Akustika
Hudební nástroje
7. Přednáška
I - Interpret
N - Nástroj
P - Akustika prostoru
S - Sluch
T - Technika
Složky hudebního
výkonu
Složka
Zdroj
Kontrola
I, (N)
S, T
Dynamika
I, N
S, T
Intonace
I, N
S, T
Kvalita tónu
N, I
S (T)
N, I, P
S (T)
I
S
Časové rozložení tónů
Kvalita zvuku pro posluchače
Estetické a žánrové aspekty
Převod notace - tón při interpretaci
Krátkodobá
paměť - doba v
taktu
Nota vytvoří
reakci: Poloha,
hmat, prst
Dlouhodobá /
vzdělání: Jak hrát
trylek atd.
Nezávislé na nástroji
Krátkodobá
paměť - je tam c#
Závislé na nástroji
Jak funguje interpretace - diskuse
✤
Co mi dovolí můj nástroj, srovnání s jinými nástroji - jaký hudební
projev
✤
Úloha mozku. Jak mozek zpracovává přenos od tónu (v notaci nebo v
představě) na mechanické ovládání nástroje.
✤
Propojení vizuální vjem (notace), neuromuskulární spoj? Zpětná
vazba - sluch.
Dlouhodobá paměť - diskuse
✤
Vizuální
✤
Sluchová
✤
Prstová - právě tato je značně závislá na přenosu informace nota - tón,
je tedy závislá na nástroji
✤
Diskuse: Zapamatování skladeb v praxi
Vnímání tónu nástroje
✤
Sluch
✤
Chvění plátku a rtů - dechy
✤
Ústní dutina - dechy, zpěv
✤
Chvění struny pod prstem
✤
Chvění smyčce, těla nástroje
✤
Otvory - dechy, French systém Boehmovy mechaniky
Co mají nástroje společné
1. Excitátor = Spouštěcí proces, dodá energii
2. Oscilátor = Kmitání
3. Resonátor = Zesílení
4. Radiátor = Vyzáření zvuku z nástroje
Jednotlivé části jsou propojené - jedna součást má více funkcí i
naopak.
Rozdíly mezi nástroji
✤
Co mi dovolí můj nástroj, srovnání s jinými nástroji - jaký hudební
projev, vyjádření - daný fyzikálními možnostmi nástroje (které
budeme probírat)
✤
Kolik hlasů jsem schopen hrát - vnímat
✤
Úloha myšlení. Intuitivní a vědomé postupy při interpretaci - jak se
liší u jednotlivých nástrojů.
✤
Propojení vizuální vjem (notace), neuromuskulární spoj. Zpětná
vazba - sluch.
✤
Způsob vytváření vibráta - vibráto (změna výšky) nebo tremolo
(změna intenzity)?
Rozdíly mezi nástroji
✤
✤
✤
Přechod z nástroje na nástroj
Pozitivní a negativní - fixace návyků
Rozdíly ve všech zde probíraných aspektech - jejich vliv při změně
nástroje
Negativní
Nástroj 2
Nástroj 1
Pozitivní
Směrové charakteristiky - na
kterou stranu nástroj vlasně hraje?
✤
Liší se pro různé
výšky tónu
✤
Liší se podle poslední
otevřené klapky u
dechů
✤
Akustika místnosti
může pomoci
Latence
✤
Doba od fyzického nastavení parametrů na nástroji (držené klapky a
vyslovení do nástroje, tahu smyčcem, stisku klávesy) po skutečné
zaznění tónu.
Třídění hudebních nástrojů
✤
Podle způsobu vzniku zvuku
✤
Podle žánrové použitelnosti
✤
Podle schopnosti maximální polyfonie
✤
Etnografické
✤
Lidové / profesionální = standardizované
✤
Podle materiálu (nemá žádný smysl)
Třídění podle vzniku zvuku
✤
✤
✤
✤
✤
Chordofony
✤ Smyčcové
✤ Trsací (drnkací)
✤ Kladívkové
Membranofony
Aerofony
✤ Žesťové
✤ Plátkové
✤ Retné (hranové)
Idiofony
Elektrofony
Další třídění hudebních nástrojů
✤
Podle rozsahu http://en.wikipedia.org/wiki/Musical_acoustics pro
skladatele a dirigenty
✤
Příslušnost do skupiny nebo “rodiny”, nesystematické (viola da
gamba vs. housle/cello, hoboj, angl. roh, fagot vs. zobcové flétny)
✤
Historické - velmi rozdílné (housle: malá změna, flétna - obrovská
změna - materiál, žádná/”německá”/Boehmova mechanika, velikost
otvorů, French model atd.)
✤
Základní ladění - souvisí s historií
Třídění hudebních nástrojů k čemu to je?
✤
Přílišné “škatulkování” zastírá podstatu věci - pro hudebníka je
důležité vědět, jak zvuk v nástroji vzniká, co má vliv na kvalitu tónu,
na ladění, kudy vyzařuje nástroj k posluchači a historické souvislosti
(vývoj).
✤
Má ale velký význam pro skladatele, aranžéry, dirigenty, dále pro ty,
kdo se zabývají lidovou a etnickou hudbou a nástroji, je základem pro
třídění elektronických zvuků.
Co ještě mám vědět o svém
nástroji
✤
Části znáte, umíte jazyky znáte popis svého nástroje v
cizím jazyce?
✤
Najdete na wikipedii v
příslušném jazyce
http://en.wikipedia.org/
wiki/Violin
Akustika
Strunné hudební nástroje
6. Přednáška
Kmitání struny
Rozeznít (excitátor) můžeme
kdekoliv, ale struna kmitá
symetricky
Podržíme-li strunu uprostřed,
nemůže tam kmitat - flažolet,
dvojnásobná frekvence, i další
násobky
Rozezníme-li u kraje,
napomáháme vzniku vyšších
řádů kmitů
Pevné uchycení uzel
Největší rozkmit kmitna
Kmitání struny
✤
Frekvence záleží na
✤
napětí struny
✤
hmotnosti (nezáleží na tloušťce)
✤
délce
X
Kmitání struny
✤
Jak používáme charakteristiky strun pro ladění
✤
napětí struny - jemné doladění před hrou
✤
délková hmotnost (nezáleží na tloušťce) - výroba strun, hráč už
neovlivňuje
✤
délka - mění se během hry a tím vznikají tóny různé výšky
✤
U klávesových nástrojů jsou délky přednastaveny, u nástrojů bez
pražců je mění hráč zcela libovolně, u pražcových je mění v daných
odstupech.
Akustika
Dechové nástroje
6. Přednáška
Píšťaly
✤
Otevřené, polootevřené a uzavřené píšťaly
✤
Délka píšťaly = 1/2 nebo 1/4 vlny
✤
Dřeva: Délka píšťaly - k otevřené klapce, platí přesněji pro větší
otvory, Böhmův systém
✤
Žestě: Celková délka včetně délky v mechanice
✤
Délka vlny = rychlost zvuku/frekvence
✤
Závislost na teplotě
✤
Přefukování - klarinet vs. ostatní, kónické a válcové menzury
Dechy
✤
http://www.phys.unsw.edu.au/jw/flutes.v.clarinets.html
Akustika
Zpěv
6. Přednáška
Hlas
✤
Vznik hlasu (řeči) je dán proudem vzduchu hlasovou štěrbinou mezi
hlasovými řasami ("hlasivky"), které se příčně rozechvívají do rezonančních
prostorů, tj. hltanu, nosní a ústní dutiny.
✤
Velká proměnlivost zvuku lidského hlasu je dána značným rozsahem změn
síly vzdušného proudu (hlasitost), napětí hlasových vazů, šířky a tvaru
hlasové štěrbiny (základní tón hlasu) a také velikosti a tvaru rezonančního
prostoru (barva zvuku, formanty).
✤
Když se hlasové řasy účinkem proudu vzduchu rozechvějí, hlasová štěrbina se
pouze jednoduše neotevírá a nezavírá, ale obě hlasové řasy se střídavě chvějí
ve směru vzduchového proudu (přitom při nízkých tónech zůstává hlasová
štěrbina déle zavřená než otevřená (při 100 Hz v poměru 5:1), při vyšších
tónech (400 Hz) tento poměr klesne na 1,4:1; při šeptání zůstává hlasová
štěrbina trvale otevřená.
Frekvenční rozsah hlasu
Frekven ní rozsah lidského hlasu je i s formanty od asi 40 aB po více n B 2 000
Hz. Vysokofrekven ní sloBky mají sykavky (S, Z).
✤
✤
Frekvenční
rozsah lidského hlasu je i s formanty od asi 40 až po více
Rozsah lidského hlasu (základní tón) iní p i e i p ibliBn jednu oktávu, p i zp vu
něž 2 asi
000dvHz.
Vysokofrekvenční
oktávy
(u zp vák více neB t i složky
oktávy). mají sykavky (S, Z).
Rozsah normální tónové stupnice je dán dvojnásobkem tónové frekvence, který
Rozsah
lidského
(základní
při, jejichB
řeči kmito
přibližně
odpovídá
oktáv hlasu
. 1 oktáva
je rozd lenatón)
na 12činí
p ltón
et se odjednu
sebe
vzájemn
li:í o faktor
(1,059512 =(u
2).zpěváků více než tři oktávy).
oktávu,
při zpěvu
asi1,0595
dvě oktávy
Akustika
Orchestr
6. Přednáška
Akustický výkon
nástroj
výkon
housle
1 mW
flétna
50 mW
klavír
500 mW
kontrabas
100 mW
trubka
400 mW
komorní orchestr
10 W
symfonický orchestr 80 W
Download

Hudební nástroje