ISSN 1211-7897
Zprávy
České parazitologické společnosti
Ročník 19, číslo 3
prosinec 2011
obsah 3/ ČPS: Výsledky voleb do výboru 1. září 2011 5/ ČPS: Zápis z jednání výboru 20. září 2011 8/ Zemřel RNDr. Vít Kadlec Marianna Provazníková 9/ Externí hodnocení kvality č. 704 Věra Tolarová 10/ Evropská jarní škola o klíšťatech a jimi přenášených onemocnění Libor Grubhoffer 12/ Some aspects of wildlife and wildlife parasitology in New Zealand part 1: Some background to New Zealand and its natural history Tony Charleston 15/ Paraziti v science fiction Julie Nováková 18/ KÝHO VÝRA: Invaze parazitů v ČR Josef Chalupský 22/ Pseudoparaziti II. – parazitární blud Martin Podhorský 23/ kalendář akcí 26/ veselé vánoce ... Lucie Jedličková 27/ ... a šťastný Nový rok Zuzana Hůzová 28/ autoři příspěvků Výsledky voleb do výboru České parazitologické společnosti 1. září 2011 Uzávěrka anonymního korespondenčního hlasování byla 31. 8. 2011. Skrutátory byli tentokrát kolegové Pavla Smejkalová a Tomáš Pánek z Katedry zoologie PřF UK v Praze, oba jsou členy ČPS. Celkem bylo odevzdáno 80 hlasovacích lístků ze 167 možných, to znamená, že volilo 48 % členů. Všechny hlasovací lístky byly platné. Novými členy výboru ČPS se tedy stali tito kolegové (řazeno dle počtu hlasů): (68) RNDr. Ivan Čepička, PhD. 33 let, Katedra zoologie PřF UK v Praze (66) RNDr. Iva Kolářová, PhD. (roz. Rohoušová) 33 let, Katedra parazitologie PřF UK v Praze (62) RNDr. Libor Mikeš, PhD. 40 let, Katedra parazitologie PřF UK v Praze (52) doc. RNDr. Oleg Ditrich, CSc. 58 let, Parazitologický ústav AVČR, České Budějovice (47) RNDr. Iveta Hodová, PhD. 38 let, Ústav botaniky a zoologie PřF MU, Brno (38) RNDr. Vladimír Hampl, PhD. 35 let, Katedra parazitologie PřF UK v Praze Dva kolegové na dalších místech v pořadí hlasování se stávají členy revizní komise: (37) Prof. RNDr. Tomáš Scholz, CSc. 51 let, Parazitologický ústav AVČR, České Budějovice (28) RNDr. Alena Zíková, PhD. 32 let, Parazitologický ústav AVČR, České Budějovice Další výsledky hlasování (bez titulů, náhradníci v případě ukončení práce některého člena ve výboru): (27) Milan Gelnar, Ivan Fiala, Martin Kašný (24) Libor Grubhoffer (17) Roman Kuchta (16) Vít Dvořák (11) Miloslav Jirků 3
Hlasovací lístky jsou k nahlédnutí u dr. Ivana Čepičky, Katedra zoologie PřF UK v Praze. Nový výbor převezme funkce na společné schůzi členů starého a nového výboru, která se uskuteční v průběhu září 2011 – zde dojde k volbě předsedy, místopředsedy, tajemníka a hospodáře. V Praze dne 1. září 2011 Libor Mikeš Ivan Čepička Pavla Smejkalová Tomáš Pánek 4
Zápis z jednání výboru České parazitologické společnosti 20. září 2011 Přítomni (bez titulů): I. Čepička, O. Ditrich, V. Hampl, I. Kolářová, L. Mikeš
Omluveni: I. Hodová, E. Nohýnková, P. Kodym, K. Fajfrlík, B. Koubková
Hosté: T. Scholz
1. Zahájení
Schůzi zahájil L. Mikeš, předseda minulého výboru České parazitologické
společnosti (dále jen ČPS) a vyhlásil volbu předsedy nového výboru.
2. Volba předsedy výboru ČPS
Dle stanov proběhla tajná volba předsedy výboru ČPS. Volby se zúčastnilo
všech 5 přítomných členů výboru, všechny odevzdané hlasy byly platné.
Výsledky: L. Mikeš – 4 hlasy; O. Ditrich – 1 hlas. Skrutátorem byl T. Scholz,
člen revizní komise ČPS.
Předsedou výboru ČPS pro období 2011-2014 byl opět zvolen L. Mikeš.
3. Jmenování funkcionářů výboru ČPS
Předseda výboru ČPS pověřil se souhlasem ostatních členů výboru členy výboru
těmito funkcemi:
O. Ditrich
I. Čepička
I. Hodová
I. Kolářová
místopředseda výboru ČPS
tajemník výboru ČPS
hospodář/pokladník ČPS
redaktorka Zpráv ČPS, správce webových stránek ČPS
a správce stránky ČPS na facebooku
4. Oficiální údaje a předání agendy ČPS
Sídlem ČPS zůstává:
Viničná 7, 128 44 Praha 2
Kontaktní adresa:
RNDr. Libor Mikeš, Ph.D.
Katedra parazitologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2,
e-mail: [email protected], tel. 221 951 819, Fax 224 919 704
Adresa tajemníka pro zasílání přihlášek do ČPS:
RNDr. Ivan Čepička, Ph.D.
Katedra zoologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2,
e-mail: [email protected], tel. 221 951 842, Fax 221 951 841
Adresa pro korespondenci s redakcí Zpráv ČPS a administrátorem webu ČPS:
RNDr. Iva Kolářová, Ph.D.
5
Katedra parazitologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2,
e-mail: [email protected], tel. 221 951 814, Fax 224 919 704
Změnou údajů na příslušných institucích, kde je ČPS registrována, byl pověřen
L. Mikeš. Členové výboru se dohodli na řešení agendy ČPS ve větší míře prostřednictvím
e-mailu, schůze budou konány v případě potřeby.
5. Zastoupení sekcí ve výboru ČPS
V souvislosti s článkem 6.3 stanov ČPS se předsedové sekcí jako řádní členové
výboru ČPS, anebo osoby pověřené jednotlivými sekcemi, budou zúčastňovat
schůzí výboru ČPS.
6. Jmenování RNDr. Jaroslava Weisera, DrSc. čestným členem ČPS
Na základě výsledků korespondenčního hlasování členů ČPS výbor ČPS
jmenuje Dr. Weisera čestným členem ČPS.
7. Konference ČPS v roce 2012
Z Helmintologické sekce ČPS vzešel návrh zvýšit konferenční poplatky pro
nečleny ČPS v porovnání se členy ČPS a zároveň zrušit konferenční poplatky
pro pregraduální studenty s aktivní účastí na konferenci. Výbor ČPS s tímto
návrhem souhlasí a důrazně doporučuje organizátorům konferencí jeho zvážení.
Výbor ČPS ukládá I. Čepičkovi vytvořit návrh diplomu/certifikátu pro výherce
studentských soutěží o nejlepší konferenční příspěvky.
X. české a slovenské parazitologické dny se budou konat v termínu 28. 5. – 1. 6.
2012 v Brně. Předseda zkontaktuje přípravný výbor a bude konzultovat jeho
postup za českou stranu. V této souvislosti bude na schůze výboru ČPS zvána
Iva Přikrylová, hlavní organizátorka konference. ČPS doporučuje organizátorům
konference, aby současně s podanou přihláškou požadovali dodání abstraktu
(v anglickém jazyce). Předseda ČPS osloví slovenskou stranu, aby vybrala a
pověřila „styčného důstojníka“ pro komunikaci s českým výborem a
organizátory.
42. Jírovcovy protozoologické dny se budou konat v termínu 7. – 11. 5. 2012,
místo konání bude upřesněno. Organizátorem je Mgr. Tomáš Pánek.
Helmintologické dny se v roce 2012 konat nebudou, Helmintologická sekce
vyzývá své členy k účasti na X. českých a slovenských parazitologických dnech.
8. Seminář v Lékařském domě
Téma a osoba koordinátora semináře v Lékařském domě v roce 2012 budou
upřesněny do 30. 9. 2012. Výbor ČPS bude nadále přípravu semináře
koordinovat se Sekcí lékařské parazitologie ČPS, z níž by měla nadále primárně
vycházet iniciativa ve volbě témat a koordinátorů. O. Ditrich byl pověřen
6
jednáním s K. Fajfrlíkem. (Doplněno ex post L. Mikešem – tématem semináře
bude molekulární diagnostika v parazitologii, koordinace se ujal O. Ditrich
osobně).
9. Členské příspěvky ČPS
Od členů ČPS, kteří budou chtít využít možnosti sníženého konferenčního
poplatku na konferenci pořádané ČPS či její sekcí, bude vyžadováno, aby
členský příspěvek zaplatili do 30. 4. příslušného roku anebo nejpozději při
registraci na konferenci pověřené osobě.
Výbor ČPS také ukládá členům-studentům, kteří budou žádat o proplacení
nákladů na konference ČPS, aby členské příspěvky zaplatili v příslušném roce
do 30. 4., tj. aby v době konání konference již byly jejich příspěvky k dispozici
na účtu ČPS (anebo zaplatili členské příspěvky při registraci pověřené osobě).
Rada vědeckých společností České republiky doporučila výboru ČPS zvýšit
členské příspěvky z důvodu větší finanční samostatnosti při konání akcí. Počet
společností v RVS se rok od roku neustále zvyšuje a finance určené na dotace
konferencí a podobné činnosti se nezvyšují. Společnostem s příliš nízkými
členskými poplatky hrozí, že jejich akce nebudou dotovány. Výbor ČPS bere
tuto informaci na vědomí a navrhuje následující úpravy výše ročních členských
příspěvků:
čestní členové: bez příspěvků (beze změny)
senioři, jejichž věk dosáhl 65 let: 50,- Kč (beze změny)
pregraduální studenti: 250,- Kč (beze změny)
ostatní členové (včetně PGS): 400,- Kč (zvýšení o 150,- Kč)
O návrhu bude hlasovat příští valné shromáždění ČPS dle stanov.
10. Webové stránky ČPS
Výbor ČPS ukládá svým členům zformulovat připomínky k webovým stránkám
ČPS do 1. 2. 2012. Poté je I. Kolářová předá zástupcům firmy MEDIMA.cz,
která stránky spravuje. Výbor ČPS vítá jakékoli připomínky vzešlé od členů
ČPS.
11. Závěr
První schůzi nového výboru ČPS zakončil L. Mikeš. Příští schůze se bude konat
dle potřeby.
Zapsal: Ivan Čepička
Schválil: Libor Mikeš
7
RNDr. Vít Kadlec zemřel 18. července 2011 Dne 18. července 2011 navždy odešel ve
věku 79 let RNDr. Vít Kadlec, absolvent
parazitologie na Universitě Karlově
v Praze a dlouholetý člen Parazitologické
společnosti.
Paradoxem jeho života bylo, že vlastně
biologii vůbec studovat nechtěl. Jeho
klukovským snem bylo vystudovat
žurnalistiku a být sportovním reportérem.
Vše se změnilo v roce 1952, kdy uvěznili
na 10 let z politických důvodů jeho otce.
Brány ke vzdělání se zavřely. Bylo těžké i
najít zaměstnání. Nakonec ho našel v OHS
v Ústí nad Labem a poté v Biovetě
Terezín. Nejprve ve varně půd, pak jako laborant. Tak se potkal se svou
celoživotní láskou biologií, které se věnoval po celý zbytek svého života. Jistě
k tomu přispěla i osobnost pana profesora Jírovce, u kterého po uvolnění režimu
v 60. letech dálkově studoval. Absolvoval v roce 1970. O čtyři roky později
získal doktorát s prací o naegleriích a acanthamoebách.
Přesto, že byl pouze terénním pracovníkem bez akademického zázemí, zůstal
duší vědcem s darem vidět, všímat si, analyzovat. Udržoval dál styky s fakultou
a publikoval články v odborných časopisech včetně časopisu Science. Odešel po
více než 40ti letech práce v oboru.
Kdo jste ho znal, prosím věnujte mu tichou vzpomínku.
Parazitologie a mikrobiologie byly pro tátu celoživotní láskou a věnoval se jim
do posledních dní svého života.
Děkuji
Marianna Provazníková
8
Mikroskopická diagnostika střevních parazitóz Externí hodnocení kvality č. 704 EHK – série č. 704 byla rozesílána do 70ti laboratoří 3. 5. 2011.
Hodnoceno bylo 70 pracovišť na základě výsledků získaných
mikroskopickou diagnostikou dvou vzorků stolice fixované formalinem a
tří preparátů barvených trichromem nebo hematoxylinem. Maximálně
bylo možno získat 4 body za stolice a 10 bodů za roztěry. K úspěšnému
absolvování tohoto kola EHK bylo zapotřebí dosáhnout ve fixovaných
vzorcích 4 body a v roztěrech více než 7 bodů.
Vzorky fixované stolice obsahovaly:
A – vajíčka Ascaris lumbricoides
B – negativní
Barvené roztěry ze stolice obsahovaly:
A – cysty Entamoeba coli a cysty Giardia intestinalis;
barveno trichromem.
B,C – cysty Entamoeba histolytica/dispar,
cysty Giardia intestinalis a Blastocystis hominis;
barveno trichromem a hematoxylinem,
D – cysty Endolimax nana a Blastocystis hominis;
barveno trichromem
Výsledky:
Stolice: Všech 70 laboratoří získalo plný počet – 4 body.
Roztěry: K maximálnímu zisku 10 bodů se dopracovalo tentokrát pouze
43 (61,4 %) pracovišť. Největším problémem bylo rozlišit čtyřjaderné
cysty Entamoeba coli od zralých cyst Entamoeba histolytica/dispar, které
mají také čtyři jádra. Testem vůbec neprošly dvě laboratoře, jedna
získala 7 a druhá 2 body.
Podrobný rozbor EHK č.
http://www.zupraha.cz
704
najdete
V Praze 13. 10. 2011
na
internetové
adrese:
Věra Tolarová
9
Evropská jarní škola o klíšťatech a jimi přenášených onemocněních České Budějovice, 30. 5. – 3. 6. 2011 V Českých Budějovicích na Parazitologickém ústavu Biologického centra AV
ČR a Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity je výzkum klíšťat a jimi
přenášených původců infekčních onemocnění vskutku jako doma. Nepřekvapilo
proto, že po třech letech se do Českých Budějovicích opět vrátila evropská škola
zaměřená na biologii a ekologii klíšťat a jimi přenášených patogenů. Tentokrát
byla evropská škola programovou součástí mezinárodního konsorcia sedmi
laboratoří (POSTICK: ´Post-graduate training network for kapacity building to
control ticks and tick-borne diseases´) v rámci 7. RP EU (´Marie Curie
International Training Network´), které je určeno k výchově doktorandů a
mladých vědeckých pracovníků pro tuto oblast infekční biologie.
Mezigenerační setkaní odborníků jsme nazvali ´POSTICK Spring School on
Tick Biology and Ecology, České Budějovice 2011´. Nabitý program byl
složen jednak s přednášek pozvaných odborníků, zdejších i zahraničních (USA,
10
Anglie, Španělsko, Slovensko) a workshopů zaměřených na praktické úlohy
řešené přímo v laboratořích (moderní metody elektronové mikroskopie,
biochemie proteáz, moderní postupy v chovech klíšťat, atd.). Doktorandi a
mladí vědečtí pracovníci z univerzit a výzkumných pracovišť z různých zemí
Evropy (Německo, UK, Španělsko, Francie, Česká republika) diskutovali po
celý týden otázky spojené s biologií a ekologií klíšťat a jimi přenášených
onemocnění člověka a zvířat (evoluce klíšťat a jejich reprodukce, farmakologie
klíštěcích slin, zpracování krve hostitele, mechanismy obrany/imunity klíšťat,
viry, bakterie a prvoci přenášené klíšťaty, ekologie klíšťat a jimi přenášených
nákaz, vakcíny proti klíšťatům a jimi přenášeným patogenům, pokročilé metody
výzkumu v infekční biologii). Nedílnou součástí jarní školy byla rovněž práce
v terénu přímo na vybrané lokalitě, nasbíraná klíšťata měli možnost mladí
výzkumníci bezprostředně poté analyzovat moderními metodami na přítomnost
viru klíšťové encefalitidy a spirochét lymské boreliózy. A jaká by to bylo škola
bez večerní zábavy, pokračujících odborných diskusí, a také poznávacího výletu
po krásách jižních Čech na úplný závěr jarní školy.
Těší nás velice, že účastníci evropské školy o klíšťatech a jimi
přenášených původcích infekčních onemocnění se vraceli domů s pocitem
příjemně i užitečně stráveného času na jih Čech, a že se nastupující generaci
výzkumníků podařilo navázat a upevnit cenné pracovní kontakty pro naléhavá
řešení tak palčivých otázek jakými bezesporu závažná klíšťaty přenášená
onemocnění jsou.
(Evropská škola podpořena projektem POSTICK ITN
(Post-graduate training network for capacity building
to control ticks and tick-borne diseases) v rámci
programu FP7 - PEOPLE – ITN/EU Grant No. 238511).
Libor Grubhoffer
11
Some aspects of wildlife and wildlife parasitology in New Zealand Part 1/3 Some background to New Zealand and its natural history
This article is a personal view of some aspects of the problems and challenges of
wildlife parasitology in New Zealand, particularly relating to endemic and
native birds. Studying parasites of wildlife anywhere can be difficult and
frustrating. This is particularly true in New Zealand with respect to endemic
species most of which are more or less threatened and many critically
endangered. Consequently, very little material is available for study, research is
often opportunistic rather than planned and experimental studies are mostly
impossible. To avoid confusion I should explain that in this article ‘endemic’
refers to species that are unique to New Zealand having evolved there from
ancestral forms, ‘native’ refers to species that evolved elsewhere and are selfintroduced without any involvement of humans, and ‘introduced’ refers to
species introduced deliberately or accidentally by humans.
Before getting to some parasitology I thought I should outline the basic
geological and biological history of the country as it explains why so much of
New Zealand’s endemic vertebrate and invertebrate fauna and flora is unique
and either extinct or in danger of extinction. What follows is a very simplified
summary of a complicated story covering millions of years.
New Zealand lies in the southwest Pacific at the junction of the Pacific and
Australian tectonic plates. It is mainly made up of two large islands, the North
and South Islands, and the smaller Stewart Island at the southern end. The
Southern Alps, mountain ranges pushed up by the collision of the Pacific and
Australian tectonic plates, run the length of the South Island. Lower ranges
continue in the North Island but the landscape of the northern two thirds is
dominated by past and present volcanic activity. There are also a large number
of small offshore and more distant sub-Antarctic islands, and the Chatham
Islands 800 km to the east of the South Island. Many of these islands have
become vitally important in wildlife conservation. The nearest other large
landmass is Australia, approximately 2000 km to the west.
About 80 – 85 million years ago, land that later became part of New Zealand
separated from the southern landmass of Gondwana and was moved eastwards
as the Tasman Sea expanded. This occurred before the spread of mammals that
12
followed the disappearance of the dinosaurs1, and probably before marsupials
and snakes reached Australia. Apart from some species of bats and marine
mammals such as seals and sea lions, New Zealand never had any endemic
placental mammals (or snakes). Ancestors of the bats were able to cross the sea
barrier by flying2. For the marine mammals that spend time on land, the sea is no
barrier. In the absence of mammals, an amazing variety of birds, reptiles and
invertebrates evolved to fill many ecological niches that would be occupied by
mammals in other regions. As on other isolated islands, a very high proportion
of the fauna is endemic and unique to New Zealand.
IR
New Zealand’s geological history after it separated from Gondwana included a
number of major events that will have had huge effects on the evolution and
survival of its endemic species. About 25 million years ago, in the Oligocene,
much of the land sank below sea level – opinions differ about how much dry
land remained. Later, from about 8 million years ago, a period of uplift began as
the Southern Alps were pushed up by the collision of the Pacific and Australian
tectonic plates. Then, beginning about 2 million years ago, most of New Zealand
1
Fossil remains of dinosaurs have been found in New Zealand although they are very rare;
the first was not discovered until 1975 by an amateur geologist named Joan Wiffen.
2
Short-tailed bats, one of two surviving species, are unique - although they can fly, they feed
on the ground.
13
IR
underwent several periods of glaciation that it is thought contributed to the
disappearance of many of the species that had evolved over the previous 50 – 60
million years. After the end of the last glacial period, 10 – 15 thousand years
ago, the surviving animal and plant species gradually re-established themselves
over the country. Other birds and insects arrived, mainly from the west, helped
by the prevailing westerly winds, becoming established as native species. By
about 1000 years ago, most of the land below the snow line was covered with
dense forest or scrub that was populated by an extraordinary variety of birds,
reptiles and invertebrates.
These endemic birds, reptiles and invertebrates, had evolved in many unique
ways. In the absence of mammalian predators, many of the birds had become
flightless or poor flyers, many nested on the ground and some were very large.
Among the flightless birds, for example, were nine or ten species of ratites
known as moas, all now extinct; their living relatives are ostriches, emus and
cassowaries that are found on other continents, and New Zealand’s national bird,
the kiwi. Moas were New Zealand’s main herbivores; the various species
differed greatly in size and females were much larger than males. Fossil and
archaeological remains indicate that they ranged in size from about the size of a
large turkey weighing up to 20 kg to the largest estimated to have weighed up to
200 kg or more and measuring almost 2 m to the top of its back. Haast’s eagle, a
large bird with a wingspan of about 3m, preyed on moas but there were no other
predators that were a threat to such large birds. There were smaller predatory
birds, the descendants of some of which still survive in small numbers.
Tony Charleston
Part 2: The arrival of humans
Part 3: Kiwis and aspects of their parasitology
IR
14
Paraziti v science fiction: historie omylů i předpovědí Paraziti jsou obzvlášť ve filmové sci-fi oblíbeným tématem už desítky let. Tvůrci
těchto příběhů své výtvory často považují za originální, aniž by věděli, že
podobné organismy skutečně existují; jindy se reálnými parazity přímo inspirují;
a v některých případech dokonce trochu „předběhnou dobu“ a rozvinou námět,
který se pak ukazuje jako zčásti funkční i v reálné biologii. Jací parazité se
autorům sci-fi povedli a kteří mají určité protějšky ve skutečnosti?
Oblibu parazitů mezi filmaři a spisovateli asi nic nevystihuje lépe než
následující citát z Vetřelce (který mimochodem ve své popularizační knize
Vládce parazit použil i Carl Zimmer): „Ty pořád netušíš, s čím máš tu čest,
viď? Bezchybný organismus. Dokonalé stavbě jeho těla se vyrovná jen jeho
zrůdnost… Obdivuji jeho ryzost; nezatíženou svědomím, výčitkami nebo
falešnou morálkou.“
Zatímco se autoři prostřednictvím parazitů často zabývali spíše
filozofickými otázkami zaměřenými na člověka, jako je svědomí a morálka,
nevědomky se občas trefili do procesů, které reálně fungují. Srovnáme-li
následující dvojice obrázků (obr. 1), nelze se ubránit myšlence, že se tvůrci
Vetřelce inspirovali existujícími parazitoidy.
Vosička Ampulex compressa je téměř klasický parazitoid, kde samička
najde hostitele – švába amerického, naklade na něj vajíčko (v jejím případě se
nejedná o vpíchnutí kladélkem, které je typičtější) a vylíhnutá larva se prokouše
do švába, v něm se vyvíjí a jako dospělá vosička prorazí ven – podobně jako to
udělal Vetřelec ve slavné scéně. Vetřelci ale do této vosičky ještě něco chybí,
a to je chemická manipulace – A. compressa vstříkne žihadlem do nervového
ganglia švába směs dopaminu a několika toxinů a v zásadě zničí jeho útěkový
reflex. Šváb se pak nechá odvést do připraveného „hnízda“, jehož vchod vosička
po nakladení vajíčka ucpe. Potrava a klidné místo pro zakuklení a prokousání
jsou připraveny.
Filmaři pro efekt udělali vývoj Vetřelce extrémně zrychleným; to jim ale
lze v rámci budování příběhu odpustit. Jinak vytvořili velmi pěkného
a v některých aspektech i realistického parazitoida.
15
Obr. 1: Vlevo Vetřelec (stadia „facehugger“ a „chestburster“), vpravo vosička
Ampulex compressa (kladení vajíčka a prokousání se nového jedince).
Manipulativní hypotéza nebyla opomenuta množstvím jiných tvůrců.
Shivers jsou typický béčkový horor z poloviny sedmdesátých let s jednoduchou
zápletkou. Šílený vědec stvoří parazita, který výrazně zvyšuje sexuální
žádostivost svých hostitelů a díky tomu se přenáší na další. Obyvatelé luxusního
bytového komplexu se stávají „sexuálními zombie“ a diváci mohou chroupat
popcorn u scén s vyskakujícím parazitem, vzezřením podobný motolicím.
Možná mnohem děsivějšího efektu by režisér Cronenberg, známý pro své
provokativní snímky, docílil, kdyby se inspiroval třeba houbou Entomophtora
muscae. Tato houba z řádu Entomophtorales parazituje na mouše domácí (obr.
2); po setkání s hostitelem její hyfy prorostou dovnitř těla mouchy a využívají ji
jako zdroj živin. Po většinou pěti až sedmi dnech moucha umírá – a
Entomophtora již v tu dobu má zralá konidia. Aby se výtrusy dostaly k co
největšímu množství dalších potenciálních hostitelů, houba produkcí signálních
molekul přiměje mouchu, aby k večeru vylétla na vyvýšené místo a tam se
usadila. Při setmění se již většina much pohybuje spíše při zemi – a tak mohou
výtrusy explodující ze zadečku nakažené mouchy přistát na mnoha z těch, které
jsou poblíž.
16
A jak potvrdili parazitologové z Univerzity Severní Karolíny v polovině 90.
let, Entomophtora má ještě další
efekt. Tělo samičky mouchy
produkuje nadprůměrné množství
feromonů, a tak se stává velmi
atraktivním pro samečky – ti se snaží
s mrtvolkou pářit a díky tomu se
houba může šířit ještě mnohem
snáze. Kdyby však něco takového
natočil David Cronenberg s lidmi
v hlavních rolích, patrně by se do
Obr. 2
amerických kin nikdy nedostal.
Premisu manipulace parazitem využívají i slavní Heinleinovi Vládci loutek,
kteří jsou však spíše politickou alegorií a nepracují s námětem z vědečtějšího
hlediska v rámci žánru – ale patří jim jiné uznání, o kterém se ještě zmíníme.
Podobně nápad jen k vytvoření hororového příběhu pro teenagery využil film
Fakulta.
Trochu více manipulační hypotézu využili ve Stargate u druhu Goa'uldů;
nicméně jejich evoluční historie, inteligence i schopnosti byly zpracovány
skutečně velmi nadneseně, čistě pro účely divácky co nejpřitažlivějšího seriálu.
Vzdáleně by se však dali připodobnit ke strunovcům s jejich původním vodním
prostředím, červovitým tvarem těla a manipulací hostiteli; strunovci však
parazitují v kobylkách a sarančatech pouze v larválním stadiu – a aby se
dospělci dostali do vody, strunovci ovlivňují expresi proteinů v mozku hostitele
a mění jeho chemickou rovnováhu, konkrétně se podle všeho jedná o změny
emocí a vnímání pohybu vůči tíži.
Právě manipulační hypotéza se objevila v science fiction de facto dříve než
v seriózní vědě. Zatímco Vládci loutek vyšli v roce 1951 (a jiné, méně známé
sci-fi s parazity manipulujícími svými hostiteli ještě dříve), zásadní článek o
manipulační hypotéze (Holmes & Bethel) vyšel roku 1972. Vědci sice
pozorovali změnu fenotypu hostitele po nakažení již dříve, ale teprve
v sedmdesátých letech se výzkum na toto téma začal více rozvíjet.
Možná se dočkáme i dalších témat, kde se autoři sci-fi octnou trochu
napřed; ale možná budeme v nových science fiction románech číst jen o něčem,
co už tu dávno bylo nebo je z hlediska vědy úplný nesmysl. To už závisí jen na
fantazii a zároveň smyslu pro realitu jejich autorů.
Článek byl napsán na základě mé popularizační přednášky pro příznivce science
fiction, která byla poprvé prezentována v březnu 2010 na Sconu.
Julie Nováková
17
Paraziti v médiích Hodně času uběhlo od posledního vydání KÝHO VÝRA. Ukončen byl při tehdy
řečeném přechodu našeho Zpravodaje jen do elektronické podoby a také pro
nedostatečnou „fantazii“ novinářů. Nyní v redakcích vždy jen řeknou nějakému
elévovi či elévce – „napiš něco o klíšťatech, komárech, nebezpečí encefalitidy“
apod., „to zabere“! Přebírat ty jejich titulky by byla v KYVY pustá nuda.
Technický pokrok a přechod do elektroniky se nezastaví a v poslední době se
objevila pro KYVY dvě vskutku výživná sousta. Nelze se o ně se čtenáři
Zpravodaje nepodělit.
Následující příspěvek se mi dostal do ruky z více stran. Za její „počínání“ jsem
navrhl Grygarovi udělit brněnské paní inženýrce v rámci spolku Sisyphos
BLUDNÝ BALVAN. Po parazitologické lince nás na to upozornila Hanka
Kabíčková.
Josef Chalupský
18
Invaze parazitů v ČR: Jaké jsou příznaky?
27.10.2011 PhDr. Anna Vejvodová
http://zena.centrum.cz/zdravi/novinky/clanek.phtml?id=719072#utm_medium=widget&utm_source=centrumHP
Lidské tělo je osídleno mnoha druhy bakterií. Kromě nich živíme také parazity. Nějaké
parazity má úplně každý, avšak nikoliv stejnou sbírku. Podívejte se, jaké nemoci možná
způsobují i vám!
„Při práci na tabulkách, s viry, bakteriemi, parazity a neživými zátěžemi, které jsem v lidech
našla, jsem hledala společného jmenovatele pro stejné diagnózy, " říká ing. Hana Bláhová z
Brna, detoxikační poradkyně v rámci metody MUDr. J. Jonáše.
Dlouhodobě podceňováni
Když inženýrka Bláhová brala v úvahu jen viry, bakterie a neživé zátěže, komplet jaksi
„neseděl" na symptomy. Teprve v souvislosti s parazity a zoonózami se začaly vynořovat
zajímavé souvislosti.
Před desítkami let pronikl do skript lékařských fakult názor, že parazité u nás byli vyhubeni.
Situace je lehce absurdní: okolní státy (Německo, Francie, Švýcarsko, Rusko atd.) potíže s
parazity přiznávají, avšak u nás jako by se po nich zem slehla...
Škrundání a plynatost
Je to dáno například tím, že diagnostika je obtížná: Je nutné provádět např. 3-6x odběr stolice
(radí skripta pro parazitology), aby se vyloučila falešná negativita. Na odmítnutí pacienta
však v praxi stačí jeden negativní nález.
„Samozřejmě se parazité neskrývají za všemi nemocemi, ovšem na některých se mohou
podílet," uvádí ze své zkušenosti ing. Hana Bláhová. „Například škrkavky o sobě dávají vědět
škrundáním v žaludku a trávicím ústrojí, nadýmáním, plynatostí. Je-li jich mnoho, mohou vést
k ucpání střeva a zácpám. Vajíčka lze spolknout s nemytou zeleninou."
Takový roup dětský vyvolává nevolnosti a průjmy, snadno proniká stěnou střeva do cévního
systému, a tak může způsobit hemeroidy, ženské výtoky, záněty močového měchýře, dokáže
ucpat žlučovod… Paraziti bývají prapříčinou zdravotního problému: poškodí tkáně a na
oslabené místo nasedají viry a bakterie.
Jíte tatarák? Pak se nedivte!
Z prvoků, jichž jsou desítky, se tady nejčastěji setkáváme s několika druhy:
Plasmodium malarie a vivax, které si vozíme z teplých krajin, ale jsou i na jižní Moravě a
jihovýchodním Slovensku. Giardia intestinalis - lamblie způsobuje zažívací potíže, vředy,
celiakii, kolitidy.
19
Toxoplasmosu gondii hostí více než polovina Čechů. Entamoeba histolytica má na
svědomí průjmy, zažívací potíže. Babesie jsou přenášeny klíšťaty a jsou spolu s borrelií u
nás častou nákazou.
Na další druhy parazitů existují speciální léky. Některé jsou k dispozici v celé EU, u nás však
ne. Jedná se například o lék Cesol, jediný lék na ploché červy typu tasemnic a motolic. Ani ty
se nám nevyhýbají, s oblibou tataráků se tasemnice v populaci udržela. Motolic je tolik druhů,
že je máme skoro všichni.
„V tělech pacientů přibývá parazitů s věkem, " upozorňuje ing. Bláhová.
Domácí zabijačka - doslova!
Nákaza svalovcem stočeným není v ČR dosud zcela vymýcena. Většinou postihuje
pracovníky s masem zvířat, vyskytuje se v rodinách, kde pořádají domácí zabijačky, sníte ho s
nevařenou klobáskou nebo šunkou.
Tasemnice a tasemničky jsou poměrně známé, méně se ví, jak velké nebezpečí představuje
tasemnička v oku, v uchu nebo v močovém ústrojí.
Vážnou parazitární nákazou v Evropě je měchožil zhoubný a větvený: oba tvoří cysty, které
se mohou zaměnit s nádorem. Rozbití cysty může pacientovi způsobit anafylaktický šok, ba i
smrt. Je bohužel častý, přestože se oficiálně má za to, že jde o vzácné onemocnění.
Točí se vám hlava?
Už naši předkové si všimli určité souvislosti mezi motolicemi a točením hlavy. Všechny
motolice (je jich několik druhů) zhoršují metabolismus, ucpávají žlučovody, zhoršují jaterní
testy, zvyšují cholesterol. Setkáváme se i s největším parazitem člověka - škulovcem
širokým. Nákaza se vyskytuje častěji v rybníkatých oblastech, například v jižních Čechách je
běžná. Zdrojem jsou sladkovodní ryby, nakládané nebo uzené.
Tasemnice psí a kočičí nejsou sice denním nálezem, ale nejsou ani vzácné.
Porovnejte: Tohle jsou projevy parazitů:
•
•
•
•
•
•
Třasy, tiky, záškuby svalů i noční záškuby těla, závratě, zatmění před očima s pocitem
na omdlení, deprese, úzkosti, pocity tísně, tlaku na hrudi, pocit těsně před infarktem.
Poruchy vidění (jeden z prvních příznaků roztroušené sklerózy) mohou souviset s oční
formou larvální toxokarózy, ale v oku se najdou různé druhy parazitů.
Atopický ekzém má původce v parazitech Giardia intestinalis, Ascaria a
Strongyloides, Dirofillaria.
Paraziti vyvolávají autoimunitní procesy ve tkáních, kde se vyskytují. Vedou prvoci.
Arytmie, tachykardie atd. - v srdci najdete škrkavky, háďátka, motolice i vlasovce.
Migrující larvy nevynechají plíce: astma je způsobeno nejčastěji měchožilem
větveným, ale i migrující toxokarou, škrkavkou, atd.
20
•
Paraziti se mohou usadit v kloubech, kloubních váčcích i páteřním kanále. Toxiny
parazitů zvyšují revmatoidní faktor. Parazit při migraci vyvolává teploty, jeho noční
aktivita vede k nespavosti, spouští migrény, alergie (pokud se usadil ve vedlejších
nosních a čelních dutinách), je příčinou tinnitu (ve středním a vnitřním uchu může žít
celá řada parazitů).
Co mohou parazité způsobit?
•
•
•
•
Parkinsonovu chorobu způsobuje kombinace několika závažných patogenů:
Trichomonada vaginalis, která se krevním rozsevem dostala až do mozku, Treponema
pallidum, často vrozená, Nocardia asteroides, Echinococcus (mozek), navíc někdy s
Plasmodiem (neúměrné pocení parkinsoniků), ostatní parazity nevyjímaje.
Larvy všech parazitů putují hrtanem a hltanem, snadno se zachytí na štítné žláze,
rozběhnou autoimunitní proces (typické pro sklerosu multiplex). Roztroušená sklerózu
působí Entamoeba histolica forma magna, (mozek), Echinococcus multilocularis nebo
granulosis - mozek a mícha, borrelie, někdy Neisseria gonorrhoeae nebo Neisseria
meningitidis, polioviry, atd.
Podobně je tomu u Bechtěrevovy choroby, jejímiž viníky jsou boubele echinokoka
nebo velkých parazitů (škulovce, tasemnic) na páteřním kanálu, kde utlačují míchu a
periferní nervy.
Epilepsie a závratě: „I když vím, že je více druhů epilepsie, případy, se kterými jsem
se setkala, byly překvapením : boubele velkých parazitů (Taenia, škulovec,
echinokok) buď v mozečku, nebo ve vnitřním uchu. Bakteriální zátěže byly
doprovodné", uvádí ing. Hana Bláhová
Na okraj: V plicích se mohou vyskytnout např. vrozená Mycobacteria tuberculosis, takže se
lze divit snaze lékařů zrušit přeočkování proti TBC.
Cysty některých parazitů chrání vícevrstevnaté obaly, pouzdra zvápenatí a jsou prakticky
nezničitelná. Živá larva přežije až 30 let (svalovec). Různé bouličky pod kůží mohou tvořit
boubele tasemnic, svalovec stočený, měchožil zhoubný i větvený, filárie.
Co dělat?
Lékaři i veřejnost musí vzít parazity na vědomí, příslušné ministerstvo a odborné ústavy by se
měly postarat o dovoz potřebných léků. Rovněž by bylo vhodné, aby se zlepšila i
popularizovala činnost parazitologických laboratoří.
21
Parazitární blud v parazitologické laboratoři Pseudoparaziti II. Pojem parazitární blud označuje psychopatologický stav pacienta s nevývratným
přesvědčením o jeho infestaci parazity (často hmyzem). Základní příznaky
bývají vždy stejné a jsou v literatuře popisovány již od 19. století. Pacienti jsou
většinou ženy důchodového věku, které si stěžují na postižení kůže (paraziti
uvnitř nebo na povrchu), očí, nosní sliznice, pohlavních orgánů nebo
gastrointestinálního traktu. Tyto vjemy se projevují jako nesnesitelné
mravenčení nebo svědění, kterému se postižený jedinec brání škrábáním,
používáním nejrůznějších léčivých roztoků a nadměrným a nevhodným
používáním čistících a dezinfekčních prostředků, jež mnohdy vede až k
poškození kůže. Původ svých parazitů pacienti přičítají např. domácím zvířatům,
novému nábytku, návštěvě jiných osob či škodolibosti sousedů, což často vede k
sociální izolaci postiženého pacienta. Někteří pacienti velmi podrobně líčí
podobu parazitů, někdy i jejich vývoj od vajíčka přes larvy až po dospělého
jedince a přinášejí v krabičkách a lahvičkách „vzorky“ odchycených parazitů a
dožadují se jejich podrobného vyšetření. V laboratoři je většinou zjištěno, že jde
o chuchvalce textilních vláken, kožní šupiny, drobné smetí z podlahy či omítky
apod. Pacienti pod vlivem svého bludu nejdříve vyhledají pracovníky DDD
služby, entomology nebo přicházejí k dermatologovi nebo do parazitologické
laboratoře. Převedení do péče psychiatra bývá obtížné, protože pacienti odmítají
uznat, že jejich onemocnění náleží do kompetence této odbornosti. Terapeuticky
se osvědčují antipsychotika a antidepresiva.
Kazuistika: Pacientka K.L., 72 let, na doporučení pracovníků firmy DDD
kontaktovala naši laboratoř a žádala vyšetření údajných parazitů. Dle jejího
vysvětlení jí potíže způsobují drobné mušky, které se do jejího bytu dostaly
netěsnými okny, ale i po výměně oken zůstaly v bytě, kde zalézají do nábytku a
vyskytují se také v kůži, na jejím obličeji, hlavě (ve vlasech) a na krku.
Docházela do kožní ambulance, kde ale příčina jejích potíží nebyla zjištěna.
Pacientce jsme sdělili, že vyšetřit lze pouze konkrétní podezřelé objekty.
Následně donesla zámotky vaty v uzavíratelných nádobkách, které obsahovaly
sekret z nosní sliznice a sliny, a později také stěr z kůže, ze kterého se podařilo
vykultivovat Candida albicans. S tímto výsledkem zřejmě opět navštívila
dermatologa. Zdá se, že řešení tohoto případu spočívá ve schopnosti přimět
pacientku, aby navštívila psychiatra, neboť teprve diagnostikování parazitárního
bludu umožní zahájit účinnou psychiatrickou léčbu.
Martin Podhorský
22
kalendář akcí 2012 IV International Giardia and Cryptosporidium Conference
January 31 – February 3, 2012,
Wellington, New Zealand
www.cryptogiardia2012.org
Dr. Ildefonso Pérez Vigueras Scientific Conference
February 9 – 11, 2012
Pinar del Río, Cuba
www.worldvet.org/node/8484
4th International Conference on Drug Discovery and Therapy
February 12 – 15, 2012
Dubai, UAE
www.icddt4-02.com
30the Annual Meeting of the European Society
for Pediatric Infectious Diseases (ESPID 2012)
May 8 – 12, 2012
Thessaloniki, Greece
www2.kenes.com/espid/pages/home.aspx?ref1=db1
X. české a slovenské parazitologické dny
28. května – 1. června 2012
Brno – hotel Myslivna
odpovědná osoba: Mgr. Iva Přikrylová, Ph.D.
XI European Multicolloquium of Parasitology (EMOP XI)
July 25 – 29, 2012
Cluj-Napoca, Romania
www.zooparaz.net/emop11
30th World Congress of Biomedical Laboratory Science
August 18 – 22, 2012
Berlin, Germany
www.ifbls-dvta2012.com
11th International Conference on Molecular Epidemiology and
Evolutionary Genetics of Infectious Diseases (MEEGID XI)
October 30 – November 2, 2012
New Orleans, USA
www.meegidconference.com
23
X. ČESKÉ A SLOVENSKÉ
PARAZITOLOGICKÉ DNY
28. 5. – 1. 6. 2012
Brno, Česká republika
Vážení přátelé, kolegové parazitologové,
rádi bychom Vás informovali, že X. České a slovenské parazitologické
dny se uskuteční ve dnech 28. 5. – 1. 6. 2012 v Brně v příjemném prostředí
Hotelu Myslivna *** (http://www.hotelmyslivna.cz/).
Do svých diářů si, prosím, poznačte důležité datum a to 31. 3. 2012, jež bude
„deadline“ pro přihlášení na konferenci a zaslání abstraktů. Podrobnější
informace o konferenci Vám budou zaslány začátkem února.
Budeme velmi rádi, pokud nám Vaši účast předběžně potvrdíte na níže uvedeném odkazu http://botzool.sci.muni.cz/PD/index.php do 31.12. 2011. Organizační tým a všichni účastníci se budou těšit na Vaše zajímavé příspěvky
širokého spektra zaměření, jež parazitologie v praxi i ve výzkumu nabízí.
Organizují: Pracovní skupina parazitologie, Ústav botaniky a zoologie,
Přírodovědecká fakulta, MU, Brno a Česká parazitologická společnost
Kontaktní osoba: Mgr. Iva Přikrylová, Ph.D.
Email: [email protected], Tel: +420 549 494 711
24
25
Veselé vánoce ... 26
... a šťastný Nový rok PF 2012 27
Autoři příspěvků prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc.
Biologické centrum AV ČR, v.v.i.
Jihočeská univerzita v Českých
Budějovicích
Branišovská 31
370 05 České Budějovice
[email protected]
Julie Nováková
Univerzita Karlova v Praze
Katedra parazitologie
Viničná 7
128 44 Praha 2
[email protected]
Mgr. Martin Podhorský
RNDr. Zdeněk Čecháček s.r.o.
Mikrobiologická laboratoř
Bratislavská 2
604 70 Brno
[email protected]
RNDr. Zuzana Hůzová
Národní referenční laboratoř
pro diagnostiku střevních parazitóz
Oddělení parazitologie,
mykologie a mykobakteriologie
Zdravotní ústav Praha
Sokolovská 60
182 00 Praha 8
[email protected]
RNDr. Marianna Provazníková
MKS Research, s.r.o.
České družiny 1634/18
160 00 Praha 6 - Dejvice
marianna.provaznikova
@mks-research.cz
doc. RNDr. Josef Chalupský, CSc.
Univerzita Karlova v Praze
Katedra parazitologie
Viničná 7
128 44 Praha 2
[email protected]
RNDr. Věra Tolarová, CSc.
Národní referenční laboratoř
pro diagnostiku střevních parazitóz
Oddělení parazitologie,
mykologie a mykobakteriologie
Zdravotní ústav Praha
Sokolovská 60
182 00 Praha 8
[email protected]
Dr. Tony Charleston
488 College Street
Palmerston North 4410
New Zealand
[email protected]
Bc. Lucie Jedličková
Univerzita Karlova v Praze
Katedra parazitologie
Viničná 7
128 44 Praha 2
[email protected]
Autoři fotografií:
IR = Iva Rohoušová
neuvedeno-li, jedná se o archiv autora
příspěvku
28
Děkuji všem, kteří přispěli do těchto Zpráv
psaným textem, fotografiemi nebo kresbou.
Své příspěvky, komentáře, ohlasy a podněty
posílejte na adresu redakce
[email protected]
Česká parazitologická společnost
Sídlo společnosti:
Katedra parazitologie
Univerzita Karlova v Praze
Přírodovědecká fakulta
Viničná 7, 128 44 Praha 2
Výbor společnosti:
předseda:
RNDr. Libor Mikeš, Ph.D.
Katedra parazitologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2
tel.: 221 951 819, fax: 224 919 704, e-mail: [email protected]
místopředseda: RNDr. Oleg Ditrich, CSc.
Biologické centrum AV ČR, v. v. i.
Parazitologický ústav, Branišovská 31, 370 05 České Budějovice
tel.: 387 775 420, e-mail: [email protected]
tajemník:
RNDr. Ivan Čepička, Ph.D.
Katedra zoologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2
tel.: 221 951 842, fax: 224 919 704, e-mail: [email protected]
hospodář:
RNDr. Iveta Hodová, Ph.D.
Masarykova univerzita
Ústav botaniky a zoologie PřF, Kotlářská 2, 611 37 Brno
tel.: 549 494 664 , e-mail: [email protected]
členové:
RNDr. Iva Kolářová, Ph.D.
RNDr. Vladimír Hampl, Ph.D.
Redakce Zpráv České parazitologické společnosti:
RNDr. Iva Kolářová, Ph.D.
Katedra parazitologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2
tel.: 221 951 814, fax: 224 919 704, e-mail: [email protected]
Internetové stránky společnosti:
www.parazitologie.cz
www.facebook.com/pages/Ceska-parazitologicka-spolecnost/121703457856324
Download

Zprávy České parazitologické společnosti