Démonia
DIS 10/2013
O B S A H:
1/ VÝPLATA NÁHRADY MZDY SE VRACÍ NA PRVNÍCH 14 KALENDÁŘNÍCH
DNŮ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI
2/VYHLÁŠKA MPSV 296/2013 Sb., KTEROU SE STANOVÍ VÝŠE
VŠEOBECNÉHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU A VÝŠE PŘEPOČÍTACÍHO
KOEFICIENTU ZA ROK 2012 A ZVÝŠENÍ DŮCHODŮ V ROCE 2014
3/ JAKÝ BUDE DOPAD NOVÉHO VVZ A KOEFICIENTU PRO JEHO PŘEPOČET
DO DALŠÍCH ZÁKONŮ
4/ JEŠTĚ K ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍ MZDY
5/ NÁVRAT JEDNOLETÝCH KURZŮ CIZÍCH JAZYKŮ
6/ ODPOVĚDI NA DOTAZY
Přílohy: Pozvánka na semináře
Koeficienty nárůstu VVZ pro důchody přiznávané v roce 2014
Seznam jazykových institucí s jednoletými pomaturitními kurzy cizích
jazyků – jen v elektronické podobě
Praha 27. září 2013
Démonia
DIS 10/2013
Vážení přátelé,
v dnešním čísle informačního servisu Vám přinášíme aktuální informace
z oblasti odměňování zaměstnanců. Zejména se věnujeme všeobecnému
vyměřovacímu základu a koeficientu pro jeho přepočet za rok 2012, což jsou
údaje, z kterých se vypočítávají veškeré hodnoty v oblasti důchodového,
sociálního a zdravotního pojištění a od roku 2013 i solidární daň.
V příloze tohoto čísla je pozvánka na listopadové semináře, které se budou
věnovat hlavně dopadu nového občanského zákoníku na práci mzdových
účetních a personalistů.
1/ VÝPLATA NÁHRADY MZDY SE VRACÍ NA PRVNÍCH 14 KALENDÁŘNÍCH
DNŮ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI
Dne 31. 12. 2013 končí platnost povinnosti zaměstnavatele hradit v období od 1. 1.
2012 do 31. 12. 2013 náhradu mzdy v prvních 21 kal. dnech PN. Od 1. 1. 2014 bude
hradit zaměstnavatel náhradu mzdy opět pouze v prvních 14 kalendářních
dnech pracovní neschopnosti (změna § 192 a § 194 ZP). Náhrada mzdy nenáleží i
nadále za první 3 pracovní dny nebo svátky, nejvýše za 24 neodpracovaných hodin
v rámci těchto dnů.
Dnem 1. 1. 2014 se rovněž mění § 23 zákona 187/2006 Sb. o NP, kde zůstává, že
nárok na nemocenské má pojištěnec, trvá-li pracovní neschopnost déle než 14
kalendářních dnů. V § 28 téhož zákona zůstává, že nemocenské se poživatelům
starobního a invalidního důchodu 3 stupně bude poskytovat maximálně 70 kal. dnů.
Tyto změny by měly přinést zaměstnavatelům vyšší objem prostředků, protože budou
platit u jedné delší pracovní neschopnosti o cca 40 hodin méně...
2/VYHLÁŠKA MPSV 296/2013 Sb., KTEROU SE STANOVÍ VÝŠE
VŠEOBECNÉHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU A VÝŠE PŘEPOČÍTACÍHO
KOEFICIENTU ZA ROK 2012 A ZVÝŠENÍ DŮCHODŮ V ROCE 2014
Touto vyhláškou stanovuje MPSV pro účely důchodového pojištění všeobecný
vyměřovací základ (dále VVZ) za rok 2012 ve výši 25903 Kč a přepočítací
koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2012 ve výši
1,0015. Na základě těchto údajů jsme pro Vás vypočetli „koeficienty nárůstu VVZ“
pro důchody přiznávané v roce 2014, které jsou přílohou tohoto čísla. Koeficienty
nárůstu VVZ pro výpočet při odchodu do důchodu v roce 2013 najdete v některé
z našich brožur (AB-cedník, DÉMONÍK nebo v DIS 11/2012).
Touto vyhláškou se zvyšují rovněž ČÁSTKY PRO STANOVENÍ VÝPOČTOVÉHO
ZÁKLADU (od 30. 9. 2011 se vypočítávají z průměrné mzdy, což je součin VVZ a
koeficientu pro jeho přepočet zaokrouhleno na koruny nahoru). Tato průměrná mzda
je v roce 2014 25942 Kč (25903x1,0015=25941,854). Částky pro stanovení
výpočtového základu budou od 1. 1. 2014 tyto:
-
to, co se při výpočtu procentní výměry důchodu započte plně se zvýší z 11389
Kč na 11415 Kč (od 30. 9. 2011 činí první redukční hranice 44% průměrné
mzdy)
1
Démonia
DIS 10/2013
-
to, co se započte v roce 2014 z 26% se zvyšuje z pásma 11389 – 30026 Kč
na 11415 – 30093 Kč (od 30. 9. 2011 činí druhá redukční hranice 116%
průměrné mzdy)
-
to, co se započte v roce 2014 z 22% bude nad 30093 Kč do 103768 Kč (od
30. 9. 2011 činí třetí redukční hranice 400% průměrné mzdy)
-
to, co se započte v roce 2014 z 3% bude vše nad 103768 Kč.
Tzn., že pokud měl někdo osobní vyměřovací základ pro výpočet důchodu 37800 Kč,
započetlo by se mu v roce 2013 11389+(30026-11389)x0,27)+(37800-30026)x0,19)
= 11389+5032+1478 = 17899 Kč. Při odchodu do důchodu až v roce 2014 by se ze
stejného osobního vyměřovacího základu započetlo 11415+(30093-11415)x0,26+
(37800-30093)x0,22 = 11415+4856+1695 = 17966 Kč.
Při rozhodování, zda je výhodnější odejít do starobního důchodu v roce 2013 nebo
v roce 2014, je třeba vzít v úvahu to, že důchody přiznané v roce 2013 budou
valorizovány pouze o 10 Kč na základní výměře a o 0,4% na procentní výměře (viz
následující text) a naopak důchody přiznané v roce 2014 se budou počítat z mírně
zvýšených koeficientů pro přepočet a z vyšších redukčních hranic (viz výše).
Konkrétní výpočet výše důchodu je možné si spočítat na stránkách MPSV v části
důchodové pojištění, kde jsou uvedeny kalkulačky pro výpočet důchodu při odchodu
do něj v roce 2013 nebo v roce 2014.
Stejnou vyhláškou MPSV se ZVYŠUJÍ I DŮCHODY přiznané před 1. lednem 2014 a
to tak, že
- základní výměra důchodu se zvýší o 10 Kč na 2340 Kč (dosud 2330 Kč)
- procentní výměra důchodu se zvyšuje o 0,4% procentní výměry, která náleží
ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje.
Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2014, tzn., že důchody budou zvýšeny od
splátky důchodu za měsíc leden 2014.
3/ JAKÝ BUDE DOPAD NOVÉHO VVZ A KOEFICIENTU PRO JEHO PŘEPOČET
DO DALŠÍCH ZÁKONŮ
Z všeobecného vyměřovacího základu a z přepočítacího koeficientu k němu se
vychází také při výpočtu některých dalších veličin, jako je např. minimální vyměřovací
základ pro sociální zabezpečení a pro zdravotní pojištění, který budou platit OSVČ
v roce 2014. Kromě toho se VVZ a koeficientu pro jeho přepočet použije i pro
výpočet maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na SZ a pro solidární
zvýšení daně. Dále se použije tento údaj i pro výpočet redukčních hranic pro výpočet
dávek nemocenského pojištění, redukčních hranic pro výpočet náhrady mzdy za
prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti apod.

MINIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ
ZABEZPEČENÍ U OSVČ
Pokud by OSVČ, která má podnikání jako „hlavní výdělečnou činnost“ podnikala
po celý rok 2014, byl by minimální vyměřovací základ pro pojistné na SZ 12971 Kč
2
Démonia
DIS 10/2013
(25903x1,0015x0,5). I v roce 2014 se z této částky bere 50%, tj. 6486 Kč. Minimální
měsíční výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění a státní politiku
zaměstnanosti by činila 1894 Kč (6486x0,292). Pokud by si OSVČ chtěla platit i
nemocenskou, odváděla by měsíčně celkem 1985 Kč (6486x0,306).
U osob, které podnikání vykonávají jako tzv. „vedlejší samostatnou výdělečnou
činnost“ (to jsou poživatelé důchodů, rodičovského příspěvku nebo příspěvku při
péči o blízkou nebo jinou osobu, nezaopatřené děti nebo osoby, které kromě
podnikání vykonávaly zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění),
bude v roce 2014 minimální vyměřovací základ pro pojistné na SZ 2595 Kč
(25903x1,0015x0,1). Minimální měsíční výše záloh by činila 758 Kč (2595x0,292).
POZOR: u osob, které vykonávají tzv. „vedlejší samostatnou výdělečnou činnost“
vzniká pojištění pouze v případě, že příjmy po odpočtů výdajů na jejich dosažení,
zajištění a udržení dosáhnou alespoň 2,4násobek součinu VVZ a koeficientu pro jeho
úpravu. Tzn., že pojištěni nejsou a zálohy platit nemusí OSVČ, jejichž příjmy
snížené o výdaje budou v roce 2014 nižší než 62260 Kč (25903x1,0015x2,4). Za
rok 2013 je tato částka 62121 Kč.

MAXIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO ODVOD POJISTNÉHO NA SZ
Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na SZ by měl činit i v roce 2014
48násobek průměrné mzdy.
VÝPOČET PRŮMĚRNÉ MZDY:
VVZ za rok 2012 = 25903 Kč, koeficient pro jeho přepočet = 1,0015.
25903x1,0015=25941,854 Kč
Průměrná mzda pro výpočet maximálního vyměřovacího základu činí v roce 2014 po
zaokrouhlení směrem nahoru 25942 Kč.
JAKÝ BUDE VÝPOČET MAXIMÁLNÍ VÝŠE PŘÍJMŮ, Z KTERÝCH SE BUDE
POJISTNÉ ODVÁDĚT?
48násobek průměrné mzdy je 1245216 Kč (25942x48), což odpovídá měsíčnímu
příjmu zaměstnance 103768 Kč (což odpovídá výši třetí redukční hranice pro výpočet
důchodu – viz výše).
JAK SE BUDE SLEDOVAT DODRŽENÍ MAXIMÁLNÍHO VYMĚŘOVACÍHO
ZÁKLADU?
- pokud má zaměstnanec pouze jednoho zaměstnavatele, bude se pojistné
odvádět až do doby, kdy zaměstnancův vyměřovací základ dosáhne částky
1245216 Kč. Potom se již pojistné na SZ odvádět nebude.
- pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, bude se u všech těchto
zaměstnavatelů odvádět do doby, než dosáhne jeho vyměřovací základ u
každého z nich částky 1245216 Kč. Po skončení roku požádá zaměstnanec o
potvrzení úhrnu vyměřovacích základů své zaměstnavatele a v případě
překročení částky 1245216 Kč, požádá o vrácení pojistného na SZ z částky
nad tuto hranici na OSSZ.

MAXIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO ODVOD POJISTNÉHO NA VZP
3
Démonia
DIS 10/2013
Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na VZP byl pro roky 2013 až
2015 zrušen a pojistné na VZP se bude odvádět z celého vyměřovacího základu
zaměstnance.

VÝŠE MINIMÁLNÍHO VYMĚŘOVACÍHO
POJISTNÉHO NA VZP U OSVČ
ZÁKLADU
PRO
ODVOD
Podle § 3a odst. 2 zákona 592/92 Sb. o pojistném na VZP se z VVZ a koeficientu pro
jeho přepočet vychází i při výpočtu minimálního vyměřovacího základu pro odvod
pojistného na VZP u OSVČ.
Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek 50% průměrné
mzdy.
Průměrná mzda se zjistí jako součin VVZ a koeficientu pro jeho přepočet za rok,
který o 2 roky předchází... Tzn., že pro minimální vyměřovací základ pro rok 2014
jsou rozhodné údaje z roku 2012.
Minimální vyměřovací základ činí 155301 Kč (25903x1,0015x12x0,5=155651,12).
Minimální výše pojistného na VZP u OSVČ činí po zaokrouhlení na koruny směrem
nahoru 21014 Kč (155652x0,135=21013,02).
Minimální výše zálohy bude v roce 2014 1752 Kč (21014:12). V roce 2013 byla
minimální výše záloh na pojistné na VZP 1748 Kč. Minimální vyměřovací základ
neplatí pro osoby, za které je plátcem stát (poživatelé důchodů, studenti, osoby na
MD nebo RD apod.) a dále na OSVČ, které jsou zároveň zaměstnanci a platí si
pojistné na VZP minimálně z minimální mzdy.
Z toho vyplývá, že si OSVČ budou muset v roce 2014 platit zálohy na pojistné na
VZP minimálně ve výši 1752 Kč.

JAKÁ BUDE HRANICE PŘÍJMU PRO ODVOD SOLIDÁRNÍHO ZVÝŠENÍ
DANĚ A SOLIDÁRNÍHO ZVÝŠENÍ DANĚ U ZÁLOH
Solidární zvýšení daně by se odvádělo ze součtu příjmů zahrnovaných do dílčího
základu daně podle § 6 a dílčího základu daně podle § 7 nad 48násobek průměrné
mzdy, tj. v roce 2014 nad 1245216 Kč. Příjmy zahrnované do dílčího základu daně u
příjmů podle § 6 jsou příjmy před navýšením na „superhrubou mzdu“ (§ 6 odst. 13
ZDP).
Solidární zvýšení daně u záloh se vypočte tak, že z celého příjmu (superhrubé mzdy)
se odvede daň 15% a z příjmu bez navýšení o povinné pojistné na SZ a VZP nad
4násobek průměrné mzdy, tj. nad 103768 Kč (25942x4) se odvede solidární zvýšení
daně u zálohy ve výši 7%. Solidární zvýšení zálohy na daň by se tedy týkalo
zaměstnanců s hrubým příjmem nad 103768 Kč.

JAKÝ BUDE MAXIMÁLNÍ ZÁKLAD PRO ODVOD POJISTNÉHO NA
DŮCHODOVÉ SPOŘENÍ (tj. do druhého pilíře)
Maximálním základem pojistného na důchodové spoření je částka stanovená jako
maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného na důchodové
pojištění, tj. 48násobek průměrné mzdy. V roce 2014 se bude pojistné na důchodové
spoření odvádět do doby, kdy zaměstnanec nedosáhne vyměřovacího základu
1245216 Kč.
4
Démonia

DIS 10/2013
JAKÉ BUDOU REDUKČNÍ HRANICE PRO VÝPOČET NEMOCENSKÉHO
V ROCE 2014
Redukční hranice pro výpočet nemocenských dávek se rovněž vypočtou
z všeobecného vyměřovacího základu za rok 2012 a koeficientu pro jeho přepočet,
které se stanoví pro účely důchodového pojištění.
Všeobecný
vyměřovací
25903
základ za rok 2012 (VVZ)
Koeficient pro přepočet
1,0015
VVZ za rok 2012
Přepočtený VVZ
25903 x 1,0015
25941,854
První redukční hranice Jedna třicetina
864,73
(dále jen RH)
z přepočteného VVZ
První redukční hranice
865 Kč
po zaokrouhlení
Druhá redukční hranice
1298 Kč
1,5násobek první RH
(864,73x1,5=1297,09)
Třetí redukční hranice
2595 Kč
3násobek první RH
(864,73x3=2594,19)
Z těchto redukčních hranic se budou v roce 2014 vypočítávat dávky nemocenského
pojištění (nemocenské, ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství a vyrovnávací
příspěvek v těhotenství a mateřství), které budou vyplácet příslušné OSSZ. U
nemocenského a ošetřovného se do první redukční hranice započte vyměřovací
základ zaměstnance 90%, u peněžité pomoci v mateřství a u vyrovnávacího
příspěvku se do první redukční hranice započítává denní vyměřovací základ i nadále
ve výši 100%. U všech dávek nemocenského pojištění se mezi první a druhou
redukční hranicí započte denní vyměřovací základ 60% a mezi druhou a třetí
redukční hranicí se započte 30%.
Všechny dávky nemocenského pojištění se budou i nadále poskytovat za
kalendářní dny.

REDUKČNÍ HRANICE PRO VÝPOČET NÁHRADY MZDY ZA DOBU
PRVNÍCH 14. KALENDÁŘNÍCH DNŮ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI
Od roku 2014 bude zaměstnavatel poskytovat náhradu mzdy opět pouze po dobu
prvních 14. kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Pro výpočet náhrady mzdy se
redukční hranice pro nemocenské (viz předchozí bod) vynásobí koeficientem 0,175 a
zaokrouhlí se na haléře směrem nahoru. Tím se získá přepočet náhrady mzdy
z kalendářních dnů na pracovní dny a jednu odpracovanou hodinu (je to z toho
důvodu, že zákoník práce zná již pouze hodinový průměrný výdělek)
Tzn., že
- první redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy by byla 151,38 Kč
(865x0,175)
- druhá redukční hranice by byla 227,15 Kč (1298x0,175)
- třetí redukční hranice by byla 454,13 Kč (2595x0,175).
Pro účely výpočtu náhrady mzdy se průměrný výdělek zaměstnance (jedná se o
průměrný výdělek používaný pro pracovněprávní účely, tj. pro dovolenou nebo
5
Démonia
DIS 10/2013
náhradu mzdy) upraví tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z
částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky
nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad
třetí redukční hranici se nepřihlíží.
Z toho vyplývá, že při výpočtu náhrady mzdy se průměrný hodinový výdělek do výše
151,38 Kč započte 90%, tj. maximálně 136,24 Kč.
Průměrný hodinový výdělek v pásmu 151,38 Kč až 227,15 Kč se započte 60%, tj.
maximálně 45,46 Kč.
Průměrný hodinový výdělek ve třetím pásmu mezi 227,15 až 454,13 Kč se započte
30%, tj. maximálně 68,09 Kč.
Maximální průměrný výdělek pro výpočet náhrady mzdy by činil 136,24+45,46+68,09
tj. 249,79 Kč. Ten by se ale týkal zaměstnance s hrubým měsíčním příjmem cca
79000 Kč (2595x30,41).
4/ JEŠTĚ K ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍ MZDY
Nařízením vlády 210/2013 Sb. se zvýšila výše minimální mzdy na 8500 Kč měsíčně
a 50,60 Kč na hodinu (při 40-ti hodinové pracovní době). O této změně a jejím
dopadu do dalších zákonů jsme Vás informovali v DIS 9/2013. Vzhledem k tomu, že
někteří naši klienti nepochopili správně některé pasáže výkladu, vracíme se k nim
s podrobnějšími informacemi.
Na první straně DIS 9/2013 jsou uvedeny sazby hodinové minimální mzdy při
různých délkách týdenní pracovní doby v organizaci:
týdenní pracovní doba
minimální mzda na hodinu/měsíc
40
50,60
38,75
52,30
37,50
54,00
35
57,90
Tyto sazby se použijí u všech zaměstnanců, kteří pracují v příslušném pracovním
režimu, který platí u zaměstnavatele. Tzn., že pokud jde o zaměstnance
pracujícího v třísměnném pracovním režimu s max. délkou týdenní pracovní doby
37,5 hodiny, nemůže mít hodinovou minimální mzdu nižší než 54,00 Kč. Pokud sám
zaměstnavatel zkrátí týdenní pracovní dobu v organizaci na 35 hod., nemůže mít
zaměstnanec hodinovou minimální mzdu nižší než 57,90 Kč.
Pokud si ale sám zaměstnanec požádá o zkrácení týdenní pracovní doby ze 40
hod., která platí u zaměstnavatele na 30 hodin, je u něho minimální mzda dodržena,
jestliže dostane za každou odpracovanou hodinu 50,60 Kč.
Na druhé straně DIS 9/2013 se píše o dopadu zvýšení minimální mzdy do zákona
435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Správné znění tohoto odstavce by mělo být toto
(změněný text vyznačen kurzívou):
Podle § 25 odst. 3 nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání
výkon činnosti na základě pracovního poměru nebo na základě dohod mimo
pracovní poměr, pokud měsíční výdělek (nebo měsíční odměna z dohody)
nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Tzn., že od srpna 2013 si bude moci
uchazeč o zaměstnání přivydělat částku 4250 Kč, aniž by byl vyřazen z evidence
uchazečů o zaměstnání. Podpora v nezaměstnanosti mu v tomto měsíci náležet
6
Démonia
DIS 10/2013
nebude, ale bude za něho pro účely zdravotního pojištění plátcem pojistného
stát.
Zvýšení minimální mzdy má dopad i na výši průměrného výdělku. V § 357 odst. 1
ZP se říká, jestliže je průměrný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda, na
kterou by zaměstnanci vzniklo právo v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba
průměrný výdělek uplatnit, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této
minimální mzdě; to platí také při uplatnění pravděpodobného výdělku.
Tzn., že pokud zaměstnanec čerpal např. dovolenou na zotavenou v měsíci srpnu,
neměl by dostat za každou hodinu čerpání dovolené méně než 50,60 Kč při 40-ti
hodinové týdenní pracovní době, méně než 52,30 Kč při 38,75 hod. týdenní pracovní
době nebo méně než 54,00 Kč při 37,5 hod. týdenní pracovní době.
Ze stejné minimální mzdy (tj. z navýšené) by se měl v měsíci srpnu a následujících
měsících vypočítávat příplatek za práci přesčas, za práci v noci apod.
Dopad zvýšení minimální mzdy je i do zákona 187/2006 Sb. o nemocenském
pojištění, kde se podle § 19 odst. 13 použije minimální mzda platná v kalendářním
měsíci u zaměstnanců, u nichž nelze zjistit vyměřovací základ za jednotlivé kal.
měsíce rozhodného období.
PROČ SE LIŠÍ NAŠE VÝPOČTY MINIMÁLNÍ A ZARUČENÉ MZDY OD VÝPOČTŮ
ZVĚŘEJŇOVANÝCH NĚKTERÝMI JINÝMI AUTORY?
Podle § 142 odst. 2 ZP se mzda nebo plat zaokrouhlují na celé koruny směrem
nahoru. Pokud nám tudíž vychází minimální mzda při 38,75 hod. týdenním
pracovním úvazku 52,23225 Kč, zaokrouhlujeme vždy na 52,30 Kč a nikoliv
matematicky, jako někteří autoři na 52,20 Kč (viz stránky MPSV). Při jejich postupu
nemusí být podle našeho názoru vždy dodrženo pravidlo zaokrouhlování mzdy
směrem nahoru.
5/ NÁVRAT JEDNOLETÝCH KURZŮ CIZÍCH JAZYKŮ
Zákonem 267/2013 Sb. se mění zákon 117/95 Sb. o státní sociální podpoře. V § 12
odst. 1 se mezi soustavnou přípravu na budoucí povolání na střední škole doplnila
nová písm. d) až g), která vč. poznámek 64 a 65 zní:
d) studium v České republice, které je podle § 15 svým rozsahem a obsahem
postaveno na roveň studiu na školách uvedených v písmenu a) a uskutečňuje se v
jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou v rozsahu stanoveném
prováděcím právním předpisem a uskutečňovaných právnickými a fyzickými osobami
pro osoby, které úspěšně vykonaly první maturitní zkoušku nebo absolutorium
v konzervatoři v kalendářním roce, ve kterém zahajují toto studium,
e) studium uskutečňované podle zahraničních středoškolských vzdělávacích
programů vzdělávacími institucemi působícími v České republice v případě, že
1. vzdělávací instituce je právnickou osobou se sídlem, svou ústřední správou nebo
hlavním místem své podnikatelské činnosti na území členského státu Evropské unie,
nebo byla zřízena nebo založena podle práva členského státu Evropské unie, pokud
je v této vzdělávací instituci a v daném vzdělávacím programu Ministerstvem školství,
7
Démonia
DIS 10/2013
mládeže a tělovýchovy povoleno plnění povinné školní docházky podle školského
zákona64), nebo
2. se uskutečňuje ve vzdělávacích institucích zřízených na území České republiky při
diplomatických misích nebo konzulárních úřadech cizích států,
f) příprava k přijetí za člena řádu nebo obdobného společenství církve nebo
náboženské společnosti registrované podle zákona o církvích a náboženských
společnostech, která trvá nejméně 1 rok, nejvýše však po dobu 2 let,
g) vzdělávání v diagnostických třídách diagnostických ústavů 65).
64) § 38 odst. 1 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším
odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 49/2009 Sb.
65) § 11 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve
školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Z této změny vyplývá, že studium v jednoletých kurzech cizích jazyků, které se
uskuteční ihned po vykonání první maturitní zkoušky, se bude opět považovat
za soustavnou přípravu na budoucí povolání na střední škole. Stejně tak se
bude uznávat studium uskutečňované podle zahraničních středoškolských programů
vzdělávacími institucemi působícími v ČR.
Stejným zákonem se novelizoval § 15 zákona o státní sociální podpoře takto:
(1) Vzdělávací instituce a osoby, které uskutečňují studium podle § 12 odst. 1 písm. d)
(dále jen "vzdělávací instituce"), jsou uvedeny v seznamu vzdělávacích institucí poskytujících
jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou (dále jen "seznam"), který vede Ministerstvo
školství, mládeže a tělovýchovy a ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí
vzdělávací instituce do seznamu zařazuje. Seznam obsahuje identifikační údaje vzdělávací
instituce, označení studia podle § 12 odst. 1 písm. d), datum zařazení do seznamu a datum
ukončení platnosti zařazení. Seznam se zveřejňuje v elektronické podobě způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(2) Zařazení do seznamu je platné po dobu 3 let od účinnosti rozhodnutí o zařazení do
seznamu podle odstavce 1, neskončí-li platnost zařazení dříve v souladu s odstavcem 6.
(3) Při zařazování do seznamu podle odstavce 1 se posuzuje zejména obsah a rozsah
studia, splnění podmínek odborné a pedagogické způsobilosti osob, které se podílejí na
vzdělávání, a splnění náležitostí žádosti stanovených v prováděcím právním předpise.
(4) Vzdělávací instituce se do seznamu nezařadí, jestliže
a) k žádosti nepřiložila doklady stanovené v prováděcím právním předpise,
b) v žádosti uvedla nepravdivé nebo neúplné údaje a ve stanovené lhůtě je neopravila nebo
nedoplnila,
c) nejsou dány předpoklady pro řádné uskutečňování studia po stránce personální nebo
materiální,
d) uskutečňování studia by nebylo v souladu s právními předpisy.
(5) Činnost vzdělávacích institucí je podle potřeby kontrolována orgánem, který ji do
seznamu zařadil, při uskutečňování studia podle § 12 odst. 1 písm. d) v rozsahu hledisek
uvedených v odstavci 3.
(6) Orgán, který vzdělávací instituci do seznamu zařadil, ji ze seznamu vyřadí, jestliže
8
Démonia
DIS 10/2013
a) v její činnosti budou zjištěny nedostatky závažného charakteru,
b) nesplňuje podmínky, za nichž jí bylo rozhodnutí uděleno,
c) uvedla nebo uvádí nepravdivé, zkreslené nebo klamavé informace o studiu,
d) odmítne podrobit se kontrole plnění podmínek podle odstavce 5,
e) o to písemně požádá.
(7) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s Ministerstvem práce a
sociálních věcí stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti a termíny předložení
žádosti o zápis do seznamu, doklady k žádosti, obsah, rozsah a organizaci studia, podmínky
odborné a pedagogické způsobilosti osob, které se budou podílet na zajišťování studia podle
§ 12 odst. 1 písm. d), materiálně technické podmínky prostor, ve kterých se bude
uskutečňovat studium, podmínky ukončování studia, obsah a způsob vedení dokumentace,
způsob a termíny předávání údajů z dokumentace Ministerstvu školství, mládeže a
tělovýchovy.
Seznam institucí, které mají povolení uskutečňovat jednoleté kurzy cizích jazyků ve
školním roce 2013/2014, je uveden v příloze tohoto čísla v elektronické podobě a
byl převzat ze stránek Ministerstva školství dne 30. srpna 2013. Pro školní rok
2014/2015 a následující roky se bude povolení k zařazení do seznamu institucí
vydávat na základě novelizovaného § 15.
Obdobné změny jako v zákonu o státní sociální podpoře byly provedeny i v zákonu
155/95 Sb. o důchodovém pojištění. V § 21 odst. 1 tohoto zákona se mezi
soustavnou přípravu na budoucí povolání doplnily stejné instituce jako do § 12
zákona o SSP (jednoleté kurzy apod.).
Účinnost zákona 267/2013 Sb. je od 1. září 2013 a k tomuto datu se zrušuje
vyhláška 28/2012 Sb. o dalším studiu, popřípadě výuce, které se pro účely SSP a DP
považují za studium na středních školách. Podle našeho názoru by ale mělo platit i
nadále přechodné ustanovení uvedené v § 2 odst. 2 vyhl. 28/2012 Sb. Z
přechodného ustanovení uvedeného v odst. 2 § 2 vyhlášky totiž vyplývá, že studium
na středních a vysokých školách uvedených v příloze č. 2 a 3 vyhlášky 322/2005 Sb.
zahájené nejpozději do 1. září 2012 se bude po celou dobu studia považovat za
studium na střední nebo vysoké škole. V případě zahájení studia po tomto datu,
se již nebude studium na pobočkách těchto zahraničních středních nebo vysokých
škol působících v ČR považovat za studium na VŠ. Toto přechodné ustanovení by se
ale mělo týkat pouze zahraničních vysokých škol, protože zahraniční střední školy se
vložily do § 12 odst. 1 písm. e) zákona 117/1995 Sb. (viz výše).
6/ ODPOVĚDI NA DOTAZY
43/2013 Naše firma má cca 400 zaměstnanců. Jsme povinni měsíčně
v insolvenčním rejstříku sledovat u jednotlivých zaměstnanců, zda si
nepožádali o oddlužení abychom mohli včas zastavit odesílání srážek
oprávněným?
V případě, že dlužník podá insolvenční návrh vyrozumí insolvenční soud neprodleně
spoustu orgánů (FÚ, OSSZ, úřad práce apod.) s výjimkou zaměstnavatele, který si
musí tuto skutečnost zjistit sám v insolvenčním rejstříku. Pokud by tak zaměstnavatel
neučinil a po podání návrhu i nadále uspokojoval oprávněné, mohlo by dojít k situaci,
9
Démonia
DIS 10/2013
že po něm bude insolvenční soud odeslané prostředky vyžadovat. Z těchto důvodů je
třeba si každý měsíc zkontrolovat insolvenční rejstřík podle rodných čísel
zaměstnanců. Někteří tvůrci programů na zpracování mezd již tuto službu umožňují.
44/2013 Jsme zaměstnavatel podnikatelské sféry, který poskytuje
zaměstnancům mzdu. Zaměstnance máme rozděleny do 12ti skupin prací podle
její náročnosti a složitosti. Jak poznáme, že je u nich dodržena minimální a
zaručená mzda?
Podle §§ 111 a 112 ZP je zaměstnavatel povinen dodržet u zaměstnanců minimální
a zaručenou mzdu. Výše minimální a zaručené mzdy je uvedena v NV 567/2006 Sb.,
kde jsou zároveň uvedeny příklady prací pro zařazení do jednotlivých stupňů
zaručené mzdy. Problém u vás bude v tom, že máte 12 skupin prací, kdežto v NV je
uvedeno pouze 8 skupin prací. Zde bude třeba vzít jednotlivé vaše skupiny prací a
přiřadit jim skupinu prací podle NV 567/2006. Výše vaší mzdy u jednotlivých skupin
prací by neměla být nižší než je nejnižší úroveň zaručené mzdy uvedená v NV. Pro
úplnost je třeba poznamenat, že při posuzování dodržení minimální a zaručené mzdy
se zahrnují všechny složky mzdy (základní mzda, odměny, prémie apod.) s výjimkou
mzdy za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve
ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.
45/2013 Zaměstnanec, kterému provádíme srážky ze mzdy, žije s družkou ve
společné domácnosti a v měsíci srpnu 2013 se jim narodilo dítě. Můžeme
tomuto zaměstnanci uplatnit jako vyživovanou osobu pro účely srážek dítě i
družku?
Podle § 1 odst. 1 NV 595/2006 Sb. se základní částka, která nesmí být sražena
povinnému zjistí tak, že se sečte částka na osobu povinného a jedna čtvrtina této
částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné. Poskytování výživného
je řešeno v zákonu 94/1963 Sb. o rodině (§§ 85 až 95). Podle § 85 odst. 1 trvá
vyživovací povinnost rodičů k dětem do té doby, pokud děti nejsou samy schopny se
živit. Takže dítě je jednoznačně osobou, které musí váš zaměstnanec poskytovat
výživné. Uplatnění družky je řešeno v § 95 zákona o rodině tak, že „otec dítěte, za
kterého není matka dítěte provdána, je povinen matce přispívat přiměřeně na úhradu
výživy po dobu dvou let, jakož i na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a
slehnutím“. Z tohoto textu by vyplývalo, že je možné družku do 2 let věku dítěte
uplatnit, ale vzhledem k výkladům, že druh (družka) se nepovažují za vyživované
osoby, doporučujeme tento krok konzultovat s příslušným exekutorem.
46/2013 Zletilé dceři naší zaměstnankyně byl od července tohoto roku přiznán
invalidní důchod. Dcera od září 2013 začala studovat vysokou školu. Můžeme u
naší zaměstnankyně uplatnit daňové zvýhodnění na dceru?
Podle § 35c odst. 6 písm. b) zákona o daních z příjmů se za vyživované dítě
poplatníka považuje dítě, pokud je zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let,
jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a soustavně se
připravuje na budoucí povolání. Podmínka soustavné přípravy na budoucí povolání
je splněna, takže bude záležet na tom, jaký invalidní důchod byl dceři vaší
zaměstnankyně přiznán. Pokud by se jednalo o invalidní důchod třetího stupně,
nelze daňové zvýhodnění uplatnit, protože dcera je plně zabezpečena důchodem.
10
Démonia
DIS 10/2013
47/2013 Musí uhradit zaměstnavatel svému zaměstnanci náklady spojené
s výpisem ze zdravotní dokumentace od jeho obvodního lékaře? Výpis si
vyžaduje náš poskytovatel pracovnělékařských služeb při každé periodické
nebo mimořádné lékařské prohlídce?
Podle § 58 zákona 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách hradí služby
poskytované podle tohoto zákona zaměstnavatel. Vzhledem k tomu, že výpis ze
zdravotní dokumentace se považuje za jeden z podkladů pro vydání lékařského
posudku, je třeba aby zaměstnavatel uhradil i tyto náklady. Přesto by bylo vhodné
vašeho poskytovatele upozornit, že vyžadování výpisu od obvodního lékaře
v případech, kdy nedošlo k žádné pracovní neschopnosti od poslední lékařské
prohlídky by bylo zbytečné a nehospodárné.
48/2013 Můžeme dát zaměstnanci, který je v pracovní neschopnosti výpověď
z pracovního poměru, když se ruší část zaměstnavatele (uzavíráme jeden
provoz) a jinou práci pro něho nemáme?
Podle § 53 odst. 1 písm. a) ZP se zakazuje, mimo jiné, dát zaměstnanci výpověď
v době, kdy je uznán práce neschopným. Podle § 54 ZP se však zákaz výpovědi
nevztahuje na výpověď danou zaměstnanci pro organizační změny uvedené v § 52
písm. a). Takže tomuto zaměstnanci můžete výpověď dát.
49/2013 Zaměstnanec u nás skončil k 31. 7. 2013 z důvodu nadbytečnosti a
dostal 3 měsíční odstupné. V měsíci srpnu pracoval u jiného zaměstnavatele,
kde k 31. 8. skončil a šel se zaregistrovat na úřad práce, kde mu začali vyplácet
podporu v nezaměstnanosti od měsíce září. Zajímalo by nás, jak je možné, že
zaměstnanci vyplácí podporu ihned od září, když od nás dostal trojnásobek
odstupného a 3 měsíce ještě neuplynuly?
Podle § 44a zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti se podpora v nezaměstnanosti
poskytne až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného
výdělku, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného. Tento postup se ale
uplatní v případě, že bylo odstupné vyplaceno z posledního zaměstnání, což u
vašeho bývalého zaměstnance nebylo, protože pracoval ještě měsíc u jiného
zaměstnavatele, kde žádné odstupné nedostal.
Závěrečný pozdrav od pana MURPHYHO se týká zasedání výboru (ale i vlády,
parlamentu apod.)
*************************************************************************************************
JEDINÉ ZMĚNY, KTERÉ BÝVAJÍ PŘIJATY BEZ NÁMITEK
JSOU ZMĚNY K HORŠÍMU.
*************************************************************************************************
11
ZMĚNY V ZÁKONECH PŘIJATÉ V SOUVISLOSTI S NOVÝM OBČANSKÝM
ZÁKONÍKEM, KTERÉ BUDOU PLATIT OD 1. 1. 2014
TERMÍNY A MÍSTA KONÁNÍ:
25. 10. KARLOVY VARY – LS THERMAL
v.s. 2713
18. 11. ZLÍN – hotel MOSKVA
2113
19. 11. OLOMOUC – Regionální centrum Olomouc, Jeremenkova 40B
2213
20. 11. BRNO – hotel INTERNATIONAL
2313
21. 11. HRADEC KRÁLOVÉ – STŘELNICE
2413
22. 11. LIBEREC – Restaurace u Košků, Vrchlického 50/15, Liberec 13
2513
25. 11. ÚSTÍ nad Labem – Národní dům, Velká Hradební 33
2613
27. 11. PLZEŇ – PEKLO, Pobřežní 10
2813
28. 11. ČESKÉ BUDĚJOVICE – METROPOL
2913
29. 11. PRAHA- Automotoklub, Opletalova 29 (naproti hl. nádraží)
3013
PROGRAM:
8,30 - 9,00 Prezence
9,00 - 13,00 Přednáška k těmto tématům
 Změny daňových zákonů provedené v souvislosti s novým občanským
zákoníkem (nové vymezení závislé činnosti, zvýšení příjmu podléhající
srážkové dani (§ 6 odst. 4), osvobození příjmů za práci žáků a studentů,
změny v nezdanitelných částkách, zvýšení motivačních příspěvků atd.)
 Dopad nového občanského zákoníku na práci mzdových účetních a
personalistů (zákoník práce, zákon o NP, zákon o důchodovém pojištění,
občanský soudní řád, zdravotní pojištění, státní sociální podpora apod.)
 Změny některých hodnot pro rok 2014 (nové redukční hranice pro náhradu
mzdy, nemocenské a důchody, vyšší maximální vyměřovací základy pro SZ a
VZP, minimální odvody pro podnikatele apod.)
 Zvýšení minimální mzdy a jeho dopad do dalších zákonů (daně z příjmů,
zdravotní pojištění, zákon o zaměstnanosti)
 Další aktuality a odpovědi na dotazy
Lektor: ing. Jaroslav Růžička
VLOŽNÉ:
Vložné na seminář včetně občerstvení činí po promítnutí slevy 1200 Kč za jednu
osobu. Při neúčasti vložné nevracíme, ale je možno vyslat náhradníka. Na jednu
přihlášku můžete přihlásit maximálně 5 osob.
Úhradu vložného proveďte převodem z účtu před datem konání semináře na náš
účet číslo 42638504/0600 u GE Money Bank, jako variabilní symbol uveďte číslo
příslušející k jednotlivým místům konání a konstantní symbol 308. Při platbě
složenkou uveďte variabilní symbol do zprávy pro příjemce.
Závazné přihlášky posílejte řádně vyplněné na výše uvedenou adresu naší firmy – ve
vlastním zájmu uvádějte přesný obchodní název Vaší firmy vč. DIČ a čísla Vaší
smlouvy (bez těchto údajů nebude daňový doklad úplný).
DAŇOVÝ DOKLAD OBDRŽÍTE PŘI PREZENCI.
Bližší informace obdržíte na níže uvedeném telefonním čísle. Závaznou přihlášku je
možno poslat i FAXEM nebo elektronickou poštou.
Telefon: 224 326 022
FAX: 224 326 023
E-mail: [email protected]
KOEFICIENT NÁRŮSTU VŠEOBECNÉHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU
PRO DŮCHODY PŘIZNANÉ V ROCE
2014
ROK
všeobecný
vyměřovací
základ
koeficient
nárůstu
ROK
všeobecný
vyměřovací
základ
koeficient
nárůstu
1986
2964
8,75231
2001
14640
1,77198
1987
1988
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
3026
8,57299
15711
1,65119
3095
8,38186
16769
1,54701
3170
8,18355
17882
1,45072
3286
7,89466
18809
1,37923
3792
6,84121
20050
1,29386
4644
5,58610
21527
1,20508
5817
4,45966
23280
1,11434
6896
3,76187
24091
1,07683
8172
3,17448
24526
1,05773
9676
2,68105
25093
1,0338
10696
2,42538
25903
1,0015
11693
2,21858
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
12655
2,04993
13490
1,92304
1
Všeobecný vyměřovací základ za rok 2012 činí Kč
25903
Přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného
vyměřovacího základu za rok 2012 činí Kč
1,0015
Přepočtený všeobecný vyměřovací základ r. 2012 činí Kč
25941,8545
Download

Démonia DIS 10/2013