METODY A TECHNIKY
SOCIÁLNÍHO VÝZKUMU
Zimní semestr 2014/2015
PEF ČZU
1. cvičení – úvod do metod a technik sociologického
výzkumu
Vyučující: Ing. Jakub Petr
E-mail: [email protected]
Kancelář: PEF/E229
METODY A TECHNIKY SOCIÁLNÍHO
VÝZKUMU
Podmínky zápočtu
Účast na cvičeních je nepovinná (docházka
se nekontroluje)
 Zápočet
 A) úkol odevzdat v elektronické podobě nejpozději
do 17.listopadu 2014
 B) výsledek terénního výzkumu vložit ve formátu
MS Excel (.xls) nejpozději do 23. prosince 2014 do
systému Moodle
 Zkouška
 Je formou písemného testu

METODY A TECHNIKY SOCIÁLNÍHO
VÝZKUMU
Zápočtový úkol





Příprava proměnných pro následný terénní průzkum
Každý student pomocí operacionalizace konceptu vymyslí 10
proměnných výzkumné otázky a 5 proměnných
identifikačních
Každý student provede operacionalizaci proměnných a
zformuluje k proměnným otázky do dotazovacího nástroje
Každý student si vybere kraj (NUTS 3 – LAU1 – LAU2) pro
terénní sběr dat.
Úkol bude mít tuto strukturu:
1. návrh proměnných
 2. operacionalizace navržených proměnných
 3. formulace otázek na proměnné pro použití v dotazovacím
nástroji
 4. formát kategorií odpovědi (ordinální/především uzavřené)

METODY A TECHNIKY SOCIÁLNÍHO
VÝZKUMU
Zápočtový úkol
Každý student sám:
 A) Provede 5 standardizovaných rozhovorů
podle jednotně dané šablony pro všechny
studenty, která bude k dispozici na
moodle.czu.cz
 B) Každý student podle označení kódy přepíše
odpovědi respondentů do sešitu MS Excel
 C) K rozhovorům pořídí nahrávku s respondentem,
kterou bude schopen předložit pro případ kontroly


ZADÁNÍ TÉMATU NA PŘÍŠTÍM CVIČENÍ
METODY A TECHNIKY SOCIÁLNÍHO
VÝZKUMU
Úvod do metod a technik sociologického výzkumu
Co je sociologický výzkum?
 Nástroj, který výzkumník používá, má-li
odpovědět na otázky, týkající se existence, rozsahu
a vývoje společenských jevů a procesů
(snaží se popsat, vysvětlit či předpovědět sociální
život jedinců, skupin a společností)
 Metody a techniky soc. výzkumu slouží k
odhalování jejich existence, k jejich zachycení a
zviditelnění, prozkoumání souvislostí a vztahů s
nimi spojených, k porozumění jejich významu a
společenskému dosahu

METODY A TECHNIKY SOCIÁLNÍHO
VÝZKUMU
Úvod do metod a technik sociologického výzkumu
Sociologický výzkum je součástí poznávacího
procesu (je veden určitým záměrem a postupuje
systematicky)
 Má svá pravidla, která se liší podle zvoleného
základního přístupu – kvantitativního nebo
kvalitativního
 Oba přístupy jsou založeny na sběru dat, jejich
analýze a interpretaci
 Odlišnosti spočívají v postupu získávání dat, ve
způsobu analýzy dat a jejich interpretaci

METODY A TECHNIKY SOCIÁLNÍHO
VÝZKUMU
Úvod do metod a technik sociologického výzkumu
Základní metodologické pojmy:
 Dedukce (deductio – odvozovat) = proces
usuzování, ve kterém se od předpokladů dochází k
závěru z těchto předpokladů vyplývajícího (základní
postup při dokazování a formuje ji logika)
 Aristotelský sylogismus – deduktivní zdůvodňování
 Indukce (inducere – vyvozovat) = proces vyvození
obecného závěru z dílčích poznatků
 Rozlišuje se indukce úplná (v premisách zachyceny
všechny předměty množiny) a neúplná (nevypovídá
o všech předmětech množiny)

METODY A TECHNIKY SOCIÁLNÍHO
VÝZKUMU
Úvod do metod a technik sociologického výzkumu


Validita (validus – statný, silný) = platnost
získaných výsledků vzhledem ke skutečnosti
Reliabilita (realibility – spolehlivost) =
opakováním výzkum za stejných podmínek lze
dospět ke stejným výsledkům
METODY A TECHNIKY SOCIÁLNÍHO
VÝZKUMU
Úvod do metod a technik sociologického výzkumu
Výzkumné procedury:
 Způsob empirického zkoumání (provádění
výzkumu) se liší podle toho, zda je zvolen přístup
kvantitativní nebo kvalitativní
 Záleží ovšem i na metodologické konkretizaci
(procedurách)
 Procedura představuje soubor konkrétních úkonů
a postupů za účelem dosažení a zpracování
informací
 Každá procedura má své výhody a nevýhody, proto
se běžně při výzkumu používá více procedur

METODY A TECHNIKY SOCIÁLNÍHO
VÝZKUMU
Úvod do metod a technik sociologického výzkumu
Výzkumné procedury:
 Statistická – zpravidla volí pouze kvantitativní
přístup a je spojena vždy s použitím matematicko
– statistických metod (používá se při zkoumání
hromadných společenských jevů, při zkoumání
statistických zákonitostí)
 Monografická – může zahrnovat kvantitativní a
kvalitativní přístup (používá se jako detailní a
komplexní analýza při zkoumání jednoho nebo
několika málo typických jevů či procesů)

METODY A TECHNIKY SOCIÁLNÍHO
VÝZKUMU
Úvod do metod a technik sociologického výzkumu
Typologická – spojena s použitím metod
klasifikace (jsou vytvářeny typy – skupiny, které
charakterizují zkoumaný objekt, jev nebo proces
Např. zkoumání živ. úrovně na typech rodin
(převážně v kvalitativním přístupu)
 Historická – vše se vrací do minulosti a staví na
pramenech (materiálních, dokumentech) a
vysvětluje zákonitosti vývoje, snaží se popsat
genezi jevu (kvalitativní přístup)
 Experimentální – srovnává vývoj jevu při
změněných a původních podmínkách a je známá
především z přírodních věd (v sociologii pro
zkoumání v mikrostrukturách)

METODY A TECHNIKY SOCIÁLNÍHO
VÝZKUMU
Kvantitativní výzkum
Ve společenských vědách metoda
standardizovaného vědeckého výzkumu, která
popisuje zkoumanou skutečnost – fenomén –
sociální realitu pomocí proměnných (znaků),
které lze vyjádřit čísly.
 Cílem je testování předem vytyčených hypotéz
(ověřování platnosti teorií pomocí testování z těchto
teorií vyvozených hypotéz)
 Metodologie kvantitativního výzkumu je výrazně
strukturovaná
 Založena na deduktivní logice

METODY A TECHNIKY SOCIÁLNÍHO
VÝZKUMU
Kvantitativní výzkum
Výsledky jsou zpracovány pomocí statistických
metod (jsou více reprezentativní, méně závislé na
názorech a schopnostech respondentů a vedou k
lépe ověřitelným a srovnatelným výsledkům)
 Výzkumné kroky dle Dismana:
 Kvant.= Teorie – pracovní hypotézy – konstrukce
vzorku – sběr dat – analýza – test (hypotéz s
ověřením nebo zdokonalením teorie)
 Kval.= Teorie(sociální problém) – terénní výzkum –
nové hypotézy nebo nová teorie. Přitom terénní
výzkum zahrnuje současně konstrukci části
vzorku, sběr dat a analýzu.

METODY A TECHNIKY SOCIÁLNÍHO
VÝZKUMU
Kvalitativní výzkum
V sociálních vědách pojem kvalitativní výzkum
označuje takový výzkum, který se zaměřuje na to,
jak jednotlivci a skupiny nahlížejí, chápou a
interpretují svět
 Výzkum, který neužívá statistických metod a jiných
způsobů kvantifikace (nenumerické šetření sociální
reality)
 Úkolem kvalitativního výzkumu je vytvoření
holistického (zásadu holismu vyslovil Aristotelés v Metafysice:
"Celek je víc než souhrn jeho částí.“) obrazu zkoumaného
jevu
 Snaží se o porozumění jevům, které zkoumá a o jejich
vysvětlení

METODY A TECHNIKY SOCIÁLNÍHO
VÝZKUMU
Kvalitativní výzkum
Snaha nalézt motivy a důvody, které stojí za
jednáním lidí a význam, který lidé okolním jevům
– předmětům přisuzují (objasnění jednání lidí)
 Podrobný popis a hlubší vhled při zkoumání
jedince, skupiny, události, fenoménu
 Při kvalitativním výzkumu se neredukuje počet
proměnných ani vztahy mezi nimi, o jejich redukci
rozhodují samy zkoumané subjekty
 Analýza vychází z velkého množství informací o
malém počtu jedinců

METODY A TECHNIKY SOCIÁLNÍHO
VÝZKUMU
Kvalitativní výzkum
Za kolébku vědeckého,  Ve svých počátcích se kryje s
metodicky a teoreticky přístupem známým jako
podloženého
etnografie
University of Chicago
sociologického
Zdroj obrázku:
kvalitativního
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Harper_Midway_Chicago.jp
g
výzkumu je
považována
chicagská škola
(kvlv má však
mnohem delší historii)
 Objevuje se v celé
řadě humanitních
vědeckých disciplín

Počátky 20 let 20. století na univerzitě v Chicagu
(3. nejlidnatější město USA, federální stát Illinois – hl.
město Springfield, Barack Obama zasedal v Senátu tohoto
státu)
 1892 založena první katedra sociologie v USA
(E. Durkheim zakládá v roce 1895 první katedru sociologie
v Evropě) a také vznikly první sociologické časopisy
 Pozitivistický přístup a tvůrčí experimentování s
výzkumnými metodami, akademičtí pracovníci chicagské
školy významně rozvinuli metodologii terénního výzkumu,
sociologii města a případové studie
 Chicagští badatelé:
 Robert Ezra Park – koncept „Lidské ekologie“
 G. H. Mead – symbolický interakcionismus
 Luis Wirth – městský způsob života a masmédia
 Florian Znaniecki – dílo Polský sedlák v Evropě a Americe
 W. I. Thomas – Thomasův teorém, definice situace

V Chicagu žije početná
česká menšina
 V restauraci můžete
poobědvat tradiční
české jídlo a dát si
proslulé plzeňské pivo
značky Pilsner
Urquell


Zdroj obrázku:
http://checkplease.wttw.com/restauran
ts/czech-plaza

Antonín „Tony“ Čermák
(1873 Kladno – 1933 Miami) –
starosta Chicaga českého
původu


V roce 1933 doprovázel zvoleného
prezidenta Franklina D.
Roosevelta během
návštěvy Miami na Floridě. Při
veřejném projevu se dělník
italského původu, Roosevelta
pokusil zastřelit. Ani jedna ze
šesti střel nadcházejícího
prezidenta nezasáhla, zraněno
však bylo pět okolostojících,
nejhůře z nich právě Antonín
Čermák, který o necelé tři týdny
později na následky průstřelu
krajiny břišní zemřel.
Tradují se jeho slova k
Rooseveltovi během převozu do
nemocnice:
„Jsem rád, že jsem to
byl já a ne vy, pane
prezidente.“

Zdroj obrázku:
http://www.freerepublic.com/focus/fnews/2692869/posts

Zdroj obrázku: http://img.radio.cz/pictures/krajani-web/cermakova_ulice__4.jpg
Kvantitativní výzkum
Kvalitativní výzkum
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Omezený rozsah informace o
velice mnoha jedincích
Mnoho informací o velmi malém
počtu jedinců
Dedukce: teorie → hypotézy →
sběr dat → potvrzení či
zamítnutí hypotézy
Indukce: sběr dat → předběžné
závěry → opakovaný sběr dat až
do teoretického nasycení →
závěry → teorie
Podrobný postup (empirický
model)
Souběžný postup (sběr dat,
vytváření teorie)
Reliabilita ↑ a validita ↓
Reliabilita ↓ a validita ↑
Vzorek velký (stovky až tisíce
osob)
Vzorek malý (několik osob až
desítky osob)
Popis
Porozumění
Typ zprávy (deskripce)
Typ zprávy (story)
Ilustrace (grafy, tabulky,
dokumentační fotografie)
Ilustrace (fotografie, filmový
záznam, osobní dokumenty)
METODY A TECHNIKY SOCIÁLNÍHO
VÝZKUMU
Který z výroků náleží do KVL – KVN výzkumu?
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
Silná redukce počtu sledovaných jedinců.
Generalizace na celou populaci je snadná.
Silná redukce pozorovaných proměnných.
Velké množství informací o malém počtu
jedinců.
Velké množství jedinců a malé množství
informací o nich.
Problematická až nemožná generalizace na
celou populaci.
Založeno na induktivní logice.
Na počátku výzkumu je výběr proměnných
prováděn výzkumníkem.
METODY A TECHNIKY SOCIÁLNÍHO
VÝZKUMU
Které z technik sběru dat jsou vhodné pro kvalitativní
výzkum?
Zúčastněné pozorování
 Dotazník
 Focus Group
 Standardizované (strukturované) interview
 Biografický výzkum
 Obsahová analýza
 Polostandardizované (polostrukturované)
interview
 Sociometrie
 Zakotvená teorie (Grounded Theory)
 Experiment

METODY A TECHNIKY SOCIÁLNÍHO
VÝZKUMU
VALIDITA
RELIABILITA
LOGIKA
KVANTITATIVNÍ
VÝZKUM
?
?
?
KVALITATIVNÍ
VÝZKUM
?
?
?
METODY A TECHNIKY SOCIÁLNÍHO
VÝZKUMU
Pozorování
,,Smyslová percepce okolního světa“
 Vědecké pozorování jako technika sběru informací
založená na zaměřeném, systematickém a
organizovaném sledování aspektů, fenoménů, které
jsou předmětem zkoumání.
 Vědecké pozorování je jedna ze všeobecně
akceptovaných vědeckých metod a hraje tak
důležitou roli v rámci kvalitativního
a kvantitativního výzkumu.


Sekvojovec obrovský „mamutí strom“ – je
nejmohutnější strom na zemi (dosahující biblických věků)
GENERÁL SHERMAN je vysoký 83,8 m a obvod jeho kmene měří
31,3 m. Tento gigant, obsahující dnes podle odhadu kolem 1400 m³
dřeva, vyklíčil před několika tisíci lety ze semene velkého jako
špendlíková hlavička a dnes váží kolem 2145 tun.
Nejvyšší žijící strom na světě je sekvoj vždyzelená - Hyperion s
výškou necelých 116m)
Zdroj obrázku:http://fineartamerica.com/featured/the-general-sherman-heidi-smith.html
METODY A TECHNIKY SOCIÁLNÍHO
VÝZKUMU
Pozorování
Dělení v rámci sociálních věd
 Zúčastněné pozorování:
 Styl výzkumu, při kterém výzkumník participuje (tj.
zúčastní se) na každodenním životě lidí, které studuje
 Průkopníkem je významný polský sociolog,
antropolog, etnograf Bronislaw Malinowski s
populárním dílem Argonauti západního pacifiku
 Pozorovatel vstupuje do skupiny zkoumaných subjektů,
stává se aktivním členem skupiny. Obvykle bývá
součástí komplexnějšího zkoumání skupiny, s úkolem
odhalit vnitřní perspektivu účastníků a bývá
doprovázeno dalšími metodami vědeckého výzkumu

METODY A TECHNIKY SOCIÁLNÍHO
VÝZKUMU
Pozorování
Nezúčastněné pozorování:
 Volíme v případě znepřístupnění nebo pro výzkum
neopodstatněného vstupu do pozorované skupiny
 V případě přírodních věd bývá takové pozorování
jedinou alternativou, z důvodu neživého charakteru
objektu zkoumání. Nezúčastněné pozorování může
mít jako standardizovanou, tak nestandardizované
podobu

METODY A TECHNIKY SOCIÁLNÍHO
VÝZKUMU
Bronislaw Malinowski a jeho výzkum domorodých kmenů
(Trobriandské ostrovy – Melanésie, Nová Guinea – druhý
největší ostrov světa dle rozlohy)
METODY A TECHNIKY SOCIÁLNÍHO
VÝZKUMU
Pozorování
Dělení podle pozice pozorovatele
 Zjevné pozorování:
 V rámci zjevného pozorování jsou si jeho subjekty
vědomy, že výzkumník není takříkajíc jedním z
nich. (výzkumník tento fakt nepopírá).
Nejhmatatelnější nevýhoda takového pozorování
je možnost výrazného zkreslení plynoucího z
určitého rušení pozorovaných, z jejich následné
stylizace.

METODY A TECHNIKY SOCIÁLNÍHO
VÝZKUMU
Pozorování
Skryté pozorování:
 Nenarušuje přirozenost skupiny a dovoluje tak hlubší
pochopení zkoumané skutečnosti
 Zároveň však pozorovateli hrozí neustále riziko
prozrazení, které může v jistém sociálním prostředí
dlouhodobě zdiskreditovat jako jeho výzkum, tak
výzkum vůbec
 Se skrytým pozorováním se také silnější spojuje
otázka etiky takového výzkumu

METODY A TECHNIKY SOCIÁLNÍHO
VÝZKUMU
Pozorování
Nejpřehlednější dělením pozorování je jednoznačně
dělení na pozorování přímé (smyslové - nejčastěji
se jedná o pozorování prostřednictvím primárních
zrakových a sluchových vjemů) a pozorování
nepřímé(zprostředkované - např. prostřednictvím
mikroskopu, dotazníku či videozáznamu).
 Podobně jako pro jiné vědecké metody platí i pro
pozorování základní rozdělení
na kvalitativní a kvantitativní v závislosti na
charakteru získávaných informací.

METODY A TECHNIKY SOCIÁLNÍHO
VÝZKUMU
Interview
Jedna ze základních soc. výzkumných metod
Základní typy:
 Standardizované(formální struktury) je typ
rozhovoru, ve kterém jsou předem dány neměnné
otázky a jejich jasná formulace, musí být zachováno
přesné řazení otázek (neboť i jiným pořadím lze
ovlivnit verbální chování respondentů)
 Předpoklad kategorizace, sumarizace a statistického
vyhodnocení (srozumitelnost a snadné pochopení
výzkumných otázek!)
 Poměrně dobře srovnatelné, ale
 Existence zkreslení a nebezpečí úniku širších
souvislostí

METODY A TECHNIKY SOCIÁLNÍHO
VÝZKUMU
Interview
Nestandardizované(neformální struktury)
 Je typ rozhovoru mezi tazatelem a respondentem,
pro kterou má tazatel jen velice obecný plán. Tento
plán nezahrnuje výčet otázek, jejich znění, ani
jejich pořadí
 Umožňuje zaznamenat širší souvislosti mezi
zkoumanými jevy, ale
 Předem daný je pouze záměr výzkumu (otázky a
jejich formulaci či pořadí můžeme měnit podle
situace, což znesnadňuje - znemožňuje srovnávat
výsledky jednotlivých respondentů)

METODY A TECHNIKY SOCIÁLNÍHO
VÝZKUMU
Interview
Polostandardizované je typ rozhovoru, který
umožňuje sloučit výhody - eliminovat nevýhody
standardizovaného a nestandardizovaného rozhovoru
(charakteristické interview pro kvalitativní výzkum)
 Existuje seznam - scénář základních (i možné
varianty doplňujících otázek), vztahujících se k
jednomu či několika málo zkoumaným jevům
 Otázky jsou jasně a přesně formulovány, jsou kladeny
obvykle stejným způsobem i pořadím
 Podle odpovědi respondenta na základní otázku,
tazatel klade ještě další doplňující otázky, nechá
respondenta odpověď - rozvíjet, ptá se na detaily
sondami.

SCÉNÁŘ OTÁZEK A DIKTAFON
METODY A TECHNIKY SOCIÁLNÍHO
VÝZKUMU
Dotazník
Dotazník patří mezi nejpoužívanější techniky
sběru dat
 Nemůže být jiný než standardizovaný, proto se
také vyskytuje jako technika sběru dat pouze v
kvantitativní metodologii
 Dotazovací techniky můžeme dělit na techniky
prováděné osobně (face to face) nebo na dálku (bez
osobní účasti)

METODY A TECHNIKY SOCIÁLNÍHO
VÝZKUMU
Dotazník
Konstrukce dotazníku – technické parametry:
 Celkový rozsah dotazníku – závisí na cíli výzkumu
 Formát dotazníku
 Sešit nebo arch papíru
 Grafická podoba členění textu – vyplývá z otázek
 Počet otázek – závisí na rozsahu a hloubce probl.
 Typy otázek – otevřené/polootevřené/uzavřené
 Formát kategorií odpovědi
 Typy škál
 Tisk černobílý nebo barevný

METODY A TECHNIKY SOCIÁĹNÍHO
VÝZKUMU
Chyby při tvorbě otázek
Sugestivní otázky – formulace je návodná, napovídá
odpověď nebo si ji vynucuje (citové zabarvení formulace)
Např.: Souhlasíte s názorem, že?
 Dvojité otázky – tážeme se na dvě věci najednou
Např.: Dostačuje Vaše kvalifikace a praxe pro výkon Vaší
funkce?
 Komplexní otázky – zjišťují příliš mnoho věcí najednou
Např.: Jaké plodiny jste pěstoval v minulém a letošním roce,
jaké byly jejich výnosy a jak jste realizoval jejich výkup?
= otázky mají být nejen jasné a srozumitelné, ale také pokud
možno stručné, jednoduché a krátké!

METODY A TECHNIKY SOCIÁLNÍHO
VÝZKUMU
Studium dokumentů
„analýza osobních dokumentů“
 Pod pojmem ,,dokumenty“ si zpravidla
představujeme psané a tištěné materiály (noviny,
knihy, dopisy, zápisy, deníky atd.) ale mohou to
být fotografie, filmy, obrazy a jiné materiální
výtvory
 Studovat lze dokumenty jakéhokoliv druhu a stáří,
pokud jsou nám dostupné
 Platí určitá pravidla, máme-li získat věrohodné
výsledky bádání

STUDIUM DOKUMENTŮ V KNIHOVNĚ - UNIVERSITY OF CHICAGO
(THE HARPER LIBRARY)
ZDROJ OBRÁZKU:
HTTP://WWW.SCHOOLLIBRARIESROCK.ORG/HARPER-LIBRARY.JPG
DĚKUJI ZA POZORNOST
A
PŘÍJEMNÝ ZBYTEK DNE
















Odkaz na zdroje:
Majerová, Věra a kolektiv. Sociologie venkova a zemědělství. 4. vyd. Praha: Česká
zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta, 2009. ISBN 978-80-2130651-6.
M. Disman, Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum 2011
M. Petrusek (red.), Velký sociologický slovník. Heslo Metody sociologické. Sv. I., str.
622n.
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum : základní teorie, metody a aplikace. Praha : Portál, 2008.
407 s. ISBN 978-80-7367-485-4
ČERMÁK, Ivo, ŘIHÁČEK, Tomáš, & HYTYCH, Roman (2013). (Eds.), Kvalitativní analýza
textů: čtyři přístupy. Brno: Masarykova Univerzita.
Václav Pavel Borovička: Mafie
Tomeš, J. a kol., Český biografický slovník XX. Století: I. Díl: A-J Praha, Litomyšl:
Paseka, Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. s. 195
Vošahlíková P., a kol. Biografický slovník českých zemí: 10. sešit: Č-Čerma. Praha: Libri,
2008. 503-606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. s. 589-590
Soukup, Václav: Dějiny kulturní a sociální antropologie (Praha: Karolinum, 1996).
Soukup, Václav: Přehled antropologických teorií kultury (Praha: Portál, 2000).
Soukup, Václav: Dějiny antropologie (Encyklopedický přehled dějin fyzické antropologie,
paleoantropologie, sociální a kulturní antropologie) (Praha: Karolinum, 2004).
Banyard, P. J.: Přírodní divy světa, Albatros, Praha 1982
Kremer, B. P.: Průvodce přírodou – Stromy, Knižní klub a Ikar, Praha 1995
Větvička, V., Matoušová, V.: Stromy a keře, Aventinum, Praha 2000
http://cs.wikipedia.org/wiki/Chicagsk%C3%A1_%C5%A1kola_(sociologie)
Download

Metody a techniky sociálního výzkumu