Staroměstské
náměstí
Ackermannová, Baštová,
Bártová,Dvořáková, Halabiová, Jelínková,
Kalendová, Kratochvílová, Kumžáková,
Miletínová, Pacasová, Singerová, Šedivcová
Staroměstská
radnice
Historie
• Centrem samosprávy Starého Města pražského
v roce 1338
• Po bitvě na Bílé hoře zde byli vězněni přední
účastníci odboje
• 1784 se stala radnice sídlem jednotné úřední
správy města
• 7. května 1945 ostřelována a zapálena
Staroměstská radnice r. 1917
Staroměstská radnice r. 1830
• Prošla vývojem všech slohových období
• Tvořena blokem domů z různých dob, které
byly postupně připojovány
• Převažujícím slohem – gotika
• Úprav se účastnili tito architekti: arch. Matěj
Hummel, arch. Petr Nobile, arch. Pavel
Sprenger, arch. Bernard Gueber, Jan Bělský
a arch. Bedřich Münzberger
1. dům zprava = dům Wolflina z kamene
Dům u Minuty
Radní síň
Orloj
Historie
1338- povolení ke stavbě radnice
1402- pouze hodiny
1410- orloj
Mikuláš z Kadaně ( návrh Mistr Jan Šindel)
1490- přestavba Orloje, doplnění architektonické
výzdoby ( Jan z Růže)
2.pol.16.stol.- upravení a zdokonalení orloje
Janem Táborským z Klokotské Hory
Historie (pokračování)
1866- osázena kalendářní deska, symboly
zvěrokruhu, měsíce a znaky Starého Města
pražského (Josef Mánes)
konec 2.svět. války- značné poškození orloje
→ celková rekonstrukce
2005- orloj kompletně rozebrán
Soustrojí orloje
stroj hlavní
stroj ukazovací
stroj čtyřiadvacetník
stroj bicí
stroj měsíce
stroj pro pohyb apoštolů
stroj kalendářní
Božkův chronometr
Orloj (jednotlivé části)
Hlavní dělení:
pohyblivé procesí dvanácti apoštolů (horní část)
Astronomický ciferník (střední část)
Kalendárium (dolní část)
Ostatní části: Kohout, Okénko Apoštolů, Anděl,
Astroláb, Kalendárium, Dřevěné sochy
Staroměstský Orloj (celek)
Astrologický ciferník + horní
dřevěné sochy
Orloj – Astronomická sféra
Základní fakta
• Druhá část Orloje, naposledy restaurována v roce
1979
• Znázorňuje pohyb nebeských těles, pohyb Slunce a
Měsíce, zobrazuje východ a západ Slunce
• Kalendářní deska
• Čtyři druhy času: středoevropský, staročeský,
babylónský a hvězdný
• Planetní hodiny
• Zvířetník
Kalendárium + spodní dřevěné
sochy
Horní část + kohout a anděl
Legendy
•
•
•
•
•
•
•
Ďáblovo oko – V. Cibula
Vrabec v lebce kostlivcově – J. Svátek
O sedmadvaceti popravených – V Cibula
Starý orloj na věži radnice – J. Svátek
Staroměstský orloj – A. Jirásek
Kostlivec na starém orloji – J. Svátek
O kostlivci na staroměstském orloji – V. Cibula
Pražský poledník
• ,,Poledník, podle něhož byl v minulosti řízen
pražský čas’’
• tvořil součást Mariánského sloupu (1650)
• Čas se určil podle stínu sloupu, který na
poledník dopadal přesně v poledne
MĚŘENÍ ČASU
MARIÁNSKÁ SLOUP
A
PRAŽSKÝ POLEDNÍK
• Pražská časomíra
• V době poledne protínal
tzv. pražský poledník
• Orientační čas
• 14°25´17˝
• Určování poledne od
roku 1652
• vyznačený v pravé
poledne stínem
Mariánského sloupu na
dlažbě Staroměstského
náměstí
MARIÁNSKÝ SLOUP
A
PRAŽSKÝ POLEDNÍK
KLEMENTINUM
• Jezuitský řád-umístění v dominikánském klášteře
u sv. Klimenta
• Své doby druhý největší areál v Praze
• Město ve městě
• Zahájení meteorologických měření (1752)
• jednou z nejdelších řad měření na světě
• Třináct slunečních hodin
• Komunikace s Městskou radnicí (1842)
KLEMENTINUM
Juliánský a Gregoriánský
kalendář
Juliánský kalendář
• Založil ho Julius Caesar v roce 45 př.n.l.
• Měl 12 měsíců tvořících 355 dnů
• Každý druhý rok se vkládal pomocný měsíc
Mercedonius (28-29dnů) a to dovnitř měsíce
Februaria.
Juliánský kalendář
• Má přesné řazení obyčejných a přestupných let
• po dvaceti osmi letech dochází k opakování
vztahu mezi dnem v týdnu a datem.
• po devatenácti letech opakuje vztah mezi dny
v měsíci a lunárním cyklem
Gregoriánský kalendář
• zaveden v roce 1582 papežem Řehořem XIII.
• jednotlivé katolické země jej zaváděly
postupně v následujících letech.
• v některých zemích byl přijat až ve 20. století
• v současnosti celosvětově používaný systém
pro počítání času
Gregoriánský kalendář
• Poprvé ho chtěl zavést pražský arcibiskup
Martin Medek z Mohelnice v roce 1582
• Změnu realizoval až Rudolf II. v roce 1584
Týnský chrám
• Kostel matky boží nad Týnem
• Trojlodní bazilika, gotický sloh, 14.stol
• Interiér kostela je převážně z 15.stol, je zde
kazatelna,křtitelnice,plastiky sv. Jana a Pany
Marie..
• Náhrobek a portrét Tycha de Brahe
• Obraz na Nebevzetí Pany Marie
• Až teprve r. 1457 byl dostavěn krov nad hlavní
lodí
• Během vlády krále Jiřího z Poděbrad, přišel na
řadu západní štít - v něm byla postavena
králova socha a zlatý kalich.
• Severní věž byla dokončena v I. 1463-1466,
jižní až v 1506-1511.
• Severní věž vyhořela také roku 1819 aby byla
dostavěna r. 1835.
Týnská škola
Týnská škola
•
•
•
•
Staroměstské náměstí
Dnešní podoba-dva renesanční domy
Severní část (konec 13. stol.)
Podloubí
– Dodatečně
– Nejstarší v ČR
• Spojení dvou domů => renesanční
průčelí + vížka
• Freskový obraz Nanebevzetí Panny
Marie(18.stol)
• 1862 - čeština
1869 – přestěhována ke sv. Jakubovi
• 1990 – střední škola katolického
náboženského společenství
• Znak = Pana Marie
Valená klenba
Klenba
• ve všech slohových architektonických
obdobích
• oblouková stropní konstrukce
• přenáší celé zatížení na ní spočívající, včetně
své vlastní hmotnosti, šikmo do podpěr
• tyto síly je nutno zachycovat táhly nebo přímo
podporujícími konstrukcemi
Valená klenba
• klenba na podélném půdoryse,
typicky zaklenutí chodby, oporou jsou podélné zdi
• je základem všech kleneb
• klene se od jedné podpory k druhé v neměnném tvaru
• při zaklenování valené klenby je potřebné podepření
bedněním
• klenba se zdí postupně z obou stran, aby nedošlo k
jednostrannému přetížení bednění
Valená klenba lunetová
• Je tvořena hlavní klenbou valenou podélnou,
která je překřížena několika klenbami valenými
o menším poloměru oblouku
• V klenbě jsou tím vykrojeny trojúhelné zářezy > lunety
• S rozvojem stavitelství v období renesance a
baroka se stala valená klenba lunetová řešením
mnoha reprezentačních prostor
Stavby s valenou klenbou
• V Soběslavově knížecím paláci z počátku
12.st.
• Na Pražském hradě již můžeme najít rozměrné
valené klenby na rozpon téměř 10 metrů
• Na Juditině mostu překonávaly oblouky
rozpon o šíři od 7.5 až po 20m
Dům u kamenného zvonu
Historie samotného domu
• Počátky se datují do druhé poloviny 13. století,
• Nejstarší zachované časti domu ve sklepích a v
přízemí jižního křídla
• R.1310.v přízemí zřízena kaple s bohatou
figurální a ornamentální malířskou výzdobou
• Ve druhé čtvrtině 14. století reprezentativní
městský palácový dům s věžovým nárožím
Pokračujeme…
• Ikonografický program oslavoval ideu království
a panovnickou rodinu - v této souvislosti vznikla
domněnka, že stavebníkem byl někdo z okruhu
královského dvora
• Domovní znamení umístěno na nároží budovy v
16. století
• Po roce 1685 a v 18. století barokní úpravy
budovy
• Rekonstrukce - stržena novobarokní fasáda z 19.
století a objeveno gotické průčelí (1988)
Jan Lucemburský a Eliška Přemyslovna
• Dům byl patrně vybudován jako palác,
především pro Elišku Přemyslovnu
• Nalezeny čtyři sochy, dvě sedící - muž a žena
a dvě stojící postavy, patrně rytíři
• Zdá se, že mohlo jít o Jana Lucemburského,
Elišku Přemyslovnu a jejich dva syny Karla a
Jana Jindřicha
Palác Golz-Kinských
Obecně
•
•
•
•
•
•
Rokoková stavba
Stojí na Staroměstském náměstí v Praze
Jinak také nazývaná Palác Golz- Kinských
byl postaven pro Jana Arnošta Golze
V letech 1755 – 1765
Po smrti hraběte Golze koupil r.1768 palác Rudolf
Kinský
Význam Paláce v historii
• 9.června 1843 – narození Berthy von Suttern jež
obdržela Nobelovu cenu za mír
• Koncem 19. stol. Bylo v paláci gymnázium, kam
chodil Franz Kafka
• V r.1948 sehrál palác důležitou roli v komunistické
propagandě
• R.1949-sídlem národní galerie v Praze
• R.1992- prohlášen za národní památku
• V současnosti- sbírka n.g. Krajina v českém umění v
19. stol.
Dům U Bílého
jednorožce
• Třípatrový
• Průčelí – Staroměstské náměstí, malý dvorek +
dvorní křídla
• Snoubení několika slohů
___________________________________
• Výstavy
________________________
• Josefína Dušková
Legenda o jednorožci
Děkujeme za
pozornost
zdroje
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
http://pozemni-stavitelstvi.wz.cz/pos44.php
http://cs.wikipedia.org/wiki/Klenba#Klenba_valen.C3.A1
http://curiavitkov.cz/prace64.html
http://www.zamek-ceskykrumlov.eu/data/editor/71cs_big.jpg
http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.virtualnipraha.cz/admin/fs/obrazek/e587bc5e1a4e6dd9.jpg&imgrefurl=http://www.virtualniprah
a.cz/cs/subjekt/476-dum-u-kamenneho-zvonu---staromestske-nam13&usg=__rc3jTdDNBg37O9vvbFC940VvbxU=&h=800&w=800&sz=201&hl=cs&start=0&sig2=HSjHYhwflJD6HC2qnBoomQ&zoom=1&tbnid=n5UTXkiC
cDa1fM:&tbnh=135&tbnw=134&ei=b9WQTP3DN5GDswaWm921AQ&prev=/images%3Fq%3Dd%25C5%25AFm%2Bu%2Bkamenn%25C3%25A9ho%2
Bzvonu%26hl%3Dcs%26biw%3D1533%26bih%3D706%26gbv%3D2%26tbs%3Disch:1&itbs=1&iact=hc&vpx=611&vpy=96&dur=1887&hovh=225&hov
w=225&tx=84&ty=101&oei=b9WQTP3DN5GDswaWm921AQ&esq=1&page=1&ndsp=38&ved=1t:429,r:4,s:0
http://www.matkamest.cz/dum-u-kamenneho-zvonu---goticky-vezovity-dum.html
http://www.hrady.cz/index.php?OID=2031
http://cs.wikipedia.org
http://www.kralovskacesta.cz
http://www.pf.jcu.cz/
www.turistika.cz
www.prague-lofts.cz
http://petrasabatova.byl.cz
http://vystavy.kdykde.cz
http://www.praguewelcome.cz/cs/informace/o-praze/pamatky/top-10-prazskych-pamatek/4-staromestska-radnice-s-orlojem.shtml
matkamest.cz/staromestska-radnice---goticka-radnice-stareho-mesta.html
http://www.google.cz/images
http://www.orloj.eu/
http://www.orloj600let.cz/cs/o-prazskem-orloji/index.shtml
http://druidova.mysteria.cz/HISTORIE/ORLOJ.htm
http://www.vylety-s-detmi.cz/staromestsky-orloj-a-apostolove/
Download

Staroměstké náměstí