SITUAČNÍ ANALÝZA
MOŽNÉ PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE
V OBLASTI ZDRAVOTNICKÉ
ZÁCHRANNÉ SLUŽBY
V RÁMCI PROJEKTU
ZDRAVÍ - GESUNDHEIT
Červen 2011
Vypracovali:
Ing. Harry Oberlerchner
Josef Zimmermann
Markus Glanzer
Ing. Milan Klusák, MBA
Ing. Naděžda Knězková
MUDr. Hana Albrechtová
MUDr. Arnošt Růžička
JUDr. Petr Smejkal
Obsah
1 Úvod ................................................................................................................................... 3 1.1 Zdůvodnění potřeby přeshraniční spolupráce v oblasti záchranářství......................... 3
1.1.1
Jihomoravský kraj ................................................................................................ 3
1.1.2
Dolní Rakousko.................................................................................................... 4
1.2 Dílčí cíle práce............................................................................................................. 4
1.3 Zdroje informací .......................................................................................................... 5
2 Identifikace poskytovatelů PNP v Jihomoravském kraji a spolkové zemi Dolní
Rakousko a řešených oblastí k poskytování PNP v obou regionech.................................... 7 2.1 Identifikace ZZS JMK ................................................................................................. 7
2.2 Identifikace Rakouského Červeného kříže .................................................................. 7
2.3 Identifikace řešených oblastí k poskytování PNP v obou regionech........................... 8
2.4 Identifikace záměru a předpokladů k úspěšné realizaci .............................................. 8
3 Analytická část, analýza současného stavu v poskytování PNP................................. 10 3.1 Analýza legislativních norem obou zemí ve vztahu k poskytování PNP na území
druhého státu ........................................................................................................................ 10
3.1.1
Poskytování PNP na území druhého státu.......................................................... 10
3.1.2
Analýza uznávání kvalifikace lékařů a ostatního zdravotnického personálu
v PNP na území druhého státu ......................................................................................... 11
3.1.3
Analýza legislativních norem obou zemí ve vztahu k úhradám péče poskytnuté
na území druhého státu..................................................................................................... 16
3.1.4
Analýza legislativních norem obou zemí ve vztahu k vybavení sanitních vozidel
a vrtulníků technikou, léky a prostředky zdravotnické techniky ..................................... 21
3.1.5
Analýza trestní odpovědnosti a náhrady škod při zásazích na území druhého
státu
22
3.1.6
Analýza předávání pacientů do navazujících lůžkových zdravotnických zařízení
akutní péče........................................................................................................................ 30
3.1.7
Analýza spolupráce a koordinace činností mezi operačními středisky
poskytovatelů PNP ........................................................................................................... 32
3.1.8
Analýza komunikačních možností při řízení výjezdové skupiny druhého státu 33
3.1.9
Analýza podmínek pro výměnné stáže............................................................... 35
3.1.10 Analýza potřeb jazykové vybavenosti zdravotnického personálu na operačních
střediscích a ve výjezdových skupinách........................................................................... 36
3.1.11 Analýza spolupráce při řešení mimořádných událostí ....................................... 37
3.1.12 Zjednodušující faktory ....................................................................................... 37
4 Návrhová část ................................................................................................................. 38 4.1 Definování podmínek pro přeshraniční spolupráci v přednemocniční neodkladné
péči/záchranářství mezi Českou republikou a Rakouskem .................................................. 38
4.1.1
Podmínky pro poskytování PNP na území druhého státu .................................. 38
4.1.2 Uznávání kvalifikace lékařů a zdravotnického personálu nelékařských
zdravotnických profesí ..................................................................................................... 39
4.1.3
Věcné vybavení sanitních vozidel...................................................................... 40
4.1.4 Léčiva a speciální zdravotnický materiál ........................................................... 40
4.1.5
Jízda sanitních vozidel ....................................................................................... 40
4.1.6
Vykazování a úhrady péče poskytnuté na území druhého státu......................... 41
4.1.7
Trestní odpovědnost a náhrada škod při zásazích na území druhého státu. ....... 41
4.1.8
Definování vybavení sanitních vozidel přístroji a dalšími technickými
prostředky, léky a prostředky zdravotnické techniky....................................................... 42
1
4.1.9
Zajištění komunikace (radiového spojení, další formy) mezi operačními
středisky a výjezdovými skupinami na území druhého státu a komunikace mezi
jednotlivými složkami IZS v rámci příhraniční spolupráce. ............................................ 42
4.1.10 Odstranění jazykové bariéry mezi příslušníky České republiky a Rakouské
republiky (pacienti, výjezdové týmy, operační střediska)................................................ 43
4.1.11 Stanovení postupu předávání pacientů do navazujících zdravotnických zařízení
včetně definování rozsahu a obsahu potřebné zdravotní dokumentace. .......................... 44
4.1.12 Činnost operačních středisek při potřebě součinnosti s výjezdovými skupinami
partnera 44
4.1.13 Návrh na využití LZS při zajištění PNP, včetně řešení mimořádných událostí. 45
4.1.14 Návrh na vykazování zdravotní péče a vedení zdravotnické dokumentace....... 45
4.1.15 Návrh způsobu vzájemného proplácení poskytované PNP................................ 45
4.2 Bilaterální smlouva.................................................................................................... 46
4.2.1
Bilaterální smlouva ............................................................................................ 46
4.2.2
Ujednání o přeshraniční spolupráci mezi oprávněnými subjekty ...................... 46
5 Doporučení pracovní skupiny ....................................................................................... 47 6 Závěr................................................................................................................................ 48 2
1 Úvod
Zdravotnictví v jednotlivých evropských zemích odpovídá podmínkám, ve kterých se
dlouhodobě vyvíjelo, samozřejmě i finančním možnostem rozpočtů, ze kterého je
financováno.
V České republice (ČR) je v současné době přednemocniční neodkladná péče
organizována sítí profesionálních zdravotnických záchranných služeb zřizovaných kraji a
Hlavním městem Prahou. V Rakousku zajišťuje péči podstatně hustší síť výjezdových
stanovišť záchranných služeb. V naprosté většině se jedná o okresní a místní stanoviště
Rakouského Červeného kříže. Kromě toho existuje několik dalších záchranných a dopravních
zdravotních služeb a profesionální záchranná služba hlavního města Vídně. Personál tvoří
dobrovolní spolupracovníci i pracovníci z povolání, přičemž výcvik obou skupin je totožný.
Pracovníci z povolání podporují široce rozvětvenou dobrovolnickou strukturu zejména v
pracovním týdnu v době denních služeb a častěji také ve větších spádových oblastech. Místní
výjezdová stanoviště jsou většinou obsazena dobrovolnými zdravotníky.
Vzájemný pohyb osob sousedních států spolu s odkrytím zajišťovaného území v případě
výjezdu k případu na základě tísňové výzvy či spolupráce v případě mimořádné události s
velkým počtem zraněných osob stále více vyžadují součinnost zdravotnických záchranných
týmů nejen na národní úrovni v rámci mezikrajské spolupráce, ale také v rámci přeshraniční
spolupráce zdravotnických záchranářů.
Projekt Zdraví – Gesundheit v oblasti záchranářství je vynikající příležitostí analyzovat
podmínky poskytování přednemocniční neodkladné péče (PNP) v ČR a Rakousku a stanovit
podmínky, jejichž splnění je podmínkou poskytování tohoto specifického druhu péče na
území druhého státu.
1.1 Zdůvodnění potřeby přeshraniční spolupráce v oblasti záchranářství
1.1.1 Jihomoravský kraj
Příhraniční oblast mezi Jihomoravským krajem (JMK) a Dolním Rakouskem (DR) je na
území JMK poměrně řídce osídlená. Některá výjezdová stanoviště (VS) jsou přitom obsazena
pouze jednou posádkou rychlé zdravotnické pomoci (RZP). Je neekonomické organizovat síť
VS tak, aby bylo dosaženo 100% pokrytí území s dojezdem stanoveným § 3, odst. 2 vyhlášky
č. 434/1992 Sb. o zdravotnické záchranné službě. Mnohem efektivnější je řešit zajištění
dojezdnosti s okolními kraji či zeměmi za využití sil a prostředků VS na základě
oboustranných smluv o spolupráci.
3
1.1.2 Dolní Rakousko
Spolková země Dolní Rakousko má mnohem hustší síť VS. Několik málo místních
výjezdových stanovišť je případně určeno pouze pro denní nebo noční služby nebo jsou
obsazena pouze v určitých dnech v týdnu, od určitého průměrného počtu výjezdů pak
nepřetržitě. V těchto případech by mohla být partnerská spolupráce v příhraničním regionu
celkově prospěšná, aby bylo možné na základě smluvního vztahu využívat síly a prostředky
partnera.
Rovněž řešení mimořádných událostí v blízkosti vzájemných hranic vyžaduje
koordinaci záchranářských týmů včetně komunikace operačních středisek, které zásah řídí.
K tomu je nutné mít připravený systém komunikace mezi všemi zúčastněnými subjekty tak,
aby nedocházelo ke zbytečným chybám či zdržení odsunu zraněných osob do nejbližšího
vhodného zdravotnického zařízení k zajištění další léčby.
Také zvládání mimořádných událostí v blízkosti společné hranice vyžaduje koordinaci
záchranářských týmů a komunikaci mezi operačními středisky, které svolávají výjezdové
prostředky. K tomu musí být k dispozici systém komunikace všech zúčastněných zásahových
organizací, aby se zabránilo zbytečným chybám nebo prodlením při odvozu raněných k další
péči do nejbližšího zdravotnického zařízení.
Z pohledu Rakouského Červeného kříže je užitečné vytvořit rámcové podmínky, které
umožní v případě vytížení příslušné zdravotnické záchranné služby (ZZS) dané země
provádět výjezdy na cizí státní území.
K tomu by měl být vytvořen teoretický 20 km koridor „vlevo“ a „vpravo“ od hranice, na
kterém by měla být umožněna přeshraniční pomoc (Příloha č. 1).
Tento záměr ovšem oba partnery nezbaví zásadní povinnosti pokrýt své území vlastní
záchrannou službou.
1.2 Dílčí cíle práce
- Analyzovat legislativní normy obou zemí z pohledu možného působení posádek na
území druhého státu.
- Definovat model vzájemné spolupráce, který by vyhovoval situaci poskytování PNP
každého z partnerů.
- Zpracovat v písemné formě strategii zajištění vzájemné spolupráce Zdravotnické
záchranné služby Jihomoravského kraje, p.o. (ZZS JMK) a Rakouského Červeného
kříže (RČK)
4
- pro vzájemnou přeshraniční spolupráci při zajištění PNP.
- Navrhnout změny zákonů tak, aby bylo možno poskytovat PNP na území druhého
státu.
- Definovat doporučení pro implementaci zvolené strategie k realizaci přeshraniční
spolupráce v oblasti poskytování PNP.
1.3 Zdroje informací
- Prezentace projektu Zdraví – Gesundheit ze 17. 6. 2009 v Laa an der Thaya
- Smlouva mezi ČR a Rakouskem o vzájemné pomoci při katastrofách nebo velkých
haváriích
- Zákon ČR č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, v platném znění
- Zákon ČR č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění v platném znění
- Zákon ČR č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění
- Zákon ČR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR (VZP ČR)
- Zákon ČR č. 280/1992 Sb., o rezortních, oborových, podnikových a dalších
zdravotních pojišťovnách
- Zákon ČR č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné způsobilosti, v platném znění
- Zákon ČR č. 95/2004 Sb., o lékařských zdravotnických povoláních, v platném znění
- Zákon ČR č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, v platném znění
- Zákon ČR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátním zdravotnickém zařízení,
v platném znění
- Zákon ČR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění
- Zákon ČR č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění
- Zákon ČR č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v platném znění
- Zákon ČR č. 378/2007 Sb., o léčivech, v platném znění
- Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ ČR) č. 434/1992 Sb., o zdravotnické
záchranné službě
- Vyhláška ČR č. 49/1993 Sb., pravidla pro technickou vybavenost pracovišť, v platném
znění
- Vyhláška ČR 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních
komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, v platném znění
- Sdělení Ministerstva zdravotnictví ČR č. 275/2007 Sb., kterým se vyhlašují doklady
osvědčující nabytá práva o dosažené kvalifikaci
- Dokumenty používané při poskytování PNP v ZZS JMK a RČK
5
- Vzory dokumentů MZ ČR k doložení odborné způsobilosti, žádostí a oznámení,
pokyny k vyplnění
- Vzory dokumentů Ministerstva zdravotnictví Rakouské republiky k doložení odborné
způsobilosti, žádostí a oznámení, pokyny k vyplnění
- Zákon Rakouské republiky č. GP XXI RV 872 AB 930, StF: BGB1. I č. 30/2002, o
vzdělávání, činnosti a povolání zdravotníků, v platném znění
- Výpis legislativy k oprávnění k výkonu povolání a činnosti zdravotnických záchranářů
v Rakousku
- Podmínky k uznávání kvalifikace záchranáře a zdravotnického záchranáře v Rakousku
- Nostrifikace
- Vybavení sanitních vozidel ZZS JMK
- Vybavení vrtulníku EC 135, využívaného ZZS JMK
- Vybavení sanitních vozidel RČK
- Metodika pro pořizování a předávání dokladů
- Pravidla pro vyhodnocování dokladů ve VZP ČR
- Tarify úhrad PNP v Rakousku
- Návrh směrnice pro expertní jednání k uzavření Rámcové smlouvy o přeshraniční
spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby mezi ČR a Sjednocené republiky
německo (SRN)
- Dohoda zdravotnických záchranných služeb Euregionu NISA o spolupráci a
přeshraniční pomoci
- Vzory dokumentů používaných v rámci přeshraniční spolupráce Euregionu NISA
- Záznam o výměnné stáži v rámci projektu přeshraniční spolupráce v Euregionu NISA
- http://www.mzcr.cz/...
- http://www.komora.cz/...
6
2 Identifikace poskytovatelů PNP v Jihomoravském kraji a spolkové
zemi Dolní Rakousko a řešených oblastí k poskytování PNP v obou
regionech
2.1 Identifikace ZZS JMK
ZZS JMK je zřízena Jihomoravským krajem. Je příspěvkovou organizací s právní
subjektivitou. Sestává ze sedmi územních oddělení a péči poskytuje z 23 výjezdových
stanovišť včetně letecké záchranné služby (provozovatelem vrtulníku je Alfa-Helicopter, s. r.
o. – přímý vztah a úhrady od MZ ČR). Činnost řídí krajské operační středisko v Brně, které
přijímá tísňové výzvy prostřednictvím národního čísla tísňového volání 155, zároveň
spolupracuje s Hasičským záchranným sborem ČR, který zajišťuje příjem tísňových výzev
pomocí mezinárodní tísňové linky 112. Organizace měla ke dni 31. 8. 2010 celkem 544
přepočteného počtu zaměstnanců, z toho 98,5 lékařů, 206 zdravotnických záchranářů, 170
řidičů – záchranářů a 25 dispečerů krajského operačního střediska (KOS). K dispozici má
celkem 67 zdravotnických vozidel rychlé lékařské pomoci (RLP), z toho 55 sanitních a 12
působících v systému rendez-vous (R-V). Pro případ mimořádných událostí má k dispozici
dva speciálně vybavené přívěsné vozíky. Obrat činí celkem více než 400 mil. Kč, z toho 38 %
příjmů je od zdravotních pojišťoven (ZP), 1 % jsou vlastní příjmy a 60% hradí zřizovatel.
I přes to, že ZZS JMK má jednu z nejhustších sítí výjezdových stanovišť v rámci ČR,
není schopna zajistit dostupnost PNP ve vyhláškou stanoveném čase na celém území kraje.
Při své činnosti spolupracuje se ZZS olomouckého, pardubického a zlínského kraje a kraje
Vysočina, a to jak zajištěním služeb na území okolních krajů, tak i s využitím sil a prostředků
okolních krajů při pokrytí vlastního území. Jednou z lokalit, kde je jen velmi obtížně PNP
v kraji zajišťována je oblast mezi Vranovskou přehradou a hranicí s Rakouskou republikou.
2.2 Identifikace Rakouského Červeného kříže
Rakouský Červený kříž je součástí celosvětově činného hnutí Červeného kříže a
Červeného půlměsíce a má v Rakousku vlastní zemské svazy ve všech spolkových zemích.
Zemský svaz Dolního Rakouska je největším poskytovatelem záchranných služeb a
přepravy nemocných v Dolním Rakousku, pokrývá je celkem z cca 91 % procent.
V celé zemi provozuje 55 okresních 79 místních stanic.
Téměř 600 vozidel představuje flotilu, která je k dispozici pro celé spektrum výkonů v
PNP a přepravě nemocných. Využívá se 31 vozidel s lékařem (NAW, NEF) a cca 150 vozů
7
rychlé zdravotnické pomoci (RTW). Ostatní vozidla slouží pro přepravu nemocných (KTW) a
jako pomocná vozidla pro přepravu nemocných (BKTW, pro ambulantní přepravu).
Navíc je k dispozici ještě cca 40 vozidel v oblasti pomoci při katastrofách.
RČK má v současnosti cca 10.500 dobrovolníků, kteří pracují jako zdravotníci a
záchranáři záchranné služby a přepravy nemocných a v urgentní medicíně.
K pokrytí denních pohotovostních služeb nyní Rakouský Červený kříž zaměstnává 780
profesionálních pracovníků a pracovnic a navíc má 810 osob v civilní službě, kteří pracují
především v přepravě nemocných.
2.3 Identifikace řešených oblastí k poskytování PNP v obou regionech
- Poskytování zdravotní péče na území daného státu.
- Uplatnění práva přednosti v jízdě sanitních vozidel.
- Úhrady a vykazování péče poskytnuté na území druhého státu.
- Vybavení sanitních vozidel přístroji a dalšími technickými prostředky, léky a prostředky
zdravotnické techniky a využití letecké záchranné služby (LZS) při zajištění PNP,
včetně řešení mimořádných událostí.
- Trestní odpovědnost a náhrady škod při zásazích na území druhého státu.
- Sjednocení podmínek, za kterých bude PNP v obou příhraničních oblastech
poskytována (využití RLP, RZP, RV).
- Způsob předávání pacientů do navazujících zdravotnických zařízení.
- Řešení komunikace (radiového spojení, další formy) mezi operačními středisky a
výjezdovými skupinami na území druhého státu.
- Uznávání kvalifikace lékařů a ostatního zdravotnického personálu v PNP na území
druhého státu.
- Spolupráce a koordinace činností mezi operačními středisky poskytovatelů PNP.
- Výměnné stáže za účelem seznámení se s podmínkami poskytování PNP ve druhé zemi
a podmínky, za kterých budou realizovány (pracovně právní či jiný vztah
k poskytovateli stáže, vybavení prostředky k OBZP, délka stáže, počet stážujících).
- Jazyková vybavenost zdravotnických pracovníků.
- Spolupráce ZZS se složkami integrovaného záchranného systému (IZS) v obou zemích.
2.4 Identifikace záměru a předpokladů k úspěšné realizaci
Oba poskytovatelé PNP na území JMK a Dolního Rakouska se nevyhnou situacím, kdy
s ohledem na zasahující výjezdovou skupinu je v případě další tísňové výzvy nutné vyslat na
místo události výjezdovou skupinu z jiného, často vzdáleného, výjezdového stanoviště.
Obdobně tomu může být při řešení dostupnosti péče stanovené legislativou příslušného státu
8
s ohledem na místní podmínky pokrytí území výjezdovými skupinami. V řadě případů je
přitom efektivnější a časově dostupnější vyslat do místa události síly a prostředky sousedního
státu. Pro obyvatelstvo, které se pohybuje v příhraničních oblastech druhého státu, může být
výhodné vyslání sanitního vozidla i personálu vlastní země a převezení k akutní nemocniční
léčbě do nemocnice na domovském území.
Předpokladem rozvinutí vzájemné spolupráce v oblasti PNP je dosažení shody na
rozsahu a způsobu poskytování péče na příhraničním území druhého státu, vytvoření
podmínek pro pohyb sil a prostředků a podmínek k výkonu zdravotnického povolání na území
jiného státu, odstranění komunikačních problémů na úrovni posádka – pacient, operační
středisko – posádky či posádky mezi sebou navzájem, jak technických, tak i z pohledu
jazykové vybavenosti, ale zejména vzájemné poznání a získání důvěry ve schopnosti partnera
při výkonu náročného zdravotnického povolání. Důležitými faktory jsou rovněž podpora
zřizovatelů poskytovatelů péče i managementů organizací, které PNP zajišťují.
9
3 Analytická část, analýza současného stavu v poskytování PNP
3.1 Analýza legislativních norem obou zemí ve vztahu k poskytování PNP
na území druhého státu
3.1.1 Poskytování PNP na území druhého státu
3.1.1.1 Česká republika
Základní právní rámec poskytování přednemocniční neodkladné péče na území České
republiky obecně je dán jednak ustanovením § 18 písm. b) zákona 20/1966 Sb. o péči o zdraví
lidu a vyhláškou č. 434/1992 Sb. o zdravotnické záchranné službě. Podle citovaného
ustanovení zákona je poskytování této péče na území České republiky vyhrazeno pouze
krajům a jimi zřízeným zdravotnickým zařízením, tzn., že na tento druh zdravotnické služby
má označený segment územní samosprávy zákonem stanovený monopol. Podle ustanovení §
3 odst. 1 písm. c) citované vyhlášky se mohou na příslušné péči podílet i jiné fyzické a
právnické osoby, avšak výhradně jen na základě smluv s krajem nebo jím zřizovaným
zdravotnickým zařízením. Tyto osoby přitom musí samy za sebe splňovat obecné podmínky
pro poskytování zdravotnických služeb na území České republiky, tzn., že musí mít tuzemské
oprávnění k poskytování těchto služeb na základě tzv. registrace nestátního zdravotnického
zařízení podle příslušných ustanovení zákona 160/1992 Sb. o zdravotní péči v nestátním
zdravotnickém zařízení, a zároveň musí být dostatečně personálně vybaveny personálem
způsobilým k výkonu zdravotnického povolání podle zákona č. 95/2004 Sb. o lékařských
zdravotnických povoláních a podle zákona č. 96/2006 Sb. o nelékařských zdravotnických
povoláních.
3.1.1.2 Rakousko
Provádění přednemocniční neodkladné péče na rakouském státním území se řídí těmito
zákony a podzákonnými předpisy:
- Spolková ústava (B-VG)
Upravuje, že zajištění a úkoly záchranné služby spadá do působnosti obcí a zemí.
- Zákon o zdravotnících
- Vyhláška o vzdělávání zdravotníků
- Zákon o Červeném kříži
- DR zákon o záchranné službě
- DR zákon o pomoci při katastrofách
10
- Vyhláška o minimálních požadavcích a minimálním vybavení pro záchranné služby a
přepravu nemocných
- Smlouva o RLP se zemí Dolní Rakousko
Z uvedených předpisů vyplývá, že provádět přednemocniční neodkladnou péči jsou
oprávněné tyto subjekty:
- Dělnický svaz samaritánů,
- Johanitská nehodová pomoc v Rakousku,
- Maltézská špitální služba v Rakousku,
- Rakouský Červený kříž,
- zdravotní služba rakouské armády,
- Zelený kříž
Na územích obou států platí zákonné normy, které znemožňují plnění úkolů
výjezdových skupin na území druhého státu. V České republice se jedná zejména o zákon č.
361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, který vymezuje okruh provozovatelů,
kteří mohou při své činnosti využívat zvuková a světelná výstražná zařízení. Dále se jedná o
zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, který vymezuje podmínky používání léčivých přípravků
v ČR a jejich skladování a zejména nakládání s opiáty. Stejný zákon pak vymezuje podmínky,
za kterých je možné na území ČR opiáty dovážet.
3.1.2 Analýza uznávání kvalifikace lékařů a ostatního zdravotnického personálu
v PNP na území druhého státu
3.1.2.1 Česká republika
Podle § 6 odst. 1 vyhl. 434/1992 Sb. lze tvořit posádky příslušných výjezdových skupin
pouze ze zdravotníků s kvalifikací lékaře, záchranáře a řidiče-záchranáře. Záchranářem se ve
smyslu § 18 zák. 96/2004 Sb. rozumí absolvent příslušného bakalářského oboru vysoké školy,
nebo absolvent příslušného oboru vyšší odborné nebo střední školy. Řidičem-záchranářem se
podle § 35 zák. 96/2004 Sb. rozumí absolvent akreditovaného kvalifikačního kurzu
v příslušném oboru. Povinnost poskytovat zdravotnické služby výhradně prostřednictvím
personálu způsobilého podle citovaných zákonů, vyplývá mimo jiné z § 6 zák. 160/1992 Sb.
Tato právní úprava plně dopadá i na případnou přednemocniční neodkladnou péči
poskytovanou právnickou osobou se sídlem na území Rakouské republiky. Podle § 25 odst. 1
zák. 95/2004 Sb. resp. podle § 74 odst. 1 zák. 96 Sb. pak mohou cizozemští poskytovatelé
resp. jejich odborný personál poskytovat na území České republiky svoje zdravotnické služby
v režimu buď tzv. hostujících osob, nebo v režimu tzv. usazených osob. Hostující osoby
11
mohou poskytovat svoje služby jen v rámci tzv. volného pohybu služeb v Evropské unii dle
příslušných ustanovení komunitárního práva. Tento volný pohyb je omezen jen na dočasné
nebo příležitostné poskytování příslušných služeb. V rámci tohoto právního režimu se
příslušná služba poskytuje bez jakéhokoliv tuzemského povolení nebo registrace, U tzv.
hostujících osob není třeba žádného komplikovaného uznávání jejich odborné kvalifikace a
stačí pouze tzv. oznámení, adresované Ministerstvu zdravotnictví ČR. S ohledem na
deklarovaný záměr začlenit v tomto konkrétním případě poskytovatele resp. jeho výjezdové
skupiny trvale do systému poskytování příslušné péče na území České republiky, nebude
možno využít režimu tzv. volného pohybu a služeb a pro tento účel bude nutno použít
výhradně tzv. usazených osob, a to na základě formálního uznání jejich kvalifikace podle dále
citovaných právních předpisů.
Z výše uvedených skutečností vyplývá, že případný partner tuzemského monopolního
poskytovatele přednemocniční neodkladné péče se sídlem na území Rakouské republiky
musí:
a) získat oprávnění k poskytování zdravotní péče v ČR formou registrace jeho
nestátního zdravotnického zařízení podle zák. 160/1992 Sb. Podmínkou registrace je doložení
odpovídajícího věcného a personálního vybavení, přičemž věcné vybavení v tomto případě je
stanoveno vyhláškou 49/1993 Sb. Dostatečné personální vybavení pro účel této registrace se
podle § 9 odst. 2 zák. 160/1992 Sb. dokládá pracovně-právním vztahem mezi cizozemským
partnerem a fyzickou osobou ve funkci tzv. odborného zástupce, s tzv. specializovanou
způsobilostí ve smyslu zák. 95/2004 Sb. Řízení o této registraci provádí příslušný krajský
úřad, v tomto konkrétním případě Krajský úřad Jihomoravského kraje,
b) být pojištěn pro případ škod způsobených poskytováním svých služeb na území
České republiky ve smyslu § 16 zák. 160/1992 Sb., a to u tuzemské pojišťovny,
c)
uzavřít
smlouvu
s příslušným
tuzemským
monopolním
poskytovatelem
přednemocniční neodkladné péče, na jejímž základě bude tento partner začleněn do jeho sítě
příslušných zdravotnických pracovišť, a která zároveň upraví podmínky tohoto začlenění.
Z této smlouvy by přitom mělo být zřejmé i to, zda cizozemský partner bude svoje služby na
našem území poskytovat svým jménem a na svou vlastní majetkovou odpovědnost nebo jako
subdodavatel jménem a na odpovědnost tuzemského monopolního poskytovatele. Tuzemská
právní úprava umožňuje obě varianty. Na formu odpovědnosti za služby vůči jejich
příjemcům by pak měla navazovat i odpovídající forma úhrady služeb cizozemského
poskytovatele. Poskytování služeb svým jménem a na svou vlastní odpovědnost víceméně
předpokládá přímý smluvní vztah a úhrady mezi cizozemským provozovatelem a tuzemskými
zdravotními pojišťovnami, poskytování služeb formou subdodávky spíše účtování služeb
12
pojišťovnám prostřednictvím tuzemského monopolního poskytovatele a úhrady od tohoto
poskytovatele,
d) vybavit se výhradně jen zdravotnickým personálem s výše uvedenou odbornou
kvalifikací, získanou přímo na území České republiky, nebo lékaři se statutem tzv. usazených
osob podle § 25 odst. 3 zák. 95/2004 Sb. resp. dalšími osobami s uznanou kvalifikací podle
zák. 18/2004 Sb. o uznávání odborné kvalifikace. Usazenou osobou v tomto smyslu se rozumí
lékař s odbornou zdravotnickou kvalifikací získanou v jiném členském státě Evropské unie,
jejíž kvalifikace byla uznána resp. postavena naroveň předepsané tuzemské kvalifikaci
formou tzv. uznání podle § 28 a násl. zák. 95/2004 Sb.
Pro účely uznání kvalifikace lékařů pro tento účel lze využít institutu tzv.
automatického uznávání odborné kvalifikace podle § 28a zák. 95/2004 Sb. Podle tohoto
ustanovení ministerstvo zdravotnictví automaticky uzná kvalifikaci rakouského lékaře na
základě tzv. Facharztdiplomu (viz sdělení MZ ČR č. 275/2007 Sb., kterým se vyhlašují
doklady osvědčující nabytá práva o dosažené kvalifikaci). Naproti tomu v případě záchranářů
a řidičů-záchranářů se žádné automatické uznávání v tuzemských právních předpisech
nepředvídá a tyto osoby jsou povinny se podrobit v plném rozsahu regulérní proceduře tohoto
uznávání podle příslušných ustanovení obecného zák. č. 18/2004 Sb. o uznávání odborné
kvalifikace. Toto uznávání provádí rovněž české ministerstvo zdravotnictví, a to na základě
analýzy konkrétních dokladů o dosažené odborné kvalifikaci a odborné praxi cizozemského
personálu a jejich srovnání s kvalifikačními požadavky dle tuzemské právní úpravy.
V případě významnějších rozdílů v obsahu nebo délce vzdělávání resp. přípravy
k požadované odborné kvalifikaci může ministerstvo zdravotnictví uložit dotčenému žadateli
dokonce i kompenzační opatření formou vykonání rozdílové zkoušky nebo adaptačního
období.
Poskytovatelé zdravotnických služeb mohou poskytovat svoji péči na území České
republiky mimo jiné v režimu tzv. hostujících osob s tím, že se tak může dít jen v rámci tzv.
volného pohybu služeb na vnitřním trhu Evropské unie. Pro tento volný pohyb je přitom
charakteristické, že poskytování služeb na území jiného státu je omezeno jen na služby
poskytované dočasně nebo příležitostně. K takovému poskytování služeb není třeba žádného
tuzemského povolení nebo registrace, pouze tzv. oznámení, adresovaného Ministerstvu
zdravotnictví ČR.
Podle § 27a odst. 1 zák. 96/2004 Sb. musí být k uvedenému oznámení nicméně
přiložena celá řada dokladů, a to zejména:
a) kopie průkazu totožnosti a dokladu osvědčujícího státní příslušnost uchazeče,
b) doklad o oprávnění vykonávat zdravotnické povolání,
13
c) doklad potvrzující, že je hostující osoba usazena v členském státě původu a v souladu
s jeho právními předpisy vykonává odpovídající zdravotnické povolání a že ji oprávnění k
výkonu tohoto povolání v členském státě původu nebylo v okamžiku vydání osvědčení
odejmuto ani dočasně pozastaveno,
d) doklad o dosažené odborné kvalifikaci,
e) doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu zdravotnického
povolání v rozsahu a za podmínek dle tuzemských právních předpisů s tím, že za tento doklad
se považuje také doklad vydaný úvěrovou institucí nebo pojišťovnou usazenou v jiném
členském státě.
Podle § 27b citovaného zákona pak Ministerstvo zdravotnictví ČR může ověřit
odbornou kvalifikaci hostujícího poskytovatele, a to i jeho přezkoušením.
3.1.2.2 Rakousko
Činnost, uznávání a nostrifikaci lékařů ze zahraničí upravuje v Rakousku Zákon o
lékařích. Jsou dány různé možnosti pro činnost zahraničních lékařů. § 36a tohoto zákona
upravuje lékařskou činnost v rámci přeshraniční kooperace mezi zdravotnickými zařízeními.
Lékaři (všeobecné lékařství, atestovaní a odborní lékaři) mají možnost vykonávat činnost v
rakouském zdravotnickém zařízení. Je k tomu zapotřebí zapsání do seznamu lékařů Rakouské
lékařské komory. § 37 Zákona o lékařích upravuje činnost v rámci volného pohybu služeb.
Zmíněni jsou zde státní příslušníci států EHP nebo Švýcarské konfederace. Tito lékaři však
smějí vykonávat tuto činnost jen ze svého zahraničního pracoviště a sídla, v rámci pohybu
služeb. Vylučuje to však stálou činnost. V zákoně se hovoří o činnosti přechodné a
příležitostné. Pro stálou činnost lékaře v Rakousku je nutná nostrifikace. Nostrifikační řízení
provádí Rakouská lékařská komora a k pozitivní nostrifikaci a zápisu do Rakouského
seznamu lékařů se vyžaduje průkaz rovnocenného vzdělání a kvalifikace.
Pro stálou činnost zahraničního zdravotníka v Rakousku je analogicky k Zákonu o
lékařích nutná nostrifikace podle Zákona o zdravotnících. Pro činnost při přeshraničním
výjezdu nebo jednorázovou činnost však nostrifikace není nutná. Nostrifikaci upravují §§ 18 –
20 Zákona o zdravotnících.
Protože je Česko členem EHP, uplatňuje se zde hlavně § 18.
Průkaz kvalifikace – EHP
(1) § 18 Osvědčení o způsobilosti pro povolání a činnost zdravotníka, která státním
příslušníkům smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru (smluvní státy
14
EHP) nebo Švýcarské konfederace vydal smluvní stát EHP nebo Švýcarská konfederace, se
uznávají podle ustanovení Směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací.
(2) Stejné postavení jako prokázání kvalifikace podle odst. 1 má osvědčení o
způsobilosti pro povolání a činnost zdravotníka, které bylo příslušníkovi smluvního státu EHP
nebo Švýcarské konfederace vystaveno mimo Evropský hospodářský prostor nebo
Švýcarskou konfederaci (diplom třetí země), pokud jeho držitel
1.
je oprávněn k výkonu činnosti zdravotníka ve smluvním státě EHP nebo Švýcarské
konfederaci a
2.
předloží osvědčení státu podle ř. 1 o tom, že po dobu tří let vykonával činnost
zdravotníka na výsostném území tohoto státu.
(3) Osoby, které nejsou příslušníky smluvního státu EHP nebo Švýcarské konfederace
(občané třetích států) a
1.
mají povolení k pobytu s právem na trvalý pobyt podle §§ 45 resp. 49 Zákona o
povolování pobytu (NAG), BGBl. I č. 100/2005, nebo
2.
jsou oprávněni k pobytu jako rodinní příslušníci občana smluvního státu EHP nebo
Švýcarské konfederace s právem volného pohybu nebo občana Rakouska a mají průkaz o
povolení trvalého pobytu podle § 54 NAG.
(4) Příslušníkům smluvního státu EHP nebo Švýcarské konfederace a občanům třetích
států podle odst. 3, kterým bylo vystaveno osvědčení o způsobilosti podle odst. 1 odpovídající
osvědčení nebo diplomu podle čl. 11 písm. b až e Směrnice 2005/36/ES, udělí na jejich žádost
spolkový ministr pro zdraví, rodinu a mládež povolení k výkonu povolání nebo činnosti
záchranáře nebo zdravotnického záchranáře.
(5) Povolení k výkonu povolání nebo činnosti je vázáno podmínkou úspěšného
absolvování nejvýše tříletého adaptačního období nebo zkoušky způsobilosti, jestliže se
absolvované vzdělávání se zohledněním znalostí získaných v rámci řádných pracovních
zkušeností podstatně liší od rakouského vzdělávání. Volba mezi adaptačním obdobím a
zkouškou způsobilosti náleží žadateli.
(6) Adaptační období podle odst. 5 je výkon činnosti zdravotníka v Rakousku pod
dohledem příslušně kvalifikovaného zdravotníka, má být provázeno doplňkovými kurzy,
pokud jsou odborně potřebné, a musí být vyhodnoceno.
(7) Zkouška způsobilosti podle odst. 5 je zkouška týkající se výhradně profesních resp.
pro činnost relevantních znalostí a dovedností žadatele, kterou se posuzuje způsobilost
žadatele vykonávat v Rakousku povolání, resp. činnost zdravotníka.
(8) Bližší předpisy o povolování, provádění a hodnocení adaptačního období a zkoušky
způsobilosti vydává spolkový ministr pro zdraví, rodinu a mládež vyhláškou.
15
(9) Žadatel musí předložit
1.
doklad o státní příslušnosti a u občanů třetích států podle odst. 3 doklad o povolení
pobytu,
2.
osvědčení o způsobilosti, doklad o oprávnění k povolání nebo činnosti v zemi
původu a případně doklad o získaných profesních zkušenostech,
3.
doklad zdravotní způsobilosti potřebné pro plnění pracovních povinností,
4.
doklad o důvěryhodnosti potřebné pro plnění pracovních povinností a
5.
doklad o trvalém bydlišti nebo zmocněnci pro doručování v Rakousku.
(10) Spolkový ministr pro zdraví, rodinu a mládež do jednoho měsíce potvrdí příjem
podkladů a sdělí, které podklady chybí. K rozhodnutí o povolení k výkonu povolání musí
dojít do čtyř měsíců od předložení kompletních potřebných podkladů.
(11) Pokud se v rámci řízení zjistí podstatné rozdíly mezi kvalifikací potřebnou podle
tohoto spolkového zákona a kvalifikací získanou v zemi, které podle odst. 5 vyžadují nařízení
adaptačních opatření, má žadatel právo požádat o přerušení řízení do doplnění chybějících
vzdělávacích obsahů. Řízení bude pokračovat na jeho žádost. Při přerušení řízení delším než
šest měsíců musí být při podávání žádosti o pokračování v řízení kromě doplňujícího
osvědčení o způsobilosti a dokladů o profesních zkušenostech předloženy:
1.
doklad o trvalém bydlišti nebo zmocněnci pro doručování v Rakousku.
2.
při změnách aktualizované doklady podle odst. 9 ř. 1 a 5.
3.1.3 Analýza legislativních norem obou zemí ve vztahu k úhradám péče
poskytnuté na území druhého státu
3.1.3.1 Česká republika
Dokumenty, upravující vykazování a úhrady zdravotní péče v PNP:
- Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami
- Metodika pro pořizování a předávání dokladů VZP ČR, verze 6.29
- Datové rozhraní VZP ČR, verze 6.2
- Pravidla pro vyhodnocování dokladů
- Smlouva mezi zdravotní pojišťovnou a konkrétním zdravotnickým zařízením.
Ad 1) Seznam zdravotních výkonů je vyhláška MZ ČR, která obsahuje soupis výkonů a
pravidla pro jejich vykazování.
Přednemocniční neodkladná péče se vykazuje jednak pomocí:
a) ambulantních kódů, a to
16
79111 – lékařské vyšetření a odborná přednemocniční neodkladná péče á 15 minut
poskytovaná lékařem RLP
06713 – přednemocniční neodkladná péče, sledování, event. transport pacienta
zdravotnickým záchranářem nebo všeobecnou sestrou se specializací v ARIP á 15 minut.
Každý výkon je ohodnocen počtem bodů a časem 15 minut. Bodová hodnota výkonu se
zjistí jako součet počtu bodů a minutové režie přepočtené na body (tj. počet minut x sazba
režie za minutu)
b) dopravních kódů, a to
70 – jízda vozidla ZZS
72 – převoz speciální sanitkou pro novorozence
74 – doprava lékaře RLP v setkávacím systému
Dopravní kódy jsou ohodnoceny počtem bodů.
Výsledná cena za výkon se zjistí vynásobením počtu bodů a hodnotou bodu. Hodnota
bodu se stanoví na základě výsledků dohodovacího řízení mezi zástupci zdravotních
pojišťoven a zástupci poskytovatelů zdravotní péče. Pokud se zástupci nedohodnou, stanoví
hodnotu bodu Ministerstvo zdravotnictví ČR. Hodnota bodu je stanovena vyhláškou MZ ČR.
Takto stanovená hodnota bodu je hodnotou minimální. Zdravotní pojišťovny mohou hradit i
cenu vyšší.
Ad 2) Metodika pro pořizování a předávání dokladů řeší problematiku praktického
vykazování zdravotních výkonů zdravotním pojišťovnám. Obsahuje popis pořizování dokladů
vyplňováním tiskopisů. K popisu dokladů se vztahují společné části, platné pro každý doklad
tj. Seznam zkratek, Základní pojmy-Doklad, Základní pojmy - druhy smluvní péče, Společné
zásady a Pravidla pro předávání dokladů.
Tuto Metodiku vydává největší zdravotní pojišťovna ČR – Všeobecná zdravotní
pojišťovna a řídí se jí i ostatní zdravotní pojišťovny
Ad 3) Datové rozhraní se zabývá praktickým předáváním dat za zdravotní péči pomocí
prostředků výpočetní techniky. Ke každému dokladu se vztahují společné části platné pro
datová rozhraní všech dokladů, tj. Přijímané doklady na datovém nosiči - obecné zásady,
Vyplňování dokladů v datovém rozhraní.
Ad 4) Pravidla pro vyhodnocování dokladů popisují postup převzetí, zpracování a
ohodnocení dokladů za zdravotní péči poskytnutou pojištěncům. Dále obsahují základní
komunikaci Pojišťovny se smluvními partnery včetně předávaných sestav a stručný popis
jednotlivých forem financování zdravotní péče. K vyhodnocení každého dokladu se vztahují
společné části, tj. Seznam zkratek, Dávky dokladů, Doklady a Obecná pravidla.
17
Ad 5) Smlouva mezi zdravotnickým zařízením a zdravotní pojišťovnou – zde se sjednají
podmínky poskytování zdravotní péče a její úhrady, tj.
- pracoviště,
- rozvrh poskytování zdravotní péče
- kapacita poskytování zdravotní péče
- územní oblast
- zaměstnanci oprávněni poskytovat smluvenou ZP, jejich kvalifikace
- kódy zdravotních výkonů
- dopravní prostředky a jejich vybavení
- vykazování zvlášť účtovaného materiálu (ZUM)/zvlášť účtovaných léčivých přípravků
(ZULP)
- ostatní ujednání.
Pokud nemá zdravotnické zařízení uzavřenou smlouvu se zdravotní pojišťovnou,
pravidla pro vykazování a vyhodnocení platí stejná s výjimkou ceny za bod. Hodnota bodu
smluvní je v současné době ve výši 1,06 Kč a nesmluvní 0,95 Kč.
Tiskopis pro vykazování výkonů v ZZS:
2.26. VZP-37/2006 Vyúčtování výkonů záchranné služby
Tiskopis se používá k vyúčtování zdravotních výkonů včetně souvisejících dopravních
výkonů a zvlášť účtovaných materiálů poskytnutých pojištěnci RLP nebo RZP, včetně
výkonů v setkávacím systému, a to vždy odděleně RLP, RZP.
Dle kap. II.1. Společné zásady se vyplňují Kód pojišťovny, IČP, Odbornost, Čís.
dokladu, Var. symbol, Poř. č., Příjmení a jméno pacienta, Číslo pojištěnce, Základní diagnóza,
Ostatní diagnózy, Náhrady. Dále se uvádí:
SPZ vozu – registrační značka vozidla.
Datum – datum provedení zásahu ve tvaru DDMMRR.
Od hod. min. – hodina a minuta příjmu výzvy.
Do hod. min. – hodina a minuta ukončení zásahu.
V části ZDRAVOTNÍ VÝKONY se vykazují zdravotní výkony RZP či RLP a transport
ZZS.
Kód – číslo zdravotního nebo dopravního výkonu podle číselníků Zdravotní výkony a
Doprava. Zarovnává se doprava.
Počet – celkový počet provedení vykazovaného zdravotního výkonu. Pokud nebude
údaj vyplněn, má se za to, že byl proveden pouze jednou. V případě dopravního výkonu se
zde uvede počet ujetých km.
18
V části ZUM se vykazují stanovené speciální pomůcky a zdravotnické prostředky na
jedno použití v souladu se smlouvou a příslušným věstníkem MZ ČR.
Sk – jednomístný číselný údaj, pro jehož vyplnění se použije číselník Skupiny číselníků
léčivých přípravků, zdravotnických prostředků a stomatologických výrobků. Uvedení skupiny
je nezbytné pro vyplnění dalších údajů. Není-li pole vyplněno, systém automaticky
předpokládá Sk = 1.
Kód – číselný údaj označující použitý materiál z číselníků léčivých přípravků a ZP. V
případě, že materiál není uveden v číselnících, je nutné jej účtovat přiloženou fakturou s
uvedením názvu, množství a nákupní ceny.
Množství – skutečně spotřebované množství materiálu v poměru k měrným jednotkám
uvedeným v odpovídajícím číselníku. Rozsah údaje je 6 znaků, 3 celá čísla a 3 místa
desetinná.
Příklad: Měrná jednotka je jedno balení. Balení obsahuje 10 ks. Spotřebován je pouze 1
kus a ten se vykáže: 1 : 10 = 0,1 │ | |0│1|0|0│
Cena – skutečná cena za vykázané množství, kterou je zařízení oprávněno účtovat k
úhradě pojišťovně. Rozsah údaje je 8 znaků, 6 celých čísel a 2 desetinná místa. Cena musí být
povinně vyplněna.
Prázdné okénko: místo pro záznamy zdravotní pojišťovny.
Vystavil razítko, podpis, datum: den vystavení, razítko a podpis.
str. 70/98 Metodika pro pořizování a předávání dokladů VZP ČR verze 6.29
V případě, kdy je doprava indikována na dokladu „VZP-34/2009 Příkaz ke zdravotnímu
transportu“, originál tohoto dokladu VZP-34/2009 se stává nedílnou součástí vyúčtování a
dopravce ho předává vždy pojišťovně.
3.1.3.2 Rakousko
V Dolním Rakousku se uplatňuje v zásadě pásmový model účtování.
Tak se hradí čistě ujetá trasa, nezávisle na vynaložené péči o pacienta.
Zjišťování ujeté trasy se provádí nezávisle na najetých kilometrech pomocí stanoveného
výkazu vzdáleností (digitální mapa) dolnorakouské regionální zdravotní pojišťovny.
Ke stanovení kilometrovného se zohledňuje jenom trasa, při níž je na palubě vozu
pacient. Příjezdová trasa z výjezdového stanoviště k místu ošetření ani návrat z místa předání
na výjezdové stanoviště se nezapočítává.
Výjezdy a jízdy, při nichž se nepřepravuje žádný pacient (ošetření na místě, ponechání
pacienta na místě, příp. účast druhého vyslaného vozidla, …), se tedy nehradí.
Výjezdy a přeprava se zásadně hradí jen na rakouském státním území a jen do
nejbližšího vhodného zdravotnického zařízení. Trasy přepravy mimo rakouské státní území a
19
ke vzdálenějšímu dále zdravotnickému zařízení, než je nejbližší vhodné (přání pacienta), se
účtují přímo pacientovi.
Zdravotním pojišťovnám lze účtovat jen přepravu osob vlastnících Evropskou kartu
zdravotního pojištění platnou na území EU. Všem ostatním osobám se pak náklady na
přepravu účtují přímo.
V oblasti prosté přepravy nemocných (ambulantní přeprava) úhrada v současnosti činí:
1-19 km:
€ 16,42
20-39 km:
€ 25,65
40-79 km:
€ 42,07
80-119 km:
€ 58,49
120-159 km:
€ 73,88
od 160 km:
€ 0,59 za ujetý km
V oblasti kvalifikované přepravy nemocných a nelékařské záchranné služby úhrada
v současnosti činí:
1-19 km:
€ 29,76
20-39 km:
€ 60,55
40-79 km:
€ 101,59
80-119 km:
€ 162,13
120-159 km:
€ 215,50
od 160 km:
€ 1,24 za ujetý km
Pro vozy RLP platí v současnosti tyto tarify:
1-20 km:
€ 95,00
za každý další ujetý km:
€ 1,24
Podle tohoto tarifu se hradí pouze výjezdy lékaře RLP ve třídě NACA 4, 5 a 6. Výjezdy
ve třídě NACA 1, 2 a 3 se nehodnotí jako výjezd RLP.
Výjezdy ve třídě NACA 7 (pacient zemře) se vůbec nehradí.
K zajištění služby RLP navíc země Dolní Rakousko vyplácí v následujícím roce částku
k pokrytí ztráty.
Za vozidla pro přepravu lékaře (NEF), které přirozeně nemohou samy přepravovat
pacienta, navíc země Dolní Rakousko hradí roční paušál € 154.000,-.
Lékaři pracující ve službě RLP jsou zaměstnanci Dolnorakouského holdingu zemských
klinik (DR Landesklinikenholding) a dolnorakouský Červený kříž jako provozovatel systému
RLP je dostává k dispozici pro tuto službu.
Použitý materiál (léčiva, spotřební zdravotnický materiál) poskytují službě RLP
nemocnice přiřazené danému výjezdovému stanovišti.
20
V oblasti ZZS a přepravy nemocných si Červený kříž jako provozovatel sám pořizuje
veškerý spotřební materiál, který je již zahrnutý do výše uvedeného pásmového modelu
úhrad.
Analýzou příkladu úhrady péče za srovnatelné výkony v ČR a Rakousku bylo zjištěno,
že přes naprosto odlišný systém úhrad PNP vychází částky srovnatelně. Pro typický výjezd
posádky RZP se úhrady v obou zemích liší řádově v desetikorunách až stokorunách. Systém
úhrad PNP nelze pokládat za překážku při vzájemném poskytování služeb na území druhého
státu.
Analýza úhrady péče posádky RLP nebyla provedena, neboť v posádkách rakouského
Červeného kříže spolupracují lékaři nemocnic či praktičtí a odborní lékaři soukromých
zdravotnických zařízení (ZZ), kteří poskytnutou péči účtují zdravotním pojišťovnám
samostatně. Způsob a účtování takto poskytnuté péče není rakouskému partnerovi v pracovní
skupině znám.
3.1.4 Analýza legislativních norem obou zemí ve vztahu k vybavení sanitních
vozidel a vrtulníků technikou, léky a prostředky zdravotnické techniky
3.1.4.1 Česká republika
Vybavení sanitních vozidel a vrtulníku LZS technickými prostředky, speciálním
zdravotnickým materiálem a léčivy je zřejmé z příloh č. 2 až 4.
3.1.4.2 Rakousko
Vybavení sanitních vozidel technickými prostředky, speciálním zdravotnickým
materiálem a léčivy je zřejmé z příloh č. 5 až 7.
Vybavení sanitních vozidel technickými prostředky odpovídá druhům sanitních vozidel,
které péči poskytují. V sanitních vozidlech ZZS JMK, která jsou ve všech případech vybavena
jako vozidla RLP, tedy s vybavením včetně defibrilátorů Lifekak 12 (15) a ventilátorů (ve
většině případů Oxylog 1000).
Vybavení výjezdových vozidel technickými prostředky odpovídá druhu vozidla. Použití
speciálního zdravotnického materiálu je obdobné u obou stran.
Srovnání léčivými přípravky je patrné z přílohy č. 8. Rozdíly ve vybavení léčivými
přípravky jsou zanedbatelné a nevyžadují provedení změn ve vybavenosti vozidel při výkonu
PNP na území druhého státu.
Vozy RLP (NAW) a výjezdová vozidla lékaře (NEF) jsou vybavena podobně jako v
Česku. Používají se zpravidla defibrilátory Lifepak 12 (15) nebo Corpuls 3. Pro zajištění
21
dýchání se používá zpravidla Oxylog 1000 a Oxylog 2000. Některá výjezdová stanoviště
používají přístroje Weinmann Medumat.
Navíc jsou k dispozici perfusory (injekční dávkovače) od firmy Braun nebo podobné
produkty.
Vozy RZP (RTW) jsou v provedení se zvýšenou střechou (vnitřní světlá výška 180 cm).
Používají se v nich zpravidla poloautomatické defibrilátory Lifepak 500. Navíc jsou ve voze k
dispozici všechny materiály pro zdravotně technickou péči o urgentního pacienta.
Vozy pro přepravu pacientů (KTW) mají střechu většinou střední (vnitřní světlá výška
165 cm) nebo nízkou (vnitřní světlá výška 145 cm). Vybavení tvoří kyslík a materiál pro
základní péči o pacienta.
Všechna vozidla RČK jsou vybavena vysílačkami v digitální síti TETRA pro orgány a
organizace s bezpečnostními úkoly.
3.1.5 Analýza trestní odpovědnosti a náhrady škod při zásazích na území
druhého státu
3.1.5.1 Česká republika
Právní odpovědnost cizozemského poskytovatele za protiprávní jednání při poskytování
zdravotnických služeb na území České republiky
Právní odpovědnost hostující osoby za porušení právních povinností, spojených
s poskytováním zdravotnických služeb na území České republiky, má povahu jednak
odpovědnosti majetkové, tzv. odpovědnosti za škody, způsobené při poskytování jeho služeb
nebo v souvislosti s nimi, a jednak odpovědnosti trestní nebo přestupkové, pokud se při tomto
poskytování hostující osoba dopustí jednání, které je popsáno v tuzemském trestním zákoně
nebo v zákoně č. 200/1990 Sb. o přestupcích.
Pro případnou odpovědnost cizozemské záchranné služby jako hostující právnické
osoby za škodu je pak podstatná a rozhodující ta okolnost, že poskytování zdravotnických
služeb v oboru urgentní medicíny jakýmkoliv cizozemským poskytovatelem v tuzemsku se
může dít prakticky jen na základě smlouvy s tuzemskou záchrannou službou podle § 3 odst. 1
písm. c) vyhl. 434/1992 Sb. V tomto smyslu tedy bude hostující osoba poskytovat svou péči
na našem území jako jakýsi subdodavatel tuzemské záchranné služby, tedy jejím jménem a na
její majetkovou odpovědnost. Z toho vyplývá, že za těchto podmínek nebude hostující osoba
přímo majetkově odpovědná za žádné škody na zdraví nebo majetku příjemců jejích služeb na
našem území, k nim došlo nějakým protiprávním jednáním této hostující osoby a odpovědnost
za tyto škody vůči třetím osobám ponese její smluvní partner, tedy tuzemská záchranná
22
služba. Hostující osoba je, resp. bude majetkově odpovědna pouze za škodu, která vznikne
v příčinné souvislosti s nějakým jejím protiprávním jednáním na majetku jejího tuzemského
smluvního partnera. Za škodu v tomto smyslu se samozřejmě považuje i odškodnění, které
tuzemský provozovatel záchranné služby fakticky poskytl třetím osobám za hostující osobu.
Podmínky a rozsah této odpovědnosti za škodu vůči tuzemskému smluvnímu partnerovi se
pak bude řídit podle práva toho státu, které si obě strany explicitně zvolí v jejich vzájemné
smlouvě. Lze přitom předpokládat, že odpovědnost za škodu, která vznikla činností hostující
osoby v tuzemsku, se bude řídit zejména českým obchodním zákoníkem. Podle této právní
úpravy je podmínkou vzniku odpovědnosti za škodu porušení nějaké právní povinnosti, která
vyplývá přímo ze zákona nebo ze smlouvy, tedy protiprávní jednání, vznik škody a příčinná
souvislost mezi tímto protiprávním jednáním a škodou. Zavinění se presumuje. Za škodu se
přitom považuje nejen to, oč se zmenšil majetek poškozeného, nýbrž i ušlý zisk. Pro úplnost
se v této souvislosti ještě dodává, že pro případ své odpovědnosti za škody na majetku nebo
zdraví svých klientů jsou tuzemští poskytovatelé zdravotnických služeb povinně pojištěni. To
se samozřejmě týká i tuzemských zdravotnických záchranných služeb.
Jiná situace je v případě tzv. trestněprávní odpovědnosti resp. odpovědnosti za
přestupek hostující osoby za trestné činy resp. přestupky, spáchané na území našeho státu.
Tato odpovědnost vyplývá přímo z trestního zákona resp. ze zákona o přestupcích, a dopadá
nikoliv na záchranné služby jako právnické osoby, jejímž jménem je příslušná služba
poskytována, nýbrž přímo na jednotlivé zdravotnické pracovníky těchto služeb jako fyzické
osoby. V souvislosti s poskytováním zdravotnických služeb se přitom zdravotničtí pracovníci
mohou dopustit nejpravděpodobněji zejména těchto trestných činů:
1) § 143 - Usmrcení z nedbalosti
(1) Kdo jinému z nedbalosti způsobí smrt, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta
nebo zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až šest let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin
uvedený v odstavci 1 proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání,
povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona.
(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin
uvedený v odstavci 1 proto, že hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo
zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické zákony.
(4) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem
uvedeným v odstavci 3 smrt nejméně dvou osob.
2) § 145 - Těžké ublížení na zdraví
23
(1) Kdo jinému úmyslně způsobí těžkou újmu na zdraví, bude potrestán odnětím
svobody na tři léta až deset let.
(2) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin
uvedený v odstavci 1
a) na dvou nebo více osobách,
b) na těhotné ženě,
c) na dítěti mladším patnácti let,
d) na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti,
e) na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání nebo
povolání směřujícího k záchraně života nebo ochraně zdraví, nebo na jiném, který plnil svoji
obdobnou povinnost při ochraně života, zdraví nebo majetku vyplývající z jeho zaměstnání,
povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona,
f) na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině,
národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez
vyznání,
g) opětovně, nebo
h) ze zavrženíhodné pohnutky.
(3) Odnětím svobody na osm až šestnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem
uvedeným v odstavci 1 smrt.
3) § 146 - Ublížení na zdraví
(1) Kdo jinému úmyslně ublíží na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na šest
měsíců až tři léta.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin
uvedený v odstavci 1
a) na těhotné ženě,
b) na dítěti mladším patnácti let,
c) na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti,
d) na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání nebo
povolání směřujícího k záchraně života nebo ochraně zdraví, nebo na jiném, který plnil svoji
obdobnou povinnost při ochraně života, zdraví nebo majetku vyplývající z jeho zaměstnání,
povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, nebo
e) na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině,
národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez
vyznání.
24
(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem
uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví.
(4) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem
uvedeným v odstavci 1 smrt.
4) § 147 - Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti
(1) Kdo jinému z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví, bude potrestán odnětím
svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel
potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající
z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona.
(3) Kdo z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob proto, že hrubě
porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy
anebo hygienické zákony, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let.
5) § 148 - Ublížení na zdraví z nedbalosti
(1) Kdo jinému z nedbalosti ublíží na zdraví tím, že poruší důležitou povinnost
vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle
zákona, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
(2) Kdo z nedbalosti způsobí ublížení na zdraví nejméně dvou osob proto, že hrubě
porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy
anebo hygienické zákony, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.
6) § 150 - Neposkytnutí pomoci
(1) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo
jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí
pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo
vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnání
povinen takovou pomoc poskytnout, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo
zákazem činnosti.
7) § 151 - Neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku
Řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na níž měl účast, neposkytne
osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví, potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez
nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na pět let nebo zákazem
činnosti.
8) § 165 - Nedovolené nakládání s tkáněmi a orgány
25
(1) Kdo v rozporu s jiným právním předpisem provede z těla mrtvého člověka odběr
tkáně, buňky nebo orgánu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem
činnosti.
(2) Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu obohatit sebe nebo jiného nakládá s odebranou
lidskou tkání, buňkou nebo odebraným lidským orgánem v rozporu s jiným právním
předpisem.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo propadnutím majetku bude pachatel
potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 opětovně,
b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, nebo
c) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let nebo propadnutím majetku bude pachatel
potrestán,
a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 pro sebe nebo pro jiného prospěch
velkého rozsahu, nebo
b) spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech.
9) § 180 - Neoprávněné nakládání s osobními údaji
(1) Kdo, byť i z nedbalosti, neoprávněně zveřejní, sdělí, zpřístupní, jinak zpracovává
nebo si přisvojí osobní údaje, které byly o jiném shromážděné v souvislosti s výkonem
veřejné moci, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se
osobní údaje týkají, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
(2) Stejně bude potrestán, kdo, byť i z nedbalosti, poruší státem uloženou nebo uznanou
povinnost mlčenlivosti tím, že neoprávněně zveřejní, sdělí nebo zpřístupní třetí osobě osobní
údaje získané v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce, a způsobí tím
vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti
bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b) spáchá-li takový čin tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou
počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem,
c) způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo
d) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(4) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo
26
b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého
rozsahu.
10) § 350- Padělání a vystavení nepravdivé lékařské zprávy, posudku a nálezu
(1) Kdo padělá lékařskou zprávu, posudek nebo nález nebo podstatně změní jejich
obsah v úmyslu užít je v řízení před orgánem sociálního zabezpečení anebo před jiným
orgánem veřejné moci, v trestním, občanském nebo jiném soudním řízení, nebo kdo užije v
řízení před orgánem sociálního zabezpečení nebo před jiným orgánem veřejné moci, v
trestním, občanském nebo jiném soudním řízení takové zprávy, posudku nebo nálezu jako
pravého,
bude potrestán trestem odnětí svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2) Stejně bude potrestán, kdo jako lékař nebo jiná způsobilá zdravotnická osoba vystaví
nepravdivou nebo hrubě zkreslenou lékařskou zprávu, posudek nebo nález nebo v něm zamlčí
podstatné skutečnosti o zdravotním stavu svém nebo jiného, aby jej bylo užito v řízení před
orgánem sociálního zabezpečení nebo před jiným orgánem veřejné moci, v trestním,
občanském nebo jiném soudním řízení, nebo kdo užije takové lékařské zprávy, posudku nebo
nálezu v řízení před orgánem sociálního zabezpečení nebo před jiným orgánem veřejné moci,
v trestním, občanském nebo jiném soudním řízení.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel
potrestán, a) opatří-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 sobě nebo jinému značný
prospěch, nebo
b) způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) opatří-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 sobě nebo jinému prospěch velkého
rozsahu, nebo
b) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu.
V souvislosti s poskytováním zdravotnických služeb se přitom zdravotničtí pracovníci
mohou dopustit nejpravděpodobněji zejména těchto přestupků:
11) § 29 - Přestupky na úseku zdravotnictví
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) úmyslně zmaří, ztíží nebo ohrozí poskytnutí zdravotnické služby nebo se nepodrobí
povinnému vyšetření nebo léčení,
b) nedodrží opatření stanovené nebo uložené ke snížení hluku a vibrací, s výjimkou
povinností stanovených pro pořádání nebo poskytnutí prostor a pozemků pro veřejné
produkce hudby,
27
c) ohrozí nebo poruší zdravotní nezávadnost pitné vody,
d) padělá nebo úmyslně neoprávněně změní lékařskou zprávu nebo zdravotní průkaz
anebo zneužije lékařskou dokumentaci,
e) poruší povinnost při zacházení s omamnými látkami, psychotropními látkami nebo
jinými látkami škodlivými zdraví,
f) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené k předcházení vzniku a
šíření infekčních onemocnění,
g) padělá lékařský předpis nebo pozmění jeho obsah v úmyslu, aby ho bylo použito
jako pravého, nebo užije takového předpisu jako pravého anebo poskytne tiskopis lékařského
předpisu jinému v úmyslu, aby ho bylo použito k padělání, nebo v témže úmyslu odcizí či
jinak neoprávněně získá takový tiskopis,
h) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené k ochraně zdraví před
neionizujícím zářením,
i) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené pro provoz koupaliště
ve volné přírodě, umělého koupaliště nebo sauny,
j) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené pro pořádání
zotavovací akce, jiné podobné akce pro děti nebo školy v přírodě,
k) poruší v rozporu se zvláštním právním předpisem 7) zákaz inzerování a reklamy za
účelem poptávky nebo nabídky tkání a orgánů,
l) za účelem získání dárce tkáně nebo orgánu pro transplantaci nabídne finanční
odměnu nebo jinou výhodu,
m) poruší v rozporu se zvláštním právním předpisem 8) anonymitu mezi dárcem tkáně
nebo orgánu a jeho příjemcem,
n) poruší nebo nesplní povinnosti stanovené pro výkon činností epidemiologicky
závažných,
o) jako pořadatel veřejné produkce hudby nezajistí, že hluk z ní nepřekročí stanovené
hygienické limity, nebo poskytne stavbu, jiné zařízení nebo pozemek k veřejné produkci
hudby, aniž by zajistil, že hluk z ní nepřekročí stanovené hygienické limity.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až j) a písmen l) a n) lze uložit pokutu až do
výše 10 000 Kč a za přestupek podle písmen k) a o) lze uložit pokutu až do výše 50 000 Kč.
Zákaz činnosti do 1 roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. k) a l). V blokovém
řízení (§ 86) může orgán ochrany veřejného zdraví uložit za přestupky pokutu až do výše 5
000 Kč.
12/ § 49 -Přestupky proti občanskému soužití
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
28
a) jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch,
b) jinému z nedbalosti ublíží na zdraví,
c) úmyslně naruší občanské soužití vyhrožováním újmou na zdraví, drobným ublížením
na zdraví, nepravdivým obviněním z přestupku, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním,
d) omezuje nebo znemožňuje příslušníku národnostní menšiny výkon práv příslušníků
národnostních menšin,
e) působí jinému újmu pro jeho příslušnost k národnostní menšině nebo pro jeho
etnický původ, pro jeho rasu, barvu pleti, pohlaví, sexuální orientaci, jazyk, víru nebo
náboženství, pro jeho politické nebo jiné smýšlení, členství nebo činnost v politických
stranách nebo politických hnutích, odborových organizacích nebo jiných sdruženích, pro jeho
sociální původ, majetek, rod, zdravotní stav anebo pro jeho stav manželský nebo rodinný.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 5 000 Kč a za přestupek
podle odstavce 1 písm. b) až e) pokutu do 20 000 Kč.
3.1.5.2 Rakousko
Stane-li se na území Rakouska protiprávní a zaviněné poškození ze strany zahraniční
záchranné služby, pak se jedná o případ zasahující do ciziny. V takových případech je nutné
nejprve přezkoumat trestněprávní zodpovědnost a civilněprávní odškodnění, které právo bude
využito popř. který soud je zodpovědný.
Rakouské trestní právo lze využít na činy, které se udály v Rakousku, i když byly
vykonány cizími státními příslušníky. Tak spadá řidič zahraniční záchranné služby při
dopravní nehodě, kterou způsobil na území Rakouska, zpravidla pod rakouské trestní právo.
Ale nejen řidič může být trestněprávně stíhán, nýbrž také spolek nebo podnikatel, jehož
zástupce či spolupracovník čin spáchal. Zákon o zodpovědnosti svazu řídí v Rakousku
trestněprávní zodpovědnost a ztvrzuje peněžní pokuty svazu za soudně trestné činy, jako např.
ublížení na těle z nedbalosti, které způsobil jeho spolupracovník. To by se týkalo zahraniční
záchranné služby, která by nasadila, jak bylo výše uvedeno, v případě dopravní nehody
spolupracovníka, který nemá pro tuto činnost, která způsobila poškození na těle, nutné
vzdělání.
U civilněprávních žalob poškozených se klade otázka, zda mohou poškození žalovat
zahraničního řidiče/držitele vozidla popř. jeho pojišťovnu v Rakousku a které právo bude
použito. V roce 2007 Evropský soudní dvůr závazně rozhodl, že pojištění povinného ručení
zahraničních nákladních automobilů může být poškozeným přímo právně nárokováno také
v místě jeho bydliště. V kompetenční otázce se tedy jedná o kompetenci rakouského soudu.
Ten pak stanoví v důsledku patřičné právo. Při dopravních nehodách se zřetelem na zahraničí
platí v Rakousku Haagská dohoda o silniční dopravě. Cílem Haagské dohody o silniční
29
dopravě je usnadnit průběh požadavků na náhradu škod způsobených dopravními nehodami,
přičemž je právo zaměřené na tyto požadavky staveno z hlediska mezinárodního jednotně.
Zásadně platí, že použité právo je právo státu, v kterém se nehoda přihodila. To znamená, že
z hlediska civilního procesu využívá postižený proti zahraničnímu obviněnému rakouské
právo.
3.1.6 Analýza předávání pacientů do navazujících lůžkových zdravotnických
zařízení akutní péče
3.1.6.1 Česká republika
Posádka RZP pacienta předává nelékařskému zdravotnickému pracovníkovi (NLZP) –
NLZP na ambulanci příslušného oddělení, kam je pacient směrován nebo na ambulanci
centrálního příjmu, pokud je zřízen. Za fyzické přítomnosti pacienta předává záchranář
stručnou charakteristiku anamnézy, aktuálního onemocnění, stavu pacienta a léčby sestře
přijímajícího zařízení. Mělo by se dbát na to, aby tyto informace byly předávány se
zachováním soukromí (ne na chodbě, v čekárně a podobně). Současně uzavírá a předává
dokumentaci (záznam o výjezdu), jejíž kopii sestry přijímající opatří razítkem a podpisem.
S pacientem jsou též předány jeho osobní věci (pokud má) a cennosti včetně dokladů (peníze,
občanský průkaz, průkaz pojišťovny, umělý chrup, klíče od bytu apod). Předáním pacienta
končí odpovědnost posádky za pacienta. Posádka uklidí sanitku, doplní materiál do zavazadel
z příruční vozové lékárny a hlásí KOS připravenost na další práci.
Posádka RLP (vč. RV, LZS) v posádce je lékař, pacienta předává lékař lékaři buď na
ambulanci příslušného oddělení, nebo na ambulanci centrálního příjmu (pokud je zřízen). Za
fyzické přítomnosti pacienta (tak, aby bylo možno nález demonstrovat) sděluje lékař ZZS
lékaři přijímajícího oddělení stručnou anamnézu, nynější onemocnění, nález na pacientovi,
léčbu a její efekt. Současně lékař ZZS uzavře a předá dokumentaci o výjezdu, opatří kopii
tohoto záznamu o výjezdu razítkem přijímajícího oddělení a podpisem přebírajícího lékaře
(současně používaný záznam o výjezdu tvoří přílohu č. 9). Pokud jsou ještě údaje, které není
vhodné momentálně před pacientem sdělovat (úmrtí spolujezdce, podezření na malignitu
apod.), sdělí je lékař lékaři bez přítomnosti pacienta. Předáním pacienta lékaři přijímajícího
oddělení končí odpovědnost posádky za tohoto pacienta, posádka uklidí vozidlo, doplní
materiál a léky z příruční lékárny ve voze do „výběhových“ zavazadel a nahlásí na KOS
připravenost k další práci.
Záznamy o výjezdu:
Formulář č. 1
30
- používá posádka RLP v systému R-V. Pokud pacienta odváží do nemocnice vozidlo
RZP, pak si lékař R-V ponechává druhý list (první průpis) a 3. list slouží
k poznámkám co se děje s pacientem během převozu. S pacientem se v nemocnici
ponechává originál a 3. list (2. Průpis). Posádka RZP odevzdává k založení 4. list (3.
průpis), který se na ZZS sejde s prvním průpisem.
- Posádka RLP pokud jede v setkávacím (R-V) systému z jiného územního oddělení
(ÚO) a předává pacienta jinému týmu RLP či RZP. Pacient pokračuje do ZZ, které mu
poskytne definitivní ošetření. Režim dokumentace je stejný jako v předcházejícím
odstavci.
Formulář č. 2
- používá posádka RLP pokud jede v systému klasické sanity, ať již pacienta sama
odváží nebo jej ponechává na místě nebo objednává vůz dopravy raněných,
nemocných a rodiček (DRNR). Pacient obdrží originál, lékař si ponechává průpis se
svým razítkem a originálním podpisem. Pokud je pacient odvezen do ZZ, potvrdí
lékaři RLP lékař příjmového oddělení podpisem a svým razítkem převzetí pacienta.
- Používá posádka R-V pokud pacienta ponechává na místě nebo pacienta doprovází do
nemocnice lékař.
- Používá posádka RZP ve stejném režimu jako RLP.
Stávající záznamy o výjezdu v současné podobě nejsou použitelné, vzhledem k tomu, že
obsahují velké části, které je nutné vyplňovat volným textem.: Anamnesa, Objektivní nález.,
které by při vyplňování jedním jazykem představovaly velkou překážku pro pracovníky
druhého státu.
Záznam o výjezdu vždy obsahuje stanovenou diagnózu či diagnózy v číselném označení
dle Mezinárodní klasifikace nemocí MKN 10.
3.1.6.2 Rakousko
Záznam o výjezdu obsahuje popis pracovní (předběžné) diagnózy bez návaznosti na
Mezinárodní klasifikaci nemocí MKN 10.
V RČK se používají v zásadě 3 různé formuláře.
Je to:
zpráva o přepravě
zpráva o výjezdu
zpráva lékaře ZS (NACA-X)
31
1.
Zpráva o přepravě
Tato zpráva se vypisuje při každém výjezdu, každé přepravě a každé jízdě.
Obsahuje vedle konkrétních taktických údajů jako časy, místo vyzvednutí, cílové místo,
číslo vozidla, posádka, také veškeré údaje o pacientovi potřebné pro vyúčtování zdravotní
pojišťovně.
S průběžným číslováním bez mezer slouží tyto zprávy i jako kniha jízd každého vozidla.
Na zadní straně jsou dále doplňky jako odmítnutí přepravy nebo ošetření (revers),
prohlášení o úhradě nákladů a údaje k vyúčtování u nerakouských pacientů.
2.
Zpráva o výjezdu
Tato zpráva slouží ke zdravotně-technické dokumentaci opatření, která zdravotník
provedl při výjezdu RZP/RLP. Používá se při každém výjezdu (tedy ne při plánované
přepravě nemocného) a lze ji využít i jako dokumentaci při mimořádných událostech nebo
situacích při přepravě nemocného.
Dokumentují se zde opatření a činnosti zdravotníků i u výjezdů s lékařem.
3.
Zpráva lékaře ZS
Zpráva lékaře ZS (NACA-X) obsahuje taktické údaje o výjezdu s lékařem a celkovou
urgentně medicínskou dokumentaci lékaře ZS. Tyto zprávy se po ukončení výjezdu zapisují
do počítačového systému kvůli statistickému vyhodnocení prováděných výjezdů RLP v
Dolním Rakousku.
3.1.7 Analýza spolupráce a koordinace činností mezi operačními středisky
poskytovatelů PNP
Komunikace operačních středisek při předání tísňové výzvy výjezdovému stanovišti na
území druhého státu probíhá prostřednictvím telefonních linek. Prioritně jde o pevné linky, a
to na straně JMK na číslo telefonu 0420-545113155, na straně Dolního Rakouska na č.
telefonu 0043-2742-144. V případě potřeby je možné spojení provést prostřednictvím
mobilních telefonů, a to na straně JMK na číslo telefonu 0420-606 749 755 či 0420-724 178
632, na straně Dolního Rakouska na č. telefonu 0043-664-60463-xxxxx, přičemž se nevolá
centrální dispečink, ale příslušné okresní operační středisko.
Pětimístné závěrečné číslo se liší podle okresního operačního střediska a uvádí se při
konkretizaci.
32
Základním problémem v komunikaci partnerských operačních středisek je neznalost
českého či německého jazyka jednotlivými operátorkami nebo operátory. Z toho důvodu bylo
dohodnuto vést komunikaci prostřednictvím stálé služby linky tísňového volání v ČR (112)
Hasičského záchranného sboru ČR s nepřetržitou službou cizojazyčně hovořících operátorů
prostřednictvím konferenčního hovoru.
3.1.8 Analýza komunikačních možností při řízení výjezdové skupiny druhého
státu
3.1.8.1 Česká republika
Pro komunikaci v rámci organizace ZZS JMK jsou používány následující typy spojení:
Radiové spojení
Zajišťuje hlavní spojení mezi KOS a posádkami ZZS JMK. V současnosti jsou
využívány dva radiové systémy v závislosti na místě působení posádky ZZS JMK:
1. Pegas Matra - buňkový, digitální, šifrovaný a je založen na technologii standardu
TETRAPOL. Jeho pokrytí je celorepublikové a díky síle signálu BTS přesahuje i hranice
Jihomoravského kraje viz mapy pokrytí Pegas Matra v JMK.
2. Motorola - systém Motorola, který používáme, je převaděčový a analogový. Jeho
pokrytí je v rámci města Brna a okolí v závislosti na dosahu signálu. V případě výpadku
sytému Motorola je záložním radiovým systémem systém Pegas Matra.
Telefonní spojení
Zajišťuje spojení ZZS JMK v rámci organizace a s ostatními subjekty. V současnosti
jsou využívány dva typy telefonního spojení v závislosti na použití:
1. Pevné linky - pro komunikaci ZZS JMK především v rámci organizace, s ostatními
zdravotnickými zařízeními, složkami IZS a právnickými i fyzickými osobami.
2. Mobilní telefony - pro komunikaci ZZS JMK především v rámci organizace a také
jako záložní spojení při výpadku radiového spojení. Každý člen posádky má při sobě mobilní
telefon.
Příjem tísňové výzvy
Přijmutí hovoru z tísňové linky 155, které vytěží operátor ZZS JMK.
Přijmutím datové věty a přepojením hovoru z linky 112, kde operátor ZZS JMK
dovytěží informace k akci.
33
3.1.8.2 Rakousko
Radiové spojení
Komunikace mezi zásahovými prostředky a dispečinkem probíhá většinou vysílačkami.
Jednotlivé hovory k podrobnostem, kde nehrozí nebezpečí z prodlení, se uskutečňují
prostřednictvím mobilů.
Digitální síť TETRA pro bezpečnostní orgány je vícekanálová radiokomunikační síť pro
všechny orgány a organizace s bezpečnostními úkoly (BOS) a v současnosti celoplošně
pokrývá spolkové země Dolní Rakousko, Vídeň a Tyrolsko. Vedle hovorových skupin
(podobně jako rádiové kanály) pro jednotlivé organizace jsou k dispozici nadřazené hovorové
skupiny, které mohou využívat všichni účastníci v síti.
Tak je možné zajistit komunikaci se všemi zúčastněnými organizacemi v síti.
Červený kříž Dolního Rakouska využívá od července 2009 již jen tuto síť.
Telefonní spojení
Výzvy pro jednotlivé zásahové prostředky se vysílají pomocí digitálního satelitního
systému pagerů na bázi POCSAG. Mimoto se posádky redundantně svolávají pomocí SMS v
síti GSM s prioritním doručováním a pomocí TETRA-SDS v digitální síti bezpečnostních
orgánů.
Příjem tísňové výzvy
Tísňová volání (především na číslo zdravotní záchranné služby 144) přijímá a
zpracovává dispečink tísňové linky (144-Notruf-NÖ GmbH).
Mezinárodní tísňové číslo 112 přijímají v Rakousku jednotlivé okresní centrály policie.
V případě zdravotnických případů jsou zjištěná data předávána dispečinku zdravotní
záchranné služby.
Z výše uvedeného vyplývá, že s ohledem na použití radiofonních prostředků v ČR a v
Rakousku jsou tyto prostředky pro vzájemnou komunikaci operačních středisek i pro
komunikaci mezi operačními středisky a posádkami partnera z druhé země nepoužitelné.
V ČR se přitom nepředpokládá přechod k jiným systémům radiofonního spojení, naopak se
předpokládá modernizace systému Matra s přechodem na tzv. „talk groups“. Vstup do
takovéhoto systému použití speciálních radiostanic zařazených do jednotlivých hovorových
34
skupin. Zapojení se do systému subjektu mimo složky IZS neumožňuje a ni do budoucna
neumožní legislativa ČR.
Pro vzájemnou komunikaci tedy bude nutné využívat telefonního spojení, a to buď
pevných sítí nebo sítí mobilních operátorů.
3.1.9 Analýza podmínek pro výměnné stáže
Výměnné stáže zdravotníků na výjezdových stanovištích a ve výjezdových skupinách
partnera jsou důležitou součástí analytických prací při zjišťování podmínek při poskytování
PNP na teritoriu druhé země. Zdravotníci mají v podmínkách partnerského pracoviště
posoudit rozdíly ve způsobu poskytování péče na území druhého státu, materiální a technické
vybavení. Nezanedbatelnou součástí výměnných stáží je i navázání osobních kontaktů mezi
pracovníky partnerských organizací. To samozřejmě vede i k jejich mnohem otevřenějšímu
přístupu při sdělování informací o způsobu práce ve vlastní organizaci.
3.1.9.1 Česká republika
S ohledem na charakter spolupráce se předpokládá možnost využití stáží na pracovištích
v Břeclavi, Mikulově, Hrušovanech nad Jevišovkou a ve Znojmě. Konkrétní působiště
stážujících bude dohodnuto mezi vedeními obou partnerských organizací bezprostředně před
zahájením stáží. S ohledem na čerpání dovolených v průběhu letních měsíců a v období na
konci kalendářního roku se jeví jako nejvýhodnější období pro konání stáží měsíce říjen a
listopad, případně období od února do dubna. Účelné je i seznámení partnera s pracovištěm
krajského operačního střediska v Brně ve vazbě na organizaci výjezdu od příjmu tísňové
výzvy až po předání pacienta zdravotnickému zařízení lůžkové akutní péče.
3.1.9.2 Rakousko
Kolegové z různých příhraničních okresních a místních stanovišť se účastní výměnných
stáží v listopadu a prosinci 2010 ve Znojmě.
Primárně při tom jde o seznámení se strukturami a pracovními postupy českých kolegů.
Již předem bylo zjištěno, že práce s pacienty je v obou zemích prakticky stejná, proto se tyto
stáže jednoznačně zaměří na postupy a na osobní seznámení partnerů.
35
3.1.10 Analýza potřeb jazykové vybavenosti zdravotnického personálu na
operačních střediscích a ve výjezdových skupinách
3.1.10.1 Česká republika
V rámci krajského operačního střediska ZZS JMK působí 25,3 operátorů v nepřetržitém
režimu práce a 0,2 lékaře v jednosměnném pracovním režimu. Jejich jazyková vybavenost
umožňuje komunikaci na běžné uživatelské úrovni v anglickém, částečně německém a
ruském jazyce. Tato úroveň není využitelná k řešení tísňových výzev, a to jak směrem ke
komunikaci s cizojazyčně hovořícím pacientem, tak i směrem k partnerskému operačnímu
středisku a posádkám partnera hovořících německy.
Obdobná situace je i u posádek působících v příhraničí s Rakouskem. S ohledem na
blízkost státní hranice je vyšší jazyková vybavenost zejména u lékařů.
Z uvedeného se jeví jako nezbytné připravit pro posádky i operační střediska slovník
slov a frází z oblasti přednemocniční neodkladné péče, který umožní základní komunikaci s
pacientem při zjišťování anamnézy i vlastního zdravotního stavu pacienta.
Při ověřování možností vzájemné komunikace bylo zjištěno, že v rámci operačního
střediska Hasičského záchranného sboru ČR působí při příjmu tísňové výzvy na
mezinárodním čísle 112 jazykově vybavení operátoři schopní komunikovat v anglickém,
německém a francouzském jazyku. Zároveň byla ověřena ochota HZS poskytnout službu
těchto operátorů pro komunikaci v rámci přeshraniční spolupráce.
3.1.10.2 Rakousko
Za další možnost pro předávání údajů o výjezdech z Česka do Rakouska a opačně
považujeme dvojjazyčný formulář, který mohou oba dispečinky dostávat buď poplašným
faxem nebo jako online formulář na internetu.
V příhraničních stanovištích Rakouského Červeného kříže probíhaly v posledních letech
opakované jazykové kurzy k výuce českého jazyka.
Zvláštní spolupráce při nich byla věnována výrazům a obratům z oblasti zdravotnictví.
Kancelář NÖ Sprachkompetenzzentrum spolu se záchranářskými organizacemi
vypracovala německo-českou a česko-německou jazykovou příručku, která může být součástí
vybavení výjezdových vozidel. Obsahuje nejdůležitější výrazy a příklady vět jako pomůcku
pro překládání při zdravotně-technických a urgentně medicínských opatřeních.
36
3.1.11 Analýza spolupráce při řešení mimořádných událostí
Spolupráci při řešení mimořádných situací mezi ČR a Rakouskem řeší Smlouva mezi
českou republikou a Rakouskou republikou o vzájemné pomoci při katastrofách nebo velkých
haváriích z 14.12.1998 – příloha č. 9.
Smlouva řeší komplexně veškerou problematiku vzájemné spolupráce při řešení
mimořádných událostí. Nelze ji však aplikovat pro běžné zajištění PNP na území druhého
státu.
3.1.12 Zjednodušující faktory
Umožnit přeshraniční spolupráci při poskytování PNP znamená změnu celé řady
legislativních změn v partnerských zemích. Při vědomí této skutečnosti ve snaze zajistit
přeshraniční spolupráci v případech, kdy je to účelné, rozhodlo Ministerstvo zdravotnictví ČR
ve spolupráci se svým partnerem v Spolkové republice Německo zjednodušit pro
poskytovatele podmínky k zajištění PNP na území druhého státu. Tímto zjednodušujícím
faktorem je uzavření dvoustranné mezistátní prezidentské smlouvy mezi ČR a SRN. Za tím
účelem expertní týmy obou zemí připravily návrh Směrnice pro expertní jednání o Rámcové
smlouvě mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o přeshraniční spolupráci
v oblasti zdravotnické záchranné služby.
Zástupci ZZS JMK, kteří jsou zároveň členy pracovní skupiny pro oblast PNP
v projektu Zdraví – Gesundheit se měli možnost podílet na vypracování konečného znění této
směrnice při jednání na MZ ČR dne 7. 4. 2010.
Přijetí této smlouvy vyřeší veškeré problémové oblasti při poskytování PNP na území
druhého státu. Z toho důvodu bylo MZ ČR požádáno o zahájení obdobných jednání pro
uzavření smlouvy i mezi ČR a Rakouskem. Ze strany MZ ČR bylo toto přislíbeno.
37
4 Návrhová část
4.1 Definování podmínek pro přeshraniční spolupráci v přednemocniční
neodkladné péči/záchranářství mezi Českou republikou a Rakouskem
Potřebné změny zákonů a podzákonných norem, které se musí uskutečnit pro
poskytování PNP na území druhého státu.
Aby se dala záchranné zdravotnické služby poskytovat ve druhém státě, musela by se
v příslušných státních předpisech a zákonech provést řada i poměrně komplexních změn.
Dále uvádíme některé dílčí aspekty, kterých by se tyto změny dotýkaly.
4.1.1 Podmínky pro poskytování PNP na území druhého státu
Jak vyplývá z provedené analýzy právní úpravy České republiky a Rakouské republiky,
poskytování zdravotnických služeb v oboru přednemocniční neodkladné péče na území
druhého státu tato vnitrostátní právní úprava zcela nebrání, nicméně ji mimořádně
komplikuje. Za této situace by bylo možno zejména z praktických důvodů uvažovat o
realizace této spolupráce pouze v režimu tzv. volného pohybu služeb dle příslušných
ustanovení komunitárního práva EU. Tento volný pohyb je nicméně omezen jen na dočasné
nebo příležitostné poskytování příslušných služeb. V rámci tohoto právního režimu se
příslušná služba poskytuje bez jakéhokoliv tuzemského povolení nebo registrace, U tzv.
hostujících osob není třeba žádného komplikovaného uznávání jejich odborné kvalifikace a
stačí pouze tzv. oznámení, adresované příslušnému ministerstvu zdravotnictví.
38
Vzhledem k těmto skutečnostem by bylo vhodné, aby vnitrostátní právní předpisy obou
zemí umožnily pravidelné a dlouhodobé poskytování přednemocniční neodkladné péče ze
strany poskytovatelů se sídlem na území druhého státu v právním režimu obdobném režimu
volnému pohybu služeb dle práva EU. Za tímto účelem zejména navrhujeme, aby
a) do zákona č. 160/1992 Sb. o zdravotní péči v nestátním zdravotnickém zařízení resp.
do dolnorakouského (dále jen DR) zákona o záchranných službách bylo zapracováno
ustanovení o tom, že oprávnění k poskytování zdravotnických služeb v oboru přednemocniční
neodkladné péče na území druhého státu, se staví naroveň oprávnění k poskytování této péče
podle tuzemských právních předpisů,
b) toto generální uznání oprávnění k poskytování příslušné péče bylo podmíněno
začleněním cizozemského poskytovatele do tuzemské sítě příslušných poskytovatelů na
základě smlouvy o tomto začlenění mezi tuzemským a cizozemských poskytovatelem. Na
základě této smlouvy by pak cizozemský poskytovatel poskytoval svoje zdravotnické služby
na území druhého státu výhradně jen jménem a na majetkovou odpovědnost svého
tuzemského smluvního partnera, a za dohodnutou úhradu,
c) toto generální uznání oprávnění k poskytování příslušné péče bylo dále podmíněno
pojištěním cizozemského poskytovatele pro případ škod způsobených při poskytování jeho
zdravotnických služeb na území druhého státu v rozsahu obdobném podobnému povinnému
pojištění tuzemských poskytovatelů.
d) Rovněž do zákona o zdravotnické záchranné službě je nutno doplnit do §, který se
zabývá poskytovateli ZZS ustanovení o tom, že poskytovatelem ZZS může být cizozemský
poskytovatel na základě smlouvy s tuzemským poskytovatelem.
4.1.2 Uznávání kvalifikace lékařů a zdravotnického personálu nelékařských
zdravotnických profesí
Do zákona č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních resp. do
rakouského Zákona o zdravotnících zapracovat ustanovení o automatickém uznávání odborné
kvalifikace zdravotnických záchranářů resp. o jejich postavení naroveň tuzemské kvalifikaci
na základě příslušných diplomů resp. jiných osvědčení o absolvování příslušného studia, a to
analogicky dle § 28a zákona 95/2004 Sb. o lékařských povoláních o automatickém uznávání
kvalifikace rakouských lékařů na území České republiky na základě tzv. Facharztdiplomu.
Toto automatické uznávání v případě zdravotnických záchranářů by přitom nebylo nijak
omezeno, nebo bylo omezeno jen na personál poskytovatelů přednemocniční neodkladné
39
péče, působících na území druhého státu ve výše navrženém režimu, tzn. na základě smlouvy
s tuzemských poskytovatelem o zařazení do sítě jeho pracovišť.
Obdobně by se musely změnit i zákony na rakouské straně.
4.1.3 Věcné vybavení sanitních vozidel
Z provedené analýzy vyplynulo to, že zejména právní požadavky na věcné vybavení
příslušných zdravotnických pracovišť, v tomto případě sanitních vozidel, jsou srovnatelné a
v tomto směru není třeba žádných zvláštních změn příslušných právních úprav. Protože
předepsané věcné vybavení příslušných pracovišť je podle tuzemské právní úpravy jednou
z podmínek vzniku oprávnění k poskytování zdravotních služeb, splnění této podmínky je
dostatečně osvědčeno tímto oprávněním samotným. Tím je pak na území České republiky
registrace podle příslušných ustanovení zák. 160/1992 Sb. resp. na území Rakouské republiky
taxativní výčet poskytovatelů dle DR o záchranných službách.
4.1.4 Léčiva a speciální zdravotnický materiál
Do českého zákona č. 378/2007 Sb. o léčivech resp. do rakouského zákona o dovozu
léčiv zapracovat obecnou výjimku z tohoto zákona pro léčiva, které jsou součástí věcného
vybavení sanitních vozidel, operujících na území druhého státu ve výše navrhovaném
právním režimu. V tomto smyslu by ze zákona byl povolen dovoz a použití těchto léčiv za
podmínky, že by se jednalo o léčiva řádně registrovaná na území druhého státu.
Do českého zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a rakouského zákona a
jejích prováděcích předpisů zapracovat možnost převozu opiátů na území druhého státu.
4.1.5 Jízda sanitních vozidel
Jízda sanitních vozidel se musí řídit pravidly provozu na pozemních komunikacích
příslušného státu. Oprávnění k použití schválených výstražných světel modré barvy a
zvláštního zvukového zařízení vyplývá pro vozidla zdravotnické záchranné služby přímo z §
41 odst. 2 písm. h) zákona 361/2000 Sb. o silničním provozu, a to obecně bez rozlišení, zda
jde o vozidlo tuzemského nebo cizozemského poskytovatele záchranné služby. Z toho lze
dovodit, že toto oprávnění dopadá také přímo na vozidla cizozemské záchranné služby, které
budou operovat v tuzemsku na základě smlouvy s tuzemským poskytovatelem těchto služeb
jako jeho subdodavatel.
Totéž platí i pro Rakousko.
40
4.1.6 Vykazování a úhrady péče poskytnuté na území druhého státu.
Předpokladem k vykazování a úhradám zdravotní péče je doplnění zákona č. 160/1992
Sb. o zdravotní péči v nestátním zdravotnickém zařízení resp. do Dolnorakouského zákona o
záchranných službách a vyhlášky 434/1992 Sb. a připravovaného zákona o zdravotnické
záchranné službě.
Předpokladem k vykazování péče by tedy byla smlouva o začlenění cizozemského
poskytovatele do tuzemské sítě příslušných poskytovatelů. Smlouva by byla uzavřena mezi
ZZS JMK a Rakouským Červeným Křížem.
Zdravotní péče poskytnutá na území druhého státu by byla vykázána na „dvojjazyčném“
formuláři. Ten by zněl jak na jméno tuzemského poskytovatele, tak smluvního partnera.
Poskytující rakouská strana by např. za měsíc vyfakturovala české straně provedené
výkony podle sazebníku rakouských zdravotních pojišťoven , přiložila by výjezdové karty.
Poskytující česká strana by rakouské straně vyfakturovala provedené výkony shodným
způsobem.
Každá ze stran by si výjezdy pořizovala do svých výpočetních systémů.
Z výše uvedeného vyplývá, že zákony, které je třeba doplnit jsou zákony 160/1992 Sb.,
zákon o ZZS (nebo v současnosti vyhláška 434/1992 Sb.) a dolnorakouský zákon o
záchranných službách.
4.1.7 Trestní odpovědnost a náhrada škod při zásazích na území druhého státu.
Poskytování přednemocniční neodkladné péče na území druhého státu by eventuálně
mohly komplikovat částečně rozdílné úpravy trestní odpovědnosti respektive odpovědnosti za
správní delikty a přestupky. Základním principem trestního respektive správního práva je
nicméně to, že dopadá naprosto stejně na subjekty práva bez ohledu na jejich sídlo nebo
původ a někdy dokonce i bez ohledu na to, kde k příslušnému deliktu došlo. Z tohoto důvodu
v této souvislosti nelze požadovat žádné speciální výjimky pro právní subjekty působící ve
výše navrhovaném režimu, a bude nezbytné se platné právní úpravě v této oblasti zejména
svým chováním přizpůsobit.
S ohledem na složitost legislativních procesů v obou zemích se jeví možnost zajišťovat
PNP na území druhého státu prostřednictvím dosažení změn zákonných i podzákonných
právních předpisů spíše jako nereálná či dlouhodobá záležitost.
41
4.1.8 Definování vybavení sanitních vozidel přístroji a dalšími technickými
prostředky, léky a prostředky zdravotnické techniky
Při porovnání vybavenosti sanitních vozidel technikou a léčebnými prostředky, lze
konstatovat, že rozdíly jsou minimální a bez jakýchkoliv dalších opatření mohou prostředky
jedné strany zasahovat na území druhé strany a obráceně. Není nutno vybavení sanitních
vozidel doplňovat.
4.1.9 Zajištění komunikace (radiového spojení, další formy) mezi operačními
středisky a výjezdovými skupinami na území druhého státu a komunikace
mezi jednotlivými složkami IZS v rámci příhraniční spolupráce.
4.1.9.1 Komunikace mezi operačními středisky
Komunikace mezi operačními středisky je možná pomocí pevné telefonní sítě
s pořizováním záznamu hovorů. Použitelná telefonní čísla pro tento účel jsou:
Jihomoravský kraj 0420-545-113-154
Dolní Rakousko: 0043-2742-144
Z důvodu zajištění přesných informací využít při komunikaci možnost popsanou
v odstavci 4.1.10.
4.1.9.2 Komunikace s posádkami partnera
Jako účelnější se jeví komunikace prostřednictvím vlastního operačního střediska, a to s
použitím radiofonní sítě v případě, že její signál je na území druhého státu dostupný. Druhou
možností je použití mobilní telefonní sítě. Veškeré informace potřebné k řešení tísňové výzvy
mezi sebou komunikují operační střediska obou partnerů.
V případech, kdy bude účelné, aby mezi sebou komunikovalo operační středisko přímo
s posádkou partnera, lze použít výhradně mobilních telefonů s využitím možnosti popsané
v odstavci 4.1.10.
4.1.9.3 Komunikace mezi výjezdovými skupinami a složkami IZS
Upřesní velitel zásahu na místě události. Komunikace je možná jak přímou řečí
jednotlivých osob, tak prostřednictvím mobilních telefonů. V případě dostatečné vybavenosti
mobilními prostředky radiofonní sítě je možné radiostanice partnerovi na dobu společného
zásahu poskytnout. Týká se i komunikace s operačním střediskem.
42
4.1.10 Odstranění jazykové bariéry mezi příslušníky České republiky a Rakouské
republiky (pacienti, výjezdové týmy, operační střediska)
4.1.10.1 Znalost jazyka partnerské země
Poměrně dobrá znalost německého jazyka je u lékařů ZZS JMK působících na
výjezdových stanovištích v blízkosti hranic s Rakouskem. Horší situace je však u zdravotníků
nelékařů. I na straně Rakouského Červeného kříže působí personál s různou úrovní znalostí
českého jazyka. Pro zvýšení jazykové připravenosti organizovat v obou partnerských
organizacích jazykové kurzy německého, případně českého jazyka.
4.1.10.2 Dvojjazyčný slovník slov a frází z oboru urgentní medicíny
Slovník již byl vytvořen v souvislosti s realizací tohoto projektu. Tvoří přílohu č. 10.
Jeho distribuce do sanitních vozidel, které poskytují PNP v příhraničních oblastech Dolního
Rakouska a Jihomoravského kraje je vhodná i před zahájením přeshraniční spolupráce v této
oblasti poskytování zdravotní péče. Slovník zcela jistě napomůže při komunikaci posádek
s pacientem ve všech případech postižení zdraví občana na území druhého státu.
4.1.10.3 Dvojjazyčné formuláře
Týká se dvou tří formulářů, a to Žádosti o součinnost při zajištění PNP a její potvrzení a
Záznamů o výjezdu. Byly vytvořeny tak, aby vyhovovaly potřebám obou partnerů a jsou
uvedeny v přílohách č. 11 až č. 13.
4.1.10.4 Využití stálé služby operátora tísňové linky 0420 112
Jedná se o možnost, kterou mohou využít operační střediska při vzájemné komunikaci
v rámci součinnosti při poskytnutí zdravotní péče posádkami na území druhého státu,
operační střediska komunikující s německy či česky hovořícími posádkami operujícími na
území druhého státu a posádky sanitních vozidel v případech, kdy nemají jistotu správnosti
vyhodnocení informací získaných od pacientů na místě události.
Služba cizojazyčně hovořících operátorů je Hasičským záchranným sborem ČR
poskytována v nepřetržitém provozu. Tuto službu je možné využít i v případě potřeby zajistit
péči i pacienta, hovořícího anglickým jazykem.
43
4.1.11 Stanovení postupu předávání pacientů do navazujících zdravotnických
zařízení včetně definování rozsahu a obsahu potřebné zdravotní
dokumentace.
Pro předání pacienta bude použit dvojjazyčný formulář Záznam o výjezdu, který
obsahuje údaje potřebné pro obě zasahující strany. Takto vzniklý formulář musí obsahovat
údaje minimálně nutné:
- Jako pro podklady pro vyúčtování zdravotním pojišťovnám: Jedinečné číslo dokladu,
jméno a příjmení pacienta, datum, čas přijetí výzvy k zásahu, místo zásahu, čas
ukončení zásahu, ujetá vzdálenost.
- Zdravotnická dokumentace zachycující aktuální stav pacienta, způsob ošetření,
diagnóza. Závažnost stavu pacienta (NACA) Tuto část řešit převážně zaškrtávacími
políčky dvoujazyčné provedení jak anamnestické údaje, tak i podávaná terapie.
Diagnózu uvádět číselně dle ICD X- WHO a pokud slovně tak latinské označení
onemocnění.
Pro řešení hromadných neštěstí používají obě strany prakticky stejné identifikační
visačky, sloužící k označení a třídění postižených, včetně jejich grafické úpravy. Tyto lze
používat i v národních jazycích obou stran vzhledem k identické struktuře.
Souběžně si pro vlastní potřeby bude každá strana používat stávající dokumentaci pro
zpracovávání dle vlastních metodik.
Operační středisko, které vyžádalo součinnost (případně operační středisko, které
poskytlo součinnost v případech, kdy je to účelné) avizuje navazujícímu zdravotnickému
zařízení transport pacienta.
V případech, kdy je to účelné je možné předání pacienta posádce smluvního partnera.
4.1.12 Činnost operačních středisek při potřebě součinnosti s výjezdovými
skupinami partnera
Předání žádosti o součinnost na základě přijaté tísňové výzvy operačnímu středisku
partnera se provede zasláním vyplněného formuláře Žádost o součinnost při zajištění PNP a
její potvrzení (příloha č. 13), a to prostřednictvím e-mailu nebo faxem. V případě ZZS JMK
na e-mailovou adresu [email protected], číslo faxu 0420 545 113 156. RČK se dohodne
s příslušnými operačními středisky a včas ohlásí dostupnost v rámci budování konkrétního
přeshraničního systému.
Součástí uvedených informací jsou i údaje o poloze události, včetně uvedení GPS
souřadnic v případě, že jsou k dispozici. Partnerské operační středisko na stejném formuláři
převzetí výzvy a vyslání výjezdové skupiny potvrdí a pošle zpět jedním z uvedených způsobů.
44
Operační středisko vysílající výjezdovou skupinu na místo události je povinno
operačnímu středisku žádajícímu součinnost potvrdit rovněž výjezd posádky z výjezdového
stanoviště a oznámit její příjezd na místo události a případně další informace relevantní pro
výjezd.
Operační středisko žádající o součinnost je povinno sdělit navazující zdravotnické
zařízení lůžkové péče, kam bude pacient směrován, místo případného předání pacienta
domovské posádce (místo překladu pacienta). V případě nutnosti poskytne žádající operační
středisko i součinnost při dohledání místa události.
Všechny údaje se potvrzují včetně uvedení časového údaje.
V případě překladu pacienta domovské posádce se Záznam o výjezdu předává zároveň
s pacientem.
V případě jakékoliv potřeby komunikace mezi operačními středisky navzájem,
operačním střediskem a posádkou partnera a mezi posádkami navzájem je možno využít
německy mluvícího operátora na lince 0420 112 (viz. 4.1.10).
4.1.13 Návrh na využití LZS při zajištění PNP, včetně řešení mimořádných
událostí.
LZS při přeshraničních zásazích se může využívat za srovnatelných kriterii jako
pozemní prostředky. Současně se provoz musí řídit platnými předpisy pro řízení letového
provozu.
ČK Dolního Rakouska v současnosti LZS neprovozuje.
4.1.14 Návrh na vykazování zdravotní péče a vedení zdravotnické dokumentace
V příhraničních oblastech by se měla vozit dvojjazyčná dokumentace, která by
splňovala podmínky pro vykazování v obou státech. Sjednotily by požadavky obou stran, aby
byl jednotný formulář. Do výpočetních systémů by zadávali pracovníci té strany, která bude
péči vykazovat pojišťovně.
4.1.15 Návrh způsobu vzájemného proplácení poskytované PNP
Byla by uzavřena smlouva mezi ZZS JMK a RČK a na základě té by se dohodla úhrada,
která by vycházela z úhrad od zdravotní pojišťovny, která hradí tuzemskému poskytovateli,
viz výše.
45
4.2 Bilaterální smlouva
4.2.1 Bilaterální smlouva
Uzavření dvoustranné mezinárodní smlouvy mezi prezidenty České republiky a
Rakouska je velmi schůdnou cestou k dosažení možnosti poskytovat PNP na území druhého
státu, a to zejména z časových důvodů.
Mělo by jít o smlouvu odpovídající návrhu smlouvy, která je v současné době
připravována ke stejnému účelu mezi ČR a Spolkovou republikou Německo. Návrh Směrnice
pro expertní jednání o Rámcové smlouvě mezi Českou republikou a Spolkovou republikou
Německo o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby (dále jen
Rámcová smlouva) tvoří přílohy č. 14 a 15. Za tím účelem jak ZZS JMK, tak i RČK budou
kontaktovat ministerstva zdravotnictví ve svých zemích s cílem zahájit proces přípravy
takovéto mezinárodní smlouvy ještě v roce 2011.
4.2.2 Ujednání o přeshraniční spolupráci mezi oprávněnými subjekty
Nezbytným předpokladem pro praktické naplnění Rámcové smlouvy, tj. pro realizaci
přeshraniční spolupráce v oblasti ZZS, bude dohoda o této spolupráci mezi oprávněnými
subjekty, která bude mít podobu samostatného ujednání o přeshraniční spolupráci. Její
uzavření je možné jak mezi Jihomoravským krajem a spolkovou zemí Dolní Rakousko, ale i
mezi samotnými poskytovateli, tj, ZZS JMK a RČK. Z důvodu odpovědnosti za poskytování
přednemocniční neodkladné péče na území kraje či spolkové země, preferujeme uzavření této
dohody na úrovni Jihomoravský kraj – spolková země Dolní Rakousko jako oprávněnými
subjekty v této záležitosti.
Ujednání o přeshraniční spolupráci budou obsahovat konkretizaci pravidel a podmínek
přeshraniční spolupráce v následujících oblastech:
a) stanovení organizace a podmínek při poskytování přednemocniční neodkladné péče,
b) stanovení podmínek pro nasazení výjezdové skupiny ZZS na území druhé smluvní
strany,
c) stanovení podmínek pro přepravu pacientů a jejich předání do péče cílového
zdravotnického zařízení za dodržení kontinuity poskytované přednemocniční neodkladné péče
bez zbytečných zejména odborných a časových ztrát,
d) stanovení organizace a postupů pro umístění pacientů do zdravotnických zařízení
v závislosti na jejich aktuálním zdravotním stavu a na místě zásahu, se zohledněním
specifické triage pro směrování k nemocniční neodkladné péči,
46
e) stanovení kritérií pro hodnocení a kontrolu kvality a bezpečnosti poskytované
zdravotní péče prostřednictvím ZZS,
f) stanovení pravidel pro úhradu nákladů ZZS při poskytování přednemocniční
neodkladné péče, která není hrazena smluvními stranami nebo z veřejného zdravotního
pojištění,
g) stanovení prostředků a podmínek pro vzájemnou komunikaci zdravotnických
operačních středisek,
h) další ujednání.
5 Doporučení pracovní skupiny
Na základě výše uvedených analýz a vzhledem ke složitosti legislativních procesů
v obou státech dává pracovní skupina přednost uzavření bilaterální prezidentské smlouvy
mezi Rakouskem a ČR, analogicky k připravované smlouvě mezi ČR a SRN, jako
nejednodušší cestu k dosažení stanoveného cíle.
Varianta 1 (komplexní změny legislativy) se pracovní skupině zdá časově i obsahově
těžko realizovatelná a pro plánovaný způsob možné budoucí spolupráce na jasně definovaném
území ani není v tomto rozsahu nutná.
47
6 Závěr
Česká republika i Rakousko mají společné kořeny, které sahají do hluboké minulosti.
Změny po listopadu 1989 umožnily návrat České republiky k demokratickým hodnotám, do té
doby běžným v západní části Evropy. Umožnily její plné začlenění do evropských struktur,
ale i nebývalý rozvoj ve všech odvětvích hospodářství včetně zdravotnictví. Umožnily také
hledat nové formy spolupráce, které byly v nedávné minulosti naprosto nemyslitelné.
Analyzovat podmínky pro vzájemné přeshraniční poskytování přednemocniční
neodkladné péče a navrhnout řešení oblastí, které jsou za stávajících legislativních a
technických podmínek řešitelné jen velmi těžce jsou jen první krůčky k dosažení spolupráce
výhodné pro všechny zúčastněné strany.
Bude to především vůle poskytovatelů přednemocniční neodkladné péče v obou
regionech změnit dosavadní praxi a začít při péči o pacienty spolupracovat s jiným subjektem,
48
k tomu ze sousední země. Bude to ale ještě mnoho úsilí spojeného se změnou legislativního
prostředí, které poskytování PNP na partnerově území umožní. Neobejde se to ještě bez řady
společných setkání při řešení známých problémů i problémů, které vyvstanou v souvislosti s
přípravami přeshraniční spolupráce.
Členové pracovní skupiny, kteří se za dolnorakouský Červený kříž i ZZS JMK na této
části projektu Zdraví - Gesunheit podíleli jsou však přesvědčeni, že jejich dvouletá práce na
projektu bude v horizontu měsíců či několika málo let naplněna uzavřením oboustranně
výhodné smlouvy o vzájemné spolupráci v oblasti přeshraniční spolupráce v PNP. Výhodnost
spolupráce nebude jen pro oba partnery, ale především pro pacienty v obou příhraničních
oblastech, kterým bude možné poskytnou kvalitní a rychlou zdravotní péči i v případech, kdy
dojde k souběhu tísňových výzev, které budou vyžadovat poskytnutí péče z jednoho
výjezdového stanoviště a zajištění péče z náhradního domovského výjezdového stanoviště
bude méně výhodné.
49
Příloha č. 1
Přílohač.2
Vybavenísanitníchvozidel

Výstražná světla, barva vozidel, reflexní prvky, zvukové signální zařízení – zvukový
signál nahrávka, nepodkročitelné či striktně vymezení, volné
Žádná zákonná úprava v současné době nepředepisuje pro vozidla zdravotnické
záchranné služby jednotnou barevnou úpravu. S vyjímkou nápisu na vozidle
Zachrannná služba(93/1993 sb.)
V současné době většina vozidel je v signální žluté barvě s doplňujícími kontrastnímí
červenými a reflexními prvky viz foto vozidel ZZS JMK. Každá ze 14 ZZS na území ČR
má vlastní design .
Každý vůz ZZS je vybaven výstražným světelným a zvukovým výstražným zařízením.
Povinost zapnout vystražné světelné a zvukové zařizení mají posádky vždy, kdy jedou
k zásahu na místo postižení pacienta a v nuných případech při transportu pacienta do
nemocnice. V jiných případech nesmí výstražné zařízení používat. Ukázky zvukových
signalu (dodat IKO)
Transportníprostředky–obvyklé,nepodkoročitelné



Vybavení přístrojovou technikou RLP,RZP – obvyklé, nepodkročitelné
Vybavení PZT – obvyklé nepodkročitelné
Vybavení léčivými přípravky vč. Kyslíku
a.
RZP
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
rychlou zdravotnickou pomoc výrazným označením Záchranná
služba na bocích vozu o velikosti písma minimálně 100 mm a na
zádi střechy volacím znakem radiostanice vozu,
nosítky s nosným zařízením na jejich upevnění nebo nosítky
s přímým uchycením do podlahy vozu s možností polohování
samostatně nebo v soupravě, umožňující sklon v podélné ose 30,
transportním křeslem,
transportní plachtou,
2 x 10 l tlakovou kovovou nádobou na O2 s příslušenstvím a
odběrovým místem v sanitním prostoru s inhalační polomaskou
a průtokoměrem,
2 x 2 l tlakovou přenosnou nádobou na O2 s příslušenstvím,
defibrilátorem přenosným s možností monitorování EKG
automatickým dýchacím přístrojem pro umělou plicní ventilaci,
vakuovou matrací,
scoop - vyprošťovacím rámem,
límcem pro fixaci krční páteře,
extenční dlahou pro dolní končetinu,
dlahami fixačními (Kramerovy, vakuové),
odsávačkou účinnou s motorovým pohonem,
ručními dýchacími přístroji pro novorozence a dospělé
s maskami pro novorozence, děti a dospělé,
PEEP ventilem,
laryngoskopem pro dospělé,
fonendoskopem,
tonometrem,
teploměrem lékařským,
pomůckami pro účinné stavění krvácení (Martinova škrtidla,
obvazy sterilní, rukavice chirurgické sterilní a nesterilní),
roztokem desinfekčním,
soupravou pro ošetření popálenin,
soupravou pro vedení porodu v terénu (porodnický balíček),
nůžkami převazovými,
spotřebním zdravotnickým materiálem pro účinné zajištění
stavění krvácení a krytí ran (včetně obvazového materiálu,
nůžek a peánů),
udržování volných cest dýchacích a jejich odsávání,
intubace všech věkových skupin (včetně zavaděče a kleští dle
Magilla),
ošetření popálenin,
žilního vstupu plastikovou kanylou,
přetlakové infúze,
zjištění aktuální glykémie, - glukometr
miskou emitní,
33.
34.
35.
36.
b. RLP +RV
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
prostěradlem,
přikrývkou s povlečením,
hliníkovou fólií pro udržování tělesné teploty,
fólií pro zemřelé;
pro rychlou lékařskou pomoc výrazným označením Záchranná
služba na bocích vozu o velikosti písma minimálně 100 mm a na
zádi střechy volacím znakem radiostanice vozu,
nosítky s nosným zařízením na jejich upevnění nebo nosítky
s přímým uchycením do podlahy vozu s možností polohování
samostatně nebo v soupravě umožňující sklon v podélné ose 30
stupňů, ne vozidla RV
transportním křeslem, ne vozidla RV
transportní plachtou,
2 x 10 l tlakovou kovovou nádobou na O2 s příslušenstvím a
odběrovým místem v sanitním prostoru s inhalační polomaskou
a průtokoměrem, pozn.: jen vozidlo RLP
2 x 2 l tlakovou přenosnou nádobou na O2 s příslušenstvím,
defibrilátorem s monitorem a záznamem křivky,
stimulátorem srdečního rytmu,
pulsním oxymetrem,
automatickým dýchacím přístrojem pro umělou plicní ventilaci,
scoop - vyprošťovacím rámem,
vakuovou matrací,
límcem pro fixaci krční páteře,
extenční dlahou pro dolní končetinu,
dlahami fixačními (Kramerovy, pneumatické),
odsávačkou účinnou s motorovým pohonem,
glukometrem elektronickým,
ručními dýchacími přístroji pro novorozence a dospělé
s maskami pro novorozence, děti a dospělé,
PEEP ventilem,
laryngoskopem pro děti a dospělé,
kardiopumpa
fonendoskopem,
tonometrem,
teploměrem lékařským,
trojcestnou sondou žaludeční,
pomůckami pro účinné stavění krvácení (Martinova škrtidla,
obvazy sterilní, rukavice chirurgické sterilní a nesterilní),
roztokem desinfekčním,
soupravou pro ošetření popálenin,
soupravou pro vedení porodu v terénu (porodnický balíček),
nůžkami převazovými,
spotřebním zdravotnickým materiálem pro účinné zajištění
udržování volných cest dýchacích a jejich odsávání,
intubace všech věkových skupin (včetně zavaděče a kleští dle
Magilla),
žilního vstupu plastikovou kanylou,
33.
34.
35.
36.
37.
38.
přetlakové infuze,
miskou emitní,
prostěradlem,
přikrývkou s povlečením,
hliníkovou fólií pro udržování tělesné teploty,
folií pro zemřelé.
MinimálnílékovévybaveníRLP,LZS
Název
generikum
Počet amp.
Batoh/vozidlo
Balení
Injekční přípravky
ADRENALIN LÉČIVA
ALGIFEN (ANALGIN)
ANEXATE
APAURIN
AQUA PRO INJECTIONE BRAUN
ARDUAN
ATROPIN BIOTIKA 0.5MG
BETALOC 1 MG/ML
CALCIUM BIOTIKA
CALYPSOL
CARDILAN
DEXAMED
DICYNONE 250
DIGOXIN SPOFA
DITHIADEN INJ
DOBUTAMIN LACHEMA
DOLMINA INJ
EPHEDRIN SPOFA
FENTANYL TORREX 50MCG/ML
FUROSEMID BIOTIKA
FUROSEMID BIOTIKA FORTE
GLUKÓZA 40 BRAUN
GYNIPRAL 10MCG/2ml
HALOPERIDOL-RICHTER
HEPARIN LÉČIVA
HYDROCORTISON ICN
HYDROGENUHL.SOD.8.4%(W/V)BRAUN
INTRENON
Epinephrini
hydrochloridum
Pitofenoni
hydrochloridum a
analgetika
Flumazenilum
inj 5x1ml/1mg
9+5
inj 5x5ml
1+2
inj 5x5ml
Diazepamum
Aqua pro
iniectione
Pipecuronii
bromidum
Atropini sulfas
monohydricus
Metoprololi tartras
inj sol10x2ml/10mg
1
3+2
inj sol 20x10ml-pla
10
inj sic 25x4mg + solv
2+1
inj 10x1ml/0.5mg
4+3
inj 5x5 ml
calcium chloratum
Ketamini
hydrochloridum
Kalii
hydrogenoasparta
s hemihydricus +
Magnesii
hydrogenoasparta
s tetrahydricus
Dexamethasoni
natrii phosphas
Etamsylatum
inj sol 10x10ml/1gm
1+1
1+2
inj sol 5x10ml/500mg
1+1
inj.10x10ml
1+10
8 mg
1+2
inj sol 4x2ml/250mg
Digoxinum
Bisulepini
hydrochloridum
Dobutamini
hydrochloridum
Diclofenacum
natricum
Ephedrini
hydrochloridum
inj 10x2ml/0.5mg
1+2
1+2
inj 10x2ml/1mg
2+2
inj sicc 1x250mg
1
inj sol5x3ml/75mg
1+2
inj. 50mg/1ml
1+1
Fentanyli citras
inj 5x2ml/100rg
Furosemidum
inj 5x2ml/20mg
inf 20x10ml-pla.amp
4+0
4+2
1+1
10+10
inj sol 5x2ml/10rg
1
inj 5x1ml/5mg
inj sic 1x100mg
1+5
1+0
1+1
inf 1x100ml
1+2
inj 10x10ml/125mg
Glucosa 40%
Hexoprenalini
sulfas
Haloperidolum
inj 1x10ml/50ku
Hydrocortisonum
Naloxoni
1
hydrochloridum
ISOKET ROZTOK 0.1%
ISUPREL
Isosorbidi dinitrás
inf 10x10ml/10mg
Isoprenalin
Lysini racemici
acetylsalicylas
Verapamili
hydrochloridum
Magnesii sulfas
heptahydricus
Trimecaini
hydrochloridum
Methylergometrini
tartras
Midazolamum
Morphini
hydrochloridum
trihydricum
Ketamini
hydrochloridum
norepinefrin
Drotaverini
hydrochloridum
Paracetamolum
inj 25x1ml/0,2mg
2+2
1+1
inj pso lqf 6+sol
2+1
inj 50x2ml/5mg
1+1
inj 5x10ml 10%
2+2
inj 10x10ml 1%
1+2
inj 5x1ml/0.2mg
2+0
inj 10x1ml/5mg
1+2
inj 10x1ml/10mg
2
inj 10x10ml/100mg
2+1
inj 5x1ml/1mg
2+2
inj 5x2ml/40mg
1+1
10mg/ml/100ml
Propofolum
inj 5x 20 ml
inj sol 5x10ml/1mg
inj sol 5x3ml/150mg
2+1
inj plv sol 1x1gm
1
inj sic 1gm+15.6ml
3
inj sic 1x40mg+1ml
2
inj sic 1x250mg+4ml
2
SUCCINYLCHOLINJODID ICN 100MG
Terlipressinum
Amiodaroni
hydrochloridum
cefotaximum
natricum
Methylprednisolo
ni natrii succinas
Methylprednisolo
ni natrii succinas
Methylprednisolo
ni natrii succinas
Suxamethonii
iodidum
1
1
1+1
inj sic 1x100mg
1+1
SYNTOPHYLLIN
Aminophyllinum
inj 5x10ml/240mg
2+2
THIOPENTAL ICN 0.5GM
inj sic 1x500mg
1+1
inj 5x1ml/6.5mg
2+2
TRALGIT 100 INJ
Thiopentalum
natricum
Thiethylperazini
hydrogenomaleas
Tramadoli
hydrochloridum
inj sol 5x2ml/100mg
2+2
GELOFUSINE
Gelatina
succinata
inf 1x500ml
1+1
inf 1x500ml-pe
inf 1x500-plast
1
1+1
inf sol 1x500ml-pe
1+3
inf sol1x100mlpelah
1+2
inf 1x250ml(vak)
1+2
inf 1x500 ml - plast
1
tbl 10x400mg
10
enm 5x2.5ml/5mg
KARDEGIC 0.5 G
LEKOPTIN
MAGNESIUM SULFURICUM BIOT.10%
MESOCAIN 1%
METHYLERGOMETRIN SPOFA
MIDAZOLAM TORREX 5MG/ML
MORPHIN BIOTIKA 1%
NARKAMON SPOFA 1%
NORADRENALIN LÉČIVA
NO-SPA
PERFALGAN
PROPOFOL 1%
REMESTYP 1.0
SEDACORON
SEFOTAK 1 G
SOLU-MEDROL
SOLU-MEDROL
SOLU-MEDROL
TORECAN
GLUKÓZA 5 BRAUN
HARTMANNUV ROZTOK
CHLORID SODNÝ 0.9% BRAUN
PLAST
CHLORID SODNÝ 0.9% BRAUN
PLAST
MANNITOL 20% I.V.INF.BP BIEFFE
HAES 6%
ANOPYRIN 400MG
DIAZEPAM DESITIN RECT.TUBE 5MG
DIAZEPAM SLOVAKOFARMA 5 MG
DITHIADEN
NITROMINT
PARALEN 100
Mannitolum
Poly ( O-2hydroxyethyl)
amylum
Acidum
acetylsalicylicum
Diazepamum
Bisulepini
hydrochloridum
Glyceroli trinitras
tbl 20x5mg
2
5
tbl 20x2mg
5
aer dos 1x10gm
Paracetamolum
sup 5x100mg
1
2
PLAVIX
RECTODELT 100 MG
TENSIOMIN 12.5MG
TRAMAL
VENTOLIN ROZTOK K INHALACI
Clopidogrel
por tbl flm28x75mg-a
Prednisolonum
sup 4x100mg
Captoprilum
Tramadoli
hydrochloridum
Salbutamoli
sulfas
tbl 30x12.5mg
Gellaspon
MESOCAIN
OPHTAL
PEROXID VODÍKU 3% COO
XYLOCAINE 10% SPRAY
Bact-alert(odb.lahv na hemokulturu)
Trimecaini
hydrochloridum
8
2
10
gtt 1x10ml
inh sol1x20ml/120mg
1
0
1
gel 1x20gm/200mg
1
liq ext 2x50ml
1
1
1
1
100ml
spr 1x50ml
1 lag
Příloha č.3
LETECKÁ ZÁCHRANNÁ
SLUŽBA BRNO
ZDRAVOTNICKÉ VYBAVENí VRTULNíKU EC-135
hmotnosti a rozmístění přístrojů
popis
1)
2)
3)
4)
5)
lékařský batoh (včetně obsahu)
Weinmann
lékařský batoh Vakuform vč: obsahu
palubní stanice Motorola 80 Mhz
a 160 Mhz
radiostanice Matra ručka
zdravotnický materiál v zásuvkové
skříňce (infúzní sety a roztoky, léky,
náhradní akumulátor Lifepak,
EKG monitor s defibrilátorem Lifepak
12 (základ s analýzou rytmu,
kardiostimulátorem, code markerem +
Sp02 + 12SL + EtC02 + NIBP)
v transportní brašně s příslušenstvím
transportní ventilátor OXYLOG 2000
(příp. OXYLOG 3000)
sada krčních fixačních límců
sada vakuových dlah v obalu
hmotnost
17,0 kg
9,0 kg
3,5 kg
1,0
umístění a způsob upevnění
upevněn bezpečnostními pásy v prostoru
za levou sedačkou pilota
dtto
upevněno bezpečnostním pásem na
středové zásuvkové skříňce
8,5
v zajištěných zásuvkách
13,0 kg
zajištěn v držáku přístroje
4,5 kg
zajištěn v držáku přístroje
0,5 kg
3,4 kg
49,0 kg
za sedačkou lékaře
dtto
zajištěno zádržným systémem
3,0 kg
1,6 kg
dtto
dtto
9,0 kg
upevněno na nosítkách
14) batoh Gemma s obvazovým
materiálem
3,5 kg
zajištěno zádržným systémem
v prostoru za sedačkou lékaře
15) sada Kramerových dlah
16) bateriová odsávačka
2,0 kg
4,5 kg
17) batoh Gemma s rezervní 02
lahví,rezerva intubačních kanyl
10,0 kg
6)
7)
8)
9)
10) Stretcher LH - Combi Stretcher
11) extenční dlaha Fernotrack v obalu
12) transportní vyprošťovací plachta
13) vakuová matrace s evakuační
pumpou
18) popáleninový set Water Jel
19) zdravotnická dokumentace
lineární dávkovače BRAUN
20)
Perfusor Compact 2ks
dtto
zajištěna v držáku přístroje
zajištěno zádržným systémem
v prostoru za sedačkou lékaře
3,0 kg
zajištěno zádržným systémem
v prostoru za sedačkou lékaře
4,0 kg
mezi P stěnou a sedačkou lékaře
3,6 kg
součást zdravotnické zástavby vrtulníku
1,0
22) rukavice, desinfekce, buničitá vata
2,0
23) přikrývka pro pacienta
24) rezervní jednorázová prostěradla a
povlečení
2,0
v kapse zadních dveří
v úložném prostoru pod pravým bočním
oknem
na nosítkách
0,7
na nosítkách
21) popáleninové
roušky + exitus roušky
161,4 kg
Celková hmotnost vybavení
Lékové vybavení LZS Brno
Kód
Název
Balení
Injekční přípravky
00362
88709
96610
56926
ADRENALIN LÉCIVA
ALGIFEN
APAURIN
AQUA PRO INJECTIONE
87822
ARDUAN
00392
83974
00407
ATROPIN BIOTIKA 0.5MG
BETALOC 1 MG/ML
CALCIUM BIOTIKA
87814
CALYPSOL
84090
17011
00435
04071
54539
30101
02133
99333
02587
75463
02538
93746
00484
11976
85733
14773
00489
58746
09210
00498
00502
26567
00509
30160
30164
30187
01125
94763
DEXAMED
DICYNONE 250
DIGOXIN SPOFA
DITHIADEN INJ
DOLMINA INJ
FENT ANYL TORREX 50MCG/ML
FUROSEMID BIOTIKA
FUROSEMID BIOTIKA FORTE
GLUKOZA 40 BRAUN
GYNIPRAL 10MCG/2ml
HALOPERIDOL-RICHTER
HEPARIN LEČIVA
HYDROCORTISON ICN
HYDROGENUHL.SOD.8.4%(WN)-BRAUN
ISOKET ROZTOK 0.1%
ISUPREL
KANAVIT
KARDEGIC 0.5 G
LEKOPTIN
MAGNESIUM SULFURICUM BIOT.10%
MESOCAIN 1%
METALYSE 10 000 U
METHYLERGOMETRIN
SPOFA
MIDAZOLAM TORREX 1 MGIML
MIDAZOLAM TORREX 1MG/ML
MIDAZOLAM TORREX 5MG/ML
MORPHIN BIOTIKA 1%
NALOXONE WZF POLFA
BRAUN
inj 5x1 ml/1 mg
inj 5x5ml
inj soI10x2ml/10mg
inj 50120x10ml-pla
inj sic 25x4mg +
solv
inj 1Ox1ml/0.5mg
inj 5x5ml/5mg
inj 501 1Ox1Oml/1gm
inj 501
5x10ml/500mg
inj 10x2ml/8mg
inj 5014x2ml/250mg
inj 10x2ml/0.5mg
inj 10x2ml/1 mg
inj sol5x3ml/75mg
inj 5x2ml/100rg
inj 5x2m1/20mg
inj 1Ox1Oml/125mg
inf 20x1 Oml-pla.amp
inj 5015x2ml/10rg
inj 5x1 ml/5mg
inj 1x1 Oml/50ku
inj sic 1x100mg
inf 1x100ml
inf 1Ox1Oml/1Omg
inj 25x1 ml/0,2mg
inj 5x1 ml/1 Omg
inj pso Iqf 6+501
inj 50x2ml/5mg
inj 5x10ml 10%
inj 10x10m11%
inj pso Iqf 1x1 Oku
inj 5x1 ml/0.2mg
inj 10x2ml/2mg
inj 10x5ml/5mg
inj 1Ox1ml/5mg
inj 1Ox1ml/1 Omg
inj 1Ox1ml/O.4mg
64824
00536
02552
57351
44357
96600
83050
09712
09709
94882
97386
00610
04380
97388
91836
32087
NARKAMON SPOFA 1%
NORADRENALlN LÉCIVA
NO-SPA
OXANTIL
REMESTYP 1.0
SEDACORON
SEFOTAK 1 G
SOLU-MEDROL
SOLU-MEDROL
SOLU-MEDROL
SUCCINYLCHOLlNJODID
ICN 100MG
SYNTOPHYLLlN
TENSAMIN
THIOPENTAL ICN 0.5GM
TORECAN
TRALGIT 100 INJ
inj 1Ox1Oml/1OOmg
inj 5x1 ml/1 mg
inj 5x2ml/40mg
inj 5x2ml
inj 5015x1 Oml/1mg
inj 5015x3ml/150mg
inj piv 501 1x1 gm
inj sic 19m+15.6ml
inj sic 1x40mg+1 ml
inj sic 1x250mg+4ml
inj sic 1x1 OOmg
inj 5x10ml/240mg
inj 10x5ml/200mg
inj sic 1x500mg
inj 5x1 ml/6.5mg
inj 5015x2ml/100mg
Infuze
56412
46996
96877
44100
96884
50973
59742
GELOFUSINE
GLUKOZA 5 BRAUN
GLUKOZA 10 BRAUN
HARTMANNUV ROZTOK
CHLORID SODNY 0.9% BRAUN
CHLORID SODNY 0.9% BRAUN
MANNITOL 20% I.V.lNF.BP BIEFFE
87680
76496
00982
69417
02477
02479
31407
91249
27345
42591
31385
04311
45592
ANOPYRIN 400MG
BERODUAL
CARBOSORB
DlAZE PAM DESITIN RECT.TUBE 5MG
DlAZE PAM SLOVAKOFARMA
5 MG
DITHIADEN
NITROMINT
PARALEN 100
PLAVIX
RECTODEL T 100 MG
TENSIOMIN 12.5MG
TRAMAL
VASOCARDIN 100
58380
VENTOLlN
inf 1x500ml
inf 1x500ml-pe
inf 1x500ml-pe
inf 1x500-plast
inf 501 1x500ml-pe
inf sol1x100mlpelah
inf 1x250ml(vak)
Tbl, SUpp.,spray, inhal., gtts, sirup
ROZTOK K INHALACI
tbl 10x400mg
inh liq 1x20ml
piv 1x25gm
enm 5x2.5ml/5mg
tbl20x5mg
tbl20x2mg
aer dos 1x1 Ogm
sup 5x100mg
por tblflm28x75mg-a
sup 4x100mg
tb130x12.5mg
gtt 1x10ml
tbl 50x100mg-blistr
inh
5011x20ml/120mg
Externa + ostatní
5 Gellaspon
MESOCAIN
OPHTAL
PEROXID VODíKU 3% COO
55994 XYLOCAINE 10% SPRAV
02684
55947
O
gel 1x20gm/200mg
liq ext 2x50ml
100ml
spr 1x50ml
Vrtulník provozovaný pro LZS Brno je Eurocopter EC 135T2+, který je vybavený
HEMS interiérem společnosti Aerolite. Vrtulník je provozovaný za podmínek VFR den
i noc. Je schopný přepravit 1 ležícího/sedícího pacienta a 4 členy posádky (pilot, copiloti a dva členové posádky HEMS, nebo pilot a tři členové posádky HEMS).
Činnost pilota a člena posádky HEMS, případně 2.pilota, v součinnosti se
zdravotnickou posádkou - je řešena ad hoc dle potřeb zdravotníků a sestává se
z pomoci v přinesení transportních a imobilizačních prostředků případně dalšího
zdravotnického vybavení ve vrtulníku, pomoc při transportu pacienta do a z vrtulníku.
Ve výjimečných případech se členové HEMS účastní přímé záchrany života pacienta
např. prováděním nepřímé srdeční masáže, fixace zlomenin dlouhých kostí apod.
Zdravotnická činnost nezdravotnických členů posádky HEMS není nikde
specifikována.
Přílohač.4
Minimálnílékovévybavení–vrtulníkLZS
Název
Injekční přípravky
ADRENALIN LÉČIVA
ALGIFEN (ANALGIN)
APAURIN
AQUA PRO INJECTIONE BRAUN
ARDUAN
ATROPIN BIOTIKA 0.5MG
BETALOC 1 MG/ML
CALCIUM BIOTIKA
CALYPSOL
DEXAMED
DICYNONE 250
DIGOXIN SPOFA
DITHIADEN INJ
DOLMINA INJ
FENTANYL TORREX 50MCG/ML
FUROSEMID BIOTIKA
FUROSEMID BIOTIKA FORTE
GLUKÓZA 40 BRAUN
GYNIPRAL 10MCG/2ml
HALOPERIDOL-RICHTER
HEPARIN LÉČIVA
HYDROCORTISON ICN
HYDROGENUHL.SOD.8.4%(W/V)-BRAUN
ISOKET ROZTOK 0.1%
ISUPREL
Generikum
Balení
Epinephrini hydrochloridum
inj 5x1ml/1mg
Pitofenoni hydrochloridum a analgetika
inj 5x5ml
Diazepamum
inj sol10x2ml/10mg
Aqua pro iniectione
inj sol 20x10ml-pla
Pipecuronii bromidum
inj sic 25x4mg + solv
Atropini sulfas monohydricus
inj 10x1ml/0.5mg
Metoprololi tartras
inj 5x5 ml
inj sol 10x10ml/1gm
Ketamini hydrochloridum
inj sol 5x10ml/500mg
Dexamethasoni natrii phosphas
8 mg
Etamsylatum
inj sol 4x2ml/250mg
Digoxinum
inj 10x2ml/0.5mg
Bisulepini hydrochloridum
inj 10x2ml/1mg
Diclofenacum natricum
inj sol5x3ml/75mg
Fentanyli citras
inj 5x2ml/100rg
Furosemidum
inj 5x2ml/20mg
inj 10x10ml/125mg
inf 20x10ml-pla.amp
Hexoprenalini sulfas
inj sol 5x2ml/10rg
Haloperidolum
inj 5x1ml/5mg
inj 1x10ml/50ku
Hydrocortisonum
inj sic 1x100mg
inf 1x100ml
Isosorbidi dinitrás
inf 10x10ml/10mg
Isoprenalin
inj 25x1ml/0,2mg
KANAVIT
KARDEGIC 0.5 G
LEKOPTIN
MAGNESIUM SULFURICUM BIOT.10%
MESOCAIN 1%
METALYSE 10 000 U
METHYLERGOMETRIN SPOFA
MIDAZOLAM TORREX 1MG/ML
MIDAZOLAM TORREX 1MG/ML
MIDAZOLAM TORREX 5MG/ML
MORPHIN BIOTIKA 1%
NALOXONE WZF POLFA
NARKAMON SPOFA 1%
NORADRENALIN LÉČIVA
NO-SPA
OXANTIL
REMESTYP 1.0
SEDACORON
SEFOTAK 1 G
SOLU-MEDROL
SOLU-MEDROL
SOLU-MEDROL
SUCCINYLCHOLINJODID ICN 100MG
SYNTOPHYLLIN
TENSAMIN
THIOPENTAL ICN 0.5GM
TORECAN
TRALGIT 100 INJ
Infuze
GELOFUSINE
GLUKÓZA 5 BRAUN
GLUKÓZA 10 BRAUN
inj 5x1ml/10mg
Lysini racemici acetylsalicylas
inj pso lqf 6+sol
Verapamili hydrochloridum
inj 50x2ml/5mg
Magnesii sulfas heptahydricus
inj 5x10ml 10%
Trimecaini hydrochloridum
inj 10x10ml 1%
Inj pso lgf 1x10ku
Methylergometrini tartras
inj 5x1ml/0.2mg
inj 10x2ml/2mg
inj 10x5ml/5mg
Midazolamum
inj 10x1ml/5mg
Morphini hydrochloridum trihydricum
inj 10x1ml/10mg
inj 10x1ml/0,4mg
Ketamini hydrochloridum
inj 10x10ml/100mg
norepinefrin
inj 5x1ml/1mg
Drotaverini hydrochloridum
inj 5x2ml/40mg
inj 5x2ml
Terlipressinum
inj sol 5x10ml/1mg
Amiodaroni hydrochloridum
inj sol 5x3ml/150mg
cefotaximum natricum
Methylprednisoloni natrii succinas
inj plv sol 1x1gm
Methylprednisoloni natrii succinas
inj sic 1x40mg+1ml
Methylprednisoloni natrii succinas
inj sic 1x250mg+4ml
Suxamethonii iodidum
inj sic 1x100mg
Aminophyllinum
inj 5x10ml/240mg
inj sic 1gm+15.6ml
inj 10x5ml/200mg
Thiopentalum natricum
inj sic 1x500mg
Thiethylperazini hydrogenomaleas
inj 5x1ml/6.5mg
Tramadoli hydrochloridum
inj sol 5x2ml/100mg
Gelatina succinata
inf 1x500ml
inf 1x500ml-pe
inf 1x500ml-pe
HARTMANNUV ROZTOK
CHLORID SODNÝ 0.9% BRAUN PLAST
CHLORID SODNÝ 0.9% BRAUN PLAST
MANNITOL 20% I.V.INF.BP BIEFFE
Tbl, supp., spray, inhal., gtts, sirup
ANOPYRIN 400MG
BERODUAL
CARBOSORB
DIAZEPAM DESITIN RECT.TUBE 5MG
DIAZEPAM SLOVAKOFARMA 5 MG
DITHIADEN
NITROMINT
PARALEN 100
PLAVIX
RECTODELT 100 MG
TENSIOMIN 12.5MG
TRAMAL
VASOCARDIN 100
VENTOLIN ROZTOK K INHALACI
inf 1x500-plast
inf sol 1x500ml-pe
inf sol1x100mlpelah
Mannitolum
inf 1x250ml(vak)
Acidum acetylsalicylicum
tbl 10x400mg
Inh liq 1x20ml
Plv 1x25gm
enm 5x2.5ml/5mg
Diazepamum
tbl 20x5mg
Bisulepini hydrochloridum
tbl 20x2mg
Glyceroli trinitras
aer dos 1x10gm
Paracetamolum
sup 5x100mg
Clopidogrel
por tbl flm28x75mg-a
Prednisolonum
sup 4x100mg
Captoprilum
tbl 30x12.5mg
Tramadoli hydrochloridum
gtt 1x10ml
Tbl 50x100mg-blistr
Salbutamoli sulfas
inh sol1x20ml/120mg
Ostatní
Gellaspon
MESOCAIN
OPHTAL
PEROXID VODÍKU 3% COO
XYLOCAINE 10% SPRAY
0
Trimecaini hydrochloridum
gel 1x20gm/200mg
liq ext 2x50ml
100ml
spr 1x50ml
Příloha č.5
Protokoll für Fahrzeugcheck - 7404
Datum von ______________________ bis _______________________
A ‐ Check = Standardcheck (Verplombung kontrollieren)
= in Ordnung
B ‐ Check = Intensivcheck (Standardcheck + alle verplombten Behältnisse öffnen + kurz Geräteübungen durchführen)
o = nicht in Ordnung
C ‐ Check = Intensivcheck + (Standardcheck + verplombte Behältnisse öffnen + Ablaufdaten kontrollieren)
Tag ‐ Check
Mo
Mo
Di
Di
Mi
Mi
Do
Do
Fr
Fr
Sa
Sa
So
So
Unterschrift
Dienstnummer
Checkart
Bemerkungen
Mängel behoben
folgende
Fehlbestände
bzw.
Fehlfunktionen
festgestellt
GERÄTE/ZUBEHÖR
FAHRZEUG
KOFFER BABY/KIND
RUCKSACK
MED.-SCHRANK
CHECK - TEIL 3
CHECK - TEIL 2
CHECK - TEIL 1
Nacht ‐ Check
Checkliste RTW 7/404 ‐ TEIL 1
Innenraum
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
10x
1x
1x
1x
1x
Schaufeltrage
Kleiderschere
Händedesinfektionsspender
Suchtgiftbox
Fahrtrage
Tragsessel
Corpuls Flowmeter
Absaugeinheit
Oxylog
Nierentassen+Zellstoff
Mistkübel
Kontamedbox groß
Handtuchspender
Vakuummatratze+Leintuch
Staufach‐Dach
1x
1x
3x
2x
1x
Vakuumschienen‐Set+PUMPE
Ferno‐KED
Stifneck‐Erw.
Stifneck‐Kind
Sauerstoffflasche‐2L
Staufach‐Sessel
1x
3x
3x
1x
1x
1x
1x
1x
Bergetuch
Gurte
SAM‐Splint
Leintuch
Reservedecke
Deckenüberzug
Urinflasche
Leibschüssel
Schütten
1x
1x
1x
1x
1x
1x
30x
1x
10x
2x
2x
2x
2x
1x
Blutdruckmanschette Erw.
Stethoskop
Pupillenleuchte
Fieberthermometern (FK)
BZ‐Messgerät (FK)
Infusionsdruckmannschette
EKG Elektroden
Händedesinfektionsmittel
Alkotupfer
Handschuhe M/L
O2‐Verbindungsschlauch
Nasenbrille
O2‐Maske m. R.
O2‐Maske o. R.
Augenspühlflasche
Wandfach
2x Ringer Lactat
1x Voluven
Pflaster und Tupfer (trocken)
10x Einmalnadel lang
10x Einmalnadel mittel
10x Einmalnadel klein
3x NACL 0,9% ‐ 10ml
1x Nitrolingualspray ‐ 0,4mg
1x
1x
3x
1x
1x
2x
1x
2x
2x
1x
6x
8x
8x
8x
Aspirin(trocken) ‐ 1000mg‐5ml
Esmolol Orpha ‐ 100mg‐10ml
L‐Adrenalin ‐ 2mg‐20ml
Ulcusan(trocken) ‐ 20mg
Pantoloc(trocken) ‐ 40mg
Solu Dacortin
Bricanyl (Turbohealer)
Glucose 33,3%
NACL 0,9% ‐ 50ml
Suprarenin ‐ 1ml=1mg‐25ml
Einmalspritzen 20ml
Einmalspritzen 10ml
Einmalspritzen 5ml
Einmalspritzen 2ml
Checkliste RTW 7/404 ‐ Teil 2
Lade‐1 (Infusion)
4x
4x
4x
4x
4x
4x
5x
10x
5x
1x
1x
8x
1x
5x
2x
1x
1x
Venflon blau
Venflon rosa
Venflon grün
Venflon weiß
Venflon grau
Venflon orange
Infusionsbesteck
Alkotupfer
Venflonpickerl
Kontamedbox klein
Venenstauer
Verschlussstopfen
Dreiwegehahn
tr. Tupfer ‐ Gazin
Elast. Mullverband kl.
Leukoplast Gr. 1,25x5
Leukoplast Gr. 2,5x5
Lade‐3 (Tuben)
2x
2x
2x
2x
2x
2x
Endotrachealtubus Gr. 8,5
Endotrachealtubus Gr. 8
Endotrachealtubus Gr. 7,5
Endotrachealtubus Gr. 7
Endotrachealtubus Gr. 6,5
Endotrachealtubus Gr. 6
2x
1x
1x
1x
Endotrachealtubus Gr. 5,5
Endotrachealtubus Gr.5
Endotrachealtubus Gr. 4
Endotrachealtubus Gr. 3,5
Lade‐2 (Intubation)
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
2x
1x
1x
1x
2x
1x
1x
1x
1x
Laryngoskop Griff (FK)
Spartel gebogen Gr. 4
Spartel gebogen Gr. 3
Spartel gebogen Gr. 2
Spartel gebogen Gr. 1
Spartel gerade Gr. 3
Spartel gerade Gr. 2
Spartel gerade Gr. 1
Elast. Mullverband gr.
Elast. Mullverband kl.
Reservebatterien
Leukoplast Gr. 2,5x5
Leukoplast Gr. 1,25x5
Bakterienfilter Erw.
Führungsdraht
Beiskeil
Cuffspritze 10ml
Guedel Tubus Gr. 4
Guedel Tubus Gr. 3
1x
1x
1x
1x
1x
1x
Guedel Tubus Gr. 2
Guedel Tubus Gr. 1
Silikonspray
Magilzange groß
Magilzange klein
Tubushalter
Lade‐4
2x
3x
2x
1x
1x
2x
2x
2x
2x
2x
2x
Wärmebox (FK)
NACL 0,9%
Ringer Lactat
Hyperhaes
Voluven
Kältebox (FK)
Heaprin 1000 I.E. 10ml
Esmeron 50mg 5ml
Lysthenon 0,1g 5ml
Methergin 0,2mg 1ml
Mexalenzäpchen 250mg
Mexalenzäpfchen 500mg
Syntocinon 5 I.U. 1ml
Checkliste RTW 7/404 ‐ TEIL 3
Lade‐1
2x
1x
4x
2x
1x
Skalpell
Suchtgiftheft
Peanklemmen
Pinzetten
Schrittmachermagnet
Lade‐3 (Verbände)
1x
10x
5x
8x
5x
5x
1x
1x
1x
1x
1x
Alutex 60x80
Alutex‐Kompresse 8x10
Saugkompresse 10x20
Saugkompresse 10x10
Elast. Mullverband gr.
Elast. Mullverband kl.
Verbandsschere
Leukofix (1,25x5)
Leukofix (2,5x5)
Leukoplast (1,25x5)
Leukoplast (2,5x5)
Lade‐2 (Beatmung)
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
Ambu Beatmungsbeutel
O2‐Reservoir
Bakterienfilter Erw.
O2‐Verbindungsschlauch
Peep‐Ventil
Beatmungsmaske Gr. 5
Beatmungsmaske Gr. 4
1x Beatmungsmaske Gr. 2
Müllsackerl
Lade‐4
1x
1x
1x
1x
1x
2x
3x
3x
3x
2x
Geburtenpackung
Replantbeutel Bein
Replantbeutel Arm
Replantbeutel Hand
Water‐Jel Gesicht
Water‐Jel 20x46cm
Rettungsdecke
OP‐Site Folie
Kältekompressen
Dreieckstuch
Checkliste RTW 7/404 ‐ RUCKSACK
linke Rucksackhälfte
Rucksack ‐ MITTE
1x
4x
5x
5x
2x
1x
2x
2x
1x
1x
1x
1x
5x
1x
1x
Alutex Gr.60cmx80cm
Saugkompressen 10x20
Saugkompressen 10x10
Alutex 8x10
Dreiecktuch
Rettungsdecke
Elast. Mullverband gr.
Elast. Mullverband kl.
Leukoplast 2,5x5
Leukoplast 1,25x5
Leukofix 2,5x5
Leukofix 1,25x5
tr. Tupfer ‐ Gazin
Hansaplast
Verbandsschere
2x
2x
1x
1x
Absaugkatheter orange
Absaugkatheter grün
Knebel zur Abbindung
Rettungsschere
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
Magilzange
Führungsdraht dick
Führungsdraht dünn
Endotrachealtubus Gr.8,5
Endotrachealtubus Gr.8
Endotrachealtubus Gr.7,5
Endotrachealtubus Gr.7
Endotrachealtubus Gr.6,5
Endotrachealtubus Gr.6
1x
1x
1x
1x
1x
Blutdruckmannschette
Stethoskop
Pupillenleuchte
Blutzuckermessger. (FK)
Kontamedbox kl.
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
Larynoskop‐Griff
Spatel Gr.4 gebogen
Spatel Gr.3 gebogen
Spatel Gr.2 gebogen
Spatel Gr.1 gebogen
Spatel Gr.2 gerade
Beißkeil
Führungsdraht
Cuffspritze
1x Defibrillator
2x Defi‐Pads+Rasierer
rechte Rucksackhälfte
2x
2x
1x
2x
1x
2x
1x
5x
2x
2x
2x
2x
2x
2x
2x
5x
5x
5x
1x
5x
2x
2x
2x
2x
Stesolid 5mg
Stesolid 10mg
Nitrolingualspray 0,4mg
L‐Adrenalin 2mg‐20ml
Berodual (Dosieraerosol)
NACL 0,9% 10ml
Venenstauer
Venflonpickerln
Venflon orange
Venflon grau
Venflon weiss
Venflon grün
Venflon rosa
Venflon blau
Neoflon für Kinder
Alkotupfer
Einwegkanülen mittel
Einwegkanülen klein
Dreiweghahn
Verschlussstopfen
Einmalspritzen 20ml
Einmalspritzen 10ml
Einmalspritzen 5ml
Einmalspritzen 2ml
2x
1x
1x
1x
3x
Ringer Lactat 500ml
NaCl 500ml
Voluven
Glucose
Infusionsbesteck
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
Ambu Beatmungsbeutel
Reservoir
Bakterienfilter
O2‐Verbindungsschlauch
Beatmungsmaske Gr.2
Beatmungsmaske Gr.3
Beatmungsmaske Gr.5
Sauerstoffmaske o. R.
Sauerstoffmaske m. R.
Guedeltubus Gr.2
Guedeltubus Gr.3
Guedeltubus Gr.4
Checkliste RTW 7/404 ‐ KOFFER Baby/Kind
linke Kofferhälfte
2x Dreieckstuch
2x Rettungsdecke
3x
2x
1x
1x
Endotrachealtubus Gr.3,5
Endotrachealtubus Gr.4
Endotrachealtubus Gr.5
Endotrachealtubus Gr.5,5
3x
3x
2x
2x
3x
Venflon rosa
Venflon blau
Neoflon
Butterfly
Venflonpickerl
1x
1x
1x
1x
5x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
2x
5x
1x
3x
3x
3x
10x
10x
rechte Kofferhälfte
Kontamedbox kl.
Einmalspritzen 10ml
Einmalspritzen 5ml
Einmalspritzen 2ml
Einmalnadel lang
Einmalnadel klein s.c.
2x
2x
1x
1x
1x
Infusionsbesteck
Ringer Lactat 500ml
NACL 0,9%
Elast. Mullverband gr.
Elast. Mullverband kl.
Leukoplast 2,5x5
Leukoplast 1,25x5
Leukofix 2,5x5
Leukofix 1,25x5
Alkotupfer
Venenstauer
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
2x
2x
Geburtenpackung
Babytransportdecke
Alutex 60x80cm
Schürze+Maske (Paket)
Verbandschere Lister 14cm
Orosauger
Nabelklemmen
1x
1x
1x
1x
1x
2x
1x
1x
Baby Beatmungsbeutel
O2 Reservoir
Beatmungsmaske Gr.0 Silikon
Beatmungsmaske Gr.2 Silikon
Beatmungsmaske Gr.0 open Cuff
Bakterienfilter Hygro Baby
Beatmungstuch
O2‐Verbindungsschlauch
Absaugkatheter grün
Absaugkatheter orange
Intubationstasche
Laryngoskopgriff
Spatel gebogen Gr.0
Spatel gebogen Gr.1
Spatel gerade Gr.1
Cuff Spritze 10ml
Peanklemmen
Magillzange klein
Mandrin
1x Blutdruckmanschette
1x Stethoskop
Handschuhe
1x Guedeltubus Gr.00
1x Guedeltubus Gr.0
1x Guedeltubus Gr.1
Checkliste RTW 7/404 ‐ MED.‐SCHRANK
2x
3x
2x
2x
2x
2x
2x
2x
2x
2x
2x
2x
2x
2x
1x
2x
2x
2x
2x
2x
2x
2x
2x
2x
2x
2x
2x
2x
2x
Alupent
Atropinum
Beloc
Bricanyl
Buscopan
Cormagnesin
Convulex
Dexametason
Dibondrin(=Fenistil)
Diclobene
Dormicum
Ebrantil
Effortil
Anexate
Fortecotin
Gewacalm
Haldol
Hypnomidate
Ketanest S
Ketanest S
Lasix
Naloxon(=Narcanti)
Novalgin
Paspertin
Propofol
Respicur
Sedacoron
Verapabene
Zofran
5mg-10ml
0,5mg-1ml
5mg-5ml
0,5mg-1ml
20mg-1ml
400mg-10ml
100mg/ml-5ml
4mg-1ml
2ml
5mg-5ml
50mg-10ml
10mg-1ml
40mg-5ml
10mg-2ml
1ml
10ml
5mg/ml-5ml
25mg/ml-10ml
20mg-2ml
0,4mg/mg-1ml
2,5mg-5ml
10mg-2ml
1%-20ml
200mg-10ml
150mg-3ml
5mg-2ml
8mg-4ml
Checkliste RTW 7/404 ‐ FAHRZEUG
Blaulicht
Frontblitzer Kühlergrill
Frontblitzer Stoßstange
Umfeldbeleuchtung
Abblendlicht
Fernlicht
Nebelscheinwerfer
Bremslichter
Blinker
Rückfahrscheinwerfer
Nebelleuchte
genügend Diesel im Tank
Funk
Navigationssystem
Schutzhelme mit Lampen 2 Stk.
Patientenleittaschen 20 Stk.
Feuerlöscher
Mappe Transportprotokolle
Handscheinwerfer (FK)
Bereifung (Sichtkontrolle)
Fahrzeug an externer
Stromversorgung angeschlossen
Checkliste RTW 7/404 ‐ GERÄTE/ZUBEHÖR
Beatmungsgerät Oxylog 1000
‐ O2 mind. 60bar
Corpuls
‐ Gerätetest ‐ einschalten ‐ Akkuladezustand kontrollieren
Tasche links(Außenfach)
1x 4 poliges EKG Kabel
1x 6 poliges EKG Kabel(Brustwand)
Tasche links(Mitte)
1x Verbindungskabel Schrittmacher
1x Verbindungskabel Defi
Tasche links(Innen)
1x Schrittmacherelektrode Kind
1x Schrittmacherelektrode Erw.
Tasche rechts
1x Pulsoxymeterkabel
15x EKG Elektroden
1x Defi Elektrodengel
Tasche vorne
1x Reservepapier für Drucker
O2‐Tasche
‐ O2 mind. 100bar
1x Bakterienfilter Erw.
1x O2‐Verbindungsschlauch
1x O2‐Maske m. R.
1x O2‐Maske o. R.
Absaugeinheit Accuvac Rescue
‐ Funktionskontrolle(Einschalten)
‐ Dichtheitsprobe
(0,8bar muss <1min abschalten)
‐ Akku Ladezustand
2x Absaugkatheter grün
2x Absaugkatheter orange
1x Reserve Filter
1x Gummischlauch
(Adapter für Vakuummatr.)
Příloha č.6
Protokoll für Fahrzeugcheck-7405
Datum von ______________________ bis _______________________
A ‐ Check = Standardcheck (Verplombung kontrollieren)
= in Ordnung
B ‐ Check = Intensivcheck (Standardcheck + alle verplombten Behältnisse öffnen + kurz Geräteübungen durchführen)
o = nicht in Ordnung
C ‐ Check = Intensivcheck + (Standardcheck + verplombte Behältnisse öffnen + Ablaufdaten kontrollieren)
Tag ‐ Check
Mo
Mo
Di
Di
Mi
Mi
Do
Do
Fr
Fr
Sa
Sa
So
So
Unterschrift
Dienstnummer
Checkart
Bemerkungen
Mängel behoben
folgende
Fehlbestände
bzw.
Fehlfunktionen
festgestellt
GERÄTE/ZUBEHÖR
FAHRZEUG
KOFFER BABY/KIND
RUCKSACK
AMPULLARIUM
CHECK - TEIL 2
CHECK - TEIL 1
Nacht ‐ Check
Checkliste RTW 7/405 ‐ TEIL 1
Innenraum
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
Kleiderschere
Mistkübel
Corpuls Händedesinfektionsspender
Kontamedbox groß
Spender ‐ Trocken Tupfer
Medumat
Absaugeinheit
Flowmeter
Fahrtrage
Tragsessel
Schütte re. Seite
3x
1x
1x
5x
3x
5x
3x
2x
1x
1x
1x
1x
2x
2x
1x
NACL 500ml
OP‐Site Folie
Alutex 60x80
Alutex‐Kompress 8x10
Saugkompresse 10x20
Saugkompresse 10x10
Elast. Mullverband gr.
Elast. Mullverband kl.
Leukofix (1,25x5)
Leukofix (2,5x5)
Leukoplast (1,25x5)
Leukoplast (2,5x5)
Dreieckstuch
Rettungsdecke
Verbandsschere
Hansaplast
Schütte li. Seite
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
3x
1x
5x
5x
Augenspühlflasche
Infusionsdruckmannschette
Voluven
Hyperheas
Blutdruckmannschette
Schrittmachermagnet
Stethoskop
Fieberthermometer (FK)
BZ‐Messgerät (FK)
Ringer Lactat
Glucose 33,3%
Einmalspritzen 2ml
Einmalspritzen 5ml
5x
3x
5x
5x
5x
25
Einmalspritzen 10ml
Einmalspritzen 20ml
Einmalnadel lang
Einmalnadel mittel
Einmalnadel kurz
EKG Elekroden
Handschuhe M/L
O2‐Maske m. R.
O2‐Maske o. R.
Nasenbrille
Ambu Beatmungsbeutel
O2‐Reservoir
Bakterienfilter Erw.
O2‐Verbindungsschlauch
Peep‐Ventil
Beatmungsmaske Gr. 5
Beatmungsmaske Gr. 4
Beatmungsmaske Gr. 2
Replantbeutel Bein
Replantbeutel Arm
Replantbeutel Hand
Water‐Jel Gesicht
Water‐Jel 20x45cm
Kältekompressen
2x
2x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
2x
3x
Checkliste RTW 7/405 ‐ Teil 2
Staufach‐Dach
1x
1x
2x
2x
1x
1x
2x
1x
1x
1x
Vakuumschienen‐Set+PUMPE
Ferno‐KED
Stifneck‐Erw.
Stifneck‐Kind
Sauerstoffflasche‐2L
Ampullarium
SAM‐Splint
Leintuch
Reservedecke
Deckenüberzug
Staufach‐Wand
1x Vakuummatratze
1x Leintuch
Staufach‐Fahrtrage
Lade ‐ Infusion
3x
3x
3x
2x
2x
4x
5x
8x
5x
1x
1x
8x
Venflon blau
Venflon rosa
Venflon grün
Venflon weiß
Venflon orange
Infusionsbesteck
Venflonpickerl
Alkotupfer
tr. Tupfer ‐ Gazin
Leukoplast Gr. 1,25x5
Leukoplast Gr. 2,5x5
Verschlussstopfen
1x Dreiwegehahn
1x Kontamedbox klein
1x Stauschlauch
Lade ‐ Intubation
1x Geburtenpackung
10x Nierentassen+Zellstoff
1x Verbindungsschlauch f. Medumat
Müllsackerl
1x
1x
1x
1x
1x
1x
Laryngoskop Griff (FK)
Spartel gebogen Gr. 4
Spartel gebogen Gr. 3
Spartel gebogen Gr. 2
Spartel gerade Gr. 4
Beiskeil
Staufach‐Heck
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
Cuffspritze 10ml
Führungsdraht
Leukoplast Gr. 2,5x5
Leukoplast Gr. 1,25x5
Bakterienfilter Erw.
Guedel Tubus Gr. 4
Guedel Tubus Gr. 2
Xylocain Gel
Magilzange groß
Magilzange klein
Endotrachealtubus Gr.8,5‐6,5 + 5
Reservebatterien
Skalpell
Tubushalter
1x
3x
1x
1x
1x
1x
1x
Schaufeltrage
Gurte
Bergetuch
Urinflasche
Leibschüssel
Vakuumpumpe+Adapter
Forstwerkzeug
Checkliste RTW 7/405 ‐ RUCKSACK
linke Rucksackhälfte
Rucksack ‐ MITTE
1x
4x
5x
5x
2x
1x
2x
2x
1x
1x
1x
1x
5x
1x
1x
Alutex Gr.60cmx80cm
Saugkompressen 10x20
Saugkompressen 10x10
Alutex 8x10
Dreiecktuch
Rettungsdecke
Elast. Mullverband gr.
Elast. Mullverband kl.
Leukoplast 2,5x5
Leukoplast 1,25x5
Leukofix 2,5x5
Leukofix 1,25x5
tr. Tupfer ‐ Gazin
Hansaplast
Verbandsschere
2x
2x
1x
1x
Absaugkatheter orange
Absaugkatheter grün
Knebel zur Abbindung
Rettungsschere
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
Magilzange
Führungsdraht dick
Führungsdraht dünn
Endotrachealtubus Gr.8,5
Endotrachealtubus Gr.8
Endotrachealtubus Gr.7,5
Endotrachealtubus Gr.7
Endotrachealtubus Gr.6,5
Endotrachealtubus Gr.6
1x
1x
1x
1x
1x
Blutdruckmannschette
Stethoskop
Pupillenleuchte
Blutzuckermessger. (FK)
Kontamedbox kl.
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
Larynoskop‐Griff
Spatel Gr.4 gebogen
Spatel Gr.3 gebogen
Spatel Gr.2 gebogen
Spatel Gr.1 gebogen
Spatel Gr.2 gerade
Beißkeil
Führungsdraht
Cuffspritze
1x Defibrillator
2x Defi‐Pads+Rasierer
rechte Rucksackhälfte
2x
2x
1x
2x
1x
2x
1x
5x
2x
2x
2x
2x
2x
2x
2x
5x
5x
5x
1x
5x
2x
2x
2x
2x
Stesolid 5mg
Stesolid 10mg
Nitrolingualspray 0,4mg
L‐Adrenalin 2mg‐20ml
Berodual (Dosieraerosol)
NACL 0,9% 10ml
Venenstauer
Venflonpickerln
Venflon orange
Venflon grau
Venflon weiss
Venflon grün
Venflon rosa
Venflon blau
Neoflon für Kinder
Alkotupfer
Einwegkanülen mittel
Einwegkanülen klein
Dreiweghahn
Verschlussstopfen
Einmalspritzen 20ml
Einmalspritzen 10ml
Einmalspritzen 5ml
Einmalspritzen 2ml
2x
1x
1x
1x
3x
Ringer Lactat 500ml
NaCl 500ml
Voluven
Glucose
Infusionsbesteck
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
Ambu Beatmungsbeutel
Reservoir
Bakterienfilter
O2‐Verbindungsschlauch
Beatmungsmaske Gr.2
Beatmungsmaske Gr.3
Beatmungsmaske Gr.5
Sauerstoffmaske o. R.
Sauerstoffmaske m. R.
Guedeltubus Gr.2
Guedeltubus Gr.3
Guedeltubus Gr.4
Checkliste RTW 7/405 ‐ KOFFER Baby/Kind
linke Kofferhälfte
2x Dreieckstuch
2x Rettungsdecke
2x
2x
1x
1x
Endotrachealtubus Gr.3,5
Endotrachealtubus Gr.4
Endotrachealtubus Gr.5
Endotrachealtubus Gr.5,5
3x
3x
2x
2x
3x
Venflon rosa
Venflon blau
Neoflon
Butterfly
Venflonpickerl
1x
1x
1x
1x
5x
1x
Leukoplast 2,5x5
Leukoplast 1,25x5
Leukofix 2,5x5
Leukofix 1,25x5
Alkotupfer
Venenstauer
1x
1x
1x
1x
1x
2x
5x
Geburtenpackung
Babytransportdecke
Alutex 60x80cm
Schürze+Maske (Paket)
Verbandschere Lister 14cm
Orosauger
Nabelklemmen
1x
3x
3x
3x
10x
10x
rechte Kofferhälfte
Kontamedbox kl.
Einmalspritzen 10ml
Einmalspritzen 5ml
Einmalspritzen 2ml
Einmalnadel lang
Einmalnadel klein s.c.
2x
2x
1x
1x
1x
Infusionsbesteck
Ringer Lactat 500ml
NACL 0,9%
Elast. Mullverband gr.
Elast. Mullverband kl.
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x
2x
2x
Baby Beatmungsbeutel
O2 Reservoir
Beatmungsmaske Gr.0 Silikon
Beatmungsmaske Gr.2 Silikon
Beatmungsmaske Gr.0 open Cuff
Bakterienfilter Hygro Baby
Beatmungstuch
O2‐Verbindungsschlauch
Absaugkatheter grün
Absaugkatheter orange
Intubationsfach
Laryngoskopgriff
Spatel gebogen Gr.1
Cuff Spritze 10ml
Peanklemmen
Magillzange klein
Mandrin
1x
1x
1x
1x
1x
1x
1x Blutdruckmanschette
1x Stethoskop
Handschuhe
1x Guedeltubus Gr.00
1x Guedeltubus Gr.0
1x Guedeltubus Gr.1
Checkliste RTW 7/405 ‐ AMPULLARIUM
1x
3x
2x
2x
2x
2x
2x
2x
2x
2x
3x
2x
2x
1x
1x
2x
2x
2x
2x
2x
2x
2x
2x
2x
2x
2x
2x
2x
2x
2x
1x
1x
2x
1x
1x
1x
1x
3x
5mg-10ml
Alupent
Atropinum
0,5mg-1ml
Beloc
5mg-5ml
Bricanyl
0,5mg-1ml
Buscopan
20mg-1ml
Cormagnesin
400mg-10ml
100mg/ml-5ml
Convulex
Dexametason
4mg-1ml
Dibondrin(=Fenistil)
2ml
Diclobene
75mg-2ml
Dormicum
5mg-5ml
Ebrantil
50mg-10ml
Effortil
10mg-1ml
Anexate
0,5mg-5ml
Fortecotin
40mg-5ml
Gewacalm
10mg-2ml
Haldol
1ml
10ml
Hypnomidate
Ketanest S
5mg/ml-5ml
Ketanest S
25mg/ml-10ml
L-Adrenalin
2mg-20ml
Lasix
20mg-2ml
Naloxon(=Narcanti)
0,4mg/mg-1ml
Novalgin
2,5mg-5ml
Paspertin
10mg-2ml
Propofol
1%-20ml
200mg-10ml
Respicur
Sedacoron
150mg-3ml
Verapabene
5mg-2ml
Odansetron
Ampullarium ‐ MITTE
Esmolol
100mg/10ml
Pantoloc
40mg
Solu-Darcortin
250mg
Aspirin
Ulcusan
Suprarenin
1ml=1mg - 25ml
NACL 0,9%
50ml
NACL 0,9%
10ml
Checkliste RTW 7/405 ‐ FAHRZEUG
Blaulicht
Frontblitzer Kühlergrill
Umfeldbeleuchtung
Abblendlicht
Fernlicht
Nebelscheinwerfer
Bremslichter
Blinker
Rückfahrscheinwerfer
Nebelleuchte
genügend Diesel im Tank
Funk
Patientenleittaschen 20 Stk.
Feuerlöscher
Mappe Transportprotokolle
Handscheinwerfer (FK)
Bereifung (Sichtkontrolle)
Fahrzeug an externer
Stromversorgung angeschlossen
Checkliste RTW 7/405 ‐ GERÄTE/ZUBEHÖR
Beatmungsgerät Medumat
‐ O2 mind. 100bar
Corpuls
‐ Gerätetest ‐ einschalten ‐ Akkuladezustand kontrollieren
Tasche links(Außenfach)
1x 4 poliges EKG Kabel
1x 6 poliges EKG Kabel(Brustwand)
Tasche links(Mitte)
1x Verbindungskabel Schrittmacher
1x Verbindungskabel Defi
Tasche links(Innen)
1x Schrittmacherelektrode Kind
1x Schrittmacherelektrode Erw.
Tasche rechts
1x Pulsoxymeterkabel
15x EKG Elektroden
1x Defi Elektrodengel
Tasche vorne
1x Reservepapier für Drucker
O2‐Flasche‐Fahrerraum
‐ O2 mind. 60bar
Absaugeinheit Accuvac Rescue
‐ Funktionskontrolle(Einschalten)
‐ Dichtheitsprobe
(0,8bar muss <1min abschalten)
‐ Akku Ladezustand
2x Absaugkatheter grün
2x Absaugkatheter orange
1x Reserve Filter
1x Gummischlauch
(Adapter für Vakuummatr.)
Příloha č. 7
Medikamente NAW-Waidhofen/Thaya 70/099 (gilt auch für NEF Raabs)
Ort
Name
ml Stück wesentliche Akutindikationen
3
Adenosin 6 mg
2 ml
4
Herzrythmusstörungen
3
Akineton 5 mg
1 ml
2
Psychatrischer Notfall
3
Alupent 0,5 mg
1 ml
2
Reanimation, Bradykardien
3
Anticholium
5 ml
2
Antidot ( Gegengift bei Vergiftungen )
3
Aqua-Bidestillata
10 ml
14
Verdünnung von Medikamenten, Herstellung von Infusionslösungen
5
Aqua-Bidestillata
50 ml
1
Verdünnung von Medikamenten, Herstellung von Infusionslösungen
8a
Arterenol
25 ml
1
Katecholamine, ( Kreislaufmittel) nach Reanimation
5
Aspirin 100 mg
10
Myocardinfarkt ( Herzinfarkt )
5
Aspirin=ASPISOL
3
Atropinium sulf. 0,5 mg
1 ml
6
Reanimation, Bradykardien
3
Beloc 5 mg
5 ml
2
Bluthochdruck, Tachykardien
3
Berodual-Spray
1
Astma-Bronchiale
3
Brevibloc=ESMOLOL
10 ml
2
Bluthochdruck, Tachykardien
3
Bricanyl 0,5 mg
1 ml
2
Astma-Bronchiale
3
Buconif-Spray 5 mg
16 g
1
Blutdruckkrise
3
Buscopan 20 mg
1 ml
2
Bauchschmerzen, Koliken, ( Krampflösend )
3
Calcium-Fresenius
10 ml
2
Hypocalcämie, Tetanie, Allergie
4
Carbomix
1
Vergiftungen
5
Dehydrobenzperidol 5mg
2 ml
3
Psychatrische Erkrankungen, Narkose
3
Dexamethason 4 mg
1 ml
4
Schädelhirntrauma, Allergien
2
Dipidolor
2 ml
5
Schmerzmittel
3
Dormicum=MIDAZOLAN 5 mg
1 ml
4
Beruhigungsmittel, Narkose, psychatrische Erkrankungen
3
Ebrantil 50 mg
10 ml
2
Bluthochdruck
3
Effortil 10 mg
1 ml
4
Hypotonie ( niedrieger Blutdruck, bei Kollaps )
3
Epanutin 250 mg
5 ml
2
Krampfanfall, Epilepsie
8a
Esmeron 50 mg
5 ml
4
Muskelrelaxans
3
Fenistil 4 mg
4 ml
4
Antiallergikum ( Allergie )
2
Fentanyl 0,1 mg
2 ml
10
Schmerzmittel, Narkose
3
Flumazenil=ANEXATE
5 ml
4
Antidot ( Gegengift bei Vergiftungen )
3
Forte Cortin 100 mg
10 ml
2
Cortison, Schädelhirntrauma, Allergie
500 ml
4
Volumenersatzmittel
2 ml
4
Krampfanfälle, Beruhigungsmittel
8b Gelofusin
500 mg
5+5 Myocardinfarkt ( Herzinfarkt )
3
Gewacalm 10 mg
3
Gilurhytmal 50 mg
10 ml
2
Herzrythmusstörungen
3
Glucose 33 % 33 g
100 ml
3
Hypoglycämie
11
Glucose 5 %
500 ml
2
Basisinfusionslösung
5
Glycylpressin
10 ml
2
Ösophagusvarizenblutung, Magenblutung
3
Gynipral 25 µg
5 ml
2
Wehenhemmend
3
Haldol
1 ml
2
Psychatrische Erkrankungen
8a
Heparin 1000 IE
5 ml
1
Herzinfarkt, Gefäßverschlüsse
8a
Heparin 5000 IE
5 ml
1
Herzinfarkt, Gefäßverschlüsse
5
Hypnomidate 20 mg
10 ml
5
Narkosemittel
3
Isoptin 5 mg
2 ml
2
Herzrythmusstörungen, Tachycardien
3
Ketanest-S 25 mg
2 ml
4
Narkosemittel, Schmerzmittel
3
L-Adrenalin 2,0 mg
20 ml
3
Reanimation
3
Lasix 40 mg
4 ml
4
Entwässerung, Lungenödem
5
Lovenox 40 mg
0,4 ml
3
Gefäßverschlüsse, Thrombose
8a
Lysthenon 100 mg
5 ml
5
Muskelrelaxans, ( Intubation )
3
Magnesium
10 ml
2
Herzrythmusstörungen, Myocardinfarkt
3
Mannit 20%
100 ml
2
Hirnödem
5
Metalyse 10.000 U
10 ml
1
Herzinfarkt
3
Naloxon=NARCANTI
1 ml
2
Antidot ( Gegenmittel )
3
Natriumbicarbonat
20 ml
3
Puffersubstanz bei Azidose, Reanimation
3
Natriumchlorid 0,9 %
10 ml
15
Basislösung für Medikamente
3
Natriumchlorid 0,9 %
100 ml
3
Basislösung für Medikamente, Infusionslösung, ( Kristalloide )
3
Navoban 5 mg
5 ml
2
Übelkeit ( Antiemetikum )
3
Nitrolingual-Spray 0,4 mg
11,2 g
1
Stenokardie, Angina-Pectoris, Herzinfarkt
3
Novalgin 2,5 g
5 ml
2
Schmerzmittel, Fiebersenkend
8a
Novo-Rapid 100 I.E=ACTRAPID
10 ml
1
Hyperglykämie
8a
Pabal 100 µg=METHERGIN
1 ml
5
Entbindung
5
Pantoloc 40 mg
4
Magenschutz, Herzinfarkt
3
Paspertin 10 mg
2 ml
4
Übelkeit
3
Perfalgan 500 mg
50ml
1
Schmerzstillend, Fiebersenkend
3
Perfalgan 1000 mg
100 ml
1
Schmerzstillend, Fiebersenkend
3
Pitressin 20 iE
1 ml
2
Reanimation ( Herzstillstand )
5
Plavix Tabletten
10
Herzinfarkt
5
Propofol 1 %
20 ml
5
Narkosemittel
3
Pulmicort-Spray 0,2 mg
7g
1
Astma-Bronchiale
8a
Rectopred supp.
100 mg
1
Kortison rektal für Kinder bei Laryngitis
8a
Reopro
10 ml
3
Herzinfarkt
3
Respicur 0,24g= EUPHILLIN
10 ml
4
Asthma-Bronchiale
500 ml
8
Infusionslösung, Volumenersatz, ( Kristalloide )
30 ml
1
Vergiftungen KINDER-KOFFER !!!
2
Herzrythmusstörungen
8b Ringer-Lösung
SAB-Simplex Tropfen
3
Sedacoron 150 mg
3 ml
3
Solu-Dacortin 1 g
10 ml
1+1 Cortison Schädelhirntrauma, Allergie, Astma-Bronchiale
3
Solu-Dacortin 25 mg
1 ml
5+5 Cortison Schädelhirntrauma, Allergie, Astma-Bronchiale
3
Solu-Dacortin 250 mg
5 ml
3+3 Cortison Schädelhirntrauma, Allergie, Astma-Bronchiale
5
Solu-Medrol
1000mg
2
Wirbelsäulenbruch (Querschnittssymtomatik)
Stesolid 10 mg
3
Fieberkrämpfe KINDERKOFFER !!!
Stesolid 5 mg
3
Fieberkrämpfe KINDERKOFFER !!!
3
Suprarenin
1 ml
18
Reanimation
8a
Syntocinon 5 IE
2 ml
2
Entbindung
5
Thiopental 1 g
50 ml
1
Narkose, Eklampsie
8a
Tracrium 50 mg
5 ml
5
Muskelrelaxans
3
Tradolan = Tramal 100 mg
2 ml
3
Schmerzmittel
2
Vendal 10 mg
1 ml
10
Schmerzmittel
250 ml
4
Volumenersatzmittel
8b Voloven 6%
3
Xylocain 2 %
5 ml
3
Herzrythmusstörungen, lokales Betäubungsmittel
9
Xylocain-GEL 2 %
30 g
1
lokales Betäubungsmittel, Gleitmittel für Tubus, Larynxmaske,
Magensonde
Prim. Dr. Gabler-Loidolt Maria
Bäck Bernhard
Waidhofen, 17. März 2009
Příloha č. 8
Lečiva ZZS JMK
ADRENALIN LÉČIVA
ALGIFEN
ANEXATE
APAURIN
AQUA PRO INJECTIONE BRAUN
ARDUAN
ATROPIN BIOTIKA 0.5MG
BETALOC
CALCIUM BIOTIKA
CALYPSOL
CARDILAN
DEXAMED
DICYNONE 250
DIGOXIN SPOFA
DITHIADEN INJ
DOBUTAMIN LACHEMA
DOLMINA INJ
EPHEDRIN SPOFA
EBRANTIL
FENTANYL TORREX 50MCG/ML
FUROSEMID BIOTIKA
FUROSEMID BIOTIKA FORTE
GLUKÓZA 40 BRAUN
GYNIPRAL 10MCG/2ml
HALOPERIDOL-RICHTER
HEPARIN LÉČIVA
HYDROCORTISON ICN
HYDROGENUHL.SOD.8.4%(W/V)-B
INTRENON
ISOKET ROZTOK 0.1%
ISUPREL
KARDEGIC 0.5 G
inj 5x1ml/1mg
inj 5x5ml
inj 5x5ml
inj sol10x2ml/10mg
inj sol 20x10ml-pla
inj sic 25x4mg + solv
inj 10x1ml/0.5mg
inj 5x5 ml
inj sol 10x10ml/1gm
inj sol 5x10ml/500mg
inj.10x10ml
8 mg
inj sol 4x2ml/250mg
inj 10x2ml/0.5mg
inj 10x2ml/1mg
inj sicc 1x250mg
inj sol5x3ml/75mg
inj. 50mg/1ml
inj 5X5ml/50mg
inj 5x2ml/100rg
inj 5x2ml/20mg
inj 10x10ml/125mg
inf 20x10ml-pla.amp
inj sol 5x2ml/10rg
inj 5x1ml/5mg
inj 1x10ml/50ku
inj sic 1x100mg
inf 1x100ml
inf 10x10ml/10mg
inj 25x1ml/0,2mg
inj pso lqf 6+sol
Srovnatelná léčiva NO RK
3
Suprarenin
3
Buscopan 20 mg
Flumazenil=ANEXATE
3
3
Gewacalm 10 mg
3
Aqua-Bidestillata
8a
Esmeron 50 mg
3
Atropinium sulf. 0,5 mg
3
Beloc 5 mg
3
Calcium-Fresenius
3
Ketanest-S 25 mg
1 ml
1 ml
5 ml
2 ml
10 ml
5 ml
1 ml
5 ml
10 ml
2 ml
18
2
4
4
14
4
6
2
2
4
3
Dexamethason 4 mg
1 ml
4
3
Fenistil 4 mg
4 ml
4
3
3
3
2
3
Novalgin 2,5 g
Effortil 10 mg
Ebrantil 50 mg
Fentanyl 0,1 mg
Lasix 40 mg
5 ml
1 ml
10 ml
2 ml
4 ml
2
4
2
10
4
3
3
3
8a
3
3
3
Glucose 33 % 33 g
Gynipral 25 µg
Haldol
Heparin 5000 IE
Forte Cortin 100 mg
Natriumbicarbonat
Naloxon=NARCANTI
100 ml
5 ml
1 ml
5 ml
10 ml
20 ml
1 ml
3
2
2
1
2
3
2
5
Aspirin=ASPISOL
500 mg
5+5
LEKOPTIN
MAGNESIUM SULFURICUM BIOT.1
MESOCAIN 1%
METHYLERGOMETRIN SPOFA
MIDAZOLAM TORREX 5MG/ML
MORPHIN BIOTIKA 1%
NARKAMON SPOFA 1%
NORADRENALIN LÉČIVA
NO-SPA
PERFALGAN
PROPOFOL 1%
REMESTYP 1.0
SEDACORON
SEFOTAK 1 G
SOLU-MEDROL
SOLU-MEDROL
SOLU-MEDROL
SUCCINYLCHOLINJODID ICN 100M
SYNTOPHYLLIN
THIOPENTAL ICN 0.5GM
TORECAN
TRALGIT 100 INJ
inj 50x2ml/5mg
inj 5x10ml 10%
inj 10x10ml 1%
inj 5x1ml/0.2mg
inj 10x1ml/5mg
inj 10x1ml/10mg
inj 10x10ml/100mg
inj 5x1ml/1mg
inj 5x2ml/40mg
10mg/ml/100ml
3
3
3
8a
3
2
Isoptin 5 mg
Magnesium
Xylocain 2 %
Pabal 100 µg=METHERGIN
Dormicum=MIDAZOLAN 5 mg
Vendal 10 mg
2 ml
10 ml
5 ml
1 ml
1 ml
1 ml
2
2
3
5
4
10
8a
Arterenol
25 ml
1
inj sol 5x10ml/1mg
inj sol 5x3ml/150mg
inj plv sol 1x1gm
inj sic 1gm+15.6ml
inj sic 1x40mg+1ml
inj sic 1x250mg+4ml
inj sic 1x100mg
inj 5x10ml/240mg
inj sic 1x500mg
inj 5x1ml/6.5mg
inj sol 5x2ml/100mg
3
5
5
3
Perfalgan 500 mg
Propofol 1 %
Glycylpressin
Sedacoron 150 mg
50ml
20 ml
10 ml
3 ml
1
5
2
2
5
3
3
8a
3
5
3
3
Solu-Medrol
Solu-Dacortin 25 mg
Solu-Dacortin 250 mg
Lysthenon 100 mg
Respicur 0,24g= EUPHILLIN
Thiopental 1 g
Paspertin 10 mg
Tradolan = Tramal 100 mg
GELOFUSINE
GLUKÓZA 5 BRAUN
HARTMANNUV ROZTOK
CHLORID SODNÝ 0.9% BRAUN PLA
CHLORID SODNÝ 0.9% BRAUN PLA
MANNITOL 20% I.V.INF.BP BIEFFE
HAES 6%
inf 1x500ml
inf 1x500ml-pe
inf 1x500-plast
inf sol 1x500ml-pe
inf sol1x100mlpelah
inf 1x250ml(vak)
inf 1x500 ml - plast
8b
11
8b
3
3
3
8b
Gelofusin
Glucose 5 %
Ringerův roztok
Natriumchlorid 0,9 %
Natriumchlorid 0,9 %
Mannit 20%
Voloven 6%
ANOPYRIN 400MG
DIAZEPAM DESITIN RECT.TUBE 5M
DIAZEPAM SLOVAKOFARMA 5 MG
tbl 10x400mg
enm 5x2.5ml/5mg
tbl 20x5mg
5
Aspirin 100 mg
Stesolid 5 mg
inj 5x 20 ml
1000mg
1 ml
5 ml
5 ml
10 ml
50 ml
2 ml
2 ml
2
5+5
3+3
5
4
1
4
3
500 ml
500 ml
500 ml
10 ml
100 ml
100 ml
250 ml
4
2
8
15
3
2
4
10
3
DITHIADEN
NITROMINT
PARALEN 100
PLAVIX
RECTODELT 100 MG
TENSIOMIN 12.5MG
TRAMAL
VENTOLIN ROZTOK K INHALACI
tbl 20x2mg
aer dos 1x10gm
sup 5x100mg
por tbl flm28x75mg-a
sup 4x100mg
tbl 30x12.5mg
gtt 1x10ml
inh sol1x20ml/120mg
CARBO ADSORBENS
pulv
Gellaspon
MESOCAIN
OPHTAL
PEROXID VODÍKU 3% COO
XYLOCAINE 10% SPRAY
Bact-alert(odb.lahv na hemokulturu)
0
gel 1x20gm/200mg
liq ext 2x50ml
100ml
spr 1x50ml
1 lag
3
Nitrolingual-Spray 0,4 mg
11,2 g
1
5
Plavix Tabletten
8a
Rectopred supp.
100 mg
1
2
3
Dipidolor
Berodual-Spray
2 ml
5
1
4
9
Carbomix
Xylocain-GEL 2 %
10
30 g
1
1
Léčiva NO RK která jsou duplicitní event.nemají adekvátní léčivum v používání ZZS JMK
3
Adenosin 6 mg
2 ml
4
neužíváme
3
Akineton 5 mg
1 ml
2
neužíváme
3
Alupent 0,5 mg
1 ml
2
neužíváme
3
Anticholium
5 ml
2
neužíváme
5
Aqua-Bidestillata
50 ml
1
duplicitní
Brevibloc=ESMOLOL
3
10 ml
2
neužíváme
3
Bricanyl 0,5 mg
1 ml
2
neužíváme
3
Buconif-Spray 5 mg
16 g
1
neužíváme
5
Dehydrobenzperidol 5mg
2 ml
3
neužíváme
3
Epanutin 250 mg
5 ml
2
neužíváme
3
Gilurhytmal 50 mg
10 ml
2
neužíváme
8a
Heparin 1000 IE
5 ml
1
duplicitní
5
duplicitní
5
Hypnomidate 20 mg
10 ml
3
duplicitní
3
L-Adrenalin 2,0 mg
20 ml
5
Lovenox 40 mg
0,4 ml
3
neužíváme
5
Metalyse 10.000 U
10 ml
1
neužíváme
3
Navoban 5 mg
5 ml
2
neužíváme
Novo-Rapid 100 I.E= ACTRAPID
8a
10 ml
1
neužíváme
5
Pantoloc 40 mg
4
neužíváme
3
Perfalgan 1000 mg
100 ml
1
duplicitní
3
Pitressin 20 iE
1 ml
2
neužíváme
3
Pulmicort-Spray 0,2 mg
7g
1
duplicitní
3
neužíváme
8a
Reopro
10 ml
SAB-Simplex Tropfen
30 ml
1
neužíváme
3
Solu-Dacortin 1 g
10 ml 1+1 duplicitní
Stesolid 10 mg
3
duplicitní
8a
Syntocinon 5 IE
2 ml
2
neužíváme
5 ml
5
duplicitní
8a
Tracrium 50 mg
RocÏnõÂk 2000
Příloha č.9
SBIÂ RKA
 RODNIÂCH SMLUV
MEZINA
CÏ E SKAÂ REPUBLIKA
Ï aÂstka 57
C
RozeslaÂna dne 8. prosince 2000
Cena KcÏ 24,20
O B S A H:
136. Sd eÏ len õÂ Ministerstva zahranicÏnõÂch veÏcõÂ o sjednaÂnõÂ Smlouvy mezi CÏeskou republikou a Litevskou republikou o sociaÂlnõÂm
zabezpecÏenõÂ
137. Sd eÏ len õÂ Ministerstva zahranicÏnõÂch veÏcõÂ o sjednaÂnõÂ Programu vzdeÏlaÂvacõÂch, veÏdeckyÂch a kulturnõÂch vyÂmeÏn mezi vlaÂdou CÏeskeÂ
republiky a vlaÂdou PeruaÂnske republiky na leÂta 2001 ± 2003
138. Sd eÏ len õ Ministerstva zahranicÏnõÂch veÏcõ o sjednaÂnõ UjednaÂnõ mezi Ministerstvem zemeÏdeÏlstvõ CÏeske republiky a Ministerstvem
zemeÏdeÏlstvõÂ, zÏivocÏisÏne vyÂroby a rozvoje venkova SpojenyÂch staÂtuÊ mexickyÂch v oblasti fytosanitaÂrnõÂ
139. Sd eÏ len õÂ Ministerstva zahranicÏnõÂch veÏcõÂ o sjednaÂnõÂ Smlouvy mezi CÏeskou republikou a Rakouskou republikou o vzaÂjemneÂ
pomoci prÏi katastrofaÂch nebo velkyÂch havaÂriõÂch
136
SDEÏ L E N IÂ
Ministerstva zahranicÏnõÂch veÏcõÂ
Ministerstvo zahranicÏnõÂch veÏcõÂ sdeÏluje, zÏe dne 27. kveÏtna 1999 byla v Praze podepsaÂna Smlouva mezi
CÏeskou republikou a Litevskou republikou o sociaÂlnõÂm zabezpecÏenõÂ.
Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament CÏeske republiky a prezident republiky Smlouvu ratifikoval. RatifikacÏnõ listiny byly vymeÏneÏny ve Vilniusu dne 14. cÏervence 2000.
Smlouva vstoupila v platnost na zaÂkladeÏ sveÂho cÏlaÂnku 40 odst. 2 dne 1. srpna 2000.
CÏeske zneÏnõ Smlouvy se vyhlasÏuje soucÏasneÏ.
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 136 / 2000
Strana 2178
CÏaÂstka 57
136
S M L O U VA
Ï
mezi Ceskou republikou a Litevskou republikou
o sociaÂlnõÂm zabezpecÏenõÂ
CÏeska republika a Litevska republika (daÂle jen ¹smluvnõ staÂtyª), vedeny prÏaÂnõÂm upravit vzaÂjemne vztahy
v oblasti sociaÂlnõÂho zabezpecÏenõÂ, se dohodly takto:
 ST I
CÏ A
 USTANOVENIÂ
VSÏEOBECNA
CÏ la n e k 1
(1) Pro uÂcÏely teÂto smlouvy vyÂraz:
1. ¹praÂvnõÂ prÏedpisyª
znamena zaÂkony, narÏõÂzenõ a jine obecneÏ zaÂvazne praÂvnõ prÏedpisy tyÂkajõÂcõ se odveÏtvõ sociaÂlnõÂho zabezpecÏenõÂ
uvedenyÂch v cÏlaÂnku 2;
2. ¹prÏõÂslusÏny uÂrÏadª
znamena ministerstvo nebo jiny odpovõÂdajõÂcõ orgaÂn, do jehozÏ kompetence naÂlezÏõ oblast sociaÂlnõÂho zabezpecÏenõ upravovana touto smlouvou;
3. ¹nositelª
znamena instituci, ktere prÏõÂslusÏõ provaÂdeÏnõ praÂvnõÂch prÏedpisuÊ v rozsahu uvedeneÂm v cÏlaÂnku 2;
4. ¹prÏõÂslusÏny nositelª
znamena instituci, k jejõÂzÏ tõÂzÏi jsou poskytovaÂny daÂvky;
5. ¹trvaly pobytª
znamena obvykle bydlisÏteÏ;
6. ¹osobaª
znamena jakoukoli fyzickou osobu bez ohledu na staÂtnõ obcÏanstvõÂ, vcÏetneÏ uprchlõÂkuÊ ve smyslu UÂmluvy
o praÂvnõÂm postavenõÂ uprchlõÂkuÊ z 28. cÏervence 1951 a osob bez staÂtnõÂ prÏõÂslusÏnosti ve smyslu UÂmluvy o praÂvnõÂm
postavenõ osob bez staÂtnõ prÏõÂslusÏnosti z 28. zaÂrÏõ 1954, ktera uplatnÏuje, ma nebo by prÏi pobytu na uÂzemõ smluvnõÂho staÂtu meÏla podle teÂto smlouvy naÂrok na daÂvky;
7. ¹vyÂdeÏlecÏneÏ cÏinna osobaª
znamena osobu zameÏstnanou, samostatneÏ vyÂdeÏlecÏneÏ cÏinnou nebo osobu, ktera je za takovou povazÏovaÂna
podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ smluvnõÂho staÂtu;
8. ¹rodinny prÏõÂslusÏnõÂkª
znamena osobu takto urcÏenou podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ smluvnõÂho staÂtu, k jehozÏ tõÂzÏi majõ byÂt poskytnuty
daÂvky;
9. ¹doby pojisÏteÏnõª
znamena prÏõÂspeÏvkove doby, doby zameÏstnaÂnõÂ, doby vyÂkonu vyÂdeÏlecÏne nebo jine cÏinnosti a dalsÏõ doby
postavene jim narovenÏ, ktere jsou za takove povazÏovaÂny podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ smluvnõÂho staÂtu, podle nichzÏ
byly zõÂskaÂny, a ktere podle teÏchto prÏedpisuÊ jsou urcÏujõÂcõ pro vznik, zachovaÂnõ cÏi obnovenõ naÂroku na daÂvky
a jejich vyÂsÏi;
10. ¹daÂvka a duÊchodª
znamena vsÏechny peneÏzÏite daÂvky nebo duÊchody, vcÏetneÏ vsÏech jejich cÏaÂstõÂ, a vsÏechna zvyÂsÏenõÂ, prÏõÂdavky,
vyrovnaÂvacõ cÏaÂstky a prÏõÂplatky, jakozÏ i jednoraÂzove platby a uÂhrady;
CÏaÂstka 57
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 136 / 2000
Strana 2179
11. ¹rodinne prÏõÂdavkyª
znamena pravidelneÏ se opakujõÂcõ peneÏzÏite daÂvky prÏiznaÂvane zpravidla podle pocÏtu deÏtõÂ, jejich staÂrÏõ nebo
prÏõÂjmu rodiny s deÏtmi;
12. ¹pohrÏebneª
znamena jednoraÂzovou peneÏzÏitou daÂvku poskytovanou prÏi uÂmrtõÂ;
13. ¹daÂvky v nezameÏstnanostiª
znamena peneÏzÏite daÂvky poskytovane za uÂcÏelem hmotneÂho zabezpecÏenõÂ, ktere se v souladu s praÂvnõÂmi
prÏedpisy kazÏdeÂho ze smluvnõÂch staÂtuÊ poskytujõÂ nezameÏstnanyÂm nebo uchazecÏuÊm o zameÏstnaÂnõÂ.
(2) Ostatnõ vyÂrazy v teÂto smlouveÏ majõ vyÂznam, ktery jim v kazÏdeÂm smluvnõÂm staÂteÏ naÂlezÏõ podle jeho
praÂvnõÂch prÏedpisuÊ.
CÏ la n e k 2
(1) Tato smlouva se vztahuje na praÂvnõÂ prÏedpisy upravujõÂcõÂ:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
daÂvky v nemoci a materÏstvõÂ,
daÂvky prÏi invaliditeÏ,
daÂvky ve staÂrÏõÂ,
daÂvky pozuÊstalyÂch (duÊchody vdovskeÂ, vdovecke a sirotcÏõÂ),
daÂvky prÏi pracovnõÂch uÂrazech a nemocech z povolaÂnõÂ,
pohrÏebneÂ,
daÂvky v nezameÏstnanosti,
rodinne prÏõÂdavky.
(2) PraÂvnõÂmi prÏedpisy ve smyslu odstavce 1 jsou zejmeÂna:
1. v CÏeske republice praÂvnõ prÏedpisy o
1.1
1.2
1.3
1.4
nemocenskeÂm pojisÏteÏnõÂ,
duÊchodoveÂm pojisÏteÏnõÂ a o zvyÂsÏenõÂ duÊchodu pro bezmocnost,
staÂtnõÂ sociaÂlnõÂ podporÏe,
pracovnõÂch vztazõÂch, pokud jde o uÂpravu odpoveÏdnosti za sÏkodu prÏi pracovnõÂch uÂrazech a nemocech
z povolaÂnõÂ,
1.5 zameÏstnanosti, pokud jde o uÂpravu poskytovaÂnõÂ daÂvek v nezameÏstnanosti;
2. v Litevske republice praÂvnõ prÏedpisy o
2.1 daÂvkaÂch v nemoci a materÏstvõÂ,
2.2 zabezpecÏenõÂ duÊchody ze staÂtnõÂho sociaÂlnõÂho pojisÏteÏnõÂ,
2.3 daÂvkaÂch a vyrovnaÂnõÂ prÏi pracovnõÂch uÂrazech a nemocech z povolaÂnõÂ,
2.4 podporÏe nezameÏstnanyÂch, pokud jde o uÂpravu poskytovaÂnõÂ daÂvek v nezameÏstnanosti,
2.5 rodinnyÂch prÏõÂdavcõÂch.
(3) Tato smlouva se vztahuje take na praÂvnõ prÏedpisy meÏnõÂcõ nebo nahrazujõÂcõ ty uvedene v prÏedchozõÂm
odstavci. Nevztahuje se vsÏak na praÂvnõ prÏedpisy zavaÂdeÏjõÂcõ nove odveÏtvõ sociaÂlnõÂho zabezpecÏenõÂ, nebude-li mezi
prÏõÂslusÏnyÂmi uÂrÏady dohodnuto jinak. Smlouva se nevztahuje na soustavy platne pro obeÏti vaÂlek a jejich naÂsledkuÊ.
CÏ la n e k 3
Tato smlouva se vztahuje na:
a) osoby, ktere podleÂhajõ nebo podleÂhaly praÂvnõÂm prÏedpisuÊm jednoho nebo obou smluvnõÂch staÂtuÊ,
b) na jine osoby, pokud odvozujõ sva praÂva od osob uvedenyÂch pod põÂsmenem a).
CÏ la n e k 4
NestanovõÂ-li tato smlouva daÂle jinak, budou obcÏane smluvnõÂch staÂtuÊ a jejich rodinnõ prÏõÂslusÏnõÂci postaveni prÏi
pouzÏõÂvaÂnõÂ praÂvnõÂch prÏedpisuÊ kazÏdeÂho z nich narovenÏ jeho vlastnõÂm staÂtnõÂm obcÏanuÊm.
Strana 2180
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 136 / 2000
CÏaÂstka 57
CÏ la n e k 5
(1) NestanovõÂ-li tato smlouva jinak, nesmõÂ byÂt naÂrok na daÂvky ± vyjma daÂvek uvedenyÂch v cÏlaÂnku 2 odstavci 1 pod body 6 azÏ 8 ± zamõÂtnut a tyto daÂvky kraÂceny, meÏneÏny, zastaveny nebo odnÏaty jen z duÊvodu, zÏe
opraÂvneÏna osoba ma pobyt nebo vykonaÂva vyÂdeÏlecÏnou cÏinnost na uÂzemõ druheÂho smluvnõÂho staÂtu.
(2) NestanovõÂ-li tato smlouva jinak, daÂvky vyplaÂcene podle teÂto smlouvy prvnõÂm smluvnõÂm staÂtem na uÂzemõÂ
druheÂho smluvnõÂho staÂtu budou vyplaÂceny teÂzÏ na uÂzemõ trÏetõÂho staÂtu za stejnyÂch podmõÂnek a ve stejne vyÂsÏi jako
obcÏanuÊm prvnõÂho staÂtu, kterÏõÂ majõÂ pobyt v tomto trÏetõÂm staÂteÏ.
 ST II
CÏ A
 N I PRA
 V N I C H P R
Ï EDPISU
Ê
P O U ZÏ IÂ VA
CÏ la n e k 6
Pokud cÏlaÂnek 7 nestanovõ neÏco jineÂho a ve smyslu cÏlaÂnku 8 nebylo dohodnuto jinak, vztahujõ se na vyÂdeÏlecÏneÏ cÏinne osoby praÂvnõ prÏedpisy smluvnõÂho staÂtu, na jehozÏ uÂzemõ je vyÂdeÏlecÏna cÏinnost vykonaÂvaÂna.
CÏ la n e k 7
(1) Je-li zameÏstnanec vyslaÂn zameÏstnavatelem se sõÂdlem na uÂzemõÂ jednoho smluvnõÂho staÂtu na uÂzemõÂ druheÂho smluvnõÂho staÂtu, vztahujõÂ se na neÏj azÏ do konce 24. kalendaÂrÏnõÂho meÏsõÂce po tomto vyslaÂnõÂ praÂvnõÂ prÏedpisy
prvnõÂho smluvnõÂho staÂtu tak, jako by byl jesÏteÏ zameÏstnaÂn na jeho uÂzemõÂ.
(2) Je-li zameÏstnanec leteckeÂ, zÏeleznicÏnõÂ, silnicÏnõÂ nebo rÏõÂcÏnõÂ dopravnõÂ spolecÏnosti zajisÏt'ujõÂcõÂ mezinaÂrodnõÂ
dopravu na uÂzemõÂ obou smluvnõÂch staÂtuÊ vysõÂlaÂn zameÏstnavatelem se sõÂdlem na uÂzemõÂ jednoho smluvnõÂho staÂtu
z jeho uÂzemõÂ na uÂzemõÂ druheÂho smluvnõÂho staÂtu, vztahujõÂ se na neÏj i nadaÂle praÂvnõÂ prÏedpisy prvnõÂho smluvnõÂho
staÂtu tak, jako by byl jesÏteÏ zameÏstnaÂn na jeho uÂzemõÂ.
(3) Za zameÏstnance vyslaneÂho na uÂzemõÂ druheÂho smluvnõÂho staÂtu ve smyslu prÏedchozõÂch odstavcuÊ 1 a 2 se
nepovazÏuje zameÏstnanec, ktery ma na uÂzemõ druheÂho smluvnõÂho staÂtu trvaly pobyt; to neplatõÂ, maÂ-li zameÏstnanec uvedeno v pracovnõ smlouveÏ mõÂsto vyÂkonu praÂce na uÂzemõ prvnõÂho smluvnõÂho staÂtu.
(4) StaÂtnõ uÂrÏednõÂci a osoby za takove povazÏovane vyslanõ z jednoho smluvnõÂho staÂtu na uÂzemõ druheÂho
smluvnõÂho staÂtu podleÂhajõÂ praÂvnõÂm prÏedpisuÊm prvnõÂho smluvnõÂho staÂtu.
(5) PosaÂdka naÂmorÏnõ lodi, jakozÏ i jine osoby zameÏstnane na naÂmorÏnõ lodi nikoliv jen prÏechodneÏ podleÂhajõÂ
praÂvnõÂm prÏedpisuÊm smluvnõÂho staÂtu, pod jehozÏ vlajkou lod' pluje.
CÏ la n e k 8
Na spolecÏnou zÏaÂdost zameÏstnance a jeho zameÏstnavatele nebo osoby samostatneÏ vyÂdeÏlecÏneÏ cÏinne mohou
prÏõÂslusÏne uÂrÏady obou smluvnõÂch staÂtuÊ po dohodeÏ stanovit vyÂjimky z cÏlaÂnkuÊ 6 a 7.
 ST III
CÏ A
 SÏTNI USTANOVENI PRO JEDNOTLIVA
 ODVEÏTVIÂ
ZVLA
 LNI H O Z A B E Z P E CÏ E N I A D A
 VK Y
S OCI A
K A P I T O L A P RV NIÂ
Ï STVIÂ
NEMOC A MATER
CÏ la n e k 9
Je-li pro vznik, trvaÂnõÂ cÏi obnovenõÂ naÂroku na daÂvku podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ neÏktereÂho ze smluvnõÂch staÂtuÊ
potrÏebna urcÏita doba pojisÏteÏnõÂ, prÏihleÂdne nositel v nezbytneÂm rozsahu i k dobaÂm obdobneÂho neprÏekryÂvajõÂcõÂho se
pojisÏteÏnõÂ zõÂskaneÂho podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ druheÂho smluvnõÂho staÂtu.
CÏaÂstka 57
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 136 / 2000
Strana 2181
K A P I T O L A D R U H AÂ
Ê CHODY INVALIDNIÂ, STAROBNIÂ, POZU
Ê STALYÂCH, VDOVSKEÂ, VDOVECKEÂ A SIROTCÏIÂ
DU
O ddõ l 1 ± spolecÏna ustanovenõÂ
CÏ l a ne k 1 0
ZaÂvisõÂ-li podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ jednoho smluvnõÂho staÂtu vznik, zachovaÂnõÂ nebo obnovenõÂ naÂroku na
daÂvku na existenci nebo zõÂskaÂnõ urcÏityÂch dob pojisÏteÏnõÂ, musõ prÏõÂslusÏny nositel tohoto smluvnõÂho staÂtu, je-li to
nezbytneÂ, prÏihleÂdnout i k existenci nebo dobaÂm odpovõÂdajõÂcõÂho pojisÏteÏnõÂ zõÂskanyÂm podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ
druheÂho smluvnõÂho staÂtu tak, jako by se jednalo o pojisÏteÏnõÂ podle jeho praÂvnõÂch prÏedpisuÊ.
CÏ l a ne k 1 1
Jsou-li podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ jednoho smluvnõÂho staÂtu splneÏny podmõÂnky naÂroku na daÂvku i bez prÏihleÂdnutõ k dobaÂm pojisÏteÏnõ zõÂskanyÂm podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ druheÂho smluvnõÂho staÂtu, stanovõ prÏõÂslusÏny nositel
prvnõÂho smluvnõÂho staÂtu daÂvku vyÂlucÏneÏ na zaÂkladeÏ dob pojisÏteÏnõÂ zõÂskanyÂch podle jeho praÂvnõÂch prÏedpisuÊ.
CÏ l a ne k 1 2
Pokud naÂrok na daÂvku podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ jednoho smluvnõÂho staÂtu muÊzÏe vzniknout pouze s prÏihleÂdnutõÂm k dobaÂm pojisÏteÏnõÂ zõÂskanyÂm podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ druheÂho smluvnõÂho staÂtu, berou se tyto doby v uÂvahu
pouze v nezbytneÂm rozsahu, prÏicÏemzÏ:
1. DaÂvka, jejõÂzÏ vyÂsÏe zaÂvisõÂ na deÂlce pojisÏteÏnõÂ, se stanovõÂ vyÂhradneÏ v rozsahu odpovõÂdajõÂcõÂm dobaÂm pojisÏteÏnõÂ
zõÂskanyÂm vyÂlucÏneÏ podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ prvnõÂho smluvnõÂho staÂtu.
2. DaÂvky nebo cÏaÂsti daÂvek, jejichzÏ vyÂsÏe nenõ zaÂvisla na deÂlce pojisÏteÏnõÂ, se stanovõ v pomeÏru dob zõÂskanyÂch
vyÂlucÏneÏ podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ prvnõÂho smluvnõÂho staÂtu ke 30 letuÊm, nejvyÂsÏe vsÏak do plne daÂvky; to neplatõ pro
daÂvky nebo cÏaÂsti daÂvek poskytovanyÂch k zajisÏteÏnõÂ minimaÂlnõÂho prÏõÂjmu.
3. Doby prÏicÏõÂtane k dobaÂm pojisÏteÏnõ po vzniku invalidity pro stanovenõ daÂvek podmõÂneÏnyÂch dlouhodobeÏ
neprÏõÂznivyÂm zdravotnõÂm stavem a daÂvek pozuÊstalyÂch se hodnotõÂ v pomeÏru dob pojisÏteÏnõÂ zõÂskanyÂch vyÂlucÏneÏ
podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ prvnõÂho smluvnõÂho staÂtu ke dveÏma trÏetinaÂm dob, ktere uplynuly mezi 16. rokem veÏku
dotycÏne osoby a vznikem invalidity cÏi uÂmrtõÂm, nejvyÂsÏe vsÏak do plneÂho dopocÏtu.
CÏ l a ne k 1 3
(1) Nedosahuje-li doba pojisÏteÏnõ zõÂskana podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ jednoho smluvnõÂho staÂtu dvanaÂcti meÏsõÂcuÊ
a nevznikne-li na jejõÂm zaÂkladeÏ naÂrok na daÂvku, nositel tohoto smluvnõÂho staÂtu daÂvku neprÏiznaÂ. Tyto doby
zapocÏte nositel druheÂho smluvnõÂho staÂtu, jako by se jednalo o doby pojisÏteÏnõ zõÂskane podle jeho praÂvnõÂch
prÏedpisuÊ.
(2) Nedosahuje-li doba pojisÏteÏnõ zõÂskana podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ ani jednoho ze smluvnõÂch staÂtuÊ dvanaÂcti
meÏsõÂcuÊ a naÂrok proto nevznikne v zÏaÂdneÂm z nich, zapocÏte vsÏechny tyto doby nositel toho smluvnõÂho staÂtu, podle
jehozÏ praÂvnõÂch prÏedpisuÊ by soucÏtem teÏchto dob byla potrÏebna doba pojisÏteÏnõ splneÏna. Pokud by takto byla
splneÏna podmõÂnka naÂroku na daÂvku v obou smluvnõÂch staÂtech, zapocÏte vsÏechny doby jen nositel toho smluvnõÂho
staÂtu, podle jehozÏ praÂvnõÂch prÏedpisuÊ byla zõÂskaÂna doba delsÏõÂ.
(3) JestlizÏe podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ jednoho smluvnõÂho staÂtu zaÂvisõ vyÂsÏe daÂvek na pocÏtu rodinnyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ, prÏihleÂdne prÏõÂslusÏny nositel tohoto smluvnõÂho staÂtu take k rodinnyÂm prÏõÂslusÏnõÂkuÊm s trvalyÂm pobytem
na uÂzemõÂ druheÂho smluvnõÂho staÂtu.
CÏ l a ne k 1 4
(1) Ustanovenõ praÂvnõÂch prÏedpisuÊ jednoho smluvnõÂho staÂtu o kraÂcenõÂ, pozastavenõ cÏi zrusÏenõ daÂvek v prÏõÂpadech jejich soubeÏhu s jinyÂmi daÂvkami cÏi prÏõÂjmem nebo z duÊvodu vyÂkonu vyÂdeÏlecÏne cÏinnosti se uplatnÏujõ teÂzÏ ve
vztahu k prÏõÂjemcuÊm daÂvek zõÂskanyÂch podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ druheÂho smluvnõÂho staÂtu nebo osobaÂm majõÂcõÂm
prÏõÂjem cÏi vykonaÂvajõÂcõÂm vyÂdeÏlecÏnou cÏinnost na uÂzemõÂ druheÂho smluvnõÂho staÂtu.
(2) Pravidlo o kraÂcenõÂ, pozastavenõÂ cÏi zrusÏenõÂ daÂvek podle odstavce 1 neplatõÂ pro soubeÏh daÂvek stejneÂho
druhu prÏi invaliditeÏ, ve staÂrÏõÂ, pozuÊstalyÂm a prÏi pracovnõÂch uÂrazech a nemocech z povolaÂnõÂ poskytovanyÂch nositeli
obou smluvnõÂch staÂtuÊ.
(3) Pokud by pro soubeÏh daÂvek ruÊzneÂho druhu meÏlo byÂt soucÏasneÏ uplatneÏno kraÂcenõÂ daÂvek podle praÂvnõÂch
Strana 2182
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 136 / 2000
CÏaÂstka 57
prÏedpisuÊ obou smluvnõÂch staÂtuÊ, provede se pouze v rozsahu poloviny kraÂcenõÂ provaÂdeÏneÂho podle praÂvnõÂch
prÏedpisuÊ kazÏdeÂho ze smluvnõÂch staÂtuÊ.
(4) UstanovenõÂ praÂvnõÂch prÏedpisuÊ smluvnõÂho staÂtu o omezenõÂ naÂroku na daÂvky prÏi jejich soubeÏhu podle
odstavce 1 se nepouzÏijõÂ v prÏõÂpadech, pokud existuje v teÏchto prÏedpisech vyÂhodneÏjsÏõÂ uÂprava pro soubeÏh daÂvek ze
staÂtu, s nõÂmzÏ nebyla sjednaÂna smluvnõÂ uÂprava.
Od dõÂ l 2 ± zvlaÂsÏtnõÂ ustanovenõÂ
PouzÏõÂvaÂnõ praÂvnõÂch prÏedpisuÊ CÏeske republiky
CÏ l a ne k 1 5
(1) PodmõÂnkou vzniku naÂroku na plny invalidnõ duÊchod osobaÂm, ktere pro svuÊj dlouhodobeÏ neprÏõÂznivyÂ
zdravotnõ stav vznikly prÏed dosazÏenõÂm osmnaÂcti let veÏku nebyly uÂcÏastne pojisÏteÏnõÂ, je trvaly pobyt na uÂzemõÂ
CÏeske republiky.
(2) PrÏi stanovenõ vymeÏrÏovacõÂho zaÂkladu pro vyÂpocÏet duÊchodu se doby pojisÏteÏnõ zõÂskane podle praÂvnõÂch
prÏedpisuÊ Litevske republiky vylucÏujõÂ.
PouzÏõÂvaÂnõ praÂvnõÂch prÏedpisuÊ Litevske republiky
CÏ l a ne k 1 6
PrÏi stanovenõ vyÂsÏe duÊchodu se vypocÏõÂtaÂva koeficient pojisÏt'ovacõÂch prÏõÂjmuÊ osob jen z dob pojisÏteÏnõÂ, ktereÂ
byly zõÂskaÂny podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ Litevske republiky.
Ï ETIÂ
KAPITOLA TR
PRACOVNIÂ UÂRAZY A NEMOCI Z POVOLAÂNIÂ
CÏ l a ne k 1 7
Pro poskytovaÂnõÂ daÂvek v prÏõÂpadeÏ pracovnõÂch uÂrazuÊ a nemocõÂ z povolaÂnõÂ platõÂ analogicky ustanovenõÂ teÂto
smlouvy o duÊchodech, jakozÏ i naÂsledujõÂcõÂ cÏlaÂnky teÂto kapitoly.
CÏ l a ne k 1 8
DaÂvky v prÏõÂpadeÏ pracovnõÂho uÂrazu a nemoci z povolaÂnõÂ poskytuje nositel toho smluvnõÂho staÂtu, jehozÏ
praÂvnõÂm prÏedpisuÊm podleÂhala osoba v dobeÏ pracovnõÂho uÂrazu nebo v dobeÏ, kdy naposledy vykonaÂvala cÏinnost
majõÂcõ za naÂsledek vznik nemoci z povolaÂnõÂ. Nositel druheÂho smluvnõÂho staÂtu poskytuje jen takove daÂvky, jezÏ by
byl povinen poskytovat podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ tohoto smluvnõÂho staÂtu a teÂto smlouvy v prÏõÂpadeÏ uÂrazuÊ a nemocõÂ
z obecnyÂch prÏõÂcÏin.
CÏ l a ne k 1 9
StanovõÂ-li praÂvnõÂ prÏedpisy jednoho smluvnõÂho staÂtu, zÏe se daÂvky pro nemoc z povolaÂnõÂ poskytujõÂ, jen kdyzÏ
cÏinnost, ktera nemoc muÊzÏe zpuÊsobit, byla vykonaÂvaÂna po urcÏitou minimaÂlnõ dobu, pak prÏõÂslusÏny nositel tohoto
smluvnõÂho staÂtu prÏihlõÂzÏõ ± pokud je to nezbytne ± k dobaÂm vykonaÂvaÂnõ takove cÏinnosti, beÏhem kteryÂch pro ni
platily praÂvnõÂ prÏedpisy druheÂho smluvnõÂho staÂtu.
CÏ l a ne k 2 0
OsobeÏ, ktera pobõÂrala nebo pobõÂra daÂvky pro nemoc z povolaÂnõ k tõÂzÏi prÏõÂslusÏneÂho nositele jednoho smluvnõÂho staÂtu a poteÂ, co vykonaÂva cÏinnost, ktera take podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ druheÂho smluvnõÂho staÂtu muÊzÏe
zpuÊsobit nemoc z povolaÂnõÂ, uplatnÏuje naÂrok na daÂvky z duÊvodu zhorsÏenõÂ nemoci u nositele druheÂho smluvnõÂho
staÂtu,
a) daÂvky poskytuje nadaÂle nositel prvnõÂho smluvnõÂho staÂtu podle jeho praÂvnõÂch prÏedpisuÊ bez prÏihleÂdnutõÂ ke
zhorsÏenõÂ nemoci, a
b) nositel druheÂho smluvnõÂho staÂtu poskytne daÂvku ve vyÂsÏi rozdõÂlu mezi daÂvkou naÂlezÏejõÂcõÂ po zhorsÏenõÂ nemoci
a daÂvkou, kterou by byl povinen poskytovat podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ druheÂho smluvnõÂho staÂtu prÏed zhorsÏenõÂm nemoci.
CÏaÂstka 57
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 136 / 2000
Strana 2183
KAP ITOL A CÏ T VRTAÂ
Ï EBNEÂ
POHR
CÏ l a ne k 2 1
NaÂrok na pohrÏebne a na jeho vyÂplatu se stanovõ vyÂlucÏneÏ podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ kazÏdeÂho smluvnõÂho staÂtu.
CÏ l a ne k 2 2
JestlizÏe podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ jednoho smluvnõÂho staÂtu zaÂvisõÂ zõÂskaÂnõÂ, zachovaÂnõÂ nebo obnovenõÂ naÂroku
na pohrÏebne na splneÏnõ urcÏite doby pojisÏteÏnõÂ, prÏõÂslusÏny nositel tohoto smluvnõÂho staÂtu, je-li to nezbytneÂ, prÏihleÂdne i k dobeÏ pojisÏteÏnõ zõÂskane podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ druheÂho smluvnõÂho staÂtu.
CÏ l a ne k 2 3
Vznikne-li naÂrok na pohrÏebne podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ obou smluvnõÂch staÂtuÊ, je prÏõÂslusÏnyÂm k poskytnutõÂ
pohrÏebneÂho nositel toho smluvnõÂho staÂtu, na jehozÏ uÂzemõ meÏl zemrÏely trvaly pobyt.
K A P I T O L A PAÂ TAÂ
NEZAMEÏSTNANOST
CÏ l a ne k 2 4
(1) JestlizÏe podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ jednoho smluvnõÂho staÂtu zaÂvisõ zõÂskaÂnõÂ, zachovaÂnõ nebo obnovenõ naÂroku na daÂvky v nezameÏstnanosti na splneÏnõ urcÏite doby pojisÏteÏnõÂ, prÏõÂslusÏny nositel tohoto smluvnõÂho staÂtu, je-li
to nezbytneÂ, prÏihleÂdne i k dobeÏ pojisÏteÏnõ zõÂskane podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ druheÂho smluvnõÂho staÂtu.
(2) PodmõÂnkou vzniku naÂroku na daÂvku vuÊcÏi nositeli smluvnõÂho staÂtu, jehozÏ praÂvnõÂm prÏedpisuÊm nezameÏstnany naposledy podleÂhal, je, zÏe v poslednõÂch 12 meÏsõÂcõÂch prÏed uplatneÏnõÂm naÂroku na daÂvku se na neÏj nejmeÂneÏ po
dobu 26 tyÂdnuÊ vztahovaly praÂvnõÂ prÏedpisy o daÂvkaÂch v nezameÏstnanosti tohoto smluvnõÂho staÂtu.
(3) PodmõÂnka minimaÂlnõ doby 26 tyÂdnuÊ stanovena v prÏedchozõÂm odstavci neplatõ pro ty nezameÏstnaneÂ
osoby, jejichzÏ zameÏstnaÂnõ dohodnute na delsÏõ nezÏ uvedenou dobu skoncÏilo bez jejich zavineÏnõ drÏõÂve nebo majõÂ
trvaly pobyt na uÂzemõ smluvnõÂho staÂtu, podle jehozÏ praÂvnõÂch prÏedpisuÊ uplatnÏujõ naÂrok na daÂvku.
CÏ l a ne k 2 5
(1) ZõÂskaÂ-li naÂrok na daÂvky v nezameÏstnanosti podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ jednoho smluvnõÂho staÂtu osoba
s trvalyÂm pobytem na uÂzemõ druheÂho smluvnõÂho staÂtu, pak bude tyto daÂvky vyplaÂcet prÏõÂslusÏny nositel prvnõÂho
smluvnõÂho staÂtu podle jeho praÂvnõÂch prÏedpisuÊ za prÏedpokladu, zÏe opraÂvneÏna osoba v souladu s prÏedpisy o pobytu
cizincuÊ zuÊstane na uÂzemõÂ tohoto staÂtu, bude k dispozici jeho nositeli v mõÂsteÏ poslednõÂho zameÏstnaÂnõÂ a bude
splnÏovat dalsÏõ podmõÂnky pro pobõÂraÂnõ daÂvek stanovene pro obcÏany s trvalyÂm pobytem v tomto staÂteÏ.
(2) JestlizÏe se osoba uvedena v odstavci 1 vraÂtõ nebo prÏesteÏhuje na uÂzemõ druheÂho smluvnõÂho staÂtu a bude
splnÏovat dalsÏõ podmõÂnky pro pobõÂraÂnõ daÂvek stanovene podle jeho praÂvnõÂch prÏedpisuÊ, bude tyto daÂvky poskytovat ke sve tõÂzÏi nositel tohoto druheÂho smluvnõÂho staÂtu.
(3) Pro stanovenõ vyÂsÏe daÂvky podle odstavce 2 bere nositel staÂtu, v neÏmzÏ ma opraÂvneÏna osoba trvaly pobyt,
v uÂvahu pouze vyÂdeÏlky z naposledy vykonaÂvane cÏinnosti teÂto osoby na uÂzemõ tohoto staÂtu a ± pokud by
takovyÂch nebylo nebo nedosahovaly uÂrovneÏ minimaÂlnõÂ mzdy ± daÂvka se vymeÏrÏõÂ z minimaÂlnõÂ mzdy stanoveneÂ
praÂvnõÂmi prÏedpisy tohoto staÂtu.
CÏ l a ne k 2 6
(1) JestlizÏe podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ jednoho smluvnõÂho staÂtu zaÂvisõ vyÂsÏe daÂvek na pocÏtu rodinnyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ, prÏihleÂdne prÏõÂslusÏny nositel tohoto smluvnõÂho staÂtu take k rodinnyÂm prÏõÂslusÏnõÂkuÊm s trvalyÂm pobytem
na uÂzemõÂ druheÂho smluvnõÂho staÂtu.
(2) Do te doby, dokud osoba ma naÂrok na daÂvku podle cÏlaÂnku 25 odstavce 1, nevznikne jõ naÂrok na daÂvku
dle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ smluvnõ strany, na jejõÂmzÏ uÂzemõ ma trvaly pobyt.
(3) Doba vyplaÂcenõÂ daÂvek v nezameÏstnanosti nositelem jednoho smluvnõÂho staÂtu se snõÂzÏõÂ o dobu, po kterou
Strana 2184
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 136 / 2000
CÏaÂstka 57
osoba pobõÂrala tyto daÂvky od nositele druheÂho smluvnõÂho staÂtu v pruÊbeÏhu poslednõÂch dvanaÂcti meÏsõÂcuÊ prÏed
uplatneÏnõÂm naÂroku na daÂvky vuÊcÏi nositeli prveÂho smluvnõÂho staÂtu.
KAPIT OLA SÏ ESTAÂ
Ï IÂDAVKY
RODINNEÂ PR
CÏ l a ne k 2 7
NaÂrok na rodinne prÏõÂdavky a na jejich vyÂplatu se stanovõ vyÂlucÏneÏ podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ kazÏdeÂho smluvnõÂho staÂtu.
CÏ l a ne k 2 8
JestlizÏe podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ jednoho smluvnõÂho staÂtu zaÂvisõÂ zõÂskaÂnõÂ, zachovaÂnõÂ nebo obnovenõÂ naÂroku
na rodinne prÏõÂdavky na splneÏnõ urcÏite doby pojisÏteÏnõÂ, prÏõÂslusÏny nositel tohoto smluvnõÂho staÂtu, je-li to nezbytneÂ,
prÏihleÂdne i k dobeÏ pojisÏteÏnõ zõÂskane podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ druheÂho smluvnõÂho staÂtu.
CÏ l a ne k 2 9
Jsou-li splneÏny podmõÂnky pro poskytnutõÂ rodinnyÂch prÏõÂdavkuÊ v obou smluvnõÂch staÂtech, poskytnou se
rodinne prÏõÂdavky na zaÂkladeÏ praÂvnõÂch prÏedpisuÊ smluvnõÂho staÂtu, na jehozÏ uÂzemõ ma opraÂvneÏna osoba trvalyÂ
pobyt.
 ST IV
CÏ A
 USTANOVENIÂ
Ê ZNA
RU
CÏ l a ne k 3 0
(1) PrÏõÂslusÏne uÂrÏady smluvnõÂch staÂtuÊ upravõ postupy a prÏijmou opatrÏenõ k provaÂdeÏnõ teÂto smlouvy.
(2) PrÏõÂslusÏne uÂrÏady zejmeÂna:
a) sjednajõÂ pro pouzÏõÂvaÂnõÂ teÂto smlouvy provaÂdeÏcõÂ ujednaÂnõÂ;
b) informujõÂ se vzaÂjemneÏ o zmeÏnaÂch praÂvnõÂch prÏedpisuÊ jejich staÂtuÊ;
c) oznacÏõ stycÏna mõÂsta k ulehcÏenõ styku mezi nositeli obou smluvnõÂch staÂtuÊ.
CÏ l a ne k 3 1
(1) Nositele a uÂrÏady smluvnõÂch staÂtuÊ si poskytujõ navzaÂjem pomoc prÏi provaÂdeÏnõ teÂto smlouvy a budou
jednat tak, jako by se jednalo o pouzÏitõÂ jejich vlastnõÂch praÂvnõÂch prÏedpisuÊ. Tato pomoc je bezplatnaÂ.
(2) Nositele si vzaÂjemneÏ uznaÂvajõ doklady vydaÂvane prÏõÂslusÏnyÂmi orgaÂny druheÂho smluvnõÂho staÂtu; o posouzenõ zdravotnõÂho stavu nebo stupneÏ invalidity vsÏak rozhoduje vyÂlucÏneÏ nositel smluvnõÂho staÂtu, ktery je prÏõÂslusÏnyÂ
k poskytovaÂnõÂ daÂvek. PrÏitom muÊzÏe prÏihleÂdnout ke zpraÂvaÂm a leÂkarÏskyÂm posudkuÊm zaslanyÂm nositelem druheÂho
smluvnõÂho staÂtu.
(3) LeÂkarÏska vysÏetrÏenõÂ, jejichzÏ provedenõ je pozÏadovaÂno praÂvnõÂmi prÏedpisy jednoho smluvnõÂho staÂtu a tyÂkajõÂ
se osoby zdrzÏujõÂcõ se na uÂzemõ druheÂho smluvnõÂho staÂtu, budou na zÏaÂdost prÏõÂslusÏneÂho nositele zajisÏteÏna nositelem v mõÂsteÏ pobytu takove osoby na uÂzemõ druheÂho staÂtu, a to bez vzaÂjemne uÂhrady naÂkladuÊ.
CÏ l a ne k 3 2
(1) Osvobozenõ nebo snõÂzÏenõ spraÂvnõÂch poplatkuÊ stanovena praÂvnõÂmi prÏedpisy jednoho smluvnõÂho staÂtu pro
listiny a jine doklady, ktere se podle teÏchto praÂvnõÂch prÏedpisuÊ prÏedklaÂdajõÂ, platõ take pro odpovõÂdajõÂcõ listiny a jineÂ
doklady, ktere se prÏedklaÂdajõ podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ druheÂho smluvnõÂho staÂtu prÏi provaÂdeÏnõ teÂto smlouvy.
(2) PrÏõÂslusÏne uÂrÏady nebo nositele obou smluvnõÂch staÂtuÊ upustõ u listin a jinyÂch dokladuÊ prÏedklaÂdanyÂch prÏi
provaÂdeÏnõÂ teÂto smlouvy od jejich oveÏrÏovaÂnõÂ diplomatickyÂmi nebo konzulaÂrnõÂmi uÂrÏady.
CÏaÂstka 57
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 136 / 2000
Strana 2185
CÏ l a ne k 3 3
(1) Nositele a uÂrÏady jednoho smluvnõÂho staÂtu nesmeÏjõ odmõÂtnout podaÂnõ nebo jine põÂsemnosti z duÊvodu, zÏe
jsou sepsaÂny v uÂrÏednõÂm jazyce druheÂho smluvnõÂho staÂtu.
(2) PrÏi provaÂdeÏnõ teÂto smlouvy se mohou nositele a uÂrÏady navzaÂjem a se zuÂcÏastneÏnyÂmi osobami nebo jejich
zaÂstupci styÂkat prÏõÂmo nebo jednat prostrÏednictvõÂm stycÏnyÂch mõÂst.
CÏ l a ne k 3 4
(1) ZÏaÂdosti, prohlaÂsÏenõ a opravne prostrÏedky, ktere majõ byÂt podaÂny podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ jednoho
smluvnõÂho staÂtu v urcÏite lhuÊteÏ spraÂvnõÂmu orgaÂnu, soudu nebo nositeli, platõ za podane ve lhuÊteÏ, jestlizÏe beÏhem
stejne lhuÊty byly podaÂny u prÏõÂslusÏneÂho orgaÂnu, soudu nebo nositele druheÂho smluvnõÂho staÂtu.
(2) ZÏaÂdost o daÂvku podana podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ jednoho smluvnõÂho staÂtu se povazÏuje za zÏaÂdost o odpovõÂdajõÂcõ daÂvku podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ druheÂho smluvnõÂho staÂtu. To vsÏak neplatõÂ, pokud zÏadatel vyÂslovneÏ
pozÏaduje, aby prÏiznaÂnõÂ daÂvky ve staÂrÏõÂ podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ jednoho smluvnõÂho staÂtu bylo odlozÏeno.
CÏ l a ne k 3 5
Platby do druheÂho smluvnõÂho staÂtu vyplyÂvajõÂcõÂ z provaÂdeÏnõÂ teÂto smlouvy se uskutecÏnÏujõÂ ve volneÏ smeÏnitelnyÂch meÏnaÂch.
CÏ l a ne k 3 6
RozdõÂlnosti ve vyÂkladu a spory vznikle prÏi provaÂdeÏnõ teÂto smlouvy, ktere nebudou moci vyrÏesÏit prÏõÂslusÏneÂ
uÂrÏady smluvnõÂch staÂtuÊ, budou prÏedmeÏtem jednaÂnõÂ smluvnõÂch staÂtuÊ.
 ST V
CÏ A
 A ZA
 VEÏRECÏNA
Â
Ï ECHODNA
USTANOVENIÂ PR
CÏ l a ne k 3 7
(1) Tato smlouva nezaklaÂda zÏaÂdne naÂroky na daÂvky za dobu prÏed jejõÂm vstupem v platnost.
(2) Tato smlouva se vztahuje take na pojistne prÏõÂpady, ktere nastaly prÏed jejõÂm vstupem v platnost, s vyÂjimkou prÏõÂpaduÊ zaklaÂdajõÂcõÂch naÂrok na jednoraÂzova plneÏnõÂ.
(3) Pro stanovenõ naÂrokuÊ na daÂvky podle teÂto smlouvy se prÏihleÂdne take k dobaÂm pojisÏteÏnõÂ, ktere byly
zõÂskaÂny prÏed vstupem teÂto smlouvy v platnost.
CÏ l a ne k 3 8
(1) DrÏõÂveÏjsÏõ rozhodnutõ vydana v oblastech upravovanyÂch touto smlouvou neodporujõ pouzÏõÂvaÂnõ teÂto
smlouvy.
(2) NaÂroky osob, jejichzÏ duÊchody byly vymeÏrÏeny prÏed vstupem v platnost teÂto smlouvy, budou na zÏaÂdost
znovu vymeÏrÏeny.
CÏ l a ne k 3 9
Pro naÂroky, ktere byly uplatneÏny na zaÂkladeÏ drÏõÂveÏjsÏõÂch pojistnyÂch prÏõÂpaduÊ podle cÏlaÂnku 37 odstavce 2
a cÏlaÂnku 38 odstavce 2, pocÏõÂnajõÂ lhuÊty k jejich uplatneÏnõÂ, jakozÏ i promlcÏecõÂ lhuÊty podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ
smluvnõÂch staÂtuÊ plynout nejdrÏõÂve od doby vstupu teÂto smlouvy v platnost.
CÏ l a ne k 4 0
(1) Tato smlouva podleÂha ratifikaci. RatifikacÏnõ listiny budou vymeÏneÏny co nejdrÏõÂve ve Vilniusu.
(2) Tato smlouva vstoupõÂ v platnost prvnõÂho dne meÏsõÂce naÂsledujõÂcõÂho po dni vyÂmeÏny ratifikacÏnõÂch listin.
(3) Tuto smlouvu lze zmeÏnit nebo doplnit na zaÂkladeÏ dohody smluvnõÂch staÂtuÊ. Takove zmeÏny nebo doplneÏnõ vstoupõ v platnost dnem, kdy si smluvnõ staÂty vymeÏnõ põÂsemne oznaÂmenõ o splneÏnõ podmõÂnek stanovenyÂch
praÂvnõÂmi prÏedpisy pro jejich vstup v platnost.
Strana 2186
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 136 / 2000
CÏaÂstka 57
CÏ l a ne k 4 1
(1) Tato smlouva se uzavõÂra na dobu neurcÏitou. KazÏdy ze smluvnõÂch staÂtuÊ vsÏak muÊzÏe smlouvu põÂsemneÏ
vypoveÏdeÏt. Platnost smlouvy skoncÏõÂ v takoveÂm prÏõÂpadeÏ uplynutõÂm 6 meÏsõÂcuÊ ode dne dorucÏenõÂ oznaÂmenõÂ o vyÂpoveÏdi druheÂmu smluvnõÂmu staÂtu.
(2) Bude-li tato smlouva vypoveÏzena, zuÊstaÂvajõ naÂroky zõÂskane podle jejõÂch ustanovenõ zachovaÂny.
DaÂno v Praze dne 27. kveÏtna 1999 ve dvou puÊvodnõÂch vyhotovenõÂch, kazÏde v jazyce cÏeskeÂm a litevskeÂm,
prÏicÏemzÏ obeÏ zneÏnõÂ majõÂ stejnou platnost.
Za CÏeskou republiku:
PhDr. VladimõÂr SÏpidla v. r.
Za Litevskou republiku:
Algimantas Rimkunas v. r.
1. mõÂstoprÏedseda vlaÂdy
a ministr praÂce a sociaÂlnõÂch veÏcõÂ
naÂmeÏstek
ministra zahranicÏnõÂch veÏcõÂ
CÏaÂstka 57
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 137 / 2000
Strana 2187
137
SDEÏ L E N IÂ
Ministerstva zahranicÏnõÂch veÏcõÂ
Ministerstvo zahranicÏnõÂch veÏcõÂ sdeÏluje, zÏe dne 11. rÏõÂjna 2000 byl v LimeÏ podepsaÂn Program vzdeÏlaÂvacõÂch,
veÏdeckyÂch a kulturnõÂch vyÂmeÏn mezi vlaÂdou CÏeske republiky a vlaÂdou PeruaÂnske republiky na leÂta 2001 ± 2003.
Program vstoupil v platnost na zaÂkladeÏ sveÂho cÏlaÂnku XXXIV dnem podpisu.
CÏeske zneÏnõ Programu se vyhlasÏuje soucÏasneÏ.
PROGRAM
vzdeÏlaÂvacõÂch, veÏdeckyÂch a kulturnõÂch vyÂmeÏn
mezi vlaÂdou CÏeske republiky a vlaÂdou PeruaÂnske republiky
na leÂta 2001 ± 2003
VlaÂda CÏeske republiky a vlaÂda PeruaÂnske republiky (daÂle jen ¹smluvnõ stranyª), vedeny prÏaÂnõÂm rozvõÂjet
a prohloubit soucÏasne prÏaÂtelske vztahy mezi obeÏma staÂty a podnõÂtit vzaÂjemne porozumeÏnõ mezi naÂrodem cÏeskyÂm
a peruaÂnskyÂm, a v souladu s Kulturnõ dohodou mezi vlaÂdou CÏeskoslovenske socialisticke republiky a vlaÂdou
PeruaÂnske republiky, podepsanou dne 14. rÏõÂjna 1974 v LimeÏ, se dohodly takto:
KulturnõÂ deÏdictvõÂ
CÏ l a n e k I
1. SmluvnõÂ strany v souladu s Dohodou UNESCO, podepsanou v ParÏõÂzÏi dne 14. listopadu 1974, a v souladu
se svyÂmi platnyÂmi praÂvnõÂmi rÏaÂdy budou spolupracovat za uÂcÏelem podpory a usnadneÏnõÂ navracenõÂ prÏedmeÏtuÊ
kulturnõÂho deÏdictvõÂ a zajisÏteÏnõÂ jejich uchovaÂnõÂ.
2. Smluvnõ strany budou podporovat prÏõÂme vztahy a spolupraÂci mezi svyÂmi orgaÂny staÂtnõ spraÂvy, jakozÏ
i spolupraÂci na mezinaÂrodnõÂm poli prÏi ochraneÏ, uchovaÂnõÂ, restaurovaÂnõÂ a navracenõÂ prÏedmeÏtuÊ kulturnõÂho deÏdictvõÂ
zejmeÂna v teÏchto oblastech:
a) kontrola nelegaÂlnõÂho dovozu prÏedmeÏtuÊ kulturnõÂho deÏdictvõ do staÂtu druhe smluvnõ strany,
b) vyÂmeÏna praÂvnõÂch prÏedpisuÊ z oblasti ochrany, uchovaÂnõÂ, restaurovaÂnõÂ a navracenõÂ prÏedmeÏtuÊ kulturnõÂho
deÏdictvõÂ vcÏetneÏ provaÂdeÏcõÂch prÏedpisuÊ,
c) provaÂdeÏnõÂ spolecÏnyÂch veÏdeckyÂch vyÂzkumuÊ spojenyÂch s uchovaÂnõÂm, ochranou a restaurovaÂnõÂm prÏedmeÏtuÊ
kulturnõÂho deÏdictvõÂ,
d) vytvaÂrÏenõÂ a aktualizovaÂnõÂ naÂrodnõÂch registruÊ kulturnõÂch pamaÂtek s vyuzÏitõÂm modernõÂch metod a technologiõÂ,
e) odborne vzdeÏlaÂvaÂnõ specialistuÊ a vyÂmeÏna odbornõÂkuÊ,
f) vyÂmeÏna informacõÂ o probleÂmech tyÂkajõÂcõÂch se nezaÂkonneÂho obchodu s kulturnõÂmi pamaÂtkami.
Kultura
CÏ l a ne k I I
SmluvnõÂ strany budou rozvõÂjet kontakty v oblasti kultury a umeÏnõÂ a budou podporovat prÏõÂmou spolupraÂci
mezi tvuÊrci, profesnõÂmi sdruzÏenõÂmi, kulturnõÂmi a umeÏleckyÂmi organizacemi a institucemi staÂtuÊ smluvnõÂch stran.
Budou podporovat uvaÂdeÏnõ literaÂrnõÂch, hudebnõÂch a dramatickyÂch deÏl i vyÂtvarne tvorby autoruÊ staÂtu druheÂ
smluvnõÂ strany dle umeÏleckyÂch plaÂnuÊ porÏadateluÊ.
CÏ l a n e k I I I
1. V oblasti divadla, hudby a tance budou smluvnõ strany podporovat vzaÂjemne kontakty souboruÊ a pozorovateluÊ na festivalech a souteÏzÏõÂch organizovanyÂch ve staÂteÏ druhe smluvnõ strany.
2. SmluvnõÂ strany budou podporovat uÂcÏast jednotlivcuÊ i souboruÊ na vyÂznamnyÂch hudebnõÂch, divadelnõÂch
Strana 2188
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 137 / 2000
CÏaÂstka 57
a folklornõÂch udaÂlostech porÏaÂdanyÂch ve staÂteÏ druhe smluvnõ strany dle dramaturgickyÂch plaÂnuÊ porÏadateluÊ, jakozÏ
i prÏõÂmou spolupraÂci souboruÊ, umeÏleckyÂch organizacõÂ a institucõÂ.
CÏ l a ne k I V
SmluvnõÂ strany budou podporovat rozvoj spolupraÂce v oblasti vyÂtvarneÂho umeÏnõÂ a usilovat o uvaÂdeÏnõÂ tvorby
umeÏlcuÊ staÂtu druhe smluvnõ strany. Za tõÂmto uÂcÏelem budou podporovat prÏõÂmou spolupraÂci mezi galeriemi,
muzei, prÏõÂpadneÏ jinyÂmi institucemi a organizacemi, ktere puÊsobõ v oblasti vyÂtvarneÂho umeÏnõÂ.
CÏ la ne k V
SmluvnõÂ strany budou podporovat prÏõÂmou spolupraÂci mezi autorskyÂmi svazy a kulturnõÂmi institucemi
v souladu s kompetencemi, jezÏ jim na uÂzemõÂ staÂtu smluvnõÂ strany prÏõÂslusÏõÂ.
CÏ l a ne k V I
SmluvnõÂ strany budou podporovat prÏõÂmou spolupraÂci mezi muzejnõÂmi pracovisÏti a institucemi zabyÂvajõÂcõÂmi
se ochranou a evidencõÂ kulturnõÂch pamaÂtek a s tõÂm spojenyÂmi aktivitami, jakyÂmi jsou zejmeÂna konference,
sympozia, vyÂstavy, dõÂlny, seminaÂrÏe aj.
CÏ la ne k VI I
Smluvnõ strany budou podporovat spolupraÂci institucõ puÊsobõÂcõÂch v oblasti pamaÂtkove peÂcÏe. Budou spolupracovat a prÏedaÂvat si zkusÏenosti v oblasti problematiky financovaÂnõ a ochrany pamaÂtek a pamaÂtkoveÏ chraÂneÏnyÂch
uÂzemõÂ. V raÂmci mezinaÂrodnõÂch organizacõÂ budou podporovat spolupraÂci mezi institucemi pro ochranu a restaurovaÂnõÂ umeÏleckyÂch pamaÂtek.
VlastnictvõÂ autorskyÂch praÂv
CÏ l a ne k V I I I
SmluvnõÂ strany budou spolupracovat na plneÏnõÂ zaÂvazkuÊ na uÂzemõÂ staÂtuÊ smluvnõÂch stran vyplyÂvajõÂcõÂch
z Bernske uÂmluvy o ochraneÏ literaÂrnõÂch a umeÏleckyÂch deÏl, podepsane v Bernu dne 8. zaÂrÏõ 1886, revidovaneÂ
v ParÏõÂzÏi dne 24. cÏervence 1971, UÂmluvy o ochraneÏ vyÂkonnyÂch umeÏlcuÊ, vyÂrobcuÊ zvukovyÂch zaÂznamuÊ a rozhlaÏ õÂmeÏ dne 26. rÏõÂjna 1961, a U
 mluvy o ochraneÏ vyÂrobcuÊ proti
sovyÂch a televiznõÂch organizacõÂ, podepsane v R
Ï
nedovoleneÂmu rozmnozÏovaÂnõ jejich zvukovyÂch zaÂznamuÊ, podepsane v ZeneveÏ dne 29. rÏõÂjna 1971.
SpolupraÂce
CÏ l a n e k I X
SmluvnõÂ strany budou podporovat spolupraÂci v oblasti neprofesionaÂlnõÂch umeÏleckyÂch aktivit a v oblasti
tradicÏnõ lidove kultury, zejmeÂna uÂcÏast neprofesionaÂlnõÂch souboruÊ na mezinaÂrodnõÂch akcõÂch na pozvaÂnõ organizaÂtoruÊ a v souladu s podmõÂnkami teÏchto akcõ a daÂle porÏaÂdaÂnõ vyÂstav a festivaluÊ neprofesionaÂlnõÂch umeÏleckyÂch
aktivit a tradicÏnõ lidove kultury.
CÏ l a ne k X
SmluvnõÂ strany budou podporovat spolupraÂci v oblasti deÏtskyÂch estetickyÂch aktivit, uÂcÏast folklornõÂch souboruÊ a vyÂtvarnyÂch artefaktuÊ na mezinaÂrodnõÂch akcõÂch, jakozÏ i prÏõÂmou spolupraÂci institucõÂ puÊsobõÂcõÂch v teÂto
oblasti a v oblasti vyÂchovy umeÏnõÂm a k umeÏnõÂ.
CÏ la ne k XI
SmluvnõÂ strany budou podporovat uÂcÏast na mezinaÂrodnõÂch filmovyÂch festivalech, prÏehlõÂdkaÂch a filmovyÂch
kulturnõÂch akcõÂch organizovanyÂch ve staÂtech smluvnõÂch stran a spolupraÂci mezi profesnõÂmi institucemi a asociacemi v oblasti kinematografie.
CÏaÂstka 57
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 137 / 2000
Strana 2189
CÏ l a ne k X I I
SmluvnõÂ strany budou podporovat spolupraÂci v oblasti hromadnyÂch sdeÏlovacõÂch prostrÏedkuÊ dohodnutou
mezi prÏõÂslusÏnyÂmi organizacemi staÂtuÊ smluvnõÂch stran.
CÏ la ne k X I I I
SmluvnõÂ strany budou podporovat vyÂmeÏnu zkusÏenostõÂ prÏi tvorbeÏ novyÂch praÂvnõÂch prÏedpisuÊ v oblasti meÂdiõÂ
a audiovize.
CÏ l a ne k X IV
Smluvnõ strany budou podporovat aktivity smeÏrÏujõÂcõ ke vzaÂjemne znalosti naÂrodnõÂch literatur a prÏõÂmou
spolupraÂci knihoven a vydavatelskyÂch institucõÂ. DaÂle budou spolupracovat v oblasti marketingu kraÂsne a odborneÂ
literatury na svyÂch vydavatelskyÂch trzõÂch.
VzdeÏlaÂvaÂnõÂ
CÏ l a ne k XV
SmluvnõÂ strany budou napomaÂhat rozvoji kontaktuÊ mezi kulturnõÂmi a vzdeÏlaÂvacõÂmi organizacemi CÏeskeÂ
republiky a Peru. RovneÏzÏ budou podporovat rozvoj vzaÂjemnyÂch kontaktuÊ i prostrÏednictvõÂm naÂvsÏteÏv svyÂch
vlaÂdnõÂch delegacõÂ s cõÂlem prÏispeÏt ke spolupraÂci obou naÂroduÊ a sÏõÂrÏenõÂ historie a soucÏasnosti svyÂch staÂtuÊ.
CÏ l a ne k X VI
SmluvnõÂ strany si budou vymeÏnÏovat odbornõÂky a techniky v oblasti vzdeÏlaÂvaÂnõÂ z ministerstev sÏkolstvõÂ svyÂch
staÂtuÊ a pedagogicke dokumenty k vzaÂjemneÂmu informovaÂnõ o procesech modernizace vzdeÏlaÂvacõ soustavy.
CÏ l a ne k XVI I
Bude vytvorÏena komise slozÏena ze zaÂstupcuÊ prÏõÂslusÏnyÂch orgaÂnuÊ cÏeske a peruaÂnske smluvnõ strany, kteraÂ
posoudõ doklady o vzdeÏlaÂnõ a doklady o veÏdeckyÂch hodnostech a titulech vydaÂvane na uÂzemõ staÂtuÊ smluvnõÂch
stran. Na zaÂkladeÏ doporucÏenõÂ komise smluvnõÂ strany prozkoumajõÂ mozÏnosti sjednaÂnõÂ dohody, na jejõÂmzÏ zaÂkladeÏ
by mohly byÂt pro akademicke uÂcÏely tyto doklady vzaÂjemneÏ uznaÂvaÂny.
CÏ l a ne k X V I I I
Pro usnadneÏnõ spolupraÂce mezi vzdeÏlaÂvacõÂmi institucemi smluvnõ strany urcÏõ prÏõÂslusÏne uÂrÏady, ktere budou na
pozÏaÂdaÂnõÂ zajisÏt'ovat vyÂmeÏnu informativnõÂho materiaÂlu a publikacõÂ o sÏkolskeÂm systeÂmu a o vysokyÂch sÏkolaÂch.
CÏ l a ne k XI X
Smluvnõ strany budou podneÏcovat sjednaÂvaÂnõ dohod, ktere budou podporovat vyÂmeÏnu zkusÏenostõ umozÏnÏujõÂcõ lepsÏõ vzaÂjemne poznaÂvaÂnõÂ. V tomto smyslu budou podporovat kontakty vysokosÏkolskyÂch vzdeÏlaÂvacõÂch
institucõÂ, ktere mohou uzavõÂrat prÏõÂme dohody zameÏrÏene na vyÂmeÏny ucÏiteluÊ a odbornõÂkuÊ k prÏednaÂsÏkaÂm, kursuÊm
a seminaÂrÏuÊm.
Absolventi
CÏ l a ne k X X
SmluvnõÂ strany si v raÂmci svyÂch mozÏnostõÂ nabõÂdnou oficiaÂlnõÂ cestou stipendia k postgraduaÂlnõÂmu a specializacÏnõÂmu studiu na univerzitaÂch a vysokyÂch sÏkolaÂch na zaÂsadaÂch reciprocity.
Strana 2190
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 137 / 2000
CÏaÂstka 57
VeÏda
Ï
C l a nek XXI
SmluvnõÂ strany budou podporovat spolupraÂci v oblasti veÏdy. V tomto smyslu budou napomaÂhat navazovaÂnõÂ
a rozvoji kontaktuÊ mezi prÏõÂslusÏnyÂmi orgaÂny svyÂch staÂtuÊ, jakozÏ i vyÂmeÏnaÂm odbornõÂkuÊ a/nebo vyÂzkumnyÂch
pracovnõÂkuÊ k studijnõÂm, vyÂzkumnyÂm a konzultacÏnõÂm pobytuÊm a k uÂcÏasti na veÏdeckyÂch setkaÂnõÂch mezinaÂrodnõÂho
charakteru, ktera se budou konat ve staÂtech smluvnõÂch stran.
CÏ l a ne k X XI I
1. Smluvnõ strany budou napomaÂhat rozvoji veÏdeckotechnicke spolupraÂce, ktera bude uskutecÏnÏovaÂna prostrÏednictvõÂm:
a) spolecÏnyÂch vyÂzkumnyÂch projektuÊ,
b) vyÂmeÏny veÏdeckyÂch a vyÂzkumnyÂch pracovnõÂkuÊ za uÂcÏelem prÏedaÂvaÂnõÂ veÏdeckyÂch a technickyÂch znalostõÂ
a zkusÏenostõÂ, provaÂdeÏnõ prÏednaÂsÏkove cÏinnosti a seznamovaÂnõ se s vyÂsledky veÏdy a techniky,
c) jinyÂch forem spolupraÂce, na nichzÏ se smluvnõÂ strany dohodnou diplomatickou cestou.
2. ProvaÂdeÏnõ veÏdeckotechnicke spolupraÂce bude na cÏeske straneÏ zajisÏt'ovat Ministerstvo sÏkolstvõÂ, mlaÂdezÏe
a teÏlovyÂchovy a na peruaÂnske straneÏ NaÂrodnõ rada veÏdy a techniky (CONCYTEC).
MlaÂdezÏ
Ï
C l a ne k X X I I I
SmluvnõÂ strany budou podporovat rozvoj stykuÊ mezi mlaÂdezÏnickyÂmi organizacemi za uÂcÏelem vyÂmeÏny
informacõÂ, zkusÏenostõÂ, urcÏenõÂ oblastõÂ spolupraÂce a mozÏnostõÂ vyÂmeÏn mlaÂdezÏe.
Sport
CÏ l a ne k X XI V
SmluvnõÂ strany budou napomaÂhat spolupraÂci v oblasti teÏlovyÂchovy a sportu; za tõÂm uÂcÏelem podporÏõÂ sjednaÂnõÂ
Dohody o spolupraÂci mezi Ministerstvem sÏkolstvõÂ, mlaÂdezÏe a teÏlovyÂchovy CÏeske republiky a PeruaÂnskyÂm institutem sportu.
CÏ l a nek XXV
SmluvnõÂ strany budou podporovat spolupraÂci a vyÂmeÏnu sportovcuÊ, sportovnõÂch delegacõÂ, treneÂruÊ a odbornõÂkuÊ stejneÏ jako uÂcÏast na dvoustrannyÂch souteÏzÏõÂch, vyÂmeÏnu informacõÂ o strukturÏe sportu a publikacõÂ o sportu.
KonkreÂtnõÂ aktivity jsou v kompetenci sportovnõÂch organizacõÂ staÂtuÊ smluvnõÂch stran.
OdbornõÂci
CÏ l a n e k XX VI
SmluvnõÂ strany si budou vymeÏnÏovat odbornõÂky z oblastõÂ uvedenyÂch v ustanovenõÂch tohoto Programu
o vzdeÏlaÂvaÂnõÂ, veÏdeÏ, mlaÂdezÏi a sportu. Celkova doba pobytuÊ neprÏesaÂhne deset (10) tyÂdnuÊ rocÏneÏ a jednotliveÂ
pobyty nebudou delsÏõÂ nezÏ cÏtrnaÂct (14) dnõÂ.
VsÏeobecne a financÏnõ podmõÂnky
CÏ l a ne k X X V I I
1. VysõÂlajõÂcõ smluvnõ strana prÏedlozÏõ kandidatury na stipendia podle cÏlaÂnku XX tohoto Programu na formulaÂrÏõÂch prÏijõÂmajõÂcõ smluvnõ strany obsahujõÂcõÂch i pozÏadavky na dokumentaci do 30. zaÂrÏõ pro cÏeske kandidaÂty
a do 31. brÏezna pro peruaÂnske kandidaÂty v roce, ktery prÏedchaÂzõ daneÂmu akademickeÂmu roku.
2. PrÏijõÂmajõÂcõÂ smluvnõÂ strana do trÏõÂ (3) meÏsõÂcuÊ po obdrzÏenõÂ dokumentace oznaÂmõÂ, zda navrzÏenõÂ kandidaÂti
byli prÏijati, naÂzev instituce, kde svuÊj pobyt uskutecÏnõÂ, datum jeho zahaÂjenõÂ a vyÂsÏi stipendia.
3. VysõÂlajõÂcõ smluvnõ strana sdeÏlõ prÏesne datum prÏõÂjezdu stipendistuÊ nejmeÂneÏ dva (2) tyÂdny prÏedem.
CÏaÂstka 57
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 137 / 2000
Strana 2191
CÏ l a n e k X X V I I I
1. VysõÂlajõÂcõÂ smluvnõÂ strana oznaÂmõÂ prÏijõÂmajõÂcõÂ smluvnõÂ straneÏ nejmeÂneÏ trÏi (3) meÏsõÂce prÏedem naÂvrh na
vyslaÂnõ osob (odbornõÂkuÊ, vyÂzkumnyÂch pracovnõÂkuÊ nebo jakeÂkoliv jine osoby nebo skupiny) podle tohoto Programu s vyÂjimkou osob vyslanyÂch podle cÏlaÂnku XX.
2. V naÂvrhu uprÏesnõÂ:
a) osobnõ uÂdaje a odborny zÏivotopis,
b) naÂvrh programu pobytu a termõÂnu jeho uskutecÏneÏnõÂ.
3. PrÏijõÂmajõÂcõÂ smluvnõÂ strana oznaÂmõÂ prÏijetõÂ naÂvrhu spolu s urcÏenõÂm data zahaÂjenõÂ pobytu nejmeÂneÏ
sÏest (6) tyÂdnuÊ prÏed plaÂnovanyÂm datem prÏõÂjezdu osob.
4. VysõÂlajõÂcõ smluvnõ strana oznaÂmõ prÏijõÂmajõÂcõ smluvnõ straneÏ prÏesne datum prÏõÂjezdu a zpuÊsob dopravy
trÏi (3) tyÂdny prÏed plaÂnovanyÂm prÏõÂjezdem osob.
CÏ l a ne k X X I X
1. SmluvnõÂ strany budou napomaÂhat rozvoji vyÂmeÏn osob a realizaci spolecÏnyÂch aktivit uskutecÏnÏovanyÂch
spolecÏnostmi, institucemi a sdruzÏenõÂmi staÂtuÊ smluvnõÂch stran a zavazujõÂ se, zÏe prÏevezmou odpoveÏdnost za naÂklady v souladu se svyÂmi financÏnõÂmi mozÏnostmi.
2. PodmõÂnky vyÂmeÏn a dalsÏõÂ podrobnosti budou stanoveny v kazÏdeÂm konkreÂtnõÂm prÏõÂpadeÏ diplomatickou
cestou.
ZaÂveÏrecÏna ustanovenõÂ
CÏ l a n e k XX X
Tento Program nevylucÏuje mozÏnost uskutecÏneÏnõÂ dalsÏõÂch akcõÂ a vyÂmeÏn, jejichzÏ realizaci v oblasti kultury,
vzdeÏlaÂvaÂnõÂ, veÏdy, mlaÂdezÏe a sportu budou smluvnõÂ strany povazÏovat za duÊlezÏitou. Na teÏchto aktivitaÂch se musõÂ
smluvnõÂ strany dohodnout diplomatickou cestou.
CÏ l a nek XXXI
Smluvnõ strany usnadnõ cesty osob, skupin a vyÂmeÏny prÏedpoklaÂdane tõÂmto Programem a budou se snazÏit
zajistit nejvyÂhodneÏjsÏõÂ podmõÂnky pro uskutecÏneÏnõÂ teÏchto naÂvsÏteÏv a vyÂmeÏn.
CÏ l a ne k X X X I I
ZaÂstupci smluvnõÂch stran se budou setkaÂvat jednou rocÏneÏ nebo diplomatickou cestou vyhodnotõÂ plneÏnõÂ
tohoto Programu.
CÏ l a ne k X X X I I I
1. Koordinace vsÏech aktivit se uskutecÏnõÂ diplomatickou cestou.
2. JakeÂkoliv pochybnosti, probleÂmy nebo obtõÂzÏe, ktere vzniknou prÏi vyÂkladu nebo provaÂdeÏnõ tohoto Programu, budou smluvnõ strany rÏesÏit diplomatickou cestou.
CÏ la ne k X X X I V
Tento Program vstupuje v platnost dnem podpisu a zuÊstane v platnosti do 31. prosince 2003. Po vzaÂjemneÂ
dohodeÏ smluvnõÂch stran diplomatickou cestou muÊzÏe byÂt platnost prodlouzÏena o jeden (1) rok.
DaÂno v LimeÏ dne 11. rÏõÂjna 2000 ve dvou puÊvodnõÂch vyhotovenõÂch, kazÏde v jazyce cÏeskeÂm a sÏpaneÏlskeÂm,
prÏicÏemzÏ obeÏ zneÏnõÂ majõÂ stejnou platnost.
Za vlaÂdu CÏeske republiky:
Mgr. Eduard Zeman v. r
Za vlaÂdu PeruaÂnske republiky:
Luis Federico Salas Guevara Schultz v. r.
ministr sÏkolstvõÂ,
mlaÂdezÏe a teÏlovyÂchovy
prÏedseda vlaÂdy
a ministr sÏkolstvõÂ
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 138 / 2000
Strana 2192
CÏaÂstka 57
138
SDEÏ L E N IÂ
Ministerstva zahranicÏnõÂch veÏcõÂ
Ministerstvo zahranicÏnõÂch veÏcõÂ sdeÏluje, zÏe dne 13. brÏezna 2000 bylo v Mexiku, D. F., podepsaÂno UjednaÂnõÂ
mezi Ministerstvem zemeÏdeÏlstvõ CÏeske republiky a Ministerstvem zemeÏdeÏlstvõÂ, zÏivocÏisÏne vyÂroby a rozvoje
venkova SpojenyÂch staÂtuÊ mexickyÂch v oblasti fytosanitaÂrnõÂ.
UjednaÂnõÂ vstoupilo v platnost na zaÂkladeÏ sveÂho cÏlaÂnku XVI dnem podpisu.
CÏeske zneÏnõ UjednaÂnõ se vyhlasÏuje soucÏasneÏ.
 NIÂ
U J E DN A
mezi
Ministerstvem zemeÏdeÏlstvõ CÏeske republiky a
Ministerstvem zemeÏdeÏlstvõÂ, zÏivocÏisÏne vyÂroby a rozvoje venkova
SpojenyÂch staÂtuÊ mexickyÂch
v oblasti fytosanitaÂrnõÂ
Ministerstvo zemeÏdeÏlstvõ CÏeske republiky a Ministerstvo zemeÏdeÏlstvõÂ, zÏivocÏisÏne vyÂroby a rozvoje venkova
SpojenyÂch staÂtuÊ mexickyÂch, daÂle jenom ¹Stranyª;
uveÏdomujõÂce si vyÂznam dalsÏõÂho rozvoje a spolupraÂce v oblasti zemeÏdeÏlstvõÂ;
povazÏujõÂce za zaÂjem obou Stran ochranu uÂzemõ svyÂch staÂtuÊ prÏed sÏkodlivyÂmi organismy napadajõÂcõÂmi rostliny a rostlinne produkty;
berouce v uÂvahu duÊlezÏitost rozsÏõÂrÏenõÂ spolupraÂce rostlinoleÂkarÏskyÂch sluzÏeb staÂtuÊ obou stran pro ulehcÏenõÂ
obchodu a vzaÂjemne vyÂmeÏny rostlin a rostlinnyÂch produktuÊ, a to zpuÊsobem, ktery by neprÏedstavoval riziko pro
zemeÏdeÏlstvõÂ obou zainteresovanyÂch staÂtuÊ, zdravõÂ obyvatelstva a zÏivotnõÂ prostrÏedõÂ;
Ï õÂmeÏ dne 6. prosince 1951; Dohodu
respektujõÂce ustanovenõ MezinaÂrodnõ uÂmluvy o ochraneÏ rostlin, prÏijate v R
o uplatnÏovaÂnõ sanitaÂrnõÂch a fytosanitaÂrnõÂch opatrÏenõÂ, uzavrÏenou v raÂmci Dohody o zrÏõÂzenõ SveÏtove obchodnõÂ
organizace (WTO/OMC), prÏijate v MarrakesÏi dne 15. dubna 1994, a ZaÂkladnõ dohodu o veÏdecko-technickeÂ
spolupraÂci mezi vlaÂdou CÏeske republiky a vlaÂdou SpojenyÂch staÂtuÊ mexickyÂch, podepsanou v hlavnõÂm meÏsteÏ
Mexiku dne 4. kveÏtna 1995;
se dohodly naÂsledovneÏ:
CÏ l a n e k I
PrÏedmeÏtem tohoto UjednaÂnõÂ je stanovit zaÂklady spolupraÂce s cõÂlem prÏedchaÂzet zavlecÏenõÂ a sÏõÂrÏenõÂ sÏkodlivyÂch
organismuÊ na uÂzemõÂ staÂtuÊ obou Stran prostrÏednictvõÂm dovozu rostlin a rostlinnyÂch produktuÊ podleÂhajõÂcõÂch
fytokaranteÂnnõÂm opatrÏenõÂm.
CÏ l a ne k I I
SpolupraÂce, ktera je prÏedmeÏtem tohoto UjednaÂnõÂ, se bude uskutecÏnÏovat v naÂsledujõÂcõÂch oblastech:
a) vyÂmeÏna technickyÂch informacõ a praÂvnõÂch prÏedpisuÊ rostlinoleÂkarÏske povahy mezi obeÏma Stranami;
b) vyÂmeÏna specialistuÊ s cõÂlem seznaÂmit se s procesy peÏstovaÂnõ rostlin a rostlinoleÂkarÏske peÂcÏe druhe Strany;
c) vyÂmeÏna technickyÂch poznatkuÊ v oblasti rostlinne vyÂroby, peÏstitelskyÂch cykluÊ danyÂch rostlin a v oblasti
rostlinoleÂkarÏske peÂcÏe;
d) vyÂmeÏna informacõÂ tyÂkajõÂcõÂch se zjisÏteÏnõÂ vyÂskytu a sÏõÂrÏenõÂ karanteÂnnõÂch sÏkodlivyÂch organismuÊ na uÂzemõÂ staÂtuÊ
obou Stran.
CÏaÂstka 57
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 138 / 2000
Strana 2193
CÏ l a n e k I I I
Za provaÂdeÏnõ tohoto UjednaÂnõ bude odpoveÏdna StaÂtnõ rostlinoleÂkarÏska spraÂva prÏi Ministerstvu zemeÏdeÏlstvõÂ
CÏeske republiky a GeneraÂlnõ rÏeditelstvõ pro hygienu a ochranu rostlin prÏi Ministerstvu zemeÏdeÏlstvõÂ, zÏivocÏisÏneÂ
vyÂroby a rozvoje venkova SpojenyÂch staÂtuÊ mexickyÂch.
CÏlaÂnek IV
ProvaÂdeÏnõÂ cÏlaÂnku II se uskutecÏnõÂ naÂsledujõÂcõÂmi zpuÊsoby:
a) rozsÏirÏovaÂnõÂm uÂcÏasti institucõÂ a organizacõÂ na cÏinnostech stanovenyÂch tõÂmto UjednaÂnõÂm;
b) vytvaÂrÏenõÂm vhodnyÂch technickyÂch a administrativnõÂch podmõÂnek pro spolupraÂci v oblastech, ktere jsou
prÏedmeÏtem tohoto UjednaÂnõÂ;
c) proveÏrÏovaÂnõÂm zemeÏdeÏlske produkce urcÏene pro vyÂvoz a podleÂhajõÂcõ rostlinoleÂkarÏske kontrole.
CÏlaÂnek V
KazÏda Strana prÏijme nezbytna opatrÏenõ v souladu s praÂvnõÂmi prÏedpisy sveÂho staÂtu s cõÂlem prÏedejõÂt zavlecÏenõÂ
karanteÂnnõÂch sÏkodlivyÂch organismuÊ na uÂzemõ staÂtu druhe Strany, zejmeÂna teÏch, ktere prÏedstavujõ vysokeÂ
rostlinoleÂkarÏske riziko, anebo teÏch sÏkodlivyÂch organismuÊ, ktere prÏõÂpadneÏ mohou byÂt uvedeny v navazujõÂcõÂch
dodatcõÂch tohoto UjednaÂnõ pro jednotlive zemeÏdeÏlske vyÂrobky.
CÏ l a ne k V I
VyvaÂzÏene zaÂsilky rostlin a rostlinnyÂch produktuÊ budou opatrÏeny rostlinoleÂkarÏskyÂm osveÏdcÏenõÂm vydanyÂm
opraÂvneÏnou rostlinoleÂkarÏskou sluzÏbou. Vystavene osveÏdcÏenõ bude odpovõÂdat vzoru uvedeneÂmu v MezinaÂrodnõÂ
Ï õÂmeÏ dne 6. prosince 1951, ve zneÏnõÂ z roku 1979 a daÂle bude splnÏovat
uÂmluveÏ o ochraneÏ rostlin, prÏijate v R
rostlinoleÂkarÏske podmõÂnky Strany dovozce.
CÏ la ne k VI I
RostlinoleÂkarÏske osveÏdcÏenõ nezbavuje dovaÂzÏejõÂcõ staÂt praÂva proveÂst rostlinoleÂkarÏskou prohlõÂdku rostlin
a rostlinnyÂch produktuÊ a prÏijmout nezbytna rostlinoleÂkarÏska opatrÏenõÂ.
CÏ l a ne k V I I I
KazÏda Strana uveÏdomõ druhou Stranu o vstupnõÂch mõÂstech pro dovoz rostlin a rostlinnyÂch produktuÊ. Mimo
dohodnuta vstupnõ mõÂsta nenõ dovoz rostlin a rostlinnyÂch produktuÊ mozÏnyÂ.
CÏ la ne k I X
Dovoz rostlin a rostlinnyÂch produktuÊ na uÂzemõÂ staÂtuÊ Stran se uskutecÏnõÂ v souladu s praÂvnõÂmi prÏedpisy
a rostlinoleÂkarÏskyÂmi pozÏadavky teÏchto staÂtuÊ.
CÏ l a ne k X
Strany budou harmonizovat postupy kontroly a karanteÂny rostlin za uÂcÏelem dosazÏenõÂ jejich rovnocennosti.
CÏ la ne k XI
Strany podporÏõ odborna nebo specializacÏnõ sÏkolenõ rostlinoleÂkarÏskyÂch pracovnõÂkuÊ ve svyÂch vzdeÏlaÂvacõÂch,
vyÂzkumnyÂch a dalsÏõÂch institucõÂch.
CÏ l a ne k X I I
Podle potrÏeby budou prÏõÂslusÏne orgaÂny obou Stran svolaÂvat spolecÏne porady k projednaÂnõ a vyrÏesÏenõ otaÂzek
tyÂkajõÂcõÂch se spolupraÂce vymezene tõÂmto UjednaÂnõÂm. MõÂsto a datum urcÏõ po vzaÂjemne dohodeÏ. NaÂklady na
jõÂzdne a pobyt svyÂch prÏedstaviteluÊ nese vysõÂlajõÂcõ Strana.
Strana 2194
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 138 / 2000
CÏaÂstka 57
VyÂsledky bilateraÂlnõÂch jednaÂnõ sdeÏlõ kazÏda Strana svyÂm prÏõÂslusÏnyÂm ministerstvuÊm zahranicÏõÂ.
CÏ la ne k X I I I
NaÂklady na provaÂdeÏnõÂ tohoto UjednaÂnõÂ budou hrazeny v souladu s prioritami a financÏnõÂmi mozÏnostmi.
Strany mohou pozÏaÂdat o spolupraÂci obchodnõ zemeÏdeÏlske organizace.
CÏ l a ne k X IV
1. PoveÏrÏenõ pracovnõÂci kazÏde Strany budou nadaÂle v pracovnõÂm pomeÏru k instituci jako doposud, cÏõÂmzÏ
nevznikne pracovneÏpraÂvnõ vztah k druhe StraneÏ, ktera nebude v zÏaÂdneÂm prÏõÂpadeÏ poklaÂdaÂna za naÂhradnõÂho
zameÏstnavatele.
2. Strany se ubezpecÏõÂ, zÏe pracovnõÂci, kterÏõÂ provaÂdõÂ cÏinnosti podle tohoto UjednaÂnõÂ budou mõÂt zdravotnõÂ
a uÂrazove pojisÏteÏnõ pro prÏõÂpad pojistne udaÂlosti vznikle prÏi plneÏnõ tohoto UjednaÂnõ a pro prÏõÂpad, zÏe tato pojistnaÂ
udaÂlost zaklaÂda naÂrok na pojistne plneÏnõÂ.
CÏ l a ne k XV
Neshody, ktere mohou vzniknout prÏi vyÂkladu nebo provaÂdeÏnõ tohoto UjednaÂnõÂ, budou vyrÏesÏeny vzaÂjemnou
dohodou na uÂrovni prÏõÂslusÏnyÂch zaÂstupcuÊ Stran. Nebude-li dosazÏeno uspokojiveÂho rÏesÏenõÂ, budou neshody rÏesÏeny
diplomatickou cestou.
CÏ l a ne k X VI
Toto UjednaÂnõÂ vstupuje v platnost dnem podpisu.
Toto UjednaÂnõ se sjednaÂva na dobu neurcÏitou, pokud je neÏktera ze Stran põÂsemneÏ nevypovõÂ.
Platnost UjednaÂnõ skoncÏõ sÏest meÏsõÂcuÊ ode dne dorucÏenõ oznaÂmenõ o vyÂpoveÏdi druhe StraneÏ.
CÏ l a ne k XVI I
Tato Dohoda muÊzÏe byÂt meÏneÏna se souhlasem obou Stran, a to põÂsemnou formou, kde bude zaÂrovenÏ stanoveno datum vstupu zmeÏn v platnost.
CÏ l a ne k X V I I I
UkoncÏenõ tohoto UjednaÂnõ nema vliv na dokoncÏenõ cÏinnostõ z nõ plynoucõÂch.
DaÂno v Mexiku, D. F., dne 13. brÏezna 2000 ve dvou puÊvodnõÂch vyhotovenõÂch, kazÏde v jazyce cÏeskeÂm
a sÏpaneÏlskeÂm, prÏicÏemzÏ obeÏ zneÏnõÂ majõÂ stejnou platnost.
Za Ministerstvo zemeÏdeÏlstvõÂ
CÏeske republiky
Za Ministerstvo zemeÏdeÏlstvõÂ,
zÏivocÏisÏne vyÂroby a rozvoje venkova
SpojenyÂch staÂtuÊ mexickyÂch
Ing. Jan Fencl v. r.
ministr zemeÏdeÏlstvõÂ
Romarico Arroyo Marroquin v. r.
ministr zemeÏdeÏlstvõÂ
CÏaÂstka 57
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 139 / 2000
Strana 2195
139
SDEÏ L E N IÂ
Ministerstva zahranicÏnõÂch veÏcõÂ
Ministerstvo zahranicÏnõÂch veÏcõÂ sdeÏluje, zÏe dne 14. prosince 1998 byla ve VõÂdni podepsaÂna Smlouva mezi
CÏeskou republikou a Rakouskou republikou o vzaÂjemne pomoci prÏi katastrofaÂch nebo velkyÂch havaÂriõÂch.
Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament CÏeske republiky a prezident republiky Smlouvu ratifikoval.
Smlouva vstoupila v platnost na zaÂkladeÏ sveÂho cÏlaÂnku 17 odst. 2 dne 1. listopadu 2000.
CÏeske zneÏnõ Smlouvy se vyhlasÏuje soucÏasneÏ.
S M L O U VA
mezi CÏeskou republikou a Rakouskou republikou o vzaÂjemne pomoci prÏi katastrofaÂch
nebo velkyÂch havaÂriõÂch
CÏeska republika a Rakouska republika (daÂle jen ¹smluvnõ stranyª) jsouce prÏesveÏdcÏeny o nutnosti spolupraÂce
na uÂseku vzaÂjemne pomoci prÏi katastrofaÂch nebo velkyÂch havaÂriõÂch se dohodly takto:
CÏ la n e k 1
PrÏedmeÏt
Tato smlouva upravuje podmõÂnky dobrovolneÂho poskytovaÂnõ pomoci prÏi katastrofaÂch nebo velkyÂch havaÂriõÂch, ktera ma byÂt poskytovaÂna na zÏaÂdost orgaÂnuÊ druhe smluvnõ strany uvedenyÂch v cÏlaÂnku 3 odstavci 1 formou
nasazovaÂnõÂ zaÂchrannyÂch jednotek, jednotlivyÂch osob vyslanyÂch za uÂcÏelem poskytnutõÂ pomoci, zasõÂlaÂnõÂm materiaÂlu nebo poskytovaÂnõÂm informacõÂ.
CÏ la n e k 2
VymezenõÂ pojmuÊ
¹Katastrofa nebo velka havaÂrieª ± jizÏ nastala nebo bezprostrÏedneÏ hrozõÂcõÂ, mimorÏaÂdnaÂ, cÏaÂstecÏneÏ nebo zcela
neovladatelnaÂ, cÏasoveÏ a prostoroveÏ ohranicÏena udaÂlost, ktera vznika v souvislosti s provozem technickyÂch zarÏõÂzenõÂ, nicÏivyÂm puÊsobenõÂm prÏõÂrodnõÂch sil, zachaÂzenõÂm s nebezpecÏnyÂmi laÂtkami a jejich prÏepravou a ktera muÊzÏe
veÂst k ohrozÏenõ zÏivota nebo zdravõ lidõ a zvõÂrÏat, ohrozÏenõ zÏivotnõÂho prostrÏedõ a majetku, ke znacÏnyÂm ekonomickyÂm ztraÂtaÂm nebo ekologicke uÂjmeÏ a na jejõÂzÏ rÏesÏenõ nepostacÏujõ vlastnõ sõÂly postizÏene smluvnõ strany;
¹staÂt zÏaÂdajõÂcõ o pomocª ± ta smluvnõ strana, jejõÂzÏ orgaÂny uvedene v cÏlaÂnku 3 odstavci 1 zÏaÂdajõ druhou
smluvnõÂ stranu o poskytnutõÂ pomoci;
¹staÂt poskytujõÂcõ pomocª ± ta smluvnõ strana, jejõÂzÏ orgaÂny uvedene v cÏlaÂnku 3 odstavci 1 vyhovõ zÏaÂdosti
druhe smluvnõ strany o poskytnutõ pomoci;
¹zaÂchranne jednotkyª nebo ¹jednotlive osoby vyslane za uÂcÏelem poskytnutõ pomociª ± osoba (osoby),
kterou (ktereÂ) staÂt poskytujõÂcõÂ pomoc urcÏõÂ k poskytnutõÂ pomoci;
¹vybavenõª ± materiaÂl, zejmeÂna technicke prÏõÂstroje, dopravnõ prostrÏedky a zaÂchrannõ psi urcÏenõ k zaÂsahu,
jakozÏ i prostrÏedky pro vlastnõÂ potrÏebu;
¹prostrÏedky pomociª ± prÏedmeÏty, ktere jsou urcÏeny k bezplatneÂmu prÏedaÂnõ postizÏeneÂmu obyvatelstvu na
uÂzemõÂ staÂtu zÏaÂdajõÂcõÂho o pomoc.
Strana 2196
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 139 / 2000
CÏaÂstka 57
CÏ la n e k 3
Kompetence
(1) OrgaÂny prÏõÂslusÏne pro prÏedklaÂdaÂnõ a prÏijõÂmaÂnõ zÏaÂdostõ o pomoc jsou:
± na straneÏ CÏeske republiky Ministerstvo vnitra;
± na straneÏ Rakouske republiky Spolkove ministerstvo vnitra,
Dolnorakouska zemska vlaÂda,
Hornorakouska zemska vlaÂda.
(2) ObeÏ smluvnõÂ strany si vzaÂjemneÏ oznaÂmõÂ diplomatickou cestou adresy a telekomunikacÏnõÂ spojenõÂ orgaÂnuÊ
uvedenyÂch v odstavci 1.
(3) OrgaÂny obou smluvnõÂch stran uvedene v odstavci 1 jsou zmocneÏny vstupovat prÏi provaÂdeÏnõ teÂto
smlouvy do bezprostrÏednõÂho vzaÂjemneÂho styku.
CÏ la n e k 4
Druh a rozsah pomoci
(1) Pomoc muÊzÏe byÂt poskytovaÂna formou nasazenõÂ zaÂchrannyÂch jednotek nebo jednotlivyÂch osob vyslanyÂch za uÂcÏelem poskytnutõÂ pomoci, zasõÂlaÂnõÂm prostrÏedkuÊ pomoci nebo jinyÂm vhodnyÂm zpuÊsobem, prÏicÏemzÏ druh
a rozsah pomoci dohodnou orgaÂny uvedene v cÏlaÂnku 3 odstavci 1 v raÂmci zÏaÂdosti o pomoc.
(2) PrÏeprava zaÂchrannyÂch jednotek nebo jednotlivyÂch osob vyslanyÂch za uÂcÏelem poskytnutõÂ pomoci, vybavenõÂ a prostrÏedkuÊ pomoci muÊzÏe byÂt uskutecÏneÏna po zemi, letecky nebo po vodeÏ.
CÏ la n e k 5
PrÏekracÏovaÂnõÂ staÂtnõÂch hranic a pobyt
(1) CÏlenove zaÂchranne jednotky mohou prÏekracÏovat staÂtnõ hranice bez cestovnõÂch dokladuÊ a zdrzÏovat se na
uÂzemõÂ staÂtu zÏaÂdajõÂcõÂho o pomoc po dobu poskytovaÂnõÂ pomoci bez võÂza a bez povolenõÂ k pobytu. VedoucõÂ
zaÂchranne jednotky musõ na pozÏaÂdaÂnõ prÏedlozÏit doklad prokazujõÂcõ jeho postavenõ nebo poveÏrÏenõ a jmennyÂ
seznam cÏlenuÊ zaÂchranne jednotky.
(2) CÏlenove zaÂchranne jednotky a jednotlive osoby vyslane za uÂcÏelem poskytnutõ pomoci nepotrÏebujõ pro
svou cÏinnost prÏi poskytovaÂnõ pomoci na uÂzemõ druhe smluvnõ strany povolenõ k zameÏstnaÂnõÂ.
(3) V obzvlaÂsÏteÏ naleÂhavyÂch prÏõÂpadech mohou cÏlenove zaÂchranne jednotky prÏekracÏovat staÂtnõ hranice i mimo
hranicÏnõ prÏechody. V tomto prÏõÂpadeÏ je nutno neprodleneÏ informovat prÏõÂslusÏny orgaÂn ochrany staÂtnõÂch hranic.
(4) CÏlenove zaÂchranne jednotky jsou na uÂzemõ staÂtu zÏaÂdajõÂcõÂho o pomoc opraÂvneÏni nosit uniformu, pokud
to patrÏõ k jejich beÏzÏneÂmu vybavenõÂ. ZaÂchranna jednotka staÂtu poskytujõÂcõÂho pomoc je opraÂvneÏna pouzÏõÂvat na
uÂzemõ staÂtu zÏaÂdajõÂcõÂho o pomoc na svyÂch vozidlech sva vlastnõ vyÂstrazÏna znamenõÂ.
CÏ la n e k 6
PrÏevoz vybavenõÂ a prostrÏedkuÊ pomoci prÏes staÂtnõÂ hranice
(1) Smluvnõ strany usnadnõ dovoz a vyÂvoz vybavenõ a prostrÏedkuÊ pomoci. Vedoucõ zaÂchranne jednotky je
povinen prÏi prÏekrocÏenõÂ staÂtnõÂch hranic prÏedat orgaÂnuÊm hranicÏnõÂ kontroly staÂtu zÏaÂdajõÂcõÂho o pomoc pouze soupis
prÏevaÂzÏeneÂho vybavenõÂ a prostrÏedkuÊ pomoci. JestlizÏe ve zvlaÂsÏt' naleÂhavyÂch prÏõÂpadech dojde k prÏekrocÏenõÂ staÂtnõÂch
hranic mimo hranicÏnõÂ prÏechody, je nutno tento soupis prÏedat prÏõÂslusÏneÂmu celnõÂmu orgaÂnu prÏi nejblizÏsÏõÂ prÏõÂlezÏitosti.
(2) CÏlenove zaÂchranne jednotky nebo jednotlive osoby vyslane za uÂcÏelem poskytnutõ pomoci nesmõ kromeÏ
vybavenõ a prostrÏedkuÊ pomoci prÏevaÂzÏet zÏaÂdne jine zbozÏõÂ. StrÏelne zbraneÏ a strÏelivo nelze na uÂzemõ staÂtu zÏaÂdajõÂcõÂho
o pomoc prÏevaÂzÏet.
(3) Na vybavenõ a prostrÏedky pomoci se nevztahujõ zaÂkazy a omezenõ platna pro prÏeshranicÏnõ pohyb zbozÏõÂ.
Pokud nebude vybavenõÂ spotrÏebovaÂno nebo znicÏeno, je trÏeba ho opeÏt vyveÂzt zpeÏt. Bude-li vybavenõÂ ponechaÂno
v mõÂsteÏ jako prostrÏedek pomoci, je zapotrÏebõÂ oznaÂmit jeho druh a mnozÏstvõÂ, jakozÏ i mõÂsto zanechaÂnõÂ orgaÂnu staÂtu
zÏaÂdajõÂcõÂho o pomoc uvedeneÂmu v cÏlaÂnku 3 odstavci 1, ktery o tom bude informovat prÏõÂslusÏny celnõ orgaÂn.
(4) UstanovenõÂ odstavce 3 se pouzÏijõÂ i v prÏõÂpadeÏ dovozu omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek do staÂtu zÏaÂdajõÂcõÂho o pomoc a opeÏtovneÂho vyÂvozu nespotrÏebovaneÂho mnozÏstvõÂ do staÂtu poskytujõÂcõÂho pomoc. Tento pohyb
CÏaÂstka 57
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 139 / 2000
Strana 2197
zbozÏõÂ se nepovazÏuje za dovoz a vyÂvoz ve smyslu mezinaÂrodnõÂch uÂmluv tyÂkajõÂcõÂch se omamnyÂch a psychotropnõÂch
laÂtek. Omamne a psychotropnõ laÂtky je prÏõÂpustne dovaÂzÏet pouze v mnozÏstvõ odpovõÂdajõÂcõÂm naleÂhavyÂm zdravotnickyÂm potrÏebaÂm a aplikovat je muÊzÏe pouze kvalifikovany zdravotnicky personaÂl v souladu s praÂvnõÂmi prÏedpisy
te smluvnõ strany, k nõÂzÏ zaÂchranna jednotka nebo osoba vyslana za uÂcÏelem poskytnutõ pomoci naÂlezÏõÂ. SpotrÏebovane omamne a psychotropnõ laÂtky se zaznamenaÂvajõ do spotrÏebnõÂch statistik staÂtu poskytujõÂcõÂho pomoc.
(5) Ve staÂteÏ zÏaÂdajõÂcõÂm o pomoc propustõÂ smluvnõÂ strany vybavenõÂ na zaÂkladeÏ reciprocity do rezÏimu docÏasneÂho pouzÏitõÂ s uÂplnyÂm osvobozenõÂm od cla, a to bez formaÂlnõÂho rÏõÂzenõÂ a slozÏenõÂ jistoty, a osvobodõÂ ho, stejneÏ
jako prostrÏedky pomoci, od vsÏech cel, danõÂ a ostatnõÂch dovoznõÂch poplatkuÊ, pokud budou spotrÏebovaÂny nebo
zanechaÂny v mõÂsteÏ.
CÏ la n e k 7
PouzÏõÂvaÂnõÂ letadel
(1) Letadel lze pouzÏõÂt nejen pro rychlou prÏepravu zaÂchrannyÂch jednotek podle cÏlaÂnku 4 odstavce 2, ale
i bezprostrÏedneÏ prÏi poskytovaÂnõÂ pomoci.
(2) KazÏda smluvnõ strana prÏipustõÂ, aby letadla vypravovana z uÂzemõ druhe smluvnõ strany podle odstavce 1
mohla prÏeleÂtaÂvat jejõÂ uÂzemõÂ a prÏistaÂvat a startovat i z jinyÂch mõÂst nezÏ z letisÏt' s pohranicÏnõÂ a celnõÂ kontrolou
a povolenyÂch prÏistaÂvacõÂch a startovacõÂch ploch.
(3) PouzÏitõ letadel prÏi poskytovaÂnõ pomoci je trÏeba prÏedem oznaÂmit prÏõÂslusÏneÂmu orgaÂnu druhe smluvnõÂ
strany s uvedenõÂm uÂdajuÊ o druhu letadla, posaÂdce, naÂkladu, mõÂsteÏ a prÏedpoklaÂdane dobeÏ prÏistaÂnõÂ.
(4) Pokud z odstavce 2 nevyplyne nic jineÂho, pouzÏijõ se praÂvnõ prÏedpisy platne pro letecky provoz smluvnõÂch stran a oboustranneÏ dohodnuty postup pro prÏelet staÂtnõÂch hranic. PrÏõÂslusÏny letovy plaÂn musõ obsahovat
odkaz na tuto smlouvu.
CÏ la n e k 8
Koordinace a rÏõÂzenõÂ
(1) Koordinace a rÏõÂzenõÂ zaÂchrannyÂch pracõÂ a pomoci prÏõÂslusÏõÂ orgaÂnuÊm staÂtu zÏaÂdajõÂcõÂho o pomoc.
(2) Pokyny zaÂchrannyÂm jednotkaÂm staÂtu poskytujõÂcõÂho pomoc se adresujõÂ vyÂlucÏneÏ jejich vedoucõÂm, kterÏõÂ
pak narÏõÂdõÂ svyÂm podrÏõÂzenyÂm zpuÊsob jejich provedenõÂ.
(3) OrgaÂny staÂtu zÏaÂdajõÂcõÂho o pomoc poskytujõÂ ochranu a pomoc zaÂchrannyÂm jednotkaÂm nebo jednotlivyÂm
osobaÂm vyslanyÂm za uÂcÏelem poskytnutõÂ pomoci ze staÂtu poskytujõÂcõÂho pomoc.
CÏ la n e k 9
NaÂklady na poskytovaÂnõÂ pomoci
(1) StaÂt poskytujõÂcõ pomoc nema vuÊcÏi staÂtu zÏaÂdajõÂcõÂmu o pomoc zÏaÂdny naÂrok na uÂhradu naÂkladuÊ vynalozÏenyÂch prÏi poskytovaÂnõ pomoci. Toto platõ i v prÏõÂpadeÏ naÂkladuÊ vzniklyÂch spotrÏebovaÂnõÂm, posÏkozenõÂm nebo
ztraÂtou vybavenõÂ. StaÂt zÏaÂdajõÂcõÂ o pomoc nese naÂklady na poskytnutõÂ pomoci fyzickyÂmi a praÂvnickyÂmi osobami,
kterou staÂt poskytujõÂcõÂ pomoc na pozÏaÂdaÂnõÂ pouze zprostrÏedkuje.
(2) ZaÂchrannyÂm jednotkaÂm a jednotlivyÂm osobaÂm vyslanyÂm za uÂcÏelem poskytnutõÂ pomoci ze staÂtu poskytujõÂcõÂho pomoc zajistõÂ staÂt zÏaÂdajõÂcõÂ o pomoc v prÏõÂpadeÏ potrÏeby po dobu jejich puÊsobenõÂ na jeho uÂzemõÂ na vlastnõÂ
naÂklady logistickou pomoc, vcÏetneÏ leÂkarÏske pomoci.
CÏ l a ne k 1 0
NaÂhrada sÏkod a odsÏkodneÏnõÂ
(1) KazÏda smluvnõ strana se vzdaÂva vuÊcÏi druhe smluvnõ straneÏ nebo osobaÂm urcÏenyÂm k poskytnutõ pomoci
touto smluvnõÂ stranou vsÏech svyÂch naÂrokuÊ na naÂhradu:
a) majetkovyÂch sÏkod, ktere byly zpuÊsobeny neÏkterou z osob urcÏenyÂch k poskytnutõ pomoci v souvislosti
s plneÏnõÂm jejõÂho uÂkolu,
b) sÏkod spocÏõÂvajõÂcõÂch v teÏlesne uÂjmeÏ, posÏkozenõ zdravõ nebo smrti neÏktere z osob urcÏenyÂch k poskytnutõÂ
pomoci v souvislosti s plneÏnõÂm jejõÂho uÂkolu.
To neplatõÂ, byla-li sÏkoda zpuÊsobena uÂmyslneÏ nebo z hrube nedbalosti.
Strana 2198
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 139 / 2000
CÏaÂstka 57
(2) ZpuÊsobõÂ-li osoba ze staÂtu poskytujõÂcõÂho pomoc urcÏena k poskytnutõ pomoci v souvislosti s plneÏnõÂm
sveÂho uÂkolu na uÂzemõ staÂtu zÏaÂdajõÂcõÂho o pomoc sÏkodu trÏetõÂm osobaÂm, odpovõÂda za sÏkodu staÂt zÏaÂdajõÂcõ o pomoc
podle teÏch praÂvnõÂch prÏedpisuÊ, kteryÂch by bylo pouzÏito v prÏõÂpadeÏ sÏkody zpuÊsobene vlastnõÂmi osobami urcÏenyÂmi
k poskytnutõÂ pomoci.
(3) StaÂt zÏaÂdajõÂcõ o pomoc nema regresnõ naÂrok vuÊcÏi staÂtu poskytujõÂcõÂmu pomoc nebo osobaÂm urcÏenyÂm
k poskytnutõ pomoci ze staÂtu poskytujõÂcõÂho pomoc. ZpuÊsobõÂ-li vsÏak osoba urcÏena k poskytnutõ pomoci ze staÂtu
poskytujõÂcõÂho pomoc sÏkodu trÏetõ osobeÏ uÂmyslneÏ nebo z hrube nedbalosti, muÊzÏe staÂt zÏaÂdajõÂcõ o pomoc uplatnÏovat
regresnõÂ naÂrok vuÊcÏi staÂtu poskytujõÂcõÂmu pomoc.
(4) OrgaÂny smluvnõÂch stran budou v souladu se svyÂmi vnitrostaÂtnõÂmi praÂvnõÂmi prÏedpisy uÂzce spolupracovat, aby usnadnily vyrÏizovaÂnõÂ naÂrokuÊ na naÂhradu sÏkody a naÂrokuÊ na odsÏkodneÏnõÂ. Budou si zejmeÂna vymeÏnÏovat
vesÏkere jim dostupne informace tyÂkajõÂcõ se prÏõÂpaduÊ sÏkod ve smyslu tohoto cÏlaÂnku.
CÏ l a ne k 1 1
Evakuovane osoby
(1) Ustanovenõ cÏlaÂnku 5 odstavcuÊ 1 a 3 platõ prÏimeÏrÏeneÏ take pro osoby, ktere musõ byÂt prÏi katastrofeÏ nebo
velke havaÂrii evakuovaÂny.
(2) OsobaÂm, ktere se v duÊsledku katastrofy nebo velke havaÂrie dostaly na uÂzemõ druhe smluvnõ strany jako
evakuovane osoby a jejich doprovod, bude poskytnuta nutna pomoc azÏ do okamzÏiku, nezÏ nastane mozÏnost co
nejdrÏõÂveÏjsÏõÂho naÂvratu. StaÂt zÏaÂdajõÂcõÂ o pomoc uhradõÂ naÂklady na tuto pomoc a naÂvrat teÏchto osob.
(3) KazÏda smluvnõ strana je povinna prÏevzõÂt zpeÏt evakuovane osoby a osoby je doprovaÂzejõÂcõÂ, ktere se
dostaly z jejõÂho uÂzemõ na uÂzemõ druhe smluvnõ strany. Pokud se bude jednat o osoby, ktere nemajõ staÂtnõÂ
obcÏanstvõ smluvnõ strany, jezÏ je prÏebõÂra zpeÏt, majõ tyto osoby stejny cizinecky status jako prÏed prÏekrocÏenõÂm
staÂtnõÂch hranic.
CÏ l a ne k 1 2
TelekomunikacÏnõÂ spojenõÂ
OrgaÂny obou smluvnõÂch stran uvedene v cÏlaÂnku 3 odstavci 1 teÂto smlouvy provedou vesÏkera nutna opatrÏenõÂ,
aby zajistily spolehlive spojenõ mezi teÏmito orgaÂny a zaÂchrannyÂmi jednotkami v mõÂsteÏ jejich nasazenõÂ.
CÏ l a ne k 1 3
UkoncÏenõÂ pomoci
ZaÂchranne jednotky nebo jednotlive osoby vyslane za uÂcÏelem poskytnutõ pomoci musõ svou cÏinnost neprodleneÏ zastavit, jestlizÏe tak narÏõÂdõ orgaÂny uvedene v cÏlaÂnku 3 odstavci 1, jinak ukoncÏõ svou cÏinnost po splneÏnõÂ
sveÂho uÂkolu. Pote musõ zaÂchranne jednotky a jednotlive osoby vyslane za uÂcÏelem poskytnutõ pomoci neprodleneÏ
opustit uÂzemõÂ staÂtu zÏaÂdajõÂcõÂho o pomoc.
CÏ l a ne k 1 4
DalsÏõÂ formy spolupraÂce
(1) SmluvnõÂ strany budou spolupracovat podle vnitrostaÂtnõÂch praÂvnõÂch prÏedpisuÊ, zejmeÂna:
a) prÏi prÏõÂpraveÏ poskytovaÂnõÂ pomoci,
b) prÏi prevenci a zmõÂrnÏovaÂnõÂ naÂsledkuÊ katastrof nebo velkyÂch havaÂriõÂ tõÂm, zÏe si budou vymeÏnÏovat informace
veÏdeckotechnickeÂho charakteru a organizovat setkaÂnõÂ, vyÂzkumne programy, odborne kurzy a naÂcvik poskytovaÂnõ pomoci na uÂzemõ obou smluvnõÂch stran,
c) prÏi vyÂmeÏneÏ informacõ tyÂkajõÂcõÂch se nebezpecÏõ a sÏkod, ktere mohou vzniknout a rozsÏõÂrÏit se i na uÂzemõ druheÂ
smluvnõ strany; vzaÂjemne prÏedaÂvaÂnõ informacõ zahrnuje i pruÊbeÏzÏne sdeÏlovaÂnõ nameÏrÏenyÂch hodnot.
(2) Ustanovenõ teÂto smlouvy platõ prÏimeÏrÏeneÏ i pro spolecÏna cvicÏenõÂ, jakozÏ i pro poskytovaÂnõ pomoci v raÂmci
beÏzÏne sousedske pomoci.
CÏaÂstka 57
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 139 / 2000
Strana 2199
CÏ l a ne k 1 5
UrovnaÂvaÂnõÂ sporuÊ
NaÂzorove rozdõÂly tyÂkajõÂcõ se provaÂdeÏnõ teÂto smlouvy, ktere nebudou moci prÏõÂmo odstranit orgaÂny uvedeneÂ
v cÏlaÂnku 3 odstavci 1, urovnajõÂ smluvnõÂ strany diplomatickou cestou.
CÏ l a ne k 1 6
Jine smluvnõ uÂpravy
StaÂvajõÂcõÂ smluvnõÂ uÂpravy mezi smluvnõÂmi stranami zuÊstaÂvajõÂ nedotcÏeny.
CÏ l a ne k 1 7
ZaÂveÏrecÏna ustanovenõÂ
(1) Tato smlouva se uzavõÂra na dobu neurcÏitou.
(2) Tato smlouva vstoupõÂ v platnost prvnõÂho dne meÏsõÂce naÂsledujõÂcõÂho po meÏsõÂci, v neÏmzÏ si smluvnõÂ strany
vzaÂjemneÏ põÂsemneÏ diplomatickou cestou sdeÏlõÂ, zÏe byly splneÏny prÏõÂslusÏne vnitrostaÂtnõ podmõÂnky pro jejõ vstup
v platnost.
(3) Tato smlouva muÊzÏe byÂt kdykoli põÂsemneÏ vypoveÏzena diplomatickou cestou. V takoveÂm prÏõÂpadeÏ pozbyde platnosti sÏest meÏsõÂcuÊ ode dne dorucÏenõÂ vyÂpoveÏdi.
DaÂno ve VõÂdni dne 14. prosince 1998 ve dvou puÊvodnõÂch vyhotovenõÂch, kazÏde v jazyce cÏeskeÂm a neÏmeckeÂm,
prÏicÏemzÏ obeÏ zneÏnõÂ majõÂ stejnou platnost.
Za CÏeskou republiku:
Za Rakouskou republiku:
VaÂclav Grulich v. r.
ministr vnitra
Karl SchloÈgl v. r.
ministr vnitra
Strana 2200
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv 2000
CÏaÂstka 57
VydaÂva a tiskne: TiskaÂrna Ministerstva vnitra, p. o., BartuÊnÏkova 4, posÏt. schr. 10, 149 01 Praha 415, telefon (02) 792 70 11, fax (02) 795 26 03 ±
Redakce: Ministerstvo vnitra, Nad SÏtolou 3, posÏt. schr. 21/SB, 170 34 Praha 7-HolesÏovice, telefon: (02) 614 32341 a 614 33502, fax (02) 614 33502 ±
Administrace: põÂsemne objednaÂvky prÏedplatneÂho, zmeÏny adres a pocÏtu odebõÂranyÂch vyÂtiskuÊ ± MORAVIAPRESS, a. s., U PoÂny 3061, 690 02 BrÏeclav,
telefon 0627/305 161, fax: 0627/321 417. ObjednaÂvky ve Slovenske republice prÏijõÂma a titul distribuuje Magnet-Press Slovakia, s. r. o., Teslova 12,
821 02 Bratislava, tel./fax: 00421 7 525 46 28, 525 45 59. RocÏnõ prÏedplatne se stanovuje za dodaÂvku kompletnõÂho rocÏnõÂku vcÏetneÏ rejstrÏõÂku a je od
prÏedplatiteluÊ vybõÂraÂno formou zaÂloh ve vyÂsÏi oznaÂmene ve SbõÂrce mezinaÂrodnõÂch smluv. ZaÂveÏrecÏne vyuÂcÏtovaÂnõ se provaÂdõ po dodaÂnõ kompletnõÂho
rocÏnõÂku na zaÂkladeÏ pocÏtu skutecÏneÏ vydanyÂch cÏaÂstek (prvnõÂ zaÂloha na rok 2000 cÏinõÂ 1000,± KcÏ) ± VychaÂzõÂ podle potrÏeby ± Distribuce: celorocÏnõÂ
prÏedplatne i objednaÂvky jednotlivyÂch cÏaÂstek ± MORAVIAPRESS, a. s., U PoÂny 3061, 690 02 BrÏeclav, telefon: 0627/305 179, 305 153, fax: 0627/321 417.
Internetova prodejna: www.sbirkyzakonu.cz ± Drobny prodej ± BenesÏov: HAAGER ± PotrÏeby sÏkolnõ a kancelaÂrÏskeÂ, Masarykovo naÂm. 101;
BohumõÂn: ZÏDB, a. s., technicka knihovna, BezrucÏova 300; Brno: VysÏehrad, s. r. o., KapucõÂnske naÂm. 11, Knihkupectvõ M. ZÏenõÂsÏka, KveÏtinaÂrÏska 1,
M.C.DES, Cejl 76, SEVT, a. s., CÏeska 14; CÏeske BudeÏjovice: PROSPEKTRUM, KneÏzÏska 18, SEVT, a. s., Krajinska 38; Hradec KraÂloveÂ: TECHNOR,
HorÏicka 405; Cheb: EFREX, s. r. o., Karlova 31; Chomutov: DDD Knihkupectvõ ± AntikvariaÂt, Ruska 85; KadanÏ: KniharÏstvõ ± PrÏibõÂkovaÂ,
J. SÏvermy 14; Kladno: eL VaN, Ke Stadionu 1953; Klatovy: Krameriovo knihkupectvõÂ, Klatovy 169/I.; Liberec: PodjesÏteÏdske knihkupectvõÂ, Moskevska 28; Most: Knihkupectvõ SÏerÏõÂkovaÂ, Ilona RuÊzÏicÏkovaÂ, SÏerÏõÂkova 529/1057; Napajedla: Ing. Miroslav KucÏerÏõÂk, Svatoplukova 1282; Olomouc:
BONUM, OstruzÏnicka 10, Tycho, OstruzÏnicka 3; Ostrava: LIBREX, NaÂdrazÏnõ 14, Profesio, Hollarova 14, SEVT, a. s., Dr. SÏmerala 27; Pardubice:
LEJHANEC, s. r. o., SladkovskeÂho 414, PROSPEKTRUM, naÂm. Republiky 1400 (objekt GRAND); PlzenÏ: ADMINA, UÂslavska 2, EDICUM,
Vojanova 45, Technicke normy, LaÂbkova pav. cÏ. 5; Praha 1: DuÊm ucÏebnic a knih CÏerna Labut', Na PorÏõÂcÏõ 25, FISÏER-KLEMENTINUM, Karlova 1,
KANT CZ, s. r. o., Hybernska 5, LINDE Praha, a. s., Opletalova 35, Moraviapress, a. s., Na Florenci 7-9, tel.: 02/232 07 66, PROSPEKTRUM,
Na PorÏõÂcÏõÂ 7; Praha 2: ANAG ± sdruzÏenõÂ, Ing. JirÏõÂ VõÂtek, naÂm. MõÂru 9, NaÂrodnõÂ duÊm; NEWSLETTER PRAHA, SÏafarÏõÂkova 11; Praha 4:
PROSPEKTRUM, NaÂkupnõ centrum BudeÏjovickaÂ, Olbrachtova 64, SEVT, a. s., Jihlavska 405; Praha 5: SEVT, a. s., E. PesÏkove 14; Praha 6: PPP
± StanÏkova Isabela, PusÏkinovo naÂm. 17; Praha 8: JASIPA, Zenklova 60; Praha 10: Abonentnõ tiskovy servis, HaÂjek 40, UhrÏõÂneÏves, BMSS START, areaÂl
VUÂ JAWA, V Korytech 20; PrÏerov: KnihkupectvõÂ EM-ZET, BartosÏova 9; Sokolov: KAMA, Kalousek Milan, K. H. BorovskeÂho 22; SÏumperk:
Knihkupectvõ D-G, Hlavnõ trÏ. 23; TaÂbor: Milada SÏimonova ± EMU, BudeÏjovicka 928; Teplice: L + N knihkupectvõÂ, Kapelnõ 4; Trutnov: Galerie
ALFA, Bulharska 58; UÂstõ nad Labem: SeverocÏeska distribucÏnõÂ, s. r. o., HavõÂrÏska 327, tel.: 047/560 38 66, fax: 047/560 38 77; ZaÂbrÏeh: KnihkupectvõÂ
PATKA, ZÏizÏkova 45; ZÏatec: Prodejna U Pivovaru, ZÏizÏkovo naÂm. 76. DistribucÏnõ podmõÂnky prÏedplatneÂho: jednotlive cÏaÂstky jsou expedovaÂny
neprodleneÏ po dodaÂnõ z tiskaÂrny. ObjednaÂvky noveÂho prÏedplatneÂho jsou vyrÏizovaÂny do 15 dnuÊ a pravidelne dodaÂvky jsou zahajovaÂny od nejblizÏsÏõÂ
cÏaÂstky po oveÏrÏenõ uÂhrady prÏedplatneÂho nebo jeho zaÂlohy. CÏaÂstky vysÏle v dobeÏ od zaevidovaÂnõ prÏedplatneÂho do jeho uÂhrady jsou doposõÂlaÂny
jednoraÂzoveÏ. ZmeÏny adres a pocÏtu odebõÂranyÂch vyÂtiskuÊ jsou provaÂdeÏny do 15 dnuÊ. Reklamace: informace na tel. cÏõÂsle 0627/305 168. V põÂsemneÂm
styku vzÏdy uvaÂdeÏjte ICÏO (praÂvnicka osoba), rodne cÏõÂslo (fyzicka osoba). PodaÂvaÂnõ novinovyÂch zaÂsilek povoleno CÏeskou posÏtou, s. p., OdsÏteÏpnyÂ
Ï editelstvõÂ v BrneÏ cÏ. j. P/2-4463/95 ze dne 8. 11. 1995.
zaÂvod JizÏnõÂ Morava R
PŘÍLOHA Č. 10 SLOVNÍČEK
PRO POTŘEBY
ZZS
Obsah:
I.
Ii.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
První kontakt .................................................................................................... 2
Osobní údaje a pojištění .................................................................................. 3
Diagnostika ...................................................................................................... 3
Bolest ............................................................................................................... 4
Interní onemocnění .......................................................................................... 5
Traumata a chirurgická onemocnění................................................................ 6
Osobní anamnéza a všeobecné otázky ........................................................... 8
Další vyšetřování ............................................................................................. 9
Léčení .............................................................................................................10
Účel a cíl:
Pomůcka pro výjezdové posádky ZZS
česky
I.
německy
První kontakt
dobrý den
dobré ráno
dobrý večer
na shledanou
guten Tag
guten Morgen
guten Abend
auf Wiedersehen
ano
ne
prosím
děkuji
ja
nein
bitte
danke
Mluvíte anglicky?
Mluvíte německy?
Rozumíte?
Rozumím.
Nerozumím.
Sprechen Sie Englisch?
Sprechen Sie Deutsch?
Verstehen Sie?
Ich verstehe
Ich verstehe nicht.
Mluvte prosím pomaleji.
Bitte, sprechen Sie langsamer.
Jsem lékař.
Jsem záchranář.
Jsem řidič ZZS.
Jmenuji se…
Ich bin Arzt.
Ich bin Rettungsassistent.
Ich bin Rettungssanitär.
Ich heiβe…
Jsem ze záchranné služby.
Ich bin aus dem Rettungsdienst.
Nebojte se, my vám pomůžeme. Bude to v pořádku.
Keine Angst, wir helfen Ihnen. Es wird gut.
II.
Osobní údaje a pojištění
Jak se jmenujete? Jméno? Příjmení?
Wie heiβen Sie? Vorname? Familienname?
Kdy jste se narodil(a)?
Wann sind Sie geboren?
Kde bydlíte?
Wie lautet Ihre Heimadresse?
Jaká je vaše státní příslušnost?
Was ist Ihre Staatsangehörigkeit?
Máte někde blízko příbuzné?
Haben Sie Verwandte in der Nähe?
Máte u sebe doklady? Pas? Průkaz zdrav. Pojištění?
Haben Sie Ihre Dokumente mit? Passport? Krankenversicherungkarte?
Budeme Vám muset vyúčtovat zdravotní péči. Bude to ... Kč.
Wir müssen Ihnen die Pflege berechnen. Es macht.... Kronen.
III.
Diagnostika
Co máte za potíže? Nehoda? Poranění?
Welche Beschwerden haben Sie? Ein Unfall? Eine Verletzung?
kašel
dušnost
vykašlávání krve
bušení srdce, palpitace
otoky hlezen
bolesti kloubů
potíže s chůzí
pocení
horečka
trávicí potíže
zvracení
pocit na zvracení
průjem
zácpa
potíže s polykáním
něco uvízlého v krku
bolest v krku
úbytek hmotnosti
výtok krve
křeče
bezvědomí
mdloby
bolest hlavy
Husten (r)
Kurzatmigkeit (e)
Husten von Blut
Herzklopfen (s)
Geschwollene Knöchel
Schmerzen in den Gelenken
Gehschwierigkeiten
Schweissausbruch (r)
fever
Verdauungsbeschwerden
Erbrechen (s)
Übelkeit
Durchfall (r)
Verstopfung (e)
Schluckbeschwerden
etwas steckt im Hals
Halsschmerzen
Gewichtsverlust (r)
Ausfluss (f) von Blut (s)
Kampfanfall (r)
Bevuβtlosigkeit (e)
Ohnmachtsanfälle
Kopfschmerzen
obrna, paralýza
ztráta citu
závrať
potíže s močením
pálení při močení
krev v moči
gynekologické potíže
vyrážka
svědění
vynechání menstruace
těhotenství
potrat
porod
IV.
Paralyse (e)
Gefühlslosigkeit (e)
Schwindel (r)
Schwierigkeiten beim Wasser-lassen
Brennen beim Wasserlassen
Blut (s) im Urin
gynäkologische Beschwerden
Ausschlag (r)
Juckreiz (r)
usgebliebene Periode
Schwangerschaft (e)
Fehlgeburt (e)
Geburt (s)
Bolest
Máte-li bolesti, ukažte prosím, kde.
Falls Sie Schmerzen haben, bitte zeigen Sie wo.
Vyzařuje ta bolest? Ukažte prosím, kam.
Strahlen die Schmerzen aus? Bitte zeigen Sie, wohin.
Jak dlouho vás to bolí?
Wie lange haben Sie schon die Schmerzen?
minuty
hodiny
dny
týdny
měsíce
roky
Minuten
Stunden
Tage
Wochen
Monate
Jahre
Začala bolest najednou nebo postupně?
Hat der Schmerz plötzlich angefangen oder langsam entwickelt?
Je bolest trvalá, ?
Ist es ein ahnaltender Schmerz?
Jak byste popsal(a) tu bolest?
Wie würden Sie den Schmerz beschreiben?
ostrá
tupá
tlaková
pálivá
píchavá
svíravá
vystřelující
trvalá
pulsující
scharf
dumpf
druckend
brennend
stechend
klemmend
ausstrahlend
anhaltend
pulsierend
Začala bolest v klidu nebo během aktivity?
Haben die Schmerzen in Ruhe oder während Aktivität angefangen?
Měl(a) jste už někdy podobnou bolest?
Haben Sie schon einmal einen ähnlichen Schmerz gehabt?
Máte bolesti nyní, ještě teď?
Haben Sie die Schmerzen immer noch?
Co bolest zhoršuje?
Was verstärkt den Schmerz?
dýchání
pohyb
námaha
kašel
V.
Atmen (s)
Bewegung (e)
körperliche Tätigkeit
Husten
Interní onemocnění
Bolí vás hlava?
Haben Sie Kopfschmerzen?
Cítíte se slabý, máte závratě?
Fühlen Sie sich schwach, schwindelig?
Máte kašel? Jak dlouho? Je suchý? Odkašláváte?
Haben Sie Husten? Seit wie lange? Ist es trocken? Ist es mit Auswurf?
Zadýcháte se při...
Werden Sie leicht kurzatmig während Sie...
chození doma
práci nebo námaze
im Haus umhergehen?
arbeiten oder in Eile sind?
Otékají vám kotníky?
Haben Sie manchmal geschwollene Knöchel?
Buší (utíká) vám někdy srdce?
Fühlen Sie manchmal, daβ Ihr Herz ganz schnell schlägt?
Máte pacemaker
Haben Sie einen Schrittmacher ?
Máte epilepsii? Kdy jste měl(a) poslední záchvat?
Haben Sie Epilepsie? Wann hatten Sie den letzten Anfall?
Máte cukrovku?
Haben Sie Diabetes (Zuckerkrankheit)?
Jak si léčíte diabetes? Dietou? Tabletami? Inzulinem?
Womit wird Ihr Diabetes behandelt? Mit Diät? Tabletten? Insulin?
Kdy jste naposledy jedl(a)?
Wann haben Sie zuletzt gegessen?
Kdy jste měl(a) poslední dávku inzulinu? Jakou dávku?
Wann haben Sie zuletzt Insulin gespritzt? Welche Dosis?
Jste, mohla byste být těhotná?
Sind, könnten Sie schwanger sein?
Jak dlouho jste těhotná?
In welcher Schwangerschaftswoche sind Sie?
VI.
Traumata a chirurgická onemocnění
Měl(a) jste nehodu?
Haben Sie einen Unfall gehabt? Es passierte:
Byl(a) jste přepaden(a)?
Sind Sie überfallen worden?
Upadl(a) jste?
Sind Sie gefallen?
Utrpěl(a) jste úraz elektrickým proudem?
Haben Sie einen Stromschlag versetzt bekommen?
Spadlo na vás něco?
Ist etwas auf Sie gefallen?
Píchlo, bodlo vás něco?
Wurde etwas in Sie hinenigestoβen?
Stalo se to při dopravní nehodě?
Haben Sie sich bei einen Verkehrsunfall verletzt?
Byl jste v / na:
autě
nákladním autě
autobusu
motocyklu
kole
Waren Sie in / auf einem:
Auto?
Lastwagen?
Bus?
Motorrad?
Fahrrad?
Řídil jste?
Haben Sie am Steuer gesessen?
Byl ste cestující? Na předním / zadním sedadle?
Waren Sie Beifahrer? Aur dem Vordersitz / Rücksitz?
Byl(a) jste připoután(a)?
Waren Sie angeschnallt?
Jakou jste jel/a/ rychlostí?
WIe snell sind Sie gefahren?
Byl(a) jste (jako chodec) poražen(a):
(Als Fuβgänger,) Sie wurden angefahren von einem:
autem
Auto?
motocyklem
Motorrad?
nákladním autem
Lastwagen?
autobusem
Bus?
něčím jiným
anderen?
Uhodil jste se do hlavy?
Haben Sie sich den Kopf angeschlagen?
Pamatujete si, co se stalo?
Können Sie sich errinnern, was passiert ist?
Byl jste v bezvědomí?
Waren sie bewuβtlos?
Zvracel jste po úrazu? Kolikrát?
Haben Sie seit der Verletzung erbrochen? Wie oft?
Krvácel jste z nosu nebo z uší?
Haben Sie aus den Ohren oder der Nase geblutet?
Pil(a) jste dnes alkohol? Kolik? Kdy poslední?
Haben Sie heute Alkohol getrunken? Wieviel? Wann haben Sie zum letztenmal
getrunken?
Bolí vás krk? Kde, ukažte prosím.
Haben Sie Nackenschmerzen? Zeigen Sie bitte wo.
Cítíte mravenčení / necitlivost / slabost v:
Haben Sie ein Kribbeln / eine Taubheit / eine Schwäche in Ihren:
pažích
rukou
prstech
nohou
Armen?
Händen?
Fingern?
Beinen?
Bolí vás hrudník?
Haben Sie Schmerzen in Ihrem Brustkorb?
Jste dušný/á?
Fühlen Sie sich kurzatmig?
Máte bolesti břicha?
Haben Sie Bauchschmerzen?
Ukažte prosím, kde jsou bolesti nejsilnější.
Bitte zeigen Sie an die Stelle, an der der Schmerz am stärksten ist.
Můžete hýbat rukama, nohama?
Können Sie Ihre Arme, Beine bewegen?
Poranil jste si rameno, loket, zápěstí, ruku?
Haben Sie Ihre Schulter, Ihren Ellenbogen, Ihr Handgelenk, Ihre Hand verletzt?
Poranil jste si kyčel, koleho, hlezno, nohu?
Habe Sie Ihre Hüfte, Ihr Knie, Ihren Knöchel, Ihren Fuβ verletzt?
Můžete chodit?
Können Sie laufen?
Krvácíte?
Bluten Sie?
Je to jasná červená, tmavá červená krev, koagula?
Ist es hellrotes, dunkelrotes Blut, Blutklumpen?
Popálil(a) jste se (opařil(a) jste se):
Haben Sie sich verbrannt mit:
chemikáliemi
elektřinou
ohněm
horkou vodou
horkým povrchem
parou
Chemikalien?
eletrischem Strom?
Feuer?
heiβem Getränk?
an einer heiβen Oberfläche?
Dampf?
Nadýchal(a) jste se kouře? Dýchal(a) jste v plamenech?
Haben Sie Rauch eingeatmet? Standen Sie in den Flammen und haben geatmet?
VII.Osobní anamnéza a všeobecné otázky
Máte nebo měl(a) jste někdy následující?
Haben Sie oder hatten Sie jemals das Folgende?
vysoký krevní tlak
angina pectoris
srdeční infarkt
astma
bronchitis
cukrovka
TBC
žloutenka
AIDS
hohen Blutdruck
Angina pectoris
Herzanfall, Herzinfarkt
Asthma
Bronchitis
Zuckerkrankheit
Tuberkulose
Gelbsucht
AIDS
Mozkov.mrtvici
epilepsie
Schlaganfall
Epilepsie
poslední záchvat
rakovina
- jestli ano, kde?
- kdy?
letzter Anfall
Krebs
- Falls ja, wo?
- wann?
Berete nějaké léky?
Nehmen Sie zur Zeit irgendwelche Medikamente?
Na co? Jak se jmenují? Máte je s sebou?
Wofür sind sie? Wie heiβen sie? Haben Sie sie bei sich?
Jste alergický na nějaké léky? Na jaké?
en irgendwelche Medikamente allergisch? Falls ja, welche sind es?
Jste alergický ještě na něco jiného? Na co?
Sind Sie gegen sonst irgendetwas allergisch? Gegen was?
Pijete alkohol? Pivo? Víno? Tvrdý alkohol? Kolik?
Trinken Sie Alkohol? Bier? Wein? Spirituosen? Wieviel?
Užíváte intravenózně drogy?
Spritzen Sie Drogen?
VIII.
Další vyšetřování
Musím vás nyní vyšetřit.
Ich muβ Sie jetzt untersuchen.
Nyní vám vyšetřím:
Ich werde ...... untersuchen.
hlavu
krk
hrudník
břicho
paži
ruku
nohu
chodidlo
Ihren Kopf
Ihren Hals
Ihren Brustkorb
Ihren Bauch
Ihren Arm
Ihre Hand
Ihr Bein
Ihren Fuβ
Podívám se vám do krku, otevřete prosím ústa.
Ich muβ Ihnen in den Hals schauen, bitte machen Sie den Mund auf.
Vyplázněte prosím jazyk.
Bitte strecken Sie Ihre Zunge heraus.
Poslechnu vám plíce. Dýchejte zhluboka, prosím.
Ich werde jetzt Ihre Lunge untersuchen, bitte atmen Sie tief ein und aus.
Prosím zakašlejte.
Bitte husten Sie.
Změříme vám krevní tlak.
Wir müssen Ihren Blutdruck messen.
Zavedeme vám do paže kanylu, která tam zůstane.
Wir müssen eine Kanüle in Ihren Arm legen, die dort bleiben muβ.
Natočíme vám EKG:
Wir müssen ein EKG schreiben.
IX.
Léčení
Dáme vám injekci.
Wir müssen Ihnen eine Spritze geben.
Vyčistíme vám ránu.
Wir müssen die Wunde säubern.
Obvážeme vám ránu.
Wir müssen die Wunde verbinden.
Dáme vám (vakuovou) dlahu.
Wir müssen Ihnen eine (Vakuum-)Schiene geben.
Potřebujete do nemocnice.
Sie müssen ins Krankenhaus.
Uspíme vás.
Wir werden Ihnen eine Vollnarkose geben.
Je Vám už lépe?
Geht es Ihned schon besser?
Vypracováno s použitím:
M. Horáček: Základní slovní zásoba ke kontaktu s pacientem v neodkladné péči v němčině
Příloha č.11
ZDE ODTRHNĚTE
Z Z S
J M K
Výjezdové stanoviště (razítko)
Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p. o.
nám. 28. října 23, 602 00 Brno
Tel.: 155
IČP 72 901 014
Fax: 545 113 156
Z Á Z N A M O VÝJEZDU
Číslo akce
Datum
Číslo vozu
Číslo vozu
I
I
prim.
sek.
Lékař/ka
Sestra-záchranář
Řidič-záchranář
Lékař/ka
Sestra-záchranář
Řidič-záchranář
Jméno pacienta/ky
Rodné číslo
Pojišťovna
Bydliště
Místo zásahu
Nejbližší příbuzní / tel. kontakt
Čas hlášení
Čas výjezdu
Čas dojezdu
Čas odjezdu z místa Čas předání
Volní k akci
Konec akce
Čas hlášení
Čas výjezdu
Čas dojezdu
Čas odjezdu z místa Čas předání
Volní k akci
Konec akce
Anamnéza
Začátek T+ ..... Min
Při
ošetření
předání
T+ ..... Min
TK
P
Objektivní nález
SpO2
EtCO2
EKG
přenos:
I
USA
I
FNB
Terapie
glyk.
T
NACA
Pracovní diagnóza
0
1
2
3
4
5
6
7
GCS
APGAR
Poloha pro transport Předán
První pomoc
I žádná
I laická
I lékařská
Spolupráce
I PČR
I HZS
I MěP
I jiná
Předávající 1
Předávající 2
I
I
I
I
I
I
zdrav. zařízení
vlastní RLP
vlastní RZP
vlastní LZS
DRNR, jiná
na místě
2369/2010
vsedě
v polosedě
vleže
stabilizovaná
jiná
Kilometry / letové minuty
I/10
I
I
I
I
I
Cílové ZZ
podpis + razítko
SEVT 93 012 6
Avizování úrazu – MIST
DF
ZDE ODTRHNĚTE
Z Z S
J M K
1. KOPIE
Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p. o.
Výjezdové stanoviště (razítko)
nám. 28. října 23, 602 00 Brno
Tel.: 155
IČP 72 901 014
Fax: 545 113 156
Z Á Z N A M O VÝJEZDU
Číslo akce
Datum
Číslo vozu
Číslo vozu
I
I
prim.
sek.
Lékař/ka
Sestra-záchranář
Řidič-záchranář
Lékař/ka
Sestra-záchranář
Řidič-záchranář
Jméno pacienta/ky
Rodné číslo
Pojišťovna
Bydliště
Místo zásahu
Nejbližší příbuzní / tel. kontakt
Čas hlášení
Čas výjezdu
Čas dojezdu
Čas odjezdu z místa Čas předání
Volní k akci
Konec akce
Čas hlášení
Čas výjezdu
Čas dojezdu
Čas odjezdu z místa Čas předání
Volní k akci
Konec akce
Anamnéza
Začátek T+ ..... Min
Při
ošetření
předání
T+ ..... Min
TK
P
Objektivní nález
SpO2
EtCO2
EKG
přenos:
I
USA
I
FNB
Terapie
glyk.
T
NACA
Pracovní diagnóza
0
1
2
3
4
5
6
7
GCS
APGAR
Poloha pro transport Předán
První pomoc
I žádná
I laická
I lékařská
Spolupráce
I PČR
I HZS
I MěP
I jiná
Předávající 1
Předávající 2
I
I
I
I
I
I
zdrav. zařízení
vlastní RLP
vlastní RZP
vlastní LZS
DRNR, jiná
na místě
2369/2010
vsedě
v polosedě
vleže
stabilizovaná
jiná
Kilometry / letové minuty
I/10
I
I
I
I
I
Cílové ZZ
podpis + razítko
SEVT 93 012 6
Avizování úrazu – MIST
DF
ZDE ODTRHNĚTE
Z Z S
J M K
2. KOPIE
Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p. o.
Výjezdové stanoviště (razítko)
nám. 28. října 23, 602 00 Brno
Tel.: 155
IČP 72 901 014
Fax: 545 113 156
Z Á Z N A M O VÝJ EZ DU
Číslo akce
Datum
Číslo vozu
Číslo vozu
I
I
prim.
sek.
Lékař/ka
Sestra-záchranář
Řidič-záchranář
Lékař/ka
Sestra-záchranář
Řidič-záchranář
Jméno pacienta/ky
Rodné číslo
Pojišťovna
Bydliště
Místo zásahu
Nejbližší příbuzní / tel. kontakt
Čas hlášení
Čas výjezdu
Čas dojezdu
Čas odjezdu z místa Čas předání
Volní k akci
Konec akce
Čas hlášení
Čas výjezdu
Čas dojezdu
Čas odjezdu z místa Čas předání
Volní k akci
Konec akce
Anamnéza
Začátek T+ ..... Min
Při
ošetření
předání
T+ ..... Min
TK
P
Objektivní nález
SpO2
EtCO2
EKG
přenos:
I
USA
I
FNB
Terapie
glyk.
T
NACA
Pracovní diagnóza
0
1
2
3
4
5
6
7
GCS
APGAR
Poloha pro transport Předán
První pomoc
I žádná
I laická
I lékařská
Spolupráce
I PČR
I HZS
I MěP
I jiná
Předávající 1
Předávající 2
I
I
I
I
I
I
zdrav. zařízení
vlastní RLP
vlastní RZP
vlastní LZS
DRNR, jiná
na místě
2369/2010
vsedě
v polosedě
vleže
stabilizovaná
jiná
Kilometry / letové minuty
I/10
I
I
I
I
I
Cílové ZZ
podpis + razítko
SEVT 93 012 6
Avizování úrazu – MIST
DF
SEZNAM DIAGNÓZ
A 41.9
septický šok
A 39.0
meningokoková meningitidis
B 34.9
virosa, NS
E 10.0
DM-hyper-hypoglykemické koma
E 16.2
hypoglykemie, NS
E 34.9
jiné endokrinopatie
E 86
dehydratace
F 03
demence
F 10.0
opilost (akutní intoxikace)
F 19.1
toxikománie
F 29
psychóza, NS
F 43.0
akutní stresová reakce
F 45.3
psychogenní hyperventilace
F 48.9
neurotická porucha
G 40.9
epilepsie, NS
I 10
hypertenzní nemoc
I 11.0
hypertenzní nemoc se srdečním
selháním
I 20.8
stenokardie
I 20.9
angina pectoris
I 21.9
akutní infarkt myokardu
I 25.9
ICHS
I 26.9
plicní embolie, NS
I 45.9
porucha vedení vzruchu
I 46.0
srdeční zástava s úspěšnou KPR
I 46.1
náhlá srdeční smrt
I 48
fibrilace síní
I 49.9
srdeční arytmie
I 50.9
srdeční selhání
I 64
CMP
I 95.9
hypotenze, NS
J 04.0
laryngitis
J 06.9
akutní zánět HCD
J 05.1
epiglottitis, NS
J 18.9
pneumonie, NS
J 44.1
CHOPN s akutní exacerbací, NS
J 45.9
astma bronchiale, NS
J 96.9
respirační selhání, NS
K 30
dyspersie
NACA
0
1
2
3
4
5
6
7
K 85
K 92.2
M 54.9
N 23
N 30.9
N 94.9
O 15.9
O 20.9
O 80.9
R 04.0
R 06.0
R 07.4
R 10.0
R 11
R 33
R 40.2
R 42
R 52.9
R 53
R 55
R 56.0
R 56.8
R 57.9
R 69
R 98
R 99
S 02.9
S 05.9
S 06.0
S 06.9
S 09.9
S 14.1
S 19.9
S 27.0
S 29.9
S 39.9
S 49.9
S 59.9
S 69.9
S 79.9
S 89.9
S 99.9
T 01.9
T 02.9
T 05.9
T 06.8
T 08
T 14.9
T 17.9
akutní pankreatitis
krvácení do GIT
dorsalgie, NS
ledvinová kolika
cystitis, NS
akutní gynekologická příhoda
eklampsie, NS
krvácení v čas. těhotenství
spontánní porod, NS
epistaxe
dušnost
bolest hrudi, NS
akutní břicho
nauzea, zvracení
retence močová
bezvědomí
vertigo, NS
bolest, NS
nevolnost
mdloba, synkopa
febrilní křeče
jiné a neurčené křeče
šok, NS
nemoc, NS
smrt beze svědků
smrt, neznámá příčina
zlomenina kosti lebky
poranění oka, NS
otřes mozku
nitrolební poranění
jiné poranění hlavy
jiná a neurčená poranění
krční míchy
poranění krku
traumat. PNO
poranění hrudníku
poranění břicha a pánve
poranění ramene a paže
poranění předloktí
poranění zápěstí a ruky
T 30.0
T 35.7
T 42.4
T 42.6
T 59.9
T 62.0
T 65.9
T 67.9
T 68
T 71
T 75.1
T 75.4
T 78.4
V 09.9
V 19.9
V 29.9
V 49.9
V 59.9
V 69.9
V 79.9
V 81.9
V 94.9
V 97.8
W 19.9
W 84.9
X 84
Y 09
Z 01,9
poranění kyčle a stehna
poranění bérce
poranění kotníku a nohy
mnohočetné rány
mnohočetné zlomeniny
traumatická amputace
mnohočetná poranění/polytrauma
zlomenina páteře
jiné poranění
cizí těleso v dýchacím ústrojí,
lokalizace NS
popálení/poleptání, NS
omrzliny, NS
otrava benzodiazepiny
intoxikace, sedativy/hypnotiky
intoxikace plynem/dýmem
toxický účinek požitých hub
otrava, NS
účinky horka a světla, NS
podchlazení
(za)dušení
(strangulací-škrcením-rdoušením)
tonutí, utonutí
úraz elektrickým proudem
alergická reakce
chodec zraněný při DN
cyklista zraněný při DN
motocyklista zraněný při DN
nehoda osobního automobilu
nehoda nákladního automobilu
nehoda kamionu
nehoda autobusu
železniční nehoda, NS
nehoda při vodní dopravě
nehoda při vzdušné dopravě
pád, NS
aspirace/udušení
sebepoškození, NS
napadení
vyšetření osob bez obtíží
Lund Browderova tabulka popálené plochy (%)
žádné
lehké
střední
vysoká
potencionální ohrožení života
ohrožení života
KPR
smrt
Glasgow Coma Scale
otevření očí
4
3
2
1
spontánní
na výzvu
na bolest
nereaguje
slovní odpověď
5
4
3
2
1
plný kontakt
dezorientovaná řeč
nepřiléhavá slova
vydává zvuk
žádná
motorická odpověď
6
5
4
3
2
1
na slovní výzvu
cílený pohyb
obranná úhybná (flexní) reakce
necílená flexní reakce
extenzní reakce
nereaguje
Pediatrické Glasgow Coma Scale
otevření očí 4 spontánní
3 na křik
2 na bolest
1 neotvírá
Apgar Score
srdeční frekvence
na podráždění
Oblast
hlava
krk
přední strana trupu
zadní strana trupu
pravá hýždě
levá hýždě
genitálie
pravé nadloktí
levé nadloktí
pravé předloktí
levé předloktí
pravá ruka
levá ruka
pravé stehno
levé stehno
pravý bérec
levý bérec
pravá noha
levá noha
Celkem
slovní odpověď
5
4
3
2
1
0 až 1 rok
19
2
13
13
2,5
2,5
1
4
4
3
3
2,5
2,5
5,5
5,5
5
5
3,5
3,5
směje se, křičí přiměřeně
křičí
nevhodný křik
grunting
žádná
0 nepřítomna
1 pod 100/min
2 nad 100/min
dýchání
0 apnoe
1 pomalé/nepravidelné
2 přiměřené/křičí
0 nereaguje
1 grimasuje
2 kýchaní/křik/kašel
barva kůže
0 cyanoza/bledost
1 akrální cyanoza
2 růžová
1 až 4 roky
17
2
13
13
2,5
2,5
1
4
4
3
3
2,5
2,5
6,5
6,5
5
5
3,5
3,5
5 až 9 let
13
2
13
13
2,5
2,5
1
4
4
3
3
2,5
2,5
8
8
5,5
5,5
3,5
3,5
10 až 14 let
11
2
13
13
2,5
2,5
1
4
4
3
3
2,5
2,5
8,5
8,5
6
6
3,5
3,5
motorická odpověď
svalový tonus
15 let
9
2
13
13
2,5
2,5
1
4
4
3
3
2,5
2,5
9
9
6,5
6,5
3,5
3,5
5
4
3
2
1
dospělý
7
2
13
13
2,5
2,5
1
4
4
3
3
2,5
2,5
9,5
9,5
7
7
3,5
3,5
vyhoví výzvě
lokalizuje
flexní
extenzní
žádná
0 chabý
1 částečná flexe končetin
2 aktivní pohyb
Příloha č.12
T RA N S PO RT B E R I C H T
Transportdatum (TTMMJJ)
RD Einsatz Krankentr.
DA
Storno
Bez.Nr.
Dienstfahrt anderer Transportgrund
Verrechnungsnummer
NF/SS
TA bei Pat.
zum BO zum AO
Patient:
Europäische Krankenversicherungskarte. Die neben der e-Card befindlichen Felder sind nur bei nicht in Österreich versicherten Personen zu befüllen.
Name / Vorname / Titel
M Versicherungsnr.
Geburtsdatum (TTMMJJ)
W
Adresse
Land
PLZ
Ort
Persönliche Kennnummer (6)
Kennnummer des Trägers (7)
Kennnummer der Karte (8)
Ablaufdatum (9)
Sozialversicherung:
NÖ GKK
andere GKK
SV Bauern
BVA
SV Gerberbe
VEEB/ÖBB
andere Kostenträger
Hauptversicherte Person / Gesetzlicher Vertreter / Sonderverrechnung:
M Versicherungsnr.
Name / Vorname / Titel
Geburtsdatum (TTMMJJ)
W
Land
Adresse
PLZ
Ort
wie
Patient
Transportdaten:
Beginnzeit
Mannschaft:
Übergabezeit
Endzeit
KM Anfang
KM Ende
1 Fahrer
2 Sanitäter 1
Abholort
wie
Patient
3 Sanitäter 2
Zielort
wie
Patient
Verdachtsdiagnose
NACA Transportbemerkung (KH Station/Abteilung)
Notarzt
Revers / Transportverweigerungserklärung:
Ich bestätige, dass ich vom unterzeichnenden Notarzt, Notfallsanitäter, bzw. Rettungssanitäter über meine Erkrankung bzw. meine Verletzung und sich
daraus möglicherweise ergebenden Komplikationen und Gefahren in für mich verständlicher Form aufgeklärt wurde.
Dennoch verweigere ich jedliche angeratene Untersuchung und Hilfeleistung
Dennoch verweige ich folgenden angeratene Untersuchung und Hilfeleistungen:
Dennoch verweigere ich den angeratenen Transport in ein Krankenhaus durch den Rettungsdienst des Österreichischen Roten Kreuzes.
Ich bestätige, dass ich vom unterzeichnenden Notarzt, Notfallsanitäter bzw. Rettungssanitäter aufgefordert wurde, beim Verschlechtern meines
Zustandes, bei Auftreten von Schmerzen/Beschwerden sofort den Rettungsdienst zu verständigen oder unverzüglich einen Arzt oder ein
Krankenhaus aufzusuchen.
Als gesetzlicher Vertreter bestätige ich, dass ich vom unterzeichnenden Notarzt, Notfallsanitäter bzw. Rettungssanitäter aufgefordert wurde, beim
Verschlechtern des Zustandes, bei Auftreten von Schmerzen/Beschwerden meines Kindes, Klienten,... sofort den Rettungsdienst zu verständigen
oder unverzüglich einen Arzt oder ein Krankenhaus aufzusuchen.
Ich nehme zur Kenntis, dass ich weder das Österreichische Rote Kreuz, Landesverband NÖ noch den Notarzt, den Notfallsanitäter bzw. den
Rettungssanitäter in irgendeiner Form für auftretende Schäden haftbar machen kann, die sich aus den oben genannten Tatsachen ergeben mögen und
übernehme für die Konsequenzen meines Handelns die volle Verantwortung.
Transportanweisung / Kostenübernahmeerklärung / Inkasso:
Transportanweisung / Versicherungsdaten:
Diese werden innerhalb von 4 Tagen beim Österreischischen Roten Kreuz nachgereicht, andernfalls gehen die Transportkosten zu meinen Lasten.
Kostenübernahmeerklärung:
Das Rotes Kreuz wird alles in seiner Macht stehende veranlassen, um eine Kostenübernahme bei ihrer Sozialversicherung zu erreichen. Wird die
Kostenübernahme durch die Sozialversicherung verweigert, sieht sich das Rote Kreuz veranlasst, Ihnen die Transortkosten in Rechnung zu stellen.
Inkassobetrag:
€
dankend erhalten.
Unterschriften / Bestätigung:
Unterschrift Patient bzw.
des gesetzlichen Vertreters
Patient bzw. gesetzlicher Vertreter verweigert die Unterschrift
Patient entfernt sich ohne Bekanntgabe seiner Daten/Generalien
Unterschrift des Notarztes
bzw. des Sanitäters
Stempel / Bemerkungen / Übergebene Wertsachen
Unterschrift von Zeugen bzw.
Exekutivbeamten (inkl. Dienstnr.)
LRR Ing. Harry Oberlerchner 02-2011
VERSORGUNGSPROTOKOLL
Anwesende Kräfte
Rettungsdienst
Arzt / Notarzt
First Responder
Pflegedienst
Feuerwehr
Exekutive
Sonstige
Patienten- / Lagebeurteilung
Bewusstseinslage
Maßnahmen
vorgefundene Lage
Orientiert
Getrübt / desorientiert
Erregungszustand
Ohne Bewusstsein
sichere Todeszeichen
Gefahrenzone
gehend / stehend
sitzend
liegend
A1: 30 - 60 | A2: > 60
geht selbst / unterstützt
Tragstuhl / Rollstuhl
Krankentrage
Sonstige
Airway / Atemweg , Breathing / Atmung
AF
AF
SpO2
SpO2
R
Circulation / Kreislauf
Starke Blutung
Arrhythmie
(drohender) Schockzustand HF
Atem-Kreislaufstillstand
Verbr. / Erfrierung / Verätz.
M
D
D
S
S
M
M
D
D
S
S
RR
Pupillenreaktion
BZ
BZ
°C
°C
Sonstiges
Sonstiges
L
eng
mittel
weit
lichtstarr
2
2
2
2
2
2
2
3
3
3
3
3
3
3
1
1
1
1
1
2
2
2
2
2
3
3
3
3
3
T
E
T
E
E
T
E
T
E
T
E
T
T
andere
Atemwege freimachen/-halten 1 2 3 Sauerstoffgabe
Absaugung
Esmarchhandgriff
L/min
Verwendung Guedeltubus
1 2 3 Heimlichmanöver
Rückatmung
Beatmung (Maske-Beutel)
Beatmung (Mund-Mund/Nase)
Anzahl
1 2 3 Wundversorgung
Monitoring / Überwachung
1 2 3 Blutstillung
12 Kanal EKG
Infusion aufrecht halten / beenden
Herzdruckmassage
Abbindezeit
Defibrillation
1 2 3
7 Schmerz Prellung UWunde/Verbr
ΔÖdem // V.a. Fraktur / Luxation
Krampfgeschehen
Sprachstörung
E
Maßnahmen Kreislauf
Halbseiten
zeichen
L
Disability / Neurologie
R
1
1
1
1
1
1
1
Legende:
RR
%
M
EE T T
Maßnahmen Atmung
L
Halbseiten
zeichen
HF
Grad 1 | Grad 2 | Grad 3
%
1 2 3 Helmabnahme
sonstige
unauffällig
Atembeschw. / Zyanose
Atemswegverlegung
Abnorme Atemgeräusche
Asym.Brustkorbbewegung
keine (normale) Atmung
Hyperventilation
%
Lagerung / Transport zum Rettungsmittel
CO-Alarm (ppm)
Schockanzahl
R
Sonstige
Rettungs-und Immobilisationsmaßnahmen
1
1
1
1
2
2
2
2
3
3
3
3
Rautekgriff
Rettungstuch
Schaufeltrage
Spineboard
1
1
1
1
1
2
2
2
2
2
3
3
3
3
3
An- / Auskleiden
Erbrechen
Harn ausscheiden
Stuhl ausscheiden
nichtinvasive Flüssigkeitsgabe
1
1
1
1
2
2
2
2
3
3
3
3
HWS Schienung
Extremitätenschienung
Vakuummatratze
Rettungskorsett
Hilfestellungen / erweiterte Maßnahmen
Schmerzbeurteilung
kein | leicht | stark
1
1
1
1
2
2
2
2
3 Amputatsversorgung
3 Augenspülung
3 Entbindung
3
Sonstige
Notfallkompetenz (NKA / NKV)
Exposure / Erweiterte Untersuchung
Allergien / Medikamente
durch Arzt angeordnet
kein Arzt anwesend
Name/Dienstnr.
1 2 3 per. Venenzugang
Anzahl i.v. Katheter
Punktionsversuche
1 2 3 Medikamentenapplikation
Patientengeschichte / Letzte KH-Aufenthalte / Ereignisse vor dem Geschehen
Art/Dosierung
Assistenzmaßnahmen
Verdachtsdiagnose
1
1
1
1
1
2
2
2
2
2
3
3
3
3
3
Ass. i.v. / i.o. / i.m. Zugang
Ass. Infusion / Überwachung
Ass. Medikamentenapplikation
Ass. Harnkatheter
Ass. Thoraxdrainage
1
1
1
1
2
2
2
2
3 Ass. Intubation
3 Ass. CPAP
3 Ass. Notkoniotomie
3
sonstige
Anmerkungen / Notfallgeschehen
Der Zustand des Patienten erforderte einen einfachen / qualifizierten Krankentransport ohne
erweiterte Sanitätshilfemaßnahmen und verlief ohne besondere Vorkommnisse.
1 Fahrer
2 Sanitäter
3 Sanitäter
Unterschrift / Paraphe
Unterschrift / Paraphe
Sanitäter/ Paraphe
Unterschrift
LRR Ing. Harry Oberlerchner 02-2011
Žádost o příhraniční spolupráci pro ZZS Jmk p.o., Česká republika
Příloha č. 13
Žádost o součinnost při zajištění PNP a její potvrzení
Datum:
např. 31.3.2011
Pro výjezdové stanoviště:
Čas výzvy:
např. 18.20
XY
Typ posádky:
např. RZP
Město / obec v ČR:
např. Hnanice
Ulice:
Číslo popisné:
Číslo orientační:
Poschodí
RD/jiné:
Doplňující informace k místě zásahu:
např. cyklistická stezka z Hnanic směr Retzbach asi 1km před státní hranicí do Rakouska
Popis výzvy:
úraz cyklisty, fraktura DK, pacient při vědomí
Jméno postiženého ( případně pohlaví):
např. Novák
Rok narození/věk:
např. 45let
Jméno volajícího:
např. Krátký
Telefonní kontakt:
např. 777777777
Navrhované místo překladu:
např. Hnanice ‐ náves Typ prostředku:
Zpracoval a zažádal o součinnost:
Potvrzujeme součinnost např. Nováková
ANO
Čas potvrzení
např. 18.21
Jméno a příjmení potvrzujícího
např. Oberlerchner
Důvod nepotvrzení
např. není k dispozici posádka k zajištění výjezdu
NE
Příloha č. 14 Návrh
Směrnice pro expertní jednání o Rámcové smlouvě mezi Českou republikou a Spolkovou
republikou Německo o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby
(dále jen „Rámcová smlouva“)
I. Zdůvodnění účelnosti sjednání Rámcové smlouvy a předpokládaný dopad na
státní rozpočet
Jedním z cílů české zahraniční politiky je rozvoj všestranných a vzájemně výhodných
vztahů se sousedními státy. Nástrojem napomáhajícím k dosažení tohoto cíle jsou mimo jiné
dohody o přeshraniční spolupráci, jejichž sjednávání je významné také v oblasti zdravotnictví
a ochrany veřejného zdraví.
Zajišťování zdravotnické záchranné služby (dále jen „ZZS“) patří k základním atributům
zdravotnického systému každého státu. ZZS poskytuje odbornou přednemocniční neodkladnou
péči (dále jen „přednemocniční neodkladná péče“) postiženým na místě vzniku jejich úrazu nebo
náhlého onemocnění a během jejich dopravy k dalšímu odbornému ošetření a při jejich předání do
zdravotnického zařízení. Síť ZZS musí být organizována tak, aby byla zabezpečena dostupnost
přednemocniční neodkladné péče a její poskytnutí do určitého časového limitu od přijetí tísňové
výzvy. V České republice je tato lhůta stanovena vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 434/1992
Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů, na 15 minut. Právě časová
dostupnost poskytnutí přednemocniční neodkladné péče v příhraničních oblastech je jedním
z hlavních důvodů pro navázání užší spolupráce mezi ZZS sousedních států.
V České republice je ZZS zajišťována prostřednictvím výjezdových skupin ZZS
poskytujících přednemocniční neodkladnou péči. Mezi výjezdové skupiny ZZS patří též skupiny
letecké záchranné služby (dále jen „LZS“). Na činnosti LZS pro poskytování přednemocniční
neodkladné péče se vedle soukromých provozovatelů podílí svými letadly také Policie ČR (v Praze
a Středočeském kraji) a Armáda ČR (v Plzeňském a Karlovarském kraji).
Základní právní úprava ZZS je obsažena v § 18b zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví
lidu, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví odpovědnost kraje za zřízení, organizaci
stav k 9. únoru 2011
1
a zajištění činnosti ZZS ve svém územním obvodu, a s účinností od 12. února 2008 též
odpovědnost státu, resp. Ministerstva zdravotnictví za smluvní zajištění a úhradu provozu letadel
určených pro výkon LZS. Činnosti krajů uvedené v tomto ustanovení patří do samostatné
působnosti krajů. V souladu se zmocněním daným výše uvedeným ustanovením vydalo
Ministerstvo zdravotnictví vyhlášku č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění
pozdějších předpisů, která upravuje základní úkoly a organizační uspořádání zařízení
a pracovišť ZZS včetně LZS a základní spojový řád pro zajištění spojení v rámci ZZS a též
s ostatními složkami integrovaného záchranného systému. Zákonem č. 239/2000 Sb.,
o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů, byla ZZS začleněna do integrovaného záchranného systému a stala se tak vedle
Hasičského záchranného sboru ČR a Policie ČR jednou ze základních složek integrovaného
záchranného systému, v jehož rámci se podílí na přípravě řešení mimořádných událostí
a provádění záchranných a likvidačních prací.
Z výše uvedeného je zřejmé, že pravomoc zřizovat a organizovat ZZS a povinnost
zajišťovat její činnosti mají ve svém územním obvodu kraje, a to v rámci své samostatné
působnosti. V souladu s § 28 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění
pozdějších předpisů, mohou kraje spolupracovat s územními samosprávnými celky jiných států
a uzavírat s nimi smlouvy o vzájemné spolupráci. Obsahem této spolupráce pak mohou být jen
činnosti, které patří do samostatné působnosti kraje, který smlouvu uzavírá.
V rámci připravované nové legislativy upravující oblast poskytování zdravotních služeb
(zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, zákon o specifických zdravotních
službách) je počítáno také s koncepční právní úpravou oblasti ZZS, kterou bude představovat
zákon o zdravotnické záchranné službě. Tato nová právní úprava má za cíl stanovit podmínky
poskytování ZZS, upravit práva a povinnosti poskytovatele ZZS, povinnosti poskytovatelů lůžkové
zdravotní péče k zajištění návaznosti jimi poskytovaných služeb na ZZS, zvláštní práva a povinnosti
zdravotnických pracovníků poskytovatele ZZS, podmínky pro zajištění připravenosti poskytovatele
ZZS na řešení krizových situací a s tím související výkon veřejné správy. Bude zachován stávající
stav, kdy je poskytovatel ZZS zřizován krajem jako příspěvková organizace kraje. Činnosti kraje
v oblasti ZZS budou i nadále patřit do samostatné působnosti kraje. Připravovaná právní úprava
nepřinese žádné zásadní dopady na připravovanou Rámcovou smlouvu. Terminologické změny
základních pojmů užívaných v oblasti ZZS, kterou budou dotčeny novou právní úpravou, budou již
v textu Rámcové smlouvy reflektovány.
stav k 9. únoru 2011
2
V zájmu efektivního zajištění poskytování přednemocniční neodkladné péče v příhraničním
území se již několik let diskutuje o možnosti prohloubení vzájemné přeshraniční spolupráce ZZS se
sousedními státy. Nejintenzivnější je tato debata se Spolkovou republikou Německo, kde otázka
přeshraniční spolupráce ZZS byla již předmětem diskuse při přípravě Smlouvy mezi ČR a SRN o
vzájemné pomoci při katastrofách a velkých haváriích (č. 10/2003 Sb. m. s.), ale pro svoji
komplexnost a složitost nakonec není v citované smlouvě, nad rámec pomoci při mimořádných
událostech, řešena. Na potřebě samostatné mezinárodněsmluvní úpravy přeshraniční
spolupráce v oblasti ZZS mezi oběma státy se na vrcholné úrovni shodli tehdejší ministři
zdravotnictví ČR Tomáš Julínek a SRN Ulla Schmidt v dubnu 2008. Připravovaná Rámcová
smlouva by proto měla vymezit základní právní rámec pro přeshraniční spolupráci v oblasti ZZS
mezi oběma státy a umožnit krajům a jejich územním partnerům v sousedním státě tuto spolupráci
realizovat.
Z finančního hlediska předpokládá realizace Rámcové smlouvy souběh několika zdrojů,
tj. veřejného zdravotního pojištění, státního rozpočtu (úhrada provozu letadel určených pro výkon
LZS) a rozpočtů krajů. Ve vztahu ke státnímu rozpočtu se nepředpokládá navýšení finančních
prostředků oproti současnému stavu. Rovněž není předpokládáno vyšší čerpání finančních
prostředků z veřejného zdravotního pojištění oproti současnosti.
Na základě ustanovení § 28 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů hrazená zdravotní péče zahrnuje
zdravotní výkony provedené v rámci ZZS při poskytování přednemocniční neodkladné péče.
Náklady nehrazené z veřejného zdravotního pojištění hradí ze svého rozpočtu zřizovatel ZZS.
Náklady na zajištění provozu vrtulníků pro LZS, jež je nedílnou složkou ZZS, hradí stát
prostřednictvím smluv uzavřených Ministerstvem zdravotnictví s provozovateli vrtulníků pro LZS.
Zdravotní výkony LZS při poskytování přednemocniční neodkladné péče jsou opět hrazeny
z veřejného zdravotního pojištění.
Při úhradě poskytnuté přeshraniční zdravotní péče se bude postupovat v souladu
s komunitárním právem, tj. zejména Nařízením EP a Rady (ES) č. 883/04 o koordinaci systémů
sociálního zabezpečení, Nařízením EP a Rady (ES) č. 987/09, kterým se stanoví prováděcí
pravidla k nařízení č. 883/04, Nařízením Rady (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů
sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci
stav k 9. únoru 2011
3
Společenství, ve znění pozdějších předpisů a Nařízením Rady (EHS) č. 574/72, kterým se
stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 1408/71, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„koordinační nařízení ES“).
II. Návrh zásad smluvní úpravy
1) Předmět smluvní úpravy
Předmětem smluvní úpravy je vymezení základního právního rámce pro přeshraniční
spolupráci mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo (smluvní strany) v oblasti
ZZS při poskytování přednemocniční neodkladné péče s cílem zajistit nepřetržitou dostupnost
této péče v příhraničních oblastech a vytvořit nezbytné právní předpoklady pro přeshraniční
spolupráci v oblasti ZZS na úrovni odpovědných subjektů, tj. v České republice krajů. Na
základě Rámcové smlouvy budou moci kraje, které jsou odpovědné za zřízení, organizaci a
zajištění činnosti ZZS ve svém územním obvodu, uzavírat samostatná ujednání o přeshraniční
spolupráci přímo se svými územními partnery odpovědnými za zajištění poskytování
přednemocniční neodkladné péče v příslušném regionu (tzv. oprávněné subjekty). Předmětem
těchto samostatných ujednání bude konkretizace pravidel přeshraniční spolupráce na daném
území.
2) Základní použité pojmy
Tato část bude v zájmu jednotného výkladu Rámcové smlouvy a navazujících ujednání
o přeshraniční spolupráci definovat základní pojmy užívané v souvislosti se zdravotnickou
záchrannou službou.
Půjde zejména o následující pojmy:
-
zdravotnická záchranná služba (ZZS)
-
přednemocniční neodkladná péče (PNP)
-
provozovatel ZZS
-
zdravotnický transport
-
výjezdová skupina ZZS
-
činnost výjezdové skupiny ZZS
-
zdravotnické operační středisko
stav k 9. únoru 2011
4
-
tísňová výzva
Česká delegace bude při jednání postupovat tak, aby definice společných pojmů svým
věcným obsahem odpovídaly českému právnímu řádu. V této souvislosti podotýkáme, že
definice budou současně reflektovat terminologii připravovaného zákona o zdravotnické
záchranné službě. Jako základ pro expertní jednání proto budou využity mezinárodní definice
pojmů dle doporučení Regionální kanceláře WHO pro Evropu1.
Pro přehlednost jsou níže uvedeny definice základních pojmů dle platné právní úpravy
v České republice.
Zdravotnickou záchrannou službou (ZZS) se rozumí zdravotnická zařízení zajišťující
poskytování odborné přednemocniční neodkladné péče v oboru urgentní medicína v rozsahu § 1
vyhlášky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů.
Přednemocniční neodkladnou péčí (PNP) se v souladu s § 18b zákona č. 20/1966 Sb., o péči
o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a § 1 odst. 2 vyhlášky č. 434/1992 Sb.,
o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů, rozumí péče o postižené na
místě vzniku jejich úrazu nebo náhlého onemocnění a během jejich dopravy k dalšímu
odbornému ošetření a při jejich předání do zdravotnického zařízení poskytovaná při stavech,
které
-
bezprostředně ohrožují život postiženého,
-
mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlé smrti,
-
způsobí bez rychlého poskytnutí odborné první pomoci trvalé chorobné změny,
-
působí náhlé utrpení a náhlou bolest,
-
působí změny chování a jednání postiženého, ohrožují jeho samotného nebo jeho okolí.
Provozovatelem ZZS se rozumí provozovatel nestátního zdravotnického zařízení – zdravotnické
záchranné služby - dle zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických
zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, zajišťující poskytování přednemocniční neodkladné
péče v oboru urgentní medicína dle zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění
1
Společná publikaci WHO a DG for Health & Consumers EK: Emergency Medical Services Systems in the European Union, Report
of an assessment project co-oordinated by the World Health Organization 2009 (http://www.euro.who.int/emergservices)
stav k 9. únoru 2011
5
pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění
pozdějších předpisů, prostřednictvím výjezdové skupiny ZZS.
Zdravotnickým transportem se rozumí doprava nemocných, raněných a rodiček v podmínkách
přednemocniční neodkladné péče dle vyhlášky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné
službě, ve znění pozdějších předpisů.
Výjezdovou skupinou ZZS se rozumí skupina zdravotnických pracovníků splňujících profesní
kvalifikaci pro poskytování přednemocniční neodkladné péče v oboru urgentní medicína dle
směrnice Rady a EP č. 36/2005 o uznávání odborných kvalifikací. V České republice je tato
směrnice transponována zákonem č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné
způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního
lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 96/2004 Sb., o podmínkách
získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu
činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Činností výjezdové skupiny ZZS se v souladu s vyhláškou č. 434/1992 Sb., o zdravotnické
záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů, rozumí poskytování přednemocniční
neodkladné péče zejména při vyšetření pacienta za účelem stanovení diagnózy, provádění
neodkladných výkonů k záchraně života a zdraví na místě události, které směřují k obnovení
nebo stabilizaci životních funkcí pacienta, soustavné odborné zdravotní péči a nepřetržitém
sledování ukazatelů základních životních funkcí pacienta, soustavné zdravotní péči během
převozu pacienta k cílovému poskytovateli lůžkového zdravotnického zařízení.
Zdravotnickým operačním střediskem se v souladu s vyhláškou č. 434/1992 Sb., o zdravotnické
záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů, rozumí součást územního střediska
zdravotnické záchranné služby, která nepřetržitě a bezprostředně řídí činnost výjezdových
skupin ZZS a integruje činnost všech článků přednemocniční neodkladné péče v určené
spádové oblasti v nepřetržitém provozu. Činnost zdravotnického operačního střediska zajišťují
zdravotničtí pracovníci.
Tísňovou výzvou se rozumí vyhodnocené tísňové volání, které přijímá poskytovatel ZZS
prostřednictvím zdravotnického operačního střediska na národním čísle tísňového volání
stav k 9. únoru 2011
6
(v České republice se jedná o číslo 155) nebo výzva předaná operačním střediskem jiné složky
integrovaného záchranného systému. Podmínky pro využití jednotného evropského čísla
tísňového volání 112 tím nejsou dotčeny.
3) Působnost
Rozsah přeshraniční spolupráce v oblasti ZZS dle Rámcové smlouvy bude omezen na
poskytování přednemocniční neodkladné péče, jejíž součástí je i související převoz nemocných,
raněných a rodiček, ve smyslu definice uvedené v bodě 2), a to na základě tísňové výzvy. Toto
vymezení rozsahu přeshraniční spolupráce odpovídá hlavní náplni ZZS stanovené v § 1
vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve
znění pozdějších předpisů. Důvodem pro toto omezení rozsahu přeshraniční spolupráce
v oblasti ZZS dle Rámcové smlouvy je především jeho přímá vazba na úhradu tohoto druhu
zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění, resp. pokrytí koordinačními nařízeními ES.
V této části budou taxativně vymezeny příhraniční oblasti obou smluvních stran, na které
se bude Rámcová smlouva vztahovat. V České republice to bude kraj Liberecký, Ústecký,
Karlovarský, Plzeňský a Jihočeský. Na německé straně pak Svobodný stát Sasko a Svobodný
stát Bavorsko.
Ve vztahu k osobní působnosti je třeba konstatovat, že dle českého právního řádu musí
ZZS poskytnout odbornou zdravotnickou první pomoc, jež má charakter neodkladné zdravotní
péče, všem osobám, které ji potřebují. Rámcová smlouva by se tedy měla vztahovat na osoby,
jejichž zdravotní stav bude vyžadovat zásah ZZS v příslušné příhraniční oblasti.
Rámcová smlouva nebude mít dopad na úpravu přeshraniční spolupráce smluvních stran
při katastrofách a velkých haváriích, která je upravena samostatnou smlouvou v gesci
Ministerstva vnitra2.
4) Základní principy přeshraniční spolupráce
Předpokladem přeshraniční spolupráce v oblasti ZZS dle Rámcové smlouvy v konkrétní
příhraniční oblasti bude úprava a konkretizace pravidel této spolupráce mezi tzv. oprávněnými
2
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 10/2003 Sb. m. s..
stav k 9. únoru 2011
7
subjekty, které budou v Rámcové smlouvě taxativně vymezeny. Za tímto účelem budou
oprávněné subjekty zmocněny uzavírat samostatná ujednání o přeshraniční spolupráci v oblasti
ZZS.
Přeshraniční
spolupráce
v oblasti
ZZS
dle
Rámcové
smlouvy
bude
probíhat
prostřednictvím výjezdových skupin ZZS, včetně skupin LZS. Přeshraniční spolupráce bude
realizována na základě tísňové výzvy na linku tísňového volání a její koordinaci budou zajišťovat
příslušná zdravotnická operační střediska obou stran, která vyhodnotí potřebu přeshraničního
zásahu. V České republice budou koordinaci přeshraniční spolupráce zajišťovat územní
zdravotnická operační střediska zřizovaná na úrovni krajů. Přeshraniční spolupráce bude vždy
probíhat na základě žádosti jedné strany o spolupráci a akceptace této žádosti druhou stranou.
Při přeshraničním výkonu činností výjezdové skupiny ZZS bude provedeno ošetření
pacienta na místě události a po stabilizaci základních životních funkcí převoz pacienta do
nejbližší spádové nemocnice nebo na specializované pracoviště. Pokud to zdravotní stav
pacienta dovolí, bude prioritně zvolen převoz na území domovského státu v případě občanů či
osob s trvalým či přechodným pobytem na území dané smluvní strany. V ostatních případech
bude zvolen převoz na území státu (smluvní strany), kde k ohrožení zdraví došlo. Konkretizace
pravidel a zásad upravujících tuto oblast bude předmětem úpravy v jednotlivých ujednáních
o přeshraniční spolupráci mezi oprávněnými subjekty, tj. v ČR na úrovni krajů.
Při přeshraničním výkonu činností výjezdové skupiny ZZS se zdravotničtí pracovníci
těchto výjezdových skupin ZZS budou řídit vlastními vnitrostátními předpisy a doporučenými
postupy pro poskytování zdravotní péče. Tzn., že zdravotničtí pracovníci výjezdové skupiny
české ZZS budou při přeshraničním výkonu činností výjezdové skupiny ZZS na území Spolkové
republiky Německo postupovat v souladu s českými medicínskými postupy, a obráceně.
5) Ujednání o přeshraniční spolupráci mezi oprávněnými subjekty
Nezbytným předpokladem pro praktické naplnění Rámcové smlouvy, tj. pro realizaci
přeshraniční spolupráce v oblasti ZZS, bude dohoda o této spolupráci mezi oprávněnými
subjekty, která bude mít podobu samostatného ujednání o přeshraniční spolupráci.
stav k 9. únoru 2011
8
S ohledem na rozdílné územní uspořádání České republiky a Spolkové republiky
Německo je proto nezbytné, aby český kraj měl na německé straně adekvátního partnera
odpovědného za zajištění ZZS v příslušném příhraničním území (tj. na území Svobodného státu
Sasko a Svobodného státu Bavorsko), se kterým může přeshraniční spolupráci v oblasti ZZS
realizovat.
Oprávněné subjekty na obou smluvních stranách, které budou zmocněny k uzavírání
samostatných ujednání o přeshraniční spolupráci, budou v Rámcové smlouvě taxativně
uvedeny. Za Českou republiku to bude kraj Liberecký, kraj Ústecký, kraj Karlovarský, kraj
Plzeňský a kraj Jihočeský. Ze sondážních jednání s německou stranou vyplývá, že partnerem
českých krajů pro uzavírání samostatných ujednání o přeshraniční spolupráci budou příslušná
ministerstva vnitra spolkových zemí Sasko a Bavorsko, která mají odpovědnost za zajištění ZZS
na daném území.
Ujednání o přeshraniční spolupráci budou obsahovat konkretizaci pravidel a podmínek
přeshraniční spolupráce v následujících oblastech:
a) stanovení organizace a podmínek při poskytování přednemocniční neodkladné péče,
b) stanovení podmínek pro nasazení výjezdové skupiny ZZS na území druhé smluvní
strany,
c) stanovení podmínek pro přepravu pacientů a jejich předání do péče cílového
zdravotnického zařízení za dodržení kontinuity poskytované přednemocniční neodkladné
péče bez zbytečných zejména odborných a časových ztrát,
d) stanovení organizace a postupů pro umístění pacientů do zdravotnických zařízení
v závislosti na jejich aktuálním zdravotním stavu a na místě zásahu, se zohledněním
specifické triage pro směrování k nemocniční neodkladné péči,
e) stanovení kritérií pro hodnocení a kontrolu kvality a bezpečnosti poskytované zdravotní
péče prostřednictvím ZZS,
f)
stanovení pravidel pro úhradu nákladů ZZS při poskytování přednemocniční neodkladné
péče, která není hrazena smluvními stranami nebo z veřejného zdravotního pojištění,
g) stanovení prostředků a podmínek pro vzájemnou komunikaci zdravotnických operačních
středisek.
6) Zdravotničtí pracovníci vykonávající činnosti výjezdové skupiny ZZS
stav k 9. únoru 2011
9
V této části bude stanoveno, že zdravotničtí pracovníci oprávnění vykonávat činnosti
výjezdové skupiny ZZS dle vnitrostátních právních předpisů jedné smluvní strany budou pro
účely Rámcové smlouvy považováni za způsobilé k přechodnému výkonu těchto činností při
přeshraničním nasazení na území druhé smluvní strany. Tzn. že nebudou potřebovat povolení
k výkonu povolání a budou osvobozeni od povinného členství v profesních sdruženích
a komorách druhé smluvní strany. Vychází se z předpokladu, že obě smluvní strany aplikují
směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 36/2005 o uznávání odborných kvalifikací, která
stanovuje pravidla pro uznávání odborné kvalifikace pro přístup k regulovanému povolání nebo
jeho výkonu na území členského státu, který je odlišný od státu, kde dotyčná osoba nabyla svou
odbornou kvalifikaci.
Zdravotničtí pracovníci vykonávající činnosti výjezdové skupiny ZZS podle Rámcové
smlouvy budou mít při přeshraničním nasazení na území druhé smluvní strany stejné právní
postavení jako zdravotničtí pracovníci vykonávající tyto činnosti této druhé smluvní strany. Při
samotném výkonu činností ZZS při přeshraničním nasazení se však budou řídit právními
předpisy a doporučenými postupy pro poskytování zdravotní péče svého domovského státu.
V případě úmrtí pacienta zasahující výjezdová skupina ZZS konstatuje smrt pacienta a na místo
přivolá domovskou ZZS, která zajistí ohledání v souladu s pravidly daného státu.
Vedoucí výjezdové skupiny ZZS bude oprávněn rozhodnout o neprovedení zásahu
v místě události v případě, kdy by při provedení zásahu byly bezprostředně ohroženy životy
nebo zdraví členů výjezdové skupiny ZZS, nebo by měl být zásah prováděn za podmínek, pro
jejichž zvládnutí nebyli členové výjezdové skupiny ZZS vycvičeni, vyškoleni nebo vybaveni
vhodnými technickými či osobními ochrannými prostředky a povaha zásahu toto vyžaduje.
O neprovedení zásahu bude povinen neprodleně informovat příslušné vysílající zdravotnické
operační středisko, včetně uvedení důvodů.
7) Přechod státních hranic
Přechod státních hranic členy výjezdové skupiny ZZS při přeshraničním nasazení podle
Rámcové smlouvy a jejich pobyt na území druhého státu při tomto nasazení se bude řídit
Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006, kterým se stanoví kodex
Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex)
a Směrnicí č. 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se
stav k 9. únoru 2011
10
pohybovat a pobývat na území členských států, resp. zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu
cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o pobytu cizinců“).
Ze sondážních jednání s německou stranou vyplývá snaha zachovat v případě
dočasného znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích pro členy výjezdové skupiny ZZS při
realizaci Rámcové smlouvy možnost překračovat státní hranice na jakémkoliv vhodném místě
a omezit formality spojené s hraniční kontrolou na nezbytné minimum. Na základě konzultace
s Ministerstvem vnitra ČR lze uvést, že v případě dočasného znovuzavedení kontrol na vnitřních
hranicích mohou smluvní strany Rámcové smlouvy v souladu se svými vnitrostátními právními
předpisy zohlednit zvláštní postavení ZZS a zachraňovaných osob. V České republice má plnou
pravomoc rozhodnout o režimu případného znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích vláda
ČR, která by mohla v příslušném nařízení vlády zajistit zohlednění výjimek pro ZZS.
Německá strana dále navrhuje při realizaci Rámcové smlouvy osvobodit členy výjezdové
skupiny ZZS a pacienty od povinnosti mít při sobě při překračování státních hranic cestovní
doklad. Důvodem je především hladký průběh přeshraničního zásahu ZZS a eventuální převoz
pacienta na území druhé smluvní strany v případě, že pacient nebo člen výjezdové skupiny ZZS
nebude mít u sebe cestovní doklad. Z konzultace s Ministerstvem vnitra ČR vyplývá doporučení
tuto oblast v Rámcové smlouvě explicitně neupravovat. Důvodem je zejména snaha nezavádět
touto mezinárodní smlouvou prezidentské kategorie další právní režim nad rámec již existující
právní úpravy. Otázky prokázání totožnosti jsou řešeny ve výše uvedených právních předpisech
jak na komunitární, tak na národní úrovni. Zákon o pobytu cizinců v § 103 písm. d) ukládá
cizincům povinnost prokázat na požádání policie svou totožnost a v § 103 písm. n) pobývat na
území ČR s platným cestovním dokladem. Z těchto ustanovení však nelze vyvozovat, že osoba
musí mít cestovní doklad neustále při sobě. Směrnice č. 2004/38/ES ve svém článku 5, odst. 4
pak pro případ kontroly stanoví, že „nemá-li občan Unie nebo rodinný příslušník, který není
státním příslušníkem žádného členského státu, potřebné cestovní doklady, případně nezbytná
víza, poskytne mu dotyčný stát před jeho vrácením veškeré vhodné možnosti, aby potřebné
doklady v přiměřené lhůtě získal nebo mu byly dodány, nebo aby doložil či jinak prokázal, že se
na něj vztahuje právo volného pohybu a pobytu“.
stav k 9. únoru 2011
11
8) Zvláštní postavení vozidel ZZS a letadel LZS
Tato část bude upravovat zvláštní postavení vozidel ZZS a letadel LZS při přeshraničním
nasazení podle Rámcové smlouvy ve vztahu k pravidlům silničního a letového provozu. Vozidla
ZZS a letadla LZS jedné smluvní strany budou při přeshraničním nasazení podle Rámcové
smlouvy ve stejném právním postavení jako tato vozidla a letadla státu, na jehož území
k zásahu dochází.
U vozidel ZZS používaných při výkonu činnosti výjezdové skupiny ZZS podle Rámcové
smlouvy se při přeshraničním nasazení nebude vyžadovat povolení pro mezinárodní silniční
přepravu a mezinárodní automobilová pojišťovací karta a budou osvobozena od silničních
a dálničních poplatků.
Rovněž bude upraveno, že vozidla ZZS budou při přeshraničním nasazení podle
Rámcové smlouvy oprávněna používat na území druhého smluvního státu vlastní výstražná
zvuková a světelná zařízení. Vlastní zvláštní výstražná světelná zařízení doplněná zvláštním
výstražným světlem budou vozidla ZZS při přeshraničním nasazení podle Rámcové smlouvy
oprávněna na území druhé smluvní strany používat za podmínky, že tato zvláštní výstražná
světelná zařízení odpovídají požadavkům mezinárodního předpisu EHK/OSN 65 a jejich
umístění bude zajišťovat viditelnost takového zařízení z jakéhokoliv místa okolo vozidla ve
vzdálenosti 20 m.
9) Vybavení vozidel ZZS a letadel LZS
V této části bude upraven zvláštní režim pro vývoz a dovoz hromadně vyráběných
léčivých přípravků obsahujících návykové látky nebo přípravky obsahující efedrin nebo
pseudoefedrin vyvážené/dovážené lékařem za účelem poskytnutí první pomoci, které budou
součástí vybavení vozidla ZZS a letadla LZS při přeshraničním nasazení podle Rámcové
smlouvy s odkazem na příslušné vnitrostátní právní předpisy smluvních stran.
Ve vztahu k vývozu a dovozu hromadně vyráběných léčivých přípravků obsahujících
návykové látky nebo přípravky obsahující efedrin nebo pseudoefedrin vyvážené/dovážené
lékařem za účelem poskytnutí první pomoci, které budou součástí vybavení vozidla ZZS
stav k 9. únoru 2011
12
a letadla LZS při přeshraničním nasazení podle Rámcové smlouvy, bude uplatněn zjednodušený
přeshraničních styk v souladu s § 20 odst. 2 písm. a) a § 21 odst. 2 písm. a) zákona č. 167/1998
Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
tj. nebude vyžadováno povolení příslušné národní instituce.
Vývoz a dovoz těchto hromadně vyráběných léčivých přípravků obsahujících návykové
látky nebo přípravky obsahující efedrin nebo pseudoefedrin vyvážené/dovážené lékařem za
účelem poskytnutí první pomoci při přeshraničním nasazení podle Rámcové smlouvy, se
nebude považovat za dovoz a vývoz ve smyslu mezinárodních úmluv týkajících se omamných a
psychotropních látek. Tyto léčivé přípravky bude přípustné dovážet/vyvážet pouze v množství
odpovídajícím předpokládaným potřebám pro výkon přednemocniční neodkladné péče.
10) Používání letadel LZS
Letadel LZS bude pro přeshraniční nasazení k výkonu činností výjezdové skupiny ZZS
podle Rámcové smlouvy využito pouze pro poskytnutí tzv. Helicopter Emergency Medical
Service (HEMS) ve smyslu JAR-OPS 33.
Současně bude upravena možnost pro letadla LZS jedné smluvní strany při nasazení
k výkonu činností výjezdové skupiny ZZS podle Rámcové smlouvy přelétat území druhé smluvní
strany a přistávat a startovat i z jiných míst než z povolených letišť a ploch určených k přistávání
a vzletům. Tímto povolením však nebude nahrazen souhlas majitele pozemku nebo jiných
oprávněných osob, který je potřebný podle příslušných vnitrostátních právních předpisů.
Souhlas majitele dotčených pozemků bude zajišťovat subjekt, který si dotčený let vyžádal a na
jehož pokyn bude letadlo LZS v daném místě přistávat. Konkretizace pravidel této formy
spolupráce bude předmětem jednání s německou stranou.
Dále bude uvedeno, že vzlet letadla LZS pro přeshraniční nasazení k výkonu činností
výjezdové skupiny ZZS podle Rámcové smlouvy bude třeba předem oznámit příslušným
střediskům řízení letového provozu obou smluvních stran s uvedením základních údajů, na
kterých se smluvní strany dohodnou (zejména druh letadla, stát registrace letadla, registrační
3
Lety HEMS ve smyslu JAR-OPS 3 jsou záchranné lety ZZS do terénu nebo k transportu pacienta mezi zdravotnickými zařízeními.
Hlavním požadavkem je bezprostřední neodkladné provedení takového záchranného letu, bez něhož by jinak došlo k ohrožení
života postiženého pacienta nebo k závažné poruše jeho zdraví.
stav k 9. únoru 2011
13
značka letadla, údaje o posádce a cestujících, nákladu, trase, předpokládaném místě a času
přistání a odletu).
11) Zdravotnická dokumentace
V této části bude sjednáno, že smluvní strany zhotoví jednotný dvoujazyčný (v jazycích
smluvních stran) formulář pro účely záznamu o výjezdu ZZS k přeshraničním nasazení podle
Rámcové smlouvy, který bude splňovat minimálně požadavky stanovené vyhláškou č. 385/2006
Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů. K jednání o zhotovení tohoto
formuláře budou zmocněni zástupci ministerstev zdravotnictví obou smluvních stran.
Smluvní strany rovněž zajistí statistické sledování a vyhodnocování přeshraničního
nasazení výjezdových skupin ZZS dle Rámcové smlouvy.
12) Ochrana osobních údajů
Výkon činností výjezdových skupin ZZS podle Rámcové smlouvy bude prováděn tak, aby
byla
zajištěna
ochrana
osobních
údajů
dotčených
osob.
Postup
při
zpracovávání,
shromažďování a uchovávání osobních údajů při přeshraničním poskytování ZZS se řídí
Směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 95/46/EC o ochraně fyzických osob v souvislosti se
zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. V České republice je tato
směrnice transponována zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
13) Úhrada nákladů
Tato část bude upravovat postupy pro převzetí nákladů na zdravotní péči poskytnutou při
realizaci Rámcové smlouvy.
Při převzetí nákladů na nezbytnou zdravotní péči poskytnutou při provádění Rámcové
smlouvy se bude postupovat v souladu s pravidly danými koordinačními nařízeními ES. Do
rozsahu nezbytné zdravotní péče spadá i přednemocniční neodkladná péče, která je předmětem
úpravy Rámcové smlouvy.
stav k 9. únoru 2011
14
Pravidla úhrady zdravotní péče za nepojištěné osoby (resp. za osoby nespadající do
působnosti koordinačních nařízení ES), kterým bude poskytnuta zdravotní péče na základě
Rámcové smlouvy, by měla být upravena v ujednáních o přeshraniční spolupráci na úrovni
oprávněných subjektů, které nesou odpovědnost za zajištění ZZS na svém území. Česká strana
nebude souhlasit s úhradou nákladů za nepojištěné osoby k tíži smluvních stran Rámcové
smlouvy.
Provoz letadel LZS při realizaci Rámcové smlouvy, tj. při poskytování HEMS, bude
i nadále hradit stát prostřednictvím rozpočtové kapitoly Ministerstva zdravotnictví.
14) Odpovědnost a náhrada škody
Dle českého právního řádu za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním zdravotní
péče odpovídá poškozenému provozovatel zdravotnického zařízení, a to podle § 420 a násl.
zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v návaznosti na § 78 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb.,
o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. V případě škody způsobené v souvislosti
s poskytováním přednemocniční neodkladné péče ZZS pak za tuto škodu odpovídá
provozovatel ZZS. Zdravotnický pracovník – zaměstnanec, který škodu způsobil při výkonu
svého povolání, nese odpovědnost jen vůči svému zaměstnavateli podle § 250 a násl. zákona
č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (v případě škody způsobené
z nedbalosti je výše náhrady omezena na maximální částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho
průměrného měsíčního výdělku).
Náhrada škody způsobené v souvislosti s poskytováním přednemocniční neodkladné
péče je kryta pojištěním odpovědnosti za škodu, které musí mít v souladu s § 39 odst. 3 zákona
č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, sjednán každý provozovatel
zdravotnického zařízení, včetně provozovatele ZZS.
Úprava odpovědnosti zaměstnavatele za škodu ve vztahu k zaměstnanci je obsažena v
§ 265 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
V případě způsobení a vzniku škody s mezinárodním prvkem se jedná o občanskoprávní
mimosmluvní závazkový vztah s mezinárodním prvkem, na nějž se použije Nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro
stav k 9. únoru 2011
15
mimosmluvní závazkové vztahy (dále jen „Nařízení Řím II“). Dle článku 4 tohoto nařízení je
rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo
země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke
vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo zemích se projevily nepřímé následky této
skutečnosti. Mají-li však osoba, vůči které je vznášen nárok na náhradu škody, a poškozený
v okamžiku vzniku škody obvyklé bydliště ve stejné zemi, použije se právo této země. Odst. 3
článku 4 nařízení dále stanoví, že vyplývá-li ze všech okolností případu, že je civilní delikt zjevně
úžeji spojen s jinou zemí, než je země uvedená v předchozích případech, použije se právo této
jiné země. Úprava rozhodného práva v případě škody způsobené vadou výrobku je obsažena
v článku 5 nařízení.
Rovněž je třeba vzít v úvahu právní úpravu závazkových vztahů z pracovních smluv
s cizím prvkem, na něž se vztahuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008
o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (tzv. Řím I). Podle článku 8 odst. 2 tohoto
nařízení se individuální pracovní smlouva v případě, že rozhodné právo nebylo zvoleno
stranami, řídí právem země, v níž, případně, z níž, zaměstnanec při plnění smlouvy obvykle
vykonává svou práci. Odstavec 3 pak stanoví, že nelze-li rozhodné právo takto určit, řídí se
smlouva právem země, v níž se nachází provozovna, která zaměstnance zaměstnala. Vyplývá-li
z celkových okolností, že je smlouva úžeji spojena s jinou zemí, než je země uvedena v odst. 2
nebo 3, použije se, dle ustanovení článku 8 odst. 4., právo této jiné země.
Rámcovou smlouvou se nebude zavádět odlišná právní úprava oblasti odpovědnosti a
náhrady škody a na právní vztahy vzniklé při provádění Rámcové smlouvy se bude aplikovat
výše uvedená právní úprava. V textu Rámcové smlouvy se proto smluvní strany (tj. ČR a SRN)
zaváží zabezpečit, že zdravotnická zařízení, resp. provozovatelé zdravotnických zařízení
poskytujících zdravotní péči podle Rámcové smlouvy budou mít uzavřeno pojištění
odpovědnosti za škodu, které se bude vztahovat též na případy škody způsobené na území
druhé smluvní strany.
15) Společná komise
Smluvní strany sjednají vznik Společné komise, jejíž složení a způsob fungování bude
konkretizován ve statutu. K jednání o statutu budou zmocněni zástupci ministerstev zdravotnictví
obou smluvních stran.
stav k 9. únoru 2011
16
Prostřednictvím Společné komise budou smluvní strany vzájemně konzultovat a
spolupracovat s cílem řešit jakékoliv problémy či spory, které mohou vyvstat v souvislosti
s výkladem a uplatňováním Rámcové smlouvy. Za českou stranu se předpokládá, že členy
komise budou zejména zástupci Ministerstva zdravotnictví ČR, příslušných krajů, zdravotních
pojišťoven (Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR a Svaz zdravotních pojišťoven ČR) a České
společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof J.E.Purkyně.
16) Závěrečná ustanovení
V této části budou obsažena ustanovení odpovídající běžné mezinárodně smluvní praxi,
tj. ustanovení o vstupu smluvní úpravy v platnost, možnost vypovězení Rámcové smlouvy apod.
III. Mandát a limity pro postup delegace expertů
Česká delegace bude v rámci jednání postupovat v souladu s výše uvedenými zásadami.
Při jednání bude kladen důraz na soulad Rámcové smlouvy s ústavním pořádkem a ostatními
součástmi právního řádu České republiky, se závazky vyplývajícími z členství České republiky
v Evropské unii, se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv a s obecně uznávanými
zásadami mezinárodního práva.
IV. Charakter Rámcové smlouvy
Vzhledem k tomu, že Rámcová smlouva bude upravovat věci, jejichž úprava je
vyhrazena zákonu ve smyslu článku 49 písm. e) ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České
republiky, ve znění ústavního zákona č. 395/2001 Sb., jde o dokument prezidentské kategorie.
Před ratifikací prezidentem České republiky bude předložena k vyslovení souhlasu oběma
komorám Parlamentu ČR.
V. Složení expertní delegace
Česká delegace pro expertní jednání bude tvořena převážně zástupci Ministerstva
zdravotnictví a v případě potřeby též Ministerstva vnitra, resp. Policie České republiky,
Ministerstva dopravy, Ministerstva obrany a Ministerstva zahraničních věcí.
stav k 9. únoru 2011
17
Příloha č. 15 Entwurf
Richtlinie für Expertenverhandlungen über den Rahmenvertrag zwischen Tschechien und
der Bundesrepublik Deutschland über grenzüberschreitende Zusammenarbeit im Bereich
des Gesundheitsrettungsdienstes (nachstehend nur „Rahmenvertrag“)
I. Begründung der Zweckdienlichkeit des Abschlusses eines Rahmenvertrags und
vorgesehene Auswirkungen auf das Staatsbudget
Eines der Ziele der tschechischen Außenpolitik ist die Entwicklung von allseitigen und
gegenseitig vorteilhaften Beziehungen mit den Nachbarstaaten. Ein der Erreichung dieses Ziels
behilfliches Instrument sind unter anderem auch Abkommen über grenzüberschreitende
Zusammenarbeit, deren Vereinbarung ebenfalls im Bereich des Gesundheitswesens und des
Schutzes der öffentlichen Gesundheit bedeutend ist.
Die
Besorgung
des
Rettungsdienstes
(nachstehend
nur
„RD“)
gehört
zu
den
Grundattributen des Gesundheitssystems in jedem Staat. Der RD gewährt fachliche präklinische
Notfallversorgung (nachstehend nur „präklinische Notfallversorgung“) den Betroffenen am Ort der
Entstehung deren Unfalls oder der plötzlichen Erkrankung und während deren Transports zur
weiteren fachärztlichen Behandlung und bei deren Übergabe in die Gesundheitseinrichtung. Das
RD-Netz
muss
derartig
organisiert
sein,
damit
die
Erreichbarkeit
der
präklinischen
Notfallversorgung sowie deren Gewährung in einem bestimmten Zeitlimit von der Annahme des
Notrufes gesichert wird. In Tschechien wird dieser Zeitraum in der Verordnung des
Gesundheitsministeriums Nr. 434/1992 Slg., über Gesundheitsrettungsdienst, im Wortlaut späterer
Vorschriften, für
15 Minuten festgelegt. Gerade die zeitliche Erreichbarkeit der präklinischen
Notfallversorgung ist in den grenznahen Gebieten einer der Hauptgründe zur Anknüpfung einer
engeren Zusammenarbeit zwischen den Gesundheitsrettungsdiensten der Nachbarstaaten.
In
Tschechien
wird
der
RD
mittels
RD-Einsatzgruppen
gewährt,
welche
die
präklinische Notfallversorgung leisten. Zu den RD-Einsatzgruppen gehören ebenfalls auch
Flugrettungsgruppen (nachstehend nur „FR“). An der Tätigkeit der FR beteiligen sich zur
Gewährung
der
stav k 9. únoru 2011
präklinischen
Notfallversorgung
1
neben
privaten
Betreibern
mit
ihren
Luftfahrzeugen auch die Polizei der Tschechischen Republik (in Prag und im Kreis
Středočeský) sowie die tschechische Armee (im Kreis Karlovarský und Plzeňský).
Die grundlegende gesetzliche Regelung für den RD ist im § 18b des Gesetzes
Nr.
20/1966
Slg.,
über
Gesundheitsversorgung,
im
Wortlaut
späterer
Vorschriften,
enthalten, welcher die Verantwortlichkeit des Landkreises für die Errichtung, Organisation
sowie Sicherstellung der Tätigkeit des RDs in seinem territorialen Umkreis festlegt, und
mit Wirksamkeit ab 12. Februar 2008 ebenfalls die Verantwortlichkeit des Staates, bzw.
des Gesundheitsministeriums für die vertragsmäßige Sicherstellung sowie die Bezahlung
des Betriebs von für die Ausübung der Flugrettung bestimmten Maschinen. Die in dieser
Bestimmung
aufgeführten
Tätigkeiten
der
Landkreise
gehören
in
den
selbständigen
Wirkungsbereich der Landkreise. Im Einklang mit der aus der vorstehenden Bestimmung
folgenden Ermächtigung erließ das Gesundheitsministerium die Verordnung Nr. 434/1992
Slg.,
über
Gesundheitsrettungsdienst,
im
Wortlaut
späterer
Vorschriften,
welche
die
Grundaufgaben sowie die organisatorische Gliederung der RD-Einrichtungen und der
Arbeitsstellen einschließlich der FR und einen grundlegenden Verbindungsplan für die
Sicherstellung von Verbindungen im Rahmen des RDs auch mit anderen Bestandteilen
des integrierten Rettungssystems regelt. Durch das Gesetz Nr. 239/2000 Slg., über das
integrierte Rettungssystem und über die Änderung von einigen Gesetzen, im Wortlaut
späterer Vorschriften, wurde der RD in das integrierte Rettungssystem eingegliedert und
wurde somit neben der Rettungs-Feuerwehr der Tschechischen Republik und der Polizei
der
Tschechischen
Republik
zu
einem
der
Grundbestandteile
des
integrierten
Rettungssystems, in Rahmen dessen er sich an der Vorbereitung des Umgangs mit
außerordentlichen
Ereignissen
sowie
der
Durchführung
von
Rettungs-
und
Liquidationsarbeiten beteiligt.
Aus dem Vorstehenden ist ersichtlich, dass die Rechtsbefugnis, den RD zu errichten
und zu organisieren sowie dessen Tätigkeiten sicherzustellen, die Landkreise in deren
territorialen Umkreisen haben – dies im Rahmen deren selbständigen Wirkungsbereichs. In
Übereinstimmung
mit
§
28
des
Gesetzes
Nr.
129/2000
Slg.,
über
Landkreise
(Landkreissystem), im Wortlaut späterer Vorschriften, können die Landkreise mit territorialen
Selbstverwaltungseinheiten anderer Staaten zusammenarbeiten und mit ihnen Verträge über
Zusammenarbeit
stav k 9. únoru 2011
abschließen.
Den
Inhalt
dieser
2
Zusammenarbeit
können
dann
nur
diejenigen Tätigkeiten bilden, welche in den selbständigen Wirkungsbereich des Landkreises
gehören, der den Vertrag abschließt.
Im
Rahmen
der
vorbereiteten
neuen
Legislative,
welche
den
Bereich
der
Gesundheitsdienstleistungen regeln soll (Gesetz über Gesundheitsdienstleistungen und über
Bedingungen für deren Erbringung, Gesetz über spezifische Gesundheitsdienstleistungen),
wird auch mit einer konzeptionellen gesetzlichen Regelung des RD-Bereiches gerechnet,
dies in Form eines Gesetzes über Gesundheitsrettungsdienst. Diese neue gesetzliche
Regelung
hat
das
Ziel,
die
Bedingungen
für
die
Erbringung
des
Rettungsdienstes
festzulegen, die Rechte und Pflichten des RD-Dienstleisters zu regeln, die Pflichten der
Anbieter von stationärer Gesundheitsversorgung, um die Anknüpfung deren Dienstleistungen
an die Dienstleistungen des RDs sicherzustellen, Sonderrechte und Pflichten der RDGesundheitsmitarbeiter, Bedingungen zur Sicherstellung der Bereitschaft des RD-Betreibers
für die Lösung von Krisensituationen und die damit verbundene Ausübung der öffentlichen
Verwaltung. Der bestehende Stand, wo der RD-Dienstleister durch den Landkreis als
gemischtwirtschaftliche Organisation errichtet wird. Die Tätigkeiten des Landkreises auf dem
Gebiet des RDs werden weiterhin in den selbständigen Wirkungsbereich des Landkreises
gehören. Die vorbereitete gesetzliche Regelung bringt keine grundsätzlichen Auswirkungen
auf den vorbereiteten Rahmenvertrag. Terminologische Änderungen bei den im RD-Bereich
verwendeten Grundbegriffen, die von der neuen gesetzlichen Regelung betroffen sein
werden, werden im Text des Rahmenvertrags bereits widerspiegelt.
Im Interesse der Sicherung einer effizienten präklinischen Notfallversorgung im
Grenzgebiet wird schon seit einigen Jahren über die Möglichkeit einer Vertiefung der
grenzüberschreitenden Zusammenarbeit des RDs diskutiert. Am intensivsten läuft diese
Debatte mit der Bundesrepublik Deutschland, wo die Frage der grenzüberschreitenden
Zusammenarbeit des RDs Gegenstand der Diskussion bereits bei der Vorbereitung des
Vertrags zwischen Tschechien und der BRD über gegenseitige Hilfe bei Katastrophen und
Großunfällen (Nr. 10/2003 Slg. int. Verträge) gewesen ist, wegen ihrer Komplexität und
Kompliziertheit wird sie jedoch letztendlich im zitierten Vertrag – über den Rahmen der
Hilfe bei außerordentlichen Ereignissen – nicht behandelt. Über den Bedarf einer
separaten
internationalen
vertraglichen
Regelung
der
grenzüberschreitenden
Zusammenarbeit im Bereich RDs zwischen beiden Staaten waren sich die damaligen
Gesundheitsminister Tomáš Julínek (CZ) und Ulla Schmidt (BRD) im April 2008 einig.
stav k 9. únoru 2011
3
Der vorbereitete Rahmenvertrag sollte deshalb den grundlegenden Rechtsrahmen für die
Zusammenarbeit im Bereich RDs zwischen beiden Staaten abgrenzen und den Landkreisen
und
deren
territorialen
Partnern
im
Nachbarstaat
ermöglichen,
diese
Zusammenarbeit
umzusetzen.
Aus finanzieller Sicht setzt die Umsetzung des Rahmenvertrags eine parallele
Finanzierung aus mehreren Quellen voraus, d.h. der öffentlichen Krankenversicherung, des
Staatsbudgets (Bezahlung des Betriebs der Luftfahrzeuge für den Einsatz im Rahmen der
Flugrettung) und der Budgets der Landkreise. Im Verhältnis zum Staatsbudget wird keine
Aufstockung der Finanzmittel gegenüber dem jetzigen Zustand vorausgesetzt. Ebenso wird
keine höhere Inanspruchnahme von Finanzmitteln aus der öffentlichen Krankenversicherung
im Vergleich zur Gegenwart vorgesehen.
Auf Grundlage der
Bestimmung
des
§
28 Gesetz Nr. 48/1997 Slg.,
über
öffentliche Krankenversicherung und über die Änderung und Ergänzung einiger im
Zusammenhang
stehenden
Gesetze
umfasst
die
bezahlte
Gesundheitsversorgung
Leistungen im Rahmen des RDs bei der Leistung der präklinischen Notfallversorgung.
Die nicht aus der öffentlichen Krankenversicherung bezahlten Kosten werden von dem
Errichter des RDs von seinem Budget gedeckt. Die Kosten für die Sicherung des
Betriebs von Hubschraubern für die Flugrettung, welche ein untrennbarer Bestandteil des
RDs ist, bezahlt der Staat mittels der zwischen dem Gesundheitsministerium und den
Betreibern der Hubschrauber für den RDs abgeschlossenen Verträge. Die Leistungen der
Flugrettung im Rahmen der präklinischen Notfallversorgung werden wiederum aus der
öffentlichen Krankenversicherung bezahlt.
Bei der Bezahlung der geleisteten grenzüberschreitenden Gesundheitsversorgung
wird
im
Einklang
Verordnung
des
mit
EP
dem
und
Gemeinschaftsrecht
des
Rates
(EG)
vorgegangen,
Nr.
883/04
d.h.
über
vor
allem
der
Koordinierung
der
Sozialversicherungssysteme, der Verordnung des EP und des Rates (EG) Nr. 987/09, mit
der
die
Durchführungsregeln
Verordnung
des
Rates
zur
Verordnung
(EWG)
Nr.
Nr.
883/04
1408/71
festgelegt
über
werden,
Anwendung
der
von
Sozialversicherungssystemen bei beschäftigten Personen und deren Familien im Rahmen
der Gemeinschaft, im Wortlaut späterer Vorschriften und der Verordnung des Rates
(EWG)
Nr.
574/72,
stav k 9. únoru 2011
mit
der
die
Durchführungsregeln
4
zur
Verordnung
Nr. 1408/71
festgelegt
werden,
im
Wortlaut
späterer
Vorschriften
(nachstehend
nur
„EG-
Koordinierungsverordnung“).
II. Entwurf der Grundsätze der vertraglichen Regelung
1) Gegenstand der vertraglichen Regelung
Gegenstand der vertraglichen Regelung ist die Abgrenzung des grundlegenden
rechtlichen Rahmens für grenzüberschreitende Zusammenarbeit zwischen Tschechien und der
Bundesrepublik Deutschland (Vertragsparteien) im RD-Bereich bei Gewährung der präklinischen
Notfallversorgung mit dem Ziel, eine ununterbrochene Erreichbarkeit dieser Versorgung in den
Grenzgebieten
zu
sichern
und
unerlässliche
rechtliche
Voraussetzungen
für
die
grenzüberschreitende Zusammenarbeit im RD-Bereich auf der Ebene der verantwortlichen
Subjekte, d.h. der Landkreise der Tschechischen Republik, zu schaffen. Auf der Grundlage des
Rahmenvertrags werden die Landkreise, welche für die Errichtung, Organisation sowie
Sicherung der RD-Tätigkeit in ihren territorialen Gebieten verantwortlich sind, die Möglichkeiten
haben, separate Abkommen über grenzüberschreitende Zusammenarbeit direkt mit ihren
territorialen - für die in der jeweiligen Region für die Sicherung der präklinischen
Notfallversorgung verantwortlichen Partnern (sog. Berechtigte Subjekte) abzuschließen.
Gegenstand dieser separaten Abkommen wird die Konkretisierung der Regeln für die
grenzüberschreitende Zusammenarbeit auf dem jeweiligen Gebiet sein.
2) Verwendete Grundbegriffe
Dieser Teil wird im Interesse einer einheitlichen Auslegung des Rahmenvertrags und der
anschließenden
Abkommen
über
grenzüberschreitende
Zusammenarbeit
die
Zusammenhang mit dem Gesundheitsrettungsdienst verwendeten Grundbegriffe definieren.
Es wird sich vor allem um folgende Begriffe handeln:
-
Gesundheitsrettungsdienst (ZZS = RD)
-
präklinische Notfallversorgung (PNP = PNV)
-
RD-Betreiber
-
Krankentransport
-
RD-Einsatzgruppe
stav k 9. únoru 2011
5
im
-
Tätigkeit der RD-Einsatzgruppe
-
Leitstelle
-
Notruf
Die tschechische Delegation wird bei den Verhandlungen so vorgehen, damit die
Definitionen der gemeinsamen Begriffe ihrem sachlichen Inhalt nach der tschechischen
Rechtsordnung entsprechen. In diesem Zusammenhang erwähnen wir, dass die Definitionen
gleichzeitig die Terminologie des vorbereiteten Gesetzes über Gesundheitsrettungsdienst
widerspiegeln werden. Als Grundlage für die ExpertInnenverhandlungen werden deshalb
internationale Begriffsdefinitionen entsprechend den Empfehlungen des Regionalen Büros der
WHO für Europa1 verwendet.
Zwecks
Überschaubarkeit
werden
nachstehend
Definitionen
der
Grundbegriffe
entsprechend der gültigen gesetzlichen Regelung in Tschechien aufgeführt.
Unter dem Gesundheitsrettungsdienst (RD) werden Gesundheitseinrichtungen verstanden,
welche die fachliche präklinische Notfallversorgung auf dem Gebiet Notfallmedizin im Umfang
des § 1 der Verordnung Nr. 434/1992 Slg., über Gesundheitsrettungsdienst, im Wortlaut
späterer Vorschriften, sichern.
Unter der präklinischen Notfallversorgung (PNV) wird im Einklang mit § 18b Gesetz Nr. 20/1966
Slg., über Gesundheitsversorgung, im Wortlaut späterer Vorschriften, und § 1 Abs. 2 der
Verordnung Nr. 434/1992 Slg., über Gesundheitsrettungsdienst, im Wortlaut späterer
Vorschriften, die Versorgung der Betroffenen am Ort der Entstehung deren Unfalls oder der
plötzlichen Erkrankung und während deren Transports zur weiteren fachärztlichen Behandlung und
bei deren Übergabe in die Gesundheitseinrichtung bei Zuständen verstanden, welche
-
unmittelbar das Leben des Betroffenen gefährden,
-
durch Vertiefung der krankhaften Veränderungen zu einem plötzlichen Todesfall führen
können,
-
ohne schnelle fachliche Erste Hilfeleistung dauerhafte krankhafte Veränderungen
hervorrufen,
-
plötzliches Leiden und plötzliche Schmerzen erregen,
1
Gemeinsame Publikation der WHO und DG for Health & Consumers EK: Emergency Medical Services Systems in the European
Union, Report of an assessment project coordinated by the World Health Organization 2009 (http://www.euro.who.int/emergservices)
stav k 9. únoru 2011
6
-
Verhaltens- und Handlungsänderungen des Betroffenen verursachen, ihn selbst oder
seine Umgebung gefährden.
Unter
dem
Betreiber
des
RDs
versteht
sich
der
Betreiber
einer
nichtstaatlichen
Gesundheitseinrichtung – des Gesundheitsrettungsdienstes – gemäß Gesetz Nr. 160/1992 Slg.,
über
Gesundheitsversorgung
in
nichtstaatlichen
Einrichtungen,
im
Wortlaut
späterer
Vorschriften, welcher die präklinische Notfallversorgung auf dem Gebiet Notfallmedizin gemäß
den Gesetz Nr. 20/1966 Slg., über Gesundheitsversorgung, im Wortlaut späterer Vorschriften,
und der Verordnung Nr. 434/1992 Slg., über Gesundheitsrettungsdienst, im Wortlaut späterer
Vorschriften, mittels einer Einsatzgruppe des Gesundheitsrettungsdienstes besorgt.
Unter Krankentransport versteht sich der Transport von Kranken, Verletzten und Gebärerinnen
unter Bedingungen der präklinischen Notfallversorgung gemäß der Verordnung Nr. 434/1992
Slg., über Gesundheitsrettungsdienst, im Wortlaut späterer Vorschriften.
Unter einer Einsatzgruppe des Gesundheitsrettungsdienstes versteht sich eine Gruppe von
Gesundheitsmitarbeitern, die eine entsprechende berufliche Qualifikation für die Erbringung der
präklinischen Notfallversorgung auf dem Gebiet Notfallmedizin gemäß der Richtlinie des Rates
und des EP Nr. 36/2005 über Anerkennung von fachlichen Qualifikationen haben. In der
Tschechischen Republik wird diese Richtlinie durch das Gesetz Nr. 95/2004 Slg., über
Bedingungen für den Erwerb und die Anerkennung einer fachlichen Befähigung und einer
spezialisierten Befähigung zur Ausübung des Gesundheitsberufs eines Arztes, Zahnarztes und
Pharmazeuten, im Wortlaut späterer Vorschriften, und durch das Gesetz Nr. 96/2004 Slg., über
Bedingungen für den Erwerb und die Anerkennung der Befähigung zur Ausübung von
nichtärztlichen Gesundheitsberufen und zur Ausübung von Tätigkeiten im Zusammenhang mit
der Erbringung der Gesundheitsversorgung und über die Änderung einiger im Zusammenhang
stehenden Gesetze, im Wortlaut späterer Vorschriften, transponiert.
Unter der Tätigkeit der Einsatzgruppe des RDs versteht sich in Übereinstimmung mit der
Verordnung Nr. 434/1992 Slg., über Gesundheitsrettungsdienst, im Wortlaut späterer
Vorschriften,
die
Erbringung
Diagnosebestimmung,
der
präklinischen
Untersuchung
des
Notfallversorgung
Patienten
zwecks
vor
allem
bei
Durchführung
der
von
unaufschiebbaren Leistungen zur Rettung des Lebens und der Gesundheit am Ereignisort,
welche auf die Erneuerung oder Stabilisierung von Lebensfunktionen des Patienten, eine
stav k 9. únoru 2011
7
systematische fachliche Gesundheitsversorgung sowie ein ununterbrochenes Monitoring von
Indikatoren
der
grundlegenden
Lebensfunktionen
des
Patienten,
eine
systematische
Gesundheitsversorgung während des Patiententransports zum Ziel-Betreiber der stationären
Gesundheitseinrichtung ausgerichtet sind.
Unter einer Leitstelle versteht sich in Übereinstimmung mit der Verordnung Nr. 434/1992 Slg,
über Gesundheitsrettungsdienst, im Wortlaut späterer Vorschriften, ein Bestandteil der
Gebietszentrale des Gesundheitsrettungsdienstes, welche ununterbrochen und unmittelbar die
Tätigkeit der RD-Einsatzgruppen steuert und die Tätigkeit aller Teile der präklinischen
Notfallversorgung in einem bestimmten Ballungsgebiet im ununterbrochenen Betrieb integriert.
Die Tätigkeit einer Leitstelle wird von Gesundheitsmitarbeitern gewährleistet.
Unter einem Notruf wird eine ausgewertete Notfallmeldung verstanden, welche der Anbieter des
Gesundheitsrettungsdienstes mittels seiner Leistelle unter der nationalen Notrufnummer
annimmt (in Tschechien handelt es sich um die Nummer 155) oder eine durch die Leitstelle
eines anderen Teils des integrierten Rettungssystems übergebene Aufforderung. Die
Bedingungen für die Nutzung der einheitlichen europäischen Notrufnummer 112 bleiben davon
unberührt.
3) Wirkungsbereich
Der
Umfang
Gesundheitsrettungsdienst
präklinischen
der
grenzüberschreitenden
gemäß
Notfallversorgung
dem
Zusammenarbeit
Rahmenvertrag
eingeschränkt
sein,
wird
deren
auf
die
im
Bereich
Erbringung
Bestandteil
auch
der
der
im
Zusammenhang stehende Transport von Kranken, Verletzten und Gebärerinnen im Sinne der
unter Punkt 2) angeführten Definition ist, dies auf der Grundlage eines Notrufs. Diese
Abgrenzung des Umfangs der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit entspricht den
Hauptaufgaben des Gesundheitsrettungsdienstes, welche im § 1 der Verordnung des
Gesundheitsministeriums
der
Tschechischen
Republik
Nr.
434/1992
Slg.,
über
Gesundheitsrettungsdienst, im Wortlaut späterer Vorschriften, festgelegt werden. Der Grund für
diese Einschränkung des Umfangs der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit im Bereich
Gesundheitsrettungsdienst gemäß des Rahmenvertrags ist vor allem eine direkte Bindung an
die Bezahlung dieser Art von Gesundheitsversorgung von der öffentlichen Krankenversicherung,
bzw. Abdeckung durch Koordinationsverordnungen der EG.
stav k 9. únoru 2011
8
In diesem Teil werden taxativ die Grenzgebiete beider Vertragsparteien abgegrenzt, auf
die sich der Rahmenvertrag beziehen wird. In Tschechien werden es die Landkreise Liberecký,
Ústecký, Karlovarský, Plzeňský und Jihočeský sein. Auf der deutschen Seite dann der Freistaat
Sachsen und der Freistaat Bayern.
In Bezug auf den persönlichen Wirkungsbereich ist festzustellen, dass gemäß der
tschechischen Rechtsordnung der Gesundheitsrettungsdienst die fachliche erste Hilfe, welche
den Charakter einer unaufschiebbaren Gesundheitsversorgung hat, für alle Personen erbringen
muss, die diese benötigen. Der Rahmenvertrag sollte sich auf Personen beziehen, deren
Gesundheitszustand einen RD-Einsatz im jeweiligen Grenzgebiet fordern wird.
Der Rahmenvertrag wird keine Auswirkung auf die Regelung der grenzüberschreitenden
Zusammenarbeit der Vertragsparteien bei Katastrophen und Großunfällen haben; diese werden
mit einem separaten Vertrag in Verantwortung des Innenministeriums2 geregelt.
4) Grundprinzipien der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit
Eine Voraussetzung für die grenzüberschreitende Zusammenarbeit im Bereich
Gesundheitsrettungsdienst gemäß dem Rahmenvertrag im konkreten Grenzgebiet wird die
Anpassung und Konkretisierung dieser Zusammenarbeit zwischen sog. berechtigten Subjekten
sein, die im Rahmenvertrag taxativ abgegrenzt sein werden. Zu diesem Zweck werden die
berechtigten Subjekte ermächtigt sein, separate Abkommen über grenzüberschreitende
Zusammenarbeit im Bereich Gesundheitsrettungsdienst abzuschließen.
Die grenzüberschreitende Zusammenarbeit im Bereich Gesundheitsrettungsdienst
gemäß dem Rahmenvertrag wird mittels RD-Einsatzgruppen erfolgen, einschließlich der
Flugrettungsgruppen. Die grenzüberschreitende Zusammenarbeit wird aufgrund eines Notrufs
an der Notrufnummer umgesetzt und für deren Koordinierung werden die jeweiligen Leitstellen
beider Seiten sorgen, welche den Bedarf eines grenzüberschreitenden Einsatzes auswerten. In
Tschechien werden die Koordinierung der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit die auf
Kreisebene errichteten Gebietsleitstellen abdecken. Die grenzüberschreitende Zusammenarbeit
2
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 10/2003 Sb. m. s..
stav k 9. únoru 2011
9
wird immer auf Grundlage eines Antrags um Zusammenarbeit der einen Seite und der
Akzeptanz dieses Antrags durch die andere Seite erfolgen.
Bei der grenzüberschreitenden Ausübung der Tätigkeiten einer RD-Einsatzgruppe wird
die Behandlung des Patienten am Ereignisort durchgeführt und nach Stabilisierung der
grundlegenden Lebensfunktionen der Transport des Patienten in das nächste zuständige
Krankenhaus oder auf einen spezialisierten Arbeitsplatz. Sofern es der Gesundheitszustand des
Patienten ermöglicht, wird prioritätsweise der Transport auf das Gebiet des heimatlichen Staats
gewählt – bei Bürgern oder Personen mit dauerhaftem oder vorübergehendem Wohnsitz auf
dem Gebiet der jeweiligen Vertragspartei. In anderen Fällen wird der Transport auf das Gebiet
des Staats (der Vertragspartei) gewählt, auf dem es zur Gesundheitsgefährdung gekommen ist.
Die Konkretisierung der Regeln und Grundsätze für diesen Bereich wird Gegenstand von
Anpassungen in einzelnen Abkommen über grenzüberschreitende Zusammenarbeit zwischen
berechtigen Subjekten sein, d.h. in Tschechien auf Kreisebene.
Bei der grenzüberschreitenden Ausübung der Tätigkeit einer RD-Einsatzgruppe werden
sich die Gesundheitsmitarbeiter dieser Einsatzgruppen nach eigenen innerstaatlichen
Vorschriften
sowie
empfohlenen
Vorgehensweisen
für
die
Erbringung
der
Gesundheitsversorgung richten. D.h., dass Gesundheitsmitarbeiter einer tschechischen RDEinsatzgruppe bei der grenzüberschreitenden Ausübung der Tätigkeiten auf dem Gebiet der
Bundesrepublik Deutschland in Übereinstimmung mit den tschechischen medizinischen
Methoden vorgehen werden und umgekehrt.
5) Übereinkommen über grenzüberschreitende Zusammenarbeit unter den Berechtigten
Subjekten
Eine notwendige Voraussetzung für die praktische Umsetzung des Rahmenvertrags, d.h.
die
Umsetzung
der
grenzüberschreitenden
Zusammenarbeit
im
Bereich
Gesundheitsrettungsdienst, ist eine Absprache über diese Zusammenarbeit unter den
Berechtigten
Subjekten
in
Form
eines
selbständigen
Übereinkommens
über
grenzüberschreitende Zusammenarbeit.
In Betracht des unterschiedlichen Verwaltungsaufbaus der Tschechischen Republik und
der Bundesrepublik Deutschland ist deshalb notwendig, dass der tschechische Kreis für die
stav k 9. únoru 2011
10
grenzüberschreitende Zusammenarbeit im RD-Bereich einen adäquaten Partner auf der
deutschen Seite hat, der für den Gesundheitsrettungsdienst auf dem jeweiligen grenznahen
Gebiet (d.h. Freistaat Sachsen und Freistaat Bayern) zuständig ist.
Die Berechtigten Subjekte der beiden Vertragsparteien, welche zum Abschluss separater
Übereinkommen über grenzüberschreitende Zusammenarbeit bevollmächtigt werden, sind im
Rahmenvertrag taxativ zu nennen. Für die Tschechische Republik sind es die Kreise Liberecký,
Ústecký, Karlovarský, Plzeňský und Jihočeský. Aus Gesprächen mit der deutschen Seite geht
hervor, dass die Partner für die tschechische Kreise bei dem Abschluss separater
Übereinkommen
über
grenzüberschreitende
Zusammenarbeit
die
Innenministerien
der
Bundesländer Sachsen und Bayern sein werden, welche für den Rettungsdienst auf dem
jeweiligen Gebiet verantwortlich sind.
Die Übereinkommen über grenzüberschreitende Zusammenarbeit haben konkrete
Regeln und Bedingungen für die grenzüberschreitende Zusammenarbeit in folgenden Bereichen
zu enthalten:
a) Definition der Organisation und Bedingungen für die Erbringung der präklinischen
Notfallversorgung,
b) Definition der Bedingungen für den Einsatz der RD-Einsatzgruppen auf dem Gebiet des
anderen Vertragspartners,
c) Bedingungen für den Transport von Patienten und ihre Übergabe an die ZielGesundheitseinrichtung, mit Einhaltung der Kontinuität der erbrachten präklinischen
Notfallversorgung ohne unnötige medizinische und Zeitverluste,
d) Definition der Organisation und Vorgehensweise bei der Hospitalisierung der Patienten in
Bezug auf ihren aktuellen Gesundheitszustand und den Einsatzort, mit Berücksichtigung
der spezifischen Triage für die Bestimmung zur urgenten Krankenhausbehandlung,
e) Definition der Bewertungs- und Kontrollkriterien für Qualität und Sicherheit der durch den
Rettungsdienst erbrachten Gesundheitsleistungen,
f)
Definition der Regeln für den Ersatz von Kosten der Rettungsdienste bei der Erbringung
der präklinischen Notfallversorgung, die weder von den Vertragsparteien noch aus der
öffentlichen Krankenversicherung vergütet werden,
g) Definition der Mittel und Bedingungen für die gegenseitige Kommunikation der SanitätsLeitstellen.
stav k 9. únoru 2011
11
6) Gesundheitsmitarbeiter, welche die Tätigkeit der RD-Einsatzgruppe ausüben
In diesem Teil wird festgelegt, dass die Gesundheitsmitarbeiter, welche zur Ausübung
der
Tätigkeiten
der
RD-Einsatzgruppe
nach
innerstaatlichen
Rechtsvorschriften
einer
Vertragspartei befugt sind, für die Zwecke des Rahmenvertrags als Befähigte zur zeitweiligen
Ausübung dieser Tätigkeiten bei grenzüberschreitenden Einsätzen auf dem Gebiet der anderen
Vertragspartei gelten. D.h., sie brauchen keine Berufszulassung und sind von der verbindlichen
Mitgliedschaft in Berufsverbänden/-kammern der anderen Vertragspartei befreit. Es gilt die
Voraussetzung, dass die beiden Vertragsparteien die Richtlinie 2005/36/EG des Europäischen
Parlaments und des Rates über die Anerkennung von Berufsqualifikationen anwenden, welche
die Regeln für die Anerkennung der Berufsqualifikation für die Zulassung zum regulierten Beruf
oder seiner Ausübung auf dem Gebiet eines anderen Mitgliedsstaates, als in welchem diejenige
Person ihre Berufsqualifikation gewann, enthält.
Gesundheitsmitarbeiter, welche die Tätigkeit der RD-Einsatzgruppe gemäß dem
Rahmenvertrag ausüben, haben bei einem grenzüberschreitenden Einsatz auf dem Gebiet der
anderen Vertragspartei dieselbe Rechtsposition wie die eingesetzten Gesundheitsmitarbeiter der
anderen Vertragspartei. Bei der Ausübung der RD-Tätigkeiten bei einem grenzüberschreitenden
Einsatz richten sie sich allerdings nach Rechtsvorschriften und empfohlenen Verfahren für die
Erbringung der Gesundheitsversorgung ihres Heimatlandes. Bei dem Ableben des Patienten
stellt
die
eingesetzte
RD-Einsatzgruppe
den
Tod
fest
und
ruft
den
inländischen
Gesundheitsrettungsdienst herbei, der für die Leichenschau in Übereinstimmung mit Regeln
desjenigen Landes zuständig ist.
Der Leiter der RD-Einsatzgruppe ist berechtigt, über Nichterbringung einer Tätigkeit am
Ereignisort zu entscheiden, falls die Erbringung Leben oder Gesundheit der Mitglieder der RDEinsatzgruppe unmittelbar gefährden würde, oder falls der Einsatz unter Bedingungen erfolgen
sollte, für deren Bewältigung die Mitglieder der RD-Einsatzgruppe nicht geschult, ausgebildet
oder mit technischen Mitteln oder persönlichen Schutzmitteln ausgestattet sind, welche der
Einsatzcharakter erfordert. Über die Nichterbringung ist die zuständige Leitstelle unverzüglich zu
informieren, samt der Angabe einer Begründung.
7) Übertritt der Staatsgrenze
stav k 9. únoru 2011
12
Der Übertritt der Staatsgrenze durch die Mitglieder der RD-Einsatzgruppe bei einem
grenzüberschreitenden Einsatz laut dem Rahmenvertrag und ihr Aufenthalt auf dem Gebiet
eines anderen Staates während des Einsatzes richtet sich nach der Verordnung (EG) 562/2006
des Europäischen Parlamentes und des Rates über einen Gemeinschaftskodex für das
Überschreiten der Grenzen durch Personen (Schengener Grenzkodex) und der Richtlinie
2004/38/EG des Europäischen Parlaments und des Rates über das Recht der Unionsbürger und
ihrer Familienangehörigen, sich im Hoheitsgebiet der Mitgliedstaaten frei zu bewegen und
aufzuhalten, bzw. dem Gesetz Nr. 326/1999 Slg., über Aufenthalt von Ausländern auf dem
Gebiet der Tschechischen Republik und über die Änderung von einigen Gesetzen, in der
Fassung späterer Vorschriften (nachstehend nur „Ausländergesetz“).
Aus Gesprächen mit der deutschen Seite geht die Bestrebung hervor, bei einer
zeitweiligen Wiedereinführung von Kontrollen an der Binnengrenze eine Bewegungsfreiheit
(Übertritt der Staatsgrenze an jeder geeigneten Stelle) für die Mitglieder der RD-Einsatzgruppen
bei der Umsetzung des Rahmenvertrags zu erhalten und Formalitäten bei der Grenzkontrolle auf
ein notwendiges Minimum einzuschränken. Laut einer Konsultation mit dem tschechischen
Innenministerium können die Vertragsparteien des Rahmenvertrags bei einer zeitweiligen
Wiedereinführung
von
Kontrollen
an
der
Binnengrenze
die
Sonderposition
des
Gesundheitsrettungsdienstes und der geretteten Personen in Übereinstimmung mit ihren
innerstaatlichen Rechtsvorschriften berücksichtigen. In Tschechischen Republik verfügt die
Regierung
über
die
volle
Entscheidungszuständigkeit
über
das
Regime
einer
evt.
Wiedereinführung von Kontrollen an der Binnengrenze, und kann in einer entsprechenden
Regierungsverordnung die Ausnahmen für den Rettungsdienst festhalten.
Die deutsche Seite schlägt außerdem bei der Umsetzung des Rahmenvertrags vor,
Mitglieder der RD-Einsatzgruppen und Patienten der Pflicht zu entheben, bei dem Übertritt der
Staatsgrenze ein Reisedokument bei sich zu tragen. Der Grund ist vor allem ein reibungsloser
Verlauf der grenzüberschreitenden RD-Einsätze und des evt. Patiententransports auf das Gebiet
der anderen Vertragspartei, wenn der Patient oder Mitglied der RD-Einsatzgruppe kein
Reisedokument bei sich haben wird. Aus einer Konsultation mit dem tschechischen
Innenministerium geht allerdings die Empfehlung hervor, diesen Bereich im Rahmenvertrag
nicht explizite zu regeln. Der Grund dafür ist insbesondere die Bestrebung, mit dem
völkerrechtlichen Vertrag der Präsidentenkategorie ein rechtliches Regime außerhalb der bereits
bestehenden Regelung. Die Fragen des Identitätsnachweises werden in vorgenannten
stav k 9. únoru 2011
13
Rechtsvorschriften sowohl auf der gemeinschaftlichen als auch nationalen Ebene geregelt. Das
Ausländergesetz im § 103 lit. d) legt eine Pflicht der Ausländer fest, ihre Identität auf
Aufforderung der Polizei nachzuweisen, und im § 103 lit. n) die Aufenthalt auf dem Gebiet der
Tschechischen Republik mit einem gültigen Reisedokument. Aus diesen Bestimmungen kann
man allerdings nicht folgern, dass die Person ein Reisedokument ständig bei sich haben muss.
Die Richtlinie 2004/38/EG legt im Artikel 5, Abs. 4, für die Kontrolle Folgendes fest: „Verfügt ein
Unionsbürger oder ein Familienangehöriger, der nicht die Staatsangehörigkeit eines
Mitgliedstaats besitzt, nicht über die erforderlichen Reisedokumente oder gegebenenfalls die
erforderlichen Visa, so gewährt der betreffende Mitgliedstaat dieser Person jede angemessene
Möglichkeit, sich die erforderlichen Dokumente in einer angemessenen Frist zu beschaffen oder
übermitteln zu lassen oder sich mit anderen Mitteln bestätigen zu lassen oder nachzuweisen,
dass sie das Recht auf Freizügigkeit und Aufenthalt genießt, bevor er eine Zurückweisung
verfügt.“
8) Besondere Rechtsposition der RD-Fahr- und -Flugzeuge
Dieser Teil basiert auf einer besonderen Rechtsposition der RD-Fahr- und -Flugzeuge
bei einem grenzüberschreitenden Einsatz laut dem Rahmenvertrag in Bezug auf Vorschriften für
den Straßen- und Flugverkehr. Die RD-Fahr- und -Flugzeuge einer Vertragspartei genießen bei
einem grenzüberschreitenden Einsatz laut dem Rahmenvertrag dieselbe Rechtsposition wie die
RD-Fahr- und -Flugzeuge des Landes, auf dessen Gebiet der Einsatz stattfindet.
Bei RD-Fahrzeugen, die bei der Ausübung der RD-Tätigkeit gemäß dem Rahmenvertrag
eingesetzt werden, wird bei einem grenzüberschreitenden Einsatz die Zulassung für den
internationalen Straßenverkehr und die internationale Versicherungskarte benötigt, und sie sind
mautfrei.
Ebenfalls wird festgelegt, dass die RD-Fahrzeuge bei einem grenzüberschreitenden
Einsatz laut dem Rahmenvertrag berechtigt sind, auf dem Gebiet des anderen Vertragsstaates
eigene Ton- und Lichtwarnsignale zu benutzen. Die RD-Fahrzeuge sind berechtigt, eigene
besondere optische Warnvorrichtung, ergänzt mit einem besonderen Warnlicht, bei einem
grenzüberschreitenden Einsatz laut dem Rahmenvertrag auf dem Gebiet der anderen
Vertragspartei
unter
der
Bedingung
zu
benutzen,
dass
diese
besondere
optische
Warnvorrichtung den Bestimmungen der internationalen Vorschrift UNECE 65 entspricht und
stav k 9. únoru 2011
14
ihre Anbringung die Sichtbarkeit einer solchen Vorrichtung von jeder Stelle im Umkreis von 20
Metern vom Fahrzeug sichert.
9) Ausstattung der RD-Fahr- und -Flugzeuge
In diesem Teil wird ein Sonderregime für den Export und Import von industriell
produzierten Arzneimitteln mit Suchtstoffen oder Ephedrin/Pseudoephedrin geregelt, die vom
Arzt zwecks Erbringung der Ersten Hilfe als Teil der Ausstattung der RD-Fahr- und -Flugzeuge
bei einem grenzüberschreitenden Einsatz laut dem Rahmenvertrag exportiert/importiert werden,
mit Verweis auf einschlägige innerstaatliche Rechtsvorschriften der Vertragsparteien.
In Bezug auf den Export und Import von industriell produzierten Arzneimitteln mit
Suchtstoffen oder Ephedrin/Pseudoephedrin, die vom Arzt zwecks Erbringung der Ersten Hilfe
als Teil der Ausstattung der RD-Fahr- und -Flugzeuge bei einem grenzüberschreitenden Einsatz
laut dem Rahmenvertrag exportiert/importiert werden, ist ein vereinfachtes Grenzverfahren im
Sinne der §§ 20 Abs. 2 lit. a) und 21 Abs. 2 lit. a) Gesetz Nr. 167/1998 Slg., über Suchtstoffe
und Änderung von einigen anderen Gesetzen, in der Fassung späterer Vorschriften,
anzuwenden, d.h. es wird die Genehmigung der zuständigen nationalen Institution nicht
benötigt.
Der Export und Import von diesen industriell produzierten Arzneimitteln mit Suchtstoffen
oder Ephedrin/Pseudoephedrin, die vom Arzt zwecks Erbringung der Ersten Hilfe als Teil der
Ausstattung der RD-Fahr- und -Flugzeuge bei einem grenzüberschreitenden Einsatz laut dem
Rahmenvertrag exportiert/importiert werden, gilt nicht als Export und Import im Sinne
internationaler Abkommen betreffend der psychotropen und Suchtstoffe. Diese Arzneimittel
können allerdings nur in einer Menge exportiert/importiert werden, die dem vorausgesetzten
Bedarf für die Ausübung der präklinischen Notfallversorgung entspricht.
10) Nutzung der RD-Luftfahrzeuge
Die RD-Luftfahrzeuge für den grenzüberschreitenden Einsatz der RD-Einsatzgruppe laut
dem Rahmenvertrag sollen nur für die Erbringung des sog. Helicopter Emergency Medical
Service (HEMS) im Sinne von JAR-OPS 33 genutzt werden.
stav k 9. únoru 2011
15
Zugleich wird die Möglichkeit festgehalten, dass die RD-Flugzeuge einer Vertragspartei
bei einem grenzüberschreitenden Einsatz zur Ausübung der Tätigkeiten der RD-Einsatzgruppe
laut dem Rahmenvertrag das Gebiet der anderen Vertragspartei überfliegen und auch auf
anderen Flächen als genehmigten Flugplätzen landen und starten können. Diese Genehmigung
ersetzt allerdings nicht die Zustimmung des Grundstückbesitzers oder anderer berechtigter
Personen, die nach einschlägigen innerstaatlichen Rechtsvorschriften notwendig ist. Die
Zustimmung des Besitzers der betroffenen Grundstücke ist von dem Subjekt zu beschaffen, der
den jeweiligen Flug und die Landung am jeweiligen Ort anforderte. Eine Konkretisierung der
Regeln für diese Form der Zusammenarbeit ist Gegenstand weiterer Verhandlungen mit der
deutschen Seite.
Außerdem gilt, dass der Abflug einer RD-Maschine bei einem grenzüberschreitenden
Einsatz zur Ausübung der Tätigkeiten der RD-Einsatzgruppe laut dem Rahmenvertrag ist den
zuständigen Dienststellen der Luftverkehrskontrolle der beiden Vertragsparteien im Voraus
mitzuteilen, mit Angabe der von den beiden Vertragsparteien vereinbarten Daten (insbesondere
Art der Maschine, Registrierungsland, Zulassungszeichen, Angeben von Besatzung und
Passagieren, Fracht, Trasse, vorausgesetzter Landungs- und Abflugort und -zeit).
11) Krankendokumentation
In diesem Teil ist zu vereinbaren, dass die Vertragsparteien ein gemeinsames
zweisprachiges (in den Sprachen der beiden Vertragsparteien) Formular zur Aufzeichnung des
grenzüberschreitenden RD-Einsatzes laut dem Rahmenvertrag zu erstellen haben, das
mindestens
die
Erfordernisse
laut
der
Verordnung
Nr.
385/2006
Slg.
über
Krankendokumentation, in der Fassung späterer Vorschriften, erfüllt. Zu Verhandlungen über die
Erstellung des Formulars sind Vertreter der Gesundheitsministerien der beiden Vertragsparteien
bevollmächtigt.
Die Vertragsparteien besorgen ebenfalls die statistische Erfassung und Auswertung des
grenzüberschreitenden Einsatzes der RD-Einsatzgruppen laut dem Rahmenvertrag.
3
Die HEMS-Flüge im Sinne von JAR-OPS 3 sind Rettungsflüge oder Flüge zum Transport des Patienten zwischen
Gesundheitseinrichtungen. Die Hauptaufgabe ist der unmittelbare Notrettungsflug, ohne welchen das Leben oder Gesundheit des
betroffenen Patienten ernsthaft gefährdet würde.
stav k 9. únoru 2011
16
12) Personendatenschutz
Die Ausübung der Tätigkeit der RD-Einsatzgruppen laut dem Rahmenvertrag ist so zu
erbringen, dass der Schutz von Personendaten der betroffenen Personen gewährleistet wird.
Die
Vorgehensweise
bei
der
Verarbeitung,
Sammlung
und
Aufbewahrung
von
personenbezogenen Daten bei der grenzüberschreitenden RD-Erbringung richtet sich nach der
Richtlinie 95/46/EG des Europäischen Parlaments und des Rates zum Schutz natürlicher
Personen bei der Verarbeitung personenbezogener Daten und zum freien Datenverkehr. In der
Tschechischen Republik wurde diese Richtlinie mit dem Gesetz Nr. 101/2000 Slg., zum Schutz
personenbezogener Daten und Änderung von einigen Gesetzen, in der Fassung späterer
Vorschriften, umgesetzt.
13) Kostenerstattung
Der Teil hat die Vorgehensweise bei dem Kostenersatz für die Gesundheitsversorgung
bei der Umsetzung des Rahmenvertrags zu regeln.
Der Kostenersatz für die notwendige Gesundheitsversorgung bei der Umsetzung
des
Rahmenvertrags
erfolgt
in
Übereinstimmung
mit
Bestimmungen
der
Koordinationsverordnungen der EG. Unter die notwendige Gesundheitsversorgung fällt
auch die präklinische Notfallversorgung, die im Rahmenvertrag geregelt wird.
Regeln für die Vergütung der Gesundheitsversorgung für unversicherte Personen
(bzw. Personen außerhalb des Wirkungsbereichs der Koordinationsverordnungen der EG),
die eine Gesundheitsversorgung aufgrund des Rahmenvertrags erhalten, sollte in einem
Übereinkommen
über
grenzüberschreitende
Zusammenarbeit
auf
der
Ebene
der
Berechtigten Subjekte geregelt werden, welche für den Gesundheitsrettungsdienst auf
dem jeweiligen Gebiet zuständig sind. Die tschechische Seite ist mit der Vergütung der
Kosten für unversicherte Personen zulasten der Vertragsparteien des Rahmenvertrags
nicht einverstanden.
Der RD-Flugbetrieb bei der Umsetzung des Rahmenvertrags, d.h. bei Erbringung
der HEMS, ist nach wie vor vom Staat aus dem Budget des Gesundheitsministeriums zu
vergüten.
stav k 9. únoru 2011
17
14) Haftung und Entschädigung
Laut der tschechischen Rechtsordnung haftet für Schaden im Zusammenhang mit
Erbringung der Gesundheitsversorgung gegenüber dem Beschädigten der Betreiber der
Gesundheitseinrichtung, und zwar laut § 420 ff Gesetz Nr. 40/1964 Slg., Bürgerliches
Gesetzbuch,
in
Anlehnung
Gesundheitsversorgung,
auf
in
§
78
Fassung
Abs.
2
späterer
Gesetz
Nr.
Vorschriften.
20/1966
Bei
Slg.,
Schäden
über
im
Zusammenhang mit der Erbringung der präklinischen Notfallversorgung haftet für den
Schaden der Betreiber des RDs. Der Gesundheitsmitarbeiter, welcher den Schaden bei
der Ausübung seines Berufes verursachte, trägt die Verantwortung nur gegenüber seinem
Arbeitgeber gemäß § 250ff Arbeitsgesetzbuch Nr. 262/2006 Slg., in der Fassung späterer
Vorschriften (bei fahrlässigen Schäden ist der Schadensersatz auf einen Höchstbetrag
vom Viereinhalbfachen seines durchschnittlichen Monatsverdienstes beschränkt).
Die
Entschädigung
im
Zusammenhang
mit
der
Erbringung
der
präklinischen
Notfallversorgung ist mit einer Haftpflichtversicherung gedeckt, die jeder Betreiber einer
Gesundheitseinrichtung
samt
den
Betreibern
des
Gesundheitsrettungsdienstes
in
Übereinstimmung mit § 39 Abs. 3 Gesetz Nr. 20/1966 Slg., über Gesundheitsversorgung,
in der Fassung späterer Vorschriften, abzuschließen haben.
Die Haftung des Arbeitgebers in Bezug auf den Arbeitnehmer ist im § 265 ff
Arbeitsgesetzbuch Nr. 262/2006 Slg. in der gültigen Fassung geregelt.
Bei einem verursachten Schaden mit einem internationalen Element handelt es
sich um ein zivilrechtliches außervertragliches Schuldverhältnis mit einem internationalen
Element, worauf die Verordnung des Europäischen Parlaments und Rates (EG) Nr.
864/2007
vom
11.
Juli
2007
über
das
auf
außervertragliche
Schuldverhältnisse
anzuwendende Recht (nachstehend nur „Rom II“) anzuwenden ist. Gemäß Artikel 4 der
Verordnung ist auf außervertragliche Schuldverhältnisse, die aus Zivildelikten entstehen,
das Recht des Landes anzuwenden, wo der Schaden entstanden ist, ungeachtet dessen,
in welchem Lande die Tatsache geschah, die zur Entstehung des Schadens führte, und
ungeachtet dessen, in welchem Lande/ welchen Ländern sich indirekte Folgen der
Tatsache
äußerten.
stav k 9. únoru 2011
Wenn
allerdings
18
die
Person,
gegen
welche
der
Schadenersatzanspruch
erhoben
wird,
und
der
Beschädigte
zum
Zeitpunkt
der
Schadensentstehung ihren üblichen Wohnsitz in demselben Land haben, ist das Recht
dieses Landes anzuwenden. Abs. 3 Art. 4 der Verordnung legt weiters fest, dass wenn
aus allen Umständen des Falles hervorgeht, dass das Zivildelikt offensichtlich mit einem
anderen Land verbunden ist, als das in vorherigen Fällen angeführte Land, ist das Recht
dieses Landes anzuwenden. Die Regelung des anzuwendenden Rechts im Schadensfall
durch einen Produktmangel ist dem Artikel 5 der Verordnung zu entnehmen.
Außerdem ist die rechtliche Regelung der Schuldverhältnisse aus Arbeitsverträgen
mit einem internationalen Element in Betracht zu ziehen, auf welche die Verordnung des
Europäischen Parlaments und Rates (EG) Nr. 864/2007 vom 11. Juli 2007 über das auf
außervertragliche Schuldverhältnisse anzuwendende Recht (nachstehend nur „Rom II“)
anzuwenden ist. Gemäß Art. 8 Abs. 2 der Verordnung richtet sich ein individueller
Arbeitsvertrag in dem Fall, wenn das anzuwendende Recht von den Vertragsparteien
nicht festgelegt wurde, nach dem Recht des Landes, in bzw. aus welchem der
Arbeitnehmer bei der Vertragserfüllung seine Arbeit üblicherweise ausübt. Absatz 3 legt
fest, dass wenn das anzuwendende Recht auf diese Weise nicht bestimmt werden kann,
der Vertrag sich nach dem Recht richtet, in welchem sich die Betriebsstätte befindet, die
den Arbeitnehmer beschäftigt. Wenn sich aus sämtlichen Umständen ergibt, dass der
Vertrag enger mit einem anderen Land verbunden ist, als das Land gemäß Abs. 2 oder
3, ist laut der Bestimmung Art. 8 Abs. 4. das Recht des anderen Landes anzuwenden.
Der Rahmenvertrag wird keine abweichenden Regelungen für die Haftung und
Entschädigung
einführen,
und
für
die
Rechtsverhältnisse
aus
der
Umsetzung
des
Rahmenvertrags ist die vorgenannte rechtliche Regelung anzuwenden. Im Text des
Rahmenvertrags verpflichteten sich die Vertragsparteien (d.h. CZ und BRD), dass die
Gesundheitseinrichtungen
bzw.
Betreiber
der
Gesundheitseinrichtungen,
welche
die
Gesundheitsversorgung gemäß dem Rahmenvertrag erbringen, eine Haftpflichtversicherung
für Schäden abschließen, die sich auch auf Schäden auf dem Gebiet der anderen
Vertragspartei bezieht.
15) Gemeinsame Kommission
stav k 9. únoru 2011
19
Die
Vertragsparteien
werden
die
Errichtung
einer
Gemeinsamen
Kommission
vereinbaren, deren Zusammensetzung und Funktionsweise in einer Satzung zu konkretisieren
ist. Zu Verhandlungen über die Satzung werden Vertreter der Gesundheitsministerien der
beiden Parteien bevollmächtigt werden.
Im Wege der Gemeinsamen Kommission werden die Vertragsparteien gegenseitig
beraten und zusammenarbeiten mit dem Ziel, jegliche Probleme oder Streite zu lösen, welche
im Zusammenhang mit Auslegung und Anwendung des Rahmenvertrags entstehen können. Für
die tschechische Seite gilt die Voraussetzung, dass insbesondere Vertreter des tschechischen
Gesundheitsministeriums,
Krankenkasse
und
der
betroffenen
Krankenkassenverband)
Kreise
und
sowie
der
Krankenkassen
Tschechischen
(Allgemeine
J.-E.-Purkyně-
Gesellschaft für Not- und Katastrophenmedizin Mitglieder der Kommission sein werden.
16) Schluss Bestimmungen
In diesem Teil sollen Bestimmungen enthalten sein, die der allgemeinen internationalen
Vertragspraxis
entsprechen,
d.h.
Bestimmungen
vom
Inkrafttreten
und
Kündigungsmöglichkeiten des Rahmenvertrags etc.
III. Mandat und Limite für das Vorgehen der Expertendelegation
Die tschechische Delegation hat bei den Verhandlungen in Übereinstimmung mit oben
genannten Prinzipien vorzugehen. Bei den Verhandlungen soll die Übereinstimmung des
Rahmenvertrags mit der Verfassungsordnung und anderen Teilen der Rechtsordnung
der Tschechischen Republik, mit Verpflichtungen aus der Mitgliedschaft Tschechiens in
der Europäischen Union und aus anderen gültigen Verträgen sowie mit allgemein
anerkannten Prinzipien des Völkerrechts betont werden.
IV. Charakter des Rahmenvertrags
Da der Rahmenvertrag Sachen regeln soll, deren Regelung einem Gesetz im Sinne des
Art. 49 lit. e) der Verfassung der Tschechischen Republik (Verfassungsgesetz Nr. 1/1993
Slg., in der Fassung des Verfassungsgesetzes Nr. 395/2001 Slg.) obliegt, handelt es sich
um ein Dokument der Präsidentenkategorie. Vor der Ratifizierung durch den Präsidenten
stav k 9. únoru 2011
20
der Tschechischen Republik ist er zur Genehmigung den beiden Parlamentskammern
vorzulegen.
V. Zusammensetzung der Expertendelegation
Die tschechische Delegation für die Expertengespräche besteht vor allem aus Vertretern
des Gesundheitsministeriums und bei Bedarf auch des Innenministeriums bzw. der
Polizei der Tschechischen Republik und des Verteidigungsministeriums sowie des
Ministeriums für Auswärtige Angelegenheiten.
stav k 9. únoru 2011
21
Download

Závěrečná zpráva - zdravi