http://libriprohibiti.cz
BULLETIN
11/2012
AKTUÁLNÍ DĚNÍ V KNIHOVNĚ
VÝSTAVA
Poslední letošní výstavou bude výstava obrazů, kreseb a smaltů Juliany Jirousové.
Vernisáž se uskuteční ve čtvrtek 22. listopadu 2012 od 18 hodin v Libri prohibiti,
Senovážné nám. 2, Praha 1, 3. patro s výtahem za účasti autorky. Zahraje Pepa Janíček
a Jiří Kabeš, promluví Eugen Brikcius a Jiří Tichý.
Těšíme se na vás!
Nakladatelství Host s autory Luďkem Navarou a Miroslavem Kasáčkem uvedlo
v Libri prohibiti knihu Volavčí sítě - Po stopách třetího odboje.
Záznam Edy Vacka z uvedení knihy naleznete zde:
http://www.stream.cz/uservideo/771677-krest-knihy-volavci-site-v-libri-prohibiti
Následuje diskuze: http://www.stream.cz/uservideo/771691-diskuse-k-uvedeni-knihyvolavci-site-v-libri-prohibiti
Česká televize uvedla nový dokumentární film o Ivanu Martinu Jirousovi s názvem
04826 Jirous. Více informací a trailer k filmu naleznete zde:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/203050-rok-od-smrti-se-magor-jirous-zapsaldo-dokumentarni-tvorby/
VYBRANÉ NOVINKY Z NAŠICH FONDŮ
SAMIZDAT A EXIL
Naše sbírky se rozšířily o kolekci samizdatu, věnovanou Janem Placákem
(Antikvariát a galerie Ztichlá klika). Obsahuje mimo jiné texty Egona Bondyho:
Zápisky z počátku let sedmdesátých, Deník dívky, která hledá Egona Bondyho, Velká
kniha a Sbírka básní, písní a legend sestavená Für Bondy‘s unbekannte Geliebte
a monotyp Ivana Kožíška z r. 1980.
Do našeho „muzea samizdatu“ přibyl díky daru Jana Oravce (internetový antikvariát
U 108 Buddhů) vzácný objekt - tiskařský rámeček, používaný při tisku obálek
samizdatové edice Archanděl.
Oběma dárcům moc děkujeme!!!
KULTURNÍ AKCE, KONFERENCE
Archiv výtvarného umění vás srdečně zve na prohlídku Písnice.
Den otevřených dveří hlavního fondu Archivu výtvarného umění se uskuteční
v pondělí 19. listopadu 2012.
Dokořán - 19. listopadu od 10.00 do 18.00
Ladislava Coňka 4, Praha - Písnice
(bus od metra Kačerov 333 a 113)
Díky vstřícnosti Národní technické knihovny jsme před dvěma lety získali do pronájmu
velké a vybavené úložné prostory. V Centru současného umění DOX (Poupětova 1,
Praha-Holešovice) provozujeme výběrovou knihovnu, hlavní fond Archivu (katalogy
dalších umělců, knihy, časopisy, menší tisky, pozvánky, plakáty a typografická sbírka)
je ale uskladněný v Písnici, setříděný tak, aby bylo možné studovat i v online
informačním systému abART dosud nezpracované dokumenty. Součástí je i antikvariát
duplicitních knih a katalogů.
Těšíme se na vaši návštěvu!
Polský institut v Praze a Kino Sigma uvádí 21.-24. 11. 2012 Týden polského filmu.
Ústav pro studium totalitních režimů si vás dovoluje pozvat na kolokvium Vztah KSČ
k nekomunistickým politickým stranám v letech 1945–1956, které se bude konat
ve čtvrtek 22. listopadu 2012 od 9 hodin v prostorách ÚSTR, Siwiecova 2, Praha 3.
Opět připomínáme: Vydavatelství Guerilla Records uvede v listopadu písně českého
podzemí Pocta českému Undergroundu II.
Ústav pro studium totalitních režimů si vás dovoluje pozvat na výstavu DIKTATURA
vs NADĚJE: Pronásledování římskokatolické církve v Československu 1948-1989.
Výstava mapuje perzekuci římskokatolické církve komunistickým režimem
v Československu. Autoři výstavy se snaží na čtyřiadvaceti panelech postihnout
způsoby a metody používané k likvidaci duchovního života české a slovenské
společnosti, stejně jako snahu církve důstojně čelit nátlakům ze strany představitelů
režimu.
Galerie Ztichlá klika zve do 5. prosince 2012 na výstavu Vladimíra Muzičky.
Rozhovor s Vladimírem Muzičkou si můžete poslechnout zde:
http://www.rozhlas.cz/mozaika/vytvarne/_zprava/vladimir-muzicka-vystavuje-vgalerii-ztichla-klika--1136752
Do 3. prosince 2012 můžete v Centru současného umění DOX navštívit výstavu
Petr Spielmann: Brno-Praha-Bochum-Brno, věnovanou působení kunsthistorika Petra
Spielmanna. Výstavu připravil Archiv výtvarného umění.
Petr Spielmann se narodil 11. října 1932 v Ústí nad Labem, v letech 1952-1957
vystudoval Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně v Brně, Filozofickou fakultu (dějiny
umění a národopis). Do roku 1959 působil v Městském muzeu v Brně, poté deset let
v Národní galerii v Praze. V roce 1969 odešel jako odborný asistent na stáž do Städtische
Kunstgalerie Bochum. V Bochumi již zůstává a v roce 1972 se po smrti historika umění
Petera Lea stává ředitelem Musea Bochum (dříve Städtische Kunstgalerie Bochum).
Uspořádal zde za pětadvacet let přes 350 výstav doprovázených kvalitními výstavními
katalogy. Jako národopisce jej zaujímala také kultura a tvorba imigrantů. Museum
Bochum se tak jako z jedna z mála „západních“ institucí soustředila na umění bývalého
východního bloku. Z českých umělců zde samostatně vystavovali např. František Lesák,
Josef Šíma, Jiří Seifert, Mikuláš Medek, Jan Koblasa a mnoho dalších.
Díky Spielmannově snaze je ve zdejších sbírkách zastoupeno více než čtyřicet českých
umělců (Kupka, Zrzavý, Gutfreund atd.).
Více informací naleznete zde: http://artarchiv.cz/aktuality/petr-spielmann-brnopraha-bochum-brno
PUBLIKACE
Volavčí sítě
Po stopách třetího odboje
Luděk Navara, Miroslav Kasáček
Brno, Host, 2012
Černobílá fotografie lidské lebky je vystavena za výkladem v Tišnově u Brna. Lebka
má v čele díru. Průstřel. Není to zrovna pěkný pohled. Píše se rok 1951. Fotografie
má všem ukazovat, jak krutí jsou ti, kteří se rozhodli zapojit se do protikomunistického
odboje. Neváhají sáhnout po zbrani a obětovat lidský život! Jaký byl ale skutečný
příběh, který skončil popravou dvou nešťastných studentů z Tišnova — Vlastimila
Železného a Aloise Pokorného? A jak vlastně vypadala jejich odbojová skupina JAN
a vůbec odboj v okolním kraji?
Ukázky z knihy najdete zde:
http://www.nakladatelstvi.hostbrno.cz/cs/nakladatelstvi/pripravujeme/item-770
Kniha autorské dvojice Luděk Navara a Miroslav Kasáček se pokouší rozplést pozadí
této smutné události — ukazuje se, že s tragédií je spojena celá řada dalších příběhů
i konkrétních osudů těch, kteří měli odvahu postavit se na odpor se zbraní v ruce.
Autoři vycházejí z původních dobových pramenů i vzpomínek pamětníků a řada
dokumentů bude zveřejněna vůbec poprvé. Stejně jako v předchozí knize Příběhy třetího
odboje doplňují vyprávění celou řadou autentických fotografií a archiválií.
Zdroj: www.kosmas.cz
Poledne
Natalia Gorbaněvská
Praha, Torst / Ústav pro studium totalitních režimů, 2012
Kniha líčí průběh demonstrace osmi sovětských občanů 25. srpna 1968 na Rudém
náměstí v Moskvě, kteří protestovali proti vstupu vojsk států Varšavské smlouvy
do Československa. Spojením vzpomínek autorky a jejích přátel, přepisu soudního
líčení, oficiálních pramenů a dobových tiskovin vznikl ojedinělý dokumentární text,
který přibližuje motivace demonstrantů, protest samotný, reakce na něj i důsledky,
jež pro ně z tohoto činu vyplynuly. Kniha byla přeložena do několika jazyků, v češtině
vychází vůbec poprvé. Natalia Gorbaněvská (*1936) je ruská básnířka a novinářka.
V roce 1964 absolvovala Leningradskou univerzitu. V dubnu 1968 vydala první číslo
samizdatového periodika Chronika tekuščich sobytij (Kronika současných událostí).
Společně se sedmi přáteli se rozhodla protestovat na Rudém náměstí proti sovětské
okupaci Československa. Při demonstraci byla zatčena, ale jako matku tříměsíčního syna
ji propustili. Ihned začala pracovat na zprávě o protestu a soudním procesu
s demonstranty, která vyšla pod názvem Poledne nejprve v samizdatu a krátce nato
i v několika jazycích na Západě. V prosinci 1969 byla opět zatčena. O rok později byla
prohlášena za duševně nemocnou a umístěna do vězeňské psychiatrické nemocnice
v Moskvě a následně v Kazani. Po návratu v roce 1972 se opět zapojila do disidentského
hnutí. Pod hrozbou dalšího uvěznění se rozhodla odejít do exilu. Od roku 1975 žije
v Paříži, kde se věnuje básnické tvorbě a aktivně vystupuje na obranu lidských práv
ve světě. Kniha vychází v koedici s Ústavem pro studium totalitních režimů.
Recenzi a další informace naleznete zde:
http://www.iliteratura.cz/Clanek/30775/gorbanevska-natalia-poledne
Zdroj: www.kosmas.cz
Plout proti proudu…
Publicistika Záviše Kalandry
Jana Papežová
Červený Kostelec, Nakladatelství Pavel Mervart, 2012
Záviš Kalandra pohrdal akademickými tituly i politickými autoritami, přesto
se do českých intelektuálních dějin nesmazatelně zapsal hned v několika oborech.
S jeho pracemi o českém pohanství či o Parmenidovi se historici a filozofové vyrovnávají
dodnes. Stejně tak jsou stále podnětné jeho články o surrealismu a psychoanalýze.
Přežil koncentrační tábor Ravensbrück, avšak skončil na popravišti stalinského režimu,
který od konce třicátých let nesmiřitelně a se sžíravou ironií kritizoval. Jana Papežová
věnuje pozornost především Kalandrově publicistice a soustředěně sleduje jeho
žurnalistickou tvorbu od studentských let až po její násilné přerušení. Výsledkem je
obraz žurnalisty, který se s nevyčerpatelnou energií, intelektuálním rozhledem
i břitkostí pera snažil zasahovat do veřejného prostoru. Jeho články jsou neseny étosem
nezkrotného revolučního buřiče, originálního myslitele i nezávislého novináře.
Nad všemi těmito vzácnými charakteristikami však ještě stojí osobní statečnost člověka,
který se nesklonil před žádnou mocí a dokázal jí do poslední chvíle důstojně čelit.
Zdroj: www.kosmas.cz
Věčné světlo
Solovecké ostrovy v epoše GULAGu
Boris Širjajev
Červený Kostelec, Nakladatelství Pavel Mervart, 2012
Sovětský režim uvěznil v prvním desetiletí své existence stovky tisíc lidí. Mezi těmi,
kteří skončili v táborech zvláštního určení na Soloveckých ostrovech, byl i spisovatel
a publicista Boris Nikolajevič Širjajev. V lágru strávil sedm let. V jeho vzpomínkách
znovu ožívají osudy pestrého společenství vězňů – předrevolučních intelektuálů,
pravoslavných duchovních, prostých mužiků i protřelých kriminálníků. Obraz těžkého
lágrového života je zároveň podobenstvím tragického přerodu celé země.
Kniha B. N. Širjajeva Věčné světlo vyšla poprvé v roce 1954 v New Yorku a v Rusku
mohla být vydána jako celek až roku 1991. Její první český překlad jedinečným
způsobem doplňuje dosud u nás vydanou literaturu o sovětském gulagu.
Zdroj: www.kosmas.cz
Plovoucí motivy
Poznámky nejen na téma Hrabal, Bondy, Škvorecký
Tomáš Mazal
Praha, Pulchra, 2012
Kniha Plovoucí motivy: poznámky nejen na téma Hrabal, Bondy, Škvorecký sestává
z drobných textů, zejména poznámek, esejů, zápisků, črt, v nichž Tomáš Mazal formou
jakéhosi kvazideníku reflektuje události, které bezprostředně prožil, nebo vlastní
prožitek posunul směrem k literární fikci. Soubor textů vznikal v letech 1994–2010,
a jak už podtitul napovídá, odkazuje z větší části k literárním figurám Bohumila
Hrabala, Egona Bondyho a Josefa Škvoreckého, nepomíjí však ani Vladimíra Boudníka,
Oldřicha Hameru, Pepíčka Čečila a další. Hospodské postřehy, polozapomenuté
legendy, pábitelské historky, fragmenty cestopisných črt a další nejrůznější marginálie
oživí zanikající svět pražské periferie, českého venkova či vysočinských kopců
a připomenou osoby, jejichž způsob bytí byl základem české literární poetiky druhé
poloviny dvacátého století.
Zdroj: www.kosmas.cz
Platný příběh
Eugen Brikcius
Praha, Pulchra, 2012
Nová sbírka básní jubilujícího Eugena Brikciuse (1942), známého slovesného i tělesného
mystifikátora, začíná tam, kde předcházející Spouštění s milou (2011) končí. Absurdní
komika jako roznětka, puchmajerovská stylizace ve formě a sebemýtus za hlavní téma.
Brikciův Platný příběh prostě platí. Jak taky jinak, když se v mistrově podání život stal
dávno literaturou a literatura životem...
Zdroj: www.kosmas.cz
Spisovatel Ota Filip
Jan Kubica
Brno, Větrné mlýny, 2012
Kniha popisuje životní osudy a literární činnost Oty Filipa (1930), ostravského rodáka,
který byl v roce 1974 donucen státní mocí k vystěhování do SRN. Tento autor začínal
v polovině 50. let jako publicista a zpracovává ve svých románech především vlastní
životní zkušenost, ovlivněnou v dětství česko-německo-polským jazykovým prostředím
předválečné a válečné Ostravy. Ve Filipových prózách také nalezneme reflexi
poválečných poměrů v Československu, hlavně perzekuci a divoký odsun
československých Němců a nástup komunistů k moci. Většina z Filipových dvanácti
románů vykazuje autobiografické rysy, jeho literární hrdinové se dostávají do konfliktu
s nacistickým nebo komunistickým totalitním režimem a nachází se v podobných
situacích jako autor sám. K nejvýraznějším Filipovým traumatickým životním
zkušenostem patří přestup z české do německé školy v důsledku otcova přihlášení
k německé národnosti, služba v PTP, osmnáctiměsíční věznění za údajné podvracení
republiky a odchod do německého exilu. Ota Filip je autorem českým i německým
a v obou jazykových prostředích je uznáván laickou i odbornou veřejností, a to nejen
proto, že se jedním z jeho hlavních literárních a publicistických témat staly českoněmecké vztahy.
Zdroj: www.kosmas.cz
Prezident Václav Klaus při příležitosti výročí vzniku samostatného československého
státu vyznamenal 22 osobností. Medailí za zásluhy ocenil mimo jiné exilového
spisovatele Otu Filipa, což vyvolalo řadu reakcí.
Ota Filip totiž před půl stoletím vyzradil komunistickým úřadům své spolubojovníky
z vojny, kteří plánovali útěk na Západ.
Petruška Šustrová ve fejetonu O vlastenectví píše:
Václav Klaus viditelně má, pokud jde o minulost, jiný žebříček hodnot než já. Oceňuje dílo a jeho
přínos a nad prohřešky autora (asi) přimhuřuje oči. Připadá mi to jako hodnocení velmi
krátkozraké: nejde přece jen o to, co kdo umí, ale taky o to, jaký je. A státní vyznamenání podle
mého soudu nemá dostat člověk, který by nemohl získat ani negativní lustrační osvědčení.
Celý článek najdete zde:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/p_spolecnost.asp?c=A121102_220019_p_spolecnost_
wag
Institut pro studium literatury přináší jeden z nakladatelských posudků literárního
teoretika a básníka Miroslava Červenky (5. listopadu 1932 – 19. listopadu 2005),
lektorát sbírky Jana Zábrany Utkvělé černé ikony (1965).
V těchto dnech by se literární teoretik a básník Miroslav Červenka (*5. listopadu 1932)
dožil osmdesáti let. Vedle textů odborných a kritických, veršů či deníku je Červenka
autorem nakladatelských posudků, z valné části dosud neznámých. Mnohé z posudků,
které se dochovaly v obsáhlé složce jako součást Červenkovy pozůstalosti, autor
po vydání lektorovaného titulu přepracoval do podoby recenze či kritiky, jiné zůstaly
dodnes nezveřejněny. Jako ukázku tohoto psaní zde publikujeme posudek na básnickou
sbírku Jana Zábrany Utkvělé černé ikony, která v roce 1965 vyšla v nakladatelství Mladá
fronta jako 26. svazek edice Mladé cesty.
Posudek najdete zde:
http://www.ipsl.cz/index.php?id=227&menu=echa&sub=echa&str=echo.php
Státní cenu za literaturu letos převzal básník, novinář, spisovatel a překladatel Ivan
Wernisch, gratulujeme!
Foto: Michaela Černá
Laureátem letošní Státní ceny za literaturu se stal básník a editor Ivan Wernisch.
Již během studia začal uveřejňovat své básně v časopisech Host do domu a Tvář. Jelikož
se angažoval v procesu spojeném s rokem 1968, stal se v období normalizace zakázaným
autorem a jeho díla vycházela pouze samizdatem nebo v exilu. Verše Ivana Wernische
zhudebnila také skupina The Plastic People of the Universe a Mikoláš Chadima.
Osobnost tohoto významného českého literáta si můžete připomenout v dokumentu ČT
z roku 2005: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1185083644portrety/305291310220004-ivan-wernisch-basnik/
Hostem pořadu ČT Krásný ztráty byl i Jiří Gruntorád.
Spisovatel Ivan Binar a vydavatel Jiří Gruntorád v baru u Michala Prokopa.
Pořad můžete sledovat online zde: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096002521krasny-ztraty/video/
* VÝROČÍ
* 3. listopadu 2012 oslavil 55. narozeniny Martin M. Šimečka, slovenský prozaik
a publicista, do roku 1989 publikoval v samizdatu.
* 5. listopadu 2012 by oslavil 80. narozeniny Miroslav Červenka, básník, literární
teoretik, historik a kritik, překladatel.
* 10. listopadu 2012 si připomeneme 110. výročí narození Záviše Kalandry, historika,
estetika, publicisty a kritika (popraven 27. 6. 1950).
* 17. listopadu 1897 si připomeneme 115. výročí narození Julia Firta (vl. jm. Fürth),
novináře, nakladatelského manažera a politika, po dobu deseti let ředitele
československého vysílání RFE.
▲17. listopad - Den boje za svobodu a demokracii.
* DALŠÍ VÝROČÍ NAROZENÍ
* 1. listopadu 1942 - Marta Kubišová
* 2. listopadu 1924 - Rudolf Battěk
* 2. listopadu 1927 - Jaroslav Šabata
* 6. listopadu 1924 - Radim Palouš
* 7. listopadu 1949 - Bohumír Janát
* 17. listopadu 1926 - Vlasta Chramostová
* 20. listopadu 1923 - František Pavlíček
* 20. listopadu 1920 - Bedřich Utitz
† VÝROČÍ ÚMRTÍ
† 28. října 2011 zemřel Jiří Gruša
† 7. listopadu 1989 zemřel Jan Skácel
† 9. listopadu 2011 zemřel Ivan Martin Jirous
Bulletin Libri prohibiti připravují Vít Krobot a Jarmila Štogrová ve spolupráci s Viktorem
A. Debnárem a Dorotou Müller.
Nihil obstat Jiří Gruntorád.
Uvítáme Vaši případnou finanční pomoc:
Číslo bankovního účtu je 219642286/0300 u ČSOB a.s.
Pro zahraniční platby IBAN: CZ9403000000000219642286,
BIC (SWIFT): BACXCZPP
IČO je 45247048.
Děkujeme!
Také jsme připraveni přijmout knižní dary všeho druhu, samizdatovou a exilovou
literaturu, noviny a časopisy, letáky, plakáty, drobné tisky, fotografie, nahrávky, filmy,
dokumenty a písemné pozůstalosti.
Děkujeme!
Download

Bulletin 2012/11 - Libri prohibiti