmosféra by se dala
krájet,“ vzpomíná s úsměvem Jan Davídek.
Když se český tým neobjevil mezi těmi, které
se neumístily a jeho jméno nezaznělo ani při
vyhlašování bronzové medaile, začala být
nervozita spíše příjemná. A když členové
regionálního týmu AKC ČR Praha a Střední
Čechy zjistili, že jejich umístění nebude ani
stříbrné, ale že porazili i týmy jako je Singapur,
Tchaj-wan a Kambodža a odvezou si domů
zlaté medaile, propukli v mohutný jásot. „Celý
náš tým podal v soutěži opravdu vynikající
kolektivní výkon, udrželi jsme krok s těmi
nejlepšími kuchaři světa a některé nejlepší
i porazili. Tento pro nás historicky největší
úspěch je pochopitelně velkou motivací
pro příští ročník, abychom naše kuchařské
dovednosti ve světě opět obhájili. Obdrželi
jsme již pozvání na příští ročník této soutěže,
což je pro nás velká výzva a doufáme, že
ročník 2013 celkově vyhrajeme. Uděláme pro
to maximum,“ uzavírá Jan Davídek.
 red
Bufetové menu českého týmu pro soutěž
Gourmet Seafood Challenge 2012 with
Main Course of the Day:
1 x moderní salát (ryba, nebo mořské
plody) – 20 porcí
Salát z „Hard Clam“ mušlí, chips ze sladkých brambor, trhané lístky salátů
1 x studený předkrm (ryba, nebo mořské
plody) – 20 porcí
Sea Bass Ceviche, okurkové želé
1 x teplá polévka (ryba, nebo mořské plody)
– 20 porcí
Karotková polévka s „Blood Cockle“ mušlemi
restovanými se zázvorem a chilli
2 x studený tapas (ryba, nebo mořské
plody) – 20 porcí
„Blue“ Krab Muffin s kokosovým mlékem
a zeleninou
Tapas s koprovým máslem, marinovaná
ústřice
1 x teplé hlavní jídlo (ryba, nebo mořské
plody) – 20 porcí
Lehce zauzený losos, květákový nákyp,
grilovaný chřest, omáčka z pečených červených paprik
1 x teplé hlavní jídlo (50% rýže, 50% ryba,
nebo mořské plody) – 20 porcí
Grilované krevety a kalamáry, rýžový wrap
se zázvorem, pečené cukety a ananas,
omáčka z bílého vína s koriandrem
1 x teplé hlavní jídlo (100% vegetariánské)
– 20 porcí
Bramborový sendvič, teplý salát z rajčat
a špenátu, Parmazánová pěna
2 x freestyle dezerty – 20 porcí
Panna Cotta s čerstvým mangem a jogurtový krém s medem
Passion Fruits řez s ořechovým korpusem
1 x celý dort (30% thajského ovoce)
Čokoládový dort s Papayou
10 porcí teplé hlavní jídlo z utajeného koše
Dušené jehněčí maso, pyré ze sladkých
brambor, zeleninové brunoise v máslovo smetanové omáčce, sladko – kyselá šalotka
a redukce z červené řepy
svět
horeca
NEWS
září – říjen 2012
7
AHR ČR: Zákaz kouření nás poškodí
Asociace hotelů a restaurací
nesouhlasí s návrhem Ministerstva zdravotnictví na zákaz kouření v restauracích.
„Podle informací z tisku již
Ministerstvo zdravotnictví
rozhodlo o výběru jedné ze
tří variant pro novelu zákona
č. 379/2005 Sb. a to varianty, která je dokonce ještě
tvrdší než obdobné legislativní
restrikce v některých zemích
EU,“ říká Václav Stárek, prezident AHR ČR.
Podle informací, které novinářům sdělil legislativní náměstek ministerstva zdravotnictví
Martin Plíšek, by chystaná norma měla zakázat kouření v restauracích zcela. Už nyní je
kouření v restauracích regulováno, podle odpůrců kouření je ale stávající legislativní regulace kouření v restauracích příliš „měkká“. Její
iniciátoři původně laškovali s výrazným omezením možnosti kouřit v restauracích, nakonec
v ní vznikla podnikům pouze povinnost vymezit
se jako kuřácké, nekuřácké či kombinované –
v tom případě se stavebně oddělenými prostory pro kuřáckou a nekuřáckou část. Podle
návrhu, který má v úmyslu poslat nyní do soukolí legislativního procesu ministerstvo zdravotnictví, by se z restaurací staly nekuřácké
podniky – bez výjimky. „Co se týká tabáku,
předložíme zřejmě tu nejpřísnější variantu, to
znamená úplný zákaz kouření v restauracích.
Zůstává tam jediný prostor, to jsou zcela otevřené venkovní zahrádky,“ říká Plíšek.
Asociace se bouří
Asociace hotelů a restaurací ČR proti takto
tvrdému přístupu v otázce zákazu kouření
v restauracích protestuje. Podle prezidenta
AHR ČR Václava Stárka navíc ministerstvo při
návrhu zákona, který výrazně zasáhne do podnikání v pohostinství, postupuje stylem „o nás
bez nás“. „Toto stanovisko, které prezentoval
v médiích náměstek ministra zdravotnictví
Martin Plíšek, nebylo s AHR ČR projednáno
i přesto, že je členem pracovní skupiny, která od počátku spolupracuje na připomínkování
třech původně připravovaných variant řešení.
Ani jedna z nich nešla tak daleko, aby zakazovala kouření i v krytých venkovních předzahrádkách restaurací,“ říká Stárek.
Podle AHR ČR by schválení takto koncipovaného návrhu zákona znamenala pro podnikatele v oboru pohostinství další komplikaci jejich už tak nelehkého podnikání a způsobila by
další úbytek restaurací a barů. „Návrh tohoto
opatření přichází v době, kdy obor pohostinství prochází závažnou krizí,“ upozorňuje Václav Stárek, prezident AHR ČR. Podle Stárka
se dosavadní podoba zákona osvědčila. Další
přitvrzování v boji proti kouření v restauracích
je podle AHR ČR zbytečným bojem tam, kde
už téměř není proti čemu bojovat. I bez plošného zákazu kouření v restauracích totiž přibývá nekuřáckých podniků a ve většině těch,
kde se kouřit smí, je kouření umožněno jen
v části restaurace. Více než 80 % hotelových
provozů je zcela nekuřáckých.
Vždyť je to pro zdraví
Kritici kouření v restauracích argumentují stu-
dií Světové zdravotnické organizace (WHO),
podle níž se zlepšilo zdraví obyvatel v zemích
s protikuřáckými zákony. Cigaretový kouř skutečně není nic, co by lidskému zdraví prospívalo. Obsahuje více než 4 000 chemických látek
a z hlediska rizika způsobení rakoviny je zařazen do nejvyšší možné kategorie. Ohrožuje jak
ty, kteří mu holdují aktivně, tak ty, kteří jsou
jeho účinkům vystaveni v roli pasivních kuřáků. „Existuje nespočet vědeckých studií, které
dokazují, jak nebezpečné je pasivní kouření.
V České republice ročně zemře v důsledku
expozice pasivnímu kouření 2 000 lidí, v Evropské unii pak 22 000 nedobrovolných kuřáků,“ říká MUDr. Kateřina Langrová, ředitelka
České koalice proti tabáku.
Žonglování s průzkumy
Podle Kateřiny Langové z České koalice proti tabáku by zákaz kouření v restauracích
nevadil ani mnohým kuřákům. „Z průzkumů
veřejného mínění navíc jasně vyplývá, že zákazy kouření na veřejných místech včetně
restaurací a hospod mají u nás podporu veřejnosti a to jak mezi nekuřáky, tak, možná
překvapivě, i mezi kuřáky.“ Naráží tak mimo
jiné i na průzkum, který letos na jaře provedla
ve spolupráci s Univerzitou Karlovou agentura
Ipsos Tambor. V průzkumu odpovídalo 8488
lidí. Vyplynulo z něj, že více než polovině lidí
vadí kouření v restauracích, výrazně častěji
ženám než mužům. Kouření vadí ve větší míře
vysokoškolákům a rodinám s dětmi. Přesně
61 procent dotázaných se domnívá, že kuřáci omezují svobodu nekuřáků, myslí si to i 28
procent kuřáků. Podle průzkumu je navíc pro
většinu kuřáků kouření v restauraci jen doplněk, chodí tam hlavně kvůli jídlu, přátelům, pití
a atmosféře. Kouření v restauraci je opravdu
důležité jen pro devět procent zákazníků a jen
pro čtvrtinu kuřáků. Autoři výzkumu proto došli k závěru, že zákaz kouření nejen že nezpůsobí restauracím odliv zákazníků, ale naopak
jim prospěje, protože do nich začnou chodit
ti, kterým u jídla tabákový kouř vadí - hlavně
rodiny s dětmi a nekuřáci. A valná většina kuřáků bude chodit do restaurace dál. „Celkový
počet návštěv by mohl stoupnout o tři až šest
procent a tržby restaurací až o šest miliard
korun,“ míní Radek Jalůvka z agentury Ipsos
Tambor.
Podle Asociace hotelů a restaurací ale bude
pro řadu podnikatelů v pohostinství zákaz kouření, tak jak jej chce prosadit ministerstvo
zdravotnictví, likvidační. Opírá se o studii,
kterou zpracovala společnost MindBridge
Consulting metodou telefonického dotazování, osloveno bylo celkem 750 provozovatelů
a majitelů restaurací v celé České republice.
Podle studie by třetina provozovatelů čistě
kuřáckých a čtvrtina restaurací s kombinovaným režimem ukončily podnikání v této oblasti
a propustily by své zaměstnance.
Za rok už bez cigaret?
Ministerstvo zdravotnictví by chtělo, aby návrh už během září prošel připomínkovým řízením a koncem října mohl být předložen ke
schválení vládě. Když vše dobře půjde, mohl
by zákon o ochraně před škodami působenými
návykovými látkami ušitý podle návrhu začít
platit od srpna 2013.
inzerce
GASTRO_258x175_vstup.indd 1
1.8.12 17:44
8
www.gastro-hotel.cz
TÉMA
svět
horeca
Zaostřeno
na hygienu
v restauracích
Kontrola „z hygieny“ je pro
provozovatele restaurací noční můrou. A to i pro ty, kteří
mají v restauraci čisto, že by
se dalo jíst i z podlahy, a snaží
se dostát všem zásadám. Je
to podobné, jako když řidiče,
byť předpisů dbalého, zastaví
policejní hlídka k namátkové
kontrole. Pokud něco chce najít za každou cenu, nakonec se
vždycky něco najde. Na druhé
straně, považovat hygienické
předpisy a kontroly, které hlídají jejich dodržování, za zbytečnou úřednickou „buzeraci“
by bylo nespravedlivé. Jejich
hlavním smyslem je chránit
zdraví strávníků, kteří si do
restaurace zašli na jídlo, ale
i těch, kteří v restauraci pracují. Při porušování základních
hygienických zásad se totiž
stravovací podniky mohou stát
snadno zdrojem nebezpečných
nákaz.
Dodržováním všech hygienických předpisů se
zároveň chrání i sami provozovatelé – před
negativní publicitou, pokutami, soudními tahanicemi a náklady v podobě finančních kompenzací, což jsou všechno věci, s nimiž musí
počítat, pokud si z jídla od nich host odnese
domů v těle nějaké nepříjemné choroboplodné
zárodky. Jako se to stalo členům australské
a kanadské badmintonové reprezentace na letošních olympijských hrách v Londýně. Pozornost světa, která byla k letošním olympijským
hrám v Londýně upřena, tak na chvíli kromě
sportovních výkonů upoutala i indispozice tří
členů australského a dvou členů kanadského
badmintonového týmu, které koncem července sklátila horečka, bolesti svalů a nevolnost
spojená se zvracením a průjmy. Postižení australští sportovci se stihli včas z nemoci „vylízat“, kanadští badmintonisté takové štěstí
neměli – a prošvihli zahřívací zápas. Příčinou
náhlé indispozice sportovců byla nákaza norovirem (virus, který způsobuje střevní chřipku).
Zdrojem nákazy bylo jídlo z restaurace hotelu
Mickelover Court v britském Derbyshire, kde
byli badmintonisté ubytováni. Hotel byl uzavřen a vše začala vyšetřovat HPA (Health
Protection Agency – britská obdoba naší hygienické správy). Mluvčí HPA k infekci v hotelu
Mickelover Court řekl: „Norovirus je nejběžnější příčinou gastroenteritid v Anglii a Walesu. Může zaútočit v kterémkoli ročním období,
přestože jeho aktivita vzrůstá v zimních měsících. Infekce přejde obvykle za jeden až dva
dny a je bez dlouhodobých následků.“ Hosté
se rychle vykurýrovali, hotel byl po ukončení
šetření otevřen. Konec dobrý, všechno dobré.
Je ale otázkou, jak dlouho bude hotelu trvat,
než se na příhodu s „otravou jídlem“ zapomene. A jak moc se to podepíše na zájmu hostů
o pobyt v něm.
Hygiena není zase
taková věda
Podle některých odborníků z gastronomické
branže ve Velké Británii je mediálně vděčný
případ z Derbyshire jen kapkou v moři. Přísné
předpisy na hygienu potravin nejsou vždy tak
docela dodržovány. Přitom pro eliminaci nebezpečí různých nákaz z jídla by stačilo málo.
„Frustrující je, že je poměrně snadné dostát
základním požadavkům na hygienu potravin.
Není to žádná složitá věda,“ říká Mark Nelson,
ředitel cateringu ve společnosti OCS, která je
mezinárodním poskytovatelem služeb v oblasti
facility managementu. Problémy podle něj mají
především malé a střední podniky. „V řadě případů se u klientů z této kategorie setkáváme
s tím, že nemají ani základní úklidové plány,
které by specifikovaly, co by mělo být uklizeno
a kdy. Vše se často řeší nahodile, bez jakéhokoli systému,“ říká.
V Česku, kde jsou hygienické předpisy a kontroly zaměřené na jejich dodržování v mnoha
ohledech ještě přísnější, než ve zbytku Evropy, se také nemůžeme plácat po ramenou, že
něco podobného by se u nás stát nemohlo.
Podle výročních zpráv o činnosti krajských
hygienických správ se kontroloři při kontro-
lách v restauracích stále setkávají s problémy
v oblasti dodržování provozní hygieny, dodržování správné výrobní a hygienické praxe, dodr-
Černá listina nehygienických restaurací na
webu?
Podobně, jako už provozuje
web s informacemi o potravinách, kde byly zjištěny problémy s dodržením hygienických
zásad, plánuje Státní zemědělská a potravinářská inspekce
zveřejňovat na webu i zjištění
veterinární správy či hygienických stanic, které provádějí
kontroly v restauracích. Po
ukončení správního řízení by
se tak mohli lidé dozvědět,
které restaurace při kontrole
„neprošly“. Podle ministerstva
zemědělství je webová aplikace
po technické stránce otevřena pro naše i pro obdobné zahraniční organizace. Kdy a zda
bude web skutečně spuštěn,
ale zatím není možné odhadnout – určitě to bude minimálně v řádu měsíců.
svět
horeca
žování deklarovaných skladovacích podmínek
potravin a produktů, zákazu křížení čistých
a nečistých úseků a také v oblasti značení
produktů – zejména rozpracovaných a dodržování postupů HACCP včetně nedostatečné
dokumentace.
Tajemství zkratky
HACCP
VYBAVENÍ
až po deratizaci. Jejím cílem je zajistit nejlepší
možnou čistotu – mechanickou i mikrobiální
– všeho, co přichází do styku s potravinami,
nástrojů, kterými jsou potraviny zpracovávány, stejně jako ploch, na něž jsou během
zpracování pokládány. Stejná pozornost musí
být věnována i prostorám, kde jsou potraviny skladovány či prodávány. Je také nutné,
aby pracovníci dodržovali hygienické zásady,
ke kontaminaci pracovní plochy a nástrojů pro
přípravu jídel může dojít i přenosem ze znečištěných vodovodních kohoutků nebo klik dveří.
HACCP je zkratka anglického názvu Hazard
Analysis and Critical Control Points (analýza
nebezpečí a kritické kontrolní body), která se
ve světě používá pro systém preventivních
Podceňovaná
opatření, sloužících k zajištění zdravotní nederatizace
závadnosti potravin a pokrmů během všech
činností, které souvisejí s jejich výrobou, zpraSoučástí hygienických opatření v potravinářcováním, skladováním, manipulací, přepravou
ských provozech je také likvidace živočišných
a prodejem konečnému spotřebiškůdců, ať už šestinohých (jako
teli. V české potravinářské
švábi, mouchy, potravinoví
legislativě se používá
moli...) nebo čtyřnohých
označení
systém
Osmimilionové
(myši, krysy, potkasledování kriticodškodné od KFC
ni...). Ty všechny
kých bodů. Ten
Sedm let se táhl soudní spor mezi řetězcem
jsou
věrnými
musí mít podle
rychlého občerstvení KFC a rodinou australské
průvodci člolegislativy zadívky, která poté, co si v jedné z restaurací KFC
věka, protože
veden každý
v Sydney dala kuřecí sendvič, onemocněla salmonelózou.
v jeho blízprovoz, kde
Nemoc jí vážně poškodila mozek, nemůže mluvit ani chodit,
kosti je pro
se pracuje
je proto na vozíčku. Sendvič prý jedli i její rodiče a bratr. Ti
ně spousta
s potrapak údajně zvraceli a měli průjem, na rozdíl od dívky se ale
potravy.
vinami.
uzdravili. Podle rodičů postižené dívky byl zdrojem nákazy
GastronoMusí
si
sendvič. Soud nakonec dospěl k verdiktu, že kuřecí kousky
mické provypracovat
v sendviči byly kontaminovány kvůli nedbalosti zaměstnanců
vozy jsou
kompletní
KFC, kteří nedodržovali pravidla pro přípravu těchto jídel.
z tohoto
dokumenA rodině přiřkl odškodné ve výši 8 milionů dolarů. Spohlediska pro
taci veškeré
lečnost KFC vyjádřila nad událostí lítost. Rozhodnutí
všechny tyto
své
činnosti
soudu ji ale prý hluboce zklamalo a hodlá se proti
tvory doslova
včetně recepněmu odvolat. Podle zástupců řetězce neeprostřeným stotur a určit si ve
xistuje jediný důkaz, že by za postižení
lem. Škůdci z řad
výrobě kritické body
dívky mohl právě on.
hmyzu a dalších čle– úseky, kde může
novců jednak ničí potravzniknout nebezpečí ohroviny kladením vajíček a výžení připravovaného produktu.
vojem svých larev, některé druhy
„Kritické body jsou technologické úseky, pohmyzu a členovců mohou přenášet i různé nástupy nebo operace v procesu výroby, distrikazy. Zdrojem nebezpečných nákaz jsou i hlobuce a prodeje potravin a pokrmů, ve kterých
davci, kteří mohou přenášet tasemnice, krysí
je nejvyšší riziko porušení zdravotní nezávadskvrnivku, myší tyf, neštovice, Weilovu žlounosti výrobku,“ vysvětluje na svých stránkách
tenku, tuberkulózu, salmonelózu či mor. Proto
haccpservis.cz odborník na systémy HACCP
Vojtěch Masný, jehož firma RNDr. Vojtěch
Masný – PAP se zabývá zaváděním HACCP
v potravinářství již řadu let.
To, jakým způsobem zajistí monitoring, záleží čistě na provozovateli. Je jen na něm, zda
bude ručně měřit a zapisovat teplotu u jednotlivých bodů či zda tento sběr dat zautomatizuje. Současné technologické možnosti
umožňují hlídat vše prostřednictvím čidel,
odkud jdou veškeré údaje do počítače, kde je
zpracovává speciální software. Takovéto sofistikované řešení je však také odpovídajícím
způsobem drahé.
Systém HACCP je často provozovateli chápán jako nechtěná povinnost. Ve skutečnosti
však fungující systém a řádně vedená dokumentace chrání nejen zdraví jejich zákazníků,
ale i je samé. „Správně zavedený a fungující
Norovirus
systém kritických bodů v prvé řadě snižuje
riziko ohrožení zdraví spotřebitele a zároveň
chrání výrobce nebo prodejce v případě vymusí provozovatelé gastronomických zařízení
máhání náhrad za případné poškození zdraví.
věnovat náležitou pozornost dezinsekci (ničení
Správně vedená dokumentace systému HAhmyzu a ostatních členovců) a deratizaci (likviCCP prokazuje dodržování právních předpisů
daci tzv. synantropních hlodavců – tedy těch,
a tím i minimalizaci sankcí ze strany orgánů
kteří se šíří díky činnosti člověka, jako jsou
státního dozoru,“ potvrzuje Vojtěch Masný.
myši, hraboši, potkani či krysy). Tedy – musí...
Měli by. „Bohužel z vlastních zkušeností muPořádně uklidit
sím říct, že většina provozovatelů restaurací
důležitost těchto činností podceňuje a začne
Pozornost hygienickým zásadám při nakládání
se jimi zabývat až ve chvíli, kdy už mají skus potravinami je nutné věnovat nejen v souvistečně velký problém,“ říká Jan Rybnikář, jednalosti se samotnou přípravou pokrmů, je nuttel společnosti Desar, která poskytuje služby
né také zajistit dostatečnou úroveň sanitace
v oblasti dezinfekce, dezinsekce a deratizace.
výrobních zařízení. Pojem sanitace zahrnuje
Ochrana proti škůdcům je totiž v legislativě
řešena pouze v obecné rovině. Žádný právní
všechny činnosti, které zabezpečují plnění hypředpis neurčuje, jak často musí být tam, kde
gienických požadavků daných platnými hygiese pracuje s potravinami, deratizace a desinnickými předpisy – od úklidu přes dezinfekci
sekce prováděna – a na to řada (nejen) provozovatelů stravovacích zařízení hřeší. „Legislativa v této oblasti není dostatečná,“ míní Jan
Rybníkář ze společnosti Desar. Stanoveno je
pouze to, že musí být zajištěny takové podmínky přípravy pokrmů, které neohrozí zdravotní
nezávadnost produktů, mezi obecné kategorie
patří také ochrana před škůdci. Pokud existuje reálné riziko průniku škůdců (hlodavců,
hmyzu), pak provozovatel musí provést náležitá opatření. Správně by tato opatření měl
činit ještě dřív, než se mu provozovna začne
hemžit šváby nebo potkany. „Oni by měli mít
v rámci systému HCCP nasmlouvanou firmu
na dezinsekci a deratizaci, ale jen minimum to
tak skutečně má,“ podotýká Rybníkář. „Setkal
jsem se i s požadavkem, abych restauraci vystavil jen formálně nějaké potvrzení, že pro ně
zajišťujeme pravidelnou ochrannou deratizaci
a dezinsekci, ale ve skutečnosti bychom pro
ně prováděli činnost až ve chvíli akutního stavu. Takže by má firma ručila za čistotu provozu, aniž bych měl reálnou možnost ji ovlivnit,“
dodává.
Zanedbaná
prevence se může
vymstít
Řešit deratizaci až ve chvíli, kdy už potkani
nebo myši dělají nevítanou společnost hostům
u stolů, je dost pozdě. „Bohužel tato činnost
není úplně levná, pokud ji provádí skutečně odborná firma, a většina provozovatelů restaurací, než aby investovala deset tisíc korun
do vyhubení švábů dvakrát do roka, si raději
koupí novou lednici,“ říká Jan Rybníkář. „Je
to ale zvláštní, že se u nás hospodští nebojí,
že přijdou o hosty kvůli zanedbané deratizaci
a dezinsekci – zatím jsem se nesetkal, že by si
u nás objednali preventivní deratizaci, vždycky
až ve chvíli, kdy zaznamenají výskyt,“ podotýká. Tento přístup se navíc neomezuje jen na
podniky kategorie „čtvrtá cenová“. „Setkáváme se s ním i v podnicích, které se na pohled
tváří luxusně – přesně podle hesla navrch huj,
vespod fuj,“ konstatuje Jan Rybníkář. „Když
člověk tuhle profesi dělá dvacet let, nemá po
Salmonela
zkušenostech s tím, jak to může vypadat v zázemí i na pohled slušné restaurace, odvahu
zajít si někdy do restaurace na jídlo,“ dodává.
Správné by přitom bylo řešit riziko výskytu
hmyzích škůdců a hlodavců ještě dříve, než
se z rizika stane akutní problém. „Deratizace
by se měla provádět správně čtyřikrát ročně,
dezinsekce dvakrát až čtyřikrát ročně,“ radí
Jan Rybníkář ze společnosti Desar. V případě
dezinsekce prováděné preventivním způsobem
nejde ani tak o to hned nasazovat postřiky
proti hmyzu. „Smyslem je především monitoring – položit lepové nástrahy a monitorovat
výskyt hmyzu. V případě, že je na základě
tohoto monitoringu zjištěn výskyt škodlivých
druhů hmyzu, přichází na řadu postřik,“ vysvětluje Rybníkář. Zvířecí škůdce sice ani se-
září – říjen 2012
9
belepší prevence zcela „nevyhladí“, rozhodně
ale eliminuje riziko jejich přemnožení. „Riziko
výskytu je minimalizováno a pokud už dojde
k výskytu, nikdy to není v takové míře, jako
když prevenci provozovatelé neřeší, jako je
tomu dnes,“ podotýká Jan Rybníkář.
Deratizace chce
kvalifikaci
Deratizátorem nemůže být každý. Kdo se chce
téhle profesi věnovat, musí podstoupit odborný kurz a absolvovat zkoušky. Služby deratizátora něco stojí. Snažit se ale řešit situaci, kdy
po podniku běhají krysy, stylem „samo-domo“,
není dobré řešení. Jednak kvůli tomu, že výsledek nemusí odpovídat očekáváním, jednak
kvůli rizikům plynoucím z neodborné manipulace s prostředky, které mohou ohrozit lidské
zdraví. Člověk se tak může snadno dostat do
křížku se zákonem.
Zákon rozlišuje dvě úrovně dezinfekce, dezinsekce a deratizace - běžnou ochrannou
dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, která jako
součást čištění a běžných technologických
a pracovních postupů směřuje k předcházení
vzniku infekčních onemocnění a výskytu jejich
přenašečů (tedy činnost, kterou laik ani za
deratizaci nepovažuje), a speciální ochrannou
dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, čímž se
rozumí odborná činnost zaměřená na likvidaci
původců a přenašečů infekčních onemocnění
a eliminaci zvířecí „škodné“. Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci,v potravinářských nebo zemědělských provozech,
může provádět fyzická osoba, která dovršila
věk 18 let, absolvovala odborný kurs, podrobila se před komisí úspěšně zkoušce odborné
způsobilosti a má osvědčení o odborné způsobilosti. Při práci může používat biocidní přípravky a další deratizační a desinsekční postupy pouze v nezbytně nutné míře – tedy tak,
aby bylo dosaženo efektivní eliminace škůdců,
ale zároveň aby nebyli ohroženi lidé a pracovní
a hygienické podmínky v daném provozu. Při
používání biocidních přípravků smí používat jen
takové, jejichž uvedení na trh bylo povoleno,
a musí dodržet návod k jejich použití stanovený výrobcem. „Setkal jsme se i s případy,
kdy v restauraci řešili deratizaci tak, že tam
dali volně na tácek sypkou nástrahu – takové
nástrahy se dnes přitom už nesmějí ve stravovacích a dalších provozech, kde se pracuje s potravinami, vůbec používat, kvůli riziku
kontaminace potravin,“ říká Jan Rybníkář.
„V těchto provozech navíc musí být nástrahy
na hlodavce umístěny v uzamčených plastových pastích, aby nemohly být nástrahy rozneseny do okolí,“ říká.
Důležité je také i při deratizaci neřešit „pouze“
hlodavce. „Po deratizaci by měla vždy následovat ochranná dezinsekce, protože potkani,
krysy a další hlodavci přenášejí celou řadu
hmyzích parazitů, kteří v prostoru po deratizaci zůstanou,“ vysvětluje Pavel Rödl z Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci. „Bohužel tato zásada není mnohdy
dodržována. Stejně jako povinnost kontrolovat
účinnost deratizace,“ dodává.
 Roman Peterka
10
VYBAVENÍ
www.gastro-hotel.cz
Koutek: buďte
children friendly!
Je dětský koutek konkurenční
výhodou, nebo restauraci spíše
zatěžuje? Odráží se jeho přítomnost na tržbě? Jaké jsou
dnes trendy v jeho vybavení?
A jaké musí splňovat normy,
aby byl povolen? Čtěte komplexního průvodce po dětských
koutcích v restauracích.
„Dnes je už situace lepší, ale ještě před pěti
lety jsme jen složitě hledali restauraci s dětským koutkem. Místo, kde se děti zabaví, je pro
oběd bez žaludečních vředů zásadní. Myslím,
že si hospody uvědomily, že budováním koutků
pro děti získají klienty navíc,“ říká za maminky Jana Řehořková, která má tříletou Aničku.
Na restauraci s dětským koutkem uvnitř nebo
hřištěm na zahrádce narazí dnes Jana snáz,
než dřív. Majitelé restaurací totiž už vědí, že
kouzelné heslo „children friendly“- „děti vítány“,
naláká rodiče, kteří nechtějí omezovat svůj
společenský život a neváhají utratit peníze
navíc, jen aby měli během jídla klid. „V červnu
loňského roku jsme evidovali v Praze 147 podniků s dětským koutkem, nyní je to 222, tedy
o 51 % více,“ říká Jakub Šafránek, marketingový ředitel gastro serveru Lunchtime.cz. Podle
něj je dětský koutek současným trendem.
Tohle je dětský
rajón
Children friendly dost často bývají specializované dětské kluby nebo kavárny či restaurace,
jež se snaží ve všem přizpůsobit své prostředí
malým zákazníkům. Takové podniky jsou prvoplánově zaměřené na děti. Nás však zajímají běžné podniky, které chtějí mít k dispozici
přebalovací pult, nočník, dětské židličky nebo
dětský koutek s kobercem. „Určitě je to konkurenční výhoda. Z vlastní zkušenosti mohu říci,
že jakýkoliv vstřícný krok ze strany restaurace
směrem k zákazníkům je vždy vřele vítán. Nemluvě o tak početné skupině jakou jsou maminky nebo tatínkové s dětmi,“ říká Lukáš Kounovský, provozní pražské Pizzerie u Divadla sídlící
v Libni. Před čtyřmi lety tu při přestavbě vznikl
dětský „koutek“ Čásek, který je velký čtyřicet
metrů čtverečních. Prakticky celá zadní část
pizzerie je určená dětem. „Nápad měla dcera
majitele, která v té době čekala miminko a její
kamarádky si stěžovaly, že v restauracích
chybí koutky,“ vysvětluje. „Především ve špatném počasí je náš podnik vyhledávanou zastávkou rodičů s dětmi. Stejně jako na hřištích se
tady maminky mohou scházet a jejich ratolesti
se zabaví,“ pokračuje s tím, že s přestavbou
a vybudováním koutku se tržby pizzerie zvedly.
„V některých případech se stává, že se maminky zastaví pouze na kafe, jindy ale přijde celá
rodina na večeři.“ Komu vadí vřískající děti, má
možnost přesunout se do klidnější přední části. „Nicméně vzhledem k tomu, že už na první
pohled je patrné, že jde o dětský rajón, většina
zákazníků s křikem, brekem i vřeštěním tak nějak počítá,“ dodává Kounovský.
Alespoň ty
pastelky
Pizzerie u Divadla nemá s místem problém,
probouráním do další části domu získala královský koutek. Ale co malé restaurace? Mnohdy nelze maminkám vyhovět z technických důvodů. Interiéry restaurací jsou koncipovány na
typ provozu, který koutky jednoduše neumož-
ňuje. „My se snažíme rodinám vycházet vstříc
alespoň tak, že v rámci možností poskytujeme
dětské sedačky, omalovánky nebo přebalovací
pulty. Máme také dětská menu,“ říká Svatava
Dvořáčková, manažerka restaurační sítě Ambiente. Malý koutek má i pražská restaurace
Hamtam. Místa tu není mnoho, ale majitelky
podniku to cítily jako nutnost. „Určitě nás to
zvýhodňuje před konkurencí. Vyhledávají nás
matky s dětmi, navíc jsme nekuřácký podnik
a to se na tržbách odráží. Naši restauraci provozujeme čtyři ženy - matky, takže rozhodnutí
vybudovat tu koutek přišlo celkem přirozeně.
Stál nás zhruba patnáct stovek a většinu vybavení jsme poskytly z vlastních zdrojů,“ říká
spolumajitelka Marie Issak.
Stačí vám 3x3
metry
„Podle mě je stále málo restaurací, které jsou
připraveny na návštěvu těch nejmenších hostů. Interiérový dětský koutek pro děti přitom
může být jednoduché vymezené místo s kobercem a hračkami. V lepším případě větší
prostor s průlezkami a skluzavkou. Pokud má
restaurace venkovní zahrádku s venkovním
dětským hřištěm, je to výborná kombinace pro
letní měsíce,“ říká Lenka Chytilová z firmy Brenek, která se zabývá návrhem a realizací dětských koutků a hřišť. Postavení dětského koutku v restauraci podle ní není příliš náročné na
prostor, nejmenší koutek s průlezkami a skluzavkou, která ústí do bazénku s plastovými
míčky, je možné postavit již na ploše 3x3 metry. „Kolem celého koutku mohou být natažené
svět
horeca
svět
VYBAVENÍ
horeca
barevné záchytné sítě, aby míčky nelétaly po
celé restauraci a děti měly vymezený prostor
pro hru. Stavba venkovního dětského hřiště je
velmi podobná, jen místo sítí jsou zvoleny odpovídající dopadové plochy,“ vysvětluje. Venku
je možné postavit téměř cokoliv od přízemní
plochy na hraní až po patrové prolézačky se
skluzavkami, záleží pouze na velikosti prostoru a přání majitele restaurace. „My při stavbě
preferujeme dřevo a přírodní materiál. Cena za
návrh a výrobu koutku či hřiště se pohybuje od
několika až po desítky tisíc. Záleží na velikosti stavby, množství herních prvků či překážek
a použitém dřevěném materiálu,“ dodává.
11
Aby pád nebolel
Kdo za to ručí?
„Při výběru vybavení koutku nebo venkovního
hřiště je důležité zvolit správné herní prvky.
Kdo, respektive jak staré děti budou hřiště užívat a také kolik jich v jeden okamžik může být?
Podstatnou roli přitom hraje tak zvaný podklad tlumící účinky pádu,“ říká Martin Ježek,
obchodní šéf firmy Karim Europe, která také
vyrábí a navrhuje hřiště. Například věž se skluzavkou podle něj nemůžete postavit na zámkovou dlažbu. Když použijete pryžové dlaždice,
které jsou sice bezúdržbové, čisté a estetické,
musíte počítat s cenou cca 800 korun za metr
čtvereční. „Variantou jsou sestavy prvků, které se mohou používat i na travnaté ploše. Jsou
to ty, u nichž takzvaná výška volného pádu nepřesáhne jeden metr. Právě ty bych doporučil
majitelům restaurací a penzionů,“ říká našemu
magazínu. Pro zahradní hřiště u restaurace by
pak navrhoval hračku na pružině, vahadlovou
houpačku a sestavu se sítí, rampou, hodinami
a skluzavkou. Cenu za tři prvky přitom spočítal na 72 tisíc bez DPH. „Záleží na penězích
a prostoru. Nedávno jsme v campu Oase ve
Zlatníkách u Prahy smontovali hřiště s lanovou pyramidou, velkou multifunkční sestavou
se šesti skluzavkami a provazovými mosty za
jeden milion korun,“ dodává. Do vnitřních prostor dodává jeho firma uzavřené herní boxy.
Cena toho o rozměrech 3x2x3 metry je okolo
sta tisíc korun.
Dětská hřiště podléhají Nařízení vlády č.
173/1997 Sb. které stanovuje vybrané výrobky k posuzování shody. Konkrétní norma, se
kterou se shoda posuzuje, je ČSN EN 1176,
část 1-11 (zařízení a povrch dětských hřišť).
Pro interiérové herní boxy platí konkrétně část
10, tedy ČSN EN 1176 – 10 další specifické bezpečnostní požadavky a zkušební metody
pro zcela ohrazená dětská hřiště. „Co se týče
kontrol, jediným legislativně nezpochybnitelným
kontrolní orgánem je ČOI. Když dojde k úrazu,
může rodič vznést podnět na prošetření bezpečnosti dětského hřiště. Pokud provozovatel
doloží, že všechny herní prvky jsou ve shodě
s výše jmenovanými normami, je vše v pořádku. Toto doloží prohlášením o shodě, které vydává výrobce dětských hřišť, na základě certifikátu,“ říká Ježek z firmy Karim Europe. Za
vlastní provoz na hřištích nesou zodpovědnost
jejich provozovatelé. „Co se týče velmi často
vídaných herních koutků, třeba se skluzavkou
nebo vahadlovými přehupovadly, tak je to čistě
na osobní statečnosti zodpovědných osob za
tato místa. Všechna tato zařízení jsou certifikována jako hračky, tedy dle ČSN EN 71,
určené pro domácí užití, nikoliv pro veřejné,“
uzavírá pro kompletnost revizní technik Lukáš
Ondráček.
B2B
8 vydání za rok
Máte již objednané
předplatné časopisu
Svět gastro&svět hotel
a novin Svět horeca?
ROČNÍ PŘEDPLATNÉ: 660 Kč
(4x Svět gastro&hotel + 4x Svět horeca)
Předplatné zajišťuje:
Postservis, odd. předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9
email: [email protected] http://www.periodik.cz
tel.: 800 300 302
září – říjen 2012
 Petr Holeček
12
TÉMA
www.gastro-hotel.cz
svět
horeca
do Česka se golfoví
turisté nehrnou
Zájem o golfové zájezdy podle aktuální studie celosvětové
sítě poradenských společností KPMG Golf Travel Insights
2012 stále stoupá. 60 procent dotázaných cestovních
kanceláří zaznamenalo v roce
2011 nárůst počtu prodaných
golfových zájezdů – oproti roku
2010 o 22 procent. Nejvyhledávanějšími destinacemi byly
Španělsko, Portugalsko, Velká
Británie a Irsko, zvýšenému
zájmu se ale těšily i poměrně
nové destinace jako Thajsko,
Vietnam či Turecko. V České republice se dařilo hřištím
zejména v okolí Prahy. Vidět
na nich jsou ale převážně Češi,
zahraničních zájemců je zanedbatelné množství.
60 procent cestovních kanceláří zaznamenalo
v roce 2011 nárůst počtu golfových zájezdů.
Největší zájem je o Španělsko a Portugalsko,
Česko je na chvostu žebříčku.
56 procent majitelů golfových hřišť osekalo
v roce 2011 náklady a 30 procent muselo
propouštět.
„Golfové turisty při výběru zájezdu nejvíce zajímá kvalita hřišť v dané destinaci, v poslední době jsou ale stále citlivější také na cenu.
Klíčovým faktorem pro ně stále zůstává dostupnost destinace – zda do ní existují přímé
lety,“ uvádí Ondřej Špaček, Associate Manager, služby pro cestovní ruch a volnočasové
aktivity, KPMG Česká republika.
Golfovým
zájezdům se daří
Podle mezinárodní asociace golfových touroperátorů IAGTO golfová turistika stabilně roste a brzy překročí úroveň, které dosahovala
před ekonomickou krizí. Těmto očekáváním odpovídá i skutečnost, že se zastavil pokles zá-
jmu o golfové zájezdy. Snížení prodejů v roce
2011 uvedlo jen 12 procent cestovních kanceláří, zatímco v roce 2010 to bylo 54 procent. Ve srovnání s minulými roky se ale příliš
nezměnila průměrná délka pobytu – stále se
pohybuje mezi čtyřmi až sedmi nocemi. Přibližně 35 procent všech prodejů představovaly
v roce 2011 skupinové rezervace, zpravidla
pro osm až 12 osob.
(57 procent) majitelů golfových hřišť uvedla, že jim během roku 2011 vzrostly zisky.
V předchozím roce přitom takto odpověděla
pouhá čtvrtina. Tři čtvrtiny dotázaných ale
kvůli efektivitě přijaly různá opatření – 56
procent osekalo náklady a 30 procent sáhlo
k propouštění. Golfová hřiště se také více
zaměřila na svou prezentaci on-line, což jim
pomohlo získat nové cílové skupiny.
Kromě tradičně vyhledávaných destinací má
mnoho operátorů ve své nabídce zajímavé novinky: Itálii a Bulharsko. Z nestabilní situace
v severní Africe (Egypt, Tunisko či Maroko)
pak nejvíce vytěžily golfové země okolo Středozemního moře (Španělsko, Portugalsko,
Francie, Turecko i zmiňovaná Itálie). Nejsilnějším trhem s golfovou turistikou je i nadále
USA, pro Američany je však stále populárnější Argentina a Dominikánská republika.
„V nadcházejících letech se bude
dařit zejména destinacím s atraktivním mixem produktů jako jsou
například různé slevy na vstupní
poplatky, výhodné nabídky na ubytování a další benefity v rámci jednoho či více golfových klubů.“
Kdo a za kolik
cestuje
K největším golfovým nadšencům již několik let
patří Američané spolu s Kanaďany. V evropském žebříčku se na prvním místě drží Britové, v těsném závěsu za nimi pak Skandinávci
(hlavně Švédové) a Němci.
Cena golfového zájezdu na jednu až tři noci,
včetně ubytování a poplatků za hřiště, ovšem
bez letenky, se pohybuje mezi 300 až 600
eury (v závislosti na vybrané destinaci). Týdenní zájezd pak stojí 600 až 900 eur. Nárůst cen zájezdů uvedlo 39 procent účastníků
průzkumu, u zbylých 61 procent zůstaly ceny
v roce 2011 stabilní. Náklady vzrostly především u Thajska a Vietnamu (o 30 až 50
procent), mírně také u Turecka. Naopak u zájezdů do Španělska a Portugalska ceny klesly
až o pětinu.
Jak jsou na tom
golfová hřiště
V dalším průzkumu KPMG, Round and revenue trends in EMA 2011, více než polovina
„Golf už není zálibou jen pro movité lidi. Mezi
golfisty se stále více setkáváme také s mladými lidmi okolo 15 let a překvapivě také s rodinami. Mnozí si golfový zážitek mohou dovolit
díky výhodným slevám, které jim nabízí již celá
řada hřišť,“ domnívá se Ondřej Špaček.
Optimismus panuje i v očekáváních pro rok
2012. 46 procent respondentů čeká stejné
nebo ještě lepší výsledky. Podle osmi procent
budou jejich výnosy výrazně lepší než v roce
2011. Celkový vývoj bude ale také závislý na
ekonomickém prostředí v jednotlivých zemích.
„V nadcházejících letech se bude dařit zejména destinacím s atraktivním mixem produktů,
jako jsou například různé slevy na vstupní poplatky, výhodné nabídky na ubytování a další
benefity v rámci jednoho či více golfových klubů. Důležité bude také nastavení vhodné propagační strategie a cen,“ předpokládá Ondřej
Špaček.
Česko golfové
turisty netáhne,
hřiště až na výjimky nevydělávají
Přestože v Česku od roku 2000 zájem o golf
stále roste, mnoho českých hřišť je i kvůli
malému zájmu zahraničních golfových turistů
ekonomicky nevýdělečných. Výjimku tvoří pouze Albatross Golf Resort a Golf Resort Konopiště (údaj přinesl časopis Forbes v květnu
2012).
„Významnou roli hraje nejen cena a vybavení,
ale i počasí. Česko má totiž během roku maximálně 200 hracích dnů, což je oproti hřištím
zejména v jižní Evropě výrazně méně. Turisty může ovlivnit i zážitek ze hry – jiný pocit
mají hráči při patování na hřišti v St. Andrews
a jiný zase na obyčejné ‚osmnáctce‘ v Česku,“
myslí si Ondřej Špaček.
V České republice je v současnosti okolo
50 000 registrovaných hráčů, kteří si mohou
vybrat z 95 resortů. Zhruba polovina z nich
nabízí hrací pole s 18 jamkami. Česká golfová federace se už řadu let snaží nalákat do
svých řad co největší počet hráčů, ideálem je
100 000. Při dnešním počtu golfistů se však
většina současných investorů, kteří se odhodlali postavit vlastní hřiště, potýká s ekonomickými problémy. V Česku je totiž dvakrát více
hřišť, než by 50 000 golfistů potřebovalo.
Zdroj: KPMG Česká republika, s.r.o.
O průzkumech
Průzkum Golf Travel Insights 2012 probíhal
v lednu a únoru 2012 mezi 90 cestovními
kancelářemi nabízejícími golfové zájezdy.
V průzkumu bylo zastoupeno 35 zemí, 50
procent operátorů bylo z Evropy, 24 procent z Asie, 23 procent z Jižní a Severní
Ameriky a zbylá tři procenta z ostatních
kontinentů. Průzkumu Round and revenue
trends in EMA 2011 se účastnilo 380
golfových hřišť, z nichž více než třetina pocházela z regionu EMA (Evropa, Střední
východ a Afrika).
svět
NEWS
horeca
září – říjen 2012
Možnosti údržby
prádla pro HORECA
sektor!
Oborové specifikace pro prádelny,
jejich dodavatele a zákazníky
žené na jednotku „zabezpečení provozu prádlem“. Na obsazený pokoj, na couvert a také na
jednoho zaměstnance. Ano, je tomu skutečně
tak! Dopřát si luxusu provozovat pro své ubytovací či stravovací zařízení vlastní prádelnu
si dnes může dovolit opravdu jen provozovatel
s vynikajícími výsledky, které mu umožní tyto
vysoké náklady akceptovat.
Všude tam, kde provoz neumožňuje použití
jednorázových materiálů (což je způsob, jakým
lze velkou část problému s obstarávání a údržby prádla vyřešit např. v provozu rychlého
občerstvení), je nutné použít textilní výrobky
(pro oblečení personálu i v případě rychlého
občerstvení). Ty vyžadují údržbu, jež se řídí jak
předpisy a požadavky oboru podnikání, v němž
jsou využívány, tak také pravidly prádelenského oboru. Nemluvě o tom, že prádlo (textil),
které ve Vašem provozu na Vaše hosty čeká,
je Vaší vizitkou a bude, vedle dalších vlivů, tím,
co rozhodne, zda se host znovu vrátí.
Řada provozovatelů HORECA
zařízení řeší otázku jak zajistit
do provozu prádlo (myšleno
stolní, ložní, oděvy pro personál). Co obnáší údržba prádla,
jaká jsou její specifika v sektoru
HORECA a jakými způsoby ji
lze zajistit?
Údržba prádla obecně je soubor technologických postupů praní, sušení a žehlení, kterým dokážeme vrátit použitému prádlu pokud
možno jeho původní vlastnosti včetně vzhledu
a zjevné i hygienické čistoty, při co možná nejnižším snížení životnosti prádla.
Cílem Oborových specifikací je:
zlepšit povìdomí zainteresovaných stran
o technické úrovni výrobkù a služeb vytvoøením
pøístupných dokumentù uvádìjících specifické
požadavky tohoto oboru
usnadnit uzavírání obchodních smluv
usnadnit jednoznaèné specifikování podmínek pøi
vyhlašování výbìrových øízení
Oborové specifikace jsou dokumenty, které jsou
projednávány, vydávány a distribuovány podle
stanovených pravidel, schválených pøíslušnými
a s o c i a c e m i ( A P a È , AT O K , A H R È R ) .
Vydávání Oborových specifikací zajišuje
Textilní zkušební ústav a jsou k dispozici zdarma
na www.tzu.cz.
Oborové specifikace jsou nezávazné.
Závaznými se stanou v pøípadì, kdy se na nì bude
odkazovat obchodní smlouva nebo budou-li souèástí
technických požadavkù výbìrového øízení.
Souhrny zásad nejlepší výrobní praxe v profesionálním prádelenství, které jsou k dispozici
i pro sektor HORECA, se nazývají „oborové
specifikace“ a jejich definice je uvedena níže.
Z praktického hlediska nám říkají, co všechno
musí mít profesionální prádelna:
„„ dostatečný prostor, daný stavební dispozicí
„„ strojní vybavení odpovídající pranému sortimentu
„„ správně zavedené technologické postupy
praní, sušení a žehlení
„„ režimově uplatněná hygienická pravidla
Pro zabezpečení správného provozu je nutné
zavedení požadavků řady předpisů, které napomáhají při správné údržbě prádla. A jestliže
chcete dosáhnout stejného výsledku, musí být
úroveň Vaší prádelny stejná jako úroveň profe-
Oborové specifikace pro prádelny,
jejich dodavatele a zákazníky
Cílem těchto oborových specifikací je:
„„ zlepšit povědomí zainteresovaných stran o technické úrovni výrobků a služeb vytvořením
přístupných dokumentů uvádějících specifické požadavky tohoto oboru
„„ usnadnit uzavírání obchodních smluv
„„ usnadnit jednoznačné specifikování podmínek při vyhlašování výběrových řízení
Oborové specifikace jsou dokumenty, které jsou projednávány, vydávány a distribuovány podle stanovených pravidel, schválených příslušnými asociacemi (APaČ, ATOK, AHR ČR).
Vydávání Oborových specifikací zajišťuje Textilní zkušební ústav a jsou k dispozici zdarma na
www.tzu.cz.
Je vaší prioritou
spokojený zákazník?
„„ vlastní prádlo prané ve vlastní prádelně
„„ vlastní prádlo prané ve smluvní (externí)
prádelně
„„ pronajaté prádlo (textile leasing) prané ve
smluvní (externí) prádelně – majitel prádla nevlastní prádelnu provádějící jeho údržbu
„„ pronájem prádla jako „full service“ (textile
leasing) – majitel prádla vlastní i prádelnu zabezpečující jeho údržbu.
V pořadí, v jakém jsou možnosti uvedeny, pak
klesá i jejich „cena“ – celkové náklady vynalo-
sionální prádelny, zabývající se praním prádla
pro sektor HORECA.
Byť se to na první pohled nezdá, je údržba
prádla v současnosti sofistikovaná věda využívající řady metod a nových poznatků. Navíc
HORECA sektor je oblast, která produkuje zejména z kuchyně prádlo s obtížně vypratelnými
skvrnami, s nimiž si poradí dobře jen odborníci.
Pokud řešíte otázku týkající se prádla ve Vašem HORECA provozu, rádi Vám poradíme
nejvhodnější řešení. Jsme připraveni s Vámi
Vaše problémy konzultovat.
inzerce
Oborové specifikace jsou nezávazné. Závaznými se stanou v případě, kdy se na ně bude
odkazovat obchodní smlouva na základě dohody partnerů nebo budou-li součástí technických
požadavků výběrového řízení.
Možností, jak zabezpečit hotel (penzion, ubytovnu, restauraci či jídelnu) prádlem, je více:
13
STAŇTE SE ČLENY CBA A ZÍSKÁTE:






aktuální informace z oboru
vstup na semináře a školení
výcvik zaměstnanců
účast na prestižních soutěžích
nové obchodní partnery
možnost zviditelnění
Česká barmanská asociace
Šimáčkova 1361/147, 628 00 Brno-Líšeň, gsm: 777 628 333, email: [email protected]
www.cbanet.cz
14
www.gastro-hotel.cz
NEWS
svět
horeca
Nejhorší hotel
světa nemá
o zákazníky nouzi
Neobvyklou podobu propagace zvolil amsterdamský Hans Brinker Budget Hotel. Na svých webových
stránkách o sobě prohlašuje, že je nejhorším hotelem
na světě. Strategie zabírá – nouzi o klienty tu nemají.
Majitelé v informacích o ubytování případným zájemcům o nocleh přiznávají, že
před hotelem se na chodníku občas vyčůrá pes, pokoje jsou pro tři, pět a osm
lidí, v místnostech je chladněji a některé kovové postele jsou trochu zrezlé. Už
dopředu se omlouvají, že se občas ztrácí zavazadla a personál se neumí chovat.
Na propagačním videu pak vyzdvihují šetrné kohoutky (ze sprchy teče jen malý
čůrek vody), ekologický výtah v podobě schodů a palandy, které šetří místo v pokojích. V seznamu doporučených míst na přespání uvádějí Hans Brinker Budget
Hotel na předposledním místě, a to až po čekárně na nádraží a spaní ve spacáku
u silnice. Poslední místo získal neoznačený hrob.
Sebeironicky a vtipně pojatá reklama cílovou skupinu neodrazuje. Hotel se zaměřuje na klientelu z řad „baťůžkářů“, kteří nehledají žádný přepych, ale laciné
ubytování – a za nízkou cenu jsou ochotni obětovat i část komfortu. Kromě nízkých cen je velkou devizou „nejhoršího hotelu světa“ i jeho umístění. K vlakovému
nádraží, které leží poblíž historického centra, to je jen 20 minut chůze. Nedaleko
jsou také bary a večerní kluby.
Nejlepší
školní oběd
Hráškový krém, losos s kaší a jako dezert tvarohový krém. Tak vypadalo vítězné menu ve finále soutěže
školních jídelen. Patřilo brněnské školní jídelně ZŠ náměstí Svornosti.
Soutěž vyhlásila Všeobecná zdravotní pojišťovna s brněnským magistrátem
a Společností pro výživu. Cílem soutěže bylo upozornit na stále častější nadváhu
a obezitu dětí i dospělých. Školní jídelny jsou spolu s domácím prostředím jedním
z klíčových míst, kde se děti učí základům zdravého stravování a životního stylu.
Soutěžící byli – stejně jako v běžném provozu školních kuchyní – ve svém rozletu
silně limitováni rozpočtem. Cena jednoho jídla nesměla překročit 34 korun. Za
tolik museli připravit kompletní porci školní jídelny.
Do soutěže se přihlásilo 78 jídelen z celého Česka s recepty z celého světa.
Podle užitých surovin, zpracování, chutě a vzhledu i nutriční hodnoty vybrala
porota 10 finalistů. Všichni finalisté připravili kompletní tříchodová menu z jídel,
která běžně zařazují na jídelní lístek. Výkony finalistů hodnotila porota složená ze
středoškolských studentů, zástupců ministerstev školství a zdravotnictví a odborníků na výživu a školní stravování. Role čestné porotkyně se zhostila herečka
Markéta Hrubešová. Porota vyžadovala zdravé, pestré, chutné a lehké pokrmy,
které motivují ke zdravému stravování, ale zároveň jsou chutné a mezi dětmi
patří k oblíbeným. Ve finále triumfovali kuchaři a kuchařky z Moravy. Absolutní
vítězství si připsala školní jídelna z náměstí Svornosti v Brně, druhé místo získala
jídelna ZŠ Mánesova z Otrokovic, třetí byla školní jídelna v Nádvorní ulici v Brně.
V laickém hlasování uspělo Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť.
nový koncept
nakupování piva
Plzeňský Prazdroj společně s Intersparem přichází s novým konceptem
prodeje a prezentace piva. Speciálně upravené prodejní plochy s pivem
v obchodě se představují v hypermarketech INTERSPAR v Praze
Štěrboholích a v Mladé Boleslavi
na ulici Jičínská. Celkově chystá
Prazdroj ve spolupráci s Intersparem realizovat instalaci konceptu
v následujících třech měsících ve
dvou dalších prodejnách Intersparu.
V roce 2013 se objeví nové pivní
sekce v dalších pobočkách Intersparu po celé České republice. Nový
koncept nabídne pohodlný a kulturní
nákup piva, jednoduchou orientaci
a informace o pivu obecně, zejména
pak o Českém pivu*.
Důležitost prodejů baleného piva vzrůstá a na celém
pivním trhu se v obchodech prodá přibližně 55 % celkového objemu piva. Cílem projektu Svět piva je představit nový standard nakupování piva, které poskytne
dobrý a přehledný výběr piv, ale také informace o pivu
a jeho druzích, o výjimečnosti českého piva a jeho typických vlastnostech, ale také o chráněném zeměpisném označení České pivo.
„Víme, že spotřebitelé mají rádi pivo, které považují
za český národní nápoj. Snažíme se jim nabídnout nejlepší pivní zážitky a portfolio našich značek prezentujeme v obchodě unikátním způsobem a na správném
místě. Nový koncept vytvoří inspirativní prostředí
a zjednoduší nakupujícím orientaci i volbu piva v pivní
sekci. Věřím, že Svět piva nabídne příjemné zážitky
z nakupování a že vylepší pivní kulturu v oblasti baleného piva,“ říká Doug Brodman, generální ředitel
Plzeňského Prazdroje.
Inovace pivní sekce je součástí celkové přestavby jednotlivých prodejen, která přinese právě ve Světě piva
daleko propracovanější servis pro zákazníky.
„Na společném projektu Svět piva jsme spolupracovali s Prazdrojem proto, že se snažíme neustále zlepšovat služby pro naše zákazníky. Jednu naši prodejnu
navštíví měsíčně v průměru deset tisíc lidí. Doufáme,
že co nejvíce z nich se podívá v rámci nákupu také do
nově zbudovaného Světa piva. Největším oceněním
za naši snahu bude, pokud se stane pro nakupující
příjemným místem, kde pro ně bude nakupování pohodlné,“ okomentoval koncept Martin Ditmar, generální
ředitel společnosti SPAR ČOS s.r.o.
Příprava vývoje celého konceptu Svět piva byla vedena interně Shopper marketingovým týmem, přičemž
na vývoji Plzeňský Prazdroj a Interspar spolupracoval
s mnoha renomovanými agenturami.
Strážník bude moct do
restaurace i po zavíračce
Od července příštího roku by měli
městští strážníci získat více pravomocí. Vláda ve středu schválila
novelu zákona o obecní policii. Novela rozšiřuje mimo jiné pravomoce
strážníků při řešení problémů s provozem restaurací – např. při stížnostech na rušení nočního klidu.
V současné době smí městský strážník vstoupit do
restaurace jen v případě, že má ještě otevřeno. Zá-
roveň se smí pohybovat jen v prostorách určených
pro zákazníky. Pokud navíc provozovatel pověsí na
dveře ceduli „soukromá oslava“ a podnik zavře, nesmí
strážník dovnitř vůbec. Byť by třeba oknem viděl, že
uvnitř popíjejí alkohol i mladiství. Podle vládního návrhu novely zákona by strážník měl právo vstoupit do
restaurace, která má sice po zavíračce, ale provoz tu
stále běží. Násilím ale vstoupit nesmí – pokud bude
zamčeno a nikdo mu neotevře, do restaurace se tak
nedostane. Výjimkou by bylo, pokud by uvnitř hrozilo
ohrožení něčího zdraví.
Svět horeca – noviny pro podnikatele z oblasti pohostinství a hotelnictví. VYDAVATEL: 1. Press Real Group, spol. s r.o., vydavatel B2B titulů: Svět gastro&svět hotel, Svět horeca, Svět
obchodu, Svět barmanů, Svět textilu&obuvi, Svět výhod 55plus, IČO: 2845997,DIČ: CZ2845997. ADRESA REDAKCE: Těšnov 5, 110 00 Praha 1. SPOJENÍ: tel.: + 420 257 219 241, fax:
+ 420 284 686 187, www.1prg.cz. JEDNATEL: Michal Dušek – [email protected], ŠÉFREDAKTOR: Roman Peterka – [email protected], PŘÍJEM INZERCE: Jaroslava Chudá – [email protected],
tel.: +420 776 591 940, FOTO: sxc.hu, redakce, AUTORIZACE: MK ČR E 20139, povoleno Ministerstvem kultury ČR. Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí. Za věcnou
správnost textů a obsah článků odpovídají autoři. Za text a obsah inzerátů odpovídají zadavatelé. Zveřejněné příspěvky nemusejí vyjadřovat názor redakce. Publikování nebo šíření jakéhokoli materiálu
z časopisu či týdenního zpravodajství bez písemného souhlasu vydavatele je zakázáno. Vydavatel si vyhrazuje právo publikované materiály zveřejnit na internetu.
svět
horeca
NEWS
září – říjen 2012
15
(Ne)čistota hotelových pokojů
Vlasy ve sprše, prach nebo špinavý koberec – host ubytovaný
v některém z tokijských hotelů
se s ničím takovým nesetká.
Tady by musel hledat smítka
prachu lupou. V Londýně má
šanci naopak poměrně velkou.
Vyplývá to z aktuální ankety
portálu hotel.info (http://www.
hotel.info), která zkoumala, ve
kterých městech dbají hotely
na hygienu a kde jsou s čistotou na štíru.
Bezplatný online hotelový rezervační systém
hotel.info s více než 210 000 hotely na celém světě se podrobněji zaměřil na hodnocení
svých více než pěti milionů zákazníků na téma
čistota hotelů. Hosté oceňovali hotely na
základě bodového systému (0 až 10 bodů).
Vedle čistoty pokojů posuzovali kvalitu pokojů,
poměr ceny a služeb či vstřícnost a kompetentnost personálu.
Výsledek ankety trochu nabourává zažité
představy o „čistém Západu“ a „špinavém Východu“. Hned v těsném závěsu za čistoty ex-
trémně dbalými hoteliéry v Tokiu jsou hoteliéři
v polské Varšavě. Na třetím místě se umístil chorvatský Záhřeb, na čtvrtém bulharská
Sofie a na pátém slovinská metropole Lublaň.
Hotely v Praze si se známkou 8,31 zajistily
13. místo. Až za pražskými hotely se umístily
z hlediska čistoty hotely ve Vídni, Madridu či
Dublinu – i ty však patří do dvacítky nejlepších
mezinárodních metropolí. Pozadu z hlediska
čistoty jsou naopak hotely v Londýně a v Paříži. Tady by mohl personál po prachovce a kbelíku sáhnout trochu častěji.
Čistotou hotelových pokojů se zabývá i cestovatelský server TripAdvisor.com. Ten na
základě hodnocení svých uživatelů sestavil
„Top 10“ nejhorších hotelů v Evropě. Kromě
dvou tureckých hotelů (u kterých je zařazení
do Evropy diskutabilní), tu o titul nejhoršího
hotelu v Evropě bojují překvapivě i čtyři hotely londýnské a čtyři hotely v nizozemském
Amsterdamu.
Do fastfoodu pro
šťávu pro elektromobil
Síť dobíjecích stanic pro elektromobily se rozrostla. 22.
srpna byla otevřena vůbec
první dobíjecí stanice v síti
restaurací na našem území.
Stanice je umístěna u restaurace McDonald´s v Praze 6 na
Evropské třídě.
Církve pomáhají rozvoji
cestovního ruchu
Cestovní ruch je jedním z nejdynamičtěji rostoucích odvětví
české ekonomiky. Přesto je do
něj oproti rozvinutějším západním zemím stále zapojeno jen
velmi nízké procento památek
a značný kulturní i ekonomický potenciál mnoha lokalit tak
zůstává nevyužitý. Zlepšení tohoto stavu slibují Memoranda,
která dnes se zástupci Českobratrské církve evangelické,
Církve československé husitské
a Pravoslavné církve uzavřela
agentura Helptour.
V uplynulých letech byly vynaloženy značné
finanční prostředky na obnovu infrastruktury
cestovního ruchu. Investice do rozvoje ubytovacích zařízení, oprav památek a pamětihodností, ale i do údržby a oprav technické
infrastruktury už dnes umožňují, aby nabídka
služeb cestovního ruchu odpovídala očekávaným standardům nejen v Praze a velkých
městech, ale na celém území České republiky.
Infrastruktura je pouze nezbytným předpokladem, který klienty neodradí od návštěvy.
Stále je však zásadní vytvořit takovou turistickou nabídku, která zahraniční návštěvníky přesvědčí, že mají zájem navštívit právě Česko.
Tato skutečnost je i jednotící myšlenkou tzv.
„církevní turistiky“. Česká republika, na jejímž
území se v průběhu téměř jedenácti a půl století od poselstva východních („pravoslavných“)
věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje psaly dějiny
mnoha křesťanských proudů, jakož i judaismu,
je přitom pro její rozvoj vynikajícím kandidátem.
Z aktuální statistiky příjezdového cestovního
ruchu za 1. čtvrtletí 2012 Českého statistického úřadu vyplývá, že významné množství
návštěvníků přijíždí do České republiky z Německa (5,9 mil.), Polska (1,5 mil.), Rakouska
(1,3 mil.), Slovenska (1,3 mil.) a Ruska (1,9
mil). V tomto ohledu stojí za to při vytváření nabídky produktů poznávacího cestovního
ruchu pro návštěvníky z těchto destinací věnovat mimořádnou pozornost duchovní tradici
v těchto zemích.
Projekt MAGNI „Cesty s příběhem“, realizovaný agenturou Helptour v roce 2011, má za cíl
představit Českou republiku jako destinaci bohatou na jedinečné památky jak mnoha křesťanských směrů, tak také židovské komunity.
Rok 2012 je z pohledu značky Magni zasvěcen představení rozdílnosti jednotlivých církví
a tradic. Dnes podepsaná Memoranda mají za
cíl navázat s jednotlivými církvemi individuální
spolupráci při vytváření produktů cestovního
ruchu.
„Otevření této stanice je začátek daleko větší spolupráce mezi ČEZ a McDonald´s. Naše
partnerství efektivně spojuje cíle Skupiny ČEZ
postavit v Česku páteřní síť stanic, která poslouží jako základ pro další rozvoj elektromobility. Restaurace McDonald´s nejsou jenom ve
městech, ale také na dálnicích, a jsou mnohdy v takové vzdálenosti, která je v souladu
s dojezdem většiny elektromobilů,“ vysvětluje
Pavel Cyrani, člen představenstva a ředitel
divize strategie společnosti ČEZ. „Majitelé
elektromobilů, kteří chtějí využívat naší službu
Elektromobilita, mohou jednouše přes internet uzavřít s ČEZ zákaznickou smlouvu. Ta jim
letos a příští rok umožní neomezené dobíjení
u všech našich stanic za paušální symbolický
poplatek,“ dodává Pavel Cyrani. Restaurace
na Evropské třídě byla jako první zvolena pro-
to, že je to velice navštěvovaná restaurace
McDonald´s typu Drive Thru, je u vstupu do
přírodní rezervace Divoká Šárka a je na velice
frekventovaném místě, kudy denně projedou
tisíce automobilů. „Společnost McDonald´s
v České republice usiluje o zodpovědný přístup k životnímu prostředí, a proto je pro nás
účast na projektu budování dobíjecích stanic
logickým krokem. Začínáme být součástí infrastruktury pro elektromobily a rádi tak přispějeme ke zvýšení komfortu našich zákazníků,
kteří je využívají,“ říká Alexander Schramm,
generální ředitel McDonald´s ČR/SR.
Dobíjecí stanice u restaurace McDonald´s na
Evropské třídě je pro normální dobíjení a ve
své základní verzi pracuje s napětím jako běžná domácí zásuvka. Stanice však dokáže auto
dobíjet i třífázově. Plné dobití elektromobilu
tak může trvat 2 až 6 hodin, a to v závislosti
na používané technologii v elektromobilu.
V současnosti má ČEZ v provozu 25 dobíjecích stanic. Většina z nich se nachází v Praze,
elektromobilisté však mohou dobíjet svá vozidla také v Ostravě, Plzni a Trutnově. Během
léta 2012 otevře ČEZ dobíjecí stanice také
ve Vrchlabí a v Hradci Králové.
Nekuřácké hotely
OREA HOTELS
Z největšího českého hotelového řetězce stal také první český
řetězec nekuřáckých hotelů. K tomuto rozhodnutí, které předbíhá často diskutovaný zákon, který již ve většině zemí EU nekuřáky chrání, dospělo vedení společnosti po průzkumu mínění svých
hostů v nejatraktivnějších lokalitách Česka. Ve více než 20 hotelech, více než 50 restauracích a kavárnách, ve více než 100
kongresových prostor řetězce OREA HOTELS se od 1.7.2012
nebude kouřit.
Splnilo se tak přání drtivé většiny hostů, kteří mohou své názory, zkušenosti s hotely a připomínky sdělovat vedení společnosti pomocí anketního dotazníkového systému v každém hotelu a nebo
na webové stránce řetězce www.orea.cz. Vedení společnosti uvažovalo o tomto opatření v minulosti již několikrát a to zejména poté, co nastoupilo trend přibližování se k jednotlivým segmentům
klientely, například vytvořením produktu Baby Friendly Hotels a nebo Pet Friendly Hotels. Hotely
ve městech, v horách i lázních se tak stávají místy, kde se s kouřem a zápachem hosté nesetkají
a podle jejich prvních reakcí po téměř měsíci od zavedení se jedná o výbornou a vítanou změnu.
VYNIKAJÍCÍ
kalifornská vína
pro hotelové
restaurace
TOP WINES, Praha, tel.: +420 776 815 818, fax: + 420 284 686 187, email: [email protected], www.topwines.cz
Download

horeca - Svět gastronomie & hotelnictví