Testové otázky ke zkouškám insolvenčních správců platné od 1. ledna 2014
Oblast – Insolvence
Spor o úpadek rozhoduje
 vždy insolvenční soud
 insolvenční soud a věřitelé
 insolvenční soud a insolvenční správce
 věřitelé
 žádná odpověď není správná
Insolvenční řízení lze vést
 pouze před insolvenčním soudem
 před arbitrážním soudem
 před insolvenčním soudem nebo arbitrážním soudem
 před okresním soudem, v jehož obvodu má dlužník sídlo/bydliště
 žádná odpověď není správná
Zajištěným věřitelem se pro účely insolvenčního řízení rozumí věřitel, jehož pohledávka
je zajištěna
 směnkou
 zástavním právem k věci ve vlastnictví dlužníka
 zadržovacím právem k věci ve vlastnictví dlužníka
 zástavním právem k věci ve vlastnictví osoby odlišné od dlužníka
 žádná odpověď není správná
Zajištěným věřitelem není věřitel
 jehož pohledávka je zajištěna zástavním právem
 jehož pohledávka je zajištěna výhradou vlastnického práva
 jehož pohledávka je zajištěna právem obdobným právu zástavnímu a sjednaným
podle zahraniční právní úpravy
 jehož pohledávka je zajištěna zajišťovacím převodem práva
 žádná odpověď není správná
Má se za to, že dlužník je v úpadku, jestliže
 neplní své závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě jejich splatnosti
 má více věřitelů a neplní své závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti
 má více věřitelů a neplní své závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě jejich
splatnosti
 souhrn závazků dlužníka převyšuje hodnotu jeho majetku
 žádná odpověď není správná
Co je podle insolvenčního zákona „platební neschopnost“
 dlužník má více věřitelů
 prohlášení konkursu na majetek dlužníka
 dlužník má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky
není schopen plnit


souhrn závazků dlužníka převyšuje hodnotu jeho majetku
žádná odpověď není správná
Dlužník je v úpadku ve formě předlužení, pokud má více věřitelů s pohledávkou po
splatnosti po dobu 30 dní a současně
 účetní hodnota cizích zdrojů dlužníka je vyšší než účetní netto hodnota majetku
 splatné závazky dlužníka jsou vyšší než hodnota jeho majetku
 účetní hodnota netto aktiv dlužníka převyšuje účetní hodnotu pasiv
 nedodal seznamy majetku, závazků a zaměstnanců
 žádná odpověď není správná
Dlužník je v úpadku ve formě předlužení, pokud má více věřitelů s pohledávkou po
splatnosti po dobu 30 dní a současně
 účetní hodnota cizích zdrojů dlužníka je vyšší než účetní netto hodnota majetku
 splatné závazky dlužníka jsou vyšší než hodnota jeho majetku
 účetní hodnota netto aktiv dlužníka převyšuje účetní hodnotu pasiv
 nedodal seznamy majetku, závazků a zaměstnanců
 žádná odpověď není správná
Mezi zákonné znaky definující úpadek dlužníka ve formě platební neschopnosti patří
 mnohost věřitelů
 nepeněžité závazky po lhůtě splatnosti více jak 30 dnů
 souhrn závazků převyšující hodnotu majetku dlužníka
 neschopnost dlužníka v budoucnu hradit podstatnou část svých závazků
 žádná odpověď není správná
Insolvenční návrh podal věřitel. Soud vyzval dlužníka k předložení seznamů majetku,
závazků a zaměstnanců. Dlužník tyto seznamy ve stanovené lhůtě nepředložil
 soud vymáhá předložení seznamů ukládáním pokut
 soud nařídí předvedení dlužníka policií
 u dlužníka nastává domněnka neschopnosti splácet své závazky
 jedná se o trestný čin
 žádná odpověď není správná
Má se za to, že dlužník je v úpadku, pokud má více věřitelů s pohledávkou po splatnosti
po dobu delší než 30 dní a současně
 záporný vlastní kapitál
 splatné závazky vyšší než hodnotu majetku
 účetní hodnota netto aktiv dlužníka převyšuje účetní hodnotu závazků
 nepředložil na výzvu soudu seznamy majetku, závazků a zaměstnanců
 žádná odpověď není správná
Podmínkou pro to, aby byl dlužník v úpadku ve formě platební neschopnosti, není
 existence více věřitelů
 nepeněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti
 neschopnost dlužníka plnit nepeněžité závazky, které jsou po dobu delší než 30 dnů
po lhůtě splatnosti


neschopnost dlužníka plnit peněžité závazky, které jsou déle než 30 dnů po lhůtě
splatnosti
žádná odpověď není správná
Majetek dlužníka (právnické osoby) tvoří peníze ve výši 100 000 Kč, pohledávky 300 000
Kč a zboží v hodnotě 500 000 Kč. Dlužník má pouze jediný závazek, a to vůči bance z
nesplaceného úvěru, ve výši 1 mil. Kč. Celý závazek se stal splatný před 68 dny
 dlužník je v úpadku ve formě platební neschopnosti
 dlužník není v úpadku
 dlužník je ve stavu hrozícího úpadku
 dlužník je v úpadku ve formě předlužení
 žádná odpověď není správná
O úpadek ve formě předlužení jde tehdy, kdy
 souhrn závazků dlužníka převyšuje hodnotu jeho majetku
 souhrn závazků dlužníka převyšuje hodnotu jeho majetku a dlužník má více věřitelů
 souhrn splatných závazků dlužníka převyšuje hodnotu jeho majetku
 souhrn splatných závazků dlužníka převyšuje hodnotu jeho majetku a dlužník má
více věřitelů
 žádná odpověď není správná
Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže
 je neplní po dobu delší 30 dnů po lhůtě jejich splatnosti
 je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě jejich splatnosti
 souhrn závazků dlužníka převyšuje hodnotu jeho majetku
 dlužník nesplnil povinnost předložit seznam majetků, závazků a zaměstnanců,
kterou mu uložil insolvenční soud
 žádná odpověď není správná
Do předlužení se může dostat
 kdokoliv
 právnická osoba
 podnikatel
 jakákoliv fyzická osoba
 žádná odpověď není správná
Pro zjištění předlužení se zohledňují
 jen splatné pohledávky
 všechny pohledávky
 jen budoucí pohledávky
 budoucí provoz podniku
 žádná odpověď není správná
Pro pojem "hrozící úpadek" platí
 jde o označení stavu dlužníka, vůči němuž podal insolvenční návrh věřitel
 je zákonnou definicí vymezen jako stav, kdy má dlužník závazky po splatnosti v
intervalu prodlení 5 až 29 dnů
 insolvenční zákon jej vůbec nezná


jde o něj tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že
dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých
závazků
žádná odpověď není správná
O hrozící úpadek jde tehdy, jestliže
 je na jisto postaveno, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část
svých peněžitých závazků
 lze důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit všechny
své peněžité závazky
 lze důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou
část svých peněžitých závazků
 lze důvodně předpokládat, že souhrn závazků dlužníka převýší hodnotu jeho
majetku
 žádná odpověď není správná
Hrozící úpadek je definován jako
 současné předlužení, jež povede k budoucí platební neschopnosti
 současná platební neschopnosti, jež povede k budoucímu předlužení
 předpoklad budoucího předlužení
 předpoklad budoucí platební neschopnosti
 žádná odpověď není správná
Hrozící úpadek zjišťuje
 dlužník
 insolvenční soud
 obecný soud dlužníka
 věřitel
 žádná odpověď není správná
Hrozící úpadek je nástroj chránící
 insolvenční soud
 insolvenčního správce
 věřitele
 dlužníka
 žádná odpověď není správná
Způsobem řešení úpadku není
 moratorium
 konkurs
 reorganizace
 oddlužení
 žádná odpověď není správná
Rozhodnutím o způsobu řešení úpadku je
 rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře
 rozhodnutí o návrhu na moratorium
 zamítnutí insolvenčního návrhu


rozhodnutí o zrušení schváleného oddlužení
žádná odpověď není správná
Se všemi věřiteli se v rámci insolvenčního řízení
 zachází podle vůle insolvenčního soudu
 zachází vždy stejně
 zachází podle zásady, že věřitelé ve stejném nebo obdobném postavení mají rovné
možnosti
 zachází odlišně podle skupin
 žádná odpověď není správná
Zasahování do práv nabytých v dobré víře před zahájením insolvenčního řízení je
 zakázáno
 zakázáno, ledaže zákon stanoví jinak
 povoleno bez dalšího
 zakázáno, ledaže insolvenční soud rozhodne jinak
 žádná odpověď není správná
Insolvenčního zákona nelze použít vůči těmto subjektům
 zdravotní pojišťovna zřízená podle zvláštního právního předpisu, po dobu, po kterou
je nositelem povolení k provádění veřejného zdravotního pojištění
 Fond pojištění vkladů
 Garanční fond obchodníků s cennými papíry
 ČNB
 žádná odpověď není správná
Insolvenční zákon nelze použít pro řešení úpadku dlužníka, kterým je
 státní podnik
 veřejná střední škola
 obec
 veřejná vysoká škola
 žádná odpověď není správná
Zákon připouští, aby insolvenční návrh podal jako dlužník
 státní podnik
 obec
 nadace
 kraj
 žádná odpověď není správná
Insolvenční zákon lze použít pro řešení úpadku
 obce
 církve
 advokáta
 kraje
 žádná odpověď není správná
Insolvenční zákon nelze použít pro řešení úpadku dlužníka, kterým je
 kterákoliv vysoká škola
 zdravotnické zařízení
 zdravotní pojišťovna po dobu, po kterou je nositelem povolení k provádění
veřejného zdravotního pojištění
 Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky
 žádná odpověď není správná
Insolvenčního zákona nelze nikdy použít pro řešení úpadku
 církve
 politického hnutí
 společenství vlastníků jednotek
 Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR
 žádná odpověď není správná
Ustanovení insolvenčního zákona nelze použít na
 banku, které byla udělena licence pro výkon činnosti na území členského státu
Evropské unie, po dobu, po kterou je nositelem licence
 banku, které byla udělena licence pro výkon činnosti Ministerstvem financí, po
dobu, po kterou je nositelem licence
 banku, které byla udělena licence pro výkon činnosti Bankovní asociací ČR, po
dobu, po kterou je nositelem licence
 jakoukoli banku
 žádná odpověď není správná
Ustanovení insolvenčního zákona nelze použít na
 banku, které byla udělena licence pro výkon činnosti na území jakéhokoli státu, po
dobu, po kterou je nositelem licence
 banku, které byla udělena licence pro výkon činnosti Českou národní bankou, po
dobu, po kterou je nositelem licence
 banku, které byla udělena licence pro výkon činnosti Bankovní asociací ČR, po
dobu, po kterou je nositelem licence
 jakoukoli banku
 žádná odpověď není správná
Ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení se pro insolvenční
řízení a incidenční spory použijí
 pouze přiměřeně
 přiměřeně a subsidiárně
 obdobně a subsidiárně
 pouze obdobně
 žádná odpověď není správná
V insolvenčním řízení a v incidenčních sporech jedná a rozhoduje
 v prvním stupni i v odvolacím řízení jediný soudce (samosoudce)
 v prvním stupni jediný soudce (samosoudce) a v odvolacím a dovolacím řízení senát
 v prvním stupni senát
 v prvním stupni, v odvolacím a dovolacím řízení jediný soudce (samosoudce)

žádná odpověď není správná
Procesním subjektem není
 insolvenční soud
 přihlášený věřitel
 nepřihlášený věřitel
 správce podniku dlužníka
 žádná odpověď není správná
V rámci dohlédací činnosti může insolvenční soud
 požádat insolvenčního správce a věřitelský výbor o sdělení informací týkajících se
insolvenčního řízení
 ukládat povinnosti všem fyzickým a právnickým osobám
 rozhodnout pouze na návrh účastníků insolvenčního řízení
 nahlížet do účtů insolvenčního správce
 žádná odpověď není správná
Insolvenční soud v řízení v prvním stupni může rozhodovat
 samosoudcem
 vyšším soudním úředníkem
 asistentem soudce
 v senátě složeném z 3 soudců
 žádná odpověď není správná
Účastníkem insolvenčního řízení není
 přihlášený věřitel
 dlužník
 insolvenční soud
 osoba, která uplatňuje vlastnické právo k majetku zapsanému do Soupisu majetkové
podstaty, po dobu řízení o podané žalobě na vyloučení majetku z majetkové podstaty
dlužníka
 žádná odpověď není správná
Účastníky insolvenčního řízení jsou
 dlužník, věřitelé a insolvenční správce
 dlužník, věřitelé, insolvenční správce a státní zastupitelství
 dlužník, věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníkovi, a jiné osoby po dobu, po
kterou insolvenční soud jedná a rozhoduje o jimi uplatněném právu
 pouze dlužník a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníkovi
 žádná odpověď není správná
Účastníky insolvenčního řízení jsou
 všichni věřitelé dlužníka zachycení v účetní evidenci dlužníka
 vždy insolvenční správce
 likvidátor dlužníka, pro tu část řízení, kde je rozhodováno o jeho nárocích
 dlužník
 žádná odpověď není správná
Účastníky insolvenčního řízení jsou
 likvidátor dlužníka
 insolvenční správce
 státní zastupitelství
 věřitelé dlužníka uplatňující právo proti dlužníkovi
 žádná odpověď není správná
Vedlejší účastenství
 je přípustné v insolvenčním řízení ale není přípustné v incidenčních sporech
 je přípustné v insolvenčním řízení i v incidenčních sporech
 není přípustné v insolvenčním řízení, je však přípustné v incidenčních sporech
 není přípustné ani v insolvenčním řízení ani v incidenčních sporech
 žádná odpověď není správná
Účastníky insolvenčního řízení jsou
 insolvenční správce, dlužník a věřitelé
 dlužník a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku
 dlužník a jiné osoby, o jejichž účastenství rozhodne insolvenční soud
 jiné osoby uplatňující své právo v insolvenčním řízení po dobu, po kterou
insolvenční soud jedná a rozhoduje o právu jimi uplatněném
 žádná odpověď není správná
Účastníkem řízení v incidenčních sporech je
 žalobce a žalovaný
 vždy insolvenční správce
 věřitel ve sporu o pravost přihlášené pohledávky
 dlužník ve sporu o pravost přihlášené pohledávky
 žádná odpověď není správná
Postoupí-li v průběhu insolvenčního řízení věřitel svou pohledávku jinému věřiteli, může
věřitel
 podat návrh na vstup nového věřitele do řízení dle ustanovení § 107a občanského
soudního řádu
 podat návrh na záměnu věřitelů dle ustanovení § 92 občanského soudního řádu
 podat návrh na vstup nového věřitele do řízení dle ustanovení § 18 odst. 1
insolvenčního zákona
 učinit společně s novým věřitelem prohlášení dle ustanovení § 18 odst. 3
insolvenčního zákona
 žádná odpověď není správná
Věřitel A přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku, která byla zjištěna. V dalším
průběhu insolvenčního řízení ji postoupil věřiteli B. Věřitel B na místo věřitele A v
insolvenčním řízení
 vstoupí na základě rozhodnutí dle § 18 insolvenčního zákona
 vstoupí okamžikem podepsání smlouvy o postoupení pohledávky, soud žádné
rozhodnutí nevydává
 vstoupí na základě rozhodnutí dle § 107a osř
 vstoupit nemůže

žádná odpověď není správná
Nabyvatel pohledávky se stává účastníkem řízení
 doručením rozhodnutí insolvenčního soudu o jeho vstupu do řízení nabyvateli
pohledávky
 rozhodnutím insolvenčního soudu o jeho vstupu do řízení
 okamžikem svého prvého úkonu učiněnému vůči insolvenčnímu soudu
 nabytím právní moci rozhodnutí o jeho vstupu do řízení
 žádná odpověď není správná
Dojde-li v průběhu insolvenčního řízení k přechodu nebo převodu pohledávky
z původního věřitele na jejího nabyvatele, pak
 původní věřitel podá návrh na změnu v osobě věřitele a k návrhu připojí souhlas
nabyvatele se vstupem do řízení; podpisy musí být úředně ověřeny
 původní věřitel podá návrh na změnu v osobě věřitele, k návrhu připojí souhlas
nabyvatele se vstupem do řízení a listinu, z níž plyne převod nebo přechod
pohledávky; podpisy na všech listinách musí být úředně ověřeny
 původní věřitel podá návrh na změnu v osobě věřitele, k návrhu připojí souhlas
nabyvatele se vstupem do řízení a převod nebo přechod pohledávky doloží veřejnou
listinou; listiny musí být předloženy v originále
 původní věřitel podá návrh na změnu v osobě věřitele, k návrhu připojí souhlas
nabyvatele se vstupem do řízení, převod nebo přechod pohledávky doloží veřejnou
listinou nebo listinou s ověřenými podpisy osob, které ji podepsaly; pokud nejsou
listiny předloženy v originále, je nutno předložit jejich ověřený opis
 žádná odpověď není správná
O vstupu nabyvatele na místo věřitele přihlášené pohledávky rozhodne
 insolvenční soud i bez návrhu, pokud v průběhu řízení zjistí, že nastala skutečnost,
se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod přihlášené pohledávky z
původního věřitele na nabyvatele pohledávky
 kterýkoli soud na návrh věřitele a po písemném souhlasu nabyvatele jeho
pohledávky, pokud v průběhu nastala skutečnost, se kterou právní předpisy spojují
převod nebo přechod přihlášené pohledávky z původního věřitele na nabyvatele
pohledávky
 insolvenční soud na návrh věřitele a po písemném souhlasu nabyvatele jeho
pohledávky, pokud v průběhu nastala skutečnost, se kterou právní předpisy spojují
převod nebo přechod přihlášené pohledávky z původního věřitele na nabyvatele
pohledávky
 i bez návrhu nebo na návrh věřitele a po písemném souhlasu nabyvatele jeho
pohledávky insolvenční soud, pokud v průběhu nastala skutečnost, se kterou právní
předpisy spojují převod nebo přechod přihlášené pohledávky z původního věřitele na
nabyvatele pohledávky
 žádná odpověď není správná
Nabyvatel pohledávky se stává účastníkem insolvenčního řízení
 jakmile insolvenční soud o jeho vstupu do řízení rozhodne
 jakmile insolvenční soud rozhodnutí o jeho vstupu do řízení zveřejní v insolvenčním
rejstříku
 jakmile je rozhodnutí o jeho vstupu do řízení doručeno nabyvateli pohledávky


jakmile nabude rozhodnutí o jeho vstupu do řízení právní moci
žádná odpověď není správná
Návrh na změnu účastníka insolvenčního řízení z titulu postoupení přihlášené
pohledávky musí
 podat nabyvatel pohledávky
 podat původní věřitel
 obsahovat úředně ověřené podpisy osob, které návrh podepsaly
 být učiněn pouze písemnou formou
 žádná odpověď není správná
Spolu s postoupenou pohledávkou nepřechází na nabyvatele pohledávky v insolvenčním
řízení
 právo účastnit se schůze věřitelů
 členství ve věřitelském výboru, pokud členem věřitelského výboru byl věřitel, který
na nabyvatele postoupil pouze část své přihlášené pohledávky
 členství ve věřitelském výboru, pokud členem věřitelského výboru byl věřitel, který
celou svou přihlášenou pohledávku postoupil na nabyvatele
 funkce zástupce věřitelů, pokud tuto funkci vykonával věřitel, který celou svou
přihlášenou pohledávku postoupil na nabyvatele
 žádná odpověď není správná
Odborová organizace může v insolvenčním řízení zastupovat
 dlužníkova zaměstnance, jde-li o uplatňování jeho pracovněprávních pohledávek
 dlužníkova zaměstnance, jde-li o osobu, která podala přihlášku pohledávky
 každého věřitele, jde-li o uplatňování jeho pracovněprávních pohledávek
 nemůže zastupovat v žádném případě
 žádná odpověď není správná
Pro určení osoby insolvenčního správce platí
 nestanoví-li zákon jinak, osobu insolvenčního správce určí předseda insolvenčního
soudu ze seznamu insolvenčních správců; nelze-li insolvenčního správce vybrat ze
seznamu insolvenčních správců, může určit i jinou fyzickou osobu, která splňuje
obecné a kvalifikační předpoklady pro zápis do seznamu a se svým ustanovením
souhlasí
 osobu insolvenčního správce určí předseda insolvenčního soudu; k návrhu
insolvenčního navrhovatele může určit i jinou fyzickou osobu, která splňuje obecné
a kvalifikační předpoklady pro zápis do seznamu a se svým ustanovením souhlasí
 osobu insolvenčního správce určí předseda insolvenčního soudu, a to ze seznamu
insolvenčních správců, případně ze seznamu správců konkursní podstaty
 osobu insolvenčního správce určí předseda insolvenčního soudu, a to výlučně ze
seznamu insolvenčních správců
 žádná odpověď není správná
Ustanovení insolvenčním správcem lze odmítnout
 ze závažných zdravotních důvodů
 z důvodu vytíženosti v jiných insolvenčních řízeních
 z důvodu závažných osobních problémů


z důvodu podjatosti dlužníka
žádná odpověď není správná
Ustanovení insolvenčním správcem lze odmítnout
 z důvodu nedostatečné kvalifikovanosti
 z důvodu vytíženosti v jiných insolvenčních řízeních
 z důvodu závažných osobních problémů
 z důvodu podjatosti insolvenčního správce v řízení
 žádná odpověď není správná
Insolvenčním správcem ve věci může být ustanovena
 pouze osoba zapsaná v seznamu insolvenčních správců, který vede Ministerstvo
spravedlnosti
 jakákoli obchodní společnost, která zaměstnává zapsaného insolvenčního správce
 fyzická osoba nezapsaná v seznamu insolvenčních správců, který vede Ministerstvo
spravedlnosti
 jakákoli veřejná obchodní společnost
 žádná odpověď není správná
Pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem
funkce insolvenčního správce
 je podmínkou pro výkon funkce insolvenčního správce
 se vztahuje i na zaměstnance insolvenčního správce
 hradí insolvenční správce z vlastních prostředků
 je možné uplatnit jako hotový výdaj v insolvenčním řízení
 žádná odpověď není správná
Zjistí-li insolvenční správce (advokát) z přihlášky, že jednoho z věřitelů v minulosti
zastupoval ve sporu s dlužníkem jiný advokát, který dlouhodobě vykonává advokátní
činnost společně se správcem, insolvenční správce
 neučiní nic
 oznámí tuto skutečnost insolvenčnímu soudu
 je z výkonu funkce insolvenčního správce bezvýjimečně vyloučen a bude odvolán
 může být případně vyloučen jen z některých úkonů, které by provedl oddělený
insolvenční správce
 žádná odpověď není správná
Insolvenčního správce
 ustanovuje insolvenční soud
 ustanovuje věřitelský výbor po předchozím schválení insolvenčním soudem
 určí předseda insolvenčního soudu
 určí věřitelský výbor
 žádná odpověď není správná
Prvního insolvenčního správce v insolvenčním řízení
 určuje zajištěný věřitel, podal-li insolvenční návrh
 určuje předseda soudu, nestanoví-li zákon jinak
 ustanovuje zvláštní senát insolvenčního soudu


ustanovuje do funkce svým rozhodnutím insolvenční soud
žádná odpověď není správná
Probíhá-li několik insolvenčních řízení ohledně dlužníků, kteří tvoří koncern, tito
dlužníci stejného insolvenčního správce
 zpravidla mít budou, neboť předseda soudu má určit stejnou osobu, nebrání-li tomu
jiné okolnosti
 mají mít, ale musí jím být veřejná obchodní společnost
 bezvýjimečně vždy mít musí
 zásadně mít nemohou
 žádná odpověď není správná
Předseda insolvenčního soudu určil pro insolvenční řízení osobu správce, tuto osobu
ustanovil insolvenční soud insolvenčním správcem v usnesení o úpadku. Má-li věřitel za
to, že správce není nepodjatý, může podat odvolání
 proti opatření, kterým předseda insolvenčního soudu určil osobu správce
 proti rozhodnutí, kterým byl insolvenční správce ustanoven
 jen se souhlasem státního zastupitelství
 odvolání vůbec podat nemůže
 žádná odpověď není správná
Proti rozhodnutí o ustanovení insolvenčního správce:
 lze v odvolání namítat, že správce není nepodjatý
 lze v odvolání namítat, že správce není pro dané insolvenční řízení vhodný
 lze v odvolání namítat, že správce je vytížen činností v jiných insolvenčních řízeních
 není odvolání přípustné
 žádná odpověď není správná
Povinností předběžného správce je
 zjištění majetku dlužníka
 zajištění majetku dlužníka
 přezkoumání přihlášek pohledávek
 přezkoumání účetnictví dlužníka
 žádná odpověď není správná
Insolvenční správce je v průběhu insolvenčního řízení ustanoven nejpozději
 ve vyhlášce oznamující zahájení insolvenčního řízení
 v rozhodnutí o úpadku
 v rozhodnutí o způsobu řešení úpadku
 15 dnů před konáním první schůze věřitelů
 žádná odpověď není správná
Předběžný správce se
 ustavuje vždy po zahájení insolvenčního řízení
 ustavuje předběžným opatřením, byl-li dlužník omezen předběžným opatřením v
nakládání s majetkovou podstatou
 ustavuje rozhodnutím insolvenčního soudu
 ustavuje rozhodnutím schůze věřitelů

žádná odpověď není správná
Insolvenční správce musí být v insolvenčním řízení vždy
 ustanoven insolvenčním soudem nejpozději v rozhodnutí o úpadku dlužníka
 ustanoven na schůzi věřitelů
 ustanoven pověřeným pracovníkem Ministerstva spravedlnosti ČR
 ustanoven předsedou insolvenčního soudu
 žádná odpověď není správná
Předběžný správce
 bude po vydání rozhodnutí o úpadku vykonávat funkci insolvenčního správce,
pokud to navrhne dlužník a odsouhlasí věřitelský výbor
 bude po vydání rozhodnutí o úpadku vykonávat funkci insolvenčního správce,
pokud insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku nestanoví jinak
 nemůže být po vydání rozhodnutí o úpadku dlužníka vykonávat funkci
insolvenčního správce
 bude po vydání rozhodnutí o úpadku vykonávat funkci insolvenčního správce,
pokud to před vydáním tohoto rozhodnutí navrhne některý z přihlášených
insolvenčních věřitelů
 žádná odpověď není správná
Správce, který vykonává funkci před rozhodnutím o úpadku, se nazývá
 zvláštní
 předběžný
 oddělený
 zastupující
 žádná odpověď není správná
Rozhodne-li první schůze věřitelů po přezkumném jednání o ustavení nového
insolvenčního správce
 musí insolvenční soud v každém případě takové rozhodnutí potvrdit
 může insolvenční sodu takové rozhodnutí nepotvrdit, pokud zvolený insolvenční
správce nesplňuje podmínky pro výkon funkce insolvenčního správce dané
insolvenčním zákonem
 nemůže insolvenční soud v žádném případě takové rozhodnutí schůze věřitelů
změnit, ani pokud zvolený insolvenční správce nesplňuje podmínky pro výkon
funkce insolvenčního správce dané insolvenčním zákonem
 může insolvenční soud takové rozhodnutí nepotvrdit, pokud zvolený insolvenční
správce není potvrzen řádným věřitelským výborem, který byl na první schůzi
věřitelů věřiteli zvolen
 žádná odpověď není správná
Usnést se na odvolání insolvenčního správce z funkce je oprávněna
 schůze věřitelů konaná kdykoliv v průběhu insolvenčního řízení
 první schůze věřitelů konaná po přezkumném jednání
 kterákoliv schůze věřitelů za předpokladu, že tento předmět jednání byl uveden
 první schůze věřitelů
 žádná odpověď není správná
Dne 1.2. byl podán insolvenční návrh, na den 1.3. soud svolal první schůzi věřitelů, dne
1.4. soud rozhodl o úpadku, na 2.5. soud svolal další schůzi věřitelů, na 1.6. soud svolal
přezkumné jednání s tím, že po něm bude následovat další schůze věřitelů. Věřitelé
mohou insolvenčního správce odvolat z funkce
 kdykoliv rozhodnutím věřitelského výboru
 rozhodnutím na schůzi věřitelů konané 1.3.
 rozhodnutím na schůzi věřitelů konané 2.5.
 rozhodnutím na schůzi věřitelů konané 1.6.
 žádná odpověď není správná
Na schůzi věřitelů je rozhodnutí o odvolání insolvenčního správce z funkce přijato
pokud pro něj hlasovala
 nadpoloviční většina přítomných věřitelů počítaná podle výše pohledávky
 nadpoloviční většina přihlášených věřitelů počítaná podle principu "jeden věřitel,
jeden hlas"
 nejméně polovina všech věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze
věřitelů, počítaná podle výše jejich pohledávek, kteří mají právo hlasovat
 většina přítomných zajištěných věřitelů a většina přihlášených nezajištěných věřitelů
 žádná odpověď není správná
Insolvenčního správce
 může odvolat jen insolvenční soud
 může odvolat první schůze věřitelů konaná po přezkumném jednání
 může odvolat schůze věřitelů bez uvedení důvodu
 může odvolat insolvenční soud bez uvedení důvodu
 žádná odpověď není správná
Pokud první schůze věřitelů po přezkumném jednání rozhodne o změně v osobě
insolvenčního správce
 může insolvenční soud takové rozhodnutí nepotvrdit, pokud zvolený insolvenční
správce nesplňuje podmínky pro výkon funkce insolvenčního správce dané
insolvenčním zákonem, a to za předpokladu, že to navrhl věřitel, který hlasoval proti
změně v osobě insolvenčního správce
 nemůže insolvenční soud v žádném případě takové rozhodnutí schůze věřitelů
změnit, ani pokud zvolený insolvenční správce nesplňuje podmínky pro výkon
funkce insolvenčního správce dané insolvenčním zákonem
 může insolvenční soud takové rozhodnutí nepotvrdit, pokud zvolený insolvenční
správce nesplňuje podmínky pro výkon funkce insolvenčního správce dané
insolvenčním zákonem
 nemůže insolvenční soud v žádném případě takové rozhodnutí schůze věřitelů
změnit
 žádná odpověď není správná
O odvolání insolvenčního správce z funkce rozhodne
 insolvenční soud na návrh věřitelského orgánu
 věřitelský výbor
 insolvenční soud, a to i bez návrhu
 insolvenční soud na návrh dlužníka

žádná odpověď není správná
O odvolání insolvenčního správce z funkce jsou věřitelé oprávněni hlasovat
 výlučně na schůzi věřitelů, která následuje kdykoli po přezkumném jednání
 na první schůzi věřitelů, která následuje po rozhodnutí o úpadku dlužníka
 výlučně na první schůzi věřitelů, která následuje po přezkumném jednání, pokud se
na ní sešla nadpoloviční většina všech přihlášených věřitelů
 na první schůzi věřitelů, která následuje po ustanovení insolvenčního správce do
funkce
 žádná odpověď není správná
Insolvenční správce může být odvolán z funkce
 rozhodnutím schůze věřitelů
 rozhodnutím soudu ze zdravotních důvodů
 rozhodnutím soudu pro neplnění povinností správce
 předsedou insolvenčního soudu
 žádná odpověď není správná
V průběhu insolvenčního řízení insolvenční správce vážně onemocní. Do úvahy přichází
 rozhodnout o odvolání insolvenčního správce
 rozhodnout o zproštění insolvenčního správce
 ustanovit insolvenčnímu správci zástupce
 ustanovit odděleného správce
 žádná odpověď není správná
Insolvenční soud rozhodne o odvolání insolvenčního správce z funkce
 na návrh dlužníka
 na návrh věřitele
 na návrh věřitelského výboru
 i bez návrhu
 žádná odpověď není správná
Z důležitých důvodů, které nemají původ v porušení povinností insolvenčního správce
 může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce, Ministerstva spravedlnosti
ČR nebo věřitelského orgánu anebo i bez tohoto návrhu odvolat insolvenčního
správce z funkce. Učiní tak zpravidla po slyšení správce; o podaném návrhu
rozhodne neprodleně
 může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského orgánu
anebo i bez tohoto návrhu odvolat insolvenčního správce z funkce. Učiní tak
zpravidla po slyšení správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně
 může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce, Ministerstva spravedlnosti
ČR nebo věřitelského orgánu anebo i bez tohoto návrhu odvolat insolvenčního
správce z funkce. Učiní tak zpravidla po slyšení správce; o podaném návrhu
rozhodne nejpozději do konce následujícího pracovního dne; nestane-li se tak, má se
po uplynutí této lhůty za to, že insolvenční soud vydal rozhodnutí, jímž návrhu
vyhověl
 může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského orgánu
anebo i bez tohoto návrhu odvolat insolvenčního správce z funkce. Učiní tak

zpravidla po slyšení správce; o podaném návrhu rozhodne nejpozději do konce
následujícího pracovního dne; nestane-li se tak, má se po uplynutí této lhůty za to, že
insolvenční soud vydal rozhodnutí, jímž návrhu vyhověl
žádná odpověď není správná
Při zásadním porušení povinnosti v insolvenčním řízení může být insolvenční správce
 zproštěn funkce rozhodnutím insolvenčního soudu
 odvolán z funkce rozhodnutím insolvenčního soudu
 zproštěn funkce usnesením schůze věřitelů
 odvolán z funkce usnesením schůze věřitelů
 žádná odpověď není správná
Insolvenční správce může být zproštěn výkonu funkce
 rozhodnutím schůze věřitelů
 rozhodnutím insolvenčního soudu ze zdravotních důvodů
 rozhodnutím insolvenčního soudu pro neplnění povinností správce
 předsedou insolvenčního soudu
 žádná odpověď není správná
Porušuje-li insolvenční správce své povinnosti, může být zproštěn výkonu funkce
 rozhodnutím soudu i bez návrhu
 rozhodnutím soudu na návrh věřitele
 rozhodnutím soudu na návrh osoby dotčené ve svých právech
 rozhodnutím schůze věřitelů
 žádná odpověď není správná
Insolvenční soud může zprostit insolvenčního správce funkce
 z důležitých důvodů, které nemají původ v porušení povinností insolvenčního
správce
 z důvodů, že neplní řádně své povinnosti
 z důvodů, že nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí
 z důvodů, že závažně porušil důležitou povinnost uloženou mu zákonem nebo
soudem
 žádná odpověď není správná
Odděleného insolvenčního správce ustanoví insolvenční soud v případě kdy
 je-li insolvenční správce vyloučen z některých úkonů
 je třeba v insolvenčním řízení řešit problematiku vyžadující zvláštní
specializaci
 insolvenční správce nemůže ze závažných důvodů přechodně vykonávat svoji funkci
 v odůvodněných případech ke správě majetku, který je předmětem
zajištění
 žádná odpověď není správná
Úkolem odděleného správce je
 přezkoumat pohledávky zajištěných věřitelů
 vykonávat funkci správce po dobu, kdy ji po přechodnou dobu nemůže vykonávat
insolvenční správce



řešit odbornou specializovanou problematiku
vykonávat funkci do rozhodnutí o úpadku
žádná odpověď není správná
Oddělený správce
 je na rozhodování insolvenčního správce zcela nezávislý
 je pomocný správce insolvenčního správce
 může být současně insolvenčním správcem
 může být odvolán první schůzí věřitelů po přezkumném jednání
 žádná odpověď není správná
Neurčí-li insolvenční soud jinak, insolvenční zákon ukládá insolvenčnímu správci
předkládat zprávu o své činnosti soudu
 nejméně jednou ročně
 nejméně jednou za půl roku
 jednou měsíčně
 ve lhůtách stanovených rozhodnutím věřitelského výboru
 žádná odpověď není správná
Pro odpovědnost insolvenčního správce za škodu platí
 insolvenční správce neodpovídá za škodu, která vznikla věřiteli s pohledávkou za
podstatou tím, že nemohla být uspokojena v insolvenčním řízení v žádném případě
 insolvenční správce odpovídá za škodu, která vznikla věřiteli s pohledávkou za
podstatou tím, že nemohla být uspokojena v insolvenčním řízení, jen pokud tato
pohledávka vznikla na základě právního úkonu insolvenčního správce při provozu
dlužníkova podniku
 insolvenční správce odpovídá za škodu, která vznikla věřiteli s pohledávkou za
podstatou tím, že nemohla být uspokojena v insolvenčním řízení, jen pokud tato
pohledávka vznikla na základě právního úkonu insolvenčního správce
 insolvenční správce odpovídá za škodu, která vznikla věřiteli s pohledávkou za
podstatou tím, že nemohla být uspokojena v insolvenčním řízení, a to bez ohledu na
důvod vzniku pohledávky
 žádná odpověď není správná
Pokud insolvenční správce uzavře smlouvu na dodávku vody do sídla dlužníka
 nese odpovědnost za škodu nebo jinou újmu, která dodavateli vody vznikne tím, že
jeho pohledávka nemohla být uspokojena, této odpovědnosti se správce může
zprostit
 nese objektivní odpovědnost za škodu nebo jinou újmu, která dodavateli vody
vznikne tím, že jeho pohledávka nemohla být uspokojena, a to do výše odměny,
která mu bude v řízení přiznána
 nese odpovědnost za škodu nebo jinou újmu, která dodavateli vody vznikne tím, že
jeho pohledávka nemohla být uspokojena; ze strany insolvenčního správce musí jít o
zaviněné jednání
 nese objektivní odpovědnost za škodu nebo jinou újmu, která dodavateli vody
vznikne tím, že jeho pohledávka nemohla být uspokojena, této odpovědnosti se
nemůže zprostit
 žádná odpověď není správná
Pokud insolvenční správce uzavře smlouvu na dodávku elektrické energie do sídla
dlužníka
 nese objektivní odpovědnost za škodu nebo jinou újmu, která dodavateli elektrické
energie vznikne tím, že jeho pohledávka nemohla být uspokojena
 nenese odpovědnost za škodu nebo jinou újmu, která dodavateli elektrické energie
vznikne tím, že jeho pohledávka nemohla být uspokojena
 nese odpovědnost za škodu nebo jinou újmu, která dodavateli elektrické energie
vznikne tím, že jeho pohledávka nemohla být uspokojena; ze strany insolvenčního
správce musí jít o zaviněné jednání
 nese objektivní odpovědnost za škodu nebo jinou újmu, která dodavateli elektrické
energie vznikne tím, že jeho pohledávka nemohla být uspokojena, a to až do výše
odměny, která mu bude v řízení přiznána
 žádná odpověď není správná
Pokud na insolvenčního správce přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou
dlužníka, jedná v insolvenčním řízením
 jménem dlužníka a na svůj vlastní účet
 svým jménem a na svůj vlastní účet
 jménem dlužníka a na jeho účet
 svým jménem a na účet dlužníka
 žádná odpověď není správná
Insolvenční správce jedná v průběhu insolvenčního řízení
 svým jménem na účet dlužníka, pokud na něj přešlo oprávnění nakládat
s majetkovou podstatou
 svým jménem a na svůj účet
 jménem dlužníka a na účet dlužníka
 jménem dlužníka na účet dlužníka, pokud na něj přešlo oprávnění nakládat
s majetkovou podstatou
 žádná odpověď není správná
Insolvenční správce jedná v průběhu insolvenčního řízení
 svým jménem na svůj účet
 jako zástupce dlužníka na účet dlužníka
 svým jménem na účet dlužníka
 svým jménem na účet dlužníka, a to v případech, kdy na insolvenčního správce
přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou
 žádná odpověď není správná
Na základě rozhodnutí a jiných exekučních titulů vzniklých v průběhu insolvenčního
řízení proti insolvenčnímu správci pro pohledávky nebo jiná práva, která se týkají
majetkové podstaty nebo která mají být uspokojena z majetkové podstaty
 lze vést výkon rozhodnutí na majetek insolvenčního správce, jde-li o pořádková
opatření uložená insolvenčnímu správci v souvislosti s takovými řízeními, a o
rozhodnutí, jimiž bylo insolvenčnímu správci uloženo nahradit náklady řízení, které
způsobil svým zaviněním nebo které vznikly náhodou, která se mu přihodila
 nelze vést výkon rozhodnutí na majetek insolvenčního správce; to platí i tehdy, jde-li
o pořádková opatření uložená insolvenčnímu správci v souvislosti s takovými



řízeními, rozhodnutí, jimiž bylo insolvenčnímu správci uloženo nahradit náklady
řízení, které způsobil svým zaviněním nebo které vznikly náhodou, která se mu
přihodila
nelze vést výkon rozhodnutí na majetek insolvenčního správce; to neplatí, jde-li o
pořádková opatření uložená insolvenčnímu správci v souvislosti s takovými
řízeními, a o rozhodnutí, jimiž bylo insolvenčnímu správci uloženo nahradit náklady
řízení, které způsobil svým zaviněním nebo které vznikly náhodou, která se mu
přihodila
lze vést výkon rozhodnutí vždy také na majetek insolvenčního správce
žádná odpověď není správná
Osobní majetek správce může být postižen exekucí pro pohledávku týkající se
majetkové podstaty
 vždy
 jde-li o pořádkové opatření uložené správci
 jde-li o náklady řízení vzniklé zaviněním správce
 osobní majetek nemůže být nikdy postižen
 žádná odpověď není správná
Pro institut úvěrového financování platí
 jeho účelem je udržet provoz podniku dlužníka
 zahrnuje možnost uzavření smluv o úvěru
 zahrnuje možnost uzavření smluv na dodávky energií a surovin
 závazek ze smluv úvěrového financování může být zajištěn nově zřízeným
zástavním právem
 žádná odpověď není správná
Smlouvu o úvěrovém financování je oprávněn uzavřít
 insolvenční správce
 věřitelský výbor
 dlužník s dispozičním oprávněním
 dlužník podobu moratoria
 žádná odpověď není správná
Součinnost orgánů veřejné správy, zejména katastrálních úřadů, orgánů evidujících
motorová vozidla a jiných správních úřadů dle insolvenčního zákona
 spočívá v tom, že orgány v něm uvedené poskytují insolvenčnímu správci údaje o
majetku dlužníka a některé další údaje, které jsou nutné pro výkon správy, ale
v rozsahu menším, než v jakém by je poskytly přímo dlužníkovi
 spočívá v tom, že orgány v něm uvedené poskytují insolvenčnímu správci údaje o
majetku dlužníka a některé další údaje, které jsou nutné pro výkon správy, a to ve
stejném rozsahu, v jakém by je poskytly přímo dlužníkovi
 spočívá v tom, že orgány v něm uvedené poskytují insolvenčnímu správci údaje o
majetku dlužníka a některé další údaje, které jsou nutné pro výkon správy, a to
v rozsahu větším, než v jakém by je poskytly přímo dlužníkovi
 spočívá v tom, že orgány v něm uvedené poskytují insolvenčnímu správci údaje o
majetku dlužníka; další údaje, které jsou nutné pro výkon správy, poskytují
insolvenčnímu správci jen se souhlasem insolvenčního soudu

žádná odpověď není správná
Orgány veřejné správy
 ani na písemnou žádost nejsou povinny poskytnout insolvenčnímu správci
součinnost
 jsou povinny poskytnout insolvenčnímu správci součinnost, a to ve lhůtě 60 dní od
podané písemné žádosti insolvenčního správce
 jsou povinny s insolvenčním správcem komunikovat výhradně přes insolvenční soud
 jsou povinny poskytnout insolvenčnímu správci na jeho písemnou žádost bez
zbytečného odkladu součinnost
 žádná odpověď není správná
Správce požaduje od soudního exekutora sdělení údajů o majetku dlužníka. Exekutor
 může požadovat úhradu hotových výdajů
 musí údaje sdělit zcela zdarma
 může požadovat poplatek podle sazebníku Exekutorské komory
 nemusí údaje vůbec sdělit
 žádná odpověď není správná
Insolvenční správce
 zachovává mlčenlivost o skutečnostech, o kterých zvláštní právní předpis stanoví
povinnost mlčenlivosti, pokud se o nich dozvěděl při výkonu své funkce, a to i po
jejím skončení
 zachovává mlčenlivost o skutečnostech, o kterých zvláštní právní předpis stanoví
povinnost mlčenlivosti, pokud se o nich dozvěděl při výkonu své funkce; po jejím
skončení zachovává insolvenční správce mlčenlivost po dobu 10 let od zproštění
funkce
 zachovává mlčenlivost o skutečnostech, o kterých zvláštní právní předpis stanoví
povinnost mlčenlivosti, pokud se o nich dozvěděl při výkonu své funkce; totéž platí
pro třetí osoby vykonávající činnosti, ke kterým je povinen insolvenční správce
 může být povinnosti zachovávat mlčenlivost zbaven insolvenčním soudem nebo
osobou, v jejímž zájmu má tuto povinnost
 žádná odpověď není správná
Věřitelskými orgány dle insolvenčního zákona jsou
 schůze věřitelů, poradní výbor věřitelů a zástupce věřitelů
 schůze věřitelů a věřitelský výbor nebo zástupce věřitelů
 schůze věřitelů, věřitelský výbor a insolvenční správce
 schůze věřitelů, insolvenční soud nebo zástupce věřitelů
 žádná odpověď není správná
Schůze věřitelů
 volí a odvolává členy věřitelského výboru a jeho náhradníků nebo zástupce věřitele
 si může vyhradit cokoliv, co patří do působnosti věřitelských orgánů
 je svolávána a řízena insolvenčním soudem
 je svolávána a řízena insolvenčním správcem
 žádná odpověď není správná
Schůze věřitelů
 je vrcholným věřitelským orgánem
 se zřizuje, rozhodne-li tak insolvenční soud
 je svolávána insolvenčním soudem
 je svolávána insolvenčním správcem
 žádná odpověď není správná
Pro účast na schůzi věřitelů platí
 právo zúčastnit se schůze má pouze dlužník, insolvenční správce, přihlášení věřitelé
a případně státní zástupce; jednání schůze není přístupné veřejnosti
 právo zúčastnit se schůze má pouze dlužník, insolvenční správce, přihlášení věřitelé,
případně státní zástupce a odborová organizace dlužníka; jednání schůze není
přístupné veřejnosti
 právo zúčastnit se schůze má pouze dlužník, insolvenční správce, přihlášení věřitelé
a případně státní zástupce; jednání schůze je přístupné veřejnosti
 právo zúčastnit se schůze má dlužník, insolvenční správce, přihlášení věřitelé,
případně státní zástupce a odborová organizace dlužníka; jednání schůze je přístupné
veřejnosti
 žádná odpověď není správná
Schůzi věřitelů
 svolává správce
 svolává soud z vlastní iniciativy
 svolá soud na návrh správce
 svolá soud na návrh kteréhokoliv z věřitelů
 žádná odpověď není správná
Insolvenční soud je povinen svolat schůzi věřitelů
 na návrh insolvenčního správce
 na návrh věřitelského výboru
 na návrh státního zastupitelství, pokud se účastní insolvenčního řízení
 na návrh věřitele, jehož pohledávka počítaná podle výše činí alespoň desetinu
přihlášených pohledávek
 žádná odpověď není správná
Oznámení o svolání schůze věřitelů
 zveřejní insolvenční správce vyhláškou, v níž musí být uveden předmět jednání,
jakož i místo a konání schůze
 vydává insolvenční soud formou rozhodnutí
 zveřejní insolvenční soud vyhláškou, v níž musí být uveden předmět jednání, jakož i
místo a konání schůze
 zveřejní insolvenční soud usnesením, jehož náležitosti stanové zvláštní právní
předpis
 žádná odpověď není správná
Navrhne-li insolvenční správce insolvenčnímu soudu svolání schůze věřitelů
 musí navrhnout také otázky, které mají být na schůzi věřitelů projednány




nesmí navrhnout otázky, které mají být na schůzi věřitelů projednány; o předmětu
schůze věřitelů rozhodne insolvenční soud
může navrhnout předmět schůze věřitelů; není to však podmínkou
musí navrhnout také otázky, které mají být na schůzi věřitelů projednány; navržené
otázky musí insolvenční správce předem projednat s věřitelským výborem
žádná odpověď není správná
Věřitel, který podal opakovaně nedůvodný návrh na svolání schůze věřitelů je
 vyloučen z hlasování na další schůzi věřitelů
 vždy povinen zaplatit insolvenčním soudem uloženou paušální částku na náhradu
nákladů spojených s projednáním nedůvodného návrhu na svolání schůze věřitelů ve
výši 5 000 Kč
 na žádost věřitele povinen uhradit náklady, které věřiteli vznikly s účastí na schůzi
věřitelů
 na žádost insolvenčního správce povinen uhradit náklady, které insolvenčnímu
správci vznikly účastí na schůzi věřitelů
 žádná odpověď není správná
K platnosti usnesení schůze věřitelů se obecně vyžaduje
 prostá většina hlasů všech věřitelů
 prostá většina hlasů přítomných věřitelů, přičemž k hlasům řádně zastoupených
věřitelů se nepřihlíží;
 prostá většina hlasů přítomných nebo řádně zastoupených věřitelů, počítána podle
výše jejich pohledávek
 prostá většina hlasů přítomných nebo řádně zastoupených věřitelů, počítána podle
výše jejich pohledávek; přitom platí, že za každých 10 Kč pohledávky připadá jeden
hlas
 žádná odpověď není správná
Na schůzi věřitelů
 hlasují věřitelé osobně přítomní
 hlasují přítomní zástupci věřitelů
 mohou nepřítomní věřitelé hlasovat prostřednictvím on-line elektronického připojení
 mohou nepřítomní věřitelé hlasovat prostřednictvím hlasovacího lístku
 žádná odpověď není správná
Předepisuje-li insolvenční zákon, že podání musí být učiněno na předepsaném
formuláři, pak platí, že se k podání nepřihlíží v případech, kdy jde o
 hlasování věřitele, který není na schůzi přítomen a nepoužije hlasovací lístek
 návrh na povolení oddlužení mimo formulář
 námitky věřitele proti usnesení schůze podané mimo formulář
 přihlášku pohledávky mimo formulář
 žádná odpověď není správná
Při volbě členů věřitelského výboru na schůzi věřitelů je na schůzi přítomen zajištěný
věřitel č.1 se zjištěnou pohledávkou 500 000 Kč a nezajištění věřitelé č.2 a č.3, každý se
zjištěnou pohledávkou 100 000 Kč. Každý z přítomných věřitelů navrhne sebe za člena
věřitelského výboru. Pro věřitele č.1 hlasuje jen věřitel č.1, pro věřitele č.2 a č.3 hlasují
věřitelé č.2 a č.3
 věřitelský výbor nebyl zvolen, protože věřitel nemůže dát při volbě
věřitelského výboru hlasy sám sobě
 byl zvolen tříčlenný věřitelský výbor ve složení věřitel č.1, č.2 a č.3
 věřitelský výbor nebyl zvolen, protože věřitel nemůže navrhovat sebe za
člena věřitelského výboru
 věřitelský výbor nebyl zvolen, protože jen věřitel č.1 obdržel nadpoloviční většinu
hlasů přítomných věřitelů
 žádná odpověď není správná
Hlasovat na schůzi věřitelů může
 věřitel, kterému přiznala hlasovací právo schůze věřitelů
 automaticky každý přihlášený věřitel
 zjištěný věřitel
 věřitel, kterému přiznal hlasovací právo insolvenční soud
 žádná odpověď není správná
Za věřitele, který na schůzi konané po přezkumném jednání nevykonává práva spojená
s přihlášenou popřenou pohledávkou, je považován věřitel, který
 účastní se schůze věřitelů, nepožádá o přiznání hlasovacího práva a tedy nehlasuje
 hlasuje pouze o členech věřitelského výboru
 před jakýmkoliv hlasováním na schůzi věřitelů musí opustit místnost, ve které se
hlasuje
 musí nahlásit insolvenčnímu soudu, že k jeho pohledávce nemá být při hlasování
schůze věřitelů přihlíženo
 žádná odpověď není správná
Schůze věřitelů rozhoduje o hlasovacím právu věřitele
 jehož přihlášená pohledávka nebyla dosud přezkoumána
 jehož přihlášená pohledávka byla částečně popřena
 jehož přihlášená pohledávka je vázána na rozvazovací podmínku
 jehož přihlášená pohledávka byla insolvenčním soudem odmítnuta, ale rozhodnutí
insolvenčního soudu dosud není pravomocné
 žádná odpověď není správná
Věřitel nesmí
 nikdy hlasovat ve vlastní věcí
 nikdy hlasovat ve věci věřitele, s kterým jedná ve shodě
 nikdy hlasovat ve věci věřitele, který je mu osobou blízkou
 hlasovat ve vlastní věci, ledaže jde o volbu věřitelského výboru
 žádná odpověď není správná
Odporuje-li usnesení přijaté schůzí věřitelů společnému zájmu věřitelů, insolvenční soud
 je oprávněn takové usnesení zrušit, vyjma usnesení o předvolbě insolvenčního
správce a usnesení o způsobu řešení dlužníkova úpadku
 je vždy oprávněn takové usnesení zrušit
 je oprávněn takové usnesení zrušit, vyjma usnesení o předvolbě insolvenčního
správce, usnesení o přiznání hlasovacího práva, usnesení o způsobu řešení
dlužníkova úpadku, usnesení o reorganizačním plánu a způsobu oddlužení
 je oprávněn takové usnesení zrušit, vyjma usnesení o předvolbě insolvenčního
správce a usnesení o přiznání hlasovacího práva
 žádná odpověď není správná
O zrušení usnesení schůze věřitelů může insolvenční soud rozhodnout
 jen na návrh insolvenčního správce nebo kteréhokoliv věřitele, který se účastnil
schůze věřitelů, která usnesení přijala
 do konce nejbližšího pracovního dne následujícího po dni, kdy bylo usnesení schůze
věřitelů přijato
 pouze z důvodů ochrany společného zájmu věřitelů
 i z vlastní iniciativy
 žádná odpověď není správná
Věřitelský výbor může mít následující počet členů
 3
 4
 6
 9
 žádná odpověď není správná
Věřitelský výbor může mít
 4 členy
 2 členy
 7 členů
 8 členů
 žádná odpověď není správná
Členové věřitelského výboru jsou voleni
 hlasy všech věřitelů počítaných dohromady podle principu "jeden věřitel, jeden hlas"
 jen hlasy zajištěných věřitelů
 jen hlasy nezajištěných věřitelů
 podle zásady, že členy navržené nezajištěnými věřiteli volí nezajištění věřitelé a
členy navržené zajištěnými věřiteli volí zajištění věřitelé
 žádná odpověď není správná
Jednání věřitelského výboru může svolat
 dlužník
 správce
 soud
 státní zástupce
 žádná odpověď není správná
Členy věřitelského výboru se mohou stát
 pouze přihlášení věřitelé, jejichž pohledávka byla zjištěna
 pouze přihlášení věřitelé, kteří se svým členstvím souhlasí
 pouze přihlášení zajištění věřitelé
 pouze přihlášení nezajištění věřitelé
 žádná odpověď není správná
Je-li vzhledem k jeho vztahu k dlužníkovi důvod pochybovat o jeho nepodjatosti,
nemůže být členem nebo náhradníkem ve věřitelském výboru
 osoba dlužníkovi blízká
 žádný zaměstnanec dlužníka
 společník dlužníka, není-li stanoveno jinak
 žádný akcionář dlužníka
 žádná odpověď není správná
Zaměstnanci dlužníka
 nejsou oprávněni být členy prozatímního věřitelského výboru
 nejsou oprávněni být členy věřitelského výboru, pokud se jedná o vedoucí
zaměstnance
 se považují za věřitele s podřízenými pohledávkami
 nejsou oprávněni hlasovat na schůzi věřitelů, která se koná po rozhodnutí o úpadku
dlužníka
 žádná odpověď není správná
Je-li vzhledem k jeho vztahu k dlužníkovi důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, členem
nebo náhradníkem ve věřitelském výboru nemůže být
 osoba dlužníkovi blízká
 vedoucí zaměstnanec dlužníka
 osoba tvořící s dlužníkem koncern
 žádný zaměstnanec dlužníka
 žádná odpověď není správná
Je-li vzhledem k jeho vztahu k dlužníkovi důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, členem
věřitelského výboru dlužníka – společnosti s ručením omezeným nemůže být věřitel,
který
 je společníkem dlužníka
 je jednatelem dlužníka
 je bývalým zaměstnancem dlužníka
 je 100% akcionářem akciové společnosti, která je jediným společníkem dlužníka
 žádná odpověď není správná
Členové věřitelského výboru
 majetek podstaty nabývat v žádném případě nemohou
 se při výkonu funkce nemohou nechat zastoupit
 mají právo na odměnu
 mají právo na úhradu nutných výdajů
 žádná odpověď není správná
Věřitelský výbor
 může využívat služeb právních, ekonomických a jiných specializovaných odborníků;
náklady, které tím vzniknou, nesou členové věřitelského výboru vždy ze svého
 může využívat služeb právních, ekonomických a jiných specializovaných odborníků
pouze po předchozím souhlasu insolvenčního soudu; náklady, které tím vzniknou,
jsou pohledávkou za majetkovou podstatou
 může využívat služeb právních, ekonomických a jiných specializovaných odborníků;
náklady, které tím vzniknou lze hradit z majetkové podstaty pouze se souhlasem
insolvenčního soudu
 nemůže využívat služeb právních, ekonomických a jiných specializovaných
odborníků
 žádná odpověď není správná
Prozatímní věřitelský výbor soud
 může jmenovat již po podání insolvenčního návrhu
 musí jmenovat, navrhne-li to dlužník
 musí jmenovat, pokud první schůze věřitelů nezvolila věřitelský výbor, ač tak měla
učinit
 musí jmenovat, navrhl-li to státní zástupce
 žádná odpověď není správná
Funkce člena věřitelského výboru zaniká
 odstoupením z funkce
 odvoláním z funkce
 smrtí
 ukončením jeho účasti v insolvenčním řízení
 žádná odpověď není správná
Funkce člena nebo náhradníka věřitelského výboru zaniká
 odvoláním z funkce
 zproštěním funkce
 odstoupením z funkce
 ukončením jeho účasti v insolvenčním řízení
 žádná odpověď není správná
Věřitel, který je členem věřitelského výboru, 95 % část své pohledávky postoupil jinému
věřiteli A a 5 %část jinému věřiteli B, přičemž bylo rozhodnuto o vstupu těchto věřitelů
do řízení dle § 18 insolvenčního zákona. Pokud jde o členství ve věřitelském výboru
 funkce člena věřitelského výboru původnímu věřiteli nezanikla,
 funkce člena věřitelského výboru původnímu věřiteli zanikla, místo něj se stal
členem věřitel A,
 funkce člena věřitelského výboru původnímu věřiteli zanikla, místo něj se stal
členem věřitel B,
 funkce člena věřitelského výboru původnímu věřiteli zanikla, na jeho místo
nastupuje náhradník
 žádná odpověď není správná
Věřitel vykonávající funkci zástupce věřitelů postoupil celou svou pohledávku novému
věřiteli, o jehož vstupu do řízení podle § 18 insolvenčního zákona bylo rozhodnuto.
Vedle zástupce věřitelů byl na první schůzi zvolen i náhradník. Pokud jde o funkci
zástupce věřitelů:
 nadále ji bude vykonávat původní věřitel
 tato funkce přešla na nabyvatele pohledávky
 tuto funkci bude vykonávat náhradník původního věřitele
 soud musí svolat schůzi věřitelů, která zvolí nového zástupce věřitelů
 žádná odpověď není správná
Věřitel, který je členem věřitelského výboru, 95% část své pohledávky postoupil jinému
věřiteli, přičemž bylo rozhodnuto o vstupu tohoto věřitele do řízení dle § 18
insolvenčního zákona. Pokud jde o členství ve věřitelském výboru
 funkce člena věřitelského výboru původnímu věřiteli nezanikla
 funkce člena věřitelského výboru původnímu věřiteli zanikla a místo něj se stal
členem nabyvatel části jeho pohledávky
 funkce člena věřitelského výboru původnímu věřiteli zanikla, na jeho místo
nastupuje náhradník
 funkce člena věřitelského výboru původnímu věřiteli zanikla, schůze věřitelů zvolí
nového člena věřitelského výboru
 žádná odpověď není správná
Proti rozhodnutí o odvolání z funkce člena věřitelského výboru
 není přípustné odvolání
 je přípustné odvolání
 může podat odvolání každá z odvolaných osob
 může podat odvolání jakýkoliv člen věřitelského výboru
 žádná odpověď není správná
Člen věřitelského výboru
 není oprávněn ze své funkce odstoupit
 je oprávněn ze své funkce odstoupit jen ze zákonných důvodů
 je oprávněn kdykoliv ze své funkce odstoupit, a to podáním adresovaným
insolvenčnímu soudu, které nemusí obsahovat důvody
 je oprávněn kdykoliv ze své funkce odstoupit, a to podáním adresovaným
insolvenčnímu soudu, které musí obsahovat důvody
 žádná odpověď není správná
Dlužník i v průběhu insolvenčního řízení vykonává svou podnikatelskou výrobní činnost
maje 32 zaměstnanců. Pokud jde o činnost věřitelského výboru
 zaměstnanci nemají právo se jeho jednání účastnit
 zaměstnanci zvolí jednoho zaměstnance, který se stane dalším plnoprávným členem
věřitelského výboru
 představitel odborové organizace působící u dlužníka je ze zákona členem
věřitelského výboru
 může se jednání věřitelského výboru účastnit zástupce odborové organizace působící
u dlužníka s hlasem poradním
 žádná odpověď není správná
Zástupce věřitelů
 musí být vždy zvolen schůzí věřitelů
 může být jmenován insolvenčním soudem
 může být jmenován insolvenčním soudem, pokud jsou přihlášeni pouze dva věřitelé
a není-li zvolen na schůzi věřitelů
 může být zvolen na schůzi věřitelů, i pokud je přihlášeno více jak 50 věřitelů
 žádná odpověď není správná
Státní zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčního řízení nebo incidenčního sporu
 může podat opravný prostředek proti rozhodnutí insolvenčního soudu, jen mají-li
toto právo všichni účastníci řízení
 může podat pouze řádný opravný prostředek proti rozhodnutí insolvenčního soudu,
jen mají-li toto právo všichni účastníci řízení
 může podat opravný prostředek proti rozhodnutí insolvenčního soudu, jen má-li toto
právo většina účastníků řízení
 může podat opravný prostředek proti rozhodnutí insolvenčního soudu
 žádná odpověď není správná
Likvidátor dlužníka
 může podat insolvenční návrh
 je účastníkem insolvenčního řízení
 vykonává v průběhu insolvenčního řízení svou funkci bez omezení
 vykonává v průběhu insolvenčního řízení svou funkci jen v rozsahu, v jakém
nepřešla na insolvenčního správce
 žádná odpověď není správná
Likvidátor dlužníka
 je povinen poskytovat insolvenčnímu správci součinnost
 je podle insolvenčního zákona procesním subjektem
 není účastníkem insolvenčního řízení
 není v insolvenčním řízení oprávněn k žádné odměně a náhradě nutných výdajů
 žádná odpověď není správná
Likvidátor dlužníka:
 od podání insolvenčního návrhu svou funkci vůbec nevykonává
 poskytuje součinnost insolvenčnímu správci
 má právo na náhradu nutných výdajů a přiměřenou odměnu za svou činnost v
insolvenčním řízení, tento nárok má pořadí přihlašovaných pohledávek
 má právo na náhradu nutných výdajů a přiměřenou odměnu za svou činnost v
insolvenčním řízení, tento nárok je pohledávkou za majetkovou podstatou
 žádná odpověď není správná
Doručuje-li se rozhodnutí soudu vyhláškou, znamená to mimo jiné, že
 bude vyvěšeno na úřední desce soudu
 bude zveřejněno v Obchodním věstníku
 bude zveřejněno na internetu v Insolvenčním rejstříku
 bude oznámeno ve Sbírce zákonů
 žádná odpověď není správná
V insolvenčním řízení
 se doručuje prostřednictvím obchodního rejstříku
 se vždy doručuje každému účastníkovi řízení zvlášť
 se doručuje vyhláškou, není-li stanoveno jinak
 se doručuje jen prostřednictvím úřední desky soudu
 žádná odpověď není správná
Rozhodnutí soudu vydaná v insolvenčním řízení se v insolvenčním rejstříku
 vůbec nezveřejňují
 zveřejňují bez odůvodnění
 zveřejňují v anonymizované podobě
 zveřejňují v úplném znění
 žádná odpověď není správná
Rozhodnutí soudu bylo vydáno dnem 1.7.2013. Téhož dne bylo zveřejněno v
insolvenčním rejstříku a vyvěšeno na úřední desce soudu. Dne 3.7. bylo rozhodnutí
správci doručeno zvláštním způsobem. Správce
 má doručeno 1.7. a od tohoto dne mu běží odvolací lhůta
 má doručeno 3.7. a od tohoto dne mu běží odvolací lhůta
 má doručeno 1.7., ale odvolací lhůta mu běží od 3.7.
 má doručeno 3.7. ale odvolací lhůta mu běží od 1.7.
 žádná odpověď není správná
Písemnost, která je doručována zvlášť je adresátovi doručena
 zveřejněním písemnosti v insolvenčním rejstříku
 okamžikem faktického převzetí písemnosti, náhradní způsob doručení je vyloučen
 uplynutím 3 dnů od uložení písemnosti u provozovatele poštovních služeb, při
neúspěšném doručení
 uplynutím 15 dnů od uložení písemnosti u provozovatele poštovních služeb, při
neúspěšném doručení
 žádná odpověď není správná
Okamžik doručení rozhodnutí insolvenčního soudu do vlastních rukou
 má vždy vliv na okamžik nabytí právní moci tohoto rozhodnutí
 má vliv na okamžik nabytí právní moci tehdy, pokud je proti tomuto rozhodnutí
přípustné odvolání
 má vliv na běh lhůty pro splnění povinnosti tímto rozhodnutím uložené
 nemá vliv na běh lhůty pro podání odvolání
 žádná odpověď není správná
V případě, kdy je rozhodnutí doručováno zvláštním způsobem platí, že
 zveřejnění rozhodnutí v insolvenčním rejstříku není dokladem o doručení, je-li
adresátovi zároveň doručováno zvláštním způsobem
 zveřejnění rozhodnutí v insolvenčním rejstříku je dokladem o doručení v případě,
kdy je adresátovi zároveň doručováno zvláštním způsobem a písemnost se
nepodařilo takto doručit; lhůta pro podání opravného prostředku začíná běžet dnem
zveřejnění rozhodnutí v insolvenčním rejstříku



zveřejnění rozhodnutí v insolvenčním rejstříku je dokladem o doručení i v případě,
že je adresátovi zároveň doručováno zvláštním způsobem; lhůta pro podání
opravného prostředku začíná běžet dnem zveřejnění rozhodnutí v insolvenčním
rejstříku
zveřejnění rozhodnutí v insolvenčním rejstříku je dokladem o doručení i v případě,
že je adresátovi zároveň doručováno zvláštním způsobem; lhůta pro podání
opravného prostředku začíná běžet dnem doručení písemnosti zvláštním způsobem
žádná odpověď není správná
Rozhodnutí o odvolání dosavadního insolvenčního správce a ustanovení nového
insolvenčního správce bylo vydáno 1.8., dne 3.8 bylo v 9:25 zveřejněno v insolvenčním
rejstříku a v 9:31 bylo vyvěšeno na úřední desce soudu. Zvláštním způsobem bylo
původnímu správci doručeno 5.8 a novému správci 6.8. Kterým okamžikem přestal
původní správce vykonávat funkci
 3.8. v 9:25
 3.8. v 9.31
 5.8. okamžikem doručení původnímu správci
 6.8. okamžikem doručení novému správci
 žádná odpověď není správná
Nestanoví-li insolvenční zákon jinak, doručuje insolvenční soud písemnosti zvláštním
způsobem (vyberte úplný výčet)
 dlužníkovi, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru
 dlužníkovi, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru, státnímu zastupitelství,
pokud vstoupilo do insolvenčního řízení, osobám, o jejichž podání insolvenční soud
rozhoduje, nebo které mají něco vykonat
 dlužníkovi, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru a státnímu zastupitelství,
pokud vstoupilo do insolvenčního řízení
 dlužníkovi a insolvenčnímu správci
 žádná odpověď není správná
Rozhodnutí o odvolání dosavadního insolvenčního správce a ustanovení nového doručí
soud jednotlivě zvláštním způsobem
 původnímu správci
 novému správci
 dlužníkovi
 všem přihlášeným věřitelům
 žádná odpověď není správná
Doručuje-li správce výzvu k opravě přihlášky poštou, zašle ji
 obyčejnou zásilkou
 doporučeně
 s dodejkou (doručenkou)
 do vlastních rukou
 žádná odpověď není správná
Doručování soudních písemností insolvenčnímu správci
 se děje vždy poštou na adresu sídla insolvenčního správce zapsanou v seznamu
insolvenčních správců
 písemnosti se doručují do datové schránky insolvenčního správce, pokud o to
insolvenční správce požádá; v ostatních případech poštou do jeho sídla
 písemnosti se doručují do datové schránky insolvenčního správce; není-li to možné,
pak poštou na adresu do sídla insolvenčního správce
 písemnosti se doručují na elektronickou adresu uvedenou insolvenčním správcem;
není-li uvedena, pak poštou na adresu sídla insolvenčního správce
 žádná odpověď není správná
Má-li insolvenční správce datovou schránku, pro doručování soudní písemnosti
insolvenčnímu správci platí:
 písemnost bude vždy doručována do datové schránky
 písemnost bude doručována do datové schránky, ledaže správce požádal o
doručování na jinou elektronickou adresu
 písemnost bude doručována do datové schránky, ledaže správce požádal o
doručování poštou
 písemnost bude vždy doručována poštou, datové schránky se v insolvenčním řízení
nepoužívají
 žádná odpověď není správná
Pořádkovou pokutu
 může insolvenčnímu správci uložit insolvenční soud až do úhrnné částky 100 tis. Kč
 může členům věřitelského výboru uložit insolvenční soud až do úhrnné částky 200
tis. Kč
 může věřitelský výbor uložit insolvenčnímu správci až do úhrnné částky 200 tis. Kč
 může insolvenční soud uložit insolvenčnímu správci až do úhrnné částky 200 tis. Kč
a členům a náhradníkům věřitelského výboru dle § 53 o.s.ř.
 žádná odpověď není správná
Pořádkovou pokutu
 není oprávněn insolvenční soud uložit
 může insolvenční soud uložit pouze členům věřitelského výboru
 může insolvenční soud uložit i členům věřitelského výboru pro jejich nevhodné
vystupování vůči osobě dlužníka
 může insolvenční soud uložit i členům věřitelského výboru, kteří neplní své
povinnosti
 žádná odpověď není správná
Insolvenčnímu správci může insolvenční soud uložit pořádkovou pokutu
 nejvýše však do úhrnné částky 100.000,-Kč
 nejvýše však do úhrnné částky 150.000,-Kč
 nejvýše však do úhrnné částky 200.000,-Kč
 nejvýše však do úhrnné částky 300.000,-Kč
 žádná odpověď není správná
Pořádkovou pokutu může soud uložit
 insolvenčnímu správci
 zástupci věřitelů
 věřiteli, který je členem věřitelského výboru
 státnímu zastupitelství
 žádná odpověď není správná
Pořádkovou pokutu insolvenčnímu správci soud
 může uložit nejvýše třikrát v průběhu jednoho insolvenčního řízení
 může v jednotlivém případě uložit do výše 100 000 Kč
 může uložit do úhrnné výše 500 000 Kč
 může uložit do úhrnné výše odpovídající částce 10 000 €
 žádná odpověď není správná
Předběžné opatření v insolvenčním řízení
 může nařídit pouze insolvenční soud
 může nařídit insolvenční soud i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak
 může nařídit insolvenční soud na výhradně na návrh jakéhokoliv z věřitelů
 může nařídit insolvenční soud výhradně na návrh státního zastupitelství
 žádná odpověď není správná
Předběžné opatření v insolvenčním řízení
 nařizuje soud pouze na návrh účastníka insolvenčního řízení
 nařizuje soud nebo insolvenční správce pouze na návrh účastníka insolvenčního
řízení
 nařizuje soud nebo insolvenční správce
 nařizuje soud
 žádná odpověď není správná
Předběžné opatření může insolvenční soud nařídit
 i z vlastní iniciativy
 pouze z vlastní iniciativy
 na návrh účastníka insolvenčního řízení
 k podnětu zaměstnance dlužníka
 žádná odpověď není správná
Předběžným opatřením v insolvenčním řízení lze také
 udělit souhlas se započtením
 zakázat započtení
 ustanovit předběžného správce
 vzít dlužníka do vazby
 žádná odpověď není správná
Předběžné opatření
 lze vydat i bez návrhu
 lze spojit s rozhodnutím o ustavení předběžného správce



lze vydat pouze na návrh věřitele, který podal po zahájení insolvenčního řízení
přihlášku pohledávky a uhradil na účet insolvenčního soudu jistotu ve výši 50 tis. Kč
lze vydat pouze na návrh věřitele nebo dlužníka
žádná odpověď není správná
Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá
 přihlášený věřitel v případě, že se jedná o předběžné opatření, které by insolvenční
soud mohl nařídit i bez návrhu
 vždy dlužník
 dlužník pouze v případě, že se jedná o předběžné opatření, které by insolvenční soud
mohl nařídit i bez návrhu
 vždy přihlášený věřitel
 žádná odpověď není správná
Insolvenční soud může předběžným opatřením rozhodnout o
 omezení všech účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení
 může rozhodnout o ustanovení předběžného správce
 povinnosti složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku
vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení
 prominutí lhůty k podání přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení
 žádná odpověď není správná
Prominutí zmeškání lhůty
 je možné na návrh jakéhokoliv účastníka insolvenčního řízení
 je možné výhradně na návrh insolvenčního správce
 není v insolvenčním řízení přípustné
 je možné na návrh jakéhokoliv účastníka insolvenčního řízení a rozhoduje o něm
insolvenční soud
 žádná odpověď není správná
Přerušení insolvenčního řízení
 není přípustné
 je přípustné, to však pouze na návrh státního zastupitelství
 je přípustné pouze se souhlasem věřitelského výboru
 je přípustné, to však pouze na návrh insolvenčního správce
 žádná odpověď není správná
Pro účely zjištění úpadku dlužníka provádí insolvenční soud ty důkazy
 které navrhne věřitel, který je insolvenčním navrhovatelem
 které navrhne dlužník
 které směřují k osvědčení nebo vyvrácení tvrzení o úpadku dlužníka, a to i pokud
nejsou účastníky insolvenčního řízení navrženy
 které navrhne přihlášený věřitel, pokud směřují k osvědčení nebo vyvrácení tvrzení
o úpadku dlužníka
 žádná odpověď není správná
Není-li zákonem stanoveno jinak, v záhlaví písemného vyhotovení usnesení vydaného
v insolvenčním řízení se uvede
 označení insolvenčního soudu
 jména a příjmení soudců
 označení dlužníka a jeho zástupce
 označení věci
 žádná odpověď není správná
Rozhodnutí vydaná v insolvenčním řízením mimo jednání soudu jsou (není-li stanoveno
jinak) účinná
 okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku
 okamžikem vyvěšení na úřední desce
 dnem nabytí právní moci
 začátkem dne, během kterého byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku
 žádná odpověď není správná
Rozhodnutí vydaná v insolvenčním řízení v průběhu jednání jsou účinná
 dnem nabytí právní moci
 jakmile byla vyhlášena přítomným, u rozhodnutí ve věci samé vyhlášena veřejně
 okamžikem vyvěšení na úřední desce
 okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku
 žádná odpověď není správná
Rozhodnutí o zproštění dosavadního insolvenčního správce a ustanovení nového
insolvenčního správce vyhlásil soud u jednání dne 1.9. v 10:25, téhož dne bylo
rozhodnutí v 14:25 zveřejněno v Insolvenčním rejstříku a v 14:31 bylo vyvěšeno na
úřední desce soudu. Zvláštním způsobem bylo původnímu správci doručeno 5.9. a
novému správci 6.9. Kterým okamžikem přestal původní správce vykonávat funkci
 1.9. v 14:25
 5.9. okamžikem doručení původnímu správci
 1.9. v 10:25
 1.9 v 14:31
 žádná odpověď není správná
Obnova insolvenčního řízení
 není přípustná
 je přípustná, a to ve lhůtě 3 měsíců od okamžiku, kdy se účastník insolvenčního
řízení o důvodech obnovy dozvěděl
 je přípustná a rozhoduje o ní soud prvého stupně
 je přípustná a rozhoduje o ní soud odvolací
 žádná odpověď není správná
Insolvenční návrh
 se podává na formuláři
 se podává písemně
 musí být opatřen, má-li listinnou formu, úředně ověřeným podpisem navrhovatele
 může být podán emailem se uznávaným elektronickým podpisem navrhovatele
 žádná odpověď není správná
V případě, že návrh na zahájení insolvenčního řízení podává osoba k tomuto zmocněná
procesní plnou mocí
 musí být procesní plná moc opatřena vlastnoručním podpisem navrhovatele
 musí být procesní plná moc opatřena úředně ověřeným podpisem navrhovatele
 musí být procesní plná moc opatřena vlastnoručním popisem navrhovatele i osoby
zmocněné k podání návrhu
 musí být procesní plná moc opatřena úředně ověřeným popisem navrhovatele i
osoby zmocněné k podání návrhu
 žádná odpověď není správná
Insolvenční řízení je zahájeno
 podáním insolvenčního návrhu
 zveřejněním vyhlášky oznamující zahájení řízení
 rozhodnutím o úpadku
 uplynutím 2 hodin od podání insolvenčního návrhu
 žádná odpověď není správná
Insolvenční řízení je zahájeno
 dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu
 okamžikem vydání vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení
 okamžikem zveřejnění vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním
rejstříku
 dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně a místně příslušnému soudu
 žádná odpověď není správná
Insolvenční řízení je zahájeno
 v okamžiku zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení
 v den, kdy insolvenční návrh dojde, byť místně nepříslušnému, insolvenčnímu soudu
 zásadně pracovním dnem; v den, který není pracovní, zahájeno být nemůže
 v den, kdy insolvenční návrh dojde k jakémukoliv soudu
 žádná odpověď není správná
Pokud není insolvenční návrh, který je podán elektronicky, opatřen zaručeným
elektronickým podpisem:
 insolvenční soud jej odmítne
 insolvenční soud jej zamítne
 insolvenční soud k němu nebude přihlížet
 insolvenční soud řízení o něm zastaví
 žádná odpověď není správná
K insolvenčnímu návrhu bude soud přihlížet, byl-li podán
 elektronickou poštou bez zaručeného elektronického podpisu
 faxem
 písemně bez úředně ověřených podpisů
 v listinné podobě s úředně ověřeným podpisem osoby, která návrh podala
 žádná odpověď není správná
Insolvenční návrh
 může podat jen dlužník, jde-li o hrozící úpadek
 nemusí být v listinné podobě opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej
podala
 musí být písemný
 podává pouze dlužník
 žádná odpověď není správná
Insolvenční návrh
 musí být opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím
uznávaným elektronickým podpisem, nebo odeslán prostřednictvím její datové
schránky
 je oprávněn podat výhradně dlužník
 je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel
 nemusí být opatřen úředně ověřeným podpisem, pokud je podán osobně
 žádná odpověď není správná
Pro hrozící úpadek může podat insolvenční návrh
 kdokoliv
 dlužník
 věřitel
 jen dva věřitelé
 žádná odpověď není správná
Insolvenční návrh pro hrozící úpadek může podat
 kterýkoliv věřitel
 státní zastupitelství
 věřitel, který je bankou
 dlužník
 žádná odpověď není správná
Právnická osoba v likvidaci má povinnost podat insolvenční návrh
 jen je-li v úpadku ve formě předlužení
 je-li ve stavu hrozícího úpadku
 jen, je-li v úpadku ve formě platební neschopnosti
 je-li v úpadku, ať už ve formě platební neschopnosti nebo ve formě předlužení
 žádná odpověď není správná
Povinnost podat insolvenční návrh mají v případě dlužníka - podnikatele, který je v
úpadku
 statutární orgán dlužníka
 správce podniku
 likvidátor dlužníka
 likvidátor dlužníka jen v případech, je-li dlužník v úpadku pro předlužení
 žádná odpověď není správná
Povinnost podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se o svém úpadku ve
formě platební neschopnosti dozvěděla, má
 každá osoba
 každá právnická osoba
 každá fyzická osoba
 fyzická osoba – podnikatel
 žádná odpověď není správná
Povinnost podat insolvenční návrh stíhá
 každého, kdo je v úpadku
 fyzickou osobu - podnikatele, který je v úpadku
 právnickou osobu, která je v úpadku
 Českou národní banku
 žádná odpověď není správná
Zahájení insolvenčního řízení oznámí insolvenční soud vyhláškou, kterou zveřejní
 vždy nejpozději do 2 hodin poté, kdy mu došel insolvenční návrh
 nejpozději do 2 hodin poté, kdy mu došel insolvenční návrh; to neplatí, nemá-li
insolvenční návrh zákonem předepsané náležitosti
 nejpozději do 2 hodin poté, kdy mu došel insolvenční návrh; pouze v případě, kdy
dojde insolvenční návrh insolvenčnímu soudu mimo rozvrženou pracovní dobu, pak
insolvenční soud zveřejní vyhlášku nejpozději do 2 hodin po zahájení úředních
hodin nejbližšího pracovního dne insolvenčního soudu
 nejpozději do 2 hodin poté, kdy mu došel insolvenční návrh; jestliže insolvenční
návrh dojde insolvenčnímu soudu v době, kdy do skončení úředních hodin
insolvenčního soudu zbývají méně než 2 hodiny, nebo ve dnech pracovního klidu,
zveřejní insolvenční soud tuto vyhlášku nejpozději do 2 hodin po zahájení úředních
hodin nejbližšího pracovního dne insolvenčního soudu
 žádná odpověď není správná
Oznámení o zahájení insolvenčního řízení se doručuje
 výhradně zveřejněním v insolvenčním rejstříku
 zveřejněním v insolvenčním rejstříku
 zvlášť dlužníku
 zvlášť státnímu zastupitelství
 žádná odpověď není správná
Oznámení o zahájení insolvenčního řízení se doručuje
 výhradně zveřejněním v insolvenčním rejstříku a vyvěšením na úřední desce
insolvenčního soudu
 výhradně zveřejněním v insolvenčním rejstříku
 zvlášť dlužníku
 zvlášť všem známým věřitelům dlužníka
 žádná odpověď není správná
Insolvenční návrh musí obsahovat
 označení insolvenčního navrhovatele
 označení dlužníka



údaj o obratu dlužníka za poslední účetní období
rozhodné skutečnosti odůvodňující úpadek
žádná odpověď není správná
Zaměstnanec dlužníka musí při podání insolvenčního návrhu
 doložit svou splatnou pohledávku
 předložit seznam majetku dlužníka
 označit alespoň jednoho dalšího věřitele dlužníka
 uvést, čeho se návrhem domáhá
 žádná odpověď není správná
Podává-li insolvenční návrh dlužník - podnikatel, je povinen k němu vždy připojit
(vyberte úplný výčet)
 seznam majetku a závazků
 seznam majetku a závazků a seznam zaměstnanců
 seznam majetku a závazků, seznam zaměstnanců a listiny dokládající úpadek
 seznam majetku a závazků, seznam zaměstnanců, listiny dokládající úpadek a
poslední účetní závěrku
 žádná odpověď není správná
Náležitostí insolvenčního návrhu podaného dlužníkem není
 seznam majetku
 seznam závazků
 seznam zaměstnanců
 přihláška pohledávky
 žádná odpověď není správná
Insolvenčním navrhovatelem je dlužník. K insolvenčnímu návrhu je povinen připojit
 seznam majetku
 seznam zaměstnanců
 výpis z rejstříku trestů
 seznam závazků
 žádná odpověď není správná
Aktivně legitimován k podání insolvenčního návrhu není
 dlužník
 věřitel dlužníka se splatnou pohledávkou
 státní zastupitelství
 věřitel dlužníka, jehož pohledávka dosud není splatná
 žádná odpověď není správná
Dlužník dne 1.8.2013 (čtvrtek) podal insolvenční návrh. Návrh na povolení oddlužení
musel dlužník u soudu podat
 nejpozději dne 31.8.2013
 dne 1.8.2013
 nejpozději 16.8.2013
 nejpozději 9.8.2013
 žádná odpověď není správná
Další insolvenční návrh podaný po zahájení insolvenčního řízení
 musí obsahovat skutečnosti osvědčující úpadek dlužníka
 musí být opatřen úředně ověřeným podpisem nebo zaručeným elektronickým
podpisem osoby, která návrh podala
 musí k němu být přiloženy všechny zákonem vyžadované přílohy
 může podat pouze dlužník
 žádná odpověď není správná
Záloha na náklady insolvenčního řízení
 může být uložena zaplatit opakovaně
 představuje pro složitele pohledávku 1. třídy
 může být uložena zaplatit ve výši do 50 000 Kč
 může být uložena zaplatit pouze insolvenčnímu navrhovateli, který je podnikatelem
 žádná odpověď není správná
Zálohu na náklady insolvenčního řízení
 musí složit každý na výzvu soudu
 může požadovat insolvenční soud
 může uložit insolvenční soud až do výše 30.000 Kč
 musí uložit insolvenční soud až do výše 50.000 Kč
 žádná odpověď není správná
Zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení
 lze uložit i opakovaně
 uloží soud navrhovateli vždy
 může soud uložit navrhovateli za podmínek stanovených zákonem
 může soud uložit kterémukoliv z přihlášených věřitelů
 žádná odpověď není správná
Zálohu na náklady insolvenčního řízení
 nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož
pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích
 může insolvenční soud vyměřit pouze jednorázově, a to do výše 50.000,- Kč
 může insolvenční soud vyměřit opakovaně, a to do celkové výše 50.000,- Kč
 nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, u kterého jsou dány podmínky pro přiznání
osvobození od placení soudních poplatků
 žádná odpověď není správná
Záloha na náklady insolvenčního řízení
 může být uložena zaplatit pouze insolvenčnímu navrhovateli, který je podnikatelem
 může být uložena zaplatit ve výši do 50 000 Kč
 může být uložena zaplatit opakovaně
 představuje pro složitele pohledávku 1. třídy
 žádná odpověď není správná
Zaměstnanec dlužníka, jehož pohledávka představuje pracovněprávní pohledávku
 není oprávněn podat insolvenční návrh
 není možné mu uložit povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení



není povinen podat přihlášku pohledávky
není oprávněn hlasovat na schůzi věřitelů
žádná odpověď není správná
Nebude-li záloha na náklady řízení ve stanovené lhůtě uhrazena
 může insolvenční soud řízení zastavit a neučiní-li tak, může přistoupit k vymáhání
zálohy
 může insolvenční soud řízení zastavit a neučiní-li tak, musí přistoupit k vymáhání
zálohy
 může insolvenční soud řízení zastavit a neučiní-li tak, musí vždy přistoupit
k vymáhání zálohy
 insolvenční soud řízení vždy zastaví
 žádná odpověď není správná
Nebude-li uhrazena insolvenčním navrhovatelem záloha na náklady insolvenčního řízení
 insolvenční soud může insolvenční řízení zastavit
 insolvenční soud musí insolvenční řízení zastavit
 insolvenční soud může insolvenční návrh odmítnout
 insolvenční soud musí přistoupit k jejímu vymáhání
 žádná odpověď není správná
Se zahájením insolvenčního řízení jsou spojeny tyto účinky
 věřitel nemůže uplatnit svoji pohledávku za dlužníkem žalobou o zaplacení, lze-li
nárok uplatnit přihláškou
 přerušují se řízení o žalobách, v nichž věřitelé uplatňovali své pohledávky za
dlužníkem
 nelze nabýt právo na uspokojení ze zajištění, ledaže to připouští insolvenční zákon
 dlužník je povinen zdržet se jakéhokoli nakládání s majetkovou podstatou
 žádná odpověď není správná
Po zahájení insolvenčního řízení
 může vzniknout právo na uspokojení ze zajištění, jehož předmětem je majetek
dlužníka, ale pouze v rámci tzv. úvěrového financování
 může vzniknout nové zajištění, jehož předmětem je majetek dlužníka, ale jen se
souhlasem schůze věřitelů
 může vzniknout nové zajištění, jehož předmětem je majetek dlužníka, jen pokud tak
rozhodne soud
 nemůže vzniknout nové zajištění, jehož předmětem je majetek dlužníka
 žádná odpověď není správná
Pokud se nejedná o pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň
postavené, exekuci postihující majetek ve vlastnictví dlužníka nelze provést počínaje od
okamžiku
 podání insolvenčního návrhu
 zveřejnění vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku
 zveřejnění usnesení o úpadku v insolvenčním rejstříku
 zveřejnění usnesení o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku
 žádná odpověď není správná
Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení
 jsou spojeny se zveřejněním vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení v
insolvenčním rejstříku
 jsou spojeny se zveřejněním vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení a návrhu na
zahájení insolvenčního řízení na úřední desce insolvenčního soudu
 jsou spojeny se zveřejněním vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení na úřední
desce insolvenčního soudu
 jsou spojeny se zveřejněním vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení na úřední
desce insolvenčního soudu a jejím současným zveřejněním v insolvenčním rejstříku
 žádná odpověď není správná
Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení nastávají
 v den, kdy insolvenční návrh dojde k jakémukoliv soudu
 v den, kdy insolvenční návrh dojde k věcně a místně příslušnému soudu
 v okamžiku zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení
 v den, kdy insolvenční návrh dojde k místně nepříslušnému insolvenčnímu soudu
 žádná odpověď není správná
Účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem
 podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení na podatelně insolvenčního soudu
 odesláním návrhu na zahájení insolvenčního řízení prostřednictvím provozovatele
poštovních služeb
 okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení,
na úřední desce soudu
 okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení,
v insolvenčním rejstříku
 žádná odpověď není správná
Nemožnost provést výkon rozhodnutí postihující majetek dlužníka
 nastává okamžikem zveřejnění usnesení o úpadku v insolvenčním rejstříku
 v insolvenčním řízení nikdy nenastává
 nastává okamžikem zveřejnění insolvenčního návrhu v insolvenčním rejstříku
 nastává okamžikem zveřejnění vyhlášky oznamující zahájení insolvenčního řízení v
insolvenčním rejstříku, není-li stanoveno jinak
 žádná odpověď není správná
Výkon rozhodnutí postihující majetek ve vlastnictví dlužníka nelze provést
 od okamžiku podání insolvenčního návrhu
 od okamžiku zveřejnění insolvenčního návrhu v insolvenčním rejstříku
 od okamžiku vyvěšení vyhlášky oznamující zahájení insolvenčního řízení na úřední
desce insolvenčního soudu
 od okamžiku zveřejnění rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku
 žádná odpověď není správná
Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení
 nejsou spojeny se zveřejněním vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení na úřední
desce insolvenčního soudu




nejsou spojeny se zveřejněním návrhu na zahájení insolvenčního řízení na úřední
desce insolvenčního soudu
jsou spojeny se zveřejněním vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení
v insolvenčním rejstříku
jsou spojeny se zveřejněním vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení a návrhu na
zahájení insolvenčního řízení na úřední desce insolvenčního soudu
žádná odpověď není správná
Insolvenční správce může zapsat do seznamu přihlášených pohledávek pohledávky
věřitelů přihlášené kdykoliv
 v průběhu insolvenčního řízení
 od podání insolvenčního návrhu do 2 měsíců
 od zahájení insolvenčního řízení do konce lhůty k přihlášení stanovené v rozhodnutí
o úpadku
 od rozhodnutí o úpadku do konce lhůty stanovené v tomto rozhodnutí
 žádná odpověď není správná
Přihlášku pohledávky lze podávat
 nejpozději do vydání rozhodnutí o úpadku
 nejdříve po právní moci rozhodnutí o způsobu řešení úpadku
 od zahájení insolvenčního řízení
 nejdříve po právní moci rozhodnutí o úpadku
 žádná odpověď není správná
Věřitelé jsou oprávněni uplatnit svou pohledávku přihláškou nejdříve od
 okamžiku zveřejnění výzvy k podávání přihlášek pohledávek v insolvenčním
rejstříku
 ode dne doručení insolvenčního návrhu věcně nepříslušnému soudu
 od zahájení insolvenčního řízení
 ode dne, kdy bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka
 žádná odpověď není správná
V případě insolvenčního řízení zahájeného na základě návrhu věřitele smí dlužník do
rozhodnutí o úpadku bez případné sankce neúčinnosti
 hradit své splatné závazky týkající se provozu podniku
 darovat část svého majetku
 hradit daně
 hradit jakékoliv závazky pouze se souhlasem předběžného správce
 žádná odpověď není správná
Dlužník je fyzickou osobou - podnikatelem provozujícím taxislužbu ve vozidle ve svém
vlastnictví. Po zahájení insolvenčního řízení toto vozidlo dlužník
 může prodat bez jakýchkoli omezení
 může prodat se souhlasem prozatímního věřitelského výboru
 nemůže prodat pod sankcí absolutní neplatnosti, není-li stanoveno jinak
 nemůže prodat po sankcí neúčinnosti, není-li stanoveno jinak
 žádná odpověď není správná
V případě insolvenčního řízení zahájeného na základě návrhu věřitele nesmí dlužník do
rozhodnutí o úpadku pod sankcí neúčinnosti
 hradit své splatné závazky týkající se provozu podniku, nejde-li o provozování
podniku v rámci obvyklého hospodaření
 plnit zákonné vyživovací povinnosti
 hradit daně
 podstatným způsobem zmenšit majetkovou podstatu
 žádná odpověď není správná
V případě insolvenčního řízení zahájeného na základě návrhu věřitele smí dlužník do
rozhodnutí o úpadku bez případné sankce neúčinnosti
 hradit své splatné závazky týkající se provozu podniku, jde-li o provozování podniku
v rámci obvyklého hospodaření
 darovat část svého majetku
 hradit daně
 hradit jakékoliv závazky pouze se souhlasem předběžného správce
 žádná odpověď není správná
Se zahájením insolvenčního řízení jsou spojeny tyto účinky
 dlužník je povinen zdržet se jakéhokoli nakládání s majetkovou podstatou
 dlužník je oprávněn nakládat s majetkovou podstatou pouze tak, aby nedošlo k
podstatným změnám ve skladbě, využití, nebo určení tohoto majetku, nebo k jeho
zmenšení
 dlužník je oprávněn provozovat podnik v rámci obvyklého hospodaření
 dlužníci jsou povinni své závazky vůči dlužníkovi plnit pouze k rukám předběžného
nebo insolvenčního správce
 žádná odpověď není správná
Právní úkon dlužníka provedený bez dalšího v rozporu s omezeními spojenými se
zahájením insolvenčního řízení je vůči věřitelům
 neúčinný
 relativně neplatný
 je účinný
 je absolutně neplatný
 žádná odpověď není správná
Jestliže dlužník po zahájení insolvenčního řízení nakládá s majetkovou podstatou nad
rámec jeho zákonných omezení
 jsou tyto úkony neúčinné; neúčinnost se zakládá rozhodnutím insolvenčního soudu
 je oprávněn přihlášený věřitel dovolat se odpůrčí žalobou neúčinnosti takových
úkonů
 je oprávněn insolvenční správce nebo kterýkoliv věřitel dovolat se odpůrčí žalobou
neúčinnosti takových úkonů
 jsou tyto úkony absolutně neplatné
 žádná odpověď není správná
Předběžným opatřením insolvenční soud
 může uložit dlužníkům dlužníka, proti kterému se vede insolvenční řízení, aby
plnění svých závazků poskytovali k rukám předběžného správce
 nemůže uložit dlužníkům dlužníka, proti kterému se vede insolvenční řízení, aby
plnění svých závazků poskytovali k rukám předběžného správce
 musí uložit dlužníkům dlužníka, proti kterému se vede insolvenční řízení, aby plnění
svých závazků poskytovali k rukám předběžného správce, pokud předběžného
správce v tomto rozhodnutí nebo již dříve ustanovil
 uloží dlužníkům dlužníka, proti kterému se vede insolvenční řízení, aby plnění svých
závazků poskytovali k rukám předběžného správce, pokud to navrhne některý z
přihlášených věřitelů
 žádná odpověď není správná
Předběžné opatření nařízené po podání insolvenčního návrhu zaniká
 rozhodnutím insolvenčního soudu o jeho zrušení
 rozhodnutím insolvenčního soudu o zamítnutí insolvenčního návrhu
 rozhodnutím insolvenčního soudu o zastavení insolvenčního řízení
 rozhodnutím insolvenčního soudu o úpadku dlužníka
 žádná odpověď není správná
Návrhem na moratorium
 se dlužník snaží získat čas na překlenutí úpadku
 se věřitel snaží zabránit dlužníkovi ve zmenšování majetku podstaty
 se dlužník, podá-li návrh před zahájením insolvenčního řízení, snaží získat ochranu
před možností postižení svého majetku výkonem rozhodnutí
 se dlužník snaží zamezit úročení jeho závazků
 žádná odpověď není správná
Insolvenční řízení bylo zahájeno insolvenčním návrhem věřitele. Dlužník může podat
návrh na povolení moratoria
 do 7 dnů od podání insolvenčního návrhu
 do 15 dnů od podání insolvenčního návrhu
 do 15 dnů od doručení insolvenčního návrhu
 nejpozději 15 dnů před konáním první schůze věřitelů
 žádná odpověď není správná
Návrh na vyhlášení moratoria je dlužník oprávněn podat
 podává-li insolvenční návrh dlužník, pak nejpozději s insolvenčním návrhem
 podává-li insolvenční návrh dlužník, pak nejpozději do 7 dnů od podání
insolvenčního návrhu
 podává-li insolvenční návrh věřitel, pak nejpozději do 7 dnů od doručení
insolvenčního návrhu dlužníkovi
 podává-li insolvenční návrh věřitel, pak nejpozději do 15 dnů od doručení
insolvenčního návrhu dlužníkovi
 žádná odpověď není správná
Dlužník je insolvenčním navrhovatelem. Návrh na povolení moratoria může podat
 nejpozději společně s insolvenčním návrhem




do 7 dnů od podání insolvenčního návrhu
nejpozději 15 dnů před konáním první schůze věřitelů
dlužník vůbec návrh na povolení moratoria v tomto případě podat nemůže
žádná odpověď není správná
Moratorium může navrhnout
 věřitel, který je insolvenčním navrhovatelem
 dlužník, který je právnickou osobou
 dlužník, který je podnikatelem
 finanční úřad
 žádná odpověď není správná
Moratorium
 je pouze pro podnikatele
 vyžaduje souhlas věřitelů
 může trvat až 6 měsíců
 může být povoleno i před zahájením insolvenčního řízení
 žádná odpověď není správná
Rozhodnutí o vyhlášení moratoria
 lze vydat pouze na základě návrhu dlužníka, který je podnikatelem
 musí být vydáno do 15 dnů od doručení návrhu soudu
 lze vydat pouze na základě věřitelského návrhu za splnění dalších podmínek
stanovených v zákoně
 lze vydat na základě dlužnického nebo věřitelského návrhu za splnění dalších
podmínek stanovených v zákoně
 žádná odpověď není správná
Moratorium může insolvenční soud vyhlásit
 pouze po zahájení insolvenčního řízení
 také před zahájením insolvenčního řízení
 jen na návrh dlužníka
 jen na návrh insolvenčního navrhovatele
 žádná odpověď není správná
K návrhu na moratorium musí dlužník přiložit
 písemný souhlas většiny věřitelů počítané podle výše jejich pohledávek
 písemný souhlas většiny věřitelů počítané z celkového počtu věřitelů podle zásady
"jeden věřitel, jeden hlas"
 písemný souhlas všech zajištěných věřitelů
 písemný souhlas 3/4 většiny věřitelů počítané podle výše jejich pohledávek
 žádná odpověď není správná
Dlužník může navrhnout úspěšně moratorium
 se souhlasem většiny věřitelů počítané z počtu věřitelů
 se souhlasem většiny věřitelů počítané podle výše pohledávek
 se souhlasem 3 věřitelů s nejvyššími pohledávkami a odborové organizace působící
u dlužníka


bez souhlasu kohokoliv
žádná odpověď není správná
O návrhu na moratorium soud rozhodne do
 2 hodin od podání návrhu
 3 dnů
 konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni, kdy návrh soudu došel
 7 dnů
 žádná odpověď není správná
Neobsahuje-li návrh na vyhlášení moratoria všechny zákonem požadované přílohy
 insolvenční soud návrh odmítne
 insolvenční soud řízení o návrhu zastaví
 insolvenční soud návrh zamítne
 insolvenční soud vyzve navrhovatele, aby tyto nedostatky odstranil ve lhůtě 7 dnů
 žádná odpověď není správná
Po dobu trvání moratoria
 insolvenční řízení pokračuje. Soud může vydat rozhodnutí o úpadku, nemůže však
vydat rozhodnutí o způsobu řešení úpadku
 insolvenční řízení pokračuje. Soud může vydat rozhodnutí o úpadku a rozhodnutí o
způsobu řešení úpadku se souhlasem dlužníka
 účinky zahájeného insolvenčního řízení zůstávají zachovány. Soud však nemůže
vydat rozhodnutí o úpadku
 insolvenční řízení pokračuje. Soud může vydat rozhodnutí o úpadku a rozhodnutí o
způsobu řešení úpadku
 žádná odpověď není správná
Po dobu trvání moratoria nelze
 vydat rozhodnutí o úpadku
 uplatnit pohledávku vůči dlužníkovi přihláškou
 provést exekuci postihující majetek dlužníka
 ustanovit předběžného správce
 žádná odpověď není správná
Po dobu trvání moratoria
 není oprávněn žádný věřitel zahájit proti dlužníkovi řízení o vymožení pohledávky
 nelze vydat rozhodnutí o úpadku
 nelze provést výkon rozhodnutí
 lze provést započtení, pokud je insolvenční soud předběžným opatřením nezakáže
 žádná odpověď není správná
Po dobu trvání moratoria dlužník může uhradit přednostně závazek bezprostředně
související se zachováním provozu podniku vzniklý
 3 měsíce před vyhlášením moratoria
 30 dnů před vyhlášením moratoria
 po vyhlášení moratoria
 dlužník žádný závazek přednostně uhradit nemůže

žádná odpověď není správná
V době trvání moratoria
 lze prohlásit úpadek
 může dlužník upřednostňovat kteréhokoliv ze svých věřitelů
 může dlužník upřednostňovat věřitele, jejichž pohledávky bezprostředně souvisí s
provozem podniku
 nemůže dlužník upřednostnit žádného věřitele
 žádná odpověď není správná
Po dobu trvání moratoria je započtení
 přípustné jen tehdy, jestliže zákonné podmínky daného započtení byly splněny až po
vyhlášení moratoria
 bezvýjimečně nepřípustné
 nepřípustné, ledaže insolvenční soud předběžným opatřením určil jinak
 bezvýjimečně přípustné
 žádná odpověď není správná
Započtení není přípustné
 od okamžiku podání návrhu na povolení moratoria
 po dobu trvání moratoria, ledaže insolvenční soud určil jinak předběžným opatřením
 od okamžiku zveřejnění návrhu na povolení reorganizace v insolvenčním rejstříku,
ledaže insolvenční soud určí jinak předběžným opatřením
 až od okamžiku zveřejnění usnesení o povolení reorganizace v insolvenčním
rejstříku
 žádná odpověď není správná
Moratorium nezaniká
 uplynutím doby, na kterou bylo vyhlášeno
 zrušením rozhodnutím soudu
 na základě dohody většiny věřitelů
 sdělením dlužníka o překonání úpadku
 žádná odpověď není správná
Moratorium zanikne:
 uplynutím doby, na kterou bylo vyhlášeno
 rozhodnutím soudu o zrušení moratoria
 rozhodnutím soudu o zamítnutí insolvenčního návrhu
 rozhodnutím soudu o zastavení insolvenčního řízení
 žádná odpověď není správná
Soud odmítne insolvenční návrh, který
 není podán na předepsaném formuláři
 neobsahuje povinné náležitosti návrhu, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat
v řízení
 není ve vymezené lhůtě doplněn o povinné přílohy
 neobsahuje úředně ověřený podpis navrhovatele
 žádná odpověď není správná
V případě, kdy insolvenční návrh neobsahuje všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný
či neurčitý
 insolvenční soud vyzve navrhovatele k odstranění vad návrhu, k odstranění vad
stanoví lhůtu a po jejím marném uplynutí insolvenční návrh odmítne
 insolvenční soud vyzve navrhovatele k odstranění vad návrhu, k odstranění vad
stanoví lhůtu, která nemůže být delší než 7 dnů, a po jejím marném uplynutí
insolvenční návrh odmítne
 insolvenční soud vadný insolvenční návrh bez dalšího odmítne; lhůtu k vydání
tohoto rozhodnutí zákon nestanoví
 insolvenční soud vadný insolvenční návrh odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze
pokračovat v řízení, a to nejpozději do 7 dnů poté, co byl podán
 žádná odpověď není správná
Insolvenční soud může odmítnout insolvenční návrh
 pro jeho zjevnou bezdůvodnost
 neobsahuje-li všechny zákonem stanovené náležitosti, jestliže pro tento nedostatek
nelze pokračovat v řízení
 je-li nesrozumitelný, jestliže pro tento nedostatek nelze pokračovat v řízení
 je-li neurčitý, jestliže pro tento nedostatek nelze pokračovat v řízení
 žádná odpověď není správná
Insolvenční soud nemůže odmítnout insolvenční návrh
 pro jeho zjevnou bezdůvodnost
 neobsahuje-li všechny zákonem stanovené náležitosti, jestliže pro tento nedostatek
nelze pokračovat v řízení
 je-li nesrozumitelný, jestliže pro tento nedostatek nelze pokračovat v řízení
 je-li neurčitý, jestliže pro tento nedostatek nelze pokračovat v řízení
 žádná odpověď není správná
Insolvenční soud návrh podaný věřitelem odmítne
 je-li zjevně bezdůvodný
 je-li nesrozumitelný nebo neurčitý, a to v souladu s § 43 občanského soudního řádu
 není-li opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala
 jestliže jeho podáním insolvenční navrhovatel sleduje zneužití svých práv na úkor
dlužníka
 žádná odpověď není správná
Insolvenční návrh bude insolvenčním soudem odmítnut
 pro nezaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení
 pro nedostatek majetku dlužníka – fyzické osoby
 pokud navrhovatel neosvědčí, že je dlužník v úpadku
 pokud navrhovatel neosvědčí aktivní legitimaci k podání insolvenčního návrhu
 žádná odpověď není správná
Nepřipojí-li dlužník ke svému insolvenčnímu návrhu seznam zaměstnanců
 soud vyzve dlužníka k dodatečnému předložení seznamu
 soud k návrhu nepřihlíží
 soud návrh odmítne


soud musí předvolat dlužníka k výslechu
žádná odpověď není správná
V případě, kdy k insolvenčnímu návrhu nejsou připojeny předepsané přílohy
 insolvenční soud vyzve navrhovatele k předložení příloh, stanoví k tomu lhůtu, která
nesmí být delší než 30 dnů, a po jejím marném uplynutí insolvenční návrh odmítne
 insolvenční soud vyzve navrhovatele k předložení příloh, stanoví k tomu lhůtu, která
nesmí být zásadně delší než 7 dnů, a po jejím marném uplynutí insolvenční návrh
odmítne
 insolvenční soud vyzve navrhovatele k předložení příloh, stanoví k tomu lhůtu, která
nemůže být v případě věřitelského návrhu delší než 7 dnů, a po jejím marném
uplynutí insolvenční návrh odmítne
 insolvenční soud vadný insolvenční návrh bez dalšího odmítne
 žádná odpověď není správná
Insolvenční navrhovatel může vzít insolvenční návrh zpět
 do vydání rozhodnutí o úpadku
 do právní moci rozhodnutí o úpadku
 do vydání jiného rozhodnutí (než je rozhodnutí o úpadku) o insolvenčním návrhu
 do právní moci jiného rozhodnutí (než je rozhodnutí o úpadku) o insolvenčním
návrhu
 žádná odpověď není správná
Jestliže byl návrh na zahájení insolvenčního řízení vzat zpět proto, že dlužník uhradil
pohledávku insolvenčního navrhovatele, platí vyvratitelná domněnka, že náhradu
nákladů insolvenčního řízení
 hradí společně dlužník a věřitel, každý jednu polovinu
 hradí insolvenční navrhovatel
 hradí dlužník, který tímto zavinil zastavení insolvenčního řízení
 se nehradí
 žádná odpověď není správná
Dlužníkem je společnost s ručením omezeným mající 2 jednatele, z nichž každý je
oprávněn jednat samostatně. Insolvenční návrh, jehož přílohy osvědčují úpadek,
podepsal jen jeden z jednatelů
 soud návrh bez dalšího zamítne
 soud bez dalšího rozhodne o úpadku
 soud vyzve druhého z jednatelů k vyjádření
 soud musí nařídit jednání
 žádná odpověď není správná
Pro rozhodování insolvenčního soudu platí, že
 o dlužnickém nesporném insolvenčním návrhu musí rozhodnout do 10 dnů od jeho
podání
 o dlužnickém nesporném insolvenčním návrhu musí rozhodnout do 15 dnů od jeho
podání
 o dlužnickém nesporném insolvenčním návrhu musí rozhodnout do 10 pracovních
dnů od jeho podání


o dlužnickém nesporném insolvenčním návrhu musí rozhodnout do 15 pracovních
dnů od jeho podání
žádná odpověď není správná
Pokud insolvenční soud dospěje k tomu, že dlužník je v úpadku, vydá o jeho úpadku
rozhodnutí ve formě
 rozsudku
 výzvy
 usnesení
 sdělení
 žádná odpověď není správná
Rozhodnutí o úpadku musí obsahovat
 výzvu, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění
neposkytovaly dlužníkovi, ale insolvenčnímu správci
 výrok, jímž se určí místo a termín konání schůze věřitelů a přezkumného jednání
 výrok, jímž se uloží dlužníku, který tak dosud neučinil, aby ve stanovené lhůtě
sestavil a odevzdal insolvenčnímu správci seznamy svého majetku a závazků s
uvedením svých dlužníků a věřitelů
 stanovení lhůty k přihlášení pohledávek ne delší než 90 dnů
 žádná odpověď není správná
Propadná lhůta k přihlášení pohledávek je stanovená
 v rozhodnutí o úpadku
 v rozhodnutí o povolení oddlužení
 ve výzvě insolvenčního soudu k přihlášení pohledávek zveřejněné s vyhláškou o
zahájením insolvenčního řízení
 v rozhodnutí o prohlášení konkurzu
 žádná odpověď není správná
Úpadek dlužníka je řešen oddlužením. Insolvenční správce bude ustanoven
 ve vyhlášce oznamující zahájení insolvenčního řízení
 v rozhodnutí o úpadku
 v usnesení o schválení oddlužení
 insolvenční správce vůbec ustanoven nebude
 žádná odpověď není správná
V případě, že insolvenční soud rozhodl současně o úpadku dlužníka a povolil jeho
oddlužení, je lhůta pro podávání přihlášek pohledávek
 2 měsíce po rozhodnutí o úpadku dlužníka
 30 dnů po rozhodnutí o úpadku dlužníka
 stanovena insolvenčním soudem v rozhodnutí o úpadku dlužníka, a to v rozmezí
30dnů - 2 měsíce
 30 dnů po rozhodnutí o schválení oddlužení
 žádná odpověď není správná
V rozhodnutí insolvenčního soudu o úpadku
 insolvenční soud svolá schůzi věřitelů, která musí proběhnout nejpozději 3 měsíce
od vydání tohoto rozhodnutí
 insolvenční soud musí svolat schůzi věřitelům, pokud je již přihlášeno více jak 50
věřitelů
 insolvenční soud může svolat schůzi věřitelů
 insolvenční soud může svolat schůzi věřitelů, která musí proběhnout nejpozději 3
měsíce od vydání tohoto rozhodnutí
 žádná odpověď není správná
Termín přezkumného jednání (nejedná-li se o oddlužení) určí insolvenční soud tak
 aby se konalo do 2 měsíců od rozhodnutí o úpadku
 aby se konalo do 30 dnů od uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek
 aby se konalo do 2 měsíců od uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek
 aby se konalo do 15 dnů od uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek
 žádná odpověď není správná
Přezkumné jednání se vždy musí konat nejpozději
 do dvou měsíců po rozhodnutí o úpadku dlužníka
 do dvou měsíců po konci lhůty pro podávání přihlášek pohledávek
 do dvou měsíců po první schůzi věřitelů, která se konala po rozhodnutí o úpadku
dlužníka
 do dvou měsíců po rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka
 žádná odpověď není správná
Rozhodnutí insolvenčního soudu o úpadku dlužníka
 bude insolvenčním soudem doručováno předběžnému správci zvlášť
 bude insolvenční soud doručovat předběžnému správci prostřednictvím
insolvenčního rejstříku a Obchodního věstníku
 nebude insolvenční soud předběžnému správci zvlášť doručovat
 bude insolvenční soud doručovat předběžnému správci prostřednictvím úřední desky
a Obchodního věstníku
 žádná odpověď není správná
Rozhodnutí o úpadku se doručuje
 zvlášť dlužníku
 výhradně zveřejněním v insolvenčním rejstříku a vyvěšením na úřední desce
insolvenčního soudu
 výhradně zveřejněním v insolvenčním rejstříku
 zvlášť všem známým věřitelům dlužníka
 žádná odpověď není správná
O účincích rozhodnutí o úpadku platí
 i po vydání rozhodnutí o úpadku zůstávají zachovány účinky spojené s předběžným
opatřením nařízeným insolvenčním soudem
 po vydání rozhodnutí o úpadku jsou účinky spojené s předběžným opatřením
nařízeným insolvenčním soudem nahrazeny zákonnými účinky spojenými s
rozhodnutím o úpadku



účinky rozhodnutí o úpadku nastávají zveřejněním rozhodnutí v insolvenčním
rejstříku, nebylo-li rozhodnutí vyhlášeno při soudním jednání
účinky rozhodnutí o úpadku nastávají vždy až zveřejněním rozhodnutí v
insolvenčním rejstříku
žádná odpověď není správná
Od okamžiku zveřejnění návrhu na povolení oddlužení v insolvenčním rejstříku je
započtení
 bezvýjimečně nepřípustné
 nepřípustné, ledaže insolvenční soud předběžným opatřením určil jinak
 přípustné tehdy a jen tehdy, jestliže zákonné podmínky daného započtení byly
splněny až po podání návrhu na povolení oddlužení
 bezvýjimečně přípustné
 žádná odpověď není správná
Po rozhodnutí o úpadku
 započtení vzájemných pohledávek věřitele a dlužníka je přípustné pouze do doby,
než se věřitel stal ohledně své započitatelné pohledávky přihlášeným věřitelem
 započtení vzájemných pohledávek věřitele a dlužníka je přípustné pouze tehdy, stalli se věřitel ohledně své započitatelné pohledávky přihlášeným věřitelem,
nevylučuje-li to zákon nebo rozhodnutí insolvenčního soudu
 započtení vzájemných pohledávek věřitele a dlužníka není přípustné
 započtení vzájemných pohledávek věřitele a dlužníka je přípustné pouze tehdy,
jedná-li se o pohledávky za podstatou nebo o pohledávky jim na roveň postavené
 žádná odpověď není správná
Své předběžné opatření vydané v průběhu insolvenčního řízení
 insolvenční soud může po prohlášení konkursu i bez návrhu změnit
 insolvenční správce může po prohlášení konkursu i bez návrhu změnit
 insolvenční soud nemůže po prohlášení konkursu změnit
 insolvenční soud může po prohlášení konkursu změnit jen se souhlasem věřitelského
výboru
 žádná odpověď není správná
Věřitel má vůči dlužníkovi pohledávku 100 000 Kč splatnou 1.1.2009. Dlužník má vůči
věřiteli pohledávku 150 000 Kč splatnou 1.2.2009. 1.6.2009 podal dlužník insolvenční
návrh, téhož dne bylo rozhodnuto o úpadku. Věřitel svou pohledávku vůči dlužníkovi
započíst
 nemůže
 může jen dohodou se správcem
 může bez omezení
 může, pokud svou pohledávku přihlásí a zaplatí před úkonem započtení 50 000 Kč
 žádná odpověď není správná
Po prohlášení konkursu
 lze nařídit exekuci na majetek dlužníka
 nelze nařídit exekuci na majetek dlužníka, není-li stanoveno jinak
 lze exekuci na majetek dlužníka provést


nelze provést výkon rozhodnutí postihující majetek dlužníka, není-li stanoveno jinak
žádná odpověď není správná
Odvolání proti rozhodnutí o úpadku
 není přípustné v žádném případě
 je možno podat pouze v případě, pokud k tomuto rozhodnutí dojde na základě
insolvenčního návrhu podaného 2 a více věřiteli
 je možno podat pouze v případě, pokud k tomuto rozhodnutí dojde na základě
insolvenčního návrhu podaného věřitelem
 vydanému na základě insolvenčního návrhu dlužníka není přípustné
 žádná odpověď není správná
Proti rozhodnutí o úpadku
 v žádném případě není odvolání přípustné
 není odvolání přípustné, podal-li návrh na zahájení insolvenčního řízení dlužník
 se lze odvolat do 30 dnů od zveřejnění rozhodnutí v insolvenčním rejstříku
 není odvolání přípustné, podal-li návrh na zahájení insolvenčního řízení věřitel
 žádná odpověď není správná
Věřitel A podal insolvenční návrh, soud rozhodl k návrhu věřitele A o úpadku, dlužník
se odvolal. Přihlášku podalo dalších 5 věřitelů. Odvolací soud dospěl k závěru, že
pohledávka věřitele A osvědčena sice nebyla, ale že jsou osvědčeny splatné pohledávky
dalších 5 věřitelů. Odvolací soud
 rozhodne o prohlášení moratoria
 rozhodnutí o úpadku změní a insolvenční návrh zamítne
 rozhodnutí o úpadku potvrdí
 vyzve přihlášené věřitele k vyjádření, zda se k insolvenčnímu návrhu věřitele A
připojují
 žádná odpověď není správná
Jinými rozhodnutími o insolvenčním návrhu jsou
 zastavení řízení pro nedostatek podmínky řízení, kterou nelze odstranit
 zastavení řízení pro zpětvzetí insolvenčního návrhu
 zastavení řízení z důvodu nedodržení zákonných lhůt k podání návrhu
 zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku dlužníka
 žádná odpověď není správná
Insolvenční návrh věřitele bude insolvenčním soudem zamítnut
 pokud navrhovatel neosvědčí, že je dlužník v úpadku
 pokud navrhovatel nedoloží, že má vůči dlužníkovi splatnou pohledávku
 pro nedostatek majetku dlužníka - fyzické osoby
 pro nezaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení
 žádná odpověď není správná
Insolvenční návrh lze zamítnout
 není-li insolvenční návrh podán v pracovní době soudu
 vezme-li navrhovatel insolvenční návrh zpět
 není-li osvědčen úpadek


vždy, má-li dlužník nedostatek majetku
žádná odpověď není správná
Podmínka mnohosti věřitelů jako znak úpadku navozená postoupením části pohledávky
věřitelem jiné osobě
 nemůže být nikdy takto naplněna
 je bez dalšího takto naplněna
 je takto naplněna, nejde-li o simulovaný právní úkon
 je takto naplněna, došlo-li k postoupení nejméně 6 měsíců před podáním
insolvenčního návrhu
 žádná odpověď není správná
Proti rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu může podat odvolání
 dlužník, i když není insolvenčním navrhovatelem
 přihlášený věřitel, i když není insolvenční navrhovatel
 insolvenční navrhovatel
 nepřihlášený věřitel dlužníka
 žádná odpověď není správná
Insolvenční návrh byl zamítnut. Exekuci postihující majetek dlužníka je možno provést
 od okamžiku zveřejnění tohoto rozhodnutí v insolvenčním rejstříku, nerozhodne-li
insolvenční soud jinak
 vždy až ode dne právní moci tohoto rozhodnutí
 ode dne uplynutí lhůty k podání dovolání, nebylo-li dovolání podáno
 ode dne právní moci rozhodnutí dovolacího soudu, bylo-li dovolání podáno
 žádná odpověď není správná
Jestliže řízení o insolvenčním návrhu věřitele bylo zastaveno nebo insolvenční návrh byl
odmítnut nebo zamítnut vinou insolvenčního navrhovatele
 má dlužník proti insolvenčnímu navrhovateli právo na náhradu škody nebo jiné
újmy, která mu vznikla zahájením insolvenčního řízení pouze v případě, kdy bude
prokázáno, že insolvenční navrhovatel zastavení řízení nebo odmítnutí
insolvenčního návrhu zavinil
 má dlužník proti insolvenčnímu navrhovateli právo na náhradu škody nebo jiné
újmy, která mu vznikla zahájením insolvenčního řízení; v pochybnostech se má za
to, že insolvenční navrhovatel zastavení řízení nebo odmítnutí insolvenčního návrhu
zavinil
 za splnění náhrady škody nebo jiné újmy ručí společně a nerozdílně členové
statutárního orgánu insolvenčního navrhovatele
 za vzniklou škodu nebo jinou majetkovou újmu odpovídají společně a nerozdílně
členové statutárního orgánu insolvenčního navrhovatele
 žádná odpověď není správná
Rozhodnutí o úpadku a rozhodnutí způsobu řešení úpadku
 soud spojí, vyžaduje-li to většina věřitelů
 soud spojí v zákonem stanovených případech
 soud spojí jen se souhlasem dlužníka
 nelze spojit

žádná odpověď není správná
Současně s rozhodnutím o úpadku
 insolvenční soud vždy prohlásí konkurs
 insolvenční soud vždy rozhodne o způsobu řešení úpadku
 prohlásí insolvenční soud konkurs, není-li možné jiné řešení úpadku
 povolí reorganizaci, je-li insolvenčním navrhovatelem dlužník s nejméně 100
zaměstnanci
 žádná odpověď není správná
S rozhodnutím o úpadku soud spojí rozhodnutí o způsobu řešení úpadku
 vždy
 nikdy
 někdy
 navrhne-li to dlužník
 žádná odpověď není správná
Insolvenční soud rozhodne o způsobu řešení úpadku samostatným rozhodnutím, které
musí být (nejde-li o způsob řešení úpadku oddlužením, nebo o situaci, kdy se dlužník
stal osobou, u které je vyloučeno řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením, po
rozhodnutí o úpadku) vydáno
 do 3 měsíců od zahájení insolvenčního řízení
 do 3 měsíců od rozhodnutí o úpadku
 do 3 měsíců od právní moci rozhodnutí o úpadku
 ne dříve než po první schůzi věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku
 žádná odpověď není správná
Insolvenční soud rozhodne samostatným způsobem o řešení úpadku
 jestliže věřitel spojí s insolvenčním návrhem také reorganizační plán přijatý alespoň
polovinou zajištěných a polovinou nezajištěných věřitelů, vždy počítáno podle výše
pohledávek
 jestliže dlužník spojí s insolvenčním návrhem také návrh na povolení oddlužení
 jestliže dlužník - fyzická osoba, která není podnikatelem - nespojí s insolvenčním
návrhem také návrh na povolení oddlužení
 vždy
 žádná odpověď není správná
Schůze věřitelů rozhoduje o způsobu řešení úpadku dlužníka
 vždy, pokud je u dlužníka přípustné současně oddlužení a konkurs
 nikdy
 vždy
 vždy, pokud je dlužník podnikatelem
 žádná odpověď není správná
Do insolvenčního řízení jsou přihlášeni věřitelé s pohledávkami v celkové výši 70 mil.
Kč, schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku se zúčastní věřitelé s pohledávkami v
celkové výši 50 mil. Kč, z toho věřitelé se zajištěnou pohledávkou ve výši 30 mil. Kč. Při
jakém výsledku hlasování by došlo k přijetí usnesení o způsobu řešení úpadku?
 pro usnesení: zajištění věřitelé ve výši 15 mil. Kč a nezajištění ve výši 10 mil.Kč
 pro usnesení: zajištění věřitelé ve výši 10 mil. Kč a nezajištění ve výši 10 mil.Kč
 pro usnesení: zajištění věřitele ve výši 20 mil. Kč a nezajištění ve výši 20 mil.Kč
 pro usnesení: zajištění i nezajištění věřitelé celkem 35 mil. Kč
 žádná odpověď není správná
K ocenění majetku zapsaného v soupisu majetkové podstaty znalcem musí v
insolvenčním řízení dojít
 vždy, pokud se jedná o nemovitost
 vždy, pokud je v soupisu zapsán podnik dlužníka
 vždy, pokud se jedná o majetek, který se nachází v zahraničí
 vždy, pokud je způsobem řešení úpadku dlužníka reorganizace
 žádná odpověď není správná
V insolvenčním řízení je vždy nutné ustanovit osobu znalce pro účely ocenění celé
majetkové podstaty pokud
 je úpadek dlužníka řešen reorganizací
 se v majetkové podstatě nacházejí nemovitosti
 se v majetkové podstatě nachází majetek sloužící k zajištění pohledávek
přihlášených věřitelů
 je v průběhu nepatrného konkursu podnik dlužníka zpeněžován prodejem jedinou
smlouvou
 žádná odpověď není správná
Po rozhodnutí o úpadku
 rozhodne insolvenční soud o tom, že dlužník není v úpadku, jsou-li splněny
zákonem stanovené podmínky. Takové rozhodnutí musí být vydáno až po vydání
rozhodnutí o způsobu řešení úpadku
 nelze rozhodnout o tom, že dlužník není v úpadku
 rozhodne insolvenční soud o tom, že dlužník není v úpadku, jsou-li splněny
zákonem stanovené podmínky. Takové rozhodnutí musí být vydáno před
rozhodnutím o způsobu řešení úpadku
 dlužník nemůže být osobou s dispozičním oprávněním
 žádná odpověď není správná
Pokud bylo v řízení vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka a zatím nebylo vydáno
rozhodnutí o způsobu jeho řešení, může insolvenční soud vydat rozhodnutí o tom, že
dlužník není v úpadku
 zjistí-li, že zde není žádný přihlášený věřitel a všechny pohledávky za podstatou a
jim na roveň postavené jsou uhrazeny
 zjistí-li, že je zde pouze jediný přihlášený věřitel; k pohledávkám věřitelů za
podstatou se přitom nepřihlíží
 zjistí-li, že zde není žádný přihlášený věřitel; k pohledávkám věřitelů za podstatou se
přitom nepřihlíží


takové rozhodnutí se nevydává
žádná odpověď není správná
Incidenčním sporem není
 spor o splnění povinnosti osobou povinnou vůči dlužníkovi
 odpůrčí žaloba
 spor o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela
 spor o platnost smluv, jimiž došlo ke zpeněžení majetkové podstaty prodejem mimo
dražbu
 žádná odpověď není správná
Mezi incidenční spory náleží
 žaloba na náhradu škody nebo jiné újmy při nesplnění povinnosti podat insolvenční
návrh
 žaloba na určení neplatnosti smluv, jimiž došlo ke zpeněžení majetku dlužníka mimo
dražbu
 žaloba na určení výše pohledávky za majetkovou podstatou
 žaloba na určení, že pohledávka věřitele přihlášená v insolvenčním řízení nadále trvá
 žádná odpověď není správná
Rozhodování v incidenčních sporech (označte správné tvrzení)
 pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku
 specifickým rysem incidenčních sporů je jejich projednávání v rámci insolvenčního
řízení
 incidenční spor je projednáván co do rozhodování jako samostatné řízení, avšak
řešené insolvenčním soudem
 řízení se zahajuje na návrh, který nemá povahu žaloby
 žádná odpověď není správná
Pro incidenční spory neplatí
 pravomocný rozsudek vydaný v incidenčním sporu je závazný pouze pro žalobce a
žalovaného
 žádná ustanovení Občanského soudního řádu
 incidenční spory jsou projednány a rozhodnuty na návrh oprávněné osoby. Návrh má
povahu žaloby.
 v incidenčních sporech rozhoduje insolvenční soud rozsudkem, jde-li o rozhodnutí
ve věci samé. O smíru rozhoduje usnesením.
 žádná odpověď není správná
Incidenční spory zpravidla rozhoduje
 obecný soud dlužníka
 stejný insolvenční soudce, který vyřizuje dané insolvenční řízení
 jiný soudce insolvenčního soudu než soudce, který vyřizuje dané insolvenční řízení
 arbitrážní soud
 žádná odpověď není správná
Při projednávání incidenčního sporu platí, že
 nelze vydat rozsudek pro uznání či pro zmeškání




žalobu podanou osobou, která k tomu nebyla oprávněna, insolvenční soud odmítne
žalobu podanou osobou, která k tomu nebyla oprávněna, insolvenční soud pro
nedostatek věcné aktivní legitimace zamítne
smír může insolvenční soud schválit pouze po předchozím souhlasu věřitelského
výboru
žádná odpověď není správná
V incidenčních sporech
 se rozhoduje vždy rozsudkem
 se rozhoduje vždy usnesením
 nejsou připuštěny opravné prostředky
 nelze nikdy schválit smír
 žádná odpověď není správná
V incidenčních sporech
 se rozhoduje rozsudkem nebo usnesením
 se rozhoduje vždy usnesením
 nejsou připuštěny opravné prostředky
 nelze schválit smír
 žádná odpověď není správná
V incidenčních sporech
 se rozhoduje vždy rozsudkem
 se rozhoduje vždy usnesením
 nejsou připuštěny opravné prostředky
 lze schválit smír
 žádná odpověď není správná
Při rozhodování o nákladech řízení v incidenčních sporech vedených proti
insolvenčnímu správci platí, že
 náhrada nákladů incidenčního sporu, která byla přiznána úspěšnému žalobci, je
pohledávkou za majetkovou podstatou
 v žádných incidenčních sporech nemá úspěšný žalobce proti insolvenčnímu správci
právo na náhradu nákladů řízení
 náhrada nákladů incidenčního sporu, která byla přiznána úspěšnému žalobci, je
pohledávkou vyloučenou z uspokojení v rámci insolvenčního řízení
 náhrada nákladů incidenčního sporu, která byla přiznána úspěšnému žalobci, je
pohledávkou na roveň postavenou pohledávkám za majetkovou podstatou
 žádná odpověď není správná
Pro pohledávky za majetkovou podstatou obecně platí, že
 vznikat mohou až po zahájení insolvenčního řízení nebo po vyhlášení moratoria před
zahájením insolvenčního řízení
 vznikat mohou až po vydání rozhodnutí o úpadku
 uplatňují se neformálním způsobem u insolvenčního správce; pokud insolvenční
správce zpochybňuje jejich pravost nebo výši, rozhodne o jejich uspokojení v rámci
výkonu dohlédací činnosti insolvenční soud


uplatňují se neformálním způsobem u insolvenčního správce; pokud insolvenční
správce zpochybňuje jejich pravost nebo výši, nezbude věřiteli než domáhat se jejich
uspokojení v incidenčním sporu
žádná odpověď není správná
Pohledávkami za majetkovou podstatou, pokud vznikly po zahájení insolvenčního řízení
nebo po vyhlášení moratoria, jsou
 daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, pojistné na sociální zabezpečení a
příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a
pojistné na důchodové spoření, pohledávky vzniklé opravou výše daně u pohledávek
za dlužníkem v insolvenčním řízení podle zákona upravujícího daň z přidané
hodnoty
 náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty dlužníka
 náhrada nákladů, které třetí osoby vynaložily na zhodnocení majetkové podstaty,
mají-li z toho důvodu proti dlužníku pohledávku z bezdůvodného obohacení
 náhrada hotových výdajů a odměna znalce ustanoveného insolvenčním soudem za
účelem ocenění majetkové podstaty
 žádná odpověď není správná
Pohledávkami za majetkovou podstatou, pokud vznikly po rozhodnutí o úpadku, jsou
 daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, pojistné na sociální zabezpečení a
příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a
pojistné na důchodové spoření, pohledávky vzniklé opravou výše daně u pohledávek
za dlužníkem v insolvenčním řízení podle zákona upravujícího daň z přidané
hodnoty
 náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty dlužníka
 náhrada nákladů, které třetí osoby vynaložily na zhodnocení majetkové podstaty,
mají-li z toho důvodu proti dlužníku pohledávku z bezdůvodného obohacení
 náhrada hotových výdajů a odměna znalce ustanoveného insolvenčním soudem za
účelem ocenění majetkové podstaty
 žádná odpověď není správná
Pohledávka věřitele z úvěrového financování, kterou přijal dlužník s dispozičními
oprávněními nebo insolvenční správce po povolení reorganizace, se v případě přeměny
reorganizace na konkurs považuje
 za pohledávku za majetkovou podstatou, kterou lze uspokojit kdykoliv v průběhu
konkursu
 za pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, kterou
lze uspokojit kdykoliv v průběhu konkursu
 za pohledávku přihlášenou do insolvenčního řízení, aniž by ji bylo nutno po
prohlášení konkursu přihlásit
 za pohledávku za majetkovou podstatou, která bude ovšem uspokojena až po
uspokojení všech ostatních pohledávek za majetkovou podstatou
 žádná odpověď není správná
Pohledávky za majetkovou podstatou jsou
 mzdové nároky zaměstnanců dlužníka za období po rozhodnutí o úpadku
 náklady na opravu a údržbu nemovitostí v majetkové podstatě po rozhodnutí o
úpadku



náklady úspěšného věřitele za služby advokáta při zastupování v incidenčním sporu
o pravost popřené pohledávky
daň z příjmů vyměřená po rozhodnutí o úpadku za období do rozhodnutí o úpadku
žádná odpověď není správná
Pohledávka ze smlouvy uzavřené po rozhodnutí o úpadku osobou s dispozičním
oprávněním
 je pohledávkou za majetkovou podstatou
 je běžná pohledávka
 je pohledávkou postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou
 je pohledávka II. skupiny
 žádná odpověď není správná
Pohledávky za podstatou
 vznikají bezvýjimečně po rozhodnutí o úpadku
 může správce hradit jen se souhlasem insolvenčního soudu
 je nutno přihlásit do insolvenčního řízení
 uspokojují se kdykoliv po rozhodnutí o úpadku
 žádná odpověď není správná
Pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou jsou
 pohledávky věřitelů odpovídající právu na vrácení plnění ze smluv, od nichž bylo
odstoupeno nebo které osoba s dispozičními oprávněními vypověděla
 náhrada nákladů, které třetí osoby vynaložily na zhodnocení majetkové podstaty,
mají-li z toho důvodu proti dlužníku pohledávku z bezdůvodného obohacení
 daně, poplatky, pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na veřejné zdravotní
pojištění
 náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty dlužníka
 žádná odpověď není správná
Pohledávky věřitelů na výživném ze zákona jsou pohledávkami postavenými na roveň
pohledávkám za podstatou
 pouze pokud vznikly po zahájení insolvenčního řízení
 okamžik jejich vzniku nemá na zatřídění vliv
 pouze pokud vznikly po rozhodnutí o úpadku
 pouze pokud vznikly v posledních třech letech před rozhodnutím o úpadku nebo po
něm
 žádná odpověď není správná
Pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví jsou pohledávkami
postavenými pohledávkám za podstatou
 pouze pokud vznikly po zahájení insolvenčního řízení
 pouze pokud vznikly v posledních třech letech před rozhodnutím o úpadku nebo po
něm
 okamžik jejich vzniku nemá na zatřídění vliv
 pouze pokud vznikly po rozhodnutí o úpadku
 žádná odpověď není správná
Pracovněprávní nároky dlužníkových zaměstnanců, které vznikly více jak 3 roky před
rozhodnutím insolvenčního soudu o úpadku dlužníka se považují za
 pohledávky za majetkovou podstatou
 pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou
 pohledávky vyloučené z uspokojení v insolvenčním řízení
 pohledávky, které je v insolvenčním řízení nutné uplatnit přihláškou pohledávky
 žádná odpověď není správná
U dlužníka - fyzické osoby bylo rozhodnuto o úpadku. 2 roky před tímto rozhodnutím
dlužník coby lyžař způsobil osobě A škodu na zdraví 10 000 Kč a věcnou škodu 5 000
Kč, kteréžto pohledávky dosud neuhradil. Pokud chce osoba A být uspokojena v
insolvenčním řízení
 musí přihlásit pohledávku 15 000 Kč jako nezajištěnou pohledávku
 musí uplatnit pohledávku 10 000 Kč u správce a pohledávku 5000 Kč musí přihlásit
 musí u správce uplatnit pohledávku 15 000 Kč coby pohledávku postavenou na
roveň pohledávce za podstatou
 nemůže dělat nic, protože tyto pohledávky jsou vyloučeny z uspokojení
 žádná odpověď není správná
Uplatnit pohledávku přihláškou pohledávky do insolvenčního řízení nemusí
 zajištěný věřitel
 zaměstnanec dlužníka, pokud přihlašuje pohledávku z pracovněprávního vztahu
s dlužníkem
 Česká kancelář pojistitelů, pokud má vůči dlužníkovi pohledávku plynoucí z plnění
za škodu způsobenou provozem cizozemského vozidla, za kterou odpovídá osoba,
jejíž odpovědnost za tuto škodu je pojištěna hraničním pojištěním
 Česká kancelář pojistitelů, pokud má vůči dlužníkovi pohledávku plnění za škodu
způsobenou provozem nezjištěného vozidla, za kterou odpovídá nezjištěná osoba
 žádná odpověď není správná
Uplatnit pohledávku přihláškou pohledávky do insolvenčního řízení nemusí
 zajištěný věřitel
 zaměstnanec dlužníka, pokud přihlašuje jakoukoli pohledávku
 Česká kancelář pojistitelů, pokud má vůči dlužníkovi pohledávku plynoucí z plnění
za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění
odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle
tohoto zákona
 Česká kancelář pojistitelů, pokud má vůči dlužníkovi pohledávku plnění za škodu
způsobenou provozem nezjištěného vozidla, za kterou odpovídá nezjištěná osoba
 žádná odpověď není správná
Pohledávky státu - úřadu práce jsou pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám
za podstatou
 pokud jde pouze o pohledávky z titulu náhrady mzdy vyplacené zaměstnancům
dlužníka
 pokud jde pouze o pohledávky z titulu náhrady pracovněprávních nároků
vyplacených zaměstnancům dlužníka



pokud jde o pohledávky z titulu náhrady mzdy vyplacené zaměstnancům dlužníka a
za prostředky odvedené podle předpisů o daních a o pojistném na veřejné zdravotní
pojištění a sociální pojištění
jde-li o jakékoliv pohledávky úřadu práce vůči dlužníkovi
žádná odpověď není správná
Pohledávka z výživného na nezletilé dítě
 je pohledávka I. skupiny
 je pohledávka za majetkovou podstatou
 je pohledávka na roveň pohledávce za majetkovou podstatou postavená
 je běžná pohledávka
 žádná odpověď není správná
Pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců jsou pohledávkami postavenými
na roveň pohledávkám za podstatou
 pouze pokud vznikly po zahájení insolvenčního řízení
 pouze pokud vznikly po rozhodnutí o úpadku
 pouze pokud vznikly po zahájení insolvenčního řízení; jde-li o mzdové (platové)
nároky, odměnu za pracovní pohotovost a odměny z dohod o pracích konaných
mimo pracovní poměr, pokud vznikly za poslední 3 roky zahájením insolvenčního
řízení nebo po něm
 bez ohledu na dobu jejich vzniku
 žádná odpověď není správná
Úrok z prodlení přirůstající k pohledávce věřitele může být v insolvenčním řízení
uspokojován za dobu
 do dne rozhodnutí o způsobu řešení úpadku
 do dne podání návrhu na rozvrhové usnesení
 do dne rozhodnutí o úpadku
 do dne zahájení insolvenčního řízení
 žádná odpověď není správná
V insolvenčním řízení se neuspokojují žádným ze způsobů řešení úpadku, není-li
stanoveno jinak
 pohledávky věřitelů z darovacích smluv
 pohledávky státu - Úřadu práce České republiky za náhradu mzdy vyplacené
zaměstnancům a za prostředky odvedené podle zvláštních právních předpisů
 úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek věřitelů, které se staly
splatné až po rozhodnutí o úpadku
 pohledávky věřitelů z úvěrového financování
 žádná odpověď není správná
V insolvenčním řízení se neuspokojují
 úroky přirostlé po rozhodnutí o úpadku
 smluvní pokuty, u nichž právo na jejich uplatnění vzniklo před zahájením
insolvenčního řízení
 pohledávka na výživném
 úroky z prodlení z pohledávek, které se staly splatné až po rozhodnutí o úpadku

žádná odpověď není správná
Sankce uložená dlužníkovi před zahájením insolvenčního řízení za porušení povinnosti
při ochraně životního prostředí může být v insolvenčním řízení uspokojována
 jako pohledávka postavená na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou
 jako nezajištěná přihlašovaná pohledávka
 podle pravidel pro uspokojování podřízených pohledávek
 je vyloučena z uspokojení v insolvenčním řízení
 žádná odpověď není správná
Cestovné věřitele na schůzi věřitelů
 bude uspokojováno jako pohledávka za majetkovou podstatou
 je vyloučeno z uspokojení v insolvenčním řízení
 nahradí věřiteli stát
 bude uspokojováno jako podřízená pohledávka
 žádná odpověď není správná
Pohledávkami vyloučenými z uspokojení v rámci insolvenčního řízení jsou
 náklady účastníků insolvenčního řízení vzniklé jim účastí v insolvenčním řízení
 náklady účastníků insolvenčního řízení vzniklé jim v incidenčních sporech
 smluvní pokuta, pokud právo na její uplatnění vzniklo před rozhodnutím o úpadku
 úroky z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů, pokud přirostly k pohledávce
po rozhodnutí o úpadku
 žádná odpověď není správná
Pohledávka věřitele se v průběhu insolvenčního řízení za stavu, kdy je povolena
reorganizace, zvyšuje v případě zajištěného věřitele
 o úroky jdoucí z přihlášené pohledávky s právem na uspokojení ze zajištění ode dne
následujícího od povolení reorganizace
 o úroky jdoucí z přihlášené pohledávky s právem na uspokojení ze zajištění ode dne
následujícího od schválení reorganizačního plánu
 o úroky jdoucí z pohledávky ve výši, jež odpovídá hodnotě zajištění, a to ode dne
následujícího od povolení reorganizace
 o úroky jdoucí z pohledávky ve výši, jež odpovídá hodnotě zajištění, a to ode dne
následujícího od schválení reorganizačního plánu
 žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen konkursem. Pohledávku přihlásila také banka, tato pohledávka je
zajištěna zástavou na budově dlužníka. Budova je v průběhu konkursu prodána
samostatně ve veřejné dražbě
 pohledávka banky bude uspokojena v rozsahu 70% zjištěné výše
 pohledávka banky bude uspokojena v rozsahu, ve kterém byla přihlášena a zjištěna,
pokud k tomu použitelný výtěžek získaný zpeněžením postačí
 zjištěná pohledávka se bude navyšovat o úrok z prodlení za dobu od prohlášení
konkursu do dne vyplacení výtěžku prodeje budovy bance
 zjištěná výše pohledávky se bude navyšovat o úrok za dobu ode dne rozhodnutí o
úpadku do dne prodeje budovy
 žádná odpověď není správná
V průběhu reorganizace přirůstají k přihlášené pohledávce úroky ve výši sazby
dohodnuté před tím, než se dlužník dostal do prodlení
 pouze zajištěnému věřiteli, jehož pohledávka již byla zjištěna, a to i pokud je v
prodlení s úhradou části odměny a hotových výdajů znalce, který zpracovával
znalecký posudek za účelem ocenění majetkové podstaty dlužníka
 zajištěnému i nezajištěnému věřiteli, jehož pohledávka již byla zjištěna
 zajištěnému věřiteli, a to k celé jeho zjištěné pohledávce bez ohledu na hodnotu
zajištění
 úroky po rozhodnutí o úpadku přirůstat nikdy nemohou
 žádná odpověď není správná
Mezi podřízené pohledávky nenáleží
 pohledávka vázaná na rozvazovací podmínku
 pohledávky z podřízeného dluhopisu
 pohledávky společníků dlužníka, které vyplývají z jejich účasti ve společnosti
 pohledávky věřitelů z darovacích smluv
 žádná odpověď není správná
Mezi podřízené pohledávky patří
 úroky přirostlé po rozhodnutí o úpadku
 pohledávka, která má být podle smlouvy uspokojena až po uspokojení jiné
pohledávky
 výživné manželky
 pohledávka z podřízeného dluhopisu
 žádná odpověď není správná
Dlužník je společností s ručením omezeným. Pohledávka bývalého společníka dlužníka z
vypořádacího podílu může být v insolvenčním řízení uspokojena
 jako pohledávka postavená na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou
 jako nezajištěná přihlašovaná pohledávka
 podle pravidel pro uspokojování podřízených pohledávek
 nemůže být v insolvenčním řízení vůbec uspokojena
 žádná odpověď není správná
Je-li pohledávka podřízená, znamená to
 že bude uspokojována přednostně
 že podle smlouvy, na základě které vznikla, má být v insolvenčním řízení
uspokojena až po uspokojení ostatních pohledávek dlužníka
 že bude uspokojována jen tehdy, neuhradí-li ji ručitel
 že nemůže být v insolvenčním řízení vůbec uspokojena
 žádná odpověď není správná
U přihlášky pohledávek platí
 přihlášky pohledávek podávají věřitelé písemně u příslušného insolvenčního soudu
nebo u insolvenčního správce
 přihlášky pohledávek mohou věřitelé podávat od okamžiku doručení návrhu na
zahájení insolvenčního řízení insolvenčnímu soudu



opožděnou přihlášku insolvenční soud svým usnesením odmítne. Rozhodnutí soudu
není přezkoumatelné v odvolacím řízení
přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku
žádná odpověď není správná
Věřitel, který není insolvenčním navrhovatelem, může podat přihlášku své pohledávky
 od okamžiku zveřejnění usnesení o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku
 od zahájení insolvenčního řízení
 od okamžiku zveřejnění usnesení o úpadku v Insolvenčním rejstříku
 od okamžiku zveřejnění vyhlášky oznamující zahájení insolvenčního řízení v
insolvenčním rejstříku
 žádná odpověď není správná
Pohledávka věřitele je v insolvenčním řízení uplatněna v okamžiku, kdy je přihláška
pohledávky doručena
 k věcně a místně nepříslušnému soudu
 insolvenčnímu správci
 k místně nepříslušnému insolvenčnímu soudu
 insolvenčnímu soudu, u kterého je vedeno příslušné insolvenční řízení
 žádná odpověď není správná
Věřitel podává přihlášku pohledávky
 u insolvenčního soudu
 u obecného soudu dlužníka
 u správce
 na centrální podatelnu Ministerstva spravedlnosti
 žádná odpověď není správná
Přihlášku pohledávky lze podávat
 až do dne právní moci rozhodnutí o způsobu řešení úpadku
 do uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí o úpadku
 do dne konání první schůze věřitelů
 až do dne právní moci rozhodnutí úpadku dlužníka
 žádná odpověď není správná
Přihláškou se uplatňují
 i pohledávky nesplatné či podmíněné
 budoucí pohledávky dlužníkových ručitelů či spoludlužníků pro případ, že tito
budou nuceni v průběhu insolvenčního řízení plnit na místo dlužníka již
přihlášenému insolvenčnímu věřiteli
 pohledávky společníků vyplývající z jejich účasti ve společnosti
 pohledávky z titulu vzájemného plnění v případě neúčinného právního úkonu
 žádná odpověď není správná
Pokud věřitel podá svou přihlášku opožděně
 k přihlášce se nepřihlíží, soud ani správce neučiní nic
 správce vyrozumí o opožděnosti přihlášky věřitele dopisem
 soud rozhodne o odmítnutí přihlášky


věřitel vůbec nebyl účastníkem insolvenčního řízení
žádná odpověď není správná
Přihláška pohledávky za dlužníkem
 se podává na formuláři
 je podáním, které je možno učinit ústně do protokolu u insolvenčního soudu
 má pro běh lhůty k promlčení stejné účinky jako žaloba
 se podává nejpozději ve lhůtě vymezené v rozhodnutí o úpadku
 žádná odpověď není správná
Přihlášky pohledávky je možné v insolvenčním řízení podávat nejpozději
 do konce lhůty stanovené v rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka
 do 30 dnů po konání prvního přezkumného jednání
 do okamžiku rozhodnutí o úpadku dlužníka
 do konce lhůty stanovené v rozhodnutí o úpadku dlužníka
 žádná odpověď není správná
Do kdy je možné přihlásit pohledávku do insolvenčního řízení
 do rozhodnutí o úpadku
 do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku
 do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku
 do 30 dnů od rozhodnutí o úpadku
 žádná odpověď není správná
K odmítnutí přihlášené pohledávky přistoupí insolvenční soud pokud
 je pohledávka přihlášena opožděně
 jde o pohledávku, která je vyloučena z uspokojení
 pohledávka v průběhu insolvenčního řízení zanikla jiným způsobem
 byla přihlášená pohledávka vzata zcela zpět
 žádná odpověď není správná
Přihlášky pohledávek, které jsou podány po uplynutí lhůty pro podávání přihlášek
pohledávek stanovené v rozhodnutí o úpadku dlužníka
 budou popřeny na přezkumném jednání
 nebudou v insolvenčním řízení uspokojeny
 budou insolvenčním soudem odmítnuty
 budou insolvenčním soudem zamítnuty
 žádná odpověď není správná
Přihlášku pohledávky doručenou insolvenčnímu soudu den poté, co nastaly účinky
spojené se zahájením insolvenčního řízení
 insolvenční správce předloží insolvenčnímu soudu s návrhem na její zamítnutí
 insolvenční správce předloží insolvenčnímu soudu s návrhem na její odmítnutí
 insolvenční správce zařadí do seznamu přihlášek pro přezkumné jednání
 insolvenční správce zamítne jako předčasnou
 žádná odpověď není správná
Podá-li věřitel přihlášku u okresního soudu, nastávají účinky podání přihlášky
 dnem, kdy insolvenční soud obdrží přihlášku zaslanou mu okresním soudem
 účinky podání přihlášky vůbec nenastávají
 dnem právní moci usnesení o věcné nepříslušnosti
 dnem podání přihlášky u okresního soudu
 žádná odpověď není správná
Přihláška pohledávky, která je podána opožděně
 nebude zařazena na přezkumné jednání
 bude zařazena na přezkumné jednání, pokud je doručena alespoň den před termínem
konání přezkumného jednání
 bude předložena insolvenčním správcem insolvenčnímu soudu k odmítnutí
 bude na přezkumném jednání popřena
 žádná odpověď není správná
Nezbytnou náležitostí přihlášky pohledávky je uvedení
 důvodu vzniku pohledávky
 pořadí pohledávky
 výše pohledávky
 uplatnění práva na uspokojení ze zajištění v případě zajištěné pohledávky
 žádná odpověď není správná
U přihlášky pohledávky platí
 podání je možno učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě,
telegraficky nebo telefaxem
 jedinou formou přihlášky pohledávky je formulář
 přihlášky pohledávek a jejich přílohy se podávají trojmo
 stejnopis přihlášky doručí insolvenční soud insolvenčnímu správci nejpozději při
přezkumném jednání
 žádná odpověď není správná
Zajištěný věřitel musí v přihlášce své pohledávky
 uplatnit své zajištění
 uvést hodnotu svého zajištění
 označit majetek sloužící k zajištění
 uvést hodnotu majetku sloužícího k zajištění
 žádná odpověď není správná
Pohledávka věřitele 1000€ se stala splatnou 15.9. Insolvenční řízení bylo zahájeno 1.10.,
o úpadku bylo rozhodnuto 3.10. a o prohlášení konkursu 17.10. Pohledávku je třeba
přepočítat na české koruny kursem k
 1.10.
 15.9.
 3.10.
 17.10.
 žádná odpověď není správná
Nepeněžitá pohledávka věřitele dlužníka
 se považuje za pohledávku podřízenou
 musí být v přihlášce pohledávky vždy vyčíslena v penězích
 nemůže být v insolvenčním řízení uspokojena,
 musí být oceněna znalcem
 žádná odpověď není správná
Pohledávku v cizí měně přepočítá věřitel v přihlášce
 na českou měnu podle kursu devizového trhu vyhlášeného ČNB v den podání
přihlášky
 na českou měnu podle kursu devizového trhu vyhlášeného ČNB v den zahájení
insolvenčního řízení
 na českou měnu podle kursu devizového trhu vyhlášeného ČNB v den zahájení
insolvenčního řízení a stala-li se splatnou dříve, pak podle kursu vyhlášeného v den
její splatnosti
 na českou měnu podle kursu devizového trhu vyhlášeného ČNB v den splatnosti
pohledávky
 žádná odpověď není správná
Pohledávku neurčité hodnoty
 do insolvenčního řízení přihlásit nelze
 je nutno v přihlášce pohledávky vyjádřit v penězích na základě odhadu její hodnoty,
přičemž odhad musí být podložen znaleckým posudkem
 je nutno v přihlášce pohledávky vyjádřit v penězích na základě odhadu její hodnoty
 je možno přihlásit bez vyjádření v penězích
 žádná odpověď není správná
Pohledávka v cizí měně se do insolvenčního řízení přihlašuje
 v dané cizí měně
 v eurech po přepočtu podle kursu stanoveného ECB
 v českých korunách, a to kursem vyhlášeným ČNB v den splatnosti pohledávky,
předchází-li splatnost dni zahájení insolvenčního řízení
 v českých korunách, a to kursem vyhlášeným ČNB v den zahájení insolvenčního
řízení, nepředchází-li splatnost pohledávky dni zahájení insolvenčního řízení
 žádná odpověď není správná
Přihláška pohledávky českým věřitelem se podává
 na formuláři, požaduje-li to správce majetkové podstaty. Jinak v jakékoliv písemné
formě
 pouze na formuláři
 u kteréhokoli soudu v České republice nebo i u Ministerstva spravedlnosti
 pouze elektronicky
 žádná odpověď není správná
Přihláška pohledávky
 se podává trojmo
 se může podat jen elektronicky
 se podává na stanoveném formuláři


musí mít úředně ověřený podpis
žádná odpověď není správná
Přihláška pohledávky
 se vždy podává na formuláři
 se vždy podává v českém jazyce
 může být podána v úředním jazyce státu, ve kterém má své obvyklé místo pobytu,
bydliště nebo sídlo věřitel
 se vždy opatřuje úředně ověřeným podpisem věřitele nebo jeho zástupce
 žádná odpověď není správná
Nepodá-li věřitel přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení na předepsaném
formuláři
 k přihlášce se nepřihlíží
 k přihlášce se přihlíží, insolvenční soud vyzve věřitele, aby odstranil vady přihlášky
spočívající v nedostatku předepsané formy přihlášky s poučením o následcích,
uplyne-li lhůta marně
 k přihlášce se přihlíží, insolvenční správce vyzve věřitele, aby odstranil vady
přihlášky spočívající v nedostatku předepsané formy přihlášky
 k přihlášce se nepřihlíží, pokud věřitel na výzvu insolvenčního soudu nepředloží
přihlášku v předepsané formě
 žádná odpověď není správná
Pokud bude pohledávka nezajištěného věřitele zjištěna při přezkumném jednání nebo v
následně vyvolaném incidenčním sporu v rozsahu menším než 50%, pak platí
 k pohledávce se nepřihlíží, ani v tom rozsahu, ve kterém byla zjištěna, není-li
stanoveno jinak
 k pohledávce se nepřihlíží, ani v tom rozsahu, ve kterém byla zjištěna; to platí,
pokud nositel pohledávky jakkoliv vykonával v průběhu insolvenčního řízení práva
spojená s pohledávkou
 k pohledávce se nepřihlíží, ani v tom rozsahu, ve kterém byla zjištěna; to platí,
pokud nositel pohledávky vykonával v průběhu insolvenčního řízení práva spojená s
pohledávkou a zhoršil nebo mohl tak zhoršit postavení jiného věřitele
 k pohledávce se nepřihlíží, ani v tom rozsahu, ve kterém byla zjištěna; to platí,
vyjde-li v průběhu insolvenčního řízení najevo, že věřitel nepřihlásil pohledávku do
insolvenčního řízení v dobré víře
 žádná odpověď není správná
Ručení osoby, která podepsala přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení, za splnění
povinnosti zaplatit částku podle § 178 nebo 179 insolvenčního zákona
 má povahu solidárního vztahu mezi věřitelem a osobou, která přihlášku pohledávky
podepsala
 nenastává ze zákona, ale na základě smluvního vztahu
 nevzniká osobě, která byla k podpisu přihlášky pohledávky věřitelem zmocněna
plnou mocí, není-li stanoveno jinak
 nevzniká v případě pohledávek plynoucích z pracovně právních vztahů
 žádná odpověď není správná
Pokud se jedná o věcně či osobně zajištěné pohledávky, pak platí, že
 věřiteli, který uplatnil svoji pohledávku přihláškou do insolvenčního řízení, nic
nebrání domáhat se mimo insolvenční řízení uspokojení ze zástavy ve vlastnictví
třetí osoby
 věřiteli, který uplatnil svoji pohledávku přihláškou do insolvenčního řízení, nic
nebrání domáhat se mimo insolvenční řízení uspokojení vůči ručitelům či
spoludlužníkům dlužníka
 dlužníkovi ručitelé či spoludlužníci jsou oprávněni přihlásit do insolvenčního řízení
podmíněně svoji pohledávku pro případ, že v průběhu insolvenčního řízení budou
plnit dlužníkovu věřiteli, který se přihlásil do insolvenčního řízení
 dlužníkův ručitel či spoludlužník je oprávněn poté, co v průběhu insolvenčního
řízení plnil za dlužníka, navrhnout insolvenčnímu soudu, aby připustil jeho vstup do
řízení na místo věřitele, jemuž bylo plněno
 žádná odpověď není správná
Pohledávka věřitele vůči dlužníkovi je zajištěna ručením. Ručitel, který dosud věřiteli
neplnil, může
 přihlásit svou regresní pohledávku jako podmíněnou bez dalších omezení
 přihlásit svou regresní pohledávku jako podmíněnou jen, pokud svou pohledávku
nepřihlásil věřitel
 navrhnout svůj vstup do řízení na místo věřitele v rozsahu, ve kterém věřiteli plnil
 ručitel nemůže být v insolvenčním řízení nikdy uspokojen
 žádná odpověď není správná
V průběhu insolvenčního řízení přihlášenou pohledávku věřitele uspokojí spoludlužník
dlužníka
 okamžikem uspokojení pohledávky se k přihlášce v insolvenčním řízení nepřihlíží
 vezme-li věřitel svou přihlášku zpět, účast věřitele v insolvenčním řízení skončí
právní mocí rozhodnutí, kterým se zpětvzetí bere na vědomí
 nevezme-li věřitel přihlášku zpět, musí správce podat žalobu na určení neexistence
pohledávky
 soud i v případě zpětvzetí přihlášky vždy rozhodne o ukončení účasti věřitele v
insolvenčním řízení
 žádná odpověď není správná
Přihláškou se neuplatňují
 pohledávky dosud nesplatné
 budoucí pohledávky dlužníkových ručitelů či spoludlužníků pro případ, že tito
budou nuceni v průběhu insolvenčního řízení plnit na místo dlužníka již
přihlášenému insolvenčnímu věřiteli
 pohledávky na dlužném výživném ze zákona
 pohledávky z titulu vzájemného plnění v případě neúčinného právního úkonu
 žádná odpověď není správná
Insolvenční soud odmítne přihlášku věřitele do insolvenčního řízení
 bude-li přihláška podána opožděně
 nebudou-li vady přihlášky odstraněny ve lhůtě k tomu stanovené insolvenčním
správcem



jestliže bude pohledávka věřitele v průběhu insolvenčního řízení uspokojena osobou
odlišnou od dlužníka a věřitel nevezme přihlášku zpět
jestliže nositel popřené nevykonatelné pohledávky včas nepodá žalobu o její určení
žádná odpověď není správná
Proti rozhodnutí insolvenčního soudu o tom, že pohledávka věřitele v průběhu
insolvenčního řízení zanikla a jeho účast v insolvenčním řízení se končí
 není odvolání přípustné
 je odvolání přípustné
 se může odvolat pouze věřitel, o zániku jehož pohledávky bylo insolvenčním
soudem rozhodnuto
 je možné se bránit žalobou na určení, že pohledávka nadále trvá
 žádná odpověď není správná
Insolvenční soud rozhodne o ukončení účasti věřitele v insolvenčním řízení
 bude-li přihláška podána opožděně
 nebudou-li vady přihlášky odstraněny ve lhůtě k tomu stanovené insolvenčním
správcem
 jestliže bude pohledávka věřitele v průběhu insolvenčního řízení uspokojena osobou
odlišnou od dlužníka a věřitel nevezme přihlášku zpět
 jestliže nositel popřené nevykonatelné pohledávky včas nepodá žalobu o její určení
 žádná odpověď není správná
Věřitel přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku, tato pohledávka byla zjištěna.
Posléze tuto pohledávku zcela uspokojil solidární spoludlužník dlužníka. Pro tuto situaci
platí
 na insolvenční řízení dlužníka nemá vliv, pohledávka věřitele bude poměrně
uspokojena v rozvrhu
 vezme-li věřitel svou přihlášku bez zbytečného odkladu zpět, soud vezme zpětvzetí
na vědomí
 nevezme-li věřitel svou přihlášku bez zbytečného odkladu zpět, soud jeho účast v
insolvenčním řízení ukončí
 soud rozhodne o odmítnutí přihlášky
 žádná odpověď není správná
Částečné zpětvzetí přihlášené pohledávky znamená
 konec účasti věřitele v insolvenčním řízení
 konec účasti věřitele ve věřitelském výboru
 důvod pro odmítnutí části přihlášené pohledávky insolvenčním soudem,
 důvod pro popření zpětvzaté části přihlášené pohledávky na přezkumném jednání
 žádná odpověď není správná
Pokud nejsou vady přihlášky pohledávky věřitelem odstraněny ani na řádnou výzvu
insolvenčního správce, pak ji insolvenční správce
 zařadí na přezkumné jednání
 předloží insolvenčnímu soudu k odmítnutí
 k ní nebude nadále přihlížet
 automaticky zařadí na přezkumné jednání, kde ji popře

žádná odpověď není správná
Nejsou-li k přihlášce připojeny potřebné přílohy
 insolvenční správce bez dalšího při přezkumném jednání pohledávku popře co do
důvodu, neboť věřitel existenci pohledávky neprokázal
 insolvenční správce je vyžádá na základě pokynu insolvenčního soudu
 insolvenční správce vyzve věřitele, aby přílohy doplnil; po marném uplynutí lhůty
předloží přihlášku insolvenčnímu soudu, který rozhodne o tom, že se přihláška
odmítá
 insolvenční správce věřitele na absenci příloh může upozornit; při přezkumném
jednání pohledávku popře, pokud její existence jednoznačně nevyplývá z evidence
dlužníka
 žádná odpověď není správná
Byla-li přihláška vadná a vady nebyly přes výzvu odstraněny
 k přihlášce se bez dalšího nepřihlíží
 k přihlášce se nepřihlíží poté, co tom správce vyrozuměl věřitele
 insolvenční soud rozhodne, že se k přihlášce nepřihlíží a odmítne ji
 správce rozhodne o tom, že se k přihlášce nepřihlíží
 žádná odpověď není správná
Ve výzvě k odstranění vad přihlášky pohledávky musí insolvenční správce uvést
 poučení o důsledcích neodstranění vad přihlášky pohledávky ve stanovené lhůtě
 délku lhůty pro odstranění vad přihlášky pohledávky
 poučení o tom, jak má věřitel opravu přihlášky provést
 přesné označení přihlášky pohledávky, která trpí vadami
 žádná odpověď není správná
Je-li přihláška vadná
 vyzývá k odstranění vad správce
 vyzývá k odstranění vad soud
 činí lhůta k odstranění vad přihlášky nejméně 7 dnů
 činí lhůta k odstranění vad přihlášky nejméně 15 dnů
 žádná odpověď není správná
Pokud přihláška pohledávky trpí vadami, které lze odstranit
 vyzve insolvenční správce věřitele k odstranění vad, k tomu mu musí poskytnout
lhůtu minimálně 7 dnů
 vyzve insolvenční soud věřitele k odstranění vad, k tomu mu musí poskytnout lhůtu
alespoň 15 dnů
 vyzve insolvenční správce věřitele k odstranění vad, k tomu mu musí poskytnout
lhůtu alespoň 20 dnů
 předloží insolvenční správce přihlášku pohledávky insolvenčnímu soudu k odmítnutí
 žádná odpověď není správná
Nelze-li přihlášku pohledávky přezkoumat pro její vady
 insolvenční soud vyzve věřitele, aby přihlášku opravil nebo jí doplnil; po marném
uplynutí lhůty vadnou přihlášku odmítne




insolvenční správce vyzve věřitele, aby přihlášku opravil nebo jí doplnil; po marném
uplynutí lhůty sdělí věřiteli, že se v insolvenčním řízení k přihlášce nepřihlíží
insolvenční správce vyzve věřitele, aby přihlášku opravil nebo jí doplnil; po marném
uplynutí lhůty předloží přihlášku insolvenčnímu soudu, který sdělí věřiteli, že se k
vadné přihlášce dále v insolvenčním řízení nepřihlíží
insolvenční správce vyzve věřitele, aby přihlášku opravil nebo jí doplnil; po marném
uplynutí lhůty předloží přihlášku insolvenčnímu soudu, který rozhodne o tom, že se
vadná přihláška odmítá
žádná odpověď není správná
Do seznamu přihlášených pohledávek insolvenční správce zařadí pohledávky
 všech věřitelů dlužníka, kteří svou pohledávku uplatnili přihláškou s vyloučením
pohledávek, ke kterým se nepřihlíží, pohledávek vyloučených z uspokojení a dalších
pohledávek, o kterých tak stanoví zákon
 všech věřitelů dlužníka, kteří svou pohledávku uplatnili přihláškou; u pohledávek, ke
kterým se nepřihlíží a u pohledávek vyloučených z uspokojení zapíše poznámku
 všech věřitelů dlužníka, kteří svou pohledávku uplatnili přihláškou, a všech věřitelů
pohledávek za majetkovou podstatou
 všech věřitelů dlužníka, kteří svou pohledávku uplatnili přihláškou
 žádná odpověď není správná
Pokud je pohledávka vyloučena z uspokojení v insolvenčním řízení platí, že
 věřitel není oprávněn ji do insolvenčního řízení přihlásit; pokud ji přihlásí,
insolvenční správce ji při přezkumném jednání co do důvodu popře
 věřitel není oprávněn ji do insolvenčního řízení přihlásit; pokud ji přihlásí,
insolvenční správce ji nezařadí do seznamu přihlášených pohledávek a nebude
předmětem přezkumu
 věřitel je oprávněn ji do insolvenčního řízení přihlásit; pokud ji přihlásí, insolvenční
správce ji zařadí do seznamu přihlášených pohledávek a přezkoumá ji
 věřitel je oprávněn ji do insolvenčního řízení přihlásit; pokud ji přihlásí, insolvenční
správce ji nezařadí do seznamu přihlášených pohledávek a nebude předmětem
přezkumu
 žádná odpověď není správná
Seznam přihlášených pohledávek musí insolvenční správce předložit insolvenčnímu
soudu
 vždy nejméně 15 dnů před konáním přezkumného jednání
 15 dnů před konáním přezkumného jednání pokud se přezkumné jednání koná více
než 30 dnů po konci lhůty pro podávání přihlášek pohledávek
 3 dny před konáním přezkumného jednání v případě, že insolvenční soud rozhodl o
úpadku dlužníka a současně povolil jeho oddlužení
 3 dny před konáním přezkumného jednání pokud insolvenční soud rozhodl o úpadku
dlužníka a současně povolil jeho reorganizaci
 žádná odpověď není správná
Dne 1.7. bylo rozhodnuto o úpadku, lhůta k podávání přihlášek byla stanovena na 30
dnů, na 30.8. bylo svoláno přezkumné jednání s navazující schůzí věřitelů. Správce musí
soudu předložit seznam přihlášených pohledávek
 1.8.




30.8.
15.8.
20.8.
žádná odpověď není správná
Pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek může popírat
 dlužník pouze v případě, že je úpadek řešen konkursem
 dlužník
 insolvenční soud
 jakýkoli věřitel
 žádná odpověď není správná
Pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek může popírat
 dlužník pouze v případě, že je úpadek řešen konkursem
 insolvenční soud
 jakýkoli věřitel
 přihlášený věřitel
 žádná odpověď není správně
Pro pohledávku popřenou dlužníkem platí, že
 její popření má vždy stejné účinky, jako popření pohledávky insolvenčním správcem
 popření pohledávky nemá vliv na její zjištění, není-li stanoveno jinak
 upravený seznam přihlášených pohledávek je i v rozsahu popření exekučním titulem
 se k ní přihlíží, pouze pokud má veškeré náležitosti určené zákonem
 žádná odpověď není správná
Pro pohledávku popřenou dlužníkem platí, že
 její popření má vždy stejné účinky, jako popření pohledávky insolvenčním správcem
 popření pohledávky vždy způsobuje to, že pohledávka není zjištěna
 v rozsahu popření upravený seznam přihlášených pohledávek není exekučním
titulem
 se k ní přihlíží, pouze pokud má veškeré náležitosti určené zákonem
 žádná odpověď není správná
Popření pohledávky dlužníkem nemá na zjištění pohledávky vliv v případě
 řešení úpadku konkursem
 řešení úpadku reorganizací
 řešení úpadku oddlužením ve formě splátkového kalendáře
 řešení úpadku oddlužením ve formě zpeněžení majetkové podstaty
 žádná odpověď není správná
Popře-li insolvenční správce pravost pohledávky, pak namítá, že
 pohledávka nevznikla
 pohledávka již zcela zanikla
 pohledávka se zcela promlčela
 výše pohledávky je sporná
 žádná odpověď není správná
Při popření přihlášené pohledávky musí insolvenční správce
 uvést důvod popření
 uvést výši uznané pohledávky, pokud pohledávku popřel co do pravosti
 uvést výši uznané pohledávky, pokud pohledávku popřel co do pořadí
 uvést výši uznané pohledávky, pokud pohledávku popřel co do výše
 žádná odpověď není správná
V případě částečného popření nezajištěné pohledávky z důvodu nesprávné výše použité
úrokové sazby se jedná o popření
 pravosti a výše
 pravosti
 výše
 výše a pořadí
 žádná odpověď není správná
O popření přihlášené pohledávky insolvenční správce musí písemně vyrozumět
 všechny věřitele, jejichž pohledávka byla na přezkumném jednání popřena
insolvenčním správcem a dlužníkem
 všechny věřitele, jejichž vykonatelná pohledávka byla na přezkumném jednání
popřena
 věřitele, jejichž nevykonatelná pohledávka byla na přezkumném jednání, kterého se
osobně neúčastnili, popřena
 všechny věřitele, jejichž pohledávka byla na přezkumném jednání popřena
insolvenčním správcem
 žádná odpověď není správná
Věřitel, nositel popřené nevykonatelné pohledávky, který se nezúčastnil přezkumného
jednání, může uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu v této lhůtě
 do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta neskončí dříve než uplynutím 15 dnů
od doručení vyrozumění o popření pohledávky; přitom je třeba, aby poslední den
lhůty žaloba byla doručena insolvenčnímu soudu
 nejpozději do 30 dnů od přezkumného jednán bez ohledu na den doručení
vyrozumění o popření pohledávky; přitom je třeba, aby poslední den lhůty žaloba
byla doručena insolvenčnímu soudu
 nejpozději do 30 dnů od přezkumného jednání; přitom postačí, je-li poslední den
lhůty žaloba podána doporučeně na poštu
 do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta neskončí dříve než uplynutím 15 dnů
od doručení vyrozumění o popření pohledávky; přitom postačí, je-li poslední den
lhůty žaloba podána doporučeně na poštu
 žádná odpověď není správná
U přezkumu správce popře nevykonatelnou pohledávku věřitele. Věřitel
 musí podat žalobu vůči dlužníkovi
 chce-li být uspokojován, musí podat incidenční žalobu na určení existence své
pohledávky
 má v případě úspěchu v incidenčním sporu právo na náhradu nákladů řízení vůči
správci
 musí podat žalobu ve lhůtě 30 dnů od doručení vyrozumění o popření

žádná odpověď není správná
U přezkumu správce popře vykonatelnou pohledávku věřitele. V tomto případě
 žalobu na určení podává věřitel
 žaloba se podává do 15 dnů od přezkumného jednání
 lhůta k podání žaloby je zachována podáním zásilky obsahující žalobu na poště
 důvod popření není omezen
 žádná odpověď není správná
V případě sporu o popření vykonatelné pohledávky platí
 žalobu podává insolvenční správce ve lhůtě 30 dnů od přezkumného jednání; přitom
postačí, je-li poslední den lhůty podána žaloba doporučeně na poštu
 žalobu podává insolvenční správce ve lhůtě 15 dnů od přezkumného jednání; přitom
je třeba, aby poslední den lhůty byla žaloba doručena insolvenčnímu soudu
 jako důvod popření nelze uplatnit pouze jiné právní posouzení věci
 nesouhlasí-li věřitelský výbor, nelze spor ukončit smírem
 žádná odpověď není správná
Věřitel může popřít přihlášenou pohledávku jiného věřitele pouze pokud
 dosahuje jeho pohledávka alespoň poloviny výše všech přihlášených pohledávek
 do insolvenčního řízení řádně přihlásil svou pohledávku
 má vůči insolvenčnímu dlužníkovi splatnou pohledávku
 uplatnil svou pohledávku u obecných soudů
 žádná odpověď není správná
Věřitel může popřít přihlášenou pohledávku jiného věřitele pouze pokud
 dosahuje jeho pohledávka alespoň poloviny výše všech přihlášených pohledávek
 popření učiní na předepsaném formuláři
 má vůči insolvenčnímu dlužníkovi splatnou pohledávku
 uplatnil svou pohledávku u obecných soudů
 žádná odpověď není správná
Ve sporu o pravost, výši a pořadí přihlášených pohledávek
 nevzniká právo na náhradu nákladů žádnému účastníkovi insolvenčního řízení
 vzniká právo na náhradu nákladů řízení pouze proti insolvenčnímu správci
 je přihlášený věřitel, který popřel pohledávku, povinen složit jistotu na náklady
řízení incidenčního sporu ve výši 15 000,- Kč
 rozhoduje vždy senát složený z předsedy a dvou přísedících
 žádná odpověď není správná
Ve sporu o pravost, výši a pořadí přihlášených pohledávek
 nevzniká právo na náhradu nákladů žádnému účastníkovi insolvenčního řízení
 vzniká právo na náhradu nákladů řízení pouze proti insolvenčnímu správci
 je přihlášený věřitel, který popřel pohledávku, povinen složit jistotu na náklady
řízení incidenčního sporu ve výši 10 000,- Kč
 rozhoduje vždy senát složený z předsedy a dvou přísedících
 žádná odpověď není správná
Ve sporu o pravost, výši a pořadí přihlášených pohledávek
 nevzniká právo na náhradu nákladů žádnému účastníkovi insolvenčního řízení
 vzniká právo na náhradu nákladů řízení pouze proti insolvenčnímu správci
 je přihlášený věřitel, který popřel pohledávku, povinen složit jistotu na náklady
řízení incidenčního sporu ve výši 15 000,- Kč
 se přiznaná náhrada nákladů vůči dlužníku považuje za přihlášenou pohledávku
 žádná odpověď není správná
Pro uplatňování všech pohledávek na roveň postavených pohledávkám za podstatou
platí společně
 uplatňují se přímo u insolvenčního správce, případně incidenční žalobou
 pokud věřitel pohledávku v insolvenčním řízení neuplatí, pokládá se za uplatněnou
ve výši vyplývající z evidence dlužníka
 pokud věřitel pohledávku v insolvenčním řízení neuplatní, k pohledávce se
nepřihlíží
 uplatňují se vůči osobě s dispozičními oprávněními, případně žalobou proti osobě
s dispozičními oprávněními
 žádná odpověď není správná
Pohledávky za majetkovou podstatou
 se nepřihlašují
 se přihlašují
 se uplatňují písemně
 se uplatňují incidenční žalobou
 žádná odpověď není správná
Pro uplatňování pracovněprávních pohledávek v insolvenčním řízení platí
 uplatňují se vůči osobě s dispozičními oprávněními, případně žalobou o zaplacení
proti osobě s dispozičními oprávněními
 některé z nich se uplatňují přihláškou na předepsaném formuláři
 pokud věřitel pohledávku v insolvenčním řízení neuplatní, k pohledávce se
nepřihlíží
 pokud věřitel pohledávku v insolvenčním řízení neuplatí, pokládá se za uplatněnou
ve výši vyplývající z evidence dlužníka
 žádná odpověď není správná
Návrh na zahájení řízení o nároku, který má být uspokojen z majetkové podstaty coby
pohledávka za majetkovou podstatou, lze po prohlášení konkursu
 podat pouze proti insolvenčnímu správci; návrh podaný proti jiné osobě soud
zamítne
 podat pouze proti dlužníkovi
 podat proti osobě s dispozičními oprávněními
 jen přihlásit přihláškou
 žádná odpověď není správná
Pro pohledávky na roveň postavené pohledávkám za majetkovou podstatou obecně
platí, že
 vznikat mohou až od zahájení insolvenčního řízení nebo po vyhlášení moratoria před
zahájením insolvenčního řízení
 vznikat mohou až po vydání rozhodnutí o úpadku
 uplatňují se písemně vůči osobě s dispozičními oprávněními; pokud osoba s
dispozičními oprávněními zpochybňuje jejich pravost nebo výši, rozhodne o jejich
uspokojení v rámci výkonu dohlédací činnosti insolvenční soud
 uplatňují se písemně vůči osobě s dispozičními oprávněními; pokud osoba s
dispozičními oprávněními zpochybňuje jejich pravost nebo výši, nezbude věřiteli
než domáhat se jejich uspokojení žalobou u obecného soudu
 žádná odpověď není správná
Do majetkové podstaty patří
 majetek ve společném jmění dlužníka a jeho manžela
 plnění z neúčinných právních úkonů dlužníka
 majetek ve vlastnictví třetích osob, kterým jsou zajištěny závazky dlužníka
 spoluvlastnický podíl dlužníka na majetku
 žádná odpověď není správná
Do majetkové podstaty náleží
 veškerý majetek, který dlužníkovi patřil k okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se
zahájením insolvenčního řízení, jestliže insolvenční návrh podal dlužník
 veškerý majetek, který dlužníkovi patřil v době, kdy insolvenční soud nařídil
předběžné opatření, kterým insolvenční soud zcela nebo zčásti omezil právo
dlužníka nakládat s jeho majetkem, jestliže insolvenční návrh podal věřitel
 veškerý majetek, který dlužníkovi patřil k okamžiku, kdy nastaly účinky rozhodnutí
o úpadku dlužníka, jestliže insolvenční návrh podal věřitel
 veškerý majetek manžela dlužníka, který manželu dlužníka patřil k okamžiku, kdy
nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, jestliže insolvenční návrh
podal dlužník
 žádná odpověď není správná
Do majetkové podstaty nenáleží
 veškerý majetek, který dlužníkovi patřil k okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se
zahájením insolvenčního řízení, jestliže insolvenční návrh podal dlužník
 veškerý majetek, který dlužníkovi patřil v době, kdy insolvenční soud nařídil
předběžné opatření, kterým insolvenční soud zcela nebo zčásti omezil právo
dlužníka nakládat s jeho majetkem, jestliže insolvenční návrh podal věřitel
 veškerý majetek, který dlužníkovi patřil k okamžiku, kdy nastaly účinky rozhodnutí
o úpadku dlužníka, jestliže insolvenční návrh podal věřitel
 veškerý majetek manžela dlužníka, který manželu dlužníka patřil k okamžiku, kdy
nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, jestliže insolvenční návrh
podal dlužník
 žádná odpověď není správná
Do majetkové podstaty nepatří
 majetek ve společném jmění dlužníka a jeho manžela




majetek ve vlastnictví třetích osob, kterým jsou zajištěny závazky dlužníka
majetek podléhající režimu zvláštních předpisů
majetek, který nelze postihnout výkonem rozhodnutí včetně věcí sloužících k
podnikání dlužníka
žádná odpověď není správná
Na vymezení a rozsah majetkové podstaty
 má vliv, zda řízení bylo zahájeno k dlužnickému či věřitelskému návrhu
 nemá vliv, zda řízení bylo zahájeno k dlužnickému či věřitelskému návrhu
 má vliv způsob řešení úpadku
 nemá vliv způsob řešení úpadku
 žádná odpověď není správná
Který majetek dlužníka náleží do majetkové podstaty pro účely insolvenčního řízení
 majetek třetích osob, který slouží k zajištění pohledávek věřitelů dlužníka
 snubní prsten
 hotovost na pokladně
 nevyčerpaná účelová dotace z rozpočtu kraje
 žádná odpověď není správná
Podnik





není součástí majetkové podstaty
je součástí majetkové podstaty
musí být prodán bezvýjimečně jednou smlouvou
musí být prodán bezvýjimečně ve veřejné dražbě
žádná odpověď není správná
Do majetkové podstaty dlužníka náleží
 dlužníkovy peněžité i nepeněžité pohledávky
 náhrady poskytované za výkon společenských funkcí
 vkladní listy
 věci sloužící k podnikání dlužníka
 žádná odpověď není správná
Do majetkové podstaty nepatří
 obvyklé vybavení domácnosti
 hotové peníze ve výši 10.000,- Kč, které dlužník použije pro uspokojování potřeb
své rodiny
 nároky na vrácení daní
 předměty průmyslového vlastnictví
 žádná odpověď není správná
Do majetkové podstaty dlužníka, který je fyzickou osobou podnikající v oboru
cukrářství, patří z věcí ve vlastnictví dlužníka
 zásoby cukru
 rogalo
 snubní prsten
 nástroj na zdobení dortů

žádná odpověď není správná
Do majetkové podstaty
 patří celá věc, i když je dlužník pouze podílovým spoluvlastníkem
 nepatří dlužníkovi poskytnuté účelové vázané dotace ze státního rozpočtu
 patří i majetek manžela dlužníka, který má tento manžel ve svém výlučném
vlastnictví
 patří bezvýjimečně veškeré věci ve vlastnictví dlužníka
 žádná odpověď není správná
Majetkem ze zákona vyloučeným z majetkové podstaty je
 majetek dlužníka sloužící k podnikání
 finanční rezervy vytvářené dle zvláštních právních předpisů
 podnik dlužníka
 zboží propuštěné celním úřadem k dočasnému použití
 žádná odpověď není správná
Zjišťování majetkové podstaty zajišťuje
 osoba oprávněná jednat za dlužníka
 insolvenční správce nebo předběžný správce, kteří se přitom řídí pokyny
insolvenčního soudu. Pokud není žádný z nich ustanoven, může o potřebných
opatřeních a jejich provedeních rozhodnout insolvenční soud
 insolvenční soud na základě podkladů a připomínek insolvenčního správce nebo
předběžného správce
 výhradně insolvenční správce nebo předběžný správce nezávisle na insolvenčním
soudu
 žádná odpověď není správná
Při zjišťování majetkové podstaty jsou povinni za dlužníka, který je právnickou osobu
poskytnout insolvenčnímu správci všestrannou součinnost
 statutární orgány a jejich členové, a to i v případě, že jich postavení zaniklo v
posledních 3 měsících před rozhodnutím o úpadku
 statutární orgány a jejich členové, a to i v případě, že jich postavení zaniklo v
posledních 3 měsících před zahájením insolvenčního řízení
 správce podniku
 likvidátor
 žádná odpověď není správná
Seznam majetku dlužníka
 nemá vliv na zjišťování a soupis majetkové podstaty
 bude zveřejněn na úřední desce soudu
 je východiskem zjišťování majetkové podstaty
 je sestaven na základě zjištěné majetkové podstaty
 žádná odpověď není správná
Seznam majetku dlužníka
 sestavuje soud na základě jím zjištěných skutečností




předkládá dlužník současně s insolvenčním návrhem, popř. na základě rozhodnutí
insolvenčního soudu
sestavuje insolvenční správce nebo předběžný správce a věřitelské orgány
není veřejně přístupný
žádná odpověď není správná
U prohlídky bytu a jiných místností dlužníka platí
 dlužník není povinen bez předchozího souhlasu věřitelského výboru umožnit
insolvenčnímu správci přístup na všechna místa, kde má umístěn majetek náležející
do majetkové podstaty
 dlužník je povinen umožnit insolvenčnímu správci přístup na všechna místa, kde má
umístěn majetek náležející do majetkové podstaty
 o prohlídce sepíše insolvenční správce protokol
 insolvenční správce není povinen o prohlídce sepisovat protokol, pokud je prohlídka
audiovizuálně zaznamenána;
 žádná odpověď není správná
Dlužník dobrovolně neumožní správci přístup do svého bytu v rámci zjišťování
majetkové podstaty
 správce je oprávněn bez dalšího i s použitím násilí provést prohlídku bytu
 správce požádá o zjednání přístupu do dlužníkova bytu policejní orgán
 správce provede i s případným použitím násilí prohlídku dlužníkova bytu na základě
rozhodnutí insolvenčního soudu o nařízení prohlídky dlužníkova bytu
 správce od prohlídky bytu upustí
 žádná odpověď není správná
Pro předvolání k výslechu a k prohlášení o majetku platí
 insolvenční soud může dlužníka předvolat pouze na návrh insolvenčního správce
 insolvenční soud musí dlužníka předvolat na návrh insolvenčního správce nebo
věřitelského výboru
 insolvenční soud musí dlužníka předvolat pouze na návrh insolvenčního správce
 insolvenční soud může dlužníka předvolat na návrh insolvenčního správce nebo
věřitelského výboru
 žádná odpověď není správná
Pro předvolání k výslechu a k prohlášení o majetku platí
 předvolání se doručuje předvolávanému do vlastních rukou, a to nejméně 10 dní
před výslechem
 předvolání se doručuje předvolávanému do vlastních rukou, a to nejméně 15 dní
před výslechem
 pokud se předvolávaný ani na opakované předvolání nedostaví, bude k soudu
předveden
 pokud se předvolávaný bez včasné a důvodné omluvy nedostaví, bude předveden
 žádná odpověď není správná
K předvolání dlužníka nebo osoby jednající za dlužníka k výslechu a k vyzvání
k prohlášení o majetku
 musí soud přistoupit na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského výboru




nemůže v insolvenčním řízení dojít
může soud přistoupit na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského výboru
je insolvenční soud oprávněn. Svého oprávnění může využít i bez návrhu, považujeli to za účelné
žádná odpověď není správná
V prohlášení o majetku je předvolaný vždy povinen uvést
 plátce mzdy dlužníka nebo jiného jeho příjmu postižitelného srážkami ze mzdy a
výši této pohledávky
 osoby, vůči nimž má dlužník jiná majetková práva nebo majetkové hodnoty, jejich
důvod a hodnotu
 nemovitosti dlužníka nebo spoluvlastnický podíl na nich
 podnik dlužníka a jeho části, a kde se nachází
 žádná odpověď není správná
Soupis majetkové podstaty vytváří
 vždy osoba s dispozičními oprávněními
 vždy insolvenční správce
 insolvenční správce nebo dlužník
 vždy dlužník
 žádná odpověď není správná
Pro soupis majetkové podstaty platí
 jakmile je věc do soupisu pojata, může s ní disponovat pouze insolvenční správce
 za správu majetku sepsaného do majetkové podstaty odpovídá insolvenční správce
 soupis je listinou opravňující v konkursu insolvenčního správce ze zpeněžení
 soupis provádí osoba s dispozičními oprávněními k sepisovanému majetku
 žádná odpověď není správná
V soupise podstaty
 se majetek sepisuje samostatnými položkami označenými způsobem, který
umožňuje jejich identifikaci, není-li to vyloučeno jeho povahou
 se v rámci podniku jako zvláštní položky uvádějí nemovitosti, věci movité,
pohledávky a ostatní majetek
 se všechny položky oceňují znalecky
 se uvádí i důvod sepisu
 žádná odpověď není správná
Výsledkem ocenění majetkové podstaty znalcem dle § 155 insolvenčního zákona má být
 cena obvyklá
 cena administrativní
 věcná hodnota
 cena reprodukční
 žádná odpověď není správná
Nemovitost, která je uvedena v soupisu majetkové podstaty, musí být oceněna
 znalcem v případě, že nemovitost je předmětem zajištění a ocenění znalcem
požaduje zajištěný věřitel




vždy znalcem v případě, že nemovitost je předmětem zajištění a věřitel uplatňuje
právo na uspokojení ze zajištění
vždy znalcem v případě, že nemovitost je předmětem zajištění, a to i v případě, že
věřitel neuplatňuje právo na uspokojení ze zajištění
znalcem, požaduje-li to věřitelský výbor a finančně to zajistí
žádná odpověď není správná
Ocenění položek v soupisu majetkové podstaty provádí
 vždy znalec ustanovený insolvenčním soudem
 vždy výlučně insolvenční správce
 vždy dlužník
 vždy znalec zvolený na schůzi věřitelů
 žádná odpověď není správná
Ocenění majetku uvedené v soupisu majetkové podstaty se
 nepromítá do účetnictví dlužníka
 promítá do účetnictví dlužníka pouze v případě reorganizace
 promítá do účetnictví dlužníka, pokud dlužník provozuje podnik
 promítá do účetnictví dlužníka
 žádná odpověď není správná
Nemovitost, která je uvedena v soupisu majetkové podstaty, musí být oceněna
 znalcem, bude-li dle rozhodnutí věřitelského výboru nemovitost zpeněžována
současně s jejím vybavením movitými věci
 znalcem, požaduje-li to věřitelský výbor a zajistí-li to finančně
 nemusí být oceněna znalcem v žádném případě
 vždy znalcem
 žádná odpověď není správná
Požaduje-li ocenění věcí sepsaných do soupisu majetkové podstaty znalcem věřitelský
výbor i v případech, kdy zákon takové ocenění nevyžaduje
 je insolvenční správce povinen tento požadavek vždy akceptovat
 je povinen insolvenční správce tento požadavek akceptovat za předpokladu, že
ocenění věřitelský výbor finančně zajistí
 není insolvenční správce povinen tento požadavek akceptovat
 je povinen insolvenční správce tento požadavek akceptovat za předpokladu, že o tom
rozhodne v rámci dohlédací činnosti insolvenční soud
 žádná odpověď není správná
Obtížně ocenitelný majetek musí být v soupisu oceněn
 vždy insolvenčním správcem
 vždy znalcem,
 neoceňuje se
 oceňují se pouze tehdy, požádá-li o to věřitelský výbor
 žádná odpověď není správná
Movité věci zapsané v soupisu majetkové podstaty musí být v tomto soupisu oceněny
 znalcem, jsou-li předmětem zajištění a zajištěný věřitel svoji zajištěnou pohledávku
v insolvenčním řízení uplatnil
 znalcem vždy, pokud jsou prodávány jako soubor
 znalcem, jsou-li předmětem zajištění, i když zajištěný věřitel svoji zajištěnou
pohledávku v insolvenčním řízení neuplatnil
 vždy insolvenčním správcem
 žádná odpověď není správná
Insolvenční správce musí zadat znalci ocenění hodnoty majetku sepsaného do majetkové
podstaty (pokud nebyl znalec ustanoven insolvenčním soudem) v případě, kdy
 jde o majetek obtížně ocenitelný
 je k majetku uplatněno právo ze zajištění
 je jedinou smlouvou zpeněžena celá majetková podstata nebo část podniku
 je jedinou smlouvou zpeněžen dlužníkův podnik
 žádná odpověď není správná
Výsledkem ocenění majetkové podstaty znalcem dle § 155 insolvenčního zákona má být
 cena účetní
 cena reprodukční
 cena pořizovací snížená o opotřebení
 cena obvyklá
 žádná odpověď není správná
Movité věci zapsané v soupisu majetkové podstaty musí být v tomto soupisu oceněny
 zůstatkovou účetní hodnotou
 účetní hodnotou brutto
 obvyklou cenou
 pořizovací cenou
 žádná odpověď není správná
Pro okamžik soupisu majetku do majetkové podstaty platí
 věc je sepsána ke dni, kdy správce soupis podstaty dokončil
 věc je sepsána ke dni, kdy správce předložil soupis insolvenčnímu soudu
 věc je sepsána ke dni, kdy byl soupis podstaty zveřejněn v insolvenčním rejstříku
 věc je sepsána ke dni uvedeném v soupisu jako den sepsání
 žádná odpověď není správná
Prohlášení o úplnosti a správnosti soupisu majetkové podstaty
 musí dlužník poskytnout na žádost insolvenčního správce
 musí dlužník poskytnout na žádost věřitelského výboru
 může dlužník bezdůvodně odmítnout poskytnout
 může dlužník odmítnout poskytnout a to z důvodu, že jej nepovažuje za správný
 žádná odpověď není správná
Prohlášení o úplnosti a správnost soupisu
 musí dlužník učinit vždy
 musí dlužník učinit pouze na výzvu insolvenčního soudu



musí dlužník učinit, pokud jej o to požádá insolvenční správce
zákon tuto povinnost dlužníkovi neukládá
žádná odpověď není správná
Soupis majetku (majetkové podstaty) neprodleně po jeho sestavení nebo doplnění
zveřejňuje
 insolvenční soud v Obchodním věstníku a na úřední desce soudu
 insolvenční soud v Obchodním věstníku
 insolvenční soud v insolvenčním rejstříku na základě sdělení od insolvenčního
správce
 insolvenční správce prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků
 žádná odpověď není správná
Insolvenční správce má za to, že určitá nemovitost je ve vlastnictví dlužníka. Podle
katastru nemovitostí je však vlastníkem této nemovitosti osoba X. Správce
 sepíše nemovitost do soupisu majetkové podstaty
 podá žalobu na určení vlastnictví dlužníka
 vyrozumí o sepisu katastrální pracoviště
 vyrozumí o sepisu osobu X
 žádná odpověď není správná
Žaloba na vyloučení věci ze soupisu majetkové podstaty musí být podána
 ve lhůtě stanovené v rozhodnutí insolvenčního soudu, kterým je osoba dotčená
soupisem vyzvána k podání vylučovací žaloby; k zachování lhůty je třeba, aby
žaloba byla poslední den lhůty doručena insolvenčnímu soudu
 ve lhůtě stanovené v rozhodnutí insolvenčního soudu, kterým je osoba dotčená
soupisem vyzvána k podání vylučovací žaloby; k zachování lhůty postačí, je-li
poslední den lhůty žaloba podána doporučeně na poštu
 ve lhůtě 30 dnů od doručení vyrozumění insolvenčním správcem o soupisu věci do
majetkové podstaty; k zachování lhůty je třeba, aby žaloba byla poslední den lhůty
doručena insolvenčnímu soudu
 ve lhůtě 30 dnů od doručení vyrozumění insolvenčním správcem o soupisu věci do
majetkové podstaty; k zachování lhůty postačí, je-li poslední den lhůty žaloba
podána doporučeně na poštu
 žádná odpověď není správná
Žalobu na vyloučení majetku z majetkové podstaty
 může podat dlužník, pokud se domnívá, že uvedený majetek neměl být do soupisu
majetkové podstaty zařazen
 podává žalobce v konkursu proti insolvenčnímu správci
 může podat i státní zastupitelství
 může podat osoba, která tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu majetkové
podstaty zařazen
 žádná odpověď není správná
Dlužník vylučovací žalobu
 může podat se souhlasem státního zastupitelství
 může podat jen, byl-li zamítnut jeho návrh na vynětí věci z podstaty



podat nemůže
podat může bez omezení
žádná odpověď není správná
Pro žalobu na vyloučení majetku ze soupisu majetkové podstaty platí
 musí být podepsána úředně ověřeným podpisem
 musí být dána k poštovní přepravě nejpozději 30 dnů po doručení vyrozumění o
soupisu majetku ze strany insolvenčního správce
 může ji podat pouze osoba, která tvrdí, že majetek byl podán do soupisu
neoprávněně
 musí být podána proti insolvenčnímu správci do 30 dnů od zveřejnění soupisu
majetkové podstaty v insolvenčním rejstříku
 žádná odpověď není správná
Osoba X je vyrozuměna správcem, že nemovitost, u které je v katastru uvedeno
vlastnictví osoby X, sepsal do majetkové podstaty dlužníka. Osoba X považuje
nemovitost za svou. Osoba X
 lhůta k podání vylučovací žaloby je zachována, je-li poslední den lhůty podána na
poště a soudu dojde až po uplynutí lhůty
 lhůta k podání vylučovací žaloby počíná běžet dnem, kdy je osobě X doručeno
usnesení soudu vyzývající k podání vylučovací žaloby
 lhůta k podání vylučovací žaloby činí 1 měsíc od sepisu
 může podat vylučovací žalobu
 žádná odpověď není správná
Vydání majetku z neplatného právního úkonu, který je zapsán v soupisu majetkové
podstaty se lze domáhat
 žalobou podanou u obecného soudu proti insolvenčnímu správci
 návrhem na vynětí majetku z majetkové podstaty podaným u insolvenčního správce
 žádostí o vydání majetku z majetkové podstaty podanou u insolvenčního soudu
 žalobou na vyloučení majetku z majetkové podstaty podanou u insolvenčního soudu
 žádná odpověď není správná
Žaloba na vyloučení musí být podána
 do 30 dnů ode dne doručení vyrozumění o soupisu majetkové podstaty
 do 60 dnů ode dne vyrozumění o soupisu majetkové podstaty
 kdykoliv v promlčecí době
 do 30 dnů ode dne zveřejnění soupisu majetkové podstaty v insolvenčním rejstříku
 žádná odpověď není správná
Je-li podána vylučovací žaloba, správce věc, která je předmětem žaloby, zpeněžit
 nikdy nemůže
 může ve veřejné dražbě bez dalších omezení
 může, jestliže odvrací újmu bezprostředně hrozící této věci
 může se souhlasem žalobce
 žádná odpověď není správná
Věc nepodléhající zkáze, která je předmětem vylučovací žaloby, a řízení o vyloučení
nebylo dosud pravomocně skončeno
 je insolvenční správce oprávněn bez dalšího zpeněžit za situace, kdy insolvenční
soud v prvním stupni zatím nepravomocně vylučovací žalobu zamítl, odmítl nebo
řízení o ní zastavil
 je insolvenční správce oprávněn zpeněžit za situace, kdy insolvenční soud v prvním
stupni zatím nepravomocně vylučovací žalobu zamítl, odmítl nebo řízení o ní
zastavil, pokud k tomuto postupu udělí souhlas osoba uplatňující žalobou k majetku
právo vylučující soupis
 není insolvenční správce oprávněn zpeněžit
 je insolvenční správce oprávněn zpeněžit
 žádná odpověď není správná
Byla-li podána vylučovací žaloba, správce může věc, která je předmětem žaloby,
zpeněžit
 i před pravomocným skončením řízení o žalobě, a to vždy v případě, kdy
insolvenční soud v prvním stupni žalobu zamítl, řízení o ní zastavil nebo ji odmítl
 vždy až po pravomocném skončení řízení o žalobě
 vždy až po právní moci dovolání
 i před pravomocným skončením řízení o žalobě, jestliže tak z důvodů hodných
zvláštního zřetele určil insolvenční soud ve výroku rozhodnutí, jímž žalobu zamítl,
řízení o ní zastavil nebo ji odmítl
 žádná odpověď není správná
Správce sepsal movitou věc do podstaty a zpeněžil ji. Poté po uplynutí určité doby se na
správce obrátí osoba X s požadavkem na vydání věci tvrdíc, že je vlastníkem předmětné
věci. Správce
 požadavek bez dalšího odmítne s tím, že osoba X může požadovat vydání věci po
osobě, která věc v rámci zpeněžování nabyla
 posoudí oprávněnost nároku a je-li oprávněný, vydá osobě X výtěžek zpeněžení
předmětné věci
 posoudí oprávněnost nároku a není-li oprávněný, vyrozumí osobu X o sepisu věci s
tím, že osoba X případně může podat žalobu na vydání výtěžku zpeněžení
 sdělí tuto skutečnost soudu
 žádná odpověď není správná
Byla podána vylučovací žaloba, soud prvního stupně ji zamítl, o odvolání žalobce
odvolací soud dosud nerozhodl. Zamítnutí žaloby soudem prvního stupně
 nemá za žádných okolností na možnost zpeněžení věci, která je předmětem
vylučovací žaloby, vliv
 umožňuje věc, která je předmětem vylučovací žaloby, zpeněžit a rozdělit bez
omezení výtěžek zpeněžení
 umožňuje věc, která je předmětem vylučovací žaloby, zpeněžit, jestliže tak z důvodů
hodných zvláštního zřetele určil insolvenční soud ve výroku rozhodnutí; výtěžek
zpeněžení však může být použit k uspokojení věřitelů až po pravomocném skončení
řízení
 umožňuje věc, která je předmětem vylučovací žaloby, zpeněžit, jestliže tak z důvodů
hodných zvláštního zřetele určil insolvenční soud ve výroku rozhodnutí; výtěžek

zpeněžení může být vyplacen zajištěným věřitelům, nezajištěným až po
pravomocném skončení řízení
žádná odpověď není správná
Má-li dlužník za to, že určitá věc do majetkové podstaty nepatří
 je oprávněn podat proti insolvenčnímu správci u insolvenčního soudu žalobu na
vyloučení věci z majetkové podstaty
 je oprávněn podat proti insolvenčnímu správci u obecného soudu žalobu na vydání
věci
 je oprávněn uplatnit u insolvenčního správce vynětí majetku z majetkové podstaty
 je oprávněn podat proti insolvenčnímu správci u insolvenčního soudu návrh na
vynětí věci z majetkové podstaty
 žádná odpověď není správná
Dlužník může namítat, že některý jeho majetek neměl být zapsán do soupisu majetkové
podstaty
 prostřednictvím žaloby na vyloučení majetku ze soupisu majetkové podstaty
 prostřednictvím žaloby na vynětí majetku ze soupisu majetkové podstaty
 prostřednictvím návrhu na vyloučení majetku ze soupisu majetkové podstaty
 prostřednictvím návrhu na vynětí majetku ze soupisu majetkové podstaty
 žádná odpověď není správná
Vyjmout majetek ze soupisu majetkové podstaty dlužníka pro jeho neprodejnost může
 pouze insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru
 insolvenční správce a to pouze se souhlasem insolvenčního soudu, souhlas
věřitelského výboru se nevyžaduje
 insolvenční správce a to pouze se souhlasem věřitelského výboru, souhlas
insolvenčního soudu se nevyžaduje
 osoba s dispozičními oprávněními se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského
výboru
 žádná odpověď není správná
Nezpeněžitelný majetek zapsaný v soupisu majetkové podstaty
 může insolvenční správce vyloučit ze soupisu majetkové podstaty, souhlas
věřitelského výboru ani insolvenčního soudu se nevyžaduje
 může insolvenční správce vyloučit ze soupisu majetkové podstaty pouze se
souhlasem insolvenčního soudu, souhlas věřitelského výboru se nevyžaduje
 může insolvenční správce vyloučit ze soupisu majetkové podstaty pouze se
souhlasem věřitelského výboru, souhlas insolvenčního soudu se nevyžaduje
 může insolvenční soud vyjmout ze soupisu majetkové podstaty se souhlasem
věřitelského výboru a insolvenčního soudu, souhlas věřitelského výboru ani
insolvenčního soudu se nevyžaduje při nepatrném konkurzu
 žádná odpověď není správná
Prohlášením konkursu správa dlužníkova majetku
 přechází na insolvenčního správce
 nepřechází na insolvenčního správce
 přechází na insolvenčního správce, jen rozhodne-li tak insolvenční soud


zůstává v rukou dlužníka
žádná odpověď není správná
Insolvenční správce je osobu s dispozičními oprávněními ve vztahu k majetkové
podstatě v době
 od rozhodnutí o úpadku
 od prohlášení konkursu
 od schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty
 od schválení oddlužení formou splátkového kalendáře
 žádná odpověď není správná
Nestanoví-li zákon jinak, dlužník je osobu s dispozičními oprávněními ve vztahu k
majetkové podstatě v době
 od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku
 od schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, a to ohledně majetku
náležícího do majetkové podstaty v době schválení oddlužení
 od schválení oddlužení formou splátkového kalendáře, a to ohledně majetku
náležícího do majetkové podstaty v době schválení oddlužení
 od prohlášení konkursu
 žádná odpověď není správná
Insolvenční správce je osobou s dispozičními oprávněními
 od rozhodnutí o úpadku dlužníka
 od zahájení insolvenčního řízení
 od rozhodnutí o povolení oddlužení
 od rozhodnutí o prohlášení konkursu
 žádná odpověď není správná
Dlužník je v průběhu reorganizace
 osobou bez dispozičních oprávnění
 osobou s dispozičními oprávněními
 osobou s hlasovacím právem na schůzi věřitelů
 osobou se zaručeným místem ve věřitelském výboru
 žádná odpověď není správná
Pro dispoziční oprávnění v průběhu insolvenčního řízení platí
 od schválení oddlužení splátkovým kalendářem je osobou s dispozičními
oprávněními insolvenční správce
 od rozhodnutí, že konkurs je nepatrný, je osobou s dispozičními oprávněními
dlužník
 od rozhodnutí o úpadku dlužníka do rozhodnutí o způsobu řešení tohoto úpadku je
osobou s dispozičními oprávněními insolvenční správce
 od zahájení insolvenčního řízení do rozhodnutí o úpadku je osobou s dispozičními
oprávněními dlužník
 žádná odpověď není správná
Při správě majetkové podstaty, pokud jde o věci, k nimž je uplatněno právo ze zajištění
 je insolvenční správce vázán pokyny insolvenčního soudu a věřitelského orgánu




je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele; je-li zajištěných věřitelů
více, rozhoduje při tvorbě vůle pořadí zajištěného věřitele
je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele; je-li zajištěných věřitelů
více, mohou pokyny udělit pouze společně
je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele; je-li zajištěných věřitelů
více, rozhoduje při tvorbě vůle výše zajištěných pohledávek
žádná odpověď není správná
V majetkové podstatě dlužníka je sepsána budova, která zajišťuje závazek dlužníka vůči
věřiteli - bance. Budova není využívána, lze očekávat, že bude cílem útoků zlodějů.
Pokud jde o případné zajištění ostrahy strážní službou, správce
 postupuje podle pokynu věřitelského výboru
 se rozhodne podle své úvahy
 postupuje podle pokynu soudu
 postupuje podle pokynu banky
 žádná odpověď není správná
V majetkové podstatě dlužníka je sepsána budova, která zajišťuje závazek dlužníka vůči
věřiteli - bance. Budova není využívána, lze očekávat, že bude cílem útoků zlodějů.
Banka udělí správci pokyn zajistit ostrahu budovy strážní službou
 tento pokyn není správce závazný, správce se rozhodne podle svého úsudku
 tento pokyn je bezvýjimečně pro správce závazný
 tento pokyn je pro správce závazný; pokud by správce považoval pokyn za
nesměřující k řádné správě, může požádat o přezkoumání pokynu soud
 náklady ostrahy budou hrazeny ze zbývající majetkové podstaty
 žádná odpověď není správná
Insolvenční soud
 není vázán rozhodnutím jiného soudu či jiného orgánu, kterým došlo ke zjištění
neplatnosti právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka
 není vázán rozhodnutím jiného soudu či jiného orgánu, kterým v průběhu
insolvenčního řízení došlo ke zjištění neplatnosti právního úkonu týkajícího se
majetku nebo závazků dlužníka
 může v průběhu insolvenčního řízení posoudit neplatnost právního úkonu týkajícího
se majetku nebo závazků dlužníka v incidenčním sporu
 může v průběhu insolvenčního řízení posoudit neplatnost právního úkonu týkajícího
se majetku nebo závazků dlužníka; nejedná se o incidenční spor
 žádná odpověď není správná
Došlo-li v průběhu insolvenčního řízení ke zjištění neplatnosti právního úkonu
týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka rozhodnutím jiného než insolvenčního
soudu
 insolvenční soud není takovým rozhodnutím vázán
 insolvenční soud je takovým rozhodnutím vázán
 insolvenční soud je takovým rozhodnutím vázán, pokud z něho měla prospěch
majetková podstata
 insolvenční soud přesto posoudí neplatnost takového úkonu v incidenčním sporu
 žádná odpověď není správná
Rozhodnutí o neplatnosti právního úkonu týkajícího se majetku dlužníka, které bylo
vydáno mimo insolvenční řízení, má účinky i v insolvenčním řízení pokud
 bylo vydáno před zahájením insolvenčního řízení
 nabylo právní moci před rozhodnutím o úpadku dlužníka
 nabylo právní moci před zahájením insolvenčního řízení
 bylo vyhlášeno před podáním
 žádná odpověď není správná
Po zahájení insolvenčního řízení bylo jiným než insolvenčním soudem pravomocně
rozhodnuto, že kupní smlouva, kterou dlužník prodal svou věc, je neplatná. To má za
následek
 platnost kupní smlouvy může posoudit insolvenční soud v incidenčním sporu
 platnost kupní smlouvy může posoudit insolvenční soud, přičemž se nejedná o
incidenční spor
 kupní smlouva se automaticky a nezvratně považuje za neplatnou i v insolvenčním
řízení
 správce může podat žalobu na obnovu řízení, kterým byla neplatnost kupní smlouvy
zjištěna
 žádná odpověď není správná
Je-li možné, aby dlužníkovo jednání bylo neplatné a současně mu bylo možné odporovat
podle insolvenčního zákona
 přednost má zkoumání neplatnosti
 přednost má zkoumání neúčinnosti
 obé se zkoumá současně
 případná přednost bude záležet na rozhodnutí insolvenčního soudu
 žádná odpověď není správná
Pro vztah neplatnosti a neúčinnosti právního úkonu dlužníka platí
 je-li právní úkon neplatný, nemůže být neúčinný
 neúčinností právního úkonu dlužníka není dotčena jeho platnost
 rozhodnutím o neúčinnosti právního úkonu dlužníka nastává neplatnost tohoto
právního úkonu
 neplatnost a neúčinnost je totéž
 žádná odpověď není správná
Pro odpůrčí žalobu podle insolvenčního zákona platí
 rozhodnutí o ní zakládá neúčinnost právního úkonu dlužníka
 žalobu podává insolvenční správce
 žaloba je projednávána jako incidenční spor
 odpůrčí žaloba není v insolvenčním zákoně vůbec upravena
 žádná odpověď není správná
Za neúčinné lze v insolvenčním řízení považovat
 právní úkony dlužníka bez přiměřeného protiplnění
 zvýhodňující právní úkony dlužníka
 úmyslně zkracující právní úkony dlužníka
 jakékoli úkony dlužníka, pokud tak rozhodne insolvenční správce

žádná odpověď není správná
Neúčinnosti se lze dovolávat u těch jednání dlužníka, učiněných před zahájením
insolvenčního řízení
 která zkracovala věřitele
 která zvýhodňovala věřitele
 která byla učiněna mimo běžný obchodní styk
 u kterých porušil péči řádného hospodáře
 žádná odpověď není správná
Neúčinnosti se nelze dovolávat
 u dlužníka právnické osoby
 u dlužníka fyzické osoby
 u dlužníka, který je zdravotní pojišťovnou
 u dlužníka, který si to ve smlouvě, která by byla přezkoumávána, sjedná
 žádná odpověď není správná
Podle insolvenčního zákona může být neúčinný právní úkon dlužníka
 bez přiměřeného protiplnění
 zvýhodňující
 úmyslně zkracující
 neúmyslně zkracující
 žádná odpověď není správná
Obecně platí, že neúčinnost právního úkonu dlužníka
 nastává ze zákona okamžikem prohlášení konkursu
 nastává ze zákona okamžikem zahájení insolvenčního řízení
 se zakládá rozhodnutím insolvenčního soudu o žalobě insolvenčního správce
 nastává ze zákona okamžikem rozhodnutí o úpadku
 žádná odpověď není správná
Neúčinnost právních úkonů, které dlužník učinil před zahájením insolvenčního řízení,
nastává
 ze zákona dnem rozhodnutí o prohlášení konkursu
 ze zákona okamžikem zahájení insolvenčního řízení
 ze zákona dnem rozhodnutí o úpadku
 rozhodnutím insolvenčního soudu o odpůrčí žalobě, není-li stanoveno jinak
 žádná odpověď není správná
Povinnost vydat do majetkové podstaty plnění z neúčinného právního úkonu dlužníka
má
 každá osoba
 osoba, v jejíž prospěch byl úkon učiněn
 dědic osoby, v jejíž prospěch byl úkon učiněn, a to vždy
 právní nástupce osoby, v jejíž prospěch byl úkon učiněn, pokud tvoří s dlužníkem
koncern
 žádná odpověď není správná
Bylo-li plnění z neúčinného právního úkonu vzájemné
 vždy se nárok oprávněné osoby považuje za pohledávku, kterou není třeba uplatnit
přihláškou a která se uspokojuje shodně jako přihlášené pohledávky
 vždy insolvenční správce vydá oprávněné osobě protiplnění
 insolvenční správce vydá oprávněné osobě protiplnění vyjma případů, kdy není v
majetkové podstatě rozpoznatelné nebo se v ní nenachází
 nelze vypořádat vzájemné nároky započtením
 žádná odpověď není správná
Odpůrčí žalobu může podat
 věřitelský výbor
 insolvenční správce
 věřitel, jehož výše pohledávky převyšuje 30% celkové výše přihlášených
pohledávek
 dlužník
 žádná odpověď není správná
V případě úspěchu odpůrčí žaloby je ten, kdo měl z takového jednání prospěch
 povinen ho vydat do majetkové podstaty
 povinen ho vydat dlužníkovi
 povinen ho vydat věřitelskému výboru
 povinen ho plnit do úschovy insolvenčního soudu
 žádná odpověď není správná
Odpůrčí žalobu podle insolvenčního zákona
 může podat insolvenční správce
 může podat dlužník
 může podat věřitel
 může podat státní zastupitelství
 žádná odpověď není správná
Odpůrčí žalobu je oprávněn podat
 výlučně insolvenční správce
 dlužník nebo insolvenční správce
 insolvenční správce a přihlášený věřitel
 dlužník
 žádná odpověď není správná
Majetek, u kterého je důvod se domnívat, že byl dlužníkem převeden na základě
neúčinného právního úkonu
 zapíše insolvenční správce do soupisu majetkové podstaty a o tomto soupisu
vyrozumí osobu, na kterou byl majetek převeden
 nebude insolvenční správce zapisovat do soupisu majetkové podstaty a podá odpůrčí
žalobu
 zapíše insolvenční správce do soupisu majetkové podstaty a podá odpůrčí žalobu
 zapíše majetek do soupisu majetkové podstaty a vyzve osobu, na kterou byl majetek
dlužníkem převeden, k podání odpůrčí žaloby
 žádná odpověď není správná
Insolvenční správce musí podat odpůrčí žalobu podle insolvenčního zákona
 na základě pokynu zajištěného věřitele
 na základě pokynu státního zastupitelství
 na základě rozhodnutí věřitelského výboru
 na základě požadavku dlužníka
 žádná odpověď není správná
Odpůrčí žalobu může podat
 insolvenční správce do 1 roku od zahájení insolvenčního řízení
 insolvenční správce nebo kterýkoliv insolvenční věřitel do 1 roku od zahájení
insolvenčního řízení
 insolvenční správce do 1 roku od rozhodnutí o úpadku
 insolvenční správce nebo kterýkoliv insolvenční věřitel do 1 roku od rozhodnutí o
úpadku
 žádná odpověď není správná
Lhůta k podání odpůrčí žaloby podle insolvenčního zákona
 není stanovena
 činí 3 roky ode dne zahájení insolvenčního řízení
 činí 3 roky ode dne rozhodnutí o úpadku
 činí 1 rok ode dne rozhodnutí o úpadku
 žádná odpověď není správná
Odpůrčí žalobu může insolvenční správce podat
 ve lhůtě 3 let od zahájení insolvenčního řízení
 ve lhůtě 1 roku od zveřejnění rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku
 ve lhůtě 1 roku od okamžiku nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku dlužníka
 ve lhůtě 1 roku od okamžiku zveřejnění rozhodnutí o způsobu řešení úpadku
dlužníka v insolvenčním rejstříku
 žádná odpověď není správná
Dne 1.6.2010 je zahájeno insolvenční řízení, dne 5.6.2010 je rozhodnuto o úpadku. Dne
10.7.2011 správce zjistí, že dne 2.3.2009 daroval dlužník své dceři k svátku jachtu v
hodnotě 300.000 €. Bude odpůrčí žaloba úspěšná
 ne, protože jde o dar v přiměřené výši
 ne, protože předmětný právní úkon se stal dříve než 1 rok před zahájením
insolvenčního řízení
 ne, protože uplynula lhůta k podání odpůrčí žaloby
 ano
 žádná odpověď není správná
Za právní úkon bez přiměřeného plnění je možno považovat právní úkon, pro který,
mimo jiné, platí
 dlužník byl v době, kdy úkon učinil, v úpadku
 dlužníkův úkon vedl ke vzniku stavu úpadku u dlužníka
 dlužník poskytl přiměřený příležitostný dar
 dlužník obdržel protiplnění, jehož obvyklá cena byla byť jen nepatrně nižší, než byla
obvyklá cena plnění, které dlužník poskytl

žádná odpověď není správná
Úmyslně zkracujícímu právnímu úkonu lze odporovat žalobou
 podanou nejpozději do 1 roku od rozhodnutí po úpadku
 byl-li úkon učiněn v době nejdéle jednoho roku před zahájením insolvenčního řízení
 byl-li úkon učiněn nejpozději v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního
řízení
 byl-li úkon učiněn v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení
 žádná odpověď není správná
V případě neúčinnosti právních úkonů bez přiměřeného protiplnění platí, že
 jde o plnění bezúplatné nebo za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší
než obvyklá cena plnění dlužníka
 jde o plnění, v důsledku něhož se některému z věřitelů dostane na úkor ostatních
věřitelů vyššího uspokojení
 dlužník musel učinit úkon v úmyslu zkrátit uspokojení věřitelů
 dlužník učinil posuzovaný úkon v době, kdy se nacházel v úpadku nebo úkon k
úpadku dlužníka vedl
 žádná odpověď není správná
V případě neúčinnosti zvýhodňujících právních úkonů platí, že
 jde o plnění bezúplatné nebo za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší
než obvyklá cena plnění dlužníka
 jde o plnění, v důsledku něhož se některému z věřitelů dostane na úkor ostatních
věřitelů vyššího uspokojení
 dlužník musel učinit úkon v úmyslu zkrátit uspokojení věřitelů
 dlužník učinil posuzovaný úkon v době, kdy se nacházel v úpadku nebo úkon k
úpadku dlužníka vedl
 žádná odpověď není správná
Insolvenční rejstřík obsahuje
 seznam insolvenčních správců
 seznam dlužníků
 seznam insolvenčních soudců
 insolvenční spisy
 žádná odpověď není správná
Rodné číslo dlužníka, který je fyzickou osobou a který má rodné číslo, se v insolvenčním
rejstříku
 zásadně nezveřejňuje
 vždy zveřejní
 zveřejní jen se souhlasem dlužníka
 zveřejní, ledaže dlužník požádal o nezveřejnění
 žádná odpověď není správná
Rodné číslo insolvenčního správce, který je fyzickou osobou a který má rodné číslo, se v
insolvenčním rejstříku
 zveřejní jen se souhlasem správce




vždy zveřejní
zveřejní, ledaže správce požádal o nezveřejnění
zásadně nezveřejňuje
žádná odpověď není správná
Který z těchto údajů insolvenčního správce - fyzické osoby nesmí být zapsán do
insolvenčního rejstříku
 datum narození
 rodné číslo
 bydliště, pokud není zároveň sídlem
 sídlo
 žádná odpověď není správná
Rodné číslo věřitele, který je fyzickou osobou a který své rodné číslo uvedl v přihlášce
pohledávky, se v insolvenčním rejstříku
 zásadně nezveřejňuje
 vždy bezvýjimečně zveřejní
 zveřejní jen se souhlasem věřitele
 zveřejní, ledaže věřitel požádal o nezveřejnění
 žádná odpověď není správná
Podání, které zašle věřitel insolvenčnímu soudu v průběhu insolvenčního řízení, v
insolvenčním rejstříku
 nebude zveřejněno
 bude zveřejněno
 nebude vůbec podléhat anonymizaci
 bude podléhat anonymizaci, požádá-li o to věřitel nebo bude-li obsahovat osobní
údaje třetí osoby
 žádná odpověď není správná
Insolvenční návrh podal věřitel, který v návrhu označil dalšího věřitele dlužníka
uvedením jména, bydliště, rodného čísla a číslem mobilního telefonu. V insolvenčním
rejstříku se zveřejní
 jméno dalšího věřitele
 bydliště dalšího věřitele
 rodné číslo dalšího věřitele
 číslo mobilního telefonu dalšího věřitele
 žádná odpověď není správná
Údaje o dlužníkovi jsou v insolvenčním rejstříku přístupné
 navěky
 10 let od rozhodnutí o úpadku
 5 let po právní moci rozhodnutí, kterým bylo insolvenční řízení skončeno
 nejdéle po dobu trvání insolvenčního řízení
 žádná odpověď není správná
Insolvenční soud vyškrtne dlužníka ze seznamu dlužníků
 do 15 dnů ode dne doručení žádosti dlužníka o vyškrtnutí ze seznamu dlužníků
v případě, že insolvenční řízení skončilo zamítnutím insolvenčního návrhu
 po uplynutí 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo skončeno
insolvenční řízení, a to na žádost dlužníka
 po uplynutí 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo skončeno
insolvenční řízení
 do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo skončeno insolvenční
řízení
 žádná odpověď není správná
Žádost o vyškrtnutí ze seznamu dlužníků může dlužník podat
 kdykoli v průběhu insolvenčního řízení
 skončí-li insolvenční řízení zamítnutím insolvenčního návrhu pro nesplnění
zákonem stanovených předpokladů pro vydání rozhodnutí o úpadku
 po uplynutí 3 měsíců od právní moci rozhodnutí o splnění oddlužení
 kdykoli po skončení insolvenčního řízení
 žádná odpověď není správná
Žádost o vyškrtnutí ze seznamu dlužníků může dlužník podat
 po uplynutí 5 let od nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo skončeno insolvenční
řízení, jinak zůstane dlužník v seznamu nadále uveden
 skončí-li insolvenční řízení zamítnutím insolvenčního návrhu pro nesplnění
zákonem stanovených předpokladů pro vydání rozhodnutí o úpadku
 po uplynutí 3 měsíců od právní moci rozhodnutí o splnění oddlužení
 kdykoli po skončení insolvenčního řízení
 žádná odpověď není správná
Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 se vztahuje i na
 Švýcarsko
 Dánsko
 Turecko
 Estonsko
 žádná odpověď není správná
Insolvenční řízení s evropským prvkem se
 řídí výlučně nařízením Rady č. 1346/2000
 řídí výlučně insolvenčním zákonem
 řídí insolvenčním zákonem a nařízením Rady č. 1346/2000
 řídí mezinárodním právem veřejným
 žádná odpověď není správná
K zahájení insolvenčního řízení s evropským prvkem je
 příslušný stát, který si zvolil dlužník
 příslušný stát, kde jsou soustředěny dlužníkovy hlavní zájmy
 bezvýjimečně příslušný stát, kde se nachází dlužníkovo zapsané sídlo
 příslušný kterýkoliv stát, který rozhodne jako první
 žádná odpověď není správná
Správce ustanovený v úpadkovém řízení ve Španělsku
 dokládá v České republice své ustanovení úředně ověřenou kopií španělského
rozhodnutí
 dokládá v České republice své ustanovení úředně ověřenou kopií španělského
rozhodnutí, a to vždy s apostillou
 může být v České republice požádán o překlad dokumentu osvědčujícího jeho
ustanovení do českého jazyka
 dokládá v České republice své ustanovení překladem španělského rozhodnutí do
angličtiny
 žádná odpověď není správná
V České republice probíhá insolvenční řízení dlužníka. Jedním z věřitelů je německá
obchodní společnost, na kterou byl v SRN také prohlášen konkurs. Německý správce
přihlášku pohledávky za německou společnost do českého insolvenčního řízení
 podat nemůže
 podat může
 musí doplnit ověřenou kopií rozhodnutí o svém jmenování nebo jiným osvědčením
vydaným příslušným soudem
 musí podat v českém jazyce
 žádná odpověď není správná
Po oznámení zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku se
 nikdo nemůže dovolávat toho, že o insolvenčním řízení nevěděl
 může své neznalosti o zahájení insolvenčního řízení dovolávat jen ten, kdo prokáže,
že nebyl vyrozuměn, ač podle zákona vyrozuměn být měl
 každý může dovolávat své neznalosti o zahájení insolvenčního řízení
 může neznalosti o zahájení insolvenčního řízení dovolávat jen dlužník
 žádná odpověď není správná
Známým věřitelům dlužníka, kteří mají místo pobytu, bydliště nebo sídlo v členském
státě EU, je povinen insolvenční soud zvlášť doručit
 vyhlášku o zahájení insolvenčního řízení
 rozhodnutí o úpadku
 výzvu k podávání přihlášek pohledávek
 rozhodnutí o způsobu řešení úpadku
 žádná odpověď není správná
Řízení zahájená před 1.1.2008
 se dokončí podle insolvenčního zákona
 se dokončí podle dosavadních právních předpisů
 se dokončí podle toho právního předpisu, který je pro věřitele výhodnější
 se dokončí podle právního předpisu, který zvolí insolvenční soud
 žádná odpověď není správná
Kdy nabyl účinnosti zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon
 1. 4. 2006
 1. 4. 2007
 1. 7. 2007


1. 1. 2008
žádná odpověď není správná
Povolení k činnosti insolvenčního správce vydává
 předseda krajského soudu
 předseda vrchního soudu
 Ministerstvo spravedlnosti
 Ministerstvo průmyslu a obchodu
 žádná odpověď není správná
Insolvenčním správcem může být
 fyzická osoba
 veřejná obchodní společnost
 komanditní společnost
 společnost s ručením omezeným
 žádná odpověď není správná
Hostující insolvenční správce je pojem označující
 osobu, které správce udělil plnou moc k zastupování
 správce jmenovaného zahraničním soudem, který působí na území České republiky
 správce, kterého ustanovil český insolvenční soud dlužníkovi, který je registrován
mimo území České republiky
 správce z jiného státu EU, který má právo dočasně či příležitostně vykonávat tuto
funkci i v České republice
 žádná odpověď není správná
Právo vykonávat činnost insolvenčního správce vzniká
 okamžikem zveřejnění osoby insolvenčního správce v insolvenčním rejstříku
 okamžikem úspěšného složení zkoušky insolvenčního správce
 okamžikem podání návrhu na vydání povolení vykonávat činnost insolvenčního
správce
 dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení činnosti insolvenčního správce
 žádná odpověď není správná
Insolvenční správce zapsaný jen do obecné části seznamu insolvenčních správců není
oprávněn vykonávat činnost insolvenčního správce u dlužníka, který je
 penzijním fondem
 investiční společností
 investičním fondem
 obchodníkem s cennými papíry
 žádná odpověď není správná
K návrhu na vydání povolení k výkonu činnosti insolvenčního správce musí žadatel,
kterým je fyzická osoba, připojit
 doklad prokazující dosažení vysokoškolského vzdělání v magisterském studijním
programu
 doklady prokazující splnění podmínky odborné praxe
 smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu


správní poplatek
žádná odpověď není správná
Podmínkou pro výkon činnosti insolvenčního správce není
 bezúhonnost
 vysokoškolské vzdělání výlučně v oboru ekonomie
 uzavření smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu
 složení kauce 100.000 Kč na účet Ministerstva spravedlnosti
 žádná odpověď není správná
Insolvenční správce, který je fyzickou osobou, je jako adresu svého sídla povinen uvést
 adresu místa, ve kterém skutečně a převážně vykonává svou činnost
 adresu místa trvalého pobytu
 adresu sídla insolvenčního soudu, v jehož obvodu působí
 adresu svého bydliště
 žádná odpověď není správná
Podmínkou pro vydání povolení k činnosti insolvenčního správce je
 vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu ekonomického směru
 vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu ekonomického směru
 vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oboru právo
 vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu
 žádná odpověď není správná
Činnost insolvenčního správce nemůže být povolena fyzické osobě, která
 byla odsouzena za trestný čin v dopravě spáchaný z nedbalosti
 o jejímž úpadku bylo v insolvenčním řízení pravomocně rozhodnuto
 byla v posledních 5 letech jednatelem společnosti s ručením omezeným, jestliže o
úpadku této společnosti bylo v insolvenčním řízení pravomocně rozhodnuto
 před 3 roky ukončila činnost insolvenčního správce a oznámila to Ministerstvu
spravedlnosti
 žádná odpověď není správná
Insolvenční správce byl odsouzen za trestný čin v dopravě spáchaný z nedbalosti a
nastoupil výkon trestu odnětí svobody. Tato skutečnost má za následek
 povinnost správce sdělit tuto skutečnost Ministerstvu spravedlnosti
 pozastavení práva vykonávat činnost insolvenčního správce
 zánik práva vykonávat činnost insolvenčního správce
 povinnost správce po ukončení výkonu trestu opětovně složit zkoušku insolvenčního
správce
 žádná odpověď není správná
Veřejné obchodní společnosti je vydáno povolení k činnosti insolvenčního správce.
Fyzická osoba, která je ohlášeným společníkem této veřejné obchodní společnosti, být
insolvenčním správcem jako fyzická osoba
 vůbec být nemůže
 může být bez omezení
 být může, ale právo vykonávat činnost insolvenčního správce ji bude pozastaveno


může být jen v oddlužení
žádná odpověď není správná
Ministerstvo spravedlnosti může zrušit povolení správci
 kterému byla Ministerstvem spravedlnosti opakovaně udělena sankce podle zákona
o insolvenčních správcích
 který porušil povinnost stanovenou mu insolvenčním zákonem přes písemné
upozornění Ministerstva spravedlnosti opakovaně
 který byl v insolvenčních řízeních opakovaně odvolán výkonu funkce
 kterému byla insolvenčním soudem opakovaně udělena sankce podle insolvenčního
zákona
 žádná odpověď není správná
Důvodem pro zrušení povolení k výkonu činnosti insolvenčního správce je vždy
okolnost, že
 vůči insolvenčnímu správci bylo zahájeno insolvenční řízení
 insolvenční správce byl pravomocně odsouzen pro trestný čin
 insolvenční správce nemá uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu
 se insolvenční správce dopustil porušení povinností při výkonu funkce správce
 žádná odpověď není správná
Seznam insolvenčních správců vede
 krajský soud podle bydliště/sídla insolvenčního správce
 Ministerstvo spravedlnosti
 nevede se
 insolvenční rejstřík
 žádná odpověď není správná
Seznam insolvenčních správců
 zahrnuje i hostující správce
 vede Ministerstvo vnitra
 vedou krajské soudy
 může sloužit také pro výběr likvidátorů obchodních společností
 žádná odpověď není správná
Ten, kdo při zkoušce insolvenčního správce neuspěl
 může požádat do 30 dnů od jejího konání ministerstvo, aby mu umožnilo její
opakování, opakování se umožní nejdříve za 3 měsíce
 může požádat do 3 měsíců od jejího konání ministerstvo, aby mu umožnilo její
opakování, opakování se umožní nejdříve za 6 měsíců
 může požádat do 30 dnů od jejího konání ministerstvo, aby mu umožnilo její
opakování, opakování se umožní nejdříve za 6 měsíců
 může požádat ministerstvo, aby mu umožnilo její opakování, opakování se umožní
nejdříve za 6 měsíců
 žádná odpověď není správná
Nařízení Rady č. 1346/2000
 je i na území ČR přímo účinné




je přímo účinné v celé EU bez výjimek
je přímo účinné v celé EU s výjimkou Dánska
není přímo účinné
žádná odpověď není správná
Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 o úpadkovém řízení stojí na principu
 bezvýjimečně jediného úpadkového řízení, které se vztahuje na celé území EU s
výjimkou Dánska a vylučuje možnost zahájit v jiném členském státě jakékoliv
úpadkové řízení
 teritoriality (tj. vyloučení přeshraničních účinků) úpadkových řízení v jednotlivých
členských státech
 univerzality hlavního úpadkového řízení
 možnosti zahájit vedlejší úpadková řízení
 žádná odpověď není správná
Kolektivní úpadkové řízení, které se řídí podle Nařízení 1346/2000/ES, nelze v žádném
případě vést proti
 bance
 právnické osobě, které má centrum svých zájmů na území Dánska
 fyzické osobě, která má občanství státu, který není členským státem Evropské unie
 fyzické osobě, která má občanství Dánska
 žádná odpověď není správná
Nařízení 1346/2000/ES lze aplikovat na úpadkové řízení vedené na majetek
následujícího dlužníka
 pouze fyzickou osobu podnikatele
 právnickou osobu, která není podnikatelem
 jakoukoliv fyzickou osobu
 pouze dlužníka, který je podnikatelem
 žádná odpověď není správná
Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 o úpadkovém řízení se vztahuje na území
 Norska
 Dánska
 Finska
 České republiky
 žádná odpověď není správná
Česká s.r.o. uzavře na vídeňském veletrhu s maďarskou a.s. kupní smlouvu, která
obsahuje ujednání, že se řídí německým právem. Maďarská společnost zboží dodá, ale
není zaplaceno. Maďarská společnost chce podat na českou společnost insolvenční
návrh. Mezinárodní pravomoc takovýto návrh projednat mají soudy
 rakouské
 maďarské
 německé
 české
 žádná odpověď není správná
Nařízení Rady č. 1346/2000
 nelze použít na úpadek banky
 lze použít na úpadek ČNB
 lze použít na úpadek finanční instituce
 lze použít na úpadek všech osob bezvýjimečně
 žádná odpověď není správná
Nařízení Rady č. 1346/2000 se
 nevztahuje na oddlužení
 nevztahuje na reorganizaci
 vztahuje na všechny způsoby řešení úpadku upravené insolvenčním zákonem
 nevztahuje na konkurs
 žádná odpověď není správná
Pohledávky dlužníka vůči třetí osobě se nacházejí na území toho členského státu
Evropské unie
 ve kterém je soustředěno centrum hlavních zájmů dlužníka
 ve kterém bylo zahájeno proti dlužníkovi "kolektivní úpadkové řízení"
 ve kterém je soustředěno centrum hlavních zájmů povinné třetí osoby
 podle jehož právního řádu pohledávka vznikla
 žádná odpověď není správná
Podle Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 o úpadkovém řízení je k zahájení hlavního
úpadkového řízení dlužníka, který je právnickou osobou, příslušný soud státu
 v němž je registrované sídlo právnické osoby, a to bez ohledu na jakékoliv další
okolnosti
 v němž jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka
 v němž je dlužník registrován k dani z příjmů právnických osob
 který si dlužník zvolil
 žádná odpověď není správná
Účinky zahájení hlavního insolvenčního řízení nastávají
 automaticky na území všech členských států Rady Evropy
 automaticky na území členských států EU s výjimkou Dánska
 automaticky na celém území Evropy
 na území těch evropských států, u nichž tak rozhodl insolvenční soud
 žádná odpověď není správná
Český soud insolvenční řízení týkající se obchodní společnosti zapsané v polském
obchodním rejstříku vést
 zásadně nemůže
 může, pokud by tato společnost měla své hlavní zájmy soustředěny v České
republice
 může, pokud insolvenční návrh podal dlužník
 může za podmínek pro vedení vedlejšího úpadkového řízení dle Nařízení Rady (ES)
č. 1346/2000 o úpadkovém řízení
 žádná odpověď není správná
Podle Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 o úpadkovém řízení je k zahájení úpadkového
řízení dlužníka, který je fyzickou osobou, příslušný soud státu
 jehož je dlužník státním občanem
 který si dlužník zvolil
 v němž je dlužník registrován k dani z příjmů fyzických osob
 v němž jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka
 žádná odpověď není správná
Vedlejší řízení lze zahájit
 je-li na území příslušného státu umístěna dlužníkova provozovna
 jen bylo-li zahájeno hlavní řízení
 je-li na území příslušného státu umístěna dceřiná společnost dlužníka
 jsou-li na území příslušného státu obchodovány na burze akcie dlužníka
 žádná odpověď není správná
Hlavní úpadkové řízení týkající se akciové společnosti zapsané v českém obchodním
rejstříku
 bude vždy probíhat v České republice
 bude probíhat ve státě, kde je bydliště většiny členů představenstva
 bude probíhat v členském státě EU, ve kterém budou soustředěny hlavní zájmy
dlužníka
 bude probíhat v České republice, ledaže by bylo prokázáno, že hlavní zájmy
dlužníka jsou soustředěny v jiném členském státě EU
 žádná odpověď není správná
Občan ČR bydlící v ČR se rozhodne založit s.r.o., jejímž bude jediným společníkem i
jednatelem, z daňových důvodů v Holandsku, kde bude registrované sídlo společnosti,
fakticky ale tato společnost bude podnikat v ČR - bude zde mít kancelář, zaměstnance,
sklady, smluvní vztahy s dodavateli, odběrateli, bankami. Pokud by šlo o úpadkové
řízení této společnosti, příslušný by byl
 Evropský insolvenční soud sídlící ve Vídni
 holandský soud, protože společnost má registrované sídlo v Holandsku
 český soud, protože hlavní ekonomické zájmy společnosti jsou zjevně soustředěny v
ČR
 holandský nebo český soud, záleželo by, který soud by zahájil řízení jako první
 žádná odpověď není správná
Hlavní úpadkové řízení lze podle nařízení 1346/2000/ES zahájit v členském státě
Evropské unie
 ve kterém se nachází centrum hlavních zájmů dlužníka
 sídlo dlužníka
 místo odkud dlužník obvykle spravuje své zájmy a je proto zjistitelné třetími
osobami
 ve kterém se nachází alespoň nějaký majetek dlužníka
 žádná odpověď není správná
Vedlejší řízení může být zahájeno jen jako
 řízení konkursní




řízení o reorganizaci
řízení o oddlužení
řízení o vyrovnání
žádná odpověď není správná
Úpadek dlužníka může být v tuzemsku v rámci vedlejšího úpadkového řízení v souladu
s nařízením 1346/2000/ES řešen
 pouze konkursem
 konkursem, oddlužením nebo reorganizací
 konkursem nebo reorganizací
 způsobem, který určí správce podstaty ustanovený v hlavním úpadkové řízení
 žádná odpověď není správná
Česká obchodní společnost XYZ vymáhá svou pohledávku žalobou podanou u
německého soudu. Posléze je ohledně společnosti XYZ zjištěn v ČR úpadek a prohlášen
konkurs. Vliv těchto skutečností na řízení o žalobě podané v SRN bude posuzován
 podle německého práva
 podle českého práva
 podle čl. 48 Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 o úpadkovém řízení
 vůbec posuzován nebude, české insolvenční řízení nevyvolává žádné účinky v
zahraničí
 žádná odpověď není správná
Rakouský soud rozhodne o úpadku dlužníka. Toto rozhodnutí se v České republice
 uznává, pokud o uznání rozhodl Nejvyšší soud zvláštním rozhodnutím
 uznává, ledaže by uznání bylo odmítnuto podle výhrady veřejného pořádku dle čl.
26 Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 o úpadkovém řízení
 zásadně neuznává
 bezvýjimečně uznává
 žádná odpověď není správná
Český soud prohlásil na dlužníka konkurs. Správce svou působnost v jiném členském
státě EU (s výjimkou Dánska) vykonávat
 může bez jakéhokoli omezení
 může, ledaže v daném členském státě bylo zahájeno jiné úpadkové řízení
 může jen se souhlasem soudu daného členského státu
 zásadně nemůže
 žádná odpověď není správná
Český insolvenční správce zjistí, že dlužníkovo auto se nachází v Německu. Správce
může vozidlo přemístit do ČR
 se souhlasem českého soudu
 se souhlasem německého insolvenčního soudu
 bez jakéhokoli souhlasu za podmínky, že v Německu neprobíhá jiné úpadkové řízení
týkající se téhož dlužníka,
 správce vozidlo přemístit nemůže
 žádná odpověď není správná
V České republice probíhá insolvenční řízení dlužníka. Správce zjistí, že věc ve
vlastnictví dlužníka (např. auto) se nachází ve Španělsku. Tuto věc správce
 zásadně do České republiky přemístit nemůže
 může přemístit do České republiky za podmínek stanovených Nařízením Rady (ES)
č. 1346/2000 o úpadkovém řízení
 může přemístit do České republiky jen se souhlasem českého insolvenčního soudu
 může přemístit do České republiky jen se souhlasem příslušného generálního
ředitelství Evropské komise
 žádná odpověď není správná
Insolvenční správce ustanovený v insolvenčním řízení zahájeném v ČR při výkonu svých
pravomocí na území členských států EU dodržuje:
 pouze právní předpisy ČR
 právní předpisy daného státu
 právní řád ČR nebo právní řád daného státu, podle toho, který z nich lépe zabrání
změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů
 právní řád daného státu pouze při prodeji majetku a při poskytování informací
zaměstnancům
 žádná odpověď není správná
Insolvenční správce hlavního řízení může své pravomoci vykonávat
 i na území jiného členského státu, kde je dlužníkův majetek a nebylo-li zahájeno
vedlejší řízení
 výlučně na území státu, kde byl jmenován
 na území jiného členského státu, jen souhlasí-li s tím daný národní insolvenční soud
 na území kteréhokoli členského státu EU, a to bez ohledu na to, zda v daném státě
bylo zahájeno vedlejší řízení
 žádná odpověď není správná
V České republice probíhá insolvenční řízení dlužníka. Správce chce v rámci výkonu své
funkce působit i na území jiného členského státu EU. Své jmenování správcem může
podle Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 o úpadkovém řízení dokládat
 ověřenou kopií originálu rozhodnutí o svém jmenování
 neověřenou kopií originálu rozhodnutí o svém jmenování
 jiným osvědčením vydaným insolvenčním soudem
 kopií příslušné stránky Věstníku EU
 žádná odpověď není správná
Členský stát musí zahájené hlavní insolvenční řízení
 vždy uznat zvláštním rozhodnutím o uznání
 uznat bez jakýchkoli výjimek
 uznat, ledaže by to narušilo veřejný pořádek
 uznat jen, pokud s tím dlužník souhlasí
 žádná odpověď není správná
Aktivně legitimován k podání návrhu na zahájení vedlejšího úpadkového řízení podle
nařízení 1346/2000/ES v tuzemsku je
 dlužník




věřitel dlužníka se splatnou pohledávkou
správce podstaty ustanovený v hlavním úpadkovém řízení
pouze osoby, které jsou k podání insolvenčního návrhu aktivně legitimovány v
obecné rovině insolvenčním zákonem
žádná odpověď není správná
Správce podstaty ustanovený ve vedlejším úpadkovém řízení, které se řídí podle
nařízení 1346/2000/ES, má právo
 navrhnout pozastavení zpeněžování v hlavním úpadkovém řízení
 na poskytnutí součinnosti ze strany správce podstaty ustanoveného v hlavním
úpadkovém řízení
 přihlásit pohledávky, které věřitelé přihlásili ve vedlejším úpadkovém řízení, pro
které byl ustanoven, do hlavního úpadkového řízení
 účastnit se schůze věřitelů v hlavním úpadkovém řízení
 žádná odpověď není správná
V České republice probíhá insolvenční řízení dlužníka. Věřitel, který sídlí v jiném
členském státě EU (s výjimkou Dánska) musí svou pohledávku podle Nařízení Rady
(ES) č. 1346/2000 o úpadkovém řízení doložit
 originály listin
 úředními překlady listin
 kopiemi listin, pokud existují
 přísežným svědeckým prohlášením
 žádná odpověď není správná
Přihlásila-li v Německu sídlící obchodní společnost do insolvenčního řízení probíhajícího
v České republice svou pohledávku v němčině
 věřitel může být vyzván k předložení překladu
 soud musí zajistit překlad do češtiny na náklady státu
 správce musí zajistit překlad do češtiny na náklady podstaty
 k přihlášce se nepřihlíží
 žádná odpověď není správná
V České republice probíhá insolvenční řízení dlužníka. Věřitel, který sídlí v Itálii, svou
pohledávku
 může přihlásit v italštině, překlad do češtiny musí být vyžádán
 musí přihlásit v češtině
 může přihlásit v italštině, překlad do češtiny nemůže být vyžádán
 může přihlásit v italštině, překlad do češtiny může být vyžádán
 žádná odpověď není správná
Do insolvenčního řízení probíhajícího v České republice může věřitel sídlící ve Francii
přihlásit svou pohledávku
 česky
 anglicky
 francouzsky bez jakéhokoli údaje v češtině
 francouzsky s českým záhlavím "Přihlášení pohledávky"
 žádná odpověď není správná
Evropský soudní dvůr se k výkladu pojmu "soustředěny hlavní zájmy dlužníka"
vyslovil v rozhodnutí ve věci
 Baranovichi
 Exel
 Eurofood
 Simmenthal I
 žádná odpověď není správná
Výklad Nařízení Rady č. 1346/2000 provádí
 Evropský soudní dvůr
 Mezinárodní soudní dvůr
 Evropský soud pro lidská práva
 český Ústavní soud
 žádná odpověď není správná
Insolvenční spis obsahuje
 oddíl A
 oddíl B
 oddíl E
 oddíl T
 žádná odpověď není správná
Oddíl A insolvenčního spisu obsahuje
 dokumenty insolvenčního řízení za dobu do rozhodnutí o úpadku
 dokumenty insolvenčního řízení za dobu po rozhodnutí o úpadku
 přihlášky pohledávek
 dokumenty o incidenčních sporech
 žádná odpověď není správná
Oddíl B insolvenčního spisu obsahuje
 dokumenty insolvenčního řízení za dobu do rozhodnutí o úpadku
 dokumenty insolvenčního řízení za dobu po rozhodnutí o úpadku
 přihlášky pohledávek
 dokumenty o incidenčních sporech
 žádná odpověď není správná
Oddíly C insolvenčního spisu obsahují
 dokumenty insolvenčního řízení za dobu do rozhodnutí o úpadku
 přihlášky pohledávek
 dokumenty o incidenčních sporech
 dokumenty insolvenčního řízení za dobu po rozhodnutí o úpadku
 žádná odpověď není správná
Oddíly P insolvenčního spisu obsahují
 dokumenty insolvenčního řízení za dobu po rozhodnutí o úpadku
 dokumenty insolvenčního řízení za dobu do rozhodnutí o úpadku
 dokumenty o incidenčních sporech


přihlášky pohledávek
žádná odpověď není správná
Doručuje-li soud zvlášť správci písemnost, u které je možné náhradní doručení, do
datové schránky a správce se ve lhůtě 10 dnů do datové schránky nepřihlásil
 písemnost se považuje za doručenou 10 dnem od jejího dodání do datové schránky
správce
 písemnost se považuje za doručenou dnem jejího dodání do datové schránky správce
 písemnost se považuje za doručenou až okamžikem, kdy se skutečně správce do
datové schránky přihlásí
 písemnost se považuje za nedoručenou, proto soud zašle písemnost správci znovu
poštou
 žádná odpověď není správná
Pro doručování do datových schránek obecně platí, že
 dokument musí být vždy opatřen elektronickým podpisem podatele
 doručování je umožněno pouze orgánům veřejné moci
 se ze zákona zřizuje každému zapsanému insolvenčnímu správci
 se doručování tímto způsobem využívá až v případě, že není možné doručit
prostřednictvím provozovatele poštovních služeb
 žádná odpověď není správná
Insolvenční řízení s mezinárodním prvkem (mimo zemí EU) se řídí
 Rezolucí Valného shromáždění OSN o mezinárodním úpadku
 insolvenčním zákonem
 nařízením Rady EU č. 1346/2000
 zákonem o konkursu a vyrovnání
 žádná odpověď není správná
V insolvenčním řízení je přípustné odvolání proti těmto rozhodnutím insolvenčního
soudu
 odvolání insolvenčního správce
 rozhodnutí o návrhu dlužníka uplatňujícího vynětí majetku z majetkové podstaty
 rozhodnutí o zamítnutí reorganizačního plánu
 rozhodnutí, kterým soud zruší usnesení schůze věřitelů
 žádná odpověď není správná
Podpis musí být úředně ověřen na
 souhlasu věřitele s prodloužením moratoria
 souhlasu věřitele se zrušením konkursu k návrhu dlužníka
 souhlasu věřitele s návrhem dlužníka na vydání rozhodnutí o tom, že dlužník není v
úpadku
 konečné zprávě
 žádná odpověď není správná
Pro smlouvu uzavřenou 5 měsíců před zahájením insolvenčního zákona platí
 je zahájením insolvenčního řízení neplatná
 je zahájením insolvenčního řízení neúčinná



je zahájením insolvenčního řízení nicotná
platnost není zahájením insolvenčního řízení dotčena
žádná odpověď není správná
Před zahájením insolvenčního řízení bylo pravomocně rozhodnuto, že kupní smlouva,
kterou dlužník prodal svou věc, je neplatná. To má za následek
 platnost kupní smlouvy může posoudit insolvenční soud jako otázku předběžnou
 správce může podat žalobu na obnovu řízení, kterým byla neplatnost kupní smlouvy
zjištěna
 kupní smlouva se považuje za neplatnou i v insolvenčním řízení
 platnost kupní smlouvy může posoudit insolvenční soud v incidenčním sporu
 žádná odpověď není správná
Dlužník může navrhnout
 řešení úpadku jiným způsobem
 řešení úpadku kombinací možných způsobů
 řešení úpadku jen jedním z možných způsobů
 řešení úpadku podle Zákona o konkursu a vyrovnání
 žádná odpověď není správná
Převod přihlášené pohledávky v průběhu insolvenčního řízení je
 zakázán
 povolen
 vázán na souhlas insolvenčního soudu
 vázán na souhlas věřitelského výboru
 žádná odpověď není správná
Nepodnikající fyzická osoba každý měsíc ze svého platu splácí splátky 3 spotřebitelských
úvěrů. Po úhradě těchto splátek a zaplacení základních životních potřeb jí zbývá každý
měsíc 2 000 Kč. Dne 1. 6. 2008 se stane splatný závazek této osoby vrátit půjčku ve výši
200 000 Kč. K 1. 1. 2008 nemá tato osoba žádné úspory ani žádný zpeněžitelný majetek.
Kdy mohla tato osoba podat návrh na oddlužení
 po 1. 9. 2008, neboť všechny závazky musí být nejméně 3 měsíce po splatnosti
 po 1. 7. 2008, neboť všechny závazky musí být nejméně 30 dnů po splatnosti
 po 1. 6. 2008, neboť všechny závazky musí být po datu splatnosti
 po 1. 1. 2008, neboť se jedná o stav hrozícího úpadku
 žádná odpověď není správná
Hrozící úpadek dlužníka lze v insolvenčním řízení řešit
 kterýmkoliv způsobem řešení úpadku
 pouze oddlužením
 pouze reorganizací
 pouze konkursem
 žádná odpověď není správná
V insolvenčním řízení
 je odvolání vždy nepřípustné
 je odvolání přípustné, stanoví-li tak zákon



je odvolání vždy přípustné
je dovolání vždy nepřípustné
žádná odpověď není správná
Majetek, který do majetkové podstaty nepatří
 zůstává v disposiční sféře dlužníka, jde-li o majetek dlužníka
 přechází do disposiční sféry insolvenčního správce jako zvláštní majetková podstata
 musí insolvenční správce vydat tomu, kdo má na jeho vydání právo
 spravuje insolvenční soud
 žádná odpověď není správná
V insolvenčním rejstříku se povinně zveřejní
 rozhodnutí soudu vydaná v průběhu insolvenčního řízení v anonymizované podobě
 rozhodnutí soudu vydaná v průběhu insolvenčního řízení bez provedené
anonymizace
 rozhodnutí vydaná v incidenčních sporech
 rozhodnutí soudů, vydaná v jiných než incidenčních sporech, byl-li insolvenční
správce účastníkem takovéhoto řízení
 žádná odpověď není správná
Pravdivé je toto prohlášení
 přihláška je podána včas, je-li poslední den lhůty podána doporučeně na poštu
 aby přihláška byla podána včas, musí být nejpozději poslední den lhůty doručena
insolvenčnímu soudu
 je-li přihláška podána u jiného než insolvenčního soudu, postoupí tento soud
přihlášku neprodleně insolvenčnímu soudu, aniž o tom vydává rozhodnutí; účinky
spojené s podáním přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu
soudu
 je-li přihláška podána u jiného než insolvenčního soudu, postoupí tento soud
přihlášku neprodleně insolvenčnímu soudu; účinky spojené s podáním přihlášky jsou
zachovány dnem, kdy je přihláška podána u jiného než insolvenčního soudu
 žádná odpověď není správná
Právní postavení věřitelů se v rámci insolvenčního řízení odvíjí
 zásadně od jejich předúpadkového postavení
 od zjištění v rámci přezkumu jejich přihlášek (pohledávek)
 od rozhodnutí soudu o jejich právním postavení
 od rozhodnutí schůze věřitelů
 žádná odpověď není správná
S insolvenčním návrhem může věřitel spojit
 návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka
 návrh na povolení reorganizace dlužníka
 návrh na povolení oddlužení dlužníka
 návrh na vyhlášení moratoria na majetek dlužníka
 žádná odpověď není správná
Insolvenční zákon reguluje
 konkurs
 vyrovnání
 oddlužení
 reorganizaci
 žádná odpověď není správná
Český soud zahájil a vede insolvenční řízení právnické osoby zapsané v irském
obchodním rejstříku. Český soud bude aplikovat
 jen normy irského úpadkového práva
 normy českého insolvenčního práva
 jen normy EU, národní předpisy vůbec nepoužije
 normy Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 o úpadkovém řízení
 žádná odpověď není správná
V České republice probíhá insolvenční řízení dlužníka. Do tohoto insolvenčního řízení
může přihlásit svou pohledávku
 německý správce daně
 rakouská zdravotní pojišťovna
 polský orgán sociálního zabezpečení
 slovenský celní úřad
 žádná odpověď není správná
Jednací řád pro insolvenční řízení a náležitosti některých podání v insolvenčním řízení
upravuje
 vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 311/2007 Sb.
 vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 312/2007 Sb.
 vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 313/2007 Sb.
 vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 314/2007 Sb.
 žádná odpověď není správná
Obsah a náležitosti zkoušek insolvenčních správců upravuje
 vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 311/2007 Sb.
 vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 312/2007 Sb.
 vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 313/2007 Sb.
 vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 314/2007 Sb.
 žádná odpověď není správná
Způsob stanovení odměny insolvenčních správců a jejich hotové výdaje upravuje
 vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 311/2007 Sb.
 vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 312/2007 Sb.
 vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 313/2007 Sb.
 vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 314/2007 Sb.
 žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen konkursem. Odměna odvozená od zpeněžení majetku se zvyšuje
 o 500 Kč za každého přihlášeného věřitele
 o 750 Kč za každého přihlášeného věřitele



o 1000 Kč za každého přihlášeného věřitele
o 1500 Kč za každého přihlášeného věřitele
žádná odpověď není správná
Pro odměnu insolvenčního správce při konkursu platí
 odměna insolvenčního správce včetně jeho hotových výdajů činí nejméně 45.000,Kč, a to včetně DPH
 odměna insolvenčního správce činí nejméně 45.000,- Kč, a to včetně DPH
 odměna insolvenčního správce včetně jeho hotových výdajů činí nejméně 45.000,Kč; pokud je insolvenční správce plátcem DPH, navyšuje se tato částka o tuto daň
 odměna insolvenčního správce činí nejméně 45.000,- Kč; pokud je insolvenční
správce plátcem DPH, navyšuje se tato částka o tuto daň
 žádná odpověď není správná
Odměnu insolvenčního správce (bez DPH) při oddlužení představuje
 vždy částka 900 Kč /měsíc při oddlužení formou splátkového kalendáře
 částka vypočtená z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné
věřitele, nejméně však 45.000 Kč při oddlužení formou zpeněžení majetkové
podstaty
 vždy částka 900 Kč /měsíc + 2% z částky určené k vydání zajištěnému věřiteli při
oddlužení formou splátkového kalendáře, při kterém dochází ke zpeněžení majetku
sloužícího k zajištění
 částka vypočtená z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele
a výtěžku zpeněžení jednotlivého předmětu zajištění určeného k vydání věřitelům,
jejichž pohledávka byla tímto předmětem zajištěna, při oddlužení formou zpeněžení
majetkové podstaty, při kterém dochází ke zpeněžení majetku sloužícího k zajištění
 žádná odpověď není správná
Dne 18.2.2013 bylo rozhodnuto o povolení oddlužení. Úpadek dlužníka je řešen
oddlužením formou zpeněžení majetkové podstaty. Nezajištěným věřitelům bude
vyplaceno 1 286 000 Kč, dlužník neměl závazky ani z pohledávek postavených na roveň
pohledávkám za podstatou, ani ze zajištěných pohledávek. Výše odměny insolvenčního
správce (bez DPH) bude činit
 45 000 Kč
 192 900 Kč
 70 270 Kč
 267 900 Kč
 žádná odpověď není správná
Pro odměnu insolvenčního správce při konkursu ve kterém nebyly zpeněžovány věci
sloužící k zajištění, platí
 základnou pro výpočet odměny je výtěžek zpeněžení určený k rozdělení mezi
věřitele zahrnuté do rozvrhu
 základnou pro výpočet odměny je výtěžek zpeněžení určený k rozdělení mezi
věřitele zahrnuté do rozvrhu a výtěžek zpeněžení určený k uspokojení pohledávek za
podstatou a pohledávek na roveň jim postavených
 základnou pro výpočet odměny je výtěžek zpeněžení určený k rozdělení mezi
věřitele zahrnuté do rozvrhu a výtěžek zpeněžení určený k uspokojení pohledávek za
podstatou


základnou pro výpočet odměny je výtěžek zpeněžení určený k rozdělení mezi
věřitele zahrnuté do rozvrhu a výtěžek zpeněžení určený k uspokojení pohledávek na
roveň postavených pohledávkám za podstatou
žádná odpověď není správná
Dne 18.2.2013 bylo rozhodnuto o povolení oddlužení. Úpadek dlužníka je řešen
oddlužením formou zpeněžení majetkové podstaty. Nezajištěným věřitelům bude
vyplaceno 286 000 Kč, dlužník neměl závazky ani z pohledávek postavených na roveň
pohledávkám za podstatou, ani ze zajištěných pohledávek. Výše odměny insolvenčního
správce (bez DPH) bude činit
 50 000 Kč
 45 000 Kč
 42 900 Kč
 71 500 Kč
 žádná odpověď není správná
Dne 2.1.2014 bylo rozhodnuto o povolení oddlužení. Úpadek dlužníka je řešen
oddlužením formou splátkového kalendáře. Pokud dlužník všechny pohledávky zcela
uspokojí již po 54 měsících od rozhodnutí o povolení oddlužení a bude rozhodnuto o
splnění oddlužení, bude výše odměny insolvenčního správce (bez DPH) činit
 54 000 Kč
 45 000 Kč
 40 500 Kč
 10 000 Kč
 žádná odpověď není správná
Dne 2.1.2014 bylo rozhodnuto o povolení oddlužení. Úpadek dlužníka je řešen
oddlužením formou plnění splátkového kalendáře. Pokud by od rozhodnutí o povolení
oddlužení uběhlo 60 měsíců a insolvenční správce by zpeněžil věc dlužníka zajišťující
coby zástava pohledávku zajištěného věřitele, kdy by zajištěnému věřiteli bylo vydáno
100 000 Kč, výše odměny insolvenčního správce (bez DPH) bude činit
 65 000 Kč
 48 000 Kč
 45 000 Kč
 10 000 Kč
 žádná odpověď není správná
V insolvenčním řízení je rozhodnuto o úpadku a posléze, dříve než bylo rozhodnuto o
způsobu řešení úpadku, o tom, že dlužník v úpadku není. Výše odměny insolvenčního
správce (bez DPH) bude činit
 45 000 Kč
 10 000 Kč
 1000 Kč za každého přihlášeného věřitele
 bude určena soudem s přihlédnutím k délce, rozsahu a náročnosti činnosti
insolvenčního správce
 žádná odpověď není správná
Úpadek dlužníka je řešen konkursem. Nezajištěným věřitelům bude vyplaceno 100 000
Kč, dlužník neměl závazky ani z pohledávek postavených na roveň pohledávkám za
podstatou, ani ze zajištěných pohledávek. Funkci insolvenčního správce postupně
vykonávali dva správci. První insolvenční správce v květnu 2013 zařadil do seznamu
přihlášených pohledávek 7 přihlášek pohledávek od celkem 5 věřitelů, druhý insolvenční
správce žádnou. Pokud jde o jejich odměnu (bez DPH)
 odměna každého správce bude činit 45 000 Kč
 částka 45 000 Kč se mezi správce rozdělí podle doby, po kterou každý z nich
vykonával funkci insolvenčního správce, a podle rozsahu a náročnosti jejich
činnosti. Prvnímu insolvenčnímu správci, jež zařadil přezkoumané přihlášky
pohledávek do seznamu přihlášených pohledávek, náleží dále odměna ve výši 7 000
Kč
 částka 45 000 Kč se mezi správce rozdělí výlučně podle poměru dob, po kterou
jednotliví správci vykonávali funkci správce
 částka 15 000 Kč se mezi správce rozdělí s přihlédnutím k délce, rozsahu a
náročnosti činnosti jednotlivých správců
 žádná odpověď není správná
Úpadek dlužníka je řešen konkursem. Přezkumné jednání proběhlo v únoru 2013.
Nezajištěným věřitelům bude vyplaceno 100 000 Kč, dlužník neměl závazky ani z
pohledávek postavených na roveň pohledávkám za podstatou, ani ze zajištěných
pohledávek. Insolvenční správce vynaložil (a je schopen prokázat) na poštovném,
telekomunikačních poplatcích, kopiích a opisech 3 000 Kč. Tento výdaj (bez DPH)
 nebude správci vůbec hrazen, je kryt odměnou
 bude správci hrazen jen do výše 2 250 Kč
 bude správci hrazen do výše 3 000 Kč
 bude správci hrazen členy věřitelského výboru
 žádná odpověď není správná
Úpadek dlužníka je řešen oddlužením formou plnění splátkového kalendáře, účinky
schválení oddlužení trvají 60 měsíců. Hotové výdaje (bez DPH) správci
 nebudou vůbec hrazeny
 budou správci hrazeny v prokázané výši
 budou správci hrazeny v prokázané výši, nejvýše však ve výši 9 000 Kč
 budou správci hrazeny paušální částkou 9 000 Kč
 žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen konkursem Paušalizovat výdaje na telekomunikační poplatky částkou
200 Kč měsíčně
 není přípustné
 je přípustné se souhlasem soudu
 je přípustné se souhlasem schůze věřitelů
 je přípustné na základě dohody správce a věřitelského výboru
 žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen konkursem. Nebylo dosaženo žádného zpeněžení, žádný věřitel nebyl
uspokojen. Byla složena záloha na náklady insolvenčního řízení ve výši 20 000 Kč.
Odměna správce ve výši 45 000 Kč (bez DPH)
 bude zcela uhrazena státem




bude co do částky 10 000 Kč hrazena státem, co do částky 20 000 Kč ze zálohy,
zbytek zůstane neuhrazen
bude co do částky 25 000 Kč hrazena státem, co do částky 20 000 Kč ze zálohy
bude co do částky 20 000 Kč hrazena ze zálohy, zbytek zůstane neuhrazen
žádná odpověď není správná
Nelze-li odměnu správce (bez DPH) uhradit z majetkové podstaty nebo ze zálohy na
náklady insolvenčního řízení
 hradí neuhrazenou část odměny stát do výše 10 000 Kč
 hradí neuhrazenou část odměny stát do výše 50 000 Kč
 hradí neuhrazenou část odměny insolvenční navrhovatel
 nárok insolvenčního správce na neuhrazenou část odměny zaniká dnem, kdy
pominou účinky zahájení insolvenčního řízení
 žádná odpověď není správná
Nelze-li odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce uhradit z majetkové podstaty
ani ze složené zálohy, pak platí
 odměnu a hotové výdaje hradí stát maximálně do celkové výše 50.000,- Kč a to
včetně DPH
 odměnu a hotové výdaje hradí stát maximálně do celkové výše 50.000,- Kč; je-li
správce plátcem DPH, navyšuje se tato částka o tuto daň
 stát hradí pouze odměnu, a to maximálně do výše 50.000,- Kč; je-li správce plátcem
DPH, navyšuje se tato částka o tuto daň
 hotové výdaje hradí stát maximálně do celkové výše 50.000,- Kč, a to včetně DPH
 žádná odpověď není správná
Hradí-li stát správci odměnu či náhradu hotových výdajů, výplatu provádí
 Ministerstvo spravedlnosti
 Ministerstvo financí
 insolvenční soud
 Česká advokátní komora
 žádná odpověď není správná
Pro odměnu a hotové výdaje věřitelského výboru platí
 výši odměny určí insolvenční správce, jeho rozhodnutí podléhá souhlasu
insolvenčního soudu
 odměna všech členů a náhradníků nesmí přesáhnout 5% odměny insolvenčního
správce
 výše náhrady cestovních výdajů se řídí zvláštními předpisy, nejvýše však do 5%
odměny insolvenčního správce
 hotové výdaje se hradí v prokázané výši, součet všech hotových výdajů nesmí
přesáhnout 5% odměny insolvenčního správce
 žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen konkursem. Přezkumné jednání proběhlo v dubnu 2013. Nezajištění
věřitelé budou uspokojeni částkou 100 000 Kč. Odměna členů věřitelského výboru a
jejich náhradníků
 bude určena insolvenčním soudem




celková výše odměny všech členů a náhradníků věřitelského výboru bude vždy činit
2250 Kč
celková výše odměny všech členů a náhradníků věřitelského výboru bude činit
nejvýše 2250 Kč
celková výše odměny všech členů a náhradníků věřitelského výboru bude činit
nejvýše 45 000 Kč
žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen konkursem. Přezkumné jednání proběhlo v květnu 2013. Nezajištění
věřitelé budou uspokojení částkou 100 000 Kč. Členům a náhradníkům věřitelského
výboru budou hrazeny výdaje na telekomunikačních poplatcích, poštovném, kopiích a
opisech
 každému členovi či náhradníkovi paušální částkou 1000 Kč
 v prokázané výši, nejvýše však do částky 2250 Kč
 v prokázané výši, nejvýše však do částky 112,50 Kč
 v prokázané výši bez omezení
 žádná odpověď není správná
Minimální limit pojistného plnění a minimální standardy pojistných smluv
insolvenčních správců upravuje
 vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 311/2007 Sb.
 vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 312/2007 Sb.
 vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 313/2007 Sb.
 vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 314/2007 Sb.
 žádná odpověď není správná
Minimální limit pojistného plnění z pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla
vzniknout v souvislosti s výkonem činnosti insolvenčního správce se stanoví
 pro insolvenčního správce, který nemá zvláštní povolení, vždy částkou 1.000.000,Kč
 pro insolvenčního správce, který nemá zvláštní povolení - fyzickou osobu – vždy
částkou 1.000.000,- Kč
 pro insolvenčního správce, který nemá zvláštní povolení - právnickou osobu – vždy
částkou 3.000.000,- Kč
 pro insolvenčního správce, který nemá zvláštní povolení - právnickou osobu – vždy
částkou 5.000.000,- Kč
 žádná odpověď není správná
Insolvenční správce je veřejnou obchodní společností vykonávaje svou činnost
prostřednictvím dvou ohlášených společníků, z nichž ani jeden nemá zvláštní povolení.
Minimální limit pojistného plnění z pojištění odpovědnosti insolvenčního správce činí
 10 000 000 Kč
 5 000 000 Kč
 2 000 000 Kč
 0 Kč, správce nemusí být pojištěn
 žádná odpověď není správná
Přezkumné jednání se konalo před schválením oddlužení splátkovým kalendářem. Při
přezkumném jednání insolvenční správce pohledávku uznal, popřel ji však co do
důvodu a výše dlužník. Nositel popřené nevykonatelné pohledávky byl na přezkumném
jednání přítomen. Za popsané situace platí
 věřitel musí podat žalobu na určení pohledávky do 30 dnů od konání přezkumného
jednání
 věřitel musí podat žalobu na určení pohledávky do 30 dnů od zveřejnění rozhodnutí
o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku, tato lhůta neskončí dříve než
uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění o popření pohledávky zaslaného věřiteli
insolvenčním správcem
 věřitel musí podat žalobu na určení pohledávky do 30 dnů od konání přezkumného
jednání; tato lhůta neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění o
popření pohledávky zaslaného věřiteli insolvenčním správcem
 věřitel musí podat žalobu na určení pohledávky do 30 dnů od zveřejnění rozhodnutí
o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku
 žádná odpověď není správná
Pro oddlužení plněním splátkového kalendáře obecně platí
 doba trvání je šest let
 minimální hodnota plnění pro nezajištěné věřitele činí 30%, pokud není s věřitelem
dohodnuto plnění nižší
 osobou s dispozičním oprávněním s majetkem dlužníka je insolvenční správce
 veškerý majetek dlužníka je zpeněžován
 žádná odpověď není správná
Jestliže ani jeden ze způsobů oddlužení nezíská na schůzi věřitelů potřebnou většinu
hlasů
 insolvenční soud zvolí způsob oddlužení sám
 insolvenční soud svolá za účelem nového hlasování o způsobu oddlužení další
schůzi věřitelů tak, aby se konala nejpozději do 30 dnů
 insolvenční soud rozhodne o způsobu oddlužení podle volby dlužníka obsažené v
návrhu na povolení oddlužení
 insolvenční soud oddlužení zamítne a na majetek dlužníka prohlásí konkurs
 žádná odpověď není správná
Dlužník dne 1.4.2008 (úterý) podal insolvenční návrh. Návrh na povolení oddlužení
musel dlužník u soudu podat
 nejpozději dne 31.3.2008
 dne 1.4.2008
 nejpozději 2.6.2008
 nejpozději 2.5.2008
 žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen oddlužením splátkovým kalendářem. Zajištěný věřitel nedal po dobu
trvání účinků schváleného oddlužení pokyn ke zpeněžení zástavy. Dlužník uspokojil
nezajištěné věřitele co do 60 % a bylo mu přiznáno osvobození. Pro tuto situaci platí
 zajištěný věřitel se může po dlužníkovi domáhat uspokojení své pohledávky jen
z výtěžku zpeněžení zástavy
 zajištěný věřitel se může po dlužníkovi domáhat úroků za dobu od rozhodnutí o
úpadku do skončení insolvenčního řízení



zajištěný věřitel se nemůže po dlužníkovi domáhat vůbec ničeho
zajištěný věřitel se může po dlužníkovi domáhat uspokojení své pohledávky, a to
z veškerého majetku dlužníka
žádná odpověď není správná
Dlužník je po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře
povinen předložit přehled svých příjmů
 správci za uplynulý rok do 15. ledna
 věřitelskému výboru za uplynulé čtvrtletí do konce následujícího měsíce
 insolvenčnímu soudu za uplynulých 6 měsíců k 15. lednu a 15. červenci
 dlužník tuto povinnost nemá
 žádná odpověď není správná
Dlužník je právnickou osobou - společenstvím vlastníků bytových jednotek. Řešení
úpadku oddlužením
 je nepřípustné, protože dlužník je podnikatelem
 je přípustné, pokud nemá dluhy z podnikání
 je nepřípustné, protože dlužník nemá pravidelný příjem ze závislé činnosti
 je nepřípustné, protože dlužník je právnickou osobou
 žádná odpověď není správná
V insolvenčním řízení zahájeném k návrhu dlužníka, kde bylo rozhodnuto o řešení
úpadku oddlužením ve formě zpeněžení majetkové podstaty, tvoří majetkovou podstatu
 majetek, který dlužníkovi patřil v době rozhodnutí o úpadku, jakož i majetek, který
dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení
 majetek, který dlužníkovi patřil v době zahájení insolvenčního řízení jakož i
majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení, pouze však do doby,
než nastaly účinky schválení oddlužení
 majetek, který dlužníkovi patřil v době zahájení insolvenčního řízení, jakož i
majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení
 majetek, který dlužníkovi patřil v době rozhodnutí o úpadku, jakož i majetek, který
dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení, pouze však do doby, než nastaly
účinky schválení oddlužení
 žádná odpověď není správná
Dlužník podal na stanoveném formuláři insolvenční návrh spojený s návrhem na
povolení oddlužení. V návrhu na povolení oddlužení chybí údaj o očekávaných příjmech
dlužníka. Soud
 odmítne insolvenční návrh
 rozhodne o povolení oddlužení
 vyzve dlužníka k doplnění návrhu
 odmítne návrh na povolení oddlužení a rozhodne o úpadku a prohlášení konkursu
 žádná odpověď není správná
K návrhu na povolení oddlužení musí dlužník vždy doložit
 výpisy z bankovního účtu za poslední 3 roky
 listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky
 lékařskou zprávu o zdravotním stavu


daňové přiznání k dani z příjmů za poslední rok
žádná odpověď není správná
Podá-li návrh na povolení oddlužení věřitel, soud tento návrh
 zamítne
 odmítne
 povolí
 vyloučí k samostatnému projednání
 žádná odpověď není správná
Dlužník, který navrhuje, aby mu v oddlužení splátkovým kalendářem zůstávala vyšší
než nepostižitelná částka, o to musí požádat
 v návrhu na povolení oddlužení
 v insolvenčním návrhu
 nejpozději 7 dnů před první schůzí věřitelů
 nejpozději na první schůzi věřitelů
 žádná odpověď není správná
Při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžuje majetek
 žádný majetek se nikdy nezpeněžuje
 nespadající do majetku obvyklého u osob s průměrnou mzdou
 tvořící zajištění pohledávek zajištěných věřitelů
 cenné papíry
 žádná odpověď není správná
Bude-li insolvenční návrh a návrh na povolení oddlužení podán dlužníkem současně,
prohlásí insolvenční soud na majetek dlužníka konkurs pokud
 odmítne pouze návrh na povolení oddlužení
 nebude k návrhu na povolení oddlužení přihlížet
 zamítne insolvenční návrh
 odmítne insolvenční návrh
 žádná odpověď není správná
Na schůzi věřitelů, na jejímž programu je projednání způsobu oddlužení
 dlužník je předvoláván a musí se dostavit osobně nebo jeho zástupce; nedostaví-li
se, insolvenční soud oddlužení neschválí
 dlužník není předvoláván
 dlužník je předvoláván, ale nemusí se dostavit
 dlužník je předvoláván a musí se dostavit osobně
 žádná odpověď není správná
Nezajištěným věřitelem dlužníka je také jeho otec, který souhlasí, že v oddlužení obdrží
jen 15 % své pohledávky, čímž dlužník dosáhne 30% uspokojení pohledávek ostatních
věřitelů. Pro tuto situaci platí
 otec musí svůj souhlas s tímto postupem projevit spolupodpisem insolvenčního
návrhu, jeho podpis musí být úředně ověřen
 není zákonem připuštěna, všichni věřitelé musí být bezvýjimečně uspokojeni stejnou
měrou



dlužník musí k návrhu na povolení oddlužení doložit písemný souhlas otce, podpis
musí být úředně ověřen
otec musí svůj souhlas s tímto postupem udělit ústně do protokolu u insolvenčního
soudu
žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen oddlužením plněním splátkového kalendáře. Banka nabízí dlužníkovi
úvěr s tím, že po dobu trvání insolvenčního řízení bude jen úročen a dlužník úvěr bude
splácet až po skončení insolvenčního řízení. Takovýto úvěr
 dlužník může čerpat jen se souhlasem schůze věřitelů
 dlužník může čerpat
 dlužník nemůže čerpat, neboť insolvenční zákon zakazuje čerpání jakýchkoli nových
úvěrů v průběhu oddlužení
 dlužník může čerpat jen se souhlasem insolvenčního soudu
 žádná odpověď není správná
Úpadek byl řešen oddlužením splátkovým kalendářem. Přihlášení věřitelé byli
uspokojeni co do 45 % a dlužník byl osvobozen od placení zbytku pohledávek. Na
pohledávku věřitele, který se do insolvenčního řízení nepřihlásil, ač se přihlásit měl, se
osvobození
 zásadně nevztahuje
 vztahuje jen, jen pokud o tom zvláštním rozhodnutím rozhodne insolvenční soud
 nevztahuje, protože míra uspokojení věřitelů nedosáhla 50%
 automaticky vztahuje
 žádná odpověď není správná
O povolení oddlužení rozhoduje
 soud
 schůze věřitelů většinou hlasů přítomných věřitelů
 schůze věřitelů většinou hlasů přihlášených věřitelů
 věřitelský výbor
 žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen oddlužením. Věřitel má za to, že existují skutečnosti odůvodňující
zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Takovýto věřitel může
 podat odvolání proti usnesení o povolení oddlužení
 uplatnit námitky nejpozději do skončení schůze, která rozhodovala o způsobu
oddlužení, a to jen za předpokladu, že hlasoval o způsobu oddlužení
 podat námitky do 15 dnů od schválení oddlužení
 uplatnit námitky nejpozději do skončení schůze, která rozhodovala o způsobu
oddlužení, a to nezávisle na tom, zda hlasoval o způsobu oddlužení
 žádná odpověď není správná
Návrh na povolení oddlužení insolvenční soud
 zamítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento
nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem
požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené
náležitosti




odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn, i když v řízení o něm lze přes tento
nedostatek pokračovat
odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm lze pro tento
nedostatek pokračovat jen s obtížemi
odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento
nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem
požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené
náležitosti
žádná odpověď není správná
Pokud dlužník v oddlužení splátkovým kalendářem požádal, aby mu zůstávala vyšší než
nepostižitelná částka
 musí s tím souhlasit všichni věřitelé
 věřitelé se k této žádosti vůbec nevyjadřují
 musí s tím souhlasit většina věřitelů hlasujících na schůzi věřitelů
 věřitelé se usnášejí, zda doporučují žádosti vyhovět
 žádná odpověď není správná
Právo hlasovat o způsobu oddlužení
 mají pouze nezajištění věřitelé, kteří včas přihlásili svou pohledávku. Zajištění
věřitelé hlasují v rozsahu, ve kterém je podle znaleckého posudku vypracovaného v
insolvenčním řízení po rozhodnutí o úpadku hodnota zajištění nižší než výše
zajištěné pohledávky
 mají pouze zajištění věřitelé, kteří včas přihlásili svou pohledávku. Zajištění věřitelé
nehlasují v rozsahu, ve kterém je podle znaleckého posudku vypracovaného v
insolvenčním řízení po rozhodnutí o úpadku hodnota zajištění nižší než výše
zajištěné pohledávky
 mají nezajištění i zajištění věřitelé, kteří včas přihlásili svou pohledávku. Zajištění
věřitelé hlasují v rozsahu, ve kterém je podle znaleckého posudku vypracovaného v
insolvenčním řízení po rozhodnutí o úpadku hodnota zajištění nižší než výše
zajištěné pohledávky
 mají pouze nezajištění věřitelé, kteří včas přihlásili svou pohledávku. Zajištění
věřitelé nehlasují ani v rozsahu, ve kterém je podle znaleckého posudku
vypracovaného v insolvenčním řízení po rozhodnutí o úpadku hodnota zajištění nižší
než výše zajištěné pohledávky
 žádná odpověď není správná
Nebude-li návrh na povolení oddlužení podán na formuláři předepsaným insolvenčním
zákonem
 insolvenční soud návrh odmítne
 insolvenční soud nebude k návrhu přihlížet
 insolvenční soud vyzve osobu, která návrh podala k jeho opravě a doplnění
 insolvenční soud prohlásí na majetek dlužníka konkurs
 žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen oddlužením splátkovým kalendářem. Zajištěný věřitel během oddlužení
neudělil pokyn ke zpeněžení předmětu zajištění. Jeho pohledávka se po dobu trvání
oddlužení
 úročila diskontní sazbou České národní banky




úročila dle smlouvy, úroky přirostlé od rozhodnutí o úpadku jsou ale vyloučeny z
uspokojení a v případě přiznání osvobození se jich zajištěný věřitel bude moci
domáhat až za dobu od skončení insolvenčního řízení
vůbec neúročila
úročila zákonnou sazbou 3 % p.a.
žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen oddlužením plněním splátkového kalendáře. Dlužník zdědil nemovitost.
Tuto nemovitost
 je dlužník povinen zpeněžit, pokud předpokládaná míra uspokojení věřitelů činí
méně než 50 %
 si dlužník může ponechat
 je dlužník vždy povinen zpeněžit
 je dlužník povinen předat správci, který ji zpeněží
 žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen oddlužením plněním splátkového kalendáře. Dlužník zdědil nemovitost.
Tuto nemovitost
 je dlužník povinen vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení, pokud předpokládaná
míra uspokojení věřitelů činí méně než 50 %
 si dlužník může ponechat
 je dlužník vždy povinen vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení
 je dlužník povinen zpeněžit
 žádná odpověď není správná
Při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen
 plnit všem věřitelům po dobu 5 let, ledaže před uplynutím této lhůty dojde ke 100%
uspokojení pohledávek
 plnit věřitelům do výše 30% jejich zjištěných pohledávek, nejdéle po dobu 5 let
 plnit nezajištěným věřitelům po dobu 5 let, ledaže před uplynutím této lhůty dojde
ke 100% uspokojení pohledávek; zajištěný věřitel je oprávněn požadovat uspokojení
z výtěžku dosaženého zpeněžením předmětu zajištění
 plnit věřitelům do výše 30% jejich zjištěných pohledávek, nejdéle po dobu 5 let
 žádná odpověď není správná
Dlužník podal na stanoveném formuláři insolvenční návrh spojený s návrhem na
povolení oddlužení. V majetku dlužníka je i nemovitost, k návrhu na povolení oddlužení
ale není přiložen znalecký posudek tuto nemovitost oceňující. Soud
 ustanoví znalce, který nemovitost ocení
 povolí oddlužení, nemovitost ocení správce
 odmítne insolvenční návrh
 vyzve dlužníka k předložení znaleckého posudku ve lhůtě ne delší než 7 dnů
 žádná odpověď není správná
Dlužník podal na stanoveném formuláři insolvenční návrh spojený s návrhem na
povolení oddlužení. V majetku dlužníka je i nemovitost, k návrhu na povolení oddlužení
ale není přiložen znalecký posudek tuto nemovitost oceňující. Soud
 ustanoví znalce, který nemovitost ocení




povolí oddlužení, nemovitost může ocenit insolvenční správce sám
odmítne insolvenční návrh
vyzve dlužníka k předložení znaleckého posudku ve lhůtě ne delší než 7 dnů
žádná odpověď není správná
Nepodnikající fyzická osoba každý měsíc ze svého platu splácí splátky 3 spotřebitelských
úvěrů. Po úhradě těchto splátek a zaplacení základních životních potřeb jí zbývá každý
měsíc 2 000 Kč. Dne 1. 6. 2008 se stane splatný závazek této osoby vrátit půjčku ve výši
200 000 Kč. K 1. 1. 2008 nemá tato osoba žádné úspory ani žádný zpeněžitelný majetek.
Kdy mohla tato osoba podat návrh na oddlužení
 po 1. 9. 2008, neboť všechny závazky musí být nejméně 3 měsíce po splatnosti
 po 1. 7. 2008, neboť všechny závazky musí být nejméně 30 dnů po splatnosti
 po 1. 6. 2008, neboť všechny závazky musí být po datu splatnosti
 po 1. 1. 2008, neboť se jedná o stav hrozícího úpadku
 žádná odpověď není správná
Návrh na povolení oddlužení musí povinně obsahovat
 označení dlužníka
 údaje o příjmech dlužníka za posledních 5 let
 podpis ručitele
 rozsah vyživovacích povinností dlužníkova manžela
 žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen oddlužením plněním splátkového kalendáře. Dlužník dostal k
životnímu jubileu věcný dar. Tento dar
 je dlužník vždy povinen zpeněžit
 si dlužník může ponechat
 je dlužník povinen předat správci, který ji zpeněží
 je dlužník povinen zpeněžit, pokud předpokládaná míra uspokojení věřitelů činí
méně než 50 %
 žádná odpověď není správná
Je-li rozhodnuto o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, insolvenční
správce
 zpeněží veškerý majetek dlužníka
 v závěru zpeněžení předloží konečnou zprávu
 dohlíží nad činností dlužníka
 existovalo-li, vypořádá společné jmění manželů dlužníka a jeho manžela
 žádná odpověď není správná
Návrh na povolení oddlužení může podat
 dlužník
 věřitel, je-li insolvenčním navrhovatelem
 přihlášený věřitel
 státní zástupce
 žádná odpověď není správná
Neobsahuje-li návrh na povolení oddlužení
 všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud
usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené
lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo
doplnění provést
 většinu náležitostí nebo je málo srozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud
usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené
lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo
doplnění provést
 všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud
usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené
lhůtě, která nesmí být delší než 10 dnů. Insolvenční soud ji nemusí poučit, jak má
opravu nebo doplnění provést
 všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný nebo je neurčitý, insolvenční soud
usnesením vyzve osobu, která jej podala nebo jejího zákonného zástupce, k jeho
opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 10 dnů. Současně ji
poučí, jak má opravu nebo doplnění provést
 žádná odpověď není správná
O osvobození dlužníka od placení pohledávek rozhodne soud
 automaticky v rámci rozhodnutí, jímž bere na vědomí splnění oddlužení
 na návrh správce
 na návrh dlužníka
 jen, souhlasí-li s tím schůze věřitelů
 žádná odpověď není správná
Insolvenční soud neschválí oddlužení. Tato skutečnost povede
 ke svolání další schůze věřitelů, která rozhodne o způsobu řešení úpadku
 k prohlášení konkursu
 k okamžitému odvolání insolvenčního správce z funkce
 k okamžitému rozhodnutí o skončení insolvenčního řízení
 žádná odpověď není správná
Splnění oddlužení
 vezme insolvenční soud na vědomí rozhodnutím, proti němuž je odvolání přípustné;
právní mocí tohoto rozhodnutí insolvenční řízení končí. Současně insolvenční soud
rozhodne o odměně insolvenčního správce a jeho nákladech a zprostí insolvenčního
správce jeho funkce
 vezme insolvenční soud na vědomí rozhodnutím, proti němuž není odvolání
přípustné; právní mocí tohoto rozhodnutí insolvenční řízení končí. Současně
insolvenční soud rozhodne o odměně insolvenčního správce a jeho nákladech a
zprostí insolvenčního správce jeho funkce
 vezme insolvenční soud na vědomí rozhodnutím, proti němuž je stížnost přípustná;
zveřejněním tohoto rozhodnutí insolvenční řízení končí. Současně insolvenční soud
rozhodne o odměně insolvenčního správce a jeho nákladech a zprostí insolvenčního
správce jeho funkce
 vezme insolvenční soud na vědomí rozhodnutím, proti němuž není odvolání
přípustné, ale je přípustné dovolání a žaloba pro zmatečnost; právní mocí tohoto
rozhodnutí insolvenční řízení nekončí. Insolvenční soud rozhodne o odměně

insolvenčního správce a jeho nákladech a zprostí insolvenčního správce jeho funkce
po právní moci tohoto rozhodnutí
žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen oddlužením plněním splátkového kalendáře. Nad činností dlužníka v
insolvenčním řízení vykonává dohled
 státní zástupce
 insolvenční správce
 finanční úřad
 Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových
 žádná odpověď není správná
Po pěti letech splátek, kterými obdrželi nezajištění věřitelé 38% svých pohledávek, při
oddlužení splátkovým kalendářem
 zaniká dlužníkova povinnost zaplatit neuhrazené zbytky pohledávek věřitelů
automaticky ze zákona
 zaniká dlužníkova povinnost zaplatit neuhrazené zbytky pohledávek věřitelů na
základě rozhodnutí soudu o osvobození dlužníka od placení pohledávek; soud
rozhoduje bez návrhu
 zaniká dlužníkova povinnost zaplatit neuhrazené zbytky pohledávek věřitelů na
základě rozhodnutí soudu o osvobození dlužníka od placení pohledávek; soud
rozhoduje jen na návrh dlužníka
 povinnost dlužníka zaplatit neuhrazené zbytky pohledávek věřitelů nezaniká
 žádná odpověď není správná
Po povolení oddlužení zaslal věřitel soudu a na vědomí správci přípis označený jako
"Hlasovací lístek", ve kterém uvedl, pro který způsob oddlužení hlasuje. Přípis byl
podepsán, ale podpis nebyl úředně ověřen
 hlasovací lístek je platný a bude připočítán k hlasům věřitelů na schůzi přítomných
 hlasovací lístek je vadný, správce vyzve věřitele k doplnění úředně ověřeného
podpisu ve lhůtě 3 dnů
 k hlasovacímu lístku se nepřihlíží, soud o tom učiní záznam, který zveřejní v
insolvenčním rejstříku
 k hlasovacímu lístku se nepřihlíží, o čemž věřitele insolvenční správce neprodleně
vyrozumí
 žádná odpověď není správná
Návrh na povolení oddlužení
 může, ale nemusí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem, podá-li insolvenční
návrh jiná osoba, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději do 30 dnů od
doručení insolvenčního návrhu dlužníku; o tom musí být dlužník při doručení
insolvenčního návrhu poučen
 musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem. Podá-li insolvenční návrh jiná
osoba, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději do 15 dnů od doručení
insolvenčního návrhu dlužníku; o tom musí být dlužník při doručení insolvenčního
návrhu poučen
 musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem. Podá-li insolvenční návrh jiná
osoba, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději do 30 dnů od doručení


insolvenčního návrhu dlužníku; o tom musí být dlužník při doručení insolvenčního
návrhu insolvenčním správcem poučen
musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem a podá-li insolvenční návrh jiná
osoba, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději do 30 dnů od doručení
insolvenčního návrhu dlužníku; o této možnosti musí být dlužník při doručení
insolvenčního návrhu poučen
žádná odpověď není správná
Na schůzi věřitelů projednávající způsob oddlužení
 je dlužník povinen se dostavit osobně
 je zákonem vyžadována přítomnost dlužníka nebo jeho zástupce
 není přítomnost dlužníka povinná
 je dlužník povinen zodpovědět dotazy přítomných věřitelů
 žádná odpověď není správná
O přijetí způsobu oddlužení rozhodují
 nezajištění věřitelé
 zajištění věřitelé
 insolvenční soud, pokud ani jeden ze způsobů oddlužení nezískal prostou většinu
hlasů nezajištěných věřitelů
 insolvenční správce, pokud žádný z věřitelů o způsobu oddlužení nehlasoval
 žádná odpověď není správná
Pokud insolvenční soud návrh na povolení oddlužení
 odmítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem
 vezme na vědomí jeho zpětvzetí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova
úpadku konkursem
 zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem
 odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o
zastavení insolvenčního řízení
 žádná odpověď není správná
Věřitelé mohou o způsobu oddlužení hlasovat
 osobně na schůzi věřitelů
 prostřednictvím zástupce, který se osobně zúčastní schůze věřitelů
 hlasovacím lístkem bez úředně ověřeného podpisu
 hlasovacím lístkem s úředně ověřeným podpisem
 žádná odpověď není správná
Po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník
povinen
 vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a v případě, že je nezaměstnaný, o
získání příjmu usilovat; nesmí rovněž odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat
 hodnoty získané dědictvím, darem a z neúčinného právního úkonu, jakož i majetek,
který dlužník neuvedl v seznamu majetku, ač tuto povinnost měl, vydat
insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné
příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře



bez zbytečného odkladu oznámit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a
věřitelskému výboru každou změnu svého bydliště nebo sídla a zaměstnání
vždy k 15. prosinci a 15. červnu kalendářního roku předložit insolvenčnímu správci
a všem nezajištěným věřitelům přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních
měsíců
žádná odpověď není správná
Po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník
povinen
 podávat čtvrtletně insolvenčnímu správci zprávu o svých příjmech
 oznámit nejpozději do konce každého kalendářního roku změnu bydliště
 vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a v případě, že je nezaměstnaný, o
získání příjmu usilovat
 oznámit bez zbytečného odkladu věřitelskému výboru změnu zaměstnání
 žádná odpověď není správná
Věřitelé v oddlužení
 hlasují, zda oddlužení přijímají, a následně i o způsobu oddlužení
 hlasují jen o způsobu oddlužení
 mohou hlasovat výlučně osobně (resp. zástupcem) na schůzi věřitelů,
 mohou hlasovat osobně (resp. zástupcem) na schůzi věřitelů nebo hlasovacím
lístkem
 žádná odpověď není správná
Osvobození od placení pohledávek po splnění oddlužení  dlužník je osvobozen od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v
němž nebyly uspokojeny
 dlužník je osvobozen od placení pohledávek věřitelů, kteří se do insolvenčního
řízení nepřihlásili, ač tak učinit mohli
 dlužník je osvobozen od placení pohledávek věřitelů, k nimž se v insolvenčním
řízení nepřihlíželo
 dlužník je osvobozen od placení všech pohledávek
 žádná odpověď není správná
Hlasovací právo o způsobu oddlužení
 mají zajištění věřitelé pouze v rozsahu, v jakém výše zajištěné pohledávky přesahuje
hodnotu zajištění stanovenou znaleckým posudkem
 hlasovací právo nemají na schůzi nepřítomní věřitelé; tedy v tomto případě nelze
hlasovat pomocí hlasovacího lístku
 hlasovací právo nemají věřitelé, kteří jsou ve vztahu dlužníkovi osobami blízkými
 hlasovací právo mají pouze nezajištění věřitelé, kteří včas přihlásili svoji pohledávku
 žádná odpověď není správná
Návrh na povolení oddlužení musí být podán dlužníkem
 spolu s jeho insolvenčním návrhem
 nejpozději do 30 dnů od zahájení insolvenčního řízení
 nejpozději do 30 dnů od zahájení insolvenčního řízení; to platí, bylo-li řízení
zahájeno na základě věřitelského insolvenčního návrhu


nejpozději do 30 dnů od doručení věřitelského insolvenčního návrhu dlužníkovi
žádná odpověď není správná
Insolvenční soud schválené oddlužení splátkovým kalendářem zruší
 jestliže se dlužník dostal do prodlení se zaplacením 3 po sobě jdoucích splátek
stanovených splátkovým kalendářem
 jestliže dlužníkovi vznikl po schválení oddlužení peněžitý závazek, a to za
předpokladu, že je po splatnosti po dobu delší než 3 měsíce
 jestliže se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možno splnit
 jestliže to navrhne dlužník
 žádná odpověď není správná
Nabude-li dlužník po schválení oddlužení do vlastnictví děděním nemovitost, pak
 v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře je povinen dlužník nemovitost
zpeněžit a výtěžek rozdělit mezi věřitele ve formě mimořádné splátky
 v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře je povinen insolvenční správce
nemovitost zpeněžit a výtěžek rozdělit mezi věřitele ve formě mimořádné splátky
 v případě oddlužení zpeněžením majetkové podstaty je povinen insolvenční správce
nemovitost zpeněžit a výtěžek rozdělit mezi věřitele spolu s ostatním výtěžkem v
rozvrhovém usnesení
 v případě oddlužení zpeněžením majetkové podstaty nedojde ke zpeněžení
nemovitosti a dlužník s ní naloží dle svého uvážení
 žádná odpověď není správná
Dlužník vezme svůj návrh na povolení oddlužení zpět v době od povolení do schválení
oddlužení. Soud
 insolvenční řízení zastaví
 vezme zpětvzetí na vědomí
 rozhodne o zrušení úpadku
 rozhodne o prohlášení konkursu
 žádná odpověď není správná
Mezi povinné přílohy návrhu na povolení oddlužení patří
 listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za posledních 5 let
 výpis z rejstříku trestů
 seznam závazků, případně prohlášení o změnách, ke kterým v mezidobí došlo v
porovnání se seznamy závazků, které v insolvenčním řízení již dříve předložil
 znalecký posudek, kterým byl oceněn movitý majetek sloužící k zajištění
pohledávek jeho věřitelů
 žádná odpověď není správná
Návrh na povolení oddlužení
 podaný opožděně insolvenční soud odmítne rozhodnutím, které doručí dlužníku,
osobě, která takový návrh podala, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru.
Odvolání může podat pouze osoba, která takový návrh podala
 podaný subjektem, který k tomu nebyl oprávněn, insolvenční soud odmítne
rozhodnutím, které doručí dlužníku, osobě, která takový návrh podala,



insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání může podat pouze osoba,
která takový návrh podala
podaný opožděně nebo někým, kdo k tomu nebyl oprávněn, insolvenční soud
zamítne rozhodnutím, které doručí dlužníku, osobě, která takový návrh podala,
insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti tomuto rozhodnutí
není přípustné
podaný opožděně nebo někým, kdo k tomu nebyl oprávněn, insolvenční soud
odmítne rozhodnutím, které doručí pouze dlužníku. Odvolání může podat pouze
osoba, která takový návrh podala
žádná odpověď není správná
Dlužník, který navrhuje, aby mu v oddlužení splátkovým kalendářem zůstávala vyšší
než nepostižitelná částka, je povinen
 o to požádat v návrhu na povolení oddlužení
 uvést výši navrhovaných měsíčních splátek nebo způsob jejich určení
 vysvětlit důvod, které vedly k jeho úpadku
 přiložit k návrhu na povolení oddlužení souhlas s výší měsíčních splátek udělený
nejméně polovinou nezajištěných věřitelů počítáno podle výše pohledávky,
 žádná odpověď není správná
Osvobození od placení pohledávek v případě, že dlužník řádně a včas splnil všechny
povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, se týká
 peněžitého trestu nebo jiné majetkové sankce, která byla dlužníku uložena v trestním
řízení pro úmyslný trestný čin
 neuspokojených částí nezajištěných pohledávek zahrnutých do oddlužení
 pohledávek věřitelů, kteří své pohledávky v insolvenčním řízení nepřihlásili
 pohledávek na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti
 žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen oddlužením plněním splátkového kalendáře. Vyjde najevo, že dlužník
dlouhodobě zatajoval další pravidelný příjem z dalšího pracovního poměru. Tato
skutečnost
 nemá na insolvenční řízení žádný vliv
 povede ke svolání schůze věřitelů, která rozhodne o dalším postupu
 je důvodem ke zrušení schváleného oddlužení
 je důvodem pro prohlášení konkursu
 žádná odpověď není správná
Úpadek byl řešen oddlužením splátkovým kalendářem a dlužník byl osvobozen od
placení pohledávek. Za rok vyjde najevo, že dlužník ze zatajeného příjmu poskytl
jednomu věřiteli výhodu tím, že jej – na rozdíl od ostatních věřitelů – zcela uspokojil.
Tato okolnost
 je bez jakéhokoliv vlivu na přiznané osvobození
 automaticky znamená odpadnutí účinku osvobození
 umožňuje dotčeným věřitelům navrhnout odejmutí osvobození
 může vést k odejmutí osvobození rozhodnutím soudu
 žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen oddlužením plněním splátkového kalendáře. Dlužník změnil
zaměstnavatele. Tuto skutečnost oznámí
 insolvenčnímu soudu
 insolvenčnímu správci
 každému z přihlášených věřitelů
 věřitelskému výboru
 žádná odpověď není správná
Návrh na oddlužení může za předpokladu, že nemá dluhy z podnikání, podat
 každá fyzická osoba
 fyzická osoba, která není podnikatelem
 právnická osoba, která není podnikatelem
 věřitel dlužníka, přičemž dlužník musí být fyzickou osobou
 žádná odpověď není správná
Při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty bude k uspokojení věřitelů využit
majetek, který dlužník nabyl
 v době od zahájení insolvenčního řízení do povolení oddlužení
 v době od povolení oddlužení do schválení oddlužení
 v době od schválení oddlužení do podání konečné zprávy
 před zahájením insolvenčního řízení
 žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen oddlužením plněním splátkového kalendáře. Dlužník se přestěhoval do
nového bydliště. Tuto skutečnost oznámí
 insolvenčnímu soudu
 insolvenčnímu správci
 každému z přihlášených věřitelů
 věřitelskému výboru
 žádná odpověď není správná
Rozhoduje-li insolvenční soud v oddlužení splátkovým kalendářem o tom, že dlužníkovi
bude ponechána vyšší než exekucí nepostižitelná částky, přihlíží k
 opatřením, která dlužník činí ke snížení svých příjmů
 opatřením, která dlužník činí ke zvýšení svých závazků
 důvodům úpadku
 doporučení věřitelů
 žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen oddlužením splátkovým kalendářem. Zajištěný věřitel
 bude uspokojen z výtěžku zpeněžení zajištění; případný neuhrazený zbytek jeho
pohledávky bude uspokojován splátkovým kalendářem
 nemusí po dobu oddlužení udělit pokyn ke zpeněžení předmětu zajištění
 musí udělit pokyn ke zpeněžení předmětu zajištění nejpozději do jednoho roku od
schválení oddlužení
 bude uspokojen jen z výtěžku zpeněžení zajištění
 žádná odpověď není správná
O způsobu oddlužení dlužníka
 rozhodují zajištění věřitelé na schůzi věřitelů nebo mimo schůzi věřitelů
prostřednictvím hlasovacích lístků
 mohou nezajištění věřitelé rozhodovat mimo schůzi věřitelů, a to i před zahájením
insolvenčního řízení. K jejich hlasu se bude přihlížet jen tehdy, pokud včas přihlásili
svou pohledávku
 mohou nezajištění věřitelé rozhodovat mimo schůzi věřitelů, a to i před zahájením
insolvenčního řízení. K jejich hlasu se bude přihlížet jen tehdy, pokud jej sami
doručí insolvenčnímu soudu a včas přihlásí svou pohledávku
 nerozhoduje insolvenční správce
 žádná odpověď není správná
Pro oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty obecně platí
 zpeněžení majetku provádí dlužník
 zpeněžuje se i majetek nabytý dlužníkem po schválení oddlužení
 minimální hodnota plnění pro nezajištěné věřitele činí 30%, pokud není s věřitelem
dohodnuto plnění nižší
 po ukončení zpeněžování podá insolvenční správce konečnou zprávu
 žádná odpověď není správná
Bude-li insolvenční návrh a návrh na povolení oddlužení podán dlužníkem současně,
prohlásí insolvenční soud na majetek dlužníka konkurs pokud
 odmítne insolvenční návrh
 zamítne návrh na povolení oddlužení
 nebude k insolvenčnímu návrhu přihlížet
 odmítne pouze návrh na povolení oddlužení
 žádná odpověď není správná
Návrh na povolení oddlužení
 musí obsahovat údaje o příjmech dlužníka za posledních 5 let
 musí obsahovat údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech
 musí být podán na stanoveném formuláři
 musí být sepsán advokátem nebo osobou s právnickým vzděláním
 žádná odpověď není správná
Pokud soud zjistí, že návrh na povolení oddlužení
 neobsahuje všechny náležitosti, je neurčitý či nesrozumitelný, bez dalšího návrh na
povolení oddlužení odmítne
 neobsahuje všechny náležitosti, je neurčitý či nesrozumitelný, návrh na povolení
oddlužení odmítne poté, co marně uplyne lhůta k odstranění vad stanovená
dlužníkovi insolvenčním soudem
 k řádnému návrhu nejsou připojeny zákonem požadované přílohy, bez dalšího návrh
na povolení oddlužení odmítne
 k řádnému návrhu nejsou připojeny zákonem požadované přílohy, návrh na povolení
oddlužení odmítne poté, co marně uplyne lhůta k doplnění příloh stanovená
dlužníkovi insolvenčním soudem
 žádná odpověď není správná
Oddlužení lze provést
 plněním splátkového kalendáře
 jednorázovým vyrovnáním
 zpeněžením majetkové podstaty
 prostřednictvím plánu oddlužení schváleného schůzí věřitelů
 žádná odpověď není správná
Dlužník podal na stanoveném formuláři insolvenční návrh spojený s návrhem na
povolení oddlužení. Dlužník ani přes výzvu soudu k doplnění nedoložil listiny
dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky. Soud
 rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku
 návrh na povolení oddlužení odmítne
 rozhodne o prohlášení konkursu
 insolvenční řízení zastaví
 žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen oddlužením plněním splátkového kalendáře. Zajištěný věřitel
 obdrží jen výtěžek zpeněžení předmětu zajištění
 obdrží výtěžek zpeněžení předmětu zajištění, případná zbývající neuspokojená část
jeho pohledávky se uspokojuje splátkami
 musí požádat o zpeněžení předmětu zajištění nejpozději do 2 let od schválení
oddlužení
 nemusí po dobu trvání oddlužení požádat o zpeněžení předmětu zajištění
 žádná odpověď není správná
Pro účinky schválení oddlužení formou splátkového kalendáře platí
 účinky nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o schválení oddlužení v
insolvenčním rejstříku
 účinky nastávají právní mocí rozhodnutí o schválení oddlužení
 zveřejněním rozhodnutí o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku se ruší
omezení dlužníka v jeho dispozičních oprávněních s majetkem
 právní mocí rozhodnutí o schválení oddlužení se ruší omezení dlužníka v jeho
dispozičních oprávněních s majetkem
 žádná odpověď není správná
V průběhu plnění oddlužení formou splátkového kalendáře je
 dlužník povinen podávat insolvenčnímu soudu vždy k 15.3. a 15.9. přehled svých
příjmů za uplynulých 6 měsíců
 dlužník povinen podávat insolvenčnímu soudu jednou za 3 měsíce písemnou zprávu
o plnění oddlužení
 insolvenční správce povinen podávat insolvenčnímu soudu vždy k 15.3. a 15.9.
přehled o příjmech dlužníka za uplynulých 6 měsíců
 insolvenční správce povinen podávat insolvenčnímu soudu nejméně jednou za 3
měsíce písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení, neurčí-li insolvenční soud
jinak
 žádná odpověď není správná
Insolvenční soud návrh na povolení oddlužení zamítne pokud
 návrh na povolení oddlužení dlužníka podal pouze věřitel
 návrh na povolení oddlužení znovu podal dlužník, o jehož návrhu na povolení
oddlužení insolvenční soud již dříve rozhodl
 je zřejmé, že bude zajištěným věřitelům v průběhu oddlužení vyplaceno méně než
30% jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí
 lze důvodně předpokládat, že bude nezajištěným věřitelům v průběhu oddlužení
vyplaceno méně než 30% jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním
souhlasí
 žádná odpověď není správná
Dlužník podal návrh na povolení oddlužení. V seznamu majetku musí být znalecky
oceněno
 vše
 cenné papíry
 nemovitosti
 věci tvořící zástavu
 žádná odpověď není správná
Osvobození od placení pohledávek se vztahuje
 na peněžitý trest uložený v trestním řízení za nedbalostní trestný čin
 na pokutu uloženou ve správním řízení za přestupek spáchaný úmyslně
 na náhradu škody způsobenou úmyslně
 na náhradu škody způsobenou z nedbalosti
 žádná odpověď není správná
V průběhu oddlužení splátkovým kalendářem
 insolvenční správce vůbec nepůsobí
 insolvenční správce podává pravidelné zprávy soudu a věřitelskému výboru
 insolvenční správce každý kalendářní měsíc obdrží od zaměstnavatele dlužníka
postižitelnou část jeho příjmu a provádí její rozvržení mezi věřitele
 insolvenční správce vykonává dohled nad činností dlužníka
 žádná odpověď není správná
Návrh na povolení oddlužení
 musí být podán na stanoveném formuláři
 musí obsahovat úředně ověřený podpis dlužníka, pokud je podáván zároveň jako
insolvenční návrh
 musí dlužník, je-li insolvenčním navrhovatelem, podat nejpozději do 15 dnů od
podání insolvenčního návrhu
 musí dlužník, není-li insolvenčním navrhovatelem, podat nejpozději 10 dnů před
první schůzí věřitelů, která se má konat po rozhodnutí o úpadku
 žádná odpověď není správná
Okamžiku schválení oddlužení vždy musí předcházet
 podání insolvenčního návrhu
 ustanovení insolvenčního správce
 povolení oddlužení


osvobození dlužníka od placení pohledávek
žádná odpověď není správná
Insolvenční soud návrh na povolení oddlužení zamítne, pokud
 z podaného návrhu na povolení oddlužení vyplývá, že bude zajištěným věřitelům
v průběhu oddlužení vyplaceno méně než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito
věřitelé s nižším plněním
 návrh na povolení oddlužení znovu podal dlužník, o jehož návrhu na povolení
oddlužení v rámci téhož insolvenčního řízení insolvenční soud již dříve rozhodl
 jejím sledován nepoctivý záměr
 z podaného návrhu na povolení oddlužení vyplývá, že bude nezajištěným věřitelům
v průběhu oddlužení vyplaceno méně než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito
věřitelé s nižším plněním
 žádná odpověď není správná
Insolvenční řízení, v němž bude úpadek řešen formou oddlužení, může zahájit
 pouze dlužník
 pouze věřitel
 dlužník nebo jeho věřitel
 dlužník nebo jakákoli třetí osoba, která ví o dlužníkově úpadku
 žádná odpověď není správná
Insolvenční řízení, v němž bude úpadek řešen formou oddlužení, může zahájit
 pouze dlužník
 pouze věřitel
 dlužník nebo alespoň dva jeho věřitelé
 procesní zmocněnec dlužníka nebo věřitele
 žádná odpověď není správná
Část výtěžku zpeněžení, která zbude po uspokojení zajištěného věřitele (přebytek
výtěžku zpeněžení) v oddlužení plněním splátkovým kalendářem
 náleží zajištěnému věřiteli v plné výši
 náleží do majetkové podstaty
 se použije pro uspokojení nezajištěných věřitelů
 náleží insolvenčnímu správci
 žádná odpověď není správná
Část výtěžku zpeněžení, která zbude po uspokojení zajištěného věřitele (přebytek
výtěžku zpeněžení) v oddlužení plněním splátkovým kalendářem
 náleží zajištěnému věřiteli v plné výši
 náleží dlužníkovi, tedy do majetkové podstaty
 nenáleží dlužníkovi
 náleží insolvenčnímu správci
 žádná odpověď není správná
Manželé
 musí vždy s povolením oddlužení druhého manžela souhlasit
 musí podat návrh na povolení oddlužení vždy společně



kterým je povoleno oddlužení, zaniká ke dni prohlášení úpadku ze zákona společné
jmění manželů
musí podat návrh na povolení ve stejný okamžik
žádná odpověď není správná
Manželé
 v insolvenčním řízení navzájem ručí za své závazky
 musí podat návrh na povolení oddlužení vždy společně
 kterým je povoleno oddlužení, zaniká ke dni prohlášení úpadku ze zákona společné
jmění manželů
 musí podat návrh na povolení oddlužení ve stejný okamžik
 žádná odpověď není správná
Svůj hlas pro některý ze způsobů oddlužení vyjádřený zasláním hlasovacího lístku
 není věřitel oprávněn změnit
 je věřitel oprávněn změnit pouze hlasováním na schůzi věřitelů
 je zajištěný věřitel oprávněn změnit zasláním nového hlasovacího lístku, který bude
insolvenčnímu soudu doručen nejpozději den před konáním schůze věřitelů, která
má rozhodovat o způsobu oddlužení dlužníka
 je zajištěný věřitel s prvním pořadím oprávněn změnit buď hlasováním na schůzi
věřitelů, nebo zasláním nového hlasovacího lístku, který bude insolvenčnímu soudu
doručen nejpozději den před konáním schůze věřitelů, která má rozhodovat o
způsobu oddlužení dlužníka
 žádná odpověď není správná
Bude-li insolvenční návrh a návrh na povolení oddlužení podán dlužníkem současně,
prohlásí insolvenční soud na majetek dlužníka konkurs pokud
 zamítne insolvenční návrh
 nebude k návrhu na povolení oddlužení přihlížet
 odmítne pouze návrh na povolení oddlužení
 odmítne insolvenční návrh
 žádná odpověď není správná
O schválení oddlužení rozhoduje:
 insolvenční soud
 schůze věřitelů většinou hlasů přítomných věřitelů
 schůze věřitelů většinou hlasů přihlášených věřitelů
 věřitelský výbor
 žádná odpověď není správná
Zjistí-li insolvenční správce v době po povolení oddlužení, avšak před jeho schválením,
skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení
oddlužení
 nikomu je nesdělí
 sdělí je insolvenčnímu soudu po podání návrhu na osvobození od placení
pohledávek
 upozorní na ně před rozhodnutím schůze věřitelů o způsobu oddlužení
 sdělí je výlučně státnímu zástupci

žádná odpověď není správná
Návrh na povolení oddlužení může vzít dlužník účinně zpět
 nejpozději do rozhodnutí o povolení oddlužení
 nejpozději do schválení oddlužení
 nejpozději do právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení
 kdykoliv v průběhu insolvenčního řízení
 žádná odpověď není správná
V průběhu oddlužení splátkovým kalendářem vyjde najevo, že po schválení oddlužení
dlužník zakoupil a využil zahraniční zájezd s úhradou ceny 12 měsíčními splátkami,
přičemž již 3 splátky cestovní kanceláři nezaplatil
 tato skutečnost nemá na oddlužení vliv
 tato skutečnost povede k prodloužení doby trvání splátkové kalendáře
 tato skutečnost povede k zrušení schváleného oddlužení a prohlášení konkursu na
dlužníka
 tato skutečnost povede k zrušení schváleného oddlužení a zastavení insolvenčního
řízení
 žádná odpověď není správná
O přijetí způsobu oddlužení mohou
 věřitelé nemohou hlasovat mimo schůzi věřitelů, s výjimkou případu, kdy měli
možnost seznámit se s informacemi, které svým obsahem a rozsahem odpovídají
informacím, které musí být obsaženy v návrhu na povolení oddlužení a v jeho
přílohách
 zajištění i nezajištění věřitelé hlasovat i mimo schůzi věřitelů, a to i před podáním
návrhu na povolení oddlužení nebo i před podáním insolvenčního návrhu, jestliže
měli možnost seznámit se s informacemi, které svým obsahem a rozsahem
odpovídají informacím, které musí být obsaženy v návrhu na povolení oddlužení a v
jeho přílohách
 zajištění věřitelé hlasovat i mimo schůzi věřitelů, a to i před podáním návrhu na
povolení oddlužení nebo i před podáním insolvenčního návrhu, jestliže měli
možnost seznámit se s informacemi, které svým obsahem a rozsahem odpovídají
informacím, které musí být obsaženy v návrhu na povolení oddlužení a v jeho
přílohách
 věřitelé hlasovat i mimo schůzi věřitelů, a to i před podáním návrhu na povolení
oddlužení nebo i před podáním insolvenčního návrhu, jestliže měli možnost
seznámit se s informacemi, které svým obsahem a rozsahem odpovídají informacím,
které musí být obsaženy v návrhu na povolení oddlužení a v jeho přílohách
 žádná odpověď není správná
Věřitel dne 1.4.2008 (úterý) podal insolvenční návrh, který byl dlužníkovi doručen
8.4.2008. Návrh na povolení oddlužení musel dlužník podat
 dne 1.4.2008
 nejpozději dne 2.5.2008
 nejpozději dne 9.5.2008
 nejpozději na první schůzi věřitelů
 žádná odpověď není správná
Úpadek byl řešen oddlužením splátkovým kalendářem. Přihlášení věřitelé byli
uspokojeni co do 45 % a dlužník byl osvobozen od placení zbytku pohledávek. Na
pohledávku věřitele, který se do insolvenčního řízení nepřihlásil, ač se přihlásit měl, se
osvobození
 automaticky vztahuje
 zásadně nevztahuje
 vztahuje jen, jen pokud o tom zvláštním rozhodnutím rozhodne insolvenční soud
 nevztahuje, protože míra uspokojení věřitelů nedosáhla 50%
 žádná odpověď není správná
Svůj hlas pro některý ze způsobů oddlužení vyjádřený prostřednictvím hlasovacího
lístku
 není věřitel oprávněn změnit
 je věřitel oprávněn změnit pouze hlasováním na schůzi věřitelů
 je věřitel oprávněn změnit zasláním nového hlasovacího lístku, který bude
insolvenčnímu soudu doručen nejpozději den před konáním schůze věřitelů, která
má rozhodovat o způsobu oddlužení dlužníka
 je věřitel oprávněn změnit buď hlasováním na schůzi věřitelů, nebo zasláním nového
hlasovacího lístku, který bude insolvenčnímu soudu doručen nejpozději den před
konáním schůze věřitelů, která má rozhodovat o způsobu oddlužení dlužníka
 žádná odpověď není správná
Insolvenční soud návrh na povolení oddlužení bez dalšího odmítne
 nebude-li podán k tomu oprávněnou osobou
 nebude-li podán na předepsaném formuláři
 nebude-li obsahovat všechny předepsané náležitosti, bude nesrozumitelný nebo
neurčitý
 nebudou-li k němu připojeny předepsané přílohy
 žádná odpověď není správná
Přezkumné jednání se konalo před schválením oddlužení splátkovým kalendářem. Při
přezkumném jednání insolvenční správce pohledávku uznal, popřel ji však co do
důvodu a výše dlužník. Nositel popřené nevykonatelné pohledávky nebyl na
přezkumném jednání přítomen. Za popsané situace platí
 věřitel musí podat žalobu na určení pohledávky do 30 dnů od konání přezkumného
jednání
 věřitel musí podat žalobu na určení pohledávky do 30 dnů od konání přezkumného
jednání; tato lhůta neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění o
popření pohledávky zaslaného věřiteli insolvenčním správcem
 věřitel musí podat žalobu na určení pohledávky do 30 dnů od zveřejnění rozhodnutí
o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku
 věřitel musí podat žalobu na určení pohledávky do 30 dnů od zveřejnění rozhodnutí
o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku, tato lhůta neskončí dříve než
uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění o popření pohledávky zaslaného věřiteli
insolvenčním správcem
 žádná odpověď není správná
Při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty
 se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v konkursu
a zpeněžení majetkové podstaty při oddlužení má tytéž účinky jako zpeněžení
majetkové podstaty v konkursu. Není-li dále stanoveno jinak, při tomto způsobu
oddlužení do majetkové podstaty nenáleží majetek, který dlužník nabyl v průběhu
insolvenčního řízení poté, co nastaly účinky schválení oddlužení
 se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v konkursu
a v reorganizaci. Není-li dále stanoveno jinak, při tomto způsobu oddlužení do
majetkové podstaty nenáleží majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního
řízení poté, co nastaly účinky schválení oddlužení
 se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištěné části majetkové
podstaty v konkursu. Není-li dále stanoveno jinak, při tomto způsobu oddlužení do
majetkové podstaty náleží i majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního
řízení poté, co nastaly účinky schválení oddlužení
 se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v konkursu.
Není-li dále stanoveno jinak, při tomto způsobu oddlužení do majetkové podstaty
náleží i majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení poté, co nastaly
účinky schválení oddlužení
 žádná odpověď není správná
Mimořádné splátky při oddlužení splátkovým kalendářem
 se vůbec neprovádí
 provádí dlužník jednou za půl roku
 provádí správce jednou ročně
 ;provádí dlužník, kdykoliv získá mimořádný příjem
 žádná odpověď není správná
Dlužníkem je fyzická osoba, úpadek je řešen oddlužením. O způsobu oddlužení může
v případě splnění zákonem stanovených předpokladů hlasovat věřitel, který
 je otcem dlužníka
 má nezajištěnou pohledávku z úvěru
 je zajištěným věřitelem, a to v rozsahu, ve kterém zajištěná pohledávka převyšuje
hodnotu zajištění stanovenou znaleckým posudkem
 má nezajištěnou pohledávku ve výši 5000 Kč
 žádná odpověď není správná
Oddlužení plněním splátkového kalendáře je založeno na principu, podle kterého
 dlužník bude splácet tak dlouho, dokud pohledávky nezajištěných věřitelů zcela
neuhradí
 dlužník bude splácet tak dlouho, dokud pohledávky nezajištěných věřitelů neuhradí
ve výši 30 %
 dlužník bude splácet 5 let, ledaže by pohledávky nezajištěných věřitelů zcela
uspokojil dříve
 dlužník bude splácet po dobu stanovenou úvahou soudu
 žádná odpověď není správná
Insolvenční soud oddlužení
 zamítne, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by
jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení
 nepotvrdí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by
jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení
 schválí, i když v průběhu insolvenčního řízení, po povolení oddlužení, vyšly najevo
skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na
povolení oddlužení
 neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by
jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení
 žádná odpověď není správná
Je-li rozpor mezi hlasováním věřitele mimo schůzi věřitelů a jeho hlasováním na schůzi
věřitelů
 hlasování na schůzi věřitelů je neplatné a je nutné jej zopakovat
 považuje se za rozhodné hlasování věřitele mimo schůzi věřitelů
 hlasování mimo schůzi věřitelů je neplatné a je nutné jej zopakovat
 považuje se za rozhodné hlasování věřitele na schůzi věřitelů
 žádná odpověď není správná
Pokud návrh na povolení oddlužení neobsahuje všechny zákonem stanovené přílohy
 insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne
 insolvenční soud vyzve osobu, která návrh podala, k doplnění příloh ve lhůtě 15 dnů
 insolvenční soud vyzve osobu, která návrh podala, k doplnění příloh ve lhůtě, jež
nesmí být delší než 7 dnů
 insolvenční soud vyzve osobu, která návrh podala k doplnění příloh, ale pouze tehdy
pokud sám návrh na povolení oddlužení není nesrozumitelný nebo neurčitý
 žádná odpověď není správná
Bylo povoleno oddlužení. Den, na který byla svolána schůze věřitelů projednávající
způsob oddlužení, spadá do doby karantény nařízené dlužníkovi, dlužník se z této
schůze věřitelů omluví. Tato okolnost
 nastoluje domněnku zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení
 nebrání projednání způsobu oddlužení a schválení oddlužení
 povede k neschválení oddlužení
 povede vždy k odročení schůze věřitelů
 žádná odpověď není správná
Proti rozhodnutí, kterým insolvenční soud schvaluje zvolený způsob oddlužení, může
podat odvolání
 kterýkoliv nezajištěný věřitel, který hlasoval o způsobu oddlužení dlužníka
 vždy dlužník, dále nezajištěný věřitel, který hlasoval proti zvolenému způsobu
oddlužení
 vždy dlužník, dále nezajištěný věřitel, jehož námitkám týkajícím se skutečností,
které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, insolvenční
soud nevyhověl
 zajištěný věřitel, jehož námitkám týkajícím se skutečností, které by jinak
odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, insolvenční soud nevyhověl

žádná odpověď není správná
Návrh na povolení oddlužení musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat
 návrh způsobu oddlužení nebo sdělení, že dlužník takovýto návrh nevznáší
 údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech
 označení dlužníka a osob oprávněných za něho jednat
 údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky
 žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen oddlužením plněním splátkového kalendáře. Dlužníkovi vznikne nový
závazek. Tato skutečnost není důvodem ke zrušení schváleného oddlužení, pokud
 jde o závazek nepeněžitý
 jde o závazek nesplatný
 závazek vznikl v důsledku nezaviněného jednání dlužníka
 jde o závazek 7 dnů po splatnosti
 žádná odpověď není správná
Je-li rozhodnuto o schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, insolvenční
správce
 zpeněží majetek podléhající oddlužení zpeněžením majetkové podstaty
 v závěru zpeněžení předloží konečnou zprávu
 po právní moci rozhodnutí o schválení konečné zprávy předloží návrh rozvrhového
usnesení
 existovalo-li, vypořádá společné jmění manželů dlužníka a jeho manžela
 žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen oddlužením plněním splátkového kalendáře. Správce popřel jednu z
přihlášených pohledávek. Po dobu trvání incidenčního sporu
 je tento věřitel uspokojován splátkami stejně jako věřitelé se zjištěnými
pohledávkami
 tato pohledávka není ve splátkách vůbec zohledněna
 plní dlužník na tuto pohledávku do úschovy insolvenčního soudu
 si dlužník splátky ponechává splátky na tuto pohledávku připadající u sebe
 žádná odpověď není správná
Proti rozhodnutí, kterým insolvenční soud vezme na vědomí splnění oddlužení, může
podat odvolání
 kterýkoliv nezajištěný věřitel
 nezajištěný věřitel, jehož pohledávka nebyla v průběhu oddlužení uspokojena
alespoň ve výši 30%
 nezajištěný věřitel, který má informace o tom, že oddlužení bylo dlužníkem
dosaženo podvodným způsobem
 nezajištěný věřitel, který hlasoval proti zvolenému způsobu oddlužení
 žádná odpověď není správná
Osvobození od placení pohledávek v případě, že dlužník řádně a včas splnil všechny
povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, se týká
 neuspokojených částí zajištěných pohledávek dlužníka, pokud byl předmět zajištění
v rámci oddlužení zpeněžen
 neuspokojených částí nezajištěných pohledávek zahrnutých do oddlužení
 pohledávek věřitelů, kteří své pohledávky v insolvenčním řízení nepřihlásili, ač tak
učinit měli
 pohledávek, ke kterým se v insolvenčním řízení nepřihlíželo
 žádná odpověď není správná
Námitku, týkající se toho, že zde jsou skutečnosti odůvodňující odmítnutí nebo
zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, je možné podat
 nejpozději 10 dnů po konání schůze věřitelů, která rozhodla o způsobu oddlužení
dlužníka
 nejpozději do rozhodnutí insolvenčního soudu, kterým insolvenční soud schválí
zvolený způsob oddlužení
 pouze na schůzi věřitelů, která rozhodovala o způsobu řešení úpadku dlužníka
 nejpozději den před konáním schůze věřitelů, která rozhodovala o způsobu
oddlužení dlužníka
 žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen oddlužením plněním splátkového kalendáře, dlužník nepožádal o
stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek. Z pravidelného měsíčního
příjmu dlužníkovi bude zůstávat k osobní spotřebě
 částka odpovídající minimální mzdě
 částka stanovená volnou úvahou insolvenčního soudu
 částka odpovídající nepostižitelné částce při výkonu rozhodnutí k vymožení
nepřednostní pohledávky
 částka stanovená v jednacím řádu pro insolvenční řízení
 žádná odpověď není správná
Je-li úpadek dlužníka řešen oddlužením plněním splátkového kalendáře
 musí dlužník zpeněžit hodnoty nabyté v celém průběhu insolvenčního řízení darem a
dědictvím a peněžní prostředky použít na mimořádnou splátku nad rámec
splátkového kalendáře
 zpeněží insolvenční správce hodnoty, které dlužník nabyl po dobu trvání účinků
schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dědictvím a darem
 hodnoty nabyté darem a dědictvím se nezpeněžují
 musí dlužník zpeněžit hodnoty nabyté po dobu trvání schválení oddlužení plněním
splátkového kalendáře darem a dědictvím a peněžní prostředky použít na
mimořádnou splátku nad rámec splátkového kalendáře, jen pokud mu to uloží
věřitelský výbor
 žádná odpověď není správná
Insolvenční soud návrh na povolení oddlužení zamítne pokud
 návrh na povolení oddlužení dlužníka podal dlužník, protože návrh na povolení
oddlužení může podat jen věřitel




návrh na povolení oddlužení podal dlužník - nepodnikatel , protože návrh na
povolení oddlužení může podat jen podnikatel
je zřejmé, že bude zajištěným věřitelům v průběhu oddlužení vyplaceno méně než
30% jejich pohledávek
je zřejmé, že bude nezajištěným věřitelům v průběhu oddlužení vyplaceno méně než
35% jejich pohledávek
žádná odpověď není správná
Dlužník vezme svůj návrh na povolení oddlužení zpět v době po schválení oddlužení.
Soud
 insolvenční řízení zastaví
 vezme zpětvzetí na vědomí
 rozhodne o zrušení úpadku
 rozhodne o prohlášení konkursu
 žádná odpověď není správná
Dlužník podal na stanoveném formuláři insolvenční návrh spojený s návrhem na
povolení oddlužení. Z výpisu z rejstříku trestů vyplývá, že byl před 4 roky pravomocně
odsouzen za trestný čin podvodu. Soud
 oddlužení povolí
 oddlužení schválí
 návrh na povolení oddlužení může na základě výše uvedeného zamítnout
 rozhodne o prohlášení konkursu
 žádná odpověď není správná
Návrh na povolení oddlužení může podat
 jakýkoli dlužník - fyzická osoba
 dlužník - fyzická osoba, který není podnikatelem
 dlužník - právnická osoba, která nemá dluhy z podnikání
 dlužník, který není podnikatelem
 žádná odpověď není správná
Nikdo nesmí vyvíjet činnost směřující k přijetí nebo odmítnutí reorganizačního plánu
 po hlasování všech věřitelů o jeho přijetí do jeho schválení insolvenčním soudem
 po předložení reorganizačního plánu insolvenčnímu soudu až do zprávy o
reorganizačním plánu
 po předložení reorganizačního plánu až do hlasování všech věřitelů o jeho přijetí
 po zprávě o reorganizačním plánu až do hlasování všech věřitelů o jeho přijetí
 žádná odpověď není správná
Přednostní právo sestavit reorganizační plán
 má insolvenční správce, i když návrh na povolení reorganizace podal některý
přihlášený nebo nepřihlášený věřitel. Může jej předložit současně s návrhem na
povolení reorganizace anebo ve lhůtě 120 dnů od rozhodnutí o povolení
reorganizace. Tuto lhůtu může insolvenční soud na návrh dlužníka přiměřeně
prodloužit, nejdéle však o 120 dnů
 má dlužník, ledaže návrh na povolení reorganizace podal některý přihlášený věřitel,
potom má toto právo tento věřitel. Může jej předložit současně s návrhem na



povolení reorganizace anebo ve lhůtě 120 dnů od rozhodnutí o povolení
reorganizace
má přihlášený věřitel, i když návrh na povolení reorganizace podal dlužník. Může jej
předložit současně s návrhem na povolení reorganizace anebo ve lhůtě 120 dnů od
rozhodnutí o povolení reorganizace. Tuto lhůtu může insolvenční soud na návrh
dlužníka přiměřeně prodloužit, nejdéle však o 120 dnů
má zpravidla dlužník, i když návrh na povolení reorganizace podal některý
přihlášený věřitel. Může jej předložit současně s návrhem na povolení reorganizace
anebo ve lhůtě 120 dnů od rozhodnutí o povolení reorganizace. Tuto lhůtu může
insolvenční soud na návrh dlužníka přiměřeně prodloužit, nejdéle však o 120 dnů
žádná odpověď není správná
Reorganizační plán je účinný
 jakmile rozhodnutí o jeho schválení bylo zveřejněno, nebyla-li reorganizačním
plánem jeho účinnost odložena na pozdější dobu nebo nerozhodl-li o jeho pozdější
účinnosti insolvenční soud
 jakmile rozhodnutí o jeho schválení nabylo právní moci, nebyla-li reorganizačním
plánem jeho účinnost odložena na pozdější dobu nebo nerozhodl-li o jeho pozdější
účinnosti insolvenční soud
 jakmile rozhodnutí o jeho schválení bylo vyhlášeno insolvenčním soudem, nebyla-li
reorganizačním plánem jeho účinnost odložena na pozdější dobu nebo nerozhodl-li o
jeho pozdější účinnosti insolvenční soud
 i když rozhodnutí o jeho schválení doposud nenabylo právní moci, nebyla-li
reorganizačním plánem jeho účinnost odložena na pozdější dobu nebo nerozhodl-li o
jeho pozdější účinnosti insolvenční soud
 žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen reorganizací, a to tak, že věřitelé obdrží ve splátkách 60 % svých
pohledávek. Zbývajících 40 % pohledávek jednotlivých věřitelů
 zanikne, jakmile dlužník doplatí všechny splátky
 zanikne okamžikem přijetí reorganizačního plánu všemi skupinami věřitelů
 v insolvenčním řízení nezanikne
 zanikne účinností reorganizačního plánu
 žádná odpověď není správná
Proti rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu
 mohou podat odvolání všichni účastníci řízení bez omezení
 mohou podat odvolání jen ti z věřitelů, kteří hlasovali pro odmítnutí reorganizačního
plánu
 není odvolání přípustné
 mohou podat odvolání jen ti z věřitelů, kteří hlasovali o reorganizačním plánu
 žádná odpověď není správná
Odmítnout změnu reorganizačního plánu může věřitel
 ve lhůtě stanovené insolvenčním soudem, ne kratší než 30 dnů, která počíná běžet
ode dne doručení návrhu změny reorganizačního plánu tomuto věřiteli
 ve lhůtě ne kratší než 30 dnů, která počíná běžet ode dne zveřejnění návrhu změny
reorganizačního plánu v insolvenčním rejstříku



nejpozději při konání schůze věřitelů, která má navrhovanou změnu reorganizačního
plánu projednávat
ve lhůtě ne delší než 30 dnů, která počíná běžet ode dne doručení návrhu změny
reorganizačního plánu tomuto věřiteli
žádná odpověď není správná
Přednostní právo na sestavení reorganizačního plánu má zpravidla
 insolvenční správce
 zajištěný věřitel
 dlužník
 věřitelský výbor
 žádná odpověď není správná
Na přezkoumání přihlášených pohledávek v reorganizaci
 se obecná ustanovení insolvenčního zákona nepoužijí
 se obecná ustanovení insolvenčního zákona použijí s výjimkou účinků popření
dlužníkem
 se obecná ustanovení insolvenčního zákona použijí s výjimkou účinků popření
dlužníkem a věřitelem
 se obecná ustanovení insolvenčního zákona použijí zcela
 žádná odpověď není správná
O povolení reorganizace na základě návrhu přihlášeného věřitele dlužníka, může
insolvenční soud rozhodnout
 až poté, kdy s tímto způsobem řešení úpadku dlužníka vyslovila souhlas schůze
věřitelů
 i bez souhlasu schůze věřitelů, pokud se schůze věřitelů, na které mělo být
hlasováno o způsobu řešení úpadku, neúčastnil žádný přihlášený věřitel
 i bez souhlasu schůze věřitelů, jedná-li se o dlužníka, který má více než 100
zaměstnanců v pracovním poměru
 i bez souhlasu schůze věřitelů, jedná-li se o dlužníka s obratem vyšším než 100 mil.
Kč za poslední účetní období
 žádná odpověď není správná
Schůzi věřitelů k projednání a přijetí reorganizačního plánu insolvenční soud nesvolá
nebo již svolanou schůzi věřitelů zruší, jestliže
 mimo schůzi věřitelů hlasovala o přijetí reorganizačního plánu většina jím
stanovených skupin věřitelů
 mimo schůzi věřitelů hlasovala o přijetí reorganizačního plánu alespoň každá jím
stanovená skupina nezajištěných věřitelů
 mimo schůzi věřitelů hlasovala o přijetí reorganizačního plánu každá jím stanovená
skupina věřitelů
 mimo schůzi věřitelů hlasovala o přijetí reorganizačního plánu alespoň každá jím
stanovená skupina zajištěných věřitelů
 žádná odpověď není správná
Reorganizační plán je nutno předložit
 ve lhůtě 120 dnů od povolení reorganizace; tuto lhůtu nelze prodloužit




ve lhůtě, jejíž délku určí insolvenční soud v rozhodnutí o povolení reorganizace
ve lhůtě 120 dnů od povolení reorganizace; tuto lhůtu může insolvenční soud
přiměřeně prodloužit, a to i opakovaně
ve lhůtě 120 dnů od schválení reorganizace; tuto lhůtu může insolvenční soud
prodloužit nejdéle o 120 dnů
žádná odpověď není správná
Není-li insolvenčním zákonem dáno jinak
 k projednání reorganizačního plánu a hlasování o jeho přijetí se nehlasuje na schůzi
věřitelů, ale výlučně hlasovacími lístky
 k projednání reorganizačního plánu dochází na schůzi věřitelů, která je insolvenčním
správcem svolána jen za tímto účelem. O přijetí reorganizačního plánu se v takovém
případě hlasuje ve skupinách věřitelů, stanovených reorganizačním plánem
 k projednání reorganizačního plánu a hlasování o jeho přijetí dochází na jednání
věřitelského výboru, která je svoláno insolvenčním správcem jen za tímto účelem. O
přijetí reorganizačního plánu se v takovém případě hlasuje ve skupinách věřitelů,
stanovených reorganizačním plánem
 k projednání reorganizačního plánu a hlasování o jeho přijetí dochází na schůzi
věřitelů, která je svolána jen za tímto účelem. O přijetí reorganizačního plánu se v
takovém případě hlasuje ve skupinách věřitelů, stanovených reorganizačním plánem
 žádná odpověď není správná
Proti rozhodnutí insolvenčního soudu o zařazení věřitele do jiné skupiny
 se může věřitel odvolat ve lhůtě 15 dnů od doručení rozhodnutí
 se může kterákoliv dotčená osoba odvolat ve lhůtě 15 dnů od doručení rozhodnutí
 se může kterákoliv dotčená osoba odvolat ve lhůtě 15 dnů od nabytí právní moci
rozhodnutí
 nejsou opravné prostředky přípustné
 žádná odpověď není správná
Reorganizací se rozumí
 zásadně úplné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova
podniku, zajištěné opatřeními k ozdravění hospodaření tohoto podniku podle
insolvenčními věřiteli schváleného reorganizačního plánu s průběžnou kontrolou
jeho plnění ze strany insolvenčního soudu
 zásadně poměrné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu
dlužníkova podniku, zajištěné opatřeními k ozdravění hospodaření tohoto podniku
podle insolvenčním soudem schváleného reorganizačního plánu s průběžnou
kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů
 zpravidla postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu
dlužníkova podniku, zajištěné opatřeními k ozdravění hospodaření tohoto podniku
podle insolvenčním soudem schváleného reorganizačního plánu s průběžnou
kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů
 zpravidla úplné uspokojování pohledávek věřitelů při postupném ukončení provozu
dlužníkova podniku, zajištěné opatřeními k ozdravění hospodaření tohoto podniku
podle insolvenčním soudem schváleného reorganizačního plánu s průběžnou
kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů
 žádná odpověď není správná
Právní úkony, které mají z hlediska nakládání s majetkovou podstatou a její správou
zásadní význam činí dlužník s dispozičními opatřeními po povolení reorganizace jen
 se souhlasem věřitelského výboru
 se souhlasem insolvenčního soudu
 se souhlasem schůze věřitelů
 se souhlasem místní odborové organizace
 žádná odpověď není správná
Samostatnou skupinu věřitelů za účelem hlasování o reorganizačním plánu vždy
představují
 všichni zajištění věřitelé dlužníka společně
 každý zajištěný věřitel
 zajištění věřitelé, kteří mají zásadně shodné právní postavení a zásadně shodné
ekonomické zájmy
 společníci a členové družstva dlužníka
 žádná odpověď není správná
Samostatnou skupinu věřitelů za účelem hlasování o reorganizačním plánu vždy
představují
 všichni zajištění věřitelé dlužníka společně
 každý zajištěný věřitel
 zajištění věřitelé, kteří mají zásadně shodné právní postavení a zásadně shodné
ekonomické zájmy
 společníci a členové družstva dlužníka
 žádná odpověď není správná
Skupina věřitelů, jejichž pohledávky nejsou reorganizačním plánem dotčeny
 se považuje za skupinu, která reorganizační plán přijala s předchozím souhlasem
insolvenčního soudu
 se vždy považuje za skupinu, která reorganizační plán přijala, ledaže s tím věřitel
takové pohledávky nesouhlasí
 se vždy považuje za skupinu, která reorganizační plán přijala
 se považuje za skupinu, která reorganizační plán přijala pokud s tím věřitel takové
pohledávky souhlasí
 žádná odpověď není správná
Má-li věřitel více pohledávek zařazených do různých skupin, hlasuje
 prostřednictvím každé takové pohledávky v těchto skupinách zvlášť
 pouze s takovou pohledávkou, o které před hlasováním prohlásí, že s ní hodlá
hlasovat
 pouze s pohledávkou, jejíž nominále je vyšší
 prostřednictvím každé takové pohledávky v těchto skupinách zvlášť s předchozím
souhlasem insolvenčního soudu
 žádná odpověď není správná
Bezpodmínečnou podmínkou schválení reorganizačního plánu je
 zaplacení pohledávek na roveň postavených pohledávkám za majetkovou podstatou
ještě před schválením reorganizačního plánu




přijetí reorganizačního plánu všemi skupinami věřitelů
každý věřitel podle něj získá plnění, jehož celková současná hodnota je ke dni
účinnosti reorganizačního plánu stejná nebo vyšší než hodnota plnění, které by
zřejmě obdržel, kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkursem, ledaže přijímající
věřitel souhlasí s nižším plněním
zaplacení pohledávek za majetkovou podstatou ještě před schválením
reorganizačního plánu
žádná odpověď není správná
O reorganizačním plánu hlasují
 výlučně věřitelé, jejichž pohledávka nebyla popřena insolvenčním správcem a to na
schůzi věřitelů, která byla insolvenčním soudem svolána jen za účelem hlasování o
reorganizačním plánu
 přihlášení věřitelé a to na jakékoliv schůzi věřitelů, která bezprostředně následuje
poté, co byl reorganizační plán předložen
 přihlášení věřitelé
 výlučně přihlášení věřitelé, jejichž pohledávka již byla zjištěna a to pouze osobně na
schůzi věřitelů
 žádná odpověď není správná
O reorganizačním plánu hlasují
 výlučně věřitelé, jejichž pohledávka nebyla popřena insolvenčním správcem a to na
schůzi věřitelů, která byla insolvenčním soudem svolána jen za účelem hlasování o
reorganizačním plánu
 přihlášení věřitelé a to na jakékoliv schůzi věřitelů, která bezprostředně následuje
poté, co byl reorganizační plán předložen
 přihlášení věřitelé
 výlučně přihlášení věřitelé, jejichž pohledávka již byla zjištěna a to pouze osobně na
schůzi věřitelů
 žádná odpověď není správná
Od účinnosti reorganizačního plánu je oprávněn
 nakládat s majetkovou podstatou dlužník. Toto jeho oprávnění může být omezeno ve
prospěch jiných osob pouze reorganizačním plánem; jiná omezení, ke kterým došlo
ze zákona nebo rozhodnutím insolvenčního soudu v dosavadním průběhu
insolvenčního řízení, účinností reorganizačního plánu nejsou dotčena
 nakládat s majetkovou podstatou dlužník. Toto jeho oprávnění může být omezeno ve
prospěch jiných osob pouze reorganizačním plánem; jiná omezení, ke kterým došlo
ze zákona nebo rozhodnutím insolvenčního soudu v dosavadním průběhu
insolvenčního řízení, účinností reorganizačního plánu zanikají
 nakládat s majetkovou podstatou dlužník se souhlasem insolvenčního správce. Toto
jeho oprávnění může být omezeno ve prospěch jiných osob pouze reorganizačním
plánem; jiná omezení, ke kterým došlo ze zákona nebo rozhodnutím insolvenčního
soudu v dosavadním průběhu insolvenčního řízení, účinností reorganizačního plánu
zanikají
 nakládat s majetkovou podstatou insolvenční správce. Toto jeho oprávnění může být
omezeno ve prospěch jiných osob pouze reorganizačním plánem; jiná omezení, ke
kterým došlo ze zákona nebo rozhodnutím insolvenčního soudu v dosavadním
průběhu insolvenčního řízení, účinností reorganizačního plánu zanikají

žádná odpověď není správná
Předkladatel reorganizačního plánu zpracuje zprávu o reorganizačním plánu, která
 musí obsahovat informace o návrhu reorganizačního plánu a spolupráci dlužníka a
insolvenčního správce
 musí obsahovat dostatečné informace o návrhu reorganizačního plánu
 musí obsahovat dostatečné informace o návrhu reorganizačního plánu a spolupráci
dlužníka a insolvenčního správce
 musí obsahovat veškeré informace o návrhu reorganizačního plánu
 žádná odpověď není správná
Samostatnou skupinu věřitelů za účelem hlasování o reorganizačním plánu vždy
představují
 společně ti zajištění věřitelé, jejichž právo se váže ke stejnému předmětu zajištění
 každý zajištěný věřitel
 všichni zajištění věřitelé dlužníka společně
 společně ti zajištění věřitelé, kteří mají zásadně shodné právní postavení a zásadně
shodné ekonomické zájmy
 žádná odpověď není správná
Proti rozhodnutí o zamítnutí reorganizačního plánu mohou podat odvolání
 pouze dlužník, předkladatel tohoto plánu a věřitelé, kteří hlasovali pro jeho přijetí
 pouze dlužník a věřitelé, kteří hlasovali pro jeho přijetí
 pouze předkladatel tohoto plánu a věřitelé, kteří hlasovali pro jeho přijetí
 pouze dlužník, předkladatel tohoto plánu a všichni věřitelé
 žádná odpověď není správná
K návrhu na povolení reorganizace
 musí věřitel připojit stejné seznamy jako by tento návrh podával dlužník
 musí věřitel připojit seznam plných mocí, které mu dlužník udělil
 nemusí věřitel připojit žádné seznamy
 musí věřitel připojit stejné seznamy jako by tento návrh podával dlužník, pokud
věřiteli jsou takové údaje známy
 žádná odpověď není správná
Reorganizační plán se předkládá
 insolvenčnímu soudu. Po jeho předložení nesmí nikdo až do zprávy o
reorganizačním plánu vyvíjet činnost směřující k jeho přijetí nebo odmítnutí.
Předkladatel je povinen zdržet se všech činností, které jsou v rozporu s
reorganizačním plánem nebo které jinak ovlivňují jeho splnění
 schůzi věřitelů. Po jeho předložení nesmí nikdo až do zprávy o reorganizačním
plánu vyvíjet činnost směřující k jeho přijetí nebo odmítnutí. Předkladatel je povinen
zdržet se všech činností, které jsou v rozporu s reorganizačním plánem nebo které
jinak ovlivňují jeho splnění
 insolvenčnímu správci. Po jeho předložení nesmí nikdo až do zprávy o
reorganizačním plánu vyvíjet činnost směřující k jeho přijetí nebo odmítnutí.
Předkladatel je povinen zdržet se všech činností, které jsou v rozporu
s reorganizačním plánem nebo které jinak ovlivňují jeho splnění


dlužníkovi. Po jeho předložení nesmí nikdo až do zprávy o reorganizačním plánu
vyvíjet činnost směřující k jeho přijetí nebo odmítnutí. Předkladatel je povinen
zdržet se všech činností, které jsou v rozporu s reorganizačním plánem nebo které
jinak ovlivňují jeho splnění
žádná odpověď není správná
Skupina věřitelů, s výjimkou skupiny společníků a členů dlužníka, reorganizační plán
přijala, pouze pokud
 pro přijetí reorganizačního plánu se vyslovila 3/4 většina hlasujících věřitelů
skupiny, jejíž pohledávky představují nejméně 3/4 celkové jmenovité hodnoty
pohledávek věřitelů této skupiny
 pro přijetí reorganizačního plánu se vyslovila nadpoloviční většina hlasujících
věřitelů skupiny, jejíž pohledávky představují více než polovinu celkové jmenovité
hodnoty pohledávek věřitelů této skupiny
 pro přijetí reorganizačního plánu se vyslovila nadpoloviční většina hlasujících
věřitelů skupiny, jejíž pohledávky představují více 3/4 celkové jmenovité hodnoty
pohledávek věřitelů této skupiny
 pro přijetí reorganizačního plánu se vyslovila většina hlasujících věřitelů skupiny,
jejíž pohledávky představují nejméně polovinu celkové jmenovité hodnoty
pohledávek hlasujících věřitelů této skupiny
 žádná odpověď není správná
Insolvenční soud doručí předvolání na schůzi věřitelů, která má hlasovat o přijetí
reorganizačního plánu
 do vlastních rukou dlužníkovi, insolvenčnímu správci a předkladateli
reorganizačního plánu
 do vlastních rukou pouze dlužníkovi, a to s poučením o nezbytnosti jeho účasti
 do vlastních rukou pouze insolvenčnímu správci, a to s poučením o nezbytnosti jeho
účasti
 do vlastních rukou dlužníkovi a insolvenčnímu správci, a to s poučením o
nezbytnosti jejich účasti
 žádná odpověď není správná
Součástí zprávy o reorganizačním plánu (vyberte úplnou odpověď)
 je vždy reorganizační plán a zhodnocení jeho dopadu na věřitele
 je vždy reorganizační plán nebo jeho shrnutí a zhodnocení jeho dopadu na věřitele
 je vždy reorganizační plán
 je vždy zhodnocení dopadu reorganizačního plánu na věřitele
 žádná odpověď není správná
Informace o tom, za jakých podmínek mohou osoby předložit reorganizační plán, v
rozhodnutí o povolení reorganizace
 má být obsažena
 nemá být obsažena
 má být obsažena, pokud to věřitel navrhne
 nemá být obsažena, pokud to věřitel navrhne
 žádná odpověď není správná
Osobu, která podala další návrh na povolení reorganizace
 vyzve insolvenční správce, aby mu do 15 dnů sdělila, zda trvá na jeho projednání;
nestane-li se tak, v projednání reorganizace insolvenční správce nepokračuje
 vyzve insolvenční soud, aby mu do 15 dnů sdělila, zda trvá na jeho projednání;
nestane-li se tak, v projednání reorganizace insolvenční soud nepokračuje
 vyzve insolvenční soud, aby mu do 3 dnů sdělila, zda trvá na jeho schválení
věřitelským výborem; nestane-li se tak, v projednání reorganizace insolvenční soud
nepokračuje
 vyzve insolvenční soud, aby mu do 10 dnů sdělila, zda trvá na jeho projednání;
nestane-li se tak, v projednání reorganizace soud nepokračuje
 žádná odpověď není správná
Není-li insolvenčním zákonem nebo reorganizačním plánem stanoveno jinak
 zanikají účinností tohoto plánu pouze práva všech nezajištěných věřitelů vůči
dlužníkovi, a to i v případě, že svou pohledávku do insolvenčního řízení nepřihlásili;
za věřitele dlužníka se považují osoby uvedené v reorganizačním plánu za podmínek
v něm stanovených, včetně rozsahu jejich práv
 zanikají účinností tohoto plánu pouze práva všech zajištěných věřitelů vůči
dlužníkovi, a to i v případě, že svou pohledávku do insolvenčního řízení nepřihlásili;
za věřitele dlužníka se považují osoby uvedené v reorganizačním plánu za podmínek
v něm stanovených, včetně rozsahu jejich práv
 zanikají účinností tohoto plánu práva věřitelů uvedených v reorganizačním plánu
vůči dlužníkovi, a to i v případě, že svou pohledávku do insolvenčního řízení
nepřihlásili; za věřitele dlužníka se považují osoby uvedené v reorganizačním plánu
za podmínek v něm stanovených, včetně rozsahu jejich práv
 zanikají účinností tohoto plánu práva všech věřitelů vůči dlužníkovi, a to i v případě,
že svou pohledávku do insolvenčního řízení nepřihlásili; za věřitele dlužníka se
považují osoby uvedené v reorganizačním plánu za podmínek v něm stanovených,
včetně rozsahu jejich práv
 žádná odpověď není správná
Popření pohledávky dlužníkem v reorganizaci
 má tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem s tím, že nemá
vliv na hlasovací právo věřitelů, jejichž pohledávka byla popřena. Jestliže dlužník
popřel pohledávku při přezkumném jednání, které se konalo dříve, než nastaly
účinky povolení reorganizace, nastávají účinky tohoto popření v reorganizaci dnem,
kdy nastaly účinky povolení reorganizace; tento den je rozhodný i pro počátek běhu
lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky
 má tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem. Jestliže dlužník
popřel pohledávku při přezkumném jednání, které se konalo dříve, než nastaly
účinky povolení reorganizace, nastávají účinky tohoto popření v reorganizaci dnem,
kdy nastaly účinky povolení reorganizace; tento den ale není rozhodný pro počátek
běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky
 má tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem. Jestliže dlužník
popřel pohledávku při přezkumném jednání, které se konalo dříve, než nastaly
účinky povolení reorganizace, nastávají účinky tohoto popření v reorganizaci dnem
konání přezkumného jednání; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání
žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky
 nemá tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem

žádná odpověď není správná
Údajem o způsobu reorganizace
 obsaženým v návrhu na povolení reorganizace, jsou osoby sestavující reorganizační
plán, vázány; osoba, která návrh podala, není údajem o způsobu reorganizace
obsaženým v návrhu na povolení reorganizace vázána
 obsaženým v návrhu na povolení reorganizace, jsou osoby sestavující reorganizační
plán a osoba, která návrh podala, vázány
 obsaženým v návrhu na povolení reorganizace, nejsou osoby sestavující
reorganizační plán, ani osoba, která návrh podala, vázány
 obsaženým v návrhu na povolení reorganizace, je osoba, která návrh podala, vázána;
osoby sestavující reorganizační plán, nejsou údajem o způsobu reorganizace,
obsaženým v návrhu na povolení reorganizace, vázány
 žádná odpověď není správná
Hlasují-li věřitelé o přijetí reorganizačního plánu mimo schůzi věřitelů před zahájením
insolvenčního řízení
 k jejich hlasu se přihlíží jen tehdy, hlasují-li písemně, podáním výslovně označeným
jako "Hlasovací lístek", které nesmí obsahovat žádný jiný právní úkon, ze kterého je
nepochybné, jak hlasovali, a na kterém je úředně ověřena pravost jejich podpisu, a
bylo-li toto podání obsahující všechny náležitosti doručeno dlužníku nejpozději
posledního dne lhůty, kterou dlužník k tomuto účelu stanovil a známým věřitelům
písemně oznámil; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů
 k jejich hlasu se přihlíží jen tehdy, hlasují-li písemně, podáním, ze kterého je
nepochybné, jak hlasovali, a na kterém je úředně ověřena pravost jejich podpisu, a
bylo-li toto podání obsahující všechny náležitosti doručeno dlužníku nejpozději
posledního dne lhůty, kterou insolvenční soud k tomuto účelu stanovil a známým
věřitelům písemně oznámil; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů
 k jejich hlasu se přihlíží tehdy, hlasují-li písemně nebo ústně, podáním výslovně
označeným jako "Hlasovací lístek", které nesmí obsahovat žádný jiný právní úkon,
ze kterého je nepochybné, jak hlasovali, a na kterém je úředně ověřena pravost jejich
podpisu, a bylo-li toto podání obsahující všechny náležitosti doručeno dlužníku
nejpozději posledního dne lhůty, kterou dlužník k tomuto účelu stanovil a známým
věřitelům písemně oznámil; tato lhůta nesmí být kratší než 10 dnů
 k jejich hlasu se přihlíží jen tehdy, hlasují-li písemně, podáním výslovně označeným
jako "Hlasovací lístek", které nesmí obsahovat žádný jiný právní úkon, ze kterého je
nepochybné, jak hlasovali a bylo-li toto podání obsahující všechny náležitosti
doručeno dlužníku nejpozději posledního dne lhůty, kterou dlužník k tomuto účelu
stanovil a známým věřitelům písemně oznámil; tato lhůta nesmí být kratší než 5 dnů
 žádná odpověď není správná
Insolvenční soud může rozhodnout o zařazení věřitele do jiné skupiny
 na základě návrhu dotčeného věřitele nebo předkladatele reorganizačního plánu
 na základě společného návrhu dotčeného věřitele a předkladatele reorganizačního
plánu
 na základě návrhu dotčeného věřitele nebo insolvenčního správce
 na základě společného návrhu dotčeného věřitele a insolvenčního správce nebo
předkladatele reorganizačního plánu
 žádná odpověď není správná
Nařízení a provedení exekuce proti dlužníkovi v průběhu reorganizace
 je možné, pokud se jedná o vymáhání pohledávky neuhrazené v rozporu s
reorganizačním plánem
 do ukončení reorganizace není možné
 je možné, pokud s tím souhlasí insolvenční soud
 je možné, pokud s tím souhlasí schůze věřitelů
 žádná odpověď není správná
Účinností reorganizačního plánu zanikají práva
 všech věřitelů dlužníka a jedinými jeho věřiteli jsou věřitelé uvedení v
reorganizačním plánu
 všech přihlášených věřitelů dlužníka
 všech přihlášených věřitelů dlužníka, jejichž pohledávka byla zjištěna
 všech přihlášených věřitelů dlužníka, jejichž pohledávka byla zjištěna, a kteří
souhlasili s reorganizačním plánem
 žádná odpověď není správná
Rozhodnutím o povolení reorganizace se
 pozastavuje výkon funkce valné hromady nebo členské schůze dlužníka a místo
valné hromady nebo členské schůze dlužníka rozhoduje v její působnosti insolvenční
správce
 pozastavuje výkon funkce valné hromady nebo členské schůze dlužníka a místo
valné hromady nebo členské schůze dlužníka rozhoduje v její působnosti věřitelský
výbor
 pozastavuje výkon funkce valné hromady nebo členské schůze dlužníka a místo
valné hromady nebo členské schůze dlužníka rozhoduje v její působnosti insolvenční
správce, pouze pokud to insolvenční správce navrhne
 pozastavuje výkon funkce valné hromady nebo členské schůze dlužníka a místo
valné hromady nebo členské schůze dlužníka rozhoduje v její působnosti insolvenční
správce, pouze pokud to věřitelský výbor navrhne
 žádná odpověď není správná
O přijetí reorganizačního plánu mohou věřitelé hlasovat
 pouze mimo schůzi věřitelů, a to i před podáním návrhu na povolení reorganizace
nebo i před podáním insolvenčního návrhu, věřitelé musí mít možnost seznámit se s
informacemi, které svým obsahem a rozsahem odpovídají informacím, které musí
být obsaženy ve zprávě o reorganizačním plánu; tím není dotčena informační
povinnost dlužníka, jehož účastnické cenné papíry jsou kótované, podle zvláštního
právního předpisu
 i mimo schůzi věřitelů, a to i před podáním návrhu na povolení reorganizace nebo i
před podáním insolvenčního návrhu, jestliže měli možnost seznámit se s
informacemi, které svým obsahem a rozsahem odpovídají informacím, které musí
být obsaženy ve zprávě o reorganizačním plánu; tím není dotčena informační
povinnost dlužníka, jehož účastnické cenné papíry jsou kótované, podle zvláštního
právního předpisu
 i mimo schůzi věřitelů, a to pouze před podáním návrhu na povolení reorganizace,
jestliže měli možnost seznámit se s informacemi, které svým obsahem a rozsahem
odpovídají informacím, které musí být obsaženy ve zprávě o reorganizačním plánu;


tím není dotčena informační povinnost dlužníka, jehož účastnické cenné papíry jsou
kótované, podle zvláštního právního předpisu
i mimo schůzi věřitelů, a to pouze před podáním insolvenčního návrhu, jestliže měli
možnost seznámit se s informacemi, které svým obsahem a rozsahem odpovídají
informacím, které musí být obsaženy ve zprávě o reorganizačním plánu; tím není
dotčena informační povinnost dlužníka, jehož účastnické cenné papíry jsou
kótované, podle zvláštního právního předpisu
žádná odpověď není správná
O přijetí reorganizačního plánu mohou věřitelé hlasovat
 pouze mimo schůzi věřitelů, a to i před podáním návrhu na povolení reorganizace
nebo i před podáním insolvenčního návrhu, věřitelé musí mít možnost seznámit se s
informacemi, které svým obsahem a rozsahem odpovídají informacím, které musí
být obsaženy ve zprávě o reorganizačním plánu; tím není dotčena informační
povinnost dlužníka, jehož účastnické cenné papíry jsou kótované, podle zvláštního
právního předpisu
 i mimo schůzi věřitelů, a to i před podáním návrhu na povolení reorganizace nebo i
před podáním insolvenčního návrhu, jestliže měli možnost seznámit se s
informacemi, které svým obsahem a rozsahem odpovídají informacím, které musí
být obsaženy ve zprávě o reorganizačním plánu; tím není dotčena informační
povinnost dlužníka, jehož účastnické cenné papíry jsou kótované, podle zvláštního
právního předpisu
 i mimo schůzi věřitelů, a to pouze před podáním návrhu na povolení reorganizace,
jestliže měli možnost seznámit se s informacemi, které svým obsahem a rozsahem
odpovídají informacím, které musí být obsaženy ve zprávě o reorganizačním plánu;
tím není dotčena informační povinnost dlužníka, jehož účastnické cenné papíry jsou
kótované, podle zvláštního právního předpisu
 i mimo schůzi věřitelů, a to pouze před podáním insolvenčního návrhu, jestliže měli
možnost seznámit se s informacemi, které svým obsahem a rozsahem odpovídají
informacím, které musí být obsaženy ve zprávě o reorganizačním plánu; tím není
dotčena informační povinnost dlužníka, jehož účastnické cenné papíry jsou
kótované, podle zvláštního právního předpisu
 žádná odpověď není správná
Reorganizační plán je účinný
 vždy jakmile rozhodnutí o jeho schválení nabylo právní moci
 jakmile rozhodnutí o jeho schválení nabylo právní moci, ledaže byla reorganizačním
plánem jeho účinnost odložena na pozdější dobu nebo rozhodl o jeho pozdější
účinnosti insolvenční soud
 vždy datem určeným v reorganizačním plánu nebo datem, které stanovil insolvenční
soud
 vždy datem, které stanovil insolvenční soud
 žádná odpověď není správná
Odůvodněnost a vhodnost rozdělení věřitelů do jednotlivých skupin posoudí insolvenční
soud
 při schvalování reorganizačního plánu
 kdykoliv v průběhu reorganizačního řízení



kdykoliv v průběhu reorganizačního řízení, ale nejpozději před hlasováním věřitelů
o reorganizačním plánu
nejpozději do konání přezkumného jednání
žádná odpověď není správná
Předkladatel reorganizačního plánu zpracuje
 na daném formuláři zprávu o přípravě reorganizačního plánu, která musí obsahovat
dostatečné informace o návrhu reorganizačního plánu. Součástí této zprávy je vždy
reorganizační plán
 zprávu o reorganizačním plánu, která musí obsahovat dostatečné informace o návrhu
reorganizačního plánu. Součástí této zprávy nesmí být reorganizační plán
 zprávu o reorganizačním plánu, která ale nemusí obsahovat informace o návrhu
reorganizačního plánu. Součástí této zprávy není reorganizační plán nebo jeho
shrnutí
 zprávu o reorganizačním plánu, která musí obsahovat dostatečné informace o návrhu
reorganizačního plánu. Součástí této zprávy je reorganizační plán nebo jeho shrnutí a
zhodnocení jeho dopadu na věřitele
 žádná odpověď není správná
Opožděně podaný návrh na povolení reorganizace
 insolvenční soud odmítne rozhodnutím, které doručí dlužníku, navrhovateli,
insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti němu může podat
pouze osoba, která opožděný návrh podala
 insolvenční soud zamítne rozhodnutím, které doručí dlužníku a navrhovateli.
Odvolání proti němu může podat pouze osoba, která opožděný návrh podala
 insolvenční soud odmítne rozhodnutím, které doručí dlužníku, navrhovateli,
insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti němu není přípustné
 insolvenční soud zamítne rozhodnutím, které doručí dlužníku, navrhovateli a
insolvenčnímu správci. Odvolání proti němu může podat pouze osoba, která
opožděný návrh podala
 žádná odpověď není správná
Dlužník je v průběhu reorganizace
 dlužníkem bez dispozičních oprávnění
 dlužníkem s dispozičními oprávněními
 osobou s hlasovacím právem na schůzi věřitelů
 osobou se zaručeným místem ve věřitelském
 žádná odpověď není správná
Po zveřejnění rozhodnutí o povolení reorganizace v insolvenčním rejstříku
 právní úkony, které mají z hlediska nakládání s majetkovou podstatou a její správou
zásadní význam, činí dlužník s dispozičními oprávněními jen se souhlasem
věřitelského výboru. Porušení této povinnosti má za následek odpovědnost dlužníka
za škodu nebo jinou újmu, kterou tím věřitelům nebo třetím osobám způsobil;
členové statutárního orgánu dlužníka za takto způsobenou škodu nebo jinou újmu
ručí společně a nerozdílně
 veškeré právní úkony činí dlužník s dispozičními oprávněními jen se souhlasem
věřitelského výboru. Porušení této povinnosti má za následek odpovědnost dlužníka
za škodu nebo jinou újmu, kterou tím věřitelům nebo třetím osobám způsobil;



členové statutárního orgánu dlužníka za takto způsobenou škodu nebo jinou újmu
ručí společně a nerozdílně
právní úkony, které mají z hlediska nakládání s majetkovou podstatou a její správou
zásadní význam, činí dlužník s dispozičními oprávněními jen se souhlasem schůze
věřitelů. Porušení této povinnosti má za následek odpovědnost insolvenčního
správce a dlužníka za škodu nebo jinou újmu, kterou tím věřitelům nebo třetím
osobám způsobil; členové statutárního orgánu dlužníka za takto způsobenou škodu
nebo jinou újmu ručí společně a nerozdílně
právní úkony, které mají z hlediska nakládání s majetkovou podstatou a její správou
i jen nepatrný význam, činí dlužník s dispozičními oprávněními jen se souhlasem
věřitelského výboru. Porušení této povinnosti má za následek odpovědnost dlužníka
za škodu nebo jinou újmu, kterou tím věřitelům nebo třetím osobám způsobil;
členové statutárního orgánu dlužníka za takto způsobenou škodu nebo jinou újmu
neručí
žádná odpověď není správná
Dlužníkem je fyzická osoba - podnikatel s celkovým ročním úhrnem čistého obratu za
poslední účetní období ve výši 35.000.000,- Kč; zaměstnává 120 zaměstnanců. Pro tohoto
dlužníka
 není reorganizace přípustná
 je reorganizace přípustná pouze v případě, že dlužník předloží soudu spolu s
insolvenčním návrhem reorganizační plán přijatý alespoň polovinou všech
zajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek a alespoň polovinou
všech nezajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek
 je reorganizace přípustná pouze v případě, že dlužník předloží soudu nejpozději do
15 dnů po rozhodnutí o úpadku reorganizační plán přijatý alespoň polovinou všech
zajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek a alespoň polovinou
všech nezajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek
 je reorganizace přípustná
 žádná odpověď není správná
Zpráva o reorganizačním plánu
 se předkládá věřitelskému výboru v dostatečném předstihu, nejpozději 15 dnů před
termínem konání jednání věřitelského výboru. Tuto zprávu lze zveřejnit až poté, co
ji schválil insolvenční soud
 se předkládá věřitelům v dostatečném předstihu před schůzí věřitelů, která má
rozhodnout o jeho přijetí, nejpozději 15 dnů před termínem jejího konání. Tuto
zprávu lze zveřejnit až poté, co ji schválil insolvenční soud
 se předkládá věřitelům v dostatečném předstihu před schůzí věřitelů, která má
rozhodnout o jeho přijetí, nejpozději 15 dnů před termínem jejího konání. Tuto
zprávu lze bez dalšího zveřejnit
 se předkládá věřitelům a insolvenčnímu správci v dostatečném předstihu před schůzí
věřitelů, která má rozhodnout o jeho přijetí, nejpozději 5 dnů před termínem jejího
konání. Tuto zprávu lze zveřejnit až poté, co ji schválil insolvenční soud
 žádná odpověď není správná
Pokud některá skupina věřitelů neodsouhlasí reorganizační plán, insolvenční soud
 vždy rozhodne o prohlášení konkursu
 svolá novou schůzi věřitelů a hlasování se opakuje



ustanoví znalce k posouzení otázky, zda je nesouhlas dané skupiny důvodný
může přesto za zákonem stanovených podmínek reorganizaci schválit
žádná odpověď není správná
Schůzi věřitelů k projednání a přijetí reorganizačního plánu insolvenční soud nesvolá
nebo již svolanou schůzi věřitelů zruší
 považuje-li se reorganizační plán podle insolvenčního zákona za přijatý bez
hlasování
 byl-li reorganizační plán podle insolvenčního zákona schválen dlužníkem
 byl-li reorganizační plán podle insolvenčního zákona schválen dlužníkem a přijatý
většinou zajištěných věřitelů
 pokud bylo vyhlášeno moratorium
 žádná odpověď není správná
Obecně platí, že valné hromadě nebo členské schůzi dlužníka v reorganizaci
 zůstává zachováno právo jmenovat nebo volit a odvolávat členy statutárního orgánu
dlužníka a dozorčí rady dlužníka; k účinnosti jejího rozhodnutí se však vyžaduje
souhlas insolvenčního správce
 zůstává zachováno právo jmenovat nebo volit a odvolávat členy statutárního orgánu
dlužníka a dozorčí rady dlužníka; k platnosti jejího rozhodnutí se však vyžaduje
souhlas věřitelského výboru
 zůstává zachováno právo jmenovat nebo volit ale nikoliv odvolávat členy
statutárního orgánu dlužníka a dozorčí rady dlužníka; k účinnosti jejího rozhodnutí
se však vyžaduje souhlas věřitelského výboru
 zůstává zachováno právo jmenovat nebo volit a odvolávat členy statutárního orgánu
dlužníka a dozorčí rady dlužníka; k účinnosti jejího rozhodnutí se však vyžaduje
souhlas věřitelského výboru
 žádná odpověď není správná
Se schválením reorganizačního plánu jsou zásadně spojeny tyto účinky
 zanikají práva všech věřitelů vůči dlužníkovi, a to i v případě, že svou pohledávku
do insolvenčního řízení nepřihlásili; za věřitele se považují osoby uvedené v
reorganizačním plánu, a to za podmínek tam uvedených
 zanikají práva třetích osob na vyloučení věci nebo jiné majetkové hodnoty z
majetkové podstaty
 zanikají práva věřitelů vůči spoludlužníkům a ručitelům dlužníka
 zanikají všechny pohledávky, které se v insolvenčním řízení neuspokojují, protože
jsou vyloučeny z uspokojení
 žádná odpověď není správná
Návrh na povolení reorganizace podaný věřitelem musí schválit
 schůze věřitelů
 insolvenční správce
 schůze věřitelů a insolvenční správce
 společně schůze věřitelů a dlužník
 žádná odpověď není správná
Návrh na povolení reorganizace
 může podat i ten, kdo není v dobré víře, že jsou nebo budou splněny všechny
podmínky pro schválení reorganizačního plánu
 může podat pouze ten, kdo je v dobré víře, že jsou nebo budou splněny všechny
podmínky pro schválení reorganizačního plánu
 může podat pouze právnická osoba, která je v dobré víře, že jsou nebo budou
splněny všechny podmínky pro schválení reorganizačního plánu
 nemůže podat pouze ten, kdo je ve víře, že nejsou nebo nebudou splněny všechny
podmínky pro schválení reorganizačního plánu
 žádná odpověď není správná
Reorganizace není přípustná
 je-li dlužníkem právnická osoba v likvidaci
 je-li dlužníkem vyšší územně samosprávný celek
 je-li dlužníkem právnická osoba - nepodnikatel
 je-li dlužníkem obchodník s cennými papíry
 žádná odpověď není správná
Návrh na povolení reorganizace, podaný dlužníkem, musí vedle obecných náležitostí
podání obsahovat
 označení dlužníka a osob oprávněných za něj jednat
 údaj o způsobu navrhované reorganizace
 návrh na jmenování insolvenčního správce
 dlužníkovi známé údaje o kapitálové struktuře a majetku osob, které dlužníka
ovládají nebo které tvoří s dlužníkem koncern
 žádná odpověď není správná
Rozhodnutí o povolení reorganizace obsahuje
 výrok o povolení reorganizace
 výrok o tom, v jakém termínu bude ustanoven insolvenční správce
 informaci o tom, za jakých podmínek mohou předložit reorganizační plán další
osoby
 výzvu, aby dlužník ve lhůtě 140 dnů předložil reorganizační plán
 žádná odpověď není správná
K reorganizačnímu plánu musí být v závislosti na navrhovaném typu reorganizace
připojeny tyto doklady
 nové znění zakladatelského dokumentu
 prohlášení dlužníkova manžela, že souhlasí s použitím majetku ve společném jmění
manželů, má-li být tento majetek v reorganizaci použit
 seznam dlužníkových potomků
 seznam majetku dlužníka, mají-li být věřitelé uspokojování z provozu podniku
dlužníka
 žádná odpověď není správná
Reorganizace není zásadně přípustná, je-li dlužníkem
 právnická osoba v likvidaci
 banka



osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění,
podnikatel s celkovým ročním úhrnem čistého obratu za poslední účetní období
předcházející insolvenčnímu návrhu menším než 50 mil. Kč
žádná odpověď není správná
Zpráva o reorganizačním plánu
 je zpracovávána předkladatelem reorganizačního plánu
 musí obsahovat vymezení daňových dopadů reorganizačního plánu na věřitele
dlužníka
 předkladatel reorganizačního plánu musí zajistit, aby byla zveřejněna v
insolvenčním rejstříku nejpozději 10 dnů před konáním schůze věřitelů, která má o
reorganizačním plánu hlasovat
 musí být schválena insolvenčním soudem nejpozději den před konáním schůze
věřitelů, která má hlasovat o reorganizačním plánu
 žádná odpověď není správná
Insolvenční soud schválí reorganizační plán, jestliže, mimo další podmínky dané
insolvenčním zákonem
 pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené budou
uhrazeny do 30 dnů poté, co se reorganizační plán stane účinným, ledaže bylo mezi
dlužníkem a příslušným věřitelem dohodnuto jinak
 je v souladu s insolvenčním zákonem a jinými právními předpisy
 lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že jím není sledován
nepoctivý záměr
 jej každá skupina věřitelů přijala nebo se podle § 347 odst. 4 považuje za skupinu,
která jej přijala
 žádná odpověď není správná
K návrhu na povolení reorganizace musí dlužník připojit
 seznam majetku
 seznam závazků
 seznam zaměstnanců
 seznam plných mocí, které dlužník udělil
 žádná odpověď není správná
Po splnění reorganizačního plánu mohou úspěšně uplatnit svá práva
 věřitelé pohledávek vzniklých před zahájením insolvenčního řízení, kteří nebyli
uvedeni v reorganizačním plánu
 věřitelé pohledávek vzniklých před zahájením insolvenčního řízení, kteří byli
uvedeni v reorganizačním plánu, pouze však za předpokladu, že hlasovali proti
přijetí tohoto plánu
 věřitelé, jejichž pohledávka vznikla v průběhu reorganizace
 věřitelé, jejichž pohledávka vznikla po splnění reorganizačního plánu
 žádná odpověď není správná
Reorganizace je určena k řešení
 hrozícího úpadku
 úpadku každého dlužníka, který je právnickou osobou



úpadku dlužníka, který je podnikatelem
úpadku dlužníka, který není podnikatelem
žádná odpověď není správná
Reorganizací lze řešit úpadek nebo hrozící úpadek
 fyzické osoby – podnikatele
 akciové společnosti zaměstnávající 230 zaměstnanců v pracovním poměru
s celkovým ročním úhrnem obratu za poslední účetní období 1,550 mld. Kč
 akciové společnosti zaměstnávající 30 zaměstnanců v pracovním poměru
s celkovým ročním úhrnem obratu za poslední účetní období 145 mil. Kč
 bytového družstva zajišťujícího výhradně bytové potřeby svých členů
 žádná odpověď není správná
Dlužníkem je fyzická osoba – podnikatel s celkovým obratem za poslední účetní období
ve výši 35.000.000,- Kč; zaměstnává 120 zaměstnanců. Pro tohoto dlužníka
 není reorganizace přípustná
 je reorganizace přípustná pouze v případě, že dlužník předloží soudu spolu s
insolvenčním návrhem reorganizační plán přijatý alespoň polovinou všech
zajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek a alespoň polovinou
všech nezajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek,
 je reorganizace přípustná pouze v případě, že dlužník předloží soudu nejpozději do
rozhodnutí o úpadku reorganizační plán přijatý alespoň polovinou všech zajištěných
věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek a alespoň polovinou všech
nezajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek
 je reorganizace přípustná
 žádná odpověď není správná
Půjde-li o dlužníka reorganizovatelného přímo ze zákona, pak o návrhu na povolení
reorganizace platí, že
 návrh na povolení reorganizace lze podat nejpozději do 15 dnů po rozhodnutí o
úpadku
 návrh na povolení reorganizace lze podat do 10 dnů před první schůzí věřitelů, která
se má konat po rozhodnutí o úpadku
 návrh na povolení reorganizace lze podat do 10 dnů před schůzí věřitelů, která se má
konat po přezkumném jednání
 návrh na povolení reorganizace může podat dlužník do rozhodnutí o úpadku, byl-li
insolvenční návrh podán pro hrozící úpadek dlužníka
 žádná odpověď není správná
Pokud soud zjistí, že návrh na povolení reorganizace
 neobsahuje všechny náležitosti, je neurčitý či nesrozumitelný, bez dalšího návrh na
povolení reorganizace odmítne
 neobsahuje všechny náležitosti, je neurčitý či nesrozumitelný, návrh na povolení
reorganizace odmítne poté, co marně uplyne lhůta k odstranění vad stanovená
navrhovateli insolvenčním soudem, pokud v řízení nelze pro tento nedostatek
pokračovat
 k řádnému návrhu nejsou připojeny zákonem požadované přílohy, bez dalšího návrh
na povolení reorganizace odmítne


k řádnému návrhu nejsou připojeny zákonem požadované přílohy, návrh na povolení
reorganizace odmítne poté, co marně uplyne lhůta k doplnění příloh stanovená
navrhovateli insolvenčním soudem
žádná odpověď není správná
Jestliže insolvenční soud
 návrh na povolení reorganizace odmítne, pokračuje bez dalšího v insolvenčním
řízení. Účinky podání návrhu na povolení reorganizace tímto rozhodnutím zanikají
 vezme na vědomí zpětvzetí návrhu na povolení reorganizace, pokračuje bez dalšího
v insolvenčním řízení. Účinky podání návrhu na povolení reorganizace tímto
rozhodnutím zanikají
 návrh na povolení reorganizace zamítne, pokračuje bez dalšího v insolvenčním
řízení. Účinky podání návrhu na povolení reorganizace tímto rozhodnutím zanikají
 návrh na povolení reorganizace odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej
zamítne, rozhodne současně o zastavení insolvenčního řízení
 žádná odpověď není správná
Pro dispoziční oprávnění k majetku, který tvoří majetkovou podstatu, po povolení
reorganizace platí
 osobou s dispozičními oprávněními je vždy výlučně dlužník
 insolvenční správce je osobou s dispozičními oprávněními v rozsahu, v jakém je v
dispozičních oprávněních omezen rozhodnutím insolvenčního soudu dlužník
 právní úkony, které mají z hlediska nakládání s majetkovou podstatou zásadní
význam, činí dlužník se souhlasem insolvenčního správce
 právní úkony, které mají z hlediska nakládání s majetkovou podstatou zásadní
význam, činí dlužník se souhlasem věřitelského výboru
 žádná odpověď není správná
K reorganizačnímu plánu musí být v závislosti na navrhovaném typu reorganizace
připojeny tyto doklady
 smlouvy uzavřené s odkládací podmínkou váznoucí na schválení reorganizačního
plánu insolvenčním soudem
 vzorová pracovní smlouva uzavíraná se zaměstnanci dlužníka
 seznam a popis významných smluv, které mají být podle reorganizačního plánu po
jeho schválení insolvenčním soudem uzavřeny
 prohlášení osob ochotných financovat provedení reorganizačního plánu
 žádná odpověď není správná
Proti rozhodnutí soudu o přeměně reorganizace v konkurs se může odvolat
 není odvolání
 schůze věřitelů
 věřitelský výbor
 dlužník
 žádná odpověď není správná
Samostatnou skupinou, pro potřeby určení rozsahu uspokojení zjištěných pohledávek a
hlasování věřitelů o přijetí reorganizačního plánu, jsou zejména
 každý zajištěný věřitel




společníci (členové) dlužníka
zajištění věřitelé dohromady
věřitelé, jejichž pohledávky nejsou reorganizačním plánem dotčeny
žádná odpověď není správná
O přijetí reorganizačního plánu mohou věřitelé hlasovat
 i před podáním návrhu na povolení reorganizace
 pouze po podání návrhu na povolení reorganizace
 i před podáním insolvenčního návrhu
 pouze po podání insolvenčního návrhu
 žádná odpověď není správná
Samostatnou skupinu věřitelů v reorganizaci tvoří podle zákona
 zajištění věřitelé
 každý zajištěný věřitel samostatně
 společníci a členové dlužníka
 zaměstnanci dlužníka
 žádná odpověď není správná
Reorganizace je i bez předběžného schválení reorganizačního plánu věřiteli
přípustná u dlužníka, který
 je v likvidaci
 zaměstnává nejméně 50 zaměstnanců
 vykázal hodnotu aktiv v rozvaze nejméně 50 mil. Kč
 v posledním účetním období vykázal celkový roční úhrn čistého obratu alespoň 50
mil. Kč
 žádná odpověď není správná
O tom, že k hlasování věřitele mimo schůzi věřitelů nelze přihlédnout z důvodů
uvedených v ustanoveních insolvenčního zákona, tohoto věřitele neprodleně vyrozumí
 insolvenční správce, jde-li o hlasování po zahájení insolvenčního řízení
 dlužník, jde-li o hlasování po zahájením insolvenčního řízení
 dlužník, jde-li o hlasování před zahájením insolvenčního řízení
 insolvenční soud
 žádná odpověď není správná
Insolvenční soud rozhodne o přeměně reorganizace v konkurs, jestliže
 dlužník před schválením reorganizačního plánu začal podnikat, ačkoli podle
reorganizačního plánu podnikat neměl
 dlužník neplatí řádně a včas úroky podle § 171 odst. 4, nebo v podstatném rozsahu
neplní své jiné splatné peněžité závazky
 v průběhu provádění reorganizačního plánu dlužník neplní své podstatné povinnosti
stanovené tímto plánem nebo ukáže-li se, že podstatnou část tohoto plánu nebude
možné plnit
 oprávněná osoba nebo osoba určená schůzí věřitelů nesestaví ve stanovené lhůtě
reorganizační plán ani po jejím případném prodloužení insolvenčním soudem nebo
předložený reorganizační plán vezme zpět, a do 30 dnů poté nebude podán návrh na
svolání schůze věřitelů za účelem rozhodnutí o tom, která jiná osoba má přednostní

právo sestavit reorganizační plán, anebo tato jiná osoba nesestaví ve stanovené lhůtě
reorganizační plán nebo jej vezme zpět
žádná odpověď není správná
Návrh na povolení reorganizace insolvenční soud
 zamítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento
nedostatek
 odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento
nedostatek pokračovat
 odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm lze pro tento
nedostatek pokračovat jen s obtížemi
 odmítne, pokud k němu nejsou přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované
přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené náležitosti
 žádná odpověď není správná
Přednostní právo sestavit reorganizační plán má
 dlužník, ledaže oznámil insolvenčnímu soudu, že reorganizační plán předložit
nehodlá
 dlužník, ledaže insolvenční soud rozhodne jinak
 vždy bezvýjimečně dlužník
 dlužník, ledaže se schůze věřitelů usnesla, že toto právo nemá
 žádná odpověď není správná
Reorganizační plán obsahuje
 jmenný seznam všech zaměstnanců
 určení způsobu reorganizace
 rozdělení věřitelů do skupin
 údaj o tom, zda bude pokračovat provoz podniku dlužníka
 žádná odpověď není správná
Insolvenční soud může zakázat dlužníku s dispozičními oprávněními nakládání
s majetkovou podstatou nebo může jeho oprávnění ve stanoveném rozsahu omezit
 v zájmu věřitelů zejména tehdy, vzniknou-li pochybnosti o poctivém jednání nebo
odborné způsobilosti dlužníka nebo osob jednajících jeho jménem
 v zájmu zachování zaměstnanosti
 v zájmu ochrany životního prostředí
 na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského výboru anebo i bez návrhu
 žádná odpověď není správná
Reorganizační plán obsahuje vždy
 určení způsobu reorganizace
 určení osob, které mohou nakládat s majetkovou podstatou
 seznam dlužníkem udělených plných mocí
 uvedení osob, které se budou podílet na financování reorganizačního plánu
 žádná odpověď není správná
Údajem o způsobu reorganizace obsaženým v návrhu na povolení reorganizace
 je vázán insolvenční soud




nejsou vázány osoby, jež reorganizační plán sestavují
není vázána osoba, která jej podala
není vázána banka dlužníka
žádná odpověď není správná
Změnu schváleného reorganizačního plánu
 může navrhnout pouze předkladatel schváleného reorganizačního plánu
 může navrhnout předkladatel schváleného reorganizačního plánu a v případě, že je
jím osoba odlišná od dlužníka, tak i dlužník
 může navrhnout předkladatel schváleného reorganizačního plánu a věřitelé, jejichž
výše přihlášených pohledávek představuje nejméně 50% všech přihlášených
pohledávek
 může navrhnout dlužník, pokud byl předkladatelem schváleného reorganizačního
plánu
 žádná odpověď není správná
Samostatnou skupinu v reorganizaci tvoří vždy
 společníci dlužníka
 věřitelé, jejichž pohledávky jsou reorganizačním plánem dotčeny
 každý zajištěný věřitel
 věřitelé, jejichž pohledávky nejsou reorganizačním plánem dotčeny
 žádná odpověď není správná
Reorganizace je založena na
 ukončení provozu podniku dlužníka
 zpravidla zajištění opatření k ozdravění provozu podniku dlužníka
 reorganizačním plánu
 průběžné kontrole plnění reorganizačního plánu ze strany věřitelů
 žádná odpověď není správná
Reorganizace se účastní
 přihlášení věřitelé
 věřitelé s pohledávkami za majetkovou podstatou
 věřitelé na roveň postavení věřitelům s pohledávkami za majetkovou podstatou
 státní zastupitelství
 žádná odpověď není správná
Se schválením reorganizačního plánu jsou spojeny tyto účinky
 ruší se dosavadní omezení dlužníka v jeho dispozičních oprávněních s majetkem
 insolvenční soud může svým rozhodnutím dlužníka v dispozičních oprávněních k
majetkové podstatě omezit; takové úkony pak činí insolvenční správce
 pokud jsou dispoziční oprávnění dlužníka reorganizačním plánem omezena tak, že
úkon může provést dlužník jen se souhlasem insolvenčního správce, je úkon učiněný
bez tohoto souhlasu neúčinný
 pokud jsou dispoziční oprávnění dlužníka reorganizačním plánem omezena tak, že
úkon může provést dlužník jen se souhlasem insolvenčního správce, je úkon učiněný
bez tohoto souhlasu neplatný
 žádná odpověď není správná
Zpráva o reorganizačním plánu
 má náležitosti stanoveny jednacím řádem pro insolvenční řízení
 se předkládá nejpozději 15 dnů před schůzí věřitelů, na které budou věřitelé hlasovat
o přijetí reorganizačního plánu
 je zpracovávána insolvenčním správcem
 není v reorganizaci povinná
 žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen reorganizací. Správce
 vůbec není ustaven
 je osobou s dispozičním oprávněním
 vykonává dohled nad činností dlužníka
 sestavuje a doplňuje seznam věřitelů
 žádná odpověď není správná
Insolvenční soud zamítne návrh na povolení reorganizace
 lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že jím je sledován
nepoctivý záměr
 který znovu podala osoba, o jejímž návrhu na povolení reorganizace bylo již dříve
rozhodnuto
 který podal věřitel, jestliže jej neschválí schůze věřitelů
 který podal dlužník, jestliže jej schválí věřitelský výbor
 žádná odpověď není správná
Insolvenční soud může po povolení reorganizace
 zakázat dlužníku s dispozičními oprávněními nakládání s majetkovou podstatou
 dlužníkovo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou ve stanoveném rozsahu
omezit
 dlužníkovo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou ve stanoveném rozsahu
omezit, ale nikoliv zakázat
 dlužníkovo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou ve stanoveném rozsahu
omezit i zakázat, ale pouze na návrh věřitelského výboru
 žádná odpověď není správná
Rozhodnutí o povolení reorganizace obsahuje ve výroku
 informaci o tom, kdo je insolvenčním správcem
 výzvu, aby dlužník ve lhůtě 120 dnů předložil reorganizační plán, nebo aby bez
zbytečného odkladu insolvenčnímu soudu sdělil, že jej předložit nehodlá
 výzvu, aby osoba, která podala návrh na povolení reorganizace, ve lhůtě 120 dnů
předložila reorganizační plán
 výzvu, aby věřitelé přihlásili své pohledávky ve stanovené lhůtě
 žádná odpověď není správná
Přednostní právo sestavit reorganizační plán má
 dlužník, pokud se schůze věřitelů neusnesla jinak
 osoba, k jejímuž návrhu byla reorganizace povolena
 skupina zajištěných věřitelů


věřitel, který povolení reorganizace navrhl, jestliže se na tom usnesou věřitelé na
schůzi svolané v rozhodnutí o úpadku
žádná odpověď není správná
Zpráva o reorganizačním plánu se předkládá věřitelům
 v dostatečném předstihu před schůzí věřitelů, která má rozhodnout o jeho přijetí,
nejpozději 10 dnů před termínem konání schůze
 nejpozději 15 dnů před termínem konání schůze věřitelů
 za podmínky, že ji schválil insolvenční soud
 za podmínky, že ji schválil insolvenční správce
 žádná odpověď není správná
Přednostní právo dlužníka předložit reorganizační plán trvá od rozhodnutí o povolení
reorganizace
 nejméně 120 dnů
 nejvíce 120 dnů
 nejvíce 240 dnů
 nejméně 240 dnů
 žádná odpověď není správná
Insolvenční soud může schválit reorganizační plán, i když jej nepřijala některá skupina
věřitelů, pokud pro tuto skupinu platí, že
 lze předpokládat, že reorganizační plán nepovede k dalšímu úpadku dlužníka
 reorganizační plán je k této skupině spravedlivý
 její souhlas nahradil věřitelský výbor svým souhlasem
 reorganizační plán zajišťuje rovné zacházení s každou zjištěnou pohledávkou
v rámci této skupiny
 žádná odpověď není správná
Insolvenční správce po zveřejnění rozhodnutí o povolení reorganizace v insolvenčním
rejstříku
 vykonává dohled nad činností dlužníka, který nemá dispoziční oprávnění, zajišťuje
dohled nad zjišťováním a soupisem majetkové podstaty, sestavuje a doplňuje
seznam věřitelů a podává zprávy věřitelskému výboru. Kromě toho plní i další úkoly
a provádí další činnosti, které mu uložil insolvenční soud
 vykonává dohled nad činností dlužníka s dispozičními oprávněními
 pokračuje ve zjišťování majetkové podstaty a jejím soupisu, vede incidenční spory,
sestavuje a doplňuje seznam věřitelů a podává zprávy věřitelskému výboru
 plní i další úkoly a provádí další činnosti, které mu uložil insolvenční soud
 žádná odpověď není správná
Reorganizací nelze řešit úpadek dlužníka, který je
 podnikatelem
 nepodnikatelem
 podnikatelem v oblasti nemovitostí
 obchodníkem s cennými papíry
 žádná odpověď není správná
Po povolení reorganizace může insolvenční soud svým rozhodnutím omezit dlužníka v
jeho dispozičních oprávněních k majetku. Přitom platí
 k podání návrhu na omezení dispozičních oprávnění dlužníka je aktivně legitimován
insolvenční správce, věřitelský výbor a kterýkoliv z insolvenčních věřitelů
 zamítne-li insolvenční soud tento návrh, lze další návrhy na omezení dispozičních
oprávnění podat po uplynutí 30 dnů
 zamítne-li insolvenční soud tento návrh, může stejná osoba další návrh na omezení
dispozičních oprávnění podat po uplynutí 30 dnů
 insolvenční soud může svým rozhodnutím dlužníkovi nakládání s majetkovou
podstatou zcela zakázat
 žádná odpověď není správná
Pro potřeby určení rozsahu uspokojení zjištěných pohledávek a hlasování věřitelů o
přijetí reorganizačního plánu
 se věřitelé dlužníka při reorganizaci rozdělují do skupin, a to tak, aby v každé
skupině byli maximálně dva věřitelé se zásadně shodným právním postavením a se
zásadně shodnými hospodářskými zájmy. Rozdělení věřitelů do jednotlivých skupin
obsahuje reorganizační plán, v němž se vždy uvede, podle jakých kritérií k rozdělení
věřitelů došlo
 se věřitelé dlužníka při reorganizaci rozdělují do skupin, a to tak, aby v každé
skupině byli maximálně tři věřitelé se zásadně shodným právním postavením a se
zásadně shodnými hospodářskými zájmy. Rozdělení věřitelů do jednotlivých skupin
obsahuje reorganizační plán, v němž se vždy uvede, podle jakých kritérií k rozdělení
věřitelů došlo
 se věřitelé dlužníka při reorganizaci rozdělují do skupin, a to tak, aby v každé
skupině byli věřitelé se zásadně shodným právním postavením a se zásadně
shodnými hospodářskými zájmy. Rozdělení věřitelů do jednotlivých skupin
obsahuje návrh na povolení reorganizace podaný dlužníkem, v němž se vždy uvede,
podle jakých kritérií k rozdělení věřitelů došlo,
 se věřitelé dlužníka při reorganizaci rozdělují do skupin, a to tak, aby v každé
skupině byli věřitelé se zásadně shodným právním postavením a se zásadně
shodnými hospodářskými zájmy. Rozdělení věřitelů do jednotlivých skupin
obsahuje reorganizační plán, v němž se vždy uvede, podle jakých kritérií k rozdělení
věřitelů došlo
 žádná odpověď není správná
Při reorganizaci se za věřitele dlužníka považují
 společníci a členové dlužníka; za pohledávku těchto osob se považuje právo
vyplývající z jejich účasti ve společnosti nebo v družstvu.
 bývalí zaměstnanci dlužníka
 rozhodující odběratelé dlužníka
 společníci a členové dlužníka; za pohledávku těchto osob se považuje právo
vyplývající z jejich účasti ve společnosti nebo v družstvu. To neplatí, je-li dlužník v
úpadku pro předlužení
 žádná odpověď není správná
K návrhu na povolení reorganizace musí dlužník připojit
 seznam majetku a seznam závazků, popřípadě prohlášení o změnách, ke kterým
v mezidobí došlo v porovnání se seznamy, které v insolvenčním řízení již dříve
předložil
 pouze prohlášení o změnách, ke kterým v mezidobí došlo v porovnání se seznamy,
které v insolvenčním řízení již dříve předložil
 seznam majetku a seznam závazků dle stavu k okamžiku zahájení insolvenčního
řízení
 seznam majetku a seznam závazků; o změnách, ke kterým v mezidobí došlo
v porovnání se seznamy, které v insolvenčním řízení již dříve předložil, nemusí
dlužník insolvenční soud informovat
 žádná odpověď není správná
Nestanoví-li insolvenční zákon jinak, rozhodnutím o povolení reorganizace
 se pozastavuje výkon funkce valné hromady nebo členské schůze dlužníka a místo
valné hromady nebo členské schůze dlužníka rozhoduje v její působnosti insolvenční
soud
 se pozastavuje výkon funkce valné hromady nebo členské schůze dlužníka a místo
valné hromady nebo členské schůze dlužníka rozhoduje v její působnosti insolvenční
správce
 se ukončuje činnost valné hromady nebo členské schůze dlužníka a místo valné
hromady nebo členské schůze dlužníka rozhoduje v její působnosti insolvenční
správce
 se pozastavuje výkon funkce valné hromady nebo členské schůze dlužníka a místo
valné hromady nebo členské schůze dlužníka rozhoduje v její působnosti schůze
věřitelů
 žádná odpověď není správná
Proti rozhodnutí soudu o přeměně reorganizace v konkurs se může odvolat:
 dlužník
 insolvenční správce pouze pokud má souhlas věřitelského výboru
 kterýkoliv věřitel, jehož pohledávka byla řádně zjištěna
 není odvolání
 žádná odpověď není správná
Osoba, jejíž reorganizační plán byl zamítnut
 jej nemůže úspěšně podat znovu
 jej může podat znovu, pouze ve lhůtě 15 dnů od jeho zamítnutí
 jej může podat znovu, pouze ve lhůtě 7 dnů od jeho zamítnutí
 jej může podat znovu, jen neuplynula-li jí dosud lhůta k jeho předložení
 žádná odpověď není správná
Dlužník vždy sestaví mezitímní účetní závěrku
 ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky povolení reorganizace
 ke dni, kterým nastanou účinky povolení reorganizace
 ke dni následujícím po dni, kterým nastanou účinky povolení reorganizace
 ke dni odvolání insolvenčního správce
 žádná odpověď není správná
V průběhu plnění schváleného reorganizačního plánu výkon rozhodnutí a exekuci
 nelze provést, a to až do skončení insolvenčního řízení
 lze provést pouze k vymožení pohledávek za podstatou a pohledávek jim na roveň
postavených
 lze bez dalšího provést k vymožení pohledávky stanovené reorganizačním plánem
 lze provést k vymožení pohledávky stanovené reorganizačním plánem; byla-li
pohledávka popřena, lze výkon rozhodnutí provést až po zjištění pohledávky
 žádná odpověď není správná
Osoba, která podala návrh na povolení reorganizace,
 jej může vzít zpět do doby, než insolvenční soud reorganizaci povolí nebo o
podaném návrhu jinak rozhodne
 jej může vzít zpět pouze ze souhlasem insolvenčního správce
 jej nemůže vzít zpět
 jej může vzít zpět do doby, než insolvenční soud reorganizaci schválí reorganizační
plán nebo o podaném návrhu jinak rozhodne
 žádná odpověď není správná
Proti rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu mohou podat odvolání
 jen ti z věřitelů, kteří nehlasovali pro přijetí reorganizačního plánu
 jen ti z věřitelů, kteří hlasovali pro odmítnutí reorganizačního plánu
 dlužník
 insolvenční správce
 žádná odpověď není správná
Důvodem pro zamítnutí návrhu na povolení reorganizace je
 povolení reorganizace navržené dlužníkem neschválila schůze věřitelů
 jde o opakovaný návrh podaný stejnou osobou
 ohledně statutárního orgánu dlužníka nebo člena kolektivního statutárního orgánu
probíhalo v posledních 5 letech insolvenční řízení nebo jiné řízení řešící úpadek
 podání návrhu na povolení reorganizace po uplynutí předepsané lhůty
 žádná odpověď není správná
Rozdělení věřitelů do jednotlivých skupin je vždy obsaženo
 v reorganizačním plánu
 ve zprávě o reorganizačním plánu
 v rozhodnutí soudu o povolení reorganizace
 v usnesení schůze věřitelů o způsobu řešení dlužníkova úpadku
 žádná odpověď není správná
Pohledávky vedoucích zaměstnanců dlužníka, jejichž pracovní poměr se zakládá volbou
nebo jmenováním
 se od zahájení insolvenčního řízení uspokojují pouze do výše, kterou určí
insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu
 se po rozhodnutí o úpadku uspokojují pouze do výše, kterou určí insolvenční
správce se souhlasem insolvenčního soudu
 se po prohlášení konkursu uspokojují pouze do výše, kterou určí insolvenční správce
se souhlasem insolvenčního soudu


se po povolení reorganizace uspokojují pouze do výše, kterou určí insolvenční
správce se souhlasem věřitelského výboru
žádná odpověď není správná
Věřitel může zásadně podat návrh na povolení reorganizace do
 10 dnů od rozhodnutí o úpadku
 10 dnů od výzvy insolvenčního soudu
 10 dnů před první schůzí věřitelů, která se má konat po rozhodnutí o úpadku
 10 dnů od zahájení insolvenčního řízení
 žádná odpověď není správná
Pohledávky vedoucích zaměstnanců dlužníka, jejich pracovní poměr se zakládá volbou
nebo jmenováním, které vznikly
 po rozhodnutí o úpadku, lze v průběhu insolvenčního řízení uspokojit pouze do výše,
kterou určí insolvenční správce se souhlasem věřitelského výboru
 po rozhodnutí o úpadku, lze v průběhu insolvenčního řízení uspokojit pouze do výše,
kterou určí insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu
 po prohlášení konkursu, lze v průběhu insolvenčního řízení uspokojit pouze do výše,
kterou určí insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu
 po povolení reorganizace, lze v průběhu insolvenčního řízení uspokojit pouze do
výše, kterou určí insolvenční správce se souhlasem věřitelského výboru
 žádná odpověď není správná
Odvolání proti rozhodnutí o povolení reorganizace
 může podat věřitelský výbor
 může podat pouze insolvenční správce
 je nepřípustné
 může podat kterýkoli věřitel
 žádná odpověď není správná
Reorganizační plán vždy obsahuje
 rozdělení věřitelů do skupin
 určení způsobu reorganizace
 údaj o tom, zda bude pokračovat provoz podniku dlužníka
 údaj o tom, zda a jaké závazky vůči věřitelům budce mít dlužník po skončení
reorganizace
 žádná odpověď není správná
O přijetí reorganizačního plánu
 věřitelé vůbec nehlasují
 hlasují všichni věřitelé společně podle výše pohledávek
 hlasují zvlášť v jedné společné skupině věřitelé zajištění a zvlášť věřitelé nezajištění
 hlasují zásadně jen nezajištění věřitelé
 žádná odpověď není správná
Návrh na povolení reorganizace podaný věřitelem
 nemusí schválit schůze věřitelů; učiní tak pouze po negativní zprávě insolvenčního
správce o hospodářské situaci dlužníka




musí schválit alespoň desetina přihlášených věřitelů; učiní tak po zprávě
insolvenčního správce o hospodářské situaci dlužníka
musí schválit schůze věřitelů; učiní tak po přezkumném jednání
musí schválit věřitelský výbor
žádná odpověď není správná
Reorganizace není přípustná, je-li dlužníkem
 právnická osoba v likvidaci
 obchodník s cennými papíry
 osoba oprávněná k obchodování na komoditní burze podle zvláštního právního
předpisu
 nepodnikatelský subjekt
 žádná odpověď není správná
Reorganizaci lze provést
 vydáním akcií nově založenou právnickou osobou
 prodejem celé majetkové podstaty
 fúzí
 vydáním akcií dlužníkem
 žádná odpověď není správná
Reorganizace jako způsob řešení úpadku může být využita
 pouze u dlužníka, který je právnickou osobou
 u tuzemské pojišťovny poté, co ji bylo odejmuto povolení
 u zahraniční banky podnikající na území České republiky na základě jednotné
licence
 pouze u dlužníka, který je obchodní společností
 žádná odpověď není správná
Insolvenční soud návrh na povolení reorganizace zamítne pokud
 to navrhuje insolvenční správce
 jej navrhovatel vezme zpět
 se jej nepodařilo doručit dlužníkovi
 to navrhuje společně insolvenční správce a dlužník
 žádná odpověď není správná
Reorganizaci lze provést
 restrukturalizací pohledávek věřitelů
 prodejem dlužníkova podniku
 fúzí dlužníka - právnické osoby s jinou osobou
 vydáním akcií
 žádná odpověď není správná
Reorganizace je přípustná
 je-li dlužníkem obchodník s cennými papíry, která má 20 zaměstnanců a celkový
roční úhrn čistého obratu za poslední účetní období 120 mil. Kč
 je-li dlužníkem banka
 je-li dlužníkem obchodní společnost v likvidaci


je-li dlužník podnikatel, který má méně než 50 zaměstnanců a celkový roční úhrn
čistého obratu za poslední účetní období menší než 50 mil. Kč, pokud předložil
insolvenčnímu soudu současně s insolvenčním návrhem také návrh na povolení
reorganizace schválený alespoň polovinou všech zajištěných a polovinou všech
nezajištěných věřitelů
žádná odpověď není správná
Účetní závěrku sestavuje v konkursu
 schůze věřitelů
 dlužník
 insolvenční správce
 věřitelský výbor
 žádná odpověď není správná
Po ukončení provozu dlužníkova podniku v konkursu
 smí být výtěžek zpeněžení použit k podnikatelské činnosti, je-li podle znaleckého
posudku spojena s nízkým rizikem
 nesmí být výtěžek zpeněžení použit k podnikatelské nebo jiné výdělečné činnosti ani
se souhlasem věřitelského výboru. To nebrání tomu, aby s tímto výtěžkem bylo
naloženo tak, že se zhodnotí o úroky nebo jiné přírůstky
 smí být výtěžek zpeněžení použit k podnikatelské nebo jiné výdělečné činnosti a to
se souhlasem věřitelského výboru. To nebrání tomu, aby s tímto výtěžkem bylo
naloženo tak, že se zhodnotí o úroky nebo jiné přírůstky
 smí být výtěžek zpeněžení použit k podnikatelské nebo jiné výdělečné činnosti a to
se souhlasem insolvenčního soudu. To nebrání tomu, aby s tímto výtěžkem bylo
naloženo tak, že se zhodnotí o úroky nebo jiné přírůstky
 žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen konkursem. Věc dlužníka zajišťuje závazek dlužníka coby zástava,
zástavní věřitel se však do insolvenčního řízení nepřihlásil. V této situaci
 správce danou věc zpeněží, zpeněžením zástavní právo zanikne
 správce danou věc zpeněží a výtěžek vydá zástavnímu věřiteli, protože ten se nemusí
přihlašovat
 správce danou věc vůbec nesepíše do soupisu majetkové podstaty
 správce danou věc zpeněží, zpeněžením však nezanikne zástava
 žádná odpověď není správná
Nelze-li provést vypořádání společného jmění manželů proto
 že závazky dlužníka, které z něj mohou být uspokojeny, jsou nižší nebo stejné než
majetek, který náleží do společného jmění manželů, zahrne se celý majetek
náležející do společného jmění manželů do majetkové podstaty
 že závazky dlužníka, které z něj mohou být uspokojeny, jsou vyšší než majetek,
který náleží do společného jmění manželů, zahrne se celý majetek náležející do
společného jmění manželů do majetkové podstaty
 že závazky dlužníka, které z něj mohou být uspokojeny, jsou vyšší než majetek,
který náleží do společného jmění manželů, zahrne se podstatná část majetku, který
náleží do společného jmění manželů do majetkové podstaty


že veškeré závazky dlužníka, včetně těch, které z něj nemohou být uspokojeny, jsou
vyšší než majetek, který náleží do společného jmění manželů, zahrne se celý majetek
náležející do společného jmění manželů do majetkové podstaty
žádná odpověď není správná
Neúčinnost právního úkonu dlužníka
 nastává ze zákona okamžikem prohlášení konkursu
 nastává ze zákona okamžikem zahájení insolvenčního řízení
 se zakládá rozhodnutím insolvenčního soudu o žalobě insolvenčního správce
 nastává ze zákona okamžikem rozhodnutí o úpadku
 žádná odpověď není správná
Při prodeji majetku ze soupisu majetkové podstaty mimo dražbu
 lze kupní cenu stanovit pod cenu odhadní. Insolvenční správce přitom nepřihlíží k
nákladům, které by jinak bylo nutné vynaložit na správu zpeněžovaného majetku
 lze kupní cenu stanovit pod cenu odhadní. Insolvenční správce přitom přihlédne i k
nákladům, které by jinak bylo nutné vynaložit na správu zpeněžovaného majetku
 nelze kupní cenu stanovit pod cenu odhadní. Insolvenční správce přitom přihlédne i
k nákladům, které by jinak bylo nutné vynaložit na správu zpeněžovaného majetku
 lze kupní cenu stanovit pouze nad cenu odhadní. Insolvenční správce přitom
přihlédne i k nákladům, které by jinak bylo nutné vynaložit na správu
zpeněžovaného majetku
 žádná odpověď není správná
Prohlášením konkursu zanikají
 pokud se týkají majetkové podstaty, dosud nepřijaté dlužníkovy návrhy na uzavření
smlouvy a dlužníkovo přijetí návrhů smluv, pokud na jejich základě již smlouva
nevznikla. Návrhy smluv, které dlužník v době prohlášení konkursu ještě nepřijal,
může přijmout insolvenční správce nebo dlužník
 pokud se netýkají majetkové podstaty, dosud nepřijaté dlužníkovy návrhy na
uzavření smlouvy a dlužníkovo přijetí návrhů smluv, pokud na jejich základě již
smlouva nevznikla. Návrhy smluv, které dlužník v době prohlášení konkursu ještě
nepřijal, může přijmout jen dlužník
 pokud se netýkají majetkové podstaty, dosud nepřijaté dlužníkovy návrhy na
uzavření smlouvy a dlužníkovo přijetí návrhů smluv, pokud na jejich základě již
smlouva nevznikla. Návrhy smluv, které dlužník v době prohlášení konkursu ještě
nepřijal, může přijmout jen předběžný insolvenční správce
 pokud se týkají majetkové podstaty, dosud nepřijaté dlužníkovy návrhy na uzavření
smlouvy a dlužníkovo přijetí návrhů smluv, pokud na jejich základě již smlouva
nevznikla. Návrhy smluv, které dlužník v době prohlášení konkursu ještě nepřijal,
může přijmout jen insolvenční správce
 žádná odpověď není správná
V přerušených řízeních, ve kterých v době prohlášení konkursu dlužník vystupoval jako
žalobce nebo jiný navrhovatel, jakož i v dalších řízeních, ve kterých uplatňoval své
pohledávky nebo jiná práva týkající se majetkové podstaty
 lze pokračovat na návrh insolvenčního správce; dnem, kdy soudu, rozhodci nebo
stálému rozhodčímu soudu, u kterého je řízení vedeno, došel jeho návrh na
pokračování v řízení, se insolvenční správce stává účastníkem řízení místo dlužníka




lze pokračovat na návrh dlužníka; dnem, kdy soudu došel jeho návrh na pokračování
v řízení, se insolvenční správce stává účastníkem řízení místo dlužníka
lze pokračovat na návrh insolvenčního správce; dnem, kdy soudu došel jeho návrh
na pokračování v řízení, se insolvenční správce stává účastníkem řízení vedle
dlužníka
lze pokračovat na společný návrh dlužníka a insolvenčního správce; dnem, kdy
soudu došel jeho návrh na pokračování v řízení, se insolvenční správce stává
účastníkem řízení místo dlužníka
žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen konkursem, dlužník je společností s ručením omezeným. Věc z
majetkové podstaty může v rámci zpeněžení i bez výjimky udělené insolvenčním soudem
nabýt
 zaměstnanec dlužníka v řadové dělnické profesi
 jednatel dlužníka
 společník dlužníka
 zaměstnanec dlužníka v pozici ředitele
 žádná odpověď není správná
Nepatrný konkurs lze použít
 na podnikatele, pokud jeho celkový obrat za poslední účetní období nepřesáhne
milion korun
 na jakoukoliv nepodnikající fyzickou osobu
 na kohokoliv, dle rozhodnutí insolvenčního soudu
 na jakoukoliv nepodnikající právnickou osobu
 žádná odpověď není správná
Zajištění věřitelé se uspokojí
 podle pořadí, v jakém vznikl právní důvod zajištění, z té části výtěžku, který na ně
připadá, nedohodnou-li se písemně jinak. Neuspokojená část jejich pohledávky se
považuje za pohledávku přihlášenou a uspokojí se stejně jako tyto pohledávky
 podle pořadí, v jakém vznikl právní důvod zajištění, z té části výtěžku, který na ně
připadá; zajištění věřitelé se nemohou dohodnout jinak. Neuspokojená část jejich
pohledávky se považuje za pohledávku přihlášenou a uspokojí se stejně jako tyto
pohledávky
 podle pořadí, v jakém vznikl právní důvod zajištění, z té části výtěžku, který na ně
připadá, nedohodnou-li se písemně jinak. Neuspokojená část jejich pohledávky se
nikdy nepovažuje za pohledávku přihlášenou a neuspokojí se stejně jako tyto
pohledávky
 podle pořadí, v jakém vznikl právní důvod zajištění, z té části výtěžku, který na ně
připadá, nedohodnou-li se písemně na veřejné listině jinak. Neuspokojená část jejich
pohledávky se nepovažuje za pohledávku přihlášenou a neuspokojí se stejně jako
tyto pohledávky
 žádná odpověď není správná
Byla-li v konkursu zpeněžena nemovitost, kterou dlužník používá ke svému bydlení
 je dlužník povinen ji vyklidit zásadně až po poskytnutí náhradního bytu
 není dlužník povinen ji vyklidit, ze zákona mu vzniká nájem dané nemovitosti



je dlužník povinen je vyklidit. Neučiní-li tak dobrovolně, může se nabyvatel
domáhat vyklizení žalobou u soudu; jde o incidenční spor, pokud o to dlužník
požádá
je dlužník povinen je vyklidit. Neučiní-li tak dobrovolně, může se nabyvatel
domáhat vyklizení žalobou u soudu; nejde o incidenční spor
žádná odpověď není správná
Zajištění věřitelé jsou v konkursu uspokojováni
 do 80% výtěžku zpeněžení zajištění
 z výtěžku zpeněžení zajištění bez odečtení jakékoliv částky
 do 70% výtěžku zpeněžení zajištění
 z výtěžku zpeněžení zajištění po odečtení nákladů na správu a zpeněžení předmětu
zajištění a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce
 žádná odpověď není správná
Dlužník má 19 věřitelů, o nepatrný konkurs půjde
 pokud výše jeho obratu za poslední účetní období nepřevyšuje 2 mil. Kč
 pokud hodnota jeho majetku nepřevyšuje 2 mil. Kč
 pokud výše jeho splatných závazků nepřevyšuje 2 mil. Kč
 pokud nemá závazky vůči zaměstnancům
 žádná odpověď není správná
Výsledky hlasování dosažené mimo schůzi věřitelů
 se nepřipočtou k výsledkům hlasování dosaženým na schůzi věřitelů
 se pouze zmíní na schůzi věřitelů
 se připočtou k výsledkům hlasování dosaženým na schůzi věřitelů
 se odečtou od výsledkům hlasování dosaženým na schůzi věřitelů
 žádná odpověď není správná
Insolvenční správce je oprávněn zpeněžit majetek sloužící k zajištění
 podle pokynů zajištěného věřitele se souhlasem věřitelského výboru
 zejména podle pokynu zajištěného věřitele
 pouze se souhlasem insolvenčního soudu
 pouze se souhlasem věřitelského orgánu
 žádná odpověď není správná
Účinky prohlášení konkursu nastávají
 zveřejněním rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku
 nabytím právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu
 okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu na úřední desce soudu
 okamžikem doručení rozhodnutí o prohlášení konkursu dlužníkovi
 žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen konkursem. Zprávu o hospodářské situaci dlužníka správce
 předloží nejméně 10 dnů přede dnem konání první schůze věřitelů svolané po
prohlášení konkursu
 předloží nejméně 15 dnů přede dnem konání první schůze věřitelů svolané po
prohlášení konkursu



vůbec nepředkládá
předloží nejméně 3 dny přede dnem konání první schůze věřitelů svolané po
prohlášení konkursu
žádná odpověď není správná
Právní úkon, kterým dlužník po prohlášení konkursu odmítne přijetí daru nebo dědictví
bez souhlasu insolvenčního správce
 je neplatný
 je relativně neplatný
 je neúčinný
 je neúčinný vůči konkursním věřitelům
 žádná odpověď není správná
Po dobu trvání účinků prohlášení konkursu
 nemůže vzniknout nové společné jmění manželů; uzavře-li dlužník nové manželství,
odkládá se vznik společného jmění manželů ke dni zániku těchto účinků. Smlouvy o
rozšíření společného jmění manželů, které odporují předchozímu pravidlu nebo jej
obcházejí, jsou neplatné
 nemůže vzniknout nové společné jmění manželů; uzavře-li dlužník nové manželství,
odkládá se vznik společného jmění manželů ke dni zániku těchto účinků. Smlouvy o
rozšíření společného jmění manželů, které odporují předchozímu pravidlu nebo jej
obcházejí, jsou relativně neplatné, pokud se jejich neplatnosti dovolá insolvenční
správce
 může vzniknout nové společné jmění manželů, uzavře-li dlužník nové manželství.
Smlouvy o rozšíření společného jmění manželů jsou platné
 nemůže vzniknout nové společné jmění manželů; uzavře-li dlužník nové manželství,
společné jmění manželů nevznikne ani po zrušení konkursu
 žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen konkursem. Smlouva, na základě které dlužníkovi vznikla pohledávka,
vylučuje postoupení této pohledávky. Tuto pohledávku správce
 může úplatně postoupit jen veřejnou dražbou
 musí vyjmout z majetkové podstaty
 může jen vymáhat, úplatné postoupení je nepřípustné
 může úplatně postoupit
 žádná odpověď není správná
O zpeněžení majetkové podstaty vyrozumí insolvenční správce neprodleně také
 soud, správce daně, soudního exekutora nebo jiný orgán, u kterého podle
dosavadních výsledků insolvenčního řízení probíhá řízení týkající se zpeněženého
majetku, včetně řízení o výkon rozhodnutí nebo exekuce na majetek dlužníka
 každého přihlášeného věřitele zvlášť
 příslušný úřad práce
 státního zástupce
 žádná odpověď není správná
Ke zpeněžení majetkové podstaty v konkursu lze přistoupit
 bez dalšího po první schůzi věřitelů, která se koná po prohlášení konkursu




po právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu a zároveň po první schůzi věřitelů,
pokud nejde o věci bezprostředně ohrožené zkázou nebo znehodnocením anebo
pokud insolvenční soud nepovolí výjimku
po právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu a zároveň po první schůzi věřitelů,
která se koná po prohlášení konkursu; výjimka není přípustná
bez dalšího po právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu
žádná odpověď není správná)
O konečné zprávě insolvenčního správce po její úpravě
 uvědomí insolvenční soud účastníky řízení tím, že ji zveřejní na úřední desce
insolvenčního soudu. Současně je uvědomí o tom, že do 10 dnů od zveřejnění
konečné zprávy v insolvenčním rejstříku mohou proti ní podat námitky; námitky se
podávají u insolvenčního soudu dvojmo s tím, že jedno vyhotovení se doručuje
insolvenčnímu správci k vyjádření
 uvědomí insolvenční soud účastníky řízení tím, že ji zveřejní vyhláškou. Současně je
uvědomí o tom, že do 15 dnů od zveřejnění konečné zprávy v insolvenčním rejstříku
mohou proti ní podat námitky; námitky se podávají u insolvenčního soudu dvojmo s
tím, že jedno vyhotovení se doručuje insolvenčnímu správci k vyjádření
 uvědomí insolvenční soud účastníky řízení tím, že ji zveřejní na úřední desce
insolvenčního soudu. Současně je uvědomí o tom, že do 15 dnů od vyvěšení
konečné zprávy mohou proti ní podat námitky; námitky se podávají u insolvenčního
soudu dvojmo s tím, že jedno vyhotovení se doručuje insolvenčnímu správci k
vyjádření
 uvědomí insolvenční soud účastníky řízení tím, že ji zveřejní vyhláškou. Současně je
uvědomí o tom, že do 30 dnů od zveřejnění konečné zprávy v insolvenčním rejstříku
mohou proti ní podat námitky; námitky se podávají u insolvenčního soudu dvojmo s
tím, že jedno vyhotovení se doručuje insolvenčnímu správci k vyjádření
 žádná odpověď není správná
Insolvenční správce je po prohlášení konkursu oprávněn vypovědět nájemní smlouvu
nebo podnájemní smlouvu uzavřenou dlužníkem
 ve lhůtě stanovené zákonem nebo smlouvou, a to i v případě, že byla sjednána na
dobu určitou; výpovědní lhůta však nesmí být delší než 3 měsíce. Ustanovení
občanského zákoníku o tom, v kterých případech a za jakých podmínek může
pronajímatel vypovědět nájem bytu, jsou tímto ustanovením dotčena
 ve lhůtě stanovené zákonem nebo smlouvou, a to i v případě, že byla sjednána na
dobu určitou; výpovědní lhůta však nesmí být delší než 3 měsíce. Ustanovení
občanského zákoníku o tom, v kterých případech a za jakých podmínek může
pronajímatel vypovědět nájem bytu, nebudou použita
 jen ve lhůtě stanovené zákonem nebo smlouvou. Ustanovení občanského zákoníku o
tom, v kterých případech a za jakých podmínek může pronajímatel vypovědět nájem
bytu, tím nejsou dotčena
 ve lhůtě stanovené zákonem nebo smlouvou, a to i v případě, že byla sjednána na
dobu určitou; výpovědní lhůta však nesmí být delší než 3 měsíce. Ustanovení
občanského zákoníku o tom, v kterých případech a za jakých podmínek může
pronajímatel vypovědět nájem bytu, tím nejsou dotčena
 žádná odpověď není správná
Obecně platí, že prodej mimo dražbu
 může insolvenční správce uskutečnit pouze se souhlasem věřitelského výboru i
insolvenčního soudu
 může insolvenční správce uskutečnit se souhlasem věřitelského výboru, souhlas
insolvenčního soudu se nevyžaduje
 může insolvenční správce uskutečnit pouze se souhlasem insolvenčního soudu,
souhlas věřitelského výboru se nevyžaduje
 může insolvenční správce uskutečnit pouze na základě souhlasu insolvenčního
soudu a po vyjádření věřitelského výboru
 žádná odpověď není správná
Majetkovou podstatu
 nelze zpeněžit jako celek
 lze zpeněžit jako celek, jen jedná-li se o podnik
 lze zpeněžit jako celek
 lze zpeněžit jako celek, jen rozhodne-li tak schůze věřitelů
 žádná odpověď není správná
Schůze věřitelů v konkursu dále rozhodne
 zda a v jakém rozsahu se má dlužníku, který je fyzickou osobou, a jeho rodině
poskytovat plnění z majetkové podstaty k úhradě jejich odůvodněných existenčních
potřeb. Učiní tak na návrh státního zástupce
 zda a v jakém rozsahu se má dlužníku, který je právnickou osobou poskytovat plnění
z majetkové podstaty k úhradě existenčních potřeb osob tvořících statutární orgán
dlužníka. Učiní tak na žádost dlužníka
 zda a v jakém rozsahu se má dlužníku, který je fyzickou osobou, jeho rodině nebo
osobám blízkým poskytovat plnění z majetkové podstaty k úhradě jejich
odůvodněných existenčních potřeb. Učiní tak na žádost dlužníka nebo insolvenčního
správce
 na žádost dlužníka nebo některého z členů jeho rodiny, zda a v jakém rozsahu se má
dlužníku, který je fyzickou osobou, a jeho rodině poskytovat plnění z majetkové
podstaty k úhradě jejich odůvodněných existenčních potřeb
 žádná odpověď není správná
Jestliže dlužník před prohlášením konkursu věc prodal s výhradou vlastnictví
 a kupujícímu ji předal, musí kupující věc vrátit
 a kupujícímu ji předal, nemůže kupující trvat na smlouvě
 a kupujícímu ji předal, může kupující věc vrátit nebo trvat na smlouvě
 a kupujícímu ji doposud nepředal, může kupující trvat na smlouvě
 žádná odpověď není správná
Veřejnou dražbou insolvenční správce zpeněží majetek dlužníka
 pokud s tímto způsobem zpeněžení vysloví souhlas insolvenční soud
 pouze pokud s tímto způsobem zpeněžení vyslovil souhlas věřitelský výbor
 povinně vždy, pokud se jedná o nemovitost nebo majetek sloužící k zajištění
 vždy, pokud očekávaný výnos přesahuje 1 mil. Kč
 žádná odpověď není správná
Zjednodušenou formou konkursu podle insolvenčního zákona je
 nepatrný konkurs
 malý konkurs
 bagatelní konkurs
 konkurs malého rozsahu
 žádná odpověď není správná
Při prodeji mimo dražbu lze kupní cenu majetku stanovit
 nejméně ve výši dvou třetin odhadní ceny
 vždy i pod cenu odhadní
 nejméně na cenu, která byla určena ve znaleckém posudku, pokud byl znalecký
posudek vyhotoven na žádost věřitelského výboru
 i pod cenu odhadní, pokud není zpeněžována nemovitost nebo majetek sloužící
k zajištění pohledávky přihlášené v insolvenčním řízení
 žádná odpověď není správná
Po zahájení insolvenčního řízení
 může vzniknout právo na uspokojení ze zajištění, jehož předmětem je majetek
dlužníka, ale pouze v rámci tzv. úvěrového financování
 může vzniknout nové zajištění, jehož předmětem je majetek dlužníka, ale jen se
souhlasem schůze věřitelů
 může vzniknout nové zajištění, jehož předmětem je majetek dlužníka, jen pokud tak
rozhodne soud
 nemůže vzniknout nové zajištění, jehož předmětem je majetek dlužníka
 žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen konkursem, usnesení o prohlášení konkursu nabylo právní moci.
Smlouva o provedení veřejné dražby se stane účinnou
 jakmile s ní vysloví souhlas insolvenční soud
 jakmile ji schválí dlužník
 jakmile ji schválí věřitelský výbor
 jakmile ji správce uzavře
 žádná odpověď není správná
Má-li insolvenční správce podle rozvrhového usnesení plnit věřitelům částky převyšující
500 Kč, je oprávněn složit je do soudní úschovy za těchto podmínek
 je oprávněn složit je do soudní úschovy po uplynutí 30 dnů od právní moci
rozvrhového usnesení za podmínky, že nedošlo k proplacení částek pro překážku na
straně věřitele
 je oprávněn složit je do soudní úschovy bez dalšího po uplynutí 30 dnů od právní
moci rozvrhového usnesení
 je oprávněn složit je do soudní úschovy po uplynutí 30 dnů od právní moci
rozvrhového usnesení za podmínky, že o tom věřitelé byli písemně vyrozuměni;
důvody, pro které nebylo věřiteli plněno, nejsou relevantní
 je oprávněn složit je do soudní úschovy bez dalšího po právní moci rozvrhového
usnesení
 žádná odpověď není správná
Ke zpeněžení majetkové podstaty
 lze přikročit teprve po právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, nejdříve však
po první schůzi věřitelů, pokud nejde o věci bezprostředně ohrožené zkázou nebo
znehodnocením anebo pokud insolvenční soud nepovolí výjimku
 lze přikročit teprve po právní moci rozhodnutí o úpadku dlužníka, nejdříve však po
první schůzi věřitelů, pokud nejde o věci bezprostředně ohrožené zkázou nebo
znehodnocením anebo pokud insolvenční soud nepovolí výjimku
 lze přikročit teprve po zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu, nejdříve však
po první schůzi věřitelů, pokud nejde o věci bezprostředně ohrožené zkázou nebo
znehodnocením anebo pokud insolvenční soud nepovolí výjimku
 lze přikročit teprve po právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, nejdříve však
po druhé schůzi věřitelů, pokud nejde o věci bezprostředně ohrožené zkázou nebo
znehodnocením anebo pokud insolvenční soud nepovolí výjimku
 žádná odpověď není správná
Prodej mimo dražbu může insolvenční správce uskutečnit
 se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru. Při udělení souhlasu může
insolvenční soud stanovit podmínky prodeje. Dokud není souhlas insolvenčním
soudem a věřitelským výborem udělen, nenabývá smlouva o prodeji mimo dražbu
platnosti. Souhlas insolvenčního soudu a věřitelského výboru není nutný k prodeji
věcí bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením, jakož i věcí běžně
zcizovaných při pokračujícím provozu dlužníkova podniku
 se souhlasem insolvenčního soudu a po vyjádření věřitelského výboru. Při udělení
souhlasu může insolvenční soud stanovit podmínky prodeje. Dokud není souhlas
insolvenčním soudem udělen, nenabývá smlouva o prodeji mimo dražbu účinnosti.
Souhlas insolvenčního soudu a věřitelského výboru není nutný k prodeji věcí
bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením, jakož i věcí běžně
zcizovaných při pokračujícím provozu dlužníkova podniku
 se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru. Při udělení souhlasu může
insolvenční soud stanovit podmínky prodeje. Dokud není souhlas insolvenčním
soudem a věřitelským výborem udělen, nenabývá smlouva o prodeji mimo dražbu
účinnosti. Souhlas insolvenčního soudu a věřitelského výboru není nutný k prodeji
věcí bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením, jakož i věcí běžně
zcizovaných při pokračujícím provozu dlužníkova podniku
 se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru. Při udělení souhlasu může
věřitelský výbor stanovit podmínky prodeje; insolvenční soud podmínky prodeje
nestanovuje. Dokud není souhlas insolvenčním soudem a věřitelským výborem
udělen, nenabývá smlouva o prodeji mimo dražbu účinnosti. Souhlas insolvenčního
soudu a věřitelského výboru není nutný k prodeji věcí bezprostředně ohrožených
zkázou nebo znehodnocením, jakož i věcí běžně zcizovaných při pokračujícím
provozu dlužníkova podniku
 žádná odpověď není správná
Zprávu o hospodářské situaci dlužníka sestaví insolvenční správce
 na základě seznamu přihlášených pohledávek a s využitím i jinak získaných
poznatků, ale ne s využitím soupisu majetkové podstaty, a to ke dni prohlášení
konkursu. Ve zprávě zejména porovná majetkovou podstatu s pohledávkami
dlužníka a vyjádří se k možnosti dalšího využití dlužníkova podniku




jen na základě seznamu přihlášených pohledávek a to ke dni prohlášení konkursu.
Ve zprávě zejména porovná majetkovou podstatu s pohledávkami dlužníka a vyjádří
se k možnosti dalšího využití dlužníkova podniku
jen na základě jinak získaných poznatků, než z přihlášek a soupisu podstaty, a to ke
dni rozhodnutí o úpadku. Ve zprávě zejména porovná majetkovou podstatu se
závazky dlužníka a vyjádří se k možnosti dalšího využití dlužníkova podniku
na základě seznamu přihlášených pohledávek a soupisu majetkové podstaty a s
využitím i jinak získaných poznatků a to ke dni prohlášení konkursu. Ve zprávě
zejména porovná majetkovou podstatu se závazky dlužníka a vyjádří se k možnosti
dalšího využití dlužníkova podniku
žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen konkursem. Na nemovitosti dlužníka vázne věcné břemeno, o němž
bylo v incidenčním sporu rozhodnuto, že je neúčinné. Nemovitost je zpeněžena. Věcné
břemeno
 nezanikne zpeněžením a okamžikem zpeněžení přestane být neúčinným
 zaniklo již rozhodnutím, kterým byla vyslovena neúčinnost
 nezanikne zpeněžením, ale práva z něj nelze vykonávat
 zanikne zpeněžením
 žádná odpověď není správná
Insolvenční správce
 je povinen uplatnit a vymáhat ve prospěch majetkové podstaty dlužníkovy
pohledávky. To platí přiměřeně i pro dlužníkovy nepeněžité pohledávky ocenitelné
penězi. Tuto povinnost insolvenční správce nemá, pokud náklady na uplatnění a
vymáhání těchto pohledávek jsou neúměrně vysoké nebo je nelze krýt z majetkové
podstaty
 není povinen uplatnit a vymáhat ve prospěch majetkové podstaty dlužníkovy
pohledávky. To neplatí přiměřeně i pro dlužníkovy nepeněžité pohledávky
ocenitelné penězi
 je povinen uplatnit a vymáhat ve prospěch majetkové podstaty dlužníkovy
pohledávky. To neplatí pro dlužníkovy peněžité pohledávky ocenitelné penězi. Tuto
povinnost insolvenční správce nemá, pokud náklady na uplatnění a vymáhání těchto
pohledávek jsou neúměrně vysoké nebo je nelze krýt z majetkové podstaty
 je povinen uplatnit a vymáhat ve prospěch majetkové podstaty dlužníkovy
pohledávky. To platí přiměřeně i pro dlužníkovy peněžité pohledávky ocenitelné
penězi. Tuto povinnost insolvenční správce má, i pokud náklady na uplatnění a
vymáhání těchto pohledávek jsou neúměrně vysoké nebo je nelze krýt z majetkové
podstaty
 žádná odpověď není správná
Při správě majetkové podstaty, pokud jde o věci, k nimž je uplatněno právo ze zajištění
 je osoba s dispozičními oprávněními vázána pokyny insolvenčního soudu a
věřitelského orgánu
 je osoba s dispozičními oprávněními vázána pokyny zajištěného věřitele; je-li
zajištěných věřitelů více, rozhoduje při tvorbě vůle pořadí zajištěného věřitele
 je osoba s dispozičními oprávněními vázána pokyny zajištěného věřitele; je-li
zajištěných věřitelů více, uděluje tyto pokyny zajištěný věřitel, jehož pohledávka se
uspokojuje ze zajištění jako první v pořadí


je osoba s dispozičními oprávněními vázána pokyny zajištěného věřitele; je-li
zajištěných věřitelů více, rozhoduje při tvorbě vůle výše zajištěných pohledávek
žádná odpověď není správná
Pohledávka z úvěrového financování má vůči pohledávce za majetkovou podstatou,
která je nákladem spojeným s udržováním podstaty, v případě, že výnos zpeněžení
nepostačuje na úhradu všech pohledávek za podstatou
 pohledávka z úvěrového financování vůbec není pohledávkou za majetkovou
podstatou
 horší pořadí
 lepší pořadí
 stejné pořadí
 žádná odpověď není správná
Prohlášením konkursu
 přechází na insolvenčního správce oprávnění uzavřít dohodu o vypořádání
společného jmění manželů nebo navrhnout jeho vypořádání u soudu. Dohody o
vypořádání společného jmění manželů uzavřené dlužníkem po prohlášení konkursu
jsou neplatné
 přechází na insolvenčního správce oprávnění uzavřít dohodu o vypořádání
společného jmění manželů nebo navrhnout jeho vypořádání u soudu. Dohody o
vypořádání společného jmění manželů uzavřené dlužníkem po prohlášení konkursu
jsou platné, pokud je schválí insolvenční správce
 nepřechází na insolvenčního správce oprávnění uzavřít dohodu o vypořádání
společného jmění manželů nebo navrhnout jeho vypořádání u soudu. Dohody o
vypořádání společného jmění manželů uzavřené dlužníkem po prohlášení konkursu
jsou platné
 přechází na insolvenčního správce oprávnění uzavřít dohodu o vypořádání
společného jmění manželů nebo navrhnout jeho vypořádání u soudu. Dohody o
vypořádání společného jmění manželů uzavřené dlužníkem po prohlášení konkursu
jsou platné, pokud je schválí insolvenční správce a insolvenční soud
 žádná odpověď není správná
Nestačí-li výtěžek získaný zpeněžením v konkursu k uspokojení všech pohledávek za
majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených, pak se uspokojují v
tomto pořadí
 nejprve odměna a hotové výdaje insolvenčního správce, poté pohledávky vzniklé za
trvání moratoria a pohledávky z úvěrového financování, dále náklady spojené s
údržbou a správou majetkové podstaty, pohledávky věřitelů na výživném ze zákona,
následně pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců za poslední 3 roky
před rozhodnutím o úpadku nebo po něm; ostatní pohledávky poměrně
 nejprve odměna a hotové výdaje insolvenčního správce, poté pohledávky vzniklé za
trvání moratoria a pohledávky z úvěrového financování; ostatní pohledávky
poměrně
 nejprve odměna a hotové výdaje insolvenčního správce; ostatní pohledávky poměrně
 nejprve odměna a hotové výdaje insolvenčního správce, poté pohledávky vzniklé za
trvání moratoria ze smluv o dodávkách zboží a služeb, které ke dni vyhlášení
moratoria trvaly alespoň po dobu 3 měsíců, poté pohledávky z úvěrového
financování, poté poměrně náklady spojené s údržbou a správou majetkové podstaty

a pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců vzniklé po rozhodnutí o
úpadku a poté pohledávky věřitelů na výživném ze zákona a poté pohledávky
věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví; ostatní pohledávky se uspokojí
poměrně
žádná odpověď není správná
Insolvenční správce zasílá oznámení o prohlášení konkursu věřitelům pohledávek z
pojištění, kteří mají sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržují v
členském státě EU nebo jiném státě tvořícím EHP
 v úředním jazyce státu, kde má věřitel sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se
obvykle zdržuje
 v anglickém jazyce
 v jednom z úředních jazyků členského státu EU nebo dalších států tvořících
Evropský hospodářský prostor, kde má věřitel sídlo ústředí, bydliště nebo místo, kde
se obvykle zdržuje
 vždy v českém jazyce s překladem do úředního jazyka státu věřitelova domicilu
 žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen konkursem. Zpeněžení movitých věcí postupem podle ustanovení
občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí
 nelze provést
 provádí příslušný okresní soud
 provádí insolvenční soud
 provádí exekutor
 žádná odpověď není správná
Proti konečné zprávě lze
 podávat námitky
 podat stížnost
 podat rozklad
 podat dovolání
 žádná odpověď není správná
Zpeněžení majetku ze soupisu majetkové podstaty veřejnou dražbu
 provede dražebník na návrh insolvenčního správce a dlužníka. Smlouva o provedení
dražby se v takovém případě stane účinnou dnem, kdy ji schválí věřitelský výbor
 provede dražebník na návrh insolvenčního správce. Smlouva o provedení dražby se
v takovém případě stane účinnou dnem, kdy ji schválí věřitelský výbor
 provede dražebník na návrh insolvenčního správce. Smlouva o provedení dražby se
v takovém případě stane účinnou dnem, kdy ji schválí věřitelský výbor a dlužník
 provede dražebník na návrh insolvenčního správce. Smlouva o provedení dražby se
v takovém případě stane účinnou dnem, kdy ji schválí insolvenční soud
 žádná odpověď není správná
Jde-li v konkursu o prodej věci dlužníka, která coby zástava zajišťuje závazek dlužníka
vůči zajištěnému věřiteli, správce provádí zpeněžení
 nejméně za odhadní cenu
 podle pokynu věřitelského výboru



podle pokynu zajištěného věřitele
bezvýjimečně veřejnou dražbou
žádná odpověď není správná
Insolvenční soud zruší konkurs
 zjistí-li že je zde pouze jediný přihlášený věřitel
 zjistí-li že nebyl ani dodatečně osvědčen úpadek dlužníka; to neplatí, došlo-li již ke
zpeněžení podstatné části majetkové podstaty
 zjistí-li že nebyl ani dodatečně osvědčen úpadek dlužníka, a to vždy
 zjistí-li, že dosavadní výtěžek získaný zpeněžením umožňuje 100% uspokojení
pohledávek
 žádná odpověď není správná
Má-li insolvenční správce podle rozvrhového usnesení plnit věřitelům částky
nepřevyšující 500 Kč, je oprávněn složit je do soudní úschovy
 po uplynutí 30 dnů od právní moci rozvrhového usnesení za podmínky, že o tom
věřitelé byli písemně vyrozuměni
 po právní moci rozvrhového usnesení za podmínky, že o tom věřitelé byli předem
písemně vyrozuměni
 bez dalšího po právní moci rozvrhového usnesení
 bez dalšího po uplynutí 30 dnů od právní moci rozvrhového usnesení
 žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen konkursem. Jde-li o zpeněžení nemovitosti, která coby zástava zajišťuje
pohledávky dvou zajištěných věřitelů, správce tuto nemovitost zpeněží
 bezvýjimečně ve veřejné dražbě
 podle pokynu věřitelského výboru
 podle pokynů zajištěného věřitele, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako
první v pořadí, ledaže správce má za to, že předmět zajištění lze zpeněžit výhodněji
 podle pokynu zajištěného věřitele, jehož zástavní právo vzniklo dříve
 žádná odpověď není správná
Pro projednání konečné zprávy platí
 námitky lze podat do 15 dnů od zveřejnění konečné zprávy v insolvenčním rejstříku
 o zveřejnění konečné zprávy v insolvenčním rejstříku uvědomí insolvenční soud
věřitele vyhláškou zveřejněnou v insolvenčním rejstříku nejméně 15 dnů před
zveřejněním konečné zprávy
 námitky proti konečné zprávě musí být vždy projednány při nařízeném soudním
jednání
 opožděně podané námitky insolvenční soud neprojedná a zamítne je
 žádná odpověď není správná
Zpeněžuje-li insolvenční správce v konkursu majetek, který je předmětem zajištění
 je při tom vázán pokyny věřitelského výboru nebo zástupce věřitelů
 je při tom vázán pokyny zajištěného věřitele; je-li zajištěných věřitelů více, tvoří
společnou vůli hlasováním podle výše zajištěné pohledávky
 je při tom vázán pokyny zajištěného věřitele; je-li zajištěných věřitelů více, mohou
tyto pokyny udělit pouze společně


je při tom vázán pokyny zajištěného věřitele; je-li zajištěných věřitelů více, je vázán
pokyny věřitele prvního v pořadí
žádná odpověď není správná
Zpeněžuje-li insolvenční správce v konkursu majetek, který je předmětem zajištění
 je při tom vázán pokyny věřitelského výboru nebo zástupce věřitelů
 je při tom vázán pokyny zajištěného věřitele; je-li zajištěných věřitelů více, tvoří
společnou vůli hlasováním podle výše zajištěné pohledávky
 je při tom vázán pokyny zajištěného věřitele; je-li zajištěných věřitelů více, mohou
tyto pokyny udělit pouze společně
 je při tom vázán pokyny zajištěného věřitele; je-li zajištěných věřitelů více, je vázán
pokyny věřitele, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako první v pořadí
 žádná odpověď není správná
Dlužník je podnikající fyzickou osobou - řemeslníkem. I po rozhodnutí o úpadku a o
prohlášení konkursu pokračuje ve své řemeslné činnosti, z čehož plynou do podstaty
příjmy. Jak budou po dobu konkursu hrazeny základní životní potřeby dlužníka
 schůze věřitelů rozhodne, zda a případně kolik bude dlužníkovi vypláceno na úhradu
jeho existenčních potřeb
 dlužník si může ponechat polovinu příjmů ze své činnosti
 výlučně ze sociálních dávek, v konkursu nemůže dlužník obdržet nic
 dlužník má nárok obdržet každý měsíc od správce částku odpovídající částce, kterou
nelze postihnout při výkonu rozhodnutí
 žádná odpověď není správná
Prohlášení konkursu na majetek dlužníka
 má vliv na dlužníkovu způsobilost k právním úkonům i na jeho procesní způsobilost
 nemá vliv na dlužníkovu způsobilost k právním úkonům ani na jeho procesní
způsobilost
 nemá vliv na dlužníkovu způsobilost k právním úkonům, ale má vliv na jeho
procesní způsobilost
 má vliv na dlužníkovu způsobilost k právním úkonům, ale nemá vliv na jeho
procesní způsobilost
 žádná odpověď není správná
Není-li zákonem stanoveno jinak, je osobou oprávněnou k podání žaloby nebo jiného
návrhu k vymožení nároku dlužníka včetně jeho zajištění, který se týká majetkové
podstaty
 po prohlášení konkursu pouze insolvenční správce; návrh podaný jinou osobou soud
zamítne
 již od rozhodnutí o úpadku pouze insolvenční správce; návrh podaný jinou osobou
soud zamítne
 po prohlášení konkursu pouze insolvenční správce; návrh podaný jinou osobou soud
odmítne
 již od rozhodnutí o úpadku pouze insolvenční správce; návrh podaný jinou osobou
soud odmítne
 žádná odpověď není správná
Pokud jde o uspokojení pohledávek zajištěných věřitelů v konkursu, pak platí
 od výtěžku získaného zpeněžením se odečítají skutečně vynaložené náklady spojené
se zpeněžením, maximálně však do výše 4% výtěžku zpeněžení; to neplatí,
odsouhlasil-li zajištěný věřitel předem náklady ve vyšším rozsahu
 od výtěžku získaného zpeněžením se mimo jiné odečte i 1% nákladů na vypracování
znaleckého posudku zpracovaného ke zjištění hodnoty zástavy, pokud zajištěný
věřitel tyto náklady do majetkové podstaty ještě neuhradil
 od výtěžku získaného zpeněžením se odečtou 2% výtěžku zpeněžení připadající na
odměnu insolvenčního správce
 od výtěžku získaného zpeněžením se odečítají skutečně vynaložené náklady spojené
se správou a údržbou, maximálně však do výše 5% výtěžku zpeněžení; to neplatí,
odsouhlasí-li zajištěný věřitel předem náklady ve vyšším rozsahu
 žádná odpověď není správná
Pokud dlužník po prohlášení konkursu nakládal s majetkem, jenž tvoří majetkovou
podstatu
 jsou tyto úkony vždy neúčinné
 jsou tyto úkony neúčinné, pokud poškodily majetkovou podstatu
 jsou tyto úkony neplatné
 jsou tyto úkony neúčinné, pokud zákon výslovně nestanoví jejich neplatnost
 žádná odpověď není správná
Dlužník je podnikající fyzickou osobou, úpadek je řešen konkursem. Dlužník i po
prohlášení konkursu fakticky vykonává činnosti ve prospěch majetkové podstaty.
Takovýto dlužník
 nemůže z podstaty obdržet nic
 obdrží z podstaty částku odpovídající nepostižitelné částce v exekuci
 může podle rozhodnutí insolvenčního soudu dostávat částku k úhradě životních
potřeb
 může podle rozhodnutí schůze věřitelů dostávat částku k úhradě životních potřeb
 žádná odpověď není správná
Věřitelem, na kterého se v insolvenčním řízení hledí jako na přihlášeného, ačkoliv
přihlášku nepodal, je
 každý věřitel s pracovně právním nárokem vzniklým před prohlášením konkursu
 každý věřitel s pracovně právním nárokem vzniklým před rozhodnutím o úpadku
 manžel dlužníka s pohledávkou vzniklou po prohlášení konkurzu vypořádáním
společného jmění manželů
 věřitel, který poskytl plnění za dlužníka na základě ručení po rozhodnutí o úpadku
 žádná odpověď není správná
Došlo-li ještě před prohlášením konkursu k zániku společného jmění dlužníka a jeho
manžela, pak platí
 řízení o vypořádání SJM vedené u příslušného okresního soudu se přerušuje a nelze
v něm pokračovat
 řízení o vypořádání SJM vedené u příslušného okresního soudu se přerušuje a lze v
něm pokračovat k návrhu insolvenčního správce



řízení o vypořádání SJM vedené u příslušného okresního soudu se nepřerušuje a
insolvenční správce se stává účastníkem řízení na místo dlužníka
řízení o vypořádání SJM vedené u příslušného okresního soudu se nepřerušuje a
insolvenční správce se na základě svého návrhu může stát účastníkem řízení na
místo dlužníka
žádná odpověď není správná
Jestliže dlužník uzavře po prohlášení konkursu bez souhlasu insolvenčního správce
dohodu o vypořádání dědictví, podle které má z dědictví obdržet méně, než činí jeho
dědický podíl, je tento právní úkon dlužníka
 neúčinný
 neúčinný vůči konkursním věřitelům
 relativně neplatný
 neplatný
 žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen konkursem. V majetkové podstatě je sepsán obraz. Tento obraz chce
odkoupit otec dlužníka. Pro tuto situaci platí
 prodej otci dlužníka je bezvýjimečně nepřípustný
 prodej otci dlužníka je možný jen veřejnou dražbou
 prodej otci dlužníka je možný, postačuje jen souhlas věřitelského výboru
 prodej otci dlužníka je možný, pokud insolvenční soud po vyjádření věřitelského
výboru udělil výjimku ze zákazu nabývání majetku z majetkové podstaty
 žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen konkursem. Dlužník pokračuje v provozu svého podniku - prodejny
dámských oděvů. Prodej oděvů v prodejně dlužníka příchozím zákazníkům po
prohlášení konkursu
 nemůže pokračovat
 může pokračovat jen, jde-li o oděvy ohrožené znehodnocením
 může pokračovat jen se souhlasem věřitelského výboru a insolvenčního soudu
 může pokračovat, protože jde o prodej věcí běžně zcizovaných při pokračujícím
provozu podniku dlužníka
 žádná odpověď není správná
V důsledku prohlášení konkursu na majetek dlužníka věcná břemena zatěžující
majetkovou podstatu
 zanikají, pokud vznikla za nápadně nevýhodných podmínek
 zanikají, pokud vznikla za nápadně nevýhodných podmínek poté, co nastaly účinky
spojené se zahájením insolvenčního řízení
 stávají se neúčinnými, pokud vznikla za nápadně nevýhodných podmínek
 stávají se neúčinnými, pokud vznikla za nápadně nevýhodných podmínek poté, co
nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení
 žádná odpověď není správná
Pokud jde o uspokojení pohledávek zajištěných věřitelů v konkursu, pak platí
 od výtěžku získaného zpeněžením se odečítají skutečně vynaložené náklady spojené
se zpeněžením, maximálně však do výše 5% výtěžku zpeněžení; to neplatí,
odsouhlasil-li zajištěný věřitel předem náklady ve vyšším rozsahu
 od výtěžku získaného zpeněžením se odečítají skutečně vynaložené náklady spojené
se zpeněžením, a to vždy v plné výši
 od výtěžku získaného zpeněžením se odečítají skutečně vynaložené náklady spojené
se zpeněžením, vždy však maximálně do 5% výtěžku zpeněžení
 od výtěžku získaného zpeněžením se odečítají skutečně vynaložené náklady spojené
se zpeněžením, maximálně však do výše 4% výtěžku zpeněžení; to neplatí,
odsouhlasil-li zajištěný věřitel předem náklady ve vyšším rozsahu
 žádná odpověď není správná
Prohlášením konkursu
 nezanikají žádné jednostranné právní úkony dlužníka, které se týkají majetkové
podstaty, zejména jeho příkazy, pověření a plné moci včetně prokury
 zanikají všechny jednostranné právní úkony dlužníka, které se týkají majetkové
podstaty, zejména jeho příkazy, pověření a plné moci včetně prokury, není-li dále
stanoveno jinak
 zanikají všechny jednostranné právní úkony dlužníka, které se netýkají majetkové
podstaty, nezanikají jeho příkazy, pověření a plné moci včetně prokury, není-li dále
stanoveno jinak
 zanikají všechny jednostranné právní úkony dlužníka, které se netýkají majetkové
podstaty, zejména jeho příkazy, pověření a plné moci včetně prokury, není-li dále
stanoveno jinak
 žádná odpověď není správná
Věcná břemena zatěžující majetkovou podstatu, která vznikla za nápadně nevýhodných
podmínek poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení
 se prohlášením konkursu stávají v insolvenčním řízení neplatnými
 se prohlášením konkursu stávají v insolvenčním řízení relativně neplatnými
 se prohlášením konkursu stávají v insolvenčním řízení neúčinnými
 se právní mocí rozhodnutí o prohlášení konkursu stávají v insolvenčním řízení
neúčinnými
 žádná odpověď není správná
O nepatrný konkurs se jedná
 jde-li o konkurs na kteroukoliv fyzickou osobu
 jde-li o konkurs na kteroukoliv právnickou osobu, která není podnikatelem
 jde-li o konkurs na fyzickou osobu, která není podnikatelem
 jde-li o konkurs na právnickou osobu, která nesmí být obchodní společností
 žádná odpověď není správná
Konkurs je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že
 na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů
zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty s tím, že
neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají, pokud zákon nestanoví jinak




na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou nezjištěné pohledávky věřitelů
zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty
na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou nezjištěné pohledávky věřitelů
zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty s tím, že
neuspokojené pohledávky nebo jejich části zanikají, pokud zákon nestanoví jinak
na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů
zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty s tím, že
neuspokojené pohledávky nebo jejich části zanikají, pokud zákon nestanoví jinak
žádná odpověď není správná
Rozhodnutí o nepatrném konkurzu (označte správné tvrzení)
 lze vydat jen na návrh
 lze vydat kdykoliv v průběhu insolvenčního řízení po prohlášení konkurzu
 proti rozhodnutí o nepatrném konkurzu není odvolání přípustné, musí však být vždy
odůvodněno
 lze vydat i bez návrhu
 žádná odpověď není správná
Nerozhodne-li schůze věřitelů jinak, v nepatrném konkurzu se postupuje podle zákona
č. 182/2006 Sb. s těmito odchylkami
 místo věřitelského výboru mohou věřitelé ustanovit zástupce věřitelů
 k účinnosti dohody o vypořádání společného jmění manželů je třeba souhlasu
věřitelského orgánu
 o včasných námitkách proti konečné zprávě a vyúčtování lze rozhodnout i bez
nařízení jednání
 při přezkumném jednání není možné přednést konečnou zprávu a vyúčtování a
projednat námitky proti nim
 žádná odpověď není správná
Prohlášením konkursu zanikne, týká-li se majetkové podstaty
 plná moc udělená pro jiné než insolvenční řízení
 plná moc udělená pro insolvenční řízení
 dlužníkem udělené pověření
 dlužníkem učiněný návrh na uzavření smlouvy
 žádná odpověď není správná
Soud zruší konkurs
 pokud se přihlásil jediný věřitel
 poté, co insolvenční správce oznámí, že splnil rozvrhové usnesení
 pokud se na tom usnesla schůze věřitelů
 jestliže dlužník zemřel a rozhodnutí o schválení zprávy o dosavadních výsledcích
projednání konkursu nabylo právní moci
 žádná odpověď není správná
Insolvenční správce je povinen po zrušení konkursu
 uzavřít účetní knihy, sestavit účetní závěrku, splnit povinnosti uložené daňovými
předpisy a předat dlužníku potřebné účetní záznamy
 zajistit potřebné činnosti evidenční a archivační



předat zbývající majetek dlužníkovi
podat zbývající majetek správci daně
žádná odpověď není správná
Pro nepatrný konkurs platí, že
 o námitkách proti konečné zprávě lze rozhodnout bez nařízení jednání
 při přezkumném jednání lze přednést konečnou zprávu
 zpeněžovat majetek lze ještě před právní moci usnesení o prohlášení konkursu
 k prodeji majetku tvořícího konkursní podstatu není nutný souhlas věřitelského
orgánu
 žádná odpověď není správná
Na základě upraveného seznamu pohledávek lze po zrušení konkursu podat návrh na
výkon rozhodnutí pro zjištěnou neuspokojenou pohledávku
 kterou dlužník zatajil
 kterou dlužník nepopřel
 toto právo se promlčí za 10 let od zrušení konkursu
 toto právo se promlčí za 10 let ode dne, kdy počala u pohledávky promlčecí lhůta
běžet poprvé
 žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen konkursem. Provoz podniku dlužníka skončí
 dnem právní moci usnesení o prohlášení konkursu
 prodejem podniku jednou smlouvou
 rozhodnutím věřitelského výboru
 rozhodnutím insolvenčního soudu
 žádná odpověď není správná
Pro plnění rozvrhového usnesení platí
 částky určené pro jednotlivé věřitele jim insolvenční správce proplatí na účet
majetkové podstaty, k tomu je oprávněn vytvořit si rezervu v konečné zprávě
 částky určené pro jednotlivé věřitele jim insolvenční správce proplatí na jejich
náklad
 rozvrhové usnesení plní insolvenční správce zpravidla ve svém sídle
 pokud pro překážky na straně věřitele nedojde k vyplacení částky do 30 dnů od
rozvrhového usnesení, složí insolvenční správce částku do úschovy u insolvenčního
soudu
 žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen konkursem. Dlužník dlužníka zaplatí svůj dluh po prohlášení konkursu
přímo dlužníkovi. Svého závazku se tak
 zásadně nezprostí
 zprostí, pokud dlužník vydal plnění do podstaty
 zprostí, pokud prokáže, že o prohlášení konkursu nemohl vědět
 zprostí, pokud z okolností plnění dluhu bylo zřejmé, že dlužník vydá plnění do
podstaty
 žádná odpověď není správná
Pro rozvrhové usnesení platí
 všichni věřitelé zahrnutí do rozvrhu se uspokojují poměrně vzhledem k výši jejich
pohledávek tak, jak byla zjištěna
 vydání rozvrhového usnesení brání, pokud ohledně některé z pohledávek nebyl
skončen incidenční spor
 pro zařazení do rozvrhu je u pohledávek vázaných na podmínku rozhodný stav ke
dni vydání rozvrhového usnesení
 rozvrhovým usnesením nelze uspokojit pohledávky za podstatou a pohledávky jim
na roveň postavené
 žádná odpověď není správná
Dlužníkův syn majetek náležející do majetkové podstaty
 nemůže nabýt nikdy
 může nabýt i v průběhu konkursu, jde-li o prodej veřejnou dražbou
 může nabýt bez dalšího po 3 letech po skončení konkursu
 může nabýt i v průběhu konkursu, povolil-li insolvenční soud výjimku
 žádná odpověď není správná
Pro prodej movitých věcí a nemovitostí v konkursu podle ustanovení občanského
soudního řádu o výkonu rozhodnutí, platí
 insolvenční správce je oprávněn zpeněžit majetek touto formou, aniž by k tomu
potřeboval souhlas
 insolvenční správce je oprávněn zpeněžit majetek touto formou po předchozím
souhlasu insolvenčního soudu
 insolvenční správce je oprávněn zpeněžit majetek touto formou po předchozím
souhlasu věřitelského výboru nebo zástupce věřitelů
 insolvenční správce je oprávněn zpeněžit majetek, který je předmětem zajištění,
touto formou podle pokynu zajištěného věřitele
 žádná odpověď není správná
Nájemní smlouvu po prohlášení konkursu
 insolvenční správce musí vždy vypovědět
 může insolvenční správce plnit
 může insolvenční správce vypovědět
 nemůže insolvenční správce vypovědět
 žádná odpověď není správná
Pro plnění rozvrhového usnesení platí
 částky určené pro jednotlivé věřitele, pokud nepřesahují 500,- Kč, může insolvenční
správce složit do úschovy u soudu
 částky určené pro jednotlivé věřitele, pokud nepřesahují 500,- Kč, může insolvenční
správce složit do úschovy u insolvenčního soudu
 částky připadající na plnění pohledávek, ohledně kterých dosud nebyl ukončen
incidenční spor, může insolvenční správce složit do úschovy u soudu
 částky připadající na plnění pohledávek, ohledně kterých dosud nebyl ukončen
incidenční spor, může insolvenční správce složit do úschovy u insolvenčního soudu
 žádná odpověď není správná
Osoba X zažalovala osobu Y o zaplacení peněžité částky. Posléze je na osobu X
prohlášen konkurs. Pro řízení o žalobě platí
 prohlášením konkursu došlo k přerušení řízení
 navrhne-li správce pokračovat v řízení, stane se žalobcem namísto osoby X
 navrhne-li jiný účastník řízení pokračovat v řízení, stane se správce žalobcem
namísto osoby X
 nenavrhne-li nikdo pokračovat v řízení, zůstane řízení po dobu konkursu přerušeno
 žádná odpověď není správná
Při prodeji podniku v rámci konkursu
 se použijí ustanovení zvláštního právního předpisu o prodeji podniku, ledaže
insolvenční zákon stanoví jinak
 se nepoužijí ustanovení občanského zákoníku
 přecházejí na nabyvatele všechny dlužníkovy dluhy spojené s podnikem
 nepřecházejí na nabyvatele vzniklé dlužníkovy peněžité dluhy spojené s podnikem
 žádná odpověď není správná
V konečné zprávě musí insolvenční správce uvést
 podíl nezajištěného věřitele na částce, která má být mezi nezajištěné věřitele
rozdělena v rámci rozvrhového usnesení
 označení jednotlivých věřitelů, kteří budou uspokojeni v rámci rozvrhu
 částky, které byly vyplaceny zajištěnému věřiteli
 vyčíslení částek, které nezajištění věřitelé obdrží v rámci rozvrhového usnesení
 žádná odpověď není správná
Rozvrhové usnesení
 vychází z údajů ve schválené konečné zprávě
 je rozhodnutím, kterým se insolvenční řízení končí
 je součástí konečné zprávy
 není součástí konečné zprávy
 žádná odpověď není správná
Prohlášením konkursu
 se pohledávky vázané na odkládací podmínku považují nadále za podmíněné
 je osobou oprávněnou nakládat s majetkem dlužníka, který nenáleží do majetkové
podstaty insolvenční správce
 automaticky zanikají plné moci, které dlužník udělil pro účely insolvenčního řízení
 se přerušuje likvidace a zanikají předběžná opatření
 žádná odpověď není správná
Jedním z předpokladů pro posouzení konkursu jako nepatrného je, že
 dlužníkem je vždy jen fyzická osoba
 celkový obrat dlužníka podnikatele za poslední účetní období před prohlášením
konkursu nepřesahuje 1 000 000 Kč
 nebyl zjištěn celkový obrat dlužníka podle zvláštního právního předpisu za poslední
účetní období předcházející prohlášení konkursu přesahující 2 000 000 Kč
 dlužník nemá více než 50 věřitelů
 žádná odpověď není správná
Bylo-li rozhodnuto, že konkurs je nepatrný
 k vyloučení nedobytných pohledávek postačuje souhlas věřitelského orgánu
 k účinnosti dohody o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela
nepotřebuje insolvenční správce žádný souhlas
 k prodeji movitých věcí mimo dražbu není třeba žádného souhlasu
 konečnou zprávu lze přednést již při přezkumném jednání
 žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen konkursem. Částečný rozvrh je podmíněn
 návrhem insolvenčního správce
 souhlasem věřitelského výboru
 takovým stavem zpeněžení majetkové podstaty, který provedení částečného rozvrhu
umožňuje
 tím, že se nejedná o nepatrný konkurs
 žádná odpověď není správná
Prohlášením konkursu se nepřerušují
 veškerá řízení ve věcech obchodního rejstříku
 veškerá řízení ve věcech, kde je dlužník jediným účastníkem řízení
 veškerá řízení před úřadem práce
 veškerá správní řízení
 žádná odpověď není správná
Prohlášením konkursu
 se dlužníkovy závazky považují za splatné, nestanoví-li zákon jinak
 se dlužníkovy pohledávky považují za splatné
 nezaniká prokura
 zaniká plná moc dlužníkova advokáta udělená pro vymáhání pohledávky
 žádná odpověď není správná
Existenční potřeby dlužníka v konkursu a jeho rodiny
 platí insolvenční správce z majetkové podstaty podle pokynu soudu
 platí insolvenční správce z majetkové podstaty podle pokynu věřitelského výboru
 platí insolvenční správce z majetkové podstaty podle pokynu schůze věřitelů
 nemusí být z majetkové podstaty hrazeny
 žádná odpověď není správná
Osoba X zažalovala osobu Y o zaplacení peněžité částky. Posléze je na osobu Y
prohlášen konkurs. Pro řízení o žalobě platí
 prohlášením konkursu došlo k přerušení řízení
 po dobu trvání konkursu nelze v řízení za žádných okolností pokračovat
 v řízení lze po dobu trvání konkursu pokračovat, jde-li o nárok s právem na
uspokojení ze zajištění
 v řízení lze po dobu trvání konkursu pokračovat, dal-li k tomu souhlas insolvenční
soud
 žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen konkursem. Správce zpeněží věc tvořící předmět zajištění. Zajištěnému
věřiteli správce vydá
 70 % z částky, za kterou byla věc zpeněžena
 výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů se správou a zpeněžením a po odečtení
částky připadající na odměnu správce
 odpovídající částku se souhlasem věřitelského výboru
 odpovídající částku se souhlasem insolvenčního soudu
 žádná odpověď není správná
O konečné zprávě může soud rozhodnout tak, že
 nařizuje doplnění nebo změnu konečné zprávy, pokud důvodně podané námitky
nemění základní obsah konečné zprávy
 ji schvaluje
 odmítá konečnou zprávu, současně soud uloží správci podat novou konečnou zprávu
 odmítá konečnou zprávu, současně soud vždy rozhodne o zproštění funkce
insolvenčního správce
 žádná odpověď není správná
Po prohlášení konkursu končí provoz dlužníkova podniku
 rozhodnutím insolvenčního soudu na návrh insolvenčního správce po vyjádření
věřitelského výboru
 prodejem podniku jedinou smlouvou
 rozhodnutím insolvenčního soudu na návrh insolvenčního správce se souhlasem
věřitelského výboru
 rozhodnutím insolvenčního správce se souhlasem věřitelského výboru a
insolvenčního soudu
 žádná odpověď není správná
Prohlášením konkursu se nepřerušuje
 řízení, kde je dlužník jediným účastníkem
 řízení ve věcech ochrany názvu a dobré pověsti právnické osoby, bez ohledu na to,
zda je dlužník podnikatelem či nikoliv
 řízení o všech nárocích na výživném ze zákona
 řízení o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela
 žádná odpověď není správná
Při zpeněžování v konkursu prodejem mimo dražbu obecně platí, že
 insolvenční správce je oprávněn zpeněžit majetek touto formou se souhlasem
insolvenčního soudu, přitom insolvenční soud nezjišťuje stanovisko věřitelského
výboru nebo zástupce věřitelů
 insolvenční správce je oprávněn zpeněžit majetek touto formou se souhlasem
insolvenčního soudu, přitom insolvenční soud přihlédne ke stanovisku věřitelského
výboru nebo zástupce věřitelů
 insolvenční správce je oprávněn zpeněžit majetek touto formou se souhlasem
insolvenčního soudu a věřitelského výboru nebo zástupce věřitelů
 insolvenční správce je oprávněn zpeněžit majetek, který je předmětem zajištění,
touto formou podle pokynů zajištěného věřitele
 žádná odpověď není správná
Na dlužníka byl prohlášen konkurs. Neplatné jsou právní úkony dlužníka učiněné po
prohlášení konkursu
 odmítnutí dědictví učiněné bez souhlasu insolvenčního správce
 odmítnutí daru učiněné bez souhlasu insolvenčního správce
 uzavření dohody o vypořádání dědictví, podle které má dlužník obdržet více, než
kolik činí jeho podíl
 dohoda o vypořádání společného jmění manželů
 žádná odpověď není správná
Podstatou řešení úpadku konkursem je
 zpeněžení majetku dlužníka
 poměrné uspokojení zjištěných pohledávek
 zánik neuspokojených částí pohledávek věřitelů
 osobou s dispozičním oprávněním je insolvenční správce
 žádná odpověď není správná
Úpadek fyzické osoby je řešen konkursem. Je zpeněžen dům, ve kterém dlužník bydlí.
Pro tuto situaci platí
 dlužník je povinen dům vyklidit
 okamžikem zpeněžení vzniká nájemní vztah mezi dlužníkem a novým vlastníkem
domu
 nový vlastník se může domáhat vyklizení domu žalobou
 dlužníkovi přísluší při případném vyklizení stejná bytová náhrada jako při výpovědi
nájmu bytu dané nájemci pro hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu
 žádná odpověď není správná
Pro nepatrný konkurs platí, že
 k vyloučení nedobytných pohledávek a neprodejných věcí není třeba souhlasu
insolvenčního soudu ani věřitelského orgánu
 na místo věřitelského výboru může být zvolen pouze zástupce věřitelů
 k účinnosti dohody o vypořádání společného jmění manželů je třeba pouze souhlas
věřitelského orgánu
 zpeněžovat majetek je možno ještě před přezkumným jednáním a první schůzí
věřitelů
 žádná odpověď není správná
Před právní mocí usnesení o prohlášení konkursu lze věc z majetkové podstaty zpeněžit
 jde-li o věc bezprostředně ohroženou zkázou
 udělí-li insolvenční soud výjimku
 bez omezení
 nikdy
 žádná odpověď není správná
V průběhu nepatrného konkursu
 může insolvenční správce vyloučit neprodejné věci bez souhlasu kohokoli
 může insolvenční správce zpeněžit předmět zajištění bez souhlasu kohokoli
 může insolvenční soud stanovit jakékoli odchylky od zákona


může insolvenční soud stanovit pouze takové odchylky, které nejsou v rozporu se
základními zásadami insolvenčního řízení, a jimiž není dotčeno postavení
zajištěných věřitelů
žádná odpověď není správná
V rozvrhu je věřiteli přikázána částka 450 Kč. Insolvenční správce
 může tuto částku zaslat věřiteli poštovní poukázkou na náklady věřitele
 může tuto částku vyplatit věřiteli hotově ve svém sídle
 může tuto částku ihned pro věřitele složit u insolvenčního soudu
 může tuto částku až po 30 dnech ode dne vydání rozvrhového usnesení složit u
příslušného okresního soudu
 žádná odpověď není správná
Konkurs znamená
 zpeněžení majetku dlužníka a rozdělení výtěžku mezi věřitele
 likvidační způsob řešení úpadku
 reorganizaci dlužníka
 bezvýjimečný prodej podniku jako celku v rámci zpeněžování
 žádná odpověď není správná
Při zpeněžování nesmí nabývat majetek z majetkové podstaty
 vedoucí zaměstnanci dlužníka, jejichž pracovní poměr se zakládá volbou nebo
jmenováním
 osoby blízké vedoucím zaměstnancům dlužníka, jejichž pracovní poměr se zakládá
volbou nebo jmenováním
 všichni společníci a akcionáři dlužníka
 osoby, které vykonávaly v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení
rozhodující vliv na provoz dlužníkova podniku
 žádná odpověď není správná
Konečná zpráva
 obsahuje celkovou charakteristiku činnosti insolvenčního správce
 neobsahuje vyčíslení nákladů insolvenčního správce
 obsahuje zdůvodnění mimořádných (neobvyklých) nákladů spojených se správou
majetkové podstaty
 obsahuje přehled zpeněžení majetku
 žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen konkursem. Dlužník nakládá s majetkem podstaty v den, kdy se
usnesení o prohlášení konkursu stalo účinným. Pro tento úkon dlužníka platí
 prohlášení konkursu na něj nemůže mít žádný vliv
 úkon dlužníka bude posouzen podle přesného okamžiku toho, kdy byl učiněn ve
srovnání s přesným okamžikem účinnosti usnesení o prohlášení konkursu
 v pochybnostech se předpokládá, že dlužník učinil úkon až poté, co dispoziční
oprávnění přešlo na insolvenčního správce
 v pochybnostech se předpokládá, že dlužník učinil úkon předtím, než dispoziční
oprávnění přešlo na správce
 žádná odpověď není správná
Insolvenční správce je oprávněn v průběhu konkursu zpeněžovat majetek dlužníka
 který je sepsán v soupisu majetkové podstaty
 od okamžiku zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku
 až po nabytí právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, a to bez ohledu na to,
zda se již konala schůze věřitelů
 až po první schůzi věřitelů, která následuje po nabytí právní moci rozhodnutí o
prohlášení konkursu, pokud se v předchozím průběhu insolvenčního řízení žádná
schůze věřitelů nekonala
 žádná odpověď není správná
Zajištění věřitelé v průběhu konkursu
 udílejí pokyny ke správě předmětu zajištění
 udílejí pokyny ke zpeněžení předmětu zajištění
 se vždy uspokojí jen z výtěžku zpeněžení majetku, který sloužil k zajištění jejich
pohledávky
 obdrží výtěžek zpeněžení majetku sloužícího k zajištění jejich pohledávky až po
vyjádření souhlasu insolvenčního soudu a věřitelského výboru
 žádná odpověď není správná
O zpeněžování v konkursu ve formě veřejné dražby platí
 insolvenční správce je oprávněn zpeněžit majetek touto formou pouze po
předchozím souhlasu insolvenčního soudu
 insolvenční správce je oprávněn zpeněžit majetek touto formou pouze po
předchozím souhlasu věřitelského výboru nebo zástupce věřitelů
 insolvenční správce je oprávněn zpeněžit majetek touto formou poté, co věřitelský
výbor nebo zástupce věřitelů schválí smlouvu o provedení dražby, kterou uzavřel
insolvenční správce s dražebníkem
 insolvenční správce je oprávněn zpeněžit majetek, který je předmětem zajištění,
touto formou na základě pokynů zajištěného věřitele
 žádná odpověď není správná
Zajištění věřitelé se uspokojují
 ze 100% výtěžku zpeněžení po odečtení nákladů na správu a zpeněžení a po
odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce
 ze 100% výtěžku zpeněžení po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního
správce
 ze 70% výtěžku zpeněžení po odečtení nákladů na správu a zpeněžení a po odečtení
částky připadající na odměnu insolvenčního správce
 ze 70% výtěžku zpeněžení po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního
správce
 žádná odpověď není správná
Zpeněžení majetku v majetkové podstatě, na který se vztahuje rozhodnutí o zajištění
v trestním řízení, lze provést
 pouze se souhlasem insolvenčního soudu
 pouze se souhlasem orgánu činného v trestním řízení
 bez omezení
 nelze provést

žádná odpověď není správná
Smlouvy o zúžení rozsahu společného jmění manželů prohlášením konkursu
 se stávají ze zákona neplatné
 zůstávají v platnosti
 se stávají neplatnými v případě, že byly uzavřeny po podání insolvenčního návrhu
dlužníkem
 se stávají neplatnými v případě, že byly uzavřeny po podání insolvenčního návrhu
věřitelem
 žádná odpověď není správná
Smlouvy o zúžení rozsahu společného jmění manželů prohlášením konkursu
 se stávají ze zákona neplatné
 zůstávají v platnosti
 se stávají neplatnými v případě, že byly uzavřeny po podání insolvenčního návrhu
věřitelem
 se stávají neplatnými v případě, že byly uzavřeny poté, co nastaly účinky spojené se
zahájením insolvenčního řízení v případě, že byl insolvenční návrh podán věřitelem
 žádná odpověď není správná
Jestliže by výpovědí nájemní smlouvy sjednané na určitou dobu, v níž je dlužník
pronajímatelem
 byl nájemce nepřiměřeně dotčen ve svých oprávněných zájmech nebo by tím utrpěl
či mohl utrpět značnou škodu, může nájemce do 15 dnů od doručení výpovědi
navrhnout insolvenčnímu soudu zrušení výpovědi. Jestliže bude zajištěno, že
nájemce koupí předmět nájmu při zpeněžení majetkové podstaty za cenu obvyklou,
vyhoví insolvenční soud takovému návrhu vždy
 byl nájemce nepřiměřeně dotčen ve svých oprávněných zájmech nebo by tím utrpěl
či mohl utrpět značnou škodu, muže nájemce do 15 dnů od doručení výpovědi
přihlásit pohledávku na náhradu své újmy
 byl nájemce nepřiměřeně dotčen ve svých oprávněných zájmech nebo by tím utrpěl
či mohl utrpět značnou škodu, muže nájemce do 10 dnů od doručení výpovědi
navrhnout insolvenčnímu soudu zrušení výpovědi. Jestliže bude zajištěno, že
nájemce koupí předmět nájmu při zpeněžení majetkové podstaty za cenu obvyklou,
vyhoví insolvenční soud takovému návrhu vždy
 byl nájemce nepřiměřeně dotčen ve svých oprávněných zájmech nebo by tím utrpěl
či mohl utrpět značnou škodu, muže nájemce do 15 dnů od doručení výpovědi
navrhnout insolvenčnímu soudu zrušení výpovědi. Jestliže bude zajištěno, že
nájemce koupí předmět nájmu při zpeněžení majetkové podstaty za cenu určenou
znaleckým posudkem, který zadal insolvenční soud, vyhoví insolvenční soud
takovému návrhu vždy
 žádná odpověď není správná
Došlo-li v důsledku prohlášení konkursu k zániku společného jmění dlužníka a jeho
manžela, pak platí
 správce je oprávněn uzavřít s manželem dlužníka dohodu o vypořádání SJM; k
účinnosti dohody postačí souhlas věřitelského výboru
 správce je oprávněn uzavřít s manželem dlužníka dohodu o vypořádání SJM; k
účinnosti dohody je třeba souhlas insolvenčního soudu



správce je oprávněn uzavřít s manželem dlužníka dohodu o vypořádání SJM; k
platnosti dohody je třeba souhlas insolvenčního soudu
insolvenční soud může dohodu o vypořádání SJM schválit, i když s ní nevyslovil
souhlas věřitelský výbor
žádná odpověď není správná
Při prodeji majetku v konkursu osobě dlužníkovi blízké platí, že
 prodá-li insolvenční správce majetek osobě dlužníkovi blízké bez souhlasu
insolvenčního soudu, je smlouva neúčinná
 insolvenční soud může v odůvodněných případech udělit souhlas k tomuto prodeji,
pokud s tím vysloví souhlas věřitelský výbor nebo zástupce věřitelů
 insolvenční soud může v odůvodněných případech udělit souhlas k tomuto prodeji,
před vydáním rozhodnutí si opatří stanovisko věřitelského výboru nebo zástupce
věřitelů
 insolvenční soud může v odůvodněných případech udělit souhlas k tomuto prodeji,
stanovisko ani souhlas věřitelského orgánu k tomu není insolvenční soud povinen
žádat
 žádná odpověď není správná
Nepatrný konkurs
 lze zrušit a přejít na běžný konkurs
 nelze zrušit a přejít na normální konkurs
 nelze prohlásit, pokud s tím nesouhlasí věřitelé
 nelze zrušit
 žádná odpověď není správná
Insolvenční soud rozhodne o zrušení konkursu
 též na návrh dlužníka, jestliže dlužník k tomuto návrhu připojil listinu, na které
všichni věřitelé a insolvenční správce vyslovili se zrušením konkursu souhlas a na
které je úředně ověřena pravost podpisu osob, které ji podepsaly
 též na návrh věřitelského orgánu, jestliže k tomuto návrhu připojil listinu, na které
všichni věřitelé a insolvenční správce vyslovili se zrušením konkursu souhlas a na
které je úředně ověřena pravost podpisu osob, které ji podepsaly
 též na návrh insolvenčního správce, jestliže insolvenční správce k tomuto návrhu
připojil listinu, na které všichni věřitelé a insolvenční správce vyslovili se zrušením
konkursu souhlas a na které je úředně ověřena pravost podpisu osob, které ji
podepsaly
 též na návrh státního zastupitelství, je-li to ve veřejném zájmu
 žádná odpověď není správná
Nepatrný konkurs
 je zákonem používaný pojem pro případ, kde se do insolvenčního řízení přihlásí
nejvýše 10 věřitelů
 je zákonem používaný pojem pro případ, kdy výnos zpeněžení nepostačuje na
úhradu nákladů konkursu
 je procesním zjednodušením konkursu
 je zvláštní odchylkou od reorganizace při malém obratu dlužníka
 žádná odpověď není správná
Prohlášením konkursu
 zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela
 nezaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela, ledaže insolvenční soud rozhodne
jinak
 zaniká pracovní poměr dlužníka
 zaniká podílové spoluvlastnictví u věcí, u nichž je dlužník jedním ze spoluvlastníků
 žádná odpověď není správná
Prohlášením konkursu se
 přerušují všechna soudní řízení
 staví promlčecí doba
 přerušuje promlčecí doba
 nepřerušuje dědické řízení
 žádná odpověď není správná
Úpadek je řešen konkursem. Námitky proti konečné zprávě je možno podat
 jen v konkursu, který není nepatrný
 do 30 dnů od vyvěšení konečné zprávy na úřední desce insolvenčního soudu
 do 15 dnů od zveřejnění konečné zprávy v insolvenčním rejstříku
 nejpozději 15 před projednáním konečné zprávy
 žádná odpověď není správná
Částky určené pro jednotlivé věřitele v rozvrhovém usnesení
 jim insolvenční správce proplatí na svůj náklad zpravidla ve svém sídle. Částky
nepřesahující 5000 Kč může složit do úschovy u soudu a věřitele o tom písemně
vyrozumět. Obdobně postupuje, jestliže nedojde k proplacení částek určených pro
jednotlivé věřitele do 60 dnů od rozvrhového usnesení pro překážku na jejich straně.
O splnění rozvrhového usnesení podá insolvenční správce insolvenčnímu soudu
zprávu
 jim insolvenční správce proplatí na náklad insolvenčního soudu zpravidla ve svém
sídle. Částky nepřesahující 5000 Kč může složit do úschovy u soudu a věřitele o tom
písemně vyrozumět. Obdobně postupuje, jestliže nedojde k proplacení částek
určených pro jednotlivé věřitele do 30 dnů od rozvrhového usnesení pro překážku na
jejich straně. O splnění rozvrhového usnesení podá insolvenční správce dlužníkovi
zprávu
 jim insolvenční správce proplatí na jejich náklad zpravidla ve svém sídle. Částky
nepřesahující 5000 Kč může složit do úschovy u soudu a věřitele o tom písemně
vyrozumět. Obdobně postupuje, jestliže nedojde k proplacení částek určených pro
jednotlivé věřitele do 30 dnů od rozvrhového usnesení pro překážku na jejich straně.
O splnění rozvrhového usnesení podá insolvenční správce věřitelskému orgánu a
dlužníkovi písemnou zprávu
 jim insolvenční správce proplatí na jejich náklad zpravidla ve svém sídle. Částky
nepřesahující 500 Kč může složit do úschovy u soudu a věřitele o tom písemně
vyrozumět. Obdobně postupuje, jestliže nedojde k proplacení částek určených pro
jednotlivé věřitele do 30 dnů od rozvrhového usnesení pro překážku na jejich straně.
O splnění rozvrhového usnesení podá insolvenční správce insolvenčnímu soudu
zprávu
 žádná odpověď není správná
Zprávu o hospodářské situaci dlužníka sestaví insolvenční správce
 ke dni prohlášení konkursu
 na každou schůzi věřitelů v průběhu konkursu
 tak, aby ji insolvenční soud mohl alespoň 15 dnů před konáním schůze věřitelů
zveřejnit v insolvenčním rejstříku
 pouze na základě sestaveného seznamu majetku dlužníka
 žádná odpověď není správná
Zpeněžovat v konkursu veřejnou dražbou může správce
 po schválení smlouvy o provedení dražby věřitelským výborem
 bez dalších omezení
 se souhlasem soudu
 vůbec nemůže
 žádná odpověď není správná
V průběhu konkursu nesmí za žádných okolností nabývat majetek z majetkové podstaty
 členové věřitelského výboru
 osoby blízké dlužníkovi
 dlužník
 vedoucí zaměstnanci dlužníka, jejichž pracovní poměr vznikl volbou
 žádná odpověď není správná
Nerozhodne-li schůze věřitelů jinak, v nepatrném konkursu se postupuje podle
insolvenčního zákona, mimo jiné také s těmito odchylkami
 místo věřitelského výboru mohou věřitelé ustanovit zástupce věřitelů,
 k účinnosti dohody o vypořádání společného jmění manželů není potřeba schválení
insolvenčním soudem ani souhlasu věřitelského orgánu
 k vyloučení nedobytných pohledávek a věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot,
které není možné prodat, není nutný souhlas insolvenčního soudu ani věřitelského
orgánu
 o včasných námitkách proti konečné zprávě a vyúčtování lze rozhodnout i bez
nařízení jednání
 žádná odpověď není správná
Smlouvy mezi manželi, které byly uzavřeny po podání insolvenčního návrhu dlužníkem,
a jde-li o insolvenční návrh věřitele poté, co nastaly účinky spojené se zahájením
insolvenčního řízení, se stávají prohlášením konkursu neplatnými, jde-li o
 smlouvy o zúžení rozsahu společného jmění manželů
 smlouvy o rozšíření rozsahu společného jmění manželů, jestliže se na jejich základě
stal součástí společného jmění manželů majetek do té doby náležející jen dlužníku
 smlouvy o rozšíření rozsahu společného jmění manželů, jestliže se na jejich základě
staly součástí společného jmění manželů závazky náležející do té doby jen manželu
dlužníka
 dohody o vypořádání společného jmění manželů včetně soudem schváleného smíru
 žádná odpověď není správná
Nabývat majetek náležející do majetkové podstaty, a to ani v případě, že k jeho
zpeněžení došlo dražbou, nesmí, a to ani ve lhůtě 3 let od skončení konkursu
 osoby, které vykonávaly v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení
nebo po jeho zahájení rozhodující vliv na provoz dlužníkova podniku nebo
podstatnou měrou ovlivňovaly jeho jinou majetkovou činnost
 společníci dlužníka, je-li jím jiná obchodní společnost než akciová
 akcionáři dlužníka, který je akciovou společnosti, pokud jim patří akcie odpovídající
více než desetině základního kapitálu
 prokuristé dlužníka
 žádná odpověď není správná
Usnesením o prohlášení konkursu se přerušují, je-li jejich účastníkem dlužník
 daňové řízení
 exekuce
 řízení o výživné nezletilého dítěte
 řízení ve věci obchodního rejstříku
 žádná odpověď není správná
Insolvenční soud povolí částečný rozvrh, jestliže, mimo jiné
 jej umožňuje stav výtěžku zpeněžení majetkové podstaty
 jím nejsou dotčena práva zajištěných věřitelů
 jím nemůže být ohrožen rozvrh po konečné zprávě
 je navrhované uspokojení pohledávek, zahrnutých do částečného rozvrhu,
nepochybné
 žádná odpověď není správná
Nestanoví-li insolvenční zákon jinak, povinnosti
 které zákon ukládá dlužníku, osobám jednajícím za dlužníka a dalším osobám v
souvislosti s prohlášením konkursu, musí být splněny do 30 dnů od prohlášení
konkursu; tuto lhůtu může insolvenční soud přiměřeně prodloužit jen z důvodů
hodných zvláštního zřetele
 které zákon ukládá právnímu zástupci dlužníka v souvislosti s prohlášením
konkursu, musí být splněny do 15 dnů od prohlášení konkursu; tuto lhůtu může
insolvenční správce přiměřeně prodloužit jen z důvodů hodných zvláštního zřetele
 které zákon ukládá dlužníku, osobám jednajícím za dlužníka a dalším osobám v
souvislosti s rozhodnutím o úpadku dlužníka, musí být splněny do 15 dnů od
prohlášení konkursu; tuto lhůtu může insolvenční soud přiměřeně prodloužit jen z
důvodů hodných zvláštního zřetele
 které zákon ukládá dlužníku, osobám jednajícím za dlužníka a dalším osobám v
souvislosti s rozhodnutím o úpadku dlužníka, musí být splněny do 30 dnů od
prohlášení konkursu; tuto lhůtu může insolvenční soud přiměřeně prodloužit jen z
důvodů hodných zvláštního zřetele
 žádná odpověď není správná
Za finanční prostředky získané zpeněžením majetku dlužníka se považují
 finanční prostředky, které má dlužník v hotovosti na pokladně
 finanční prostředky, které byly ve prospěch majetkové podstaty dobrovolně plněny
na pohledávky dlužníka



finanční prostředky získané zpeněžením pohledávek dlužníka
finanční prostředky získané z bankovních kont dlužníka
žádná odpověď není správná
Dne 1.6. 2008 bylo zahájeno insolvenční řízení, dne 5.6.2008 bylo rozhodnuto o úpadku a
dne 20.6. 2008 o prohlášení konkursu. Dne 1.8.2008 se konala první schůze věřitelů, dne
21.8. 2008 nabyla rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu právní moci. Ke
zpeněžování lze přikročit
 1.6.2008
 5.6.2008
 20.6.2008
 1.8.2008
 žádná odpověď není správná
Věřitelský výbor hlasuje korespondenční formou. Člen věřitelského výboru se ve
stanovené lhůtě nevyjádřil k návrhu usnesení věřitelského výboru. U tohoto člena
věřitelského výboru platí, že
 hlasoval proti navrženému usnesení
 odstoupil z funkce člena věřitelského výboru
 hlasoval pro navržené usnesení
 hlasoval podle domněnky uvedené v návrhu usnesení
 žádná odpověď není správná
Insolvenční správce oznámí insolvenčnímu soudu, kdy a kde mohou účastníci
insolvenčního řízení nahlížet do seznamu přihlášených pohledávek a do dokladů k nim
připojených
 bez zbytečného odkladu po rozhodnutí o úpadku
 do konce lhůty stanovené v rozhodnutí o úpadku pro podávání přihlášek do
insolvenčního řízení
 poté co sestaví seznam přihlášených pohledávek
 nejpozději do 3 dnů po zveřejnění seznamu přihlášených pohledávek v insolvenčním
rejstříku
 žádná odpověď není správná
Insolvenční správce v rámci manipulace s přihláškami
 po uplynutí pěti měsíců od právní moci usnesení, kterým bylo insolvenční řízení
skončeno, přihlášky a jejich přílohy skartuje
 po uplynutí pěti měsíců od právní moci usnesení, kterým bylo insolvenční řízení
skončeno, skartuje přihlášky a vyzve ty, jimž náležejí přílohy, aby si je u něj
vyzvedli ve lhůtě 30 dnů s poučením, že po marném uplynutí této lhůty listiny
skartuje
 po uplynutí pěti měsíců od právní moci usnesení, kterým bylo insolvenční řízení
skončeno, skartuje kopie listin a vyzve ty, jimž náležejí originály listin, aby si je u
něj vyzvedli ve lhůtě 30 dnů s poučením, že po marném uplynutí této lhůty listiny
skartuje
 po uplynutí pěti měsíců od právní moci usnesení, kterým bylo insolvenční řízení
skončeno vyzve ty, jimž náležejí předložené listiny, aby si je u něj vyzvedli ve lhůtě
30 dnů s poučením, že po marném uplynutí této lhůty listiny skartuje

žádná odpověď není správná
Předepsanými přílohami k přihlášce pohledávky jsou (vyberte úplný výčet)
 kopie smluv, soudních nebo jiných rozhodnutí a dalších listin dokládajících údaje
uvedené v přihlášce pohledávky
 kopie smluv, soudních nebo jiných rozhodnutí a dalších listin dokládajících údaje
uvedené v přihlášce pohledávky a plná moc udělená věřitelem zmocněnci, pokud je
věřitel zastoupen na základě plné moci
 kopie smluv, soudních nebo jiných rozhodnutí a dalších listin dokládajících údaje
uvedené v přihlášce pohledávky, plná moc udělená věřitelem zmocněnci, pokud je
věřitel zastoupen na základě plné moci a listiny dokládající existenci věřitele, pokud
je věřitel právnickou osobou
 kopie smluv, soudních nebo jiných rozhodnutí a dalších listin dokládajících údaje
uvedené v přihlášce pohledávky, plná moc udělená věřitelem zmocněnci, pokud je
věřitel zastoupen na základě plné moci a listiny dokládající existenci věřitele, avšak
pouze pokud je věřitel zahraniční právnickou osobou
 žádná odpověď není správná
Náležitostmi seznamu přihlášených pohledávek jsou mimo jiné
 údaje pro posouzení povahy a celkové výše pohledávky, výše jistiny přihlášené
pohledávky a přihlášeného příslušenství
 údaj o vykonatelnosti pohledávky
 pohledávky za majetkovou podstatou
 den, kdy byla přihláška doručena insolvenčnímu soudu
 žádná odpověď není správná
Ke správci se dostaví věřitel a žádá o nahlédnutí do listin přiložených jiným věřitelem k
přihlášce. Správce
 nahlédnutí umožní
 nahlédnutí neumožní
 sepíše o nahlížení záznam
 dohlíží, osobně či prostřednictvím pověřené osoby, na nahlížení
 žádná odpověď není správná
Na místo určené správcem se dostavil přihlášený věřitel, aby nahlédl do dokladů o
pohledávce jiného věřitele. Insolvenční správce
 nahlédnutí neumožní
 nahlédnutí umožní
 o nahlédnutí sepíše záznam, zásadně vždy sám
 uloží záznam o nahlížení do svého spisu pro přihlášku pohledávky
 žádná odpověď není správná
K přihlášce pohledávky věřitel přiložil kopii smlouvy. Tuto kopii správce skartuje
 ve lhůtě určené insolvenčním soudem v rozhodnutí, kterým se insolvenční řízení
končí
 po zjištění pohledávky
 po uplynutí 5 měsíců od právní moci usnesení, kterým bylo insolvenční řízení
skončeno, ledaže bylo podáno dovolání či žaloba pro zmatečnost


po uplynutí 12 měsíců od právní moci usnesení, kterým bylo insolvenční řízení
skončeno, ledaže bylo podáno dovolání či žaloba pro zmatečnost
žádná odpověď není správná
Jednací řád pro insolvenční řízení a náležitosti některých podání v insolvenčním řízení
upravuje
 vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 311/2007 Sb.
 vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 312/2007 Sb.
 vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 313/2007 Sb.
 vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 314/2007 Sb.
 žádná odpověď není správná
Seznam přihlášených pohledávek obsahuje
 den, kdy byla přihláška doručena insolvenčnímu soudu
 vyjádření dlužníka k přihlášené pohledávce
 stanovisko insolvenčního správce k přihlášené pohledávce
 pokud insolvenční správce přihlášenou pohledávku popírá, důvod popření
 žádná odpověď není správná
Spis správce založený pro přihlášku pohledávky obsahuje
 přílohy přihlášky
 podání doplňující přihlášku
 rozhodnutí o přihlášce
 doklady o doručení
 žádná odpověď není správná
K přihlášce pohledávky věřitel přiložil originál smlouvy. Tento originál správce skartuje
 ve lhůtě určené insolvenčním soudem v rozhodnutí, kterým se insolvenční řízení
končí
 po zjištění pohledávky
 po uplynutí 5 měsíců od právní moci usnesení, kterým bylo insolvenční řízení
skončeno
 po uplynutí 12 měsíců od právní moci usnesení, kterým bylo insolvenční řízení
skončeno, ledaže bylo podáno dovolání či žaloba pro zmatečnost
 žádná odpověď není správná
Soupis majetkové podstaty obsahuje
 ocenění sepisovaného majetku nebo údaj, že od ocenění bylo upuštěno
 údaje o osobě, která provedla ocenění sepisovaného majetku
 den zapsání položky sepisovaného majetku
 pořadové číslo položky sepisovaného majetku
 žádná odpověď není správná
Download

Oblast – Insolvence