BIOLOGIE
Rostlinná pletiva
V rámci laboratorního cvičení se studenti
seznámí s několika typy rostlinných
pletiv. Rostlinná pletiva jsou dělena
podle různých hledisek, zde se zaměříme
na rozlišení pletiv podle tloušťky
buněčné stěny.
Gymnázium Frýdlant, Mládeže 884, příspěvková organizace
autor: Ing. Věra Přikrylová, Ph.D.
BIOLOGIE
Obsah
Obsah . . . 2
Úvod . . . 3
Cíle . . . 3
Teoretická příprava (teoretický úvod) . . . 4
Motivace studentů . . . 4
Doporučený postup řešení . . . 4
Teoretická příprava úlohy . . . 5
Materiály pro studenty . . . 5
Záznam dat . . . 5
Analýza dat . . . 5
Syntéza a závěr . . . 5
Hodnocení . . . 5
Internetové odkazy a další rozšiřující informační zdroje . . . 5
Pracovní návod . . . 6
Zadání úlohy . . . 6
Pomůcky . . . 6
Teoretický úvod . . . 6
Bezpečnost práce . . . 6
Příprava úlohy (praktická příprava) . . . 6
Postup práce . . . 7
Pracovní list (řešená učitelská varianta) . . . 9
Úkoly . . . 9
1. Slovníček pojmů . . . 9
2. Vypracování . . . 9
3. Doplňující otázky: . . . 11
4. Závěr . . . 11
Pracovní list (žákovská varianta) . . . 12
Úkoly . . . 12
1. Slovníček pojmů . . . 12
2. Vypracování . . . 13
3. Doplňující otázky: . . . 14
4. Závěr . . . 15
3
Cíle
Studenti by měli zvládnout:
•Připravit mikroskopický preparát ze zadaných částí rostlin
•Správně manipulovat s mikroskopem, použít odpovídající zvětšení
•Zakreslit pozorované preparáty a vhodně popsat
•Určit, o jaký typ pletiva se jedná (na základě teoretických znalostí)
Materiály pro učitele
Časová náročnost
Dvě hodiny (2 × 45 min).
Čas včetně přípravy, úvodní diskuze
a vyhodnocení výsledků skupin se
závěrečnou diskuzí.
V rámci laboratorního cvičení se studenti seznámí s několika typy rostlinných pletiv. Rostlinná pletiva jsou dělena podle různých hledisek, zde
se zaměříme na rozlišení pletiv podle tloušťky buněčné stěny. V tomto
pojetí rozlišujeme tyto typy rostlinného pletiva: parenchym (mezi parenchymatická pletiva bývá řazen i aerenchym), sklerenchym a kolenchym. Studenti si sami vyzkouší připravit mikroskopické preparáty z vybraných
částí rostlin, u kterých je daný typ pletiva dobře rozpoznatelný a na základě teoretických znalostí vyvodí, o který typ pletiva se v konkrétních
případech jedná.
Rostlinná pletiva
Tip
Lze použít i jiné druhy rostlinného
materiálu – např. pro pozorování
aerenchymu (šáchor), sklerenchymu (skořápka ořechu), atd.
Aby byly jednotlivé typy pletiv
dobře rozpoznatelné, je potřeba
vytvořit co nejtenčí řezy rostlinným
materiálem. Je vhodné studenty
upozornit, ať si zkusí provést řezů
více a vyberou ten nejvhodnější
(nejtenčí).
Je vhodné začít preparátem ze
stonku sítiny, buňky jsou zde snadno rozpoznatelné a pro studenty
dobře zakreslitelné.
Pro časovou úsporu by bylo možné
nahradit část preparátů preparáty
trvalými, pokud jsou k dispozici.
Úvod
biologie
Zařazení do výuky
Mikroskopování rostlinných pletiv
je vhodné zařadit v rámci učiva
o stavbě rostlinného těla po probrání kapitoly o rostlinných pletivech, kdy žáci budou mít možnost prakticky vidět, jak vypadají
rostlinná pletiva a sami si připravit
z vybraných rostlin mikroskopické
preparáty k jejich pozorování. Tato
praktická ukázka by měla přispět
k propojení teoretických informací
získaných v hodinách a jejich prohloubení.
4
Praktické provedení
K pozorování jednotlivých druhů pletiv využijeme uvedené vzorky z rostlin. Vybrány byly běžně dostupné rostlinné materiály, ve kterých lze tato
pletiva dobře pozorovat a také příprava preparátů je poměrně snadná.
Z jednotlivých vzorků částí rostlin si studenti připraví podle pracovního
návodu mikroskopické preparáty.
Motivace studentů
Zeptáme se studentů, jak si myslí, že se budou lišit stavbou buňky z dužiny hrušky a ze skořápky ořechu. Budou stejné, nebo se budou něčím
odlišovat a případně čím?
Poukážeme na vztah mezi charakterem pletiva a jeho funkcí.
Dáme studentům na výběr z rostlinného materiálu, který budou mikroskopovat, a vyzveme je, ať zkusí sami navrhnout, jaký typ pletiva kde očekávají a proč.
Doporučený postup řešení
1.Studenti se rozdělí do dvou až tříčlenných pracovních skupin.
2.Každá pracovní skupina dostane „Pracovní návod“ a každý student
obdrží „Pracovní list“, kam si bude zaznamenávat výsledky pozorování. Studenti si nejprve přečtou návod, případně vypracují slovníček
pojmů (pokud nebyl součástí domácí přípravy) a teprve potom začnou s přípravou vlastní laboratorní práce.
3.Je vhodné rozdělit práci ve skupině tak, aby si každý student vyzkoušel sám připravit alespoň jeden preparát.
Materiály pro učitele
•Vzorky rostlinného materiálu (část větvičky bezu černého
(Sambucus nigra) s dření, čerstvý
stonek hluchavky (Lamium), stonek sítiny (Juncus), malvice hrušně obecné (Pyrus communis)
•Mikroskop
•Podložní a krycí sklíčka
•Preparační jehla
•Žiletka
•Kapátko, nebo skleněná tyčinka
•Destilovaná voda
•Pracovní návod
•Pracovní list
•Ochranné pracovní pomůcky
Tělo všech cévnatých rostlin je tvořeno soubory buněk stejného tvaru
a stavby, které jsou přizpůsobeny k plnění určité funkce. Tyto soubory buněk nazýváme rostlinná pletiva. Lze je dělit podle různých kritérií: podle
způsobu vzniku (pravá a nepravá), podle schopnosti dělení (dělivá a trvalá), podle tvaru buněk a tloustnutí buněčných stěn (parenchym, kolenchym, sklerenchym), podle funkce (dělivá, krycí, vodivá, zásobní). Pletiva
pravá vznikají dělením buněk. Buňky různých pletiv mají různý tvar, různě
tlusté buněčné stěny a jsou uspořádány buď těsně vedle sebe, nebo jsou
mezi nimi různě velké mezibuněčné prostory.
V tomto cvičení se zaměříme na dělení pletiv podle tvaru buněk
a tloustnutí buněčných stěn. V tomto pojetí rozeznáváme tyto druhy
pletiv: parenchym, kolenchym a sklerenchym. Tyto druhy pletiv se od
sebe liší tloušťkou buněčné stěny a uspořádáním a charakterem buněk.
Parenchym je nejrozšířenějším typem pletiva, tvořený tenkostěnnými
buňkami různého tvaru. V místě styku více buněk vznikají mezibuněčné
prostory, tzv. interceluláry. Zvláštním typem parenchymatického pletiva je
aerenchym, který je tvořen tenkostěnnými buňkami, mezi nimiž jsou velké
mezibuněčné prostory vyplněné vzduchem (interceluláry). Kolenchym je
pletivo bez mezibuněčných prostor, tvořené živými protáhlými buňkami,
buněčné stěny jsou ztloustlé pouze v určitých místech. Podle umístění
ztluštěnin rozeznáváme rohový kolenchym a deskový kolenchym.
Sklerenchym je typ rostlinného pletiva, jehož buňky mají rovnoměrně po
celém povrchu značně ztloustlé buněčné stěny. Mezi buňkami nejsou
mezibuněčné prostory a jejich protoplast brzy odumírá.
Rostlinná pletiva
Přehled pomůcek
Teoretická příprava (teoretický úvod)
biologie
Slovníček pojmů
PLETIVA
PARENCHYM
SKLERENCHYM
KOLENCHYM
AERENCHYM
INTERCELULÁRY
Viz pracovní list (učitel).
5
Studenti si vyplní na začátku laboratorního cvičení slovníček pojmů (pokud jeho vyplnění nebylo součástí domácí přípravy).
Pracovní návod (obsahuje postup pokusu).
Pracovní list (studenti sem zaznamenávají získané hodnoty, analyzují je
a vyvozují závěry).
Studenti provedou zakreslení vždy několika buněk z mikroskopického
preparátu, případně si pozorované preparáty vyfotografují.
Analýza dat
Studenti popíší jednotlivé pozorované obrázky a na základě teoretických
znalostí znaků jednotlivých typů pletiv přiřadí pozorované preparáty
k danému typu pletiva.
Studenti odpoví na otázky z pracovního listu.
Syntéza a závěr
Po vyplnění pracovních listů společně shrneme získané poznatky o jednotlivých typech pletiv a jejich funkcích vyplývajících z jejich stavby.
Hodnocení
Připravili studenti správně mikroskopické preparáty?
Použili vhodné zvětšení pro mikroskopování?
Zakreslili a vhodně popsali pozorované objekty?
Určili správně typ pozorovaného pletiva u jednotlivých preparátů?
Internetové odkazy a další rozšiřující informační zdroje
http://web2.mendelu.cz/af_211_multitext/obecna_botanika/index1.html
http://www.sci.muni.cz/~anatomy/ground_tissues/html/
Materiály pro učitele
Záznam dat
Rostlinná pletiva
Materiály pro studenty
biologie
Teoretická příprava úlohy
BIOLOGIE
Rostlinná pletiva
Pracovní návod
Zadání úlohy
Zhotovte mikroskopické preparáty ze zadaných částí rostlin, pozorujte je pod mikroskopem, zakreslete vždy
několik reprezentativních buněk a podle charakteru buněčné stěny a mezibuněčných prostor rozhodněte,
o jaký typ pletiva se jedná.
Pomůcky
•Mikroskop
•Krycí a podložní sklíčka pro přípravu preparátů
•Preparační jehla
•Skalpel
•Kapátko
•Destilovaná voda
•Žiletka
•Vzorky částí rostlin pro přípravu preparátů - část větvičky bezu černého (Sambucus nigra) s dření, čerstvý
stonek hluchavky (Lamium), stonek sítiny (Juncus), malvice hrušně obecné (Pyrus communis)
Teoretický úvod
V tělech cévnatých rostlin je možno pozorovat skupiny buněk specifické stavby, plnící speciální funkce.
Tyto soubory buněk, které mají společný původ, stejnou stavbu a funkci nazýváme rostlinná pletiva (též
pletiva, případně rostlinné tkáně, podobně jako u živočichů tkáně). Studiem pletiv, stejně pak jako studiem tkání, se zabývá histologie.
Termín „pletivo“ je zejména v poslední době na ústupu, mimo čistou botaniku (například v genetice a molekulární biologii) se částečně již prosazuje slovo tkáň jakožto obecný termín pro živočišné tkáně i rostlinná pletiva. Příčinou je, že rozdělení pletiva a tkáně je do jisté míry umělé a že řada dalších jazyků toto rozlišení vůbec nezná.
Pletiva tvoří tělo vyšších rostlin (kormus). Lze je dělit podle různých kritérií: podle způsobu vzniku na pletiva
pravá a nepravá, podle schopnosti dělení na dělivá a trvalá, podle tvaru a tloustnutí buněčných stěn (parenchymatická, sklerenchymatická, kolenchymatická) a podle převládající funkce (dělivá, krycí, vodivá, zásobní atd.).
Pravá pletiva vznikají dělením buněk. Buňky mají různý tvar, různě tlusté buněčné stěny a jsou uspořádány
buď těsně vedle sebe, nebo jsou mezi nimi různě velké mezibuněčné prostory. Podle uspořádání a tloustnutí buněčných stěn rozlišujeme: parenchym kolenchym a sklerenchym. Parenchym je nejrozšířenějším
typem pletiva. Je tvořen tenkostěnnými buňkami různého tvaru. Mohou být krychlovité, hranolovité až
téměř kulovité, což je typické pro zásobní pletiva a mladé měkké části bylin, nebo např. v jednom směru protáhlé (palisádový parenchym v listech). V místě styku více buněk vznikají mezibuněčné prostory,
7
Příprava úlohy (praktická příprava)
Nejprve si důkladně prostudujte pracovní návod, případně zpracujte slovníček pojmů a teprve potom
začněte s prací v laboratoři.
Postup práce
Nastavení HW a SW
Připravte si mikroskop, zapojte do sítě a podle typu mikroskopu a způsobu zaznamenávání dat jej připojte
k PC nebo vložte paměťovou kartu pro zaznamenání fotografií jednotlivých preparátů.
Pracovní návod
Během laboratorní práce je nutné dodržovat laboratorní řád učebny.
Rostlinná pletiva
Bezpečnost práce
biologie
tzv. interceluláry. Zvláštním typem parenchymatického pletiva je aerenchym, který je tvořen tenkostěnnými buňkami, mezi nimiž jsou velké mezibuněčné prostory vyplněné vzduchem (interceluláry), které jsou
propojeny s průduchy. Objem mezibuněčných prostor
je větší než objem buněk pletiva. Aerenchym je často
tvořen mrtvými buňkami, které mají zachované pouze
buněčné stěny, ale neobsahují živý protoplast. Tento
typ pletiva bývá přítomen ve vegetativních orgánech
vodních a bahenních rostlin. Provzdušňuje, případně
nadlehčuje jejich tělo. Vyskytuje se v různých typech,
jedním z nejznámějších je hvězdicovitý parenchym,
také někdy nazývaný aktinenchym. Dalším typem parenchymatického pletiva je prozenchym, tvořený protáhlými buňkami se šikmými přehrádkami, nejčastěji
v cévních svazcích.
Kolenchym je pletivo bez mezibuněčných prostor,
tvořené živými protáhlými buňkami, buněčné stěny
jsou ztloustlé pouze v určitých místech. Podle umístění ztluštěnin rozeznáváme rohový kolenchym, tvopřevzato a upraveno podle Kubát a kol., 2003
řený tenkostěnnými buňkami ztloustlými na hranách
(hrany a žebra stonků dvouděložných rostlin) a kolenchym deskový se ztloustlou stěnou buňky, která je
rovnoběžná s povrchem orgánu. Patří k mechanickým pletivům, zpevňuje rostlinný orgán, a zachovává
jeho pružnost. Najdeme ho nejčastěji v lodyhách a v řapících listů.
Sklerenchym je typ rostlinného pletiva, jehož buňky mají rovnoměrně po celém povrchu značně ztloustlé buněčné stěny. Sekundární vrstva buněčné stěny je většinou vyztužena dřevovinou (ligninem), je tzv.
lignifikována. Mezi buňkami nejsou mezibuněčné prostory a jejich protoplast brzy odumírá. Buňky sklerenchymu mohou mít formu sklerenchymatických fibril (protáhlá a silně zašpičatělá sklerenchymatická
vlákna) nebo sklereid. Sklereidy jsou jednotlivé, relativně krátké sklerifikované buňky různých tvarů.
Vyskytují se v různých částech rostliny, nejčastěji v listech, stonku a plodech. Sklereidy můžeme nalézt
např. v dužině hrušky, kde mají izodiametrický tvar (všechny rozměry přibližně stejné), zde se označují
jako tzv. kamenné buňky – brachysklereidy), v listech čajovníku mají hvězdicovitý tvar (tzv. astrosklereidy). Sklerenchymatická vlákna (fibrily) jsou pevná a pružná a tvoří součást cévních svazků rostlin nebo
vytváří sklerenchymatické pochvy a pruhy v různých rostlinných orgánech. Sklerenchymatické pletivo
plní funkci mechanické opory (ve stéblech trav, lýko ve stonku lnu, ve stěnách pecek).
Sklerenchymatická vlákna společně s vodivými elementy xylému (dřeva) tvoří základní oporný systém rostliny. Spojení mezi dvěma sousedními buňkami zajišťují kanálky v buněčných stěnách, kterými probíhají jemná
vlákna plazmy (plasmodesmy).
8
Pro všechny preparáty obecně platí, že je potřeba vytvořit co nejtenčí řezy („průhledné“), aby byly struktury pletiv dobře patrné. Kontrolou je, že se na preparátu nehoupe krycí sklíčko.
3.Mikroskopický preparát z dužiny malvice hrušně obecné (Pyrus communis)
Připravte si preparát z dužiny malvice hrušně obecné: rozřízněte hrušku a z pletiva kolem jádřince pomocí preparační jehly vyjměte shluk buněk, rovnou částí jehly jej rozmělněte na podložním sklíčku,
přikápněte vodu a zakryjte podložním sklíčkem. Je nutné opravdu dobře, ale silně přitlačit, aby se rozrušily pevné shluky buněk. Pozorujte tloustnutí buněčné stěny a všimněte si spojení mezi jednotlivými
buňkami.
4.Mikroskopický preparát ze stonku hluchavky (Lamium)
Připravte si mikroskopický preparát ze stonku hluchavky. Pomocí žiletky udělejte ze stonku hluchavky
tenký příčný řez, uložte do kapky vody na podložní sklíčko a opatrně zakryjte. Pozorujte pletivo uložené
v hranách lodyhy, všimněte si tvaru buněk a tloustnutí buněčné stěny.
Vlastní pozorování (záznam dat)
1.Obecné zásady práce s mikroskopem
Na mikroskopu nastavte nejmenší možné zvětšení a zapněte mikrolampu. Zhotovený mikroskopický
preparát vložte na pracovní stolek mikroskopu a pozorovaný objekt umístěte do středu nad čočku kondenzoru. Pak přibližte šroubem kondenzoru stolek s preparátem do bezprostřední blízkosti objektivu,
přičemž jejich vzdálenost kontrolujte pohledem ze strany. Potom postupně hrubým posunem vzdálenost objektivu od preparátu zvyšujte (otáčením makrošroubu směrem k sobě) až se preparát objeví
v zorném poli, následně obraz jemně doostřete posouváním mikrometrického šroubu. Osvětlení lze
regulovat manipulací se clonou, případně pro lepší barevné rozlišení využít barevné filtry.
2.Pozorování a zakreslování mikroskopických preparátů
Po prohlédnutí preparátu umístěte nejlepší část do středu zorného pole a obraz postupně zvětšujte
použitím objektivů s větším zvětšením. Poté zakreslete vždy několik reprezentativních buněk ve vhodné
velikosti a obrázek popište. U všech vzorků popište buněčnou stěnu a mezibuněčné prostory (pokud
jsou vyvinuty), u preparátu č.1 zkuste navíc ještě zachytit spojení mezi buňkami a u preparátu č. 4 plazmodesmy. Poznamenejte zvětšení, při kterém jste mikroskopický preparát pozorovali.
Pokud používáte mikroskop s možností zachycení digitálního obrazu, uložte pořízené fotografie pozorovaných preparátů.
Analýza naměřených dat
U pozorovaných objektů zkuste rozhodnout, o jaký typ pletiva se v jednotlivých případech jedná, a výsledky zdůvodněte.
Odpovězte na otázky v pracovním listu.
Pracovní návod
2.Mikroskopický preparát ze dřeně bezu černého (Sambucus nigra)
Připravte si mikroskopický preparát z dřeně bezu černého: žiletkou opatrně rozřízněte větvičku a preparační jehlou seškrábněte malý kousek dřeně do kapky vody na podložním sklíčku a opatrně zakryjte
krycím sklíčkem. Případně můžete vyhotovit žiletkou co nejtenčí příčný řez. Důležité je, aby dřeň byla
v co nejtenčí vrstvě. Všímejte si tvaru buněk a hledejte mezibuněčné prostory.
Rostlinná pletiva
1.Mikroskopický preparát ze stonku sítiny (Juncus)
Připravte si mikroskopický preparát ze stonku sítiny: proveďte co nejtenčí příčný řez stonkem a uložte
na podložní sklíčko, přikápněte kapku destilované vody a zakryjte krycím sklíčkem. Případně lze na podložní sklíčko kousek bílé dřeně pouze seškrábnout preparační jehlou.
biologie
Příprava mikroskopických preparátů
BIOLOGIE
Rostlinná pletiva
Pracovní list (řešená učitelská varianta)
Úkoly
1.Vyplňte slovníček pojmů (vysvětlete jednotlivé pojmy).
2. Zhotovte mikroskopické preparáty z uvedených druhů rostlin (viz pracovní návod).
3. Zakreslete reprezentativní část preparátu, obrázek popište a určete, o jaký typ pletiva se jedná, zdůvodněte.
4. Zodpovězte otázky v pracovním listu.
1. Slovníček pojmů (vysvětlete pojmy)
Pletiva: soubor buněk stejného tvaru i stavby, přizpůsobené k plnění určité funkce.
Parenchym: pletivo tvořené tenkostěnnými většinou živými buňkami, mezi buňkami jsou patrné mezibuněčné prostory (interceluláry)
Aerenchym: druh parenchymatického pletiva s velkým podílem mezibuněčných prostor, častý u vodních
a bahenních rostlin
Kolenchym: pletivo bez mezibuněčných prostor, tvořené živými protáhlými buňkami s buněčnými stěnami ztloustlými v určitých místech – v rozích (rohový kolenchym), na hranách rovnoběžných s osou stonku
(deskový kolenchym).
Sklerenchym: pletivo tvořené tlustostěnnými buňkami s kanálky, jimiž probíhají mezi sousedními buňkami
jemná vlákna plazmy (plazmodesmy).
Interceluláry: mezibuněčné prostory
2. Vypracování
a)Mikroskopický preparát ze stonku sítiny (Juncus sp.)
Zvětšení:
Mikroskopický preparát ze stonku sítiny (i – mezibuněčný
prostor, bs –buněčná stěna v místě spojení dvou buněk),
převzato z http://www.sci.muni.cz/~anatomy/ground_
tissues/html/juncus_01.htm
10
Jedná se o parenchymatické pletivo tvořené tenkostěnnými buňkami přibližně oválného tvaru. V místě
styku více buněk se vytváří interceluláry. Dřeň je tvořena mrtvými buňkami, ze kterých zbyly pouze buněčné stěny, vnitřní prostor je vyplněn vzduchem.
c)Mikroskopický preparát z dužiny malvice hrušně (Pyrus communis)
Zvětšení:
Mikroskopický preparát brachysklereidů z dužiny malvice hrušně
V dužnině, která je tvořená parenchymatickým pletivem je možné pozorovat shluky sklerenchymatických
buněk (sklereidy), které se zde nazývají tzv. kamenné buňky nebo brachysklereidy. Mají izodiametrický
tvar (pravidelné, se všemi rozměry stejnými). Buněčné stěny jsou ztloustlé pravidelně a ve stěnách jsou
patrné kanálky, kterými prochází plazmodesmy.
Pracovní list (řešená učitelská varianta)
Mikroskopický preparát z dřeně bezu černého (i – mezibuněčný prostor, bs –buněčná stěna), převzato z http://www.sci.muni.
cz/~anatomy/ground_tissues/html/sambucus_1.htm
Rostlinná pletiva
b)Mikropický preparát z dřeně bezu černého (Sambucus nigra)
Zvětšení:
biologie
Pletivo je tvořeno odumřelými, tenkostěnnými hvězdicovitými buňkami, mezi nimiž jsou velké téměř trojúhelníkovité mezibuněčné prostory. V místě dotyku dvou ramen jsou zřetelné buněčné stěny. Tento typ
aerenchymu se označuje jako aktinenchym.
11
biologie
d)Mikroskopický preparát ze stonku hluchavky (Lamium)
Zvětšení:
Rostlinná pletiva
(kol kolenchym rohový), převzato a upraveno
z http://web2.mendelu.cz/af_211_multitext/obecna_
botanika/preparaty/velke/pletiva_podle_BS/pr_velke_
kolenchym_rohovy.jpg
Na příčném řezu stonkem je možné přímo pod pokožkou na hranách lodyhy pozorovat buňky, které mají
buněčné stěny ztloustlé pouze v rozích (v místě dotyku tří a více buněk), jedná se tedy o kolenchym rohový. Směrem do středu stonku je možné pozorovat parenchymatické buňky primární kůry stonku.
3. Doplňující otázky
1.Který z pozorovaných typů pletiva má největší mezibuněčné prostory? U kterých rostlin se vyskytuje
a k čemu slouží?
Aerenchym (stonek sítiny), jedná se o typ parenchymatického pletiva, které se vyskytuje u vodních a bahenních rostlin a slouží k provzdušňování a nadlehčování jejich těla.
2.Kterým buňkám se říká tzv. kamenné buňky a proč?
Jako kamenné buňky označuje tzv. brachysklereidy (sklerenchymatické buňky izodiametrického tvaru)
v dužině hrušky kvůli jejich tvrdosti.
4. Závěr
•Uveďte, které typy pletiva jste pozorovali a jak se od sebe jednotlivé typy odlišovaly.
Pozorovali jsme aerenchym ve stonku sítiny, parenchym ve dřeni bezu černého, sklerenchym (brachysklereidy v dužině hrušky) a rohový kolenchym na hranách stonku hluchavky. Buňky se lišily tloušťkou buněčné
stěny a přítomností mezibuněčných prostorů.
Pracovní list (řešená učitelská varianta)
Mikroskopický preparát z řezu stonkem hluchavky
BIOLOGIE
Rostlinná pletiva
Pracovní list (žákovská varianta)
Úkoly
1.Vyplňte slovníček pojmů (vysvětlete jednotlivé pojmy).
2. Zhotovte mikroskopické preparáty z uvedených druhů rostlin (viz pracovní návod).
3. Zakreslete reprezentativní část preparátu, obrázek popište a určete, o jaký typ pletiva se jedná, zdůvodněte.
4. Zodpovězte otázky v pracovním listu.
1. Slovníček pojmů (vysvětlete pojmy)
Rostlinná pletiva
Parenchym
Kolenchym
Sklerenchym
13
a)Mikroskopický preparát ze stonku sítiny (Juncus sp.)
Zvětšení:
b)Mikropický preparát z dřeně bezu černého (Sambucus nigra)
Zvětšení:
Pracovní list (žákovská varianta)
2. Vypracování
Rostlinná pletiva
Interceluláry
biologie
Aerenchym
14
biologie
c)Mikroskopický preparát z dužiny malvice hrušně (Pyrus communis)
Zvětšení:
Rostlinná pletiva
3. Doplňující otázky
1.Který z pozorovaných typů pletiva má největší mezibuněčné prostory? U kterých rostlin se vyskytuje
a k čemu slouží?
Pracovní list (žákovská varianta)
d)Mikroskopický preparát ze stonku hluchavky (Lamium)
Zvětšení:
15
biologie
2.Kterým buňkám se říká tzv. kamenné buňky a proč?
Rostlinná pletiva
Uveďte, které typy pletiva jste pozorovali a jak se od sebe jednotlivé typy odlišovaly.
Pracovní list (žákovská varianta)
4. Závěr
Download

popis cvičení a protokol žáka