NODIG
ROČNÍK 16
4/2010
ZPRAVODAJ ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLOGIE
MAGAZINE OF CZECH SOCIETY FOR TRENCHLESS TECHNOLOGY
PF 2011
Hezké prožití vánočních svátků,
hodně zdraví a úspěchů v pracovním i osobním životě
v příštím roce přeje Všem našim členům
předsednictvo a redakční rada CzSTT
CzSTT už „dárek“
dostala v Singapuru
1. místo a pohár
v soutěži NO DIG Award
pro Ing. Zuzanu Hálovou
z »VUT v Praze.
Již 4. úspěch
v mezinárodní soutěži.
OBSAH
CON T E N TS
ÚVOD/ LEADING ARTICLE
Vážené dámy a pánové / Ladies and Gentleman
Ing. Alexander Strádal, øeditel firmy Zepris s.r.o.. ................................................ 2
Z ÈINNOSTI ISTT/ NEWS FROM ISTT
Co nového v ESC ISTT / News from ESC ISTT
Ing. Karel Franczyk, Ph.D., Subterra a.s ................................................................ 2
Úèast CzSTT na konferenci NO DIG Singapore 2010 / Participation of
CzSTT at NO-DIG Conference in Singapore
Ing. Stanislav Drábek, pøedseda CzSTT .................................................................3-4
Konference NO – DIG 2010 Singapore – moje dojmy a postøehy / NO
– DIG Conference 2010 in Singapore - my impressions
Ing. Lucie Nenadálová ......................................................................................5
Z ÈINNOSTI CzSTT/ NEWS FROM CzSTT
Ohlédnutí za konferencí CzSTT v Liberci / Looking back at Conference
of CzSTT / Ing. Marek Helcelet, BVK, a.s. .........................................................5-7
15. konference o bezvýkopových technologií / pohled na konferenci NO
DIG 2010 oèima spolupoøadatele / 15. NO DIG Conference – trough the
eyes of organizer / Ing. Ladislav Švec. ................................................................. 7
Vyhodnocení soutìže CzSTT o nejlepší studentskou práci v akademickém roce 2009-2010 / Evaluation of the Best Thesis Competition and
Annoucement of a New Competion
Ing. Marcela Synáèková, CSc., FSv, ÈVUT v Praze .........................................8-9
Rozvoj aplikací bezvýkopových technologií ve všech síśových odvìtvích
je žádoucí / Development of TT is Desirable / doc. ing. Petr Šrytr, CSc. ........9-11
NA ODBORNÉ TÉMA/ TECHNICAL TOPICS
Nejnovìjší vývoj v bezvýkopových technologiích / The latest development
in TT / Dec Downey, pøedseda ISTT ..............................................................12-13
Možnost uplatnìní bezvýkopových technologií pøi øešení
geotechnických problémù / Possibilities of Using TT in Solving Geotechnical Problems / doc. Karel Vojtasík, VŠB, TU Ostrava............................. 14-15
ZE STAVEB/ FROM CONSTRUCTION SITES
Sanace potrubí bezvýkopovými technologiemi v prùmyslových areálech?
/ Rehabilitation of Pipelines by Trenchless Technology in Industrial Area?
Ing. Tereza Šedivá, Zepris s.r.o. ................................................................ 16-21
Pluhování potrubí BC DVD, D225 - Dobøany / Ploughing in Dobøany
Ing. Marek Helcelet, BVK a.s. ....................................................................... 22
DISKUSNÍ FÓRUM/ CHATROOM
Svaz podnikatelù ve stavebnictví pro obnovení dynamiky investora
(výòatek z vystoupení na konferenci NO DIG v Liberci) /
Association of Building Entrepreneures of the Czech Republic in the Recovery Dynamics of Investment / Ing. Michal Smola ........................................... 23
BT neznají krizi / TT doesn’t know crisis
Ing. Stanislav Drábek, pøedseda CzSTT ............................................................24-25
Vliv operaèního programu MŽP na èeskou ekonomiku / Effect of Operational
Programme Environment for the Czech economy
Petr Zahradník. .........................................................................................................26
ENVIROMENTÁLNÍ SERVIS / ENVIRONMENTAL SERVICE
Zpráva o stavu plnìní projektu / Report on the Progress of the Project
Ing. Lucie Nenadálová............................................................................................. 27
Nekonvenèní pohled na skryté enviromentální aspekty bezvýkopových
technologií / An Unconventional Look at the Hidden Environmental Aspects
of TT’s / Ing. Igor Fryè ....................................................................................... 27-29
RÙZNÉ / MISCELLANEOUS INFORMATION
Ženy a bezvýkopové technologie, Ing. Zuzana Hálová /
Women and TT............................................................................................................29
Co ještì nevíte o Ještìdu / What Else Do You Know About Ještìd ....................30
Oznámení všem èlenùm CzSTT – pokraèování putovní výstavy Progresivní
technologie ve stavebnictví v roce 2011 / Continuing Exhibitions ................30
Soutìž o nejlepší evropský projekt pro mladé inženýry a inženýrky /
Competition for Best European Project for Young Engineers ..................... 30
Golfový turnaj NO DIG v Liberci / NO DIG Golf tournament in Liberec ....... 31
Za ing. Františkem Nedbalem, CSc. / Necrology.. .......................................32
Oznámení sekretariátu - zmìna e-mailové adresy /
Secretariat announcement - Change of e-mail address ................................ 24
Kalendáø akcí / NO DIG Calendar ....................................................... 33
Akce poøádané ve svìtì / World Events ............................................. 33
Akce poøádané v Èeské republice /
Events Organised in the Czech Republic ................................................33
Seznam èlenù / Members of Czech Society for Trenchless Technology ...34-36
NODIG
DIG
ZPRAVODAJ ÈESKÉ SPOLEÈNOSTI
PRO BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLOGIE
MAGAZINE OF CZECH SOCIETY FOR
TRENCHLESS TECHNOLOGY
Vychází ètyøikrát roènì/Issued four times a year
Toto èíslo vyšlo se sponzorským pøispìním
firmy Zepris s.r.o. dne 20. prosince 2010/
This number issued with sponsoring contribution
of Zepris s.r.o. on December 20th 2010
Redakèní uzávìrka 11. 11. 2010/
Editorial close on November 11th 2010
Redakèní rada:
Pøedseda: Ing. Miloš Karásek, BVK a.s., Brno
Sekretáø CzSTT: Ing. Jiøí Kubálek, CSc.
Èlenové:
Ing. Stanislav Drábek – CzSTT
Ing. Jiøí Mikolášek - firma WOMBAT s.r.o.
Ing. Bc. Lucie Nenadálová – CzSTT
Ing.Vladimír Král – OHL ŽS, a.s.
Ing. Marcela Synáèková CSc. - FSv ÈVUT v Praze
doc. Ing. Petr Šrytr CSc. – FSv ÈVUT v Praze
Grafická úprava a sazba:
Yvona Pollaková
Vydává CzSTT
Èeská spoleènost pro bezvýkopové technologie,
Bezová 1658/1, 147 14 Praha 4
Adresa redakce:
CzSTT, Bezová 1658/1, 147 14 Praha 4
Tel./fax: +420 244 062 722
E-mail: [email protected], [email protected]
www.czstt.cz
Registrace:
MV CR II/6 – OS/1- 25465/94-R
Tisk:
Tiskárna Brouèek, U Dubu 76, 147 00 Praha 4 – Braník
Pøíspìvky uveøejnìné v tomto èasopise nemusí
vyjadøovat názory redakce.
Pøetisk èlánkù je možný pouze se souhlasem redakce
a s uvedením zdroje.
ISSN 1214-5033
11
NO DIG 16 / 4
ÚVODNÍK / LE ADING ARTICLE
VÁŽENÍ ÈTENÁØI,
v pøedvánoèním èase roku 2010 se Vám
do rukou dostává další èíslo èasopisu
NO-DIG, prezentujícího a dokumentujícího vývoj oboru bezvýkopových technologií a úspìchy firem, které se bezvýkopovými technologiemi zabývají.
Za minulých dvacet let zaznamenal obor
bezvýkopových technologií i v Èeské republice relativnì úspìšný rozvoj. Pøitom bych
rozlišil vývoj v oblasti technologií pro novì
realizované stavby a pro opravy nebo rekonstrukce stávajících již funkèních staveb.
Oblast zabývající se novì realizovanými
stavbami považuji za standardní a technický
a technologický vývoj je díky historicky relativnì dlouhé dobì vývoje tìchto technologií
již pøehledný a technologie samotné jsou
standardizované a dobøe popsané.
Oproti tomu technologie na opravy a rekonstrukce procházely hlavnì v minulých 10ti letech mohutným vývojem, v rámci kterého se
hledaly nové cesty a vznikaly nové pøevratné
technologie, kde se nìkteré projevily jako
slepá ulièka a zase zanikly. Díky tomuto vývoji chybí na èeském trhu standardní nástroj
v podobì norem nebo jsou to normy pøevzaté
technicky, ale u odborné veøejnosti neznámé
a málo rozšíøené. V rámci turbulentního vývoje docházelo samozøejmì i k chybám a haváriím na stavbách. Je až s podivem, jak dlouho
vydrží v povìdomí nejen laické, ale i odborné
veøejnosti neúspìchy, pøestože v souèasné
dobì existuje na èeském trhu více kvalitních
firem se spolehlivými technologiemi. S bariérou poèáteèních neúspìchù a s odporem
k novým vìcem budeme bojovat jistì dále.
Zde vidím i velkou výzvu právì pro spoleènost pro bezvýkopové technologie, která
sdružuje subjekty z oboru, aby pomohla tato
témata øešit.
Myslím si, že se èásteènì daøí eliminovat
i strach z toho, že bezvýkopové technologie nahradí technologie klasické. Myslím, že je to ve vìtším mìøítku nereálné
a klasické technologie s technologiemi
bezvýkopovými se mohou spíše dobøe
doplòovat na místech, kde je to technicky
a ekonomicky úèelné.
Naše spoleènost Zepris se pohybuje
svým zamìøením ve všech zmínìných
oblastech, tedy jak v klasické realizaci
otevøeným výkopem, tak v technologiích
bezvýkopovì realizujících nové stavby
nebo v bezvýkopových technologiích pro
rekonstrukce a opravy. Takto dokážeme
našim zákazníkùm nabídnout vyváženou
odpovìï z hlediska návrhu technologie
a snažíme se hlavnì v oblasti trubních
inženýrských sítí ovládat co nejvíce spolehlivých øešení. Spolehlivost navržených
øešení je zcela zásadní pro dùvìru našich
zákazníkù a právì naše spolehlivost a dùvìryhodnost vùèi všem partnerùm je hlavním principem v pøístupu ke všem navrhovaným øešením.
Obor bezvýkopových technologií považuji za dále velice zajímavý a perspektivní
a jsem rád, že jsme se mohli jako firma
úèastnit projektù, které realizovaly z jedné
startovací jámy mikrotunel o délce 1000m
DN 2400 nebo sanaci tlakového potrubí
v délce 1050 m DN 1500.
Vážené dámy a pánové,
přeji Vám všem krásné Vánoce v klidu
a pohodě. Do nového roku přeji všem pevné zdraví, nové nápady a hodně bezvýkopových úspěchů.
Ing. Alexander Strádal,
firma Zepris s.r.o.
CO NOVÉHO V ESC ISTT?
Ing. Karel Franczyk, Ph.D.
Subterra a. s.
Poslední telef. konference ESC ISTT
1. listopadu 2010:
Pochopitelnì v tìchto dnech vše, co má
u ISTT ruce a nohy, žije pøipravovanou
konferencí NO DIG v Singapuru. Zprávy
o programu, výstavních plochách, úèastnících a pøíspìvcích nás znovu a znovu
pøesvìdèují o tom, jak je Evropa malin-
NO DIG 16 / 4
2
ká, a jak se i ve vìcech bezvýkopových
technologií èím dál více tak trochu ztrácí
ve svìtì, kde vìtší a vìtší roli hrají zemì
jako Indie, Èína, ale i další zemì Dálného
Východu, ale tøeba i Jižní Ameriky. Tato
zkušenost je pro mì, jako úèastníka jednání v ESC jako vlastnì mezikontinentální
skupiny, velmi markantní.
Bude zajímavé, jak se tyto skuteènosti
projeví ve volbách nového výboru ESC,
protože v tom stávajícím mìla Evropa
vlastnì nadstandardní postavení – ètyøi èlenové byli z Evropy, což pøedstavuje
vlastnì vìtšinu. V nejvyšších funkcích
ISTT je posun mimo Evropu už teï jistý
– pøedsedou se stane Amerièan s indickými koøeny ( Samuel Ariaratnam), místo-
pøedsedou pan Derec Choi z Hong Kongu
a výkonným øeditelem už je další Amerièan John Hemphill.
Tím ale nechci øíci, že by ten vývoj byl
špatný. Naopak, všichni zmínìní kolegové
z mimoevropských krajin mi pøijdou velmi
pracovití, odbornì erudovaní a lidsky pøíjemní a komunikativní. Jejich rozhled je
v pravém smyslu slova internacionální –
vìnují se problematice napøíè kontinenty,
sledují odbornou èi ekonomickou stránku
vìci a nerozptylují se tím, v které zemi se
kdo narodil. A to je vlastnì správné. Takže
vìøme, že novì zvolené ESC bude fungovat dobøe a budou v nìm kvalitní lidé, aś
už budou pocházet z kterékoliv èásti zemìkoule.
Z ÈINNOSTI ISTT / NEWS FROM IST T
ÚÈAST CzSTT NA KONFERENCI NO DIG SINGAPORE 2010
Ing. Stanislav Drábek
pøedseda CzSTT
Vzhledem k tomu, že se minulá mezinárodní konference ISTT konala v Torontu v bøeznu 2009, bylo na pøípravu
úèasti naší CzSTT v Singapuru témìø
jeden a pùl roku. Využili jsme toho
a obeslali soutìž NO-DIG AWARD ve
dvou kategoriích, do konferenèního
programu jsme pøihlásili pøednášky
Ing. Franczyka a Ing. Nenadálové a pøipravili informaèní stánek CzSTT.
O tìchto pøípravách byli naši èlenové informováni v letošním druhém èísle našeho
„Zpravodaje“. Naše snažení nebylo marné,
Po dvou letech jsme znovu získali I. cenu
v kategorii NEJLEPŠÍ STUDENTSKÁ PRÁCE a to díky diplomnímu projektu Ing. Zuzany Hálové z FSv ÈVUT v Praze. Je to už
ètvrtá zlatá medaile z minulých 12 roèníkù
ISTT NO-DIG AWARDS za diplomní práce.
Je nutno pøipomenout, že velký podíl na
úspìchu má i peèlivé vedení diplomantù,
které doc. Ing. Petr Šrytr, CSc. a Ing. Marcela Synáèková k obhajobám diplomních
prací pøipravovali. Je škoda, že Ing. Hálová
se nemohla z osobních dùvodù zúèastnit
pøedání ceny pøímo na konferenci v Singapuru. Pøedání ceny do jejích rukou proto
probìhne v dùstojném prostøedí ÈVUT za
John Hemphill, Ing. Stanislav Drábek, Samuel
Ariaratnan pøi pøedání ceny
úèasti dìkanky Stavební fakulty nebo rektora ÈVUT.
Pøednášky Ing. Nenadálové a Ing. Franczyka byly zaøazeny do hlavního programu
konference. ing. Nenadálová zaujala svým
vystoupením odborníky hned první den
konference v sekci „Trenchless research
and developement“, kterou øídil Dr. Ian Moore z Qeen’s University v Kingstonu v Kanadì. V diskusi, která následovala po každé pøednášce, dokázala Lucie reagovat na
dotìrné otázky vedoucího sekce a pøítomných odborníkù. Její vystoupení lze hodnotit jako velmi zdaøilé. Škoda, že totéž nelze
øíci také o referátu Ing. Franczyka,který se
ze zdravotních a pracovních dùvodù konference nezúèastnil. Jeho pøednášku se
pokusila interpretovat pí. Kyoko Kondo.
Vzhledem k tomu, že pí. Kyoko není odborník na podzemní práce, i když zastává
funkci výkonné sekretáøky ISTT, vyznìlo
Stánek CzSTT
Ing. Lucie Nenadálová pøi pøednášce
její vystoupení pouze jako informace bez
patøièného zaujetí a diskuse.
Ve výstavním pavilonu „SUN – TEC“, který
byl plnì využit expozicemi svìtových firem
z oboru bezvýkopových technologií, byla
též rezervována výstavní plocha pro informaèní stánky národních spoleèností. Našimi sousedy byla STT z Australie a Velké
Britanie, vedle kterých mìl stánek i vydavatel èasopisu TRENCHLES International.
Domnívám se, že náš stánek splnil svoje
poslání. Informoval o èinnosti CzSTT fotografiemi z nedávné národní konference
v Liberci. „Zlatým høebem“ byla titulní strana z diplomního, projektu Ing. Hálové s význaèným oznaèením „WINNER“. Významnými hosty na našem stánku byli i Dec
Downey a Sam Ariaratnam-minulý a nový
pøedseda ISTT. Ptali se, kde bereme tak
šikovné studenty, kteøí èasto vítìzí v soutìži NO-DIG AWARD. Také jsme prezentovali
náš „Zpravodaj NODIG“. Jeho úroveò je
více než srovnatelná s obdobnými publikacemi jiných STT. Prospìla by mu však alespoò anglická anotace u každého èlánku.
Dùležitým bodem každé mezinárodní konference je schùze rady (Board Meeting),
což je vrcholný orgán ISTT tvoøený všemi
pøedsedy národních spoleèností a èleny
výkonného podvýboru (ESC). Tento podvýbor, v èele s výkonným øeditelem, øídí
èinnost ISTT v údobí mezi jednotlivými
zasedáními rady. Vrcholnými pøedstaviteli
ISTT jsou pøedseda a místopøedseda ISTT,
kteøí zasedání rady øídí. Jejich volební období je tøíleté. Právì letos byli volení noví
vrcholní pøedstavitelé. Program jednání
rady je pøesnì stanoven a podobá se náplni valných hromad obchodních spoleèností u nás nebo jinde ve svìtì. Dùležitým
bodem programu je schválení finanèního
hospodaøení za uplynulé období a schvá-
Board Meeting - CzSTT
3
NO DIG 16 / 4
Z ÈINNOSTI ISTT / NEWS FROM IST T
Pøedsednictvo ISTT pøi boardmeetingu
lení finanèního plánu na období pøíští. Každý bod programu se schvaluje aklamací po
projednání všech pøipomínek.
Pøi volbách do vrcholných orgánù probìhla nejdøíve volba pøedsedy, kterým se stal,
prof. Samuel Ariaratnam, dosavadní místopøedseda ISTT. Dosavadní pøedseda
Dec Downey pøešel do ESC ISTT. Novým
místopøedsedou byl zvolen Derek Choi
z Hongkongu, který dosud vedl ESC ISTT.
Ve funkci výkonného øeditele byl potvrzen
na další volební období John Hemphill.
Na tyto funkce nebyli žádní protikandidáti,
volba probìhla aklamací a to jednomyslnì.
Každá národní spoleènost má jeden hlas.
Bylo pøítomno 24 statutárních zástupcù
z 28 èlenských spoleèností. Mnohem napínavìjší byly volby do nové ESC. Volby
byly tajné a o 6 volených míst se ucházelo
13 kandidátù. Každá spoleènost mohla
tedy na volebním lístku oznaèit nejvýše
6 jmen. Volby nás velmi zajímaly, neboś
mezi kandidáty byl náš místopøedseda
Ing.Karel Franczyk, PhD. V prvním kole
bylo zvoleno 5 èlenù, na šestém místì byli
3 kandidáti s 9 hlasy, mezi nimi i náš místopøedseda. Byla vyhlášena 30 minutová
pøestávka, bìhem které volební komise
pøipravila volební lístky pro druhé kolo.
Bìhem pøestávky mìl každý ze 3 kandidátù na poslední místo lobovat ve svùj
prospìch. Ve druhém kole zvítìzil Enrico
Boi z Italie. Je to veliká škoda, že jsme po
devíti letech ztratili místo ve vrcholném orgánu ISTT. Na prvním zasedání nové ESC
ISTT zvolili pøedsedu ESC pana Jeff Pace
z australské STT, kterému jsem k tomuto
úspìchu osobnì poblahopøál.
V další èásti zasedání rady, které už øídil
nový pøedseda ISTT Samuel Ariaratnam
NO DIG 16 / 4
4
a místopøedseda Derek Choi, mìla každá
národní spoleènost max 5 minut na veøejnou informaci o èinnosti za poslední rok.
Na závìr tedy uvádím svùj pøíspìvek, který
byl všemi pøítomnými pozitivnì pøijat.
aby 2K10, jejímž „duchovním otcem“ byl
Menno Henneveld byla s drobnými úpravami schválena a vydána jako 2K15 pro léta
2011 - 2015.
Novì zvolenému pøedsedovi ISTT prof. Samuelu Ariaratnamovi pøeji mnoho úspìchù
ve funkci a omlouvám se, že plánem 2K15
mu hned pøidìlávám práci. CzSTT je ochotna však pøiložit ruku k dílu prostøednictvím
ESC. Závìrem dìkuji odstupujícímu pøedsedovi ISTT Dec Downeymu za jeho práci pro
ISTT a do dalších let mu pøeji pevné zdraví,
štìstí v rodinì i práci. Totéž pøeji Vám všem
.
Dìkuji za pozornost.
Vážený pane pøedsedo, vážené kolegynì, vážení kolegové.
Vèera uplynulo právì 16. let ode dne, kdy se
Èeská spoleènost pro bezvýkopové technologie stala øádným èlenem ISTT. Šestého
listopadu 1994 jsme byli tøináctou zemí svìta a první zemí z bývalé „ východní Evropy“,
která pøijala afilaèní podmínky ISTT. Od té
doby se naše spoleènost CzSTT
konsolidovala. Máme letos 71
kolektivních a individuálních èlenù. Každý rok poøádáme národní konference NO-DIG s úèastí
cca 200 delegátù a vydáváme
vlastní èasopis NODIG CzSTT.
Pravidelnì se zúèastòujeme
celosvìtových konferencí ISTT.
V roce 2001 jsme byli spolupoøadateli této konference a jejími
úspìšnými hostiteli v Praze.
Všichni dosavadní pøedsedové
a prezidenti ISTT se alespoò jednou bìhem své funkce zúèastnili našich konferencí v Èeské
republice a naopak, zástupce
CzSTT je èlenem ESC ISTT od
jejího vzniku. V soutìžích NODIG AWARD jsme už získali za
pøihlášené projekty 6 prvních
míst.
Èinnost ISTT je velmi prospìšná
a doporuèuji, aby její budoucnost mìla jasný systém. V roce
2005 byl schválen „Strategický
plán 2K10. Myslím, že to bylo velmi dobré programové usnesení
ISTT, které sloužilo jako podklad
pro èinnost všech národních Nový pøedseda ISTT Samuel Ariaratnam z NASTT
spoleèností. Doporuèuji proto, a místopøedseda Derek Choi z CHSTT
Z ÈINNOSTI ISTT / NEWS FROM IST T
KONFERENCE NO DIG 2010 SINGAPORE
- MOJE DOJMY A ZÁŽITKY
Ing. Lucie Nenadálová
sekretáø spoleènosti
V pøedcházejícím èlánku popisuje Ing. Stanislav Drábek pøedseda CzSTT prùbìh
jednání boardu ISTT, ale konference je
vždy doplnìna výstavou a její souèástí je
také postkonferenèní program, který organizují vystavovatelé a sponzoøi v regionech
jejich realizovaných staveb. Úèastníci konference tak mají možnost navštívit spousta
zajímavých staveb i v jiných èástech svìta.
Nechybìlo zastoupení firmy Vermeer
Výstava byla velmi zajímavá, zúèastnili se jí
vystavovatelé nejenom z Asie, ale i z Evropy pøedevším z Nìmecka, kde se již bude
brzy konat pøíští konference. Nechybìli
zástupci firmy Vermeer a její šéfová zvaná
„Big Mary“, která je èlenkou poradního
sboru presidenta USA Obamy.
Bìhem letošního boardmeetingu, kterého
jsem se zúèastnila jako 2. oficiální zástupkynì CzSTT (každá spoleènost mìla vyhrazena
2 místa), se rozhodovalo o konání konference v roce 2013. Kandidáti byli dva: Austrálie
a Èína. Volba byla velmi napínavá, nìkteøí
zástupci spoleèností byli jasnì pro Èínu, protože je to zemì, které se velmi rychle rozvíjí.
Nakonec tìsnì zvítìzila Austrálie v termínu
konání v záøí roku 2013 v Sydney.
Pøi zpáteèní cestì jsme navštívili nìkolik velmi zajímavých staveb, také jsme se setkali
se zástupci staveb provádìných na Borneu.
Kdo by to byl øekl, ale i na Borneu ve státì
Brunej se již využívá vložkování kanalizace
rukávcovou metodou. Konkrétnì v jeho hlavním mìstì Bandar Seri Bewagan Na Borneu
se také vyrábí PE potrubí, takže je možno
všude vidìt naskládané hromady trubek.
Další stavbu, kterou jsme mohli také s údivem obdivovat, bylo provádìní bezvýkopové metody! ve mìstì Kuching na jihu ostrova Borneo. Jednalo se o protlaèování ŽB
trubek pro stavbu kanalizace.
Na závìr musím podotknout, že mì na jednu stranu velice pøekvapilo využívání bezvýkopových technologií i v takto odlehlých
èástech svìta a doufám i v jejích další rozšíøení, na druhou stranu mì bohužel zklamalo, že ještì stále je odvádìna kanalizace
z hotelù bez èištìní pøímo do moøe.
Z ÈINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT
OHLÉDNUTÍ ZA KONFERENCÍ CzSTT V LIBERCI
Ing. Marek Helcelet
BVK, a.s.
V loòském roce bylo na tomto místì
uvádìno, že trend, nastolený pøedsednictvem CzSTT je takový, že bude
snaha dostat úèastníky konference na
odlehlé místo, kde budou zcela v zajetí
organizátorù a nelákáni svody velkomìst, budou se zaujetím sledovat odborné pøednášky. Jenže i když je v Èeské republice takových míst zcela jistì
dostatek, nakonec bylo pro místo konání 15. konference o bezvýkopových
technologiích zvoleno krajské mìsto
pod Ještìdem a to ještì v hotelu s biblickým jménem Babylon, známým svými nejrùznìjšími svody a lákadly.
Pøedem musíme kladnì hodnotit, že vìtšina
úèastníkù hrdinnì odolala a opravdu strávila
konferenèní èas v pøednáškovém sálu. Zèásti
za to možná lze podìkovat ne pøíliš vydaøenému poèasí, kdy kombinací neustálého deštì
a zimy bylo vytvoøeno venku takové sychravé klima, že v teple a bezpeèí Babylonu se
úèastníkùm konference daøilo zcela jistì lépe
než pod svìtoznámou vysílací vìží, zmítanou
Zahájení 15. konference
vichøicí, kam by jinak pravdìpodobnì hodnì úèastníkù vyrazilo. Na druhou stranu byli
všichni odmìnìni hodnotnými pøíspìvky a po
celý první den se mohli tìšit z úèasti pøedsedy Mezinárodní spoleènosti pro bezvýkopové
technologie, Dr.Dec Downeyho, pro nìhož to
bylo pøed celosvìtovou konferencí v Singapuru poslední veøejné vystoupení v této funkci.
Tradièní souèástí konference se pomalu,
ale jistì stává i doprovodný golfový turnaj,
jehož výsledky lze nalézt na jiném místì tohoto èasopisu. Jak již bylo uvedeno, poèa-
sí letos jeho úèastníkùm skuteènì nepøálo
a každý, kdo jej absolvoval, musel potvrdit starou golfovou pouèku, že neexistuje
špatné golfové poèasí, jsou jen špatnì
obleèení golfisté. A stejnì jako pøi cyklistickém Závodu míru, každý, kdo prošel
celým kursem, byl vítìzem. A stejnì jako
5
NO DIG 16 / 4
Z ÈINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT
golf, neodmyslitelnì k národním konferencím zaèíná patøit úèast studentù, a to buï
z vysokých nebo støedních škol. Letos to
byli posluchaèi støedních škol z Prahy a Vysokého Mýta, kterých se každý den ujal
odborník na BT a pedagog na slovo vzatý
– Doc.Ing.Šrytr, CSc., který jim na posterové výstavì v kostce vysvìtloval problematiku inženýrských sítí v urbanizovaných
územích a jejich výstavbu èi sanaci pomocí
bezvýkopových technologií. Studenti jeho
Zaplnìný sál v Babylonu
slova hltali s takovým zaujetím, které zcela
jistì pøekvapilo a dojalo i tak zkušeného
a „otrlého“ vysokoškolského pracovníka,
jakým docent Šrytr bezpochyby je.
Vlastní konference byla slavnostnì zahájena za úèasti primátora Liberce a statutárních zástupcù sponzorù, majících nemalý
podíl na jejím zdárném prùbìhu. Kromì
platinových sponzorù, kterými byli Insituform s.r.o. spolu s K2 Aquecon s.r.o., zlatý
Syner s.r.o. a støíbrný VHS Teplice spol.
s r.o. se konference konala pod záštitou
SVS a.s. a SèVK a.s. I když bývá zvykem, že úvodní slova mají spíše charakter
zdravicí, viceprezident Svazu podnikatelù
ve stavebnictví Ing.Smola popsal nepøíliš
radostnou souèasnou situaci v oboru stavebnictví a zejména jeho výrok: „V loòském
roce jsme o krizi jen mluvili, ale v letošním
roce na nás dopadla se všemi dùsledky!“
sklidil zasloužený potlesk.
Na zahájení okamžitì navázal první dopolední blok, øízený Ing.Franczykem, PhD,
ve kterém posluchaèe zaujal zejména pøíspìvek báòského inspektora Ing.Jaska,
který vykouzlil i na pozadí šedi paragrafù
zák.è.61/1988 Sb. pøíklady z praxe, neumožòující posluchaèùm podøimování, jak
je známe napøíklad z pøenosù z Parlamentu ÈR. Také generální øeditel BVK a.s. Ing.
Nováèek prokázal, že mu jednotlivé typy
jednotlivých bezvýkopových technologií
naprosto nejsou cizí a svými typicky lehce provokativními øeènickými otázkami,
smìøujícími na adresu zhotovitelù staveb,
NO DIG 16 / 4
6
je nenechal v žádném pøípadì chladnými,
o èemž svìdèila skuteènost, že mnoho
dalších pøednášejících se na jeho slova
odvolávalo. Po zasloužené pøestávce na
obèerstvení vedl druhý dopolední blok Ing.
Helcelet a posluchaèi mìli možnost seznámit se s pøíspìvky, týkajícími se pøíkladù
z realizací staveb a to nejen na území Èeské republiky, ale i na Slovensku èi ve Španìlsku. Kromì pøednášky Ing.Demjana
o renovaci vodovodních øadù v centru Ostravy všechny zbývající se týkaly podchodu vodních ploch, od podvrtu Sázavy pøes
pøechod plynovodù pøes široké vodní toky
na Slovensku až po mikrotuneláž pod moøským dnem v Barcelonì, kdy závìr pøednášky Ing.Franczyka obohatil pøítomné
i o estetický zážitek z fotek staveb stavitele
Gaudího. Se smutkem v srdci, že stavby
realizované bezvýkopovými technologiemi
nejsou veøejnosti tak známé jako dílo proslulého architekta baskické metropole, byś
technicky nejsou o nic ménì hodnotné,
odebrali se úèastníci konference na obìd.
Studenti se zaujetím hltají pøednášky
Vést odpolední blok pøednášek pøed dobøe
nasycenými posluchaèi, kdy víèka všech
tíží neúprosná gravitace, není žádný med
a los tentokrát padl na Ing.Mikoláška, který se jej ale zhostil naprosto s pøehledem
a prezentace firem v žádném pøípadì nebyla jen nutným konferenèním doplòkem,
nýbrž byla pøíležitostí podrobnì se seznámit s novými technologiemi a trendy.Kromì mimoøádnì mediálnì prezentované
technologie vnitøní inspekce vodovodních
pøivadìèù pomocí „chytrého míèku“ zaujaly i pøíspìvky, týkající se obnovy sítí pomocí Grundoburstu, èištìní potrubí vysokotlakým vodním paprskem nebo vize využívání
tepelné energie zemì v kombinaci vrtù vertikálních s horizontálními.
Ing. Jiøí Kittner, primátor mìsta Liberce a pøedseda ISTT Dec Downey
Kdo mìl stále dostatek sil, èi naopak po
nároèném programu padal únavou, mohl
navštívit ke konferenènímu sálu pøilehlý
aquapark a relaxovat tìlo i duši ve víøivkách,
bazénech, saunì nebo se nechat roztoèit
na toboganech, pøípadnì se ve známém
„trychtýøi“ propadnout v nejroztodivnìjších
pozicích do všeobjímající vody. Oddech
v jakékoliv podobì byl zcela nutný, jelikož
veèer na všechny èekal diskusní veèer, v jehož rámci vystoupila i kapela, slavící ètyøicet
pìt let svého pùsobení a která je ovìnèena
pøedními umístìními v soutìži o Zlatého slavíka a spoustou zlidovìlých hitù, jako jsou
Loï John B., Pole s bavlnou, Teèe voda,
teèe a mnoha dalších. Ve spoleènosti, oplývající tituly inženýr, nemohla pochopitelnì
chybìt ani skladba Inženýrská, která uvolnila stud posluchaèù, nositelé tohoto titulu se
postupnì pøidávali ke zpìvu a když skupina
Rangers – Plavci skonèila, nikdo je nechtìl
pustit z pódia. Obìma pøedsedùm spoleèností pro bezvýkopové technologie se atmosféra v sále natolik zalíbila, že Ing. Drábek hovoøil anglicky naprosto ke každému,
koho potkal a Dr. Downey prokázal, že je hr-
Ing. Jiøí Kittner, primátor mìsta Liberce, Ing. Ladislav Švec, MBA, Ing. Milan Hruša, SÈVak,
Ing. Stanislav Drábek
Z ÈINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT
dým synem Albionu a proè britské impérium
dokázalo dlouhá desetiletí stát v èele svìta
poté, co si porobilo zemì tøetího svìta.
Druhý den konference byl poøadateli ohleduplnì zahájen až o pùl desáté, takže
nedošlo k obvyklé situaci, že by sál zel
u prvních pøednášek prázdnotou. Blok
dopoledních pøednášek vedl s laskavostí
a pochopením docent Šrytr a pod jeho
vedením pøed pøestávkou zaujaly zejména pøednášky severomoravských odborníkù v oblasti bezvýkopových technologií Ing.Vojtasíka z VŠB a Ing. Cíglera.
V tìsném sledu tak posluchaèi, zejména
studenti, mohli porovnat, jak jsou otázky
BT øešeny na poli teorie a následnì poté
v praxi. Ing.Vojtasík také pøed mladými lidmi pøedestøel rùžové perspektivy, které se
jim na poli BT otevírají. Po pøestávce svým
pøíspìvkem nezklamal oèekávání Ing. Barborik, byś po letošním pøestupu již vystoupil v novém dresu a na závìr pøítomné
nadchnul a pobavil Ing. Fryè svou apelací
na zdravý selský rozum pøi nedostateènì
zpracovaných geologických prùzkumech
odkazem na místní názvy lokalit èi ulic, kde
Zástupce firmy Herrenknecht Ing. Lutz zur Linde, pøedseda ISTT Dec Downey s manželkou
a Ing. Lucie Nenadálová
se mají bezvýkopové technologie realizovat a které by zhotovitelùm mohly mnohdy
ušetøit nemalé finanèní prostøedky. Kromì
toho ale samozøejmì pøednesl sofistikovaný úvod do problematiky relací hodnot
exhalací CO2 pøi srovnání použití BT nebo
tradièních výkopù. Na tuto oblast CzSTT
získala také grant z fondù EU, o jehož náplni a èerpání budou èlenové spoleènosti na
stránkách èasopisu NO-DIG a valných hromadách pravidelnì informováni. Na závìr
konference zhodnotil její prùbìh pøedse-
da CzSTT Ing. Drábek a souèasnì kromì
podìkování èlenùm spoleènosti za úèast
je pozval na konferenci v r. 2011, o níž se
zatím ví pouze to, že zcela jistì bude, ale
termín a místo jejího konání je zatím tajenkou i pro pøedsednictvo.
Liberec sice nenabídl úèastníkùm takové
krásné poèasí jako Beskydy v r. 2009, ale
o to více mohla být pozornost úèastníkù
konference upjata na odborný program
a v tomto smìru centrum Babylon oèekávání naplnil mìrou vrchovatou.
15. KONFERENCE O BEZVÝKOPOVÝCH TECHNOLOGIÍCH
„Pohled na konferenci NO DIG Liberec 2010 oèima spolupoøadatele“
Ing. Ladislav Švec, MBA
øeditel oblastního závodu Liberec
Severoèeské vodovody a kanalizace, a.s.
dodenní praxi. Dala možnost prezentace jednotlivým firmám pùsobícím v daném oboru,
pøedstavit výsledky své práce a zástupcùm
tìchto firem setkat se spoleènì a na jednom místì a probrat spoleènì zvolené téma.
Byla spoleèným setkáním jak odborným, tak
i spoleèenským. Vyvrcholením spoleèenské
èásti konference se stal diskusní veèer v hotelu Babylon. Zde se úèastníci akce setkali
spoleènì se zástupci mìsta Liberec a probrali jednotlivá témata konference v rámci
bohatého kulturního programu.
Celkem se konference zúèastnilo více jak
150 úèastníkù jak domácích, tak i zahranièních ze všech oblastí spoleèenského a podnikatelského života. Zástupci státní správy
mìli vstup zdarma a konference se zúèastnili také studenti støedních odborných škol
napø. SPŠ Dušní 17, Praha; VOŠ Vysoké
Mýto.
15. národní konference o bezvýkopových
technologiích NO DIG v Liberci ukázala vývoj v oboru bezvýkopových technologií a poskytla všem zúèastnìným možnost jak získání, tak i prezentování nových poznatkù.
Ve dnech 14. až 15. záøí 2010 probìhla v Liberci již 15. národní konference
o bezvýkopových technologiích NO DIG.
Èest pøivítat tuto konferenci na svém
území obdrželo mìsto Liberec a tím se
staly spolupoøadateli spoleènì s Cz STT
i Severoèeské vodovody a kanalizace
a.s. a Severoèeská vodárenská spoleènost a.s.. Nestalo se tak náhodou, neboś
obì spoleènosti dlouhodobì prosazují
trend maximálního použití všech nových
pokrokových technologií pøi rekonstrukcích èi výstavbì vodovodù a kanalizací.
Hlavním tématem a zamìøením letošního roèníku byla ekologie a udržitelný rozvoj prosazovaný ve spoleènosti i oboru bezvýkopových
technologií. Tento trend plnì podpoøil i prezident svìtové asociace ISTT Dec Downey, který se konference také zúèastnil. Tímto smìrem byly orientovány i pøíspìvky jednotlivých
pøednášejících, jež se zamìøily pøedevším na
údržbu a rekonstrukce inženýrských sítí, snižování emisí pøi výstavbì a realizaci a i netradièní èi nové využití bezvýkopových technologií napø. pøi získávání geotermální energie.
Konference svým širokým zábìrem prezentovaných pøíspìvkù jednoznaènì ukázala, že
bezvýkopové technologie se staly bìžnou realitou s velikým potencionálem využití v kaž-
7
NO DIG 16 / 4
Z ÈINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT
VYHODNOCENÍ SOUTÌŽE CzSTT O NEJLEPŠÍ
STUDENTSKOU PRÁCI V AKADEMICKÉM ROCE 2009/2010
Ing. Marcela Synáèková, CSc.
ÈVUT v Praze, Fakulta stavební,
Katedra zdravotního
a ekologického inženýrství
Rok uplynul a je tu chvíle, kdy vás informujeme o prùbìhu a výsledcích této
naší soutìže (2009/2010). Tato soutìž
nikterak nezevšednìla, stále zùstává zajímavou a prospìšnou aktivitou CzSTT
ve smyslu: chceme motivovat a podpoøit
mladé adepty inženýrství ke vstupu do
oboru BT, chceme i touto formou usilovat o zviditelnìní BT v prostøedí technických vysokých škol, chceme naše
studenty pøiblížit k našim firemním
èlenùm CzSTT – nositelùm BT, chceme
prezentovat možnosti širší aplikace
BT v prostøedí ÈR, chceme ve zpìtné
vazbì získat námìty od talentovaných
studentù k zamyšlení se „jak to vidí oni
bez zátìže praxí“, jaké vidí možnosti
další progrese a dalšího vývoje BT.
Soutìžní kolo 2009/2010 probìhlo dle již
dvouletých zkušeností se sjednocením se
soutìžním systémem ISTT a do soutìže se
zaøazují práce bakaláøské diplomové práce
a práce studentù-doktorandù, které mají
podobu písemných prací ke státní doktorské zkoušce.
Nutno konstatovat, že naše soutìž o nejlepší
studentskou práci se opìt doèkala velkého
úspìchu. Loòská vítìzka naší soutìže vyhrála první cenu v mezinárodní soutìži NO-DIG
AWARD (kategorie „Student or young professional paper“) Ing. Zuzana Hálová. Od
roku 2004, kdy byl vyhlášen první vítìz
v této kategorii, má naše republika v zastoupení ÈVUT v Praze Fakulty stavební, již
ètvrtého vítìze této soutìže.
Pøipomeòme si jednotlivé vítìze a alespoò názvy jejich prací. První roèník vyhrál
Ing. Tomáš Kubát s diplomovou prací „Ekologické hodnocení BT na pøíkladu sanace
pøivádìcích vodovodních øadù VSJÈ“.
V roce 2006 se umístil jako první Ing. Jiøí
Granilla s diplomovou prací „Vyhodnocení kolektorizace centrální èásti hlavního
mìsta Prahy“. V roce 2007 získala první místo za svoji písemnou práci ke státní
doktorské zkoušce Ing. Lucie Nenadálová
„Ekologické parametry BT jsou ty, které je
staví pøed ostatní“. V letošním roce je vítìz-
NO DIG 16 / 4
8
kou Ing. Zuzana Hálová s diplomovou prací
„Studie koncepce øešení inženýrských sítí
Plznì- Jižní mìsto“
Již 13. roèníku soutìže CzSTT o nejlepší
studentskou práci, v akademickém období
2008/2009, se zúèastnilo pouze 6 prací
a bohužel pouze z pracovištì Èeského
vysokého uèení technického v Praze,
Fakulty stavební.
Soutìže se zúèastnila jedna bakaláøská
práce a pìt diplomových prací.
Porota, která vše vyhodnocovala, pracovala ve složení:
Ing. S. Drábek, doc. Ing. P. Šrytr, CSc., Doc.
Ing. P. Svoboda,CSc., Ing. Š. Mouèka, Ing.
J. Sochùrek, Ing. L. Nenadálová, Ing. M.
Synáèková, CSc. a doc. Ing. I. Èiháková.
Rozhodl souèet poøadí od jednotlivých
porotcù. Porota dne 20. 10. 2010 rozhodla o výsledném poøadí soutìžních
prací, pøedsednictvo CzSTT pak
7.
12 2010 poøadí schválilo a lze jej tedy i
nyní oficiálnì vyhlásit a prezentovat:
1. cena nebyla udìlena
2. cena Ing. Kamila Rojková za práci
„Návrh rekonstrukce stokové sítì“
3. cena Ing. Lukáš Fuèík za práci
„Návrh rekonstrukce stokové sítì
v centrální èásti mìsta Mìlník“
+ Bc. Jakub Hlaváè za práci
„Návrh rekonstrukce stoky“
V další èásti tohoto pøíspìvku uvádíme
struènou anotaci jednotlivých soutìžních
prací (v abecedním poøadí jednotlivých
autorù).
Ing. Lukáš Fuèík, ÈVUT v Praze (vedoucí DP Ing. Marcela Synáèková, CSc.):
Návrh rekonstrukce stokové sítì v centrální èásti mìsta Mìlník
Diplomová práce má za cíl objasnit problematiku spojenou se sanací kanalizaèních
systémù pomocí bezvýkopových technologií. Dále provést variantní návrh sanace
stokového systému v centrální èásti mìsta
Mìlník. Jako výhodná pro sanaci zde byla
po zvážení veškerých možných okolností navržena metoda hadicového reliningu
GFK-liner. Pro srovnání byla také popsána obnova kanalizace pomocí klasické
výkopové metody. Tyto dva zpùsoby sanace stok byly zcela v závìru mezi sebou
porovnány vèetnì ekonomického vyhodnocení.
Bc. Jakub Hlaváè, ÈVUT v Praze (vedoucí
BP: Ing. Marcela Synáèková, CSc.):
Návrh rekonstrukce stoky
Tato bakaláøská práce si klade za cíl popsat
problematiku metod rekonstrukcí stokových
sítí. Poèínaje popisem použitých materiálù,
dále prací spojených s pøípravou rekonstrukce a nakonec popisem metod sanace.
Hlavní rozdìlení prací se dá rozèlenit na rekonstrukce v otevøené rýze a rekonstrukce
bezvýkopovými technologiemi. V závìru
se vìnuje podrobnému popisu prací pøi
rekonstrukci stoky technologií inverzního
rukávce, které probíhaly v ulici Laènovská
v Praze 17.
Ing. Lukáš Køièfaluši, ÈVUT v Praze (vedoucí BP: Ing. Marcela Synáèková, CSc.):
Øešení kanalizace obce Skryje
Diplomová práce je zamìøena na provedení
variantního návrhu odvedení splaškových
vod v obci Skryje na Rakovnicku. Nejprve
byl proveden prùzkum stávajícího stavu
odkanalizování obce. Potom byl proveden
návrh splaškové oddílné kanalizace v obci
vèetnì èistírny odpadních vod. Pøi návrhu
výstavby byla posouzena možnost použití
bezvýkopových technologií. V závìru diplomové práce je provedeno ekonomické
zhodnocení výstavby kanalizace pro obì
varianty odkanalizování a jsou zde uvedena shrnutí a doporuèení, která vyplývají z
pøípadné realizace stavby.
Ing. Kamila Rojková, ÈVUT v Praze (vedoucí BP: Ing. Marcela Synáèková, CSc.):
Návrh rekonstrukce stokové sítì
Tato diplomová práce si klade za cíl provést pøehled jednotlivých bezvýkopových
technologií oprav kanalizace. Popis toho
co je nutné provést pøed tím, než zvolíme
konkrétní metodu opravy èi obnovy stoky.
Je proveden návrh variantního øešení sanace stok v ulicích Mochovská, Sadská
a Kbelská – Praha 9. Navržena je obnova
stok metodou v otevøeném korytì a bezvýkopovými technologiemi. Cílem je posouzení variant z hlediska ekonomického,
technologického a z hlediska dopadù na
životní prostøedí.
Ing. Ondøej Samek, ÈVUT v Praze (vedoucí BP: Ing. David Stránský, Ph.D.):
Studie odkanalizování obce Èeské
Meziøíèí
Diplomová práce je zamìøena problematiku
špatného stavu odvádìní splaškových vod
a nakládání se srážkovými vodami v obci, což
má nepøíznivý vliv pøedevším na vodní tok Dìdina, který protéká obcí. Nejprve byly navr-
Z ÈINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT
ženy dva zpùsoby odvádìní splaškových vod
a ty byly porovnány z rùzných hledisek. Bylo
doporuèeno ekonomicky výhodnìjší tlakové
øešení odvádìní splaškových vod. Zároveò
byla navržena èistírna odpadních vod v obci,
kde budou veškeré splaškové vody likvidovány. Dále byl sestaven model souèasného
systému odvádìní srážkových vod v programu MOUSE 2009. Po zkalibrování tohoto
simulaèního modelu byla vyhodnocena míra
pøetìžování souèasného systému jednotné
kanalizace. Jako možnost výstavby a rekonstrukce stávajících sítí byly použity bezvýkopové technologie.
Ing. Lukáš Vlèek, ÈVUT v Praze (vedoucí DP: Ing. Marcela Synáèková, CSc.):
Studie odvádìní a èištìní odpadních
vod obce Stachy
Cílem diplomové práce bylo provedení variantního návrhu odvedení splaškových vod
z katastrálního území obce Stachy. Øešené
území se navíc z velké èásti nachází ve
zvláštnì chránìné oblasti, CHKO Šumava,
a CHOPAV. Byly navrženy dvì základní varianty. První varianta má centrální schéma, kdy
odpadní vody jsou pøi tom na ÈOV pøivádìny
dlouhými kanalizaèními sbìraèi z odlehlých
osad. Koncepce druhé varianty je odlišná,
jde o decentralizovaný systém dvou hlavních
èistíren a dále nìkolik menších kontejnerových èistíren v odlehlých osadách. V závìru
je proveden ekonomický odhad nákladù.
Realizace projektu závisí na pøidìlení dotace
z operaèního programu Životní prostøedí.
V práci je také proveden návrh výstavby
v otevøeném výkopu i za použití bezvýkopových technologií.
CzSTT ÈESKÁ SPOLEÈNOST PRO BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLOGIE
Bezová 1658/1, 147 14 Praha 4
STUDENTSKÁ SOUTÌŽ
o cenu CzSTT
Èeská spoleènost pro bezvýkopové technologie vypisuje pro období akademického roku
2010/2011 a dále pro každý následující rok studentskou soutìž o nejlepší studentskou
práci (diplomovou práci, bakaláøskou práci, písemnou práci ke státní doktorské zkoušce) v oblasti návrhu øešení, projektování, výstavby, rekonstrukce, rehabilitace a provozu
inženýrských sítí s uplatnìním bezvýkopových technologií (vèetnì zahrnutí oblasti výzkumu, geotechnického a dalšího prùzkumu, inženýringu, unifikace, technických podkladù,
informaèní báze a koordinace).
Ceny: 1. cena
15.000,- Kè
8.000,- Kè
2. cena
3. cena
5.000,- Kè
Termín odevzdání práce: do 16.9.2011 na stavební fakultu ÈVUT v Praze, 166 29
Praha 6, Thákurova 7, Ing. M. Synáèkové, CSc.; e-mail: [email protected]
Vyhodnocení soutìže: Pøihlášené práce zhodnotí komise CzSTT do 21.10. 2011.
Formální náležitosti práce:
1. Pøihláška do soutìže (název práce v È a A, jméno soutìžícího, adresa, obor studia
a škola, jméno vedoucího práce, adresa)
2. Struèný souhrn v angliètinì
3. Vlastní práce
4. Posudek vedoucího práce (1 A4)
Odborní garanti za jednotlivé školy:
- Ing. Marcela Synáèková, CSc., Èeské vysoké uèení technické v Praze, Fakulta stavební, Katedra zdravotního
a ekologického inženýrství, Thákurova 7, 166 29 Praha 6, tel. 02/24354604, fax 02/24354607; synackov@
fsv.cvut.cz
- Ing. Karel Franczyk, Ph.D., Vysoká škola báòská Ostrava, tøída 17. listopadu, 708 33 Ostrava, (adresa garanta : Subterra a.s., Bezová 1658/1, 147 00 Praha 4, tel. 597464240, [email protected])
- Doc. Ing. Karel Vojtasik,CSc., Vysoká škola báòská Ostrava, Katedra geotechniky a podzemního stavitelství,
L. Podéštì 1875/17, 708 33 Ostrava - Poruba, tel.: 59 732 1947, fax: 59 732 1944, [email protected]
- Ing. Ladislav Tuhovèák, CSc., Vysoké uèení technické Brno, Fakulta stavební, Ústav vodního hospodáøství
obcí, Žižkova 17, 611 00 Brno, [email protected]
- Doc.Ing. Petr Šrytr, CSc., Èeské vysoké uèení technické v Praze, Fakulta stavební, Katedra technologie staveb
a Katedra ekonomiky a øízení ve stavebnictví, Thákurova 7, 166 29 Praha 6, tel. 02/24354817, [email protected]
ROZVOJ APLIKACÍ BEZVÝKOPOVÝCH TECHNOLOGIÍ VE
VŠECH SÍŤOVÝCH ODVÌTVÍCH JE ŽÁDOUCÍ
doc. Ing. Petr Šrytr, CSc.,
Fakulta stavební, ÈVUT v Praze
Za situace, kdy absentuje pøímá aktivní
spolupráce a koordinace síśových odvìtví, je tøeba vidìt a vnímat , že je to mj.
zejména obor bezvýkopových technologií/BT, který pùsobí (èi má šanci pùsobit) prakticky ve všech tìchto odvìtvích
a mùže sehrát dùležitou roli v integraci
jejich zájmù ve prospìch udržitelného
vývoje inženýrských sítí a tím i udržitelného vývoje mìst a obcí. Lze též konstatovat, že síśová odvìtví nutnì potøebují
ke své existenci BT, tøebaže je nezbytné
pøizpùsobovat jejich aplikaci specifickým podmínkám tìchto odvìtví.
Nelze však identifikovat žádný rozumný dùvod pro vysvìtlení znaènì heterogenního
stavu ve smyslu: proè zatím nenacházejí
BT ve všech síśových odvìtvích srovnatelnì stejné šance na své uplatnìní?
Naopak, nasazení BT ve všech síśových
odvìtvích by mìlo a mohlo být srovnatelné, relativnì konzistentní. Jak se prakticky
ukazuje, lze k tomu využít spolupráce CzSTT a vysokoškolských pracovišś.
V rámci úkolu „Výstavba plynových zaøízení a uplatnìní nových trendù ve výstavbì
plynových zaøízení“ (ÈVUT v souèinnosti
s CzSTT pro RWE GasNet, s.r.o.) pak bylo
možné konkrétnì zkoumat, proè zatím nenacházejí BT v plynárenství takové uplatnìní, jaké by si zasluhovaly, alespoò takové,
jaké napø. mají srovnatelnì ve vodárenství?
Pøíèin je celá øada, od èistì formálních (plynárenství oprávnìnì vyžaduje od svých
partnerù napø. splnìní nároèných požadavkù daných pøíslušnými certifikaèními
akty nespornì složitìjší, nároènìjší i nákladnìjší pak jsou podmínky a požadavky
pøi zabezpeèení náhradního zásobování
po dobu odstávky z dùvodù obnovy pøíslušných úsekù distribuèní sítì atp.), až po
ty, které vyplývají z malé aktivity obou stran
9
NO DIG 16 / 4
Z ÈINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT
(investorù a zhotovitelù) se navzájem více
pøiblížit a zaèít více spolupracovat. To potvrdilo i øešení pøedmìtného úkolu. Z pohledu plynárenských spoleèností je pak
za hlavní pøíèinu oznaèován sporný efekt
využití BT vzhledem k vývoji realizaèních
nákladù staveb.
Ochota aplikovat BT je dnes podmiòována pøedevším ekonomickou výhodností
a nikoliv technicky, technologicky èi ekologicky, jakkoliv managementy zejména
velkých mìst si zaèínají více uvìdomovat
nezbytnost ochrany veøejného prostoru
a nastavují tvrdší ekonomické a organizaèní podmínky realizace (vysoké tarify za zábory pozemkù èi rozsáhlejší obnovu èásteènì narušených zpevnìných povrchù ve
veøejném prostoru vèetnì ochrany obèanù
a podnikatelských aktivit v takových prostorách požadováním náhrady vzniklých
škod, ušlých ziskù atd.).
Jde tedy pøedevším o to, prokazovat dostateènì zøetelnì ekonomickou výhodnost a plnou konkurenceschopnost BT
prostøednictvím dùslednìjší ekonomické
kalkulace, jakkoliv i pro nositele BT jde
o logický pøíkaz, je to v jejich vlastním zájmu, usilovat o svou konkurenceschopnost na trhu vlastními silami, vlastním
úsilím, aniž by byla snižována kvalita aplikací BT.
Cílem projektu-studie ÈVUT (zpracovávána
v prùbìhu r. 2010, ukonèena v øíjnu 2010)
„Výstavba plynových zaøízení a uplatnìní
nových trendù ve výstavbì plynových zaøízení“ bylo objektivnì posoudit pøidanou
hodnotu rozšíøeného využívání bezvýkopových technologií/BT pøi realizaci staveb
plynových zaøízení/PZ, ukázat pøínosy
a také rizika takovéhoto kroku. Dále pak
provést nákladovou analýzu vývoje cen
stavebních prací staveb realizovaných
v minulosti rùznými technologiemi a porovnat náklady výkopových a bezvýkopových
technologií použitých pøi realizaci tìchto
staveb. Základním úkolem bylo zpracovat
pøehled vhodných BT pro realizaci staveb
PZ vèetnì provedení kritické analýzy. Koneènì pak byl navržen použitelný, hodnotící a rozhodovací nástroj, který má umožnit: po stránce technické pomoci vybrat
vhodnou technologii pro realizaci stavby
a po stránce ekonomické umožnit reálný
pohled na nákladovou bilanci konkrétních
projektù.
NO DIG 16 / 4
10
Zpracovaná Analýza cenového vývoje
staveb plynových zaøízení, vycházela ze
schématu v obr.1 a øešila cenovou nároènost realizace (z dat realizovaných staveb).
Byl tak získán pøehled o aktuálním stavu
i trendech, a dùležitý závìr: BT byly u dosud realizovaných akcí zadaného vzorku
staveb cenovì výhodnìjší.
Na základì prùzkumu trhu i užitím dalších postupù došlo ke Zmapování technologií staveb plynových zaøízení, plynovodù, plynovodních sítí, které podloženì
zpøehlednilo vhodné technologie vèetnì
jejich zdokumentování formou tzv. katalogových listù. Byla ovìøena a potvrzena
skuteènost, že BT jsou v plynárenství
vhodným realizaèním postupem øešení
a vykazují silný konkurenèní potenciál. BT jsou pak i pøíhodným nástrojem
k transformaci ntl plynovodù a pøípojek
na provozní úroveò stl.
Následnì, v návaznosti na pøedchozí kroky, umožnila úèelnì sestavená Metodika
výbìru optimální technologie výstavby/
obnovy, navrhnout nástroj pro výbìr vhodné technologie realizace podle investorem vymezených parametrù pro konkrétní
stavbu, navrhnout postup segmentace
zakázky, zpøesnit zpùsob realizace a postup praktického využití vybrané BT. Byla
navržena metoda pro øešení složitých inženýrských úloh v pøípadì komplikovaných
zadání a jednoduchá metoda pro bìžné
akce umožòující standardní praktické roz-
hodování. Rozbor problematiky vývoje
a pøizpùsobení postupù výbìru BT v podmínkách plynárenských spoleèností vyústilo ve zpracování:
•
Chek-listù pro jednotlivé BT (na úrovni
vyhodnocení XLS),
•
KO analýzy (na úrovni algoritmizace –
s vývojovým diagramem),
•
návrhu nároèných rozhodovacích postupù (vèetnì simulací a jejich vyhodnocení).
Souèástí navrženého nástroje je také vypracování kalkulací realizaèních reprezentantù pro vybrané varianty úpravy povrchù
a DN potrubí vèetnì vymezení jejich výpoètových pøedpokladù.
Po provedení kritické analýzy a konkrétním vyhodnocení situace praxe v ÈR
i ve vyspìlých státech byl zpracován
pøehled použitelných variant a podvariant BT pro obnovu èi novou výstavbu ntl
a stl plynovodù a plynovodních sítí v této
skladbì:
•
prostý relining (Live Insertion),
•
technologie beranìní, technologie
protlaku beranìním (Pipe Ramming),
•
technologie protlaku-neøízeného,
technologie prùpichu (Percursive Moling),
Investièní náklady a provozní náklady jako komponenty ekonomické expanze (komponenty
utváøející rùzné strategie generování nákladových/investièních potøeb rozvoje ekonomiky
plynárenského subjektu èi subjektu jiného síśového odvìtví).
Z ÈINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT
•
technologie prostého štítování (Pipejacking System),
•
technologie mikrotunelování/plnì mechanizovaného štítování (Microtunnelling System),
•
technologie øízeného mikrotunelování,
technologie pøímého a horizontálního
øízeného vrtání (Horizontal Directional
Drilling/HDD),
•
technologie obnovy formou destruktivní spøažené výmìny potrubí (On-Line Replacement),
•
•
•
•
•
technologie vibraèního trhání po
trubí (Precursive Pipebursting),
technologie hydraulického trhání
potrubí (Hydraulic Pipebursting),
technologie trhání potrubí jejich
tøíštìním (Pipe Splitting),
technologie „požírání“ potrubí“
(Pipe Eating), dále též firemní pod
varianty,
technologie instalace nového potrubí do starého bez výrazné redukce
DN, technologie aplikace výstelky/
vložky „na tìsno/na míru“ (Close-Fit
Lining), tj.,
• technologie aplikace vložky
po „stlaèení/zúžení“ (SewagedLiners),
• technologie aplikace vložky po
„složení“ (Folded Liners, napø.
Compact Pipe), rovnìž,
•
technologie rukávcového reliningu,
technologie aplikace vložky/rukávce
vytvrzované/ho na místì/na stavbì
(Cured-in-Place Lining) a koneènì,
•
technologie výstelky nástøikem (Spray
Lining).
Došlo k vymezení nejvýznamnìjších hodnotících kritérií použitelných pro vyhodnocování variant a subvariant BT (ty limitují
jejich nasazení v pøípadech konkrétních
zámìrù): použitý materiál; požadavky na
èištìní, prùzkum a pøípravu; omezující
technologické podmínky; možnost provedení za provozu/s jeho vylouèením; velikost
startovací/cílové jámy; min. polomìry ohybu potrubí; nároky na manipulaèní plochy;
èasová nároènost; doba životnosti nového
díla; rizika aplikace; možnost poškození
zájmù subjektù fungujících ve veøejném
prostoru; možnost provedení odboèky;
podmínky provozování a údržby atp.
Za dùležité považujeme zpracování Check-
listù a KO analýzy BT pro obnovu èi novou
výstavbu ntl a stl plynovodù a pøípojek.
Z každé modelové situace, obnovy èi nové
výstavby, pak vyplývá použitelnost pøíslušné varianty èi subvarianty BT. Za základní
modelové situace byly cílenì zvoleny:
variant BT výhledovì vypadat (mj. závisí na výsledcích praktické aplikace
navržené metodiky výbìru optimální
varianty èi kombinace variant a subvariant zpùsobù realizace), to lze zatím
jen odhadovat. Ve prospìch BT však
hovoøí mj. též dùslednìjší i pøísnìjší pøístup managementù mìst a obcí
k investièním akcím ve veøejném prostoru (v pøípadì BT je též opakovanì
potvrzován pøíznivý vliv na rychlost
realizací a snížení negativních dopadù
na životní prostøedí v exponovaných
èástech mìst).
a) obnova stávajících ntl a stl plynovodù
3. èi 4. kat. dle ÈSN 73 6005,
b) nová výstavba ntl a stl plynovodù 3. kat.
dle ÈSN 73 6005 (napø. úsekù propojovacích plynovodù),
c) instalace chránièky èi ochranné trubky/trouby pro ntl a stl plynovody a
d) nová výstavba pøípojkových vedení 4.
kat. dle ÈSN 73 6005.
Nechybí též zpøehlednìní souvisejících
technických problémù a možností jejich
øešení, zpøehlednìní souvisejících legislativních, technických a dalších podkladù, SWOT analýza aplikací BT vèetnì
návrhu revize a inovace ÈSN 73 6005
z pohledu potøeb obnovy infrastrukturního majetku ve veøejném prostoru mìst
a obcí. Jde tak o dùležitý souhrnný manažerský podnìt ke zlepšení podmínek
obnovy èi nové výstavby nejen stl a ntl
plynovodù a sítí v širším zábìru z dlouhodobého hlediska.
Nechybí rovnìž celkové zpøehlednìní požadavkù na materiál potrubí ntl a stl plynovodù pøi aplikacích BT vèetnì zdùraznìní
nutnosti pøednostnì uplatòovat zejména
novì vyvinutý a nabízený èi osvìdèený
potrubní materiál, materiál se zvýšenou
odolností proti mechanickému poškození
jako napø. RC, PE-X, PE HD s ochrannou
vrstvou, síśovaný PE HD apod. Stejnì tak
je dùležité, že nechybí i shrnutí praktických poznatkù a zkušeností z dosavadních
aplikací BT u nás, tzv. poznatkù zdravého
prakticismu.
Závìry:
•
Pøi snaze o uplatnìní BT v plynárenství
ve vìtším rozsahu pro obnovu a novou
výstavbu èi kompletaci ntl a stl plynovodù a pøípojek lze zatím pøedpokládat jistou kontinuitu vývoje (vzhledem
k vývoji v pøedcházejícím období) .
Vedle technologie prostého reliningu
však mají konkurenèní potenciál i další varianty BT, zejména technologie
Close-Fit Lining (vložkování na tìsno)
a technologie On-Line Replacement
(technologie spøažené destruktivní výmìny potrubí). Jak fakticky mùže toto
uplatnìní širšího poètu variant a sub-
•
Lze též potvrdit a podpoøit význam
soustavné pozornosti a péèe o rozvíjení pøíhodných podmínek aplikací BT ve
všech síśových odvìtvích bez rozdílù.
•
Sluší se též pøipomenout, že plynárenství vždy, když se dostalo do situací
vývojových zlomù s existenèní hrozbou prokázalo vždy svou odolnost a životaschopnost. Lze pøedpokládat, že
se vyrovná i se souèasnými nároènými
úkoly, jako je napø. masivní obnova infrastrukturního majetku, transformace
distribuèních ntl sítí, tj. transformace
ntl plynovodù a pøípojek na provozní
úroveò stl atd.
•
Nesmíme se též bát lépe užívat nezanedbatelného pracovního i tvùrèího
potenciálu studentù-diplomantù ÈVUT
i dalších vysokých škol s technickým
i ekonomickým zamìøením formou zadávání zajímavých témat jako témat bakaláøských i diplomových prací s bezprostøední vazbou na potøebu praxe
(napø. pro systematické vyhodnocování cenové výhodnosti BT v neposlední
øadì jde též o pøípravu personální zálohy, tj. vèas a kvalitnì odbornì zaškolených nových inženýrù).
Pozn.: Tento pøíspìvek vznikl jako souèást výzkumného zámìru „Management
udržitelného rozvoje životního cyklu staveb, stavebních podnikù a území“ (MSM
6840770006) financovaného Ministerstvem školství mládeže a tìlovýchovy
na Èeském vysokém uèení technickém
v Praze, na Fakultì stavební.
11
NO DIG 16 / 4
NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS
NEJNOVÌJŠÍ VÝVOJ V BEZVÝKOPOVÝCH TECHNOLOGIÍ
Dec Downey
pøedseda ISTT
Soukromé firmy budující inženýrské sítì
i municipality po celém svìtì investovaly
po desítky let obrovské sumy penìz do
podzemní infrastruktury. Mnohé z tìchto
podzemních inženýrských sítí byly špatnì postaveny, nebo byly postaveny z materiálù nevhodných pro daný terén, nebo
jsou jednoduše staré a potøebují vymìnit. Tento stav tlaèí na vlády, regulátory
i vlastníky sítí. Tato situace pochopitelnì
není nová – byl to pøesnì stejný pøípad
pøed nìjakými tøiceti lety, když jsem poprvé vstoupil do tohoto prùmyslového
odvìtví. V roce 1980 poøádal Institut stavebních inženýrù v Londýnì konferenci
nazvanou “Obnova kanalizaèního systému”, která pøilákala okolo 360 delegátù
z celého svìta. Atmosféra jiskøila – zdálo
se, jako by se v té chvíli všem rozbøesklo,
že máme spoleèný problém – co dìlat se
stárnoucí infrastrukturou.
V té dobì jsem pracoval v oblasti betonových
trubek a vyvíjel nové protlaèovací potrubí. Mìl
jsem pøíležitost cestovat èasto do Japonska
a studovat tam novou myšlenku – mikrotunelování. Japonsko mìlo v té dobì nìkolik velice zajímavých problémù. V 50. letech minulého století tam mìli pokryto kanalizací ménì
než 5% a jejich ekonomika rychle rostla díky
urbanizaci a industrializaci. Vláda vyznávala
strategii rozšiøování kanalizaèní sítì, podobnì jako v Evropì a Severní Americe. Výzvou
bylo vybudování kanalizace pod jejich životem kypícími mìsty bez narušení ekonomiky.
Rozhodli se miniaturizovat stroje na vrtání
tunelù a zlepšit výrobu trubek – najednou
tam bylo 115 firem na výrobu betonových
trubek pùsobících v mnoha továrnách. Tento
prùmyslový kolos vyvinul mikrotunelování do
podoby, kterou známe nìco pøes deset let
a jejich technologie se brzy dostala na Západ a byla tam pøijata.
V r. 1985 uspoøádala skupina inženýrù
z mého profesního orgánu, Institutu inženýrù
pùsobících v oblasti veøejné zdravotní péèe,
konferenci s názvem „Bezvýkopová výstavba
inženýrských sítí“ a delegáti vytvoøili mezinárodní pracovní skupinu, jež po roce vytvoøi-
NO DIG 16 / 4
12
Dec Downey, pøedseda ISTT bìhem pøednáška v Liberci
la Mezinárodní spoleènost bezvýkopových
technologií (ISTT) a prosazovala název „No
Dig“. Zbytek je, jak se øíká, historie – nyní
máme 24 národních spoleèností spojených
ISTT, jsme velmi potìšeni, že máme malou,
ale dynamickou skupinu zde v Èesku a budeme mít ètyøi další nové pøidružené skupiny
na naší výroèní konferenci v listopadu. Tito
noví èlenové budou z Kolumbie, Turecka,
Singapuru a Èíny. Èlenská základna se dále
rozrùstá a naše národní a regionální výstavy
mají dobrou návštìvnost. Nedávno jsem navštívil 2. latinskoamerickou konferenci „No
Dig“ v Sao Paulu; technická konference byla
skvìlá a výstava byla rušná po celou dobu.
Bylo velmi zajímavé vidìt nejvìtší spoleènosti
v Brazílii, zabývající se inženýrskými sítìmi,
vodohospodáøskou agenturu Sabesp a elektrárenskou spoleènost ComGas, absolutnì
oddané myšlence použití bezvýkopových
metod. Øeèník z ComGasu se tázal, proè bychom vlastnì mìli používat pro pokládání èi
opravu potrubí výkopù – je to pøece tak drahé v porovnání s bezvýkopovými metodami.
Zdálo se mi, že stará Evropa a veteránská
Severní Amerika by se mohly uèit od tìchto
nových hochù na našem dvorku!
V èervnu jsem se zúèastnil Singapurského
mezinárodního týdne vody – úžasné akce
podporované Mezinárodním sdružením pro
vodu (International Water Association) a pøitahující návštìvníky z celého svìta vèetnì
vládních delegací z Èíny, Indie, Kanady, Japonska a Vietnamu. U pøíležitosti udìlování
Singapurské ceny za vodu hovoøil ministerský rada Lee Kwan Yu, zakladatel moderního Singapuru, o významném pøíspìvku bezvýkopových technologií k rozvoji Singapuru
jakožto èistého a zeleného mìstského státu.
Pro mì to byl zøejmì nejsilnìjší výraz podpory pro naše konání, jaký jsem kdy slyšel. Mé
tøi roky ve funkci pøedsedy ISTT skonèí v listopadu a novým pøedsedou bude prof. Sam
Ariaratnam z Arizonské university. Funkci
pøevezme na konferenci No Dig v Singapuru. Má plány na rozšíøení èlenské základny
v Asii, Indii a Jižní Americe a na rozvoj školicích iniciativ, které jsme spoleènì zahájili na
støedním Východì, v Austrálii, Malajsii a Severní Americe a bìhem svého funkèního období bude mít mou plnou podporu.
Školení je velmi dùležitou funkcí pro ISTT
i celé prùmyslové odvìtví. ISTT a její pøidružené spoleènosti jsou stále více žádány
vlastníky inženýrských sítí o školení a certifikaci zhotovitelù. Zahájili jsme úvodní kurzy
pro inženýry a manažery inženýrských sítí
a podrobnìjší speciální kurzy s pøedmìty
jako CIPP, trhání potrubí, HDD, mikrotunelování, hodnocení podmínek a obnova
tlakových potrubí. Tyto kurzy, trvající jeden
nebo dva dny, poskytují solidní úvod k tìmto
tématùm a umožòují vlastníkovi ptát se zhotovitele na dùležité podrobnosti v projektu,
NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS
výbìr metody a aspekty provedení a zajištìní kvality. V koneèném dùsledku jsou to
pokyny z nejlepší praxe vzešlé z konsenzu
názorù a jsou poskytovány nezávisle na
konkrétních obchodnících. Samozøejmì
èerpají ze vstupù od obchodníkù, ale snaží se reprezentovat širokou škálu možností
a nikoho zvlášś neupøednostòovat. Profesor
Ariaratnam a já jsme poøádali tyto kurzy na
celé øadì míst po celém svìtì a je to fascinující a uspokojující zkušenost pracovat
s celým spektrem majitelù, konzultantù,
zhotovitelù a obchodníkù. Školicí kurzy èasto podnìcují intenzivní diskusi a podporují
pevné pøátelství mezi úèastníky.
A nyní k technologiím – co je nového?
Pokud jde o obnovu potrubí, vidíme nové vyhodnocovací nástroje, které nám umožòují
získat smysluplnìjší informace o celistvosti
stìny potrubí a o tom, co potrubí obklopuje a podporuje. Tyto nástroje jsou dùležité,
neboś se nám snaží sdìlit, za co utratit peníze a èemu dát pøednost, abychom za naši
investici dostali tu nejlepší hodnotu. Pøed
námi je obrovský úkol, na obnovu systémù je
zapotøebí miliard dolarù, a v kombinaci s celosvìtovou recesí je to mimoøádná výzva.
Škála nástrojù se rozprostírá od poèítaèového softwaru, který usnadòuje sbìr dat, jejich
uložení a naètení, což zlepšuje náš prùzkum
pomocí uzavøeného televizního okruhu, až
k elektromagnetickým zaøízením, která nám
umožòují lokalizovat závady ve stìnì potrubí
a v okolní zeminì. Existují praktické nástroje k detekci prùsakù, jako je chytrá koule
(SmartBall od Pure Technologies), která detekuje malé úniky ve vodovodech a plynové
kapsy ve výtlaèných øadech, døíve než mohou mít zásadní dopad na životnost potrubí.
Tato spoleènost v poslední dobì získala konkurenci PPIC a má nyní upoutaný akustický
nástroj Sahara, takže spojená firma mùže
doporuèit klientovi nejvhodnìjší øešení pro
detekci. Firma má také pøístroje založené
na optických vláknech, jež mohou sledovat
akustické emise z chøadnoucí pøedpínací
struny ve vodovodech velkého prùmìru. Tento systém, nazývaný Soundprint, poskytuje
prostøedky nepøetržitého a dálkového sledování stavu kritických potrubí, jako je napø.
Great Man Made River v Libyi. Velká mìsta
v Severní Americe nyní investují do tohoto
automatického monitorovacího systému pro
své kritické øady.
Èištìní potrubí pro údržbu, prohlídky a obnovu je drahá záležitost – zvýšená pozornost
soustøeïující se nyní na vodovody znamená, že odstranìní produktù koroze je hlavním problémem bránícím obnovì a základní
možností pro obsluhu tak zùstává výmìna
potrubí. Nová technologie vyvinutá ve Velké
Británii, nazývaná Whirlwind, by mohla být
øešením. Pøi procesu se v potrubí vyvíjí turbu-
lentní proud vzduchu za použití silného tryskového motoru, do proudu vzduchu se zavedou abrazivní kamínky a velmi úèinnì odøou
tvrdé rezavé usazeniny. Udávané náklady
této rychlé a úèinné èisticí metody jsou mnohem nižší než u tradièních procesù vleèného
seškrabování (drag scraping) a vrtání s mlácením (rack feed boring). Pro údržbu potrubí
se zdá být úèinnou nová technika odstraòování usazenin železa a manganu, jež zpùsobují èervenání vody a další problémy s kvalitou vody, vyvinutá na Bristolské universitì
a vlastnìná firmou Agua Barcelona. Pøi této
metodì se protlaèuje potrubím tlakem vody
zátka z ledu, jež úèinnì sloupne korozívní film
a vyèistí potrubí až na èistý kov a dobrý stav.
Je to rychlé a úèinné a „krtek“ z ledu se nikdy
v potrubí nevzpøíèí na dlouho!
Technologie obnovy potrubí se neustále
rozvíjejí, zejména u vodovodních øadù. Polyuretanové støíkané ostìní nabízí zvýšenou
ochranu potrubí a snad i možnost polokonstrukèního ostìní. Stále se vyvíjejí i vysokopevnostní varianty, jako je Insitumain od firmy Insituform, která vypracovala zkušeností
s potrubím vytvrzovaným na místì (Cured in
Place Pipe) a zkušenosti s Nordipipe firmy
SekisuiSPR rostou. Tyto nové metody jsou
dùležité pro svou schopnost instalovat ostìní
kolem ohybù, což odstraòuje potøebu dalších
pøístupových šachtic a velkého chaosu, který
zpùsobuje jejich výstavba. Pokud jde o zavádìní polyetylénu, pozoruhodná historie UPS
Titelineru s instalací okolo 14.000 km pokraèuje novými metodami ohýbání a skládání
Insituguard fy Insituform, jež usnadòují budování ostìní použitím pevných polo- a plnì
konstrukèních ostìní. Dá se pøedpokládat
použití produktù Rolldown, Subcoil a Subline fy SubTerra pod novým vedením Daniels
Construction a nové Swagelining Ltd. pod
znaèkou British Gas/Advantica by mohlo
signalizovat agresivnìjší marketingový a distribuèní systém. Vystýlka vodovodních øadù
je kritická pro mnoho mìst po celém svìtì
a nedoèkavì se èeká na nové technologie.
Ve Velké Británii je vzrušující vývoj a uvedení na trh polypropylénového a laminátového
výrobku Melt in Place Aqualiner, financovaného tøemi soukromými vodohospodáøskými
spoleènostmi, který neobsahuje žádné epoxidové a styrénové komponenty a mìl by se
stát jasnou zelenou volbou.
Alternativy náhrady a nové stavby dále posunují hranice technických možností. Instalace
potrubí metodou HDD poskytující pøesnì
vybudovanou kanalizaci pro terénní úpravy
a vytyèení je možná díky zlepšené technologii
navádìní a lokalizace. Narùstá použití technologie HDD využívající zdrojù geotermální
energie pomocí hlubokých vrtù. Geotermální
radiální vrtání umožòuje vrty až 100 m hluboké pro využívání obnovitelného tepla ze
zemì. Pøi použití tepelnì vodivé injektáže
namísto tradièního bentonitu mùže být otvor
zajištìn jako trvalý zdroj energie a úèinnost
využití tepla se zlepšuje, takže mohou být
úèinnìjší ménì hluboké vrty. V mikrotunelování firma Herrenknecht nadále zlepšuje své
hybridní stroje, které kombinují výhody vrtání
a mikrotunelování. Nová metoda Direct Pipe
používá hydraulické tlaèné zaøízení, jež má
pomoci vrtnému teplu prostupovat podzemím s vìtší úèinností. Pøi svém úvodním projektu v r. 2007 tato technologie instalovala
454 m ocelového pažicího potrubí DN1200
pod Rýnem za 13 dnù. Na opaèném konci
škály mikrotunelování pilotní roury nadále
posunuje své hranice, zejména v Severní
Americe. Kompaktní velikost zaøízení, snadné budování šachet a schopnost pracovat
s omezenými úrovnìmi hladiny spodní vody
poskytují této technologii schopnost zabezpeèit významný podíl stavebních prací pro
potrubí malé a støední velikosti. Ve spojení
s vysokou kvalitou kameninových protlaèovacích trubek dostupných v této velikostní
škále je stále snazší budovat trvanlivá potrubí
s vysokou pøesností a za rozumnou cenu.
Celkovì výstavba a obnova potrubí bezvýkopovì neustále roste. V Západní Evropì
a Severní Americe dobøe chápou úspornost a kvalitu bezvýkopových technologií
a mnoho zadavatelù prací na inženýrských
sítích má „zelené“ pokyny k podpoøe ménì
rušivých technologií, nìkteøí poskytují svým
akcionáøùm a veøejnosti zprávy o dopadu na
životní prostøedí, pokud jde o proporci prací
s použitím bezvýkopových technologií, a tak
zveøejòují svùj „zelený“ kredit. V rozvíjejících
se zemích mají bezvýkopové technologie
nejvìtší dopad. V Èínì provádí smìrové vrtání obrovské množství strojù. Má se za to,
že jich pracuje více než 5.000 a instaluje potrubí a kabely zlepšující dostupnost elektøiny,
telekomunikací, vody a kanalizace. V Indii se
v masivních projektech obnovuje kanalizace v Dillí, Bombaji a Kalkatì, což má zlepšit
kvalitu života v tìchto megapolích. V subsaharské Africe a Jižní Americe PE potrubí
instalované metodou Swagelining nebo Titeliner brání korozi dlouhých potrubí o velkém
prùmìru pro vodu, pohonné hmoty a minerální procesy. Ekonomický pokles je výzvou,
s níž se odvìtví bezvýkopových technologií
úèinnì vypoøádává a poskytuje ekologická
a trvale udržitelná øešení problémù podzemní infrastruktury. Vìøíme, že budoucnost je
povzbudivá a že se nadále budeme rozvíjet,
abychom vyhovìli potøebám infrastruktury
21. století a s vaší podporou bude ISTT hrát
svou roli pøi vzdìlávání a školení a pøi pøedvádìní nových technologií v zájmu veøejného prospìchu.
13
NO DIG 16 / 4
NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS
MOŽNOSTI UPLATNÌNÍ BEZVÝKOPOVÝCH TECHNOLOGIÍ
PØI ØEŠENÍ GEOTECHNICKÝCH PROBLÉMÙ
Karel Vojtasík
VŠB - Technická Univerzita Ostrava
Èeská Republika
Pøíspìvek nastiòuje možnosti uplatnìní bezvýkopových technologií, které leží mimo tradièní oblast výstavby
mìstských inženýrských sítí, k øešení
nìkterých geotechnických problémù
a v dalších perspektivních oblastech,
jejichž vznik a vývoj jsou iniciovány novými spoleèenskými potøebami.
Úvod
Bezvýkopové technologie slouží k výstavbì podpovrchových liniových dìl – ukládání potrubí kruhového prùøezu, jehož polomìr se pohybuje v rozmezí cca od 80
do 900 mm (tzv. neprùlezný prùøez). Materiál a konstrukce stìn potrubí jsou urèeny úèelem, kterému má dílo sloužit. Díla,
respektive jejich dílèí úseky, jsou buï pøímá
horizontální, nebo subhorizontální s mírným
úklonem. Nìkteré bezvýkopové technologie
mohou realizovat i liniová oblouková díla.
Z hlediska možnosti øízení smìrových parametrù dìl, se bezvýkopové technologie dìlí
na smìrovì neøízené s konstantními smìrovými parametry, nebo øízené, které mohou
plynule mìnit smìr trasy díla.
Uvedená charakteristika pøedurèuje užití
bezvýkopových technologií k provádìní
široké škály mìstských inženýrských sítí,
kde dnes tyto technologie nacházejí nejèastìjší uplatnìní. Uplatnìní bezvýkopových technologií však nekonèí výstavbou
inženýrských sítí. Možnosti jejich uplatnìní
jsou mnohem širší.
Mimo oblast výstavby mìstských inženýrských sítí se nabízí další možnosti jejich využití jak pøi øešení nìkterých standardních geotechnických problémù, tak v zcela nových
oblastech, napøíklad v energetice, která má
mimoøádný dopad na životní prostøedí.
Oblast geotechniky
V oblasti geotechniky bezvýkopové technologie nabízejí alternativní metody k øešení dvou druhù geotechnických problémù.
Prvým je odvodòování prostøedí, druhým je
stabilizace prostøedí.
Výstavba odvodòovacích systémù je založena na tradièním úèelu bezvýkopových
NO DIG 16 / 4
14
technologií, kterým je realizace kolektoru. V praxi se mùže
jednat napøíklad o podpovrchové odvodnìní svahu záøezu v zeminách. Odvodòovací
systém tvoøí soustava drenážních hadic, uložených bezbýkopovou technologií. Toto
øešení mùže být alternativou
k tradiènímu odvodnìní svahu
kamennými odvodòovacími
žebry (obr. 1).
Druhým pøíkladem, kde lze
uplatnit bezvýkopové technologie, je odvodnìní sesouvajícího se svahu. Toto je dnes
provádìno soustavou pøímých
subhorizontálních vrtù vystro- Karel Vojtasík bìhen pøednášky v Liberci
jených ocelovou výpažnicí.
Odvodòovací vrty jsou zpravidla umístìny na nìkolika horizontech vý prvek, který nebude vykonávat funkci
svahu. Odvodòovací vrty jsou vedeny až kolektoru, ale bude plnit funkci statickou.
k smykové ploše. Odvodòování je realizo- Prostøednictvím liniového prvku mohou být
váno jen na krátkém úseku, který je vyme- pøenášeny, buïto tahové síly, nebo prvzen oblastí prùseèíku odvodòovacího vrtu kem mohou být zachyceny zemní tlaky,
se smykovou plochou. Bezvýkopové tech- zabránìno nadmìrným deformacím nebo
nologie nabízejí alternativu øešení odvod- stabilizováno okolní nestabilní prostøedí.
nìní pomocí soustavy odvodòovacích vrtù, Stabilizaèní prvek bude namáhán v tomto
vedených po smìru sklonu svahu podél pøípadì ohybem. K stabilizaci prostøedí,
pøedpokládané smykové plochy (obr. 2). nebo k zachycení zemních tlakù nestaèí
V tomto pøípadì bude úèinnost odvodnìní mnohem vyšší. Soustava odvodòovacích
vrtù vytvoøí drenážní horizont
uvnitø svahu, který zásadnì
zmìní režim proudìní podzemní vody. Podzemní voda
z tìlesa sesuvu bude smìøovat k umìle vytvoøenému drenážnímu horizontu. Zmìnou
smìru proudìní podzemní
vody bude také ovlivnìn stav
napjatosti v tìlese svahu, dojde zde k pøírùstku efektiv- Obr. 1 Odvodnìní svahu záøezu
ních napìtí a tím i k nárùstu
smykové pevnosti prostøedí
a k zvýšení stupnì stability
svahu.
V obou pøípadech odvodnìní
je potøeba, aby odvodòovací
vrty byly realizovány metodou, která je smìrovì øízená.
V prvém pøípadì je zapotøebí,
aby odvodòovací systém kopíroval povrch terénu svahu,
v druhém pøípadì pak tvar
smykové plochy.
Pøi stabilizaci prostøedí je
bezvýkopovou
technologií
do prostøedí zavádìn linio- Obr. 2 Odvodnìní sesouvajícího se svahu
NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS
Obr. 3 Struktury stabilizace prostøedí
jediný liniový prvek, ale je k tomu zapotøebí
nìkolika prvkù, uspoøádaných do struktury, která má charakter hnaného pažení. Z
prvkù je možno vytvoøit dva typy struktur,
rošt, nebo stìnu (obr. 3).
U roštových struktur, na rozdíl od stìnových
struktur, prvky nemají vzájemný pøímý kontakt a jsou v prostøedí umístìny s urèitou
pravidelnou rozteèí. Roštové struktury jsou
vhodné k stabilizaci zemních tlakù v soudržných zeminách. Naproti stìnové struktury
jsou vhodné pro stabilizaci nesoudržných
zemin. Obì struktury zpravidla slouží k doèasné stabilizaci prostøedí a mohou být
uplatnìny pøi výstavbì krátkých horizontálních liniových dìl, napøíklad pøi zøizování
prùchodù v tìlesech násypù dopravních
komunikací. V tomto pøípadì lze aplikovat
neøízenou bezvýkopovou technologii horizontálního beranìní ocelových trub.
Oblast energetiky
Bezvýkopové technologie zasahují i do
oblasti životního prostøedí. Oblast výstavby
mìstských inženýrských sítí mùže být považována za jednu z nich. S životním prostøedím dnes úzce souvisí témìø všechny
aktivity èlovìka. Pro nìkteré z nich mohou být právì bezvýkopové technologie
východiskem, které naplòuje princip tzv.
udržitelného vývoje lidské spoleènosti.
Napøíklad oblast energetiky, pøesnìji øeèeno geoenergetiky. Z horninového prostøedí
mùžeme èerpat geotermální energii, nebo
obrácenì prostøedí by mohlo sloužit k doèasnému ukládání tepelné energie, která by
v období potøeby mohla být èerpána zpìt. Obrázek è. 4 uvádí schéma èerpání geotermální
energie ze zvodnìlých souvrství soustavou
horizontálních vrtù - horizontálního tepelného
výmìníku, který mùže být proveden bezvýkopovou technologií. Ukládání tepelné energie
je založeno na stejném principu. V tomto pøípadì však bude zapotøebí vytvoøení dvou výmìníkových systémù (obr. è. 5). Jeden bude
tepelnou energii pøivádìt a druhým bude akumulovaná tepelná energie z prostøedí opìt
èerpána zpìt. K provedení výmìníkù mohou
být aplikovány bezvýkopové technologie. Aby
uvedené systémy byly funkèní, je samozøejmé splnìní øady dalších podmínek. V pøípadì
pouhého èerpání tepelné energie musí ve
zvodnìlém horizontu podzemní voda proudit
tak, aby ochlazená odtékající podzemní voda
byla nahrazena pøitékající vodou o vyšší teplotì. V druhém pøípadì, ukládání tepelné energie, bude tøeba zajistit, aby dodaná tepelná
energie zbyteènì neunikala z oblasti, do které
bude ukládána. V pøípadì zvodnìlých horizontù je tøeba zvolit horizont, ve kterém podzemní voda neproudí, nebo vybudovat v nìm
umìlé bariéry, které budou bránit jejímu pohybu a tím i ztrátám energie.
Výstavba horizontálních tepelných výmìníkù by mohla být proveditelná smìrovì
øízenými bezvýkopovými technologiemi.
Souèasné bezvýkopové technologie však
budou muset být dále rozvíjeny a zdokonaleny tak, aby svými technickými parametry
pokryly podmínky realizace horizontálních
výmìníkù. Pùjde o zvýšení jejich hloubkového dosahu, délky realizovaných úsekù
a pøedevším zdokonalení a vývoj kontrolních
a øídících systémù, které zajistí spolehlivost
a pøesnost ukládání kolektorové sítì.
Závìr
Proudìní
Vodonosný
horizont
Obr. 4 Čerpání geotermální energie
Èlánek uvedl nìkteré oblasti, ve kterých by
se mohly úspìšnì uplatnit bezvýkopové
technologie.
Jsou zde zmínìny odvodòování a stabilizace
svahù a svahových sesuvù a výstavba stabilizaèních konstrukcí krátkých liniových
horizontálních geotechnických staveb.
Oblast environmentální je zde zastoupena pouze jedním, spoleèensky aktuálním
a velmi významným tématem, kterým je
využití horninového prostøedí k energetickým úèelùm. V tomto pøípadì se jedná
o globální problém. Projekty související
s energetikou vždy zasahují do životního
prostøedí a všechny zpùsoby jak dopady
minimalizovat, nebo i eliminovat mají mimoøádnou cenu. Tato oblast se mùže pro
bezvýkopové technologie v budoucnu
stát dominantní, podobnì jako je tomu
již u oblasti výstavby mìstských inženýrských sítí.
Bariéra
Obr. 5 Ukládání tepelné energie
15
NO DIG 16 / 4
Z E S TAV E B / F R O M C O N S T R U C T I O N S I T E S
SANACE POTRUBÍ BEZVÝKOPOVÝMI TECHNOLOGIEMI
V PRÙMYSLOVÝCH AREÁLECH
Ing. Tereza Šedivá
Zepris s.r.o.
Dnes je již v celé ÈR stále více využíváno bezvýkopových technologií pro
opravy, obnovu a výstavbu inženýrských sítí. O jejich èlenìní a obecných
možnost aplikace bude krátce øeèeno
i v tomto èlánku. Vìtší dùraz však bude
vìnován technologickým postupùm,
pøípravì realizace a koordinaci veškerých prací souvisejících se sanací potrubí v prùmyslových areálech.
Se zvyšujícími se nároky na efektivitu výroby a bezpeènostními opatøeními v jednotlivých oblastech prùmyslu, dochází k nárùstu požadavkù nejen na samotnou realizaci
sanace, ale hlavnì na její kvalitní pøípravu
a koordinaci prací pøed zahájením odstávky
potrubí. Oproti klasickým sanaèním stavbám
je v tìchto pøípadech nutno provést nìkterá
specifická opatøení, která souvisí pøevážnì
s limitní dobou odstávky potrubí, bezpeènostními opatøeními v rámci daného areálu,
náhradním zpùsobem zásobování vodou,
náhradním napájením požárních hydrantù,
výbìrem vhodného sanaèního materiálu
s ohledem na chemii transportovaného média, realizací velkých dimenzí potrubí a jeho
pøepojení na stávající øady, koordinaci jednotlivých provozních úsekù v závodì apod.
Po dlouhodobých zkušenostech s realizací sanací potrubních systémù v prùmyslových areálech, dokážeme investorovi nabídnout veškeré pøípravné práce
potøebné pro koordinaci jednotlivých
provozù v dobì odstávky, hodinový èasový harmonogram odstávky øadu, paspor-
tizaci øadu a návazných øadù, kombinaci
jednotlivých metod sanace vhodných pro
konkrétní pøípad obnovy potrubí, realizaci díla a jeho dokumentaci skuteèného
provedení atd.
Pro lepší pøedstavu o návaznosti jednotlivých
prací pøi realizaci sanace v prùmyslových
areálech je níže popsáno nìkolik základních
bodù, podle nichž se lze postupovat.
1. Pøíprava sanace pøed výbìrem
konkrétní bezvýkopové technologie
Pøed zapoèetím výbìru bezvýkopové technologie je nutno provést sled nìkterých
pøípravných prací, pøièemž jejich kvalita
a komplexnost provedení umožní vybrat
optimální kombinaci metod sanace a koordinaci celé realizace díla. Zde mùže investor za spolupùsobení realizaèní firmy,
pøíslušného úseku provozu a pøípadnì projektanta zásadnì ovlivnit èasovou a ekonomickou stránku realizace díla.
Ve spolupráci s provozem je tøeba zajistit tyto pøípravné práce:
• Zajištìní veškeré dostupné dokumentace stávajícího stavu díla.
• Kompletní
NO DIG 16 / 4
16
pasportizace poškozeného
øadu a øadù na nìm závislých. Tuto èinnost provádí technolog sanace za spoluúèasti jednotlivých složek provozu.
• Monitoring poškozeného øadu (pokud
ho lze odstavit).
• Celkovou rozvahu o hydraulických po-
mìrech v poškozeném øadu a øadech
na nìm závislých.
• Návrh
náhradního zásobování vodou
v dobì odstávky, pøípadnì pøevedení
odpadních vod. Mezi tyto èinnosti spadá
i zajištìní požadovaného tlaku na požárních hydrantech v dobì odstávky atd.
• Návrh optimálního øešení sanace, kte-
ré vychází nejen z technických, technologických a hydraulických nárokù
konkrétního poškozeného øadu, ale
zejména z èasových nárokù plánované
odstávky potrubí.
• Èasový a technologický harmonogram
realizace dle požadavkù investora.
• Zajištìní veškerých potøebných zdrojù
pro realizaci sanace.
• Zajištìní veškerých vyjádøení všech dotèených vnitropodnikových orgánù.
• Dopravní
koordinace v areálu v dobì
sanace – podrobné umístìní technologie, techniky v areálu, místa pøejezdù
pøes výkopy apod.
• Požadavky investora na provoz nového
sanovaného øadu, požadavky na jeho
následnou garantovanou životnost,
možnost následných oprav atd.
Z E S TAV E B / F R O M C O N S T R U C T I O N S I T E S
POLOHY JEØÁBÙ:
J1 vjezd 12. 9. na 5 dní
J2 vjezd po 12.9. na 2-3
ZÁKAZ VJEZDU:
povolení pouze pro KV, SSC, VH
VÝKOPY na øadu prùmyslové vody ZEPRIS
ZEPRIS - zaøízení stanovištì
3 pøejezdy výkopù u KV
Sanace technologické vody s dobou odstávky 36 hodin. Zakreslení plochy pro zaøízení staveništì, montážních výkopù a dopravní opatøení
Pro ucelení si pøedstavy o èinnostech
pøedcházejících sanaci (pøi takto nároèných odstávkách) je doložen v tomto èlánku
hodinový harmonogram odstávky potrubí.
Veškeré èinnosti jsou zde konkrétnì popsány a naplánovány tak, aby bylo možno
dodržet odstávku 36 hodin. Harmonogram
prací viz pøíloha 1.
Jak již bylo øeèeno, tyto pøípravné práce
pøedpokládají úzkou spolupráci s úsekem
provozu, aby mohlo být doporuèeno ekonomicky i èasovì nejménì nároèné øešení
sanace. V této fázi pøípravy sanace posu-
zuje investor vlastní požadavky na realizované dílo a skuteèný stav poškozeného potrubí vyplývající z výše popsaných prací.
2. Pøíprava sanace pøed samotnou
realizací díla
Po výbìru vhodného technologického postupu a èasového harmonogramu akce je
možno dále pokraèovat s následným postupem prací. Tyto práce zásadnì ovlivòují hladký prùbìh prací pøi odstávce potrubí, a proto
je nutné, aby byly bezvýhradnì provedeny
pøed samotným zahájením odstávky.
Svaøené potrubí Da 630 pøed sanací
• zøízení zaøízení staveništì v místì reali-
zace
• zajištìní náhradního zásobování vodou
(zøízení provizorních rozvodù vody, obtokù šachet, pøípojù jednotlivých pøípojek atd.)
Zaøízení staveništì v prostoru areálu
17
NO DIG 16 / 4
Z E S TAV E B / F R O M C O N S T R U C T I O N S I T E S
Pøíprava sanaèních uzlù
• vytyèení stávajícího øadu, pøípadnì pro-
vést sondy na potrubí
• provedení veškerých zemních prací –
vyhloubení montážních jam (šachet),
sejmutí stropù šachet, obnažení stávajících armatur a pøípojek. Ovìøení jednotlivých dimenzí potrubí a armatur dle
dokumentace a skuteènosti
• Sváøení potrubí v délce jednotlivých
úsekù sanace. Pøíprava a montáž armaturních uzlù sanace. Vyvaøení plošných
a výškových etáží použitých pro rekonstrukci øadu.
3. Prùbìh sanace v dobì odstávky
potrubí
Detailní èlenìní jednotlivých metod sanace je níže popsáno spolu s jejich možností
aplikace a rozsahem použití pro tlakové
a netlakové trubní systémy. Veškeré uvedené technologie je naše firma schopna
kompletnì dodat vlastními silami bez spolupráce subdodavatelù a tím garantovat
realizaci celého díla kompletnì. Tento fakt
umožòuje efektivnìjší, kvalitnìjší a èasovì
ménì nároènou koordinaci lidí a jednotlivých prací pøi riskantní dobì odstávky.
Pokud byly dokonèeny pøípravné práce
pøed realizací díla a neobjevily se další
døíve neidentifikovatelné skuteènosti, které by mohly zásadním zpùsobem ovlivnit
sanaci, je možno zahájit další sled prací.
Tyto práce probíhají v plánované odstávce
potrubí (napø. v 36 hodinách) dle požadavkù investora.
NO DIG 16 / 4
18
Sled prací probíhajících v dobì
odstávky:
• Uzavøení
hlavního a vedlejších úsekù
øadù v provozu, odpojení pøípojek
• Otevøení potrubí (vypálení výsekù na
potrubí apod) a v pøipravených šachtách
a montážních jámách
• Provedení monitoringu v poškozeném
potrubí, doplnìní pasportizace øadu
Kamerový prùzkum musí prokázat následující informace:
Prùchodnost profilu v celé délce, vìtší poruchy potrubí nebo pøedmìty zasahující
do potrubí, pøesnou dimenzi potrubí v celé
délce sanovaného úseku, poèet a pøesnou
polohu pøípojek a úhlù napojení. Podle ka-
merového prùzkumu se rozhodne o rozsahu pøípravných prací pøed zatažením trub
do stávajícího potrubí. Musí být odstranìny všechny pøedmìty zasahující do profilu
potrubí. Všechny tyto práce provede robot
s frézou, který pracuje uvnitø potrubí.
• Vyèištìní
stávajícího øadu dle nárokù
aplikované technologie sanace
• Opakovaný monitoring úseku pøed zatažením potrubí
• Zatažení vložky do poškozeného potrubí, fixace vložky ve stávajícím potrubí
• Kompletní montáž jednotlivých sanovaných úsekù v montážních jámách
a šachtách vèetnì montáže pøipravených armaturních uzlù a etáží
Z E S TAV E B / F R O M C O N S T R U C T I O N S I T E S
• Zamìøení øadu v armaturních šachtách,
montážních jámách
• Zásyp veškerých montážních jam, obnova stropù šachet
• Zakreslení dokumentace skuteèného
provedení díla
• Uvedení povrchù do pùvodního stavu
Úspìšná pøíprava a samotné provedení
sanace ve stanoveném èase a kvalitì výraznì závisí na technologické vyspìlosti,
odbornosti a technickém vybavení provádìcí firmy.
V situaci, kdy odstávka produktovodu má
další zásadní synergické efekty a nedodržení termínu mùže výraznì ovlivnit najetí
celé výrobní linky, je výbìr zhotovitele spíše otázkou jeho profesionality, než dosažení minimální ceny dodávky.
• Zprovoznìní sanovaného úseku vèetnì • Desinfekce, proplachy øadu, vyhodnopøepojení pøípojek, zrušení provizorního
rozvodu èi obtoku atd.
• Tlaková zkouška
cení odbìrù vzorkù
• Uvedení sanovaných øadù do provozu
Aby bylo možno projít celým procesem
výbìru a samotné realizace sanace, jsou
zde krátce popsány nìkteré technologie,
které se nejèastìji aplikují pøi sanacích
v prùmyslových areálech. Jejich pružnost,
rychlost a ekonomická vhodnost umožòuje kvalitní provedení sanace s dodržením
veškerých technických, technologických
a bezpeènostních požadavkù investora.
Aplikace metod
VODOVODY – PLYNOVODY – KANALIZACE – OSTATNÍ IS
RELINING
Tato metoda slouží pro obnovu starého tlakového/netlakového potrubí novým staticky samonosným sanaèním
potrubím menšího profilu.
Sanace tlakových i netlakových trubních
rozvodù spoèívá ve vyvložkování stávajícího potrubí standardním PE potrubím
SDR 11 – 26. Jedná se o sanaci, pøi které
dochází k èásteènému zmenšení profilu.
Vzhledem k použití PE materiálu, který má
výraznì dobré hydraulické vlastnosti nedochází zmenšením profilu ke snížení kapacity potrubí. Sanované potrubí je samonosné
a má životnost omezenou pouze životností
samotných PE trub. Rozsah a použití metody relining (zatažení) je závislé pouze na
prostorových a výškových pomìrech dané
trasy. Samotná délka úseku na rovné trase
je omezena pouze maximální povolenou
tažnou silou stanovenou výrobcem pro
jednotlivé DN a SDR potrubí. Potrubí je
zataženo pomocí navíjecího zaøízení instalovaného v cílové jámì èi šachtì a pomocí
tažné hlavy pøipojené na sanaèní potrubí.
Vzhledem k tomu, že je využito klasického
materiálu pro dopravu vody vodovodními
øady – PE, je možno ho využívat prakticky všude s ohledem na jeho tlakové øady
a v rozsahu DN 110 – 1200 mm. Velikost
tažné síly je dána pro jednotlivé dimenze
se zohlednìním vlivu teploty. Do startovací
jámy se pøipraví navaøený svaøenec v délce sanovaného úseku s napojenou tažnou
hlavou pøipevnìnou na tažném ocelovém
lanì – ocelové lano navijáku se protáhne
celou délkou sanovaného potrubí až k tažné hlavì, kde se pøipojí. V koncové jámì
se instaluje pøijímací rameno s navijákem.
Pokud je vše pøipraveno, dojde k samotnému zatažení PE trouby (svaøence) do
stávajícího potrubí. Za stálé tažné síly je
trouba (svaøenec) protažena až do cílové
jámy. Po dokonèení protažení se odøízne
tažná hlava. Vzniklé mezikruží je následnì zainjektováno zpravidla bentonitovou
smìsí. Jednotlivé trouby z PE jsou metodou „na tupo“ svaøeny do tvz. svaøence
požadované délky úseku sanace. Spojení
jednotlivých sanaèních úsekù se provede
elektrotvarovkami.
19
NO DIG 16 / 4
Z E S TAV E B / F R O M C O N S T R U C T I O N S I T E S
Sanaèním materiál je PE-HD 100 nebo PEHD 80, SDR dle tlakových pomìrù, litina,
ocel, PVC. Tyto øady dle SDR jsou voleny
dle podélného profilu tak, aby bylo vyhovìno požadavku na pøenesení požadovaných
provozních tlakù. Sanované potrubí mùže
být z rùzných materiálù. Pøevážnì se metoda používá pro sanaci starého OC potrubí
s rozsáhlou korozí.
Minimální nároky na provedení èištìní
potrubí pøed sanací pøispívají k urychlení
provádìcích prací. Postaèuje klasické mechanické èištìní. V pøípadì jiných pevných
pøekážek, které nebude možno odstranit
pomocí mechanického èištìní, bude použito robota s frézou a následnì znovu provedeno strojní doèištìní.
SWAGELINING
Tato metoda slouží pro obnovu starého
tlakového/netlakového potrubí novým
sanovaným potrubím, které tìsnì pøilne k vnitøní stìnì stávajícího potrubí.
Stávající potrubí je vyvložkováno standardním PE potrubím SDR 11 – 26. Jedná se
o sanaci close fit, tedy tìsné pøilnutí nového potrubí ke stìnì pùvodních trub. Nedojde tedy k významnému zmenšení prùøezu
potrubí aplikací sanaèní technologie. Tato
NO DIG 16 / 4
20
metoda je velice efektivní, sanované potrubí je samonosné a má životnost omezenou pouze životností samotných PE trub.
Rozsah a použití metody swagelining je závislé pouze na prostorových a výškových
pomìrech dané trasy. Pøi této BT dochází
k redukci prùmìru PE trouby pøed jejím zatažením do pùvodního potrubí pøes upínací
èelist za pùsobení stálé konstantní tažné
síly. Do startovací jámy se umístí technologické zaøízení Swageliningu pro pøetvarování lineru, které se upne na výsek potrubí.
V koncové jámì se instaluje pøijímací rám
s navijákem. Provede se upevnìní PE trou-
by na vleèný kužel, který se vsadí do upínacích èelistí. Trouba se urovná a ocelové
lano navijáku se protáhne celou délkou
sanovaného potrubí až k tažné hlavì, kde
se pøipojí. Za stálé konstantní tažné síly je
trouba (svaøenec) protažena pøes upínací
èelisti až do pøijímacího rámu v cílové jámì.
Pøi protahování trouby technologickým zaøízením dochází k její redukci profilu (o 10%).
Pro usmìrnìní a pøesné vtažení trouby do
stávajícího potrubí slouží pøítlaèný válec.
Po dokonèení protažení se odøízne tažná
hlava v dostateèné vzdálenosti (1.0 m) tak,
aby nedošlo k následnému vtažení PE za
Z E S TAV E B / F R O M C O N S T R U C T I O N S I T E S
hranu stávajícího potrubí po navrácení PE
trouby do pùvodního tvaru. Celý postup se
opakuje. Jednotlivé trouby z PE jsou metodou „na tupo“ svaøeny do tvz. svaøence
požadované délky úseku sanace. Napojení jednotlivých sanaèních úsekù pomocí
elektrotvarovek.
Po uvolnìní napìtí se potrubí vrátí do pùvodního tvaru a dojde ke close fit efektu. PE
vložka se chová v rámci svých parametrù
jako standardní trubní materiál nebo potrubí uložené samotnì v rýze. Díky tìsnému
pøilnutí se stávajícím potrubím jsou statické
vlastnosti významnì zlepšeny o spolupùsobení s tímto potrubím. V místech, kde je pùvodní potrubí zcela neporušeno je výsledná
odolnost potrubí vùèi rázùm a tlakù souètem
vlastností stávajícího a PE potrubí.
Sanaèní materiál je totožný jako u výše popsané technologie Relining, tedy PE-HD
100 nebo PE-HD 80, SDR dle tlakových
pomìrù. Hodnota SDR sanaèního potrubí
musí být urèena požadovaným provozním
tlakem a pøedpokladem, buï èásteèného
statického spolupùsobení se stávajícího
potrubí nebo s jeho spolupùsobením neuvažuje.
COMPACT PIPE
Tato metoda slouží pro obnovu starého
tlakového/netlakového potrubí novým
sanovaným potrubím, které tìsnì pøilne
k vnitøní stìnì stávajícího potrubí (stejnì jako u technologie swagelining).
Metodou COMPACT PIPE spoèívá ve vyvložkování stávajícího potrubí PE potrubím
daným SDR (17 - 32) dodávaném na stavbu
ve speciálních návinech. Pøi této BT je pro
zmenšení profilu sanaèního PE využito pøedem vytvarovaných trub do tvaru C. Tímto
je umožnìno jednoduché zatažení do pùvodního potrubí za pùsobení stálé tažné
síly. Jedná se o sanaci close fit, tedy tìsné
pøilnutí nového potrubí ke stìnì pùvodních
trub. Zle tedy aplikovat tam, kde není úèelné významné zmenšení prùøezu potrubí
aplikací sanaèní technologie. Potrubí je samonosné a má životnost omezenou pouze
životností PE návinu. Pracovní délka úseku
se dle výše uvedeného pohybuje v rozsahu
100 – 600 m. K sanaci je využit klasického PE materiálu – PE, je možno ho využívat
prakticky všude s ohledem na jeho hodnoty
SDR a v rozsahu DN 150 - 500 mm.
Ke startovací jámì se umístí buben s návinem požadované délky sanovaného úseku a
pøipojenou tažnou hlavou. Trouba se urovná
a ocelové lano navijáku se protáhne celou
délkou sanovaného potrubí až k tažné hlavì,
kde se pøipojí. V koncové jámì se instaluje
naviják požadovaného výkonu. Pokud je vše
pøipraveno, dojde k samotnému zatažení PE
návinu do stávajícího potrubí pomocí navíjecího zaøízení. Po dokonèení zatažení se oba
konce návinu uzavøou a pøipojí se k propaøovacímu kontejneru, který vhání pod tlakem
do potrubí horkou páru (110°C). Celý proces
dotvarování PE trub do pùvodního kruhového
tvaru a úplnému pøilnutí PE ke stávající troubì trvá cca 10h. Celý postup se opakuje pro
každý pracovní úsek. Spojení jednotlivých
sanovaných úsekù se provádí pomocí elektrotvarovek pøíslušné DN a SDR. V místech,
kde je pùvodní potrubí zcela neporušeno je
výsledná odolnost potrubí vùèi rázùm a tlakù
souètem vlastností stávajícího a PE potrubí.
Tato technologie není rovnìž nároèná na
kvalitu èištìní potrubí pøes sanací. Vnitøní povrch potrubí bude zbaven volnì pohyblivých
èástic a hrubých neèistot, inkrustù atd.
21
NO DIG 16 / 4
Z E S TAV E B / F R O M C O N S T R U C T I O N S I T E S
PLUHOVÁNÍ POTRUBÍ PE 100 RC DVD, d225 – DOBØANY
Ing. Marek Helcelet, BVK a.s.
Pokládka potrubí pluhováním se pro pokládání drenážních a kabelových systémù používá již øadu let. Novinkou je však
použití této technologie pro pokládku
potrubí vìtších dimenzí, kde se vìtšinou
uplatòuje výkopová pokládka, pøípadnì
øízené horizontální vrtání.
Jádro technologie pluhování spoèívá v sofistikované soupravì tvoøené tahaèem s hydraulickou kotvou a specielním pluhovacím strojem. Podmínkou kvalitního výsledku, je navíc
použití potrubí zaruèujícího mechanickou
odolnost a životnost systému. Unikátní pluhovací stroj má samostatnì ovladatelná ramena
s nezávisle zavìšenými koly, což umožòuje
prùjezd i velmi nároèným terénem. Radlice je
výškovì stavitelná a má samostatnì ovládaný zavádìcí trn. Ten umožòuje nejen plynulé
vytažení radlice, ale v urèité míøe také øízení
hloubky uložení potrubí. Menší terénní nerovnosti se tedy dají pøekonat, aniž by na potrubí
vzniklo nežádoucí výškové vychýlení. Stroj je
samohybný, avšak pøi samotném pluhování je
kvùli potøebné tažné síle pøitahován hydraulickým navijákem vozu ukotveného pøed ním.
Výhodou pluhování je vysoká rychlost pokládky, významná úspora a minimální dopad
na prostøedí. V závislosti na podmínkách je
možné zapluhovat 4, nebo i více kilometrù
potrubí za den. Náklady se zpravidla pohybují mezi 40 - 80% ceny tradièní výkopové
pokládky – opìt v závislosti na okolnostech.
Se znalostí nejmodernìjších postupù a materiálù lze tedy docílit vysokou kvalitu díla za
nižší ceny, než pøi aplikaci bìžných technologií pokládky a bìžných materiálù. Tyto
postupy se nepoužívají pouze pro instalace
vodovodních øadù, ale také pro rozvody plynu a tlakové kanalizace.
Dne 23.bøezna 2010 se v Dobøanech (Plzeò-Jih) uskuteènilo pluhování potrubí WAVIN SAFE TECH RCn d225. Tato dimenze
je nejvìtší, kterou lze instalovat metodou
takzvaného nekoneèného pluhování, kdy
svaøené potrubí leží v celé délce úseku podél trasy a zapluhuje se celý úsek najednou
bez ohledu na jeho délku. Vìtší dimenze
plastových potrubí, pøípadnì litinové potrubí, už se dají pluhovat pouze metodou raketového pluhování, kdy za sebou stroj svaøený úsek táhne. V tomto pøípadì se jedná
NO DIG 16 / 4
22
øádovì o desítky metrù
– v závislosti na dimenzi. Raketové pluhování
je tedy co do nárokù
velmi podobné øízeným
protlakùm.
V Dobøanech se jednalo
konkrétnì o vodovodní
øad d225x13,4 délky
1770m. Pluhování provádìla specializovaná
firma Rabmer – sanace
potrubí, pro generálního dodavatele Prima
Strakonice. Samotné
pluhování trvalo pùl dne
a vše probìhlo bez vìtších komplikací.
Pøi pluhování menších
dimenzí se rýha za pluhem èasto zavírá sama
a není tøeba žádných
dalších operací k uvedení terénu do pùvodního stavu, pøípadnì se
rýha zaválcuje. V tomto
pøípadì zùstala díky
relativnì velkému prùmìru potrubí za pluhem
rýha široká cca 10 –
15 cm. Jelikož se jednalo o dobøe pøístupnou
louku, byla úprava terénu provedena vláèením.
V posledních dvou letech se nejen v takovýchto pøípadech stalo standardem používání PE100 RC trubek. Potrubní systémy
z klasického PE100, chránìné ochranným
pláštìm se dostávají na druhou kolej právì díky vlastnostem PE100 RC granulátù,
které poskytují dlouhodobou ochranu za
pøíznivé ceny. Koncern Wavin je ve výrobì
PE100 RC potrubí prùkopníkem s nejširším
spektrem referencí. V situaci, kdy se øada
výrobcù (vyrábí-li PE100 RC trubky vùbec)
pøidala k tomuto trendu pøed rokem nebo
dvìma lety, Wavin disponuje desetiletými
zkušenostmi ve výrobì a použití PE100 RC
trubek. Právì 10 let totiž vyrábí PE100 RC
potrubí nejvyšší kvality - WAVIN TS. Postupem èasu bylo pod tlakem trhu do výrobního programu zaøazeno také potrubí s nižší
úrovní výstupní kontroly granulátù a trubek,
ale také za nižší cenu – WAVIN SAFE TECH
RCn. Jedná se o systém naplòující všechny požadavky normy
PAS 1075, pøièemž
obdobné potrubní
systémy vyrábí také
konkurence. Potrubí WAVIN TS stále
zùstává prémiovým
produktem výraznì
pøekraèujícím požadavky normy a poskytujícím nejvyšší
jistotu
životnosti
s desetiletou zárukou na materiál.
D I S K U Z N Í FÓ R U M / C H AT R O O M
SVAZ PODNIKATELÙ VE STAVEBNICTVÍ PRO OBNOVENÍ
DYNAMIKY INVESTIC
(Výòatek z vystoupení
na 15. konferenci NO-DIG v Liberci)
Ing. Michal Smola, SPS
V souèasné dobì má každé setkání
stavebních odborníkù spoleèného
jmenovatele, jímž je souèasná situace
ve stavebnictví. Trvale jsou na poøadu
dne vládní zásahy do stavební výroby
na úseku již realizovaných i pøipravovaných staveb. V situaci, kdy nejsou ve
státním rozpoètu peníze, jsou radikální opatøení bezpochyby potøebná, bez
citlivého pøístupu mohou však být kontraproduktivní.
Téma konference o bezvýkopových technologiích je velice aktuální. Vztahuje se
k budoucnosti, k udržitelnému stavìní
v ÈR s minimálním ohrožením životního
prostøedí a také s ohledem k souèasnému
i budoucímu ekonomickému vývoji. K odborným tématùm budou zamìøeny pøednášky renomovaných profesních expertù,
proto v krátkosti nìkteré aktuální poznámky k souèasnému a také k pøedpokládanému budoucímu vývoji stavebnictví.
Od roku 2000 trval vzestup stavební výroby až do roku 2008. V roce 2009 došlo
k meziroènímu poklesu o 5 %. Nejvìtší
propad zaznamenalo pozemní stavitelství. Vyššímu celkovému poklesu zabránila dobrá situace v inženýrském stavitelství, pøedevším ve stavbách dopravní
infrastruktury. Prudký pokles objemu výroby v prvém ètvrtletí letošního roku zmírnily jarní a letní mìsíce, pøesto èiní meziroèní propad od poèátku roku do konce
èervence pøes 11%, v PS o 14 % a v IS
témìø o 5 %. Na zhoršenou situaci v bytové výstavbì ukazuje poèet zahájených
bytù, který je ve srovnatelném období
nižší o 26 %. Negativní vývoj do budoucna lze odvovit ze stavu zakázek, který je
pro druhé pololetí 2010 nižší o 40 %, což
je velmi nepøíjemné. Nezahajují se nové
stavby, ani se nepøipravují a neprojektují
nové.
Protikrizová opatøení a dùraz Fischerovy
vlády na investice byl velice slibný, ale skuteènost je jiná. Její protikrizová opatøení
souèasná vláda neuskuteèòuje. Programové vládní prohlášení po letošních volbách
2010 bylo pro stavbaøe také velice optimistické. Rovnìž vyjádøilo podporu investicím,
garantovalo naplnìní Státních fondù, zahájení realizace PPP projektù, èetná legislativní opatøení, optimalizaci podmínek pro
podnikání.
Po 100 dnech vládnutí však pøišlo zklamání. Místo podpory investic jejich škrty bez
ohledu na vyvolané dùsledky, zastavení
dotaèních programù, odklady plateb. Má
to dopady do stavebnictví v celém øetìzci
(investoøi, projektanti, výrobci stavebních
materiálù, realizaèní firmy).
SPS proto vydal dokument „Vývoj stavebnictví do roku 2012“ s cílem informovat
vládu o možných scénáøích vývoje, získat
podporu pro pøijetí podpùrných opatøení,
komunikovat s poslanci, senátory a hejtmany o podpoøe investic. Je zamìøen také
smìrem ke èlenské základnì. Informuje
manažery stavebních firem jaká pøijmout
odpovídající opatøení, která mohou ochránit firmy v krizovém období. Snaží se formulovat konkrétní návrhy opatøení na úrovni státu i firem.
Nastiòuje 3 možné scénáøe vývoje:
- protikrizový, kde si vláda uvìdomí dùsledky vývoje a význam investic, zvýší
veøejné investice. Za tìchto okolností je
možná od roku 2011 obnova pomalého
rùstu.
- pasivní, (je to prakticky souèasný obraz), budou se dokonèovat stavby, nebudou se zaèínat nové. Dojde sice k postupnému oživování ekonomiky, ale to
se ještì neprojeví ve stavebnictví. V roce
2011 dojde k jeho dalšímu poklesu, zastavení propadu lze oèekávat až v roce
2012.
- restriktivní, tj. budou provádìny pouze
parametrické zmìny a škrty, vláda neprovede žádná opatøení. V roce 2011
a 2012 dojde k dalšímu radikálnímu po-
Ing. Michal Smola
klesu až o 31 % oproti roku 2008. To by
znamenalo ztrátu až 150 tisíc pracovních
míst ve stavebnictví.
Není ale potøebné vnášet do naší èinnosti
tón beznadìje. Je tøeba si ale uvìdomit, že
po souèasné ekonomické krizi bude svìt
jiný, bude jiné i stavebnictví. Kdo ho mùže
mìnit? Nadále jen ti, kteøí pùjdou kupøedu
s novými technologiemi, s novým pøístupem k životnímu prostøedí a k udržitelnému
stavìní.
Bezvýkopové technologie jsou právì oborem , který mùže tìmto ozdravným trendùm
také významnì pøispìt.
23
NO DIG 16 / 4
D I S K U S N Í F Ó R U M / C H AT R O O M
BT NEZNAJÍ KRIZI
Ing. Stanislav Drábek,
pøedseda CzSTT
Je tomu více než 15 let. Nìkdy v roce
1995 jsme poprvé zveøejnili v denním
tisku, že nedávno založená Èeská spoleènost pro bezvýkopové technologie
byla pøijata za èlena ISTT (International Society for Trenchless Technoloígy). Následovalo nìkolik základních
informací o oboru podzemních prací,
kterým je tento soubor specielních
technologií vìnován.
Snad to byla náhoda, vyplývající z nedostatku jiných horkých a „šśavnatìjších“
témat, že se na mne obrátila telefonicky
redaktorka Dagmar Jáòová z Ès. rozhlasu se žádostí o rozhovor pro tento sdìlovací prostøedek, který by informoval
posluchaèe o tom, co se chystáme pod
zemí a ještì k tomu bezvýkopovì dìlat. Pøeèetla si totiž naši krátkou zprávu
v Hospodáøských novinách a prostì ji to
zaujalo natolik, že pokládala za vhodné
pustit to do éteru s pomocí rozhlasových
vln. Trochu jsem se zalekl, protože jsem
si uvìdomil, jak je tìžké pro stavebního
inženýra nìco ústnì vysvìtlovat, když
nelze použít tužku a papír. Snažil jsem se
tento rozhovor oddálit s pøedstavou, že
se na to tøeba zapomene. Všechna snaha však byla marná. Zjistil jsem, že vzdorovat aktivní a zaujaté redaktorce není
možné. Už tøetí den od našeho rozhovoru jsme mìli první schùzku a další den
jsem už sedìl pøed mikrofonem v budovì rozhlasu na adrese Vinohradská 12.
Tehdy jsem zvolil jako mnemotechnickou
pomùcku lidské tìlo. Ano, pøipodobnil
jsem mìsto se svým podzemím k lidskému organizmu, kde místo cév, žil, tepen,
støev, jícnu atd. jsou vodovody, plynovody, kabely, kanalizace, kolektory atd.,
bez kterých nemùže mìsto žít.
provádíme prohlídku podzemních potrubí,
stejnì, jako jsou podzemní roboty, pomocí
kterých opravujeme závady na tìchto potrubích, podobné laparoskopickým postupùm pøi operaci vnitøních orgánù èlovìka,
aniž se musí povrch tìla „otevøít“.
Ohlas pùlhodinového poøadu byl velice pozitivní. Zejména provozovatelé sítí v nás vidìli záchranu pøi odstraòování závad v místech, kde nelze nadloží „otevøít“ tradièním
výkopem. Následovala léta bouølivého rozvoje. Na celém území republiky se provádìla plošná plynofikace všech obcí, pøes
území Èeské republiky se buduje panevropská optokabelová síś, mìsta a obce øeší
likvidaci odpadních vod. Pøi všech tìchto
investicích jsou bezvýkopové technologie
(BT) nenahraditelné. Po celých 15 let požadavky na BT stále rostou.
V posledních letech však investièní boom
klesá a budování nových investic se omezuje z dùvodù finanèní krize. Podzemní sítì
jsou zde však dál, a èím jsou starší, tím
více oprav potøebují. Je proto zajímavé sledovat, jak prudký pokles stavební výroby
nemá vliv na plánované požadavky oprav
inženýrských sítí. Plánované 4 miliardy Kè
na opravy podzemní infrastruktury v hlavním mìstì Praze nebyly sníženy ani o korunu. A také zde pøichází CzSTT se svojí
„troškou do mlýna“. Námìstek primátora
Ing. Pavel Klega jmenoval svým poradcem
pro infrastrukturu a mìstské inženýrství
pana doc. Ing. Petra Šrytra, CSc., který je
dlouholetým místopøedsedou naší spoleènosti pro bezvýkopové technologie. Vìøím,
že tato dùvìra není jen hledáním dobrých
bodù pøed volbami. Vždyś Praha bude
opravy provádìt pokud možno bezvýkopovým zpùsobem, a proto se tyto technologie nemusí krize bát. Stejná situace je
i v dalších mìstech ÈR. CzSTT se proto
snaží informovat stavební úøady a investory
o celospoleèenské prospìšnosti bezvýkopových technologií a podporují rozšíøení
výuky o tomto zajímavém stavebním oboru
i na støedních a vysokých školách.
Bezvýkopové technologie v porovnání s tradièní otevøenou rýhou omezují i negativní
úèinky stavební èinnosti na životní prostøe-
Byla to tehdy šśastná èasová náhoda, že
v našich sdìlovacích médiích probìhly
v téže dobì informace o špièkových lékaøských metodách, které umožòují neinvazivní prohlídku lidského tìla pomocí endoskopie a následnì provádìt neinvazivní
operace metodou laparoskopie. Mìl jsem
vyhráno. Jak snadné bylo pøirovnat endoskop k diagnostickým kamerám, kterými
NO DIG 16 / 4
24
Technologie Horizontální øízené vrtání (HDD), stavba: Vyšehrad, firma Èermák a Hrachovec a.s.
D I S K U Z N Í FÓ R U M / C H AT R O O M
Námìstek primátora Ing. Pavel Klega se èasto zúèastòujekontrolních dnù na stavbì kolektirù v Praze
dí. Odpadá hluènost, prašnost a zejména
emise škodlivých plynù do ovzduší. Na tuto
èinnost obdržela CzSTT dotaci od Státního
fondu životního prostøedí (SFŽP), jejíž èerpání bude probíhat od letošního roku 2010
až do roku 2012. Vìøím, že bude pøíležitost, abychom Vás o této sféøe pùsobnosti
CzSTT prùbìžnì informovali.
Pokud se jedná o postavení CzSTT v mezinárodním spoleèenství ISTT lze konsta-
tovat, že jsme na tom velmi dobøe. Ale to
jsou jenom slova. Pro zhmotnìní tìchto
slov musíme uvést konkrétní údaje. Za
15 let èinnosti jsme získali v celosvìtové soutìži NO-DIG AWARD v roce 2005
a 2006
2x zlatou medaili za nejlepší stavbu roku
- Rekonstrukce kanalizace Mariánské
Láznì (SSŽ Praha) v roce 2004.
- Oprava ocelového potrubí DN 1600
cementovou vystýlkou (Brochier Praha),
v roce 2007.
1x støíbrnou medaili v roce 2002
- Oprava kanalizace v mìstì Bialsko Biala
(Wombat Brno)
1x bronzovou medaili v roce 1999
- ÈOV Dìèín, šest podvrtù Labe DN 800
(AD Servis Terrabor Praha)
V celosvìtové soutìži o nejlepší diplomový
projekt v oboru bezvýkopových technologií získali studenti ÈVUT v Praze už 4 zlaté
medaile a to:
- Ing. Tomáš Kubát, 2004 Hamburg
- Ing. Jiøí Granilla, 2006 Brisbane
- Ing. Lucie Nenadálová, 2007 Øím
- Ing. Zuzana Hálová, 2010 Singapore
Pravidla tìchto soutìží NO-DIG AWARD
jsou velmi pøísná, posuzování prací provádí
odborníci z jiných zemí než je pùvod projektu. Získání nìkteré z udìlovaných cen
je celosvìtová prestižní záležitost.
Také inženýrské sítì potøebují nìkdy první pomoc jako nemocný èlovìk
25
NO DIG 16 / 4
D I S K U S N Í F Ó R U M / C H AT R O O M
VLIV OPERAÈNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTØEDÍ
NA ÈESKOU EKONOMIKU
Petr Zahradník,
EU Office Èeské spoøitelny
Máme-li se zamyslet nad celkovým, souhrnným dopadem Operaèního programu Životní prostøedí (OPŽP) na èeskou
ekonomiku, je zapotøebí uvést základní
rámcový kontext. Dotace z evropských
fondù nikdy nebyly, nejsou a nebudou
klíèovým a nejvìtším hybatelem a akcelerátorem ekonomického výkonu, ale
spíše selektivním a sekundárním podporovatelem nejen ekonomických, ale i sociálních a environmentálních èinností.
Pøesto na stranì druhé jejich makroekonomický, neøku-li regionální dopad, není
v kontextu „velkých“ ekonomických èísel
zanedbatelný. A právì na identifikaci tìchto dopadù se zamìøuje náš analytický komentáø. Celkový objem prostøedkù na strukturální operace v období let 2007 – 2013
v prùmìru na jeden rok èiní 114 mld. Kè,
což pøedstavuje vùèi nynìjší výši HDP rovná
3%; s ohledem na pøedpokládaný ekonomický rùst do roku 2013 je pravdìpodobné
snížení této relativní míry kamsi k 2,8%.
Samotný OPŽP, druhý nejobjemnìjší ze
všech Operaèních programù s celkovým
objemem alokace témìø 150 mld. Kè se
tak na roèní bázi podílí na HDP pøibližnì 0,6%. Právì tento kontext je tøeba mít
v úvahu z hlediska zkoumání celkového
makroekonomického dopadu.
Podíváme-li se však na jednotlivé sektorové
údaje, je váha jeho významu již podstatnì
zásadnìjší. V prùmìru roènì je z celkové
alokace prostøedkù OPŽP vydáno pøibližnì 21,5 mld. Kè pro celé stávající programovací období, což je samo o sobì více,
než èiní prùmìrná výše investic do životního prostøedí z jiných zdrojù; mùžeme tak
s jistým zjednodušením øíci, že jeho celková alokace (za pøedpokladu jejího úplného
vyèerpání, což se zdá být velmi realistické),
v zásadì zdvojnásobila objem finanèních
prostøedkù jdoucích do životního prostøedí
primárnì na investièní úèely.
Dlouhodobá udržitelná kvalita ekonomického vývoje je mìøitelná i objemem výdajù
na výzkum a vývoj; øada projektù v rámci
OPŽP se o výsledky aplikovaného výzkumu
a vývoje pøímo opírá. V Èeské republice se
na tento úèel vydá roènì témìø 55 mld. Kè,
ve veøejné sféøe pak více než 20 mld. Kè –
NO DIG 16 / 4
26
a právì to je pøibližná roèní alokace OPŽP.
Øada projektù (dokonce výrazná vìtšina;
podle souèasného vývoje pøibližnì 65 – 70%)
OPŽP je spojena se stavebními aktivitami; objem stavebních výkonù poèínaje rokem 2008
zaèal prudce klesat, pøesto i v této dobì èinila jejich celková suma pøibližnì 215 mld.
Kè; pokud pøijmeme naší metodiku, existuje
pøedpoklad, že objem stavebních prací spojených s realizací projektù OPŽP se na celkových výkonech stavební výroby podílí ne nevýznamnými 7%. Navíc v èase, kdy poprávka
po stavebních pracích je stále velmi stlaèená,
pøedstavuje v dobì konèící krize a pozvolnì
se nachylující fáze oživování OPŽP významný
stimulaèní nástroj pro udržení urèitých typù
stavebních aktivit a využití kapacit ve stavebnictví vytvoøených. Lze tak s jistou mírou zjednodušení konstatovat, že nebýt finanèních
prostøedkù vydaných v rámci OPŽP, propad
stavební výroby v roce 2009 by neèinil 15%,
ale zøejmì i více než 20% (což alikvotnì pochopitelnì platí i pro další z Operaèních programù, pøedevším Dopravu).
Obdobný efekt je možné pøièíst i pøínosu
pro trh práce; pøestože velká vìtšina jednotlivých projektù v rámci OPŽP nemá ve
svých primárních cílech efekty v oblasti
zamìstnanosti a vytváøení nových pracovních míst, udržitelnost tìchto cílù nutnì
musí vést k odpovídajícímu personálnímu
zabezpeèení, jež se v souèasné napjaté situaci na trhu práce pochopitelnì projevuje
jako pozitivní faktor; pøesto však rozhodující podíl na zamìstnanost vyvolaný projekty
OPŽP má ona realizaèní fáze projektù, pøedevším v sektoru stavebnictví, ale i v celé
øadì dalších doprovodných služeb a s nimi
spojených èinností (v oblasti prùmyslu, dopravy, zemìdìlství apod.).
Z pohledu celkové národohospodáøské zamìstnanosti je tento podíl stále relativnì velmi nízký a nepøedstavuje ani pùl procenta;
podíváme-li se však na zamìstnanost ve stavebnictví, lze odhadovat, že témìø 30.000
pracovníkù v tomto sektoru využilo buï zcela, èi jen èásteènì svých kapacit pøi realizaci
projektù OPŽP (samozøejmì existuje i možnost kumulace, tedy stavu, kdy se jeden
pracovník ve stavebnictví podílel èi podílí na
realizace i více než jednoho projektu).
V Èeské republice vykazujeme i pøes probíhající ekonomickou krizi mimoøádnì vysokou
míru investic; èást z nich (byś opìtovnì výraznì minoritní) je spojena s aktivitami v rámci
OPŽP; jestliže objem investic za rok u nás èiní
pøibližnì 900 mld.
Kè, bez OPŽP by
tato suma byla
pøibližnì o 16
mld. Kè roènì
nižší (za pøedpokladu úspìšného
vyèerpání celkové èástky alokace
tohoto Operaèního programu).
V této souvislosti
r e g i s t r u j e m e Petr zahradník
stejný podpùrný
efekt jako ve stavebnictví; investice procházejí
obdobím hlubokého útlumu a propadu a projekty v rámci OPŽP jej napomáhají tlumit.
Zøejmì se však shodneme i na tom, že øada
efektù má ekonomicky pøímo nevyèíslitelný
dopad, byś pùsobí velmi užiteènì a prospìšnì. Rozšíøení všeobecnì pøíznivého povìdomí o potøebì ochrany životního prostøedí, environmentální edukace, pøíznivý vztah
k pøírodì s eliminací stále silných neblahých
projevù chování k pøírodnímu odkazu, nepøedstavuje nic jiného než odstraòování
negativních externalit, které v souèasnosti
pùsobí škody v hrubém odhadu vyjádøitelné
jistì øádem jednotek, snad i desítek miliard
korun, a mnohé z nich pøi nejlepší vùli vyèíslit
nelze vùbec (ztráta rostlinných a živoèišných
druhù, nevratnì zneèištìné životní prostøedí). Zavedení modelù chování, jejichž výsledkem je pøirozenì pøátelský vztah k životnímu
prostøedí (mající navíc i znaèný pozitivní ekonomický pøínos) v tom smyslu, jak jej známe
napøíklad ze sousedního Rakouska èi vzdálenìjšího Švýcarska, pøípadnì severských
zemí, však má i širší spoleèenský, nejen stroze úèetnický, smysl a efekt.
Závìrem tak lze konstatovat, že z národohospodáøského pohledu dosavadní existence OPŽP potvrzuje, že:
- bez nìj by míra poklesu stavební výroby
-
byla viditelnì vyšší (asi o pìt procentních
bodù);
bez nìj by propad investic byl viditelnì
vyšší (pøibližnì o dva procentní body);
bez nìj by míra nezamìstnanosti byla
o nìkolik desetin procentního bodu vyšší;
bez nìj by byl objem investic do životního
prostøedí pøibližnì polovièní;
nastavuje pozitivní vzorce chování,
jež mimo jiné vykazují i dodateèný
nepøímý ekonomický a finanèní efekt,
jež napomáhá odstraòovat v souèasné
dobì páchané újmy na životním prostøedí
v øádu jistì jednotek, možná i desítek
miliard korun roènì.
ENVIRONMENTÁLNÍ SERVIS / ENVIRONMENTAL SERVICE
ZPRÁVA O STAVU PLNÌNÍ
V rámci projektu SFŽP se na podzim roku 2010 uskuteènily následující aktivity:
Vzdìlávací aktivity
V rámci projektu probìhl cyklus pøednášek na téma Bezvýkopové technologie na Stavební fakultì a Dopravní fakultì ÈVUT v Praze, Fakultì
životního prostøedí Èeské zemìdìlské univerzity v Praze a Stavební
fakultì VŠB Ostrava. První pøednáška v rámci vzdìlávací aktivity se konala 7. 10. 2010 na Èeském vysokém uèení technickém v Praze.
Studentùm byly pøedávány nejnovìjší poznatky z oblasti bezvýkopových technologií, byly vyzdviženy pøedevším jejich ekologické pøednosti. Pøednášejícími byly nejenom èlenové CzSTT, ale byli osloveni lidé
z našich firemních èlenù, aby studenti získali vìtší propojení s praxí.
Exkurze
Žáky Støední prùmyslové školy stavební v Dušní ulici a SPŠ ve Vysokém Mýtì jsme pozvali na naší 15. konferenci o bezvýkopových
technologiích, konanou v Liberci. Studentùm byla zajištìna doprava
autobusem, obdrželi sborník konference a informaèní materiály o bezvýkopových technologiích. Vìtšina
žákù se setkala s bezvýkopovými
technologiemi poprvé, o to cennìjší pro nì byly informace o vlivu
staveb na životní prostøedí.Dále se
uskuteènila exkurze do Kolektoru
v Praze pro studenty ÈVUT.
Výstava Progresivní
technologie ve stavebnictví
V rámci 15. konference dorazila
naše putovní výstava i do Liberce.
Výstava byla zajímavým doplnìním
konference nejenom pro žáky, ale
i pro zástupce státní správy.
Ing. Lucie Nenadálová
Pøednáška pana ing. Miloše
Hrachovce, øeditele spoleènosti Èermák a Hrachovec a.s.
dne 1. 12. 2010
NEKONVENÈNÍ POHLED NA SKRYTÉ ENVIROMENTÁLNÍ
ASPEKTY BEZVÝKOPOVÝCH TECHNOLOGIÍ
Ing. Igor Fryè,
Eiffage CZ, s.r.o.
1. Obecná èást
Je zøejmì nošením døíví do lesa, když
na stránkách našeho èasopisu jsou
publikovány obecnì známé pravdy na
téma ekologické prospìšnosti využití bezvýkopových technologií pøi výstavbì inženýrských sítí. Sám autor si
pamatuje jak kdysi pøed více než patnácti lety navštívil v tehdejším hotelu
Atrium v Praze sympozium poøádané
nìmeckými firmami v èele s RWE, kde
byly pøedstavovány nové trubní materiály a systémy vèetnì technologických
postupù jejich montáže. Kromì jiného
byla na této monumentální konferenci, urèené zejména pro provozovatele
a vlastníky inženýrských sítí, i drobná
podsekce zabývající se bezvýkopovými aplikacemi pokládek inženýrských
sítí. Pøednášky v této sekci tehdy poskytly sice struèné, ale za to komplexní
informace o celé škále bezvýkopových
technologií urèených pro výstavbu
a rekonstrukcí médiových potrubí.
Kromì jiného tam byla prezentována
pøednáška na téma „nejlevnìjší výkop
je ten, který neprovedete“ doprovázená pùsobivou øadou schémat a grafù
dokumentujících technické, ekonomické a v neposlední øadì ekologické
(v souèasné dobì environmentální) výhody aplikace BT.
Od té doby jsem identickou pøednášku slyšel
a vidìl v nìkolika rùzných variacích se stejným
obsahem nejménì desetkrát. A to pøi nejrùznìjších firemních prezentacích èi pseudopøednáškách o objevení objeveného.
Jsem tedy skálopevnì pøesvìdèen o šetrnosti BT k životnímu prostøedí stejnì jako
vìtšina èlenù CzSTT, ale všichni to bereme
již jako samozøejmou vìc a notorický známý postulát, který není potøeba opakovanì
pøipomínat. Kromì toho jsem si moc dobøe
vìdomi toho, že argumentem ochrany životního prostøedí, ještì nikdo nikdy žádnou veøejnou obchodní soutìž nevyhrál.
Nedávno jsem však byl postaven pøed požadavek, pøece jenom nìjakým velice konkrétním zpùsobem definovat, ale hlavnì kvantifikovat environmentální efekt využití BT. Na
daný úkol jsem se tázal následovnì.
2. Zpùsob srovnání – BT kontra OV
Pøi delší úvaze jakým zpùsobem výše nastínìný požadavek uchopit, nejdøíve autora
napadlo zabývat se produkcí emisi CO2 pøi
srovnání výstavby inženýrských síti klasickým
otevøeným výkopem a bezvýkopovou technologií. Udìlal jsem si tedy seznam strojù
a mechanizace, které jsou nutné pro výstavbu kanalizace pøi obou variantách, a následnì zadal mladším kolegùm, aby zjistili, kolik
a jaké emise tyto stroje produkují. Zde však
nastal kámen úrazu. Tyto informace nejsou
bìžnì dostupné nejenom na internetu, ale
i pøímo u výrobcù. Pokud se podaøilo i nìjaké
údaje získat byly nepøehledné, ale zejména
mezi jednotlivými stroji tìžko srovnatelné.
Ukázalo se, že jedinou srozumitelnou a srovnatelnou hodnotou, která se bìžnì udává, je
spotøeba PHM na strojohodinu nebo kilometr.
Tam, kde tento údaj nemáte k dispozici, tak
ho jednoduše zjistíte od strojníka na rozdíl od
emisí oxidu dusièitého nebo uhlièitého.
Kvantitativní srovnání BT s klasickou výstavbou v otevøeném výkopu (OV) jsme tak postavili na celkové spotøebì pohonných hmot.
2.1 Stanovení modelového úseku
Aby bylo možné objektivnì srovnat technologie výstavby, byl stanoven etalon
resp. modelový úsek v podobì výstavby
kanalizaèního sbìraè profilu DN 600 mm
v prùmìrné hloubce 5 m o celkové délce
100 bm vèetnì 3 ks revizních šachet za
následujících podmínek. Sbìraè je situován v komunikaci. Práce budou provádìny
v nesoudržných zeminách tøídy tìžitelnosti
2 až 4 bez pøítomnosti podzemní vody. Vytìžená zemina se bude odvážet na skládku ve vzdálenosti 10 km od místa stavby.
Pro zpìtný zásyp se bude dovážet recyklát
z tøídírny ve vzdálenosti 5 km.
Pro návrh bezvýkopové technologie jsme
použili jednu z nejbìžnìji používaných metod – protlak ocelového potrubí. Jednak
ji využívá relativnì mnoho firem a jednak
v hustì mìstské zástavbì s pøítomností
mnoha podzemních inženýrských sítí a an-
27
NO DIG 16 / 4
ENVIRONMENTÁLNÍ SERVIS / ENVIRONMENTAL SERVICE
tropogenních navážkách je to jedna z nejspolehlivìjších metod výstavby.
Níže uvedené srovnání technologií výstavby
nebere v potaz náklady na dopravu stavebního materiálu (potrubí, šachetní komponenty, poklopy atd.), které jsou pro obì zvolené
metody výstavby víceménì totožné.
2.2 Otevøený výkop - popis provádìní
prací a stanovení spotøeby PHM
Sbìraè bude hlouben v otevøené rýze šíøky
1,6 m za použití tìžkých pažících boxù. Po
položení potrubí bude provádìn hutnìný
zásyp po vrstvách 30 cm. Objem výkopu,
který bude nutné odvézt na skládku bude
tak èinit celkem cca 800 m3 (1330t). Pro
zpìtný hutnìný zásyp bude nutné pøivézt
cca 657 m3 (1020t) recyklátu.
Délka výstavby tohoto kompletního úseku bude èinit 1 mìsíc. Pracovat se bude
i v sobotu tj. 24 smìn.
Celková spotøeba pohonných hmot pøi
výstavbì 100 m kanalizace kanalizaèního sbìraèe profilu DN 600 mm pøí výstavbì v otevøené rýze tak teoreticky èiní
5600 l.
2.3 Bezvýkopová technologie - popis
provádìní prací a stanovení spotøeby
PHM
Kanalizaèní sbìraè bude provádìn pomocí protlaèování ocelového potrubí DN
1000 mm do kterého bude následnì zataženo médiové potrubí DN 600 mm. Mezikruží mezi potrubím a chránièkou bude
vyplnìno hubenou betonovou smìsí. Protlaky budou realizovány ze dvou startovacích šachet o rozmìrech 2,0 x 3,0 m (hl.
5,5 m) plus bude provedena jedna šachta
koncová o rozmìrech 2,0 x 3,0 m (hl. 5
m). Objem zemních prací 160 m3 (270 t).
Objem zeminy vytìžené protlakem bude
celkem èinit 80 m3 (130 t). Pro zpìtný hutnìný zásyp dvou startovacích šachet a jedné koncové šachty bude nutné pøivézt cca
220 t recyklátu.
Délka bezvýkopové výstavby tohoto kompletního úseku bude èinit 2 mìsíce. Pracovat se bude ve dvojsmìnném provozu.
Celková spotøeba pohonných hmot pøi
výstavbì 100 m kanalizace kanalizaèního
sbìraèe profilu DN 600 mm pomocí protlaèování ocelové chránièky DN 1000 mm tak
èiní 1380 l.
V rámci objektivity tohoto srovnání je nutné
vzít v potaz spotøebu el. energie, která je
pøi bezvýkopových technologií vìtšinou využívána zejména pro pohon vlastní protlaèovací a otoèného jeøábku s výložníkem.
NO DIG 16 / 4
28
Tabulka výpoètu spotøeby PHM pro otevøený výkop
Spotøeba celkový poèet jízd jedna jízda Spotøeba PHM
(l/100 km) nutných na odvoz
(km)
celkem (l)
Odvoz výkopku nákladními auty
TATRA (10 t)
Dovoz zásypového materiálu
TATRA (10 t)
Kolový bagr CAT (lžíce 1m3)
Autojeøáb
Kolový nakladaè typu UNC
Vibraèní válec
Vibraèní pìch
Øezaèka na asfalt
Celkem spotøeba PHM pro OV:
48,2
133
20
1282
48,2
102
10
492
Spotøeba
(l/mth)
Poèet mth
za smìnu
10,6
8,5
6,2
3,5
0,9
1,4
poèet smìn Spotøeba PHM
(ks)
celkem (l)
8
2
8
4
2
8
24
16
24
20
20
1
2035
272
1190
280
36
11
5599
Tabulka výpoètu spotøeby PHM pro bezvýkopovou technologii
Spotøeba celkový poèet jízd jedna jízda Spotøeba PHM
(l/100 km) nutných na odvoz
(km)
celkem (l)
Odvoz výkopku nákladními auty
TATRA (10 t) - z šachet
Odvoz výkopku nákladními auty
TATRA (10 t) - z protlaku
Dovoz zásypového materiálu
TATRA 10 t
Kolový bagr CAT (lžíce 1m3)
Autojeøáb
Kolový nakladaè typu UNC
Vibraèní válec
Vibraèní pìch
Øezaèka na asfalt
Celkem spotøeba PHM pro BT:
48,2
27
20
260
48,2
13
20
125
48,2
22
10
106
Spotøeba
(l/mth)
10,6
8,5
6,2
3,5
0,9
1,4
Poèet mth
za smìnu
4
0
0
0
4
4
poèet smìn Spotøeba PHM
(ks)
celkem (l)
20
848
0
0
0
0
20
0
10
36
1
6
1381
Tabulka spotøeby el.nergie pøi využití BT
pøíkon (kW)
poèet hodin
za smìnu
poèet smìn
Otoèný jeøáb OVJ
20
2
Kompresor JSK
7,5
4
Sváøecí stanice
2,5
2
Protláèecí stanice
7,5
6
Celkem spotøeba el. energie pro bezvýkopovou technologii:
2.4 Shrnutí výsledkù
Prostým porovnáním výpoètu teoretické
spotøeby pohonných hmot zjišśujeme sice
oèekávaný, ale svým rozdílem pøekvapivý výsledek. Spotøeba PHM pøi klasické
výkopové výstavbì je 4 x vyšší než pøi
použití víceménì zastaralé bezvýkopové
technologie. V duchu tohoto výsledku by
bylo možné zároveò konstatovat, že stejný pomìr se bude týkat i emisí CO2 do
ovzduší.
Tak jako pøi každém zveøejnìní nìjakých
porovnávacích výsledkù je možné nalézt
øadu protichùdných argumentù, kterými
lze tyto výsledky zpochybnit a napadnout
jejich vypovídací hodnotu.
Napøíklad zastánce klasické výstavby by
mohl argumentovat, že použitím ocelové
chránièky pro potrubí a ocelových rámù
50
50
50
50
spotøeba el.
energie (kWh)
2000
1500
250
2250
6000
v šachtách bylo nutné do výpoètu zahrnout i energetické náklady na jejich výrobu
v ocelárnì. Odpùrce by zas mohl namítnout, že výroba tìžkých pažících boxù a jejich pøeprava mìla též dopad na produkci
emisí.
Pøi bezvýkopové realizaci byla uvedena
odhadovaná spotøeba el. energie cca
6 000 kWh. Otázku, jakým zpùsobem zatíží jaderná elektrárna Dukovany své okolí
bìhem výroby 6 MWh, neumíme zodpovìdnì stanovit.
Pøíznivec BT by mohl pøesvìdèivì tvrdit,
že ve výpoètu nebyla uvažována eventualita, která by poèítala se zvýšenou
spotøebu pohonných hmot vyvolanou
objízdnými trasami z dùvodu úplné nebo
èásteèné uzávìry komunikace v pøípadì
realizace kanalizace v otevøeném výko-
ENVIRONMENTÁLNÍ SERVIS / ENVIRONMENTAL SERVICE
pu. Zde by se nemuselo jednat o zanedbatelné èástky.
Dále je nutné uvést, že nebyly zohlednìny
náklady resp. spotøeba pohonných hmot
pøi obnovì povrchu komunikace do pùvodního stavu. Pro srovnání rozsah ploch a zasažených povrchù v našem modelovém
pøípadì èiní u realizace v otevøené rýze
160m2 a v pøípadì protlaèování 30 m2.
Tedy více jak pomìr 5:1. Pøitom pøi realizaci otevøené rýhy v obtížných geologických
podmínkách bývá zasažení resp. poškoze-
ní výraznì vìtší jak teoreticky vypoèítaná
plocha.
3. Závìr
Nechtìl bych, aby ètenáø z èlánku nabyl
dojmu, že se tváøí jako vìdecká práce, na
které pracoval tým lidí po nìkolik týdnù.
Není to pravda. Je to jenom jednoduchá
úvaha technikù, kteøí se programovì zabývají výstavbou inženýrských sítí.
Závìrem svým zpùsobem popírám své
konstatování z úvodní èásti a touto cestou
znovu opakuji, že využití BT je nesporným
pøínosem pro ochranu životního prostøedí,
kdy srovnání spotøeby pohonných hmot je
toho dalším záøným dùkazem.
Nás èleny Èeské spoleènosti pro bezvýkopové technologie tak v prùbìhu naší další práce mùže høát vìdomí, že naše soustavná èinnost v tomto oboru se projevuje
synergickým efektem ochrany životního
prostøedí, aniž si to mnohdy uvìdomujeme. Veøejné uznání a ocenìní naší práce
v tomto smìru, ale pøíliš neoèekávejme.
R Ù Z N É / M I S C E L L A N E O U S I N F O R M AT I O N
ŽENY A BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLOGIE
Ing. Zuzana Hálová
Zhostit se úkolu napsat èlánek
o Ing. Zuzanì Hálové není jednoduché. Ve svých 27 letech se Zuzana
ponìkud vymyká bìžnému obsahu
tohoto seriálu – nelze popisovat její
mnohaleté zkušenosti v oboru, množství referenèních staveb, bohatou publikaèní èi vìdeckou èinnost. Pøesto
je zajímavým pøíkladem uplatnìní mladého èlovìka v praxi.
V roce 2009 ukonèila Ing. Zuzana Hálová
magisterské studium oboru „Vodní hospodáøství a vodní stavby“ na Stavební fakultì
ÈVUT obhajobou diplomové práce „Nekonvenèní øešení koncepce inženýrských
sítí v lokalitì Jižní mìsto“. Tato práce se
zabývala návrhem infrastruktury velikého
rozvojového území mìsta Plzeò s využitím nejrùznìjších prvkù bezvýkopových
technologií (anotace práce viz. NO-DIG
2/2010). Práce, výjimeèná svým rozsahem, všeobecným zábìrem problematiky
i zpùsobem zpracování, byla v èeském
kole soutìže CzSTT o nejlepší studentskou
práci 2009/2010 vyhlášena jako vítìzná
a podle prvních ohlasù upoutala i znaènou
pozornost odborné komise mezinárodní soutìže vyhlašované ISTT „Student or
young professional paper“,kam byla také
pøihlášena.
Jak víme, studijní specializace se od požadavkù praxe mnohdy diametrálnì liší. Zuzana Hálová nastoupila zaèátkem roku 2009
do spoleènosti Ingutis. Dvì soubìžnì probíhající stavby kolektorù na Václavském námìstí (viz. NO-DIG 4/2009) byly právì v plném proudu a v Ingutisu, který byl generálním projektantem, bylo práce víc než dost.
Tak ostrý nástup do
prvního zamìstnání
bych nikomu nepøál. Bìhem nìkolika týdnù zpracovávala tato promovaná vodaøka výkresy
tvarù železobetonových konstrukcí, spádových vrstev, návrhy
ocelových konstrukcí
v kolektoru, prostorového vedení sítí
a aktivnì se zapojila
do øešení problémù,
skuteèných, i neskuteèných, které jsme
jako autorský dozor
museli na stavbì øešit. Zkrátka realita
na hony vzdálená
od náplnì studijního
oboru „vodní stavby“. Zorientovat se
ve zmìti èasto neúplných a nìkdy až
protichùdných podkladù,
vyhodnotit
situaci a navrhnout
øešení (vìtšinou ve
velmi krátkém èase) Ing. Zuzana Hálová
– s touto denní praxí
zápasí i zkušený projektant a tahle èerstvá absolventka zvládala pro ni zcela nové
problémy s pøehledem, dokázala je øešit
samostatnì a dobøe (což je tøeba zdùraznit) i ve velmi vypjatých termínech. Ve výsledku byla Zuzana Hálová jedním z tìch
lidí v týmu kolegù, kteøí dovedli stavbu do
úspìšného zakonèení.
Dnešní stavební praxe nás èasto staví pøed
zcela nové, obtížné úkoly. Budeme-li se
umìt s nimi vyrovnat tak, jako kolegynì
Zuzana, uspìjeme i v této ponìkud pøekotné dobì.
Ing. Libor Zapletal
Ingutis, spol. s r.o
.
29
NO DIG 16 / 4
R Ù Z N É / M I S C E L L A N E O U S I N F O R M AT I O N
CO JEŠTÌ NEVÍTE O JEŠTÌDU
Byl logem naší 15. konference NO-DIG
2010 Liberec, ale hlavnì je dominantou libereckého regionu.
20. záøí 2005 byla stavba televizního vysilaèe a hotelu prohlášena národní kulturní
památkou Èeské republiky.
Hotel a televizní vysílaè na vrcholku Ještìdu je pozoruhodná stavba ve tvaru rotaèního hyperboloidu. Byla realizována v 60.
letech 20. století. Jejím autorem byl architekt Karel Hubáèek, který za ni získal
od Mezinárodní unie architektù prestižní
PERRETOVU CENU.
CENU
Po požáru pøedchozího horského hotelu
(31. ledna 1963) a posléze také bývalé
Rohanovy chaty bylo rozhodnuto postavit
na vrcholu Ještìdu dvojici nových budov
– jednu jako hotel a druhou jako televizní
vysílaè. Vítìzem architektonické soutìže
se však stal návrh na postavení budovy jediné, sloužící obìma úèelùm. Tento projekt
vypracoval liberecký SIAL s autorským kolektivem
Karel HUBÁÈEK – architektura
va Zapadlíka. Souèasnì byla rekonstruována lanová dráha od Horního Hanychova.
V sedle Èerného vrchu byla vybudována
horská chata Ještìdka. Krátce po svém
dokonèení zažila stavba dramatické chvíle kvùli silnému proudìní vzduchu, které
zpùsobovalo nebezpeèné kmitání horní
èásti konstrukce. Problém byl vyøešen dodateèným umístìním závaží v ose stavby
s návaznými tlumièi kmitù.
V roce 1969 získal projekt Perretovu cenu,
kterou udìluje 1x za rok Mezinárodní unie
architektù za nejzdaøilejší architektonické
dílo z celosvìtového výbìru za uplynulý
rok. Ta zdùvodnila udìlení ceny tím, jak
stavba zapadá do krajiny a jak byl sladìn
tvar budovy a její funkce.
Z politických dùvodù však nebylo architektovi Hubáèkovi umožnìno si cenu v Buenos Aires osobnì pøevzít. Nedostal výjezdní doložku, protože veøejnì prohlásil,
že okupanti z roku 1968 u nás nemají co
dìlat. I tak se dokázal stát „postarat“ o naši
vynikající osobnost svìtového kalibru.
Ing. Stanislav Drábek
Zdenìk PATRMAN – statika
Otakar BINAR – interiér
Základní kámen byl položen 30. èervence
1966. Výstavbu provádìl n. p. Pozemní
stavby pod vedením Otto Frimla a Jarosla-
(Omlouvám se váženým ètenáøùm za
trochu imperativní závìr, který vyplývá
z toho, že jsem pana architekta Hubáèka
osobnì znal).
VŠEM ÈLENÙM CzSTT
- pokraèování putovní výstavy Progresivní technologie ve stavebnictví v roce 2011
Vážení èlenové CzSTT,
výstava Progresivní technologie ve stavebnictví mìla pozitivní ohlas, a proto jsme se
rozhodli i nadále pokraèovat. Nejbližší akce
se uskuteèní na Stavební fakultì v Bratislavì v termínu na pøelomu února a bøezna. Informace o termínu bude ještì upøesnìna.
Pokud máte zájem se k výstavì pøipojit, staèí jednoduše zaslat poster (plakát) o rozmìru 80 *100 cm s vámi používanou bezvýkopovou technologií na adresu sekretariátu
CzSTT (Bezová 1658/1, 147 14 Praha 4).
Smyslem výstavy je prezentace bezvýkopových technologií pro studenty a žáky
støedních škol.
Ing. Lucie Nenadálová,
sekretariát CzSTT
SOUTÌŽ
o nejlepší evropský projekt
pro mladé inženýry a inženýrky
Nadace profesora Joachima Lenze vypisuje soutìž o nejlepší evropský projekt, který je spojen s tématy voda nebo
energie. Nejlepší projekt bude ocenìn
finanèní odmìnou 10 000 Eur.
NO DIG 16 / 4
30
Podmínky: Struèný popis projektu
v nìmeckém jazyce v rozsahu 2 stran
A4 – termín odevzdání do 30. 9. 2011.
Z tìchto projektù budou vybráni uchazeèi, kteøí postoupí do dalšího kola, termín
odevzdání plné verze projektu je 31. 12.
2011. Projekt musí být orientovaný do
praxe, nesmí být starší 5 let a musí být
vytvoøený mladými inženýry.
Udílení ceny probìhne v roce 2012.
Smyslem projektu je upevnìní vztahù
mezi Nìmeckem a evropskými sousedy
s podpoøením kulturní, jazykové rozmanitosti a posílení demokratických vztahù.
Bližší a podrobné podmínky v sekretariátu
nebo www.stiftung-prof-lenz.de
R Ù Z N É / M I S C E L L A N E O U S I N F O R M AT I O N
GOLFOVÝ TURNAJ V LIBERCI
slovo konkurent mùže v našem oboru být
už na pøíštím projektu zamìnìno za slovo
„partner“ èi „podzhotovitel“. Lidé si chtìjí popovídat o spoleèných problémech,
chystaných zakázkách i technických øešeních a chtìjí, aby tento spoleènì strávený
èas byl pøíjemný. Proto se domnívám, že
pro naše konference bude vždy charakteristická snaha o pohodovou atmosféru.
K té mùže pøispìt i golf. Ve vìtšinì firem
dnes alespoò nìjací golfisté jsou. Spousta
dalších lidí o tom pøemýšlí nebo to jen tak
zkouší. Golf je pøíležitostí dostat na konferenci prvek hravosti, soutìžení, sportovního zápolení, oddychu v krásné pøírodì
a pøitom má tu kouzelnou schopnost, že
soutìžit spolu díky „handicapùm“ mohou
i zaèáteèníci s pokroèilými. Golf také dokáže pøilákat sponzory, svést dohromady lidi,
kteøí by se tøeba jinak nepotkali, a pøitom si
mohou najít zajímavé obchodní pøíležitosti.
Takový byl i turnaj v Liberci. Konal se na
2. roèník golfového turnaje NO DIG
Není to sice žádná velká tradice, a už vùbec to není nìjaká povinnost èi nutnost,
ale golfový turnaj se letos v rámci národní konference NO DIG konal už potøetí.
Pøedtím to bylo v roce 2006 v Litomìøiccích a loni v Beskydech a vždy se jednalo
o den pøedcházející dnu zahajovacímu.
Golfový turnaj jako širší souèást konference není nièím úplnì výjimeèným – ani
u nás ani ve svìtì – ale urèitì to není úplnì standardní záležitost.
nášející èi diskutující. Existují konference
až pøehnanì vìdecké, kde se úèastníci
ohromují znalostmi, konference konfrontaèní, kde se diskutující nekoneènì utápìjí
v pùtkách a kritikách i konference technokratické, kde jde hlavnì o to, pøedvést
nablýskané dokonalosti. Domnívám se, že
náš obor je ze všeho nejvíc o pøedávání
zkušeností z konkrétních projektù v konkrétních podmínkách. To se dá zvládnout
nejen na pøednáškách a presentacích, ale
také v zákulisí, u kávy èi sklenky piva.
Lidé, kteøí vìtšinu roku musí zvládat nelehké situace na stavbách se najednou potkají
v pøíjemném prostøedí se svými kolegy, investory, projektanty i konkurenty. Ostatnì
Cenu celkové vítìzce Mgr. Janì Pavlíèkové
pøedal Ing. Bohdan Soukup GØ SèVK
Pøesto byla odezva na všechny tøi zmínìné
turnaje jednoznaènì pozitivní – a to nejen
mezi golfisty – a vesmìs všichni oèekávají
podobný prùbìh i do budoucnosti. Pokusím
se vysvìtlit svùj názor, proè tomu tak je.
Konference poøádané zájmovými èi profesními organizacemi si po nìjaké dobì vytvoøí svùj nezamìnitelný charakter. Ten nejde
nadiktovat zvenku, vytvoøí se „sám“, vytvoøí
jej vlastnì odspoda sami úèastníci, pøed-
Pohár pro vítìze
Ing. Dalimil Kotas, vítìz kategorie 0-18
známém høišti Ypsilon, které rozhodnì
nepatøí k tìm lehèím. Navíc celý den pršelo a foukal nepøíjemný vítr. Nicménì nic
z toho nemohlo pokazit výteènou atmosféru, která u tohoto sportovního klání panovala. Velkou zásluhu má na tom i personál
krásné „vzdušné“ restaurace v golfovém
centru, který jednak uchystal pohoštìní
v cíli, a jednak i rozvážel teplé nápoje po
høišti. Bylo to nutné, vždyś obejití osmnácti
jamkového høištì trvalo úèastníkùm zhruba
pìt hodin. Sluší se také dodat, že sponzorem pohoštìní byla, tak jako loni firma Iseki
– dodavatel mikrotunelovacích systémù.
Další sponzoøi se postarali o hodnotné
ceny, kterých bylo rozdáno celkem 15.
Seznam vítìzù je uveden na jiném místì,
nicménì, vzhledem k podmínkám lze øíci,
že vítìzi byli všichni, kteøí turnaj dokonèili.
Ing. Karel Franczyk, Ph.D.
31
NO DIG 16 / 4
R Ù Z N É / M I S C E L L A N E O U S I N F O R M AT I O N
ZA ING. FRANTIŠKEM NEDBALEM, CSc.
P okaždé, když otevøu obálku a v ní se
nachází zpráva o úmrtí, neubráním se
pocitu jakési køivdy: „ Proè právì tento
èlovìk odešel, proè musel odejít, když
jsme mìli ještì mnoho spoleèných
plánù.“
Pana ing. Františka Nedbala, CSc. jsem
znal jako kolegu, kamaráda a jako blízkého spolupracovníka témìø 40 let. Byl to
velice vzdìlaný a inteligentní èlovìk, který
se ve svém oboru stále uèil. Jeho doménou pùsobnosti byla chemie a její aplikace ve stavebnictví. Ano, František byl inženýr chemik. Svou odbornou dráhu zaèal
v chemièce v Ústí nad Labem. Nìco ho
však stále táhlo ke stavaøinì a tak se dostal do tehdejšího státního podniku VODNÍ STAVBY, se kterým spojil celou svoji
odbornou kariéru. Stavby jsou vlastnì výsledkem chemických procesù, od hydratace pøi tuhnutí betonu až po protikorozní
nátìry konstrukcí vystavených extrémním
vlivùm. Když se zaènou dìlat injektáže
a tìsnící vrty pak má chemie rozhodující
vliv na to, bude-li výsledek správný.
Každý z nás si teprve uvìdomí, kolikrát se
chemie na stavbách používá, až když prosakuje voda do tunelu, nebo do sklepa.
Pak nemáme jiné øešení než povolat odborníka „fachmana“, který poradí. Právì
takovým vynikajícím pomocníkem a rádcem byl Ing. Nedbal. Od pøehrad, jezù
a vodovodních øadù až po stavbu Pražského metra a jaderné elektrárny v Temelínì
se nezapomenutelným zpùsobem podílel
na øešení problémù, které by se bez chemie nedaly zvládnout.
Kromì toho byl inženýr Nedbal perfektním
nìmèináøem. Pøekladatelem „par excelence“ se znalostí odborné terminologie nejen
z problematiky staveb a chemie, ale snad
pro všechny obory lidské èinnosti. Proto
byl vyhledávaným tlumoèníkem i poradcem pøi uzavírání smluv a pøi jednáních se
zahranièními partnery z nìmecky mluvících
zemí. Byl autorem mnoha publikací, odborných èlánkù, pøednášek. Vlastnil autorská
osvìdèení k nìkolika vynálezùm.
Po vzniku CzSTT byl naším èlenem. Svoje
odborné a jazykové znalosti nám poskyto-
val i jako dùchodce. Informaèní stánky na
mnoha zahranièních konferencích s pøehledem obsluhoval, neboś i problematiku
bezvýkopových technologií výbornì znal.
Byl to poctivý a skromný èlovìk, kamarád
a pøítel, který miloval svoji manželku a celou svoji velikou rodinu.
Èest jeho památce.
Ing. Stanislav Drábek,
pøedseda CzSTT
VŠEM ÈLENÙM CzSTT
Vážení èlenové CzSTT,
v polovinì loòského roku zrušil poskytovatel e-mailových služeb firma Volný doménu czn.cz, èímž zanikla øadu let námi používaná
druhá adresa [email protected] Zaregistrovali jsme novou adresu [email protected], jejíž doménu v rámci letošní reorganizace firma
Volný opìt zrušila. Mrzuté na celé záležitosti je, že odesilatel e-mailu s tìmito adresami se v nìkterých pøípadech o jeho nedoruèení
nedozví.
Nezbývá než se za tuto, námi nezavinìnou mrzutou záležitost našim èlenùm omluvit a požádat, aby do svých adresáøù zanesli následující adresy pro spojení se sekretariátem CzSTT:
[email protected]
[email protected]
Adresu [email protected] používáme od vzniku naší spoleènosti a naštìstí nedoznala zmìn.
Za sekretariát CzSTT
Ing. Jiøí Kubálek, CSc.
Inzerce ve Zpravodaji NO DIG
CzSTT informuje své èleny o možnosti umístìní inzerce ve Zpravodaji NO DIG.
Cena inzerce: celobarevná strana A4 5000,- Kè
celobarevná polovina strany A4 3000,- Kè
Pøedsednictvo a Redakèní rada Zpravodaje NO DIG
NO DIG 16 / 4
32
ATI IOONN
RRÙÙZZNNÉÉ // MMI ISSCCEELLLLAANNEEOOUUSS I INNFFOORRMMAT
KALENDÁŘ NO DIG 2011 - 2012 /
NO DIG CALENDAR
Kdy
Leden
Akce poøádáné ve svìtì /
World Even
Akce poøádané v Èeské republice /
Events Organised in the Czech Republic
17.-19.1.2011 UDERGROUND INFRASTRUCTURE MIDDLE EAST 2011,
Kingdom of Bahrain, Gulf International
Convention Center, The Gulf Hotel Bahrain,
Kingdom of Bahrain,
www.infrastructure-me.com
18.-20.1.2011 Utilitity Construction EXPO
2011, Las Croabas, Puerto Rico, NUCA
www.nuca.com
22. -23. 2. 2011 17. konference Plasty 2011 Praha,
OREA Hotel Pyramida
poøadatel GAS s.r.o, tel. 241 049 709
24. -27.2.2011 AQUASET
6. Mezinárodní veletrh bazénù, saun,
koupelen, sanitární techniky a úpravy vody
Únor
Bøezen
27.-31.3.2011
NASTT’s 2011 No-Dig Show, Gaylord
National Hotel and Convention Center, Washington, D.C. www.nodigshow.com
Duben
Kvìten
2.-16.4 2011 STAVEBNÍ VELETRHY BRNO
www.bvv.cz
2. - 5. 5. 2011
INTERNATIONAL NO-DIG 2011
BERLIN, GERMANY www.istt.com
2. - 5. 5. 2011
WASSER BERLIN
www.wasser-berlin.com
Záøí
Trenchless Technologies Symposium ACODAL Congress
13. September 2011
Santa Marta, Colombia www.ictis.org
Øíjen
3.-6.10.2011 No dig down under Brisbane
www.astt.com.au
24. 5. - 26. 5. 2011
WATENVI 2011
Mezinárodní vodohospodáøský
VODOVODY – KANALIZACE 2011
16. mezinárodní vodohospodáøská výstava
Brno – Výstavištì
www.bvv.cz
13. -14. 9. 2011
16. KONFERENCE O BEZVÝKOPOVÝCH TECHNOLOGIÍCH
Mìlník, hotel Ludmila
www.czstt.cz
10-11.10.2011
TRENCHLESS MIDDLE EAST 2011
Dubai, Jumeirah Beach Conference and
Exhition Centre
2012
TRENCHLESS ASIA 2012 (bude upøesnìno)
33
33
33
3
NO DIG 16 / 4
R Ù Z N É / M I S C E L L A N E O U S I N F O R M AT I O N
ÈESTNÍ ÈLENOVÉ ÈESKÉ SPOLEÈNOSTI
PRO BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLOGIE
HONOURABLE MEMBERS OF CZECH SOCIETY FOR
TRENCHLESS TECHNOLOGY
Dipl.-Ing. Rolf BIELECKI, Ph.D., WSDTI, EFUC,
Universität Hamburg, FB Informatik AB TIS/WSDTI, Vogt-KoelinStr. 30, D-22527 HAMBURG, SRN
E-mail: [email protected] http://www.efuc.org
Ing. Oldøich Kùra, U Vodárny 7, 616 00 Brno – Žabovøesky
E-mail: [email protected]
KOLEKTIVNÍ ÈLENOVÉ ÈESKÉ SPOLEÈNOSTI
PRO BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLOGIE
CORPORATE MEMBERS OF CZECH SOCIETY FOR
TRENCHLESS TECHNOLOGY
BMH spol. s r.o., Ondøejova 592/131, 779 00 OLOMOUC
E-mail: [email protected] http://www.bmh.cz
BRNÌNSKÉ VODÁRNY A KANALIZACE a.s., Hybešova
254/16, 657 33 BRNO
E-mail: [email protected] http://www.bvk.cz
BROCHIER s.r.o., Ukrajinská 2, 101 00 PRAHA 10
E-mail: [email protected] http://www.brochier.cz
GREEN GAS DPB, a.s., Rudé armády 637, 739 21 PASKOV
E-mail: [email protected]; [email protected] http://www.dpb.cz
HERÈÍK A KØÍŽ s.r.o., Živcových 251/20, 155 00 PRAHA 5
E-mail: [email protected] http://www.hercikakriz.cz
HERMES TECHNOLOGIE s.r.o., Na Groši 1344/5a,
102 00 PRAHA 10
E-mail: [email protected]
http://www.hermes-technologie.cz
HOBAS CZ spol. s r.o.,
Za Olšávkou 391, 686 01 UHERSKÉ HRADIŠTÌ
E-mail: [email protected] http://www.hobas.com
IMOS group s.r.o., 763 02 ZLÍN, Teèovice 353
E-mail: [email protected]; [email protected] http://www.imos.cz
INGUTIS s.r.o., Thákurova 7, 166 29 PRAHA 6
E-mail: [email protected] http://www.ingutis.cz
INSET s.r.o., Novákových 6, 180 00 PRAHA 8
E-mail: [email protected]; [email protected];
http://www.inset.com
INSITUFORM s.r.o., Soukenné nám. 157/8, 460 01 LIBEREC
E-mail: [email protected] http://www.insituform.cz
ÈERMÁK A HRACHOVEC a.s.,
Smíchovská 31, 155 00 PRAHA – ØEPORYJE
E-mail: [email protected] http://www.cerhra.cz
ÈIPOS spol. s r.o., Miletínská 376, 373 72 LIŠOV
E-mail:[email protected] http://www.cipos.cz
ÈKV PRAHA s.r.o., Ke Kablu 289, 100 35 PRAHA 10
E-mail: [email protected] http://www.ckvpraha.cz
DORG spol. s r.o. U Zahradnictví 123, 790 81 ÈESKÁ VES
E-mail: [email protected] http://www.dorg.cz
Duktus litinové systémy s.r.o., Košśálkova 1527, 266 01 BEROUN
E-mail: [email protected]; [email protected];
http://www.duktus.cz
Eiffage Construction Èeská republika s.r.o.,
Francouuzská 6167, 708 00 OSTRAVA-Poruba
E-mail: eiffage@. eiffage cz http://www.eccr.cz
EUROVIA CS, a.s. odštìpný závod oblast Èechy západ,
závod ÚSTÍ nad Labem, U Dálnice 261, 403 36 CHLUMEC
E-mail: [email protected] http://www.eurovia.cz
EUTIT s.r.o., Stará Voda 196, 353 01 MARIÁNSKÉ LÁZNÌ
E-mail: [email protected] http://www.eutit.cz
GEREX LIBEREC, s.r.o., Krokova 293/4, 460 07 LIBEREC 7
E-mail: [email protected] http://www.gerex.cz
GERODUR CZECH, s.r.o.,
Sezemická 2757/2, 193 00 Praha 9 - Horní Poèernice
E-mail: [email protected] http://www.gerodur.cz
NO DIG 16 / 4
34
INTERGLOBAL DUO s.r.o.,
Oøešská 939/55, 155 00 PRAHA 5 - Øeporyje
E-mail: [email protected]
http://www.interglobal.cz
KBO s.r.o., Na Bídnici 1512, 412 01 LITOMÌØICE
E-mail: [email protected] http://www.kbo.cz
KERAMO STEINZEUG s.r.o.,
Husova 21, 370 05 ÈESKÉ BUDÌJOVICE
E-mail: [email protected]
http://www.keramo-kamenina.cz
KO - KA s.r.o., Thákurova 7, 166 29 PRAHA 6
E-mail: [email protected] http://www.ko-ka.cz
R Ù Z N É / M I S C E L L A N E O U S I N F O R M AT I O N
KOLEKTORY PRAHA, a.s., Pešlova 341/3, 190 00 PRAHA 9
E-mail: [email protected] http://www.kolektory.cz
LBtech a.s., Moravská 786, 570 01 LITOMYŠL
E-mail: [email protected] http://www.lbtech.cz
METROSTAV a.s., Koželužská 5/2246, 180 00 PRAHA 8
E-mail: [email protected] http://www.metrostav.cz
MICHLOVSKÝ - protlaky, a.s., Salaš 99, 763 51 ZLÍN
E-mail: [email protected] http://www.michlovsky.cz
RABMER-sanace potrubí, spol. s r.o.,
Rašínova 422, 392 01 SOBÌSLAV
E-mail: [email protected] http://www.rabmer.cz
REKONSTRUKCE POTRUBÍ - REPO, a.s.,
K Roztokùm 34/321, 165 01 PRAHA 6
E-mail: [email protected] http://www.repopraha.eu
REVAK, s. r.o., Horní Dubina 276/10, 412 01 LITOMÌØICE
E-mail: [email protected] http://www.revak.eu
MT a.s., Mostkovice 529, 798 02 Mostkovice
E-mail: [email protected] http://www.mtas.cz
SEBAK, spol. s r.o., Kudrnova 27, 620 00 BRNO
E-mail: [email protected] http://www.sebak.cz
OCHS PLZEÒ vrtná technologie s.r.o.,
Samaritská 165/01, 301 00 PLZEÒ - Doudlevce
E-mail: [email protected] http://www.ochs.cz
Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.,
28. øíjna 169, 709 45 OSTRAVA
E-mail: [email protected] http://www.smvak.cz
OHL ŽS, a.s., závod PS,
Burešova 938/17, 660 02 BRNO - støed
E-mail: [email protected] [email protected]
http://www.ohlzs.cz
Skanska, a.s., závod 02,
Líbalova 1/2348, 149 00 PRAHA 4 - Chodov
E-mail: [email protected] http://www.skanska.cz
Petr Maršálek, provádìní staveb,
V Námìrkách 17, 547 01 NÁCHOD
E-mail: [email protected] http://www.marsaleknachod.cz
POLYTEX COMPOSITE, s.r.o.,
Závodní 540, 735 06 KARVINÁ - Nové Mìsto
E-mail:[email protected]; [email protected];
http://www.polytex.cz
PÕYRY Environment, a.s., Botanická 834/56, 602 00 BRNO
E-mail: [email protected] http://www.aquatis.cz
STAVOREAL BRNO spol. s r.o.,
Tovární 850/11b643 00 Brno - Chrtice
E-mail: [email protected] http://www.stavoreal.cz
SUBTERRA a.s., Bezová 1658, 147 14 PRAHA 4
E-mail: [email protected] http://www.subterra.cz
TALPA - RPF, s.r.o.,
Holvekova 36, 718 00 OSTRAVA – KUNÈIÈKY
E-mail: [email protected]; [email protected]
http://www.talparpf.cz
TRANSTECHNIK CS spol. s r.o.,
Prùbìžná 90, 100 00 P R A H A 10
E-mail: [email protected] [email protected]
http://www.transtechnikcs.cz
VARIS, spol. s r.o., Podolská 15, 140 00 PRAHA 4
E-mail: [email protected] http://www.varis.cz
VEGI s.r.o., Obvodová 3469, 767 01 KROMÌØÍŽ
E-mail: [email protected] http://www.vegi-km.com
VODOHOSPODÁØSKÉ STAVBY, spol. s r.o.
Køižíkova 2393, 415 01 TEPLICE
E-mail: [email protected]; [email protected] http://www.vhs.cz
VODOVODY A KANALIZACE Jablonné nad Orlicí, a.s.
Slezská 350, 561 64 JABLONNÉ nad Orlicí
E-mail: [email protected] http://www.vak.cz
PRAŽSKÁ VODOHOSPODÁØSKÁ SPOLEÈNOST a.s.,
Žatecká 110/2, 110 00 PRAHA 1
E-mail: [email protected] http://www.pvs.cz
WOMBAT s.r.o., Bøezinova 759/23, 616 00 BRNO
E-mail: [email protected] http://www.wombat.cz
PRAŽSKÉ VODOVODY A KANALIZACE a.s.,
Paøížská 67/11, 112 65 PRAHA 1
E-mail: [email protected] http://www.pvk.cz
ZEPRIS s.r.o., Mezi Vodami 27, 143 20 PRAHA 4
E-mail: [email protected] [email protected];
http://www.zepris.cz
Pøemysl Veselý, stavební a inženýrská èinnost s.r.o.,
Bzenecká 18a, 628 00 BRNO
E-mail: [email protected] http://www.premyslvesely.cz
35
NO DIG 16 / 4
R Ù Z N É / M I S C E L L A N E O U S I N F O R M AT I O N
INDIVIDUÁLNÍ ÈLENOVÉ ÈESKÉ SPOLEÈNOSTI
PRO BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLOGIE
INDIVIDUAL MEMBERS OF CZECH SOCIETY
FOR TRENCHLESS TECHNOLOGY
Balcárek Petr, Michlovský-protlaky, a.s.,
Salaš 99, 763 51 ZLÍN
E-mail:[email protected]
Drábek Stanislav Ing., Gonèarenkova 30, 14700 PRAHA 4
E-mail: [email protected]
Esterková Monika Ing., Bachova 20, 149 00 PRAHA 4
E-mail: [email protected]
Franczyk Karel Ing. PhD., AGD ISEKI,
Jarkovská 20, 724 00 OSTRAVA
E-mail: [email protected]
Herel Petr Ing., HEREL s.r.o., Jiráskova 27, 602 00 BRNO
E-mail: [email protected] http://www.herel.cz
Karous Miloš prof. RNDr. DrSc., GEONIKA s.r.o.,
Svatoplukova 15, 128 00 PRAHA 2
E-mail: [email protected] http://www.geonika.com
Kotas Dalimil Ing., AQUECON s.r.o.,
Masarykova 125/368, 400 01 Ústí nad Labem
E-mail: [email protected]; [email protected]
http://www.aquecon.com
Šrytr Petr, doc. Ing. CSc., ÈVUT FSv,
Thákurova 7, 166 29 PRAHA 6
E-mail: [email protected]
Tuzar Jindøich Ing., PSK Tuzar s.r.o.,
Ostrovského 11, 150 00 PRAHA 5
E-mail: [email protected]; [email protected]
Weisskopf Milan Ing.,
Èernokostelecká, 2197/51,100 00 PRAHA 10
E-mail: [email protected]
Zima Jiøí Ing., Do Kopeèku 3/159, 400 03 ÚSTÍ nad Labem
E-mail: [email protected]
PØIDRUŽENÍ ÈLENOVÉ CzSTT
Hradil Zdenìk Ing., GEOPROSPER Praha,
Soukenická 27, 110 00 PRAHA 1
E-mail: [email protected]
Horáèek Ludvík Ing.,
Pod tratí 2, 792 01 BRUNTÁL
Janoušek František Ing., Korandova 235/4
147 00 PRAHA 4 - Hodkovièky
Karásek Vojtìch Ing., Pražské vodovody a kanalizace a.s.,
Hradecká 1, 130 00 PRAHA 3
E-mail: [email protected]
Kožený Petr, firma KOŽENÝ,
Strouhalova 2728, 272 00 KLADNO
März Jiøí Ing., Kolová 207, 362 14 KOLOVÁ u Karlových Varù
E-mail: [email protected]
Mutina Jiøí, Rùžièkova 10, 690 02 BØECLAV
E-mail: [email protected]; [email protected];
http://www.bdcmorava.cz
Plicka Tomáš Ing., MC-Bauchemie s.r.o.,
Divize Protection Technologies, Prùmyslová zóna
Sever, Skandinávská 990, 267 53 ŽEBRÁK
E-mail: [email protected];
http://pt.mc-bauchemie.cz
Raclavský Jaroslav Ing., PhD.,
Mládežnická 8/3, 690 02 BØECLAV
E-mail: [email protected]; [email protected]
Køíž Vojtìch Ing., Martin Roubal Rock Solid Group Pty. Ltd.
Parléøova 19, 169 00 Praha
E-mail: [email protected];
http://www.rocksolidgroup.com.au
Synáèková Marcela Ing., CSc., ÈVUT FSv,
Thákurova 7, 166 29 PRAHA 6
E-mail: [email protected]
NO DIG 16 / 4
Svoboda Pavel, doc. Ing. CSc., Thákurova 7, 166 29 PRAHA 6,
E-mail: pavel.svoboda@fsv.cvut.cz
36
Klimeš Vìroslav Ing.,
Kollárova 719, 664 51 ŠLAPANICE U BRNA
Krovoza Oldøich, Štorkánova 2804, 150 00 PRAHA 5
Kubálek Jiøí Ing. CSc., Jugoslávská 12, 120 00 PRAHA 2
E-mail: office@czstt.cz
Krèík Marián Dipl.Ing.,
Hornoulická 37, 972 01 BOJNICE, Slovensko
E-mail: krcikhm@mail.t-com.sk
Krovoza Oldøich,
Štorkánova 2804, 150 00 PRAHA 5
Nedbal Frant. Ing. CSc.,
Píškova 1947, 155 00 PRAHA 5
Nenadálová Lucie, Ing.,
V Rovinách 93, 140 00 Praha 4 - Podolí
E-mail: lucie.nenadalova@fsv.cvut.cz
Pytl Vladimír Ing.,
Podjavorinské 1603, 140 00 PRAHA 4
Raclavský Jaroslav Ing.,
Aut. Ing., Mládežnická 8/1, 690 02 BØECLAV
E-mail: raclavsky@telecom.cz
Vávrová Jaroslava Ing.,
Na Vlèovce 2040/2b 160 00 PRAHA 6
28. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE
A VÝSTAVA
8. - 10. 11. 2010
S ING A P O R E
Merlion
Otevøení výstavy
Stánek CzSTT
Gala dinner
15. KONFERENCE
O BEZVÝKOPOVÝCH TECHNOLOGIÍCH
LIBEREC 2010
14 . – 15 . Z Á Ř Í 2 0 10
Seznámení s problematikou bezvýkopových
technologií a představení související výstavy
Toto èíslo sponzoruje firma
Download

ročník 16 4/2010 ročník 16 4/2010