PhDr. Jan Šplíchal
Klinika RHB lékařství VFN a 1. LF UK Praha
Registrovaný klinický psycholog, člen AKP ČR
Akreditovaný dopravní psycholog, člen presidia ADP ČR
[email protected], 224 968 477
Zdravotnická legislativa:
Zák. 277/2004 Sb., 72/2011
Sb.
Dopravní legislativa: Zák.
361/2000 Sb., 411/2005 Sb.,
133/2011 Sb. a 297/2011 Sb.,
101/2013 Sb.
Existuje rozpor mezi zákonným předpisem postupu v legislativě
zdravotní (Zák. 277/2004 Sb., 72/2011 Sb. ) a dopravní (297/2011 Sb.).
Ministerstvům je tento rozpor znám.
Kritéria k posuzování způsobilosti – nezpůsobilosti k řízení motorových
vozidel jsou dána Zákonem 277/2004 Sb. (přílohou) v platném znění:
Přehled změn, který přinesl Zákon 72/2011 Sb., pěkně zpracovali praktičtí
lékaři:
Od roku 2004, kdy vešla v platnost
kvalitní zdravotnická legislativa, týkající
se kritérií způsobilosti – nezpůsobilosti
k řízení motorových vozidel, již nemají v
posuzování místo „zlaté hlavičky“
lékařů ani klinických či dopravních
psychologů, které vše ví nejlépe a
vyspekulují, zda řidič způsobilý je nebo
není.
V právním státě, jímž se postupně chceme stát,
je toto řešeno legislativou.
Postup je:
KVALITNÍ, ŘÁDNÉ DOPRAVNĚPSYCHOLOGICKÉ
VYŠETŘENÍ 
POROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ S LEGISLATIVNÍ
NORMOU (277/2004 Sb., normy ps. vyšetření)
PŘEDÁNÍ ZÁVĚRŮ LÉKAŘI, KTERÝ ROZHODNE
Konkrétně v případě ZÁVISLOSTI NA ALKOHOLU a ZÁVISLOSTI NA POŽÍVÁNÍ
PSYCHOAKTIVNÍCH (PSYCHOTROPNÍCH) LÁTEK, LÉČIV NEBO JEJICH
KOMBINACÍ (TOXIKOMÁNIE) je aktuálně platná formulace v zákoně (příloha
277/2004 Sb. ve znění 72/2011 Sb.) následující:
Lékař, který posuzuje tato hlediska, potřebuje tak jako v řadě jiných
případů (neurologie, psychiatrie, interna…) často vyšetřit STAV
KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ pacienta (jsou deteriorovány?, nespolehlivě
fungují?, jsou výkony pod hranicí požadované normy?) a STAV
OSOBNOSTI (je – není nadměrná agresivita?, nezdrženlivost –
nedostatečné zvládání emocí a impulsů?, deprese – event. suicidální
tendence? atd.).
Toto zprostředkuje
DOPRAVNĚPSYCHOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ.
Jeho struktura není – k veliké škodě věci – dosud uzákoněna, ale je
dlouhodobě propracovávána, a zároveň ZÁVAZNĚ DOMLUVENA
(Normy ÚSMD + ADP, NEPODKROČITELNÉ MINIMUM – ZÁVAZNÉ
STANDARDY ADP + AKP – SRBY 2006).
Struktura dopravněpsychologického vyšetření není tedy jakousi
libůstkou ADP ČR, používanou v konkurenčním boji, ale je desítky let
propracovávaným a mezi dopravními a klinickými psychology závazně
domluveným standardem.
I) - KOGNITIVNÍ FUNKCE
1) MENTÁLNÍ výkonnost, kapacita, INTELEKT
a) Kvantitativní hledisko – vyloučit retardaci:
b) Kvalitativní hledisko – vyloučit poruchu myšlení (v souvislosti s neurologickým nebo
psychiatrickým onemocněním, osobnostní nebo behaviorální poruchou):
a) zrychlení, zpomalení, záraz, výpadky
b) ulpívavé, zabíhavé, nevýpravné
c) zmatené, roztříštěné, inkoherentní
d) autistické, paralogické, bludné
2) Psychologická složka VNÍMÁNÍ (ne zrak, sluch atd. v lékařském smyslu, ale kvalita
vnímání a zpracování informací v psychologickém smyslu)
3) PAMĚŤ (minimálně vizuální a akustická, krátkodobá – provozní a
dlouhodobá)
4) Koncentrace POZORNOSTI (delší – cca ½ hod. – nepřetržité vyšetření,
popř. kombinace vyšetření papír – tužka a přístrojového).
5) Rychlost, správnost – přesnost a vytrvalost – spolehlivost REAKCÍ.
Nejméně ½ hod. nepřetržité vyšetření reakcí HK a DK na kombinované
(vizuální a akustické) podněty s rostoucí komplexností a rychlostí (WDG).
Uvedená kognitivní vyšetření konstatují resp. vyloučí kognitivní poruchy rozmanité etiologie u
různých neurologických, psychiatrických, interních event. dalších onemocnění a stavů (např. u
demencí, ve stáří, u psychóz, neuróz, záchvatových onemocnění, bolestí, poruch spánku,
závislostí na alkoholu – drogách – lécích, po úrazech a operacích atd.)
II) – OSOBNOSTNÍ FUNKCE
Nestačí „jen tak obecně“ vyšetření osobnosti (typu 1 dotazník – např. EOD + 1 projektivní –
např. zkrácený Lüscher), čímž je „osobnost vyšetřena“.
V zásadě by měly být
A) POTVRZENY – VYLOUČENY OSOBNOSTNÍ ZMĚNY POJÍCÍ SE S INTERNÍMI +
NEUROLOGICKÝMI + PSYCHIATRICKÝMI NEMOCEMI, JAK JE JMENUJE Vyhl. 277/2004
Sb.
B) POTVRZENY – VYLOUČENY OSOBNOSTNÍ ZMĚNY, JEŽ NEJSOU NEMOCÍ NEBO SOUČÁSTÍ
NEMOCI DLE 10.MKN, ALE KONTRAINDIKUJÍ – PROBLEMATIZUJÍ ŘÍZENÍ A JSOU UVEDENY
Vyhl. 277/2004 Sb.
- Osobnostní poruchy pojící se s demencemi
- Osobnostní poruchy a poruchy chování pojící se s dalšími organickými změnami
CNS (poúrazové, po operaci mozku, toxické, po hypoxii a difúzním axonálním poranění atd.)
- Osobnostní poruchy a poruchy chování pojící se se schizofrenií, schizotypní
poruchou, akutními a přechodnými psychotickými poruchami, schizoafektivní poruchou,
trvalou duševní poruchou s bludy, indukovanou poruchou s bludy, či jinými neorganickými
psychotickými poruchami
- Osobnostní poruchy a poruchy chování způsobené nemocí, úrazem nebo
neurochirurgickou operací
- Osobnostní poruchy a poruchy chování pojící se se stářím
- Vady osobnosti vedoucí k vážným poruchám úsudku, chování nebo adaptability.
- Postencefalitický syndrom (stavy po zánětlivých onemocněních mozku)
- Závažné neurotické poruchy a behaviorální syndromy
- Poruchy osobnosti a chování u dospělých
- Závažné poruchy psychického vývoje
- Poruchy v souvislosti se závislostí na alkoholu, drogách či lécích.
Tj. :
Psycholog tedy v oblasti dopravní psychologie
NENÍ POSUZUJÍCÍM ODBORNÍKEM, KTERÝ MÁ POSLEDNÍ SLOVO,
ale je
NEOPOMENUTELNÝM ODBORNÍKEM, KTERÝ PROVÁDÍ ŘADU
VYŠETŘENÍ, KTERÁ NIKDO JINÝ PROVÉST NEUMÍ A NENÍ K TOMU
KOMPETENTNÍ.
Právě v oblasti závislosti na alkoholu, drogách či lécích psycholog může
být a často je „jazýčkem na vahách“: stanoví, zda a jak moc je již
poškozen:
-Intelekt
-Koncentrace pozornosti (specifická alespoň ½ hod. trvající zkouška)
-Pracovní a deklarativní paměť (sémantická a epizodická), výbavnost,
pohotovost
-Reakce (specifické přístrojové vyšetření)
-Osobnost, osobnostních funkcí specificky vzhledem k povaze
zdravotních problémů (onemocnění, syndromů) ve shodě s
10.MKN a Zákonem 277/2004 Sb. resp. 72/2011 Sb.
Spolupráce psychologa s lékařem:
Posuzujícím lékařem je VŽDY praktický lékař (registrující).
Psycholog s ním buď přímo spolupracuje, a vyšetření řidiče je společným
zadáním pro oba (polikliniky, nemocnice, velké dopravní podniky apod.),
Nebo je psychologické vyšetření pro posuzujícího lékaře pomocným
vyšetřením, které si vyžádá (stejně jako vyšetření lékařem – specialistou).
Psycholog a lékař specialista
-buď posílají své výsledky praktickému lékaři (jak to funguje odjakživa)
podle Zák. 277/2004 Sb. resp. Zák. 72/2011 Sb.
-nebo posílají své výsledky (hlášení o nezpůsobilosti řidiče) rovnou
obecnímu úřadu (podle Zák. 297/2011 Sb.) – což se však v praxi
téměř neděje, většinou jsou závěry posílány praktickému lékaři a
ten zařídí další.
Dalším nezbytným krokem ke kvalitě dopravněpsychologických vyšetření
je legislativní stanovení jejich povinné (nepodkročitelné) struktury.
Zohledněna přitom musí být jak specifika dopravní, tak zdravotní; určitou
výhodu přitom mají, dle zahraničních zkušeností, specializovaná centra.
Download

PhDr. Jan Šplíchal Klinika RHB lékařství VFN a 1. LF UK Praha